Konkurenceschopnost firmy s vybranou skupinou zaměstnanců

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Konkurenceschopnost firmy s vybranou skupinou zaměstnanců Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Martin Prokeš, Ph.D.

Brno 2012

Lenka Bažantová

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Ing. Martinu Prokešovi za odborné vedení, připomínky a cenné rady a také za ochotu a laskavý přístup. Dále chci poděkovat vedení firmy Blanář nábytek, a. s. za umoţnění spolupráce a také za poskytnuté informace. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Konkurenceschopnost firmy s vybranou skupinou zaměstnanců“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce s pouţitím literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 5. ledna 2012

__________________

Abstract BAŢANTOVÁ, L. Competitiveness of firms with a select group of employees. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2012. Bachelor thesis deals with competitiveness of firms with a select group of employees, specifically of employees with handicap. Part of the work is the analysis of groups of unemployed in the labor market, then the evaluation of the position selected sheltered workshop in the market and preparation of the SWOT analysis. At the end of work are possible solutions to improve the competitive position. Keywords labor market, unemployed, SWOT analysis, marketing communications

Abstrakt BAŢANTOVÁ, L. Konkurenceschopnost firmy s vybranou skupinou zaměstnanců. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2012. Bakalářská práce se zabývá konkurenceschopností firmy s vybranou skupinou zaměstnanců, konkrétně zaměstnanců s handicapem. Součástí práce je analýza skupin nezaměstnaných na trhu práce, dále pak zhodnocení postavení vybrané chráněné dílny na trhu a sestavení SWOT analýzy. V závěru práce jsou pak navrţena moţná opatření pro zlepšení konkurenčního postavení. Klíčová slova trh práce, nezaměstnanost, SWOT analýza, marketingová komunikace

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce

11

3

Metodika práce

12

4

Literární přehled

14

4.1

9

Práce ......................................................................................................... 14

4.1.1

Trh práce .......................................................................................... 14

4.1.2

Poptávka po práci............................................................................. 16

4.1.3

Nabídka práce .................................................................................. 17

4.1.4

Rovnováha na trhu práce .................................................................18

4.2

Nezaměstnanost.......................................................................................18

4.2.1

Druhy nezaměstnanosti ................................................................... 19

4.2.2

Měření nezaměstnanosti................................................................. 20

4.2.3

Dopady nezaměstnanosti ................................................................. 21

4.3

Státní politika zaměstnanosti .................................................................. 21

4.4

Aktivní politika zaměstnanosti ............................................................... 22

4.5

Chráněná dílna a chráněné pracovní místo ........................................... 23

Podpora státu................................................................................................ 23 4.6

Marketingový výzkum ............................................................................ 24

Metody sběru dat .......................................................................................... 25 4.7

Analýza prostředí firmy .......................................................................... 26

4.7.1

Analýza vnějšího prostředí ............................................................. 26

4.7.2

Analýza vnitřního prostředí ............................................................ 28

4.8

SWOT analýza ......................................................................................... 28

6

4.8.1

Analýza interního prostředí ............................................................ 28

4.8.2

Analýza externího prostředí ........................................................... 28

4.9

5

Marketingová komunikace ......................................................................29

4.9.1

Komunikační mix ............................................................................29

4.9.2

Komunikační nástroje .................................................................... 30

4.9.3

Reakce spotřebitelů ......................................................................... 31

Vlastní práce 5.1

Trh práce v roce 2010 ..............................................................................32

5.1.1 5.2

32

Vývoj nezaměstnanosti na Břeclavsku ............................................34

Skupiny nezaměstnaných na trhu práce .................................................36

5.2.1

Skupiny nezaměstnaných na Břeclavsku ....................................... 38

5.3

Základní informace o chráněné dílně .................................................... 40

5.4

Situace na trhu .........................................................................................42

5.5

SWOT analýza..........................................................................................42

5.5.1

Silné stránky ....................................................................................42

5.5.2

Slabé stránky ....................................................................................43

5.5.3

Příleţitosti ........................................................................................43

5.5.4

Hrozby............................................................................................. 44

5.6

Návrhy a doporučení .............................................................................. 46

5.6.1

Reklama ........................................................................................... 47

5.6.2

Podpora prodeje ............................................................................. 48

5.6.3

Osobní prodej ................................................................................. 49

5.6.4

Public relations ............................................................................... 49

6

Diskuse

50

7

Závěr

51

8

Literatura

52

7

9

Seznam příloh

54

8

Seznam obrázků Obr. 1

Poptávka po práci

17

Obr. 2

Nabídka práce

18

Obr. 3

Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2010 32

Obr. 4

Míra nezaměstnanosti na Břeclavsku za rok 2009 a 2010 35

Obr. 5

Trh práce na Břeclavsku z pohledu uchazečů a volných

míst Obr. 6

36 Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle první skupiny

v celé ČR Obr. 7

Rozdělení zdravotně postižených osob do podskupin v celé

ČR Obr. 8

37

38 Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle první skupiny na

Břeclavsku

39

9

1 Úvod Trh práce, jako místo na kterém se střetává nabídka práce s poptávkou po ní, je velice komplikovaný systém. Jako všechny ostatní trhy je i tento součástí trţního hospodářství. Odlišnost můţeme ovšem najít v tom, ţe na tomto trhu je obchodovaným výrobním faktorem lidská práce, která je limitována moţnostmi lidí. Zvláštností trhu práce je také to, ţe zde lidé prostřednictvím vlastní pracovní síly získávají prostředky nutné pro své ţivobytí. Najít si v dnešní době uplatnění na trhu práce je do jisté míry problematické pro kaţdého, kdo je nucen si nové zaměstnání hledat. Ať uţ hledají nové pracovní místo z důvodu ztráty předchozího zaměstnání nebo po mateřské dovolené nebo jako absolventi, není vţdy snadné uplatnění najít. Toto platí dvojnásob pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou zdravotně postiţení. Proto mnozí z nich ani zaměstnání nehledají a zůstávají v evidenci úřadu práce a ţivoří ze státních příspěvků. A kdyţ uţ se rozhodnou zaměstnání hledat, většinou narazí na spoustu problémů. Ty mohou spočívat v náročnosti práce nebo v místě, kde je práce nabízena. V poslední době se ale nabízí moţnost řešení této situace. Mnozí zaměstnavatelé vytváří pro osoby se zdravotním postiţením tzv. chráněná pracovní místa nebo chráněné pracovní dílny. Tato speciálně vytvořená místa zajišťují lidem s handicapem moţnost uplatnit se na trhu práce podle svých moţností a schopností. Protoţe se v poslední době počet takto zřízených pracovních míst rozrůstá a není moţné v rámci cíle práce obsáhnou celý trh práce České republiky byl pro dosaţení cíle práce zvolen pouze trh Jihomoravského kraje a v něm region Břeclavska. Jihomoravský kraj, který zahrnuje správní území okresů Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, je díky své rozloze čtvrtým největším v České republice. Co se ekonomické aktivity týče, tvoří jihomoravský kraj desetinu hrubého domácího produktu celé České republiky. Největší zastoupení v kraji má zpracovatelský průmysl, kterým je známé především město Brno a jeho okolí. Další rozšířenou a pro kraj typickou ekonomickou aktivitou je obchod a tzv. komerční sluţby, které zahrnují především opravy spotřebního zboţí. V jiţní části kraje, především na Vyškovsku a Znojemsku, je naopak nejrozšířenějším a především tradičním odvětvím zemědělství. V této ob-

10

lasti připadá přibliţně 60 % celkové výměry území na zemědělskou půdu. Z této části je celých 83 % půda orná. Hlavními komoditami, které se zde pěstují, jsou obiloviny, dále pak řepka a cukrovka. Mezi další typické rysy jihomoravského kraje patří vinařství, ovocnářství a zelinářství. Na území tohoto kraje, najdeme více neţ 90 % celkové plochy vinic České republiky. Z toho celých 46 % plochy vinic najdeme v okrese Břeclav. Především s vinařstvím je spojen cestovní ruch kraje, tedy alespoň s jeho jiţní části. Tato práce se bude zabývat konkrétní firmou z Břeclavska se specifickou skupinou zaměstnanců s cílem navrhnout moţnosti pro získání konkurenční výhody.

11

2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je určit konkurenční schopnosti firmy, která zaměstnává skupinu zdravotně postiţených uchazečů o zaměstnání. Na základě takto určeného trţního postavení navrhnout moţná opatření ke zlepšení konkurenční pozice firmy. Nástrojem pro dosaţení hlavního cíle práce je sestavení SWOT analýzy. Pro dosaţení výše specifikovaného cíle práce je nezbytné zpracovat také přehled a analýzu jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Pro výzkumné analýzy této práce byla zvolena konkrétní firma se sídlem v regionu Břeclavska, všechny potřebné analýzy jsou zaměřeny na oblast v působnosti Úřadu práce v Břeclavi. Pro závěr práce jsou stanoveny cíle, ve kterých by měly být uvedeny moţnosti pro rozšíření komunikačních aktivit, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti na trhu.

12

3 Metodika práce Bakalářská práce je sloţena ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce se zabývá problematikou trhu práce a konkurenceschopnosti firmy. Základem práce jsou podklady získané z dostupné literatury, informace poskytnuté úřadem práce a také data získaná z internetového portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Druhá polovina teoretické části se zabývá základními pojmy z oblasti marketingového výzkumu a analýzy vnějšího a vnitřního prostředí firmy. Základ těchto informací je opět v dostupné literatuře a internetových zdrojích. Veškeré tyto zdroje jsou uvedeny ve zdrojích na konci práce. V první části praktické části je nastíněn stav a vývoj nezaměstnanosti pro Českou republiku jako celek. Následuje druhá část práce, která sleduje a popisuje vývoj míry nezaměstnanosti, která byla evidována úřadem práce v Břeclavi. Zdrojem těchto dat jsou analýzy trhu práce zpracované v rámci ministerstva práce a sociálních věcí. Další kapitola se zabývá rozdělením trhu práce na jednotlivé skupiny uchazečů o zaměstnání. Následně je podrobněji zpracována první skupina uchazečů a to jak pro celou Českou republiku, tak pro uchazeče spadající pod úřad práce v Břeclavi. V další kapitole jsou uvedeny základní informace o vybrané firmě, která zaměstnává skupinu zdravotně postiţených uchazečů, tzv. chráněné dílně. Krátce jsou zde popsány hlavní charakteristiky dílny a je také specifikován hlavní předmět činnosti v obou částech chráněné dílny. Následuje specifikace postavení chráněné dílny na trhu. V případě konkrétně vybrané chráněné dílny tyto informace nebylo moţné získat dotazníkovým výzkumem, protoţe chráněná dílna je součástí mateřské firmy. Proto byla pro získání těchto informací zvolena metoda osobního rozhovoru s majitelem firmy. Poté co bylo blíţe specifikováno postavení chráněné dílny na trhu byla sestavena SWOT analýza. Pro objektivnější sestavení byla sestavena obecná SWOT analýza, ve které bylo vypsáno 10 silných stránek, 10 slabých stránek, 10 příleţitostí a 10 hrozeb. Takto sestavený dotazník byl v rámci firmy vyplněn. Vyplňo-

13

vání bylo systémem seřazení jednotlivých poloţek od nejvýznamnější po nejméně významnou. Podle výsledků výzkumu byla sestavena SWOT analýza. V závěru práce je pak shrnuta celá situace chráněné dílny na trhu a jsou navrţena moţná řešení pro rozvoj dílny a zlepšení jejího postavení na trhu.

14

4 Literární přehled Nástroj pro dosaţení cíle práce je provedení analýzy trhu práce, proto budou nejprve definovány pojmy z této oblasti. A následně z oblasti marketingu.

4.1 Práce Práce je jedním ze základních výrobních faktorů hospodářství. Je to cílevědomá a účelná činnost vedoucí k dosaţení poţadovaného cíle. Její mnoţství a kvalita závisí na duševních a fyzických schopnostech. Práce je také souhrn činností, jejichţ výsledkem jsou statky a sluţby nejen pro vlastní potřebu ale také pro obchodování na trhu k tomu určeném. (Kubicová, Kolibová, 2005)

4.1.1

Trh práce

Trh práce je místo, kde se setkávají subjekty nabízející práci – zaměstnanci a subjekty poptávající práci, tedy zaměstnavatelé. Prostřednictvím trhu práce nacházejí zaměstnavatelé kvalifikované zaměstnance pro své odvětví a zaměstnanci dostávají moţnost uplatnit svůj výrobní faktor, práci. Trh práce tvoří tři základní faktory a to: poptávka po práci, nabídka práce a mzda, neboli cena práce. Podle Kolibová, Kubicové (2005) je moţné provést následující typologii trhu práce: TRH PRÁCE

Primární a sekundární

Formální a neformální

Zdroj: Kolibová, Kubicová (2005), vlastní zpracování

Interní a externí

15

Primární a sekundární Vychází z duální teorie trhu práce. Primární trh práce nabízí lepší pracovní příleţitosti, pracovní jistotu, kariérový růst i lepší mzdové podmínky. Oproti tomu na sekundárním trhu nacházejí práci lidé nekvalifikovaní, příslušníci etnických menšin, lidé se zdravotním postiţením nebo lidé v předdůchodovém věku. Na sekundárním trhu je pravděpodobnější kratší pracovní poměr, malá šance na zvýšení kvalifikace nebo na přejití na primární trh. Formální a neformální Formální trh práce je takový, který je regulovaný státními institucemi k tomu určenými. Kdeţto neformální trh práce je mimo kontrolu těchto institucí. V souvislosti s tímto tipem trhu práce můţeme hovořit o šedé nebo černé ekonomice. Oba dva tyto trhy jsou vzájemně propojeny a situace na jednom trhu se promítá do stability druhého trhu. Externí a interní Kdyţ mluvíme o externím trhu, máme na mysli trh otevřený, na který má přístup kterákoliv firma z daného odvětví a tím pádem jsou vytvořeny podmínky pro přirozenou konkurenci mezi jednotlivými zaměstnavateli. Jako interní trh potom můţeme vidět vnitřní trh určité firmy. Při tomto rozdělení trhu práce můţeme vnímat strategie mobility práce zaměstnanců. Tato strategie můţe buď iniciovat pohyb zaměstnanců mezi jednotlivými firmami nebo podporovat zvyšování kvalifikace a tím rozvíjet lidské zdroje v rámci jedné firmy. (Kolibová, Kubicová, 2005)

16

4.1.2

Poptávka po práci

Jak uvádí Kolibová, Kubicová (2005), poptávka na trhu práce je závislá na poptávce po výrobcích a sluţbách na ostatních trzích, protoţe lidskou práci jako takovou je nutné kombinovat s ostatními výrobními faktory. Kaţdá firma poptává jen tolik pracovní síly, kolik je nutné k dosaţení zisku. Proto najímá jen tolik zaměstnanců jejichţ náklady na práci jsou menší neţ zisk, který svou činností vyprodukují. Kolik zaměstnanců je ideální pro dosaţení zisku je moţné v podmínkách dokonalé konkurence zjistit pomocí mezního produktu práce. Konkrétně musí firma určit příjem z mezního produktu práce (MRPL), tímto výpočtem firma získá informaci o tom jaký dodatečný příjem jí přinese dodatečná jednotka práce. MRPL vypočteme jako součin mezního produktu práce a ceny tohoto produktu P. K výpočtu MRPL je nutné vypočítat mezní produkt práce MPL, ten vypočítáme tak, ţe zjistíme celkový produkt TP a ten podělíme počtem zaměstnanců L.

MPL 

TP L

MRPL  MPL  P

Z výše uvedeného plyne, ţe firma poptává pracovní sílu tak dlouho dokud je příjem z mezního produktu práce větší nebo roven mzdové sazbě.

(1) (2)

17

W

Obr. 1

Poptávka po práci

D

L

Zdroj: Kolibová, Kubicová (2005), vlastní zpracování

4.1.3

Nabídka práce

Nabídka na trhu práce je tvořena jednotlivými lidmi, kteří zde prodávají svoji pracovní sílu. Mnoho uchazečů o pracovní místa ale nenabízí všechen svůj pracovní kapitál, většina nezaměstnaných lidí nabízí část svého času zaměstnavateli a část ponechává jako volný čas. Pro posouzení toho kolik času trávit v zaměstnání a kolik trávit mimo něj je důleţité znát cenu práce a cenu volného času. Cenou práce je mzda a jako cenu volného času můţeme určit ušlou mzdu, coţ je cena statků a sluţeb, které bychom si mohli koupit za mzdu získanou za čas strávený mimo zaměstnání. Obdobně jako u poptávky můţeme i zde určit mezní uţitek práce. U nabídky mezní uţitek spočívá v počtu nabízených hodin k pracovní činnosti. Uvaţujeme-li standardní délku pracovní doby osm hodin, je nutné zváţit jestli jsme ochotni nabízet celých osm hodin práce nebo jestli jsme ochotni nabízet hodiny navíc. V případě nabídky menší neţ je standard pozorujeme vyšší preferenci volného času. V opačném případě jsme ochotni s vidinou vyšší mzdy obětovat svůj volný čas. Volného času ale také nemáme neomezené mnoţství a proto při vyšší mzdě rostou i nároky na volný čas. Toto se v ekonomické teorii nazývá důchodovým efektem. (Kubicová, Kolibová, 2005)

18

W

S

L Obr. 2

Nabídka práce

Zdroj: Kolibová, Kubicová (2005), vlastní zpracování

4.1.4

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce, kdy by se strana nabídky vyrovnala straně poptávky je v podmínkách dokonalé konkurence moţná jen s výskytem dobrovolné nezaměstnanosti. Ta je vyvolána neochotou části ekonomicky aktivního obyvatelstva pracovat při daných mzdových sazbách. Ve skutečnosti ale nemůţeme v souvislosti s trhem práce hovořit o podmínkách dokonalé konkurence. Právě naopak mzdové sazby jsou většinou směrem dolů nepruţné a firmy nemají zájem nahrazovat stávající osvědčené pracovníky za nezaměstnané, většinou z důvodu dodatečných nákladů na zapracování a samotné přijetí do pracovního poměru. Proto musíme v souvislosti s rovnováhou na trhu práce uvaţovat i nezaměstnanost ať uţ dobrovolnou nebo nedobrovolnou. (Klíma, 2006)

4.2 Nezaměstnanost Jak jiţ bylo uvedeno výše stav, kdy se nabídka práce a poptávka po práci nacházejí v rovnováze, je v trţní ekonomice velmi málo pravděpodobný. Daleko častěji se setkáváme se stavem, kdy nabídka práce převaţuje nad poptávkou. Tato situace na trhu je nazývána jako nezaměstnanost.

19

Podle Kolibové, Kubicové (2005) můţeme nezaměstnanost definovat jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Příčin, proč k této nerovnováze dochází je mnoho. Patří mezi ně například jiţ zmíněná nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce dále pak střídání hospodářských cyklů, demografické a geografické vlivy nebo zásahy státu na trhu práce.

4.2.1

Druhy nezaměstnanosti

Z ekonomického hlediska rozlišujeme tři základní druhy nezaměstnanosti: Frikční nezaměstnanost, která vzniká v souvislosti s ţivotním cyklem obyvatelstva. Se stěhováním, hledáním nového nebo lépe placeného zaměstnání, hledání zaměstnání po dokončení vzdělání atd. Většinou má jen krátkodobý charakter a tudíţ nemá nijak výrazné negativní důsledky. Strukturální nezaměstnanost, tento druh nezaměstnanosti je spojený se strukturálními změnami v ekonomice a můţe se týkat ekonomiky jako celku nebo jen některých krajů. Příkladem strukturální nezaměstnanosti je zvýšený počet nezaměstnaných na Ostravsku při pádu hutního a těţebního průmyslu. Tento druh nezaměstnanosti je oproti frikční nezaměstnanosti spíše dlouhodobého charakteru, protoţe je obtíţné obsadit volná pracovní místa pracovníky, kteří nejsou pro dostupné pracovní pozice kvalifikovaní. Cyklická nezaměstnanost, je spojena s vývojem ekonomiky, přesněji s jejími cykly. Jde o stav, kdy se ekonomiky nachází v recesi a dochází k poklesu hrubého domácího produktu. Pokud jde o délku této nezaměstnanosti, nelze jednoznačně určit zda se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou nebo krátkodobou, protoţe toto se odvíjí od délky ekonomického cyklu. (Jurečka, Jánošíková a kolektiv, 2009)

20

4.2.2

Měření nezaměstnanosti

Základní pojmy podle Jurečka, Jánošíková a kolektiv (2009)  produktivní věk je věk od ukončení povinné školní docházky aţ do doby odchodu do starobního důchodu  nezaměstnaní jsou lidé v produktivním věku, kteří nemají zaměstnání ale aktivně si jej hledají. Aktivní hledání zaměstnání v ČR znamená být registrován na úřadu práce a být schopen do 14 dnů nastoupit do zaměstnání.  zaměstnaní jsou lidé v produktivním věku, kteří mají plný nebo částečný pracovní poměr  nezaměstnaní a zaměstnaní dohromady tvoří tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo  ostatní lidé v produktivním věku patří do ekonomicky neaktivních. Míra nezaměstnanosti Nejčastěji uţívaným ukazatelem pro zjištění stavu na trhu práce je míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se vypočítá jako podíl nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel. Dalším ukazatelem, kterým lze trh práce popsat je míra ekonomické aktivity. Ta se vypočítá jako podíl ekonomicky aktivních obyvatel a obyvatel v produktivním věku. (Klíma, 2006)

21

4.2.3

Dopady nezaměstnanosti

Dopady, které plynou z nezaměstnanosti můţeme rozdělit do dvou skupin a to na dopady ekonomické a sociální. Mezi ekonomické dopady patří především nevyuţití výrobního faktoru práce, coţ vyvolá ztráty v oblasti výrobků a sluţeb a následně domácího produktu. S nezaměstnaností také souvisí dopady sociální, tyto dopady nejsou tak snadno vyčíslitelné jako dopady ekonomické ale zasahují přímo lidský faktor. Jedná se především o pokles ţivotní úrovně, při dlouhodobé nezaměstnanosti můţe dojít i k poklesu nebo ztrátě kvalifikace potenciálního zaměstnance. Jako důsledek dlouhodobé nezaměstnanosti můţeme uvést i zvýšený stres a nemocnost, nárůst kriminality nebo sebevraţd. (Klíma, 2006)

4.3 Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti v České republice je právně upravena zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Ze základních ustanovení tohoto zákona vyplývá, ţe státní politiku zaměstnanosti vytváří stát spolu s dalšími subjekty, které vystupují na trhu práce. Mezi tyto subjekty můţeme zařadit firmy a odborové organizace, územně samosprávní celky a různá sdruţení. V České republice státní politiku zaměstnanosti vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřady práce. V rámci této politiky by mělo být zabezpečeno právo na zaměstnání, dále by měl být sledován a následně vyhodnocován aktuální stav na trhu práce a měli by být vytvářeny prognózy budoucího vývoje. Jsou zde také ošetřeny podmínky dotací z Evropského sociální fondu, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, hospodaření s finančními prostředky na politiku zaměstnanosti a jiné.

22

4.4 Aktivní politika zaměstnanosti Podle výše zmíněného zákona je aktivní politika zaměstnanosti souhrnem opatření směřujících k zajištění maximální úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je vykonávána přímo Ministerstvem práce a sociálních věcí a jednotlivými Úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti je uskutečňována pomoci různých nástrojů. Těchto nástrojů je podle zákona o zaměstnanosti sedm a jsou to:  rekvalifikace,  investiční pobídky,  veřejně prospěšné práce,  společensky účelná pracovní místa,  překlenovací příspěvek,  příspěvek na zapracování,  příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Vedle těchto nástrojů je součástí aktivní politiky zaměstnanosti také zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Toto je realizováno prostřednictvím chráněných pracovních míst a chráněných dílen. Chráněné pracovní místo je podle § 75 zákona o zaměstnanosti pracovní místo, vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postiţením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Zaměstnavateli je na takto vytvořené pracovní místo poskytnut příspěvek a musí být provozováno nejméně po dobu dvou let ode dne sjednání. Chráněná pracovní dílna je podle § 76 zákona o zaměstnanosti pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s Úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Podobně jako u chráněného pracovního místa je i v případě zřízení chráněné pracovní dílny zaměstnavateli poskytnut příspěvek od Úřadu práce s podmínkou provozu minimálně dva roky. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti)

23

4.5 Chráněná dílna a chráněné pracovní místo Chráněná dílna a chráněné pracovní místo jsou pojmy zakotvené v Zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Takto označená pracovní místa vytváří zaměstnavatel speciálně pro osoby zdravotně postiţené. Celkové prostředí chráněné dílny i pracovní náplň jsou uzpůsobeny tak, aby zde zdravotně postiţený člověk mohl bez omezení pracovat. Pokud se zaměstnavatel rozhodne takové místo vytvořit má moţnost poţádat místně příslušný Úřad práce o finanční příspěvek na zřízení takového pracovního místa.

Podpora státu Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotlivých Úřadů práce poskytuje zaměstnavatelům při vytvoření chráněného pracovního místa finanční podporu. Tento příspěvek můţe činit maximálně osminásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zákon o zaměstnanosti ale uvádí jistá omezení. Příspěvek můţe být poskytnut pouze zaměstnavateli, který nemá vůči státu ţádné daňové nedoplatky. Tyto nedoplatky souvisí s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a případným penále nebo na pojistném a penále na sociální zabezpečení. Zaplacen musí být také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výjimkou jsou pouze případy, kterým bylo umoţněno příspěvek splácet. Ovšem ani při umoţnění splátek nesmí být placení v prodlevě. Potvrzení o absenci daňových nedoplatků můţe zaměstnavatel doloţit osobně nebo můţe poţádat příslušný Úřad práce aby si toto potvrzení vyţádal sám a to od institucí k tomu určených. (portal.mpsv.cz/apz) Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaţádat o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa musí s Úřadem práce sepsat dohodu o vytvoření chráněného pracovního místa a vyplnit ţádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Ţádost o příspěvek na vytvoření pracovního místa musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele a místo předmětu podnikání a musí k ní být přiloţena charakteristika chráněných pracovních míst a doklad o stavu určených daňových nedoplatků.

24

V dohodě o vytvoření chráněného pracovního místa pak musí podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti být: 1.

identifikační údaje účastníků dohody,

2.

charakteristika chráněného pracovního místa,

3.

závazek zaměstnavatele, ţe na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postiţením,

4.

doba, po kterou bude chráněné místo provozováno,

5.

výše příspěvku, jeho specifikace a způsob úhrady,

6.

podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

7.

způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

8.

podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

9.

závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, neţ náleţel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,

10.

ujednání o vypovězení dohody.

Výše uvedený postup jak poţádat Úřad práce o příspěvek platí i v případě vytvoření chráněné dílny. Výše příspěvku na jedno pracovní místo je ve stejné výši jako u chráněného pracovního místa. Jediným doplněním pro chráněnou dílnu je v dohodě o vytvoření chráněné pracovní dílny a to v bodě 2, kde je kromě charakteristiky pracovního místa uveden ještě počet vytvářených míst. (Zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti)

4.6 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je charakterizován jako cílevědomá a organizovaná činnost. Cílem této činnosti je specifikace, shromaţďování, analýza a interpretace informací, které pomáhají lépe porozumět zkoumanému trhu. Marketingový výzkum slouţí jako zdroj všech typů informací, které jsou pro firmu důleţité a které není moţné získat jinými dostupnými marketingovými nástroji.

25

Podle metod získávání informací můţeme marketingový výzkum rozdělit na primární a sekundární. Primární výzkum je specifický tím, ţe potřebné informace jsou získány přímo na trhu a vztahují se bezprostředně ke sledovanému problému. Na rozdíl od toho sekundární výzkum vychází z údajů, které jiţ byly zpracovány někým jiným, například i pro jiný účel, ale jsou uţitečné i pro aktuálně zkoumaný problém. (Stávková, Dufek, 2004)

Metody sběru dat Mezi nejznámější metody sběru marketingových dat patří bezesporu pozorování a dotazování. Kaţdá z těchto dvou metod má zajisté své klady ale i zápory. Stávková, Dufek (2004) charakterizuje jednotlivé metody následovně:  Pozorování Výsledky získané metodou pozorování jsou závislé na zvolené metodě pozorování. To můţe být standardizované a nestandardizované. Při standardizovaném způsobu pozorování jsou jednotlivé části procesu jednoznačně určeny. Přesně známe objekt pozorování a způsob záznamu. Touto metodou získáme spolehlivé a minimálně zkreslené údaje. U nestandardizovaného způsobu pozorování je přesně určen zkoumaný problém a jasně definovaný cíl. O průběhu pozorování však rozhoduje sám pozorovatel.  Dotazování Dotazování je druhou nejrozšířenější metodou získávání informací při marketingovém výzkumu. Dotazování můţe probíhat dvěma způsoby a to buď písemně nebo slovně. Pro písemné dotazování slouţí správně sestavený dotazník. Dotazník musí být sestaven tak, aby informace z něho získané slouţili k dosaţení stanoveného cíle výzkumu. Jednotlivé otázky dotazníku musí být jednoznačně formulovány, respondent musí být schopen odpovědět a musí být ochoten odpovídat. Pro kaţdý výzkum je třeba zvolit správný typ dotazníku. Dotazníky můţeme rozdělit na tyto druhy:  dotazník zasílaný poštou – výhodou takto doručovaných dotazníků je poměrně široký dosah tazatele a můţeme jím oslovit i ty respondenty, kteří by

26

s osobním rozhovorem nesouhlasili. Nevýhodou je ale malá návratnost dotazníku a také moţné chybné pochopení jednotlivých otázek.  telefonické dotazování – výhodou je jednoznačně rychlost shromaţďování informací, taktéţ moţnost vysvětlit otázku pokud nebyla respondentem správně pochopena. Jako nevýhoda můţe být brána stručnost odpovědí a neosobnost dotazování.  osobní dotazování – jednoznačnou výhodou oproti předchozím metodám je moţnost přímého sledování respondenta při odpovědích. Tento typ dotazování je ale velmi nákladný a můţe být brán jako mírně zaujatý.

4.7 Analýza prostředí firmy Prostředí, ve kterém firma působí tvoří všechny okolní subjekty, které firmu obklopují. Působení těchto okolních subjektů můţe mít pro firmu kladný nebo záporný dopad. Manaţer kaţdé firmy musí být schopen správně určit, v jakém konkurenčním prostředí se firma nachází. Pokud to nedokáţe, riskuje moţnost, ţe jeho firma nebude v tomto prostředí schopna přeţít. Prostředí, ve kterém firma funguje, tvoří především zákazníci, dodavatelé a konkurenti firmy. U zákazníků je třeba předvídat, jaké budou jejich potřeby a jaké výrobky budou od dané firmy poptávat. U konkurence je předvídání chování na trhu sloţité. V tomto případě je výhodnější sledovat moderní výrobní technologie a technologické postupy aby byla firma schopna zareagovat společně s konkurencí, případně s malým zpoţděním. Z výše uvedeného vyplývá, ţe firma nemůţe úplně ovlivnit prostředí ve kterém podniká. Ale to prostředí, které ovlivnit lze se dělí na vnitřní a vnější. (Kotler, Keller, 2007) 4.7.1

Analýza vnějšího prostředí

Vnější prostředí firmy můţeme podle Kotlera, Kellera (2007) rozdělit do šesti různých skupin. První skupinu, která ovlivňuje chod firmy z venčí je demografické prostředí. Sledování vývoje tohoto prostředí je vysoce spolehlivé při krátkodobém a střednědobém plánování. Demografické prostředí se vyvíjí podle populace, protoţe trh ovlivňují především lidé. Při analýze tohoto prostředí se

27

sleduje velikost populace a populační růst, věkové rozloţení obyvatel, úroveň vzdělání, zvyky v domácnostech a regionální rysy a změny. Druhým sledovaným prostředím je ekonomické prostředí. Hlavním předpokladem pro fungující trh je kupní síla a lidé. Z čehoţ plyne, ţe vývoj ekonomického prostředí závisí na příjmech lidí, cenách komodit na trhu, úsporách nebo naopak dluzích lidí a také na dostupnosti úvěrů. Existenci firmy také do jisté míry ovlivňuje společensko-kulturní prostředí. To, ţe lidé podle svého vkusu preferují jisté zboţí nebo sluţby a naopak jiné zboţí nebo sluţby vůbec nevyuţívají je ovlivněno společensko-kulturním prostředím. Preference lidí ovlivňuje do jisté míry společnost tím, ţe vytváří názory, hodnoty a různé normy. Lidé se většinou nevědomky nechávají těmito společenskými tendencemi ovlivnit, coţ se odráţí v jejich konečném rozhodování. Celosvětově řešeným problémem je přírodní prostředí. V mnohých velkoměstech s vysokou koncentrací výrobních firem dosáhlo znečištění vzduchu a vody nebezpečně vysokých úrovní. Toto zasáhlo některé společnosti, které musely investovat nemalé finanční prostředky do různých přístrojů na kontrolu znečišťování ovzduší. Jedním z nejvýznamnějších vnějších faktorů, které firmu ovlivňují je technologické prostředí. Většina společností se snaţí nové technologie přijímat, přizpůsobit se jim a vyuţívat je, ale najdou se i firmy, které technologický pokrok ignorují a tím pádem odsuzují svou firmu k úpadku. Aby byla firma schopna se technologickému pokroku vyrovnat, musí být dynamická a být připravena na případné investice do nových technologií. Poslední oblastí, která chod firmy ovlivňuje je politicko-právní prostředí. Kaţdá firma je tímto prostředím ovlivněna, protoţe je sloţeno ze zákonů, vládních úřadů a různých nátlakových skupin, které ovlivňují nebo i omezují jak organizace tak jednotlivce. Některé zákony pomáhají nová místa vytvářet, například zákon o recyklaci, který poskytl podnět k vytvoření nových pracovních míst. Některé však společnosti spíše omezují a zvyšují výrobní náklady. Do této oblasti spadá zpřísnění obchodní legislativy. Zde se jedná především o ochranu spotřebitele, kdy na kaţdém výrobku musí být uvedeny všechny údaje, například nutriční hodnoty výrobku.

28

4.7.2

Analýza vnitřního prostředí

Vnitřní prostředí kaţdé firmy tvoří především zaměstnanci. Dále pak materiální a finanční zdroje podniku, podniková kultura, vztahy mezi pracovišti a mezi jednotlivými zaměstnanci. Jednoduše řečeno jsou to všechny faktory ve firmě, které mohou být manaţer přímo ovlivňovány. Cílem analýzy vnitřního prostředí je jednoznačně zhodnocení plnění stanovených cílů firmy. Ať uţ se jedná o finanční stránku řízení podniku, o image firmy, marketing, prodej a servis a logistické operace ve firmě apod. (Kotler, Keller, 2007)

4.8 SWOT analýza SWOT analýza pomáhá charakterizovat okolní faktory, které více či méně ovlivňují konkurenční postavení firmy na trhu. Základem je analýza silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek firmy a identifikace příleţitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats). (Kotler, Keller, 2007) 4.8.1

Analýza interního prostředí

Do této části SWOT analýzy patří identifikace silných a slabých stránek firmy. Určit silné stránky firmy většinou nebývá aţ takový problém, protoţe kaţdý manaţer, kterému se podaří vést firmu tak aby prosperovala ví, co k prosperitě vedlo. Hledání slabých stránek bývá většinou podstatně zdlouhavější a vyţaduje přesnou znalost situace ve firmě. Zřejmě se nikdy nepodaří odhalit všechna slabá místa a také ne všechny slabé stránky se podaří napravit. 4.8.2

Analýza externího prostředí

Hlavním smyslem analýzy externího prostředí je hledání nových příleţitostí pro firmu. Ovšem klíčové není příleţitosti pouze identifikovat. Dobrý manaţer musí být schopen příleţitost najít, vyuţít ji a co nejvíce z ní pro firmu získat, respektive vydělat na ní. Podle Kotlera, Kellera (2007) existují tři hlavní zdroje trţních příleţitostí: 1.

Dodávat něco, čeho je na trhu nedostatek.

29

Tato skupina příleţitostí je pro manaţera nejsnadněji vyuţitelná, jednak proto ţe je snadno rozpoznatelná a dále proto, ţe nevyţaduje přílišné vyuţívání marketingových nástrojů pro podporu prodeje. 2.

Dodávat jiţ existující výrobek novým nebo lepším způsobem. Pro tento typ trţních příleţitostí je třeba provést průzkum trhu. První me-

todou pro tento průzkum je metoda zjištění problému, tzn. zeptat se přímo spotřebitelů na jejich názor. Druhou metodou je metoda ideálu. Nebo-li, poţádat spotřebitele aby popsali, jak by podle nich vypadala ideální verze dodávaného výrobku. Poslední je metoda spotřebního řetězce, kdy je třeba poţádat spotřebitele, aby popsali své kroky při nákupu, uţívání a zbavování se jakéhokoliv výrobku. 3.

Dodávat na trh zcela nový výrobek nebo sluţbu. Vyuţití tohoto typu trţní příleţitosti je pro firmu asi nejnákladnější. Jednak

musí zjistit co na trhu chybí a jestli by spotřebitelé nový výrobek vůbec kupovali. Poté musí vynaloţit prostředky na návrh výrobku, rozjetí výroby, reklamu, podporu prodeje atd.

4.9 Marketingová komunikace Podle Kotlera, Kellera (2007) marketingová komunikace označuje prostředky, jimiţ se firmy pokoušejí informovat a přesvědčovat spotřebitele a připomínat jim - přímo nebo nepřímo – výrobky a značky, které prodávají. Marketingová komunikace firmy je pro potenciální zákazníky firmy zdrojem mnoha informací. Například o tom kdo výrobek vyrábí, jaké mají s výrobkem zkušenosti jiní spotřebitelé, jakým způsobem se správně pouţívá, atd. Marketingová komunikace můţe také přispět k tomu, ţe zákazník značku vnímá a svým způsobem dotváří její image. 4.9.1

Komunikační mix

Podle Kotlera, Kellera (2007) marketingový komunikační mix identifikuje šest hlavních způsobů marketingové komunikace.

30

1.

Reklama – je to jakákoliv placená forma neosobní prezentace a propagace idejí, zboţí nebo sluţeb. Často je povaţována za klíčový prvek marketingové komunikace.

2.

Podpora prodeje – zahrnuje krátkodobé podněty, které mají přimět k nákupu určitého výrobku nebo sluţby.

3.

Události a záţitky – činnosti a události financované společností, které vytváří kaţdodenní nebo zvláštní vzájemné působení spojené se značkou.

4.

Public relation a publicita – jsou různé programy, které slouţí k propagaci nebo ochraně image společnosti nebo jednotlivých výrobků.

5.

Direct marketing – je přímá komunikace se stálými zákazníky ale i s potenciálními zákazníky za pomoci telefonu, e-mailu, pošty nebo internetu.

6.

Osobní prodej – umoţňuje prodejci osobně se setkat s potenciálními zákazníky a přímo poskytnout informace nebo zajistit objednávku.

4.9.2

Komunikační nástroje

Pro kaţdou z šesti výše specifikovaných sloţek komunikačního mixu jsou identifikovány konkrétní nástroje, pomocí kterých na zákazníky působí. Jako hlavní nástroje reklamy můţeme uvést: tiskové a vysílané reklamy, vnější balení, vkládaná reklama, filmy, broţury a propagační tiskoviny, plakáty a letáky, adresáře a katalogy, reprinty reklamy, billboardy, poutače, Point Of Sale displeje, audiovizuální materiál, symboly a loga a videokazety. Typickými nástroji podpory prodeje jsou: soutěţe a hry, sázky a loterie, prémie a dárky, vzorky, výstavy a veletrhy, vystavování, ukázky, kupony, slevy, nízko úrokové financování, zábava, výkup na protiúčet, věrnostní programy a provázání. Pro události a záţitky slouţí sport, zábava, festivaly, umění, příleţitosti, exkurze po továrnách, muzea společností a pouliční aktivity. S public relations jsou spojeny balíčky pro novináře, projevy, semináře, výroční zprávy, charitativní dary, publikace, vztahy s komunitou, lobování, identity media a časopisy společnosti.

31

Jako osobní prodej můţeme označit prodejní prezentace, prodejní schůzky, stimulující programy, vzorky a obchodní výstavy a veletrhy. Nástroje direct marketingu jsou katalogy, zasílání pošty, telemarketing, elektronické nakupování, teleshopping, faxy, e-maily a hlasová pošta. (Kotler, Keller, 2007) 4.9.3

Reakce spotřebitelů

Kotler, Keller (2007) identifikuje šest hlavních moţností jak spotřebitel zareaguje na jednotlivé sloţky marketingové komunikace.  Povědomí – v případě, ţe spotřebitelé výrobek nebo značku neznají, je úkolem marketingové komunikace toto povědomí o značce vytvořit.  Znalost – pokud spotřebitelé uţ o značce někdy slyšeli, mohou o ní mít povědomí, ale neznají ji. Pak je úkolem marketingové komunikace poskytnout potenciálním zákazníkům tolik informací aby značku při rozhodování poznali.  Obliba – pokud spotřebitelé značku znají, ale příliš ji nemají v oblibě je na komunikátorovi, aby zjistil proč tomu tak je. A pokud se jedná o kvalitativní problémy, musí se snaţit tyto příčiny odstranit a začít spotřebitelům sdělovat, ţe problém byl odstraněn a kvalita obnovena.  Preference – v případě, kdy se spotřebitelům výrobky sice líbí, ale nepreferují je před ostatními konkurenčními výrobky měl by se komunikátor snaţit vytvořit preference oproti moţným konkurentům.  Přesvědčení – spotřebitelé, kteří výrobek preferují, ale nejsou přesvědčeni ţe by si ho měli koupit musí komunikátor pozitivně motivovat k nákupu.  Nákup – někteří zákazníci mohou být o výrobku přesvědčeni, ale nejsou nijak motivování k jeho nákupu. Proto musí komunikátor tyto spotřebitele motivovat například niţší cenou nebo dárkem k nákupu, nebo moţností si výrobek vyzkoušet.

32

5 Vlastní práce 5.1

Trh práce v roce 2010

Přestoţe byl rok 2010 ve znamení ekonomického růstu na trhu práce se tato skutečnost nijak zvlášť neprojevila. Důvodem je zřejmě to, ţe trh práce není uzpůsoben tomu, aby bezprostředně zareagoval na změny v ekonomice. To potvrzuje i fakt, ţe navzdory ekonomickému růstu rostla během roku také nezaměstnanost a sniţovala se nabídka volných pracovních míst. Z grafu je vidět, ţe v roce 2010 míra nezaměstnanosti vzrostla o 1 – 2 % oproti míře nezaměstnanosti evidované v roce 2009.

12,0 10,0 8,0 míra nezaměstnanosti v %

6,0 4,0 2,0

Obr. 3

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0,0

Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2010

Zdroj: Portal.mpsv.cz/statistiky nezaměstnanosti, vlastní zpracování

Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaţilo v průběhu roku prostřednictvím jednotlivých úřadů práce o stabilizace nezaměstnanosti a to především prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Konkrétně pro rok 2010 byli klíčovou skupinou nezaměstnaní, kteří byli na úřadu práce evidováni po dobu delší neţ 5 měsíců. V této skupině uchazečů o zaměstnání bylo ke konci roku 2009 v České republice evidováno celkem 276 301 nezaměstnaných. Přestoţe tahle skupina byla vyhlášena cílovou skupinou aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2010, tak se zřejmě nepodařilo tyto uchazeče začlenit do pracovního procesu. Právě naopak, během roku došlo celkově k nárůstu evidovaných v této skupině přibliţně o 15 000 nezaměstnaných. Tedy nejen ţe se stav uchazečů nesníţil,

33

naopak vzrostl tak, ţe ke konci roku 2010 bylo v rámci České republiky v této skupině evidováno 291 527 uchazečů. Mimo tuto hlavní cílovou skupiny byly vytipovány další skupiny uchazečů o zaměstnání, na které byla aktivní politika zaměstnanosti, přesněni řečeno jednotlivé nástroje této politiky zaměřeny. První z těchto skupin byli mladí do 20 let. Úřady práce v ČR ke konci roku evidovaly 25 898 uchazečů mladších 20 let. Převáţnou část v této skupině nezaměstnaných tvoří absolventi středních škol a učilišť. V poslední době se však chodí na úřady práce evidovat i mladí jen se základním vzděláním, které je v dnešní době velmi obtíţné na trhu práce uplatnit. I přesto se v průběhu roku 2010 podařilo sníţit počet uchazečů do 20 let a ke konci roku 2010 bylo evidováno 23 868 uchazečů. Druhou cílovou skupinou byli uchazeči starší 50 let. Zde bylo ke konci roku 2009 evidováno celkem 144 592 nezaměstnaných. U této skupiny se v průběhu roku nepodařilo stav nezaměstnaných sníţit, naopak zde byl zaznamenán mírný nárůst, takţe ke konci roku 2010 bylo v této skupině celkem 155 624 uchazečů. Podobně tomu bylo u třetí preferované skupiny, kterou byly osoby pečující o dítě do 15 let. V této skupině došlo v průběhu roku 2010 k nárůstu okolo 6 000 uchazečů. Tedy ke konci roku 2009 bylo evidováno 60 655 uchazečů a ke konci roku 2010 to bylo 66 575 nezaměstnaných. Další dílčí cílovou skupinou byly ţeny – těhotné, kojící a matky do 9 měsíců po porodu. V této skupině se podařilo docílit mírného sníţení stavu nezaměstnanosti, kdy ke konci roku 2009 bylo evidováno 4 889 uchazečů a ke konci roku 2010 zde bylo 4 540 uchazečů. A poslední preferovanou skupinou roku 2010 byly osoby se zdravotním postiţením. V této skupině bylo ke konci roku 2009 evidováno celkem 67 738 uchazečů o zaměstnání. Ale ani u této skupiny se nepodařilo stav nezaměstnaných nijak výrazně sníţit, právě naopak. V průběhu roku 2010 došlo k nárůstu evidovaných a ke konci tohoto roku bylo evidováno 69 499 uchazečů o zaměstnání. Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaţilo trh práce stimulovat aktivní spoluprácí se zaměstnavateli a intenzivnějším zapojením vzdělávacích středisek a institucí. Také zde byla snaha motivovat rodiče dětí při výběru středních škol a učilišť, aby volili spíše obory, kterých je na trhu nedostatek. V neposlední řadě nabízelo moţnost vyuţití prostředků z Evropského sociálního fondu realizací

34

národních a regionálních individuálních projektů z Operačního programu Lidské zdroje a nezaměstnanost. Z výše uvedených čísel můţeme odvodit, ţe přes všechny nabízené moţnosti nebyl rok 2010 pro trh práce vůbec přívětivý. Kromě nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání došlo ke sníţení poptávky po pracovním kapitálu. Toto v konečném důsledku znamenalo pokračování ve vývoji míry nezaměstnanosti z roku 2009, která měla rostoucí charakter. 5.1.1

Vývoj nezaměstnanosti na Břeclavsku

Úřad práce v Břeclavi se nachází v jiţní části jihomoravského kraje. Zemědělství, které je pro tuto oblast typické je spojeno se sezónní nezaměstnaností. Ta se zde týká hlavně zimních měsíců, kdy někteří zaměstnavatelé propouští část svých zaměstnanců. Příkladem mohou být zaměstnanci, kteří jsou zaměstnání pouze na sezónní práce, jako je na jaře stříhání porostu a v letních měsících a na podzim sklizeň úrody. Na statistických datech úřadu práce v Břeclavi je sezónní nezaměstnanost v zimních měsících roku 2010 viditelná. Celkově v roce 2010 došlo k mírnému růstu nezaměstnanosti oproti stavu nezaměstnanosti z roku 2009. Jak můţeme vidět v grafu, v prvním čtvrtletí roku 2010 bylo toto zvýšení okolo 3 % v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2009. V dubnu a květnu tohoto roku činil rozdíl 2 % a od června můţeme hovořit o jisté stabilizaci, kdy se nezaměstnanost pohybovala okolo 10 %.

35

14,0% 12,0% 10,0% 8,0%

rok 2009

6,0%

rok 2010

4,0% 2,0% 0,0% 1

Obr. 4

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Míra nezaměstnanosti na Břeclavsku za rok 2009 a 2010

Zdroj: Portal.mpsv.cz/statistiky nezaměstnanosti 2009 a 2010, vlastní zpracování

Řešení tohoto druhu nezaměstnanosti je dosti obtíţné, protoţe většina zaměstnavatelů ty zaměstnance, které v zimě propustila, na jaře opět zaměstná. Tato skupina uchazečů je s tímto způsobem zaměstnávání do jisté míry spokojená a proto ani jiné zaměstnání nehledá. Rok 2010 však nebyl problematický jen v otázce zvyšující se nezaměstnanosti. Tento rok provázelo i sniţování nabídky volných míst. Na následujícím grafu můţeme vidět situaci na trhu práce z pohledu počtu volných míst a počtu uchazečů. Je zde porovnán sledovaný rok 2010 oproti roku předcházejícímu.

36

volná místa

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Obr. 5

12/2009

11/2009

10/2009

09/2009

08/2009

07/2009

06/2009

05/2009

04/2009

03/2009

02/2009

01/2009

12/2010

11/2010

10/2010

09/2010

08/2010

07/2010

06/2010

05/2010

04/2010

03/2010

02/2010

01/2010

uchazeči

Trh práce na Břeclavsku z pohledu uchazečů a volných míst

Zdroj: Portal.mpsv.cz/vývoj nezaměstnanosti v okrese Břeclav, vlastní zpracování

Z grafu je patrné, ţe v roce 2010 došlo na trhu práce k viditelnému zvýšení počtu nezaměstnaných, tedy uchazečů o pracovní místa. Nabídka volných míst je při porovnání jednotlivých měsíců na začátku roku přibliţně stejná, ale ke konci roku 2010, konkrétně od měsíce srpna, vidíme jisté sníţení nabídky volných pracovních míst.

5.2 Skupiny nezaměstnaných na trhu práce Uchazeče o zaměstnání na trhu práce můţeme rozdělit hned do několika skupin, podle věku, vzdělání, doby evidence atd. Na trhu práce v České republice jsou uchazeči rozděleni do jednotlivých skupin, první skupina zahrnuje zdravotně postiţené uchazeče, uchazeče s evidencí delší neţ 5 měsíců, ţeny – těhotné, kojící a matky do 9 měsíců po porodu, osoby pečující o dítě do 15 let a osoby, které potřebují zvláštní pomoc. Další rozdělení uchazečů je podle věkové struktury, vzdělanostní struktury, struktury podle zaměstnání, doby evidence uchazečů a výše měsíčního nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pro potřeby své práce budu konkrétněji pracovat pouze s první skupinou. Ke konci roku 2010 bylo v České republice úřady práce evidováno celkem

37

561 551 uchazečů o zaměstnání. Tento počet uchazečů byl podle rozdělení první skupiny rozloţen následovně: OZP uchazeči s evidencí delší než 5 měsíců ženy - těhotné, kojící, matky do 9 měsíců po porodu osoby pečující o dítě do 15 let osoby, které potřebují zvláštní pomoc ostatní

Obr. 6

Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle první skupiny v celé ČR

Zdroj: Portal.mpsv.cz/statistiky nezaměstnanosti 2010, vlastní zpracování

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 12 % osob zdravotně postiţených, 52 % uchazečů s evidencí delší neţ 5 měsíců, ţeny – těhotné, kojící a matky do 9 měsíců po porodu tvoří 0,8 %, 11 % osob pečuje o dítě do 15 let, osob, které potřebují zvláštní pomoc, je 0,8 % a ostatní uchazeči tvoří 22 % z celkového počtu. Skupinu osob zdravotně postiţených lze rozdělit na dalších 7 podskupin, které můţeme vidět na následujícím grafu. Z grafu je patrné, ţe největší zastoupení v této skupině mají uchazeči s 1. stupněm invalidity. Podle §39 odstavce 2a zákona o důchodovém pojištění je invalidita 1. stupně definována jako pokles pracovní schopnosti uchazeče, nejméně o 35 %, nejvýše o 49 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou částečně invalidní uchazeči. Podle výše uvedeného zákona je částečně invalidní ten uchazeč, kterému z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost nejméně o 33 %. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se povaţuje nepříznivý stav, který podle lékařů trvá déle neţ 1 rok. Třetí v pořadí jsou osoby s druhým stupněm invalidity. Podle §39 odstavce 2b zákona o důchodovém pojištění se jedná o invaliditu druhého stupně, pokud došlo k poklesu pracovní schopnosti jedince, nejméně o 50 %, nejvíce o 69 %. Na čtvrtém místě najdeme osoby zdravotně znevýhodněné. Podle zákona o zaměstnanosti jsou za zdravotně znevýhodněné osoby pova-

38

ţovány fyzické osoby, které mají zachovánu schopnost vykonávat současné zaměstnání, ale tato schopnost můţe být podstatně omezena z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Osoby plně invalidní a osoby v 3. stupni invalidity jsou zastoupeny v zanedbatelné míře, oproti ostatním skupinám. Kaţdá z těchto tří skupin se na celkovém počtu uchazečů podílí asi jedním procentem. plně invalidní částečně invalidní osoby zdravotně znevýhodněné 1. stupeň invalidity (§39/2c) 2. stupeň invalidity (§39/2c) 3. stupeň invalidity (§39/2c) 3. stupeň invalidity (§39/2c, §39/4f)

Obr. 7

Rozdělení zdravotně postiţených osob do podskupin v celé ČR

Zdroj: Portal.mpsv.cz/statistiky nezaměstnanosti 2010, vlastní zpracování

5.2.1

Skupiny nezaměstnaných na Břeclavsku

V této části se zaměříme na podrobnější analýzu té části trhu práce, která svým územím v roce 2010 spadala pod úřad práce v Břeclavi a jeho dislokovaná pracoviště Hustopeče a Mikulov. Na následujícím grafu vidíme rozdělení všech evidovaných uchazečů o zaměstnaní na těchto úřadech práce podle výše definované první skupiny uchazečů. Při porovnání následujícího obrázku číslo 8 s předchozím obrázkem číslo 6, který zobrazuje také rozdělení podle první skupiny uchazečů, ale pro celou Českou republiku, můţeme na první pohled vidět, ţe se od sebe nijak výrazně neliší. Při celkovém počtu uchazečů o zaměstnání, který byl pro rok 2010 ve výši 561 551 pro celou ČR a 7 694 pro Břeclavsko, můţeme opravdu říci, ţe pro první skupinu uchazečů je rozdělení identické.

39

OZP uchazeči s evidencí delší než 5 měsíců ženy - těhotné, kojící a matky do 9 měsíce po porodu osoby pečující o dítě do 15 let osoby, které potřebují zvláštní pomoc ostatní

Obr. 8

Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle první skupiny na Břeclavsku

Zdroj: Portal.mpsv.cz/statistiky nezaměstnanosti 2010, vlastní zpracování

Nejpočetnější skupinu, asi 50 %, zde opět tvoří uchazeči s evidencí delší neţ 5 měsíců. Jak jiţ bylo uvedeno výše, právě tato skupina byla v roce 2010 Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášena jako cílová skupina ve snaze stabilizovat stav nezaměstnanosti. Ze statistických údajů úřadu práce v Břeclavi vyplývá, ţe ani v této oblasti se snaha stabilizace stavu nezaměstnaných v této skupině nijak zvlášť neprojevila. Právě naopak, stejně jako v celé ČR i zde došlo během roku k mírnému nárůstu evidovaných uchazečů. Pro účely této práce se ale zaměřme na skupinu zdravotně postiţených osob. Zastoupení této skupiny na celkovém počtu uchazečů je asi 12 %. Tento údaj se nemusí zdát nijak znepokojivý, ale kdyţ se na situaci podíváme z pohledu celkového počtu nezaměstnaných, tak je zde ze 7 694 uchazečů celých 1040 uchazečů zdravotně postiţených. Celá situace je o to váţnější v tom, ţe zapojení osob se zdravotním postiţením do pracovního procesu není nijak jednoduchá. Pro zařazení osoby se zdravotním postiţením do běţného pracovního procesu je ze strany zaměstnavatele třeba vytvořit speciální pracovní místo. Takto vytvořené pracovní místo se nazývá chráněné pracovní místo a úřad práce poskytuje zaměstnavateli při vytvoření takového místa finanční příspěvek. Druhou moţností zapojení osob se zdravotním postiţením do pracovního procesu je tzv. chráněná pracovní dílna. Chráněné pracovní dílna se od chráněného pracovního místa liší v tom, ţe zde musí být zaměstnáno alespoň 60 %

40

osob se zdravotním postiţením. Takto vytvořené chráněné pracovní dílny vznikají většinou v rámci existující firmy a jejich hlavní pracovní náplní jsou nějaké dokončující práce.

5.3 Základní informace o chráněné dílně V rámci Jihomoravského kraje je Ministerstvem práce a sociálních věcí evidováno celkem 92 chráněných dílen. Toto číslo ale není moţné brát jako konečný počet chráněných dílen v Jihomoravském kraji. A to z toho důvodu, ţe někteří zaměstnavatelé sice vytvoří chráněná pracovní místa pro zaměstnance s handicapem nebo celou chráněnou dílnu, ale neţádají stát o příspěvek na provoz a tudíţ nemají povinnost evidovat svou firmu jako chráněnou dílnu. V rámci těchto 92 evidovaných chráněných dílen je celkem 10 dílen provozováno na Břeclavsku. Hlavním předmětem podnikání ve výše uvedených dílnách je například šití pracovních oděvů a obuvi a ochranných pracovních pomůcek, kompletace výrobků, ostraha majetku nebo výroba a prodej obalových materiálů. Zkoumanou firmou, která provozuje chráněnou dílnu je firma Blanář nábytek a. s., která je stabilní firmou s dlouholetou tradicí na trhu s čalouněným nábytkem. V současné době se řadí mezi nejvýznamnější výrobce postelí a čalouněného lehacího nábytku v České republice a zaměstnává okolo 250 zaměstnanců. Chráněná dílna je v provozu od července roku 2010. Zaměstnává celkem 10 osob se zdravotním postiţením. V rámci této chráněné dílny fungují dvě pracoviště, která jsou přímo závislá na základní nábytkářské výrobě. První pracoviště je vázáno na stolařskou výrobu a druhé na výrobu čalounickou. Hlavní náplní práce zaměstnanců na pracovišti vázaném na stolařskou výrobu je kompletace roštů do postelí. Oproti tomu pracovníci v čalounické výrobě vyrábí polotovary pro čalounickou část firmy, jako jsou polštáře, přehozy apod. V čalounické části chráněné dílny se také vyrábí různé reklamní a propagační předměty. Těmi jsou například textilní tašky nebo různé výšivky na textil.

41

Základní analýza marketingového mixu chráněné dílny 1.

Produkt Hlavními produkty, které chráněná dílna vyrábí jsou rošty pro nečalouněné

postele a polštáře a přehozy na postele. Rošty jsou vyráběny v několika rozměrech a to 80x200 cm, 90x200 cm a 100x200 cm. Také polštáře jsou vyráběny v různých rozměrech a různých tvarů. Přehozy na postele jsou vyráběny v rozměrech od 90x200 cm do 180x200 cm. Důleţitými vlastnostmi produktů je jejich kvalita a značka. Tím, ţe je chráněná dílna součástí společnosti Blanář nábytek a. s. a své výrobky prodává v rámci výrobků celé firmy, má pověst kvalitních výrobků zajištěnou. 2.

Cena Vedení chráněné dílny při stanovování ceny výrobků upřednostňuje dlou-

hodobé zisky před krátkodobými finančními příjmy. Při stanovováni cen jednotlivých výrobků vychází jednak z nákladů na výrobu a také z cen konkurenčních výrobků. Pro stanovení konečné ceny výrobku nejdříve stanoví náklady a k nim připočte přiráţku. Takto vypočtenou cenu porovná s konkurencí a provede finální úpravu ceny. 3.

Distribuce Firma k prodeji vyuţívá obě dvě formy distribuce. Přímou distribuci reali-

zuje prostřednictví internetového obchodu, který je přístupný přímo ze stránek společnosti a také ve firemní prodejně v Brumovicích. Nepřímou distribuční cestu vyuţívá k prodeji v České republice a na Slovensku a to skrze velkoobchody s nábytkem. 4.

Propagace Propagací samostatných výrobků chráněné dílny se vedení firmy vůbec ne-

zabývá. Ani na internetových stránkách ani v propagačních materiálech firmy není zmínka o tom, ţe tyto výrobky byly vyrobeny chráněnou dílnou.

42

5.4 Situace na trhu Z rozhovoru s manaţerem společnosti vyplynulo, ţe určit jaké postavení zaujímá samotná chráněná dílna na trhu je v podstatě nemoţné, protoţe je zcela integrována v rámci celé nábytkářské výroby. Podle něj by v případě, kdy by byla tato konkrétní chráněná dílna nucena fungovat nezávisle na mateřské firmě, byla by prakticky nekonkurenceschopná. Výrobky chráněné dílny jsou na trh dodávány pouze jako součást ostatních produktů mateřské firmy. Z výše uvedeného vyplývá, ţe jsou většinou součástí čalouněných postelí, a to jak v případě roštů do postelí, tak v případě polštářků a přehozů. Z celkové produkce chráněné dílny odebírá cca 95 % mateřská firma pro svoji nábytkářskou výrobu. A jen zbylých 5 % tvoří zakázky pro ostatní podnikatelské subjekty.

5.5 SWOT analýza Pro představu o stavu vnitřního a vnějšího marketingového prostředí chráněné dílny byla sestavena SWOT analýza. V rámci objektivního pohledu na situaci v chráněné dílně byla vytvořena obecná SWOT analýza s moţnými silnými a slabými stránkami a s moţnými příleţitostmi a hrozbami. Takto vytvořený dotazník byl vyplněn v interním prostředí firmy a výsledkem byla následující SWOT analýza chráněné dílny. 5.5.1

Silné stránky

 zázemí mateřské firmy  zajištěný odbyt  kvalifikovaná pracovní síla  kvalitní výrobky  tradice značky výrobků  nízké výrobní náklady

43

 spolehliví dodavatelé  porovnání kvality a ceny  pozáruční servis  snadná dostupnost (doprava) 5.5.2

Slabé stránky

 malá motivace zaměstnanců  nízká výrobní kapacita  vysoká fluktuace zaměstnanců  nízký obrat prodeje výrobků  těţko rozeznatelné odlišnosti od konkurenčních výrobků  pasivní přístup k přáním zákazníků  velký objem finančních prostředků vázaných v zásobách  nekvalitní výrobky  vysoká zadluţenost  špatná pověst firmy 5.5.3

Příležitosti

 zvýšení kapacity výroby  modernizace pracoviště  dotace z EU  zlepšení logistických sluţeb  partnerství s jinou firmou  vyšší míra orientace na zákazníka  vyuţití problematické situace konkurence  lepší prezentace firmy (internet, veletrhy...)  rozšíření nabídky produktů

44

 zvýhodnění pro registrované zákazníky 5.5.4

Hrozby

 moţný vliv krize na odbyt výrobků a tím na trţby firmy  zvyšování cen materiálu  ztráta hlavního odběratele  změna preferencí spotřebitelů  nová levnější technologie výroby  druhotná platební neschopnost  noví konkurenti v odvětví  ztráta klíčových zaměstnanců  zvýšení nezaměstnanosti  zhoršení kvality dodávek od dodavatelů

Jako výstup z obecně sestavené SWOT analýzy můţeme identifikovat tři nejvýznamnější silné stránky, které chráněnou dílnu přímo ovlivňují. Jsou jimi zázemí mateřské firmy, zajištěný odbyt a kvalifikovaná pracovní síla. Stejně tak z výzkumu vyplynuly i tři nejvýznamnější slabé stránky chráněné dílny. Těmi jsou malá motivace zaměstnanců, nízká výrobní kapacita a vysoká fluktuace zaměstnanců. Taktéţ byly určeny tři hlavní příleţitosti, které by vedení mohlo vyuţít pro rozvoj chráněné dílny a to zvýšení kapacity výroby, modernizace pracoviště a dotace z Evropské unie. Jako nejvýznamnější hrozby z výzkumu vyšly moţný vliv krize na odbyt výrobků a tím na trţby firmy, zvyšování cen materiálu a ztráta hlavního odběratele.

45

5.6 Výsledky dotazníkového šetření Výše uvedená SWOT analýza je výsledkem dotazníkového šetření, které bylo provedeno v interním prostředí firmy. Údaje získané výzkumem byly pro lepší přehlednost zpracovány do grafické podoby.

Obr. 9

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro silné stránky

Zdroj: Dotazníkové šetření v chráněné dílně, vlastní zpracování

Obr. 10

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro slabé stránky

Zdroj: Dotazníkové šetření v chráněné dílně, vlastní zpracování

pasivní přístup k přáním zákazníků

těžko rozeznatelné odlišnosti od konkurenčních

vysoká fluktuace zaměstnanců

vysoká zadluženost

30 25 20 15 10 5 0

nízká výrobní kapacita

Slabé stránky

spolehliví dodavatelé

porovnání kvality a ceny

nízké výrobní náklady

pozáruční servis

snadná dostupnos t

kvalifikova ná pracovní

tradice značky výrobků

zajištěný odbyt

kvalitní výrobky

40 30 20 10 0

zázemí mateřské firmy

Silné stránky

46

partnerství s jinou firmou

vyšší míra orientace na

využití problemati cké

změna preferencí spotřebitelů

nová levnější technologie

zlepšení logistickýc h služeb

zvýhodněn í pro registrova

zvýšení kapacity výroby

dotace z EU

moderniza ce pracoviště

ztráta hlavního odběratele

Obr. 11

lepší prezentac e firmy

40 30 20 10 0

rozšíření nabídky produktů

Příležitosti

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro příleţitosti

Zdroj: Dotazníkové šetření v chráněné dílně, vlastní zpracování Hrozby

Obr. 12

zvyšování cen materiálu

zhoršení kvality dodávek od

druhotná platební neschopno

ztráta klíčových zaměstnanc

zvýšení nezaměstna nosti

možný vliv krize na odbyt

noví konkurenti v odvětví

40 30 20 10 0

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro hrozby

Zdroj: Dotazníkové šetření v chráněné dílně, vlastní zpracování

5.7 Návrhy a doporučení Podle manaţera firmy nemůţe být samostatná chráněná dílna v ţádném případě konkurenceschopná a na základě tohoto názoru ani produkty vyrobené v této dílně nepropaguje. Proto je třeba navrhnout jakými marketingovými nástroji docílit toho, aby se výrobky chráněné dílny dostaly do povědomí potenciálních zákazníků.

47

5.7.1

Produkt

Hlavními produkty chráněné dílny jsou rošty do nečalouněných matrací a polštáře a přehozy na postele. Co se polštářů a přehozů týče má podle mého názoru firma dostatečně rozsáhlý sortiment těchto výrobků a je schopna pokrýt poţadavky všech svých zákazníků. Co se ale roštů týče, doporučila bych rozšíření sortimentu vyráběných rozměrů a to o rošty o rozměru 140x200 cm, které v nabídce chráněné dílny chybí. Ostatní rozměry má chráněná dílna zastřešené tím, ţe pokud chce zákazník např. postel o rozměru 160x200 cm, nabídne mu dílna pro tento rozměr dva rošty o rozměru 80x200 cm, které jsou pro tento rozměr postele zajisté vhodnější neţ rošt v celku. 5.7.2

Cena

Metodě stanovování ceny pro vyráběné produkty nelze nic vytknout. Pro zvýšení prodeje by firma mohla zavést speciální ceny například na dvojlůţka pro novomanţele, které by ovšem mohla poskytovat jen v rámci své podnikové prodejny v Brumovicích. Tímto krokem by zvýšila povědomí především u zákazníků ve sledované oblasti Břeclavska. Další moţností jsou speciální ceny v rámci Evropského týdne mobility nebo Dne bez bariér, které podporují začlenění handicapovaných do společnosti. 5.7.3

Distribuce

Oblast distribuce pro chráněnou dílnu je zcela zajištěna a to v rámci distribuce výrobků celé firmy, která pokrývá oblast celé České republiky i Slovenska. 5.7.4

Propagace

Reklama Pokud si zadáme firmu Blanář nábytek do hledáčku v internetovém prohlíţeči, najdeme zde odkaz na internetové stránky, které uvádí, ţe se jedná o největšího výrobce lehacího nábytku v České republice s dlouholetou tradicí. Toto označení

48

uţ samo o sobě potenciálním zákazníkům napovídá, ţe firma si za dobu své existence na trhu dokázala vytvořit pevné postavení a zákaznici se mohou na její výrobky spolehnout. Chybou ovšem je, ţe manaţer firmy vůbec v propagačních materiálech neuvádí, ţe jejich výrobky jsou částečně vyrobeny pracovníky chráněné dílny. Tudíţ zákazníci při výběru, například postele, nevnímají výrobky této firmy nijak zvláštně a proto nejsou motivováni ke koupi postele od této společnosti. Vedení firmy by tedy mělo své zákazníky přesvědčit o tom, ţe jejich výrobek je nejen kvalitní, ale jeho koupí také podpoří zaměstnávaní handicapovaných pracovníků. V propagačních materiálech firmy by mělo být uvedeno, ţe výrobky jsou vyrobeny chráněnou dílnou a jejich nákupem zákazník přispěje na dobrou věc. Taktéţ je třeba o této skutečnosti informovat majitele různých hotelů a ubytoven a podobných zařízení, kteří mohou vyuţít spolupráce v oblasti náhradního plnění a koupí výrobků od této společnosti zastřešit povinnost zaměstnávání povinného počtu zdravotně postiţených osob. K dosaţení výše určených cílů poslouţí tištěná i elektronická reklama. Tištěná reklamní sdělení by měla být zaměřená spíše na zákazníky jako na fyzické osoby. Kdeţto elektronická komunikace by měla být zaměřena na podnikatelské subjekty. Vzhledem k tomu, ţe firma prodává své výrobky také ve velkoobchodech s nábytkem, měla by umístit nové reklamní sdělení i do letáků těchto obchodů. Tímto osloví hlavně zákazníky se sociálním cítěním, kteří si výrobek zakoupí a ještě budou mít dobrý pocit z toho, ţe podporují firmu, která pomáhá najít uplatnění pro handicapované zaměstnance. Co se týče komunikace s podnikatelskými subjekty v oblasti ubytování, měla by firma těmto klientům rozesílat informační e-maily. Zde by byly popsány podmínky pro vyuţití moţnosti náhradního plnění a zároveň nabídnuty výrobky, které oslovení podnikatelé mohou potřebovat. Podpora prodeje Firma by měla také svoje výrobky prezentovat jako vyrobené handicapovanými na výstavách a veletrzích u nás i v zahraničí. V našich podmínkách je moţná prezentace na veletrzích o nábytku a interiéru. Protoţe firma má zastoupení i na

49

Slovensku také zde by měla být věnována pozornost propagace výrobků jejichţ koupí podpoří zákazník dobrou věc. Další moţností je vyuţití firemní prodejny, kde se mohou zákazníci osobně přesvědčit o materiálech a kvalitě výrobků a kde mohou zákazníky informovat přímo zaměstnanci firmy. Osobní prodej Tuto část komunikačního mixu firma příliš nevyuţívá, protoţe své výrobky prodává především ve velkoobchodech typu Jena nábytek, Kika, Asko nábytek a Skonto nábytek. Public relations Vzhledem k tomu ţe cíle public relations jsou dlouhodobé a vytváří jméno firmy, které je vnímáno koncovými zákazníky je třeba této části komunikačního mixu věnovat zvýšenou pozornost. Firma Blanář nábytek sídlí v Brumovicích v Jihomoravském kraji, který je znám svou kulturní tradicí. Proto se zde nabízí moţnost oslovení zákazníků formou sponzoringu různých kulturních akcí a společenských událostí. Především dobré jméno firmy ale i všechny výše uvedené formy propagace výrobků chráněné dílny by měly vést nejen k tomu, ţe zákazníci budou výrobky preferovat, ale budou přesvědčeni o nákupu a nákup také uskuteční.

50

6 Diskuse Základem této bakalářské práce je především odborná literatura, dále pak internetové zdroje a rozhovor s manaţerem společnosti Blanář nábytek. Ale byly zde pouţity také informace získané z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v rámci interního prostředí firmy. Dotazníkovým šetřením byly získány informace na základě kterých bylo moţné sestavit pro konkrétní chráněnou dílnu co nejobjektivnější SWOT analýzu. Sestavení dotazníku vycházelo z rozhovoru s manaţerem firmy, který mi zhruba nastínil jaká je reálná situace v oblasti chráněných dílen. Poté byly dotazníky vyplněny v rámci zaměstnanců chráněné dílny a zaměstnanců pracovišť, které s chráněnou dílnou spolupracují. Pro vyplňování dotazníků byla záměrně vybrána metoda seřazení jednotlivých poloţek od nejvýznamnější po nejméně významnou. To jednak proto aby vyplňování nebylo časově náročné a také proto, aby byl dotazník pro všechny respondenty snadno pochopitelný. Tímto způsobem bylo vyplněno třicet dotazníků, všechny dotazníky byly vyplněny úplně a správně a všechny se vrátily zpět. Konečný počet vyplňovaných dotazníků byl takto zvolen proto, aby byl výsledek šetření co nejkonkrétnější a co nejvíce zobrazoval skutečný stav v chráněné dílně. K vyhodnocení dotazníků jsem zvolila grafickou formu s uvedení četností jednotlivých poloţek pro kaţdou část SWOT analýzy. Na základě tohoto vyhodnocení byla sestavena výše uvedená SWOT analýza.

51

7 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá analýzou konkurenceschopnosti firmy s vybranou skupinou zaměstnanců, nebo-li konkurenceschopností chráněné dílny, která je provozována v rámci firmy Blanář nábytek a. s.. Hlavním cílem bylo určit konkurenční postavení vybrané chráněné dílny na trhu, na základě provedeného výzkumu a analýz navrhnout moţná řešení ke zlepšení konkurenčního postavení firmy. Za tímto účelem byla oslovena chráněná dílna, která zaměstnává handicapované pracovníky a to chráněná dílna, která funguje v rámci firmy Blanář nábytek. K tomu aby byly identifikovány jednotlivé skupiny zaměstnanců byla provedena základní analýza trhu práce jako celku. Následně byla vybrána skupina handicapovaných zaměstnanců a zkoumaný trh práce byl omezen na Jihomoravský kraj, respektive na oblast Břeclavska. Teoretická část práce je postavena na odborné literatuře. Praktická část práce pak na datech získaných z Úřadu práce, dalším zdrojem jsou podklady získané z osobního rozhovoru od manaţera firmy a především data získaná dotazníkovým šetřením v rámci firmy. Dotazník byl sestaven tak aby poskytl podklady pro objektivnější sestavení SWOT analýzy vybrané chráněné dílny. Bylo sepsáno 10 silných a 10 slabých stránek a 10 příleţitostí a 10 hrozeb. Úkolem respondentů bylo seřadit jednotlivé poloţky od té která chráněnou dílnu ovlivňuje nejvíce po tu co na chod chráněné dílny nemá skoro ţádný vliv. Na základně získaných údajů byly specifikovány tři nejvýznamnější silné a slabé stánky a tři hlavní příleţitosti a hrozby. V závěru práce pak byla navrţena opatření, pomocí kterých firma dosáhne toho, ţe zákazníci budou jejich výrobky vnímat jako vyrobené v chráněné dílně. To povede ke zlepšení postavení chráněné dílny ale také firmy jako celku. Hlavním doporučením, které z práce vychází je propagace výrobků chráněné dílny. Vedení firmy je přesvědčeno o tom, ţe práce v chráněné dílně je třeba brát jen jako pomocné práce a celou chráněnou dílnu bere jen jako sociální projekt na pomoc zaměstnávání handicapovaných pracovníků. Takţe zákazníci ani neví, ţe pokud si koupí právě jejich výrobek podpoří i oni tento sociální projekt a mohou pomoci k vytvoření dalších takto prospěšných pracovních míst.

52

8 Literatura 1.

Český statistický úřad: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2011-10-13].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kra je. 2.

Evropská komise: Podzimní prognóza. [online]. [cit. 2011-10-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/091663_cs.htm

3.

FREY, P. Marketingová komunikace : to nejlepší z nových trendů. 2. vyd. Praha: Management Press, 2008. 195 s. ISBN 978-80-7261-160-7.

4.

HINGSTON, P. Efektivní marketing. 1. vyd. Praha: Euromedia Group Kniţní klub, 2001. 192 s. Průvodce drobným podnikáním. ISBN 80-2420893-8.

5.

JUREČKA, Václav; JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana. Makroekonomie : základní kurs. 1. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2004. 299 s. ISBN 80-248-0530-8.

6.

KLÍMA, J. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 141 s. ISBN 80-86851-27-3.

7.

KOLIBOVÁ, H. -- KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti : distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005. 233 s. ISBN 80-7248-321-8.

8.

KOTLER, P. -- KELLER, K. L. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.

9.

MACKENZIE, I. Management and marketing : with mini-dictionary. Hove: LTP Business, 1997. 144 s. ISBN 1-899396-80-2.

10. MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciála dynamika podnikání. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 198 s. ISBN 80247-1277-6. 11. Portal.mpsv.cz: Aktivní politika zaměstnanosti. [online]. [cit. 2011-10-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

53

12. Portal.mpsv: Analýza 2010. [online]. [cit. 2011-10-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010/Anal2010.pdf 13. Portal.mpsv: Statistická ročenka. [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2010_portal.pdf 14. Portal.mpsv: Statistiky nezaměstnanosti 2009. [online]. [cit. 2011-10-24]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt. 15. Portal.mpsv: Statistiky nezaměstnanosti 2010. [online]. [cit. 2011-10-24]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt. 16. Portal.mpsv.cz: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Břeclav. [online]. [cit. 2012-11-15].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 17. Postele

Blanář.

[online].

[cit.

2011-11-15].

Dostupné

z:

[cit.

2011-11-15].

Dostupné

z:

http://www.blanar.cz/o-firme/ 18. Postele

Blanář.

[online].

http://www.blanar.cz/prodejci/jihomoravsky/ 19. STÁVKOVÁ, J. -- DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 189 s. ISBN 80-7157-795-2. 20. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

54

9 Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Vyhodnocení dotazníku