NÁVRAT DO PRÁCE METODIKA PRÁCE S CÍLOVOU SKUPINOU Vladimír Beran Jakub Čihák Petr Homolka Jiří Pstružina
Praha 2012
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Vydala v roce 2012 Městská část Praha 3 jako součást projektu Návrat do práce financovaného Evropským sociálním fondem Evropské unie v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
AUTORSKÝ TÝM Mgr. Vladimír Beran Po dokončení gymnázia v Rokycanech zahájil studium na Západočeské univerzitě v Plzni, které ukončil titulem Bc. v roce 2002 v oboru humanitní vědy. V roce 2009 ukončil magisterský obor evropská studia a veřejná správa na Metropolitní univerzitě Praha. V roce 2005 nastoupil na Úřad Městské části Praha 3 jako sociální kurátor a poradce pro národnostní menšiny, od roku 2007 vykonává funkci manažera prevence kriminality. V roce 2010 byl jmenován vedoucím oddělení hmotné nouze a prevence na odboru sociálních věcí. V letech 2010 - 2012 byl koordinátorem projektu „Návrat do práce“. Mgr. Jakub Čihák Po úspěšném absolvování gymnázia Jana Keplera zahájil magisterské studium psychosociálních věd a religionistiky na Karlově Univerzitě, Husitské teologické fakultě, které dokončil v roce 2001, v letech 2001-2002 zde také studoval obor Občanský sektor. V roce 2007 absolvoval studium pedagogického minima pro vzdělávání dospělých. Absolvoval výcviky a školení v oblasti „Člověk v nouzi“, „Podporované zaměstnávání“, „Krizová intervence“ či výcvik lektorských dovedností pro oblast psychiatrické a psychosociální péče a sociálních služeb. V letech 2001-2002 působil jako psychosociální pracovník, terapeut a koordinátor chráněných dílen Duha. V letech 2002-2003 pracoval na pozici sales manager v RF Hobby, s.r.o. a ARBO media a.s. Praha. V období let 2003-2005 působil jako Fundraiser a PR Manager v české asociaci pro psychické zdraví. Od roku 2005 do současnosti působí jako ředitel o. s. R-Mosty, které pracuje zejména s příslušníky romské komunity a s osobami ohroženými sociálním vyloučením. Petr Homolka Petr Homolka pracoval v letech 1989-1994 na obvodním ústavu sociálních služeb Praha 3 jako sociální pracovník a pečovatel o osoby tělesně postižené a nesoběstačné. V letech 1994 – 1998 nastoupil jako sociální pracovník v oblasti pomoci osobám tělesně postiženým, nesoběstačným a sociálně nepřizpůsobivým na Úřadu Městské části Praha 3, odbor sociálních věcí a zdravotnictví. V letech 1998-2007 pracoval jako vedoucí sociální pracovník na Armádě spásy. Zde se věnoval poskytování komplexní péče a pomoci osobám bez přístřeší a práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením. V letech 2008 – 2011 pracoval jako vedoucí sociální pracovník a výkonný ředitel v občanském sdružení Ježek a Čížek. V letech 2011 2012 působil jako koordinátor aktivit projektu ESF „Návrat do práce“ na Úřadu Městské části Praha 3. Ing. Jiří Pstružina Jiří Pstružina, absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, pracuje již 17 let v oblasti ekonomického poradenství a lektorské činnosti. Pro tuto oblast nabyl cenných zkušeností během zaměstnání ve Velké Británii a stáže v USA, které nyní využívá v ČR. V současné době se zabývá projekty, spolufinancovanými z fondů EU, v jejichž rámci realizuje a lektoruje vzdělávací programy s cílem pomoci všem zájemcům o práci v řešení jejich životní i sociální situace a nastartování nové životní etapy.
PODĚKOVÁNÍ Významné poděkování patří všem osobám, bez nichž by realizace projektu nebyla možná. Jedná se především o bývalou starostku Městské části Praha 3 paní Milenu Kozumplíkovou, bývalého zástupce starostky pro sociální věci Mgr. Martina Bendu, současnou starostku Městské části Praha 3 Ing. Vladislavu Hujovou, současného zástupce starostky pro sociální věci Mgr. Jiřího Matuška, tajemníka Městské části Praha 3 Ing. Petra Fišera a vedoucí odboru sociálních věcí Úřadu městské části Praha 3 PhDr. Janu Hromádkovou. Dále o pracovníky projektu: Petra Homolku, Mgr. Zlatici Houškovou, Mgr. Zuzanu Kaněrovou, Mgr. art. Magdalénu Komárovou a Mgr. Lucii Ehrenbergerovou. Dále o pracovníky partnerů: Lenku Kopčákovou, Bc. Štěpána Kavura, Ing. Jiřího Pstružinu, Ladislava Gorala a Mgr. Olgu Cordiner. Dále o ředitele o. s. R-mosty Mgr. Jakuba Čiháka a konzultantku Ing. Petru Vemolovou. Dále o pracovníky Úřadu městské části Praha 3: Ing. Lenku Sajfrtovou, PhDr. Jiřího Janouška, Ing. Jiřího Loušu, Bc. Simonu Polákovou, Ing. Zuzanu Šejvlovou, Jitku Desenskou, Petru Nýčovou, Janu Šimonovou, Jaroslava Fialu, DiS., Věru Skalickou, Adélu Bartákovou, Mgr. Michaelu Púčikovou a celou redakci Radničních novin Prahy 3. Poděkování patří také Mgr. Veronice Bažantové a Bc. Ivetě Demeterové. Další významné poděkování patří pracovníkům Odboru fondů Evropské unie Magistrátu hlavního města Prahy, kteří vždy ochotně a se značnou mírou profesionality pomohli k úspěšné realizaci projektu, jmenovitě se jedná o Mgr. Petru Altmanovou, Ing. Karla Andrleho, Mgr. Martinu Kopečnou, Mgr. Kateřinu Tschornovou, Mgr. Adama Dědiče a Bc. Viktora Hájka.
ÚVOD Městská část Praha 3 realizovala v letech 2010 až 2012 projekt Návrat do práce1, který byl hrazen z prostředků Evropského sociálního fondu a hlavního města Prahy v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita. Projekt reagoval na specifika demografického složení Prahy 3, která se vyznačuje zvýšeným množstvím osob znevýhodněných na trhu práce. Jedná se především o osoby ze znevýhodněného sociokulturního prostředí (etnické menšiny – romské etnikum) a osoby po výkonu trestu odnětí svobody. Osoby z těchto skupin jsou nejvíce ohroženy na trhu práce a patří nejčastěji mezi dlouhodobě nezaměstnané. Jejich úspěšné pracovní uplatnění přináší mnoho výhod pro společnost i jednotlivce samotné. Zároveň dochází k eliminaci negativních sociálních jevů jako je kriminalita, zneužívání návykových látek, závislost na sociálních dávkách apod. Úspěšné zapojení klienta má navíc pozitivní dopad na komunity, v níž žije. Projekt byl předložen v roce 2009 a následně podpořen dotací ve výší 5 875 862 Kč v rámci 2. Výzvy Operačního programu Praha – Adaptabilita v prioritní ose 2 – Podpora na trhu práce ve skupině Aktivit A – Začleňování znevýhodněných osob. V rámci projektu bylo podpořeno 389 osob, z nichž 114 osob úspěšně a nejméně 70 osob si v průběhu realizace projektu nalezlo zaměstnání. Městská část Praha 3 spolupracovala při realizaci projektu se dvěma partnery, a to o. s. Ježek a čížek a Romské občanské sdružení Velká Ohrada. Vedle těchto partnerů spolupracovala Městská část Praha 3 s dalšími organizacemi z neziskového sektoru, z nichž je potřeba zmínit zejména o. s. R-mosty, o. s. Buči, o. s. Remedium, o. s. FOSA. Dalším významným partnerem při tvorbě projektu a jeho realizaci byl Úřad práce ČR. Cílem následujícího textu je přiblížit zájemcům z odborné veřejnosti zkušenosti s prací s cílovou skupinou a zprostředkovat poznatky získané v průběhu realizace celého projektu. Metodika je zpracována v kontextu jednotlivých realizovaných aktivit, které nejlépe odrážejí získané poznatky a zkušenosti využitelné pro praxi i další teoretickou činnost. Úvodní část metodiky je zaměřena na teoretická východiska realizace projektu, a to zejména na popis cílové skupiny, představení cílů projektu a zdůvodnění jeho lokálního významu. Druhá část se 1
Jedná se o zkrácený název projektu. Celý název realizovaného projektu byl: „Návrat do práce - podpora znevýhodněných osob z odlišného sociokulturního prostředí a osob po výkonu trestu odnětí svobody žijících na území MČ Praha 3 za účelem jejich snazšího začlenění na trh práce“
věnuje jednotlivým realizovaným aktivitám, v nichž jsou vždy popsány základní komparativní okruhy dané aktivity (obsah aktivity, popis aktivity, průběh aktivity, čemu aktivita napomohla, hodnocení klientů a na co si dát pozor, včetně kladů a záporů). Na tvorbě textů se podíleli osoby dlouhodobě pracující s cílovou skupinou, které se aktivně účastnili realizace projektu a jednotlivých aktivit. Bez jejich pomoci a znalostí by nebyla realizace jednotlivých aktivit možná a rovněž tento text by vznikal jen s obtížemi. Tímto jim patří poděkování za spolupráci na projektu i za sdílení zkušeností. Tvůrci příručky jsou si vědomi, že nenabízejí definitivní recept pro práci s cílovou skupinou, která je komplikovaná, náročná a dlouhodobá, ale doufají, že svými texty přispějí k rozvoji efektivních a úspěšných aktivit pro osoby znevýhodněné na trhu práce a významně pomohou k jejich uplatnění jako kompetentní síly na trhu práce.
1. PROJEKT „NÁVRAT DO PRÁCE“ 1. 1. Lokální charakter projektu Městská část Praha 3 představuje počtem obyvatel jednu z větších městských částí hlavního města Prahy. Jedná se o čtvrť, která svojí polohou leží v širším centru hlavního města a má proto dobré podmínky pro další rozvoj. Vzhledem k historickému vývoji a některým socioekonomickým specifikům má, na rozdíl od některých jiných čtvrtí, specifické složení obyvatelstva, které koresponduje se zvýšeným výskytem negativních sociálních jevů. S nimi jde ruku v ruce i fenomén nezaměstnanosti. Na Praze 3 existuje poměrně početná skupina osob, které jsou postiženy nebo ohroženy dlouhodobou ztrátou zaměstnání a samy nedokáží svoji situaci řešit. Jedná se zejména o osoby z odlišného sociokulturního prostředí (romské etnikum) a osoby po výkonu trestu odnětí svobody. Největší komplikací u těchto osob je ztráta nebo úplná absence pracovních návyků a postupný pokles sociální integrity. Městská část Praha 3 - ve smyslu samosprávy, tedy volených zástupců, a úřadu městské části hledá dlouhodobě způsoby, jak preventivně a cíleně omezit sociálně negativní jevy na svém území. Jedním z vhodných a efektivních způsobů, jak bojovat proti kriminalitě, chudobě, závislostem a dalším negativním jevům, je větší zaměstnanost resp. zaměstnatelnost osob, které jsou těmito jevy nejvíce ohroženy. Nástrojem k tomuto boji je potom zvyšování kompetencí a možností ohrožených osob při hledání, nalezení a udržení zaměstnání. Z tohoto hlediska představuje každý pracující člověk prospěch pro společnost, v níž žije. Velmi významný je lokální prvek řešení dané problematiky. V dnešní době je všeobecně přijímán tzv. princip subsidiarity, tj. zásada, která říká, že veřejné záležitosti by se měly řešit na nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům. Vyšší úrovně správy mají nastupovat tam, kde si to povaha věci vyžaduje. Z tohoto hlediska jsou procesy řešení místní nezaměstnanosti vhodným doplňkem státní politiky zaměstnanosti. Cílem je zapojit místní občany do aktivit realizovaných místní municipalitou a využít spolupráci s místním neziskovým sektorem. 1. 2. Cíle projektu a jejich naplňování
Projekt Návrat do práce si kladl několik hlavní cílů, které se podařilo bezezbytku naplnit: Hlavním cílem projektu bylo výrazným způsobem zmírnit problémy některých specifických sociálních skupin na území Městské části Praha 3 na trhu práce, a to zejména osob z odlišného sociokulturního prostředí (romské etnikum) a osob po výkonu trestu. Tento cíl se podařilo naplnit. Velká část účastníků z uvedených cílových skupin využila některou z aktivit projektu, která jim významným způsobem napomohla pří hledání a udržení zaměstnání. V první řadě se jednalo o pracovní poradenství (389 podpořených osob), které se u každého účastníka zaměřovalo na orientaci ve vlastní situaci a na její zlepšení. Trénink pracovních dovedností (49 úspěšně podpořených osob) pomohl klientům při získání či znovuobnovení pracovních návyků. Vzdělávací aktivity v rámci tréninku sociálních a komunikačních dovedností (42 úspěšně podpořených osob) a kurzu českého jazyka (10 úspěšně podpořených osob) daly účastníkům základní předpoklady pro hledání zaměstnání, komunikaci se zaměstnavateli, orientaci na pracovním trhu a základní uživatelskou znalost práce na PC. Rekvalifikační kurzy (57 úspěšně podpořených osob) umožnily účastníkům získat odbornou způsobilost v mnoha profesích dle jejich předpokladů, zájmu a možnostem uplatnění. Klientům bylo poskytnuto 43,5 hodiny právního poradenství v pracovně právní oblasti. Více než sedmdesát účastníků projektu si v jeho průběhu nalezlo zaměstnání. S předchozím cílem úzce souvisí záměr motivovat cílovou skupinu pro zapojení do běžného pracovního života. Naprostá většina účastníků projektu projevila zájem podílet se na konkrétních krocích směřujících k nalezení čí udržení zaměstnaní. Účast na všech aktivitách překročila plánované hodnoty a klienti projevovali zájem o účast v aktivitách, které měly za cíl pomoci jim s hledáním nebo udržením zaměstnání, i po jejich skončení. Dalším cílem projektu bylo rozvinout užší spolupráci mezi veřejným a neziskovým sektorem při řešení problémů cílové skupiny. Projekt měl dva partnery z neziskového sektoru a při jeho realizaci probíhala spolupráce s dalšími neziskovými organizacemi působícími na území MČ Praha 3. Smyslem tohoto cíle bylo využít znalostních a metodických kapacit organizací pracujících s cílovou skupinou v jiném než veřejném sektoru. Vzájemná spolupráce otevřela prostor pro další společné aktivity a projekty. V neposlední řadě si projekt položil za cíl zlepšit postavení cílové skupiny u případných zaměstnavatelů díky informační osvětě, jejímž prostřednictvím by je seznámil s novými možnostmi využití pracovní síly, která úspěšně prošla vzdělávacím programem projektu. Za
tímto účelem byla na závěr projektu uspořádána konference, které se zúčastnily čtyři desítky pracovníků z oblasti lidských zdrojů a personalistiky významných firem a personálních agentur. Záměrem konference bylo představit cílovou skupinu jako funkční pracovní sílu, a tím destigmatizovat její postavení v komerčním sektoru. 1. 3. Aktivity projektu Výše uvedené cíle byly realizovány prostřednictvím šesti aktivit zaměřených na klienty: 1) Pracovní poradenství a job klub 2) Trénink pracovních dovedností 3) Trénink sociálních a komunikačních dovedností 4) Motivační seminář a rekvalifikační kurzy 5) Základy českého jazyka 6) Právní poradenství Více o obsahu a průběhu jednotlivých aktivit pojednávají kapitoly 2. až 7. této příručky. 1. 4. Cílové skupiny projektu Cílovou skupinou projektu byly v souladu s poskytnutou dotací osoby znevýhodněné na trhu práce. Zde je třeba zdůraznit, že cílenost nesledovala pouze osoby nezaměstnané, ale osoby, jejichž znevýhodnění plyne z příslušnosti k některé z cílových skupin. Účastníky projektu tak mohly být i osoby zaměstnané, nicméně ohrožené ztrátou zaměstnaní a jejího následného obtížného znovunalezení. Právě zvýšením jejich kompetencí a schopností ve vztahu k uplatnění
na
trhu
práce
dochází
k předcházení
jejich
nezaměstnanosti
resp.
nezaměstnatelnosti. Sociokulturně znevýhodněné osoby (etnické menšiny) Pokud jde o menšiny ze socikulturně znevýhodněného prostředí, Městská část Praha 3 se vyznačuje zvýšeným počtem osob, které lze zařadit mezi skupiny ve větší míře ohrožené tzv. sociálním vyloučením. Početně největší mezi těmito skupinami je romská komunita, která má na Praze 3 tradičně silné zastoupení. Podle kvalifikovaných odhadů zde žije zhruba 2000 až
3000 obyvatel romské národnosti. U této minority patří fenomén nezaměstnanosti mezi největší problémy. Tato skutečnost je zmírňována stále relativně celkově nízkou mírou nezaměstnanosti v Praze, přesto však úroveň nezaměstnanosti u této skupiny zůstává relativně vysoká. Nejčastějšími příčinami romské nezaměstnanosti jsou nízká kvalifikace, vysoký výskyt trestaných osob, diskriminace na trhu práce a nevhodné životní návyky. Za velký handicap lze považovat všeobecně nízké vzdělání. Dalším nešvarem je práce načerno. Problém při specifikaci této cílové skupiny spočívá v tom, že velká část etnika se k romské menšině oficiálně nehlásí a příslušnost k této skupině lze definovat pouze přihlášením k ní. Osoby po výkonu trestu Druhou významnou skupinou jsou osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Tito lidé jsou velmi silně znevýhodněni na trhu práce, protože nemají čistý trestní rejstřík a zaměstnavatelé je proto nechtějí přijmout do zaměstnání. Řada z nich ztratila v průběhu výkonu trestu základní životní a sociální návyky, mezi nimi i vztah k práci jakožto integrální součásti života. Absenci pracovních návyků si někteří jedinci přinesli již z období před nástupem výkonu trestu a jejich pobyt ve výchovně-nápravném zařízení tento přístup ještě dále umocnil. Odbor sociálních věcí Úřadu městské části Praha 3 (konkrétně sociální kurátoři pro dospělé) každoročně eviduje 150 až 200 osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Naprostá většina z těchto osob nemá zajištěno stálé zaměstnání a potýká se s obtížnou sociální situací (absence trvalého bydlení, rodinné problémy, závislosti, recidiva). Nalezení stálého zaměstnání přispívá u těchto lidí k návratu do běžného života, pomáhá vyřešit jejich sociální situaci a odrazuje je od páchání trestné činnosti.
2. AKTIVITA „PRACOVNÍ PORADENSTVÍ“ A JOB KLUB 2. 1. Obsah aktivity Jednalo se o výchozí aktivitu celého projektu, kterou prošly všechny podpořené osoby a která zahrnovala veškeré činnosti od prvního kontaktu až ke konkrétním opatřením. Z obsahového hlediska bylo pracovní poradenství rozvíjeno ve dvou rovinách. První rovinu představovalo základní pracovní poradenství. To bylo zajištěno sociálním pracovníkem projektu, se kterým absolvoval každý účastník projektu nejprve vstupní pohovor, a spočívalo ve zjištění celkové situace klienta a následném poskytnutí adekvátní podpory (orientace ve vlastní situaci, nasměrování na instituce, hledání zaměstnání apod.). Druhou rovinu představovalo pracovní poradenství rozšířené, které se specializovalo na hlubší a specifické problémy účastníků (sepsání životopisu, výmaz z rejstříku trestů, individuální plán, práce s motivací klienta apod.) a bylo zajišťováno sociálním pracovníkem a pracovními asistenty. 2. 2. Popis aktivity Pro účely umožnění fyzického setkávání cílové skupiny s realizačním týmem byl zřízen tzv. job club, který byl prostorově rozdělen do dvou částí. V první bylo kontaktní pracoviště, v němž se s klienty setkávali a individuálně s nimi pracovali pracovníci projektu (sociální pracovník a pracovní asistenti) a řešili s nimi výše popsanou agendu. Druhou část představovala tzv. klubovna, kde bylo pro klienty k dispozici sedm počítačů se základním softwarovým vybavením a přístupem k internetu. Do klubových prostor měli klienti relativně volný přístup a mohli sem v pravidelných otevíracích hodinách docházet, přičemž jim byla poskytována odborná pomoc při hledání práce a zároveň zázemí klidného prostředí, ve kterém trávili čas a sdíleli společné pracovní problémy. Hlavní náplň pracovního poradenství zahrnovala: - zjištění pracovních předpokladů a osobní situace klienta - vyhledání vhodných postupů pro jejich vylepšení - pomoc při zorientování se na trhu práce - hledání vhodných pracovních příležitostí
- individuální pracovní a sociální poradenství - technickou a osobní podporu při hledání práce (např. sepsání životopisu, doprovod) - zprostředkování komunikace mezi uchazečem a zaměstnavatelem - podpora při udržitelnosti zaměstnání Důležitý byl vysoce individuální přístup a dostatek času pro práci s klientem. Smyslem aktivity nebylo konkurovat úřadům práce, ale spíše jejich činnost vhodným způsobem doplnit a pomoci tam, kde ony, jakožto orgány státní správy, nemohly dostatečně postihnout specifickou situaci klienta. 2. 3. Průběh aktivity Aktivita probíhala od března 2010 do konce ledna 2012 (jednalo se o nejdelší aktivitu projektu). Pracovní poradenství bylo zajišťováno sociální pracovnicí a dvěma pracovními asistenty. Prostory job klubu byly přístupné každý pracovní den od 9,00 do 16,00 hodin. Noví uchazeči nejprve absolvovali pohovor se sociálním pracovníkem, který s nimi projednal jejich osobní pracovní situaci (základní pracovní poradenství), představil jim další možnosti aktivit projektu a v případě zájmu je zaregistroval do projektu. Registrovaní klienti se při dalších návštěvách zapisovali do Knihy příchodů a odchodů a jejich návštěvy (včetně obsahu) byly zaznamenávány do osobní elektronické karty. Klienti nejčastěji žádali o konzultaci v oblasti hledání nebo udržení zaměstnání, vyhledávali pracovní příležitosti na internetu nebo v tištěných
periodikách,
komunikovali
v e-podobě
nebo
telefonicky
s případnými
zaměstnavateli, vytvářeli dokumenty potřebné pro hledání zaměstnání (životopis, motivační dopis), přičemž jim byla poskytována odborná pomoc pracovních asistentů. Klienti byli rovněž průběžně informováni o dalších aktivitách projektu, kterých by se mohli zúčastnit. 2. 4. Čemu aktivita napomohla -
Klienti získali přehled o svojí pracovní situaci a dalších možnostech uplatnění
-
Byla jim zprostředkována možnost účasti na jednotlivých aktivitách projektu
-
Po zapsání do projektu mohli klienti využívat prostory job klubu, včetně počítačů s připojením na internet, telefonu a kontinuální odborné podpory ze strany pracovních asistentů.
-
Klienti, kteří nedisponovali přístupem k PC a internetu, mohli v job klubu tuto techniku bezplatně využívat, zároveň zde mohli procvičovat znalosti nabyté v jiných kurzech.
-
Část klientů se naučila běžně používat PC a internet k hledání zaměstnání a komunikaci se zaměstnavateli.
-
Díky nově nabytým zkušenostem a podpoře pracovníků job klubu získala řada klientů větší sebejistotu při hledání zaměstnání, lepší přehled o trhu práce a o svých možnostech a schopnostech si nalézt a udržet práci.
-
Kontakt s pracovníky projektu a především s ostatními klienty, kdy probíhala výměna zkušeností s hledáním zaměstnání, přinesl klientům reálný pohled na jejich situaci a další možnosti pracovního uplatnění.
2. 5. Hodnocení klientů Naprostá většina účastníků projevovala velkou snahu si práci hledat a nalézt. Doba jejich docházky do job klubu za účelem hledání práce a jejich úspěšnost byla odvislá od stupně jejich handicapu při vstupu na trh práce tzn. vzdělání, věku, příslušnosti k etnické menšině, době nezaměstnanosti a také schopností a motivace. Snaha však byla u všech zřetelná, což bylo dáno i tím, že do projektu vstupovali zcela dobrovolně, což prakticky vylučovalo přítomnost klientů, kteří by si nechtěli v job klubu práci hledat. Motivace klientů byla nejčastěji vedena snahou zlepšit svoji a rodinnou finanční situaci, nalézt smysluplnou činnost k obohacení života a sebeúcty a získat větší životní jistoty prostřednictvím vlastní činnosti. Klienti byli hodnoceni individuálně buďto ústně při osobních pohovorech, nebo písemně v jejich elektronické kartě. V případě, že klient odcházel na pracovní pohovor k potenciálnímu zaměstnavateli a jeho působení v aktivitě prokazovalo snahu a odpovídající úroveň motivace, bylo mu vydáno doporučení formulující jeho dosavadní činnosti v rámci projektu. 2. 6. Na co si dát pozor (klady a zápory) V době plného vytížení job klubu docházelo k tomu, že nově příchozí klienti, kteří nemohli být do klubu vpuštěni, ztráceli o aktivitu zájem.
Část klientů zneužívala PC a internet k jiným aktivitám (surfování, facebook apod.), než k hledání zaměstnání a zpracování souvisejících dokumentů. Z tohoto důvodu musela být práce na PC často kontrolována.
3. AKTIVITA „TRÉNINK PRACOVNÍCH DOVEDNOSTÍ“ (dále jen TPD) 3. 1. Obsah aktivity Aktivita byla zaměřena na registrované klienty projektu, kteří byli dlouhodobě bez zaměstnání, nicméně byli v pracovně produktivním věku a bez zdravotních omezení. Cílem aktivity bylo obnovení pracovních návyků a činností spojených s docházením do zaměstnání. Jedná se zejména o pravidelnou a přesnou docházku do zaměstnání, dodržování pracovního řádu, jednání se zaměstnavateli a plnění pracovních úkonů v požadovaném rozsahu. Dalšími komplikacemi pro uplatnění dlouhodobě nezaměstnaného člověka je ztráta motivace a sebevědomí, celkový pocit frustrace, návyk na využívání systému sociálních dávek, popř. setrvávání a závislost na občasných příjmech z "černého trhu práce" (šedá ekonomika). Aktivita měla co nejvíce naplňovat podmínky běžného zaměstnání na otevřeném trhu práce, nicméně s individuálním přístupem k řešení případných prohřešků klientů jako zaměstnanců. 3. 2. Popis aktivity Náplň aktivity byla koncipována tak, aby se co nejvíce podobala situaci na nízkokvalifikovaných pracovních pozicích na otevřeném trhu práce. Hlavní náplní pracovní činnosti tréninku pracovních dovedností byly po dohodě s příslušnými útvary Úřadu městské části Praha 3 stanoveny úklidy parků a veřejných prostranství na území Prahy 3. Za tímto účelem bylo vyčleněno 5 až 8 tréninkových pracovních míst pro klienty zapojené v projektu. Jejich úkolem bylo v průběhu pracovního týdne provádět úklid v parcích se zaměřením na sběr odpadků v zeleni, úklid odpadků z cest a kolem laviček. V zimním období se jednalo o úklid sněhu na autobusových a tramvajových zastávkách a odklízení sněhu na vymezených přechodech pro chodce. Doba celkové účasti každého jednotlivce byla - s ohledem na související legislativu (zejména v oblasti daní a sociálních dávek) a schválené prostředky rozpočtu projektu - stanovena na období maximálně 150 hodin. Zaměstnání probíhalo ve formě dohody o provedení práce. Odměna za provedenou práci představovala 50,- Kč/hodinu. Pobíral-li klient sociální dávky, tento příjem měl na jejich výši jen dílčí vliv a celkový příjem klienta byl vyšší, než kdyby nepracoval. 3. 3. Průběh aktivity
Klienti byli nejčastěji oslovováni v kontaktním centru job klubu. Vybíráni byli zejména ti, u kterých byla identifikována účast na aktivitě jako přínosná (osoby dlouhodobě bez zaměstnání se zájmem si práci nalézt). Důležité byli i osobnostní předpoklady klienta (viditelná snaha o zlepšení vlastní situace, motivace k posunu životních cílů). Vzhledem k velkému zájmu klientů o tuto aktivitu bylo zapotřebí provádět „výběrové řízení“ formou pohovoru s pracovníky job klubu, ve kterých se zjišťovaly výše uvedené předpoklady (s přihlédnutím k tomu, aby se nejednalo pouze o motivaci finanční). Podmínkou pro vstup byl osobní pohovor ve výběrovém řízení, osobní souhlas se vstupem do aktivity, platný občanský průkaz, souhlas s ustanoveními dohody o provedení práce a její podpis. Aktivita byla zahájena v rámci projektu v květnu 2010 a ukončena před koncem ledna 2012. Klienti byli přijímáni na základě dohody o provedení práce a to na dobu 2 měsíců nebo 150 odpracovaných hodin. Pracovní doba byla vymezena na 4 hodiny denně v pracovních dnech, a to od 10,00 do 14,00 hodin. Zázemím aktivity a tedy i místem, kam klienti docházeli k výkonu TPD, byly prostory job klubu. Zde byl i sklad nářadí, ochranných prostředků a pomůcek k výkonu TPD a také pracovní zázemí. Klienti vykonávali aktivitu v pracovních dnech. Příchod byl stanoven na 9,45, klienti si zapsali příchod do svého docházkového listu (měsíčního) a převlékli se do pracovních oděvů. Následně jim byly vydány ochranné pomůcky a pracovní nářadí. Poté jim pracovní asistentka rozdělila pracovní pokyny pro daný den a předala seznam a mapu míst k úklidu. Klienti vycházeli k úklidům v 10,00 a vraceli se po jejich vykonání ve 14,00 hodin. Ve svém docházkovém listě se odepsali a vrátili nástroje a pomůcky. V průběhu nebo po skončení úklidů jedna z pracovních asistentek prováděla kontrolu kvality vykonaných prací. V případě, že práce nebyly vykonány uspokojivě, byli klienti vyzváni k nápravě, v případě větších nebo opakovaných nedostatků jim mohla být stržena alikvotní část odměny. Odměny za TPD byly vypláceny vždy v pondělí za uplynulý týden na základě docházkových listin. Většina klientů TPD měla po skončení úklidů zájem zůstávat v job klubu a hledat si na internetu práci za podpory pracovníků projektu. 3. 4. Čemu aktivita napomohla Velká část klientů absolvujících TPD si obnovila návyky potřebné pro nalezení a zejména udržitelnost zaměstnání. Jde zejména o pravidelnou a přesnou docházku do zaměstnání,
dodržování pracovního řádu, jednání se zaměstnavateli a plnění pracovních úkonů v požadovaném rozsahu. U části byla znovu nalezena motivace k hledání následného skutečného zaměstnání, posíleno sebevědomí a snížen pocit frustrace při hledání práce. Úspěšní klienti odhalili, jaké jsou jejich kvality a schopnosti, a snažili se, aby po skončení dvouměsíčního tréninku získali další zaměstnání a mohli v pracovním procesu pokračovat. 3. 5. Hodnocení klientů Individuálně byly klienti pracovníky hodnoceni ústně při osobních pohovorech, písemně pak v jejich elektronické kartě, popř. jim bylo vydáváno „Potvrzení o účasti v aktivitě“, pokud klient odcházel na pracovní pohovor k potenciálnímu zaměstnavateli. Obecně se dá říci, že větší část klientů se v této aktivitě osvědčila. To jsou samozřejmě ti, kteří byli úspěšní a kteří aktivitu absolvovali v požadované časové dotaci nebo si v jejím průběhu našli zaměstnání. Byli ale samozřejmě i klienti, kteří se v tréninku neosvědčili, jejich pracovní morálka a docházka byla nedostačující a jejich účast v aktivitě byla předčasně ukončena. Chtěli bychom také konstatovat, že nebyl rozdíl mezi pracovním nasazením a spolehlivostí u osob romského původu a ostatními neromskými klienty. 3. 6. Na co si dát pozor (klady a zápory) Odvedenou práci je potřeba často kontrolovat. Některé skupiny klientů při občasném výpadku kontrol inklinují k horšímu odvádění práce. S romskou menšinou je nutná specifická komunikace, zvláště při řešení rozporů a problémů. Při výběru klientů do této aktivity je dobré provést výběr pečlivě a přijímat do ní pouze spolehlivé a skutečně motivované klienty ochotné ke spolupráci (alespoň s co největšími předpoklady). Ukončení účasti klienta na aktivitě není příjemné pro žádnou ze stran, nemluvě o tom, že obsadil místo pro klienta, který by měl větší předpoklady pro úspěšné absolvování.
4. AKTIVITA „TRÉNINK SOCIÁLNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ“ 4. 1. Obsah aktivity Aktivita se zaměřovala na obnovu a rozvoj klíčových znalostí, dovedností a schopností, které by umožnily příslušníkům cílových skupin projektu lepší zapojení na trh práce. Jednalo se především o získání základní znalosti práce na PC, komunikaci se zaměstnavatelem (telefonování, pohovor, emaily), vytváření základních dokumentů potřebných k nalezení zaměstnání
(životopis,
motivační
dopis,
potřebné
listiny)
a
zlepšení
orientace
v pracovněprávní oblasti a souvisejících okruzích (finanční gramotnost, sociální systém). Účastníci aktivity patří do skupiny osob, které trpí absencí či nedostatkem pracovních návyků, malou motivovaností, nedostatky v sociálních a komunikačních dovednostech, nízkou kvalifikací a vzděláním. Díky příslušnosti k etnické menšině nebo předchozímu pobytu ve výkonu trestu patřili mezi společensky stigmatizované skupiny obyvatel. Většina z nich byla dlouhodobě bez zaměstnání. 4. 2. Popis aktivity Trénink sociálních a komunikačních dovedností představoval komplexní kontinuální kurz, který se skládal z 35 hodin intenzivní výuky tvořené třemi na sobě tématicky i časově nezávislými bloky, rozloženými vždy do období dvou až tří měsíců (v závislosti na období v kalendářním roce). Nezávislost jednotlivých bloků umožňovala účastníkovi, který nemohl některý z bloků v předchozím běhů navštívit (nemoc, pozdější vstup do projektu), aby si jej doplnil v následujícím. Celkem v rámci projektu proběhlo devět běhů kurzu. Náplní prvního bloku byla výuka práce na PC, jejíž časová dotace byla 16 hodin. Základní znalost práce na PC představuje v současnosti klíčový prvek pro vyhledávání a udržení zaměstnání (komunikace se zaměstnavateli, vyhledávání pracovních příležitostí, tvorba potřebných dokumentů, např. životopis, motivační dopis, práce s PC v zaměstnání). Výuka práce na PC byla samostatně certifikovaná a zaměřovala se na rozvoj základních znalostí práce s PC a internetem (program Word, internet, e-mailová komunikace). Nabyté znalosti mohl klient následně cvičit v job klubu, kde mu byla nabídnuta související pomoc v rámci aktivity č. 1. Výuka probíhala v počítačových učebnách dodavatelů kurzu, kterými byly organizace zaměřené na vzdělávání dospělých.
Druhý blok se skládal z jedenácti hodin výuky a zahrnoval v interaktivní formě dovednosti potřebné pro komunikaci se zaměstnavatelem a úspěšné nalezení a udržení pracovního místa. Osm hodin výuky zajišťovalo o. s. Fosa (tvorba životopisů, průběh pohovoru, telefonická komunikace, motivační dopis, význam předkládaných písemností), zbývající tři hodiny výuky byly zaměřeny na komunikaci se zaměstnavateli ve formě videotréninku a na nácvik zvládání konfliktů a překážek v práci. Výuka těchto kurzů se odehrávala v pro klienty známém prostředí job klubu. Zbývající osmihodinový blok byl narozdíl od prvních dvou zaměřen více teoreticky, i když i zde klienti vstupovali aktivně do výuky. Blok se zabýval dluhovou problematikou (časová dotace: 2 hodiny, dodavatel o. s. Remedium),
pracovně právním minimem, systémem
sociálního zabezpečení (časová dotace: 4 hodiny, odborníci z pracovně právní oblasti) a tématem významu zaměstnání a motivačních prvků (časová dotace: 1 hodina, odborník z oblasti pracovního trhu). Na závěr každého běhu proběhlo závěrečné evaluační setkání, které bylo 1 hodinou započítáváno do bloku a celého kurzu. Všechny kurzy třetího bloku probíhaly v prostorách job klubu. 4. 3. Průběh aktivity Pro vstup a účast byli oslovováni registrovaní klienti v projektu. Jedinými podmínkami účasti na aktivitě byla „příslušnost k cílové skupině“, pobyt na území hlavního města Prahy a registrace v projektu s platným dokladem totožnosti. Aktivita byla zahájena v červnu 2010 a ukončena v lednu 2012. Jak již bylo uvedeno, za celou dobu projektu bylo realizováno devět běhů aktivity v časovém rozpětí dvou až třech měsíců. Jednotlivé přednášky a kurzy byly rozloženy do celého období jednoho běhu. Klient, který nemohl v rámci jednoho běhu navštívit některou vzdělávací aktivitu, měl možnost absolvovat ji v dalším běhu. Zajištění výuky PC kurzů a většiny přednášek a vzdělávacích témat bylo svěřeno specializovaným a zkušeným externím organizacím a pracovníkům. Důležité bylo, že všichni přednášející měli zkušenost s prací s cílovou skupinou a mohli adekvátním způsobem reagovat na její potřeby a zvláštnosti. Všechny kurzy aktivity s výjimkou kurzu PC se odehrávaly v prostorách job klubu. PC kurzy probíhaly ve specializovaných a vybavených PC učebnách externích dodavatelů.
Koordinátor aktivit projektu zajišťoval veškerý kontakt, dohody a objednávky s externími dodavateli služeb a zpracovával časový harmonogram plánovaných kurzů a výuky. Zpravidla vždy na dobu jednoho příštího běhu. Zajišťoval také potřebné pomůcky a potřeby pro výuku. Pracovní asistenti a sociální pracovník zajišťovali v kontaktu s klienty účast a obsazenost jednotlivých přednášek a výukových bloků a motivovali klienty k účasti. Účast klientů na výuce byla sledována pomocí prezenčních listin z jednotlivých přednášek, v elektronické podobě byla zaznamenávána a zpracovávána v přehledné jmenné tabulce, ze které bylo zřejmé, jaká byla dílčí i celková účast klientů na aktivitě. 4. 4. Čemu aktivita napomohla Klienti projektu, kteří se zúčastnili této aktivity, si osvojili základní znalosti práce na PC a byl jim poskytnut souhrn znalostí a dovedností, které mohou využít při hledání a udržení si zaměstnání. Aktivita fungovala jako podpůrná k dalším aktivitám projektu a byla navštěvována účastníky dalších aktivit projektu. U klientů došlo ke zvýšení kreditu při vstupu na trh práce, ke zlepšení kompetencí a dovedností potřebných pro vstup na trh práce a k zapojení do společenského dění. Všem účastníkům poskytl kurz základní přehled znalostí o práci s PC a jeho využití při hledání zaměstnání, dále získali potřebné znalosti v oblasti pracovně právních vztahů a sociálního zabezpečení,
komunikace
s potencionálním
zaměstnavatelem
a
v oblasti
dluhové
problematiky, která by mohla ohrozit jejich bezproblémové fungování na trhu práce. Kurz svým rozsahem (cca 4 hodiny týdně) představoval přijatelnou úroveň pro schopnost absorpce pro přijímání nových informací a znalostí. Část klientů si nalezla v průběhu účasti na projektu (aktivitě) zaměstnání, při čemž využila i nabyté zkušenosti a znalosti. 4. 5. Hodnocení klientů Klienti byli individuálně hodnoceni ústně při osobních pohovorech, písemně pak v jejich elektronické kartě. Hodnocení klientů bylo dále zajištěno v PC kurzech ve formě závěrečného hodnocení znalostí a vydání certifikátu.
Za úspěšně podpořenou osobu byla v souladu s grantovou smlouvou považována osoba, která měla alespoň 70% docházku v rámci všech hodin kurzů. 4. 6. Na co si dát pozor (klady a zápory) V bloku PC kurzů existovaly u klientů významné rozdíly v počítačové gramotnosti. Jednotný postup ze strany učitele nemotivoval pokročilejší klienty k větším výkonům a kurz se pro ně stával málo efektivním. Z tohoto důvodu bylo přikročeno v pozdějších bězích k větší individuálnosti výuky, kdy na počátku kurzu klient identifikoval svoje požadavky na obsah kurzu a následně probíhala výuka v kontextu jeho dalšího rozvoje. Tento přístup kladl vysoké nároky na realizátory PC kurzů, kteří museli připravit výuku na míru dané skupině s přihlédnutím k úrovni znalostí jednotlivých účastníků. Z hlediska udržení pozornosti, zájmu a motivovanosti klientů se osvědčila kratší, nicméně intenzivní a tématicky rozmanitá skladba celého bloku vzdělávacího kurzu, neboť cílová skupina nemá dostatečnou kapacitu přijímat obsáhlou teoretickou agendu zahrnující veškeré aspekty dané problematiky. Výuku je dále potřeba přizpůsobit praktickému využití v běžném životě a důvěrně známým situacím. Klíčová je vysoká míra zapojení účastníků do průběhu výuky, což zahrnuje zejména aktivní vstupy klientů a práci ve skupině.
5. AKTIVITA „MOTIVAČNÍ SEMINÁŘ A REKVALIFIKAČNÍ KURZY“ 5. 1. Motivační seminář 5. 1. 1. Obsah aktivity Obsahem aktivity byla příprava a realizace motivačního programu pro účastníky projektu. Tento program se skládal z motivačního kurzu, jehož účelem bylo připravit účastníky na následné profesní vzdělávání a vrátit jim sebedůvěru a schopnost převzít svůj vývoj do vlastních rukou, doprovázeného individuálními konzultacemi a poradenstvím včetně modelového testu – analýzy osobnosti s cílem identifikovat předpoklady pro budoucí profesní vzdělávání. V průběhu projektu proběhly dva motivační semináře. 5. 1. 2. Popis aktivity Na začátku aktivity proběhla s účastníky informativní schůzka, během které došlo k seznámení s účastníky, předání nezbytných informací a k zápisu. Zároveň byl dohodnut mechanismus a způsob realizace motivačního kurzu (plán schůzek, příprava, domácí cvičení). Byly také zodpovězeny všechny otázky účastníků ohledně obsahu i organizace aktivity. Následně byl zahájen vlastní motivační program. Obsahem programu byly komunikační a prezentační dovednosti, které byly následně aplikovány při tvorbě vlastního životopisu a motivačního dopisu pro použití při odpovědích na nabídky zaměstnání. Druhou významnou částí programu byl test osobnosti, který si účastníci sami vyhodnotili a který jim ukázal, jak jsou vnímáni ostatními osobami. Poslední částí programu byl rozvoj individuální motivace a sebemotivace s cílem připravit účastníky na další vzdělávání i zaměstnání. 5. 1. 3. Průběh aktivity Kurz probíhal ve dvou bězích a předcházel rekvalifikačním kurzům. První běh probíhal v týdenním cyklu, druhý běh byl zaměřen více intenzivně a celý probíhal v rozsahu jednoho týdne. Kurz byl veden jedním lektorem, který si zval hosty. Vedle přítomnosti na samotném kurzu, byli klienti úkolováni individuální domácí přípravou, která byla následně během jednání diskutována, kontrolována a vyhodnocována. Na konci kurzu proběhlo oficiální zakončení včetně malé oslavy a předání diplomů.
5. 1. 4. Čemu aktivita napomohla Hlavním cílem aktivity bylo motivovat účastníky v oblasti osobního rozvoje a připravit je na úspěšné absolvování profesního vzdělávání. Tohoto cíle bylo dosaženo. Napomohly mu i individuální konzultace s uchazeči během motivačního programu, které upřesnily jejich zájem o konkrétní profesi, s ní spojený rekvalifikační kurz i jejich vzdělávací a studijní předpoklady (zde pomohlo vyhodnocení testu osobnosti). 5. 1. 5. Hodnocení klientů Všichni klienti aktivity (účastníci projektu) k motivačnímu kurzu přistoupili aktivně a se zájmem. Projektovému týmu se podařilo nastolit pracovní atmosféru a probudit zájem účastníků především zábavnou formou programu i jednotlivých jeho aktivit (například komunikační cvičení – hry). Je však třeba říci, že to nebylo stoprocentní – někteří účastníci o práci v projektu neprojevili zájem a nevyvíjeli ani iniciativu. Ti však do motivačního programu vůbec nenastoupili, a proto neměli negativní vliv na ostatní a rovněž to nebylo na závadu úspěšné realizaci programu. 5. 1. 6. Na co si dát pozor (klady a zápory) Klady: Při práci s touto cílovou skupinou je třeba vždy jasně, konkrétně a srozumitelně stanovit její cíle včetně širšího (perspektivního) cíle, který celou účast klienta v projektu završí (zde to byl nástup do zaměstnání podle jeho přání). Jestliže mají účastníci tento cíl neustále před sebou, je to jejich hlavní motivace. V takovém případě jsou účastníci dostatečně sebemotivováni, což je jejich hlavním „motorem“ aktivity a iniciativy a základním předpokladem úspěšnosti v projektu. Zápory: K účastníkům z této cílové skupiny nelze přistupovat stejně jako k běžným studentům a posluchačům, neboť od jejich poslední návštěvy školy nebo jiné vzdělávací instituce uplynul již delší čas a oni do značné míry ztratili studijní návyky a rutinu. Proto byl nutný specifický individuální přístup, vysvětlení všech dotazů a nejasností i maximální důraz na praktickou stránku programu (učení „děláním“, ne memorováním). 5. 2. Rekvalifikační kurzy 5. 2. 1. Obsah aktivity
Obsahem aktivity byla příprava a realizace profesního vzdělávání – rekvalifikačních kurzů, jejichž cílem bylo vybavit účastníky požadovanými znalostmi a schopnostmi již na výkon konkrétního zaměstnání. Tyto kurzy měly různou délku v závislosti na akreditačních podmínkách kurzů a požadavky pro výkon každé určité profese. 5. 2. 2. Popis aktivity Po úvodní schůzce a realizovaném motivačním programu, kde došlo k upřesnění zájmu účastníků o jednotlivé profese, proběhlo jejich rozřazení a zápis do příslušných rekvalifikačních kurzů. Kurzy byly zahájeny bezprostředně po motivačním programu, aby byly maximálně využity nabyté zkušenosti. Jednalo se o:
Řidičský výcvik (ŘP skupiny C + průkaz profesní způsobilosti)
Kurz Strojník stavebních strojů (obsluha kolového nakladače)
Kurz Pracovník v sociálních službách
Kurz pro pracovníky civilních bezpečnostních služeb (Strážný)
Kurz Kadeřnice (zejména pro ženy)
Kurz na vysokozdvižný vozík
Kurz průvodcovství
Kurz nehtové modeláže
Kurz masérka
Kurz svářeče
Pro výběr konkrétních rekvalifikačních profesních kurzů bylo vedle individuálního zájmu uchazečů pro management projektu zejména důležité následné uplatnění na trhu práce a poptávka po jednotlivých profesích. 5. 2. 3. Průběh aktivity Většina kurzů se skládala z teoretické a praktické části, kde většinou existuje zákonem předepsaný počet hodin (řidič – jízdy, strojník stavebních strojů – praxe pod odborným
dohledem). I když byly jednotlivé kurzy vedeny odbornými učiteli a lektory, byla rovněž důležitá přítomnost členů projektového týmu z důvodů koordinačních i individuální pomoci a vysvětlení. Rovněž byla důležitá přítomnost členů projektového týmu u závěrečných zkoušek za účelem morální i psychické podpory účastníkům. 5. 2. 4. Čemu aktivita napomohla Hlavním cílem aktivity bylo připravit účastníky na úspěšné zvládnutí závěrečných zkoušek, které jsou nezbytnou podmínkou jak pro získání příslušné kvalifikace, tak i pro následné vykonávání vybrané profese. Zkoušky jsou předepsány zákonem a účastníci projektu v nich neměli (a ani nemohli mít) žádné úlevy. Z vyhodnocení úspěšnosti absolvování zkoušek (viz níže) však vyplývá, že dojde-li k individuální poctivé přípravě, mají účastníci z cílové skupiny stejnou šanci (i úspěšnost) jako všichni ostatní uchazeči, což bylo kladně přijímáno i jednotlivými zkoušejícími komisemi (například zkušební komisaři u řidičských zkoušek uznale hodnotili úroveň znalostí účastníků projektu, jimiž byli příslušníci romských komunit). Nejdůležitějšími přínosy aktivity tedy bylo následné pracovní uplatnění účastníků, ale i pocit dobře vykonané práce po samotném absolvování zkoušek i obnovení studijních a pracovních návyků a disciplíny během kurzů, což vše by mělo účastníky dostatečným způsobem vybavit pro jejich současné i budoucí zaměstnání. 5. 2. 5. Hodnocení klientů Z celkového počtu 95 účastníků projektu bylo 57 úspěšných absolventů kurzů, což lze označit za úspěch i vzhledem k plánovaným hodnotám těchto ukazatelů, uvedeným v projektové žádosti. Neúspěšní účastníci však nebyli ti, kteří ukázali snahu a aktivitu a poctivě navštěvovali kurzy s cílem něčeho dosáhnout (takoví, třeba ne hned napoprvé, zkoušky vesměs úspěšně absolvovali), ale ti, kteří buď do kurzů vůbec nenastoupili, nebo účast vzdali brzy po jejich zahájení. Hlavním úspěchem klientů-účastníků je však skutečnost, že se jim ve velké většině podařilo nalézt odpovídající zaměstnání. 5. 2. 6. Na co si dát pozor (klady a zápory) Klady: Lze říci, že se účastníky projektu podařilo motivovat k realizaci společného cíle – nalezení zaměstnání. Důležitý je zde poukaz na atraktivitu profese (řidiči, strojníci, kadeřníci/kadeřnice) s informací o perspektivách v zaměstnání, široké míře uplatnění i následném dobrém finančním ohodnocení, což je samo o sobě významným motivačním
faktorem. Finanční zdroje na kurzy však byly a jsou omezené, a proto bylo obsazení uvedených kurzů přísně výběrové tak, aby do nich byli přijati účastníci s adekvátními schopnostmi a předpoklady. Zápory: Bylo nutné zajistit docházku i vytrvalost účastníků jednotlivých kurzů i s ohledem na předepsanou délku kurzů, která ve většině případů nemohla být kratší než tři měsíce. Na docházku a její kontrolu se z uvedeného důvodu musel projektový tým soustředit. Jiným nebezpečím v oblasti řádné docházky bylo i určité podcenění náplně kurzu účastníky („Udělal jsem úspěšně zkoušku na osobní auta, dopravní předpisy přece umím!“). Bylo rovněž třeba věnovat pozornost specifikům jednotlivých kurzů (například vysvětlení odborné právnické i řidičské terminologie), věnovat se účastníkům při jejich přípravě na profesní zkoušky i nad rámec oficiálního počtu hodin kurzů a zodpovědět jejich dotazy přístupnou a srozumitelnou formou, která ne vždy byla obsažena v oficiálních vzdělávacích materiálech.
6. AKTIVITA „ZÁKLADY ČESKÉHO JAZYKA“ 6. 1. Obsah aktivity Tento specifický kurz plnil poptávku vhodnou formou doplnit znalosti základů českého jazyka u příslušníků obou cílových skupin. Část klientů, zejména ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, má problémy se zvládnutím základů psaného i mluveného českého jazyka v běžných situacích souvisejících s hledáním zaměstnání a uplatněním se na trhu práce. Smyslem kurzu bylo tento nedostatek alespoň dílčím způsobem zmírnit a pomoci těmto lidem získat větší sebedůvěru při práci s jazykem v různých pracovních situacích souvisejících s hledáním a udržením zaměstnání. 6. 2. Popis aktivity Aktivita sledovala cíl poskytnout frekventantům dostatek jazykových a s tím spojených sociálních a technických dovedností prakticky využitelných při procesu získávání zaměstnání a v zaměstnání samotném – ve vztahu k používání spisovného českého jazyka. V praxi to znamenalo podchytit formou interaktivního semináře co nejvíce situací, kdy klienti projektu kvůli svým sníženým jazykovým dovednostem mohou ztrácet body při styku se zaměstnavatelem nebo dalšími subjekty, které jsou důležité pro jeho další rozvoj a kariéru. Pravdou je, že mnoho klientů zejména z romských komunit je nedostatečně vybavených spisovnou češtinou jako komunikačním jazykem, používají běžně romský etnolekt v češtině, špatné skloňování, argotické výrazy a všichni klienti měli společnou nízkou schopnost vést komunikaci se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem v písemné podobě pomocí e-mailu nebo dopisů. Kurz se zaměřoval i na trénink psychicky náročných situací při pohovorech u zaměstnavatele nebo na úřadě, kdy komunikace s klientem selhává často proto, že jeho sebevědomí a schopnost efektivní a řízené komunikace klesá společně s náročností pohovoru. Proto byly kurzy seřazeny chronologicky tak, aby obsáhly jak nácvik alespoň základní spisovné komunikace (pozdrav, představení se, oslovování, etiketa při rozhovoru obecně) tak i písemné komunikace a řízené (standardizované, připravené) komunikace při osobních pohovorech. Obsah celého cyklu lze shrnout chronologicky takto: -
Správně formálně i obsahově využívat elektronickou komunikaci, tj. pracovat s elektronickou poštou a textovým editorem v kombinaci s internetem,
-
Osvojit si základní principy komunikace s úřady a zaměstnavateli, a to jak v elektronické komunikaci (tvorba životopisu, oficiálních dopisů a žádostí), tak v komunikaci osobní,
-
Společenská a úřední konverzace, oslovování, správná komunikace při shánění bydlení a práce, verbální i nonverbální komunikace,
-
Zvládání základních jazykových, gramatických a stylistických znalostí,
-
Jak postihnout časté komunikační chyby, co může druhou stranu odradit, vylekat,
-
Představování, uvádění praxe,
-
Základy partnerské (neponížené, nepovýšené - ergo asertivní) komunikace,
-
Internet, e-mail,
-
Zvládání konfliktů,
-
Překážky úspěšné komunikace,
-
Příprava na pracovní pohovor.
6. 3. Průběh aktivity Začátku kurzu předcházela pětiměsíční intenzivní příprava, a to nejen z důvodu jejich náročnosti, ale zejména aby byl zajištěn dostatečný počet klientů ochotných se kurzů zúčastnit. Pro dospělé lidi, kteří nemají zkušenosti s dalším vzděláváním v rámci osobního rozvoje, je účast na takové aktivitě, navíc třicetihodinové, velmi nezvyklá a v počátku nepříliš atraktivní díky nepokrytě osvětovému charakteru. Přesto se nakonec na první kurz přihlásilo 15 klientů, z nichž 13 do kurzu nastoupilo. Deset z nich kurz úspěšně dokončilo. Díky zvoleným okruhům a rovněž díky profesionálnímu a přitom neformálnímu vystupování zkušeného lektora se kurzy klientům zdály dostatečně atraktivní, aby postupně navštívili celý cyklus. Někteří z nich se dokonce s lektorem smluvili další setkání pro reflexi na závěr zadaných “domácích úkolů“. Při kurzech bylo dbáno na příjemné prostředí a oddechové přestávky (každý blok měl maximálně 45 minut, aby nedošlo k oslabení pozornosti).
Nutnou podmínkou se také ukázalo časové umístění kurzů do večerních, ale nikoliv pozdně večerních hodin. Kurzy končily vždy nejpozději v 19:30. 6. 4. Čemu aktivita napomohla Je velmi odvážné hodnotit dopad takto krátkodobé aktivity v životě všech účastníků kurzů, nicméně jak domácí úkoly, tak i závěrečný test prokázaly u všech klientů zlepšení v dovednosti užívání komunikace ve standardním psaném i mluveném projevu, který mohou využít v pracovním styku (CV, oslovení, motivační dopis, dotaz na místo...), v komunikaci při pohovoru i v technických znalostech při vyhledávání práce pomocí PC, stejně jako v běžném osobním styku ve smyslu vyvarování se větších komunikačních a etiketních chyb. 6. 5. Hodnocení klientů Klienti byli v průběhu výuky hodnoceni ústně na základě jednotlivých výkonů a dále prostřednictvím dílčích zkušebních testů, které jim ukázaly jejich přednosti a nedostatky v získávaných znalostech. Dalším kritériem úspěšnosti byla docházka, která byla pro úspěšné zvládnutí požadována nejméně na 65% všech hodin výuky. Všichni úspěšní klienti kurzu (10 osob) měli účast 100%. Ostatní tři neúspěšní uchazeči přestali docházet do kurzu hned po prvním výukovém bloku. Na závěr kurzu proběhl závěrečný písemný test, který se skládal z probíraných témat a jeho zvládnutí bylo společně s odpovídající docházkou předpokladem pro úspěšné dokončení celé aktivity. Úspěšní klienti obdržely na závěr kurzu certifikát. 6. 6. Na co si dát pozor Pro úspěch podobné aktivity je ideální podmínit jí následné další a pro klienty subjektivně atraktivnější aktivity. Taková kombinace přirozeně zajistí dostatečně velkou účast. Velmi důležitá je také osoba lektora. Výhodou je pro práci s cílovou skupinu člověk charismatický a v práci s cílovou skupinou zkušený. Lektor musí umět s účastníky komunikovat partnersky, nikoliv akademicky nebo třeba „shovívavě rodičovsky“. Každý takový přešlap by se mohl projevit v úbytku účastníků v pokračování kurzu, který je zdarma a účast v něm je prakticky nezávazná. Pro konání kurzů je dobré zvolit známé a nepříliš oficiální prostředí, které je místně dobře dostupné.
Velmi důležitá je komunikace s klienty na téma časového přizpůsobení kurzů (a to ještě před začátkem kurzu). Větší část klientů měla rodiny, nezletilé děti a bylo nutné se jejich dennímu harmonogramu částečně přizpůsobit. Z hlediska techniky scénáře kurzů lze doporučit obecně platné a osvědčené metody střídání teoretických vstupů s co největším počtem interaktivních prvků nebo her a dobré časování odpočinkových přestávek.
7. AKTIVITA „PRÁVNÍ PORADENSTVÍ“ 7. 1. Obsah aktivity Tato aktivita byla zařazena do projektu na základě poznatků realizátora a partnerů o nutnosti řešení klientských problémů specificky právní povahy, které by jim mohly ztěžovat uplatnění na trhu práce. Jedná se nejčastěji o problémy s bývalými i současnými zaměstnavateli a o dluhy, které jsou často předmětem exekučního řízení. Pro úspěšné umístění klienta na trhu práce musí být takové problémy vyřešeny anebo alespoň do značné míry eliminován jejich vliv. 7. 2. Popis aktivity Jednalo se o službu zajišťovanou odborným týmem tří zastupujících se externích právníků specializovaných na tématiku sociálního vyloučení, diskriminace a pracovního práva a dvou právně erudovaných sociálních pracovnic. Tým pracovníků sídlil v Sociálně právní poradně organizace R-Mosty, o. s. Poradenské hodiny týmu byly pro účely zajištění aktivity projektu striktně odděleny od výkonů standardní sociální služby a zvlášť zaznamenávány. Celkem bylo pro projekt odpracováno v právních službách 43,5 hodin přímé práce s klienty. Právní pomoc poskytovala majoritně JUDr. Daniela Světlíková (Český helsinský výbor, Český svaz žen, vlastní advokátní licencovaná praxe 25 let, stálá přednášející ČZU Praha). Dalšími právníky v projektu byly: JUDr. Jaroslava Štamberková JUDr. Hana Frištenská Stálý tým pracovnic poradny: Bc. Pavlína Radlová, Mgr. Zuzana Kaněrová 7. 3. Průběh aktivity Právní poradna sídlila v budově základní školy na Praze 3, kde působí o. s. R-mosty. Klientelu organizace tvoří převážně sociálně slabí jednotlivci či rodiny nacházející se v obtížných životních situacích, kteří hledají informace, podporu a pomoc. Proto bylo toto místo vybráno jako ideální pro klienty právních služeb projektu Návrat do práce – personál i místo většina z nich znala, služby mohly být poskytovány v přirozeném prostředí pro klienty a byly časově i místně dobře dostupné. Také tým poradny byl pro účely projektu vhodný,
jednak svou obeznámeností s problematikou osob ohrožených na trhu práce (Romů, osob po výkonu trestu nebo osob v krizi - exekuce, ztráta bydlení, zaměstnání), jednak profesionálním přístupem ke klientům a zvládáním partnerské komunikace s klienty, kteří se jinak v běžných advokátních poradnách nevyskytují a nemají tedy s čerpáním obdobných služeb ani velkou zkušenost. Schéma objednání klientů do aktivity vycházelo z cílů projektu – umožnit klientům předchozích nebo návazných aktivit využití bezplatného právního servisu, který by jim v běžném komerčním prostředí nebyl dostupný. Pokud klient projektu Návrat do práce vyslovil zájem o poskytnutí právních služeb nebo mu tato služba byla některým z pracovníků doporučena, objednal se s doporučením přímo do poradny. Před jeho návštěvou si ještě pověřený zaměstnanec poradny ověřil, zda se jedná opravdu o klienta projektu Návrat do práce u koordinátora nebo asistenta projektu a teprve potom obslouženého klienta zahrnul do indikátorů k výkazu služby. Následuje výčet tří hlavních témat (zakázek, okruhu problémů klienta), se kterými se mohl na právní službu obrátit:
-
Pracovně právní problematika (nejčastěji - vymáhání mzdy, nátlak ze strany zaměstnavatele na obcházení zákonů „švarcsystémem“ nebo prací „načerno“, neplacení odvodů zaměstnavatelem, diskriminace na pracovišti nebo při přijímání do zaměstnání, informace o placení odvodů, tématika OSVČ, zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo jinými specifiky)
-
Exekuce a osobní bankroty (odvolání, odpor, splátkové kalendáře, vyloučení majetku z exekuce, podmínky osobního bankrotu a žádosti apod.)
-
Vzdělávání a rekvalifikace (legislativní rámec, uznávání vzdělání v ČR i jiných státech)
Jestliže se zakázka týkala jiné problematiky, která se k obsahu projektu Návrat do práce nevztahovala, nebyl tento klient zahrnut do indikátorů projektu, nicméně mohl využít běžných služeb Sociální poradny o. s. R-Mosty s omezeným právním servisem.
Pokud byl klient (resp. jeho zakázka) schválen pro zařazení do právních služeb projektu koordinátorem nebo jinou pověřenou osobou, byla mu v poradně garantována účast právníka, a to nejen na přesně dojednaný čas, ale v případě zrušení schůzky ze strany klienta také v náhradním termínu nebo na jiném místě klientem určeném.
Metoda postupu v přímé práci: Při domlouvání termínu s klientem se pracovník poradny snažil připravit klienta na schůzku s právníkem zejména krátkým vyposlechnutím zakázky a následně konzultací nad užitečnými doklady a dokumenty, které klient mohl přinést s sebou. Při samotné schůzce byl klient s právníkem (případně na přání za asistence sociální pracovnice) v místnosti poradny, kde mu byla pro první konzultaci vyčleněna doba maximálně 90 minut. Před poskytnutím služby byla s klientem uzavřena písemná nebo ústní dohoda. V případě klientů projektu Návrat do práce pracovníci nenabízeli poskytnutí služby anonymně. Během ní se právník seznámil podrobně se zakázkou a provedl následující: zjistil a předal informace o legislativním rámci klientovy situace, nastínění možných právních postupů, sepsání právního dokumentu (odpor, žaloba, žádost), domluva na další schůzce nebo asistenci, předání informace o návazné nebo vhodnější instituci, která by případ mohla řešit. Ve více než 50% případů nebyla jedna schůzka dostačující a bylo potřeba ji opakovat. U závažnějších případů se pak jednalo až o několik hodin právního servisu. Interně došlo mezi koordinátorem a právní poradnou k dohodě o poskytnutí maximálně 5 a půl hodiny poradenství pro osobu. V případě advokátního zastupování po vzájemném odsouhlasení mohlo dojít k přidání odůvodněných hodin. 7. 4. Čemu aktivita napomohla Aktivita napomohla k lepší orientaci klientů v právním problému, k odvrácení hrozících negativních dopadů na klienty a jejich rodiny, k lepší orientaci na pracovním trhu a v neposlední řadě k odborné pomoci při právních sporech s konkrétními subjekty. Celkový efekt služby byl podpůrný pro hlavní cíl projektu – zaměstnávání a socioekonomická samostanost osob s některým typem sociálního handicapu.
7. 5. Na co si dát pozor (klady a zápory) Při práci s klienty ze sociálně vyloučených lokalit je důležitá atmosféra respektu a důvěry. Často jde o kauzy, kdy klient odkrývá mnoho ze svého soukromí a předchozího života, proto je důležité, aby se cítil v bezpečí a nevnímal právního poradce jako veřejnou instituci resp. zástupce represivních složek. V takovém případě by nemusel v popisu své situace a problematických událostí uvést vše a případ by tak byl zbytečně komplikovaný, zdlouhavý nebo vůbec neřešitelný. Je také potřeba se připravit na ne vždy absolutní přesnost, docházku a součinnost klientů a mít vytvořeny mechanismy, které umožní klientovi službu využít i přes počáteční nedobrou spolupráci a na druhé straně i standardizovanou komunikační strategii, která klientovi dostatečně objasní riziko ukončení spolupráce v případě další nesoučinnosti. Velkou výhodou je zkušenost týmu pracovníků v přímé práci, a to jak s prací s obdobnou klientelou, tak i v tématice sociálně právní a pracovně právní. Práce se tím velice zefektivní jak ve prospěch klienta, tak i zadavatele (realizátora).
