Metodika programu Šance zapojit se do práce i do života

Metodika programu „Šance zapojit se do práce i do života“

Obsah: 1

Úvod ....................................................................................................................................... 4

2

Smysl programu, specifika a principy práce ............................................................................ 5 2.1

Co je smyslem „programu “Šance zapojit se...“ ................................................................. 5

2.2

Specifika práce s CS......................................................................................................... 6

2.3

Základní principy práce s CS ............................................................................................ 6

3

Vstup do programu .................................................................................................................. 7 3.1

Informovanost o programu ................................................................................................ 7

3.1.1

Informační letáky ....................................................................................................... 7

3.1.2

Média ......................................................................................................................... 7

3.1.3

Tisková zpráva........................................................................................................... 8

3.1.4

Vlastní propagační aktivity ......................................................................................... 8

3.1.5

Cílené oslovování ...................................................................................................... 8

3.2

První kontakt ..................................................................................................................... 8

3.3

Vstupní pohovor s psychologem ....................................................................................... 9

3.4

Dohoda o účasti v programu ........................................................................................... 10

3.5

Pojištění účastníků a BOZP ............................................................................................ 10

Pracovní tým ......................................................................................................................... 11

4

4.1

Popis odborných pracovních pozic.................................................................................. 11

Teoretické aktivity ................................................................................................................. 14

5

5.1

Život a práce s chronickým duševním onemocněním ...................................................... 14

5.2

Komunikační dovednosti aneb „Nemluvím jen ústy“ ........................................................ 15

5.3

Jak získat a udržet si práci aneb „Bez práce (na sobě) nebude práce.“ .......................... 16

5.4

Finanční gramotnost aneb „Jak hospodařit s penězi?!“ ................................................... 17

5.5

Orientace v sociálním prostředí „Cesta za prací.“ ........................................................... 18

5.6

Orientace v základních právních předpisech aneb "Neznalost neomlouvá" .................... 19

5.7

Zážitkový pobyt ............................................................................................................... 19

6

Praktické aktivity ................................................................................................................... 20

7

Praktický nácvik – tréninková pracovní místa ........................................................................ 22

8

Infobod .................................................................................................................................. 24

9

Rizikové situace v průběhu programu ................................................................................... 25

10

Hodnocení programu, zpětná vazba ...................................................................................... 27

11

Přílohy ................................................................................................................................... 28

11.1

Informační plakát a leták ............................................................................................. 28

11.2

Dohoda o účasti/ukončení v programu (vzor) .............................................................. 30

11.3

Hodnotící dotazník ...................................................................................................... 34

11.4

Přílohy k tématu Komunikační dovednosti ................................................................... 37

11.4.1

Osnova ke kurzu Komunikační dovednosti .............................................................. 37

Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 2

Přílohy k tématu Jak získat a udržet si práci ................................................................ 39

11.5 11.5.1

Osobní erb ............................................................................................................... 39

11.5.2

Dotazníky k pracovní diagnostice ............................................................................ 40

11.5.3

Oslovování zaměstnavatele ..................................................................................... 44

11.5.3.1

Telefonický kontakt ........................................................................................... 45

11.5.3.2

Písemný kontakt (životopis, motivační dopis) .................................................... 46

11.5.3.3

Osobní kontakt - nejčastější otázky u pohovoru ................................................ 52

11.6 11.6.1 11.7

Přílohy k tématu Finanční gramotnost ......................................................................... 53 Rodinný rozpočet ..................................................................................................... 53 Přílohy k tématu Orientace v sociálním prostředí......................................................... 56

11.7.1

Jirkův první den v práci ............................................................................................ 56

11.7.2

Praktické situace, jak se zachováte - první den v práci ........................................... 56

11.7.3

Praktické situace, jak se zachováte - cesta do práce ............................................... 56

11.7.4

Praktické situace, jak se zachováte - první den v práci - únava, děti ........................ 57

11.8

Přílohy k tématu Orientace v základních právních předpisech ..................................... 57

11.8.1

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci.......................... 57

11.8.2

Odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnavateli – praktické příklady....................... 58

11.8.3

Škoda na věcech vnesených ................................................................................... 59

11.8.4

Pracovní cesty ......................................................................................................... 59

11.8.5

Přeložení ................................................................................................................. 60

11.8.6

Skončení pracovního poměru .................................................................................. 60

11.8.7

Změny pracovního poměru ...................................................................................... 61

11.8.8

Pracovní úrazy ......................................................................................................... 62


1 Úvod Metodika vznikla v rámci projektu Šance zapojit se do práce i do života“ realizovaného Charitou Zábřeh v období od ledna 2013 do června 2015. Projekt byl podpořen z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Na její tvorbě se podílel kolektiv pracovníků projektu. Smyslem metodiky je návodný postup jednotlivých aktivit programu, který slouží široké veřejnosti jako zdroj informací a zaznamenaných zkušeností při práci s cílovou skupinou dospělých lidí s chronickým duševním onemocněním (dále CHDO) v programu Šance zapojit se do práce i do života. Jedná se o ambulantní formu práce s osobami s CHDO, jejímž cílem je posílení jejich kompetencí potřebných pro vyhledávání a udržení práce, pro vyjednávání a komunikaci se zaměstnavateli, usnadnění vstupu či návratu na trh práce prostřednictvím teoretické a praktické přípravy. V metodice se seznámíte s principy práce s cílovou skupinou tak, jak je vnímal realizační tým (dále RT) programu, se specifikací cílové skupiny (dále CS), s popisem stěžejních aktivit programu, se složením realizační týmu, rizikovými faktory při práci s cílovou skupinou. Součástí jsou i prakticky využitelné přílohy.

Tato metodika má sloužit jako určitý nástin, základní obrys pro práci s CS. Je možné ji dle přání a očekávání účastníků dále rozvíjet, upravovat a obměňovat. Stejně tak nelze pro jednotlivé aktivity určit přesnou časovou dotaci, protože ta opět zcela závisí na zájmu účastníků o téma, na možnostech realizace, na individuálních charakteristikách účastníků apod. Podstatou není projit všemi uvedenými aktivitami tak, jak jsou rozpracovány, ale přizpůsobit obsah skutečným potřebám účastníků. Metodika projektu pak představuje „pouhou“ podporu. V praxi to tedy znamená, že pořadí aktivit a jejich náplň se mohou u jednotlivých účastníků a skupinek lišit a je na pracovním týmu, aby se pokusil společně s účastníkem odhalit jeho priority a ty se pak snažili společně naplňovat.


2 Smysl programu, specifika a principy práce 2.1 Co je smyslem „programu “Šance zapojit se...“ Hlavním smyslem programu je poskytnout osobám s CHDO podporu a pomoc zaměřenou na osvojení potřebných dovedností a schopností, které jim pomohou, i přes limity jejich onemocnění, získat a udržet zaměstnání. Program ji poskytuje způsobem, který odpovídá jejich potřebám (např. přizpůsobení jejich tempu, zážitkovou formou, propojení teoretických poznatků s praxí, nácvik a posílení schopností omezených zdravotním limitem, podpora odborníka v případě větší zátěže či relapsu duševního stavu). Dílčími cíli programu je - podpora sociálních a pracovních kompetencí účastníků - možnost získání si nadhledu nad onemocněním (osobními limity a práce s nimi s podporou v bezpečném prostředí), - sociální začlenění (skupiny, týmová spolupráce, sdílení, komunikace s cizími lidmi), - osvojení si pracovních návyků, - edukace v oblasti pracovně právní problematiky, sociální oblasti, - možnost osobního růstu účastníka, - rozvoj hrubé i jemné metodiky prostřednictvím dílenských pracovišť, - rozvoj kreativity, - osvěta problematiky duševního onemocnění a zaměstnávání lidí s tímto onemocněním, - možnost podpory při vyhledávání zaměstnání a osvojení si vhodných zdrojů k jeho nalezení, - možnost odborné psychologické podpory. V rámci vzdělávacích kurzů mají účastníci možnost osvojit si a zdokonalit schopnosti potřebné pro zapojení do pracovního procesu, následně si je prakticky ověřit formou zážitkového pobytu, v rámci dílen si nejen vyzkoušet konkrétní pracovní činnosti, ale zjistit, co obnáší chodit pravidelně pracovat a upevnit si pracovní dovednosti a komunikační schopnosti na cvičných pracovištích. Získají neocenitelné zkušenosti z reálného pracovního procesu, které jim mohou usnadnit vstup na otevřený či chráněný trh práce. Program přispívá k posílení jejich autonomie, samostatnosti a snížení jejich závislosti na okolí.


2.2 Specifika práce s CS Cílovou skupinou programu jsou dospělí lidé s duševním onemocněním, kteří se chtějí aktivně podílet na rozvoji svých sociálních, pracovních a osobních kompetencí s cílem nalezení pracovního uplatnění na trhu práce. Důležitou podmínkou vstupu do programu je doporučení psychologa programu, který je členem RT. Psycholog provede vstupní pohovor se zájemcem, na základě kterého stanoví možnosti rozvoje, motivace o zapojení se účastníka do programu, míru náročnosti s ohledem na onemocnění a schopnost práce ve skupině, případně upozorní na rizika či účast v programu nedoporučí (např. u dekompenzovaného onemocnění účastníka). Je vhodné, pokud je vstupnímu pohovoru přítomen i další člen RT, se kterým je v rámci programu s účastníky v častém kontaktu (např.: koordinátor aktivit či jeho asistent).

2.3 Základní principy práce s CS -

individuální přístup zaměřený na člověka vytvoření bezpečného prostoru možnost projevit se (nediskriminující přístup) respektující přístup možnost odmítnout (činnost, účast) podpora, ne pomoc nalezení individuální míry odpovědnosti x svobody při rozhodování a podpora v ní ze strany pracovníků


3 Vstup do programu 3.1 Informovanost o programu Zkontaktovat osoby s duševním onemocněním je nesnadné vzhledem k jejich časté sociální izolaci. Zdaleka ne všichni, kteří trpí duševním onemocněním, jsou v aktivním léčebném procesu psychiatra či psychologa. Veřejnost je také minimálně informována o projevech duševního onemocnění, možnostech mimo - ústavní léčby osob s CHDO a o možnostech pracovního uplatnění a podpory v něm. Právě informovanost veřejnosti o programu se ukázala vzhledem k výše uvedenému jako velmi důležitá a bylo by velkou chybou ji podcenit. Osvědčila se úzká spolupráce koordinátora programu s propagačním pracovníkem organizace. Pokud v organizaci není takový pracovník k dispozici, je velmi důležité určit osobu, která je za propagaci odpovědná a věnuje se jí systematicky. Propagace a informovanost veřejnost je vhodná např. prostřednictvím: - informačních letáků, - medií (např. noviny, rozhlas, obecní rozhlasy a tiskoviny), - tiskových zpráv - vlastních propagačních aktivit (např.. Den otevřených dveří, vernisáž,…) - cílené oslovování pracovníků v místních psychologických centrech a úřadech práce, pracovníků regionálních sociálních služeb, psychiatrické ordinace. 3.1.1 Informační letáky1 Osvědčily se jednoduché, stručné letáky, které slouží především jako zdroj základních informací a kontaktů ve dvou formátech. Menší formát (např. A6) je k dispozici volně, zájemce si jej může odnést „ v kapse“. Větší formát (např.. A4) je vhodný pro vyvěšení v ordinacích, úřadech apod. 3.1.2 Média Osvědčila se spolupráce s regionálními deníky. Je však důležité tyto média zaujmout např. vhodně napsanou tiskovou zprávou, pozvat je na propagační či benefiční akci apod. Vhodné jsou i reportáže s regionálním rozhlasovými stanicemi ať formou čtené reklamy či rozhovoru s členy RT a v nejlepším případě i samými účastníky. Velmi dobré je v tomto případě mít možnost korekce natočeného rozhovoru, u některých z účastníků se toto ukázalo jako velmi důležité.

1

viz. příloha č. 1


Velmi dobře lze spolupracovat i s obecními médii, po osobní či telefonické konzultaci s kompetentní osobou obce lze informace uveřejnit v místních tiskovinách i odvysílat v rozhlase. Po informacích od odborníka byl tohle nejčastější zdroj, ze kterého se zájemci či jejich blízcí o programu dozvěděli. 3.1.3 Tisková zpráva Tisková zpráva (dále TS) musí být pro média zajímavá. Měla by splňovat obecná pravidla pro TS (sdělení by mělo být nové, aktuální, zajímavé, přesné, korektní, dobře faktograficky podložené a relevantní). Vzhledem k citlivosti tématu je však důležité mít na paměti, že se téměř nikdy neobjeví v médiích v úplnosti. Osvědčily se TS při zahájení programu, v důležitých milnících programu (např. první úspěšní absolventi programu), při doprovodných aktivitách (např.: vernisáž, výstava, den otevřených dveří). 3.1.4 Vlastní propagační aktivity Může se jednat například o Dny otevřených či výstavy výrobků spojené s vernisáží, benefiční akce apod. Jde o vhodné aktivity, které mohou oslovit širší veřejnost a umožnit účastníkům z SC se do jejich přípravy a pořádání aktivně zapojit. 3.1.5 Cílené oslovování Jedná se především o cílené oslovování pracovníků v místních psychologických centrech a úřadech práce, psychiatrických ordinacích, pracovníků regionálních sociálních služeb. Jedná se o jeden z nejčastějších zdrojů, ze kterého se zájemci či jejich blízcí o programu mohou dozvědět. Velmi důležitý je osobní kontakt, předání rozšiřujících tištěných informací, mailová komunikace, informování o aktuálním dění.

3.2 První kontakt Zájemce, případně rodina zájemce o účast v programu kontaktuje (telefonicky, mailem, osobně) koordinátora programu. Koordinátor a zájemce o účast v programu si domluví osobní schůzku, kde projednávají: - záměr programu - časový harmonogram aktivit (orientační doba zapojení se do programu) - náplň jednotlivých cyklů a aktivit - předání informačního letáků s uvedeným kontaktem na koordinátora - v případě zájmu, domluva termínu další schůzky - zpětná vazba, že předaným informacím účastník porozuměl - o jednotlivých zájemcích je vedena dokumentace (jméno, kontakt, záznam z jednání) Na další schůzce: informace předávané zájemcem


 zájem či nezájem o dílčí aktivity  očekávání od programu  otázky a odpovědi informace předávané kompetentním pracovníkem RT - Dohoda u účasti v programu a její rozbor - Pravidla - předběžný harmonogram - zpětná vazba, že předaným informacím účastník rozuměl Následuje domluva termínu další informativní schůzky, případně termínu vstupního pohovoru. V případě potřeby zájemce dochází v doprovodu rodinného příslušníka či osoby blízké. Schůzek se účastní v ideálním případě ti členové RT, kteří budou se zájemcem v nejčastějším kontaktu (koordinátor a jeho asistent).

3.3 Vstupní pohovor s psychologem Vstupní pohovor (následně i výstupní pohovor) vede psycholog, který má zkušenosti s cílovou skupinou. Je spojovacím článkem mezi týmem a účastníkem. Psycholog je účastníkům představen jako kolega, který je úzce zapojen do celé realizace programu a účastník si jej může vyžádat k osobní konzultaci v celém průběhu aktivit. Průběh vstupního pohovoru -

představení účastníků vstupního pohovoru rozhovor vedený psychologem doprovázený koordinátorem či asistentem podpis Dohody o účasti v programu výběr dílenských pracovišť ze vstupního pohovoru je proveden záznam, který sepisuje s odborným vyjádřením psycholog

Všechny důležité informace z tohoto setkání jsou psychologem zaznamenány v tzv. Záznamu ze vstupního pohovoru. Mimo výše uvedené záznam obsahuje také osobní data účastníků, diagnózu onemocnění sdělená účastníkem – která není lékařsky potvrzena, krizové body v jejich léčbě, zkušenost s ostatními podobnými programy, proběhlé léčby apod.. Psycholog je také odborníkem pro pracovní tým, kterému poskytuje podporu. O důležitých zjištěných z individuálního setkání s účastníky informuje koordinátora programu (např. tendence k sebepoškozování, závislosti, sebevražedné sklony, proběhlé pokusy apod.).


Každý účastník má vedenou dokumentaci – Složka účastníka programu Složka obsahuje:  Dohodu o účasti  záznam z jednotlivých jednání  záznam z vstupního pohovoru  kartu účastníka programu  Dohodu o ukončení programu  případně další nezbytné dokumenty

3.4 Dohoda o účasti v programu2 Dohodu je možné mít uzavřenu jak v ústní, tak v písemné formě. V praxi se osvědčila právě písemná forma, která obsahuje písemné podmínky a pravidla jak pro účastníka, tak pro poskytující organizaci. V případě potřeby se lze na tyto ustanovení odkázat. Vzhledem k tomu, že i v pracovním procesu sepisuje zaměstnanec pracovní smlouvu písemně, lze procesu podpisu dohody využít k posílení kompetencí potřebných pro tento proces.

3.5 Pojištění účastníků a BOZP Vzhledem k tomu, že v rámci programu účastníci pracují v dílnách, je zde i vyšší riziko poranění či úrazu. Z tohoto důvodu je důležité neopomenout řádné proškolení účastníků v BOZP, poskytnout jim vzhledem k charakteru práce potřebné ochranné pomůcky a sjednat pro organizaci pro případ těchto situací pojištění účastníků.

2

viz příloha č. 2


4 Pracovní tým Složení pracovního týmu je závislé na velikosti CS, za minimum považujeme zastoupení odborných pozic koordinátora a jeho asistenta a lektorů jednotlivých aktivit. Příklad osvědčeného složení RT:

4.1 Popis odborných pracovních pozic Koordinátor programu: Náplň práce: vede další pracovníky RT, koordinuje, iniciuje a kontroluje všechny dílčí aktivity programu. Je zodpovědnou osobou za vznik propagaci, oslovení cílové skupiny a průběhu jednotlivých aktivit. Úzce spolupracuje s manažerkou a ekonomem programu, zejména při tvorbě monitorovacích zpráv. Zajišťuje nákup potřebného vybavení a materiálu. Je zodpovědný za proškolení účastníků a lektorů praktických dílen v rámci BOZP a využití ochranných prostředků. Poskytuje podporu účastníkům v průběhu aktivit. Připravuje evaluační dotazník pro účastníky programu a koordinuje závěrečné setkání.


Požadavky na vzdělání a schopnosti: organizační schopnosti, zkušenosti s vedením kolektivu, vzdělání v oblasti sociální práce, praxe v oblasti práce s lidmi s chronickým duševním onemocněním. Asistent koordinátora aktivit: Náplň práce: Dle pokynů koordinátora realizuje dílčí činnosti potřebné k zajištění chodu jednotlivých modulů. Komunikuje s lektory i účastníky programu, zajišťuje přípravu podkladů a zázemí pro realizaci jednotlivých aktivit (školící materiály, vybavení, apod.). Provádí zápis z jednotlivých lekcí, eviduje účastníky, zajišťuje asistenci lektorům teoretického modulu při samotné realizaci vzdělávání. Podílí se na oslovení cílové skupiny. Poskytuje podporu účastníkům při realizaci jednotlivých aktivit. Zpracovává administrativní podklady. Tato pozice je klíčová jednak z důvodů poskytování přímé podpory účastníkům (specifika práce s cílovou skupinou) a také z pro zajištění podkladů a zázemí pro aktivity. Požadavky na vzdělání a schopnosti: vzdělání v oblasti sociální práce, praxe v oblasti práce s lidmi s chronickým duševním onemocněním, velmi dobré komunikační vlastnosti, schopnost pracovat jak v týmu tak samostatně, znalost krizové intervence. Psycholog programu: Náplň práce: Zajišťuje odbornou psychologickou podporu účastníků i realizačního týmu. Ověřuje, zda zájemce spadá do cílové skupiny. Mapuje schopnosti a možnosti účastníků vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Poskytuje pravidelné, průběžné i individuální konzultace v závislosti na aktuální potřebě účastníků. Zajišťuje vzdělávací aktivitu: Život a práce s chronickým duševním onemocněním. Lektoři teoretického modulu: Náplň práce: realizaci teoretických vzdělávací aktivity přizpůsobených potřebám cílové skupiny včetně tvorby písemných podkladů pro účastníky. Požadavky na vzdělání a schopnosti: zkušenosti v lektorované oblasti, prezentační schopnosti, znalost práce s CS je výhodou, lze však poskytnout podporu psychologa a samotné aktivitě je vždy přítomen i asistenta koordinátora, který je garantem odborné práce s CS při aktivitě. Lektoři praktického modulu: Náplň práce: realizace praktických vzdělávacích aktivit (dílen) přizpůsobených potřebám cílové skupiny, příprava pomůcek a prostředí, dbá na dodržování zásad BOZP v průběhu pracovních dílen, využívání ochranných pomůcek. Konzultuje s koordinátorem, případně jeho asistentem nákup potřebného vybavení či spotřebního materiálu na základě odborných znalostí. S jednotlivými účastníky pracuje na uvědomění si hodnoty výrobku


a hodnoty své práce. Podporuje tak jejich zdravé sebevědomí a osobnostní růst. V průběhu aktivity poskytuje podporu a vede účastníky k osvojení si technických dovedností. Požadavky na vzdělání a schopnosti: praktické zkušenosti v dané oblasti, schopnost práce s cílovou skupinou s využitím terapeutických prvků pracovních dílen zaměřených na individuální potřeby účastníka. Znalost práce s CS je výhodou, lze však poskytnout podporu psychologa a samotné aktivitě je vždy přítomen i asistenta koordinátora, který je garantem odborné práce s CS při aktivitě. Pracovní asistenti pro praktický nácvik – tréninkové pracoviště: Náplň práce: Poskytuje podporu účastníkům při výkonu konkrétních činností spojených s výkonem práce. Postupně zaučuje účastníky na tréninkovém pracovišti a snižuje potřebnou míru podpory v závislosti na zvyšující se samostatnosti účastníka. V případě potřeby jim poskytuje podporu koordinátor či asistent koordinátora aktivit. Požadavky na vzdělání a schopnosti: jed o „přímého“ pracovníka, který pracuje na stejné pozici, na kterou na zkoušku nastupuje účastník programu. Důležité jsou především komunikační schopnosti, schopnost předat vhodnou formou potřebné informace, schopnost pracovat ve dvojici.


5 Teoretické aktivity S ohledem na cílovou skupinu lidí s CHDO jsme volili taková témata, která tvoří základní pilíře sociálního začlenění do zdravého způsobu života a zároveň mohou posílit kompetence potřebné pro získávání či udržení si zaměstnání. Jsou to témata:  Život a práce s chronickým duševním onemocněním  Komunikační dovednosti aneb „Nemluvím jen ústy.“  Jak získat a udržet si práci aneb „Bez práce (na sobě) nebude práce.“  Finanční gramotnost aneb „Jak hospodařit s penězi?!“  Orientace v sociálním prostředí „Cesta za prací.“  Orientace v základních právních předpisech aneb „Neznalost neomlouvá.“ Je nutné, aby jednotlivé vzdělávací oblasti vedli kompetentní pracovníci se znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti. Na základě proběhlých aktivit se nám osvědčilo používání světlých, vyvětraných a prostorných místností. Vetší prostory zároveň umožňují variabilitu uzpůsobení pro pohodlí účastníků s ohledem na jejich psychické rozpoložení (aktivní, pasivní účast). Lektoři by měli mít k dispozici počítač, dataprojektor, projekční plátno, připojení na internet, v případě potřeby i více PC, flipchard, magnetickou tabuli na psaní a asistenta koordinátora aktivit programu, který poskytuje podporu jak lektorovi, tak účastníkům a je v jistém slova smyslu odborným garantem na potřeby CS. Pro zachování kvality předávaných informací z jednotlivých aktivit a vhodnou dynamiku práce ve skupině se osvědčil maximální počet účastníků 6 v jedné pracovní skupině. Je také potřeba počítat s častějším využíváním přestávek, jejich délku a četnost je vhodné vždy přizpůsobit aktuálním potřebám účastníků.

5.1 Život a práce s chronickým duševním onemocněním Tento kurz vede psycholog za asistence asistenta koordinátora. Tito dva pracovníci se sami rovněž osobně autenticky zapojují do všech aktivit, které jsou určeny pro účastníky programu tak, aby se ze skupiny nevyčleňovali a nevytvářeli prostředí typu „my a oni“. Hlavním tématem tohoto kurzu je bližší seznámení se účastníků ve skupině zážitkovou formou, aktivní zapojení se do vytváření zdravého náhledu nad svým onemocněním. Tato aktivita se osvědčila zejména při navázání kontaktů účastníků s psychologem a asistentem koordinátora aktivit, což se ukázalo jako základní pilíř zdárného průběhu programu. Podařilo se odstranit tak pomyslnou bariéru v komunikaci a podpořit důvěru ve spolupráci. Cílem tohoto setkání je: - bližší seznámení se účastníků navzájem,


-

podpora důvěry účastníků v realizátory programu a realizující instituci, podpora osobní aktivity účastníků, zjišťování reálné motivace účastníků a její srovnání v rámci skupiny a podpora její skupinové formulace, podpora uvědomění si sebe sama a především svých možností, posílení sebevědomí a motivace účastníků, rozšíření informací o programu.

Základní osnova setkání: - uvítání účastníků a zdůvodnění účelu setkání, - seznámení se v rámci skupiny (různé podoby seznámení se – tradiční představení se a představování se pomocí přezdívek a příběhů, které jsou s nimi spjaty), - podpora vyjadřování motivace pro vstup do programu a očekávání účastníků, - podpora vyjadřování pozitivního hodnocení ostatních účastníků setkání (poskytování pozitivní zpětné vazby) a také jeho všímavého přijímání (umění přijímání pozitivní zpětné vazby) s následnou diskusí, - informace o možnostech programu (čemu se chtějí účastníci věnovat?) a diskuse s účastníky na téma jejich zapojení se do programu.

5.2 Komunikační dovednosti aneb „Nemluvím jen ústy“ Schopnost domluvit se s potencionálním zaměstnavatelem, s kolegy na pracovišti je základním předpokladem k získání a udržení zaměstnání. Osoby s chronickým duševním onemocněním zpravidla obtížněji zvládají komunikaci, mají snížené sebevědomí, obavy z nových situací, obavy z nového kolektivu. Proto je tato aktivita zaměřená na verbální i neverbální způsoby komunikace. Vhodné jsou aktivity zaměřené již na jednání se zaměstnavatelem. Kromě teoretického základu je důležitý dostatek prostoru pro praktická cvičen a ukázky, modelování, hraní scének. Obecná osnova kurzu - komunikuji se sebou samým, - vytvoření bezpečného a příjemného prostoru pro práci, - práce s technikou ZRCADLA (Jaký bych chtěl být), - vytvoření imaginárního inzerátu do seznamky, zaměstnavateli (jaký jsem), - najít jistoty, čemu věřím, - nejhezčí vzpomínka z dětství, - pocity, vnímání sebe sama, - cvičení podání ruky, dívání se z očí do očí, … - komunikuji s okolím, ke kterému mám vztah - navázání kontaktu s ostatními s důvěrou a otevřeností – práce ve dvojici (jeden druhého pomocí papíru vodí), - témata odvaha a komunikace s neznámými lidmi,


-

asertivní jednání, umění říci ne, řeč těla (postavit se do polohy, ve které stojí kolega), zhodnocení setkání.

5.3 Jak získat a udržet si práci aneb „Bez práce (na sobě) nebude práce.“ Problematiku tohoto kurzu jsme zařadili na základě zkušenosti vyplývající z dosavadní práce s cílovou skupinou, kdy gramotnost v této oblasti je omezená. Cílem kurzu je podpořit předpoklady účastníků pro práci a zařazení do pracovního uplatnění, naučit je jak hledat práci, jak oslovit zaměstnavatele, jak napsat životopis, motivační dopis, jak se připravit na pohovor, nástup do práce, chování v práci, apod. TÉMA

OBSAH  Seznámení se všemi zúčastněnými

1

Seznamovací seminář

 Mapování potřeb  Naše silné a silné a slabé stránky  Co od našeho života očekáváme?

2

Předpoklady možnosti uplatnění

k práci, pracovního

Oslovování zaměstnavatele Životopis 3 Motivační dopis

4

 Naše představy o práci – základní pracovní diagnostika  Klady a zápory uzavření pracovního poměru  Jak hledat práci - cesty jak si najít nové zaměstnání, náležitosti inzerátů, práce s internetem a počítačem  Formy oslovování zaměstnavatele, telefonování  Jak psát správně životopis, jeho náležitosti a struktura  Co by měl obsahovat motivační dopis a jak ho správně napsat  Plánovaní a příprava na pracovní pohovor, pravidla vystupování, řeč těla Modelové situace, nácvik.

Pracovní pohovor Pracovně právní vztahy

 Náležitosti pracovní smlouvy, práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance.


5.4 Finanční gramotnost aneb „Jak hospodařit s penězi?!“ Na základě dlouhodobé spolupráce s lidmi spadajících do cílové skupiny osob s CHDO jsme zaznamenali, že se častěji než běžná populace dostávají do pastí "výhodných půjček". Jsou často důvěřiví, manipulovatelní a mají velkou nevýhodu v podobě postižení poznávacích funkcí. Hůře plánují, zvažují výhody a nevýhody různých řešení a často jednají impulzivně. Pro horší orientaci v běžných situacích, sníženou samostatnost a finanční gramotnost nejsou schopni se v daných oblastech dobře zorientovat. V oblasti hospodaření s financemi jim to může přinášet velké problémy, nedovedou správně vyhodnotit své finanční limity, nedovedou si naplánovat měsíční výdaje a správně s financemi hospodařit, díky své důvěřivosti na nich mohou finančně parazitovat jiné osoby apod. Pokud se dostanou do obtíží, odrazí se to opět na jejich duševním stavu, psychická zátěž může vést k relapsu onemocnění a ohrozit tak získání či udržení zaměstnání. Základní osnova: 1. Setkání  Osobní a rodinný rozpočet  Příjmy rodinného rozpočtu  Sestavení rozpočtu  Výdaje  Bilance příjmů a výdajů  Jak tvořit rezervy? 2. Setkání  Práce ve skupině – tvorba vlastních týdenních/měsíčních rozpočtů (výběr potravin, drogerie z reklamních letáčků, lepení na velké bílé papíry) = přemýšlení nad tím, co si za kolik peněz můžu za určitý peněžní obnos koupit (formou hry: na jeden měsíc dostane každá skupinka určité množství peněz a za to bude muset zaplatit nájem, jídlo, drogerii, atd…) 3. Setkání  Náležitosti smlouvy  Informace o právních předpisech  Nikdy nepodepisujte  Druhy smluv  Dar a koupě  Prodlení  Společné jmění manželů  Sankce


4. Setkání  Plánování zážitkového pobytu: 1) Ověření si získaných znalostí a schopností v praxi 2) Samostatná organizace pobytu 3) Rozdělení jednotlivých úkolů – každý ve skupině pracuje na jednotlivém úkolu (plán cesty, finanční plán, náplň dne,..) 4) Spolupráce (domluva a respekt) 5) Kontakt se zaměstnavatelem (první kontakt, exkurze a další) 6) Relaxace, výlet – volnočasové aktivity

5.5 Orientace v sociálním prostředí „Cesta za prací“ Dovednost naplánovat si správně cestu do práce ovlivňuje možnost lidí s chronickým duševním onemocněním najít a udržet si zaměstnání. Kurz se zaměřuje na praktické znalosti a informace potřebné k cestě do práce, plánování cesty, vyhledání spojení, řešení nepředvídatelných situací, pracujeme s mapou, jízdními řády, s internetem. Tyto znalosti si účastníci ověřují při organizaci a realizaci zážitkového pobytu a také při plánování cesty na exkurzi v posledním setkání tématu tohoto okruhu. Základní osnova: 1. Setkání  Možnosti dojíždění do zaměstnání  Jízdní řády – práce s internetem  Práce s mapami – práce s internetem  Skupinové práce – cvičný případ 2. Setkání  První den v zaměstnání/nástup do práce  Dokumenty důležité první den v práci  Jak zvládnout první den v zaměstnání  Modelové situace  Hra: Jak se zachováš? 3. Setkání  Cvičení: Jirkův první den v práci.  Základní zásady bezpečnosti práce  Plánování trasy do firmy SPMP Šumperk 4. Setkání  Exkurze do firmy


5.6 Orientace v základních právních předpisech aneb "Neznalost neomlouvá" Cílem kurzu je získat informace o pracovněprávních vztazích, uzavírání a ukončování pracovního poměru, pracovní době, dovolené, zmíníme i oblast evidence uchazečů o zaměstnání a podpory v nezaměstnanosti, téma sociálních dávek, důchodů apod. Základní osnova:  Pracovně – právní vztah  Pracovní pohovor  Pracovní poměr/dohoda o provedení práce/dohoda o pracovní činnosti  Převedení zaměstnance na jinou práci  Výpověď  Osoby se zdravotním postižením a práce

5.7 Zážitkový pobyt Tato aktivita umožňuje ověřit a upevnit získané znalosti a schopnosti z předcházejících aktivit v praxi. Pobyt si organizují účastníci samostatně, s co nejnižší podporou RT. Je možné jeho organizaci zahrnout na závěr jednotlivých teoretických témat (Finanční gramotnost, Cesta za prací). V rámci této aktivity musí všichni účastníci spolupracovat, sami si rozdělí jednotlivé úkoly (plánování cesty, finanční plán, náplň dne), a všichni se podílejí na řešení případných problémů. Pobyt je vhodné spojit např. s exkurzí k zaměstnavateli, kterého si účastníci sami zvolí a návštěvu v jeho organizaci si sami domluví. Při plánování akce musí brát ohled na celou skupinu, nikoliv jen na svou osobu, musí vycházet z výše přidělené finanční částky a komunikovat s cizími lidmi. Díky tomu budou ověřeny a upevněny sociálních kompetence jednotlivých účastníků. Doprovod účastníků zajišťují 2 pracovníci: koordinátor aktivit a asistent koordinátora.


6 Praktické aktivity Lidé s chronickým duševním onemocněním mají často narušené vnímání a prožívání mezilidských vztahů, schopnost soustředit se, objevují se u nich také změny vědomí, bdělosti, pozornosti, apod. Praktické aktivity jsou vhodným nástrojem k trénování pozornosti, soustředění a ukotvení se v přítomnosti na základě zdravé motivace – tzn. práce teď a tady a dělám, co mě baví. Praktické aktivity plynule navazují na teoretické vzdělávání. Mohou probíhat i současně (v jiný den) je však třeba mít na paměti limity účastníků a jejich schopnost docházet na aktivity např. denně, případně k harmonogramu přistupovat individuálně. Princip dílenského pracoviště – k jakékoli aktivitě je třeba pozornosti mysli. V případě, že je pozornost oslabená, těkavá či krátká, vykonávaná aktivita není kvalitní, dostavuje se únava a následná potřeba odpočinku, uvolnění. Právě pozornost a její trénink prostřednictvím zajímavé a kreativní činnosti je tak základním klíčem k získání a udržení si dlouhodobé práce - zaměstnání. Na dílenských pracovištích se kombinuje vnitřní motivace účastníka (vlastní výběr dílen = aktivní zájem a zapojení se = motivace) a pozornost. Tím je podpořen proces tréninku výdrže pozornosti na jednu aktivitu. Volba aktivita je závislá na možnostech organizace a zájmu a schopnostech účastníků. Osvědčila se nabídka těchto dílen    

Vitrážová dílna Dřevařská dílna Keramická dílna Tkalcovská dílna

Výběr dílny/dílen provádí účastník společně s koordinátorem či asistentem dle svých preferencí. Každá dílenská aktivita probíhá v jiný den, vždy 1 x T po dobu 3 hodin (osvědčilo z důvodu postupného trénování udržení pozornosti, zpočátku častěji přestávky). Celkovou časovou dotaci na docházku do jednotlivých dílen je vhodné určit individuálně, za vhodné lze považovat stanovení minimální a maximálního rozsahu. Neosvědčil se striktně daný rozsah např. 9 měsíců, pro některé z účastníků šlo o dlouhou dobu přerušenou i opakovanou hospitalizací, pro některé se ukázalo možné tuto dobu zkrátit. Podstatné by mělo být dosažení vytyčeného cíle, zlepšení pozornosti a kompetencí potřebných k získání či udržení práce. Je vhodné dát účastníkům možnost si během cca prvního měsíce volbu dílny změnit, rozšířit apod. Toto opatření se osvědčilo z důvodu případného nevhodného rozhodnutí při prvotním výběru dílen (tzn.: účastník zjistí, že jej dílna nezajímá nebo že je pro něj program příliš náročný).


Požadavky na lektora: Základním kritériem při výběrů lektorů je zkušenost s danou praktickou problematikou. Důraz by měl být kladen na schopnost práce s cílovou skupinou a efektivní využití terapeutických prvků pracovních dílen zaměřených na individuální potřeby účastníka. Lektor na dílenských pracovištích působí jako spojovací článek mezi účastníkem a technikou. Lektor dopomáhá výukou techniky k jeho realizaci – lektor nezadává úkol, poskytuje podporu. Lektor:    

Na přípravu každé dílny má 30 min. Do dílen přichází s časovým předstihem, aby stihl přichystat materiál, pomůcky, místnost … Před aktivitou lektor se domlouvá s koordinátorem či asistentem na specifických potřebách pro zajištění aktivity. V průběhu aktivity lektor dbá na šetrné a bezpečné zacházení s materiálem a nářadím. Chová se dle norem BOZP, o kterých je před zahájením aktivit proškolen.

BOZP, ochranné pomůcky a režimová opatření Účastník je před první aktivitou v dílnách proškolen v BOZP a seznámen s jednotlivými ochrannými pomůckami, nutnosti jejich používání a uložení. Účastník hlásí každý případný úraz v pracovních dílnách lektorovi, který informuje koordinátora programu, který zajistí kroky nutné k odbornému ošetření účastníka, případně informovanosti člena rodiny účastníka a následně vyhotoví záznam o úrazu do Knihy úrazů. Účastníci využívají vlastních přezůvek s pevnou patou, případně návleků. V případě, že se v daný den účastník necítí dobře, domlouvá se na vhodných opatřeních společně s lektorem, asistentem koordinátora (focení, častější přestávky, procházka, hudba, nepřítomnost…). Na začátku dílenských aktivit se skupinka účastníků domlouvá na čase přestávky.


7 Praktický nácvik – tréninková pracovní místa Hlavním cílem tréninkového pracoviště je získat nácvik pracovních a sociálně komunikačních dovedností v přirozeném pracovním prostředí, při podpoře pracovního asistenta pro praktický nácvik. Plynule navazuje na teoretické vzdělávání a praktické dílny. Je vhodné, pokud praktický nácvik podbíhá na pracovišti, které je typově podobné zaměstnání, které by si účastník zvolil. Na rozdíl od dílen mohou tréninková pracovní místa nabídnout i možnost zdokonalit se v komunikace s veřejností, zákazníkem apod. Během průběhu aktivity je účastník při své práci doprovázen pracovním asistentem pro praktický nácvik (pracovník daného pracoviště). S ohledem na průběh této aktivity za „ostrého provozu“ pracoviště se osvědčilo zpočátku kratší trvání aktivity, např. 1 x T po 2 hodinách. Dle schopností účastníka a možností pracoviště je vhodné docházku postupně upravovat na častější či delší. Celkovou časovou dotaci na docházku do jednotlivých pracovišť je vhodné určit individuálně, obdobně jako u praktických dílen. I zde lze za vhodné považovat stanovení minimální a maximálního rozsahu. Neosvědčil se striktně daný rozsah, pro některé z účastníků šlo o dlouhou dobu přerušenou i opakovanou hospitalizací, pro některé se ukázalo možné tuto dobu zkrátit. Podstatné by mělo být dosažení vytyčeného cíle, zlepšení pozornosti a kompetencí potřebných k získání či udržení práce.

Příklad osvědčených tréninkových pracovišť:  Recepce organizace  Obchod s drobnými potravinami Náplň práce na jednotlivých tréninkových pracovištích:

    

Recepce: Obsluha zákazníků Oceňování a doplňování zboží Kontrola pokladních dokladů v pokladně recepce s evidencí zaúčtovaných dokladů v účetnictví Aranžování výlohy Zařazování zboží z výlohy do regálů Vedení databáze knih v prodejně Příprava paragonů k použití při prodeji Obsluha skartačního přístroje

 

Obchod s drobnými potravinami Obsluha zákazníků Přebírání zboží a kontrola podle dodacího listu

  


   

Oceňování zboží a doplňování do regálů Estetická úprava prodejny Prodej zboží Počítání na pokladně, přebírání hotovosti za prodané zboží a vrácení peněz (pod dohledem) Úklid na prodejně

Zájemci o program je na začátku jednání poskytnuta informace o možnosti nácviku na tréninkovém pracovišti. Na základě výstupů ze vstupních pohovorů jsou do této aktivity přednostně zařazení ti účastníci, u kterých je předpoklad, že při svém pracovním zařazení budou zastávat podobnou pracovní pozici. Koordinaci celé této aktivity zajišťuje koordinátor aktivit programu s pomocí asistenta koordinátora aktivit. Měsíc před zahájením aktivity dostávají účastníci programu závaznou přihlášku na tuto klíčovou aktivitu, kde jim je zároveň vysvětlena náplň práce a podrobnosti práce na tréninkovém pracovišti. Před zahájením klíčové aktivity dostávají účastníci vytvořený harmonogram docházky na tréninkové pracoviště.

Úloha pracovního asistenta pro praktický nácvik:  Seznámit účastníka s pracovním prostředím, pracovními podmínkami a s náplní práce.  Podávat potřebnou podporu při vykonávaných činnostech.  Volit formu práce dle dovedností a schopností účastníka programu.  Kontaktovat koordinátora aktivit programu nebo jeho asistenta při vzniku mimořádných událostí.  S přibývajícími pracovními zkušenostmi účastníků přizpůsobovat (snižovat) míru potřené podpory a volené pracovní činnosti


8 Infobod Infobod je místem, kde účastníci programu využívají PC s připojením na internet k vyhledávání informací o zaměstnání a zaměstnávání, ale také se učí novým dovednostem práci na PC (mohou zde mít např. podklady ke kurzům, se kterými dále pracují), které nadále využijí v případném zaměstnání. Prohlubují si zde znalosti získané v rámci jednotlivých teoretických kurzů. V případě potřeby jim při využití poskytne podporu vhodný člen RT. Infobod slouží k:      

Stažení aktualizace harmonogramu programu Stažení materiálů teoretických kurzů Vyhledávání aktuální inzerce práce Práce s e -mail schránkou Sestavování životopisů, motivačních dopisů Používání Internetu – IDOS, Mapy …

Užívání Infobodu je určeno harmonogramem – tzn. účastník programu u se musí dopředu nahlásit asistentovi koordinátora (z důvodu organizace práce v případě poskytnutí podpory účastníkovi), asistent dohlíží na samotný plynulý průběh užívání Infobodu. Je vhodné určit dobu využívání Infobodu (např. 30 min.), z důvodu dojíždění účastníků programu je vhodné využívat Infobod v době před nebo po aktivitě.


9 Rizikové situace v průběhu programu Docházení na aktivity je pro mnohé účastníky velká změna v jejich životě. Přichází do kontaktu s neznámými lidmi, což pro mnohé může být stresující záležitost. S novými podněty pro účastníka je také vyšší možnost relapsu a dekompenzace onemocnění a následná neúčast na jednotlivých aktivitách. Odbornou podporu při krizových situací poskytuje psycholog, koordinátor aktivit, případně asistent koordinátora. 

Podmínkou vstupu do aktivit je kompenzovaný duševní stav, tzn. účastníkovo aktivní spolupráce s odborníkem a jeho zaléčení. U některých typů duševního onemocnění (např. bipolární poruchy), se může vyskytnout období tzv. dekompenzace, kdy člověk vyžaduje intenzivní psychologickou podporu či psychiatrickou léčbu (případně hospitalizaci v psychiatrické léčebně). V průběhu v programu je účastníkům k dispozici odborník, který je schopen zajistit krizovou intervenci a poskytnout tak podporu účastníkům v nadhledu na své onemocnění a danou situaci. V průběhu aktivit nebylo ale třeba této krizové intervence využít.



Častá obměna pracovníka v týmu (v přímé práci s účastníky). Lektoři aktivit jsou u organizace zaměstnáni na konkrétní aktivity s určitou dobou trvání formou DPP. Proto dochází k obměně lektora s ohledem na téma jednotlivé aktivity. Odlišné je to u klíčových pozic koordinátora a asistenta koordinátora, kteří mají s organizací uzavřenou smlouvu po dobu projetu. I přes tuto skutečnost je obměna jednotlivých klíčových pozic možná a nelze v ní zajistit jakoukoli záruku. V případě časté obměny jednotlivých pracovníků jsou účastníci programu i realizační tým vystaveni mimořádné psychické zátěži, kdy je potřeba zajistit chod a vývoj programu s ohledem na zaučení nového pracovníka, vybavit jej potřebnými informacemi a zajistit harmonický chod programu s ohledem na specifika cílové skupiny.



Účastník nepřišel na aktivitu programu Účastník dostává harmonogram a následně vždy jeho aktualizaci v tištěné podobě se zvýrazněnými aktivitami, které se jej týkají. Na začátku cyklu aktivit asistent koordinátora den před aktivitou informuje účastníka prostřednictvím sms či telefonicky o konané aktivitě - připomenutí. V průběhu programu se od tohoto informačního systému upouští v souvislosti se zvyšujícími se kompetencemi účastníků. V případě, že účastník neomluven do aktivity nedorazí, koordinátor či asistent koordinátora jej kontaktuje telefonicky. V případě opakované nepřítomnosti pracovník kontaktuje osobu blízkou. V případě, že účastník ví, že v den konané aktivity se jí nemůže zúčastnit, nejpozději 2 pracovní dny předem informuje koordinátora programu případně v jeho nepřítomnosti asistenta koordinátora prostřednictvím telefonu.




Účastník se necítí dobře V případě, že se účastník necítí dobře před konanou aktivitou, neprodleně o svém stavu informuje koordinátora, případně asistenta koordinátora. V případě, že se účastníkovi udělá nevolno v průběhu aktivity, koordinátor či asistent zajistí nutné ošetření či režim, případně kontaktuje osobu blízkou, zajistí odbornou lékařskou péči apod.



Účastník se v průběhu aktivit zranil Zraněním jsou účastníci ohroženi zejména v praktických dílnách. V případě, že dojde ke zranění, účastník neprodleně informuje lektora aktivity. Ten zajistí nejnutnější opatření a ošetření (zranění i skupiny) a neprodleně informuje koordinátora či asistenta. Ten zajistí další pomoc, případně odborné lékařské ošetření, vyžaduje-li to stav účastníka. Koordinátor v případě vážnějšího zranění či nutné hospitalizace informuje osobu blízkou. Koordinátor zajistí zápis do Knihy úrazů. Všichni účastníci jsou proškoleni o zásadách BOZP a o nutnosti užívání ochranných pomůcek s ohledem na specifikum aktivity.



V průběhu aktivit došlo k psychickému rozrušení účastníka V případě, že se v čas konané aktivity účastník necítí dobře a přesto se jí chce účastnit, informuje o této skutečnosti lektora a navrhne formu opatření – např. pasivní forma účasti. Lektor si všímá projevů účastníků v průběhu aktivit a s ohledem na ně vede průběh a dynamiku aktivit a zapojení jednotlivých účastníků. V případě jakýchkoliv potíží účastníka lektor zajistí vhodná opatření (klid, pobyt mimo skupinu …), informuje koordinátora či jeho asistenta o událostech. Ten zajistí odbornou péči (konzultace s psychologem, možnost krizové intervence) udělá zápis a s nutnými body seznámí pracovníky, kteří přímo pracují s účastníkem tak, aby opětovně nedocházelo k rozrušení účastníka v průběhu aktivit, v nutných případech koordinátor informuje osobu blízkou.


10 Hodnocení programu, zpětná vazba V průběhu aktivit se snažíme o individuální přístup – tzn. úprava pro konkrétního účastníka s jeho specifiky s ohledem na onemocnění. Jde o nalezení správného poměru mezi odpovědností a limity účastníka tak, aby pro něj aktivity nebyly stresující, ale rozvíjející s ohledem na jeho přání a doporučení psychologa. Na základě zpětné vazby jednotlivých účastníků po konaných dílčích aktivitách je vhodné udělat takové kroky, které by eliminovaly jejich případný stres či nepřítomnost na dalších aktivitách. Na závěr jednotlivých absolvovaných etap/aktivit programu účastníci absolvují individuální zhodnocení programu s psychologem, koordinátorem a asistentem, dále ve skupině všech účastníků s koordinátorem a asistentem. Osvědčilo se i využití Hodnotícího dotazníku3, který zaručuje určitou míru anonymity. Informace takto získané pak slouží jako zdroj ke zkvalitnění poskytovaných programu.

3

viz. příloha č. 3


11 Přílohy 11.1 Informační plakát a leták Plakát:


Leták:


11.2 Dohoda o účasti/ukončení v programu (vzor) A. Dohoda o účasti DOHODA O ÚČASTI V PROJEKTU „Šance zapojit se... do práce i do života“ č.:…………/2014 (dále jen „Dohoda“) uzavřená mezi organiazce: zastoupeným: adresa sídla firmy: IČ: (dále jen „organizace“) a panem/paní: datum narození: bytem: (dále jen „účastník“)

Článek I Účel dohody Účelem dohody uzavírané ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku je úprava vzájemného vztahu mezi účastníkem a organizací ……………. při účasti v programu „Šance zapojit se … do práce i do života“. Účelem projektu je usnadnit osobám s chronickým duševním onemocněním vstup či návrat na chráněný i otevřený trh práce prostřednictvím jejich teoretické i praktické přípravy. Článek II Předmět dohody 1. Předmětem dohody je zabezpečení níže uvedených aktivit ze strany organizace a možnost účastníka účastnit se těchto aktivit v souladu s touto Dohodou: a) Podpora a poradenství prostřednictvím odborníka b) Teoretické znalosti - vzdělávání v oblastech souvisejících s pracovním uplatněním c) Praktické znalosti- nácvik v pracovních dílnách a ve cvičných pracovištích d) Info Bod - přístup k PC s internetem k vyhledávání pracovních nabídek apod. 2. Pro všechny účastníky jsou pro úspěšné absolvování celého programu povinné tyto aktivity: - Podpora a poradenství minimálně v rozsahu vstupního, průběžného a závěrečného pohovoru - Teoretické znalosti - absolvuje 80% docházky z celkových 59 hodin vzdělávání - Praktické dovednosti - účast minimálně v 1 dílně, max. ve 2 dílnách a v 1 cvičném pracovišti 3. Místem konání jednotlivých aktivit je: a) adresa teoretického vzdělávání a poskytování podpory a poradenství odborníka:


b) adresa praktických dílen: Případná změna místa konání aktivity bude účastníkovi oznámena alespoň 5 dnů před jejím zahájením. Termín zahájení aktivit projektu je shodný s termínem nástupu do první aktivity. Každý účastník obdrží po sepsání dohody Osobní harmonogram své účasti v projektu. 4. Způsob provedení jednotlivých aktivit projektu - formou individuálních konzultací, nebo skupinové práce.

Článek III Organizace se zavazuje 1. Prokazatelně seznámit účastníka s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci mající vztah k aktivitám projektu. Zajistit jeho bezpečnost a ochranu zdraví během doby účasti v projektu. Vybavit účastníka nezbytnými ochrannými pracovními prostředky, pokud to charakter aktivity vyžaduje. 2. Zodpovídat za škody vzniklé účastníkovi bez jeho zavinění v průběhu aktivit projektu. Uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka na dobu jeho účasti v aktivitách projektu. 3. Používat údaje o účastníkovi v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Seznámit účastníka s pravidly poskytování aktivit projektu.

Článek IV Účastník se zavazuje a souhlasí 1. Nastoupit do projektu dle jim stanoveného Osobního harmonogramu a účastnit se aktivit v tomto harmonogramu. 2. Dodržovat předpisy a pokyny Organizace ve všech aktivitách prováděných v rámci projektu. 3. Snažit se o maximální možnou účast na jednotlivých aktivitách. Případnou nepřítomnost na aktivitách projektu a důvody, které mu v účasti brání oznámit neprodleně, nejpozději do tří dnů, pověřenému pracovníkovi Organizace (tel.: ……………….). 4. Respektovat pokyny a doporučení odborných lektorů a poradců. 5. Účastník souhlasí, aby s jeho osobními údaji, které poskytne při zařazení a v průběhu projektu, nakládala organizace v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a v rámci tohoto je postoupil i jiným orgánům, které provádějí kontrolu projektu. 6. Účastník souhlasí se zveřejňováním své fotografie pro potřeby publicity projektu.


Článek V. Další ustanovení 1. Dohodu lze ze strany Organizace vypovědět jednostranně v případě, že a účastník: a) nenastoupí do aktivit, b) neúčastní se uvedených aktivit projektu ve stanoveném rozsahu, c) neplní povinnosti vyplývající z dohody. 2. Dohodu lze ze strany účastníka vypovědět v případě, že nastanou vážné důvody, např.:: a) nástup do zaměstnání nebo zahájení samostatně výdělečné činnosti, b) zhoršení zdravotního stavu, hospitalizace, c) vážné rodinné a osobní důvody. 3. Dohodu lze vypovědět pouze písemně, výpověď je platná dnem doručení druhé straně. 4. Dohoda se uzavírá na dobu určitou, do …………… a nabývá účinnosti podpisem obou smluvních stran. Je sepsána ve 2 originálech - jeden originál si ponechá organizace a druhý obdrží účastník projektu. 5. Smluvní strany výslovně prohlašují, že si dohodu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání, je srozumitelná a není uzavřena v tísni. V ………………………… dne …………………………

.............................................................

............................................................

organizace

účastník


B. Dohoda o ukončení UKONČENÍ DOHODY O ÚČASTI V PROJEKTU „Šance zapojit se... do práce i do života“ č.:…………/2014 (dále jen „Dohoda“), mezi organizací: zastoupenou: adresa sídla firmy: IČ: a panem/paní: datum narození: bytem: kontakt (tel.č., popř. email): Já,……………………………………………. dobrovolně ukončuji dohodu o účasti v projektu „Šance zapojit se … do práce a do života“ uzavřenou mezi mnou a Organizací břeh dne ………… , a to vzhledem k tomu, že na mé straně nastaly vážné důvody: a) nástup do zaměstnání nebo zahájení samostatně výdělečné činnosti, b) zhoršení zdravotního stavu, hospitalizace, c) vážné rodinné a osobní důvody d)

jiné: ………………………………………………………………………..

Účastník projektu požádal osobně o ukončení účasti v projektu. Organizace ustupuje od „Dohody“.

V ………………………… dne …………………………

.............................................................

............................................................

organizace

účastník


11.3 Hodnotící dotazník




11.4 Přílohy k tématu Komunikační dovednosti 11.4.1 Osnova ke kurzu Komunikační dovednosti 1. Setkání Téma: Kdo jsem? Cíl: Pevnější uchopení sama sebe, zvýšení sebevědomí, ujasnění si místa ve skupině, seznámení, komunikace beze slov   

        

Améba – povídání o zkušenostech, zóně komfortu a výzvách Krátké představení sebe, pár vět o sobě, očekávání (obavy) od kurzu, sepisuju na papír 3 pravdy + 1 lež – napsat na papír 4 informace o sobě, chození po prostoru, ostatní hádají, co asi není pravda, dávají čárky k 1 informaci, následuje krátká diskuze Místo po mé pravé ruce je volné a chtěl bych, aby si zde sedl….protože….. Já jsem – ve dvojicích, 2 minuty mluví jeden, vše co ho napadne, druhý jenom poslouchá, potom se mluvčí vymění, následuje krátká diskuze Krásný zážitek z dětství – ve dvojicích si převyprávět zážitek, ale ten druhý ho potom převypráví skupině Tělo mluví – vstoupit do místnosti s nějakou emocí (strach, stud, arogance, zamilovanost…) a sednout si na židli, ostatní popisují co vidí Asociace – gesta, všichni v kruhu, najít, co možná nejvíce gest Příběh – pantomima, jeden dá impuls, druhý vedle zkopíruje a přidá něco svého, další přidá, atd…až vznikne malý příběh Zrcadla – jeden svým tělem dává impulzy, druhý kopíruje, následně se vymění, diskuze Malování pocitu z dnešního setkání Závěrečné povídání, postřehy z dnešního dne, pocity ze sebe z dnešního dne, jak jsem se cítil, jak se cítím teď

2. Setkání Téma: Jak se lépe dohodnout Cíl: řešení konfliktů, spolupráce Techniky:  Co vidím, co se mi na tobě líbí – výměna dvojic, dívání se do očí, potom 1 minutu mluví jeden, co vidí a druhou minutu druhý  Beze slov- skupina se seřadí podle abecedy


   

Emoce – chození po prostoru a cílené vyjadřování pocitů (radost, smutek, žárlivost, vztek, lítost,…) Důvěra – práce ve dvojicích (jeden vede druhého, který má zavřené oči, za článek prstu, potom za celou dlaň, pouze hlasem) Malování chaosu a příjemna – práce ve skupinách Obrázky různých lidí – diskuze o tom, jak vypadají, co asi dělají, jak jsou staří a jak se asi cítí…

3. Setkání Cíl: komunikace, zásady dialogu, aktivní naslouchání druhému  Nácvik pracovního přijímacího pohovoru (Jeden je zájemce o zaměstnání, ostatní přijímací komise)  Představování se  Trénování popisování věci (které si vytáhneme) – př. vytáhnu si kamínek růženín a budu o něm 5 minut povídat  Trénování povídání o nejoblíbenějším zvířeti, místu, … (5minut)


11.5 Přílohy k tématu Jak získat a udržet si práci 11.5.1 Osobní erb





Co rád/a dělám – moje silné stránky

Co nemám rád – moje slabé stránky





Moje přání a osobní cíle - očekávání

Co ve svém životě nechci - rizika


11.5.2 Dotazníky k pracovní diagnostice A. Zkuste si vyplnit krátký test Jaký/á jsem? Jakou mám povahu? □ Trpělivý/á □ Přátelský/á □ Hlučný/á □ Klidný/á □ Vznětlivý/á □ Hodný/á □ Lehkomyslný/á □ Zodpovědný/á □ Štědrý/á □ Průbojný/á

□ Stydlivý/á □ Agresivní □ Sobecký/á □ Nepořádný/á □ Citlivý/á

□ Veselý/á □ Uzavřený/á □ Upřímný/á □ Pečlivý/á □ Tvořivý/á

Jak se oblékám (upravuji)? □ Podle módy □ Pohodlně □ Je mi to jedno □ Nedbale □ Podle toho, kam jdu □ Vkusně □ Co mi rodiče □ Dbám o hygienu (nebo někdo jiný) připraví (vyčištěné zuby, umyté vlasy, čisté oblečení) Jak mluvím? □ Plynule □ Srozumitelně □ Příliš pomalu □ Nahlas □ Potichu □ Vždy volím správná slova

□ Příliš rychle □ Nesrozumitelně □ Velké pomlky □ Příliš nahlas □ Rozvláčně □ Musím chvíli přemýšlet nad správnými slovy

Jak vycházím s ostatními? □ Bez problémů / v pohodě □ Často mě ostatní rozzlobí □ Jsem raději v ústraní □ Snažím se pobavit ostatní □ Nevšímám si ostatních Jak pracuji? □ Pomalu □ Pečlivě □ S nadšením □ Práce mě nebaví □ Jsem spíše nespolehlivý/á

□ Vše si beru osobně □ Jsem rád/a v kolektivu □ Jsem rád/a středem pozornosti □ Ostatní mě často nudí

□ Rychle □ Nepořádně □ Snadno se přizpůsobím □ Je na mě spolehnutí □ Nerad/a poslouchám nadřízené □ Jsem dochvilný/á


B. Snad každý z nás si jako malý představoval, čím bude, až vyroste. Někoho lákala uniforma policisty, jiného napínavé zaměstnání pilota nebo tvůrčí činnost architekta. Až postupem času se člověk dozvídá, že většina zaměstnání v sobě skrývá mnohem víc, než jen to, co je na první pohled vidět. Člověk může mít různé představy o tom, co chce dělat. Někdo si je svým výběrem už jistý, někdo o tom teprve přemýšlí. Odpovědi na následující otázky mohou pomoci Vaše představy vyjasnit. Zkuste si odpovědět na následující otázky: Co rád/a děláte? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Chcete se věnovat tomu, co jste vystudoval/a? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Máte raději akci nebo klidné prostředí? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Jste odolný/á vůči stresu, hluku? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Kolik dní v týdnu chcete pracovat a kolik hodin týdně? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Co nemůžete dělat? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Chcete pracovat v kolektivu (jak velkém). Nebo chcete pracovat sám/a? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Víte, co nechcete dělat a proč? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Kolik si chcete/ potřebujete vydělat? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… Chcete se ještě vzdělávat, případně v čem? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Kolik času jste ochoten/ochotna strávit na cestě do práce? ………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………


C. Podle čeho si vybíráte zaměstnání? Zatrhněte ta tvrzení, která jsou pro Vás při výběru zaměstnání důležitá. □ Chci tvořit rukama. □ Chci opravovat porouchané věci. □ Chci obsluhovat stroje, přístroje nebo zařízení. □ Chci pracovat s některým z těchto materiálů – kov, dřevo, textil, chemikálie, kůže, keramika, potraviny a nápoje. □ Chci nosit v práci uniformu. □ Chci práci, při které se budu moct stále učit nové věci. □ Chci pracovat s rostlinami nebo se zvířaty. □ Chci v práci vymýšlet a hledat nová řešení problémů. □ Chci pomáhat lidem. □ Chci mít tvůrčí práci. □ Chci druhým říkat, co mají dělat – někomu „šéfovat“. □ Rád/a pracuji podle něčích pokynů. □ Chci pracovat s čísly. □ Chci třídit údaje a vnášet do nich pořádek. □ Chci někoho svou prací přímo ovlivňovat – např. přesvědčovat zákazníka, aby si něco koupil, změnil názor. □ Chci mít různorodou pracovní náplň.

□ Chci mít rutinní pracovní náplň. □ Chci mít práci, která vyžaduje fyzickou námahu. □ Chci mít práci, při které nemusím vynakládat žádnou fyzickou námahu. □ Chci mít bezpečné a stabilní místo. □ Chci pracovat někde, kde budu mít možnost profesního postupu. □ Chci pracovat s lidmi – v týmu. □ Chci pracovat samostatně. □ Chci pracovat venku – na čerstvém vzduchu. □ Chci pracovat uvnitř. □ Chci mít pevně stanovenou pracovní dobu. □ Chci mít flexibilní pracovní dobu( určím si, kdy přijdu a odejdu z práce). □ V práci jsou pro mne důležité pracovní podmínky, jako např. nehlučné, neprašné nebo bezbariérové prostředí. □ Nejdůležitější je pro mne vysoký plat. □ Mou podmínkou je služební auto, mobil nebo další zaměstnanecké výhody. □ Nechci (nebo nemohu) vstávat brzy ráno. □ Jsem ochoten/ochotna pracovat i o víkendu


D. Zkuste se zamyslet nad tím, které z těchto pracovních činností by Vás bavily. Vybrané činnosti si můžete barevně označit. obsluha strojů a zařízení řízení dopravních prostředků měření, zkoušení ruční práce, tvarování, opracovávání natírání, malování, povrchové úpravy čištění, úklid, dezinfekce manuální práce administrativa, dokumentování organizování, řízení, plánování, vymýšlení pracovních postupů programování – počítačů věda, výzkum, vývoj umělecká činnost publikování poskytování poradenství výchova, vzdělávání, trénink ochrana objektů, majetku, osob kontrola, dohlížení

ochrana životního prostředí předvádění, pózování hudba, tanec, zpěv kosmetické, kadeřnické, masážní služby obsluha lidí pečování o lidi ošetřování, léčení chov zvířat pěstování rostlin rybářství, rybolov nákup prodej bankovnictví tlumočení, překládání práce za přepážkou, za pultem práce ve výškách objasňování, vyšetřování skutečnosti

Použité zdroje: DVOŘÁKOVÁ, H. a kol.: Metodický materiál k publikaci Pracovní listy – job klub. Praha: Asistence o. s., 2007, ISBN 978-80-254-0857-5. DVOŘÁKOVÁ, H., KRÁLÍKOVÁ, K.: Jdu do práce. Asistence o. s., 2007,ISBN 97880-254-1020-2 43 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

11.5.3 Oslovování zaměstnavatele Při hledání práce se dostanete do situace, kdy budete muset oslovit zaměstnavatele. Oslovení může probíhat různými způsoby a každému vyhovuje něco jiného. Je na Vás, pro který způsob se rozhodnete, ale je důležité dodržovat určitá pravidla. K oslovení zaměstnavatele jsou vhodné tyto formy:   

Telefonický kontakt Písemný kontakt Osobní kontakt

PÍSEMNÝ KONTAKT + VÝHODY -

-

-

-

-

Časová rezerva, mohu si předem zjistit informace o zaměstnavateli (internet, výpis z obchodního rejstříku, jiné zdroje). Mám dostatek času na přípravu dobře napsaného motivačního dopisu a životopisu. Výhodné pro člověka, pro kterého z nějakého důvodu není vhodný telefonický kontakt (špatná artikulace, nerad telefonuje).

-

-

NEVÝHODY

Chybí přímý osobní kontakt. Časová náročnost – musím dlouho čekat na odpověď, neznám výsledek jednání okamžitě. Riziko, že nedojde, nebude doručeno do správných rukou. Odpovědi se nemusím dočkat (zejména u emailů je riziko, že zaměstnavatel zprávu přehlédne v záplavě nevyžádané pošty).

Někdo mi může pomoct při přípravě.

TELEFONICKÝ KONTAKT + VÝHODY -

-

-

Je to časově méně náročné. Výsledek jednání mohu znát hned (např. že místo už je obsazené). Mohu se ihned zeptat na informace, které mě zajímají.

-

Mohu si domluvit osobní schůzku.

-

-

-

NEVÝHODY

Chybí přímý osobní kontakt. Může nastat porucha spojení – přerušení telefonického rozhovoru. Zaměstnavatel nás může „odbýt“ a náhle ukončit telefonický hovor. Nemůžeme zanechat svůj životopis. Náročné na komunikační schopnosti. Musím vhodně reagovat na dotazy, volit správná slova. Musím si umět rychle zapisovat nebo požádat o zopakování; musím sledovat hovor a zároveň se soustředit na zápis.

44 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

OSOBNÍ KONTAKT + VÝHODY -

Přímý osobní kontakt. Mohu zanechat životopis. Mohu zapůsobit příjemným vystupováním. Mohu se ihned doptat na bližší informace. Seznámím se s pracovištěm.

11.5.3.1

-

-

NEVÝHODY

Mohu zaměstnavatele ovlivnit svým nejistým vystupováním a nevhodným chováním. Je to časově náročné. Velká tréma. Měl bych být předem domluven, jinak se může stát, že na mě nebude mít nikdo čas.

Telefonický kontakt

Jak telefonovat  Volejte z místa, kde není velký hluk a kde máte možnost dělat si poznámky (ne na ulici).  Vyberte si vhodný čas - ne brzy ráno, kolem poledne nebo pozdě večer (nejvhodnější doba je 9:00 - II :30 a 13:30 - 16:00).  Připravte si noviny s inzerátem nebo vytisknutý inzerát z internetu.  Sepište si, co se potřebujete dozvědět (jestli je pozice ještě volná, místo a čas pohovoru, komu se hlásit).  Připravte si blok a tužku.  Napište si na papír své telefonní číslo a e-mailovou adresu, kdyby  chtěl zaměstnavatel nadiktovat kontakt na vás.  Volejte, když jste v dobré náladě, ať působíte v telefonu pozitivně.  Soustřeďte se pouze na telefonování, nevěnujte se ničemu jinému.  Mějte dostatek času - telefonát trvá 3 - 5 minut, ale můžete potřebovat i více času. Na co byste si měli dát pozor:  Nepokládejte více otázek najednou - zaměstnavatel odpoví pouze na tu, která je pro něho nejjednodušší a nejpříjemnější.  Neodpovídejte na otázku, kterou jste vy sami položili - nedozvíte se to, co potřebujete.  Po položení otázky udělejte pauzu - jinak zabráníte zaměstnavateli, aby o otázce v klidu popřemýšlel a odpověděl.  Nevtipkujte a nepoužívejte dvojsmysly - zaměstnavatel by to nemusel dobře pochopit.  Mluvte zřetelně a nahlas.


Návrh struktury telefonického rozhovoru Dobrý den Pozdravím Jmenuji se Petr Novák. Nevyrušuji Vás?

Představím se celým jménem.

Telefonuji ohledně inzerátu č…….. z inzertních novin …….. ze dne……. Na pozici pomocné práce v kuchyni. Chci se zeptat, jestli je toto místo ještě volné.

Vysvětlím, proč volám, a zeptám se, zda je nabízené pracovní místo ještě volné.

Chtěl bych se o této práci dozvědět více informací. Můžete mi o tom něco říci?

Požádám o bližší popis nabízeného zaměstnání. Pokud mám o pracovní místo zájem, domluvím si schůzku a nezapomenu se zeptat na kontaktní osobu, místo pohovoru a cestu.

Děkuji Vám Na shledanou.

Poděkuji. Rozloučím se.

11.5.3.2

Písemný kontakt (životopis, motivační dopis)

Životopis (neboli Curriculum Vitae, zkráceně CV) je Vaší první vizitkou. Proto je potřeba mu věnovat pozornost a pečlivě ho vypracovat. Může mít různou podobu: strukturovanou a volnou. Většinou je od zaměstnavatelů požadována podoba strukturovaného životopisu. A. Životopis Typy pro bezkonkurenční životopis  nezapomeňte, že správně napsaný životopis je Vaší vizitkou,  životopis pište stručně a výstižně,  dbejte na grafickou úpravu a přehlednost,  napište co nejvíce informací, které popisují Vaše praktické zkušenosti získané během doby studia i praxe,  když uvádíte pracovní zkušenosti a vzdělání, seřaďte je od nejnovějšího po nejstarší – tedy tak, aby si zaměstnavatel na prvním místě přečetl Vaše nejnovější zkušenosti či poslední ukončené vzdělání,  přizpůsobte životopis pozici, na kterou se hlásíte – zdůrazněte vlastnosti a zkušenosti, které jsou pro daný obor podstatné,  životopis by neměl obsahovat nepřesné nebo nepravdivé údaje. Při psaní životopisu je důležité dodržovat některá pravidla:  Je dobré psát životopis na počítači (nejlépe v programu MS Word s koncovkou doc), aby bylo možné ho poslat elektronickou poštou (e-mail) nebo vytisknout a poslat v obálce klasickou poštou - záleží na tom, jak si to zaměstnavatel přeje. Výjimečně zaměstnavatel vyžaduje životopis napsaný rukou. 46 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

   





 

     

Životopis by měl být strukturovaný - nepište ho jako pohádku nebo nějaké vyprávění ve větách, ale heslovitě. Měl by být přehledný, nepoužívejte barvy a jiné efekty (je dobré určit informace zvýraznit, ale neměli byste použít víc, jak dva typy písma). Jestliže posíláte životopis poštou, věnujte pozornost tomu, jestli ho posíláte na čistém bílém papíru formátu A4. Životopis musí být pravdivý. Při pohovoru se může narazit na skutečnost, ze které zaměstnavatel pozná, že jste v životopise lhali. Tím můžete u zaměstnavatele ztratit důvěru a on se bude hodně dlouho rozmýšlet, jestli vás chce zaměstnat Pracovní zkušenosti a vzdělání seřaďte od nejnovějšího po nejstarší, například dříve napíšete svou pracovní zkušenost v letech 2004 - 2007 a pak svou pracovní zkušenost z let 2001 - 2004. Dejte si pozor na "hluchá" místa - když vynecháte například rok, kdy jste byli na úřadu práce, tak se vás zaměstnavatel při pohovoru zeptá, co jste ten daný rok dělal. Z toho může mít pocit, že mu něco tajíte. Udělejte životopis přehledný, aby na první pohled zaujal a zaměstnavatel měl chuť si ho přečíst celý. Do životopisu nemusíte psát základní školu, jestliže jste vystudovali střední nebo vysokou školu. Jestliže jste po základní škole ve studiu nepokračovali, tak do životopisu základní školu napište. Nemusíte uvádět svoji výšku, váhu, politické nebo náboženské vyznání ani to, z jaké rodiny pocházíte. Jestliže nemáte pracovní zkušenosti, nezapomeňte zmínit praxi při studiu. Je dobré poslat životopis v e-mailu jako přílohu, do textu zprávy napsat motivační dopis. Zkuste životopis a motivační dopis poslat e-mailem nejprve sami sobě, ať víte, jak vypadá, když přijde zaměstnavateli. Nezapomeňte na předmět zprávy. Pokud použijete zarovnávání textu z obou stran, mohou se vám mezi slovy vytvořit nevzhledné mezery. Jestliže se vám je nedaří odstranit, je lepší ponechat text zarovnán pouze zleva.

Co by měl strukturovaný životopis obsahovat: Osobní údaje ● jméno, příjmení, příp. titul, ● kontaktní adresa, telefon a e-mail, ● datum narození, ● rodinný stav (může a nemusí být), ● národnost (může a nemusí být).


Vzdělání ● názvy jednotlivých škol včetně časového rozlišení „od kdy do kdy“ a čím (jakou zkouškou) byla škola zakončena. ● nákladní školu není nutné uvádět, pokud se nejedná o nejvyšší dosažené vzdělání Praxe/pracovní zkušenosti ● názvy a adresy jednotlivých pracovišť, opět s časovým rozlišením. ● uveďte svou funkci či pozici a stručně i náplň práce. Další schopnosti a dovednosti ● jazykové znalosti (jazyk a dosaženou úroveň – např. základní, pokročilý, plynně mluvící). ● práce na PC (nakolik počítač ovládáte, jaké programy umíte). ● řidičský průkaz. ● jiné schopnosti a zájmy, které byste mohli využít v novém zaměstnání. Zdravotní stav ● nemusí se uvádět; pokud ano, věnujte pozornost tomu, jak svůj zdravotní stav (a případné postižení) popíšete. ● není nutné uvádět diagnózu, spíše popište, co z vašeho zdravotního stavu vyplývá pro dané pracovní místo; můžete to také více popsat v motivačním dopise. Reference ● kontakt na osobu, která o Vás může podat příznivé (pochvalné) informace. ● tento údaj není nutný, ale životopis pak působí lépe. Datum a podpis


Příklad životopisu:

Životopis Jméno a příjmení: Vilém Novák Narozen: 9. srpna 1988 Adresa: Sluneční 2, Praha 4, 140 00 Kontakt: 789 123 123, [email protected] Vzdělání: 2003 - 2006

Pracovní zkušenosti: 08/2006 - 08/2007

OU Vratislavova Učební obor: knihařské práce, ukončeno výučním listem

Tiskárna Helma Pracovní činnost: lepení etiket, balení, skládání letáků

Ostatní dovednosti: Uživatelská práce na PC - MS Word, MS Excel, Internet Anglický jazyk - mírně pokročilý Zájmy: Četba knih, procházky, cestování, keramika Zdravotní stav: DMO (dětská mozková obrna) - pohybuji se pomocí mechanického invalidního vozíku, vhodné bezbariérové prostředí. Držitel průkazu ZTP/P. Datum a podpis


Životopis šablona na vyplnění Životopis Jméno a příjmení: Narozen: Adresa: E-mail: Vzdělání:

Pracovní zkušenosti:

Ostatní dovednosti:

Zájmy:

Zdravotní stav:

Datum a podpis


B. Motivační dopis 



    



Životopis a motivační dopis (někdy se označuje jako průvodní) bývají obvykle prvním kontaktem se zaměstnavatelem. Je proto velmi důležité zvolit vhodnou formu a obsah. Kromě správné formální úpravy (viz. dále) byste měli motivační dopis psát na čistý a nepokrčený papír. Pokud si nejste jisti v gramatice, nechte si jej zkontrolovat jinou osobou. Motivační dopis se posílá spolu se životopisem, ale všichni zaměstnavatelé jej nepožadují. Měl by být originální (neposílat jeden motivační dopis více zaměstnavatelům). Motivační dopis zasílejte vždy konkrétní osobě nebo společnosti. Měl by být stručný (maximálně na jednu stranu). Měl by obsahovat vaše jméno a adresu, stejně tak název a adresu zaměstnavatele, datum a místo sepsání a na konci vaše jméno a podpis (pokud ho posíláte poštou). Dávejte si pozor při psaní názvu firmy, ať neuděláte chybu.

Struktura motivačního dopisu  Do horního levého rohu uveďte své jméno a adresu  Pod vaši adresu, tentokrát vpravo, uveďte jméno a adresu firmy  Nadpis - Žádost o pracovní místo  Oslovení, pozdrav - Vážený pane, Vážená paní, Dobrý den ..  Obsah - proč se do firmy hlásíte, co můžete nabídnout, co očekáváte  Závěr  Datum a místo sepsání Příklad vět vhodných na začátek motivačního dopisu  Dozvěděl jsem se, že hledáte ..  Vámi vypsaná pozice je pro mě natolik zajímavá, že jsem se rozhodl ..  S velkým zájmem jsem si přečetl Váš inzerát s nabídkou pracovní pozice ...  Zdá se mi, že jsem vhodným uchazečem pro toto místo.  Na Úřadu práce v ... jsem se dozvěděl, že hledáte .. Tipy, jak zakončit motivační dopis  Děkuji za Vaši pozornost věnovanou mému dopisu a těším se na vzájemné setkání.  Doufám, že budu mít příležitost se s Vámi osobně setkat a pohovořit si o Vašich požadavcích na danou pozici.  Velmi by mě potěšilo, kdybychom si své představy ujasnili ve vzájemném rozhovoru.


Co by měl motivační dopis obsahovat:  Informaci o tom, za jakým účelem píšete (dočetli jste se o tomto volném pracovním místě např. v novinách Mladá fronta Dnes nebo jste o něm slyšeli v rádiu atd.) a o jakou pozici máte zájem.  Informaci o tom, proč chcete pracovat právě v této organizaci, pár detailů o firmě (aby bylo vidět, že práci a firmu máte skutečně zájem). Dále co můžete nabídnout – vzdělání, praxe – především tu, která souvisí s nabízenou pracovní pozicí, své klady a přednosti (např. zodpovědnost, spolehlivost atd.) a dodat, že bližší informace jsou uvedeny v životopise.  Žádost o případnou schůzku, zdvořilé zakončení (např. S pozdravem, Těším se na osobní setkání apod.), jméno a příjmení, datum a vlastnoruční podpis.

11.5.3.3

Osobní kontakt - nejčastější otázky u pohovoru

Řekněte mi něco o sobě. Máte nějaké koníčky, zájmy? Proč se hlásíte zrovna k nám? Co Vás na této pracovní pozici zaujalo? Proč bychom měli zaměstnat právě Vás? Chcete doplnit ještě nějaké informace, které jste neuvedl/a v životopise? Jaké máte předchozí pracovní zkušenosti? Byl/a jste někde na praxi? Co jste tam dělal/a? Proč jste opustil/a své předchozí zaměstnání? Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky? Jaká je Vaše finanční představa? Kdy můžete nastoupit? Jaký je Váš zdravotní stav? Jak práci zvládnete?

Použité zdroje a literatura: DVOŘÁKOVÁ, H. a kol.: Metodický materiál k publikaci Pracovní listy – job klub. Praha: Asistence o. s., 2007, ISBN 978-80-254-0857-5. DVOŘÁKOVÁ, H., KRÁLÍKOVÁ, K.: Jdu do práce. Asistence o. s., 2007, ISBN 97880-254-1020-2 http://www.delej.cz 52 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

11.6 Přílohy k tématu Finanční gramotnost 11.6.1 Rodinný rozpočet A. Základní

Rodinný rozpočet Příjmy domácnosti

Měsíčně

Výdaje domácnosti

Mzda, výplata

nájemné, fond oprav

Mzda, výplata partnera

Bydlení

Dávky

energie (plyn, elektřina) vodné, stočné

Důchod

odpad

Příjem z pronájmu

benzín

Příjem z investic

Doprava

Jiné příjmy Příjmy celkem

Měsíčně

opravy auta jízdné

0

Děti

Potraviny

kroužky ,stravenky,… oblečení

Potraviny drogerie oblečení

Režie

léky čistírna, údržba domácnosti ostatní

telefon Služby

internet televize a rozhlas restaurace

Koníčky

sport knihy a časopisy ostatní

pojištění domácnosti Pojistky

pojištění auta další pojistky

Splátky

splátka hypotéky ostatní splátky


Výsledný rozpočet

Měsíčně

Příjmy celkem

0

Výdaje celkem

0

Výdaje na spotřebu domácnosti

0

Výdaje na spoření

0

Přebytek/Nedostatek

0

Účty

poplatky za účty

Ostatní

ostatní náklady

tvorba rezervy Úspory

stavební spoření ostatní úspory Výdaje celkem

0

B. Měsíční

Měsíční rodinný rozpočet

Zůstatek z minulého měsíce:

Výdaje

1. týden

2. týden

3. týden

4. týden

Celkem

Bydlení

0

Doprava

0

Děti

0

Potraviny

0

Režie

0

Služby

0

Koníčky

0

Pojistky

0

Splátky

0

Účty

0

Ostatní

0

Úspory

Celkem

0 0

0

0

0

Příjmy Zůstatek

0 0

0

0

0

0

0


C. Roční Náklady

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bydlení Doprava Děti Potraviny Režie Služby Koníčky Pojistky Splátky Účty Ostatní

Úspory Celkem Příjmy


11.7 Přílohy k tématu Orientace v sociálním prostředí 11.7.1 Jirkův první den v práci Jirka jde první den do zaměstnání. Vždy si přál pracovat jako úředník a je opravu rád, že se mu jeho přání splnilo. Přijde na zastávku autobusu v 7:58 – autobus má jet v 8:05. Přijede však až v 8:20 a Jirka přijde do práce s patnáctiminutovým zpožděním. I když se zdá, že to nikomu nevadí, Jirka se cítí provinile – jeho první den v práci nezačal zrovna šťastně. Jirka je usazen u svého pracovního stolu. Je mu oznámeno, že za chvíli přijde jeho vedoucí a řekne mu, co má dělat. Jirka tiše sedí 20 minut, ale nikdo nepřichází, aby se mu věnoval. Sedí další půlhodinu a cítí se velmi nesvůj. Konečně přijde vedoucí a omluví se – úplně na Jirku zapomněl. Zbytek dopoledne proběhne celkem dobře, Jirka se seznámí se svými novými spolupracovníky a zjistí, co se po něm bude chtít. O polední přestávce spolupracovníci Jirku dovedou do závodní jídelny. Je plná lidí, kteří se zřejmě vzájemně znají. Jirka si sedne k volnému stolu a osamocen se nají. Po skončení pracovní doby si Jirka uvědomuje, že se mu práce líbí. První den v zaměstnání však nebyl příjemný. Jirka odchází domů s pocitem, že by se tam nejraději nevrátil. Jaké problémy měl Jirka první den v zaměstnání a jak si s nimi poradil? 11.7.2 Praktické situace, jak se zachováte - první den v práci            

V ranním spěchu jsem zapomněl svačinu a mám hrozný hlad. Šel jsem na WC a nemůžu najít vchod zpět na pracoviště. Kolega, který mě má zaučit je naštvaný, že ho zdržuju. Viděl jsem svého kolegu pít alkohol. Skončila pracovní doba, ale zadaný úkol jsem ještě nedokončil. Můj kolega smrdí, jak mu to mám šetrně říct? Slyšela jsem, že mě pomlouvá kolegyně. Na pracovišti je zrovna kontrola z ministerstva. Zastavili se u mě, práce mi zrovna nejde od ruky… Nikdo si mě nevšímá, nevím, co mám dělat – jakou práci vykonávat. Co teď? Cítím kouř. Dělá se mi nevolno. Mám hroznou chuť na cigaretu, ale v celém objektu se nesmí kouřit.

11.7.3 Praktické situace, jak se zachováte - cesta do práce     

Ráno je hrozná bouřka a nemůžu najít deštník Celou noc jsem zvracela a mám hrozný průjem. Dostal jsem rýmu. Vystoupila jsem z autobusu, ten odjel, ale i s mou taškou do práce. Onemocnělo mi dítě.


            

Včera jsem oslavovala novou práci a dnes je mi nevolno. Dojíždím do práce na kole a zjistím, že mám defekt. Včera mi kamarádka dělala přeliv a vůbec se jí to nepovedlo. Mám úplně fialovou hlavu. Autobus přijel o dvacet minut později. Přišel revizor, nemám lístek. Přišla jsem na zastávku a zjistila jsem, že nemám peníze. Domů se už nestihnu vrátit. Potakala jsem kamarádku, kterou jsem opravdu dlouho neviděla, a ta mě láká, ať s ní jdu na kafe. Za 15 minut mám být v práci. Autobus je úplně přeplněný. Dojíždím do práce autem a jsem svědkem autonehody. Ráno jsem venčila psa, ten utekl, čas běží, pes nikde. Za chvíli mi jede vlak do práce. Včera jsem se pohádala s kolegou na pracovišti a úplně mi pokazil náladu a dnes nemám chuť ho ani vidět. Zaspala jsem. Ve vlaku jsem se trochu zamyslela a přejela jsem stanici.

11.7.4 Praktické situace, jak se zachováte - první den v práci - únava, děti Nastoupila jsem po pěti letech do práce. Mám dvě děti, 5 let a tři roky. Mám pocit, že jsem první den v práci úplně vyhořela. Neumím vůbec mluvit s lidmi, dělám administrativní práce, starám se o mléčné oddělení v obchodě. Dělám jen šest hodin denně. Včera jsem přišla z práce a bylo mi hrozně. Nohy mě bolely, oči mi slzely z klimatizace a do toho mi třeštila hlava ze spousty nových informací. Doma jsem udělala jen večeři a dala spát děti. V osm jsem si šla lehnout i já, ale vůbec jsem nemohla usnout, přemýšlela jsem, jak to dám zase zítra v práci, a bylo mi hodně smutno i po dětech. Nevím, jestli to přejde a jestli to zvládnu, ach jo, jsem zoufalá.

11.8 Přílohy k tématu Orientace v základních právních předpisech 11.8.1 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci Paní Irena Paní Irena pracovala jako dělnice v jedné z továren na výrobu kosmetiky. V průběhu směny si odskočila na WC, když se vracela, uklouzla na mokrých schodech a při pádu si poškodila mobil. Škoda byla vyčíslena na 5.000,- Kč. Při vyšetřování vyšlo najevo, že mokré klouzající schody nebyly řádně označeny. Zaměstnavatel nic nezanedbal, vše způsobila uklízečka, která, ačkoliv ji zaměstnavatel řádně proškolil o bezpečnosti práce, zapomněla u mokrých schodů vyvěsit příslušné označení pro kluzký povrch. Kdo bude odpovídat za škodu a proč?


Paní Holá Paní Holá pracovala jako zdravotní sestřička v nemocnici ve městě Zábřeh na Moravě. Jednoho dne k nim přišel na vyšetření pana Karel. Pana Karla trápila viróza, již na první pohled bylo jasné, že je mu mdlo. Když ho sestřička vedla k panu doktorovi, pan Karel ztratil rovnováhu, upadl, přičemž nechtěně strhl paní Holé hodinky, které se při pádu na zem značně poškodily. Škoda byla vyčíslena ve výši 1.000,- Kč. Kdo odpovídá za škodu a z jakého důvodu? Zaměstnanec Zaměstnanec po skončení své směny uklízel zbytky balíků, které zůstaly na pásu. Když bral z pásu poslední balík, pás se nečekaně rozjel, přičemž zachytil zaměstnance za oděv a utrhl zaměstnanci část nového trička značky Nike. Škoda byla vyčíslena na 700,- Kč. Zaměstnavatel se hájil tím, že za škodu neodpovídá, neboť škoda vznikla zaměstnanci až po skončení směny. 11.8.2 Odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnavateli – praktické příklady Pan Malý Pan Malý spěchal do práce, měl již několik minut zpoždění. Nemohl ovšem najít vhodné parkovací místo. Vzhledem k tomu, že věděl, že jeho šéf si potrpí na dochvilnost, v rychlosti zaparkoval své vozidlo u jednoho rodinného domu. Po příchodu z práce zjistil, že ze střechy rodinného domu se uvolnili tašky, které spadly na jeho auto. Způsobená škoda byla ve výši 3.000,- Kč. Policie, která případ vyšetřovala, zjistila, že pan Malý stál na zákazu. Posuďte, kdo za vzniklou škodu může a proč. Pan Novák Pan Novák byl recidivista, již několikrát byl trestán za různé krádeže. Ačkoliv pracoval jako montážní dělník na stavbě, stále se mu nedostávalo peněz, a to především kvůli jeho vášni pro alkohol, návštěvu nejrůznějších pochybných festivalů a gamblerství. Jednou si řekl, že by si opět mohl přivydělat nějaké peníze. Vytipoval si rodinný dům pana Letmého, o němž věděl, že vlastní značný majetek. Počkal, až pan Letmý odejde do práce, rozbil přízemní okno a vniknul do jeho domu, z něhož postupně odnesl televizor, DVD, obrazy a šperky, jež našel v zásuvce ve skříni. Když odnášel výše zmiňované, zakopl o proutěný koš, z něhož se k jeho velkému překvapení vyplazil tropický had. Had pana Nováka kousl, ačkoliv had nebyl jedovatý, u pana Nováka se objevila alergická reakce. Pan Letmý jej při příchodu domů objevil ležet v křečích na zemi, přičemž neprodleně zavolal záchrannou službu. Pan Novák strávil několik týdnů v nemocnici, přičemž neměl trvalé následky. Vznikla mu ovšem škoda, která spočívala ve sníženém výdělku při jeho pracovní neschopnosti. Policie zjistila, že had patřil mezi skupinu zvířat, k jejichž držení potřeboval pan Letmý zvláštní povolení, pan Letmý ovšem držel tohoto hada nelegálně, navíc v nevyhovujících podmínkách v nezabezpečeném proutěném koši. 58 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

1. Posuďte odpovědnost za škodu, která vznikla panu Nováku a jež spočívala ve ztrátě na výdělku při pracovní neschopnosti. Kdo za škodu odpovídá a proč? 2. Jak by se situace změnila, kdyby pan Novák převrhl koš, hada uviděl a včas z domu utekl, přičemž ze spěchu zapomněl otevřené dveře od domu, had z domu utekl a kousl náhodného kolemjdoucího? Kolemjdoucí musel být ošetřen v nemocnici, délka jeho pobytu v nemocnici byla dva dny. Pan Novotný Pan Novotný ztratil univerzální klíče od celé budovy zaměstnavatele, které mu byly svěřeny. Následkem tohoto museli být v celé budově vyměněny zámky, škoda 70 tis. Je pan Novotný odpovědný za škodu? 1. Jak by se situace změnila, kdyby zaměstnanec a zaměstnavatel mezi sebou neuzavřeli ve výše uvedeném případě dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřené věci? 2. Jak by se situace změnila, kdyby zaměstnanec nechal klíče v uzamykatelné skříňce a tuto skříňku někdo vypáčil a klíče ukradl? Paní Irena Pokladní Irena uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. Po konci směny bylo v kase napočítáno a 500 Kč méně, než měl být skutečný stav. Odpovídá paní Irena za škodu? Jak by se situace změnila, kdyby paní Irena nebyla přítomna přepočítávání peněz?

11.8.3 Škoda na věcech vnesených Paní Irena Paní Irena si vzala do práce cenný snubní prsten. Tento prsten si uložila v uzamykatelné skříňce v šatně, kde ji byl ovšem odcizen. Zaměstnavatel se brání tím, že paní Irena si neměla snubní prsten do práce brát, neboť se nejedná o věc, která se do práce běžně nosí, a to s ohledem na hodnotu snubního prstenu ve výši 10.000,- Kč. Jak by se situace změnila, kdyby byl paní Ireně odcizen ve skříňce kabát v hodnotě 500 Kč? 11.8.4 Pracovní cesty 1. Jak dlouho může nejdéle trvat pracovní cesta zaměstnance? 2. Může zaměstnanec vyjádřit souhlas s vysíláním na pracovní cesty již předem v pracovní smlouvě? 3. Paní Irena je asistentkou nákupčího a je vysílána na pracovní cestu do pobočky svého zaměstnavatele. Může zaměstnavatel pověřit ředitele této pobočky, aby uděloval paní Ireně pokyny? 59 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

4. Paní Klárka má šestileté dítě, může předem ve smlouvě udělit souhlas k tomu, že ji zaměstnavatel bude pravidelně vysílat na různé pracovní cesty? 5. Pana Karla (dělníka) vysílá na pracovní cestu asistent nákupčího. Pana Karel ví, že podle vnitřních předpisů jej asistent nákupčího na pracovní cestu nemůže vyslat. Je povinen tuto pracovní cestu vykonat? 11.8.5 Přeložení 1. Může zaměstnavatel přeložit zaměstnance do jiného místa výkonu práce, než je uvedeno ve smlouvě? 2. Může zaměstnavatel přeložit zaměstnance do jiného místa výkonu práce u jiného zaměstnavatele? Za jakých podmínek? 3. Zaměstnanec chce zaměstnavatele požádat, aby ho zaměstnavatel kvůli zdravotním důvodům přeložil do jiného místa výkonu práce. Je zaměstnavatel povinen mu vyhovět a za jakých podmínek? 11.8.6 Skončení pracovního poměru 1. Pan Aleš byl zedník. Pracovní smlouva s jeho zaměstnavatelem byla uzavřena na dobu „vyhotovení a řádného předání domu na ulice Svédová 5, 798 00 Kolín.“ Až pan Aleš postaví tento dům, dojde ke skončení pracovního poměru? 2. Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem z Ukrajiny pracovní poměr na dobu neurčitou. Povolení k zaměstnání má zaměstnanec vydáno pouze na dobu 2 let. Pokud nedojde k prodloužení pobytu zaměstnance, skončí i jeho pracovní poměr? 3. Pan Malý je zaměstnavatel. Má malou firmu, která se zaobírá výrobou okrasných kamenných květináčů. Pod sebou má cca 10 zaměstnanců. Jednoho dne pan Malý zemře, dojde k zániku pracovního poměru jeho zaměstnanců? 4. Paní Zdeňka skončila pracovní poměr dohodou. V dohodě ovšem nebyl uveden den, kdy tento pracovní poměr končí. Je tato dohoda platná? 5. Pan Pavel (zaměstnanec) a pan Vašek (zaměstnavatel) ukončili pracovní poměr dohodou. Jako dnem, kdy pracovní poměr končí, bylo uvedeno „ke dni, kdy bude dostavěn rodinný dům na adrese Prušotova 4, 656 89 Malá Ves“. Je tato dohoda platná? 6. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnankyní dohodu o rozvázání pracovního poměru. Měsíc po jeho skončení obdržel od zaměstnankyně dopis, v němž mu sděluje, že podle vyjádření odborného lékaře byla v již době, kdy dohodu uzavřela, těhotná, a proto považuje skončení pracovního poměru za neplatné. Má pravdu? 7. Zaměstnankyni paní Ludmile dorazila výpověď, kde jako důvod výpovědi nadbytečnost paní Ludmily. Posléze namísto ní byla přijata do pracovního poměru na stejnou pozici paní Kateřina. Paní Ludmila se začala bránit, načež 60 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

zaměstnavatel neprodleně do tří dnů změnil výpověď paní Ludmily tak, že jí je místo nadbytečnosti dána výpověď proto, že jsou u paní Ludmily dány důvody, pro které by mohl zaměstnavatel zrušit pracovní poměr okamžitě. Může si takto počínat? 8. Zaměstnavatel dal panu Karlovi výpověď, ve které uvedl, že pan Karel je nadbytečný, navíc jsou zde dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl pracovní poměr rozvázat okamžitě. Pan Karel se brání, že ve výpovědi je možné uvést jen jeden výpovědní důvod. Má pravdu? 9. Pan Eliáš je podle doporučení lékaře práce neschopný. Pan Eliáš se brání, že s ním zaměstnavatel nemůže rozvázat pracovní poměr, neboť lékař vydal pouhé doporučení, nikoliv kvalifikovaný lékařský posudek. Má pravdu? 10. Paní Malé byl přiznán invalidní důchod. Zaměstnavatel ji dá výpověď, neboť na základě toho, že ji byl přiznán invalidní důchod, je práce neschopná. Může tak učinit? 11.8.7 Změny pracovního poměru 1. Paní Irena pracuje jako dělnice. Jednoho dne k ní přijde zaměstnavatel a zeptá se ji, zda by byla ochotná u něho v podniku pracovat i jako uklízečka. Paní Irena souhlasí a zaměstnavatelovi dohodu podepíše. Je toto jednání ze zákona možné? Lze tuto dohodu uzavřít i na dobu neurčitou? 2. Pan Klaus pracuje jako asistent nákupčího ve firmě, která se zaobírá nakupováním a následným prodejem kosmetických přípravků. Jednoho dne, k jeho značnému potěšení, je povýšen na ředitele. Jedná se o změnu pracovního poměru? Pokud ano, v případě odvolání z postu ředitele stává se automaticky opět asistentem nákupčího? 3. Je možné pana Klause jmenovat za ředitele i na dobu určitou? 4. Pan Václav byl na základě pracovní smlouvy přijat do firmy jako obsluha CNC strojů. Vedení po něm chtělo (aniž by byla sepsána nová pracovní smlouva), aby vykonával i práci jako programátor CNC. Pan Václav proti tomu nikdy nic nenamítal (ovšem ani výslovně nesouhlasil) a tuto práci dlouhodobě vykonával. Došlo ke změně pracovního poměru? 5. Pan Malý uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, kde bylo stanoveno, že v případě, kdy tak bude zapotřebí (například z provozních důvodů), dává pan Malý souhlas s tím, že může být převeden na jinou práci. Je toto jednání možné? 6. Vedoucí firmy se paní Ludmily zeptal, zda souhlasí s tím, že bude převedena na jinou práci, aniž by ji řekl na kterou. Jedná se o platnou změnu pracovního poměru? 7. Paní Holá utrpěla pracovní úraz. Na základě lékařského posudku již nemůže vykonávat práci u pásu, kde zvedá těžká břemena. Je zaměstnavatel povinen převést ji na jinou práci? Co když na jiné práci bude mít nižší mzdu, jak to bude zaměstnavatel řešit? 61 Metodika vznikla v rámci projektu „Šance zapojit se … do práce i do života“, který byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

8. Paní Kateřina je v 5. Měsíci těhotenství. Pracovala v nočních směnách. Zaměstnavatele požádala o převedení na jinou práci, kde by nemusela pracovat v noci, lékařský posudek však nepředložila. Je zaměstnavatel povinen ji vyhovět? 9. Pan Aleš pracuje jako pokrývač střech. Kvůli silnému větru ovšem nebude moci týden na střeše pracovat. Zaměstnavatel po něm chce, aby mu dal souhlas s převedením na jinou práci, kterou bude vykonávat v hale a kde povětrnostní podmínky nejsou překážkou. Pan Aleš odmítne souhlas udělit. Má na to právo? Jak bude zaměstnavatel postupovat? Přijde tedy pan Aleš o mzdu? 10. Paní Klára pracuje jako pokladní. Zaměstnavatel ovšem v poslední době pokladní nepotřeboval, převedl paní Kláru na pozici uklízečky, aniž by s tím paní Klára udělila výslovný souhlas (ačkoliv nebyl ze strany paní Kláry dán výslovný souhlas, paní Klára se nijak tomuto převedení nebránila, práci uklízečky mlčky vykonávala). Jednoho dne si ovšem paní Klára silně namohla záda, musela doma zůstat na neschopence po dobu tří měsíců. Paní Klára by po návratu z neschopenky ráda vykonávala opět pozici uklízečky, která se ji zdála mnohem přijatelnější než práce pokladní, neboť při ní nemá odpovědnost za svěřenou hotovost, navíc paní Kláru uklízení baví. Je zaměstnavatel povinen jí vyhovět? 11.8.8 Pracovní úrazy 1. Společnost Travel se nacházela v uzavřeném areálu, do kterého se vstupovalo branou (bez recepce). Na východní straně se nacházel vstup do objektu a vnitřní schodiště, na západní pak požární schodiště. N požárním schodišti bylo adekvátní zábradlí, zaměstnanci jej využívali ke kouření. V létě roku 2007 byl ve firmě pořádán večírek, jehož konání bylo odsouhlaseno vedením. V nočních hodinách vyšla na požární schodiště podnapilá zaměstnankyně, která si zde chtěla zakouřit. Zaměstnankyně se ovšem tak ohnula přes zábradlí, že spadla na zem. Zranění si vyžádalo půlroční léčení. Kdo za škodu odpovídá a proč? 2. Zaměstnankyně Irena šla do práce. Firma, ve které pracovala, se nacházela v areálu, přes který se vstupovalo přes vrátnici. Paní Irena vstoupila do areálu, cestu nahoru do budovy si zkrátila přes požární schodiště, přes které si běžně zaměstnanci zkracovali cestu. Na schodišti uklouzla. Zranění si vyžádalo několikatýdenní léčení. Kdo bude odpovídat za škodu a proč. Jak by se situace změnila, kdyby paní Irena uklouzla nikoliv na požárním schodišti, ale na hlavních schodech do budovy? Změnila by se nějak situace, kdyby v areálu sídlilo několik firem?


3. Irena si v době pauzu na oběd dala no schodišti cigaretu. Uklouzla a zranila se. Zranění si vyžádalo několikatýdenní léčení. Zaměstnavatel se bránil, že za škodu neodpovídá, protože škoda paní Ireně vznikla v průběhu polední pauzy. Dále uváděl, že polední pauza slouží k obědvání, nikoliv ke kouření a že za škodu tedy neodpovídá. Má pravdu?


Metodika programu Šance zapojit se do práce i do života

Recommend Documents