Koncept přenosu znalostí (knowledge translation) do praxe

Koncept přenosu znalostí (knowledge translation) do praxe Příloha 2a Závěrečné zprávy projektu č. NS 10650 -3/2009 podpořeného Interní grantovou agenturou MZ ČR, „Výzkum metod standardizace zdravotní péče zaměřený na vývoj národní sady standardů zdravotních služeb“

Obsah Přehled použitých výrazů a zkratek ......................................................................................................... 2 Úvod ........................................................................................................................................................ 2 Soubor metodických oblastí KT ............................................................................................................... 3 Přenos znalostí schematicky.................................................................................................................... 3 Přehled literatury o KT ............................................................................................................................ 4 Úvod .................................................................................................................................................... 4 Definice Knowledge Translation .......................................................................................................... 4 Charakteristiky KT................................................................................................................................ 5 Přenos znalostí a praxe založená na důkazech.................................................................................... 6 Modely přenosu znalostí ......................................................................................................................... 6 CIHR model přenosu znalostí .............................................................................................................. 6 Jiné modely a rámce aplikovatelné do KT ........................................................................................... 7 Rámec zaměřený na interakci ......................................................................................................... 8 Rámce a modely zaměřené na kontext ......................................................................................... 10 Ottawský model pro využívání výzkumu ....................................................................................... 10 Další modely spadající do této skupiny ......................................................................................... 13 Další informace k modelu KT ............................................................................................................. 13 Souhrn ............................................................................................................................................... 13 Literatura ........................................................................................................................................... 13

Národní referenční centrum ©

Přehled použitých výrazů a zkratek Poznámka: výklad obecných pojmů a zkratek je uveden v samostatné PŘÍLOZE 4L VÝKLAD POUŽÍVANÝCH POJMŮ A ZKRATEK. Výraz Canadian Institute of Health Research NRC Doporučený postup

Zkratka CIHR DP

Evidence-based practice

Klinický doporučený postup Klinický standard

NRC

Knowledge Translation

EBP

NRC

KDP KS

KT

Výklad Kanadský institut pro výzkum zdraví Obecný název pro základní entitu vyjadřující jakýkoliv způsob doporučení používaný ve velkých systémech řešících výzkum nebo podporu kvality, výkonnosti a dalších vlastností zdravotních služeb Praxe založená na důkazech. Systém, ve kterém praktičtí pracovníci činí rozhodnutí založená na integraci důkazů pocházejících z výzkumu a klinických expertíz a konkrétních klinických situací Jedná se o odborný základ KS bez měřitelných klinických kritérií a indikátorů výkonnosti a kvality péče Klinický doporučený postup doplněný dle metodiky NRC o měřitelná kritéria a ukazatele kvality a efektivity péče, ekonomické aspekty a stať určenou pro pacienty. Výraz je používán výhradně v rámci metodik NRC. Přenos znalostí. Nový model (koncept) řešící přenos výsledků výzkumu do klinické praxe Národní centrum pro šíření výzkumu tělesných postižení (USA)

National Center for the NCDDR Dissemination of Disability Research National Institute on Disability NIDRR Národní institut pro výzkum pohybových postižení and Rehabilitation Research a rehabilitace (USA) The Knowledge-to-Action KTA Rámec procesů přenosu znalostí do akce Process Framework The Ottawa Model of OMRU Otawský model pro využívání výzkumu Research Use Ukazatel kvality a efektivity UKE World Health Organization WHO Světová zdravotnická organizace NRC = Explicitně stanovený termín vykládaný týmem NRC výhradně pro účely projektu Vývoj Národní sady standardů zdravotních služeb

Úvod Za velmi důležitou potřebu českého zdravotnictví považujeme zvládnutí konceptu a praktického řešení přenosu znalostí z vědy do praxe. Tomuto problému pojmenovanému v literatuře anglickým termínem knowledge translation (dále KT) je v zahraničí věnována stále se zvyšující se pozornost. My jsme tento model rovněž zkoumali a využili jej ve svých metodách. Koncept KT je také teoretickým základem implementace KS a UKE, o které pojednáváme více v PŘÍLOZE 6A IMPLEMENTACE KLINICKÝCH STANDARDŮ DO KLINICKÉ PRAXE. KT je nový koncept, prezentovaný především autory z Kanady a USA, pojednávající o přenosu informací z výzkumu do praxe. Jedná se o transformaci pro praxi důležitých poznatků a vědeckých důkazů prostřednictvím (klíčových) doporučení do dokumentů KDP, které pak reprezentují systematický přehled odborných stanovisek použitelných v praxi.

Koncept přenosu znalostí (knowledge translation) do praxe

Stránka 2 z 17


Soubor metodických oblastí KT Projekt řeší komplex tří metodických oblastí: 1. Vývoj klinických doporučených postupů (KDP), resp. klinických standardů 2. Vývoj ukazatelů kvality a výkonnosti (UKE) 3. Implementace těchto nástrojů do praxe Jsou to tři důležité pilíře, které společně umožňují zvyšovat kvalitu a efektivitu péče na principech KT, což představuje přenos teoretických a vědeckých poznatků do praxe. Tento model je zastřešujícím modelem všech úkolů řešených v rámci projektu. Teprve až v průběhu projektu se ukázalo, že se jedná o stejně důležité věci. S ohledem na logickou posloupnost, dostupné zdroje a čas, který jsme měli v rámci projektu k dispozici, bylo nejvíce času věnováno vývoji KDP, o něco méně vývoji UKE, které byly vyvíjeny i v rámci souběžně probíhajícího projektu a nejméně času nám zbylo na ověření metod implementace, které představují nekonečný proces navazující na vývoj KDP a UKE. Je třeba zdůraznit, že implementaci považujeme za završení vývoje tohoto komplexu metodik.

Přenos znalostí schematicky Vývoj KDP spadá do širšího konceptu přenosu vědeckých informací do praxe, který platí obecně, nejen pro medicínu. Jeho cílem je překlenout „propast“ mezi teorií (prezentovanou vědou a výzkumem) a praxí (v našem případě prezentovanou klinickou praxí). Systematizace a do jisté míry centrální uplatnění tohoto konceptu je důležité pro snížení celkové nežádoucí entropie celého zdravotnictví a my jsme jej také formulovali jako jednu z významných potřeb českého zdravotnictví. Přenos znalostí do praxe lze schematicky vyjádřit následovně: Základna vědeckých informací (medicína atd.)

Doporučený postup Doporučený postup Doporučený postup

Klinická praxe, organizace veřejného zdravotnictví

Doporučený postup

Základna vědeckých informací je většinou velmi složitý a entropický systém, obsahující velké množství často velmi rychle se měnících informací, mnohdy protichůdné povahy. Jako taková není přímo bez další transformace využitelná pro klinickou praxi, ani pro organizaci veřejného zdravotnictví. Prostřednictvím KDP – systematického uspořádání řady doporučení – vytváříme návody k postupu v konkrétních situacích tak, aby byla zachována podstata vědeckých důkazů vydaných odborných stanovisek a přitom vznikaly „produkty“, které je možné přímo použít v praxi konkrétních klinických případů. Tento koncept je zmíněn také v PŘÍLOZE 1C POTŘEBY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ.


Stránka 3 z 17


Přehled literatury o KT1 Úvod KT je komplexní a mnohorozměrný koncept, který vyžaduje široké pochopení svých mechanizmů, metod a měření stejně jako svých faktorů vlivu na individuální a kontextuální úrovni – na interakci mezi oběma těmito úrovněmi. Tento přehled literatury, ačkoliv si neklade za cíl být hlubokým a systematickým přehledem aspektů KT, byl navržen tak, aby popsal různé pohledy na KT z vybrané literatury a zvýšil podvědomí, objasnil souvislosti a perspektivy a přinesl náměty pro budoucí vývoj a nápravu v této oblasti. Základ práce obsažený v tomto přehledu byl vybrán z často citovaných a myšlenky provokujících literárních zdrojů a reprezentuje škálu myšlenek a přístupů, které jsou aplikovatelné do KT. Článek začíná prezentací definicí KT a prezentuje definice KT a diskutuje řadu modelů, které dohromady mohou být použity k vymezení komponent a pochopení mechanizmů nezbytných pro úspěšné KT. Dále jsou vysvětleny KT strategie a jejich účinnost na literatuře pocházející z oblasti zdravotní péče. Nakonec jsou prezentovány různé metody a přístupy k měření využití výzkumu znalostí v různých dimenzích.

Definice Knowledge Translation KT je relativně nový termín vytvořený Canadian Institutes of Health Research (CIHR) v roce 2000. CIHR definuje KT jako “výměnu, syntézu a eticky pojatou aplikaci znalostí uvnitř komplexního systému interakcí množství vědců provádějících výzkum a uživatelů za účelem urychlení dopadu užitků výzkumu pro Kanaďany prostřednictvím zlepšené péče, více perspektivních služeb a produktů a posíleného systému zdravotní péče“ (CIHR, 2005, para. 2). Od té doby bylo vytvořeno několik jiných definic KT. Adaptací definice CIHR ustanovil Knowledge Translation Program, Faculty of Medicine, University of Toronto v roce 2004 svoji definici KT jako “efektivní a včasná inkorporace informací založených na důkazech do praxe zdravotnických profesionálů takovým způsobem, aby bylo dosaženo optimálních výstupů zdravotní péče a maximalizován efekt zdravotního systému”. Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2005 také adaptovala definici CIHR a definovala KT jako “syntézu, výměnu a aplikaci znalostí významnými účastníky systému tak, aby bylo dosaženo urychlení benefitu globálních a místních inovací v posilování zdravotního systému a zlepšování zdraví lidí”. Zhruba ve stejnou dobu National Institute on Disability and Rehabilitation Research (NIDRR) formulovalo pracovní definici KT ve svém dlouhodobém plánu 2005-2009. NIDRR definuje KT jako “mnohodimenzionální, aktivní proces zajištění, že nové znalosti, vycházející z procesu výzkumu významně zlepšuje život lidí s tělesným postižením a podporuje jejich zapojení do společnosti“. V roce 2005 National Center for the Dissemination of Disability Research (NCDDR) navrhlo jinou pracovní definici KT jako “systematický přehled založený na spolupráci, vyhodnocení, identifikaci, agregaci a praktickou aplikaci vysoce kvalitního výzkumu tělesného postižení a rehabilitace klíčovými účastníky systému (tj. uživatelů, výzkumných pracovníků, praktiků a tvůrců zdravotní politiky) za účelem zlepšení života lidí s tělesným postižením.

1

Knowledge Translation: Introduction to Models, Strategies, and Measures, Pimjai Sudsawad, ScD The University of Wisconsin–Madison, Published By The National Center for the Dissemination of Disability Research at the Southwest Educational Development Laboratory, Available online in alternate electronic formats at WWW.NCDDR.ORG/KT/PRODUCTS/KTINTRO/.


Stránka 4 z 17


Charakteristiky KT Nejvýznamnější charakteristikou KT, jak indikovalo CIHR v roce 2004, je, že zahrnuje všechny kroky mezi vývojem nových znalostí a její aplikací za účelem vytěžení přínosných výstupů pro společnost. Velmi důležité je, že KT je interaktivní proces podpořený efektivními výměnami mezi výzkumníky, kteří vytvářejí nové znalosti a těmi, kdo je používají. Jak bylo vyjádřeno CIHR, spojení uživatelů a tvůrců znalostí v průběhu všech fází výzkumu je zásadní pro úspěch KT. Slovo znalost má v KT implicitní význam jako znalost založená na výzkumu. Podle CIHR mohou strategie KT pomoci formulovat výzkumné otázky a hypotézy, vybírat vhodné výzkumné metody, vést výzkum samy jako takové, interpretovat výzkumné výsledky a dávat je do kontextu a aplikovat výstupy za účelem řešení praktických témat a problémů. Jak bylo prezentováno CIHR v roce 2004, kontinuální dialogy, interakce a partnerství uvnitř a mezi různými skupinami tvůrců znalostí a jejich uživatelů jsou pro všechna stádia výzkumného procesu integrální součástí KT. Příklady různých interaktivních skupin jsou následující: Výzkumníci uvnitř a napříč výzkumnými disciplinami Tvůrci zdravotní politiky, plánovači a manažeři zdravotní péče, veřejného zdravotnictví a veřejných zdravotních systémů Poskytovatelé zdravotní péče ve formálních i neformálních systémech péče Veřejnost, skupiny pacientů a ti, kteří pomáhají formulovat jejich pohledy a/nebo reprezentují jejich zájmy včetně médií, učitelů, nestátních a dobrovolných organizací Privátní sektor, včetně podnikatelských subjektů, výrobců a distributorů CIHR v roce 2004 stanovilo, že proces KT zahrnuje šíření znalostí, komunikaci, přenos technologií, etický kontext, řízení znalostí, využívání (zužitkování) znalostí, dvoustrannou výměnu mezi výzkumníky a těmi, kteří aplikují znalosti, implementační výzkum, hodnocení technologií, syntézu závěrů s globálním kontextem a vývoj konsenzuálních doporučených postupů. Proto se KT jeví být širším konceptem, který zahrnuje více předchozích konceptů majících vztah k užívání znalostí. Je to nejnovější konceptuální vývoj, mnohem komplexnější, vyčerpávající, sofistikovaný a vysoce zapojený do aktuálních souvislostí, ve kterých se mohou aplikace znalostí eventuelně vyskytovat. Všeobecně můžeme charakteristiky KT shrnout (v pořadí, které nevyjadřuje významnost) následujícím způsobem - KT: zahrnuje všechny kroky mezi vytvořením nové znalosti a její aplikací potřebuje vícesměrnou komunikaci je interaktivní proces vyžaduje průběžnou spolupráci mezi příslušnými stranami zahrnuje vícečetné aktivity je nelineární proces zdůrazňuje užívání znalostí generovaných výzkumem (které mohou být použity ve spojení s jinými typy znalostí) zahrnuje různorodé skupiny uživatelů znalostí je koncept specifický vůči uživatelům a souvislostem je koncept orientovaný na dopady je mezioborový proces


Stránka 5 z 17


Přenos znalostí a praxe založená na důkazech KT je výraz, jehož používání v poslední době vzrůstá v oblasti zdravotní péče. Představuje proces mezi znalostmi získanými z výzkumu a aktuálními aplikacemi těchto znalostí v různých podmínkách praxe. Zájem KT (a jiných konceptů týkajících se přenosu znalostí z výzkumu do praxe) se objevuje v koincidenci se vzrůstajícím posilováním EBP (evidence-based practice) ve kterém praktičtí pracovníci činí rozhodnutí založená na integraci důkazů pocházejících z výzkumu a klinických expertíz a konkrétních klinických situací (Straus, Richardson, Glasziou and Haynes 2005). Navzdory silné podpoře EBP v různých oblastech zdravotnictví je používání výzkumu v praxi stále nedostatečné (Bennett et al., 2003; Meline & Paradiso, 2003; Metcalfe, Lewin, Wisher, Perry, Bannigan, & Moffett, 2001; Turner & Whitfield, 1997). Tento fakt vedl k posílenému uvědomování si komplexnosti tohoto procesu, snaze lépe pochopit jeho mechanismy a k pokusům vyvíjet strategie a návody, které by mohly zvýšit jeho úspěch. Z literatury prezentované v minulosti plyne, že vědci měli rozdílný pohled na rozdílné výklady KT a jiné podobně orientované termíny. Někteří zaměňovali KT a jiné termíny (Jacobson, Butterill, & Goering, 2003), zatímco jiní se pokoušeli rozpoznat tyto terminologické rozdíly (Johnson, 2005; Kerner, 2006). Tato debata leží mimo zaměření tohoto článku a nebude zde dále diskutována. Co se týče pracovního rámce CIHR (Canadian Institute of Health Research), KT zahrnuje ostatní příbuzné koncepty, které se objevily dříve a v tomto článku budou příbuzné koncepty diskutovány jako se součást KT.

Modely přenosu znalostí CIHR model přenosu znalostí CIHR v roce 2005 předložil globální model KT založený na výzkumném cyklu, který by měl být používán jako konceptuální návod pro všeobecný proces KT. CIHR identifikoval šest příležitostí ve výzkumném cyklu, ve kterých se mohou objevit interakce, komunikace a partnerství, která mohou podporovat KT. Tyto příležitosti jsou následující: KT 1: definování výzkumných otázek a metodik KT 2: zavedení výzkumu, nebo účast na výzkumu KT 3: publikování výzkumných výstupů v jednoduchém jazyce a dostupných formátech KT 4: propojení výzkumných výstupů v kontextu s jinými znalostmi a socio-kulturními normami KT 5: rozhodnutí a realizace akcí vycházejících z výzkumných otázek KT 6: ovlivňování následných výzkumných cyklů založených na dopadu používání znalostí


Stránka 6 z 17


Obrázek 1

Zdroj: Canadian Institutes of Health Research Knowledge Translation within the Research Cycle Chart. Ottawa: Canadian Institutes of Health Research, 2007. Reproduced with the permission of the Minister of Public Works and Government Services Canada, 2007.

OBRÁZEK 1 ukazuje grafický model, ve kterém je 6 příležitostí vyjmenovaných výše vloženo do schématu znalostního cyklu CIHR.

Jiné modely a rámce aplikovatelné do KT CIHR model KT nabízí globální zobrazení všeobecných procesů KT formou integrace produkce znalostí ve výzkumu do aplikačního cyklu. Nicméně použití dalších modelů a rámců s více pracovními detaily může být přínosné pro úspěšnou implementaci každé části konceptuálního modelu CIHR. Tyto detaily by měly být použity pro lepší pochopení specifických komponent, chronologických fází a konceptuálních faktorů, které musí být brány v úvahu pro úspěšnou komunikaci, interakce, partnerství a požadované výstupy v průběhu každé aktivity zaměřené na přenos znalostí. V této sekci jsou popsány vybrané komplexní modely, které by měly být použity k posílení CIHR modelu KT. Efektivní rámec KT vyžaduje nejenom environmentální organizační pohled, ale také mikroperspektivu individuí (Davis 2005). Proto jsou zahrnuty modely a rámce reprezentující perspektivy individuálního uživatele stejně jako ty, které hovoří o kontextuálních faktorech.


Stránka 7 z 17


Rámec zaměřený na interakci (interaction - focused framework) Tento rámec pro přenos znalostí (Jacobson et all 2003) byl odvozen z přehledu literatury a autorových zkušeností. Poskytuje praktické návody, které mohou být používány výzkumníky a ostatními zainteresovanými osobami, aby se zapojili do procesu přenosu znalostí se zvyšováním jejich znalostí a pochopením skupin uživatelů. Tento rámec může být použit specificky jako doporučení pro stanovení interakcí požadovaných KT procesem ilustrovaným v CIHR modelu. Rámec obsahuje 5 domén, které by měly být vzaty v úvahu při zahájení interakcí s uživateli: 1. 2. 3. 4. 5.

Skupina uživatelů Téma Výzkum Vztah mezi výzkumníkem a uživatelem Diseminační strategie

Každá doména zahrnuje řadu otázek. Účelem těchto otázek je ukazovat cestu, jak organizovat to, co výzkumník opravdu zná nebo ví o skupině uživatelů a přenosu znalostí, identifikovat, co je dosud neznámé a zdůraznit, co je důležité znát. Následující odstavce a seznam popisují zaměření a příklady otázek pro každou doménu. Doména skupiny uživatelů se zaměřuje na pochopení celé řady aspektů skupiny uživatelů stejně tak, jako na operační kontext skupiny, morfologii, praxi, rozhodování, přístup k informačním zdrojům, postoje k výzkumu a k výzkumníkům a zkušenost s přenosem znalostí. Příklady otázek pro doménu skupiny uživatelů jsou následující: V jakých formálních a neformálních strukturách je skupina uživatelů zapojena? Jaké je politické klima v prostředí skupiny uživatelů? Jaké typy rozhodnutí skupina uživatelů dělá? Jaká kritéria používá skupina uživatelů při rozhodování? Doména téma se orientuje na charakteristiky a kontext tématu, které má být řešeno prostřednictvím přenosu znalostí. Příklady otázek pro doménu témat jsou následující: Jak se aktuálně skupina uživatelů zabývá tímto tématem? Pro kterou další skupinu je to téma významné? Kolik konfliktů obklopuje téma? Je nezbytné ovládat základní znalosti, abychom rozuměli tomuto tématu? Doména výzkumu se zaměřuje na výzkumné charakteristiky, orientaci skupiny uživatelů na výzkum a relevanci, shodu a kompatibilitu výzkumu a skupiny uživatelů. Příklady otázek pro doménu výzkumu jsou následující: Jaký výzkum je dostupný? Jaká je kvalita výzkumu? Jak relevantní je výzkum pro skupinu uživatelů? Má výzkum dopady, které jsou nekompatibilní se současnými očekáváními skupiny uživatelů nebo jejich prioritami? Doména vztahu výzkum – uživatel se zaměřuje na popis vztahů mezi výzkumníkem a skupinou uživatelů.


Stránka 8 z 17


Příklady otázek pro doménu vztahu výzkum – uživatel jsou následující: Jak moc důvěry a vzájemného porozumění existuje mezi výzkumníkem a skupinou uživatelů? Spolupracovali výzkumníci a uživatelská skupina v minulosti? Bude výzkumník kontaktován určeným zástupcem ze skupiny uživatelů? Bude tento reprezentant stejný po celou dobu projektu? Jak často bude výzkumník v kontaktu s uživatelskou skupinou? Doména diseminačních strategií se zaměřuje na praktické strategie pro šíření výzkumných znalostí. Příklady otázek pro doménu diseminačních strategií jsou následující: Jaký je nejvíce vhodný způsob interakce: psaný nebo ústní, formální nebo neformální? Jakou úroveň detailu chce skupina uživatelů znát? Jak velké množství informací může skupina uživatelů přijmout v rámci jedné interakce? Měl by výzkumník oponovat nebo vytvářet zpětnou vazbu ve vybraném formátu od zástupců skupiny uživatelů před dokončením prezentačních plánů? Jak bylo prezentováno Jacobsonem et all (2003), tyto otázky mohou pomoci posilovat povědomí o typu informace, o skupině uživatelů, která může být užitečná pro proces přenosu znalostí. Rozsah získávání těchto informací bude záviset na každé jednotlivé okolnosti přenosu znalostí. Tento rámec nabízí komplexní přístup k vedení interakce mezi tvůrci a uživateli znalostí. Nicméně zaměření těchto znalostí bylo směřováno na implementaci existujících znalostí (K4 a K5 v CIHR KT modelu). Jsou potřebné dodatečné rámce, které osvětlí mechanismy, očekávání a faktory ovlivňující interakci mezi tvůrci a uživateli znalostí v průběhu všech kroků procesu přenosu znalostí. Obrázek 2: schéma inovací v přenosu znalostí a kontinuitě péče

Přetištěno se souhlasem Canadian Journal of Nursing Research, Vol. 36, Graham, I. D. & Logan, J., Innovations in knowledge transfer and continuity of care, pp. 89–103, copyright © 2004


Stránka 9 z 17


Rámce a modely zaměřené na kontext Tyto vybrané rámce a modely mohou být použity za účelem porozumění kontextuálním faktorům, které mohou hrát důležité role v úspěchu, nebo selhání úsilí o přenos znalostí do praxe a měly by být brány v úvahu ve všech stádiích procesu KT.

Ottawský model pro využívání výzkumu Otawský model pro využívání výzkumu (OMRU) je interaktivní model vyvinutý Loganem a Grahamem (1998). Proveditelnost a účinnost používání OMRU v současných praktických souvislostech byla podpořena nálezy více studií (Hogan & Logan, 2004; Logan, Harrison, Graham, Dunn, & Bissonnette, 1999; Stacey, Pomey, O’Conner, & Graham, 2006). OMRU vnímá používání výzkumu jako dynamický proces provázaných rozhodnutí a akcí různými individui ve vztahu k jednotlivým elementům modelu (Logan & Graham, 1998). Tento model se vztahuje k implementaci existujících výzkumných poznatků. Model prošel od svého vzniku několika revizemi. Nejnovější verze OMRU (Graham & Logan, 2004) zahrnuje 6 klíčových elementů: 1. Inovace založené na důkazech 2. Potenciální příjemci 3. Prostředí pro činnost 4. Implementace intervencí 5. Adopce (přijetí) inovace 6. Výsledky rezultující z implementace inovace Vztahy šesti elementů jsou popsány na OBRÁZKU 2 výše. Podle Grahama a Logana v roce 2004 OMRU závisí na procesu stanovení monitorování a vyhodnocení každého elementu před během a po rozhodnutí o implementaci inovace. Určení bariér musí být propojeno s inovací s potencionálními pracovníky, kteří se na ně mají adaptovat a na praktické prostředí tak, aby byly identifikovány faktory, které mohou komplikovat nebo podporovat přijetí inovace. Následně je vybrán implementační plán a ušit na míru tak, aby pomohl překonat bariéry a aby podporoval identifikované pozitivní prvky implementace. Je monitorováno zavedení implementačního plánu za účelem ujištění, že potencionální účastníci inovace znají podstatu inovace a vědí, co se od nich očekává. Monitorování je průběžné a to tak, aby pomáhalo určit jaké změny v probíhající, nebo nové implementaci jsou požadovány. Konečně implementační výstupy jsou vyhodnocovány za účelem určení, zda inovace přináší žádoucí efekt nebo naopak nežádoucí výsledky. Rámec procesu od znalostí k akci: Graham a kol. navrhli v roce 2006 konceptuální rámec KTA procesu, který by měl být užitečný pro podporu využívaní výsledků výzkumu mnoha účastníky, jako např. praktickými lékaři, tvůrci politiky, pacienty a veřejností. KTA proces má dva komponenty: 1. tvorba znalostí, 2. akce. Každá komponenta obsahuje více fází, autoři postavili KTA proces tak, aby byl komplexně dynamický bez definitivních hranic mezi dvěma komponentami a jejich fázemi. Fáze akčních komponent se mohou objevit následně nebo souběžně a fáze KTA komponent mohou mít také vliv na fáze akcí. V procesu KTA je většinou znalost postavena jako empiricky odvozená znalost (založená na výzkumu). Nicméně to zahrnuje různé formy poznání, jako znalosti založené na zkušenostech. KTA rámec také zdůrazňuje spolupráci mezi producenty znalostí a uživateli znalostí v průběhu KTA procesu. Prezentace KTA procesu je na OBRÁZKU 3 níže. Tvorba znalosti se skládá ze tří fází: 1. získání znalosti, 2. syntéza znalosti, 3. nástroje a produkty znalostí. Tvorba znalosti je postavena jako obrácený trychtýř s velkým počtem různých znalostí přítomných na začátku procesu získávání znalostí. Tyto prvky (znalosti) jsou pak redukovány v rámci syntézy znalostí a nakonec vznikne malé množství nástrojů a produktů podporující implementaci znalosti.


Stránka 10 z 17


Autoři uvedli, že tak, jak znalost prochází trychtýřem, stává se více extrahovanou a zjemnělou a pravděpodobně se stává více užitečnou pro uživatele. Potřeby potenciálních uživatelů znalostí mohou být zavzaty do každé fáze tvorby znalosti, jako např. přizpůsobení výzkumných otázek tak, aby se týkali problémů identifikovaných uživateli. Přizpůsobení výstupů pro různé zapojené uživatele a customizace metod šíření za účelem jejich lepšího dosažení. Cyklus akcí reprezentuje aktivity potřebné pro aplikaci znalosti. Graham a kol. navrhli akční cyklus jako dynamický proces, ve kterém všechny fáze cyklu mohou mít vliv na ostatní a mohou být také ovlivněny procesem tvorby znalostí. Cyklus akcí často začíná s jedním účastníkem nebo skupinou identifikující problém nebo téma, stejně jako znalosti důležité pro jejich vyřešení. Součástí této fáze je také vyhodnocení znalosti ve smyslu její validity a užitečnosti pro řešení problému nebo tématu. Znalost je pak přizpůsobena tak, aby vyhovovala místním podmínkám. Další krok je určení bariér a prvků podporujících adaptaci znalosti potenciálních účastníků určených k adaptaci a souvislosti nebo podmínky, ve kterých má být znalost používána. Tato informace je pak využita k vývoji a vytvoření plánu a strategie na podporu uvědomění si a implementace znalosti. Jakmile je plán vyvinut a realizován je dalším krokem monitorování využívání znalosti nebo aplikace v závislosti ke způsobu, jak je znalost používána (konceptuální využití, zahrnutí změn v úrovních znalosti, chápání, přístup; instrumentální využití zahrnující změny v chování a jednání; nebo strategické využití zahrnující manipulaci se znalostí s cílem dosáhnout specifické síly nebo profitu). Tento krok je nezbytný k určení efektivity strategií a plánu tak, aby byly nastaveny nebo modifikovány adekvátním způsobem (v souladu s tím). V průběhu KTA procesu je také nezbytné hodnotit dopad využívání znalosti, aby se určilo, zda takové využití přináší požadované výstupy pro pacienty, praktické lékaře nebo systém. Je třeba, aby plán byl udržitelný v průběhu času i při změnách prostředí. Jak bylo stanoveno Grahamem a kol. v roce 2006, vztahy mezi fázemi akce v průběhu cyklu nejsou jednoduché. Spíše může být každá fáze akce ovlivněna fází předcházející a naopak. Například znalost, kterou se nepodařilo adaptovat a použít požadovaným způsobem, by měla indikovat revizi plánu a strategie s cílem zlepšit přijetí znalostí. Fáze v procesu akcí KTA jsou stejné, jako jsou prezentovány v OMRU, jak bylo uvedeno v předchozí sekci. Rámec procesu KTA prezentuje složitější obraz KT než OMRU, protože obsahuje také proces tvorby znalosti. Rámec také zahrnuje potřebu adaptovat znalost tak, aby to odpovídalo místním podmínkám (což bylo také indikováno v KT modelu CIHR) a potřeba podpořit využívání znalosti podle očekávaných změn a podle toho je přizpůsobit. Nicméně rámec KTA procesu neposkytuje navíc dodatečné detaily o procesu akcí znalostí nad rámec toho, co již bylo vyjádřeno v OMRU. Nicméně je to široký rámec, který začíná inkorporací plného cyklu přenosu znalostí od tvorby znalosti přes implementaci a dopady.


Stránka 11 z 17


Obrázek 3: Proces od znalosti k akci

(Přetištěno se svolením Journal of Continuing Education in the Health Professions, Vol. 26, No. 1, Graham, I. D. et al., Lost in knowledge translation: Time for a map, pp. 13–24, copyright © 2006, John Wiley & Sons, Inc.)

Prosazování akcí ve výzkumu implementace v rámci zdravotních služeb: prosazování akci ve výzkumu implementace v rámci zdravotních služeb (PARIHS; Kitson, Harvey, & McCormack, 1998; RycroftMalone, 2004; Rycroft-Malone et al., 2002) je konceptuální model popisující implementaci výzkumu do praxe. Podle tohoto modelu je úspěšná implementace výzkumu do praxe funkcí vzájemného působení tří klíčových elementů: 1. úroveň a podstata důkazu, který má být použit, 2. okolnosti a prostředí, ve kterém výzkum probíhá, 3. metoda, kterou je výzkum implementačního procesu usnadňována a podporována. Tyto tři elementy mají shodnou důležitost pro dosažení úspěchu při využívání výzkumu. Každý element se pohybuje na škále „low to high“ a model předpovídá, že nejúspěšnější implementace je identifikována, když jsou všechny elementy na horní hranici škály. Důkaz je definován jako kombinace výzkumu, klinické zkušenosti, zkušenosti pacientů a místních dat nebo informací. Pro každý typ důkazu je zde rozmezí od „nízkého důkazu“ do „vysokého důkazu“. Příkladem vysokého důkazu může být například to, že výzkum je hodnocen jako důkaz, dobře formulovaný a dobře provedený; klinická zkušenost je vnímána jako součást rozhodnutí; zkušenost pacienta je významná; a místní data nebo informace jsou vyhodnoceny a reflektovány.


Stránka 12 z 17


Další modely spadající do této skupiny Skupina modelů je široká a jejich výčet je již nad rámec této publikace. Patří sem např. Koordinovaný implementační model a Modely zaměřené individuálně.

Další informace k modelu KT Model KT je studován z hlediska efektivity KT strategií, které jsou buď všeobecné, nebo specifické jako je audit a zpětná vazba, intervence „ušité na míru“, organizační struktury a interaktivní strategie. Důležitými aspekty jsou měření míry využívání znalostí zaměřující se na podpůrné informace o prostředí, na typy využívání znalostí (instrumentální, konceptuální a symbolické), na požadavky na měření využívání znalostí a vytváření pracovních skupin pro vyhodnocování využívání znalostí. Tato oblast je předmětem vývoje různých metodik zaměřujících se na různé aspekty používání znalostí.

Souhrn Tento přehled dokazuje, že KT je komplex a mnohotvárný konstrukt, který vyžaduje společné zvažování více pohledů na jeden rozsáhlý obraz. Je vhodné připomenout, že literatura zahrnutá v tomto přehledu pochází z různorodých disciplin. Informace z této literatury poskytují obecný pohled na KT, který lze individuálně interpretovat v různých odborných (klinických) oblastech. Důležité je však to, že při přenosu znalostí z vědy do praxe lze využívat jednotnou sadu aspektů a postupů pro různé odborné oblasti tak, jak je popsáno v tomto článku.

Literatura Amara, N., Ouimet, M., & Landry, R. (2004). New evidence on instrumental, conceptual, and symbolic utilization of university research in government agencies. Science Communication, 26, 75– 106. Anderson, C. D., Ciarlo, J. A., & Brodie, S. F. (1980). Measuring evaluation-induced change in mental health programs. In J. A. Ciarlo (Ed.), Utilizing evaluation: Concepts and measurement techniques (pp. 97–123.). Beverly Hills, CA: Sage. Backer, T. E. (1993). Information alchemy: Transforming information through knowledge utilization. Journal of the American Society for Information Science, 44, 217–221. Bekkering, G. E., van Tulder, M. W., Hendriks, E. J. M., Koopmanschap, M. A., Knol, D. L., Bouter, L. M., et al. (2005). Implementation of clinical guidelines on physical therapy for patients with low back pain: Randomized trial comparing patient outcomes after a standard and active implementation strategy. Physical Therapy, 85, 544–555. Bennett, S., Tooth, L., McKenna, K., Rodger, S., Strong, J., Ziviani, J., et al. (2003). Perceptions of evidence based practice: A survey of Australian occupational therapists. Australian Occupational Therapy Journal, 50, 13–22. Bero, L. A., Grilli, R., Grimshaw, J. M., Harvey, E., Oxman, A. D., & Thomson, M. A. (1998). Closing the gap between research and practice: An overview of systematic reviews of interventions to promote the implementation of research findings. British Medical Journal, 317, 465–468. Berta, K. M. (1995). Information seeking, research utilization, and barriers to research utilization of pediatric nurse educators. Journal of Professional Nursing, 11, 49–57. Beyer, J. M. (1997). Research utilization: Bridging the gap between communities. Journal of Management Inquiry, 6, 17–22.


Stránka 13 z 17


Brett, J. L. L. (1987). Use of nursing practice research findings. Nursing Research, 36, 344–349. Brett, J. L. L. (1989). Organizational integrative mechanisms and adoption of innovations by nurses. Nursing Research, 38, 105–110. Canadian Institutes of Health Research (2004). Knowledge translation strategy 2004–2009: Innovation in action. Retrieved September 9, 2006, from http://www.cihr-irsc.gc.ca/e/26574.html Canadian Institutes of Health Research (2005). About knowledge translation. Retrieved September 9, 2006, from http://www.cihr-irsc.gc.ca/e/29418.html Champion, V. L., & Leach, A. (1989). Variables related to research utilization in nursing: An empirical investigation. Journal of Advanced Nursing, 14, 705–710. Conner, R. F. (1980). The evaluation of research utilization. In M. W. Klein & K. S. Teilmann (Eds.), Handbook of Criminal Justice Evaluation (pp. 629–653). Beverly Hills, CA: Sage. Conner, R. F. (1981). Measuring evaluation utilization: A critique for different techniques. In J. A. Ciarlo (Ed.), Utilizing evaluation: Concepts and measurement techniques (pp. 59–75). Beverly Hills, CA: Sage. Coyle, L. A., & Sokop, A. G. (1990). Innovation adoption behavior among nurses. Nursing Research, 39, 176–180. Davis, D. (2005). Quality, patient safety and the implementation of best evidence: Provinces in the country of knowledge translation [Special issue]. Healthcare Quarterly, 8, 128–131. Dunn, W. N. (1983). Measuring knowledge use. Knowledge: Creation, Diffusion, Utilization, 5, 120– 133. Estabrooks, C. A. (1999). The conceptual structure of research utilization. Research in Nursing & Health, 22, 203–216. Estabrooks, C. A., Chong, H., & Birdsell, J. (2003). The Alberta nurses survey: Utilization of health research results in medical practice. Faculty of nursing, University of Alberta, Edmonton, Alberta, Canada. Foxcroft, D. R., & Cole, N. (2000). Organizational infrastructures to promote evidence-based nursing practice (Review). Cochrane Database of Systematic Reviews, 3, Art. No.: CD 002212. DOI: 10.1002/14651858. CD002212. Fritz, J. M., Delitto, A., & Erhard, R. E. (2003). Comparison of classification-based physical therapy with therapy based on clinical practice guidelines for patients with acute low back pain. Spine, 28, 1363–1372. Graham, I. D., & Logan, J. (2004). Innovations in knowledge transfer and continuity of care. Canadian Journal of Nursing Research, 36, 89–103. Graham, I. D., Logan, J., Harrison, M. B., Straus, S. E., Tetroe, J., Caswell, W., et al. (2006). Lost in knowledge translation: Time for a map? The Journal of Continuing Education in the Health Professions, 26, 13–24. Graham, K., & Logan, J. (2004). Using the Ottawa Model of Research Use to implement a skin care program. Journal of Nursing Care Quality, 19, 18–24. Grimshaw, J. M., Shirran, L., Thomas, R., Mowatt, G., Fraser, C., Bero, L. A., et al. (2001). Changing provider behavior: An overview of systematic reviews of interventions. Medical Care, 39(8, Suppl. 2), II-2–II-25.


Stránka 14 z 17


Grimshaw, J. M., Thomas, R. E., MacLennan, G., Fraser, C., Ramsey, C. R., Vale, L., et al. (2004). Effectiveness and efficiency of guideline dissemination and implementation strategies. Health Technology Assessment, 8(6). Retrieved March 7, 2007, from http://www.hta.ac.uk/fullmono/mon806.pdf Grol, R. (2001). Successes and failures in the implementation of evidence-based guidelines for clinical practice. Medical Care, 39(8, Suppl. 2), II-46–II-54. Hakkennes, S., & Green, S. (2006). Measures for processing practice change in medical practitioners [Electronic version]. Implementation Science, 1(29). Retrieved December 20, 2006, from http://www. implementationscience.com/content/1/1/29 Hall, G. E., Loucks, S. F., Rutherford, W. L., & Newlove, B. W. (1975). Levels of use of the innovation: A framework for analyzing innovation adoption. Journal of Teacher Education, 26, 52–56. Hanney, S. R., Gonzalez-Block, M. A., Buxton, M. J., & Kogan, M. (2003). The utilization of health research in policymaking: Concepts, examples and methods of assessment [Electronic version]. Health Research Policy and Systems, 1(2). Retrieved December 21, 2006, from http://www.healthpolicy-systems.com/ content/1/1/2 Heinemann, A. W., Roth, E. J., Rychlik, K., Pe, K., King, C., & Clumpner, J. (2003). The impact of stroke practice guidelines on knowledge and practice patterns of acute-care health professionals. Journal of Evaluation in Clinical Practice, 9, 203–212. Hogan, D. L., & Logan, J. (2004). The Ottawa Model of Research Use: A guide to clinical innovation in the NICU. Clinical Nurse Specialist, 18, 255–261. Hysong, S. J., Best, R. G., & Pugh, J. A. (2006). Audit and feedback and clinical practice guideline adherence: Making feedback actionable. Implementation Science, 1(9). DOI: 10.1186/1748-5908-19. Retrieved December 1, 2006, from http://www.implementationscience.com/content/1/1/9 Jacobson, N., Butterill, D., & Goering, P. (2003). Development of a framework for knowledge translation: Understanding user context. Journal of Health Services Research & Policy, 8, 94–99. Jamtvedt, G., Young, G. M., Kristoffersen, D. T., O’Brien, M. A., & Oxman, A. D. (2006). Audit and feedback: Effects on professional practice and healthcare outcomes (review). Cochrane Database of Systematic Reviews, 2. Art. No.: CD000259. DOI: 10.1002/14651858.CD000259.pub2. Johnson, L. S. (2005). From knowledge transfer to knowledge translation: Applying research to practice. OT Now (July/August), 11–14. Kerner, J. F. (2006). Dullest translation versus knowledge integration: A “funder’s” prospective. The Journal of Continuing Education in the Health Professions, 26, 72–80. Kirkhart, K., & Conner, R. F. (1983). Evaluating and maintaining planned change. In E. M. Glaser, H. H. Abelson, & K. N. Garrison (Eds.), Putting knowledge to use: Facilitating the diffusion of knowledge and the implementation of planned change. San Francisco: Jossey-Bass. Kitson, A., Harvey, G., & McCormack, B. (1998). Enabling the implementation of evidence-based practice: A conceptual framework. Quality in Health Care, 7, 149–158. Knott, J., & Wildavsky, A. (1980). If dissemination is the solution, what is the problem? Knowledge: Creation, Diffusion, Utilization, 1, 537–578. Knowledge Translation Program, Faculty of Medicine, University of Toronto (2004). About knowledge translation: Definition. Retrieved January 8, 2006, from http://www.ktp.utoronto.ca/whatisktp/definition/


Stránka 15 z 17


Landry, R., Amara, N., & Lamari, M. (2001). Climbing the ladder of research utilization: Evidence from social science research. Science Communication, 22, 396–422. Landry, R., Lamari, M., & Amara, N. (2003). The extent and determinants of the utilization of the university research in government agencies. Public Administration Review, 63, 192–204. Larsen, J. K. (1980). Knowledge utilization: What is it? Knowledge: Creation, Diffusion, Utilization, 1, 421–442. Larsen, J. K. (1982). Information utilization and non-utilization (Report No. AIR-64200-72300-7910084300-FR). Palo Alto, CA: American Institutes for Research in the Behavioral Sciences. (ERIC Document Reproduction Service No. ED227430). Logan, J., & Graham, I. D. (1998). Toward a comprehensive interdisciplinary model of health care research use. Science Communication, 20, 227–246. Logan, J., Harrison, M. B., Graham, I. D., Dunn, K., & Bissonnette, J. (1999). Evidence-based pressureulcer practice: The Ottawa Model of Research Use. Canadian Journal of Nursing Research, 31, 37– 52. Lomas, J. (1993). Retailing research: Increasing the role of evidence in clinical services for childbirth. The Milbank Quarterly, 71, 439–475. Meline, T., & Paradiso, T. (2003). Evidence-based practice in schools: Evaluating research and reducing barriers. Language, Speech & Hearing Services in Schools, 34, 273–283. Metcalfe, C., Lewin, R., Wisher, S., Perry, S., Bannigan, K., & Moffett, J. K. (2001). Barriers to implementing the evidence based in for NHS therapies. Physiotherapy, 11, 433–441. Michel, Y., & Sneed, N. V. (1995). Dissemination and use of research findings in nursing practice. Journal of Professional Nursing, 11, 306–311. Milner, F. M., Estabrooks, C. A., & Humphrey, C. (2005). Clinical nurse educators as agents for change: Increasing research utilization. International Journal of Nursing Studies, 42, 899–914. National Center for the Dissemination of Disability Research. (2005). What is Knowledge Translation? Focus: Technical Brief, No. 10. Austin, TX: Southwest Educational Development Laboratory. Retrieved (March 7, 2007) from http://www.ncddr.org/kt/products/focus/focus10/ National Institute on Disability and Rehabilitation Research (2005). Long-range plan for fiscal years 2005–2009. Retrieved September 23, 2006, from http://www.ed.gov/legislation/FedRegister/other/2006- 1/021506d.pdf Paisley, W., & Lunin, L. F. (1993). Introduction and overview. Journal of the American Society for Information Science, 44, 215–216. Pelz, D. C., & Horseley, J. A. (1981). Measuring utilization of nursing research. In J. A. Ciarlo (Ed.), Utilizing evaluation: Concepts and measurement techniques (pp. 125–149). Beverly Hills, CA: Sage. Pennington, L., Roddam, H., Burton, C., Russell, I., Godfrey, C., & Russell, D. (2005). Promoting research use in speech and language therapy: A cluster randomized controlled trial to compare the clinical effectiveness and costs of two training strategies. Clinical Rehabilitation, 19, 387–397. Rich, R. F. (1991). Knowledge creation, diffusion, and utilization: Perspectives of the founding editor of Knowledge. Knowledge: Creation, Diffusion, Utilization, 12, 319–337. Rodgers, S. E. (2000). A study of the utilization of research in practice and the influence of education. Nurse Education Today, 20, 279–287. Rogers, E. (1983). Diffusion of Innovations (3rd ed.). New York: The Free Press.


Stránka 16 z 17


Rycroft-Malone, J. (2004). The PARIHS framework: A framework for guiding the implementation of evidence-based practice. Journal of Nursing Care Quality, 19, 297–304. Rycroft-Malone, J., Kitson, A., Harvey, G., McCormack, B., Seers, K., Titchen, A., et al. (2002). Ingredients for change: Revisiting a conceptual framework. Quality and Safety in Health Care, 11, 174–180. Shaw, B., Cheater, F., Baker, R., Gillies, C., Hearnshaw, H., Flottorp, S., et al. (2005). Tailored interventions to overcome identified barriers to change: Effects on professional practice and healthcare outcomes (Review). Cochrane Database of Systematic Reviews, 3, Art. No. CD 005470. DOI: 10.1002/14651858.CD 005470. Southwest Educational Development Laboratory (2001). Utilization measurement: Focusing on the “U” in “D & U.” Austin, TX: Southwest Educational Development Laboratory. (ERIC Document Reproduction Service No. ED457620). Stacey, D., Pomey, M-P, O’Conner, A. M., & Graham, I. D. (2006). Adoption and sustainability of decision support for patients facing health decisions: An implementation case study in nursing. Implementation Science, 1(17), DOI:10.1186/1748-5908-1-17. Retrieved July 30, 2007, from http://implementationscience.com/content/1/1/17 Sterr, A., Szameitat, A., Shen, S., & Freivogel, S. (2006). Application of the CIT concept in the clinical environment. Cognitive & Behavioral Neurology, 19, 48–54. Stetler, C. (1994). Refinement of the Stetler/Marram model for application of research findings to practice. Nursing Outlook, 42, 15–25. Stetler, C. B. (2001). Updating the Stetler model of research utilization to facilitate evidence-based practice. Nursing Outlook, 49, 272–278. Stetler, C. B., & Marram, G. (1976). Evaluating research findings for applicability in practice. Nursing Outlook, 24, 559–563. Straus, S. E., Richardson, W. S., Glasziou, P., & Haynes, R. B. (2005). Evidence based medicine: How to practice and teach EBM (3rd ed.). Philadelphia: Elsevier–Churchill Livingstone. Thomas, L., Cullum, N., McColl, E., Rousseau, J., & Steen, N. (1999). Guidelines in professions allied to medicine (Review). Cochrane Database of Systematic Reviews, 1, Art. No. CD 000349. DOI: 10.1002/146518528.CD 000349. Turner, P., & Whitfield, T. W. A. (1997). Physiotherapists’ use of evidence based practice: A crossnational study. Physiotherapy Research International, 2, 17–29. Vercoe, C., & Hilton, A. (1995). Factors affecting acute-care nurses’ use of research findings. Canadian Journal of Nursing Research, 27(4), 51–71. Vingillis, E., Hartford, K., Schrecker, T., Mitchell, B., Lent, B., & Bishop, J. (2003). Integrating knowledge generation with knowledge diffusion and utilization. Canadian Journal of Public Health, 94, 468–471. Wolfe, D. A., Stojcevic, N., Rudd, A. G., Warburton, F., & Beech, R. (1997). The uptake and costs of guidelines for stroke in a district of southern England. Journal of Epidemiology and Community Health, 51, 520–525. World Health Organization (2005). Bridging the “Know–Do” gap: Meeting on knowledge translation in global health. Retrieved September 25, 2006, from HTTP://WWW.WHO.INT/KMS/WHO_EIP_KMS_2006_2.PDF


Stránka 17 z 17

Koncept přenosu znalostí (knowledge translation) do praxe

Recommend Documents