KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST ___________________________________________________________
Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
Písemnou zprávu o energetickém auditu zpracoval Ing. Igor Černý – energetický auditor, zapsaný do Seznamu energetických auditorů pod pořadovým číslem 083
ENERGETICKÝ AUDIT POBOČKY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
v Pl z n i
Písemnou zprávu o energetickém auditu zpracoval Ing. Igor Černý – energetický auditor, zapsaný do Seznamu energetických auditorů pod pořadovým číslem 083
2003
KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST __________________________________________________ Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
Objednatel:
Název úkolu:
Česká Národní banka Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1
„Energetický audit pobočky ČNB v Plzni, provedený podle zákona č.406/2000 Sb.“
Evidenční číslo:
02 – 2003 / 06
Vypracoval:
Ing. Igor Černý, vedoucí skupiny energetických auditorů
Ředitel:
Ing. Václav Šrámek
Datum:
květen-červenec 2003
2
1.
Identifikační údaje
2.
Popis výchozího stavu
Česká národní banka se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, IČO 48136450, vypsala dne 8.ledna 2003 vnitřní výběrové řízení na provedení Energetických auditů ve smyslu zákona č.406/2000 Sb. na objekty ústředí ČNB v Praze, a na pobočky ČNB v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Brně. Vnitřní výběrové řízení na provedení Energetických auditů bylo ukončeno uzavřením Smlouvy č. ČNB 92-082-3 ze dne 3.dubna 2003 se společností Raen s.r.o. Předmětem Energetického auditu je pobočka ČNB v Plzni, Husova 10.
Objekt pobočky ČNB v Plzni vznikl na základě původního záměru tehdejší Státní banky československé ze září 1991 vybudovat síť poboček pro správu zásob peněz a emisní operace, které pro SBČS prováděla Komerční banka Praha a.s. Původním záměrem SBČS bylo získat v Plzni budovu některé z bývalých bank a rekonstruovat ji. Tento záměr se ukázal jako nevyhovující a finančně příliš náročný. Proto bylo přijato rozhodnutí vybudovat nový objekt na pozemku, pronajatém od města Plzně. Ze tří variant architektonického řešení byl vybrán jako nejvhodnější pro realizaci návrh autorů Ing. Arch. Karla Saláta, akad.arch. Stanislava Tomana a Ing. Jiřího Žáka. Realizací byla pověřena francouzská stavební společnost SAE International Paris. Hlavní subdodavatel byla tuzemská společnost Vojenské stavby a.s. Provozní budova (od rozdělení státu již ČNB) byla slavnostně otevřena 8.června 1995. Celková situace komplexu budov ČNB pobočka Plzeň je na následujícím výkresu :
3
V nové provozní budově jsou soustředěny tyto hlavní a pomocné provozy s uvedením užitkové plochy : Administrativní úsek 1370 /m2 / Pokladní úsek a úsek peněžního oběhu 1603 /m2 / Úsek pomocných provozů 2813 /m2 / Úsek společenský a vzdělávací 891 /m2 / Úsek sociální a regenerační 504 /m2 / Úsek vestavěného vybavení 1641 /m2 / Celý komplex budov – hlavní budova a služební a inspekční byty, navazující na stávající přístavbu jsou rozděleny do 3 základních hmot (sektorů) A,B a C podle následujícího obrázku nahoře. Vlastní objekt této mimořádně architektonicky zdařilé nové provozní budovy má základní sektor v 2 a 1.PP a 1. a 2.NP. V parteru jsou umístěny hlavní a pomocné bankovní provozy. Parter je půdorysně tvarován ve tvaru kapky, povrchová úprava je provedena kamenným obkladem ze žulových desek v kombinaci s okenními otvory v kovových rámech. Ve 3. až 6.NP je umístěn administrativní provoz. Fasádní povrch je hladký s celoskleněným pláštěm s pravidelným členěním kovovými lištami. Tato část budovy je symetricky rozdělena podél podélné osy na dvě části s ustupujícími podlažími v severním průčelí. Hlavní podélná osa budovy je orientována ve směru sever-jih, hlavní průčelí budovy (sektor A) směřuje do Husovy ulice. Na jižní stranu jsou obráceny hlavní vchod s bankovní dvoranou a společenský úsek. Pracoviště administrativního a peněžního úseku jsou orientována na sever, západ a východ. Převážná většina pracovišť a všechny obytné místnosti mají přirozené denní osvětlení, neboť odstupy od stávající zástavby jsou dostatečné. Dalším architektonickým prvkem je zcela asymetricky položená hmota služebních a inspekčních bytů v sektoru A se sedlovou střechou, navazující na vedlejší stávající přístavbu s orientací do Husovy ulice. 4
Konstrukce budovy je ze železobetonového skeletu se základy na monolitických pasech. Vodorovné konstrukce jsou též ze železobetonu o tl. 250 /mm/. Nad úkrytem CO a trezorem je tloušťka stropů zesílena na 500 /mm/. Obvodový plášť je navržen v celkové tl. 410 /mm/ v následující skladbě : Štuková omítka vnitřní tl. 10 /mm/ Železobetonová stěna tl. 200 /mm/ Tepelná izolace ISOVER SPF/V-040 ze skelných vláken, jednostranně kašírovaná netkanou skleněnou textilií, hydrofobizovaná. Výpočtový součinitel tepelné vodivosti při hmotnostní vlhkosti 5% a vlhkostním součiniteli 0,002 je 0,041 /W . m-1 . K-1/ o tl. 120 /mm/ Vzduchová mezera o tl. 50 /mm/ Kamenný (skleněný obklad) o tl. 30 /mm/. Okna jsou v kovových rámech s přerušeným tepelným mostem, zasklení dvojitým nebarevným determálním sklem. Hodnoty součinitele prostupu tepla průsvitnou výplní činí u tohoto typu zabudovaného okna Usk = 2,6 /W.m-2.K-1/ pro mezeru mezi skly 15 /mm/, hodnoty součinitele prostupu tepla rámem okna činí u zabudovaného okna s rámem z kovu s přerušeným tepelným mostem podle ČSN 73 0540 je Usk = 3,2 /W.m-2.K-1/. Celková hodnota součinitele přestupu tepla činí 2,7 /W.m-2.K-1/. V některých místech konstrukce, především u nadokenních kovových parapetů se objevuje vlhkost (spojovací krček ve 3. a 4.NP, kanceláře, např. v č.314). Vlhkost je způsobena v některých případech zatékáním netěsnící fasádou z kovových profilů a v některých případech zjevně kondenzací vlhkosti na prochlazených plochách díky tepelným mostům v kovových prvcích fasády. Správa pobočky ČNB již podniká kroky ve spolupráci s odbornou firmou k posouzení těchto vad. Záruční doba na tyto části konstrukce již bohužel uplynula (v platnosti je pouze 10letá záruka na železobetonový skelet) a navíc reklamace těchto vad s generálním dodavatelem, firmou SAE z Paříže by byla velmi obtížná, protože firma se na českém trhu již nevyskytuje. 5
V prostoru nad bankovní dvoranou je ve střeše zapuštěna prosvětlovací kopule z kovových profilů. Výplň je ze skleněných bezpečnostních tabulí v dvojitém zasklení o celkové ploše 192 /m2/. Skleněné tabule kopule a oken na západní straně nejsou vybaveny ochranou proti nadměrným pasivním solárním ziskům v letních měsících a navíc je přetlakové větrání prostoru bankovní haly a související haly likvidace nedostatečné. Výsledkem je nadměrná vnitřní teplota a s tím související nevyhovující pracovní prostředí jak pro zaměstnance banky, tak pro klienty. Jako odstrašující případ úrovně provedení stavby generálním dodavatelem jsou dvě bohatě prosklené místnosti v 6.NP obou křídel. V jedné je umístěn archiv s občasnou obsluhou, druhá místnost, původně uvažovaná jako kabinet platidel, je prázdná. Příčinou je podobně jako u bankovní haly neexistující ochrana před nadměrnými solárními zisky a úplná absence jakéhokoliv větrání. Nutnost větrání pouze připomíná 6 větracích vzduchotechnických mřížek (3 pro vstup vzduchu, 3 pro odsávání) instalovaných v obou místnostech, které jsou však pouze přišroubovány na obvodovou zeď. Vyhodnocení vícevrstvého obvodového pláště budovy podle ČSN 73 0540 Výpočtové hodnoty tepelně technických veličin vícevrstvého obvodového pláště je v tabulce č.1 : Tabulka č.1 Materiál
Tloušťka /m/ 0,01
Měrná hmotnost /kg.m-3 / 1600
Součinitel tepelné Faktor vodivosti /W.m- difúzního 1 odporu Rd .K-1 / 0,87 9
Vnitřní omítka štuková Železobetonová konstrukce Tepelná izolace IZOVER Vzduchová mezera Skleněný plášť
0,2000
2472
1,694
29
0,120
20
0,041
3
0,02 0,060
1 1
0,1 0,760
1 1150
Tepelný odpor je potom R = 3,135 /m2 . K . W-1 /, požadovaná nejnižší hodnota R = 1,9 /m2 . K . W-1 /, doporučená RN = 2,75 /m2 . K . W-1 /, požadavek R RN je splněn, konstrukce je z hlediska tepelného odporu vyhovující. Součinitel prostupu tepla Uj = 0,303 /W . m-2. K-1 /, se započtením vlivu tepelných mostů činí Uj = 0,426 /W . m-2. K-1 /.
6
Vyhodnocení konstrukce z hlediska difúze vodní páry Materiál
Tloušťka /m/
Vnitřní omítka štuková Železobetonová konstrukce Tepelná izolace IZOVER Vzduchová mezera Skleněný plášť
0,01 0,2000 0,120 0,02 0,060
Teplota /°C/ 19,1 17,3 -11,1 -14,2 -14,3
Pd /Pa/ 1492 223,2 182,2 177,8 138,9
Pd ´´ /Pa/ 2208,8 1971,7 234,7 177,8 175,8
Tabulka č.2 Kondenzace Ne Ne Ne Ano Ne
Platí pro vstupní hodnoty ti = 21,0 /°C/, te = - 15,0 /°C/, fi = 60,0 /%/, f ie = 84,0 /%/. V konstrukci dochází ke kondenzaci vodní páry v místě vzduchové mezery, funkce materiálů obvodového pláště sice není kondenzací narušena, ale dochází již k výše zmíněným negativním jevům, které je nutno postupně odstranit. Stručný popis celkového provozního řešení : 1. styk se zákazníky Přístup zákazníků do budovy je pouze hlavním vchodem z Husovy ulice přes kontrolovaný prostor dveří do bankovní dvorany v 1.NP. Ke dvoraně jsou přilehlé další prostory pokladen, místnosti pro jednání se zákazníky a sociální zařízení. Přístup do dalších prostorů banky je možný pouze přes bezpečnostní propust. 2. Provoz peněžního oběhu a trezorového hospodářství Rozhodnutím ČNB nebylo umožněno z bezpečnostních důvodů provést prohlídku pro provedení energetického auditu v této části budovy, přesto byl energetický audit proveden z podkladů, dodaných zadavatelem. 3. Vstup a pohyb zaměstnanců Vstup zaměstnanců do budovy je z boku na západním průčelí budovy přes vrátnici a navazuje na vnitřní vertikální komunikační systém výtahy a schodištěm. Ve stejném místě je situován i vstup do služebny Policie ČR a samostatný vstup do rehabilitačního a regeneračního prostoru (tělocvična, sauna, odpočívárna). 7
Vstup do služebních bytů a inspekčních pokojů je z průchozí pasáže u východního průčelí objektu. Dále je zde umístěn lis pro drcení použitých bankovek BRIKLIS o výkonu cca 10 tun rozdrcených a briketovaných bankovek za rok. Správa pobočky ČNB v Plzni zajistila po řadě jednání ekologickou likvidaci tohoto odpadu prostřednictvím odborné firmy REODEPONA, která má na tento druh likvidace nebezpečných odpadů certifikaci. Dodávka tepla pro budovu ČNB je zajištěna samostatnou podstřešní výtopnou MULTITEMP MV 810 firmy STIEBEL ELEKTRON na zemní plyn, umístěnou v V.NP objektu. V kotelně jsou osazeny 3 litinové kotlové jednotky typu HYDROTHERM s dvoustupňovými atmosférickými hořáky o výkonu 3 x 270 /kW/. Kotle jsou vybaveny spalinovou klapkou a konstrukcí ke snížení obsahu kysličníků dusíku ve spalinách. Úpravna napájecí vody není zavedena, doplňování vody do topného systému je ze stávajícího rozvodu vody po budově.
Odvod spalin je nerezovým plechovým sopouchem ø 550 /mm/, výšky 8 /m/ nad střechu objektu.
Technické parametry výtopny jsou v tabulce č. 3 :
Tabulka č.3
veličina hodnota Technická jednotka Výkon kotlů 810 kW 3 Spotřeba zemního plynu 3 x 34 m . hod-1 Tlak plynu 2-5 KPa 3 Spotřeba plynu pro přípravu TUV v ohřívácích GSX 34/324 8 m . hod-1 Roční projektovaná spotřeba plynu pro otopnou soustavu 115 000 m 3 . rok-1 Roční projektovaná spotřeba plynu pro TUV
15 000
m 3 . rok-1
Roční projektovaná spotřeba plynu pro ohříváky VZT
70 000
m 3 . rok-1
8
Přívod plynu je osazen indikací úniku plynu a měřením spotřeby plynu na přívodní větvi. Výtopna je řízena a regulována souborem MUR-8 (dodávka výrobce kotlů HYDROTHERM), osazeným v elektrorozvaděči ve výtopně. Spotřeba tepla je měřena
měřičem tepla, osazeným ve výtopně. M a R výtopny obsahuje mimo jiné blokaci provozu kotelny při úniku plynu a při ztrátě vody v expanzní nádrži a dále zjišťování přítomnosti
CO v prostoru kotelny pomocí dozimetru UNIVERZAL 66. Mimo tyto havarijní stavy zahrnuje M a R signalizaci provozních a
poruchových stavů v místnosti CŘS v I.NP objektu. Expanzní nádrž je umístěna v 6.NP. Ohřev TUV je zajištěn ve dvou ohřívácích s vlastním spalováním ZP typu GSX 34/325 o objemu 2 x 325 /l/. Nastavení ohřevu z 10 – 45 /°C/. Samostatný odtah je zajištěn nerezovým oceloplechovým průduchem o ø 200 /mm/. Otopná soustava je klasická, teplovodní, dvoutrubková s teplotním spádem 90/70 /°C/. Tepelné ztráty objektu ČNB byly vypočteny projektantem podle ČSN 06 0210 a na základě těchto tepelně-technických výpočtů byla určena teplosměnná plocha pro jednotlivé místnosti. Plocha je realizována otopnými litinovými článkovými radiátory KALOR K3, v části oceloplechovými tělesy typu KOMEX Minor a registry z hladkých trubek DN 40. Tělesa jsou na přívodu opatřeny regulačními ventily V 4252 (bez termoregulace), u části těles na jižní a západní straně fasády jsou osazeny termoregulační ventily. 9
Rozvodné potrubí o DN 125 je vedeno z kotlů do anuloidu DN 250 (pro vyrovnání tlaku
v potrubí), kde je otopný systém rozdělen na dva okruhy a sice : Okruh I - kotlový, o konstantním tepelném spádu 90/70 /°C/, je regulován automatikou výtopny. Oběh vody je zajištěn oběhovými čerpadly 65-NTV, osazenými na výstupu z kotlů HYDROTHERM. Z větve je napojena též otevřená expanze o obsahu 250 /l/, umístěná pod stropem VI.NP Okruh II. - vytápěcí, o tepelném spádu 90/70 /°C/, je regulován ekvitermním způsobem podle venkovní teploty a provozu objektu systémem Centrálního řízení (CŘS). Okruh II. je rozdělen do 4 samostatných vytápěcích větví podle tabulky č. 4 : Tabulka č.4 Větev č. 1 2 3 4
Rozdělení otopné soustavy na jednotlivé větve název Tepelný výkon Průměr potrubí /kW/ Objekt banky - sever 265 DN 65 Objekt banky - jih 80 DN 50 Objekt bytového domu 85 DN 50 Vytápění ohříváků VZT 320 DN 65
Tlakový rozdíl /kPa/ 45 35 30 55
Teplota vody je regulována trojcestnými směšovacími ventily SAUTER, typ BGR a BGF. Oběh otopné vody v jednotlivých větvích je zajišťován oběhovými čerpadly 5ONTV a 65NTV, provozovanými v základních otáčkách bez regulace. Výtopna je z hlediska měření vybavena pouze kalorimetrickým měřidlem dodávky tepla pro bytovou část (PREMEX typ KP 2D). Chybí jak celkové měření množství vyrobeného tepla, tak analyzátor kouřových plynů. Z těchto důvodů nelze exaktně stanovit účinnost využití tepla, dodaného v palivu a nelze též řídit účinnost spalovacího procesu kontrolou přebytku vzduchu a COx ve spalinách. Vzduchotechnická zařízení v objektu ČNB Plzeň je koncipováno jako nízkotlaké teplovzdušné větrání, pracující až na výjimky bez recirkulace na rovnotlakém principu. Pracovními jednotkami VZT pro teplovzdušné větrání jsou jednotky BKC, výrobce JANKA Radotín. V jednotkách je vzduch filtrován, ohříván v teplovodním ohřívači s třícestným směšovacím ventilem a vháněn do potrubí. Zpětné získávání odpadního tepla je zajištěno prostřednictvím výměníku ZZT pouze u zařízení č.1 a 2 (viz dále). Do VZT dále patří i místní odsávání a větrání (WC a příslušenství, kuchyňky atd).
10
Přehled jednotlivých zařízení VZT je v tabulce č. 5 :
Tabulka č.5
Přehled jednotlivých jednotek VZT Č.zařízení Typ jednotky VZT Větraný a Systém Funkce VZT vytápěný prostor větrání 1 BKC 10 Větrání Rovnotlaký Filtrace, hospodářských předehřev ZZT, prostorů a garáží ohřev ohřívačem 2 BKC 4 Větrání vrátnice, Rovnotlaký Filtrace, ohřev šatny a místnosti s odvodem přes ohřívačem řidičů zařízení č.1 3 BKC 4 Větrání prostorů Rovnotlaký Filtrace, ohřev archivů 2.PP s recirkulací 20 ohřívačem /%/ 4 BKC 4 Větrání skladů 2.PP Rovnotlaký Filtrace, ohřev ohřívačem 5 BKC 4 Větrání trezorů 1.PP, Rovnotlaký Filtrace, ohřev 1.NP a prostorů 1.NP ohřívačem 6 BKC 4 přívodní a Větrání tělocvičny a Rovnotlaký Filtrace, ohřev odvodní příslušenství ohřívačem 7 BKC 4 přívodní a Větrání sejfů 1.PP Rovnotlaký Filtrace, ohřev odvodní ohřívačem 8 BKC 4 přívodní a Větrání šaten, Rovnotlaký Filtrace, ohřev odvodní vrátnice a ohřívačem příslušenství 1.. a 2.PP 9 Odsávací ventilátor Odsávání WC 1.PP a Podtlakový Odsávání ELKO 1.NP s tlumiči hluku 10 Odsávací ventilátor Odsávání WC 1.PP, Podtlakový Odsávání ELKO 2.PP a 1.NP 11 Odsávací ventilátor Odvětrání Podtlakový Odsávání APP 400 trafostanice 2.PP 12 BKC 4 2x Větrání chodeb, Přetlakový Filtrace, ohřev kanceláří 1. a 2.NP ohřívačem 13 BKC 4 ventilátor RNH Větrání jídelny, Rovnotlaký Filtrace, ohřev 11
14
400 2x ventilátory VAP
15
Ventilátor RNH 250
16
Filtroventilační jednotka Jednotka TERNO
17 18 19 20 21
přípravny a bufetu Odvětrání náhradního zdroje DA Odsávání WC 1.NP – 6.NP Větrání krytu CO
Větrání AKU a skladu skartovaných bankovek Chladicí jednotka Chlazení záložní OVER A16M jednotky SILCON Jednotky DAIKIN Klimatizace kanceláře ředitele a zasedací místnosti Ventilátory RNH 315 Protipožární větrání schodiště Klimatizační jednotky Klimatizace počítárny CIC HL-4 s chladicí bankovek a datové jednotkou DAIKIN ústředny
Podtlakový
ohřívačem Odsávání
Podtlakový
Odsávání
Přetlakový
Filtrace, izolace a regenerace Filtrace, ohřev ohřívačem
Rovnotlaký Chlazení a odsávání Klimatizace
Chlazení Klimatizace a nucené větrání
Přetlakový
Požární větrání
Klimatizace
Klimatizace a nucené větrání
Dodávka elektrické energie je zajišťována z VN sítí ZČE Plzeň. V případě výpadku síťového napájení je dodávka elektrické energie zajištěna z jednotek UPS a z náhradního zdroje. Nový motorgenerátor s motorem IVECO 8061 Si 15 A550 s automatickým startem má maximální výkon na elektrické straně 116 /kW/ při cos 0,8 a 1800 otáčkách za minutu při spotřebě motorové nafty 25 /l.hod-1/. Technologický soubor obsahuje též záložní jednotku typu UPS, která má za úkol zajišťovat nepřerušenou dodávku elektrické energie po dobu max. 10 /sec/, než převezme zátěž náhradní zdroj – motorgenerátor, dále nástěnný rozvaděč rG.1 a propojovací kabely mezi soustrojím a rozvaděčem. Obsluha motorgenerátoru provádí pravidelné kontrolní jízdy po dobu 3-5 /min/ v termínech 1x za 14 /dní/ se záznamy do provozního deníku soustrojí. Pro zásobování objektu ČNB Plzeň elektrickou energií byla vybudována samostatná transformační stanice, umístěná ve 2.PP části B objektu. Trafostanice je osazena 2 transformátory á 250 /kW/, které jsou zapojeny paralelně. Trafostanice je napojena na primární síť 22 /kV/ kabelovou smyčkou ZČE. Rozvodna se skládá z 5 kobek, č.1 je rezerva , kobky 2 a 3 jsou vývodové od transformátorů, kobky 4 a 5 jsou přívodní pro napájení ze sítě VN. Distribuční rozvaděč NN je umístěn v rozvodně VN spolu s transformátory. Provozovatelem transformační stanice od vstupu po sekundární vývod z distribučního rozvaděče je ZČE Plzeň. Rozvodná soustava po budově je řešena soustavou 3 NPE AC 50 HZ 400/230 V/TN-S. P1/4hod = 123 /kW/, sjednané technické maximum 125 /kW/. Veškerá elektrická instalace je napojena z hlavního rozvaděče o 7 polích, kde pole č.1 je přívodní, pole č.5-7 je napojeno na motorgenerátor a na kondenzátorový rozvaděč pro kompenzaci účiníku elektrického proudu. Na jednotlivých podlažích jsou umístěny podružné rozvaděče. 12
Dodávka elektrické energie od ZČE je zajištěna v rámci kategorie odběratelů ze sítě VN se sjednaným technickým maximem do 150 /kW/ včetně, sazba B5a. Auditor provedl v tabulce č. 6 komparaci plateb sazeb odběrů z VN se sjednaným technickým maximem do 150 /kW/ včetně (s jednotkovými cenami pro zimní období) : Tabulka č.6 položka
Údaje za 02/2003
B5a
B5b
Technické maximum Naměřené 1/4hodinové maximum Spotřeba ve VT Spotřeba v NT Fakturace celkem v /Kč/
125 /kW/
Včetně 22% DPH 32,10 4012,5
Včetně 22%DPH 106,2 16195,5
123 /kW/
71,8
8831,4
238
35714,3
28259 /kWh/
2,09
59061,3
1,12
38613,1
7745 /kWh/
1,32
10223,4
0,91
8598,5
82128,82
99121,62
Z rozboru vyplývá, že sazba B5a je použita racionálně a není nutné ji měnit. Instalovaný výkon technologické spotřeby je uveden v tabulce č.7 :
Tabulka č.7
Technologická spotřeba ČNB Plzeň v Pinst./kW/ Technologické zařízení Počet ks Výkon v /kW/ počítačky bankovek 4 1,2 odsávací zařízení 4 2,0 znehodnocených bankovek osobní výtah hydraulický 2 13,4 nákladní výtah 1000 kg 2 16 osobní výtah bytová část 1 4 zabezpečovací technika 15 (odhad) vzduchotechnika 20 17,9 přípravna a ohřívárna jídel 6 13,5 Klimatizační jednotky 8 18,5 výtahy 3 27,8 lis BRIKLIS 1 6 osvětlení 74 Celkem 209,3 Osvětlení je provedeno jako hlavní a náhradní. Náhradní osvětlení je k dispozici v 1. NP, na chodbách a schodištích v budově, a ve vytypovaných místnostech počítárny, trezorů, bezpečnostního velína a pod. Svítidla náhradního osvětlení jsou žárovková s vlastním akumulátorem. 13
Hlavní osvětlení je rozděleno podle jednotlivých podlaží a účelu na : Orientační Komunikační Pracovní Reprezentační Individuální výtvarné Venkovní Veřejné. V I.PP jsou jako vybrané prostory považovány tělocvična, sauna a trezorové prostory, kde je použito světlo difúzního charakteru. V I.NP je prvořadým vybraným prostorem vstup pro klienty a bankovní hala. Hala je osvětlena z 2.NP reflektory 1000 /W/, umístěnými v pravidelném odstupu ve spodní části zábradlí interiéru. Dalšími svítidly jsou bodová halogenová svítidla 12 /V/, 560 /W/. Ostatní osvětlení je z převážné většiny realizováno zářivkovými svítidly 2x36 /W/ nebo 4x18 /W/, osvětlení schodišť a haly je provedeno nepřímými svítidly 1x150 /W/, chodby jsou osvětleny zapuštěnými zářivkovými svítidly 1x58/W/ a WC a sociální prostory svítidly s kompaktními zářivkami. Centrální řídicí systém technologií budovy (dále CŘS) je monitorovací a řídicí systém, nadřazený regulačním podstanicím systému SAIA, které řídí jednotlivé technologie budov ČNB Plzeň (viz snímek na
předchozí straně dole). V objektech ČNB je prostřednictvím CŘS řízeno: sledování parametrů dodávek tepla z plynové kotelny vytápění, rozvody otopné soustavy v jednotlivých větvích, řízení teplot otopné vody, vstupujících do stoupacích vedení stavy a řízení jednotlivých strojoven a strojních zařízení VZT sledování a grafické evidence průběhů venkovních teplot na jednotlivých fasádách, orientovaných na různé světové strany, ekvitermní zónová regulace v členění sever – jih – VZT - byty možnost nastavení průběhů jednotlivých ekvitermních křivek záložní zdroje elektrické energie (motorgenerátor, UPS SILCON) stav a nastavení požárních klapek VZT. Teplota, definovaná pomocí CŘS na jednotlivých vývodech z rozdělovače (viz snímek vpravo), je řízena podle údajů 2 vnějších čidel na fasádě (zónová regulace) a 3 vnitřních čidel v referenčních místnostech, ze kterých bylo obsluhou zvoleno jedno, referenční. Venkovní čidla jsou chybně umístěna (jsou ovlivňována slunečním svitem).
14
Podklady k vypracování energetického auditu K vypracování energetického auditu byla zadavatelem předána vzhledem k řadě provedených stavebních a technologických změn nové výstavby objektu ČNB Plzeň částečná projektová dokumentace. Vstupní prohlídka objektu ČNB, pobočka Plzeň byla omezena pouze na část administrativního provozu, energetického provozu a bankovní haly. Část objektu, zvláště v části peněžního provozu, bezpečnostního velína a ostatních prostor, podléhajících ostraze nebyly z bezpečnostních důvodů podrobeny vstupní prohlídce. Ve výše uvedené části též nemohla být provedena fotografické dokumentace. K čerpání údajů o energetických vstupech a výstupech byly předány kopie výkazů spotřeb paliv a elektrické energie za léta 1999 – 2002. Provozní režim areálu ČNB pobočky Plzeň Provozní režim emisní banky, kterou je ČNB, se skládá z těchto základních činností : z administrativního provozu bankovní pobočky - provoz jednosměnný 7,30 – 17,00 hod v pracovní dny z obslužných provozů, údržby a administrativního řízení provozu areálu – provoz jednosměnný 7,00 – 17,30 hod v pracovní dny z bankovního provozu pro klienty ČNB v bankovní hale v 1. NP objektu z nepřetržitých provozů bezpečnostního velína a služebny bankovní policie – provoz nepřetržitý. Energetické vstupy a výstupy Energetické vstupy a výstupy, čerpané z výkazu za rok 2002 jsou uvedeny v tabulce č.8 : Tabulka č. 8 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech rok 2002 - před realizací projektu Vstupy paliv a energie jednotka množství výhřev. nákup elektrické energie MWh nákup tepla GJ zemní plyn tis. m3 hnědé uhlí t černé uhlí t koks t dřevo t TTO t LTO t nafta t jiné plyny tis.m3 druhotná energie GJ obnovitelné zdroje GJ, MWh jiná paliva GJ celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) celkem spotřeba paliv a energie
439,3 0,00 123,527 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
/GJ/j/ 3,60 0,00 34,05 0,00
0,00
ČNB Plzeň přepočet /GJ/ 1581,48 0,00 4206,1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5787,58
roční náklady /tis.Kč/ 936,9 0,00 855,7 0,00
0,00
1792,6
0,00 0,00
15
5787,58
1792,6
Bilance výroby elektrické energie z vlastních zdrojů není uvedena, neboť jediný vlastní zdroj (nouzový motorgenerátor) je sice v provozu, ale mimo předepsaných krátkých zkušebních jízd není provozován. Přehledy spotřeb elektrické energie a zemního plynu pro výrobu tepla V následujících grafech jsou znázorněny přehledy spotřeb elektrické energie a zemního plynu pro výrobu tepla v letech 1999 – 2002. Údaje pro přehledy byly získány od zadavatele auditu. Průběhy ročních spotřeb budou analyzovány v dalším oddílu „Zhodnocení výchozího stavu“. Graf č.1
Přehled spotřeby elektrické energie ČNB Plzeň
465 460 455 450 445 MWh/rok 440 435 430 425 420 415
1999
2000
460,795
430,627
2001
2002
431,762
439,305
rok
Graf č.2
Přehled spotřeby zemního plynu pro výrobu dodávkového tepla pro ČNB Plzeň 128 126 124 122 tis.m3/rok
120 118 116 114 112 110
1999
2000
126,638
115,605 rok
16
2001
2002
123,418
123,527
