KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST ___________________________________________________________
Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
ENERGETICKÝ AUDIT POBOČKY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
v Ústí nad Labem
Písemnou zprávu o energetickém auditu zpracoval Ing. Igor Černý – energetický auditor, zapsaný do Seznamu energetických auditorů pod pořadovým číslem 083
2003
KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST __________________________________________________ Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
Objednatel:
Název úkolu:
Česká národní banka Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1
„Energetický audit pobočky ČNB v Ústí nad Labem, provedený podle zákona č.406/2000 Sb.“
Evidenční číslo:
02 – 2003 / 06
Vypracoval:
Ing. Igor Černý, vedoucí skupiny energetických auditorů
Oprávnění k auditorské činnosti bylo vydáno dne 14.června 2002 pod číslem 083 seznamu auditorů, vedeného MPO ČR
Ředitel:
Datum:
Ing. Václav Šrámek
červenec-září 2003
2
1.
Identifikační údaje
2.
Popis výchozího stavu
a) Česká národní banka se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, IČO 48136450, uzavřela dne 3.dubna 2003 Smlouvu č. ČNB 92-082-3 se společností Raen s.r.o.na provedení energetických auditů na objekty ústředí ČNB v Praze, a na pobočky ČNB v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Brně. b) zadavatel je totožný s provozovatelem předmětu auditu. c) Audit vypracovala skupina auditorů pod vedením Ing. Igora Černého, bytem Vilice 63, 391 43 Mladá Vožice, jehož oprávnění k auditorské činnosti vydáno pod číslem 083 seznamu auditorů, vedeného MPO ČR dne 14.června 2002. d) Předmětem Energetického auditu je pobočka ČNB v Ústí nad Labem, Klášterní 3301/11, 401 22 Ústí nad Labem, postavená v nové budově. Stará budova ČNB v ulici Velká Hradební je bankou opuštěná a není předmětem tohoto energetického auditu.
Objekt pobočky ČNB v Ústí nad Labem tvoří jedna budova novostavby (viz situace na obrázku vpravo). Na základě schválení a vydání územního rozhodnutí Okresním úřadem města Ústí nad Labem dne 18.10.1991 bylo zahájeno přípravné stavební řízení pro výstavbu nové budovy tehdejší SBČS. Budova je postavena na vysoce exponovaném místě v nárožním prostoru na křižovatce ulic Hradiště a Klášterní mezi dvěma
nejvýznamnějšími historickými objekty centrální zóny města a to mezi barokním kostelem svatého Vojtěcha a později rekonstruovanou klášterní zahradou, otevřenou do prebysteria gotického kostela. Koncepce hlavního průčelí banky je podřízena koncepci barokního kostela a jeho fasádním prvkům. Význam nově budovaného objektu je podtržen volbou kamene, jako fasádního prvku banky v hlavním průčelí. Provozní a dispoziční řešení banky je dáno jejím základním posláním jako banky emisí, doplněné o další funkce styku se zákazníky apod. 1.PP úsek trezorů, sejfy technického zázemí, slady a šatny zaměstnanců 3
1.NP bankovní dvorana s likvidaturami a pokladními boxy, pokladní úsek, včetně počítáren, dotační boxy a občanská vybavenost (služebna České policie) 2.NP dvorana sekundárního peněžního trhu, administrativní část 3.NP ředitelský úsek, administrativní část, archiv, centrum bezpečnosti, výpočetní technika a řízení budovy 4.NP administrativní a společenská část, bytové jednotky 5.NP bytové jednotky, inspekční pokoje. Základy jsou vybudovány plošným založením na železobetonové desce. Svislé konstrukce - základní prvkem je železobetonový monolitický skelet. Obvodový plášť je proveden jako sendvičový ve dvou provedeních : kamenný obklad – nosnou konstrukci tvoří železobetonová stěna, tepelná izolace a nosná konstrukce suchého obkladu žulovými deskami. Jde o bezkontaktní fasádu s odvětranou vzduchovou mezerou omítnutá část na nosnou železobetonovou konstrukci je připevněná tepelná izolace z expandovaných polystyrénových desek a s povrchovou vrstvou, stříkanou akrylátovou omítkou s vyztužením tkaninou, kontaktní fasádní systém. Střešní plášť – na objektu jsou realizovány dva typy střešních plášťů : nad 1.NP je střecha pochůzná s dlažbou nad 4. a 5.NP je střecha nepochůzná s povrchovou úpravou. Pro výpočet tepelné ztráty lze uvažovat součinitel prostupu tepla střešního pláště Us = 0,32 /W . m-2. K-1 /. Sklobetonové výplně otvorů kruhové věže hlavního schodiště a schodiště v zadní části budovy jsou provedeny ze skleněných tvárnic VITRABLOK, pro součinitele prostupu tepla výplní otvorů lze uvažovat Us = 1,6 /W . m-2. K-1 /.
Vyhodnocení vícevrstvého obvodového pláště budovy podle ČSN 73 0540 Výpočtové hodnoty tepelně technických veličin vícevrstvého obvodového pláště je v tabulce č.1 : Tepelný odpor je potom R = 2,05 /m2 . K . W-1 /, požadovaná nejnižší hodnota normou je R = 1,9 /m2 . K . W-1 /, doporučená RN = 2,75 /m2 . K . W-1 /, požadavek R RN není splněn. V další části bude výpočet překontrolován pomocí výpočtu tepelných ztrát budovy podle vyhlášky MPO ČR 291/2001 Sb., zda je konstrukce z hlediska tepelného odporu vyhovující. 4
Tabulka č.1 Materiál
Tloušťka /m/ Měrná hmotnost Součinitel tepelné Faktor difúzního Celkový koeficient přestup -3 /kg.m / vodivosti l /W.m odporu Rd tepelný tepla 1 -1 .K / odpor
Vnitřní omítka štuková Železobetonová konstrukce
0,01
1600
0,95
9
0,2
2472
1,502
29
Tepelná izolace Vzduchová mezera Kamenný plášť
0,08 0,02 0,08
20 1 3200
0,048 0,1 2,3
3 1 850
2,05
0,45
Součinitel prostupu tepla obvodového pláště U0 = 0,45 /W . m-2. K-1 / (viz též dokumentace Technická zpráva ústředního vytápění z dubna 1992 str.3.). Vyhodnocení konstrukce z hlediska difúze vodní páry Materiál
Tloušťka /m/
Vnitřní omítka štuková Železobetonová konstrukce Tepelná izolace Vzduchová mezera Kamenný plášť
0,01 0,2000 0,80 0,02 0,08
Teplota /°C/ 19,1 17,3 -11,1 -14,2 -14,3
Pd /Pa/ 1492 223,2 182,2 177,8 138,9
Pd ´´ /Pa/ 2208,8 1971,7 234,7 177,8 175,8
Tabulka č.2 Kondenzace Ne Ne Ne Ano Ne
Ke kondenzaci bude docházet v prostoru odvětrané vzduchové mezery, což stavební konstrukci neohrozí, podmínkou jsou kotevní prvky z nerezavějící oceli. Zdrojem tepla je nová výměníková stanice v 1.PP objektu se dvěma svislými protiproudými výměníky pára - voda. Instalovaný výkon výměníkové stanice je 2 x 250 /kW/. K výměníkům je přivedena v zimním období pára o zaručeném tlaku 0,3 /Mpa/, v letním období se zaručenými parametry tlaku 0,55 /Mpa/ a teploty
max. 175 °C z parovodu teplárny Trmice. Tlakové jištění otopné soustavy je realizováno pomocí otevřené expanzní nádoby VS-101 s kompresorem vyvozeným tlakem a regulací. Ohřev TUV je zajištěn v kombinovaném stojatém ohříváku vody o obsahu 1500 /l/ s topnou vložkou o ploše 4 /m2/. 5
V ohříváku je instalována odporová topná vložka pro případ odstávek parního potrubí v letních měsících. Dochlazení kondenzátu není zavedeno. Bude nutno posoudit instalaci předehřevu TUV pomocí dochlazení kondenzátu přes deskový výměník. Vzhledem k tomu, že je v ohříváku již instalována elektrická topná vložka, bude v další části zprávy posouzena ekonomická výhodnost převést přípravu TUV v letních měsících z topného média topná voda na elektrickou energii. Pro regulaci VS je použito klasické bezobslužné regulace VS se zajištěním provozních a protihavarijních funkcí VS : ekvitermní regulace teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě regulace teploty topné vody u podlahového vytápění v závislosti na teplotě v referenční místnosti překročení max.teploty topné vody nad 95 °C překročení teploty TUV nad 55 °C překročení teploty v systémech podlahového vytápění nad 60 °C protihavarijní funkce. Topná voda o regulované teplotě o max. 95 °C je vedena do rozdělovačů topné vody. Z rozdělovačů jsou napojeny přes 3-cestné regulační ventily 7 topných větví a sice : VZT 1.větev VZT 2.větev podlahové vytápění banky otopná soustava radiátory – počítárna, 1.PP podlahové vytápění bytů a inspekčních pokojů prostory České policie ohřev TUV. Na všech výtlacích jsou instalována měřidla spotřeby tepla, v době prohlídky objektu auditorem však byla nefunkční. Zónová regulace není zavedena, pouze na jižní a západní straně budovy mají okenní otvory prosklení z tepelně izolačních skel. Podlahové vytápění je použito na větší části plochy banky. Maximální tepelné výkony: Větev vytápění 206,55 /kW/ Větev TUV 28 /kW/ VZT 274,11 /kW/
6
Centrální řídící systém (dále CŘS) je založen na softwaru rakouské firmy EAM. Systém neumožňuje přímé řízení ekvitermní regulace (nastavení pouze v podstanici ve VS), nastavení 3cestných ventilů ve výtlacích topné vody, nastavení 3-cestných ventilů na vstupech do ohříváků VZT a další potřebné funkce pro operativní řízení energetických technologií budov. Změny programu pro ekvitermní regulaci v podstanicích ve VS je složité a těžko zvládnutelné. Bude nutné zvážit doplnění CŘS o tyto funkce. Jako doklad uvádí autor snímky teploměrů, umístěných na výtlacích topné vody do ohříváků VZT z doby prohlídky pobočky (10.07.2003 při denní teplotě 27 °C).
Dodavatelem tepla je Teplárna Ústí nad Labem a.s. Trmice. Platby za sjednaný výkon ceník teplárny neobsahuje, platby jsou fakturovány pro odběratele ČNB Ústí nad Labem z primární sítě v jednosložkových cenách – platba se skládá z platby za skutečně odebrané množství tepelné energie v /Kč . GJ-1/ v sazbě B2 v jednotkové ceně 266,30 /Kč . GJ-1/ a z platby za odběrné místo ve výši 90 /Kč . měsíc-1/. Dodávka elektrické energie je zajišťována z VN síti SČE přes transformační stanici 22/0,4 /kV/. Rozvodna je napájena dvěma kabelovými smyčkami. Rozvodna je kompaktní dodávka se dvěma transformátory olejovým transformátorem o výkonu 630 /kVA/, určeným pro napájení pobočky banky a distribučním transformátorem pro napájení distribuční. Mimo to je napájení obytné části banky zajištěno nezávisle na transformační stanici ČNB ze samostatné přípojky z venkovní distribuční skříně SČE. Podobně je zvlášť napájena spotřeba prostorů Policie České republiky (distribuční trafo č.2 v transformační stanici banky). 7
Kompenzační rozvaděč má automatickou regulaci kompenzace jalového proudu. Dieselgenerátor DA je typu John Deere s generátorem LEROY SOMER s Pmax = 150 /kVA/, Pprovoz = 120 /kVA/. Obsluha motorgenerátoru provádí pravidelné kontrolní jízdy po dobu 30 /min/ v termínech 1x za měsíc se záznamy do provozního deníku soustrojí. DA je instalován v 1.PP objektu. Hlavní rozvodna a transformační stanice je umístěna v 1.NP. Hlavní rozvaděč je napojen přímo z elektroměrového rozvaděče. V rozvodně je též připojen kompenzační rozvaděč s automatickou kompenzací účiníku a dále je do rozvodny zapojen rozvaděč automatiky a silového napojení DA. Soubor UPS má za úkol zajišťovat nepřerušenou dodávku elektrické energie po dobu max. 10 /sec/, než převezme zátěž náhradní zdroj. Soubor obsahuje dále nástěnný rozvaděč a propojovací kabely mezi soustrojím a rozvaděčem. V objektu jsou 3 UPS, které napájejí počítačový server (UPS SILCON), okruhy napájení pro počítače (UPS DIGYS) a UPS SOLA MONO+, která napájí EZS a EPS. Ostatní proudové okruhy jsou napojeny na DA. Zásuvková instalace je jak běžného typu, napojená z podružných rozvaděčů, tak i instalační pro PC. Tento zásuvkový rozvod, napojený z rozvaděče GITY je zálohován UPS a DA. Projektovaná výkonová spotřeba elektrické energie pro jednotlivé okruhy je v tabulce č. 3 :
8
