KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST ___________________________________________________________
Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
ENERGETICKÝ AUDIT POBOČKY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
v Ostravě
Písemnou zprávu o energetickém auditu zpracoval Ing. Igor Černý – energetický auditor, zapsaný do Seznamu energetických auditorů pod pořadovým číslem 083
2003
KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST __________________________________________________ Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
Objednatel:
Název úkolu:
Česká Národní banka Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1
„Energetický audit pobočky ČNB v Ostravě, provedený podle zákona č.406/2000 Sb.“
Evidenční číslo:
02 – 2003 / 06
Vypracoval:
Ing. Igor Černý, vedoucí skupiny energetických auditorů
Ředitel:
Ing. Václav Šrámek
Datum:
duben-květen 2003
2
1.
Identifikační údaje
2.
Popis výchozího stavu
Česká národní banka se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, IČO 48136450, vypsala dne 8.ledna 2003 vnitřní výběrové řízení na provedení Energetických auditů ve smyslu zákona č.406/2000 Sb. na objekty ústředí ČNB v Praze, a na pobočky ČNB v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Brně. Vnitřní výběrové řízení na provedení Energetických auditů bylo ukončeno uzavřením Smlouvy č. ČNB 92-082-3 ze dne 3.dubna 2003 se společností Raen s.r.o. Předmětem Energetického auditu je pobočka ČNB v Ostravě, Nádražní 4 a 6.
Objekt pobočky ČNB v Ostravě tvoří dvě původní, nyní rekonstruované budovy (dříve budovy Státní banky ČS) v exponované poloze centra Ostravy mezi ulicemi Nádražní a Tyršovou a nová přístavba peněžního provozu z roku 1994/95. Celková situace komplexu budov ČNB pobočka Ostrava je na následujícím výkresu :
č.p. 382
č.p.1078
přístavba
Původní budovy, postavené v letech 1938 a 1955 přiléhají k budově České spořitelny. V těsném sousedství jsou paláce Elektra od arch. Kotase, Dům umění od architektů Fialy a Wellen Felse. Sousedství těchto architektonicky exponovaných a cenných budov kladlo na autory rekonstrukce a nové přístavby mimořádné nároky. Vzhledem k tomu, že v původních budovách byly tresorové místnosti, které nevyhovovaly moderním bezpečnostním zásadám pro emisní banky, bylo rozhodnuto o nové výstavbě peněžního provozu jako přístavby v parcele vnitrobloku po její asanaci. 3
Celý proces rekonstrukce stávajících budov č.p. 382 a č.p.1078 a přístavby peněžního provozu proběhl ve třech etapách a sice : I.etapa – rekonstrukce první části 1.PP, 1. a 2. NP stávajících budov a provedení přístavby peněžního provozu – ukončena vydáním kolaudačního rozhodnutí č.769/95 dne 16.10.1995 II.etapa - rekonstrukce druhé části 1.PP, 3. až 6.NP stávajících budov - ukončena vydáním kolaudačního rozhodnutí č.1063/96 dne 12.12.1996 III.etapa – rekonstrukce prostoru hlavního schodiště a úpravy kamenného obkladu fasády stávajících budov – ukončena v roce 1997. Pro vlastní peněžní provoz je využito podzemí nového objektu přístavby a 1.NP a 2.NP, ve 3. a 4.NP je umístěn administrativní provoz. V 1.PP přístavby jsou dva trezory a dva nákladní výtahy (po 1600 kg nosnosti), schodiště a komunikační prostory. Mezi obvodovou a trezorovou zdí je bezpečnostní ulička. 1.NP má dva dotační boxy (jeden pro přímou dotaci) s čekárnami a pokladnou velkých výplat. Na protilehlé straně objektu je denní trezor. Uprostřed dispozice je komunikační prostor, do kterého ústí výtahy a chodba ke schodišti a k únikovému prostoru. Dále je zde umístěn lis pro drcení použitých bankovek BRIKLIS o výkonu cca 10 tun rozdrcených a briketovaných bankovek za rok. 2.NP je určeno pro ruční a strojní zpracovávání bankovek, zpracovávání mincí a pro příslušenství. Dále je zde situována strojovna vzduchotechniky (dále VZT), oddělená od peněžního provozu a přístupná pouze z bankovní budovy přes bezpečnostní propust. 3.NP a 4.NP je určeno pro administrativní provoz banky (kanceláře s příslušenstvím), doplněné o terasy se zelení jako zaměstnanecké respirium. Vstupy do objektu přístavby jsou pouze přes dotační boxy k pokladnám velkých výplat, přes speciální propust z bankovní haly v původní budově č.p.382 a zaměstnanecký z 2.NP bankovní budovy. Všechny tyto vstupy jsou vybaveny bezpečnostními propustmi. Vstupy do 3. a 4.NP jsou ze stávajícího objektu ČNB. Tyto 2 podlaží jsou oddělena od peněžního provozu. Hlavní materiál, použitý na obvodových pláštích je strukturovaná fasádní omítka a sklo. Přístavba je řešena jako monolitická stěnová konstrukce, v části peněžního provozu I.PP, I.NP a II. NP ze speciálních betonů a s bezpečnostní výztuží. Zbývající část přístavby byla vyzděna z velkoprostorových bloků „LATER“ tl. 500 /mm/, která splňuje požadavek na U = 2,09 /m2.K.W-1/. 4
Okna ve II.NP jsou speciální, bezpečnostní, neotevíratelná s vícevrstvým zasklením bezpečnostním sklem včetně bezpečnostní fólie, odolná proti prostřelení a jinému násilnému napadení. Okna ve III. A IV.NP jsou zhotovena z plastu. Hodnoty součinitele prostupu tepla průsvitnou výplní činí u tohoto typu zabudovaného okna Usk = 3,2 /W.m-2.K-1/ pro mezeru mezi skly 15 /mm/, hodnoty součinitele prostupu tepla rámem okna činí u zabudovaného okna s rámem z plastu, podle ČSN 73 0540 je Usk = 2,7 /W.m-2.K-1/. Celková hodnota součinitele přestupu tepla činí 3,1 /W.m-2.K-1/. Rozhodnutím ČNB nebylo umožněno z bezpečnostních důvodů provést prohlídku pro provedení energetického auditu v přístavbě s výjimkou části 4.NP (prosklená dvorana), přesto byl energetický audit proveden z podkladů, dodaných zadavatelem. Po provedených rekonstrukcích je dispozice jednotlivých podlažích stávajících budov přizpůsobena novým podmínkám bankovního a administrativního provozu. V 1.PP je mimo prostorů údržby, trezorů a předtrezoří umístěn náhradní zdroj elektrické energie s automatickým startem, rozdělovače otopné soustavy, velín MaR a archivy. V I.NP je rekonstruovaná bankovní hala, pokladny, likvidatura, vstupní hala a další administrativní prostory. V II.NP jsou kanceláře, strojovna VZT, velín bezpečnostní služby, prostory bankovní policie, a další prostory. V III.NP až VI.NP jsou kanceláře se sociálním zázemím a bytová jednotka. Bytová jednotka je vytápěna elektrickými odporovými topidly ENDUROC o P inst. = 10,5 /kW/. V prostoru koupelny bytové jednotky je zaústěn vývod ÚT, ukončený uzavíracími ventily. Stávající budovy jsou založeny na železobetonových patkách a pasech s ohledem na důlní činnost v podzemí, nosná konstrukce je ze železobetonového skeletu s vyzdívkou z plných cihel tl. 450 /mm/. S ohledem na vysoké hodnoty koeficientu přestupu tepla byl obvodový plášť dodatečně zateplen u obvodové zdi do dvora kontaktním fasádním systémem z pěnového polystyrénu o tl. 50 /mm/ systému GRANOLAN 5
EPS-F, výrobce Wopfinger Stein-und Kalkwerke, Wopfing Rakousko s certifikátem jakosti č.C1-T-241. U ostatních fasád do ulice Nádražní a na náměstí Dr.Beneše vzhledem k jejich členitosti a požadavkům architekta bylo zateplení provedeno vnitřní izolací, provedenou z materiálu „STYROFOAM“ o tl. 30 /mm/. U předsazeného obvodového kamenného pláště bylo podle původní Průvodní zprávy, vypracované ZLÍNSTAVem a.s., provedeno zateplení izolací ORSIL N síly 40 /mm/ v čelních plochách a síly 20 /mm/ ve špaletách a ostěních bez vzduchové mezery. Podle výkresu č.10 „Řez A-A hlavní schodiště“ z 08/96 byl kamenný obklad fasády zateplen na stávající zdivo extrudovaným polystyrénem tl. 50 /mm/ se vzduchovou mezerou minimálně 20 /mm/, u nadpraží a ostění byla izolace provedena polyuretanovou pěnou a kamenným obkladem bez vzduchové mezery. Jako kamenný obklad byla použita žula Nero Impala a žula Banderas o tl. 30 /mm/. Tento rozpor v projektových podkladech bude nutné řešit (viz část vyhodnocení výchozího stavu). Krov střechy je dřevěný, krytina měděná, podkroví je dodatečně zatepleno 50 /mm/ vrstvou PP. Okna byla v rámci rekonstrukce vyměněna za dřevěná jednoduchá jednokřídlá Eurookna IV-68, rozměr 120 x 150 cm, výrobce WOOD WINDOWS s.r.o. Zašová-Luhy, u oken dvorní části s izolačním sklem Float 4 – 16 - 4 se dvěma odstíny barvy rámu, u oken z Nádražní ulice a náměstí Dr. Beneše za dřevěná Eurookna s izolačním dvojsklem Float 6 - 14 – 4 se zvýšenou zvukovou izolací – 37/dBA/. Hodnoty součinitele prostupu tepla činí u zabudovaného okna Usk = 2,9 /W.m-2.K-1/ pro mezeru mezi skly 15 /mm/, tloušťka skel ovlivňuje Usk ve velmi malém rozmezí 0,1 /W.m-2.K-1/. Plocha skleněných výplní u jednotlivých objektů je s použitím podkladů ČNB s doplněním energetickým auditorem (o kopulová zastřešení) uvedena v tabulce č.1:
6
Tabulka č.1 podlaží 6.NP 5.NP 4.NP 3.NP 2.NP 1.NP 1.PP schodiště luxery schodiště Celkem
podlaží 4.NP 3.NP 2.NP požární schodiště kopule I kopule II. nástřešní prosklení Celkem
Ul. Nádražní 28,8 38,4 38,4 38,4 38,4 57,1 3,24
IPB 36,45 25,56 13,77
Stávající budovy nám. Beneše 10,2 19,04 19,04 19,04 19,04 31,2 6,48
Přístavba Tyršova 20,54 42,41 31,07 4,46
9 26,4
dvůr 23,54 31,03 25,25 25,25 7,5 2,43 0,72 57,27 19,1
Celkem /m2/ 62,54 88,47 82,69 82,69 64,94 90,73 10,44 57,27 19,1 558,87
spořitelna 18,63 9,99 6,48 7,29
Celkem /m2/ 75,62 77,96 51,32 11,75
25,1
25,1 9 26,4 277,15
Dodávka tepla pro budovy ČNB a přístavbu je zajištěna z parní předávací stanice, umístěné v I.PP vedlejšího objektu České spořitelny, ve které je též umístěna dosavadní předávací stanice ČS. Každá předávací stanice má samostatné vstupní měření páry. Pára je dodávána ze sítí Zásobování teplem Ostrava a.s. na základě Smlouvy č.396/95 z 18.února 2003 o provozu a údržbě předávací stanice č.42-80. Ve smlouvě jsou stanoveny ceny výrobce tepelné energie (Dalkia a.s., bývalé Moravskoslezské teplárny a.s.) za spotřebovanou tepelnou energii z CZT ve výši 201,30 Kč/GJ a za tepelný výkon ve výši 45.580,- Kč/MW/měsíc. Předávací stanice je sestavena ze dvou parních stojatých výměníků se samostatnou regulací výkonu na straně kondenzátu s těmito parametry : P = 0,6 – 0,8 /Mpa/ t = 160 – 170 /°C/ Q = 60 – 600 /kg/hod/ 7
Na výstupu TV z výměníku je teplotní čidlo, které signalizuje teplotu TV v rozsahu 60 – 90 /°C/ a v tomto rozsahu je možné tuto teplotu též regulovat. MaR předávací stanice je řešeno systémem Landis & Gyr s regulátorem PRV 1.32 ve skříňovém rozvaděči. Systém je napojen na Centrální řídící systém ČNB (viz dále). Předávací stanice je vybavena poruchovým systémem při úniku kondenzátu a pracovního média. Otopná soustava je klasická, teplovodní se spádem 90/70 /°C/. Tepelné ztráty objektů ČNB byly vypočteny projektantem podle ČSN 06 0210 a na základě těchto tepelnětechnických výpočtů byla určena teplosměnná plocha pro jednotlivé místnosti. Plocha je realizována otopnými tělesy typu RADIK, které jsou na přívodu opatřeny regulačními ventily V 4252 (bez termoregulace). Do objektu přístavby je topná voda zavedena třemi větvemi a sice : Větev I - peněžní prostory (1.PP, 1. a 2.NP) Větev II. - kancelářské prostory (3. a 4.NP) Větev III. - napojení ohříváků VZT (2.NP). Teplota topné vody pro větev I. a II. je regulována ekvitermním způsobem. V objektech rekonstruovaných budov je součástí otopné soustavy i podlahové vytápění, použité v bankovní hale v 1. NP. Další stoupací větve z rozdělovače jsou určeny pro : Přípravu TUV v ohříváku Alfa-Laval Podlahové topení v bankovní hale Vodu, vstupující do ohříváků (teplota vody je řízena ve VZT) moderním způsobem průtočným ohřevem v protiproudém deskovém pájeném výměníku Alfa Laval, ze kterého se ohřátá voda akumuluje v zásobníku TUV o objemu 300 /l/. Zásobník je vybaven pro případ výpadku dodávky tepla též elektrickou odporovou topnou vložkou o výkonu 11 /kW/.
Příprava teplé užitkové vody je zajištěna
Vzduchotechnika a klimatizace v přístavbě a stávajících budovách (1.etapa) řeší v převážné většině přetlakové větrání, částečně větrání rovnotlaké (s odtahem), částečně podtlakové (odsávání) a klimatizaci 8
prostorů ČNB. VZT je též zavedena do prostoru lisu BRIKLIS (/drcení bankovek), není zavedena do garáží, které jsou větrány přirozeně. Vzduchotechnika se skládá ze 6 strojních zařízení: Č.1 centrální přívod pro 1.a 2. NP. Centrální přívodní zařízení zajišťuje nucený přívod upraveného venkovního vzduchu přes nasávací komoru v meziprostoru mezi stávající budovou a přístavbou, (viz snímek vlevo) do klimatizovaných prostorů, prostorů 1. a 2. NP, které nejsou větratelné přirozeným způsobem (bezpečnostní důvody - dispozice stavby) a strojovny 208. Vzduchový výkon zařízení je 3 400 /m3.h-1/, teplota vzduchu e1 je + 20 /°C/, teplovzdušné výtápění má tepelný výkon 47 /kW/. K větrání peněžních prostorů jsou určeny klimatizační jednotky HELIOS typu KD 355, umístěné pod stropem strojovny č.208, které mají ohříváky regulovány pomocí 3-cestných ventilů. Č.2 odsávání prostorů 1. až 4. NP. Č.2/1 - odsávání prostorů dotačních boxů, strojovny č.110 a WC 112 o celkovém množství 1500 /m3.h-1/. Systém větrání je podtlakový. Do prostorů boxů je vzduch přiveden ze zařízení č.1 a do ostatních prostorů podtlakem z okolí. Č.2/2 – odsávání WC a navazujících prostorů 1. až 4.NP o celkovém množství 2 000 /m3.h-1/. Vyústky jsou vyvedeny na střechu přístavby, viz snímek vpravo. Zpětné získávání tepla není zavedeno. Č.3 Klimatizace provozních prostorů 2. NP je vyřešena pomocí lokálních klimajednotek DAIKIN v INVERTR systému. Č.4 větrání a teplovzdušné vytápění o tepelném výkonu 43 /kW/ prostorů trezorů. Přívod vzduchu zajišťují jednotky HELIOS typu KD. Sání venkovního vzduchu je opět přes nasávací komoru. Odsávání zajišťuje střešní ventilátor HELIOS typu VDD 450. Zpětné získávání tepla není zavedeno. Č.5 větrání prostorů úpravny cenin. Přívod vzduchu je přes ventilátor HELIOS - nasává venkovní vzduch přes nasávací komoru do nejnižšího podlaží úpravny cenin. Odvod vzduchu je přetlakem na nejvyšším místě ve 2. NP přes stavební otvor ve fasádě. Vzduchotechnika ve stávajících rekonstruovaných budovách (2.etapa) se skládá ze 6 strojních zařízení a sice : 9
Č.7 – Centrální přívod do 3. až 6. NP včetně teplovzdušného vytápění s celkovým vzduchovým výkonem 4 000 / m3.h-1/. Jednotky typu KD 285/4 jsou v chodu pouze v době provozu uvedených prostor (časové spínací hodiny). Vytápění je kontrolováno pomocí CŘS ČNB. Č.8 – Klimatizace místností ve 3. až 6. NP. Klimatizace je vyřešena pomocí lokálních klimatizačních jednotek DAIKIN v INVERTR systému, obdobně, jako u klimatizace přístavby (viz zařízení č.3) Č.11 – Větrání prostorů v 1. PP – pravá část včetně teplovzdušného vytápění s tepelným výkonem 5 /kW/ zajišťuje přívod filtrovaného a ohřátého vzduchu do požadovaných prostorů. Č.12 – Větrání sociálních prostorů ve 3. až 6. NP. Toto strojní zařízení řeší podtlakové větrání ventilátory typu HELIOS o různých vzduchových výkonech ve všech uvedených prostorech. Č.14 – Odsávání od dřevoobráběcích strojů v dílně o výkonu 900 / m3.h-1/. Dodávka elektrické energie je zajišťována jak z vn síti SME, tak z náhradního zdroje a záložních jednotek UPS. Nový motorgenerátor typu MS 150S Silent s motorem CUMMINS 6 CT a s automatickým startem má maximální výkon na elektrické straně 150 /kVA/, při cos 0,8 má výkon 120 /kW/ při spotřebě motorové nafty 30,8 /l.hod-1/. Technologický soubor obsahuje též záložní jednotku SILCON ST20, která má za úkol zajišťovat nepřerušenou dodávku elektrické energie po dobu max. 10 /min/, než převezme zátěž náhradní zdroj – motorgenerátor, dále nástěnný rozvaděč rG.1 a propojovací kabely mezi soustrojím a rozvaděčem. Obsluha motorgenerátoru provádí pravidelné kontrolní jízdy po dobu 3-5 /min/ v termínech 1x za 14 /dní/ se záznamy do provozního deníku soustrojí. Od roku 1995 bylo soustrojí v provozu 33 provozních hodin. Dodávka elektrické energie od SME je zajištěna v rámci kategorie středních odběratelů odběrem nn v rozvodné soustavě 3 PEN AC 50 HZ 400/230 V/TN-C z transformační 10
stanice SME, umístěné vedle OD Ostravica. Rozvodná soustava po budovách a do přístavby je řešena soustavou 3 NPE AC 50 HZ 400/230 V/TN-S. Pinst. = 230 /kW/ v I.etapě výstavby a 320 /kW/ v II.etapě. V současné době se průměrná hodnota proudového odběru pohybuje v rozmezí 100 – 150 /A/, ve špičce bylo nasimulována proudová hodnota 338,4 /A/, což odpovídá 229,7 /kW/ elektrického výkonu. Veškerá elektrická instalace je napojena z hlavního rozvaděče o 7 polích, kde pole č.1 je přívodní, pole č.5-7 je napojeno na motorgenerátor a na kondenzátorový rozvaděč pro kompenzaci účiníku elektrického proudu. Na jednotlivých podlažích jsou umístěny podružné rozvaděče. Instalovaný výkon technologické spotřeby je uveden v tabulce č.2 : Tabulka č.2 Technologická spotřeba ČNB Ostrava v Pinst./kW/ Technologické zařízení Počet ks Výkon v /kW/ počítačky bankovek 4 1,2 odsávací zařízení 4 2,0 znehodnocených bankovek nákladní výtah 1000 kg 1 8 zabezpečovací technika 15 (odhad) vyhřívání okapů 1 17 vytápění bytu přímotopy 1 20 vzduchotechnika 1.etapa 5 17,9 vzduchotechnika 2.etapa 5 27,7 přípravna a ohřívárna jídel 6 13,5 lokální elektrické ohřívače 2 2 vody (2. a 4.NP) osobní výtahy 2 15 lis BRIKLIS 1 6 osvětlení 41,29 Celkem 186,59 Na základě nabídky SME a.s. byla provedena optimalizace sazby C26, která je při daných parametrech odběru vyhovující. Osvětlení je provedeno jako hlavní a náhradní. Náhradní osvětlení je k dispozici v 1. NP, na chodbách a schodištích v rekonstruovaných budovách, v přístavbě ve vytypovaných místnostech 2. NP počítárny, 1. NP a 1. PP trezory a ve 3. NP v místnosti vedoucího peněžního provozu. Svítidla náhradního osvětlení jsou žárovková s vlastním akumulátorem. Hlavní osvětlení je z převážné většiny realizováno zářivkovými svítidly 2x36 /W/ nebo 4x18 /W/, osvětlení schodišť a haly je provedeno nepřímými svítidly 1x150 /W/, chodby jsou osvětleny zapuštěnými zářivkovými svítidly 1x58/W/ a WC a sociální prostory svítidly s kompaktními zářivkami.
11
Centrální řídicí systém technologií budovy (dále CŘS) je monitorovací a řídicí systém, nadřazený regulačním podstanicím systému UNIGYR, které řídí jednotlivé technologie budov ČNB Ostrava (viz snímek na předchozí straně dole). V objektech ČNB je prostřednictvím CŘS řízeno: sledování dodávek tepla z předávací stanice, parametry, řízení jednotlivých veličin (schéma č.1) vytápění, rozvody otopné soustavy v jednotlivých větvích, řízení teplot otopné vody, vstupujících do stoupacích vedení (schéma č.2) stavy a řízení jednotlivých strojoven a strojních zařízení VZT (schéma č.3) přehledy spotřeb vody, tepla a elektrické energie (schéma č.4) řízení elektrického vyhřívání žlabů, okapů a svodů sledování a grafické evidence průběhů venkovních teplot na jednotlivých fasádách, orientovaných na různé světové strany (jih, jihozápad, východ) (schéma č.5) záložní zdroje elektrické energie (motorgenerátor, UPS SILCON) (schéma č.6) stav a nastavení požárních klapek VZT. Teplota, definovaná pomocí CŘS na jednotlivých vývodech z rozdělovače (viz snímek vpravo), je řízena podle údajů vnějších čidel na fasádě (zónová regulace) a 3 vnitřních čidel v referenčních místnostech, ze kterých bylo obsluhou zvoleno jedno, referenční. CŘS, použitý v systému řízení, evidence a analýzy spotřeb paliv a energie pokládá autor tohoto auditu za mimořádně zdařilý. Jednotlivé snímky systémy dávají dobrý přehled o energetické a technologické situaci řízených objektů v době prohlídky, předcházející vypracování vlastního energetického auditu. Autor proto pokládá za vhodné uvést vybrané snímky, ze kterých je možné dále čerpat při koncepci možných úsporných opatření. Schéma č.1
12
Schéma č.2
Schéma č.3
13
Schéma č.4
Schéma č.5
14
Schéma č.6
Podklady k vypracování energetického auditu K vypracování energetického auditu byla zadavatelem předána vzhledem k řadě provedených stavebních a technologických změn, rekonstrukcí a nové výstavby částečná projektová dokumentace jak z pobočky ČNB v Ostravě, tak z archivu v pražském ústředí ČNB. Vstupní prohlídka objektu ČNB, pobočka Ostrava byla omezena pouze na část administrativního provozu, energetického provozu a bankovní haly. Přístavba, zvláště v části peněžního provozu, bezpečnostního velína a ostatních prostor, podléhajících ostraze nebyly z bezpečnostních důvodů podrobeny vstupní prohlídce. Ve výše uvedené části též nemohla být provedena fotografické dokumentace. K čerpání údajů o energetických vstupech a výstupech byly předány kopie výkazů spotřeb paliv a energie za léta 1999 – 2002. Provozní režim areálu ČNB pobočky Ostrava Provozní režim emisní banky, kterou je ČNB, se skládá z těchto základních činností : z administrativního provozu bankovní pobočky - provoz jednosměnný 7,30 – 17,00 hod v pracovní dny z obslužných provozů, údržby a administrativního řízení provozu areálu – provoz jednosměnný 7,00 – 17,30 hod v pracovní dny z bankovního provozu pro klienty ČNB v bankovní hale v 1. NP rekonstruované budovy č.p. 382 z nepřetržitých provozů bezpečnostního velína a služebny bankovní policie – provoz nepřetržitý. . 15
Energetické vstupy a výstupy Energetické vstupy a výstupy, čerpané z výkazu za rok 2002 jsou uvedeny v tabulce č.3 : Tabulka č. 3 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech rok 2002 - před realizací projektu Vstupy paliv a energie jednotka množství výhřev. nákup elektrické energie MWh nákup tepla GJ zemní plyn tis. m3 hnědé uhlí t černé uhlí t koks t dřevo t TTO t LTO t nafta t jiné plyny tis.m3 druhotná energie GJ obnovitelné zdroje GJ, MWh jiná paliva GJ celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) celkem spotřeba paliv a energie
310,40 2088,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
/GJ/j/ 3,60 1,00 0,00
0,00
ČNB Ostrava přepočet /GJ/ 1117,44 2088,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3205,56
0,00
3205,56
roční náklady /tis.Kč/ 657,08 779,82 0,00
0,00
1436,90 1436,90
Bilance výroby tepla z vlastních zdrojů není uvedena, neboť jediný vlastní zdroj (nouzový motorgenerátor) je sice v provozu, ale mimo předepsaných krátkých zkušebních jízd není provozován. Přehledy spotřeb elektrické energie a nakupovaného tepla V následujících grafech jsou znázorněny přehledy spotřeb elektrické energie a nakupovaného tepla v letech 1999 – 2002. Údaje pro přehledy byly získány od zadavatele auditu. Průběhy ročních spotřeb budou analyzovány v dalším oddílu „Zhodnocení výchozího stavu“.
16
Graf č.1
Přehled spotřeby elektrické energie ČNB Ostrava
500 450 400 350 300 MWh/rok 250 200 150 100 50 0
1999
2000
483,86
381,34
2001
2002
254,37
310,41
rok
Graf č.2
Přehled spotřeby nakupovaného tepla ČNB Ostrava
2500 2000 1500 GJ/rok 1000 500 0
1998
1999
2000
2001
2002
2276
2200
1893
2298
2088
rok
17
