KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST ___________________________________________________________
Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
ENERGETICKÝ AUDIT POBOČKY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
v Brně
Písemnou zprávu o energetickém auditu zpracoval Ing. Igor Černý – energetický auditor, zapsaný do Seznamu energetických auditorů pod pořadovým číslem 083
2003
KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST __________________________________________________ Buzulucká 4, 160 00 Praha 6
Objednatel:
Název úkolu:
Česká Národní banka Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1
„Energetický audit pobočky ČNB v Brně, provedený podle zákona č.406/2000 Sb.“
Evidenční číslo:
02 – 2003 / 06
Vypracoval:
Ing. Igor Černý, vedoucí skupiny energetických auditorů
Ředitel:
Ing. Václav Šrámek
Datum:
duben-srpen 2003
2
1.
Identifikační údaje
2.
Popis výchozího stavu
Česká národní banka se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, IČO 48136450, vypsala dne 8.ledna 2003 vnitřní výběrové řízení na provedení Energetických auditů ve smyslu zákona č.406/2000 Sb. na objekty ústředí ČNB v Praze, a na pobočky ČNB v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Brně. Vnitřní výběrové řízení na provedení Energetických auditů bylo ukončeno uzavřením Smlouvy č. ČNB 92-082-3 ze dne 3.dubna 2003 se společností Raen s.r.o. Předmětem Energetického auditu je pobočka ČNB v Brně, Rooseveltova 18/20.
Objekt pobočky ČNB v Brně tvoří dvě původní, nyní rekonstruované budovy (dříve budovy Státní banky ČS) v exponované poloze centra Brna na ulici Rooseveltova. Celková situace komplexu budov ČNB pobočka Brno je na výkresu vpravo. Objekt Rooseveltova 18 stojí na parcele č. 100, objekt Rooseveltova 20 je na parcele jak 99 (směr do ulice Rooseveltova) tak na parcele č. 98 (uliční průčelí do ulice Sukova). Pobočka Brno sídlila původně v budově Rooseveltova 18 v Brně, kterou ČNB získala rozdělením majetku bývalé SBČS k 1.1.1990 a v budově Rooseveltova 20, kde byly byty pracovníků pobočky. Řadové domy, postavené na konci 19.století a na začátku 20.století v historické části centra Brna, prodělaly řadu rekonstrukcí a přestaveb. Podmínkou rekonstrukčních prací bylo bezpodmínečné zachování obou průčelí objektu a to jak do ulice Rooseveltova, tak do ulice Sukova. Celý proces rekonstrukce stávajících budov Rooseveltova 18 a 20 byl realizován v letech 1993 – 1998. Rekonstrukce domu Rooseveltova 20 vycházela z rozsáhlých demoličních prací, kdy byly stávající vnitřní svislé a vodorovné nosné konstrukce vybourány a nahrazeny železobetonových skeletem s rovnými stropy jako základním konstrukčním prvkem a výplňovým nenosným zdivem. Základní koncepce přestavby byla založena na prohloubení podzemních podlaží o další 3 podlaží. Vnitřní dispozice byla navržena tak, aby 1. a 2.NP bylo mezi oběma uličními průčelími zachováno v jedné úrovni, dále aby bylo realizováno propojení mezi budovami 18 3
a 20 v úrovni 3.NP, nouzové propojení v úrovni 2.PP a služební propojení v úrovni 3.NP. Do ulice Sukova jsou orientovány dva vjezdy do dotačních boxů a jeden vjezd do podzemních garáží, který je společný s pěším vstupem. Ve 4. a 3.PP jsou velkoprostorové železobetonové trezory s doprovodnými prostorami. Do 2.PP jsou situovány strojovny VZT pro větrání a teplovzdušné vytápění trezorů a podzemních garáží v 1.PP. 1.NP je vyhrazeno bankovnímu provozu ČNB (dva dotační boxy, pokladní provozy a obslužné prostory), část je určena pro vstup do bytové části. 2.NP je zcela vyhrazeno peněžnímu provozu včetně propojení s vedlejším domem Rooseveltova 18. V těchto prostorách je situován též nákladní výtah o nosnosti 1350 /kg/. 2.NP je dále vybaveno 2 byty a strojovnou VZT. Na úrovni tohoto podlaží začíná vnitřní atrium objektu. Ve 3.NP je průchod do budovy Roosveltova 18 a 1 služební byt. Ve 4.NP jsou umístěny 3 služební byty a prostory s příslušenstvími. 5.NP je plně využito pro 2 služební a 1 inspekční byt. V 6.NP je půda a strojovna výtahu. Konstrukční zajímavostí stavby je její rozdělení železobetonovou deskou v úrovni přízemí. Tato deska ovlivňuje tepelné ztráty budovy. Obvodové, výplňové zdivo je provedeno z pórobetonových tvárnic o tl. zdiva 450, v průčelí 350 /mm/. Ve vybraných prostorách jsou pro vedení instalací a pro snížení velkých světlých výšek místností provedeny demontovatelné podhledy. Nová konstrukce krovu je postavena na železobetonové desce stropu podkroví. Jedná se o klasickou vaznicovou dřevěnou konstrukci, do ulice Rooseveltova provedenou jako mansardová, do dvora a do ulice Sukova jako sedlová. Podkrovní místnosti jsou prosvětleny střešními okny VELUX. Okna fasády jsou plastová. Hodnoty součinitele prostupu tepla činí u zabudovaného okna Usk = 2,9 /W.m-2.K-1/ pro mezeru mezi skly 15 /mm/, tloušťka skel ovlivňuje Usk ve velmi malém rozmezí 0,1 /W.m-2.K-1/.
4
Rekonstrukce objektu Rooseveltova 18, objektu, který od svého vzniku v roce 1902 sloužil bankovním účelům, se týkala jak vlastní rekonstrukce bez větších zásahů do stavební konstrukce, tak vytvoření účelového propojení s objektem Rooseveltova 20. Dispozice jednotlivých podlaží : 1.PP – technické a skladové zázemí, trezory a manipulační prostory (hlavní trezory jsou ve vedlejším objektu Rooseveltova 20), trezor bezpečnostních schránek, prostory a sklady údržby objektu a relaxační centrum 1.NP – bankovní hala, bezpečnostní velín, likvidatury, pokladny malých výplat, vstupní hala administrativní části, provozní a personální vstup, šatny, sprchy a WC, strojovny VZT mezipatro - šatna a denní místnost údržby a velínu EZS 2.NP – kanceláře vedení banky, učebna, malá jednací místnost, zasedací místnost ředitele 3.NP – kanceláře administrativy banky, malá jednací místnost, VT-sběr dat 4.NP – podatelna, TÚ, kanceláře administrativy banky, rentgen a monitoring. 5.NP – podkroví, archiv a 2 strojovny VZT. Obvodový plášť tvoří cihelné zdivo tl. 0,8 /m/, původní okna v uličních fasádách byla v roce 1992 vyměněna za plastová s dvojsklem zn. EUROPLAST s izolačním sklem Float 4 – 16 - 4 . Obvodové zdivo z cihel plných vč. omítek vykazuje tepelný odpor R = 1,26 /m2 . K . W1 /, tj. součinitel prostupu tepla Uj = 0,700 / W . m-2 . K-1 /. Stávající střešní plášť s izolací z minerální plsti tl. 0,14 /m/ vykazuje tepelný odpor R = 2,27 /m2 . K . W-1 /, tj. součinitel prostupu tepla Us = 0,41 /W . m-2 . K-1 /. Nová střešní konstrukce světlíků nad atriem byla navržena ocelohliníková se zasklením dvojsklem a vykazuje tepelný odpor R = 0,625 /m2 . K . W-1/, tj. součinitel prostupu tepla Uo = 1,26 / W . m-2 . K-1 /. Zdrojem tepla je nově rekonstruovaná výměníková stanice v objektu Rooseveltova 18 se dvěma výměníky pára - horká voda typu SCHIEFFSTERN. Instalovaný výkon výměníkové stanice je 2 x 500 /kW/. Jeden z výměníků tvoří 100% rezervu. K výměníkům je přivedena pára o tlaku 0,3 – 0,8 /Mpa/ a teploty max. 175 °C. Pro regulaci jsou použity armatury 5
LANDIS&GYR, doplňování systému ústředního vytápění vodou je zabezpečeno jednotkou OLYMP. Topná voda je používána pro ústřední topení s teplotním spádem 85/65 /°C/, pro přípravu TUV a pro výměníky VZT s teplotním spádem 90/70 /°C/. Přenos tepla z teplonosného média v otopné soustavě do vytápění prostoru je zajištěn pomocí panelových otopných těles, v likvidatuře je podlahové vytápění. Maximální tepelné výkony : UT–S (Rooseveltova 18) 107,0 /kW/ UT-R (Rooseveltova 18) 127,0 /kW/ VZT (Rooseveltova 18) 188,0 /kW/ UT (Rooseveltova 20) 83 /kW/ VZT (Rooseveltova 20) 268 /kW/ Každá z budov má vlastní rozdělovač a sběrač topné vody. Příprava TUV je zabezpečována ve stojatém ohříváku s výkonem pro smíšenou přípravu TUV 90 /kW/ při tlaku 0,3 – 0,8 /Mpa/. V další části zprávy bude posouzena ekonomická výhodnost převést přípravu TUV v letních měsících z topného média topná voda na elektrickou energii. Stojatý ohřívák není vybaven elektrickou odporovou topnou vložkou. Dochlazování kondenzátu je zajištěno prostřednictvím předehřevu TUV. Zvýšená teplota v předávací stanici byla dodatečně snížena instalací dvou ventilátorů (přívod vzduchu a odtah do
fasády). Vytápění otopné soustavy je řízeno pomocí řídící podstanice LANDIS&GYR, která je řídící jednotkou pro všechny na ní navazující obvody. 6
Dodavatel tepla jsou Teplárny Brno a.s., se sjednaným zimním výkonem 0,395 /MW/ a letním výkonem 0,07 /MW/.
Sjednané ceny pro rok 2002 podle cenového ujednání z 3.prosince 2001 pro odběrní místo 0110-162 Rooseveltova 18 jsou v tabulce č.1 :
Cena za Sjednaný tepelný výkon pro byty bez DPH Sjednaný tepelný výkon pro nebytové prostory bez DPH Tepelnou energii pro byty bez DPH Tepelnou energii pro nebytové prostory bez DPH Nevrácené médium pro byty bez DPH Nevrácené médium pro nebytové prostory bez DPH
Tabulka č.1
Cena v Kč 0,00
Jednotka Kč . MW-1 . měsíc-1
76477
Kč . MW-1 . měsíc-1
0,00
Kč . GJ-1
208,62
Kč . GJ-1
0,00
Kč . m-3
74,00
Kč . m-3
7
Dodávka elektrické energie je zajišťována z VN síti JME. V případě výpadku dodávky elektrické energie ze sítě je dodávka okamžitě obnovena z náhradního zdroje a záložních jednotek UPS Technology (80 kW) a SILCON (30 kW). Transformace a rozvod elektrické energie jsou zajištěny pomocí rozvodny a transformační stanice VN/NN s transformátorem o příkonu 400 /kVA/. Nový motorgenerátor je typu MS 100 SILENT s generátorem LSA 44.166C6/4, 3 fázový, rok výroby 1994 o příkonu 100 /kVA/ a výstupním elektrickém výkonu 80 /kW/ s motorem CUMMINS NS 6BT5.9-62 s automatickým startem má maximální výkon při spotřebě motorové nafty 20,1 /l.hod-1/. DA je instalován v objektu Rooseveltova 18. Technologický soubor obsahuje též záložní jednotky UPS o výkonu 80 /kW/, která mají za úkol zajišťovat nepřerušenou dodávku elektrické energie po dobu max. 10 /sec/, než převezme zátěž náhradní zdroj – motorgenerátor, dále nástěnný rozvaděč rG.1 a propojovací kabely mezi soustrojím a rozvaděčem. Obsluha motorgenerátoru provádí pravidelné kontrolní jízdy po dobu 30 /min/ v termínech 1x za měsíc se záznamy do provozního deníku soustrojí. Náhradním zdrojem je zálohováno : Osvětlení trezorů Osvětlení vertikální komunikace peněžního provozu Osvětlení prostorů peněžního provozu včetně míst pro styk se zákazníkem Zajištění chodu motorů nákladního výtahu v peněžním provozu, chodu hydraulických plošin v dotačních boxech a hydraulické plošiny výtahu do garáže, zajištění chodu neprůstřelných vrat dotačních boxů Zajištění chodu počítaček bankovek a mincí Bezproblémový provoz bezpečnostních přepážek pokladen a bezpečnostní propusti pro vstup do peněžního prostoru Zajištění nezbytného provozu větrání trezorů a počítárny bankovek Nepřetržitý chod počítačové sítě Nouzové osvětlení v bytové části domu Chod čerpadel Dojezdy výtahů. 8
Vzduchotechnická zařízení byla podrobně prověřena z hlediska možnosti použít u některé z nich rotační regenerátor nebo rekuperátor pro zpětné získávání tepla. Projektant uvádí, že systém ZZT nelze použít pro stísněné prostory, ve kterých je vzduchotechnika umístěna. V následující části zprávy jsou podrobně zdokumentovány všechny strojovny VZT včetně fotografické dokumentace. Strojovna VZT v budově R 20, 2.NP Zařízení 12.1 - dotační box 1 Zařízení 12.2 - dotační box 2 Zařízení 13 - počítárna bankovek Zařízení 22 - počítárna mincí
Zařízení 1 Zařízení 2 Zařízení 3
Strojovna VZT v budově R 20, 2.PP - trezor 3.PP - trezor 4.PP - vlastní prostor strojovny VZT s dílnou 9
Zařízení 4
- garáže
Strojovna VZT v budově R 18, 1.PP Zařízení 1 - bankovní hala a pokladny Zařízení 3,9,15 suterén vlevo (přívod vzduchu) Zařízení 6 - atrium, výdej jídel, chodby Všechny zařízení jsou napojeny též na chladicí jednotku.
Strojovna VZT v budově R 18, mezipatro 1/2 NP Zařízení 2 - bankovní hala vpravo a kancelář ředitele Zařízení 4,10 - suterén vpravo Zařízení 5 - chodby, WC vpravo
10
Všechny zařízení jsou napojeny též na chladicí jednotku.
Strojovna VZT v budově R 18, půda Zařízení 8 WC 1-4.NP vlevo (odtahy) Zařízení 7, 11 a 14 - zasedací místnost 3.NP, odtah Zařízení 12, 13, 17 a 20 2 ks CARRIER pro chlazení serveru
Podrobné prověření strojoven VZT ukazuje, že možnosti použít klasických prostředků ZZT jsou velmi omezené. Jedna z možností je instalace regeneračního výměníku tepla
ve venkovním prostoru před strojovnou ve 3.NP v budově 20 na místě nasávacího prostoru (viz snímky na straně 8) pro regeneraci zařízení 12.1., 12.2, 13 a 22. Odsávání od zařízení je svedeno do společné instalační kobky. Pro posouzení realizace bude však nutné zadat zpracování odborné studie. Další možností je využití zpětného získávání tepla rekuperací od zařízení č. 1, 2, 3 a 4, protože odsávání od těchto zařízení je svedeno do společné instalační kobky. Z této kobky 11
je přes společnou protidešťovou žaluzii vyvedeno do Sukovy ulice. Odtahový vzduch neobsahuje žádné škodliviny. Další podrobnosti viz „Návrh úsporných opatření“. Energetická management pobočky dbá na optimální využití provozní doby jednotlivých zařízení ve vztahu k oprávněných nárokům na jejich provoz. Technické parametry jednotlivých zařízení a doby jejich provozu jsou v následujících tabulkách: Vzduchotechnika a klimatizace banky Rooseveltova 20 Tabulka č.2 Zařízení VZT dolní stavba Rooseveltova 20 Teplovzdušné větrání trezoru 3.PP
Teplovzdušné větrání trezoru 4.PP
Teplovzdušné větrání strojovny VZT
Teplovzdušné větrání garáží
Větrání chráněné únikové cesty
Číslo Přívodní Odsávání Poznámka zař. množství /m3.h-1/ vzduchu /m3.h-1/ 1 2258 2258 Větrací ležatá jednotka KDK 020 bez ZZT 2 2258 2258 Větrací ležatá jednotka KDK 020 bez ZZT 3 3670 3670 Větrací ležatá jednotka KDK 040 bez ZZT 4 3300 3300 Větrací ležatá jednotka KDK 040 bez ZZT 5 5500 Přívodní ventilátor RNH 400
Celkový tepelný výkon pro ohřev vzduchu Qvzt = 123 /kW/ Elektrický výkon elektromotorů VZT Pmot = 8,7 /kW/.
12
Provozní doba 6,0015,00
6,0015,00
8,0015,30
Ráno po příjezdu vozů V případě potřeby, zapínání ručně
Tabulka č.3 Zařízení VZT Horní stavba Rooseveltova 20
Číslo zař.
Přívodní množství vzduchu /m3.h-1/ 2110 2100
Odsávání /m3.h-1/ 1410 2100
Poznámka
Provozní doba
Teplovzdušné větrání pokladen výdeje a příjmu v 1.NP
22
Dvě větrací 5,00-15,00 ležaté jednotky KDK 020 bez ZZT, částečná recirkulace vzduchu (30%) Větrací ležatá 5,00-15,00 jednotka KDK 020
Teplovzdušné větrání 2 dotačních boxů v 1.NP (odsávání výfukových zplodin) Teplovzdušné větrání počítáren bankovek a mincí ve 2.NP Chlazení nadměrné tepelné zátěže od strojů
12.1 12.2
1800
1800
13
2000
1500
1440
1440
Podtlakové větrání WC a úklidové komory v 1.NP
14
-
700
Podtlakové větrání místnosti odpadků
15
-
90
Větrání zásobníků
místnosti
16
-
600
Odvod nad 7,30-16,00 střechu objektu
Podtlakové větrání WC, sprch a kuchyňky v 2.NP
17
-
900
Odvod nad 7,30-16,00 střechu objektu
Podtlakové větrání WC a sprch ve 3 - 6.NP
18
-
760
Odvod nad 7,30-16,00 střechu objektu
Podtlakové větrání kuchyněk přes digestoře NORMA Větrání skladů ve 2.NP
19
-
1350
Odvod nad 7,30-16,00 střechu objektu
20
-
-
Větrání úklidové komory ve 4.NP
21
-
95
Větrací ležatá 5,00-15,00 jednotka KDK 020 bez ZZT Chladící zařízení HITACHI (pracuje jen recirkulačně) Odsávací 7,30-16,00 ventilátor VAP 280 Odvod nad 7,30-16,00 střechu objektu
Přirozené větrání Odvod nad střechu objektu
Dle potřeby Dle potřeby
Celkový tepelný výkon pro ohřev vzduchu Qvzt = 83,1 /kW/ Elektrický výkon elektromotorů VZT Pmot = 16,2 /kW/, elektrický výkon chlazení HITACHI 16,9 /kW/. 13
Vzduchotechnika a klimatizace banky Rooseveltova 18 řeší v převážné většině teplovzdušné větrání, částečně vodní chlazení na přívodních jednotkách pro přichlazení přiváděného vzduchu. VZT jednotky mají dvouotáčkové elektromotory pro regulaci průtočného množství vzduchu. Tabulka č.4 Zařízení VZT Rooseveltova 18 Větrání WC – levá část 1., větrání chodeb – levá část, větrání atria – 3.NP - přívod
Číslo zař. 6
Přívodní množství vzduchu /m3.h-1/ 3500
Odsávání /m3.h-1/
Poznámka
Provozní doba
Větrací ležatá 7,00-15,30 jednotka bez ZZT v přízemí
Atrium, chodby, 12,13 přípravna jídel nahoře
3630
Chodby, WC, kancelářepravá část - přívod
5
3670
-
Větrání suterénu vpravo
4,10
3670
3300
Větrání suterénu vlevo, čerstvý vzduch do strojovny
3, 9, 15
7650
7350
Větrání přízemí – bankovní hala vlevo a pokladny
1
2020
1970
Větrání přízemí – bankovní hala vpravo a kancelář ředitele
2
2020
1970
Zasedací místnost
7
2020
1970
Chodby, WC kanceláře pravá část-odtah WC v podkroví - pravá část
11
-
1970
14
-
1970
14
Větrací ležatá jednotka bez ZZT v prostoru archivu Větrací ležatá jednotka bez ZZT v přízemí Větrací ležatá jednotka bez ZZT v prostoru archivu Přívodní jednotka ve strojovně VZT, sání na západní straně objektu 2 přívodní jednotky ve strojovně VZT
5,30-15,30
Větrací ležatá jednotka bez ZZT v prostoru půdy Větrací ležatá jednotka bez ZZT v prostoru půdy Odtahový ventilátor Odtahový ventilátor
5,30-15,30
5,30-15,30 7,00-19,00
5,30-15,30
5,30-15,30
8,00-12,00
5,30-15,30 5,30-15,30
Dochlazení kanceláři je zajištěno samostatnými klima-jednotkami fan-coil. Kompresorové chladicí jednotky na výrobu ledové vody s glykolem chlazeným kondenzátorem jsou umístěny v suterénu. Centrální chladicí jednotka s kompresorovým pohonem (spirálový kompresor typu SCROLL) je umístěna na půdě budovy 18 vedle archivu. Při výpadku centrálního chlazení není zavedena signalizace do prostoru energetického velínu.
Osvětlení je provedeno jako hlavní a náhradní. Náhradní osvětlení je k dispozici v 1. NP, na chodbách a schodištích v rekonstruovaných budovách, ve vytypovaných místnostech počítárny bankovek a mincí, trezorech a předtrezoří a v místnosti vedoucího peněžního provozu. Svítidla náhradního osvětlení jsou žárovková s vlastním akumulátorem. Hlavní osvětlení je z převážné většiny realizováno zářivkovými svítidly 2x36 /W/ nebo 4x18 /W/, osvětlení schodišť a haly je provedeno nepřímými svítidly 1x150 /W/, chodby jsou osvětleny zapuštěnými zářivkovými svítidly 1x58/W/ a WC a sociální prostory svítidly s kompaktními zářivkami. V bankovní hale jsou osazení úsporné zářivky typu DZ. V pobočce ČNB Brno je též umístěn lis pro drcení použitých bankovek BRIKLIS o výkonu cca 10 tun rozdrcených a briketovaných bankovek za rok. Slisovaný a drcený odpad od lisu BRIKLIS je odvážen v rámci komunálního odpadu firmou SAKO Brno na skládku. Centrální řídicí systém technologií budovy (dále CŘS) je monitorovací a řídicí systém, nadřazený regulačním podstanicím LANDIS&GYR, které řídí: Řízení teplot ve výměnících předávací stanice Teplotu TUV Nastavení 3-cestných ventilů na výtlacích v rozdělovačích topné vody zvlášť pro budovu 18 a budovu 20 a tím i jejich vytápění Regulaci požárních klapek Monitorování nastavení 3-cestných ventilů na vstupech do ohříváků VZT. 15
CŘS neumožňuje přímé řízení 3-cestných ventilů na vstupech do ohříváků VZT v závislosti na nastavené ekvitermní křivce. Ekvitermní zónová regulace je zavedena pouze na kartách v regulační podstanici pro řízení předávací stanice pára/voda. Ekvitermní křivky nelze prostřednictvím CŘS nastavovat. Podklady k vypracování energetického auditu K vypracování energetického auditu byla zadavatelem předána vzhledem k řadě provedených stavebních a technologických změn, rekonstrukcí a nové výstavby, částečná projektová dokumentace z pobočky ČNB v Brně. Vstupní prohlídka objektu ČNB, pobočka Brno, byla omezena pouze na část administrativního provozu, energetického provozu a bankovní haly. Ostatní prostory, zvláště v části peněžního provozu, bezpečnostního velína a ostatních prostor, podléhajících ostraze nebyly z bezpečnostních důvodů podrobeny vstupní prohlídce. Ve výše uvedené části též nemohla být provedena fotografické dokumentace. K čerpání údajů o energetických vstupech a výstupech byly předány kopie výkazů spotřeb paliv a energie za léta 1999 – 2002. Provozní režim areálu ČNB pobočky Brno V pobočce ČNB Brno pracuje v současné době 89 zaměstnanců. Provozní režim ČNB Brno se skládá z těchto základních činností : z administrativního provozu bankovní pobočky - provoz jednosměnný 7,30 – 15,30 hod v pracovní dny z obslužných provozů, údržby a administrativního řízení provozu areálu – provoz jednosměnný 7,30 – 15,30 hod v pracovní dny z bankovního provozu pro klienty ČNB v bankovní hale v době od 7,30 do 15,30 hodin z nepřetržitých provozů bezpečnostního velína a služebny bankovní policie – provoz nepřetržitý. .
16
Energetické vstupy a výstupy Energetické vstupy a výstupy, čerpané z výkazu za rok 2002 jsou uvedeny v tabulce č.5 : Tabulka č. 5 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech rok 2002 - před realizací projektu Vstupy paliv a energie jednotka množství výhřev. nákup elektrické energie MWh nákup tepla GJ zemní plyn tis. m3 hnědé uhlí t černé uhlí t koks t dřevo t TTO t LTO t nafta t jiné plyny tis.m3 druhotná energie GJ obnovitelné zdroje GJ, MWh jiná paliva GJ celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) celkem spotřeba paliv a energie
541,6 2597,2 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
/GJ/j/ 3,60 1,00
ČNB Brno přepočet
roční náklady
/GJ/
/tis.Kč/
0,00
0,00
0,00
1852,6 2597,2 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4449,8
885,6 886,2
1771,8
4449,8
1771,8
0,00
0,00
Bilance výroby tepla z vlastních zdrojů není uvedena, neboť jediný vlastní zdroj (nouzový motorgenerátor) je sice v provozu, ale mimo předepsaných krátkých zkušebních jízd není provozován.
Přehledy spotřeb elektrické energie a nakupovaného tepla V následujících grafech jsou znázorněny přehledy spotřeb elektrické energie a nakupovaného tepla v letech 1999 – 2002. Údaje pro přehledy byly získány od zadavatele auditu. Průběhy ročních spotřeb budou analyzovány v dalším oddílu „Zhodnocení výchozího stavu“.
17
Graf č.1 Přehled odebrané elektrické energie ČNB Brno
525000 520000 515000 510000 505000 kWh
500000 495000 490000 485000 480000 475000 kWh
1999
2000
2001
2002
521213
509584
492140
514581
rok
Graf č.2
Přehled odebrané tepelné energie ČNB Brno
2700 2600 2500 2400 GJ
2300 2200 2100 2000 GJ
1999
2000
2001
2002
2610,9
2244,9
2438,9
2597,2
rok
18
