OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT
DĚJEPIS
TŘÍDA/SKUPINA
SEPTIMA
VYUČUJÍCÍ
VÁCLAV BRDEK
ČASOVÁ DOTACE
2 HOD./TÝDEN
UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) ZÁKLADNÍ
KUKLÍK, J. – KUKLÍK, J.: DĚJEPIS 4. PRAHA, SPN 2005.
POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.)
OSTATNÍ UČEBNICE TÉTO ŘADY (1 – 3) V RÁMCI KOMPLEXNÍHO OPAKOVÁNÍ, TEXTOVÉ MATERIÁLY (ODBORNÁ A DIDAKTICKÁ LITERATURA)
1. pololetí POČET HODIN
TEMATICKÝ CELEK, TÉMA ÚVODNÍ OPAKOVÁNÍ (VÝVOJ VE 20. STOLETÍ)
2
SOUDOBÉ DĚJINY – POSLEDNÍ TŘI DESETILETÍ MEZINÁRODNÍHO VÝVOJE, VÝVOJE EVROPY A NAŠEHO STÁTU
6
pád komunistických režimů, změny ve střední Evropě, Západ, ČLR 90. léta: střední, východní a jihovýchodní Evropa, složitá cesta integrace Evropská integrace Role USA Nové konflikty, nová napětí, globalizovaný svět a jeho výzvy Od ČSSR a ČSFR k ČR a její vývoj, místo republiky v Evropě KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 1
8
Periodizace dějin lidské společnosti Stěžejní procesy a události lidských dějin Na skok do pravěku Starověk STRUKTURA SPOLEČNOSTI V DĚJINÁCH
8
KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 2
6
Středověk Dějiny našeho státu ve středověku Mimoevropský vývoj MĚSTO JAKO FENOMÉN HISTORICKÉHO VÝVOJE
4
KULTURA A UMĚNÍ V DĚJINÁCH
4
POZN.
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY 2. pololetí POČET HODIN
TEMATICKÝ CELEK, TÉMA KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 3 Vývoj Evropy a světa (a jejich vzájemného poměru) v raném novověku Český stát a jeho začlenění do habsburské monarchie Obecný vývoj v novověku po třicetileté válce do VFR Vývoj střední Evropy po třicetileté válce do VFR VFR a její ohlasy Světový i středoevropský vývoj do roku 1914
8
TOTALITARISMUS A JEHO PROJEVY
4
KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 4 První světová válka a její důsledky Meziválečný vývoj Cesta ke druhé světové válce, její vznik, průběh, výsledky a důsledky Vývoj po druhé světové válce
10
HISTORICKÁ PAMĚŤ, HISTORICKÉ „MÝTY“
6
KAŽDODENNOST V PROMĚNÁCH ČASU Vybrané kapitoly a problémy
4
KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 5 Souborné opakování, mezipředmětové přesahy
4
VOLITELNÁ TÉMATA
Zbytek hodin
POZN.
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT
DĚJEPIS
TŘÍDA/SKUPINA
PRIMA
VYUČUJÍCÍ
VÁCLAV BRDEK
ČASOVÁ DOTACE
2 HOD./TÝDEN
UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) ZÁKLADNÍ
POPELKA, M. – VÁLKOVÁ, V.: DĚJEPIS 1. PRAHA, SPN 2004.
POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.)
ŘADA DOPLŇUJÍCÍCH TEXTŮ Z DALŠÍCH UČEBNIC, KNIŽNÍCH PUBLIKACÍ AJ.
Tematický celek
Výstupy
Téma
Prima Člověk v dějinách
Počátky lidské společnosti
Metody Aktivity doporučené
Žák uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků.
Úvod do dějepisu (Jaký význam má základní historické poznání?
Žák uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány. Žák se orientuje na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu.
Historický pramen, historická odborná literatura; periodizace dějin, orientace na časové ose; spolupráce historické vědy s dalšími obory)
Žák charakterizuje život pravěkých Pravěk - úvod sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu. Žák objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost. Žák uvede příklady archeologických kultur na našem území Významné mezníky v nejstarším období dějin lidské civilizace (jejich význam, doba kamenná) Doby kovů a raná doba dějinná (včetně opakování tem. celku)
metoda problémového výkladu, metoda reproduktivní, vysvětlování, přednáška, beseda, diskuse (různé formy), heuristická metoda , ”hraní rolí” práce s odbornou publikací (po stránce obsahové i “technické”), práce s uměleckým textem,
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Tematický celek
Výstupy
Téma
Prima Nejstarší civilizace. Žák rozpozná souvislost mezi Kořeny evropské kultury přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací.
Žák uvede nejvýznamnější typy starověkých památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví.
Staroorientální civilizace – první státy (oblast Mezopotámie, Egypt) – přírodní podmínky, charakteristika těchto civilizací z hlediska sociálního, hospodářského a politického. Kulturní přínos staroorientálních států (i některých “sekundárních civilizací” – Izrael, Féničané, Lýdové…).
Žák demonstruje na Vývoj Egejské oblasti ve konkrétních příkladech přínos starověku – politický vývoj. antické kultury a uvede osobnosti antiky významné pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem. Starověký Řím ve fázích svého vývoje – síla organizace. Zrod antické kultury a její význam pro další vývoj “evropské” civilizace. Křesťanství Žák je schopen porovnat formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlit podstatu antické demokracie.
Život za hranicemi impéria
Mimoevropské civilizace ve starověku (průřez) Žák je schopen popsat hlavní momenty vývoje řeckých a římských dějin (obecný přehled).
Každodenní život (starověk)
Žák ilustruje vybrané rysy každodennosti starověku a porovnává je se současností.
Opakování
Metody Aktivity
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Tematický celek
Výstupy
Téma
Prima Křesťanství a středověká Evropa
Žák popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku nových států. Žák je schopen porovnat základní rysy latinské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti, dokáže je porovnávat se základními rysy vyspělých kultur a států mimoevropských.
Obecná charakteristika fází středověku Stěhování národů Období velkých říší (Francká, Byzanc, Arabská ř. a islám)
Žák objasní počáteční stádium Mimoevropský svět v 5.- 9. století (stručný přehled, především procesu formování státnosti na našem území (situaci moravského kulturní hledisko) státu a souběžný vývoj v českých zemích), charakterizuje místo tohoto státního útvaru v evropských souvislostech. Žák charakterizuje změny “každodennosti” v době po rozpadu antického světa
Velká Morava v evropských dějinách Civilizace raného středověku (křesťanství a křesťanská církev, utváření feudální společnosti, každodenní život) Opakování
Metody Aktivity
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT
DĚJEPIS
TŘÍDA/SKUPINA
SEXTA
VYUČUJÍCÍ
VÁCLAV BRDEK
ČASOVÁ DOTACE
2 HOD./TÝDEN
UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) ZÁKLADNÍ
ŘADA UČEBNIC SPN (KOLEKTIV POD VEDENÍM PROF. ČORNEJE): DĚJEPIS 2 - 4
POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.)
ŘADA DOPLŇUJÍCÍCH TEXTŮ Z DALŠÍCH UČEBNIC, KNIŽNÍCH PUBLIKACÍ AJ.
Tematický celek [SEXTA]
Výstupy
Učivo
žák:
POČÁTKY Rozpozná nové filozofické a Renesance a humanismus NOVOVĚKU vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich Zámořské plavby praktické dopady. reformace Porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocenskopolitickým změnám. Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj. Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj. Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů. Posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzujte jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry.
rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka absolutismus a stavovství barokní kultura, politika a náboženství český stát v raném novověku, počátky podunajské monarchie
Metody Aktivity
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Tematický celek [SEXTA]
OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI
Výstupy
Učivo
žák:
Určí a zhodnotí hlavní Na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení. Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů. Vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů. Charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace. Vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období.
Osvícenství a osvícenský absolutismus velké revoluce – Velká francouzská revoluce, vznik USA, revoluce roku 1848 Napoleonská epocha, vídeňský kongres a Evropa po vídeňském kongresu rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře utváření moderních národů; emancipační hnutí sociálních skupin vnitřní vývoj a mezinárodní vztahy velmocí do 1. světové války, kolonialismus konfliktní vývoj před 1. světovou válkou proměny životního stylu, vzdělanost, věda umění přelomu 19. a 20. století
Metody Aktivity
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Tematický celek [SEXTA]
MODERNÍ DOBA I – SITUACE V LETECH 1914 – 1945
Výstupy
Učivo
Metody Aktivity
žák:
Charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky.
První světová válka
Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit.
české země za 1. světové války, I. odboj, vznik ČSR
seminární práce zadávané jako dlouhodobé problémové samostatné písemné práce žáků
versailleský systém a jeho vnitřní rozpory
vysvětlování
Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových a levicových protidemokratických sil. Popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury.
revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci
metoda problémového výkladu (cíl: osvojení algoritmu řešení problému) problémové metody, osvojení učiva skrz řešení problémů rozsáhlejší problémové úlohy zpracovávané v několikačlenných týmech
metoda reproduktivní (procvičování, aplikace učiva)
přednáška beseda, diskuse (různé formy)
ČSR v meziválečném období
heuristická metoda (práce s historickými prameny, vyhledávání informací, jejich zpracování, interpretace)
Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek
”hraní rolí”
mnichovská krize a její důsledky
využití uměleckého filmového díla
kultura 1. poloviny 20, století (zrod moderního umění, vznik masové kultury, sport)
skupinová práce (skupiny mohou být proměnlivé i stálé, skupiny – různě početné, možnost kombinace skupin a individuálních zadání)
druhá světová válka, Protektorát Čech y a Morava; II. odboj
práce s odbornou publikací (po stránce obsahové i “technické”) práce s uměleckým textem práce s mapou (především historickou, příp. se “slepou” mapou) využití filmového (či zvukového) dokumentu
vlastní dramatizace (často součástí prezentace skupinové práce)
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Tematický celek [SEXTA]
MODERNÍ DOBA II – SOUDOBÉ DĚJINY
Výstupy
Učivo
Charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty..
Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu)
Metody Aktivity
žák:
brainstorming myšlenková mapa metoda expertních skupin (“pětilístek”)
Mezinárodní vývoj po roce 1945 a vznik „bipolárního světa“
kmen a kořeny průzkum “veřejného” mínění (ankety s historickou tématikou) metoda výkladová (informační)
Vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA a SSSR, na situaci ve střední Evropě a v naší zemi.
Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování.
SSSR jako světová velmoc, Východní blok (RVHP, Varšavská smlouva) ČSR – od omezené demokracie k totalitě, opevňování komunistického režimu USA jako světová velmoc, euroatlantická spolupráce životní podmínky na obou stranách „železné opony“ dekolonizace, „třetí svět“ a modernizační procesy v něm, konflikty v nekolonizovaných oblastech (Blízký východ, výběr z dalších oblastí), problematika postavení Číny Mezinárodní vývoj v poválečném období Československo v poválečném období (od 60. let)
pád komunistických režimů a jeho důsledky,
esejistická metoda – úvaha I. N. S. E. R T.
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Tematický celek
Výstupy Objasní hlavní problémy dekolonizace a specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě. Vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje
Učivo
Metody Aktivity
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY MATURITNÍ DĚJEPIS – TEMATICKÝ PLÁN Název vyučovacího předmětu: Maturitní dějepis Vyučující: Václav Brdek Dotace vyučovacích hodin: 2 hod./týden Učební texty: Studentům budou k dispozici učebnice Dějepis 1 – 4 (řada SPN), velké množství dalších textů (částečně převzatých, částečně vytvořených studenty ve spolupráci s vyučujícím) Pojetí vyučovacího předmětu (obecné cíle): Předmět Maturitní dějepis probíhá v dvouletém cyklu (septimáni a oktaváni). Obecné cíle Maturitního dějepisu jsou shodné s koncepcí výuky předmětu Dějepis: koncepce výuky je pomoci studentům získat schopnost základní orientace v dějinách. Studenti by si během studia měli osvojit základní historickou terminologii, určité množství vědomostí a také by se měli naučit pracovat se zdroji historických informací (prameny, literatura). Souběžně by však měli pochopit, že fakta jsou pouze prostředkem, nikoli cílem výuky. Studenti nemusí vždy znát podrobnou chronologii jednotlivých událostí, měli by však porozumět jejich podstatě a smyslu, příčinám i důsledkům. Studenti se učí srovnávat jednotlivé epochy a dějinné zvraty a snaží se pochopit základní odlišnosti i vazby mezi nimi. Výuka by u studentů též měla rozvíjet schopnost diskutovat a obhajovat svůj názor. Důležitou součástí výuky je také formativní složka. Specifickým cílem předmětu Maturitní dějepis je připravit studenty, aby se za pomoci vyučujícího a prostřednictvím uvedených metod připravili na úspěšné složení maturitní zkoušky, dále aby jejich poznatky byly hlubší a dlouhodobě uchovávané v paměti a aby studenti (vedle potřebných znalostí) k problémům dějinného vývoje zaujímali (kritické) postoje (a to především, pokud určité historické jevy a události ovlivňují i současné dění). Dále je úkolem studentů rozvíjet své dovednosti v oblasti heuristické. Maturitní dějepis nesměřuje pouze k maturitní zkoušce, studenti by měli být schopni své poznatky a kompetence využít i při dalším studiu. Obsahová charakteristika předmětu: Obsahově vede předmět studenty k osvojení všeobecných znalostí ve sféře dějinného vývoje, přičemž důraz je kladen na dominantní komponenty vývoje lidské civilizace a na osvojení si problematiky moderních dějin v širším záběru. Postupy výuky (metody): V předmětu Maturitní dějepis vyučující využívají rozsáhlou škálu postupů (metod) výuky, z nichž mezi nejvýznamnější patří: výklad, diskuse, skupinová i individuální práce studentů (např. forma „miniprojektů“), hraní rolí, tvůrčí psaní, brainstorming, dramatizace, metoda expertních skupin aj. Součástí výuky mohou být též přednášky a besedy (odborníci, pamětníci).
Maturitní okruhy jsou rozděleny do dvou typových skupin: 1. Témata zahrnující určitá významná období obecných a českých (resp. československých ) dějin (např. český stát ve středověku aj.). 2. Témata problémová, která sledují určitý historický jev, problém (např. revoluce, dekolonizace, válka v dějinách aj.). Plánovaným záměrem je postupovat v chronologickém pořadí, pokud jde o témata zahrnující určitá významná období obecných a českých (resp. československých) dějin a vkládat mezi ně témata problémová (většinou tehdy, kdy sledovaný jev – problém – vznikal, případně, když měl největší význam či vliv). Postup bude koordinován s potřebami studentů: některým lépe zvládnutým tématům se bude věnovat méně času, problematičtějším více.
OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY MATURITNÍ OKRUHY – DĚJEPIS (ŠKOLNÍ ROK 2010/2011) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.
(1T) Formování státu a společnosti po neolitické revoluci. ( 1CH) Antický svět I. Charakterizujte klíčové etapy dějin starověkého Řecka (2CH) Antický svět II. Charakterizujte klíčové etapy dějin starověkého Říma. (3CH) Významné mezníky evropského středověku (4CH) Český stát ve středověku (5 CH) Významné mezníky evropského (světového) novověku (6 CH) České země a habsburská monarchie v 16. – 19. století (2T) Národy a jejich formování (3T) Velká válka jako akcelerátor změn (7 CH) Naše dějiny v první polovině 20. století (4T) Moderní totalitarismus (8CH) Druhá světová válka (5T) Kolonialismus a dekolonizace (9CH) Formování bipolárního systému po 2. světové válce, první fáze studené války (do r. 1953) (10 CH) Naše dějiny v období 1945 – začátek 60. let. (11CH) Západ a Východ po roce 1953 (do poloviny 80. let) (12CH) Naše dějiny v období od začátku 60. let. do pádu komunismu (6T) Fenomén města dějinách (7T) Formy a charakter vlády (8T) Struktura společnosti v dějinách a její proměny (9T) Válka a její charakter v dějinách (10T) Fenomén revoluce v dějinách (11T) Konflikty ve jménu víry (12T) Historie jedna či neomezené množství? (13T) Proměny v životě lidské civilizace v 19. a na zač. 20. století (věda, technika, kultura, životní styl) (14T) Historická propedeutika (13CH) Svět na prahu nového tisíciletí (15T) Interpretace historického problému
Okruhy označené CH jsou spíše rázu klasického - chronologického – popisu a charakteristiky určitého historického období, okruhy označené T mapují určité téma (problém) v komplexnosti bez ohledu na časové ohraničení.
