KOMPENDIUM STATISTICKÝCH ÚDAJŮ VÝKONŮ CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM KRUMLOVĚ DO ROKU 2005 VČETNĚ
MAG CONSULTING ČERVEN 2006
MAG CONSULTING, s.r.o. Táboritská 23, 130 87 Praha 3 tel.: +420 267 092 284, fax: +420 267 092 285 e-mail:
[email protected] http://www.magconsulting.cz/
1. Úvod.................................................................................................................................................2 2. Návštěvnost stálých expozic ............................................................................................................3 2.1 Státní hrad a zámek Český Krumlov..........................................................................................3 2.2 Egon Schiele Art Centrum .........................................................................................................5 2.3 Wax Museum .............................................................................................................................6 2.4 Museum tortury..........................................................................................................................7 2.5 Galerie Václavské sklepy...........................................................................................................7 2.6 Regionální muzeum Český Krumlov.........................................................................................8 2.7 Galerie Máselnice ......................................................................................................................9 2.8 Grafitový důl ..............................................................................................................................9 2.9 Dům fotografie.........................................................................................................................10 2.10 Pohádkový dům......................................................................................................................11 2.11 Muzeum marionet ..................................................................................................................11 2.12 Galerie Doxa ..........................................................................................................................12 3. Návštěvnost kulturních akcí...........................................................................................................13 3.1 Festival Jihočeské divadelní léto – otáčivé hlediště.................................................................13 3.2 Hudební festivaly .....................................................................................................................14 3.2.1 Mezinárodní hudební festival Český Krumlov .................................................................14 3.2.2 Klavírní festival.................................................................................................................15 3.2.3 Koncerty společnosti Fidelio ............................................................................................15 3.2.4 Festival komorní hudby ....................................................................................................16 3.2.5 Festival staré hudby ..........................................................................................................16 3.2.6 Festival Jazz na konci léta.................................................................................................17 3.2.7 Festival Big beat................................................................................................................18 3.2.8 Festival Hurá do Krumlova...............................................................................................18 3.3 Další kulturní akce ...................................................................................................................19 3.3.1 Slavnosti pětilisté růže ......................................................................................................19 3.3.2 Svatováclavské slavnosti...................................................................................................19 3.3.3 Dny evropského dědictví ..................................................................................................20 3.3.4 Den s handicapem .............................................................................................................20 3.3.5 Ekofilm..............................................................................................................................20 3.3.6 Mezinárodní divadelní festival Miraculum.......................................................................20 4. Vytíženost turistické infrastruktury ...............................................................................................21 4.1 Ubytovací zařízení ...................................................................................................................21 4.2 Služby Infocentra Český Krumlov...........................................................................................24 4.2.1 Počet skupin využívajících služby průvodců přes Infocentrum ČK .................................24 4.2.2 Prodej tištěných průvodců.................................................................................................24 4.3 Návštěvnost Oficiálního informačního systému regionu Český Krumlov ..............................24 4.4 Parkování osobních automobilů a autobusů.............................................................................25 5. Vývoj cestovního ruchu v České republice....................................................................................27 5.1 Návštěvnost ubytovacích zařízení............................................................................................27 5.2 Hraniční statistika ....................................................................................................................29 5.3 Domácí cestovní ruch...............................................................................................................30 5.4 Kapacity ubytovacích zařízení .................................................................................................31 5.5 Příjmy a výdaje zahraničního cestovního ruchu ČR................................................................32 6. Vývoj mezinárodního cestovního ruchu ........................................................................................33 7. Trendy v cestovním ruchu..............................................................................................................40 7.1 Studie Evropské komise cestovního ruchu ..............................................................................40 7.2 Městský cestovní ruch..............................................................................................................43 7.3 Kongresový a incentivní cestovní ruch ....................................................................................44 8. Výhled do budoucnosti ..................................................................................................................45 9. Příloha ............................................................................................................................................48 1
1. Úvod Cestovní ruch je již od druhé poloviny dvacátého století jedním z nejvýznamnějších společenských, kulturních, ekonomických i mezinárodních jevů. Významnou měrou ovlivňuje národní hospodářství, podílí se na tvorbě pracovních míst a hrubého domácího produktu. Přínosy cestovního ruchu se projevují nejen v odvětvích, která se přímo setkávají s návštěvníkem (turistou), ale také v řadě odvětví navazujících (rozvoj místního maloobchodu, prodej pohonných hmot, a další). Při rozhodování o investicích do turistické infrastruktury je důležité dobře odhadnout budoucí vývoj návštěvnosti destinace a poptávku po jednotlivých službách. Vzhledem ke specifickému charakteru cestovního ruchu (trávení volného času) představuje toto předpovídání velmi složitý úkol. Užitečné vodítko nicméně poskytují statistické přehledy a kompendia. Toto kompendium shrnuje statistické údaje výkonů cestovního ruchu v Českém Krumlově do roku 2005 včetně. První část obsahuje interpretaci statistik návštěvnosti stálých expozic, tedy Státního hradu a zámku Český Krumlov, místních muzeí a galerií, a některých dalších turistických atraktivit. Druhá část je zaměřena na návštěvnost kulturních akcí pořádaných v Českém Krumlově – od proslulého divadelního festivalu, přes hudební festivaly různých žánrů, městské slavnosti a specializovaný festival filmový (Ekofilm) až po specifické události, jakými jsou Dny evropského dědictví a Den s handicapem. Další část je věnována turistické infrastruktuře Českého Krumlova – tedy ubytovacím zařízením, parkovištím, službám poskytovaným Infocentrem Český Krumlov a také návštěvnosti serverů www.ckrumlov.cz a www.ckrumlov.info. Statistiky návštěvnosti Českého Krumlova jsou doplněny o údaje popisující vývoj cestovního ruchu v České republice a o statistiky celosvětové. Kompendium uzavírá přehled současných trendů v oblasti cestovního ruchu včetně vývojových tendencí v některých specifických segmentech (kongresový a incentivní CR, městský a kulturní CR). V příloze jsou uvedeny definice některých termínů použitých na následujících stránkách.
2
2. Návštěvnost stálých expozic 2.1 Státní hrad a zámek Český Krumlov
V letech 1991-2005 přilákaly jednotlivé expozice Státního hradu a zámku Český Krumlov celkem 3 miliony návštěvníků. V uplynulé sezóně dosáhla návštěvnost historického maxima - přibližně 336 tisíc hostů představovalo nárůst o 2,2 % oproti roku předešlému a zvýšení o zhruba 12 % ve srovnání s rokem 2000. Nejednalo se ale o plynulý vývoj: v roce 2001 došlo ke stagnaci, o rok později v důsledku povodní k propadu o pětinu na přibližně 236 tisíc, také v roce 2003 zaostávala návštěvnost za hodnotami z počátku dekády. Rok 2004 naopak přinesl dvouciferný nárůst (+ 12,5 %), o rok později přibylo dalších 7 tisíc návštěvníků. V následující tabulce jsou uvedeny podrobné údaje o návštěvnosti zámku od roku 1991. Tabulka 1 - Návštěvnost zámku v letech 1991-2005 I. trasa 1991 117 048 1992 129 039 1993 130 805 1994 143 244 1995 154 537 1996 154 075 1997 147 322 1998 149 686 1999 160 119 2000 157 762 2001 157 633 2002 138 801 2003 149 350 2004 168 275 2005 170 328 Celkem 2 228 024 * meziroční index
Index* 110,2 101,4 109,5 107,9 99,7 95,6 101,6 107,0 98,5 99,9 88,1 107,6 112,7 101,2
Věž
107 990 103 637 69 981 110 682 126 186 124 494 642 970
Index*
96,0 67,5 158,2 114,0 98,7
II. trasa
14 841 14 566 10 935 14 182 15 087 17 713 87 324
Index*
98,1 75,1 129,7 106,4 117,4
Divadlo
11 051 14 936 13 833 12 820 14 935 15 062 16 070 98 707
Index*
135,2 92,6 92,7 116,5 100,9 106,7
Lapid.
3 901 6 656 3 215 3 517 4 523 7 611 29 423
Index*
170,6 48,3 109,4 128,6 168,3
Celkem 117 048 129 039 130 805 143 244 154 537 154 075 147 322 149 686 171 170 299 430 296 325 235 752 292 666 329 133 336 216 3 086 448
Index* 110,2 101,4 109,5 107,9 99,7 95,6 101,6 114,4 174,9 99,0 79,6 124,1 112,5 102,2
Také vývoj v 90. letech vykazoval určité výkyvy. V období 1991-1998 rostl počet návštěvníků průměrně o 3,6 % ročně. Zatímco ale v roce 1992 došlo ke zvýšení o 10,2 %, v roce 1997 hosté ubyli (- 4,4 %). Od roku 1999 statistiky uvádějí také návštěvnost zámeckého divadla, které bylo do roku 1997 pro veřejnost uzavřeno. V roce 1999 přilákalo přes 11 tisíc hostů, z poloviny se podílelo na 14% nárůstu celkové návštěvnosti zámku. V roce 2000 převzal zámek provozování věže, zpřístupněno bylo lapidárium a II. zámecká trasa. Celková návštěvnost zámku se tak meziročně zvýšila o téměř 130 tisíc (viz graf 1).
3
Graf 1 – Návštěvnost zámku v letech 1991-2005 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 I. trasa
100 000
celkem
50 000
05 20
20
04
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
95 19
94 19
93 19
19
19
92
91
0
Jak je patrné z grafů 1 a 2, v roce 2002 do návštěvnosti českokrumlovského zámku výrazně zasáhly povodně. Celková návštěvnost klesla oproti předešlému roku o více jak 20 %, v případě zámecké věže byl propad téměř třetinový. Relativně méně poznamenala velká voda návštěvnost I. trasy a zámeckého divadla. V srpnu zavítalo do jednotlivých expozic zámku necelých 40 tisíc hostů, přibližně polovina oproti stejnému měsíci roku 2001. Také zářijová návštěvnost značně zaostala za výsledky z předchozího roku. Nutno poznamenat, že ani počet návštěvníků za období březen–červenec 2002 (tedy před povodněmi) nedosahoval úrovně roku 2001 (2002: 150 tisíc, 2001: 160 tisíc). Naopak v posledních dvou měsících roku 2002 si cestu do zámeckých interiérů (I. trasa) a na věž našlo téměř 10 tisíc návštěvníků (2001: 3 200 hostů). Graf 2 zachycuje vývoj návštěvnosti v jednotlivých expozicích zámku – spojnice znázorňují počty návštěvníků lapidária, divadla a exteriérů zámků v rámci II. trasy (hodnoty jsou vyneseny na vedlejší ose). Graf 2 – Návštěvnost jednotlivých expozic v letech 1991-2005 350 000
21 000
300 000
18 000
250 000
15 000
200 000
12 000
věž
150 000
9 000
II. tras a
100 000
6 000
50 000
3 000
celkem I. tras a
divadlo
4
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
19 94
19 93
0 19 92
19 91
0
lapidárium
S výjimkou povodňového roku 2002 se podíl jednotlivých expozic na celkové návštěvnosti výrazně neměnil. V Grafu 3 je zachyceno rozdělení v roce 2005.
Graf 3 – Podíl jednotlivých expozic na celkové návštěvnosti v roce 2005
5%
2%
I. trasa
5%
věž II. trasa
51%
37%
divadlo lapidárium
2.2 Egon Schiele Art Centrum Egon Schiele Art Centrum, sídlící v komplexu budov bývalého městského pivovaru ze 16. století, navštívilo od roku 1993 přes 800 tisíc hostů. Stálá výstava prací Egona Schieleho (spolu s dokumentací o jeho životě a díle) a výměnné výstavy klasického a současného umění přilákají do českokrumlovského kulturního centra okolo 70 tisíc návštěvníků ročně. V roce 1995 si expozice prohlédlo rekordních téměř 90 tisíc hostů – hlavní instalaci tehdy doplnilo šest výstav včetně prezentace grafik Pabla Picassa nebo soch Olbrama Zoubka. Menší návštěvnost města při a po povodních v roce 2002 se odrazila v meziročním úbytku hostů o 22 % (srovnatelné s poklesem návštěvnosti zámku). Počet hostů za rok 2005 se nepodařilo zjistit. Tabulka 2 – Návštěvnost Egon Schiele Art Centra v letech 1993-2005 1993*
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Návštěvnost 7 428 80 027 89 318 74 551 71 462 71 259 70 184 69 758 71 863 56 030 70 800 70 000 Meziroční index 111,6 83,5 95,9 99,7 98,5 99,4 103,0 78,0 126,4 98,9 * zpřístupněno v listopadu 1993 NA – údaj se nepodařilo zjistit
5
2005 NA
Graf 4 – Návštěvnost Egon Schiele Art Centra v letech 1994-2004
100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
2.3 Wax Museum Do muzea voskových figurín zavítalo během pěti let existence přes 200 tisíc návštěvníků. „Dvojníky“ osobností české historie (mj. Karla IV., Rudolfa II., Jana Žižky) i velikánů domácí i světové politiky a kultury (např. T. G. Masaryka, Jeho Svátosti Dalajlámy, Salvadora Dalí, Miloše Formana) si v prostorách renesančního domu v srdci Českého Krumlova prohlédlo okolo 40 tisíc hostů ročně. Nejvíce návštěvníků (43 172) přivítalo Wax Museum v premiérové sezóně 2001. Tabulka 3 – Návštěvnost Wax Musea v letech 2001-2005 Návštěvnost Meziroční index
2001
2002
2003
2004
2005
43 172
39 196 90,8
41 780 106,6
40 113 96,0
38 750 96,6
Graf 5 – Návštěvnost Wax Musea v letech 2001-2005 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2001
2002
2003
2004
2005
6
2.4 Museum tortury Přibližně 220 tisíc návštěvníků přilákala v letech 2001-2005 expozice útrpného práva a mučících nástrojů, vystavená ve sklepních prostorech pod městskou radnicí. V roce 2005 zavítalo do Musea tortury zhruba 37 tisíc hostů, návštěvnost tak byla přibližně o čtvrtinu nižší než v rekordní úvodní sezóně. Tabulka 4 – Návštěvnost Musea tortury v letech 2001-2005 Návštěvnost Meziroční index
2001
2002
2003
2004
2005
51 031
41 447 81,2
45 086 108,8
43 484 96,4
36 921 84,9
Graf 6 – Návštěvnost Musea tortury v letech 2001-2005 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2001
2002
2003
2004
2005
2.5 Galerie Václavské sklepy Během posledních sedmi let si do Mezinárodní galerie keramické tvorby našlo cestu přibližně 115 tisíc návštěvníků. V jednotlivých sezónách si expozici, která se nachází ve čtyřpodlažním goticko-renesančním labyrintu zámeckých sklepů, prohlédlo v průměru 16 tisíc hostů. Zatímco v povodňovém roce 2002 přišlo něco přes 11 tisíc hostů (meziroční pokles o 43,2 %), návštěvnicky nejúspěšnější sezónou byla ta uplynulá (téměř 22 tisíc hostů, + 58,4 %). Tabulka 5 – Návštěvnost galerie Václavské sklepy v letech 1999-2005 Návštěvnost Meziroční index
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
17 215
16 785 97,5
19 983 119,1
11 356 56,8
12 942 114,0
13 752 106,3
21 783 158,4
7
Graf 7 – Návštěvnost galerie Václavské sklepy v letech 1999-2005 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2.6 Regionální muzeum Český Krumlov Téměř čtvrt milionu návštěvníků zavítalo od roku 1990 do Regionálního muzea Český Krumlov. Nejvyšší návštěvnost byla zaznamenána v roce 1992 (přes 27 tisíc hostů), o šest let později přišlo pouze necelých 10 tisíc návštěvníků. Po příznivých třech letech (meziroční nárůst až 20 %) došlo v roce 2005 k poklesu návštěvnosti téměř o pětinu (13 500 hostů; dlouhodobý průměr: 15 tisíc). Tabulka 6 – Návštěvnost Regionálního muzea v letech 1990-2005 Návštěvnost Meziroční index
Návštěvnost Meziroční index
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
24 703
16 391 66,4
27 324 166,7
13 203 48,3
12 522 94,8
12 603 100,6
15 684 124,4
12 300 78,4
9 692 78,8
13 767 142,0
2000 13 016 94,5
2001 11 560 88,8
2002 12 655 109,5
2003 15 081 119,2
2004 16 702 110,7
2005 13 528 81,0
Graf 8 - Návštěvnost Regionálního muzea v letech 1990-2005
8
05 20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98
19
97 19
96 19
94
95 19
19
93 19
92 19
91 19
19
90
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
2.7 Galerie Máselnice Galerie české kultury na II. zámeckém nádvoří vystavuje tvorbu současných výtvarníků a od roku 2000 přilákala celkem 67 tisíc návštěvníků. Exponáty z různých oborů (sochařství, malířství, grafika, sklo, tapisérie…) si v posledních letech prohlédlo okolo 13 tisíc hostů ročně. Tabulka 7 - Návštěvnost galerie Máselnice v letech 2000-2005 Návštěvnost Meziroční index
2000
2001
2002
2003
2004
2005
10 000
10 000 100,0
6 767 67,7
12 942 191,3
13 752 106,3
13 436 97,7
Graf 9 – Návštěvnost galerie Máselnice v letech 2000-2005 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2.8 Grafitový důl Prohlídkový okruh v grafitovém dole na okraji Českého Krumlova absolvovalo od roku 1994 přes 150 tisíc návštěvníků. Do hloubky přibližně 70 metrů se vydalo v průměru 14 tisíc turistů ročně. Počet návštěvníků nicméně kolísal mezi 9 tisíci v letech 1994 a 2003 a 18,5 tisíci v roce 1997. Poslední dostupné údaje za rok 2004 udávají meziroční zvýšení přibližně o 14 %. Tabulka 8 - Návštěvnost Grafitového dolu v letech 1994-2005 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Návštěvnost 9 125 14 408 15 437 18 500 17 800 13 717 16 050 15 131 13 471 9 060 Meziroční index 157,9 107,1 119,8 96,2 77,1 117,0 94,3 89,0 67,3 NA – údaj se nepodařilo zjistit
9
2004
2005
10 290 113,6
NA
Graf 10 – Návštěvnost Grafitového dolu v letech 1994-2004
20 000 15 000 10 000 5 000
04 20
03 20
02 20
20
01
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
19
19
94
95
0
2.9 Dům fotografie Během pětileté existence navštívilo Dům fotografie přes 23 tisíc hostů. Tvorbu převážně českých autorů si ročně prohlédlo v průměru 4 700 návštěvníků. S výjimkou roku 2003 (- 19,3 %) vykazovala návštěvnost galerie vysoké hodnoty růstu – v uplynulé sezóně se počet hostů zvýšil o 37,7 %.
Tabulka 9 - Návštěvnost Domu fotografie v letech 2001-2005 Návštěvnost Meziroční index
2001
2002
2003
2004
2005
2 973
4 779 160,7
3 858 80,7
4 930 127,8
6 787 137,7
Graf 11 – Návštěvnost Domu fotografie v letech 2001-2005 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2001
2002
2003
2004
2005
10
2.10 Pohádkový dům Pohádkový dům - Kabinet loutek Národního muzea přilákal od roku 2002 celkem 21 tisíc návštěvníků. V roce 2005 si výstavu se třemi sty exponáty, z nichž nejstarší pocházejí z 18. století, prohlédlo téměř 5 700 návštěvníků. Tato sezóna tak byla druhou nejúspěšnější v čtyřleté historii Pohádkového domu. Tabulka 10 - Návštěvnost Pohádkového domu v letech 2002-2005 Návštěvnost Meziroční index
2002
2003
2004
2005
8 153
5 469 67,1
2 078 38,0
5 686 273,6
Graf 12 – Návštěvnost Pohádkového domu v letech 2002-2005 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2002
2003
2004
2005
2.11 Muzeum marionet Do Muzea marionet, sídlícího v historickém objektu bývalého kostela svatého Jošta, zavítalo během čtyřleté existence přibližně 16,5 tisíce návštěvníků. Expozici starých českých loutek a loutkových divadel včetně dekorací a opon z druhé poloviny 19. stol. doplněné o moderní díla loutkářského výtvarnictví si v rekordní premiérové sezóně 2002 prohlédlo téměř 6 tisíc hostů. V posledních dvou letech se návštěvnost pohybovala okolo 3 700 osob ročně.
Tabulka 11 - Návštěvnost Muzea marionet v letech 2002-2005 Návštěvnost Meziroční index
2002
2003
2004
2005
5 850
3 321 56,8
3 740 112,6
3 650 97,6
11
Graf 13 – Návštěvnost Muzea marionet v letech 2002-2005 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2002
2003
2004
2005
2.12 Galerie Doxa Volně přístupné prodejní výstavy současného výtvarného umění (sklo, obrazy, a další) navštíví v zámecké Sloupové síni okolo 20 tisíc hostů ročně (kvalifikovaný odhad pořadatele).
Tabulka 12 – Návštěvnost galerie Doxa v letech 2000-2005 2000
2001
Návštěvnost 2 500 25 000 NA – údaj se nepodařilo zjistit
12
2002
2003
2004
2005
NA
NA
23 800
18 400
3. Návštěvnost kulturních akcí 3.1 Festival Jihočeské divadelní léto – otáčivé hlediště V rámci Jihočeského divadelního léta bylo v období 1994-2005 odehráno celkem 673 představení, které zhlédlo téměř 400 tisíc diváků. V uplynulé sezóně přilákalo 79 představení do zahrady českokrumlovského zámku rekordních 47 tisíc diváků. Kapacita unikátního otáčivého hlediště (650 osob) tak byla využita z 92 %. Počet návštěvníků vzrostl od roku 1994 téměř na trojnásobek (+ 173 %), průměrný roční přírůstek dosahoval 9,6 %. Růst počtu diváků přibližně kopíroval růst počtu představení, výjimku tvořilo léto roku 2000, kdy se deštivé počasí odrazilo v poklesu průměrného využití kapacity na 77 %. Od roku 2001 se tento ukazatel drží nad 91 % (průměrná hodnota za období 1994-2005).
Tabulka 13 – Návštěvnost festivalu Jihočeské divadelní léto v letech 1994-2005 1994 1995 1996 Počet návštěvníků 17 281 26 001 25 093 Meziroční index 150,5 96,5 Počet představení 28 45 44 Využitá kapacita hlediště 95% 89% 88%
1997 27 260 108,6 50 84%
1998 31 458 115,4 54 90%
1999 35 841 113,9 60 92%
2000 30 512 85,1 61 77%
2001 39 000 127,8 63 95%
2002 36 317 93,1 57 98%
2003 35 735 98,4 57 96%
2004 44 226 123,8 75 91%
Graf 14 – Návštěvnost festivalu Jihočeské divadelní léto v letech 1994-2005 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
13
2005 47 135 106,6 79 92%
3.2 Hudební festivaly 3.2.1 Mezinárodní hudební festival Český Krumlov Téměř 83 tisíc návštěvníků se v letech 1994-2005 zúčastnilo celkem 226 koncertů uspořádaných v rámci Mezinárodního hudebního festivalu (MHF). V roce 2005 si 28 koncertů převážně klasické hudby přišlo poslechnout rekordních 15 200 návštěvníků, což představovalo meziroční nárůst o 10,1 %. Počty návštěvníků se zvyšovaly téměř s každým ročníkem s výjimkou let 1999 (- 5,9 %), 2001 (- 3,9 %) a povodňového roku 2002, kdy se uskutečnilo pouze 12 koncertů s průměrnou návštěvností 287 posluchačů. V roce 2004 se součástí MHF stala vystoupení dříve pořádaná v rámci Klavírního festivalu, počet koncertů se tak zvýšil z 18 na 27, počet návštěvníků meziročně vzrostl o 95 %. Průměrná návštěvnost se zvýšila z 226 posluchačů v roce 1994 na 543 osob v roce 2005. Tabulka 14 – Návštěvnost Mezinárodního hudebního festivalu v letech 1994-2005 Počet návštěvníků Meziroční index Počet koncertů
1994 2 715 12
1995 3 480 128,2 14
1996 4 890 140,5 16
1997 5 280 108,0 15
1998 5 436 103,0 18
1999 5 114 94,1 22
2000 8 303 162,4 23
2001 7 980 96,1 21
2002 3 440 43,1 12
2003 2004* 2005* 7 083 13 800 15 200 205,9 194,8 110,1 27 28 18
* Od roku 2004 se součástí MHF stal Klavírní festival (viz dále)
Graf 15 – Návštěvnost Mezinárodního hudebního festivalu v letech 1994-2005 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
* Od roku 2004 se součástí MHF stal Klavírní festival (viz dále)
14
2000
2001
2002
2003
2004*
2005*
3.2.2 Klavírní festival Přibližně 7 tisíc návštěvníků přivítal během let 1994-2003 českokrumlovský Klavírní festival. Sedm koncertů si každoročně poslechlo v průměru 700 osob, návštěvnost ale v jednotlivých ročnících kolísala mezi 464 posluchači v roce 1994 a 1 092 návštěvníky v roce 1998. Od roku 2004 je Klavírní festival pořádán jako součást Mezinárodního hudebního festivalu.
Tabulka 15 – Návštěvnost Klavírního festivalu v letech 1994-2003 Počet návštěvníků Meziroční index Počet představení
1994 464 7
1995 620 133,6 7
1996 552 89,03 7
1997 790 143,1 7
1998 1 092 138,2 7
1999 625 57,23 7
2000 980 156,8 7
2001 773 78,88 7
2002 520 67,27 7
2003 538 103,5 7
Graf 16 – Návštěvnost Klavírního festivalu v letech 1994-2003 1200 1000 800 600 400 200 0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
3.2.3 Koncerty společnosti Fidelio Občanské sdružení Fidelio uspořádalo od roku 2002 celkem 181 koncertů klasické hudby. Jednotlivé ročníky přilákaly okolo 2 200 posluchačů (údaj za rok 2003 se nepodařilo zjistit), průměrná návštěvnost jednoho koncertu se pohybovala mezi 44 (2005) a 55 posluchači (2002).
Tabulka 16 – Návštěvnost koncertů občanského sdružení Fidelio v letech 2002-2005
Počet návštěvníků Počet koncertů
2002 2 304 42
2003 NA 47
15
2004 2 218 43
2005 2 172 49
3.2.4 Festival komorní hudby Necelých 28 tisíc posluchačů zavítalo v letech 1994-2005 na 153 koncertů pořádaných v rámci Festivalu komorní hudby. Zatímco v roce 1995 si festivalový koncert poslechlo v průměru 86 osob, v roce 2001 byla průměrná návštěvnost téměř trojnásobná (243 osob). Nejpočetnější publikum se sešlo v letech 1999 (celkem 3 148 posluchačů) a 2003 (2 920 návštěvníků), v posledních dvou ročnících posluchači ubývali (v uplynulé sezóně se tak stalo zejména v důsledku zrušení dvou plánovaných koncertů). Tabulka 17 – Návštěvnost Festivalu komorní hudby v letech 1994-2005 Počet návštěvníků Meziroční index Počet koncertů
1994 1 055 7
1995 951 90,1 11
1996 2 390 251,3 13
1997 2 256 94,4 16
1998 2 580 114,4 14
1999 3 148 122,0 14
2000 2 435 77,4 15
2001 2 678 110,0 11
2002 2 787 104,1 13
2003 2 920 104,8 13
2004 2 459 84,2 14
2005 1 920 78,1 12
Graf 17 – Návštěvnost Festivalu komorní hudby v letech 1994-2005 3 200 2 800 2 400 2 000 1 600 1 200 800 400 0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
3.2.5 Festival staré hudby V rámci Festivalu staré hudby bylo v letech 1994-2005 uspořádáno celkem 122 koncertů, které navštívilo přes 11,5 tisíce posluchačů. Návštěvnost jednotlivých ročníků se do značné míry odvíjela od počtu uskutečněných koncertů, nejvíce posluchačů přilákal festival v letech 1998 (1 350 osob) a 1996 (1 345 osob). Z hlediska návštěvnosti na jeden koncert vynikly ročníky 2000 (140 posluchačů) a 2001 (132 posluchačů)(průměr za období 1994-2005: 95 osob).
Tabulka 18 – Návštěvnost Festivalu staré hudby v letech 1994-2005 Počet návštěvníků Meziroční index Počet koncertů
1994 1 200 13
1995 640 53,3 8
1996 1 345 210,2 11
1997 1 165 86,6 16
1998 1 350 115,9 15
16
1999 845 62,6 9
2000 980 116,0 7
2001 790 80,6 6
2002 834 105,6 9
2003 1 173 140,6 13
2004 700 59,7 8
2005 560 80,0 7
Graf 18 – Návštěvnost Festivalu staré hudby v letech 1994-2005 1 500 1 200 900 600 300 0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
3.2.6 Festival Jazz na konci léta Přibližně 10,5 tisíce posluchačů přilákal festival Jazz na konci léta v letech 1999-2005. Rekordní návštěvnost byla zaznamenána v roce 2001 (2 500 posluchačů), v povodňovém roce 2002 se naopak uskutečnily pouze 2 koncerty, na které zavítalo celkem 500 posluchačů. V následujících třech letech přibyly koncerty i návštěvníci, rychlý nárůst počtu koncertů se odrazil v klesající průměrné návštěvnosti na jeden koncert (průměr za období 1999-2005: 108 posluchačů). Tabulka 19 – Návštěvnost festivalu Jazz na konci léta v letech 1999-2005 Počet návštěvníků Meziroční index Počet koncertů
1999 850 10
2000 1 750 205,9 14
2001 2 500 142,9 18
2002 500 20,0 2
2003 1 400 280,0 6
2004 1 600 114,3 15
2005 1 950 121,9 33
Graf 19 – Návštěvnost festivalu Jazz na konci léta v letech 1999-2005 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1999
2000
2001
2002
17
2003
2004
2005
3.2.7 Festival Big beat V průběhu pěti let přilákal festival Big beat do Horní Plané u lipenské přehrady (2000-2001) a Českého Krumlova (2002-2004) celkem 4 700 návštěvníků. V roce 2001 se na festivalu sešlo rekordních 1 300 posluchačů, druhým nejúspěšnějším ročníkem byl ten následující s návštěvností 1 200 osob. Po slabší účasti v letech 2003-2004 si festival vybral roční přestávku, v roce 2006 se v pozměněné podobě vrací na přehradu Lipno.
Tabulka 20 – Návštěvnost festivalu Big beat v letech 2000-2004 Počet návštěvníků Meziroční index
2000 1 000
2001 1 300 130,0
2002 1 200 92,3
2003 500 41,7
2004 732 146,4
2005 -
Graf 20 – Návštěvnost festivalu Big beat v letech 2000-2004 1 500 1 200 900 600 300 0 2000
2001
2002
2003
2004
3.2.8 Festival Hurá do Krumlova Festival Hurá do Krumlova nabídl v roce 2004 celkem 12 vystoupení umělců z oblasti folku, country a trampské hudby, jeho branami v tomto roce prošlo přibližně 8 tisíc návštěvníků. V roce 2005 se festival rozrostl na 35 koncertů (návštěvnost se nepodařilo zjistit).
18
3.3 Další kulturní akce 3.3.1 Slavnosti pětilisté růže Přibližně 185 tisíc návštěvníků zavítalo v letech 1993-2005 na českokrumlovské Slavnosti pětilisté růže. V roce 2005 se renesančních slavností, konaných každoročně v jednom z červnových víkendů, zúčastnilo téměř 23 tisíc návštěvníků, což představovalo meziroční nárůst o 11,9 %, rekordní návštěvnost z roku 2003 (24 434 osob) ale překonána nebyla. V období 1993-2005 vzrostl počet účastníků téměř na čtyřnásobek (průměrně o 12,1 % ročně). Tabulka 21 – Návštěvnost Slavností pětilisté růže v letech 1993-2005 Počet návštěvníků Meziroční index
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 5 800 6 400 8 500 7 200 10 126 11 761 14 730 15 369 19 431 17 791 24 434 20 314 22 741 110,3 132,8 84,7 140,6 116,1 125,2 104,3 126,4 91,6 137,3 83,1 111,9
Graf 21 – Návštěvnost Slavností pětilisté růže v letech 1993-2005 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
3.3.2 Svatováclavské slavnosti Od roku 2002 jsou v Českém Krumlově u příležitosti svátku patrona české země pořádány slavnosti spojené s nocí otevřených muzeí a galerií, koncerty, divadelními představeními, a dalším programem. Prvního ročníku se zúčastnilo přes 7 600 návštěvníků, v roce 2004 byla návštěvnost skromnější (4 057 účastníků), údaje za roky 2003 a 2005 se nepodařilo získat.
Tabulka 22 – Návštěvnost Svatováclavských slavností v letech 2002-2005 Počet návštěvníků
2002
2003
2004
2005
7 636
NA
4 057
NA
19
3.3.3 Dny evropského dědictví V rámci Dnů evropského dědictví pořádaných v různých zářijových termínech se nejširší veřejnosti otevírají brány nejzajímavějších památek, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. V roce 2003 této možnosti během dvou dnů využilo necelých osm stovek zájemců, o rok později přilákala desetidenní akce téměř 2 tisíce návštěvníků.
Tabulka 23 – Návštěvnost Dnů evropského dědictví v letech 2003-2005 Počet návštěvníků
2003
2004
2005
792
1 991
NA
3.3.4 Den s handicapem Od roku 2004 je v Českém Krumlově pořádán Den s handicapem – Den bez bariér, jehož účelem je zpřístupnit vybrané památky, galerie i další zajímavosti lidem se zdravotním postižením. S pomocí asistentů a provizorních nájezdů si město během úvodních dvou ročníků prohlédlo 810 handicapovaných. V roce 2005 nejčastěji volili speciální prohlídku zámku a barokního divadla a také projížďky na raftech a upravených vorech po Vltavě kolem města.
Tabulka 24 – Návštěvnost Dne s handicapem v letech 2004-2005 2004 510 23
Počet návštěvníků Počet představení
2005 300 23
3.3.5 Ekofilm Ekofilm je nejstarší evropskou mezinárodní přehlídkou filmů a videopořadů o životním prostředí. První ročník byl uspořádán v roce 1974 v Ostravě, v roce 1997 se festival přestěhoval do Českého Krumlova, koncepce Ekofilmu byla rozšířena o tematiku kulturního a přírodního dědictví, včetně ochrany památek. V roce 2004 festival přilákal 1 745 diváků, návštěvnost za rok 2005 se zjistit nepodařilo. 3.3.6 Mezinárodní divadelní festival Miraculum V roce 2005 se v Českém Krumlově uskutečnil první ročník Mezinárodního divadelní festivalu Miraculum. Festivalu, na kterém se představily divadelní soubory z České republiky, Rakouska a Německa, se v premiérové sezóně zúčastnilo 850 diváků.
20
4. Vytíženost turistické infrastruktury 4.1 Ubytovací zařízení V roce 2005 dosáhl počet přenocování v českokrumlovských ubytovacích zařízeních téměř 220 tisíc, což představovalo meziroční nárůst o 14,1 %, oproti roku 1998 se tento údaj zvýšil 3,5krát. S výjimkou povodňového roku 2002 (- 32,2 %) rostl počet přenocování dvouciferným tempem, v roce 1999 došlo ke skokovému zvýšení o 83,2 %. V následující tabulce jsou uvedeny podrobné údaje pro jednotlivé typy ubytování.
Tabulka 25 – Počet přenocování v letech 1998-2005 Hotel Meziroční index Pension v centru Meziroční index Jiné ubytování v centru Meziroční index Pensiony mimo centrum Meziroční index Rodinné domy Meziroční index Ostatní zařízení Meziroční index Celková kapacita Meziroční index
1998 18 786 25 141 4 438 5 498 6 977 1 916 62 756
1999 22 666 120,7 38 619 153,6 5 030 113,3 7 517 136,7 7 941 113,8 33 189 1 732,2 114 963 183,2
2000 36 779 162,3 40 941 106,0 6 990 139,0 6 547 87,1 7 659 96,4 43 932 132,4 142 848 124,3
2001 46 342 126,0 49 879 121,8 9 043 129,4 7 967 121,7 7 937 103,6 41 984 95,6 163 152 114,2
2002 39 984 86,3 32 598 65,4 7 178 79,4 6 394 80,3 6 520 82,1 17 898 42,6 110 573 67,8
2003 49 197 123,0 49 404 151,6 9 213 128,4 10 660 166,7 6 969 106,9 39 241 219,2 164 684 148,9
2004 95 217 193,5 56 947 115,3 3 131 34,0 20 031 187,9 4 792 68,8 11 000 28,0 191 118 116,1
2005 95 078 99,9 57 690 101,3 75 2,4 24 526 122,4 361 7,5 40 424 367,5 218 154 114,1
Srovnání s vývojem v České republice a Jihočeském kraji je pro Český Krumlov více než příznivé. Zatímco v Českém Krumlově počet přenocování v období 2000-2005 vzrostl o 52,7 %, Jihočeský kraj i celá republika vykázaly za uvedené období pokles o 14,8 %, respektive 8,8 %. Zmíněného nárůstu bylo dosaženo navzdory třetinovému propadu v roce 2002 (v Praze, dalším městě zasaženém tehdejšími povodněmi, klesl počet přenocování „pouze“ o 15,6 %).
Tabulka 26 – Počet přenocování - srovnání vývoje v České republice, Jihočeském kraji a Českém Krumlově v období 2000-2005 Česká republika Meziroční index Jihočeský kraj Meziroční index Český Krumlov Meziroční index
2000 44 199 616 4 098 376 142 848
2001 39 122 187 88,5 3 244 212 79,2 163 152 114,2
2002 37 109 835 94,9 2 861 071 88,2 110 573 67,8
2003 39 343 250 106,0 3 415 441 119,4 164 684 148,9
2004 40 780 708 103,7 3 658 198 107,1 191 118 116,1
2005 40 320 477 98,9 3 490 237 95,4 218 154 114,1
Struktura noclehů z hlediska typu ubytovacího zařízení byla v roce 2005 následující: necelých 44 % připadlo na hotely, přibližně 38 % na penziony, zbylých více jak 18 % tvořila přenocování v ostatních typech ubytovacích zařízení.
21
Graf 22 – Přenocování v Českém Krumlově dle typu ubytovacího zařízení v roce 2005
18,7%
43,6%
Hote ly Pe nziony Os tatní
37,7%
V roce 2005 nabízela ubytovací zařízení v Českém Krumlově celkovou kapacitu 2 835 lůžek. Od roku 1998 tak počet lůžek vzrostl o 121 %, což představovalo průměrné roční zvýšení o 12 %. Téměř polovinu (46,5 %) kapacity tvořila v roce 2005 lůžka v penzionech (dvě třetiny z nich se nacházely v centru města). Přibližně šest set lůžek, tedy zhruba 21 % celkové kapacity, nabízely v uplynulé sezóně českokrumlovské hotely. Návštěvníci mohli využít také 274 lůžek v rodinných domech.
Tabulka 27 – Počet lůžek v jednotlivých typech ubytovacích zařízení v období 1998-2005 Hotel Meziroční index Pension v centru Meziroční index Jiné ubytování v centru Meziroční index Pensiony mimo centrum Meziroční index Rodinné domy Meziroční index Ostatní zařízení Meziroční index Celková kapacita Meziroční index
1998 283 417 139 149 277 19 1 284
1999 278 98,2 503 120,6 147 105,8 162 108,7 307 110,8 466 2 452,6 1 863 145,1
2000 351 126,3 541 107,6 205 139,5 172 106,2 303 98,7 527 113,1 2 099 112,7
2001 432 123,1 602 111,3 250 122,0 201 116,9 285 94,1 548 104,0 2 318 110,4
2002 532 123,1 687 114,1 241 96,4 251 124,9 280 98,2 545 99,5 2 536 109,4
2003 534 100,4 765 111,4 268 111,2 278 110,8 292 104,3 543 99,6 2 680 105,7
2004 566 106,0 846 110,6 112 41,8 384 138,1 290 99,3 513 94,5 2 711 101,2
2005 599 105,8 875 103,4 106 94,6 442 115,1 274 94,5 539 105,1 2 835 104,6
Jak je patrné z následujícího grafu, počet přenocování rostl rychleji než kapacita vyjádřená v lůžkodnech (zohledněn sezónní charakter některých ubytovacích zařízení). To se odrazilo v rostoucím vytížení ubytovacích kapacit.
22
Graf 23 – Vývoj počtu přenocování a ubytovací kapacity v letech 1998-2005 240 000
2 400 000
200 000
2 000 000
160 000
1 600 000
120 000
1 200 000
80 000
800 000
40 000
400 000
0
přenocování lůžkodny
0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Tabulka 28 – Využití ubytovacích kapacit v období 1998-2005 Hotel Pension v centru Jiné ubytování v centru Pensiony mimo centrum Rodinné domy Ostatní zařízení Celková kapacita
1998 21,0% 17,7% 9,5% 10,1% 7,1% 27,6% 14,3%
1999 26,2% 22,1% 9,7% 13,8% 7,2% 47,0% 21,0%
2000 32,2% 21,4% 9,5% 10,6% 7,1% 52,1% 22,6%
2001 29,4% 22,7% 9,9% 10,9% 7,6% 21,0% 19,3%
2002 20,6% 13,3% 8,2% 7,4% 6,4% 14,3% 13,2%
2003 25,2% 18,0% 9,4% 11,0% 6,5% 19,8% 17,0%
2004 46,1% 18,4% 7,7% 14,3% 4,5% 5,9% 19,3%
2005 43,9% 18,1% 0,2% 15,2% 0,4% 20,5% 21,1%
Průměrné využití kapacit vzrostlo od roku 1998 ze 14,3 % na 21,1 % v roce 2005. Hotelové kapacity byly v roce 2005 vytíženy ze 44 %, což představovalo více jak dvojnásobné zvýšení oproti roku 1998, současně ale meziroční pokles o 2,2 procentní body. Ubytování v rodinných domech bylo v roce 2005 spíše výjimečné, nevyužita zůstala v uplynulé sezóně také lůžka v ubytovacích kapacitách zařazených do kategorie „jiné ubytování v centru“. Údaje o vytížení kapacit bývají nicméně podhodnocené – míra zkreslení bývá přímo úměrná výši místního poplatku z ubytovací kapacity (v Českém Krumlově je stanoven na maximální úrovni).
23
4.2 Služby Infocentra Český Krumlov
4.2.1 Počet skupin využívajících služby průvodců přes Infocentrum ČK V roce 2005 si průvodcovské služby přes Infocentrum Český Krumlov objednalo celkem 606 skupin, což představovalo nárůst o třetinu oproti roku 2000 a meziroční zvýšení o 18 skupin. Významný podíl patří i nadále klientům cestovní kanceláře Miki Travel (japonští hosté) – v roce 2005 tvořili necelou třetinu objednávek, v roce 2002 doprovázeli místní průvodci celkem 316 skupin cestujících s touto společností (více než polovina všech skupin).
Tabulka 29 - Počet skupin využívajících služby průvodců přes Infocentrum ČK v letech 2000-2005 Počet skupin celkem Z toho: Miki Travel (jap. klientela)
2000 464 216
2001 528 253
2002 603 316
2003 543 199
2004 588 173
2005 606 194
4.2.2 Prodej tištěných průvodců V letech 2002-2005 prodalo Infocentrum v Českém Krumlově téměř 13 tisíc průvodců (nejvíce, přes 3,5 tisíce kusů, zakoupili návštěvníci v roce 2004). Německá a anglická mutace tvořily 54 % všech prodaných publikací, českou verzi naopak zakoupilo pouze v průměru 250 zájemců ročně. Prodejnost japonské mutace se pohybovala okolo 600 kusů za sezónu. Návštěvníci kupovali také průvodce ve francouzštině, holandštině, italštině, ruštině a španělštině (viz tabulka 30).
Tabulka 30 - Počty prodaných tištěných průvodců v Infocentru ČK v letech 2002-2005 2002 2003 2004 2005 Celkem
DE 679 1 000 993 938 3 610
EN 634 826 938 849 3 247
JP 684 405 570 746 2 405
CZ 195 268 260 279 1 002
FR 190 220 253 192 855
NL
IT
RU
ES
181 145 114 440
126 160 142 428
170 106 136 412
115 123 98 336
Celkem 2 382 3 311 3 548 3 494 12 735
4.3 Návštěvnost Oficiálního informačního systému regionu Český Krumlov Počet stránek stažených ze serverů www.ckrumlov.cz a www.ckrumlov.info (Oficiální informační systém regionu Český Krumlov, OIS) vzrostl z 0,6 milionu v roce 1999 na 8,5 milionů v roce 2005, což představovalo průměrný roční nárůst ve výši 57 %. V roce 2005 bylo ze zmíněných serverů staženo v průměru 23 tisíc stránek denně. 24
Tabulka 31 - Počty stránek stažených z OIS v letech 1998-2005 1998*
1999
2000
Počet stažených stránek 30 817 576 419 * OIS byl oficiálně spuštěn v září 1998
2001
2002
2003
2004
2005
1 473 195 3 229 243 4 248 100 4 692 428 5 857 814 8 543 281
4.4 Parkování osobních automobilů a autobusů Na sedmi sledovaných parkovištích bylo v roce 2005 evidováno přibližně 162 tisíc osobních aut a zhruba 8 250 autobusů. Největší podíl osobních automobilů (57 %) připadal tradičně na Jelenku I, necelých 35 tisíc vozidel (21 %) vykázalo za rok 2005 parkoviště Městský park. Ve srovnání s předešlým rokem došlo k výraznému nárůstu počtu parkujících autobusů (+ 45 %), osobních automobilů na odstavných parkovištích naopak mírně ubylo (- 7 %).
Tabulka 32 - Parkování osobních automobilů a autobusů v letech 2004-2005
2004 2005
Jelenka I Jelenka II
Pod Poštou
107 202 91 907
15 568 19 079
10 249 6 874
Osobní auta Městský Zámecká park zahrada Chvalšinská 34 847 34 760
2 726 4 764
Autobusy
3 239 4 338
Celkem
Zámecká zahrada
Lom
Celkem
173 831 161 722
125 309
5 559 7 937
5 684 8 246
Celkem návštěvníků* 575 022 653 284
* kvalifikovaný odhad počtu návštěvníků vychází z průměrného počtu 2 osob v osobním automobilu a 40 osob v autobuse
Oproti roku 2002 vzrostl počet automobilů i autobusů parkujících na sledovaných parkovištích o necelých 60 % (osobní auta + 56,5 %, autobusy + 58,7 %). V roce 2004 došlo v Českém Krumlově v souvislosti se snahou omezit množství automobilů v centru města ke změně parkovacího systému.
Tabulka 33 - Parkování osobních automobilů a autobusů v letech 2002-2003 Jelenka I
Jelenka II
Pod Poštou
Osobní auta Objížďková/Agip U Střelnice
72 373 96 932
4 437 4 698
10 876 17 310
11 586 17 556
2002 2003
2002 2003
Jelenka I
Jelenka II
1 031 1 349
4 097 4 483
7 553
Autobusy Objížďková/Agip Chvalšinská 37 34
217
Chvalšinská
Jízdárna
Celkem
2 628 2 766
1 422 1 211
103 322 148 026
Jízdárna
Celkem
Celkem návštěvníků*
31 116
5 196 6 199
414 484 544 012
* kvalifikovaný odhad počtu návštěvníků vychází z průměrného počtu 2 osob v osobním automobilu a 40 osob v autobuse
Na základě obsazenosti parkovišť je počet návštěvníků Českého Krumlova za rok 2005 odhadován na přibližně 650 tisíc (odhady jsou založeny na předpokládaném průměrném počtu 2 osob v osobním automobilech a 40 osob v autobusech). V období 2002-2005 vzrostl odhadovaný počet návštěvníků o 57,6 % (v průměru o 80 tisíc návštěvníků ročně). Následující graf zachycuje rozložení odhadovaného počtu návštěvníků podle jednotlivých měsíců.
25
Graf 24 – Odhad počtu návštěvníků dle obsazenosti parkovišť podle jednotlivých měsíců roku 2005 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
návštěvníci - OA návštěvníci - autobusy
ze n du be n kv ěte n če rv če en rv en ec sr pe n zá ří říj e lis n to pa d pr os in ec
r
bř e
ún o
led
en
návštěvníci celkem
Osobními auty přijela v roce 2005 podle odhadů přibližně polovina návštěvníků (60 % v roce 2004). V prázdninových měsících vzrostl tento podíl nad 60 % (srpen: 65,8 %). Na červenec a srpen připadlo zhruba 45 % všech návštěvníků, kteří v roce 2005 podle odhadů přicestovali do Českého Krumlova osobními auty (převážně tuzemští návštěvníci). Autobusy přijelo nejvíce hostů v červnu (podle odhadů přibližně 51 tisíc zejména zahraničních návštěvníků) a září (zhruba 44 tisíc osob).
26
5. Vývoj cestovního ruchu v České republice 5.1 Návštěvnost ubytovacích zařízení V roce 2005 dosáhl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních přibližně 12,36 mil., což představovalo meziroční nárůst o 1,2 % a zvýšení o 14 % oproti roku 2000. V hotelech a dalších zařízeních se poprvé od roku 1995 ubytovalo více cizinců než domácích návštěvníků (podíl zahraničních hostů: 51,3 %). Počet návštěvníků ze zahraničí rostl v období 2000-2005 v průměru o 2,6 % ročně, výsledky v jednotlivých sezónách se ale značně lišily – zatímco v roce 2004 přibyl téměř milion zahraničních návštěvníků (+19,4 %), v povodňovém roce 2002 došlo k poklesu o 12,3 %. Počty tuzemských hostů kolísaly v uvedeném období méně, s výjimkou roku 2003 (+10,5 %) se ovšem vyvíjely nepříznivě.
Vývoj návštěvnosti ubytovacích zařízení od roku 1990 (ČR) Počet hostů celkem (v tis.) Meziroční index Cizinci (v tis.) Meziroční index Občané ČR (v tis.) Meziroční index Podíl cizinců (v %) Počet přenocování (v tis.) Meziroční index Podíl cizinců (v %) Průměrný počet přenocování PPP – cizinci PPP - občané ČR Zdroj: Český statistický úřad
1990 8 423
. 24 480 . 2,9
1995 6 913
2000 10 864
3 381
4 773
3 532
6 091
48,9 24 233
43,9 44 200
42,6 3,5 3,1 3,9
35,3 4,1 3,3 4,7
2001 11 283 103,9 5 405 113,3 5 878 96,5 47,9 39 122 88,5 44,1 3,5 3,2 3,7
2002 10 415 92,3 4 743 87,7 5 672 96,5 45,5 37 110 94,9 42,0 3,6 3,3 3,8
2003 11 346 108,9 5 076 107,0 6 271 110,5 44,7 39 343 106,0 42,0 3,5 3,3 3,6
2004 12 220 107,7 6 061 119,4 6 158 98,2 49,6 40 781 103,7 46,5 3,3 3,1 3,5
2005 12 362 101,2 6 336 104,5 6 026 97,8 51,3 40 320 98,9 48,6 3,3 3,1 3,4
Také počty přenocování zaostávaly v posledních letech za úrovní roku 2000. V roce 2005 dosáhly přibližně 40,3 milionů, což představovalo pokles o 1,1 % oproti roku předchozímu a snížení o necelých 9 % od roku 2000. Nárůst oproti první polovině 90. let ovšem dosahuje zhruba dvou třetin.
Průměrný počet přenocování zůstal v roce 2005 na úrovni předchozí sezóny - 3,3 noci představovaly zvýšení oproti roku 1990 (2,9), trendem posledních let je ovšem zkracování pobytů (například v roce 2001 klesl tento ukazatel na 3,5 z 4,1 dosažených o rok dříve). Domácí návštěvníci tráví v českých hotelech a dalších ubytovacích zařízeních tradičně delší dobu, průměrný počet přenocování u nich ovšem klesl výrazněji (z 4,7 v roce 2000 na 3,4 v roce 2005). I přes odlišnou strukturu návštěvníků (čeští občané tvoří více než 2/3 hostů) vykázal cestovní ruch v Jihočeském kraji stejné základní tendence jako turistika v České republice. Počet hostů vzrostl od roku 2000 o 9,2 % na 1 023 289 osob, počet přenocování se ve stejném období snížil téměř o 15 % na necelých 3,5 milionu.
27
Vývoj návštěvnosti ubytovacích zařízení od roku 2000 (Jihočeský kraj) 2000 Počet hostů celkem (v tis.) Meziroční index Cizinci (v tis.) Meziroční index Občané ČR (v tis.) Meziroční index Podíl občanů ČR (v %) Počet přenocování (v tis.) Meziroční index Podíl občanů ČR (v %) Průměrný počet přenocování PPP – cizinci PPP - občané ČR Zdroj: Český statistický úřad
2001 937 218 719
76,7 4 098 83,4 4,4 3,1 4,8
2002
919 98,1 241 110,7 678 94,3 73,8 3 244 79,2 80,7 3,5 2,6 3,9
796 86,5 246 101,8 550 81,1 69,1 2 861 88,2 75,5 3,6 2,9 3,9
2003 937 117,8 246 100,0 692 125,8 73,8 3 415 119,4 78,5 3,6 3,0 3,9
2004 1 069 114,0 318 129,3 751 108,5 70,3 3 658 107,1 77,0 3,4 2,7 3,7
2005 1 023 95,8 327 102,9 696 92,7 68,0 3 490 95,4 74,3 3,4 2,7 3,7
Podíl zahraničních návštěvníků významně vzrostl: z 23,3 % v roce 2000 na 32 % v roce 2005. Také v Jihočeském kraji postupně klesal průměrný počet přenocování – na 2,7 v případě zahraničních hostů a na 3,7 u návštěvníků domácích. Údaje za roky 2001 a 2002 poskytují poměrně překvapivou informaci – podle této statistiky odradily povodně pouze domácí turisty (počet hostů: 18,9 %, počet přenocování: -17,5 %), počty zahraničních návštěvníků v roce 2002 naopak rostly (počet hostů: +1,8 %, počet přenocování +12,1 %). Nejvíce zahraničních návštěvníků ubytovaných v českých hotelech a dalších zařízeních pochází tradičně z Německa. V roce 2005 tvořili občané SRN přibližně čtvrtinu všech hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. V desítce největších zdrojových zemí drží spolu s Nizozemci druhé místo z hlediska průměrné délky pobytu (3,7 noci). Prvenství v tomto směru patří návštěvníkům z Ruské federace, kterých v roce 2005 přicestovalo necelých 186 tisíc a kteří se v ČR zdrželi v průměru 5,6 noci. Přibližně desetina zahraničních návštěvníků (660 tisíc) pocházela ze Spojeného království, 6,4 % hostů-cizinců (405 tisíc) přijelo z Itálie.
Top 10 zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních v ČR a Jihočeském kraji (2005) Česká republika Jihočeský kraj Počet Počet Počet Počet Země PPP* Země PPP* hostů přenocování hostů přenocování 1 Německo 1 606 947 5 887 902 3,7 1 Německo 94 991 327 666 3,4 2 Spojené království 657 110 1 797 329 2,7 2 Nizozemsko 37 057 203 580 5,5 3 Itálie 405 079 1 168 315 2,9 3 Rakousko 30 449 58 422 1,9 4 USA 303 641 898 046 3,0 4 Francie 23 683 61 665 2,6 5 Nizozemsko 295 856 1 108 994 3,7 5 USA 15 143 24 957 1,6 6 Polsko 261 576 556 565 2,1 6 Itálie 12 732 19 006 1,5 7 Slovensko 260 212 760 077 2,9 7 Slovensko 11 240 32 251 2,9 8 Francie 257 683 660 786 2,6 8 Japonsko 8 643 11 411 1,3 9 Španělsko 224 327 709 448 3,2 9 Spojené království 8 598 16 730 1,9 10 Rusko 185 705 1 045 907 5,6 10 Polsko 6 373 11 283 1,8 6 336 128 19 595 035 3,1 Zahraniční hosté Zahraniční hosté 326 962 896 219 2,7 * průměrný počet přenocování Zdroj: Český statistický úřad
28
Také v Jihočeském kraji patří první místo hostům ze SRN, jejich podíl převyšuje celorepublikový průměr o necelé 4 procentní body (29,1 %). Přibližně 37 tisíc návštěvníků přicestovalo z Nizozemského království (podíl 11,3 %), tito hosté strávili v Jihočeském kraji relativně nejvíce času (průměrný počet přenocování: 5,5). V roce 2005 přijelo také zhruba 30 tisíc návštěvníků ze sousedního Rakouska.
5.2 Hraniční statistika Příjezdy zahraničních návštěvníků do České republiky (včetně jednodenních) vzrostly v roce 2005 o 4,8 %, po třech letech opět překročily hranici 100 milionů (počty návštěvníků zahrnují všechny nerezidenty, kteří překročili hranici bez ohledu na účel návštěvy - nejedná se tedy pouze o cestovní ruch). Tři čtvrtiny návštěvníků (75,6 milionů, meziroční nárůst o 2,7 %) přijely ze sousedních zemí, z ostatních států bez vízové povinnosti pocházelo přibližně 24 milionů návštěvníků (+11,6 %), vízum získalo zhruba 800 tisíc hostů (+15,4 %). Výjezdy českých občanů do zahraničí poklesly v roce 2005 o 1,3 % na 36,2 milionů. Nejvyšší úrovně v historii České republiky dosáhly výjezdy v roce 1996 (48,6 mil.).
Hraniční statistika – příjezdy zahraničních návštěvníků do ČR a výjezdy občanů ČR do zahraničí v letech 1993-2005 v tis. osob
Příjezdy
19931)
71 736
19942)
101 140
Index
Výjezdy
Index
30 981 141,0
45 845
148,0
98 061 97,0 44 873 97,9 19953) 111,6 108,3 109 405 48 614 1996 98,6 94,8 1997 107 884 46 070 95,3 94,7 43 608 1998 102 844 98,0 91,7 1999 100 832 39 977 95,5 38 177 2000 104 247 103,4 98,9 94,9 2001 103 070 36 224 94,7 94,7 34 303 2002 97 594 97,3 2003 94 984 36 074 105,2 2004 95 897 101,0 36 650 101,6 98,7 2005 100 466 104,8 36 186 Zdroj: Český statistický úřad, Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ČR 1) bez úseku státní hranice se Slovenskem 2) bez železničních hraničních přechodů se Slovenskem 3) do srpna bez železničních hraničních přechodů se Slovenskem Metodické poznámky: Počet osob, které překročily státní hranice, je zjišťován pracovníky cizinecké a pohraniční policie kvalifikovaným odhadem (zejména na silničních a železničních hraničních přechodech). Přesný počet je uváděn pouze za zahraniční osoby ze států s vízovou povinností. Do počtu příjezdů zahraničních osob jsou zahrnuty všechny osoby (nerezidenti), které překročily státní hranici do ČR bez ohledu na účel návštěvy (nejedná se tedy pouze o cestovní ruch).
Naprostá většina zahraničních návštěvníků využívá při příjezdu do České republiky silniční dopravu – v roce 2005 to bylo 92,2 % (snížení o 2,2 procentní body oproti roku 1996), železniční dopravu zvolilo 3,1 % návštěvníků (4,2 % v roce 1996). Podíl letecké dopravy vzrostl v období 1996-2005 z 1,4 % na 4,7 % (přes 4,7 milionů návštěvníků).
29
Příjezdy zahraničních návštěvníků podle druhu dopravy v letech 1996-2005 Celkem 1996 109 404 686 1997 107 884 035 1998 102 843 599 1999 100 832 373 2000 104 246 611 2001 103 069 603 2002 97 594 073 2003 94 984 476 2004 95 896 616 2005 100 466 300 Zdroj: Český statistický úřad
silniční doprava
železniční doprava
103 312 548 101 859 692 96 492 846 95 314 839 98 317 122 97 019 934 91 760 039 88 714 028 88 663 036 92 607 563
letecká doprava
4 578 289 4 531 928 4 870 456 4 079 639 4 011 304 3 931 236 3 369 173 3 116 647 3 080 255 3 131 929
1 513 849 1 492 415 1 480 297 1 437 895 1 918 185 2 118 433 2 464 861 3 153 801 4 153 325 4 726 808
Zásadní změnu do letecké dopravy a cestovního ruchu přinesly nízkonákladové letecké společnosti. Od roku 1999, kdy se na českém trhu tyto aerolinie poprvé objevily, vzrostl počet zahraničních návštěvníků využívajících tento způsob dopravy cca 3,3krát. V uplynulé sezóně došlo k meziročnímu nárůstu o 13,8 %.
Letiště v Praze-Ruzyni odbavilo v roce 2005 přibližně 10,8 milionu cestujících (přílety i odlety), což představovalo zvýšení o 11,3 % oproti předchozímu roku. V roce 2004 patřilo ruzyňskému letišti dle údajů Eurostatu 27. místo v Evropské unii (posun o 9 míst proti roku 2003, první místo mezi novými členskými zeměmi). Ve srovnání s počátkem roku 1990 odbavuje pražské letiště zhruba desetkrát více cestujících. V roce 2005 bylo přibližně 84 % cestujících přepraveno na pravidelných linkách. Příznivý vývoj zaznamenala také další letiště v ČR – Brno, Ostrava a Karlovy Vary.
5.3 Domácí cestovní ruch V roce 2005 uskutečnili čeští občané starší 15 let v České republice přibližně 17,4 milionů kratších cest (1-3 noci), přes 5,5 milionů delších cest (4 a více nocí) a zhruba 2,2 milionů cest služebních (viz poznámky). Na jednoho občana staršího 15 let (8,7 milionů, údaj k 31.12. 2004) tak připadaly dvě kratší cesty v České republice, 64 % z nich vyjelo také na jednu cestu delší (průměrný počet přenocování: 7,7), čtvrtina Čechů v produktivním věku absolvovala v roce 2005 služební cestu. Počet služebních cest poklesl meziročně téměř o třetinu (na 2 173 cest), průměrný počet přenocování se ovšem zvýšil z 2,4 v roce 2004 na 2,7 v roce 2005.
Domácí a výjezdový cestovní ruch v letech 2003-2005 (počet cest a jejich průměrná délka) Rok
Počet delších cest (v tis.) do v ČR zahraničí
Počet kratších cest (v tis.) do v ČR zahr.
2003 5 884 4 457 20 356 2004 5 552 4 031 17 114 2005 5 567 4 374 17 372 Zdroj: Český statistický úřad
1 203 1 072 1 022
Počet služebních cest (v tis.) v ČR 2 801 3 168 2 173
do zahr. 1 554 1 540 1 567
30
DC: průměrný počet přenocování v ČR 7,9 8,4 7,7
KC: PPP
do zahr. v ČR 9,9 9,0 8,8
1,9 2,0 1,9
SC: PPP
do do v ČR zahr. zahr. 2,2 2,2 2,2
2,3 2,4 2,7
4,2 4,4 3,7
Průměrné výdaje dosáhly v roce 2005 částky 282 Kč na den a 824 Kč na celý pobyt v případě kratších cest a 387 Kč na den a 3 357 Kč na pobyt v případě cest delších. Navzdory rostoucí délce klesly průměrné výdaje na tuzemskou služební cestu na 1 935 Kč (meziročně -20,6 %).
Výdaje na domácí a výjezdový cestovní ruch v letech 2003-2005
Rok
Delší cesty: průměrné výdaje na 1 cestu (v Kč) do v ČR zahraničí
2003 3 010 12 373 2004 3 365 12 885 2005 3 357 12 021 Zdroj: Český statistický úřad
Kratší cesty: průměrné výdaje na 1 cestu (v Kč) do v ČR zahraničí 804 801 824
3 025 3 110 3 631
Služební cesty: průměrné výdaje na 1 cestu (v Kč) do v ČR zahraničí 2 315 2 437 1 935
12 762 13 670 11 762
Delší cesty: průměrné výdaje na 1 den (v Kč) do v ČR zahraničí 339 357 387
1 136 1 293 1 233
Kratší cesty: průměrné výdaje na 1 den (v Kč) do v ČR zahraničí 279 271 282
943 979 1 120
Poznámky: Delší cesta: cesta (dovolená) za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí Kratší cesta: Cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí Služební cesta: Cesta služebního/pracovního charakteru mimo obvyklé prostředí s nejméně 1 přenocováním, jejíž délka nesmí překročit 12 měsíců Metodika: Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu jsou zjišťovány prostřednictvím výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR). Vybraný člen šetřené domácnosti starší 15-ti let je dotazován na cesty, jež uskutečnil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času, rekreace nebo služební cesty mimo své obvyklé prostředí (tj. mimo své trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu apod.). Údaje zjištěné ve výběrovém šetření jsou přepočteny na celou populaci starší 15 let. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr - jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod, na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně.
5.4 Kapacity ubytovacích zařízení Od roku 1990 vzrostl počet ubytovacích zařízení na trojnásobek (7 640), počet pokojů a lůžek se zvýšil zhruba o 120 % (165 tisíc pokojů, 433 tisíc lůžek). Poslední dostupné údaje za rok 2004 nicméně udávají mírný meziroční pokles u všech třech ukazatelů. Podíl hotelů a penzionů na celkové ubytovací kapacitě vzrostl z přibližně třetiny v roce 1995 na 56,4 % v roce 2004 (v hotelech a podobných zařízeních se v roce 2004 nacházelo 60 % pokojů a 53 % lůžek). Na jedno ubytovací zařízení připadalo v předminulém roce v průměru 22 pokojů a 57 lůžek. Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení od roku 1990 Ubytovací zařízení z toho: hotely a pod. zařízení Počet pokojů celkem z toho: v hotelech Počet lůžek celkem z toho: v hotelech *) odhad MAG Consulting Zdroj: Český statistický úřad
1990 2 531 75 000*) 193 244
1995 3 030 983 88 729 47 570 237 350 114 072
2000 7 469 3 960 169 655 95 365 437 440 217 664
2001 7 703 4 112 169 395 95 460 440 314 218 645
2002 7 869 4 335 170 645 96 650 445 611 223 392
2003 7 926 4 377 170 717 98 086 446 096 226 770
2004 7 640 4 311 164 675 98 764 433 214 229 689
V Jihočeském kraji se ubytovací kapacity v období 2000-2004 vyvíjely následovně (v závorce jsou uvedeny hodnoty pro turistický region Šumava): počet ubytovacích zařízení vzrostl o 8,4 % na 1 007 (+5,3 % na 713), počet pokojů se zvýšil o 4,1 % na 17 307 (-0,2 % na 9 619), počet lůžek 31
narostl o 8 % na 51 685 (-2,5 % na 28 446). Ubytovací zařízení disponovala v roce 2004 průměrně 17 pokoji a 51 lůžky (TR Šumava: 13 pokojů / 40 lůžek).
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v letech 2000-2004 počet zařízení
ČR celkem počet počet pokojů lůžek
2000 7 469 169 655 2001 7 703 169 395 2002 7 869 170 645 2003 7 926 170 717 2004 7 640 164 675 Zdroj: Český statistický úřad
Jihočeský kraj počet počet počet zařízení pokojů lůžek
437 440 440 314 445 611 446 096 433 214
929 961 983 1 009 1 007
16 629 16 303 17 067 17 312 17 307
47 871 48 015 50 735 51 130 51 685
Tur. region Šumava počet počet počet zařízení pokojů lůžek 677 702 707 732 713
9 641 9 647 9 758 9 863 9 619
27 867 28 305 29 051 29 182 28 446
Růst ubytovací kapacity je v posledních letech provázen jejím snižujícím se vytížením. Průměrné využití pokojů dosahovalo v České republice v roce 2000 úrovně 53,4 %, o pět let později to bylo o 11 procentních bodů méně. Čisté využití lůžek pokleslo ve stejném období ze 47,4 % na 35,8 % (návštěvnost ubytovacích zařízení vzrostla v období 2000-2004 o 12,5 %). Nejvyšší využití pokojů vykázala v roce 2005 ubytovací zařízení v Praze (60,7 %), nejmenší vytížení bylo zaznamenáno v Ústeckém kraji (26,2 %). Pokoje v hotelech a dalších zařízeních v Jihočeském kraji byly využity z 30,1 % (průměr pro ČR 42,4 %).
5.5 Příjmy a výdaje zahraničního cestovního ruchu ČR Podle údajů České národní banky dosáhly příjmy ze zahraničního cestovního ruchu v roce 2005 necelých 111 mld. Kč, což představovalo nárůst o 3,5 % oproti předchozímu roku. Od roku 2002 se příjmy v korunách zvýšily o 15,2 %, stále se nicméně drží pod úrovní roku 2001 (118,1 mld. Kč). Příjmy v amerických dolarech i eurech vzrostly v roce 2005 zhruba o 11 % a dosáhly tak rekordních hodnot 4,63 mld. USD, resp. 3,73 mld. EUR.
Příjmy a výdaje zahraničního cestovního ruchu ČR Příjmy z cestovního ruchu mil. Kč mil. USD mil. € 2000 115 071,0 2 981,9 3 231,4 2001 118 133,0 3 105,7 3 466,0 2002 96 289,2 2 941,4 3 125,1 2003 100 310,1 3 553,7 3 150,0 2004 107 231,8 4 172,3 3 361,1 2005 110 948,0 4 633,1 3 725,1 Index 05/04 103,5 111,0 110,8 Zdroj: Česká národní banka Období
Výdaje na cestovní ruch mil. Kč mil. USD mil. € 49 370,0 1 279,4 1 386,4 52 802,0 1 388,1 1 549,2 51 549,3 1 574,7 1 673,0 54 419,2 1 927,9 1 708,9 58 398,0 2 272,2 1 830,4 57 777,6 2 412,7 1 939,9 98,9 106,2 106,0
Bilance příjmů a výdajů mil. Kč mil. USD mil. € 65 701,0 1 702,5 1 845,0 65 331,0 1 717,6 1 916,8 44 739,9 1 366,7 1 452,1 45 890,9 1 625,8 1 441,1 48 833,8 1 900,1 1 530,7 53 170,4 2 220,4 1 785,2 108,9 116,9 116,6
Výdaje na cesty českých občanů do zahraničí se ve srovnání s rokem 2004 snížily o 1,1 % na 57,8 mld. Kč. Stalo se tak hlavně díky posilování české měny, které snížilo náklady domácích turistů na cesty za hranice. Od roku 2000 vzrostly výdaje o 17 % (vyjádření v cizích měnách odráží významné posílení koruny: v USD +89 %, v eurech +40 %). Aktivní saldo (vyjádřeno v korunách) se od roku 2002 zvýšilo o 19 %, stále nicméně zaostává za úrovní let 2000-2001 (přes 65 mld. Kč). Podobně se vyvíjela bilance příjmů a výdajů vyjádřená v eurech. Nárůst aktivního salda v dolarovém vyjádření (+30,4 % od roku 2000) vyplývá ze zmíněného oslabení americké měny vůči koruně. 32
6. Vývoj mezinárodního cestovního ruchu Počet mezinárodních turistických příjezdů dosáhl v roce 2005 přibližně 808 milionů, což představovalo meziroční nárůst o 5,5 %. Za poslední dva roky se počet příjezdů zvýšil o 111 milionů. Od roku 1950 vzrostl počet příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu přibližně 30krát (v průměru o 6,4 % ročně – údaj za období 1950-2003). Nejrychlejší nárůst byl zaznamenán v regionech Asie/Pacifik (průměrně 12,5 % ročně) a Blízký východ (v průměru 9,9 % ročně). Relativně nejpomaleji se zvyšovaly počty příjezdů v Severní a Jižní Americe (na 17násobek oproti roku 1950, průměrný roční přírůstek 5,3 %). Ve srovnání s rokem 1990 došlo k nárůstu mezinárodních turistických příjezdů o 67,4 %, přičemž přírůstky se v jednotlivých regionech pohybovaly mezi 35,3 % (Amerika) a 265,9 % (Blízký východ). Mezinárodní turistické příjezdy a příjmy podle regionů (1950 – 2005) Příjezdy (v mil.) Příjmy (v mld. USD) Asie/ Blízký Asie/ Svět Afrika Amerika Evropa Svět Afrika Amerika Pacifik východ Pacifik 1950 25,3 0,5 7,5 0,2 16,8 0,2 2,1 0,1 1,1 0,04 1960 69,3 0,8 16,7 0,9 50,4 0,6 6,9 0,2 2,5 0,2 1970 165,8 2,4 42,3 6,2 113,0 1,9 17,9 0,5 4,8 1,2 1980 286,5 7,4 61,4 24,3 186,0 7,5 105,4 2,6 25,4 10,3 1990 455,9 15,0 93,0 57,7 280,6 9,7 264,1 5,3 69,2 41,3 1995 550,4 20,0 108,8 85,6 322,3 13,6 404,6 8,2 99,6 77,7 2000 689 28,2 128,2 111,4 396,2 25,2 473,4 10,8 133,5 86,9 2001 688 28,9 122,2 116,6 395,8 25,0 459,5 11,7 122,2 88,0 2002 709 29,5 116,7 126,1 407,4 29,2 480,4 11,8 113,8 98,7 2003 697 30,7 113,1 114,2 408,6 30,0 524,0 15,5 114,1 94,9 2004 766 33,3 125,8 145,4 425,6 35,9 623,0 18,3 131,7 125,0 2005* 808 36,7 133,1 156,2 443,9 38,4 Pramen: World Tourism Organization (WTO) * předběžné údaje Poznámky: turista – návštěvník, který v zahraniční destinaci alespoň jednou přenocuje
Evropa 0,9 3,9 11,0 63,6 143,8 210,2 229,7 225,8 243,2 282,9 326,7
Blízký východ 0,03 0,1 0,4 3,5 4,5 8,9 12,4 11,8 12,9 16,8 21,0
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu rostly od poloviny 20. století ještě výrazněji: hodnota za rok 2004 představuje téměř 300násobek úrovně roku 1950. Také příjmy se zvýšily nejvíce v Asii a Pacifiku (3125krát), v regionu Severní a Jižní Amerika vzrostly „pouze“ na 120násobek. Od roku 1990 stouply příjmy z mezinárodního cestovního ruchu celosvětově z 264,1 mld. USD na 623 mld. USD v roce 2004 (+ 136 %). Přírůstky se v závislosti na regionu pohybovaly mezi 90 % (Amerika) a 367 % (Blízký východ). Od roku 1994 rostly mezinárodní turistické příjezdy průměrně o 3,8 % ročně, po roce 2000 ovšem vykazovaly značné výkyvy. Mezinárodní cestovní ruch se v posledních letech potýká zejména s následky teroristických útoků, přírodních katastrof a epidemií, do jeho vývoje ale významně zasahují také například vysoké ceny ropy. Epidemie SARS, válečný konflikt v Iráku a slabý ekonomický růst vyústily v roce 2003 v pokles mezinárodních turistických příjezdů o 1,7 % (nejhorší meziroční výsledek v poválečné historii). V Asii a Pacifiku došlo ke snížení příjezdů o 9,4 %, návštěvnost některých zemí v regionu klesla v dubnu a květnu 2003 v souvislosti s epidemií syndromu akutního respiračního selhání na méně než polovinu. V následujícím roce vzrostly mezinárodní turistické příjezdy v Asii a Pacifiku o mimořádných 27,3 %.
33
Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu dle regionů (v mil.) 1994 1995 Svět Příjezdy 535,8 550,4 Meziroční změna (v %) 4,0 2,7 Afrika Příjezdy 18,9 20,0 Meziroční změna (v %) 2,4 6,0 Podíl (v %) 3,5 3,6 Amerika Příjezdy 104,8 108,8 Meziroční změna (v %) 2,6 3,8 Podíl (v %) 19,6 19,8 Asie/Pacifik Příjezdy 80,6 85,6 Meziroční změna (v %) 8,0 6,1 Podíl (v %) 15,0 15,6 Evropa Příjezdy 319,3 322,3 Meziroční změna (v %) 3,5 0,9 Podíl (v %) 59,6 58,6 Blízký Východ Příjezdy 12,1 13,6 Meziroční změna (v %) 5,9 12,6 Podíl (v %) 2,3 2,5 Pramen: World Tourism Organization * předběžné údaje
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005*
580,2 5,4
601,5 3,7
621,4 3,3
643,2 3,5
689 7,1
688 -0,1
709 3,1
697 -1,7
766 9,9
808 5,5
21,6 7,9 3,7
22,4 3,8 3,7
24,9 10,8 4,0
26,4 6,1 4,1
28,2 6,8 4,1
28,9 2,5 4,2
29,5 2,1 4,2
30,7 4,1 4,4
33,3 8,5 4,3
36,7 10,2 4,5
114,4 116,1 119,2 122,0 5,1 1,5 2,6 2,3 19,7 19,3 19,2 19,0
128,2 5,1 18,6
122,2 -4,7 17,8
116,7 -4,5 16,5
113,1 -3,1 16,2
125,8 11,2 16,4
133,1 5,8 16,5
102,6 10,7 16,0
111,4 8,6 16,2
116,6 4,7 16,9
126,1 8,1 17,8
114,2 -9,4 16,4
145,4 27,3 19,0
156,2 7,4 19,3
334,7 353,2 366,9 371,2 3,9 5,5 3,9 1,2 57,7 58,7 59,0 57,7
396,2 6,7 57,5
395,8 -0,1 57,5
407,4 2,9 57,5
408,6 0,3 58,6
425,6 4,2 55,6
443,9 4,3 54,9
25,2 18,9 3,7
25 -0,8 3,6
29,2 16,8 4,1
30 2,7 4,3
35,9 19,7 4,7
38,4 7,0 4,8
94,1 10,0 16,2
15,4 12,9 2,7
93,2 -1,0 15,5
16,5 7,4 2,7
92,7 -0,5 14,9
17,8 7,5 2,9
21,2 19,5 3,3
Nejvíce turistů přijíždí tradičně do Evropy, její podíl na mezinárodních turistických příjezdech ovšem postupně klesá – v roce 1990 dosahoval 60,1 %, v roce 2005 to bylo o pět procentních bodů méně (54,9 %). Téměř o čtvrtinu klesl v období 1990-2005 podíl amerického regionu (z 21,1 % v roce 1990 na 16,5 % v roce 2005), v roce 2002 jej na druhém místě vystřídala Asie/Pacifik (19,3 % v roce 2005). Největší dynamiku v růstu příjezdů vykazují regiony Afrika a Blízký východ, na celosvětových výsledcích se každý podílí necelými 5 procenty. Podle prognózy Světové organizace cestovního ruchu (WTO) by počty mezinárodních turistických příjezdů měly nadále růst – pro rok 2010 předpovídají analytici WTO 1 miliardu zahraničních turistů, o 10 let později by se jejich počet mohl pohybovat okolo 1,5 miliardy. Podíl Evropy by podle této prognózy měl dále klesnout (na 52,4 % v roce 2010, na 45,9 % v roce 2020), největší nárůst je očekáván v Asii/Pacifiku (na 20,5 % v roce 2010, na 26,6 % v roce 2020).
Nejnavštěvovanější zemí světa je již dlouhodobě Francie. V roce 2004 v ní alespoň jednu noc strávilo přes 75 milionů zahraničních turistů. Od roku 1990 vzrostl jejich počet o 43 %, což představovalo průměrný meziroční nárůst o 2,6 %. Druhá pozice patří aktuálně Španělsku, které v roce 2004 přivítalo necelých 54 milionů zahraničních turistů, o 57,2 % více než v roce 1990 (průměrné roční zvýšení o 3,3 %). Na třetí místo tak odsunulo Spojené státy, kterým ve srovnání s rokem 2000 zahraniční turisté ubyli (- 10 %). Více jak 46 milionů turistů-cizinců v roce 2004 ovšem představovalo nárůst o 17 % oproti roku 1990.
34
Top 10 světových turistických destinací – příjezdy turistů mimo jednodenních návštěvníků (v mil.) – 2004 Země 1990 Francie 52,5 Španělsko 34,1 Spojené státy 39,4 Čína 10,5 Itálie 26,7 Velká Británie 18,0 Hong Kong 6,6 Mexiko 17,2 Německo 17,0 Rakousko 19,0 Celkem 1 – 10 241,0 Svět celkem 455,9 Pramen: World Tourism Organization 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Příjezdy 1995 60,0 34,9 43,5 20,0 31,1 23,5 10,2 20,2 14,8 17,2 275,4 550,4
Změna
2000 77,2 47,9 51,2 31,2 41,2 25,2 13,1 20,6 19,0 18,0 344,6 689,0
2004 75,1 53,6 46,1 41,8 37,1 27,8 21,8 20,6 20,1 19,4 363,4 766,0
2003/2002 - 2,6 - 0,9 - 5,4 - 10,4 - 0,5 2,2 - 6,2 - 5,1 2,4 2,5 - 2,5 - 1,5
2004/2003 0,1 3,4 11,8 26,7 - 6,4 12,3 40,4 10,5 9,5 1,5 11,0 10,7
Tržní podíl 2004 9,8 7,0 6,0 5,5 4,9 3,6 2,9 2,7 2,6 2,5 47,5 100,0
Téměř 42 milionů zahraničních turistů zavítalo v roce 2004 do Číny, která tak na čtvrté příčce vystřídala další evropskou turistickou velmoc, Itálii. Nejlidnatější země světa zaznamenala v období 1990-2004 vůbec největší nárůst počtu zahraničních turistů mezi zeměmi Top 10 – jejich počet se zvýšil téměř na čtyřnásobek (průměrný meziroční nárůst 10,4 %). Zahraniční turisté rychle přibývali také v Hong Kongu – v roce 2004 zde alespoň jednou přenocovalo necelých 22 milionů cizinců. Vedle Spojených států klesly počty zahraničních turistů oproti roku 2000 také ve Francii (- 2,7 %) a Itálii (- 10 %). Téměř každý desátý zahraniční turista cestoval v roce 2004 do Francie, oproti roku 1990 ovšem podíl země galského kohouta na příjezdech v mezinárodním cestovním ruchu klesl (z 11,5 %). Stejnou tendenci vykázal podíl světové desítky – od roku 1990 klesl o 5,5 procentního bodu (z 52,9 % na 47,4 %). Jiné pořadí získáme, porovnáme-li příjmy jednotlivých zemí z mezinárodního cestovního ruchu. První místo patří s velkým odstupem Spojeným státům, zahraniční turisté zde v roce 2004 utratili téměř 75 miliard USD (59,9 miliard EUR). Ve srovnání s rokem 2000 se ovšem příjmy USA z mezinárodního cestovního ruchu snížily: o 9,6 % v dolarovém vyjádření, téměř o třetinu, vyčíslímeli výdaje turistů-cizinců v eurech. Příjmy Spojených států v této oblasti nicméně stále výrazně převyšují částky, které z mezinárodního cestovního ruchu plynou Španělsku (o 64,8 %) a turisty nejnavštěvovanější Francii (o 82,6 %). Tyto rozdíly jsou dány charakterem cest v jednotlivých turistických velmocích – v USA a také ve Španělsku tráví návštěvníci relativně více času než ve Francii, kam turisté často jezdí na kratší poznávací cesty. Zahraniční turista utratil v roce 2004 ve Spojených státech průměrně 1 616 USD (nejvíce ze zemí první desítky), ve Španělsku v průměru 844 USD, ve Francii průměrně 544 USD.
35
Top 10 zemí dle příjmů z mezinárodního cestovního ruchu – 2004 (v mld. USD) Země
Příjmy (v mld. USD)
1990 Spojené státy 43,0 Španělsko 18,5 Francie 20,2 Itálie 16,5 Německo 14,2 Velká Británie 15,4 Čína 2,2 Turecko 3,2 Rakousko 13,4 Austrálie 4,1 Celkem 1 – 10 150,7 Svět celkem 264,1 Svět celkem (EUR) 214,5 Pramen: World Tourism Organization 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1995 63,4 25,3 27,6 28,7 18,0 20,5 8,7 5,0 12,9 7,9 218 404,6 314,5
2000 82,4 30,0 30,8 27,5 18,7 21,9 16,2 7,6 9,9 8,5 253,5 473,4 518,8
Změna 2004 74,5 45,2 40,8 35,7 27,7 27,3 25,7 15,9 15,4 13,0 321,2 623,0 500,6
2003/2002 - 3,4 24,9 13,2 17,1 20,1 11,2 - 8,9 10,9 6,1 -1,0 9,3 8,7 -9,0
2004/2003 15,9 14,1 11,5 14,4 19,9 20,3 47,7 20,5 10,0 26,2 17,9 18,8 8,0
Tržní podíl 2004 12,0 7,3 6,6 5,7 4,4 4,4 4,1 2,6 2,5 2,1 51,7 100,0 100,0
Oproti žebříčku nejnavštěvovanějších zemí si polepšilo také například Turecko (16,8 milionů zahraničních turistů, kteří zde za služby zaplatili v průměru 944 USD) nebo Německo (20,1 milionů turistů-cizinců, kteří v průměru utratili 1 373 USD). Naopak příjmy Hong Kongu z mezinárodního cestovního ruchu dosáhly „pouze“ 9 miliard USD (průměrně 413 USD na osobu). Podíl první desítky klesl z 57,1 % v roce 1990 na 51,6 % v roce 2004. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu od roku 1990 výrazně vzrostly: v dolarovém vyjádření o 136 %, vyčísleny v eurech/ECU o 133 %. Od roku 1999 ovšem nabývá měnové rozlišení na důležitosti – v období 1999-2006 se kurz USD/EUR pohyboval mezi 0,826 (říjen 2000) a 1,364 (prosinec 2004). V dolarovém vyjádření vzrostly příjmy z mezinárodního cestovního ruchu mezi roky 2000 a 2004 o výrazných 31,6 %, vyčíslíme-li ovšem stejné údaje v eurech, výsledný závěr bude opačný (pokles o 3,5 %).
Za cesty do zahraničí utrácejí největší sumy obyvatelé Německa – v roce 2004 vydali dohromady 71 miliard USD, tedy v průměru 861 dolarů na osobu. Občané Spojených států zaplatili v zahraničí za služby cestovního ruchu přes 65 miliard dolarů, třetí příčka patří turistům z Velké Británie, kteří utratili v průměru 928 USD na osobu, dohromady téměř 56 miliard dolarů. Top 10 zemí dle výdajů na mezinárodní cestovní ruch (v mld. USD) Země
Výdaje na mezinárodní cestovní ruch
1990 1995 38,9 60,2 1 Německo 2 Spojené státy 37,3 44,9 18,2 24,9 3 Velká Británie 4 Japonsko 28,7 36,8 5 Francie 12,4 16,4 6 Itálie 10,3 14,8 7 Nizozemsko 7,4 11,7 8 Kanada 10,9 10,3 9 Ruská Federace . 11,6 10 Čína 0,5 3,7 Celkem 1 – 10 164,6 235,3 269,2 410,9 Svět celkem Pramen: World Tourism Organization *) místní měna, běžné ceny **) odhad MAG Consulting
2000 53,0 64,7 38,4 31,9 17,9 15,7 12,2 12,4 8,8 13,1 268,1 479,4
2004 71,0 65,6 55,9 38,1 28,6 20,5 16,5 16,0 15,7 15,5**) 343,4 623
36
2004/2003*)
Podíl
v% -0,2 14,3 4,1 23,5 11,1 -9,4 3,0 10,8 14,7 2,0 14,9 18,9
2004 11,4 10,5 9,0 6,1 4,6 3,3 2,7 2,6 2,5 2,5 55,1 100
Počet obyvatel 2004, v mil. 82 293 60 127 60 58 16 33 144 1 299 2 172 6 373
Výdaje na osobu 2004 861 224 928 299 474 354 1 007 493 109 12 158 98
Sedmá příčka patří turistům z Nizozemí, kteří utratili průměrně 1 007 USD na obyvatele, což je největší částka mezi zeměmi první desítky. Žebříček Top 10 uzavírají turisté z Číny, jejichž výdaje za služby cestovního ruchu v zahraničí vzrostly od roku 1990 přibližně 31krát.
Na evropském kontinentu se nachází šest z deseti nejnavštěvovanějších zemí světa. Alespoň 10 milionů zahraničních turistů ovšem přivítalo dalších šest evropských zemí (v rámci statistik WTO jsou do regionu Evropa započítány také některé asijské země – Izrael, Turecko, a další). Přibližně 15,6 milionů turistů ze zahraničí zavítalo v roce 2004 na Ukrajinu (více jak čtyřnásobek oproti roku 1995), přes 12 milionů turistů-cizinců přijelo do Maďarska. Evropa - Top 30 - mezinárodní turistické příjezdy podle zemí Země
Ukazatel
Příjezdy v tis. Tržní podíl Změna 1995 2000 2003 2004 1995 2004 2003/2002 2004/2003 1 Francie TF 60 033 77 190 75 048 75 121 19,4 18 -2,6 0,1 2 Španělsko TF 34 920 47 898 51 830 53 599 11,3 12,9 -0,9 3,4 3 Itálie TF 31 052 41 181 39 604 37 071 10 8,9 -0,5 -6,4 4 Spojené království VF 23 537 25 209 24 715 27 755 7,6 6,7 2,2 12,3 5 Německo TCE 14 838 18 992 18 392 20 137 4,8 4,8 2,4 9,5 6 Rakousko TCE 17 173 17 982 19 078 19 373 5,6 4,7 2,5 1,5 7 Turecko TF 7 083 9 586 13 341 16 826 2,3 4 4,3 26,1 8 Ukrajina TF 3 716 6 431 12 514 15 629 1,2 3,8 19 24,9 9 Polsko TF 19 215 17 400 13 720 14 290 6,2 3,4 -1,9 4,2 10 Řecko TF 10 130 13 096 13 969 . 3,3 . -1,5 . 11 Maďarsko TF . . . 12 212 . 2,9 . . 12 Portugalsko TF 9 511 12 097 11 707 11 617 3,1 2,8 0,5 -0,8 13 Nizozemsko TCE 6 574 10 003 9 181 9 646 2,1 2,3 -4,3 5,1 14 Ruská federace TF . 7 030 8 521 9 164 . 2,2 7,3 7,5 15 Chorvatsko TCE 1 485 5 831 7 409 7 912 0,5 1,9 6,7 6,8 16 Irsko TF 4 818 6 648 6 764 6 982 1,6 1,7 4,4 3,2 17 Belgie TCE 5 560 6 457 6 690 6 710 1,8 1,6 -0,4 0,3 18 Švýcarsko TCE 6 946 7 821 6 530 . 2,2 . -4,9 . 19 Česká republika TCE 3 381 4 666 5 076 6 061 1,1 1,5 10,8 19,4 20 Bulharsko TF 3 466 2 785 4 048 4 630 1,1 1,1 17,9 14,4 21 Rumunsko TF 2 757 3 274 3 739 . 0,9 . . . 22 Norsko TCE 2 880 3 104 3 269 3 600 0,9 0,9 5,1 10,1 23 Dánsko TCE . 3 535 3 474 3 358 . 0,8 1,1 -3,3 24 Kazachstán TF . 1 471 2 410 3 073 . 0,7 -14,9 27,5 25 Švédsko TCE 2 309 2 746 2 952 3 003 0,7 0,7 -1,3 1,7 26 Finsko TF 1 779 2 714 2 601 2 840 0,6 0,7 -9,5 9,2 27 Andorra TF . 2 949 3 138 2 791 . 0,7 -7,4 -11 28 Kypr TF 2 100 2 686 2 303 2 349 0,7 0,6 -4,8 2 29 Estonsko TF 530 1 220 1 462 1 750 0,2 0,4 7,3 19,7 30 Izrael TF 2 215 2 417 1 063 1 506 0,7 0,4 23,4 41,6 Vysvětlivky: údaje nejsou zcela srovnatelné – jednotlivé státy sledují jeden z následujících ukazatelů: VF – počet zahraničních návštěvníků na hranicích (turistů i jednodenních návštěvníků) TF – počet příjezdů zahraničních turistů na hranicích (bez jednodenních návštěvníků) TCE – počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Pramen: World Tourism Organization Poznámka: V případě Řecka, Švýcarska a Rumunska byly pro určení pořadí použity údaje za rok 2003
37
Výrazný nárůst zaznamenaly také například Chorvatsko (necelých 8 milionů zahraničních turistů představuje zvýšení na 5,3násobek oproti roku 1995) nebo Estonsko (z 530 tisíc na 1,75 milionu osob). České republice patří 19. místo, v roce 2004 sem přijelo přibližně o 80 % zahraničních turistů více než v roce 1995.
Shodnou příčku obsadila Česká republika také v žebříčku zemí dle příjmů z mezinárodního cestovního ruchu vyjádřených v eurech. Zahraniční turisté utratili v ČR v roce 2004 průměrně 553 EUR na osobu (průměr v Evropě: 631 EUR na osobu). Evropa – Top 30 - Mezinárodní turistické příjmy v EUR Země 1995 1 Španělsko 19 306 2 Francie 21 091 3 Itálie 21 965 4 Německo 13 762 5 Spojené království 15 672 6 Turecko 3 790 7 Rakousko 9 883 8 Řecko 3 161 9 Švýcarsko 7 232 10 Nizozemsko 5 029 11 Belgie 3 477 12 Portugalsko 3 693 13 Chorvatsko 1 031 14 Švédsko 2 654 15 Polsko 5 057 16 Dánsko 2 808 17 Ruská federace 3 297 18 Irsko 1 688 19 Česká republika 2 202 20 Maďarsko 2 239 21 Lucembursko 1 296 22 Norsko 1 711 23 Izrael 2 288 24 Bulharsko 362 25 Kypr 1 374 26 Finsko 1 254 27 Slovinsko 826 28 Ukrajina 146 29 Slovensko 476 30 Litva 59 Pramen: World Tourism Organization
Příjmy v mil. EUR 2000 2003 32 446 35 047 33 301 32 349 29 774 29 621 20 239 20 426 23 665 20 028 8 268 11 672 10 752 12 336 9 981 9 495 8 435 8 120 7 814 8 098 7 137 7 221 5 677 5 812 2 986 5 636 4 400 4 682 6 192 3 589 3 999 4 665 3 714 3 979 2 824 3 424 3 219 3 144 3 729 3 577 1 825 2 633 2 220 2 350 4 411 1 827 1 163 1 457 2 104 1 734 1 522 1 656 1 044 1 184 427 827 469 763 423 561
2004 36 376 32 834 28 665 22 234 21 946 12 773 12 341 10 348 8 372 8 248 7 384 6 261 5 687 4 958 4 685 4 558 4 201 3 440 3 351 3 265 2 947 2 482 1 918 1 743 1 685 1 656 1 310 917 724 657
Tržní podíl Změna 1995 2004 2003/2002 2004/2003 11,9 13,9 4,4 3,8 13 12,5 -5,4 1,5 13,6 10,9 -2,1 3,8 8,5 8,5 0,4 8,9 9,7 8,4 -7,1 9,6 2,3 4,9 -7,3 9,4 6,1 4,7 3,8 0 2 3,9 -7,7 9 4,5 3,2 -2,5 3,1 3,1 3,1 -0,6 1,9 2,1 2,8 -1,3 2,3 2,3 2,4 -4,1 7,7 0,6 2,2 39,9 0,9 1,6 1,9 -5,5 5,9 3,1 1,8 -20,5 30,5 1,7 1,7 -7,6 -2,1 2 1,6 -9,7 5,6 1 1,3 4,8 0,5 1,4 1,3 1,1 6,6 1,4 1,2 -8,9 -8,7 0,8 1,1 2,3 11,9 1,1 0,9 2 5,6 1,4 0,7 -15,5 5 0,2 0,7 21,6 19,7 0,8 0,6 -11,6 -2,8 0,8 0,6 -0,5 0 0,5 0,5 4 10,7 0,1 0,3 -0,8 11 0,3 0,3 -0,4 -5 0 0,3 4,4 17,1
Minimálně tisíc eur utratí zahraniční turisté ve Švédsku (v průměru 1 651 EUR na osobu), Dánsku (1 357 EUR), Izraeli (1 274 EUR), Německu (1 104 EUR) a Belgii (1 100 EUR). Naopak na Ukrajině vydají zahraniční turisté v průměru pouze 59 EUR, v Maďarsku 267 EUR, v Polsku 328 EUR na osobu. Výrazně vzrostly mezinárodní turistické příjmy v Litvě (více než 11krát od roku 1995), na Ukrajině (6krát), Chorvatsku (na 5,5násobek) a Bulharsku (4,8krát).
38
Necelých 52 % turistů cestovalo v roce 2004 přes hranice za účelem odpočinku a trávení dovolené nebo prázdnin. Oproti roku 1990 jejich podíl mírně klesl (- 3,6 procentního bodu). Necelá čtvrtina turistů spadala do různorodé kategorie, zahrnující návštěvy přátel nebo příbuzných, zdravotní pobyty nebo duchovně laděné cesty. Tento segment vykazoval v letech 2003-2004 nejrychlejší růst, od roku 1990 se jeho podíl zvýšil o 4,5 procentního bodu. Necelých 16 % turistů překročilo v roce 2004 hranice v rámci pracovních a obchodních cest.
Příjezdy podle účelu návštěvy (svět) Podíl
Dovolená, rekreace, prázdniny Pracovní a obchodní cesty Návštěvy přátel a příbuzných, zdravotní cesty, náboženské cesty apod. Nespecifikované Total Pramen: World Tourism Organization * předběžné údaje (listopad 2005)
1990 55.4 13.7 19.7
1995 53.8 15.2 21.4
2004* 51.8 15.7 24.2
11.2 100
9.6 100
8.3 100
Změna (absolutních hodnot; v %) 02/01 03/02 04*/03 2.8 -1.2 10.3 3.5 -2.4 8.4 2.8 0.3 12.8
2.9
-1.5
10.7
Průměrný roční nárůst 1990-2000 3.9 6.4 5.8
4.4
Necelých 50 % turistů využilo v roce 2004 k cestám za hranice silniční nebo železniční dopravu. V Evropě takto cestovalo téměř 55 % turistů, což vyplývá z menších vzdáleností mezi jednotlivými destinacemi a kvality silniční a železniční sítě. V Severní a Jižní Americe a Asii/Pacifiku byl tento podíl přibližně o 13 procentních bodů menší, což lze vysvětlit zejména geografickými vzdálenostmi a v případě Severní Ameriky také relativní dostupností letecké dopravy (v celém regionu dosahuje podíl letecké dopravy 53,1 %). Při cestách do asijských destinací využilo v roce 2004 téměř 11 % turistů námořní dopravu. Příjezdy podle způsobu dopravy podle regionů (2004)* Letecká doprava svět 43.0 Afrika 48.0 S. a J. Amerika 53.1 Asie a Pacifik 46.2 Evropa 38.1 Blízký východ 45.3 Pramen: World Tourism Organization * předběžné údaje (listopad 2005)
Pozemní doprava 49.3 43.9 41.3 41.9 54.8 49.5
39
Námořní doprava 7.4 7.8 5.5 10.7 7.0 5.3
Nespecifikováno 0.3 0.3 0.1 1.2 0.1 0.0
7. Trendy v cestovním ruchu 7.1 Studie Evropské komise cestovního ruchu Cestování se stalo neodmyslitelnou součástí života lidí, a tak změny ve společnosti, ekonomický vývoj nebo proměny životního stylu významně působí také na cestovní ruch. Preference a chování lidí a s nimi i nabídka služeb a produktů cestovního ruchu se neustále vyvíjejí. Zatímco dříve nabídka určovala poptávku, dnes je tomu právě naopak. Stále větší nasycení trhu, náročnější spotřebitelé, rostoucí zájem lidí o sebe sama, vyšší disponibilní příjmy a rostoucí fond volného času ovlivňují úspěšnost dodavatelů služeb cestovního ruchu. Je tedy důležité zachytit všechny významné změny v rané fázi a přizpůsobit jim svou strategii a nabídku. Studie Evropské komise cestovního ruchu (European Travel Commission, ETC), sdružující 34 evropských národních turistických organizací, shrnula aktuální trendy v cestovním ruchu do následujících bodů.
Demografické trendy Lidé se dožívají stále vyššího věku, zejména ve vyspělých zemích mají senioři vedle volného času také dostatek finančních prostředků a díky zdravému životnímu stylu často i výbornou kondici. Poptávka zkušenějších turistů-seniorů roste rychleji než poptávka v cestovním ruchu obecně. Změny spojené s důchodovou reformou a zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu by ale mohly tento rozvoj v dlouhodobějším výhledu zpomalit. Důsledky pro cestovní ruch: - roste poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti - zvyšuje se zájem o jednoduché způsoby dopravy - stoupá poptávka po odpočinkovějších aktivitách (např. golf) - roste zájem o produkty zaměřené na jednotlivce - zvyšuje se poptávka po termínech mimo hlavní sezónu - v rámci marketingových aktivit by měl být důraz kladen méně na věk a více na pohodlí Průměrný počet osob v domácnosti dále klesá, což s sebou přináší vyšší disponibilní příjmy a kupní sílu na osobu. Tento trend ovlivňuje poptávku v cestovním ruchu obecně, nejvíce roste zájem o delší cesty a prodloužené víkendy. Důsledky pro cestovní ruch: - roste poptávka po luxusních produktech - zvyšuje se zájem o speciální produkty - „impulsivní nákupy“ - roste poptávka po prodloužených víkendech v zahraničí, zejména v termínech mimo hlavní sezónu - stoupá zájem o zimní dovolené u moře
Zdraví Zájem o vlastní zdraví nadále vzrůstá. Tento faktor sice nemění výrazněji objem poptávky, nepochybně ale ovlivňuje volbu destinace a chování lidí během dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: - turisté se stále více vyhýbají destinacím, které podle jejich názoru méně prospívají lidskému zdraví - poptávka po cestách pouze „za sluncem“ nadále klesá - roste obliba aktivní dovolené, a tedy preference zařízení vybavených pro aktivní odpočinek - zvyšuje se zájem o „wellness“ produkty včetně lázeňských pobytů a fitness programů 40
Vzdělání Průměrná úroveň vzdělanosti se zvyšuje. To se projevuje v rostoucí roli umění, kultury a historie při trávení dovolené včetně vzdělávacího a duchovního přesahu. Důsledky pro cestovní ruch: - roste poptávka po specializovaných produktech - stále častěji jsou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž platí i pro individuální cestování - roste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací - zvyšuje se poptávka po nových destinacích ve střední a východní Evropě
Volný čas Moderní společnost vyvíjí na člověka v každodenním životě stále větší tlak, spolu s tím roste význam odpočinku a volného času v životě lidí. Důsledky pro cestovní ruch: - zvyšující se zájem o relaxační pobyty - zkracování hlavní dovolené ve prospěch několika kratších cest
Zkušenosti s cestováním Spotřebitelé mají stále více zkušeností s cestováním a tím i přesnější představu o svých potřebách a právech. Více pozornosti tedy věnují kvalitě služeb, zejména ve vztahu k jejich cenám. Důsledky pro cestovní ruch: - dovolená je stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz - nadále roste konkurence mezi destinacemi a ubytovacími zařízeními - mnohem více trpí destinace s nepřijatelným standardem služeb - spotřební chování je více heterogenní: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená, jeden rok delší cesta, další rok kratší dovolená - preference jsou stále více roztříštěné, věrnost destinacím nadále slábne - zkušení turisté jsou stále kritičtější vůči všemu umělému a kladou důraz na autentičnost, zejména ve vztahu k emočním prožitkům - zkušenosti a rostoucí náročnost stimulují turisty k opakovaným návštěvám destinací, s nimiž byli spokojeni - přednost dostávají regiony, které nabízejí širokou, rozmanitou a vyváženou koncepci, nároky na destinační management neustále rostou - lidé si na cestách častěji půjčují auta (rostoucí potřeba mobility)
Životní styl Životní styl se v západní společnosti postupně mění, což ovlivňuje pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: - společenské postavení není tak důležité jako dřív - chování ve volném čase se stává osobnějším, roste poptávka po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy, apod.) - posun ve vnímání života a životního stylu je spojen s poklesem poptávky po plně doprovázených zájezdech - největších zisků dosahují dodavatelé, kteří jsou schopni vytvořit zcela nové produkty a koncepty - roste specializace dodavatelů v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy - stoupá poptávka po druhých domovech 41
Informační technologie Penetrace Internetu a jeho využití k získávání informací a objednávkám služeb cestovního ruchu nadále roste. Důsledky pro cestovní ruch: - snadná a rychlá dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a dokonalejší vyhledávače umožňují snadné srovnání jednotlivých nabídek, dochází tak k dalšímu posílení konkurence na trhu - zkušení turisté si stále častěji „sestavují“ svou dovolenou prostřednictvím přímých rezervací přes Internet - význam cestovních agentur klesá, balíčky služeb jsou stále více nakupovány přes Internet - Internet proměňuje roli národních turistických organizací, na významu nabývá e-marketing a aplikace strategie CRM (Customer Relation Management, řízení vztahů se zákazníky) v destinačním managementu - možnost nákupu přes Internet zvyšuje počet pozdějších rezervací
Doprava Rostoucí dostupnost rychlovlaků a nízkonákladových přepravců ovlivňuje klasické způsoby cestování. Účastníci silniční dopravy se častěji potýkají s kolonami. Důsledky pro cestovní ruch: - roste význam snadné dostupnosti destinací především v případě kratších cest, zejména konají-li se významné akce mimo hlavní sezónu - rostoucí dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení stimuluje poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí (na úkor venkovských oblastí) - v případě středních vzdáleností dávají cestující častěji přednost rychlovlakům před pravidelnými leteckými linkami - přetížení silniční dopravy má negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně - snižuje se význam autobusové dopravy - komplikace a překážky způsobené nepromyšlenými jízdními řády nebo špatnou návazností mezi jednotlivými spoji velmi nepříznivě ovlivňuje destinace, které nejsou schopny se přizpůsobit rostoucím požadavkům na snadnou dostupnost - roste obliba okružních plaveb, luxusnějších i méně nákladných, především u klientů nad 50 let
Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ochrany životního prostředí nadále roste. V cestovním ruchu je tento trend spojen se zvýšenou poptávku po „udržitelných“ destinacích. Za účelem snížení výdajů na udržitelný rozvoj je stále více nákladů přenášeno na turisty. Důsledky pro cestovní ruch: - roste důležitost regionů v rámci destinací - citlivěji je vnímán přístup místního obyvatelstva k rostoucímu počtu návštěvníků - regiony, které byly poznamenány silnou výstavbou, zejména pokud stavební zásahy narušily přirozený charakter krajiny, čelí snižující se oblibě - politiku destinačního managementu je třeba systematičtěji a důsledněji plánovat - ekoturismus by neměl být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu
42
Bezpečnost Teroristické útoky, regionální konflikty, znečištěné prostředí a další krizové situace se bohužel staly součástí běžného života, zvýšená pozornost je tak věnována otázkám bezpečnosti. Důsledky pro cestovní ruch: - turisté se více vyhýbají destinacím, které jsou vnímány jako méně bezpečné - kvalita vody (v jezerech, bazénech, ale i té z vodovodní sítě) hraje při výběru destinace větší roli - návštěvníci rychleji reagují v případě, že nabízený produkt nesplňuje očekávané standardy - významně rostou náklady na zajištění bezpečnosti - větší pozornost by měla být věnována přípravě, aby byl sektor schopen v krizových obdobích pružněji reagovat na požadavky turistů
7.2 Městský cestovní ruch V únoru 2005 byla publikována studie ETC a WTO (World Tourism Organization, Světové organizace cestovního ruchu) nazvaná Městský cestovní ruch a kultura, s podtitulem Evropská zkušenost. Studie pracovala s výsledky čtyř výzkumů zaměřených na tuto formu cestovního ruchu, které se lišily metodologií i zdrojem dat. Přesto lze některé poznatky zobecnit:
•
účastníky městského/kulturního cestovního ruchu (MCR/KCR) jsou častěji ženy, obvykle s vyšším vzděláním, odbornou nebo manažerskou pozicí a poměrně vysokými příjmy
•
MCR/KCR se věnují všechny věkové skupiny, nejvíce jsou zastoupeni lidé ve věku 20 až 30 let
•
účastníci nad 50 let obvykle navštěvují více kulturních atraktivit než jejich mladší kolegové
•
kultura bývá hlavním motivem pobytů ve městech, přestože relativně málo návštěvníků se považuje za kulturně zaměřené turisty
•
kulturní události bývají při návštěvách měst méně důležité než stálé památky
•
nejdůležitějším zdrojem informací bývají osobní doporučení od příbuzných nebo přátel, stále větší vliv nicméně získává Internet
•
účastníci MCR/KCR často využívají leteckou dopravu, k ubytování obvykle volí hotely
•
nedávný pokles návštěvnosti evropských měst ze strany zahraničních turistů byl částečně kompenzován silnou domácí poptávkou
Studie ETC zmiňuje následující trendy:
•
MCR/KCR představuje velmi perspektivní trh, největší nárůst poptávky je očekáván v Asii
•
poroste konkurence mezi jednotlivými evropskými městy, a také mezi městy v Evropě, Asii a Severní a Jižní Americe
•
přestože této formě cestovního ruchu nadále dominují tradiční „kulturní metropole“, roste poptávka po menších destinacích a nových regionech
•
nárůst MCR/KCR přinese pozitivní ekonomický dopad; často se nicméně zapomíná na možné negativní důsledky – neúměrný nárůst počtu turistů může ohrozit rovnováhu mezi počtem návštěvníků a počtem obyvatel, což by se pravděpodobně negativně projevilo na pohostinnosti místní populace
43
7.3 Kongresový a incentivní cestovní ruch Rob Davidson z University of Westminster, který dlouhodobě sleduje sektor kongresového a incentivního cestovního ruchu, vydává každoročně zprávu o aktuálním stavu odvětví a očekávaném vývoji. V zatím poslední studii z listopadu 2005 jsou popsány mimo jiné tyto trendy: • konference a zasedání nejrůznějších asociací a podobných uskupení (větší část kongresových akcí) čelí stagnujícímu až klesajícímu zájmu ze strany potenciálních účastníků – děje se tak zejména v důsledku sílícího fenoménu nedostatku času („time poverty“); sektor se s tímto faktorem vyrovnává pořádáním menších konferencí, které probíhají v osobnější atmosféře a usnadňují navazování dlouhodobějších kontaktů; díky tomuto trendu jsou mezinárodní akce pořádány také v destinacích s menšími konferenčními kapacitami
•
i přes příznivý vývoj světové ekonomiky pokračuje tlak na snižování nákladů, zejména u kongresových akcí pořádaných soukromým sektorem – více než dříve je sledována výše výdajů a jejich efektivnost; nižší rozpočet se nejčastěji projeví ve zkrácení akcí, menším počtu účastníků, více času bývá vyhrazeno pro nakupování a další individuální aktivity, akce jsou stále častěji organizovány o víkendech (mimo pracovní dobu)
•
klesá počet kongresových a incentivních akcí pořádaných ve vzdálenějších destinacích důvodem jsou zejména zmíněné dva faktory, roste ovšem také počet lidí, kteří se během cestování letadlem necítí příjemně
•
incentivy jsou stále více chápány jako obchodní nástroj, zvýšený zájem je věnován návratnosti investic do těchto akcí
•
stále častěji jsou do programu incentiv začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských vztahů, a také adrenalinové aktivity
•
roste obliba lázeňských procedur v hotelových balneocentrech, stále více zadavatelů kongresů a incentiv vybírá pouze z hotelů takto vybavených
•
v posledních letech se objevily termíny „concentives“ (conventions + incentives) a „meetcentives“ (meetings + incentives), které vyjadřují trend propojování pracovních a motivačních cest – během odborného nebo pracovního setkání absolvují účastníci také školení na straně jedné a atraktivní program plný nevšedních zážitků na straně druhé (rozvoj tohoto typu setkání může urychlit rostoucí zájem daňových úřadů o incentivní akce coby výnosný zdroj odvodů)
44
8. Výhled do budoucnosti Cestovní ruch představuje jednu z nejsvobodnějších lidských činností - v demokratických zemích nikdo nikomu neurčuje, kam se ve volném čase vydat. Z toho ovšem vyplývají další specifika odvětví: obtížná řiditelnost a měřitelnost. Typickým rysem cestovního ruchu je také zranitelnost vůči živelným pohromám, bezpečnostním hrozbám a zdravotním rizikům. Množství faktorů formujících vývoj cestovního ruchu neustále roste. Moderní společnost vyvíjí na člověka v každodenním životě stále větší tlak, spolu s tím roste význam odpočinku a volného času v životě lidí. Rostoucí zájem lidí o sebe sama a zvyšující se životní úroveň představují hlavní motory růstu mezinárodního cestovního ruchu. Příznivý vývoj ohrožují zejména zvyšující se frekvence živelných událostí, útoky teroristů, hrozby epidemií a další zdravotní rizika. Sektor dopravy se v posledních letech potýká s vysokými cenami ropy. Nepříznivě ovlivní cestovní ruch pravděpodobně také důchodová reforma, kterou musí vyspělé země čelit rychlému stárnutí své populace. Odborníci Světové organizace cestovního ruchu (WTO) upozorňují, že do budoucna už nelze počítat s „normálními“ roky, podle jejich názoru se nové nejistoty a výzvy budou objevovat pravidelně. Prognóza pro nejbližší období je ovšem příznivá. Růst počtu zahraničních turistů má pokračovat, byť v pomalejším tempu (odložená poptávka po složitém období 2001-2003 už byla absorbována). Pro rok 2006 předpovídají analytici WTO růst mezinárodních turistických příjezdů o 4-5 % (dlouhodobá predikce do roku 2020 udává průměrné roční zvýšení o 4,1 %). V Evropě je v roce 2006 očekáván nárůst počtu zahraničních turistů ve výši 3 % (dlouhodobá prognóza: 3,1 %). Většina vyspělých ekonomik světa zažívá v současnosti příznivé období, německému hospodářství předpovídají odborníci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro rok 2006 nejvyšší tempo růstu HDP od roku 2000. K oživení by mělo dojít také v dalších zemích eurozóny (například Itálii nebo Nizozemsku). Prognóza OECD počítá pro období 2006-2007 také s mírným snížením nezaměstnanosti ve vyspělých zemích, upozorňuje ovšem na možné inflační tlaky nejen v souvislosti s vysokými cenami ropy. Odhady cenové úrovně „černého zlata“ v nejbližších letech se různí, odborníci se nicméně shodují na tom, že výraznější snížení cen ropy je vzhledem k vysoké poptávce a nedostatečným investicím do rozšiřování rafinérských kapacit málo pravděpodobné.
Hospodářské oživení v řadě zemí Evropské unie je dobrou zprávou pro český incomingový cestovní ruch – turisté z evropské „pětadvacítky“ tvořili v roce 2005 tři čtvrtiny z necelých 6,4 milionů zahraničních hostů v českých ubytovacích zařízeních. Pro rok 2006 je očekáván jejich nárůst na 6,5 - 6,8 milionů, příjmy ze zahraničního cestovního ruchu by se měly pohybovat v rozmezí 112 - 114 miliard Kč (v roce 2005: 110,9 mld. Kč). Změnit nepříznivý vývoj počtu tuzemských turistů představuje cíl dlouhodobého projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a agentury CzechTourism na podporu domácího cestovního ruchu. Pro období let 2007-2013 odhaduje společnost Mag Consulting tento vývoj základních ukazatelů:
•
meziroční nárůst příjezdů zahraničních návštěvníků o 1,5 - 3,5 %
•
meziroční zvýšení počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 3 – 5 %
•
meziroční růst korunových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu o 1 – 3 %
45
Nadále budou cestovní ruch v České republice ovlivňovat zejména: •
ekonomická situace v hlavních zdrojových zemích (Evropská unie v čele se SRN)
•
vývoj domácího hospodářství
•
pohyb kurzu koruny
•
vývoj letecké dopravy (především v segmentu nízkonákladových dopravců)
•
míra vlivu rostoucí konkurence na cenovou úroveň ubytovacích služeb
•
efektivnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie
•
míra růstu kvality a úrovně poskytovaných služeb
Cestovní ruch v Českém Krumlově dosáhl v posledních letech nadprůměrných výsledků. Počet přenocování se v období 2000-2005 zvýšil o 52,7 %, což představovalo průměrný roční nárůst o 8,8 %. Zvlášť příznivě vyznívá pro Český Krumlov srovnání s vývojem v republice - počty noclehů v ČR ve zmíněném období klesly o 8,8 % (v Jihočeském kraji dokonce o 14,8 %). Návštěvnost českokrumlovského zámku vzrostla v období 2000-2005 o 12,3 %, tedy v průměru o 2,3 % ročně. Zvyšovalo se také vytížení parkovišť – v případě osobních automobilů došlo od roku 2002 k nárůstu o 56,5 % (v průměru o 16 % ročně), o 58,7 % (průměrně 16,6 % za rok) se zvýšily počty parkujících autobusů. V roce 2005 evidovala sledovaná parkoviště přibližně 162 tisíc osobních automobilů a zhruba 8 250 autobusů – za předpokladu průměrného obsazení osobních vozů dvěma osobami a průměrného počtu 40 osob v autobusech přijelo takto do Českého Krumlova celkem 650 tisíc návštěvníků. Tento počet by se mohl blížit až hranici 1 milionu, připočteme-li návštěvníky parkující na nesledovaných parkovacích plochách, turisty přijíždějící linkovými autobusy a vlaky, případně vodáky. Přestože ani v období 2007-13 nelze očekávat výraznější zlepšení dopravní dostupnosti regionu, tempo růstu cestovního ruchu v Českém Krumlově by se podle našich odhadů mělo i nadále držet nad republikovým průměrem. K takovému vývoji podle nás přispívá zejména zvyšující se zájem českých i zahraničních turistů o městský a kulturní cestovní ruch, výsledky dlouhodobé koncepční práce v oblasti destinačního managementu města a trvale rostoucí kvalita a šíře služeb poskytovaných v Českém Krumlově. V České republice přibývá návštěvníků ze vzdálených koutů světa, nejvýznamnějšími klienty nicméně zůstávají hosté z Evropské unie, zejména Německa. V roce 2005 tvořili němečtí návštěvníci přibližně čtvrtinu všech hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. V Jihočeském kraji je tento podíl vzhledem ke geografické poloze ještě vyšší (29,1 %), necelých 10 % hostů v ubytovacích zařízeních potom pocházelo z Rakouska. Němečtí turisté navíc tráví v Jihočeském kraji relativně dlouhou dobu – mezi deseti největšími zdrojovými zeměmi jim v tomto směru patřilo druhé místo za Nizozemskem. V roce 2004 vydali občané SRN za služby cestovního ruchu v zahraničí v průměru 861 USD na osobu, v absolutním vyjádření dokonce obsadili první příčku na světě. Jak napovídá struktura tištěných průvodců prodaných v Infocentru ČK, také pro Český Krumlov představují německy hovořící návštěvníci klíčový segment. Více pozornosti by mělo být věnováno také tuzemským turistům – v roce 2005 přesahoval jejich podíl v ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji dvě třetiny. V rámci výzkumu „Motivace pro trávení dovolené v České republice“ společnosti STEM/MARK pro agenturu CzechTourism označili respondenti Šumavu a Jižní Čechy spolu s Krkonošemi za nejatraktivnější regiony pro strávení dovolené. Podle údajů agentury CzechTourism navíc výdaje českých turistů na cestování v tuzemsku v roce 2005 poprvé převýšily útraty Čechů v zahraničí (jsou-li započítány i jednodenní výlety).
46
Na předchozích stránkách byly popsány nejrůznější trendy formující vývoj cestovního ruchu. Řada z nich vyznívá pro Český Krumlov příznivě: roste zájem o poznávací cestovní ruch u tuzemských i zahraničních návštěvníků, zvyšuje se zájem o regiony, které nabízejí širokou, rozmanitou a vyváženou koncepci, v rámci kongresového cestovního ruchu jsou častěji pořádány menší akce v nových kongresových destinacích. Trendem, který by mohl cestovní ruch v Českém Krumlově ovlivnit nepříznivě, jsou rostoucí požadavky turistů na dopravní dostupnost destinací.
Český Krumlov se od počátku 90. let změnil téměř k nepoznání, obdivuhodných výsledků bylo dosaženo při obnově památek i rozvoji turistické infrastruktury. Do rozvoje cestovního ruchu se významně promítly aktivity v oblasti destinačního managementu. V neposlední řadě je třeba ocenit postupné zdokonalování Oficiálního informačního systému. V souvislosti s rostoucí konkurencí v oblasti cestovního ruchu se zvyšují nejvýznamněji právě nároky na Internetovou prezentaci a destinační management města. Statistické přehledy a kompendia patří ve vyspělých zemích k standardním součástem informačních systémů, v rámci srovnatelných destinací lze ovšem tento projekt označit za ojedinělý. Díky spolupráci mnoha subjektů se podařilo shromáždit rozsáhlé statistické údaje vztahující se k návštěvnosti Českého Krumlova. Pravidelná aktualizace získaných údajů, případně jejich rozšíření o další ukazatele (např. statistiky kongresových a incentivních akcí, veletrhů a výstav apod.) přispěje k dalšímu zefektivnění strategického rozhodování v oblasti rozvoje cestovního ruchu města.
47
9. Příloha Delší cesta - cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (tj. mimo své trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu, apod.) Domácí cestovní ruch - turistika tuzemských rezidentů v domácím prostředí (ČR) mimo jejich obvyklé prostředí Hromadné ubytovací zařízení - zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí). Incentivní (motivační) cestovní ruch – cestování za účelem pracovníky či zákazníky firmy odměnit nebo povzbudit. Je nástrojem pro motivaci ke zlepšení pracovních výkonů. Cesty incentivního charakteru patří mezi rekreační cesty, nejedná se o služební cesty, přestože jsou organizovány zaměstnavatelem. Index – ukazatel proměnlivých jevů v poměru k určitému základnímu stavu (může být vyjádřen jako desetinné číslo, v % nebo v poměru k základu, kterému je přiřazena hodnota 100) Kongres – sjezd (formální setkání) většího počtu lidí určitého odborného zaměření, jehož obsahem jsou přednášky, diskuse a konzultace. Označení konference je velmi blízké termínu kongres a jedná se rovněž o formální setkání, které nemusí nabývat takového významu či rozsahu jako jednání v rámci kongresu. Kratší cesta - cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů) Návštěvník – osoba, která cestuje mimo své obvyklé prostředí, přičemž účel návštěvy je jiný než výkon finančně odměňované činnosti Pasivní (výjezdový) cestovní ruch - turistika realizovaná tuzemskými rezidenty v zahraničí Služební cesta - cesta služebního/pracovního charakteru mimo obvyklé prostředí s nejméně jedním přenocováním, jejíž délka nesmí překročit 12 měsíců. Jedná se o kongresy a konference, veletrhy a výstavy, obchodní jednání a firemní mise, cesty za účelem uzavření obchodní a jiné smlouvy, montáž a opravy technických zařízení, obchod (nákup a prodej), profesní cesty (kulturních a náboženských činitelů apod.), školení za účelem zvyšování odbornosti a kvalifikace, služební doprovod jiných osob apod. Turista – návštěvník (účastník cestovního ruchu), který přespí alespoň jednu noc v hromadném či soukromém ubytovacím zařízení Zdroj:
Český statistický úřad (www.czso.cz) Pásková, Martina – Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002.
48
