Potenciál vítězů soutěže Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Potenciál vítězů soutěže Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. Kateřina Ryglová, Ph.D.

Brno 2011

Eva Vybíralová

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Kateřině Ryglové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, které mi při vypracování této práce poskytla.

Prohlašuji, ţe předkládaná bakalářská práce je mým původním autorským dílem. Veškerou literaturu a zdroje, které jsem při práci pouţila, jsem řádně citovala a zaznamenala v příslušném literárním přehledu. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstract Vybíralová, E. Potential of the winners of the Vesnice roku competition in the context of tourism. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. This bachelor thesis is aimed to detect the potential of victorious villages of the Vesnice Roku competition (Village of the Year) in relation to tourism. Main objective of this work is to assess the usage of Vesnice Roku label and its potential. Information gained in the primary research by the means of depth interviews with victorious mayors will be the source of analysis of tourism conditions before the participation in the competition and its comparison after the victory was achieved. The bachelor thesis aims to suggest the winners of the competition recommendations and strategies of effective usage of this label for the improvement of local tourism and for promotion of their territory. Keywords Tourism, destination management, destination branding, municipality, competition “Vesnice roku”.

Abstrakt Vybíralová, E. Potenciál vítězů soutěže Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2011. Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na zjištění potenciálu titulu vítěze soutěţe Vesnice roku v kontextu rozvoje cestovního ruchu. Hlavním cílem práce je zhodnocení potenciálu vyuţití značky Vesnice roku. Zdrojem pro analýzu stavu cestovního ruchu v obcích před účastí v soutěţi a následné porovnání po vítězství je primární výzkum uskutečněný prostřednictvím hloubkových rozhovorů, vedených se starosty vítězných obcí. Účelem práce je navrhnout vítězům soutěţe doporučení a strategie, jak vyuţít této značky pro zlepšení cestovního ruchu na svém území a lepší propagaci svého území. Klíčová slova Cestovní ruch, destinační management, branding destinace, obec, soutěţ Vesnice roku.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl a metodika práce

11

3

Literární rešerše

13

3.1

Základní pojmy v cestovním ruchu ......................................................... 13

3.1.1

Definice cestovního ruchu ............................................................... 13

3.1.2

Členění cestovního ruchu ................................................................ 13

3.1.3

Specifika trhu cestovního ruchu ...................................................... 14

3.1.4

Turistický potenciál regionů ............................................................ 15

3.2

Marketing sluţeb cestovního ruchu ........................................................ 16

3.2.1 3.3

Destinační management .......................................................................... 21

3.3.1

Destinace cestovního ruchu ............................................................. 21

3.3.2

Definice destinačního managementu ............................................. 22

3.3.3

Branding destinace ......................................................................... 23

3.4

Marketing destinace cestovního ruchu .................................................. 24

3.4.1 4

Marketingový mix v cestovním ruchu .............................................18

Marketing měst a obcí..................................................................... 25

Potenciál vítězů soutěže Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu

28

4.1

Spolek pro obnovu venkova České Republiky ........................................ 28

4.2

Soutěţ Vesnice roku ................................................................................ 29

4.3

Průzkum známosti soutěţe Vesnice roku ................................................ 31

4.4

Změna poptávky po poznávacích zájezdech do vítězných vesnic .......... 33

4.5

Potenciál rozvoje cestovního ruchu ve vítězných vesnicích ................... 34

4.5.1

Telnice (Vesnice roku 1995)............................................................ 35

4.5.2

Jiřetín pod Jedlovou (Vesnice roku 1998) ..................................... 36

4.5.3

Olešnice (Vesnice roku 1999) ......................................................... 38

4.5.4

Sloup (Vesnice roku 2000) ............................................................. 39

4.5.5

Kameničky (Vesnice roku 2001) ..................................................... 40

Obsah

7

4.5.6

Nečtiny (Vesnice roku 2002) ........................................................... 41

4.5.7

Vilémov (Vesnice roku 2003) ......................................................... 43

4.5.8

Liptál (Vesnice roku 2006) ............................................................. 44

4.5.9

Tučín (Vesnice roku 2009) ............................................................. 46

4.5.10 Ratměřice (Vesnice roku 2010) ...................................................... 47 5

Diskuze a doporučení

49

6

Závěr

52

7

Literatura

53

A

Činnosti a organizace Spolku pro obnovu venkova

57

B

Dotazník I

58

C

Dotazník II

59

D

Přehled vítězných vesnic 1995 - 2010

60

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Logo Spolku pro obnovu venkova

29

Obr. 2

Logo Programu obnovy venkova

31

Obr. 3

Graf znázorňující poměr zúčastněných a dosud nezúčastněných obcí

32

Mapa vítězných vesnic 1995 - 2010

35

Obr. 4

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Počet přihlášených obcí v letech 1995 - 2010

31

Tab. 2


60

Úvod

10

1 Úvod Začátek rozvoje moderního cestovního ruchu se datuje do období přelomu 19. a 20. století, kdy se cestovní ruch začíná rozvíjet ve vyspělých státech jako odvětví společenské činnosti. Dnes se stal cestovní ruch neodmyslitelnou součástí ţivota kaţdého moderního člověka. Kaţdoročně se jej účastní miliony lidí, kteří chtějí poznat nová místa, chtějí si během své dovolené odpočinout, zaţít něco nového a něco nového se dozvědět. Cestovní ruch představuje odvětví, které se dynamicky rozvíjí po celém světě, rok od roku vznikají desítky nových destinací cestovního ruchu. Cestovní ruch představuje významné ekonomické přínosy pro zainteresované subjekty, nabízí pracovní příleţitosti a nabaluje na sebe mnoho dalších odvětví. Cestovní ruch poskytuje moţnosti pro strukturální změny a rozvoj hospodářství v rozvojových zemích. Současný rozvoj turismu je ovlivňován několika trendy, a to rozvojem technologií, globalizací, deregulací a privatizačním procesem. Významným trendem v turismu je v posledních letech prodej destinací. Destinace se stává produktem s vlastním marketingovým mixem, značkou a umístěním na trh. Základem pro pronikání destinace na trh je marketingový management. Boj destinací o přízeň turistů je opravdu velký, proto je nutné destinace řídit, a udělat z nich konkurenceschopné jednotky. Rezervy při realizaci marketingového managementu destinace Česká republika a destinací na regionální/lokální úrovni jsou doposud značné. Čtyři pětiny území České republiky tvoří venkov s jeho krásnou vesnickou krajinou. Po staletí lidé spravují, obdělávají a vnášejí do ní osobité a neopakovatelné rysy. Naše země disponuje vhodným potenciálem pro rozvoj venkovského cestovního ruchu. Jednou z příleţitostí, jak přiblíţit venkov a malebné české vesničky turistům je i soutěţ Vesnice roku.


11

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je zhodnotit potenciál vyuţití značky Vesnice roku. Práce bude vypracována na základě zadání tématu Spolkem pro obnovu venkova České republiky. Po analýze současného stavu cestovního ruchu ve vítězných obcích a zjištění potenciálu těchto obcí bude následovat navrţení strategie a doporučení týkající se rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím vítězství v této soutěţi. Účelem práce je napomoci vítězným vesnicím soutěţe Vesnice roku vyuţít této značky pro rozvoj aktivit cestovního ruchu na svém území. Dílčími cíli práce jsou:  analýza stavu cestovního ruchu ve vítězných vesnicích před vítězstvím a následné porovnání stavu cestovního ruchu po vítězství v této soutěţi,  zjištění zájmu ostatních vesnic o účast v této soutěţi,  průzkum zájmu ohledně nabídky poznávacích zájezdů do vítězných vesnic, nabízených tuzemskými cestovními kancelářemi a agenturami. S ohledem na dílčí cíle práce bude metodika bakalářské práce následující. V první části práce budou dle nastudované literatury objasněny všechny odborné pojmy, se kterými budu dále pracovat v praktické části bakalářské práce. Jedná se o vysvětlení základních pojmů cestovního ruchu, marketingu cestovního ruchu, destinačního managementu, branding destinace, podrobněji bude popsán marketing měst a obcí. V druhé části práce bude následovat seznámení se samotnou soutěţí Vesnice roku a jejími pořadateli. Bude popsán turistický potenciál vítězných vesnic, který bude zpracován na základě rozdělení činitelů ovlivňujících cestovní ruch, uvedeného v literárním přehledu. Potenciál vítězů bude zjištěn prostřednictvím hloubkového rozhovoru vedeného se starosty vítězných obcí a dále bude vyuţito internetových zdrojů, hlavně webových prezentací vítězných obcí. Prostřednictvím dotazníkového šetření bude zjištěn přínos po výhře v soutěţi a změny uskutečněné po vítězství týkající se rozvoje obce a cestovního ruchu ve vítězné obci. Respondenty dotazníkového šetření budou starostové vítězných obcí, kteří jsou v destinaci obec nejsilnějšími aktéry rozvoje obce. Dotazníkové šetření bude provedeno prostřednictvím poloţení otevřených otázek. Jelikoţ se obce rozprostírají na území celé České republiky, bude toto dotazníkové šetření uskutečněno prostřednictvím elektronických zpráv (e-mail) a telefonických rozhovorů. Pro zjištění povědomí, známosti a důvěryhodnosti značky Vesnice roku bude proveden primární výzkum pomocí dotazníkové šetření. Dotazování bude probíhat u obcí, splňující podmínku počtu obyvatel pro účast v dané soutěţi. Obce byly vybírány náhodně, a dotazníky odeslány prostřednictvím elektronických zpráv na úřad příslušné obce.


12

Další technikou pro sběr dat, týkající se průzkumu zájmu nabízet zájezdy do vítězných vesnice, bude dotazování cestovních kanceláří a cestovních agentur, pořádajících jednodenní poznávací zájezdy po České republice. Toto dotazníkové šetření bude provedeno prostřednictvím hloubkových rozhovorů, vedených telefonicky, nebo dotazování prostřednictvím elektronických zpráv. Po diskuzi ke zjištěným výsledkům navrhnu dle principů marketingu destinace cestovního ruchu strategii a doporučení pro zlepšení vyuţitelnosti značky Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu.


13

3 Literární rešerše 3.1 Základní pojmy v cestovním ruchu 3.1.1

Definice cestovního ruchu

Pro definování cestovního ruchu najdeme spoustu definic, ve kterých autoři zdůrazňují různé stránky tohoto sloţitého fenoménu. Zjednodušeně lze říci, ţe cestovní ruch představuje pohyb osob z místa jejich trvalého bydliště, konaný ve volném čase, přičemţ se nejedná o výdělečnou činnost. Jak uvádí Jakubíková 3, základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat, dále je nezbytný dostatek volného času a volných finančních prostředků. Volným časem se rozumí mimopracovní doba, v níţ člověk nevykonává ţádnou nutnou činnost a doba, kterou člověk vyuţívá pro odpočinek, rozvoj vlastní osobnosti a pro různé podoby zájmové činnosti. Dle WTO (World Trade Organization) je cestovní ruch „dočasná změna místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ jeden rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Ryglová 11 Mezinárodní sdruţení expertů cestovního ruchu AIEST definuje cestovní ruch jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemţ místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. Ryglová 11 Výkladový slovník cestovního ruchu Pásková, Zelenka 10 podává definici cestovního ruchu následovně: „Cestovní ruch je komplexní společenský jev, souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţitím, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správných aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“. 3.1.2

Členění cestovního ruchu

V odborné literatuře se můţeme setkat s řadou různých kriterií systematiky cestovního ruchu. V zásadě lze hovořit o formách a druzích cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu zdůrazňují vţdy určitý prvek (např. záliby účastníků, motiv účastníků, věk účastníků), zaměřují se na uspokojování určitých konkrétních potřeb. Druhy cestovního ruchu dělíme podle několika kritérií, kterými mohou být např. místo realizace cestovního ruchu, délka trvání pobytu, způsob účasti a formy úhrady nákladů na účasti a jiné. Ryglová 11 uvádí následující dělení cestovního ruchu: 1.

Formy cestovního ruchu: 1.1. Základní cestovní ruch


14

 Rekreační – přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí.  Kulturně poznávací – cílené poznávání historie, kultury, tradic, zvyků apod. V praxi má podobu návštěv galerií, muzeí, hradů, zámků, výstav, hudebních a divadelních festivalu, a další.  Sportovně turistický – pobyt ve vhodném přírodním prostředí, ovšem s aktivním vykonáváním sportovních činností, zájem lidí o aktivní odpočinek.  Léčebný a lázeňský - hlavním prvkem je zde relaxace a péče o zdraví. 1.2. Specifický cestovní ruch  Mládeţnický, seniorů, rodinný  Městský  Venkovský  Kongresový  Incentivní  Náboţenský  Cykloturistika  Nákupní turistika 2.

 a další Druhy cestovního ruchu: 2.1. Dle místa realizace – domácí, zahraniční, aktivní, pasivní, tranzitní, národní, mezinárodní. 2.2. Dle způsobu financování – volný a vázaný. 2.3. Dle délky pobytu – krátkodobý a dlouhodobý. 2.4. Dle způsobu účasti (zabezpečení cesty) – organizovaný a neorganizovaný. 2.5. Dle počtu účastníků – individuální, kolektivní, skupinový, masový. 2.6. Dle ročního období – letní, zimní, sezónní, mimosezónní. 2.7. Dle vztahu k platební bilanci – aktivní, pasivní. 2.8. Dle vztahu k ţivotnímu prostředí – tvrdý a měkký turismus.

3.1.3

Specifika trhu cestovního ruchu

Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb klientů a z charakteru sluţeb v cestovním ruchu. Jako hlavní specifické rysy trhu cestovního ruchu Ryglová 11 uvádí:  podnikání v cestovním ruchu není záleţitostí jednoho roku, ale jedná se o dlouhodobé aktivity,


15

 rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami,  produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad,  místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby sluţeb,  vysoká závislost na přírodních a historických atraktivitách,  místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby,  výrazná sezónnost,  trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy,  vysoký podíl lidské práce,  těsný vztah nabídky a poptávky,  mezinárodní charakter. 3.1.4

Turistický potenciál regionů

Činitele ovlivňující rozvoj cestovního ruchu na určitém území můţeme z ekonomického a geografického hlediska rozdělit na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. 1.

Selektivní (stimulační) faktory podněcují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky. Tyto faktory mohou být definovány také jako faktory povahy. Rozlišujeme faktory objektivní a subjektivní. 1.1. Objektivní faktory představují základní podmínky rozvoje cestovního ruchu, kterými jsou především mírové podmínky ţivota. Dalšími faktory jsou:  Politické faktory – základní politické skutečnosti světového charakteru i místního významu, charakter politického systému a další.  Ekonomické předpoklady – směnitelnost měny, výše reálné mzdy, podpora podnikání v cestovním ruchu (programy podpory podnikání z místních, státních anebo z mezinárodních zdrojů EU, UNESCO, podpora prezentace dané země ve vztahu k zahraničí).  Demografické skutečnosti – počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka ţivota, mobilita, a další.  Ekologické podmínky – kvalita ţivotního prostředí.  Administrativní podmínky – soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu.  Sociální vlivy – dosaţení ţivotní úrovně, ţivotní styl, fond volného času.  Materiálně-technické vlivy – rozvoj informačních technologií, rezervační systémy, úroveň dopravy, ubytování, stravování, obchod, sportovní aktivity, apod.


2.

3.

16

1.2. Subjektivní faktory znázorňují řadu psychologických faktorů a dalších podnětů ovlivněných kulturní úrovní obyvatel, reklamou apod. Lokalizační podmínky rozhodují o funkčním vyuţití konkrétních oblastí pro cestovní ruch. 2.1. Podmínky přírodního charakteru – přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, flóra a fauna. 2.2. Podmínky společenského charakteru – např. kulturně-historické památky různého typu, kulturní zařízení a kulturní akce, sportovní akce. Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi různých forem cestovního ruchu. Jedná se o ubytovací zařízení, společenské či veřejné stravování, sportovně rekreační zařízení, účelové zařízení, cestovní kanceláře. CzechTourism 17

3.2 Marketing služeb cestovního ruchu Morisson 8 definuje marketing jako „plynulý proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhoţ management v odvětví cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navrţené k zajištění zákazníkových potřeb a k zajištění cílů své vlastní organizace. K dosaţení největší účinnosti vyţaduje marketing úsilí kaţdého jednotlivce.“ Potřeby účastníků cestovního ruchu jsou uspokojovány převáţně sluţbami. Sluţbami se obecně rozumí „ekonomická činnost lidí, jejímţ výsledkem jsou nemateriální hodnoty, které se projevují jako uţitečné efekty pro spotřebitele sluţeb“. Jde o proces, kdy nevzniká ţádný hmotný výrobek, ale uţitný efekt. Ryglová 11 Vaštíková 16 uvádí pět charakteristik sluţeb, které je odlišují od zboţí: 1. Nehmotnost – sluţbu nelze zhodnotit ţádným fyzickým smyslem, nelze ji před koupí vyzkoušet ani prohlédnout. 2. Neoddělitelnost – produkci a spotřebu zboţí od sebe nelze oddělit. Sluţba je produkována v přítomnosti zákazníka. 3. Heterogenita – souvisí s kvalitou poskytovaných sluţeb, je moţné, ţe kvalita téţe sluţby se bude odlišovat. 4. Zničitelnost – sluţby nelze uchovávat, skladovat a následně znovu prodávat. 5. Nemoţnost vlastnictví sluţby – při koupi sluţby nezíská zákazník ţádné vlastnictví, kupuje si pouze právo na poskytnutí sluţby. U marketingu sluţeb jsou v zásadě pouţívány stejné principy a zásady jako u marketingu zboţí, je ovšem nutno vzít v potaz některé specifické zvláštnosti a odlišnosti sluţeb od zboţí. Morisson 8 uvádí osm specifických zvláštností sluţeb cestovního ruchu:


1.

2.

3. 4.

5.

6. 7. 8.

17

Kratší expozitura sluţeb - spotřeba sluţeb v oblasti cestovního ruchu probíhá na rozdíl od spotřeby zboţí po mnohem kratší dobu. Pro udělání dobrého dojmu na zákazníka musí poskytovatelům sluţeb postačit méně času. Výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu sluţeb – sluţby jsou poskytovány i konzumovány lidmi. Dochází k setkávání člověka s člověkem, kde emoce a osobní pocity ovlivňují budoucí nákupní chování. Větší význam vnější stránky poskytování sluţeb – zákazníci při nákupu sluţeb více spoléhají na hmatatelné záchytné body nebo důkazy. Větší důraz na úroveň a image - díky nehmotnému charakteru sluţeb zákazníci rozhodují o nákupu prostřednictvím emocí. Pro firmy je tedy nezbytné vyvinout velké úsilí pro vyvolání patřičných asociací. Sloţitější a proměnlivé distribuční cesty – v cestovním ruchu fyzicky neexistuje ţádný distribuční systém. Namísto tohoto systému existuje v oblasti cestovního ruchu zvláštní skupina zprostředkovatelů kteří, významně ovlivňují nákupní rozhodování zákazníka. Větší závislost na komplementárních firmách – balíčky sluţeb jsou tvořeny mnoha nejrůznějšími firmami, je nutná jejich komplexnost a provázanost. Snazší kopírování sluţeb – snadná napodobitelnost sluţeb cestovního ruchu, nemoţnost ochrany patenty. Větší důraz na propagaci mimo sezony – na rozdíl od zboţí, které je propagováno nejintenzivněji v období vrcholové poptávky, propagace sluţeb vyţaduje naprosto odlišný harmonogram. Hlavními důvody jsou fakta, ţe zákazníci se na výběr dovolené mnohem déle emotivně připravují a „výrobní“ kapacita je obvykle fixní.

Marketingové prostředí cestovního ruchu je tvořeno dvěma faktory, a to faktory kontrolovatelnými a faktory nekontrolovatelnými. Faktory nekontrolovatelné řídící pracovníci nemohou přímo kontrolovat. Mezi tyto faktory řadíme: konkurenci, legislativu a právní omezení, ekonomické prostředí, technologii, společenské a kulturní prostředí a organizační cíle a zdroje. Kontrolovatelné faktory zahrnují jednotlivé prvky marketingového mixu. V oblasti cestovního ruchu se vyuţívá více neţ jen „4P“. Morisson 8 hovoří o pěti typických přístupech k marketingu cestovního ruchu: 1. Pouţívání více neţ jen „4P“ – základní „4P“ (product, place, promotion, price) pouţívané v marketingu jsou nedostačující pro uţití v cestovním ruchu, proto tato řada byla rozšířena o další 4 kategorie: people, packaging, partnership, programming. V marketingu cestovního ruchu hovoříme tedy o „8P“. 2. Větší význam ústní reklamy – moţnosti zákazníků vyzkoušet sluţby před jejich nákupem jsou v oboru cestovního ruchu velmi omezené, proto se lidé


3.

4.

5.

18

musí často spoléhat na rady jiných. Pozitivní „ústní“ informace je rozhodující pro úspěch většiny firem v cestovním ruchu. Pouţívání emotivní přitaţlivosti propagace - díky nehmotnému charakteru sluţeb pouţívají zákazníci mnohem častěji emotivní, iracionální rozhodování při jejich nákupu. Společnosti se musí „zlidštit“, aby se s nimi zákazníci ztotoţnili. Sloţitější ověřování inovací - sluţby lze kopírovat mnohem snadněji neţ zboţí, proto musí být firmy připraveny měnit a inovovat sluţby zákazníkům. Rostoucí význam dobrých vztahů s komplementárními firmami. V současné době hrají v cestovním ruchu významnou roli dodavatelé a poskytovatelé sluţeb ze soukromého sektoru, je tedy nezbytná koordinovaná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem.

3.2.1

Marketingový mix v cestovním ruchu

Kolter a Armstrong1 definuje marketingový mix jako „soubor marketingových nástrojů, které firma vyuţívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu“. Marketingový mix představuje soubor kontrolovatelných marketingových proměnných, které napomáhají firmě či organizaci dosáhnout cílů prostřednictvím uspokojování potřeb zákazníků a řešení problému cílového trhu. V oblasti cestovního ruchu hovoříme o tzv. „rozšířeném marketingovém mixu“, kde jsou základní prvky marketingového mixu (product, place, price, promotion) obohaceny o další čtyři prvky - people, partnership, packaging, programming, které lépe dokreslují charakter sluţeb cestovního ruchu. Tyto prvky jsou vzájemně propojeny a dohromady tvoří marketingový mix cestovního ruchu. Jakubíková 3 Tvorbě marketingového mixu by měla předcházet podrobná analýza prostředí a segmentace trhu, následně výběr vhodného cílového segmentu. Ryglová 11 Prvky marketingového mixu v cestovním ruchu: „1P“ Produkt (Product) Ryglová 11 píše, ţe produktem cestovního ruchu je sluţba, většinou celý balík sluţeb. Jedná se o balík sluţeb základních a doplňkových, které jsou schopny uspokojit potřeby zákazníků. Produkt cestovního ruchu můţeme charakterizovat jako spolupůsobení materiálních a nemateriálních zdrojů. Při tvorbě produktu vyuţíváme poznatků segmentace trhu. Je nutné si uvědomit jaký je klient, jak se chová, a jaké jsou jeho poţadavky. „2P“ Místo – distribuce (Place) Jak jiţ bylo uvedeno, produktem cestovního ruchu je sluţba. Jakubíková 3 popisuje, ţe v oblasti sluţeb má distribuce určité specifické rysy, které jsou spo-

1

in Jakubíková 3


19

jené se zvláštnostmi sluţeb. Namísto toho, aby se sluţba „dopravila“ k zákazníkovi, musí se zákazník dostavit na místo jejího poskytování. „3P“ Cena (Price) Cena představuje finální část marketingového mixu. Hesková 2 uvádí, ţe cena působí na zákazníky jako magnet, přitahuje je nebo odrazuje. Pro firmy působící v cestovním ruchu je cena jedinou součástí marketingového mixu, která jím přináší zisk. Cena má i informační charakter, obecně je vyšší cena spojována s vyšší kvalitou poskytovaných sluţeb. Hlavními cenovými strategiemi vyuţívanými v cestovním ruchu jsou podle Ryglové 11:  Diferenciace cen podle segmentace zákazníků – ceny podle místa, času, dle věkové struktury apod.  Podle fáze ţivotního cyklu, kde se produkt nachází – rozlišujeme jiné cesty při zavádění produktu a jiné při nasyceném trhu.  Psychologické ceny.  Jednotné ceny typu „all inclusive“. „4P“ Propagace (Promotion) Vytvoření cenově dosaţitelného produktu cestovního ruchu podle Kiráĺové 7 nepostačuje ke koupi tohoto produktu. Zákazníci chtějí být o produktu informování a motivování ke koupi. Propagace představuje jednotlivé poloţky marketingové komunikace. Kombinací jednotlivých nástrojů marketingového mixu u konkrétní firmy pak vzniká komunikační mix. Podle Jakubíkové 3, musí prvky komunikačního mixu splňovat následující vlastnosti, vyplývající z modelu AIDA:  atention – vyvolat návštěvníkovu pozornost,  interest – vyvolat v něm zájem o destinaci,  desire – vyvolat v něm touhu navštívit destinaci,  action – aktivizovat návštěvníka ke koupi. 1.

2.

3.

Kiráĺová 7 popisuje jednotlivé prvky komunikačního mixu následovně: Reklama – představuje nepřímou formu komunikace, která je schopná při relativně nízkých nákladech zasáhnout velký počet existujících a potencionálních zákazníků. Reklama musí popsat destinaci takovým způsobem, který zasáhne cílový segment a bude namluven řečí zákazníka. Direct marketing – jde o formu komunikace, která efektivně oslovuje co největší počet jednotlivců. Jde o osobní typ média, který nám napomáhá efektivně komunikovat s vybraným segmentem. Publicita – zmínka destinace v tisku, veřejném projevu, rozhlase, televizi či filmu.


4.

20

Public relations – základní filosofií public relations je udrţovat dobré vztahy s veřejností, neboť je mnohem lehčí stát se úspěšným při dosaţení vytyčených cílů za podpory a pochopení oné veřejnosti. Vztahy s veřejností jsou zaloţené na důvěře, pozitivních postojích a vzájemném pochopení. Součástí public relations je i destinační identita – představuje souhrnné zosobnění destinace odvozené z její filozofie, historie, kultury, strategie, stylu řízení, pověsti a chování zaměstnanců. Jejím cílem je koordinace všech vizuálních charakteristik, tak aby byl vytvořen plánovitý, konzistentní a vhodný standart designu v myslích návštěvníků, dodavatelů, podílníků, obchodních zástupců a potencionálních investorů. Efektivní uţívání destinační identity můţe destinaci napomoci získat si a udrţet konkurenční výhody. Nepostradatelnými součástmi destinační identity jsou destinační kultura, destinační design, destinační image a destinační komunikace. 5. Podpora prodeje – aktivity podpory prodeje vyuţívají sdruţení cestovního ruchu na posílení efektivnosti ostatních sloţek komunikačního mixu. Jedná se především o sniţování cen těch sloţek souborného produktu, na jejichţ změny reagují zákazníci nejcitlivěji. „5P“ Lidé (People) Lidé představují v cestovním ruchu prvek dvojího významu. Vystupují zde jako klienti (zákazníci), ale také jako zaměstnanci. Dochází zde k interakci nejen mezi návštěvníky a poskytovateli sluţeb, ale i mezi návštěvníky a místními obyvateli. Z důvodu nehmotnosti sluţeb se zaměstnanci stávají součástí nabízených sluţeb, proto je nutné dbát nejen na kvalitu poskytovaných sluţeb, ale především i na způsob chování pracovníků. Kiráĺová 7 „6P“ Spolupráce (Partnership) Jakubíková 3 povaţuje za spolupráci součinnost dvou a více subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu či na poskytování sluţeb s cestovním ruchem spojených. Cestovní ruch je odvětvím silně závislým na spolupráci různých subjektů. „7P“ Tvorba balíčků služeb (Packaging) V cestovním ruchu představuje balíček podle Jakubíkové 3 konkrétní sestavení vzájemně se doplňujících sluţeb do komplexní nabídky, obvykle za jednotnou cenu. Tento ucelený balíček je pro klienta finančně výhodnější, neţ kdyby si sluţby kupoval jednotlivě. „8P“ Programování (Programming) Programování je těsně spojeno s tvorbou balíku sluţeb. Obsahuje postupy, úkoly, časové rozvrhy, mechanismy, činnosti a rutiny, jejichţ prostřednictvím je sluţba poskytována klientovi. Ryglová 11


21

3.3 Destinační management 3.3.1

Destinace cestovního ruchu

Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu Pásková, Zelenka 10 je destinace „cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit CR a infrastruktury CR“. V širším slova smyslu jde o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typická velkou koncentrací atraktivit CR, rozvinutými sluţbami CR, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Destinací můţe být celý kontinent, navštívená země, nebo její některý region, či město. Shodně definují destinaci Bieger a WTO2 jako „geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvník vybírá jako svůj cíl cesty. Odlišně na destinaci pohlíţí Bartl a Schmidt 3, kteří destinace definují jako „vzájemně si konkurující jednotky, jejichţ cílem je prodej sluţeb v destinaci a jeţ plní řadu funkcí“. Jde o tyto funkce: marketingová, nabídková, zastoupení různých zájmových skupin a plánovací. Obecně tedy můţeme říci, ţe destinace je místo, které si lidé vybírají jako cíl své cesty, místo které disponuje nabídkou atraktivit nezbytných pro uplatnění cestovního ruchu a místo které je konkurenceschopné. Jednotlivé destinace mezi sebou soutěţí o náklonnost zákazníků. Toto soupeření si ţádá jejich strategické řízení a vytvoření konkurenceschopné nabídky produktů a sluţeb. Dle Buhalise 1 je pro destinaci cestovního ruchu charakteristických šest komponentů:  Attractions (atraktivity) – tvoří ji primární nabídka cestovního ruchu, která mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál).  Accessibility (dostupnost) – dopravní infrastruktura, která umoţňuje přístup do destinace a pohyb za atraktivitami destinace.  Ancillary services (doplňkové sluţby) – sluţby vyuţívané jak turisty tak i místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní sluţby apod.)  Amenities (vybavenost) – tvoří ji sekundární nabídka, suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, která umoţní pobyt v destinaci a vyuţití jejích atraktivit (ubytování, hostinské, sportovně-rekreační a jiná zařízení).  Available packages – připravené produktové balíčky.  Activities (aktivity) – všechny aktivity dostupné v místě destinace (moţnost vyuţití sportovních, kulturních a dalších záţitkových aktivit pro jednotlivé trţní segmenty). 2 3

in Palatková 9 in Palatková 9


3.3.2

22

Definice destinačního managementu

Výkladový slovník cestovního ruchu Pásková, Zelenka 10 popisuje destinační management jako „soubor technik, nástrojů a opatření, pouţívaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci CR v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udrţitelné a konkurenceschopné produkty CR, společně sdílené logo, značka kvality, společně sdílený informační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti CR, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru CR i podpora vzniku profesních spolků, sdruţení a organizaci“. Hesková 2 definuje destinační management jako „proces vytváření a řízení silných, trţně orientovaných a systémově řízených jednotek – destinací. Destinační management je souborem řídících opatření a nástrojů, které jsou vyuţívány v oblasti plánování, organizování, promotion a rozhodovacích procesů“. Bartl a Schmidt4 management destinace popisují jako „strategii a cestu pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu aţ po návrat domů“. Lze tedy říci, ţe destinační management je strategií rozvoje destinace, který pomáhá destinaci reagovat na měnící se poţadavky trhu. Destinace jsou strategicky řízeny, coţ vede ke zvýšení jejich síly a konkurenceschopnosti. Účelem destinačního managementu je zvýšit efektivnost aktivit spojených s cestovním ruchem, koordinovat činnosti jednotlivých zájmových skupin podílejících se na rozvoji cestovního ruchu destinace tak, aby byly v souladu s udrţitelným rozvojem. V širším pojetí můţe být destinační management chápán jako dobrovolná spolupráce a kooperace poskytovatelů sluţeb z oblasti podnikatelského i veřejného sektoru. Pro destinace na úrovni regionů a míst jsou podle Palatkové 9 platné tyto závěry:  Silné, jiţ existující destinace by se měly orientovat na rozšíření s cílem zastřešení přilehlého regionu pod jednu značku a jednu organizaci destinačního managementu.  Pro menší místa v blízkosti silných destinací je vhodné připojit se k destinaci známější.  Spojení malých míst v destinaci vede k dosaţení minimální velikosti a k centrálnímu zpracování trhu.  Malá místa v měně atraktivní destinaci se mohou spojit a vytvořit produkt, uvedený na trh prostřednictvím jiné organizace, anebo se pokusit o dosaţe-

4

in Palatková 9


23

ní potřebné trţní síly a profesionalizace, jako je tomu u populárních destinací. 3.3.3

Branding destinace

Značka je jakékoliv pojmenování, které vyvolává v lidech asociace a s nímţ je spojen nějaký význam. Značka destinace spojuje hmatatelné a nehmatatelné hodnoty destinace, představuje záţitky a přísliby pro klienta. Keller 6 definuje značku následovně: „Značka je produkt, ale takový, který připojuje další dimenzi, jeţ jej nějakým způsobem odliší od ostatních produktů určených k uspokojování téţe potřeby. Tyto rozdíly mohou být racionální a hmotné, vztahující se k fungování produktu pod značkou, nebo symbolické, emocionální nebo nehmotné, vztahující se k tomu, co značka reprezentuje. Značky samy o sobě jsou cenným nehmotným majetkem, s nímţ je potřeba zacházet velmi opatrně.“ Jakubíková 4 pohlíţí na značku jako na „kombinaci symbolů, slov, designu, které odlišují produkt určité firmy od firem jiných“. Značka vytváří určitou smlouvu se zákazníkem, jejímţ obsahem je očekávaná hodnota. Tato hodnota musí být poctivá. Politiku značky označujeme jako „branding“. Podle značky můţe klient rozpoznat příslušný region, značka šetří klientovi čas, vyjadřuje základní informace o destinaci. Značka bývá povaţována za výraz kvality a konkurenceschopnosti destinace, za značkové produkty jsou klienti ochotni zaplatit více peněz. Značka destinace je tvořena logem, které má trvalejší a stálejší charakter a reklamou. Celé portfolio musí být vytvořeno s cílem jednotného vizuálního stylu a komplexnosti. Reklamní část je flexibilnější, snadno se přizpůsobuje měnícím se podmínkám. Naopak logo má trvalejší charakter. Značka destinace by měla být uváděna na všech propagačních materiálech vytvořených v jednotném vizuálním stylu. Reklamou by mělo být pokryto co nejvíce míst a cest, kde se vyskytují potenciální klienti. Vajčnerová 15 Branding destinací získal v posledních letech značnou pozornost. Palatková 9 uvádí výčet jednotlivých přístupů k brandingu destinace: 1. Koncept celkové hodnoty značky podle Upshwana Koncept celkové hodnoty značky podle Upshwana zjišťuje vztah mezi celkovou hodnotou značky, odhadem hodnoty značky a totoţností (identitou) značky. Hodnotu značky povaţuje za spojení hodnocení hodnoty značky a její identity. Odhad hodnoty značky znamená hodnocení finančních aktiv, maloobchodních cen produktu, cen akcií firmy (produktu), podíl produktu na zisku (příjmech) firmy, firmou čerpaných či poskytnutých půjček, coţ má význam pro akcionáře, finanční analytiky a potencionální investory. Totoţnost (identita) značky je odrazem charakteru a výkonu produktu (sluţby), povědomí o názvu produktu, loga a grafického ztvárnění, umístění a strategické „tváře“ značky, marketingové komunikace a věrnosti značce, coţ má význam pro klienty, potencionální klienty a zaměstnance. Identita


24

značky představuje část její hodnoty, vnímání značky na trhu díky jejímu umístění a osobnosti. Identita značky spojuje její umístění a „osobnost“ a odráţí se v produktu (sluţbě), ve jménu značky, v logu a grafickém systému. 2.

Koncept hodnoty značky podle Aakera Značka je podle Aakera „odlišení jména a/nebo symbolu (logo, obchodní známka nebo design obalu) s cílem identifikace zboţí nebo sluţby jednoho prodávajícího a diferenciace tohoto zboţí nebo sluţby od konkurentů, kteří chtěli poskytovat produkty, jeţ by se zdály stejné“.

3.

Koncept estetického marketingu podle Schmitta a Simonsona Teorie Schmitta a Simonsona zaujímá v oblasti brandingu odlišný postoj, neboť vychází z tzv. konceptu estetického marketingu, který je postaven na zdůraznění role smyslové zkušenosti přispívající zpětně ke tvorbě značky. Koncept vyuţívá smyslových zkušeností, kterými jsou zejména zrak, pocit, chuť, čich, hmat, barva, zvuk a další. Koncept upozorňuje na větší význam poskytování vysoké kvality záţitku.

4.

Branding podle Koltera Kolter diferencuje v rámci strategie značky dva standardní kroky, a to zpracování hodnotové proklamace značky a budování značky destinace. Zpracování hodnotové proklamace značky destinace vyplývá ze skutečnosti, ţe ţádná destinace nemůţe nabízet úplnou paletu produktů, a to nejen z důvodu rozdílnosti přírodních a historicko-kulturních předpokladů, ale zejména kvůli finanční a personální nákladnosti takového postupu. Kaţdá destinace by měla budovat svoji strategii, resp. značku, na bázi klíčových produktů (konkurenčních výhod), resp. klíčových trţních příleţitostí, při jejichţ prosazování , umisťování a prodeji na trhu má šanci být na špičkové úrovni. Budování značky destinace zahrnuje jméno značky, rozpracování bohatých asociací a příslibů a řízení všech kontaktů značky s klienty tak, aby splňovaly nebo přesahovaly očekávání spojené se značkou destinace.

Branding destinace znamená vytvoření partnerského vztahu mezi destinací a zákazníkem. Tento vztah je zaloţen na podrobné znalosti cílového trhu a na komunikaci značky a jejího zisku pro zákazníka. Branding destinace je zaloţen na odlišení destinace od konkurence. Vyuţívá slovní nástroje, obchodní známkování, design a propagaci.

3.4 Marketing destinace cestovního ruchu Marketing destinace cestovního ruchu definuje Jakubíková 3 jako „proces slaďování zdrojů destinace s potřebami trhu“. Marketing destinace cestovního ruchu obsahuje analýzu místa plánování, organizování, řízení a kontrolu strategií


25

na vymezení lokalit a směřuje hlavně k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny. Nositeli marketingu destinace cestovního ruchu mohou být:  místní samospráva, vyšší územní celek,  státní správa (vláda, ministerstvo),  firma orientovaná na rozvoj území – soukromá, veřejná, veřejně-soukromá,  odborníci,  mimovládní organizace, respektive jednotlivci. 3.4.1

Marketing měst a obcí

Obce, které chtějí na svém území úspěšně rozvíjet cestovní ruch, by měly vyuţívat prvků a principů městského marketingu. Městský marketing vznikl transformací firemního marketingu do sféry veřejné správy a samosprávy. Marketing měst a obcí představuje trend, který je nezbytný pro konkurenční boj mezi městy a obcemi o přízeň turistů, podnikatelů, investorů a občanů. Představitelům menších obcí se můţe zdát, ţe se pro ně vyuţití marketingu nehodí. Většina menších obcí bojuje s problémy týkající se nevelkého rozpočtu, neuvědomují si, ţe byť omezené pouţití některých nástrojů marketingu by je mohlo těchto problémů zbavit. Pro uplatnění prvků městského marketingu je podle Janečkové a Vaštíkové 5 nezbytné realizovat tyto kroky: 1.

Analýza marketingového prostředí obce Marketingové prostředí obce můţeme rozlišit na prostředí vnější a vnitřní. Vnitřní prostředí obce můţeme definovat jako situaci organizace, která je pověřena zabezpečováním správy a dalších úkolů svěřených obci ze zákona. Hlavními prvky mikroprostředí obce jsou obecní rozpočet a zaměstnanci obce. Vnější prostředí obce tvoří:  demografické prostředí – velikost populace v místě, jeho věková, příjmová, sociální struktura atd.,  ekonomické prostředí – ekonomické makroprostředí (ekonomická situace státu) a mezoprostředí (hospodářská situace regionu),  politicko-právní prostředí,  sociálně-kulturní prostředí,  přírodní prostředí,  technologické prostředí.

2.

Zavedení marketingového informačního systému a marketingový výzkum Tento systém vychází z informační potřeby obce a poskytuje informace v čase, místě a v podobě, ve které je management potřebuje. Údaje jsou odvozovány z marketingového prostředí a transformovány na informace, které


26

marketingoví manaţeři mohou vyuţít při svém rozhodování. Marketingový informační systém se skládá ze tří prvků:  stálé interní údaje – softwarové/městské informační systémy,  interní údaje ad hoc – slouţí k jednorázovému vyuţití v okamţiku potřeby,  údaje shromáţděné v průběhu marketingového výzkumu – primární a sekundární výzkum. Cílem marketingového výzkumu obce je určení vlastností trhu, na kterém se bude obec ucházet o své zákazníky. Zahrnuje studie konkurence, odvození dlouhodobých krátkodobých trendů, analýzu silných a slabých stránek obce, jejích příleţitostí a hrozeb. 3.

Hledání postavení obce v konkurenčním prostředí S určením/výběrem trţního segmentu úzce souvisí zaujetí trţního postavení. Počet cílových skupin, které obec oslovuje by měla být mnohem vyšší neţ počet cílových skupin podniku. Positioning představuje hledání a vymezení postavení obce a jejích produktů vůči podobným obcím a produktům, které jí mohou konkurovat. Odráţí se v něm image obce, její vize a vyjádření klíčových hodnot obce.

Kroky popsané výše, pomohly městu/obci stanovit výchozí pozici. Dříve, neţ si město/obec stanoví opatření, je podle Skořepy, Jeţka a Jeţkové 12 nutné popsat kaţdou situaci, o kterou se bude město/obec snaţit a taktéţ stanovit si cíle, kam se chce dostat. Jedná se o stanovení vize, poslání, identity obce/města. Vize je podle Skořepy, Jeţka a Jeţkové 12 základním východiskem tvorby strategie. Jde o představu toho, jak bude obec či město vypadat za 10 či 15 let. Naznačuje směr, kterým se má obec ubírat. Vize je výsledkem spolupráce zainteresovaných aktérů obce při zohlednění všech dostupných informací o obci, konkurenci, trhu obce a celkových trendů. Po sestavení vize obce se určí její poslání, tzn. smysl anebo účel obce. Poslání vystihuje očekávaný budoucí stav obce. Spojuje jednotlivá úsilí a usměrňuje je ke společnému cíli. Strategický plán je vytyčení cílů v souladu s vizí obce a stanovení postupů a akčních plánů vedoucích k jejich uskutečnění. Východiskem strategického plánu obce je zákon o obcích č. 367/1990 Sb., který určuje působnost obce a vymezuje „schvalování programu rozvoje územního obvodu obce a provádí kontroly jeho plnění“. Strategický plán obce má úzký vztah k územnímu plánu obce. Marketingová strategie obce pak spočívá v rozhodování o zaměření jednotlivých subjektů plánu a míře vyuţití nástrojů marketingového plánování a marketingového mixu při plnění plánu. Janečková, Vaštíková 5 Časový horizont strategického plánů (Programů rozvoje) je různý, obvykle se pohybuje v rozmezí 15 aţ 20 let. Podle Janečkové a Vaštíkové 5 je předpokladem pro dosaţení úspěšné strategie schopnost obce odpovědět si na následující otázky:


27

 kde jsme nyní,  jak jsem se tam dostali,  kam směřujeme – co děláme pro naši obec,  kde bychom se rádi ocitli,  jak se tam dostaneme – co bychom měli dělat pro naši obec,  neuhýbáme z cesty? Janečková a Vaštíková 5 vysvětlují, ţe vytvoření strategie obce by nebylo dostatečně efektivní, kdyby se o něm nedozvěděly zainteresované subjekty. Proto je nutné určité produkty, které jsou výsledkem strategie, komercializovat a propagovat. Toto propagovaní se provádí nástroji marketingového mixu. Strategii obce musí vedení obce vytvářet za spolupráce s občany a s podniky a musí jí být schopní všem dostatečně srozumitelně sdělit. Jedním z hlavním výsledků procesu vytváření strategie je nalezení konkurenční výhody obce. Tuto výhodu musí umět obec v rámci své strategie prodat, tj. sdělit veřejnosti. Marketingový mix obce je podle Janečkové a Vaštíkové 5 soubor taktických nástrojů vyuţívaných managementem obcí k odlišení svého produktu od konkurence, k přiblíţení produktu k segmentům tvořícím jeho uţivatele, k propagaci produktu obce. Marketingový mix pro produkt obce se skládá z prvků: produkt, jeho cena, místo, podpora prodeje, materiální prostředí, lidé, proces programování a partnerství.

Potenciál vítězů soutěţe Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu

28

4 Potenciál vítězů soutěže Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu Bakalářská práce vznikla na základě poţadavku Spolku pro obnovu venkova, který je jedním z hlavních organizátorů soutěţe Vesnice roku. Vlastní práce bude zaměřena na zjištění potenciálu a vyuţitelnosti značky Vesnice roku. Součástí práce bude také průzkum známosti a popularity soutěţe Vesnice roku u dalších vesnic České republiky a průzkum změny poptávky po zájezdech do vítězných vesnic, nabízených tuzemskými cestovními kancelářemi a cestovními agenturami.

4.1 Spolek pro obnovu venkova České Republiky Spolek pro obnovu venkova byl zaloţen 1. června 1993 jako občanské sdruţení – nezisková organizace. Spolek je klíčovou organizací hájící v naší zemi venkov, jeho hodnoty a rozvoj ve venkovském prostoru. Jiţ při zaloţení Spolku projevilo zájem o členství více neţ 200 zájemců především z řad obecních samospráv, zemědělců, projektantů, podnikatelů, učitelů, pracovníků vysokých škol, výzkumných ústavů a státní správy. Hlavní myšlenkou Spolku bylo realizovat Program obnovy venkova. Spolek je pracovní a iniciativní skupina občanů ustavená na podporu a koordinaci prací při obnově a rozvoji venkova a posílení nástrojů umoţňujících rozvoj venkovských komunit. Cíle Spolku:  přispívá k rehabilitaci venkova, pečuje o prohloubení duchovního a společenského ţivota na venkově,  propaguje obnovu a rozvoj venkova a posílení hospodářské stability a prosperity venkova,  vytváří podmínky pro spolupráci při obnově a rozvoji venkova,  napomáhá vzniku a činnosti místních a regionálních sdruţení a spolků ustavených k obnově a rozvoji venkova,  účastní se evropské spolupráce při obnově venkova,  spolupracuje na realizaci a rozvoji vládního Programu obnovy venkova,  motivuje venkovské občany ke spolupráci na vývoji obce,

k dobrovolné

aktivitě,

podněcuje

je

 překonává úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova. Členem Spolku se můţe stát kaţdá právnická či fyzická osoba, která má zájem podílet se na poslání Spolku. Nutnost pro členství je podání závazné přihlášky


29

a zaplacení členského příspěvku. Členská základna čítá k 29. 10. 2009 841 členů z řad obcí, fyzických a právnických osob České i Slovenské republiky. Konkrétní činnosti Spolku a jeho organizace jsou popsány v příloze A. Obr. 1

Logo Spolku pro obnovu venkova

Zdroj:

4.2 Soutěž Vesnice roku Soutěţ Vesnice roku je nejvýraznější akcí Spolku pro obnovu venkova ČR. Soutěţ je pořádána kaţdoročně od roku 1995 v rámci Programu obnovy venkova. Vyhlašovateli soutěţe jsou spolu se Spolkem pro obnovu venkova také Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství. Ke spolupráci na soutěţi se postupně připojili Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo kultury, Kancelář prezidenta republiky, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Asociace krajů ČR a Folklorní sdruţení ČR. Cílem soutěţe Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečnění programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Soutěţe se mohou účastnit všechny obce vesnického charakteru bez statutu města a městyse, které mají maximálně 6 300 obyvatel a mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Soutěţ je organizována ve dvou kolech, krajském a celostátním. Všechny přihlášené obce jsou nejprve hodnoceny v krajském kole na základě předem schválených podmínek soutěţe. Do celostátního kola postupuje za kaţdý kraj maximálně jedna obec, které bylo v Krajském kole soutěţe uděleno ocenění Zlatá stuha. V rámci celostátního kola jsou vyhodnocena první tři místa. Mezi hodnotící kritéria patří: 1.

Koncepční dokumenty – stručná charakteristika obce (stáří, struktura, počet obyvatel, charakter zástavby a další), její součástí jsou urbanistická studie a územně plánovací dokument, Program obnovy vesnice a rozpočet obce.


2.

3. 4.

5. 6.

7. 8. 9. 10.

30

Společenský ţivot – udrţování či obnova místních tradic, svátků, obyčejů, činnost občanských sdruţení, vydávání obecních novin, publikací, pohlednic a další. Aktivity občanů – dobrovolná práce občanů, začlenění dětí a mládeţe do ţivota vesnice, péče o vesnickou pospolitost a spolupráce obce s občany. Podnikání – podnikání v zemědělství, spolupráce obce se zemědělským nebo lesnickým subjektem, nezemědělské podnikání, rozvoj řemesel, venkovská turistika a přímě podnikání obce. Péče o stavební fond a obraz vesnice – péče o historickou zástavbu, soulad v zástavbě, nová zástavba, organizační opatření. Občanská vybavenost, inţenýrské sítě, doprava, úspory energií – údrţba, modernizace a dostavba stávajících subjektů, odpadové hospodářství a další. Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci. Péče o krajinu – zemědělské a lesní pozemky, územní systém ekonomické stability a další. Připravované záměry. Informační technologie v obci.

V rámci krajských kol jsou udílena následující ohodnocení:  Zlatá stuha – vítěz krajského kola označen Zlatou stuhou nese titul Vesnice roku příslušného kraje. Jedná se o vesnice, které nejlépe obstojí ve všech posuzovaných oblastech (viz výše). Krajský vítěz postupuje do celostátního kola. Celostátní komice navštíví všechny vítěze krajských kol a udělí první tři místa.  Modrá stuha – je udělována za společenský ţivot v obci.  Bílá stuha – je udělována za práci s mládeţí a její zapojení do ţivota v obci.  Zelená stuha – je udělována za péči o zeleň a ţivotní prostředí.  Oranţová stuha – je udělována za spolupráci s místními zemědělci. Cena je nově udílena od roku 2007.  Modrý diplom – je udělován za vzorné vedení obecní knihovny. Diplom se uděluje od roku 2000. Vítězstvím na celostátní úrovni cesta pro vítěznou vesnici zdaleka nekončí. Vítěz celostátního kola soutěţe obdrţí finanční prostředky pro rozvoj své obce a dále postupuje do soutěţe Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice.

Potenciál vítězů soutěţe Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu Obr. 2

31

Logo Programu obnovy venkova

Zdroj:

4.3 Průzkum známosti soutěže Vesnice roku Pro zjištění povědomí o soutěţi Vesnice roku a zájmu o účast v této soutěţi bylo provedeno dotazníkové šetření mezi náhodně vybranými obcemi České republiky, jehoţ cílem bylo zjistit zájem účastnit se soutěţe a přínosy pro obec spojené s účastí v této soutěţi. Dalším ukazatelem známosti soutěţe Vesnice roku je vývoj počtu přihlášených obcí v jednotlivých ročnících soutěţe. Tab. 1

Počet přihlášených obcí v letech 1995 - 2010

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet přihlášených obcí 174 219 174 196 259 298 209 267 221 238 263 263 264 309 325 361

Zdroj:

Tabulka zachycující počet přihlášených obcí během let 1995 – 2010 ukazuje, ţe zájem o účast v soutěţi Vesnice roku roste. Na počátku soutěţe, v roce 1995, se do soutěţe přihlásilo 174 obcí, zatímco v roce 2010 jejich počet stoupl aţ o polovinu, na rekordních 361 přihlášených obcí.


32

Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi obcemi z celé České republiky. Obce byly vybírány náhodně podle kritéria, které splňuje jednu z podmínek pro účast v soutěţi. Dotazovány byly obce vesnického charakteru bez statutu města či městyse, s maximálním počtem obyvatel 6300. Dále byly vybírány pouze obce, které se neumístily v celorepublikovém kole soutěţe. Dotazníkové šetření proběhlo mezi 42 respondenty. Dotazník je uveden v příloze B. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, ţe 98 % odpovídajících úřadů obcí o soutěţi Vesnice roku uţ slyšelo. Dotazování probíhalo mezi obcemi, které se jiţ soutěţe účastnily, i mezi obcemi, které se soutěţe zatím nezúčastnily. Poměr jiţ zúčastněných a dosud do soutěţe nepřihlášených obcí je znázorněn grafem. Obr. 3

Graf znázorňující poměr zúčastněných a dosud nezúčastněných obcí

Poměr zúčastněných/nezúčastněných obcí 33% Nezúčastněné obce Zúčastněné obce

67%

Zdroj: Vlastní práce

Z 67 % obcí, které se do soutěţe zatím nepřihlásily, uvaţuje více jak polovina z nich, a to 54 % o tom, ţe se v budoucnu do soutěţe přihlásí. V souvislosti se zájmem účastnit se soutěţe v budoucnu, byly obce dotazovány na to, zda si myslí, ţe by pro ně účast v soutěţi měla nějaký přínos. Na tuto otázku se kladně vyjádřilo 61 % zatím nezúčastněných obcí. Zároveň také více jak polovina těchto obcí, a to 57 %, splňuje další podmínku pro účast v soutěţi, kterou je zpracovaný strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Z 33 % obcí, které se jiţ soutěţe v minulosti účastnily, přemýšlí 93 % obcí o opětovné účasti v soutěţi. Součástí dotazníku byla také otevřená otázka, týkající se moţnosti uvedení konkrétních přínosů. Obce, které se jiţ umístily v krajských kolech soutěţe (Zlatá stuha), či byly oceněny jinou něţ Zlatou stuhou jednoznačně odpovídají, ţe jim soutěţ přinesla mediální známost a zviditelnění obce, a v neposlední řadě finanční ohodnocení. Jako další přínosy zúčastněné obce uvádějí: získání nových podnětů a nápadů z jiných obcí a lokalit, zís-


33

kání mnoha nových informací a zkušeností, setkání se zástupci z jiných obcí, odstranění dlouho přehlíţených problémů v obci, uvědomění si občanů, co se v obci událo a zapojení občanů do ţivota obce.

4.4 Změna poptávky po poznávacích zájezdech do vítězných vesnic Pro zjištění změny poptávky po zájezdech do vítězných vesnic, jsem provedla analýzu nabídky tuzemských cestovních kanceláří a cestovních agentur, nabízejících pobytové či poznávací zájezdy po České republice. Nebyla nalezena ţádná cestovní kancelář ani cestovní agentura, která by pořádala zájezdy do nějaké vítězné obce. Z analýzy potenciálu vítězných vesnic uvedené níţe, bylo zjištěno, ţe vesnice disponují vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, a to převáţně pro rozvoj venkovského cestovního ruchu. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést dotazníkové šetření mezi tuzemskými cestovními kancelářemi a cestovními agenturami, pro zjištění zájmu zahrnout tyto destinace do nabídky svých zájezdů. Dotazníkové šetření proběhlo prostřednictvím elektronického dotazování. Bylo osloveno celkem 24 tuzemských CK a CA, z nichţ odpověď poskytlo pouze 5 z nich. Jednou z oslovených cestovních kanceláří byla CK Atis, které vznikla v roce 1990. CK Atis se mimo jiné specifikuje na organizování zájezdů/pobytů pro české i zahraniční občany v ČR v oblasti agroturistiky, akce se sportovním zaměřením, individuální turistika, kongresová a incentivní turistika, kulturní zájezdy, lázeňské pobyty, lovy – rybolov, obchodní cesty, školní zájezdy, tematické zájezdy, výlety a okruţní plavby, zájezdy/pobyty. Z rozhovoru s obchodním a produkčním ředitelem CK Atis vyplynulo, ţe pro zmíněnou cestovní kancelář titul Vesnice roku nemá vliv na to, zda destinaci nesoucí tento titul zahrnout do nabídky svých sluţeb. Záleţelo by na tom, zda je v blízkosti dané vítězné obce kvalitní ubytovací zařízení, atraktivity a poskytovatelé sluţeb pro provoz zmíněných forem cestovního ruchu, které CK Atis nabízí. Další oslovenou cestovní kanceláří byla CK Kiwi, která byla zaloţena v roce 1991. Její nabídka je široká, nabízí zájezdy do zahraničí i po ČR. Cestovní kancelář pořádá kaţdý týden jednodenní aţ třídenní tuzemské zájezdy. Dle slov jednatele CK Kiwi se jejich náplň a trasy neustále mění. CK vybírá cíle přitaţlivé z hlediska moţnosti návštěvy historických památek, přírodních pozoruhodností, muzeí, folklóru, technických památek atd. Při rozhodování o cílech zájezdu cestovní kancelář plánovitě nevyhledává lokality s titulem Vesnice roku. Pokud však tato vesnice je zařazena v rámci trasy zájezdu, neopomene CK i tento titul zdůraznit. Dalším osloveným subjektem byla Cestovní agentura Rady na cestu. I tato společnost nabízí poznávací a pobytové zájezdy různých forem po ČR. Ani pro tuto společnost nejsou vítězné obce soutěţe Vesnice roku lukrativními destinacemi pro zahrnutí do nabídky zájezdů. Klienti této agentury upřednostňují vel-


34

koměsta a národní parky. V České republice je největší zájem o památky UNESCO a lázně. CK Régio je přední českou cestovní kanceláří zaměřenou na domácí cestovní ruch. Specializuje se na pobyty na chatách, chalupách a rodinných penzionech v celé ČR a na Slovensku. CK nepořádá ţádné poznávací zájezdy do obce, která vyhrála soutěţ Vesnice roku. Odpověď ohledně zájezdů do vesnic s titulem vesnice roku byla obdobná jako odpověď od CK ATIS. Nestačí pouze, aby obec byla upravená a měla hezké prostředí. Záleţí na atraktivitách v daném regionu a dané obci, na nabídce obce pro cestovní ruch, zda obec disponuje atraktivitami pro cestovní ruch, zda se v její blízkosti nachází turisticky lákavé objekty. Ani v nabídce CA WALLTOUR se nevyskytuje ţádná z vítězných obcí. Dle jejich názoru a zkušeností nejsou vítězné obce v současné době ţádané pro pořádání poznávacích zájezdů. Návštěva by byla vhodná pouze v kombinaci s nějakým blízkým městem nebo historickou památkou. Důleţitá je také klientela, které se zájezd nabídne. Dle mínění CA by se jednalo o seniory nebo o nějakou organizaci.

4.5 Potenciál rozvoje cestovního ruchu ve vítězných vesnicích Potenciál vítězných obcí bude u vybraných obcí hodnocen dle lokalizačních a realizačních podmínek umístění cestovního ruchu. U realizačních podmínek nebude hodnocena kvalita daného subjektu, budou posuzovány pouze z kvantitativního hlediska. Ve výčtu lokalizačních podmínek budou zmíněny pouze ty nejdůleţitější atraktivity dané obce. Selektivní faktory byly u hodnocení vítězných vesnic vynechány, nebylo nutné je k účelům bakalářské práce analyzovat. Dále budou zpracovány odpovědi starostů vítězných obcí, kteří pomocí neosobního dotazování, viz příloha C, odpovídali na otázky týkající se přínosu vítězství v soutěţi Vesnice roku a rozvoje cestovního ruchu na svém území. Přehled všech vítězných vesnic od roku 1995 do roku 2010 znázorňuje obrázek č. 4. Přehledný výčet všech celorepublikových vítězných vesnic je zachycen v tabulce č. 2, uvedené v příloze D.

Potenciál vítězů soutěţe Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu Obr. 4

35

Mapa vítězných vesnic 1995 - 2010

Zdroj:

4.5.1

Telnice (Vesnice roku 1995)

Základní fakta:  Kraj: Jihomoravský;  Počet obyvatel: 1429;  Rozloha: 610 ha. 1.

Lokalizační podmínky: Kulturně-historické památky – obec Telnice je bohatá na památkově chráněné objekty zařazené do státního seznamu nemovitých kulturních památek:  románský farní kostel sv. Jana Křtitele z 12. století;  kaple pany Marie Bolestné a kamenný kříţ z roku 1830, které jsou součástí kostela;  trojboká stavba boţích muk z roku 1810, postavená na místě veřejného pohřebiště obětí bitvy u Slavkova;

2.

3.

 hraniční kameny s erbem pocházející z 18. století a další. Přírodní památky a hodnoty: obec sama nedisponuje ţádnými výraznými přírodními památkami. Jde o území pusté roviny. Četné přírodní památky a zajímavosti můţe turista navštívit v rámci mikroregionu CEZAVA, jehoţ je Telnice součástí. Volnočasové aktivity a kulturní akce:


36

 v rámci společenské obnovy tradic bylo pořízeno 24 dámských a 25 pánských telnických krojů, které jsou vyuţívány při slavnostních událostech obce (např. Tradiční Telnické hody na sv. Jana Křtitele, Ostatky a pohřbívání basy, a další) i státních reprezentacích v zahraničí;

1. 2. 3.

 sportovní akce – telnická házená, volejbalový turnaj, turnaj v pétanque, a další. Realizační podmínky: Ubytování – v obci se nenachází ţádné ubytovací zařízení. Stravování – v obci se nachází restaurace, pohostinství, vinárna, bistro a snackbar. Sportovní areál místní Sokolovny, nová budova Orlovny s moderním zařízením pro kulturní, sportovní a společenské vyuţití.

Obec Telnice je členem Euroregionu Pomoraví, Mikroregionu CEZAVA a Mohyla míru – Austerlitz o.p.s.. V obci působí mnoho spolků, které se starají o společenské a sportovní akce v obci. Za zmínku stojí Orel Jednota Telnice, Milovníci dobrého vína o.s., Asociace sportu pro všechny, Myslivecké sdruţení Telnice, Římskokatolická farnost Telnice a další. Současný starosta obce, Ing. Jiří Dudák, říká, ţe vítězství v soutěţi přineslo obci větší prestiţ a zájem tuzemských turistů a návštěvníků o obec. Tehdejšímu starostovi Ladislavu Šustrovi pomohlo vítězství v soutěţi získat finanční podporu pro různé projekty týkající se dalšího rozvoje obce. V té době se jednalo především o projekty v oblasti technické infrastruktury. Obec Telnice je součástí slavkovského bojiště, coţ jí přináší návštěvnost i ze zahraničí. Hlavní věcí, co můţe obec turistům nabídnout je pohostinnost místních obyvatel, široké sportovní zázemí s bohatou historií a pořádané kulturní akce. V době svého vítězství a bezprostředně poté obec zaznamenala zvýšený zájem o spolupráci ze strany investorů a partnerů, ale v době zvýšeného zájmu, tedy v době vítězství musela obec dávat přednost projektům týkajících se zajištění dokončení technické infrastruktury v obci. 4.5.2

Jiřetín pod Jedlovou (Vesnice roku 1998)

Základní fakta:  Kraj: Ústecký;  Počet obyvatel: 598;  Rozloha: 1137 ha. Lokalizační podmínky:


1.

37

Kulturně-historické památky – pro mnoţství památek, především lidové architektury luţického typu, byla v roce 1992 větší část obce vyhlášena městskou památkovou zónou:  zřícenina hradu Tolštějn;  stříbrný důl se štolou dlouhou 320 metrů;  hornické muzeum;  socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1728;  kulturní památka Areál Kříţová hora;  kostel Nejsvětější Trojice z roku 1612.

2.

Přírodní památky a hodnoty:  CHKO Luţické hory;  NP České Švýcarsko.

3.

Volnočasové aktivity a kulturní akce:  cyklotrasy vedoucí Mikroregionem Tolštějn;  2 lyţařské vleky a běţecké tratě;  mnoţství kulturních akcí, např. Svatojiřetínská pouť;

1.

2. 3.

 mnoţství sportovních akcí pořádaných místním spolkem TJ Sokol. Realizační podmínky: Ubytování – celoroční ubytování v prostorách sportovního areálu, ubytování je k dispozici v několika kategoriích. Další moţnost ubytování poskytují 2 hotely a několik penzionu v blízkém okolí. Ubytování v soukromém objektu umoţňují 2 místní chaty. Stravování – v bezprostřední blízkosti obce se nachází 3 restaurace, stravování zajišťují také v rámci ubytování sportovní areál a místní hotely. Letní sportovní areál s ubytováním (travnaté fotbalové hřiště, tenisové kurty, plavecký bazén, hřiště pro pláţové sporty, hřiště minigolfu, sauna, posilovna).

Obec Jiřetín pod Jedlovou je členem Svazu měst a obcí ČR, Euroregionu Nisa, Spolku pro obnovu venkova, Svazu historických sídel, Sdruţení pro rozvoj Šluknova a Mikroregionu Tolštejn. Obec je nadregionální středisko cestovního ruchu, má zřízené své vlastní Informační centrum. Od roku 1998 v obci působí Spolek přátel Jiřetína, který zde spolu s obecním úřadem organizuje spoustu kulturních i sportovních akcí, a vytváří tak nové tradice. Obec má velmi dobře zpracované webové stránky, kde návštěvníci najdou přehledný výčet místních kulturních památek, informace o fungujícím infor-


38

mačním centru, moţnosti ubytování v obci, dále jsou zde k dispozici turistické mapy obce a jejího okolí, a spousta dalších uţitečných informací. Podle slov starosty Josefa Zosera, obci vítězství přineslo mediální zájem, a zhruba po 2 roky také zvýšenou návštěvnost obce, poté se ovšem návštěvnost ustálila. Obec disponuje vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, trpí ovšem vysokou nezaměstnaností, a kromě rodáků ţije v obci mnoho Romů, Poláků, Vietnamců a Ukrajinců. Je těţké v těchto podmínkách v obci najít „tahouna“ pro spolkovou činnost. Vítězství v soutěţi obci ovšem nepřineslo zvýšený zájem investorů či partnerů, kteří by měli zájem podílet se s obcí na jejím rozvoji. 4.5.3

Olešnice (Vesnice roku 1999)

Základní fakta:  Kraj: Jihomoravský;  Počet obyvatel: 1732;  Rozloha: 1252 ha. 1.

Lokalizační podmínky: Kulturně-historické památky – v obci se nachází větší mnoţství kulturních památek, za zmínku stojí:  stará dřevěnice čp. 49 na Dolním Vejpustku;  hřbitovní kostelík svatého Mikuláše z roku 1725;  kostel svatého Vavřince z roku 1839;  evangelický kostel;

2.

 muzeum modrotisku, muzeum strašidel, muzeum historických vozidel. Přírodní památky a hodnoty:  přírodní park Svratecká hornatina;

3.

 lesopark Skalky. Volnočasové aktivity a kulturní akce:  vyhlídková věţ na Zeleném kopci a na kopci Kopaniny;  cyklostezky vedoucí přes Mikroregion Olešnicko;

1. 2. 3.

 festival trampských písní Olešnická kytka. Realizační podmínky: Ubytování - v obci Olešnice najdeme více moţností ubytování. Ubytovat se můţeme v hotelu, v penzionu a v soukromí v rodinném domě. Stravování – stravování poskytují místní hotel, dále restaurace a bistro. Skiareál Olešnice na Moravě.


39

V roce 1999 se stala obec Olešnice městem. Město je součástí Mikroregionu Olešnicko, MAS Boskovicko Plus o.s., Regionu Boskovicko. V Olešnici se nachází informační centrum, kde si návštěvník můţe koupit pohlednice Olešnice a další propagační materiály jako Turistického průvodce, mapy Olešnice a okolí, Cyklotrasy Olešnicka a jiné. V neposlední řadě jsou zde k dispozici 3 počítače s připojením na internet. Olešnice má velice dobře zpracované webové stránky své obce, které poskytují přehledné informace o turistice v obci a okolí obce, o moţnostech ubytování, o činnosti místního informačního centra, výčet kulturních památek obce a spoustu dalších informací, které jsou zpracovány přehledným způsobem. Dle starosty města PeadDr. Zdeňka Peše bylo vítězství v soutěţi Vesnice roku pro město prestiţní událostí, která vedla ke zvýšení zájmu rodáků i turistů. Po vítězství město zaznamenalo zvýšený zájem turistů, coţ je přimělo k realizaci projektů na podporu turistického ruchu v obci. Jedním z nejvýznamnějších projektů byla modernizace ski-areálu do podoby největšího lyţařského střediska na Jiţní Moravě. Vítězství v soutěţi také zviditelnilo obec u potencionálních partnerů a investorů, kteří projevili větší zájem informovat se o moţnostech, které obec nabízí. Vítězství v soutěţi bylo pro správu obce jednoznačným impulzem pro hledání nových cest, jak dále zaujmout a nalákat turisty. Obec Olešnice dostatečně splňuje všechny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu na svém území. Beze sporu největším lákadlem pro turisty je modernizovaný ski-areál. Dle mého názoru obec výborně vyuţila značky Vesnice roku 1999 k rozvoji turistického ruchu na svém území. Obec se mediálně zviditelnila, a tím i přilákala zájem investorů a potencionálních partnerů o spolupráci. Následně realizovala z peněz obdrţených za vítězství v soutěţi řadu projektů k rozvoji cestovního ruchu, které jsou stálým lákadlem pro nové turisty. 4.5.4

Sloup (Vesnice roku 2000)

Základní fakta:  Kraj: Jihomoravský;  Počet obyvatel: 950;  Rozloha: 765 ha. Lokalizační podmínky: 1.

Kulturně-historické památky:  poutní barokní kostel Panny Marie z roku 1754;  hřbitov hraběcí rodiny Salmů.

2.

Přírodní památky a hodnoty:  přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně;  turistické stezky ke všem veřejně přístupným jeskyním Moravského krasu;


40

 křiţovatka místních i nadregionálních cyklotras. 3.

1. 2. 3.

Volnočasové aktivity a kulturní akce:  v rámci společenské obnovy podporuje obec místní spolkovou činnost, nejvýznamnější společenskou událostí je pouť na Květný pátek, dále plesy, bály a další. Realizační podmínky: Ubytování – v obci se nachází 2 hotely, Rekreační středisko a v letní sezónně moţnost ubytování v kempu. Stravování – stravování nabízí 2 hotelové restaurace. Sportovní areál, kluziště, fotbalové hřiště, autokempink, koupaliště.

K Programu obnovy venkova se obec přihlásila v roce 1997. Z dotací obdrţených z Programu obnovy venkova obec realizovala řadu rekonstrukcí. Obec je součástí Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras. V době letní sezóny je v obci otevřené informační středisko. Dle slov starosty obce Ing. Josefa Mikuláška bylo vítězství v soutěţi pro obec nejen přínosem, ale také velkým závazkem do budoucna. Proto se obec od té doby jiţ dalších 10 let o to víc snaţí, aby Sloup byl pohlednou a přívětivou obcí pro všechny, kteří jí navštíví. Zvýšená návštěvnost se projevila bezprostředně po vyhlášení a trvala v obci ještě další 2-3 roky. Obci se hlásily delegace z celé republiky s prosbou o zajištění prohlídky s výkladem. Zvýšený zájem postupem času ale ustával. Zájem investorů o spolupráci se po vítězství bohuţel neprojevil. 4.5.5

Kameničky (Vesnice roku 2001)

Základní fakta:  Kraj: Pardubický;  Počet obyvatel: 804;  Rozloha: 782 ha. 1.

Lokalizační podmínky: Kulturně-historické památky – v obci se nachází několik památek zapsaných v seznamu kulturních památek:  farní kostel Nejsvětější trojice z roku 1350;  socha sv. Jana Nepomuckého;  socha sv. Floriána;  kříţ s reliéfem Madony;  pomník obětem 1. světové války od Karla Lidického;  dvě stavení č. 11 a č. 97;  jeden z nejstarších kamenných kříţů v regionu.


2.

41

Přírodní památky a hodnoty – na území obce se nachází významné přírodní hodnoty s mnoha druhy chráněných rostlin a ţivočichů:  CHKO Ţďárké vrchy;  Bahna;  Louky u Jeníkova;  Volákův kopec;  Filipovské rašeliniště;  Lány;  meandry řeky Chrudimky;  Krejcar.

3.

Volnočasové aktivity a kulturní akce:  lidové zvyky, jako například kácení máje, tradiční pouť, vinobraní;  Galerie Antonína Slavíčka;  výstava obrazů malířů Vysočiny;  2 cyklotrasy vedoucí přes Ţďárské vrchy. Realizační podmínky:

1. 2.

Ubytování – ubytování na území obci poskytuje jeden penzion. Stravování – v obci se nachází jedna restaurace a obchod se smíšeným zboţím.

3.

Venkovní víceúčelové hřiště s umělým povrchem.

Kameničky jsou členem Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko. Bývalý starosta obce, Zdeněk Dřevíkovský, který byl starostem v době vítězství obce, říká, ţe v následujících letech se projevila návštěvnost Kameniček ve větší míře. Zejména členové jiných obecních samospráv byli zvědaví, jestli si Kameničky opravdu vítězství zaslouţili. Na návštěvu obce přijíţděly i organizované autobusové zájezdy. Z peněz obdrţených za vítězství obec vybudovala sportovní víceúčelové hřiště. 4.5.6

Nečtiny (Vesnice roku 2002)

Základní fakta:  Kraj: Plzeňský;  Počet obyvatel: 638;  Rozloha: 5251 ha. Lokalizační podmínky: 1.

Kulturně-historické památky – obec disponuje velkým mnoţstvím kulturních památek:


42

 Hrad Nečtiny (zřícenina hradu Preitenstein, zámek Nečtiny s areálem zámecké zahrady, pohřební kaple sv. Terezie rodiny MendsdorfPouilly);  areál barokního kostela sv. Jakuba Většího;  renesanční bývalá radnice;  bývalý špitál a poutní kostel sv. Anny;  barokní roubený zájezdní hostinec čp. 79;  ţidovský hřbitov. 2.

Přírodní památky a hodnoty:  chráněné území Kozelka;  prameniště několika potoků, které jsou přítokem řeky Střely;  zachovalé mokřadní ekosystémy s chráněnými druhy rostlin;  bohatá soustava malých rybníků, mokřadů a přírodních vodních ploch;  lokalita bývalého pískovcového lomu s ledovou jámou.

3.

Volnočasové aktivity a kulturní akce:  vyjíţďky na koních;  velké mnoţství málo frekventovaných komunikací vhodných pro turistiku a cykloturistiku;  během roku řada společenských, kulturních a sportovních akcí místního i regionálního významu;  moţnost rybolovu či odstřelu;  Ekofarma, Eko-bio farma. Realizační podmínky:

1.

2. 3.

Ubytování – v samotné obci najdeme několik ubytovacích zařízení. V místě se nachází 2 penziony, hospoda s ubytováním, ubytovací a školící zařízení, turistická ubytovna a Ekofarma. Stravovací zařízení – v obci najdeme 2 restaurace, a několik obchodů smíšeného zboţí. Sportovní areál s travnatým fotbalovým hřištěm, hřištěm na malé sporty s umělým povrchem a zázemím pro sport, venkovní střelnice, tělocvična v areálu Zámku Nečtiny na Hradě Nečtiny.

Obec Nečtiny je členem Manětínsko-nečtinského mikroregionu, Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova, MAS Vladař o.p.s., Sdruţení měst a obcí Plzeňského kraje, Sportovní spolupráce s fotbalovým klubem v SRN. Jiţ od roku 1992 byl na základě vypracované urbanistické studie schválen Program obnovy obce Nečtiny, který byl v roce 2002 aktualizován. Za finanční


43

podpory z tohoto programu, byla v obci zrekonstruována a opravena řada objektů. Obec má zpracovaný Strategický plán obce, který definuje hlavní směry vývoje obce, upozorňuje na potřeby, příleţitosti a nutná řešení problémů, které povedou ke zlepšení podmínek k ţivotu zdejších obyvatel a návštěvníků kraje. Za zmínku stojí také výborné zpracování webových stránek obce, které je nezbytnou podmínkou pro to, aby obec obstála v konkurenčním boji o přízeň turistů. Stránky jsou přehledné, nabízí širokou řadu informací od kulturních, sportovních akcích, virtuální prohlídku obce, nejdeme zde i interaktivní turistickou mapu a vyzkoušet si zde můţe návštěvník webových stránek i hru na starostu, která popisuje sloţitý mechanismus obce. Starosta obce, Ing. Jiří Křemenák, povaţuje za nejvýznamnější událost po roce 1989 fakt, ţe se Nečtinsko postupně stává dobře fungujícím územím pro ţivot, bydlení a další rozvoj. Dle starosty je vítězství v soutěţi Vesnice roku 2002 odměnou za dlouholeté úsilí rozvoje území obce a společenského rozvoje. Obec disponuje výborným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu na svém území. Nabízí hned řadu moţností pro ubytovaní, najdeme zde i stravovací zařízení. Obec nabízí svým návštěvníkům rozmanité moţnosti pro trávení volného času, pestrá je i nabídka historických i přírodních památek. Účast a vítězství v soutěţi Vesnice roku pomohla obci se mediálně zviditelnit, a přilákat na své území turisty. Celkově se počet návštěvníků obce po vítězství v soutěţi zvýšil. 4.5.7

Vilémov (Vesnice roku 2003)

Základní fakta:  Kraj: Vysočina;  Počet obyvatel: 977;  Rozloha: 2455 ha. Lokalizační podmínky: 1.

Kulturně-historické památky:  katolický kostel Sv. Václava z roku;  evangelický kostel;  budova radnice z roku 1865;  soukromý zámek rodiny Renských v pozdně barokním stylu;  vojenský hřbitov.

2.

Přírodní památky a hodnoty:  Ţelezné hory;

3.

 Paříţovská přehrada, Sečská přehrada. Volnočasové aktivity a kulturní akce:


44

 přes Vilémov vedou značené turistické stezky vedoucí na Paříţovskou a Sečskou přehradu, zříceninu hradu Oheb a Lichnice;  během roku celá řada společenských, kulturních a sportovních akcí;  významná je činnost sdruţení Vilémovské boubelky. Realizační podmínky: 1.

2. 3.

Ubytování – ubytování je moţné pouze v jednom soukromém penzionu, v letních měsících nabízí ubytování po domluvě i římskokatolický farní úřad v opravené faře. Stravovací zařízení – v obci najdeme restauraci, pohostinství a 2 obchody s potravinami. Široká moţnost sportovního vyţití (minigolfové, fotbalové, volejbalové a tenisové hřiště).

V roce 1995 se obec přihlásila k Programu obnovy venkova, z jehoţ prostředků realizovala řadu rekonstrukcí, oprav a výstavby nových objektů. Městys Vilémov je členem Svazku obcí Podoubraví, Mikroregion Podoubraví. V roce 2001 obec vypracovala Strategický plán obce. Kromě Zlaté stuhy a celostátního vítězství v soutěţi Vesnice roku v roce 2003 obec získala také Zelenou stuhu za péči o zeleň a ţivotní prostředí v roce 2002 a Modrou stuhu za společenský ţivot v roce 2001. Dle slov starostky Jaroslavy Dvořákové, přineslo obci vítězství v soutěţi Vesnice roku nejen zvětšený zájem turistů navštívit obec, ale i návštěvy představitelů jiných obcí. Obec navázala kontakty s obcemi v jiných krajích České Republiky, ale i na Slovensku. Zájem investorů se po vítězství v soutěţi nijak nezvýšil. Jak starostka dále uvádí, největší podíl na vítězství má působení místního sdruţení Vilémovské boubelky, které nazpívaly vilémovskou hymnu. Hymnu a další informace o obci si můţou turisté poslechnout ze zvukového nosiče umístěného před budovou radnice. Nejvýznamnější události v ţivotě obce od oku 1989 je vítězství v soutěţi Vesnice roku 2003, a druhé místo v evropské soutěţi. Obec disponuje vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu na svém území. Hlavní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, ubytování a stravovací zařízení jsou v obci k dispozici. Na své si přijdou zejména milovníci přírody a turistiky. Vilémovem vedou cyklotrasy, které turisty provedou po okolí a seznámí je se zdejší zemědělskou krajinou. 4.5.8

Liptál (Vesnice roku 2006)

Základní fakta:  Kraj: Zlínský;  Počet obyvatel: 1456;  Rozloha: 2417 ha. Lokalizační podmínky:


1.

45

Kulturně-historické památky:  barokní zámek z roku 1701, s přilehlou anglickou zahradou a oborou s daňky;  katolický barokní kostel sv. Michala Archanděla s hrobkou někdejších majitelů panství hrabat ze Stommu;  barokní socha sv. Jana Nepomuckého;  evangelický kostel;  řada dřevěných lidových staveb;  řezbářské dílo Strom ţivota.

2.

Přírodní památky a hodnoty:  Vizovické vrchy, Hostýnské vrchy;  přírodní kulturní areál v obci;

3.

 rozhledna na Vartovni. Volnočasové aktivity a kulturní akce:  Dětské folklorní dny s mezinárodní účastí;  mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti;  Valašský bál, Mikulášská jízda,  sportovní akce – fotbalové, volejbalové turnaje;  tradiční jarmarky pořádané místní základní školou. Realizační podmínky:

1. 2.

Ubytování – přímo v obci Liptál poskytuje ubytování jeden hotel a penzion. Další moţnosti ubytování jsou v blízkém okolí Liptálu. Stravování – stravování poskytuje restaurace s přilehlým penzionem a hotelová restaurace.

Obec Liptál je členem Euroregionu Bílé Karpaty, Sdruţení měst a obcí východní Moravy, Sdruţení obcí Syrákov, Sdruţení obcí Mikroregion Vsetínsko, Sdruţení pro rozvoj mikroregionu Střední Vsetínsko. V obci působí tyto spolky a sdruţení: Český svaz ochránců přírody Liptál, Myslivecké sdruţení Brdisko, Folklorní sdruţení LIPTA Liptál a další. Obec byla oceněna jiţ v roce 2005 Bílou stuhou za činnost mládeţe. Starostka obce Liptál, Věra Dostálová, říká, ţe jiţ samotné přihlášení do soutěţe mělo pro obec Liptál přínos. Soutěţ byla podnětem k tomu, aby obec udělala práce, které se dosud odkládaly. Jednalo se převáţně o práce na zvelebení obce, jako květinová výsadba a výzdoba domů, nátěry autobusových čekáren, plotů a zábradlí mostků, zpříjemnění prostředí kulturního zařízení. Samotné vítězství obci přineslo mediální zájem, a zvýšený počet návštěvníků obce. Vesnice se více objevovala v regionálním tisku, coţ přineslo i zvýšený zájem in-


46

vestorů o spolupráci, tento zájem byl ovšem velmi často omezen finančním rozpočtem obce. 4.5.9

Tučín (Vesnice roku 2009)

Základní fakta:  Kraj: Olomoucký;  Počet obyvatel: 430;  Rozloha: 487 ha. Lokalizační podmínky: 1.

Kulturně-historické památky:  socha sv. Izidora, socha sv. Jana Nepomuckého;  sv. kříţ z roku 1791;  památník padlých v 1. světové válce;  kaple – zvonice z roku 1732.

2.

Přírodní památky a hodnoty:  Janáčkova lípa, Lípa malolistá (stáří přes 200 let);  koupaliště napájené podzemní minerální vodou.

3.

Volnočasové aktivity a kulturní akce:  naučná stezka „S Tučňákem za poznáním“;  velké mnoţství kulturních a společenských akcí;  cyklovýlety;  společenská akce vodění medvěda s průvodem masek. Realizační podmínky:

1. 2. 3.

Ubytování – ubytovací zařízení se v obci nenachází, ubytování moţné v městě Přerov, vzdáleném 3 km od obce. Stravování – v obci se nenachází ţádná restaurace, najdeme zde pouze místní pohostinství. Sportovní areál s koupalištěm.

Společenský ţivot v obci je opravdu bohatý. V roce 2007 získala obec Modrou stuhu za společenský ţivot. V obci působí řada místních spolků. Díky jejich činnosti se v obci kaţdoročně koná celá řada kulturních a společenských akcí. Za zmínku stojí občanské sdruţení „Sešlost místních nadšenců“, kterým není lhostejný ţivot v obci. Obnovují staré tradice a účastní se společných brigádnických prací. Obec je součástí Mikroregionu Pobečví.


47

Tučín byl také oceněn Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obnovu vesnice Evropskou cenou obnovy vesnice 2010 za komplexní, trvale udrţitelný a mottu soutěţe odpovídající rozvoj vesnice vynikající kvality. Starosta obce Jiří Řezníček říká, ţe bezprostředně po vítězství obec zaznamenala zvýšený zájem o obec ze stran médií. Díky propagaci v médiích se podařilo obci dostat se do povědomí široké veřejnosti. Následující rok po vítězství obec přivítala řadu různých návštěv. Do obce přijelo 18 autobusových zájezdů převáţně z řad starostů a pracovníků samospráv. Z peněţ obdrţených za vítězství obec zrealizovala řadu projektů, např. oprava střechy kaple – zvonice s novým zvonem „Vesnice roku 2009“, naučná stezka „S Tučňákem za poznáním“. 4.5.10 Ratměřice (Vesnice roku 2010) Základní fakta:  Kraj: Středočeský;  Počet obyvatel: 260;  Rozloha: 954 ha. Lokalizační podmínky: 1.

Kulturně-historické památky:  zámek Ratměřice s přilehlým zámeckým parkem, kde stojí dva obrovské sekvojovce, největší stromy svého druhu ve střední Evropě;  kostel sv. Havla z 13. století;  kašna, studánka sv. Anny, kaple v Hrzíně, kaple na Skrýšově.

2.

Přírodní památky a hodnoty:  CHKO Blaník;  přírodní park Dţbány–Ţebrák.

3.

Volnočasové aktivity a kulturní akce:  bohaté společenské akce – Masopust, Stavění máje, Pouťové slavnosti;  územím obce prochází několik značených pěších turistických tras KČT;  vlastní naučná stezka s komiksovým ztvárněním příběhu ratměřických sedláků během třicetileté války, na jejíţ trase se kromě infopanelů nachází otevřený kostel sv. Havla, Galerii na plotě, díla ze sochařsko - malířských sympozií či expozici historie SDH Ratměřice;  cykloturistické trasy přes Mikroregion Dţbány a Kraj blanických rytířů;


48

 obec pořádá pravidelně Koncerty váţné hudby, originální letní venkovní galerii Galerie na plotě a Sochařsko – malířské symposium. Realizační podmínky: 1.

2. 3.

Ubytování – v samotné obci se nenachází ţádné ubytovací zařízení. K dispozici je ovšem větší mnoţství ubytovacích zařízení o různých kategoriích v blízkosti obce. Stravování – obchod se smíšeným zboţím, hospoda s moţností stravování. Sportovní areál s fotbalovým hřištěm, antukovým hřištěm na nohejbal a volejbal, hřištěm s umělým povrchem na streetbasketbal a dětským hřištěm.

Obec Ratměřice je členem svazu obcí Mikroregion Dţbány. V obci působí několik spolků a sdruţení, ve kterých se sdruţují místní obyvatelé, kteří jsou partnery obce při údrţbě a obnově veřejných prostor vesnice a organizují společenské a kulturní akce. Jsou jimi Myslivecké sdruţení OPATOV, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek pro občanské záleţitosti, Tělovýchovná jednota Svoboda Ratměřice, Ratmírova potulná divadelní společnost, Klub seniorů a Rybářský spolek. Za společenský ţivot byla obec v roce 2009 oceněna Modrou stuhou. Obec je „čerstvým“ vítězem soutěţe, starosta obce Viktor Liška říká, ţe jiţ půl roku po vyhlášení výsledků, na podzim roku 2010, zaznamenala obec zvýšený zájem turistů, hlavní nápor turistů očekávají s příchodem jarní a letní sezóny v roce 2011. Zájem investorů z venčí obec zatím nezaznamenala, vítězství jí ovšem pomohlo dobře nastartovat spolupráci s majitelem místního zámku, který jej chce přestavět na hotel. Vítězství v soutěţi obci přineslo finanční ohodnocení, na jejíţ útratu se v obci teprve chystají připravované projekty.


49

5 Diskuze a doporučení Předkládaná bakalářská práce vznikla na základě poţadavku Spolku pro obnovu venkova České republiky, kterému byla také podřízena metodika práce. Obce, které se účastní soutěţe Vesnice roku jsou obce, které se aktivně starají o rozvoj svého území. Většinou jde o menší obce co se týče počtu obyvatel. Jejich velikost je dána podmínkou soutěţe, které se smí účastnit pouze obce venkovského typu s maximálním počtem obyvatel 6300. Vývoj počtu přihlášených obcí během posledních let ukazuje, ţe zájem obcí o účast v soutěţi se zvyšuje. Toto rostoucí číslo můţe být ovšem dáno i změnou podmínky soutěţe, kdy došlo ke změně týkající se maximálního počtu obyvatel v obci. Maximální moţný počet obyvatel obce během posledních let stoupl a tím se soutěţ zpřístupnila většímu počtu obcí. V průzkumu zjišťujícím známost soutěţe Vesnice roku a zájem o účast v soutěţi odpovědělo 98 % respondentů, ţe soutěţ Vesnice roku zná, ale pouze 33 % z nich se jí uţ zúčastnilo. Z tohoto rozdílu soudím, ţe obce neví o přínosu z účasti v soutěţi. Soutěţ je přínosem pro zúčastněné jiţ v tom, ţe se obec dozví, jak se hospodaří v jiných obcích. Získá cenné zkušenosti a informace, které lze vyuţít v oblasti rozvoje svého území. Dotazníkového šetření se účastnilo 42 respondentů. Výsledky nelze plošně vyuţít, ale mohou poskytnout orientační data pro účel bakalářské práce. Z hodnocení potenciálu obcí, týkajícího se cestovního ruchu vyplývá, ţe většina obcí disponuje všemi nutnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu na svém území. Ve většině obcí se nachází nejedno ubytovací a stravovací zařízení. Z atraktivit, které obce nabízí převaţují hlavně ty, které jsou vhodné pro budování venkovského cestovního ruchu. Metodika pouţitá pro hodnocení potenciálu obcí v souvislosti s cestovním ruchem se v několika bodech shoduje s hodnotícími kritérii při udělování titulu Vesnice roku (viz kapitola 4.2). Rozvoj cestovního ruchu v obcích je tedy zakotven jiţ v udělování samotného titulu. Většina vítězných obcí je součástí přilehlého mikroregionu, který sdruţeným obcím umoţní lépe dosáhnout společných cílů. Všechny vítězné obce se aktivně podílí na rozvoji svého území, na rozvoji společenského ţivota v obci, snaţí se o aktivní zapojení obyvatel obce do správy obce. Obce jsou nositeli lidových, folklorních a kulturních hodnot. Z průzkumu provedeného u starostů příslušných obcí vyplývá, ţe se v obcích zvýšil počet turistů bezprostředně po vyhlášení vítězství a následně další dva aţ tři roky byl o obec zvýšený zájem, který ovšem po určité době ustrnul. Po vítězství byla také obec atraktivnější pro média. Dle mého názoru by obce měly těţit hlavně z tohoto období, kdy je o ně zvýšený zájem a snaţit se na vítězství navazovat novými projekty, které by zvýšily turistickou návštěvnost obce. Novými projekty mohou být ucelené balíčky sluţeb v podobě nabídky jednodenních poznávacích či turistických zájezdů/tipů na výlet do obce a jejího okolí, k jejichţ propagaci můţe obec vyuţít zvýšeného zájmu médií po vítězství. Příkladem takového balíčku obce, přes kterou vede cyklostezka, můţe být tip na


50

cyklovýlet vedoucí přes vítěznou obec, se zastávkami po kulturně-historických památkách a přírodních hodnotách nacházejících se v blízkosti cyklotrasy a ve vítězné obci. Dále by tento balíček měl obsahovat tipy na občerstvení, vše dle moţností příslušné obce. Kompletní balíček by tedy obsahoval mapu cyklotrasy, s vytyčenými atraktivitami nacházejícími se na trase a stravovací, popřípadě ubytovací zařízení. V oblasti domácí turistiky stále více tuzemských turistů vyuţívá portálu „Kudy z nudy“, aby zde našli inspiraci pro svůj výlet. Portál „Kudy z nudy“ je projekt České centrály cestovního ruchu, který nabízí podnikatelům a provozovatelům turistických atraktivit moţnost bezplatně prezentovat své aktivity. Tyto nově vytvořené balíčky sluţeb by mohly být prezentovány na portálu „Kudy z nudy“. K propagaci obce ve spojitosti s vítězstvím v soutěţi Vesnice roku je nutné vytvoření loga soutěţe Vesnice roku, které zatím chybí. Tohoto loga by obec mohla vyuţít ke své propagaci na webových stránkách a propagačních materiálech. Aby bylo logo účinné, je nezbytná asociace loga s atraktivitami, které mohou vítězné obce nabídnout. Obec, jako destinace cestovního ruchu, je velmi malým územím. Proto se obce sdruţují do mikroregionů, aby získaly lepší uplatnění na trhu cestovního ruchu. V rámci těchto mikroregionů navrhuji vytvoření balíčku sluţeb cestovního ruchu, který by obsahoval tipy na výlet po turistických či kulturních památkách mikroregionu včetně návštěvy příslušné vítězné obce. K propagaci vítězné obce je ovšem opět nutné logo soutěţe Vesnice roku, které by mikroregion vyuţíval na svých webových stránkách a propagačních materiálech. Kaţdoročně se v soutěţi udělují Zlaté stuhy, ocenění vítězné obci za jednotlivé kraje ČR. Dalším balíčkem sluţeb cestovního ruchu by tedy mohl být poznávací zájezd/tip na výlet po obcích nesoucích Zlatou stuhu příslušného kraje. Dalším doporučením je vytvoření Spolku vítězných vesnic, který by umoţnil propagaci všech vesnic jako jednoho celku. Vesnice by se mohly takto prosazovat např. na veletrzích cestovního ruchu, na webových portálech cestovního ruchu a další. Vyhlašovatel soutěţe, Spolek pro obnovu venkova, neuskutečňuje ţádné marketingové aktivity k propagaci soutěţe a k propagaci vítězných vesnic ve směru k cestovnímu ruchu. Chybí logo samotné soutěţe Vesnice roku, coţ povaţuji za nedostačující reklamu soutěţe. V oblasti propagace soutěţe z marketingového hlediska bych navrhovala propojení Spolku pro obnovu venkova a soutěţe Vesnice roku s CzechTourismem a projektem „Kudy z nudy“. Webové portály CzechTourismu a „Kudy z nudy“ by mohly obsahovat informace o turistických atraktivitách vítězných vesnic, a tím udělat těmto vesnicím reklamu. Nebyla dohledána ţádná cestovní kancelář ani cestovní agentura, která by pořádala poznávací zájezdy do obcí s titulem Vesnice roku. Z průzkumu provedeného u cestovních kanceláří a agentur je patrné, ţe zájem turistů je spíše o památky celosvětového významu, a to především o památky UNESCO. Průzkum byl proveden u 5 tuzemských cestovních kanceláří a agentur. Výsledky průzkumu nelze tedy plošně vyuţít, ale mohou poskytnout orientační data pro bakalářskou práci. Z výsledků průzkumu je patrně, ţe vítězné obce ani soutěţ


51

Vesnice roku nejsou natolik mediálně známé u potencionálních návštěvníků. Předmětem zkoumání bakalářské práce nebyl průzkum u potencionálních návštěvníků. Moţným řešením, které by dostalo obce s titulem Vesnice roku do nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur, je připojení vítězné obce k světově významné atraktivitě cestovního ruchu v tuzemsku. Například u zájezdů po památkách UNESCO, zahrnout do programu také návštěvu vítězné obce, která by se nacházela v blízkosti památky UNESCO. Smyslem soutěţe Vesnice roku je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečnění programů obnovy venkova a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Hlavním přínosem titulu Vesnice roku je pro obec to, ţe místní obyvatelé vidí odměnu za jejich snahu v oblasti rozvoje obce, motivace obyvatel a místních samospráv. Značka Vesnice roku nemá v současné době velký význam z hlediska cestovního ruchu. Pokud chtějí vítězné obce soutěţe Vesnice roku uspět jako destinace cestovního ruchu, je nezbytná jejich mediální známost, která zahrnuje vytvoření loga titulu Vesnice roku a propagace tohoto loga v rámci vítězné obce.

Závěr

52

6 Závěr Předkládaná bakalářská práce se zabývala zhodnocením potenciálu vyuţití značky Vesnice roku. Hlavním cílem práce bylo objasnit moţnosti vyuţitelnosti značky Vesnice roku v návaznosti na cestovní ruch. Byla provedena analýza turistického potenciálu vítězných obcí. Na základě dané analýzy bylo zjištěno, ţe obce disponují vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu na svém území. Součástí hlavního cíle bylo analyzovat návštěvnost vítězných vesnic před a po vítězství. Dotazované obce si nevedou statistiky návštěvnosti obce, proto zdrojem pro zjištění tohoto cíle bylo dotazníkové šetření, provedené mezi starosty vítězných obcí. S hlavním cílem práce souvisí i dílčí cíle, které se zaměřily na průzkum známosti soutěţe Vesnice roku u dalších vesnic a průzkum změny poptávky po zájezdech do vítězných vesnic. Pro zjištění zájmu ostatních vesnic přihlásit se do soutěţe bylo provedeno dotazníkové šetření. Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, ţe vesnice soutěţ znají, ale nevidí přínos spojený s účasti v soutěţi. Nebyly dohledány ţádné zájezdy do vítězných vesnic, proto byl proveden průzkum u tuzemských cestovních kanceláří a cestovních agentur. Tento průzkum byl proveden technikou dotazování a týkal se zjištění zájmu o zařazení vítězných vesnic jako destinace cestovního ruchu do nabídky produktů nabízených těmito cestovními kancelářemi a cestovními agenturami. Moje doporučení se zakládá na zvýšení mediální známosti a propagace soutěţe Vesnice roku ve směru k cestovnímu ruchu, vytvoření jednotného loga soutěţe a vytvoření balíků sluţeb obsahující zájezdy/tipy na výlety do vítězných obcí. Výsledky uvedené v bakalářské práci jsou součástí výzkumného záměru, id. kód VZ: 62156 48904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru sluţeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

Literatura

53

7 Literatura Literární zdroje 1 BUHALIS, Dimitrios. Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies Practice, 1/2000, str. 98. 2 HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch : Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. 3 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 4 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing : Strategie a trendy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 5 JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. 184 s. ISBN 80-7169-750-8. 6 KELLER, Kevin. Strategické řízení značky. 2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 978-80-247-1481-3. 7 KIRÁĹOVÁ, Alţběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. 8 MORISSON, Alastair. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2. 9 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 341 s. ISBN 80-2471014-5. 10 PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. 11 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruchu - soubor studijních materiálů. třetí rozšířené. Ostrava : KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. 12 SKOŘEPA, Ladislav; JEŢEK, Jiří; JEŢKOVÁ, Renata. Marketing měst a obcí. 1. vyd. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2008. 164 s. ISBN 978-8086708-55-3. 13 STEJSKAL, Jiří. Deset let obnovy venkova. 1.vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj a Spolek pro obnovu venkova, 2002. 300 s. ISBN 80-238-9444-7. 14 STEJSKAL, Jiří. Patnáct let obnovy venkova. 1.vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj a Spolek pro obnovu venkova, 2007. 308 s. ISBN 978-80-239-9633-3. 15 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. 1. vyd. Brno : MZLU v Brně, 2009. 68 s. ISBN 978-80-7375-333-7. 16 VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-1359-5.

Literatura

54

Internetové zdroje 17

CzechTourism [online]. 2011 .

[cit.

2011-03-05].

Dostupné

z

WWW:

18 SPOV - Spolek pro obnovu venkova [online]. 2006 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 19 Vesnice roku [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Podmínky soutěţe pro rok 2011. Dostupné z WWW: . 20 Vesnice roku [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Charakteristika předmětu soutěţe Vesnice roku 2011. Dostupné z WWW: . 21

Vesnice roku [online]. 2011 .

[cit.

2011-04-02].

Dostupné

z

WWW:

22 Města a obce online - portál územní samosprávy [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: . 23 Olešnice na Moravě - olesnice.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 24 Sloup - vesnice roku 2000 [online]. 2004 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 25 Oficiální stránky Obce Nečtiny - Titulní stránka [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . 26 Městys Vilémov: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . 27 Mikroregion Podoubraví - Doubrava, krásná příroda [online]. 2008 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . 28 Obec Tučín [online]. 2011 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . 29

Mikroregion Pobečví [online]. .

30

Jiřetín pod Jedlovou [online]. .

2011 2007

[cit. [cit.

2011-04-07].

Dostupné

z

WWW:

2011-04-21].

Dostupné

z

WWW:

31 Telnice [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 32 Svazek obcí Region Cezava [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 33 Aktuality | Obec Ratměřice [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 34 Liptál | oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 35

Kameničky [online]. 2008 .

[cit.

2011-04-22].

Dostupné

z

WWW:

Literatura

55

36 RISY.cz - Úvodní strana - Portál Regionálních Informačních Servisů [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 37 Města a obce online - portál územní samosprávy [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 38 Hlavní stránka - Asociace cestovních kanceláří ČR [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 39 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur [online]. 2008 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 40 Atis.cz | Cestovní kancelář ATIS a.s. - Dovolená v České republice a zahraničí. [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 41 Žhavé / Zájezdy / CK Kiwi [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 42 Poznávací zájezdy 2011 - největší výběr 2011 | RADYNACESTU.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 43 CK Regio - Ubytování v ČR a na Slovensku [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: .

Přílohy

56

Přílohy

Přílohy

57

A Činnosti a organizace Spolku pro obnovu venkova Činnosti Spolku:  pořádá pravidelná pracovní setkání členů a hostů, určená ke koordinaci postupu právnických a fyzických osob při obnově venkova, k vyhodnocení uţitých metod přípravy, projekce realizace a financování Programu obnovy venkova a dalších projektů dotýkajících se obnovy venkova,  pořádá odborné přednášky, tématické exkurze a semináře k obnově venkova,  vydává odborné a osvětové publikace a informační materiály k obnově venkova,  spolupracuje se sdělovacími prostředky,  spolupracuje a podporuje občanské a podnikatelské aktivity směřující k rozvoji venkova,  spolupracuje se samosprávou a státní správou ve směru obnovy a rozvoji venkova,  aktivní působení směřující k uznání trvale udrţitelného venkovského způsobu ţivota,  aktivní realizace projektů k podpoře výše vytčených cílů. Organizace Spolku: Současným předsedou spolku je Mgr. Eduard Kavala, starosta obce Bělotín. Jeho místopředsedové jsou od roku 2008 senátor Jiří Ţák a JUDr. Radan Večerka. Orgány Spolku jsou Valná hromada, předsednictvo a revizní komise. Valná hromada je vrcholným orgánem Spolku, skládají se ze všech členů spolku. Do pravomocí Valné hromady spadá schvalování stanov Spolku, jejich změn a doplňků, schvalování jednacího řádu valné hromady, volba a odvolání členů předsednictva a revizní komise Spolku, schválení programu a orgánů valné hromady a další. Předsednictvo má minimálně pět členů volených Valnou hromadou Spolku. Do jejich pravomocí patří spravování záleţitostí, které nepatří do působnosti valné hromady. V čele předsednictva stojí předseda. Revizní komise se skládá ze tří členů volených Valnou hromadou, její hlavní činností je provádět revizi hospodaření. V jednotlivých krajích České republiky mohou vzniknout Krajské organizace Spolku, jejichţ povinností je zvolit zástupce Krajské organizace do předsednictva Spolku, pravidelně informovat o činnosti Krajské organizace a vzájemně informovat členy o dění ve Spolku. V současnosti působí Krajské organizace ve všech krajích České republiky, s výjimkou kraje Hlavní město Praha.

Přílohy

58

B Dotazník I 1.

Slyšeli jste jiţ o soutěţi Vesnice roku, kterou kaţdoročně pořádá Spolek pro obnovu venkova?  Ano  Ne

2.

Zúčastnili jste se jiţ v minulosti této soutěţe?  Ano (pokračujte otázkami č. 6 a 7)  Ne (vyplňte otázky č. 3, 4 a 5)

3.

Máte zájem v budoucnu se do této soutěţe přihlásit?  Ano  Ne

4.

Jste přesvědčeni o přínosu pro vaši obec spojeném s účastí v soutěţi?  Ano

5.

 Ne Splňujete podmínky pro účast v soutěţi (zpracovaný strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu)?  Ano

6.

 Ne Máte zájem v budoucnu se této soutěţe zúčastnit znovu?  Ano  Ne

7.

Měla pro vás účast v soutěţi nějaké přínosy? Pokud ano, jaké? Otevřená otázka.

Přílohy

59

C Dotazník II 1. 2. 3. 4. 5.

Jaké kroky jste museli podniknout pro slnění podmínek k účasti v soutěţi a znamenala pro vás účast nějaké náklady? Jaké změny nastaly ve vaší obci po vítězství v této soutěţi? Zaznamenali jste po vítězství větší zájem turistů navštívit vaši obec a její okolí? Co můţete turistům v současné době nabídnout? Zaznamenali jste po vítězství větší zájem investorů či potencionálních partnerů spolupracovat s vámi na rozvoji vaší obce?

Přílohy

60

D Přehled vítězných vesnic 1995 - 2010 Tab. 2


Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Obec Telnice Vratěnín Svatý Jan nad Malší Jiřetín pod Jedlovou Olešnice Sloup Kameničky Nečtiny Vilémov Kovářov Bořetice Liptál Havlovice Lidečko Tučín Ratměřice

Zdroj: http://www.vesniceroku.cz/

Kraj Jihomoravský Jihomoravský Jihočeský Ústecký Jihomoravský Jihomoravský Pardubický Plzeňský Vysočina Jihočeský Jihomoravský Zlínský Královéhradecký Zlínský Olomoucký Středočeský

Potenciál vítězů soutěže Vesnice roku v kontextu cestovního ruchu

Recommend Documents