KOMPARACE VÝUKY ÚČETNICTVÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH UNIVERZITNÍHO TYPU

Masarykov a univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KOMPARACE VÝUKY ÚČETNICTVÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH UNIVERZITNÍHO TYPU Comparison of accounting teaching methods at universities Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Zuzana KŘÍŽOVÁ, Ph.D.

Autor: Tamara CUPÁKOVÁ

Brno, 2014

Jméno a příjmení autora:

Tamara Cupáková

Název diplomové práce:

Komparace výuky účetnictví na vysokých školách univerzitního typu

Název práce v angličtině:

Comparison of accounting teaching methods at universities

Katedra:

Financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Anotace Předmětem diplomové práce „Komparace výuky účetnictví na vysokých školách univerzitního typu“ je analýza a srovnání výuky účetnictví, a to v rámci studijních programů, oborů a předmětů na univerzitách v České republice a ve Spojeném království. První část práce se zabývá teoretickými východisky výuky účetnictví a popisuje její současnou situaci na vysokých školách v obou zemích. Druhá část je zaměřena na podrobnou analýzu a komparaci výuky účetnictví na vybraných univerzitách České republiky a Spojeného království. Annotation The goal of the submitted thesis: “Comparison of accounting teaching methods at universities” is to analyze and compare study programs, fields of study and courses at universities, whose content is focused on the accountancy. The first part deals with the theoretical bases of teaching accounting and description of the teaching current situation at Czech and United Kingdom universities. The second part is focused on a detailed teaching analysis and comparison at selected universities of the Czech Republic and the United Kingdom. Klíčová slova účetnictví, výuka, srovnání, studijní program, studijní obor, kurzy účetnictví, univerzity Keywords accountancy, teaching, comparison, syllabus, field of study, courses of accounting, universities

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komparace výuky účetnictví na vysokých školách univerzitního typu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Křížové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 14. května 2014

…………………………………………… vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Křížové, Ph.D. za možnost psát diplomovou práci právě na toto téma, dále za cenné rady a postřehy při tvorbě práce, které pro mne byly užitečným návodem a zjednodušily její sepsání. Dále děkuji své rodině za pevné nervy a velkou psychickou podporu v průběhu tvorby diplomové práce a v neposlední řadě svým blízkým přátelům a spolužákům, kteří se mnou diskutovali veškeré náležitosti a sdíleli své postřehy týkající se diplomové práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................11 1

POČÁTKY ÚČETNICTVÍ ...............................................................................................12

1.1

Historie výuky účetnictví ...............................................................................................12

1.2

Počátky účetnictví ve světě ............................................................................................15

1.3

Vývoj účetnictví v českých zemích ...............................................................................16

2

CHARAKTERISTIKA VÝUKY ÚČETNICTVÍ .............................................................18

2.1

Cíle výuky ......................................................................................................................18

2.2

Typy a formy výuky ......................................................................................................19

2.3

Výukové metody ............................................................................................................21

2.4

Didaktické pomůcky ......................................................................................................23

2.5

Literatura a studijní materiály ........................................................................................24

2.6

Ověřování znalostí a klasifikace ....................................................................................25

3

VÝUKA ÚČETNICTVÍ JAKO SOUČÁST TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE .....................................................................................................................28

3.1

Legislativní vývoj ..........................................................................................................28

3.2

Přehled univerzit a studijních programů zaměřených na účetnictví ..............................34

3.3

Vyučované předměty z oboru účetnictví .......................................................................38

4

ÚČETNICTVÍ JAKO PŘEDMĚT VÝUKY NA UNIVERZITÁCH VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ ..................................................................................................................45

4.1

Legislativní vývoj ..........................................................................................................45

4.2

Přehled univerzit a studijních programů zaměřených na účetnictví ..............................50

4.3

Vyučované kurzy účetnictví ..........................................................................................55

5

KOMPARACE VÝUKY ÚČETNICTVÍ NA VYBRANÝCH UNIVERZITÁCH ..........56

5.1

Metodika ........................................................................................................................56

5.2

Univerzity v České republice .........................................................................................59

5.2.1

Vysoká škola ekonomická v Praze .............................................................................65

5.2.2

Masarykova univerzita ...............................................................................................68

5.2.3

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava ...............................................71

5.2.4

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ...............................................................................74

5.2.5

Srovnání bakalářských oborů a vybraného předmětu ................................................76

5.2.6

Srovnání navazujících magisterských oborů a vybraného předmětu .........................78

5.3 5.3.1

Univerzity ve Spojeném království................................................................................79 University of Bath ......................................................................................................82

5.3.2

University of Liverpool .............................................................................................. 85

5.3.3

University of Exeter ................................................................................................... 87

5.3.4

University of Leeds .................................................................................................... 89

5.3.5

Srovnání bakalářských programů a vybraného předmětu .......................................... 92

5.3.6

Srovnání navazujících magisterských programů a vybraného předmětu................... 93

6

DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ ZE SROVNÁNÍ VÝUKY ÚČETNICTVÍ ........................ 95

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 99 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................................ 100 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 107 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................. 108 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................................ 108 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................ 108 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK..................................................................................... 109 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 111

ÚVOD Současná doba klade vysoké nároky na každou profesi. Zpravidla se v pracovním životě setkáváme s rostoucím množstvím práce připadající na jednu pracovní pozici a tomuto trendu se obvykle můžeme jen přizpůsobovat. Není to jen rostoucí množství práce, na které si musíme zvykat, ale také náročnost z hlediska širokého obecného, ale i odborného rozhledu, který musíme mít a který je pro naše zaměstnání nezbytný. Většina schopností a dovedností, které jsou součástí lidského charakteru, se formují pro určitou profesi až za doby jejího výkonu. Jsou to praktické zkušenosti, tolik potřebné pro úspěšné zahájení pracovní kariéry. Při nástupu do práce však absolventovi pomáhají převážně teoretické vědomosti, které získal během svého studia. Vzdělávání v ekonomických oborech se jeví v současné době jako velmi vyhledávané. Pro některé může být lákadlem vidina vyššího platu v porovnání s jinými obory, někdo jiný pak může pokládat za snadnější uplatnit se po vystudování ekonomického oboru v pracovním prostředí vzhledem k širokému záběru pracovních pozic, na které se může absolvent tohoto oborového zaměření hlásit. Vzhledem k rozsáhlým možnostem vysokoškolského vzdělávání má zájemce o studium na vysoké škole nelehký úkol. Pokud je již rozhodnutý směřovat při svém studiu ekonomickým směrem, může vybírat z řady škol, které mu nabízejí širokou škálu ekonomických oborů. Při zvolení specifického oboru jako je účetnictví již může vybírat z menšího počtu, ale o to víc je pro něj důležitá volba kvalitní fakulty s oborem zaměřeným na účetnictví, po jehož absolvování bude přechod do reálné praxe co nejlehčí a současně bude mít hodnotný základ pro výkon profese účetního. Pro usnadnění orientace případného zájemce o studium účetnictví, byla vypracována tato diplomová práce. Jejím cílem je podat přehled o univerzitách, fakultách a oborech, které se zaměřují na ekonomické vzdělávání společnosti a které současně vzdělávají budoucí odborníky v oblasti účetnictví. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na výuku účetnictví v historickém kontextu, dále popisuje charakteristické vlastnosti výuky účetnictví a současný stav výuky účetnictví na vysokých školách v České republice a ve Spojeném království. Práce se zaměřuje obecně na fakulty a především obory, které jsou uchazečům k dispozici při volbě studia účetnictví, a srovnává je včetně předmětů vyučovaných v rámci oborů. Praktická část této práce je pak zaměřena konkrétněji. Jsou zde popsány podrobně univerzity, fakulty a obory, které může zájemce o studium účetnictví zvolit. Struktura oborů je srovnána díky přehledu studijních plánů jednotlivých oborů a vybrané předměty účetnictví jsou porovnány a vyhodnoceny na základě stanovených kritérií.

11

1 POČÁTKY ÚČETNICTVÍ Účetnictví je v moderní době nepostradatelným systémem, jenž dává řád mnoha činnostem ať už uvnitř malých podniků, velkých firem, nebo v rámci hospodaření státu. Zachycuje stav a pohyb majetku, kapitálu, nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Můžeme říci, že je součástí všech ekonomických a společenských procesů včetně procesů politických na úrovni národního hospodářství. To, že je nepostradatelným v současnosti, značí, že již v dávné historii si účetnictví vytvořilo pevné zázemí, a jeho vývoj nebyl otázkou chvilky. Nejinak tomu bylo i se samotnou výukou účetnictví. První kapitola této práce pojednává o historickém vývoji výuky účetnictví a účetnictví samotného, a to na našem území i jinde ve světě.

1.1 Historie výuky účetnictví Jako první učebnice moderního podvojného účetnictví je označována matematická učebnice mnicha Luca Pacioliho „Summa de arithmetica, geometria, proportii et proportionalita“ česky „Souhrn znalostí o aritmetice, geometrii, podílech a úměrách“ vydaná 10. listopadu 1494 v nakladatelství Paganino di Paganini. Kniha je rozdělena na dva díly, první pojednává o aritmetice a algebře, druhý se věnuje geometrii. Pojednání o účetnictví, které tvořilo jen zlomek tohoto spisu, se za krátký čas stalo známým a zformovalo základní stavební prvek pro praktické dovednosti obchodníků a jejich účetních. Zbytek knihy upadl na čas v zapomnění. Účetní problematiku upravuje v Pacioliho Summě část IX., nazvaná „Užití matematiky v obchodním životě“. Obsahuje konkrétní matematická pojednání: „O společnostech“, „O pronájmech“, „O měnách a směnných operacích“, „O směnkách“ a další. Především 11. traktát, „O počtech a zapisování“, je navždy zapsán v dějinách účetnictví jako první tištěná učebnice účetnictví. Pojednání o účetnictví bylo několikrát překládáno. Můžeme zmínit překlad do němčiny prof. Ernsta Ludwiga Jägera v roce 1876 nebo překlad do nové italštiny, jenž byl učiněn profesorem Vincenzem Gittim v roce 1878. První překlad do češtiny se datuje do roku 1888, kdy se o něj pokusil Hugo Raulich. Šlo o překlad z německé verze prof. Jägera, avšak zůstal jen v podobě rukopisu stejně jako jeho druhá verze z roku 1901. V roce 1894 dokončuje originální český překlad Karel Petr Kheil ml., k jehož zveřejnění však nikdy nedošlo.1 Co se týká samotné výuky účetnictví v našich zemích, tak za její počátek můžeme považovat přednášky na pražské technice v roce 1806. V habsburské monarchii byla zahájena výuka již v roce 1763 a ve Vídni na tamější univerzitě v roce 1773. Výuka účetnictví u nás byla pouze součástí jiných předmětů zejména matematiky a stavitelství. O několik let později v roce 1830 byla vytvořena na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě Katedra státního účetnictví, na které působila řada profesorů. Mezi prvními byl Dr. Johann Christian Amman, působil zde do roku 1

JANHUBA, M. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010. 176 s. ISBN 978-80-245-1662-2. s. 160-175

12

1849, po něm následoval prof. Dr. Josef Schrott. Profesor Schrott byl zakladatelem rakouské kamerální vědy a na katedře přednášel do roku 1870, pak přešel na vídeňskou univerzitu. Výuka účetnictví v Brně započala v roce 1850, kdy se začal přednášet tento předmět na technickém učilišti. Prvními profesory obchodních věd na této škole byly Josef Auspitz, Otto Tkany a Jakob Scherber. V roce 1851 se zahájila výuka účetnictví rovněž na Báňské akademii v Příbrami. Znalosti z účetnictví tehdy spíše doplňovaly znalosti studentů z jiných převážně technických předmětů. Odbornou literaturu k předmětu účetnictví tvořily především učebnice praktické, které poskytovaly návody na účtování, seznamovaly čtenáře se soustavami účtů a mechanismy jejich použití a představovaly různé metody účtování. Tyto učebnice pomáhaly tvořit odborné účetní názvosloví, což přispívalo k budování teoretického základu a vytvářelo prostor pro rozvoj účetnictví jako vědní disciplíny. Přednášejícími byli především právníci, neboť se přednášelo z pozice právních předpisů. Předmět byl přednášen v letním semestru v rozsahu tří hodin týdně a byl součástí všech oborů polytechniky. Významnými odborníky této doby byli mimo jiné Antonín Skřivan a Karel Petr Kheil ml. Antonín Skřivan je „otcem“ řady nám dobře známých termínů, jako „pohledávka“ nebo „účetnictví“. V roce 1864 vyšel jeho první díl česky psané učebnice „Kupecké účetnictví“, v roce 1873 následoval díl druhý. Karel Petr Kheil ml. byl významným účetním historiografikem. Vzdělával se v obchodní škole svého otce a navštěvoval také nedělní obchodní školu Antonína Skřivana. Během svého života se Kheil zabýval pedagogickou činností, v roce 1877 habilitoval pro účetnictví na Českém polytechnickém institutu v Praze, ale s přednášením účetnictví začal až ve školním roce 1887/1888. Kheil jako první užil v češtině výraz „podvojné účetnictví“. Jeho velkou zásluhou je však hlavně prokázání prvenství v sepsání obecné učebnice obchodní nauky spisovatelem Benkem Kotrulevičem z Dubrovníka již v roce 1458, tedy 36 let před vydáním Summy Luca Pacioliho.2 Přednášky z účetnictví po Karlu Petru Kheilovi na pražské technice převzali JUDr. Josef Pazourek a JUDr. Karel Chlum. Významným milníkem ve výuce účetnictví bylo založení Vysoké školy obchodní v roce 1919 v Praze. Od této doby docházelo k systematickému rozvoji účetnictví jako vědní disciplíny. V roce 1920 děkan Vysoké školy obchodní JUDr. Josef Pazourek vydal první českou vysokoškolskou učebnici účetnictví „Theorie i praxe účetních soustav“. Předmět byl stále více zařazován do ekonomické výuky. Vyučoval se v prvním ročníku pod názvem Účetnictví I, na něj navazoval kurz ve druhém ročníku Účetnictví II. Obojí v rozsahu dvou hodin přednášek a dvou hodin praktických cvičení. Po celou dobu předválečné existence Vysoké školy obchodní se vyučovalo podle původních osnov vytvořených Karlem Petrem Kheilem. 2

JANHUBA, M. PORTRÉTY – Janhuba, M.: Karel Petr Kheil ml. – historik účetnictví. Český finanční a účetní časopis, 2012, roč. 7, č. 1, s. 121-128. Dostupné také na WWW:

13

Po druhé světové válce přednášeli účetnictví na Vysoké škole obchodní profesoři Dr. Karel Žlábek, později Dr. Ing. Josef Blecha. Vyučovaly se hlavně tři na sebe navazující kurzy Účetnictví I, II a III doplněné dalšími kurzy například bankovním účetnictvím, kurzem bilancí, kurzem kontroly a revize, správy jmění nebo kurzem hospodářského a účetního poradenství. V tomto období se účetnictví vyučovalo také na dalších vysokých školách, můžeme zmínit Vysokou školu speciálních nauk nebo Vysokou školu zemědělského a lesnického hospodářství. Vysoká škola obchodní byla od února roku 1948 postupně likvidována. V roce 1949 byla založena Vysoká škola politických a hospodářských věd, vzdělávala posluchače vědní disciplíně účetnictví stále méně. Účetnictví se nově nazývalo „podnikové početnictví“ později „účetní evidence“. V roce 1953 se výuka účetnictví koncentrovala převážně na Vysokou školu ekonomickou v Praze, která vzdělávala studenty v oboru „účetní evidence“. Katedra účetní evidence na Vysoké škole ekonomické byla tvořena předními odborníky ze zrušené Vysoké školy obchodní a působil zde i prof. Josef Fiala z Vysoké školy speciálních nauk. Pedagogický sbor Katedry účetní evidence se snažil o rozvoj výuky účetnictví v českých zemích, ale vzhledem k politické situaci to nebylo snadné, většina profesorů později učila, pokud vůbec mohla, na Českém vysokém učení technickém. V dalších letech se katedry ekonomik orientovaly spíše národohospodářsky. Kurz účetnictví se mohl zeširoka zaměřit na ekonomiku podniku, aniž by docházelo k duplicitám v jiných kurzech. Postupem času však problematika hospodaření podniku začala vstupovat do dalších předmětů a vznikaly dvojitosti, které musely být odstraněny. Účetnictví tedy mělo podávat pouze základní přehled o účtování. V sedmdesátých letech byl předmět účetnictví krajně diferencován podle oborového zaměření na jednotlivých fakultách. Změnila se tím především základní výuka. Studijní plány byly schvalovány „expertní komisí“ pod vedením ministra školství. I na jiných vysokých školách v Čechách i na Moravě bylo účetnictví vyučováno v základním rozsahu dvě hodiny přednášek a dvě hodiny praktického vyučování týdně po dobu dvou po sobě jdoucích semestrů. Ve svých předmětech měli účetnictví zahrnuty například České vysoké učení technické, Vysoká škola zemědělská, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoké učení technické v Brně nebo Vysoká škola báňská v Ostravě.3

3

Zpracováno dle upravené verze článku JANHUBA, M. Vysokoškolská výuka účetnictví v zemích Koruny české. Účetnictví, 2003, ročník 50, č. 8, str. 71-74, ISSN 0139-5661. Dostupné také na WWW: < http://dejiny.vse.cz/studie-k-dejinam-vse/historie-kateder-na-vse/fakulta-financi-a-ucetnictvi/universitnivyuka-ucetnictvi-v-ceskych-zemich-do-treti-ctvrtiny-dvacateho-stoleti/>

14

1.2 Počátky účetnictví ve světě Pokud uvažujeme o vzniku nejobecnějšího účetnictví, musíme zajít až do dalekosáhlé lidské historie zhruba 3 000 let př. n. l. Z této doby již existují první systematické hospodářské záznamy pocházející z oblasti Sumeru a Babylónie. Zdejší lidé prováděli první jednoduché inventury chrámových a palácových hospodářství, úrody a odvádění dávek. Zapisovali si pohledávky a dluhy, což můžeme chápat jako obdobu dnešních zápisů do knihy pohledávek a závazků. Neopomněli ani mzdové vyúčtování či primitivní skladové účetnictví, o jehož existenci se rovněž dochovaly četné záznamy. Egyptské hospodaření sahá až do roku 4 000 př. n. l. Faraonovi písaři používali pro potřeby účetních zápisů papyrové svitky a rákosovou tyčinku. Zapisovali čísla a míry, rozdělovali zápisy podle jednotlivých druhů produktů a nabytých komodit, zaznamenávali povinné dávky odváděné faraonovi. Řekové stavěli na základech účetnictví vytvořených Babyloňany a Egypťany. Nejdříve po vzoru Egypťanů účetní záznamy psali na papyrus, později je ryli do dřevěných desek. Nejvýznamnějším účetním subjektem v té době byl v Řecku stát, mimo něj využívali účetnictví bankovní domy a soukromí bankéři. Římané rovněž čerpali ze zkušeností jiných národů, zejména Řeků. Vytvářeli soustavné hospodářské záznamy, které odpovídaly úrovni vysoké organizovanosti celé společnosti. Knihy zastávaly funkci účetních celků, shromažďovaly řecké účetní zápisy. Nazývaly se například u bankéřů codex rationum mensae (hlavní kniha) nebo kalendarium (kniha lhůt a úroků). Veškeré účetní záznamy mohly být použity u soudu jako důkazní prostředek.4 V Číně se účetnictví vyvíjelo poměrně samostatně, nepřejímalo zkušenosti z jiných oblastí. Vliv na jeho vývoj měla především jiná kultura, smýšlení lidí a konfucianismus. Rozvoj účetnictví v Číně šel ruku v ruce s rozvojem státních i komerčních aktivit. Státní správa používala podrobně rozpracovaná účetní pravidla, zatímco mezi soukromými podnikateli se používala spíše nepsaná pravidla, jakési nepsané účetní standardy. Číňané nejdříve pracovali jen se dvěma druhy knih, a to s hlavní knihou a deníkem. Později k nim připojili knihu třetí tzv. memorandum, ve které se zaznamenávala každá jednotlivá transakce.5 Situace ve světě a v Evropě se podle doložených důkazů z oblasti účetnictví vyvíjela v celku odlišně. Od 1. století došlo v Evropě k velkému útlumu soustavných hospodářských zápisů. Tento útlum souvisel především s poklesem gramotnosti. Na Dálném východě se však vývoj účetnictví dál posunoval především díky rozvíjejícímu se vzdělání v matematice. Velkým zlomem bylo objevení způsobu výroby papíru v 8. století, které umožnilo rozšíření účetních záznamů po úřadech v listinné podobě. 4

JANHUBA, M. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010. 176 s. ISBN 978-80-245-1662-2. s. 160-175 5 DOLEJŠOVÁ, Vendula. Historie účetnictví. Praha, 2011. Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra Financí a účetnictví. s. 27 Dostupné na WWW:

15

Účetnictví se do Evropy navrátilo v podobě soustavných hospodářských záznamů na konci 12. století prostřednictvím arabské vzdělanosti. V Kastilii byla objevena první zákonná nařízení, která stanovila povinnost účtovat. Vyvíjel se i peněžní systém. Hotovost již nebyla schovávána v truhlicích, ale investována, aby přinesla svému majiteli další zisk. Tyto transakce vyvíjely tlak na kvalitu a pečlivost jednotlivých účetních zápisů, tedy tlak na změnu systému v moderní systém podvojného účetnictví. Právě v tomto období bylo podvojné účetnictví poprvé popsáno v Itálii profesorem matematiky Lucem Paciolim. Luca Pacioli se narodil v roce 1445 v Borgo San Sepulchro. Během svého života studoval aritmetiku, algebru, vedl katedru matematiky na univerzitě v Perugii, dále studoval filozofii a teologii. Byl blízkým přítelem Leonarda da Vinciho, kterému pomáhal s výpočty při utváření jeho uměleckých děl. Je považován za „otce účetnictví“ i přesto, že některé účetní prvky jsou popsány ve spisech o několik desítek let dříve. V 16. století se soustavy podvojných zápisů postupně doplňovaly o další prvky. Dané změny si vyžádal vývoj tehdejšího hospodářského života a nutnost přizpůsobení účetnictví novým typům operací. V 17. století se objevují počátky každoročního uzavírání účetních knih a dvouleté výkazy o finanční situaci. Prosazuje se důsledné oddělení účtů zásob vlastního zboží, zboží přijatého k prodeji, zboží pro společné podnikání. Se založením první akciové společnosti vzniká potřeba účtování o kapitálových vkladech a vznikají požadavky na ověřování účetnictví za účelem ochrany vlastníků a věřitelů. V 18. a 19. století se ustalují způsoby účtování, ale dochází také k modernizaci používaných metod včetně vzniku nových. Při výuce účetnictví se již běžně odvozují operace zápisů v debetu a kreditu, účtují se operace časového rozlišení, vznikají metody odpisování, účetní fondy, účetní vyjádření inflace a účtování dlouhodobého pronájmu. Od druhé poloviny 20. století se v účetní oblasti stále více využívá počítačů a nejrůznějších účetních softwarů. Při výuce účetnictví se studenti běžně seznamují s účtováním pomocí programů pro zpracování účetnictví. Zcela se upouští od písemného zaznamenávání účetních operací.

1.3 Vývoj účetnictví v českých zemích Na našem území se z dochovaných památek uvažuje o účetnictví s prvky karmelistiky. Karmelistické (jednoduché) účetnictví se vyznačovalo zápisem pouze na jediné položce, až postupem času se do našich zemí dostávalo účetnictví podvojné. Účtovalo se zejména o hospodaření panovníka a jeho dvora. Jazykem účetních zápisů byla latina, číslice byly římské. Měna, která se v dané době používala, byl pražský groš, částečně také vídeňský talent.

16

V zemích Koruny české se účtovalo podle německých vzorů. Šlo o období od první čtvrtiny 17. století až do vzniku Československé republiky roku 1918.6 V poválečném Československu se situace vyvíjela směrem od tržního systému ekonomiky k systému centrálně plánovanému. Docházelo postupně ke sjednocování účetnictví, kalkulací, statistiky a rozpočetnictví. Bylo nařízeno vést pouze podvojné účetnictví. Ustanovila se povinnost zaznamenávat písemně stav a změny majetku, kapitálu, nákladů a výnosů, sledovat hospodářský výsledek. V letech 1947-1949 bylo vydáno šest závazných účetních osnov, které byly považovány za obligatorní směrnice finančního účetnictví. Poprvé byl definován účetní rok, vyhláškami upravena oblast provozního účetnictví a dalšími zákony a vyhláškami konkretizovány vybrané oblasti účetnictví. Podnikové početnictví se ustavilo v letech 1946-1951. Znamenalo mnoho změn, postupné vznikaní a uplatňování nových účetních přístupů převzatých ze Sovětského svazu. Po něm následovalo období soustavy ekonomických informací. Účetní evidence v tomto období stále ovlivňovala obecný systém účetnictví. Z důvodu řešení problémů s nedostatkovou ekonomikou vstoupily do účetnictví prvky manažerské evidence. Docházelo zde však k výraznému usnadnění v metodice účetnictví, neboť se upustilo od používání několika odvětvových účetních osnov a začala se užívat jednotná osnova, závazná pro všechny druhy podniků bez odvětvového zařazení. V letech 1971-1991 účetnictví na našem území spadalo pod národohospodářskou evidenci. Jednalo se o již zmíněné období soustavy sociálně-ekonomických informací. Od roku 1971 byl ústředním orgánem stanoven Český statistický úřad, který zasahoval i do ekonomiky a měl především sledovací a vyhodnocovací funkci. Po roce 1976 došlo k mnoha změnám, mezi nimi byly například dvojí způsob zjišťování hospodářského výsledku nebo narušení čistoty účtů „úroky, penále a pokuty“ tím, že se účtovalo po novu na obě strany účtu. Po roce 1989 se vracel demokratický systém a s ním tržní hospodářství. Celý účetní systém potřeboval radikální reformu pro zabezpečení věrného zobrazení reality hospodaření podniků a současně pro umožnění srovnání dat v národním i mezinárodním měřítku. Bylo potřeba převzít zkušenosti z jiných dlouhodobě prověřených systémů a přizpůsobit je našim poměrům. Dne 1. ledna 1993 tak vznikl nový systém, který je upraven zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví.7

6

JANHUBA, M. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010. 176 s. ISBN 978-80-245-1662-2. s. 160-175 7 POKORNÁ, Jana. Historie účetnictví. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, Katedra financí. s. 17-27 Dostupné na WWW:

17

2 CHARAKTERISTIKA VÝUKY ÚČETNICTVÍ Výuka obecně, ať už se jedná o výuku účetnictví, ekonomie, matematiky, či statistiky, se řídí stejnými pravidly. Liší se pouze obsahovým zaměřením a případnými specifiky jednotlivých předmětů, které se pak mohou projevit na způsobu jejich vedení. Tato kapitola nahlíží na běžnou výuku z didaktického hlediska a konkretizuje popisovanou problematiku na výuku účetnictví na vysokých školách.

2.1 Cíle výuky „Cíl jakékoliv výuky vychází ze vzdělávacího obsahu konkrétního předmětu. Cíl je pak zamýšlený a očekávaný výsledek vyučovacího procesu, k němuž směřuje vysokoškolský pedagog se studenty. Stanovení cílů výuky je pro učitele jednou z nejdůležitějších činností, z nich vychází při volbě výukové strategie a vrací se k nim při hodnocení výsledku výuky.“ 8 Obecně lze rozlišit tři skupiny cílů vyučovací hodiny: 

kognitivní (poznávací) cíle – tyto cíle se orientují na osvojování poznatků a informací, které jsou studentům během výuky prezentovány,



afektivní (výchovné) cíle – díky těm si studenti vytváří názory, postoje, hodnoty a etická stanoviska na vše, co je jim během výuky prezentováno,



psychomotorické (výcvikové) cíle – soustřeďují se na získání psychomotorických dovedností, obratnosti v používání učebních technik a návyků, automatizovaných návyků.

Současně by výukové cíle měly být: 

komplexní – měly by obsahovat všechny tři dimenze cílů (kognitivní, afektivní, psychomotorické), míra zahrnutí jednotlivých cílů by měla být přizpůsobena povaze předmětu a učiva,



konzistentní – při stanovování výukového cíle by měl vysokoškolský učitel dbát na různorodost vyučovaných skupin, různí studenti mají různé kvality, znalosti i talent, výukový cíl by měl být nastaven tak, aby každý dosáhl svého cíle,



kontrolovatelné – při definování cílů výuky je zapotřebí dbát na možnost kontroly dosažení těchto cílů, je vhodné formulovat požadovaný výkon, podmínky, za kterých má být výkon realizován, a normu výkonu.

8

PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175. s. 31

18

Pro stanovení výukových cílů je důležitá rovněž tzv. taxonomie výukových cílů. Znamená to uspořádat cíle výuky podle jejich náročnosti. Počáteční cílové úrovně jsou méně náročné, postupně však jejich obtížnost roste.9 Protože není výuka účetnictví na jednotlivých ekonomických fakultách České republiky zcela totožná, může být těžké shrnout do uceleného textu jeden směrodatný výukový cíl tohoto předmětu. Je však možné vycházet z tzv. vědomostního standardu, na kterém se shodla Asociace děkanů ekonomických fakult České republiky, a jehož snahou bylo sjednotit strukturu a obsah důležitých předmětů z oblasti účetnictví. Podle zmíněného standardu je cílem výuky účetnictví „prohloubit znalosti studentů v oblasti hodnotového řízení subjektů ekonomické aktivity (zejména podniků). Prostředkem dosažení tohoto cíle je seznámit posluchače s funkcemi, předmětem a metodou účetnictví, jakož i se strukturou informací, kterou poskytuje svým uživatelům. Po absolvování předmětu by měl být posluchač schopen: 

   

aplikovat tzv. účetní myšlení při analýze vlivu konkrétních hospodářských transakcí na hodnotové parametry podniků (na strukturu jejich aktiv, závazků, vlastního kapitálu, na výši nákladů, výnosů a zisku), porozumět ideovému základu, obsahu a vypovídací schopnosti účetní závěrky a zveřejňovaných informací finančního účetnictví, porozumět ideovému základu manažersky zaměřeného účetnictví, odlišit podstatu a obsah finančního a manažerského účetnictví od výstupů daňového účetnictví a využít těchto informací pro zjištění a analýzu faktorů ovlivňujících výkonnost, finanční pozici a schopnost podniku produkovat finanční prostředky a racionálně je alokovat.“10

2.2 Typy a formy výuky V českém institucionalizovaném vzdělávání se v systému vysokých škol vymezují tři typy studia. Na ekonomických fakultách, kde je umožněno studentům studovat účetnictví, mohou posluchači narazit na všechny tyto typy. Jedná se o prezenční, kombinované a distanční studium. Obory zaměřené na účetnictví lze nejvíce nalézt jako prezenční typ studia. Kombinované a distanční obory zaměřené na účetnictví jsou dle nabídek jednotlivých ekonomických fakult méně časté. V rámci výše uvedených typů studia lze rozlišit několik organizačních forem vysokoškolské výuky. Jejich schématické znázornění je uvedeno níže.

9

PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175. s. 31-32 10 KRÁL, B. Výuka účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. In Sborník z odborné konference SVŠES, s. r. o., Inovace výuky účetnictví a daní ve vazbě na mezinárodní standardy [online]. Praha, 26. května 2006. [cit. 2014-01-14]. s. 88. ISBN 80-86744-56-6. s. 8 Dostupné také na WWW:

19

Schéma 1: Organizační formy výuky na vysoké škole Přednáška Seminář, cvičení Praxe, praktika Exkurze Konzultace Samostatné studium Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175. s. 37

Nejčastěji probíhá výuka na vysoké škole prostřednictvím přednášek a seminářů. Především přednášky jsou považovány za klasickou formu výuky na vysoké škole, což dokládá i jejich dalekosáhlá historie. Přednášky určitého předmětu zpravidla vede povolaný odborník, jehož znalosti jsou v daném oboru na velmi vysoké úrovni a je tudíž pro tuto činnost ten nejpovolanější. Měl by posluchačům dokázat osvětlit i tu nejnáročnější látku, přispět k výkladu svými poznatky, postřehy, upozornit na nové trendy, a to vše srozumitelnou a zajímavou formou. Přednáška jako organizační forma výuky má řadu výhod, ale i nevýhod. K výhodám lze zařadit to, že se posluchačům při přednášení dá obsah probírané látky dobře prezentovat prostřednictvím vizualizace, v dnešní době se nejčastěji užívá prezentací v PowerPointu. Přednášející může sdělovat své vlastní stanoviska a názory, současně také hlavní probíranou látku velkému počtu posluchačů, a to v relativně krátkém čase. Přednášky tvoří systematické východisko, kde se posluchač dozví hlavní jádro probíraného učiva, a na tuto vědomostní základnu pak navazují semináře, cvičení a ostatní organizační formy výuky. Semináře jsou na vysokých školách zpravidla povinné. Představují doplněk přednášky a probíhají za účasti menších skupin studentů. Na cvičeních jsou podrobněji probrána témata, která byla zmíněna na přednášce, a jsou procvičeny příklady. Obecně jsou zde promýšleny a řešeny určité teoretické nebo praktické problémy. Jejich hlavním účelem není osvojování si teoretických poznatků, ale získávání nových dovedností. Důležitost seminářů a jejich zařazení do studijního rozvrhu studentů se odvíjí od charakteru jednotlivých předmětů.11 Pro účetnictví lze semináře považovat za velmi důležité, neboť kde jinde si studenti procvičí účtování jednotlivých účetních případů, upevní teoretické znalosti a proniknou detailněji do 11

PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175. s. 38-46

20

probírané látky. Na seminářích předmětu účetnictví studenti procvičují vědomosti získané prezentací učiva na přednášce, pracují zde s praktiky účetnictví, jež obsahují účetní případy k procvičení rozdělených do oblastí podle témat probíraných na přednášce. Vzhledem k velkému časovému tlaku se od studentů očekává dostatečná příprava samostudiem a jsou jim zpravidla zadávány také případy k domácímu řešení. Základní předměty z oblasti účetnictví mají obvyklou časovou dotaci dvě hodiny přednášek ku dvěma hodinám cvičení týdně, tzn. 26 hodin přednášek a 26 hodin seminářů za semestr. Na některých fakultách může být tento poměr snížen na dvě hodiny přednášek ku jedné hodině cvičení, tzn. 26 hodin přednášek a 13 hodin cvičení za semestr, tato skutečnost se však týká spíše předmětů s větším podílem teoretického než praktického obsahu. Předměty zaměřené na výuku účetních softwarů nejsou dotovány přednáškami, výuka probíhá pouze formou seminářů v počítačových učebnách, a to v časové dotaci dvě hodiny týdně, tzn. 26 hodin cvičení za semestr.

2.3 Výukové metody Výukových metod existuje nepřeberné množství. Jejich třídicí kritéria a třídění samotné se liší v jednotlivých literárních pramenech a ani odborníci nedokáží jednoznačně definovat jediné kritérium, podle kterého je možné se řídit při klasifikaci výukových metod. Co však lze jednoznačně říci je to, že čím větší množství výukových metod vyučující předmětu zná a dokáže použít, tím se zkvalitňuje výuka pro posluchače a stává se i zábavnější. Každý předmět se liší svojí obsahovou stránkou a různý obsah znamená také odlišné požadavky na použité metody. V rámci náplně jednotlivých předmětů se posluchač setkává s různými tématy opět s různorodými požadavky na výukovou metodu. Vyučující musí metodu volit také podle typů vzdělávaných osob, neboť různým typům vyhovuje jiný způsob práce. Zpravidla je lepší využívat několik metod pro obohacení procesu výuky. Z tohoto důvodu je potřebné, aby učitel znal, jaké metody jsou k dispozici, jejich slabé a silné stránky, k jakým účelům jednotlivé metody slouží a jak je v praxi využít. Výukové metody jsou podrobovány neustálým pokusům o přesnou kategorizaci a klasifikaci. Lze je třídit například na základě: 

učebních aktivit – odvíjí se od metody, kterou při výuce realizuje vzdělávaný,



pramene poznání a typu poznatků – zde řadíme například metody slovní, písemné práce, práce s textem, názorně demonstrační a praktické metody,



aktivity vyučovaných osob a jejich samostatnosti – do této oblasti patří zejména metody sdělovací, samostatná práce, badatelské a výzkumné metody,



myšlenkových operací – do této kategorie spadá například srovnávací, induktivní, deduktivní nebo analyticko-syntetická metoda,

21



fází výuky – tato skupina obsahuje metody motivační, expoziční, fixační, diagnostické a aplikační.12

Jiné třídění je možné dle kritéria stupňující se složitosti edukačních vazeb, a to na metody: 

klasické (metody slovní, názorně-demonstrační, atd.),



aktivizující (metody diskusní, inscenační, didaktické hry, atd.),



komplexní (výuka podporovaná počítačem, samostatná práce studentů, skupinová výuka, atd.).13

Podrobnější rozebrání všech zmíněných metod výuky je nad obsahový rámec této diplomové práce. Pro výuku účetnictví je důležitých metod několik. Je třeba zmínit například metodu přednášky. Jedná se o monologickou slovní metodu, která je užívána především u dospělých studentů, tedy na vysokých školách. Patří k náročnějším metodám a to jak pro řečníka, tak pro samotné posluchače. Vyznačuje se delším uceleným projevem, během něhož je posluchačům osvětlováno probírané téma. Schopnost zaujmout studenty a udržet jejich pozornost po celou dobu přednášky je na individuálních dovednostech vyučujícího. Cílem této vyučovací metody je zpravidla přehledné shrnutí učiva a jeho systematizace. Nevýhodou může být pasivní role posluchače a souvislý ráz přednášky, který neumožňuje zjišťovat, zdali posluchači učivo chápou.14 Další výukové metody, se kterými se setkávají studenti v průběhu studia účetnictví na vysokých školách, jsou metody situační. Trefně je jejich vznik spojován s harvardskou Vysokou školou obchodní, kde byly uplatňovány jak v právních, tak také v ekonomických oborech. Podstatu těchto metod tvoří řešení problémového případu odrážející nějakou reálnou událost. Ve výuce účetnictví lze za tyto problémové případy považovat účetní případy, jež jsou součástí procvičování probíraných témat na seminářích. Metodický postup řešení těchto případů se mohou lišit dle jednotlivých situačních metod a složitosti řešené situace. Základní fáze jsou však shodné.15 K ostatním metodám užívaným během výuky účetnictví patří například metoda práce s textem, metody diskusní, metody řešení problémů nebo výuka podporovaná počítačem. Výukové metody, se kterými se naopak student účetnictví pravidelně nesetkává, jsou například metody inscenační, didaktické hry, výuka dramatem a další.16

12

PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. ISBN 9788024742175. s. 52-53 13 MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido. 2003. 219 s. ISBN 8073150395. s. 49 14 MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 8073150395. s. 60-61 15 Tamtéž s. 119-121 16 Tamtéž s. 49

22

2.4 Didaktické pomůcky Součástí každé výuky jsou pomůcky, které tvoří nezbytný díl pedagogického procesu a napomáhají posluchačům k lepšímu osvojení probírané látky. Základní učební pomůcky je možné rozdělit následovně: 

skutečné předměty (přírodniny, preparáty, výrobky),



modely (statické nebo dynamické),



statická projekce (dataprojekce, zpětná projekce),



dynamická projekce (film, video, televize),



zvukové pomůcky (magnetofonové pásky, hudební nástroje),



dotykové pomůcky (slepecké písmo, reliéfové obrazy),



literární pomůcky (učebnice, příručky, atlasy, texty),



počítačové programy.17

V dnešní moderní době je kladen čím dál větší důraz na použití didaktické techniky, jenž je často také součástí výuky účetnictví. Didaktická technika je zpravidla dělena dle smyslu, na který působí. Rozdělit ji lze následovně: 

vizualizační technika (zpětné projektory, diaprojektory, epiprojektory, vizualizéry, dataprojektory, různé tabule apod.),



auditivní technika (magnetofony, CD přehrávače, diktafony apod.),



audiovizuální technika (videopřehrávače, kamery, výpočetní technika apod.),



ostatní pomocná technika (např. fotoaparáty).

Pedagogové či přednášející se dnes neobejdou bez dataprojektorů a samozřejmě počítačů, které již pravidelně využívají během svých přednášek, a předkládají tak studentům probíranou látku za pomoci prezentace vytvořenou v programu PowerPoint. Studenti mají možnost probírané téma nejen slyšet, ale hlavní body také vidět. Učitelé tak mohou za pomoci názorných schémat zobrazit účtování jednotlivých účetních případů, okamžitě studentům názorně popsat, jak vypadá rozvaha či výsledovka a další. Co se v účetnictví stalo neodmyslitelnou součástí výuky, je použití počítačů a výukových verzí účetních programů. Softwarové společnosti, které vyvíjejí programy pro účtování do firem, myslí také na studenty účetnictví a nabízí, ať už středním či vysokým školám, možnost zakoupit licenci výukových verzí. Studenti účetnictví se tak už zcela běžně mohou, minimálně při studiu kurzu zaměřeného na počítače, setkat s těmito programy a naučit se v nich orientovat, účtovat, vyhotovovat účetní doklady, sestavovat účetní závěrku. Mají tak lepší

17

MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s. ISBN 80-2103123-9. s. 30

23

dovednosti využitelné v reálném zaměstnání a především dobrý základ pro výkon svého budoucího povolání. Většina fakult využívá pro výuku jeden nebo i více účetních softwarů. Některé fakulty si dokonce tvoří originální programy pro svoji potřebu. Jedná se o multimediální pomůcku, jež slouží především k usnadnění pochopení problematiky účetnictví a k upevňování praktických dovedností.18

2.5 Literatura a studijní materiály Povinná, doporučená literatura a studijní texty hrají zásadní roli při výuce na vysokých školách. Patří k základním učebním pomůckám a dá se říci, že se bez nich neobejde žádný student. Na volbu správné učební pomůcky má vliv řada faktorů, které musí vyučující zohlednit. V prostředí vysokých škol je však výběr literatury jako hlavní didaktické pomůcky zcela na místě. Student získá široký informační zdroj, který může kombinovat i s dalšími formami studijních materiálů a není přitom závislý jen na výkladu vyučujícího. Studijní texty a literatura jsou zpravidla v rámci určitého oboru identické. Na vytváření studijních zdrojů se často podílí sami pedagogičtí pracovníci, jejichž profese zahrnuje i tvůrčí aktivitu soustředěnou právě na tvorbu odborných a vědeckých textů pro studenty a nejen pro ně. Texty mohou mít vědecký, naučný, popularizační a učební charakter. Vědecké texty jsou součástí výstupu určité fáze výzkumu. Prostřednictvím těchto textů autor sděluje nový objev. Naučná literatura je cílena pro příjemce s odborným vzděláním, často zahrnuje popis praktické aplikace. Popularizační příspěvky jsou prostředkem, jak široké veřejnosti přiblížit vědeckou problematiku srozumitelnou formou tak, aby je co nejvíce zaujala. Učební texty píší pedagogičtí pracovníci za účelem vytvoření studijních, výukových, či jiných podkladů. Jejich tvorba je povinností vysokoškolského pedagoga a liší se v závislosti na cílové skupině. Studijní texty jsou směřovány ke studentům. Jejich využití je různorodé, zpravidla tvoří studijní oporu nebo osnovu probírané tématiky. Mají za cíl seznámit studenta se základní podstatou látky. Texty seskupují vědecké výstupy a měly by být sepsány tak, aby byly pro studenty co nejvýstižnější a nejsrozumitelnější. Metodické texty jsou pomůckou vyučujících. Jsou formovány jako metodický návod k výuce. Korespondují s tématikou kurzů nebo i se samotným studijním textem. Distanční text je pak vytvořen speciálně pro dálkové studenty a je přizpůsoben maximálně pro samostatné a individuální studium.19 Pro výuku účetnictví jsou charakteristické texty s teoretickým základem a cvičebnice neboli praktika obsahující účetní příklady. Studijní literatura je na vysokých školách různorodá. 18

HÝBLOVÁ, Eva; PASEKOVÁ, MARIE. Využití výukových programů v distančním vzdělávání. In Distanční vzdělávání v České republice–současnost a budoucnost–sborník přednášek z III. Národní konference. 2004. s. 110-113. Dostupné na WWW: < www.csvs.cz/konference/...sbornik/Hyblova%20Pasekova110-113.doc> 19 PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175. s. 107-109

24

Nejčastěji je studentovi účetnictví předložen seznam povinné literatury, který zahrnuje učebnici účetnictví. Ta je buď vydána samotnou vysokou školou a na její tvorbě se podíleli autoři z řad pedagogů té konkrétní školy, nebo je student odkázán na jiný odborný zdroj. Pro potřeby výuky na seminářích jsou součástí seznamu povinné literatury praktika. Ta slouží k procvičování účetních případů souvisejících s probranou teorií. Neodmyslitelným prvkem povinné literatury v předmětu účetnictví na vysoké škole je také zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví a v neposlední řadě České účetní standardy.

2.6 Ověřování znalostí a klasifikace Posluchač vysoké školy absolvující kurzy studovaného oboru musí v průběhu a na konci semestru přesvědčit vyučujícího o určité úrovni znalostí získaných právě studiem těchto kurzů. Vyučující má několik možností, jak si ověřit znalosti studenta, tedy zdali student splňuje předpoklady k úspěšnému absolvování kurzu. Může brát v úvahu kvalitu prací předložených studentem po samostatném vypracování na předem dané či zvolené téma. K běžně zadávaným pracím na vysokých školách patří nejčastěji seminární práce, dále pak referáty, samostatné projekty, eseje, případové studie, nákresy a plány. Vyučující hodnotí věcnou správnost, samostatnost, dodržení citační normy, formální zpracování, originalitu. Vypracování takovéto práce bývá obvykle jednou z podmínek přistoupení k závěrečnému ověřování znalostí v daném předmětu, tedy ke zkoušce či zápočtu. Předměty z oboru účetnictví jsou obvykle náročné na ověřování znalostí ve smyslu, že jsou studenti hodnoceni na základě několikafázového procesu zjišťování vědomostí. Tématika účetnictví je během kurzu studentům předkládána ve dvou rovinách. První rovinou je teoretický základ, který je pak rozvíjen ve druhé rovině, a to praktické. Proto i zjišťování, zdali studenti dostatečně nastudovali probíranou tématiku, je povětšinou rozděleno do těchto dvou úrovní. V průběhu semestru se student účetnictví nejčastěji setkává s případovými studiemi, které vypracovává na určité téma, nebo prezentací řešení předem zadaného účetního případu. Seminární práce se vyskytují v kurzech účetnictví méně, a když, tak v předmětech se zaměřením pouze na účetní teorii. Zkoušení vysokoškolských studentů je možné rozdělit do dvou kategorií, a to na písemné a ústní. Písemně se zpravidla zjišťují vědomosti studentů těch kurzů, jejichž návštěvnost je příliš vysoká a uspořádání ústní zkoušky by bylo organizačně náročné. Písemný test považujeme za nástroj zjišťování výsledku vzdělávání studentů. Člení se dle několika hledisek. Podle charakteristik testového výkonu rozlišujeme: 

testy rychlosti – jejich účelem je zjistit, jak rychle je student schopen splnit danou úlohu,

25



testy úrovně – předkládají se studentům za účelem změření jejich úrovně vědomostí a dovedností.

Podle dokonalosti přípravy testu rozlišujeme: 

standardizované testy – přípravu testů mají na starost specializované instituce, jejich vlastnosti jsou předem známé,



nestandardizované testy – jedná se o testy učitelské, které sestavuje vyučující sám, všechny vlastnosti známé být nemusí,



testy kvazistandardizované – tyto testy jsou sestavovány za větší pozornosti, úplná standardizace u testů nebyla provedena, ale vyučující zná některé jejich vlastnosti.

Podle povahy studentovy činnosti rozlišujeme: 

kognitivní testy – pomocí těchto testů jsou měřeny vědomosti posluchačů,



psychomotorické testy – testy tohoto typu slouží ke zjištění psychomotorických dovedností.

Podle specifičnosti studentova učení rozlišujeme: 

testy výsledků výuky – testy jsou běžně používány k ověření toho, co se posluchači v kurzu naučili,



testy studijních předpokladů – za pomoci těchto testů je zjišťována obecnější charakteristika jedince.

Podle časového zařazení do výuky rozlišujeme: 

vstupní testy – jsou zařazeny na počátku učebního období,



průběžné testy – jejich zařazení může být kdykoliv během učebního období, nejčastěji však bývá uprostřed a na konci semestru, slouží k ověření aktuální úrovně vědomostí studentů,



výstupní testy – jedná se o testy závěrečné sloužící k hodnocení úrovně osvojených vědomostí a dovedností.

Podle tematického rozsahu rozlišujeme: 

monotematické testy – zaměřují se pouze na jedno téma,



polytematické testy – zaměřují se na několik tematických oblastí.

Ověřování znalostí studentů za pomoci ústního zkoušení je možné považovat za obvyklý a základní prostředek ke zjištění, jak student pochopil probíranou látku, zdali má nastudovanou literaturu, ať už povinnou či doporučenou. Během ústní zkoušky může zkoušející poznat myšlenkové postupy studenta a rozpoznat jeho přehled v problematice. 26

Ústní zkoušky na vysokých školách mohou být orientační, závěrečné, individuální a skupinové, tzv. kolokvia. Při ústním zkoušení se student potýká s otázkou, kterou si vytáhl v losování v rámci lístkového systému. Okruhy otázek sestavuje vyučující, jsou studentovi předem známy a měly by korespondovat s cíli předmětu. Studenti kurzů účetnictví jsou vystaveni všem typům ověřování a hodnocení znalostí získaných studiem. Vzhledem k tomu, že student musí znát teoretickou i praktickou rovinu účetnictví, setkává se jak s písemnými testy, tak s ústním zkoušením. Na většině vysokých škol se vědomosti z účetnictví ověřují průběžnými testy zařazené do procesu výuky. Tyto testy jsou první fází k úspěšnému zakončení předmětu. Následují závěrečné testy, jejichž úspěšným absolvováním student získá zápočet a může přistoupit ke zkoušce. Zkouška je tvořena jen písemným testem, jen ústní zkouškou, nebo jejich kombinací. Testy jsou tvořeny teoretickými otázkami otevřeného typu, kdy je na studentovi, aby písemně doplnil konkrétní odpověď na otázku. Teoretické vědomosti z účetnictví však mohou být testovány také formou uzavřených otázek, kdy student vybírá jednu nebo více odpovědí z předem daných možností. Praktické dovednosti posluchače jsou ověřovány zadanými účetními příklady. Student je řeší za pomoci výpočtů, nákresů účtů pomocí „téček“, výběrem správných účtů z účetní osnovy a jejich dosazením na správnou stranu do předkontace, sestavením účetní rozvahy a výsledovky a obměnami těchto způsobů. Hodnocení dosažených výsledků probíhá prostřednictvím třídění studentů do hodnotící stupnice. Klasifikační stupně bývají vyjádřeny číselně i slovně. Student je zařazen do určitého stupně na základě kritérií, jako je rozsah zvládnutí poznatků, porozumění, schopnost užití poznatků či jazykový projev. U písemných testů je rozřazovacím prvkem získaný počet bodů či procento správných odpovědí. V případě hodnocení posluchačů při studiu účetnictví jsou do konečného hodnocení obvykle započítány jak případové studie, průběžné testy, závěrečné testy, tak závěrečná zkouška. Jednotlivé prvky jsou v celkovém výsledku zohledněny prostřednictvím různých vah, nebo konečnou známku vůbec neovlivňují. To se týká zejména průběžných a závěrečných testů. Výsledná známka je pak tvořena pouze z písemné či ústní zkoušky.20

20

PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175. s. 94-104

27

3 VÝUKA ÚČETNICTVÍ JAKO SOUČÁST TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Univerzitní výuka účetnictví má v současnosti v České republice již pevnou základnu. Absolventi středních škol, jejichž budoucí odborné zaměření je směřováno právě k účetní profesi, si mohou vybírat z různých studijních programů, oborů a předmětů specializujících se na problematiku účetnictví. Třetí kapitola této práce je soustředěna na legislativní vývoj účetnictví v českých zemích a v České republice, popisuje současný stav výuky účetnictví na českých univerzitách a přibližuje studijní programy, obory a předměty, jejichž hlavním zaměřením je právě účetnictví.

3.1 Legislativní vývoj Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl přijat v naší zemi za právní předpis upravující obchodní účetnictví rakouský obchodní zákoník z roku 1862. Nepředepisoval konkrétně vedení účetních knih, ani způsob vedení účetnictví. Přestože legislativní úprava byla velmi obecná, vedení knih bylo zcela zřejmě povinné, knihy sloužily jako důkazní prostředek při případných obchodních sporech. V Československé republice byl přijat jen jeden pro účetnictví důležitý zákon v prvorepublikové době, a to zákon o stabilizačních bilancích z roku 1927. Modifikoval velikost odpisů pro budovy, pozemky, zařízení a stroje, aby lépe odrážely změny v inflaci a byly tak přiměřené k vypláceným mzdám a nákladům na materiál. Rakouský obchodní zákoník byl používán i po rozpadu Československé republiky v roce 1939, kdy vznikl Protektorát Čechy a Morava. Po válce v roce 1946 byl vydán zákon č. 116/1946 Sb., o jednotné organizaci podnikového početnictví. Zákon o jednotné organizaci podnikového početnictví stanovil účetnictví, statistiku, kalkulace a rozpočetnictví jako součást podnikového početnictví. Prostřednictvím této úpravy měly být naplněny potřeby hospodářského plánování, zvláštní potřeby jednotlivých hospodářských odvětví a rovněž potřeby daňové. Zanedlouho po zákoně o podnikovém početnictví mimo jiné vyšlo v platnost nařízení č. 205/1946 Sb. Nařízením vláda vydala jednotné účetní zásady. Nařízení stanovilo hlavní úkoly účetnictví a konkretizovalo požadavky na účetní zápisy, účetní závěrku a další oblasti. V padesátých letech mělo největší význam přijetí nařízení vlády č. 41/1952 Sb., o zásadách pro účetní evidenci. Jeho hlavním úkolem bylo vylepšit účetní evidenci a zvýšit kontrolu nad plněním státního rozpočtu. V roce 1958 bylo přijato nařízení č. 30/1958 Sb., které nahradilo nařízení předcházející, zanedlouho ho však změnilo nové nařízení č. 120/1961 Sb. Nové nařízení neznamenalo systémové změny účetnictví, jeho hlavním účelem byla větší kontrola oběhu účetních dokladů.

28

V roce 1971 vešel v platnost zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálněekonomických informací. Důležitou roli zde hrála statistika, prostřednictvím které se získávaly sociálně-ekonomické informace. Významnou legislativní úpravou se stala v sedmdesátých letech vyhláška č. 154/1971 Sb., o účetnictví. Upravovala oblasti účetních dokladů, účetních zápisů a účetních knih. Poprvé se objevilo třídění účetních zápisů z věcného hlediska či možnost vedení účetních knih ve formě sestav. V devadesátých letech byla povinnost vedení účetnictví zakotvena v zákoně o soukromém podnikání. Federální ministerstvo financí schválilo účetní zásady, které definovaly volbu podnikatelů mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím. Po opuštění centrálně plánované ekonomiky vyvstala na povrch nutnost vzniku nového účetního systému, který bude oproštěn od vazby na soustavu sociálně-ekonomických informací. Nový účetní systém měl být prostředkem pro věrné zobrazení reality v podnicích, současně jeho výstupy měly sloužit pro kvalifikované srovnání s daty v rámci státu i pro přeshraniční srovnání. Dne 1. ledna 1993 vstoupil v platnost zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Usneslo se na něm Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, jeho účinnost se datuje od 1. ledna 1992.21 Zákon upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví. Definuje účetní jednotky, stanovuje, kdo a kdy musí vést účetnictví. Dále vymezuje předmět účetnictví, konkretizuje účetní zápisy, účetní knihy a účetní závěrku. Zákon o účetnictví se také zabývá způsoby oceňování či inventarizací majetku a závazků. Hlavním cílem účetního systému, který upravuje zákon č. 563/1991 Sb., je podat pravdivý a věrný obraz o hospodaření podniku, o jeho finanční situaci a výsledku hospodaření.22 Zákon o účetnictví však nezůstal od roku 1993 nezměněn. Prošel řadou novel, které se týkaly různých oblastí a souvisely nejenom se vstupem České republiky do Evropské unie. Vydáním zákona o účetnictví vznikl rovněž hlavní právní předpis, který je směrodatný pro výuku účetnictví a jehož platné znění je zohledňováno při výuce, podobně jako vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy. Pedagogičtí pracovníci musí neustále aktualizovat informace, brát v potaz změny zákona, jeho novely a reagovat na ně při vzdělávání studentů. K prvním změnám zákona došlo již v roce 1994 a to vydáním předpisu č. 117/1994 Sb.,23 který se týkal sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Tento zákon neznamenal pro zákon o účetnictví velké změny, dotkl se pouze oblasti vedení účetnictví politických stran, které se podobně jako jiné subjekty musí řídit tímto zákonem.

21

DOLEJŠOVÁ, Vendula. Historie účetnictví. Praha, 2011. Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra Financí a účetnictví. s. 62-70 Dostupné na WWW: 22 Business center.cz. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [online]. 1998-2013. [cit. 2013-05-11] Dostupné na WWW: ISSN 1213-7235 23 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna. [online]. 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné na WWW:

29

K významnější úpravě došlo až v roce 2000, kdy byl přijat zákon č. 492/2000 Sb.,24 kterým se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Nová úprava zahájila rozsáhlejší novelizaci zákona o účetnictví. Cílem bylo především sladění tří důležitých právních předpisů, a to zákona o daních z příjmu, zákona o účetnictví a obchodního zákoníku. Novela především zpřesňovala a rozšiřovala působnosti zákona. Nově byla stanovena povinnost řídit se zákonem o účetnictví pro zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů. Účetním obdobím byl definován interval dvanácti po sobě jdoucích měsíců, který se může, ale nemusí shodovat s kalendářním rokem. Po novu se účetní jednotka může z vážných důvodů rozhodnout pro hospodářský rok, který bude začínat prvním dnem jiného měsíce než je leden. Další změny se týkaly oblasti otevírání a uzavírání účetních knih či zveřejňování účetní závěrky. Navazujícím novelizujícím zákonem se stal zákon č. 353/2001 Sb.,25 který uzavřel již zmiňovanou novelizaci zákona o účetnictví. Zákon primárně stanovuje povinnost vedení podvojného účetnictví, vymezuje účetní jednotky, které smí vést jednoduché účetnictví, definuje vedení účetnictví jako soustavu účetních záznamů, která může být vedena v písemné nebo technické formě. Nově zavádí pojem „směrná účtová osnova“, jíž vydává Ministerstvo financí, a na základě které pak účetní jednotka vytváří účtový rozvrh pro potřeby svého účtování. Součástí novely jsou další neméně důležité změny. S účinností od 1. ledna 2004 vznikl zákon č. 437/2003 Sb.,26 kterým se přímo měnil zákon o účetnictví. Tato novela zrušila obsah i pojem „jednoduché účetnictví“ a od tohoto okamžiku se používá pouze pojmu „účetnictví“. Pod tímto termínem si můžeme představit podvojné účetnictví, jednoduché účetnictví bylo nahrazeno daňovou evidencí. Nově byl definován rozsah vedení účetnictví, které je možné vést ve zjednodušeném nebo plném rozsahu. Díky vstupu České republiky do Evropské unie zákon o účetnictví doznal dalších změn. Nově například nařizuje obchodním společnostem, které jsou emitenty cenných papírů na regulovaném trhu v některém z členských států Evropské unie, vést účetnictví podle mezinárodních účetních standardů. Další novela č. 410/2010 Sb.,27 účinná od 1. ledna 2011 určuje podmínky použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky, mění povinnosti spojené se sestavováním konsolidované účetní závěrky a další.

24

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW: 25 Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW: 26 Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW: 27 Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

30

Poslední důležitější novela se uskutečnila v roce 2012 vydáním zákona č. 239/2012 Sb.,28 který opět přímo změnil zákon o účetnictví. Ustanovení této novely byla použita poprvé v účetním období od 1. ledna 2012. Týkala se například oblasti inventarizace majetku a závazků, kde se upřesnily používané postupy a náležitosti inventurních soupisů. Dále zpřesnila podmínky správy centrálního systému účetních informací státu, konkrétně předávání účetních záznamů do tohoto systému nebo využívání systému pro monitorovací, zjišťovací a kontrolní činnost orgánů veřejné správy. Kromě výše jmenovaných novel se zákona o účetnictví dotkly i jiné novely, nejčastěji novely zákona o daních z příjmu, či novely, které se týkaly cenných papírů a obchodování na kapitálových trzích, většina novel pocházející z poslední doby je vydávána za účelem harmonizace účetnictví s předpisy Evropské unie. Účetnictví České republiky je však kromě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví upravováno rovněž vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Tato vyhláška vznikla v roce 2002 jako reakce Ministerstva financí na nařízení, které mu ukládalo vydat vyhlášky k vybraným ustanovením zákona o účetnictví. Vyhláška stanovuje uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahově vymezuje položky těchto závěrek. Dále upravuje směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování konkrétních účetních jednotek do konsolidačního celku.29 Z několika novel vyhlášky č. 500/2002 Sb., je třeba zdůraznit především tu první č. 472/2003 Sb., která souvisela s rozsáhlejší novelou zákona o účetnictví související se vstupem České republiky do Evropské unie. Je možné říci, že novela zákona o účetnictví byla jednou z příčin změn v této vyhlášce, ale k její úpravě došlo také z důvodu upřesnění jejího textu ve vazbě na požadavky vyvolané praxí či z důvodu potřebných úprav v oblasti účetní závěrky a směrné účtové osnovy.30 Třetí legislativní úpravou, kterou se řídí podnikatelské subjekty v České republice, jsou České účetní standardy vydané Ministerstvem financí na konci roku 2003 ve smyslu § 36 zákona o účetnictví. Hlavním účelem jejich vydání bylo dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek. Standardy stanovují především podrobnější charakteristiku účetních metod a postupů účtování.

28

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW: 29 Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW: 30 Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 1996-2014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

31

Ministerstvo financí oznamuje vydání standardů ve Finančním zpravodaji, kde nalezneme současně i případné opravy a doplněná znění standardů.31 Vstupem České republiky do Evropské unie, která vznikla v devadesátých letech jako výsledek integračního úsilí, se legislativní úprava českého účetnictví významně změnila. Hlavní myšlenkou tohoto společenství bylo jednoduše odstranění bariér. Snahou byl volný pohyb osob, kapitálu, zboží, vznik společného trhu, společná měna, jednotná politika, sjednocování pravidel v nejrůznějších právních oblastech. Pozadu nezůstalo tedy ani účetnictví. K jeho sjednocování dochází zejména z důvodu odlišnosti jednotlivých národních úprav, nebo také proto, že rozdílnost účetních systémů zvýhodňuje domácí investory a je tak porušován jeden z cílů, a to volný pohyb kapitálu v rámci Evropské unie.32 Harmonizace účetnictví probíhá prostřednictvím směrnic neboli direktiv. První směrnicí, která ovlivňuje účetnictví, je čtvrtá směrnice z 25. července 1978. Soustřeďuje se na roční účetní výkazy malých a středních kapitálových společností. Směrnice stanovuje, že účetní závěrka musí podávat pravdivý a věrný obraz o stavu aktiv a závazků, finanční pozici a o hospodářském výsledku společnosti. Směrnice dále obsahuje pojednání o pravidlech oceňování, obsahu komentáře účetní závěrky a výroční zprávy. Současně informuje o tzv. právu volby, které pro stát znamená možnost respektování národní legislativy při implementaci směrnice a výběr z určitých variant příslušející výhradně státním organům. Zmiňuje také odvozené právo volby, kde může stát rozhodnout a nařídit samostatně, nebo část volby přenechá na podnikatelské subjekty. V neposlední řadě je zde uvedeno přímé právo volby, kde si z několika variant vybírá výhradně sám podnik. Další direktivou zasahující oblast účetnictví je sedmá direktiva z 13. června 1983. Tato směrnice se soustřeďuje na harmonizaci konsolidovaných účetních závěrek a konsolidovaných výročních zpráv. Ukládá povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou výroční zprávu nejen za jednotlivé právnické osoby v rámci uskupení, ale současně vyhotovit účetní závěrku za celý celek, tedy za mateřskou společnost včetně všech společností dceřiných. Osmá směrnice stanovuje minimální požadavky na kvalifikaci auditora. V rámci Evropské unie zatím neexistuje nadnárodní uznávání auditorského osvědčení z určitého členského státu. Unie požaduje, aby si auditor doplnil znalosti národní legislativy daného státu, a získal tak osvědčení auditora. Teprve poté může vykonávat auditorskou činnost. Snahou Evropské unie je, aby v budoucnu nebyl brán ohled na původ osvědčení a auditor tak mohl vykonávat svou činnost v kterémkoliv členském státě.

31

Business center.cz. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [online]. 1998-2013. [cit. 2013-11-06] Dostupný na WWW: ISSN 1213-7235 32 PROCHÁZKA, D. Regulace a mezinárodní harmonizace účetnictví. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra finančního účetnictví a auditingu. Prezentace dostupná na WWW:

32

I harmonizační snahy Evropské unie se však musely přizpůsobovat nově vzniklým problémům a situacím a doznaly v průběhu času jistých změn. K těmto změnám došlo v roce 1995, kdy se upravily sjednocovací strategie. Byla zahájena nová harmonizační vlna prostřednictvím přijímání mezinárodních účetních standardů. Mezinárodní účetní standardy začal vydávat Výbor pro IAS (International Accounting Standards Commitee) v roce 1973 v Londýně, který byl následně v roce 2001 nahrazen IASB (International Accounting Standards Board). Ten vydává standardy pod označením IFRS (International Financial Reporting Standards). Jde o ucelenou sbírku standardů, které mají především sjednocovat účetní výkaznictví a jsou celosvětově uznávány. Evropská unie byla nucena začít standardy přijímat, neboť účetní závěrky podniků, sestavené na základě direktiv Evropské unie, nebyly přijímány na světových kapitálových trzích. Harmonizační strategie Evropské unie z roku 1995 uvádí možnost použití IAS (International Accounting Standards) při sestavování účetní závěrky, strategie z roku 2000 pak již nařizuje použití IAS při jejím sestavení. Tato povinnost se však týká pouze kapitálových společností, které jsou emitenty cenných papírů obchodovatelných na burzách členských států Evropské unie. Tato povinnost je zakotvena rovněž v české legislativě, a to v § 19a zákona o účetnictví. Od roku 2000 vypukla hlavní vlna změn evropských směrnic, která měla za cíl především odstranit rozdíly mezi účetními direktivami a mezinárodními účetními standardy, a která byla dovršena v roce 2003. Ke změnám došlo na základě Evropského nařízení IAS/IFRS z 19. července 2002, Směrnice 2003/51 ze dne 17. července 2003 o modernizaci stávajících účetních směrnic a Prováděcího nařízení k IAS/IFRS ze dne 29. září 2003. Touto harmonizační strategií Evropská unie odstranila nejednotnost účetních informací v účetních závěrkách sestavených na základě IAS/IFRS a direktiv Evropské unie. Nedošlo však k odstranění všech nejednotností, a proto snaha Evropské unie o sblížení direktiv a mezinárodních účetních standardů stálé trvá.33 Legislativní vývoj zapříčinil i řadu změn v oblasti výuky účetnictví. Nejen, že se v této oblasti musí reagovat na změny stejně aktivně jako v případě výkonu profese samotných účetních, nově nastalá situace po vstupu České republiky do Evropské unie začala vyvíjet tlak také na vznik nových předmětů, které se v oblasti účetnictví musely vytvořit, aby dostatečně obsáhly novou koncepci účtování. Především se jedná o direktivy Evropské unie a mezinárodní účetní standardy, které jsou pro účtování v podmínkách České republiky méně obvyklé a jejich problematika je natolik obsáhlá, že by její ponechání v předmětu obecného účetnictví bylo velmi nedostatečné. Řada škol tedy vytvořila nové předměty tvořící odnože obecného účetnictví, jejichž jediným tématem jsou právě mezinárodní účetní standardy včetně direktiv Evropské unie. Vzhledem k vývoji účetnictví a jeho úpravy v mezinárodních souvislostech je třeba při výuce zdůraznit především podstatu účetnictví, možné systémové přístupy, základní principy, 33

FICHNOVÁ, Kateřina. Aplikace mezinárodních účetních standardů v ČR. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra veřejné ekonomie. s. 12-26 Dostupné na WWW:

33

zásady a účetní metody, jejich kombinace, vývoj a aplikace v regulačních pravidlech, koncepci, stav a vývoj směrnic Evropské unie, které jsou zaměřené na účetnictví, koncepci, stav a vývoj IFRS a v neposlední řadě systém regulace účetnictví v České republice.34

3.2 Přehled univerzit a studijních programů zaměřených na účetnictví V České republice se studenti s výukou účetnictví mohou dle rámcových vzdělávacích programů poprvé setkat na středních školách. Existují jak odborně zaměřené střední školy, které již vzdělávají studenty s jistým profesním zaměřením, tak všeobecné střední školy, kde jsou znalosti studentů rozvíjeny v podobném portfoliu předmětů jako na základní škole a jsou koncipovány více jako všeobecná příprava pro budoucí studium na univerzitách. Mezi odborně zaměřené střední školy specializující se na ekonomické vzdělávání řadíme obchodní akademie a ekonomická lycea. Lycea se však vyznačují menším množstvím celkových dotovaných hodin odborných předmětů než na obchodních akademiích. Na obchodních akademiích studenti obvykle začínají studovat účetnictví od druhého ročníku35 a jejich znalosti na určité úrovni potvrzuje samostatná maturitní zkouška často doprovázená praktickou zkouškou z oblasti účetnictví. Vzdělávání na středních školách se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a Bílou knihou. Takzvané kurikulární dokumenty, které vymezují a popisují program vzdělávání, jsou tvořeny na dvou úrovních: 

státní – Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy,



školní – školní vzdělávací programy.

Tvorba školních vzdělávacích programů se řídí rámcovými vzdělávacími programy, celý proces této tvorby naznačuje následující schéma. Rámcové vzdělávací programy jsou tříděny dle kategorií oborů vzdělávání. V kategorii M a L je zařazen obor ekonomika a podnikání, obchodní akademie a ekonomické lyceum. Každý dokument rámcového vzdělávacího programu těchto oborů obsahuje kurikulární rámec pro jednotlivé oblasti vzdělávání, jehož součástí je vždy také oblast, ať už přímo věnovaná účetnictví a daním, nebo alespoň zahrnující tuto problematiku. Jednotlivé obory se liší pouze minimálním počtem vyučovacích hodin věnovaných týdně oblasti zahrnující také účetnictví.36

34

BŘEZINOVÁ, H. Regulace účetnictví v České republice po 1. lednu 2004. In Sborník z odborné konference SVŠES, s. r. o., Trendy ve výuce účetnictví na vysokých školách neuniverzitního směru [online]. Praha: 2004, [cit. 2013-12-26]. s. 9. Dostupné na WWW: 35 Obchodní akademie T. Bati a VOŠE Zlín. Oazlin.cz. [online]. 2014 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW: 36 Národní ústav odborného vzdělávání. Nuov.cz. [online]. 2008 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

34

Schéma 2: Systém kurikulárních dokumentů vzdělávání v ČR

Pramen: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Msmt.cz. [online]. 2013 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

Tab. 1: Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání pro čtyřleté denní studium

Obor

Ekonomika a podnikání

Oblast

Účetnictví a daně

Počet hodin

týdně celkově

6 192

Obchodní akademie Ekonomické lyceum Finance, daně, finanční trh 9 288

Financování a účetnictví 9 288

Pramen: Národní ústav odborného vzdělávání. Nuov.cz. [online]. 2008 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

Na znalosti studentů získaných na střední škole pak může i nemusí navazovat vzdělávání v oblasti účetnictví na vysokých školách. Studenti se v České republice setkávají s účetnictvím na nejrůznějších ekonomických fakultách, které jsou součástí univerzit, ale také na ekonomicky zaměřených soukromých vysokých školách. Tato práce se v následujícím textu zaměřuje jen na veřejné vysoké školy univerzitního typu. V závislosti na absolvované střední škole může dojít, dle názoru některých vysokoškolských profesorů,37 k rozdělení studentů účetnictví na vysokých školách do dvou skupin. První skupinu tvoří studenti, kteří vystudovali jednu z odborně zaměřených středních škol, jako je 37

Vysoká škola ekonomická v Praze. Vse.cz. [online]. 2000-2014 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

35

obchodní akademie či ekonomické lyceum, a druhá skupina je tvořena studenty zpravidla z gymnázií a průmyslových středních škol. Studenti, mající za sebou maturitní zkoušku z účetnictví, jsou obvykle ve velké výhodě při zahájení studia účetnictví na vysoké škole, jejich znalosti jsou často na takové úrovni, že studium předmětů zaměřených na základy účetnictví je pro ně jen pouhým opakováním. Ovšem na druhou stranu tito studenti z ekonomicky zaměřených středních škol často vyjdou se znalostmi souvztažnosti, výbornými znalostmi praktického účtování, avšak postrádají znalosti souvislostí a analytické návaznosti v účetnictví včetně schopností řešit samostatně případové studie či souvislejší kategoricky zaměřené případy. Na druhou stranu absolventi gymnázií a středních průmyslových škol nemají žádný základ účetních vědomostí a začínají tak na vysoké škole zcela od nuly. Studium účetnictví je pro ně obtížnější, neboť se na vysoké škole nevěnuje tolik času procvičování praktického účtování a všechny základy jsou probrány daleko rychleji. Při studiu účetnictví na vysokých školách však dochází k promíchání těchto dvou skupin posluchačů, které může být velmi přínosné. Učitel se často setkává se situací, kdy zadání úkolu je pro jednu skupinu naprosto neřešitelné a pro druhou skupinu primitivní. Vzájemná kooperace studentů však napomáhá ke zdárnému řešení a snadnějšímu vyrovnání vědomostí. Jedním z cílů kurzů základů účetnictví proto bývá sjednocení znalostí posluchačů a vytvoření dostatečné základny pro studium dalších specifických podoborů této vědní disciplíny. Na většině ekonomických fakult v České republice výuka účetnictví spadá pod katedry, kde je tato vědní disciplína sdružena ještě s dalším vědním oborem. Nejčastěji se jedná o finance, ale také o daně, obchod, či auditing. Výjimku tvoří Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Slezská univerzita a její Obchodně-podnikatelská fakulta se sídlem v Karviné, kde je pro tento předmět vyčleněna samostatná katedra. Na Vysoké škole ekonomické v Praze vzhledem k jejímu celouniverzitnímu ekonomickému zaměření nalezneme samostatnou Fakultu financí a účetnictví a pod ni spadající Katedru účetnictví a auditingu. Obsahem následující tabulky je výčet ekonomických fakult se sídlem v České republice včetně univerzit, pod které spadají, a jednotlivých kateder či ústavů, které zaštiťují výuku účetnictví. Podrobnějšímu srovnání jednotlivých vysokých škol se věnuje praktická část této práce. Tab. 2: Ekonomicky zaměřené fakulty veřejných vysokých škol ČR Vysoká škola

Katedra/Ústav

Fakulta

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická

Obchodu a financí

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ekonomická

Účetnictví a financí

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní

Financí

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická

Účetnictví a daní

Slezská univerzita v Opavě

Obchodně podnikatelská

Účetnictví

Technická univerzita v Liberci

Ekonomická

Financí a účetnictví

36

Univerzita Hradec Králové

Informatiky a managementu

Ekonomie

Univerzita Jana E. Purkyně Ústí nad Labem

Sociálně ekonomická

Financí a účetnictví

Univerzita Pardubice

Ekonomicko-správní

Podnikové ekonomiky a managementu

Univerzita T. Bati ve Zlíně

Ekonomiky a managementu

Financí a účetnictví

VŠB-TU Ostrava

Ekonomická

Účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze

Financí a účetnictví

Finančního účetnictví a auditingu

Vysoké učení technické v Brně

Podnikatelská

Financí

Západočeská univerzita v Plzni

Ekonomická

Financí a účetnictví

Pramen: vlastní zpracování dle internetových stránek jednotlivých ekonomických fakult

Dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, „vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Součástmi studijního programu jsou: 

název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,



členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu absolventa příslušných studijních oborů,



charakteristika studijních předmětů,



pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe,



standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,



podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,



udělovaný akademický titul,



návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia.

Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.“38 Studijní programy, v jejichž názvu je přímo zmíněno účetnictví, v České republice nenalezneme. I přesto, že je účetnictví natolik specifickým oborem, na ekonomických 38

ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 5388-5419. Dostupný na WWW:

37

fakultách v České republice jsou nejčastěji součástí studijního programu Hospodářská politika a správa a Ekonomika a management. Tato skutečnost se týká bakalářských studijních programů i navazujících magisterských studijních programů. Pod těmito studijními programy nalezneme na fakultách obory specializující se na vzdělávání budoucích odborníků v oblasti účetnictví a daní. Výskyt oboru Účetnictví a daně je různorodý z hlediska studijního programu. V některých případech se specializace na účetnictví objevuje jen jako součást jiných studijních oborů, především v navazujících studijních programech, a lze ji studovat pouze prostřednictvím výběru bloku předmětů speciálně zaměřených na účetnictví. Výuka účetnictví se na vysokých školách objevuje i jednotlivě prostřednictvím zařazování předmětů účetnictví. Jejich absolvováním si musí projít velká řada vysokoškolských studentů, je totiž zařazena do většiny studijních oborů na ekonomických fakultách a to i přesto, že se samotný studijní obor vzdaluje od tématiky účetnictví. Vysoké školy se snaží, aby budoucí ekonomové měli alespoň základní znalosti účetnictví, a zařazují do studijních plánů minimálně předměty „Základy účetnictví“ či „Teorie účetnictví“ a jejich obměny.

3.3 Vyučované předměty z oboru účetnictví Jak je již nastíněno v předešlé části, studijní plány oboru Účetnictví a daně, ale také ostatních oborů, mohou obsahovat širokou škálu předmětů, jejichž obsahem jsou jednotlivé podobory účetnictví. Největší množství těchto předmětů se dá logicky najít v oboru Účetnictví a daně. Pokud má fakulta dobře nastaveny studijní plány, student účetnictví se dotkne všech podoborů a z každého získá víceméně základní znalosti, které mu poslouží jako odrazový můstek pro výkon svého budoucího zaměstnání. Obory, jejichž součástí je výuka účetnictví, ale nejsou na něj přímo zaměřeny, mají ve svých studijních plánech jen málo předmětů účetnictví, spíše obsahují pouze jediný předmět „Účetnictví“. V něm se studenti dotknou především finančního účetnictví a jeho základů, nebo je součástí tohoto předmětu teoretický základ z více podoborů. Následující řádky diplomové práce jsou věnovány popisům jednotlivých předmětů účetnictví, se kterými mohou studenti českých vysokých škol přijít do kontaktu. 

Základy účetnictví

S tímto předmětem se setkávají všichni studenti oborů zaměřených na účetnictví a daně, ale také ti, kteří jej přímo nestudují, avšak jejich studijní plán obsahuje alespoň tento informační základ z oblasti účetnictví. V rámci výuky se studenti naučí všem základům účetnictví, seznámí se s podstatou, významem a funkcí účetnictví, s obecnými zásadami účtování, účetní soustavou, právní úpravou účetnictví. Student je postupně seznamován s majetkem podniku, zdroji jeho financování. Poprvé je mu vysvětlen obsah rozvahy, aktiv a pasiv a jejich jednotlivých položek. Definuje se účet, účtová osnova, účetní zápisy, podvojnost a souvztažnost. Student si v rámci studia nastuduje rovněž nástroje průkaznosti účetnictví, 38

účetní doklady, knihy, seznámí se s inventarizací majetku a závazků. Postupně jsou mu vysvětleny všechny účtové třídy v rámci účtového rozvrhu, až dojde k samotnému účtování jednotlivých účetních případů a posléze také ke zjištění výsledku hospodaření. Na konci semestru se setkává i s účetní uzávěrkou a závěrkou. Tento předmět má základní informační charakter a je považován za nutné východisko pro studium dalších specifických předmětů účetnictví.39 

Teorie účetnictví

Předmět podává teoretický, ale i praktický základ pro vzdělávání studentů v dalších specifických disciplínách účetnictví. Posluchač studiem tohoto předmětu získá znalosti základních metod účtování, klasifikace jednotlivých položek rozvahy a výsledovky, pochopí vztahy mezi účty, dovede zachytit základní hospodářské operace podniku a následně zjistit výsledek hospodaření. Teorie účetnictví je spíše hrubým seznámením se základy účetnictví a navazují na něj další předměty, již více specifické. Teorie účetnictví může být i jinak pojatý předmět s větším zaměřením na skutečný teoretický základ této disciplíny. V tomto předmětu se studenti, zpravidla doktorského studia, setkávají například s objasněním podstaty účtu, jeho vzniku a metodou zobrazování na účtech, s přístupy k vyčíslení výsledku hospodaření na účtech, základními paradigmaty tradičního účetního zobrazení hospodářských operací, nebo s perspektivami účetnictví v rámci informačních technologií a další.40 

Účetnictví

Předmět „Účetnictví“ je spolu s finančním účetnictvím nejrozšířenějším vyučovaným předmětem z této oblasti. Téměř na každé ekonomicky zaměřené fakultě v České republice nalezneme předmět s tímto názvem a jeho obsahová náplň je široká. Vychází však víceméně z popisů předešlých předmětů. Student se seznámí se základními principy účetnictví, právními normami, metodickými prostředky účetnictví, jednotlivými druhy účtů, kontrolním systémem účetnictví, s jednotlivými účetními třídami, s uzavíráním rozvahových a výsledkových účtů a účetním výkaznictvím.41 

Finanční účetnictví

Finanční účetnictví kopíruje obsahovou náplň předmětu „Účetnictví“. Některé fakulty zvolí jednoduše pro tento předmět název „Účetnictví“, na jiných fakultách vystupuje pod názvem „Finanční účetnictví“. Je garantován patřičnou katedrou všude tam, kde se nachází obor zaměřený na účetnictví, nebo se účetnictví vyučuje ve větším měřítku, než jsou jen základy účetnictví. Ať už „Finanční účetnictví“ či jen „Účetnictví“ má zpravidla podobu 39

Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích. Katedra účetnictví a financí. [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW: 40 Vysoká škola ekonomická v Praze. Vse.cz. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW: 41 Mendelova univerzita v Brně. Uis mendelu. [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW:

39

dvousemestrálního předmětu. Jeho první část bývá označena jako „Finanční účetnictví I“ a přímo navazující předmět pak „Finanční účetnictví II“. Výskyt těchto dvou na sebe navazujících kurzů lze pozorovat na většině ekonomických fakult v České republice. 

Manažerské účetnictví

Manažerské účetnictví je již prvním předmětem, který je určitým způsobem specificky zaměřen. Jeho cílem není podat studentovi všeobecný přehled z oblasti účetnictví, ale naopak se předpokládá, že student již prošel kurzem „Základy účetnictví“, „Účetnictví“ či „Finanční účetnictví“ a základní znalosti již má z předešlého studia. Manažerské účetnictví pak na tyto znalosti navazuje a rozšiřuje je konkrétním směrem. Tímto směrem se myslí oblast systému manažerského účetnictví, jenž se skládá z rozpočtů, kalkulací a nákladového účetnictví. V průběhu studia tohoto předmětu se student setká například s kalkulacemi úplných a neúplných nákladů, s procesní kalkulací, s rozpočtem režijních nákladů, s jednookruhovou a dvouokruhovou formou nákladového účetnictví. Student po jeho vystudování bude znát druhy kalkulací, rozpočtů, metody přiřazování nákladů a vnitropodnikový systém účetnictví, jenž je využitelný pro rozhodování a plánování.42 

Účetnictví finančních institucí

Zaměření předmětu již vyplývá z jeho názvu, vyzdvihuje odlišnosti účtování finančních institucí, jako jsou banky, komerční pojišťovny, či zdravotní pojišťovny od účtování běžných podnikatelských subjektů. Studentům jsou charakterizovány účetní jednotky řídící se například vyhláškou č. 501/2002 Sb. a vyhláškou č. 502/2002 Sb. Obvykle je součástí výuky seznámení se základními praktikami účtování bank a pojišťoven, právní legislativou, účetní osnovou pro banky a pojišťovny, student se naučí zásady oceňování v účetnictví bank a pojišťoven. Po absolvování předmětu umí student sestavit a interpretovat účetní závěrku těchto specifických institucí a orientuje se v jejich výročních zprávách.43 Předmět „Účetnictví finančních institucí“ už je úzce zaměřen a jeho výuka se vyskytuje jen na větších ekonomických fakultách. 

Účetnictví neziskových organizací

Účetnictví neziskových organizací se při vzdělávání posluchačů na vysokých školách zaměřuje na prohlubování jejich vědomostí v oblasti účetnictví subjektů, které nejsou subjekty podnikatelskými, a tedy jejich hlavním účelem a cílem činnosti není zisk. Tento předmět se zaměřuje především na vysvětlení základních principů a mechanismů, na základě kterých pracují nevýdělečné organizace, na vysvětlení financování nevýdělečných organizací a odlišností účtování od běžných podnikatelských subjektů. V rámci předmětu se posluchači dozví o rozdělení činnosti neziskových organizací na hlavní a vedlejší, pochopí rozdíly ve zdaňování neziskových organizací, současně je v plánech tohoto předmětu také zachycování

42

Informační systém Masarykovy univerzity. Is.muni.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW: 43 Informační systém Masarykovy univerzity. Is.muni.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW:

40

dlouhodobého a oběžného majetku neziskových organizací, nákladů a výnosů a sestavování účetní závěrky.44 

Účetnictví veřejného sektoru

Na některých fakultách se předmět „Účetnictví neziskových organizací“ štěpí do dvou částí. První se věnuje účetnictví institucí veřejného sektoru a druhá nevýdělečným organizacím. Některé fakulty však oddělují tyto dvě oblasti úplně a vytvořily samostatné sylaby a tedy i dva oddělené předměty. Cílem předmětu „Účetnictví veřejného sektoru“ je přiblížit posluchači subjekty veřejné správy, jejich povinnosti v oblasti vedení účetnictví, specifické vlastnosti statků a služeb, jež veřejný sektor zajišťuje, způsob financování tohoto sektoru, dále jsou do výuky zahrnuty zvláštnosti účtování a výkaznictví institucí veřejného sektoru.45 

Účetnictví pro podnikatele

Kurz „Účetnictví pro podnikatele“, někde také nazvaný jako „Účetnictví firem“, „Účetnictví podniku“, nebo „Účetnictví obchodních společností“, je dalším specifickým kurzem účetnictví, který se ve svém plánu soustřeďuje na problematiku účetnictví podnikatelských subjektů. Struktura předmětu je založena na provázanosti několika právních norem, kterými se činnost obchodních společností musí řídit. Jedná se o obchodní zákoník, daňové zákony a samotný zákon o účetnictví. Během studia předmětu „Účetnictví pro podnikatele“ se studenti dotknou specifik účtování nejen při zakládání jednotlivých forem obchodních společností, ale také v průběhu účetního období, budou seznámeni s operacemi s vlastním kapitálem u kapitálových společností a s účtováním cenných papírů a podílů v obchodních společnostech.46 

Účetnictví individuálního podnikatele

„Účetnictví individuálního podnikatele“, případně „Účetnictví a daně individuálního podnikatele“, či „Daně individuálního podnikatele“ jsou společným jmenovatelem pro předmět, který se na českých vysokých školách vyskytuje již méně. Součástí jeho obsahu je především osvětlení problematiky účtování a zdanění individuálního podnikatele – fyzické osoby. Předpokladem pro tento předmět je znalost základů účetnictví a daňových norem. Cílem předmětu je především rozšíření znalostí studentů ve sféře individuálního podnikání. Studenti si obohatí své znalosti o problematiku zahájení podnikání individuálního podnikatele, metody a principy vedení daňové evidence, evidence zásob, majetku, pohledávek a závazků. Seznámí se s právními, účetními a daňovými normami doléhajícími na individuálního podnikatele. Výuka se cíleně věnuje rovněž sledování rozdílů v účtování

44

Vysoká škola ekonomická v Praze. Vse.cz. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW: 45 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW: 46 Ekonomická fakulta. Katedra účetnictví. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

41

fyzických, právnických osob a daňové evidenci pro pozdější zhodnocení výhodnosti volby formy podnikání.47 

Účetnictví podle mezinárodních účetních standardů

Opakem předmětu „Účetnictví individuálního podnikatele“ je předmět věnovaný mezinárodním účetním standardům. Této tématice se již věnují téměř všechny velké ekonomické fakulty a předmět je vyučován pod nejrůznějšími názvy. Jeho hlavní obsah se však neliší. Jsou to mezinárodní účetní standardy, které tvoří hlavní harmonizační nástroj finančního účetnictví v Evropě, ale i ve světě. Studenti se při výuce dovídají o vzniku, historii, základních principech, tvorbě a užití IFRS, mají povědomí o postupu harmonizace účetnictví ve světovém měřítku. Během semestru se posluchači naučí klasifikaci, způsoby oceňování a vykazování jednotlivých druhů majetku a závazků, seznámí se se strukturou vlastního kapitálu a obsahovou náplní jeho jednotlivých položek, přiblíží si skladbu a obsah účetní závěrky sestavené podle IFRS. Studentům jsou zpravidla v průběhu semestru postupně předkládány jednotlivé standardy a s těmi se pak blíže seznamují. Důraz je kladen na rozdílnosti účtování, oceňování a sestavování účetní závěrky podle české legislativy a mezinárodních účetních standardů.48 

Mzdové účetnictví

„Mzdové účetnictví“ je ojediněle vyskytujícím se předmětem na vysokých školách v České republice, avšak jeho zaměření není méně důležité než zaměření ostatních předmětů. Sylabus předmětu může studentům nabídnout východisko pro budoucí výkon povolání na pozici mzdová/ý účetní a odborně připravit studenty v oblasti mzdových výpočtů a systémů. Student se během semestru dotkne metodiky a praktických výpočtů mezd, platů a všech jeho složek, včetně náhrad a příplatků podle zákoníku práce, je mu vyložena problematika zdanění příjmů ze závislé činnosti, zaměstnaneckých benefitů, výše podpory v nezaměstnanosti, dávek nemocenského pojištění, dávek státní sociální podpory a dávek důchodového pojištění. Do výuky je zakomponován také přehled o formách mzdových plnění, o základních zásadách poskytování mezd, platů a odměn, o platebním mechanismu mzdy, platu a ostatních plněních, o formách průměrného výdělku a jeho uplatnění v náhradách mzdy a platu a o oblasti cestovních náhrad.49 

Účetní závěrka

Předmět „Účetní závěrka“ neboli „Účetní výkaznictví“ se věnuje podrobnému popisu zpracování účetní závěrky podle české legislativy. Někdy je do tohoto předmětu zakomponována účetní závěrka sestavená podle mezinárodních účetních standardů. Předmět studentům prezentuje nejnovější právní změny týkající se účetnictví, které mají vliv i na 47

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW: 48 Česká zemědělská univerzita v Praze. Czu.cz. [online]. 2007+ [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW: 49 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

42

samotné účetní výkaznictví. Podrobně se studentům v rámci studia tohoto předmětu dostane vysvětlení veškerých hospodářských a účetních operací speciálních pro proces sestavení účetní závěrky. Často jsou obeznámeni i s následnými povinnostmi podnikatelů, ve smyslu zveřejňování výkazů a auditu.50 

Konsolidovaná účetní závěrka

Již název předmětu jasně definuje jeho obsahovou náplň. „Konsolidovaná účetní závěrka“ je předmětem, který popisuje cíle, metody, uživatele a odbornou terminologii konsolidace, charakterizuje význam konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy, podrobně se zabývá jednotlivými fázemi procesu konsolidace. Absolventi předmětu budou schopni porozumět obsahu konsolidované účetní závěrky. Někdy je součástí obsahové náplně předmětu rovněž sestavení konsolidované účetní závěrky podle mezinárodních účetních standardů a poukázání na odlišnosti při tomto sestavení od sestavení konsolidované účetní závěrky podle české legislativy. 

Účetní software

V dnešní době rozvíjející se techniky je naprostou samozřejmostí zpracování účetnictví pomocí počítače a jednoho z účetních softwarů, které jsou pro tento účel přímo vyvinuty. Není proto překvapením, že již při studiu na vysoké škole se posluchači setkávají s předměty, jako je „Účetnictví na PC“, „Účetní software“, „Účetní systémy na PC“, „Účetní praktika na PC“, „Účetní a daňové softwary“ a další. Obsahová náplň těchto kurzů je jasná. Posluchači jsou konfrontováni s nejrůznějšími druhy účetních softwarů, seznamují se s jejich strukturou, učí se vybrat vhodného kandidáta pro tu kterou firmu. V účetních softwarech si studenti projdou postupnými kroky několik vybraných modulů a učí se zvládat zpracování účetní agendy. Vyzkoušením několika programů v rámci předmětu pro ně může být přínosné z hlediska budoucí volby účetního softwaru pro své vlastní využití a především z hlediska získání znalostního základu pro používání softwaru v budoucím zaměstnání.51 

Auditing

Téměř všechny ekonomické fakulty v České republice završují širokou škálu nabízených předmětů z oblasti účetnictví předmětem věnovaným tématice auditu účetní závěrky. Předmět může být věnován obecně auditingu, nebo se zaměřuje konkrétně na ověřování účetní závěrky obchodních společností. Posluchači si studiem auditingu osvojí proces auditu, jednotlivé postupy ověřování, pochopí teoretický základ auditu a používané metody. Student se dozví také o samotné auditorské profesi, historii jejího vzniku, o profesní organizaci auditorů, etice auditorů, právní úpravě auditorské činnosti. Student se v průběhu studia setká s dokumentací auditorů, s výstupy jeho práce, bude umět rozlišit jednotlivé zprávy auditora. Předmět je koncipován nejčastěji v mezinárodním měřítku, jeho součástí může být i prezentace jednotlivých mezinárodních auditorských standardů ISA (International Standards 50

Česká zemědělská univerzita v Praze. Czu.cz. [online]. 2007+ [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW: 51 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

43

on Auditing). Některé sylaby předmětu zahrnují rovněž hrozby kreativního účetnictví, vyzdvihují nejčastější oblasti chyb a podvodů, zdůrazňují etický kodex auditora.52

52

Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích. Katedra účetnictví a financí. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

44

4 ÚČETNICTVÍ JAKO PŘEDMĚT VÝUKY NA UNIVERZITÁCH VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ Formování účetnictví a potřeba jeho vzniku nebyla v minulosti jen otázkou českých zemí. Ve většině vyspělých států se tento požadavek začal utvářet velmi podobně, dokonce i období, kdy je možné poprvé hovořit o počátcích účetnictví, se datuje do stejného století. V jednotlivých státech mělo na vývoj účetnictví vliv několik faktorů. Mohly to být například sociální, ekonomické a kulturní aspekty. Jednoduše to, jak se vyvíjel konkrétní stát, ovlivňovalo také historii samotného účetnictví a utváření jeho legislativy. Vzdělávání v oboru účetnictví je podobně jako v České republice i ve Spojeném království nedílnou součástí univerzitní výuky. Univerzity ve Spojeném království vychovávají budoucí odborníky prostřednictvím řady ekonomicky zaměřených fakult či kateder, které zprostředkovávají výuku účetnictví díky široké škále studijních programů. Následující kapitola popisuje legislativní vývoj účetnictví ve Spojeném království, současnou situaci vzdělávání v tomto oboru na univerzitách a přehled univerzit, studijních programů a kurzů zahrnující účetnictví.

4.1 Legislativní vývoj První zmínka o nutnosti účtovat pochází ze 17. a 18. století, kdy se obyvatelé postupně přikláněli ke zpracovatelským činnostem namísto zemědělské výroby. Vznikaly malé podniky, v jejichž čele stál majitel. Ten pociťoval potřebu upřesnění počtu vyrobených kusů, chtěl zjistit přesný zisk plynoucí z jeho činnosti a pravidelně vykazovat své bohatství. Dalším podnětem ke vzniku účetnictví byla také potřeba evidence, především evidence pohybů a toků uvnitř podniku, ať už se jednalo o toky peněžní nebo toky produktů. Majitel podniku vyžadoval současně kontrolu dluhů a poctivosti zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že podnikatelská struktura byla v té době velmi jednoduchá a na zisky malých podniků nebyly uvaleny daně, se účetnictví nevyvíjelo totožně ve veřejné sféře jako ve sféře podnikatelské. Tato skutečnost však byla v období po průmyslové revoluci jako první měněna, neboť došlo k růstu firem a oddělila se manažerská a majitelská pozice. Z tohoto důvodu se účetnictví začalo formovat jako způsob vykazování informací o podniku. Majitelé tak mohli kontrolovat chod podniku, aniž by byli přímo zahrnuti do jeho řízení. Manažeři v tomto období vyjádřili nové nároky na techniky v účetnictví, zejména v oblasti oceňování majetku a kalkulace zisku. Velké společnosti, v počátcích formování celistvého účetnictví, musely projít zdlouhavým procesem přijímání Parlamentem, aby mohly vykonávat svoji činnost. Tento proces byl velmi nákladný. Později se schválila možnost pouhé registrace podniků, a to díky Joint Stock Companies Act z roku 1844. Vznikl tak jakýsi obchodní rejstřík, který je dodnes používaný.

45

Účetní knihy musely být úplné a spravedlivé, chystaly se k předložení na zasedání akcionářů a také do Registrů akciových společností. Výkaz o zisku a ztrátách předkládán být nemusel, stejně tak přesný obsah rozvahy nebyl stanoven. Auditoři sice měli přístup ke všem účetním knihám, přesto poukazovali na nedostatek detailních informací o účetních procesech uvnitř podniků. Kontrola účetnictví byla nedostatečná, stát nezasahoval do jeho úpravy či vedení a tento postoj si zachoval až do poloviny dvacátého století. Podniky tak měly velký prostor pro úpravu účetních údajů a předkládání nepravdivých a zfalšovaných rozvah. Další důležitou úpravou účetnictví byl Joint Stock Companies Act z roku 1856, který místo toho, aby uzákonil povinné účetnictví a přesně formuloval jeho vedení, upustil od povinného vedení účetnictví, zejména požadavků na něj, a zveřejnil pouze volitelné klauzule o účetnictví a auditu. Díky této úpravě vznikala soukromá ujednání mezi řediteli společností a akcionáři. Akcionáři se stejně jako věřitelé mohli svobodně rozhodnout, do které firmy investovat, ředitelé tak mohli upravovat své účetní knihy, aby tyto investory přilákali. Až Punishment of Frauds Act z roku 1857 učinil z falšování účetních knih zločin. Tento zákon tak měl zajistit kvalitu účetních informací. Období od roku 1830 do roku 1890 se stalo pro účetnictví velmi důležité, ustavily se používané metody, vyčlenilo se, co je pro firmy v rámci vedení účetnictví nejdůležitější, a to finanční stabilita podniku a maximalizace zisku v dlouhodobém měřítku. Od roku 1907 se stalo povinností předkládat a evidovat v Registru akciových společností účetní rozvahu. Následující období se stalo předmětem řešení především rozdělování zisku. Dividendová politika byla hlavním tématem změn v legislativě účetnictví, kdy se akcionáři nejdříve nemohli smířit s tím, že veškerý vytvořený zisk nepřipadne právě jim, ale zůstane součástí kapitálu společností. S tím souvisela následná povinnost předkládat také výkaz zisku a ztrát, ta vznikla kolem roku 1929. Výkaz však stále nebyl předmětem auditorské kontroly. Ve 20. letech 20. století se účetnictví stalo také předmětem výuky na univerzitách. Bylo součástí vzdělávání v oblasti obchodu. Většina vyučujících účetnictví, která na univerzitách působila, byla zaměstnána jen na částečný úvazek. Obvykle šlo totiž o účetní, kteří jako své hlavní povolání vykonávali právě svoji profesi. Postupem času, jak rostly odborné znalosti, se začala formovat také teorie a principy účetnictví, které se následně začaly objevovat jako předmět knižních publikací. Během třicátých let bylo významnou změnou začlenění konsolidované účetní závěrky do účetnictví. Řada společností měla s touto novou záležitostí problém a zvykala si na ni jen velmi pomalu. Kolem roku 1939 byla nová idea veřejně přijata, ale její zakomponování do legislativy proběhlo až v roce 1948 a to prostřednictvím The 1948 Companies Act. Po druhé světové válce, kdy byl vydán tento dokument, se účetnictví začalo vyvíjet v trochu jiném směru. Především se začala šířit myšlenka, že účetnictví jako takové by nemělo být soukromou záležitostí jednotlivých firem. The 1948 Companies Act zvětšil rozsah kontroly prováděné auditory, oficiálně především na výkaz zisku a ztráty. Zveřejnění účetnictví 46

některých společností vedlo k velkým problémům. Byly odhaleny především rozdíly v majetku, a to nejen u samotných společností, ale také u některých klientů těchto firem, jejichž majetek firmy spravovaly. Společnosti se bránily jakýmkoliv zásahům státu do své činnosti a proti srsti jim byla i samotná auditorská kontrola. Za účelem vyřešení problémů a jako prevence před zásahy státu byl vydán v roce 1969 dokument „A Statement of Intent on Accounting Standards“, který následně vedl k vytvoření Řídicího výboru pro účetní standardy (Accounting Standards Steering Committee - ASSC) v lednu 1970. První účetní standard byl vydán v roce 1971. Členové komise pak postupně až do roku 1976 ustavili šest základních účetních principů. Komise se následně nazývala jen Accounting Standards Committee (ASC). Neměla však žádnou legislativní ani disciplinární pravomoc, proto byl v roce 1978 vytvořen Review of the Standard Setting Process a jeho výsledkem bylo oficiální vydání standardů v roce 1979. Přijetí standardů bylo novou účetní etapou, avšak ani po jejich přijetí se všechny problémy nevyřešily. Standardy měly sice větší donucovací sílu než pouhá „doporučení“, která byla pro účetnictví stanovena před nimi, ale stále nebylo jejich použití formální a určeno všem jako nástroj účetnictví, kterým se musí všechny společnosti řídit. Takže bylo na každém, zdali standardizují své účetnictví či nikoliv. Navíc se vykazování účetnictví podle standardů často střetávalo s právem obchodních společností. Proto se ze strany soudů rozvinula myšlenka přijetí obecných účetních standardů, jež jsou známy pod názvem Generally Accepted Accounting Practice (GAAP). Hlavní kritikou původních standardů bylo kromě nedostatku donucovací síly také nedostatečný koncepční rámec účetnictví, rovněž nedostačující finanční zdroje a obecně financování vývoje účetních standardů. Nová struktura účetních standardů byla zohledňována od roku 1991. V případě původních standardů se jejich znění utvářelo především díky profesnímu náhledu na účetnictví, u nových standardů měla hlavní roli při jejich tvorbě vláda, která dbala více na jejich přijetí všemi společnostmi.53 Za tvoření a vydávání nových standardů byla zodpovědná Rada pro účetní standardy (Accounting Standards Board - ASB), která nahradila Komisy pro účetní standardy (Accounting Standards Committee - ASC). Několik standardů, které vydala ASC, byly novou radou adaptovány. Standardy, jež byly vydány Radou pro účetní standardy, se označovaly zkratkou FRS (Financial Reporting Standards). V roce 2004 se vláda Spojeného království rozhodla posílit regulatorní systém účetnictví ve své zemi a přijala tak několik opatření. Standardy FRS se staly jediným nezávislým nástrojem pro vedení účetnictví, a řídila se jimi také auditorská činnost. Vydáváním účetních standardů

53

DAY, Robert. UK accounting regulation: An historical perspective. Bournemouth University School of Finance and Law, 2000. Dostupné také na WWW:

47

a zavedením do legislativy byla pověřena jako jediná Rada účetního výkaznictví (Financial Reporting Council - FRC).54 V roce 2006 přijalo Spojené království takzvaný Companies Act 2006, který harmonizuje účetnictví Spojeného království s právem Evropské unie. Na základě požadavků Evropské unie, které jsou součástí každé harmonizační legislativy v jednotlivých státech, je rozlišováno mezi společnostmi, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány a naopak, jejichž akcie obchodovány nejsou. Na základě toho se pak společnosti řídí buď standardy Evropské unie, nebo Spojeného království. Přijetím této legislativní úpravy však bylo umožněno i jiným podnikům dobrovolně zvolit, zdali se budou řídit mezinárodními účetními standardy (IFRS) nebo zůstanou u UK GAAP. Rozlišení společností a standardů, kterými se řídí, je uvedeno na následujícím schématu.55 Schéma 3: Zdroje autority

Pramen: Catalogue Pearsoned. Pearsoned Education Ltd. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

Vydávání standardů probíhalo beze změn až do roku 2012, kdy došlo k reformám. Tyto reformy umožnily fungování FRC jako jednotného regulačního orgánu s větší nezávislostí na ostatních institucích. Proběhly z důvodu zajištění větší efektivnosti při regulačních aktivitách 54

Knowledge guide to UK Accounting Standards. ICAEW Library and Information Service. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW: 55 Catalogue Pearsoned. Pearsoned Education Ltd. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

48

Rady a veškerá odpovědnost padla na FRC Board (Financial Reporting Council Board). Jako poradní orgán této instituce se ustavil Výbor pro kódy a standardy (Codes and Standards Committee) a Rada pro účetní standardy (Accounting Standards Board - ASB) byla nahrazena Radou pro účetnictví (Accounting Council). V roce 2013 vydala Rada účetního výkaznictví (FRC) standardy jako součást rámce nových UK GAAP, které obsahují standardy FRS 100, FRS 101 a FRS 102. Tyto standardy jsou určeny pro podniky, které se nemusí řídit mezinárodními účetními standardy (IAS). UK GAAP jsou pokládány za obecná pravidla pro účetní praxi stanovená normami, právními předpisy či zakotvená v účetní profesi.56 V porovnání s Českou republikou se Spojené království seznamovalo již od 70. let 20. století se standardy v účetnictví a je zde tedy patrný jiný vývoj než v České republice. Zatímco se Česká republika potýkala s okupací a nuceným podřizováním se socialistickým principům, Spojené království vytvářelo jednotný systém pro vedení účetnictví a bylo již tedy o mnoho let napřed. Mezinárodní účetní standardy zde byly vedle standardů Spojeného království uvedeny v praxi již v průběhu formování Evropské unie a povinnou součástí pro vybrané společnosti se staly od roku 2005. V České republice se harmonizovala účetní legislativa ihned po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Obr. 1: Vývoj účetní legislativy ve Spojeném království

Pramen: Catalogue Pearsoned. Pearsoned Education Ltd. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

56

Knowledge guide to UK Accounting Standards. ICAEW Library and Information Service. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

49

4.2 Přehled univerzit a studijních programů zaměřených na účetnictví Vzhledem k jinému vzdělávacímu systému ve Spojeném království je možné zaznamenat odlišnosti i ve studiu účetnictví. Tyto rozdíly jsou však patrné především na sekundárním stupni, tedy na středních školách. Studenti od 12 do 15 let studují takzvaný „lower secondary“ stupeň střední školy, po jeho absolvování mohou být vystaveni běžnému pracovnímu životu a hledat si pracovní umístění. Mají však další možnost, a to pokračovat ve studiu na takzvaném „upper secondary“ neboli „sixth form“ stupni střední školy. Ten je určen pro studenty od 16 do 18 let a je považován za přípravu na studium na univerzitách. Studenti, kteří dostudují ve svých 15 letech „lower secondary“, skládají GCSE (General Certificate of Secondary Education) zkoušky. Po jejich absolvování mohou školu opustit. Tyto zkoušky jsou složeny z předmětů, jež si vybírají sami studenti, a jejich obsah by měl napovídat případnému budoucímu zaměření dalšího studia na stupni „sixth form“. Ekonomicky zaměřené předměty zvolené studenty tvoří nejčastěji Business studies, jejichž součástí může být i účetnictví či Economics. Během 12. a 13. nepovinného roku studia na „upper secondary“ se studenti připravují na absolvování zkoušek A-level (General Certificate of Education in Advanced Level), které jsou hlavním požadavkem při přijímacím řízení na většinu bakalářských programů na univerzitách. Pro jejich absolvování je opět nutný výběr ze strany studentů, a to zpravidla čtyř předmětů. První z nich se ukončuje po 12. roce a je zakončen první zkouškou AS-level (Advanced Subsidiary level) a ostatní tři pak absolvují studenti po 13. roce zkouškou A-level. Volba předmětů je významná pro úspěšné přijetí na univerzitu.57

57

Secondary Education in the UK. InterNations Connecting Global Minds. [online]. 2007-2014 [cit. 2014-0324]. Dostupné na WWW:

50

Tab. 3: Vzdělávací systém ve Spojeném království

Pramen: Babington guardians. Babingtonguardians.com.hk. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

Na této úrovni vzdělávání se již mohou studenti běžně rozhodnout pro předmět účetnictví jako součást zkoušky AS-level či A-level. Pro budoucí studium účetnictví na univerzitě však mohou zvolit, podobně jako u zkoušek GCSE, i předměty Business studies, Applied Business, či Economics. Příklady témat, jež jsou součástí zkoušek z účetnictví, obsahuje následující tabulka.

51

Tab. 4: Vzorový obsah zkoušek AS-level a A-level z předmětu účetnictví

Pramen: University of Cambridge. Cambridge International AS-level and A-level. [online]. 2014 [cit. 2014-0324]. Dostupné na WWW:

Po úspěšném absolvování A-level zkoušek si budoucí posluchači účetnictví na univerzitách ve Spojeném království mohou vybrat z mnohem většího počtu univerzit nabízejících studium účetnictví než v České republice. Jejich počet se pohybuje kolem devíti desítek. Pro usnadnění výběru mohou studenti porovnávat jednotlivé univerzity na základě hodnocení, jež každoročně zpracovávají internetové servery a zveřejňují výsledky v podobě pořadí univerzit dle jednotlivých studijních programů či oborů. Hodnotící kritéria mohou být například přijímací standardy, spokojenost stávajících studentů, hodnocení výzkumu prováděného univerzitou a vyhlídky absolventů.58 Následující tabulka obsahuje přehled univerzit, na nichž lze studovat účetnictví, a to v pořadí dle hodnocení prováděného internetovými stránkami The Complete University Guide. Tabulka obsahuje jen univerzity, u kterých byly zjištěny všechny hodnotící kritéria.

58

University Subject Tables 2014. The Complete University Guide. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

52

Tab. 5: Přehled univerzit nabízejících výuku účetnictví a financí ve Spojeném království

Pramen: University Subject Tables 2014. The Complete University Guide. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

Na univerzitách ve Spojeném království se dá účetnictví studovat, podobně jako v České republice, na bakalářském (undergraduate), magisterském (postgraduate) a doktorském (post-experience, graduate) stupni vzdělávání. Na rozdíl od univerzit v České republice zde nalezneme programy již přímo nazvané Účetnictví a finance (Accounting and Finance). Budoucí posluchači tak nemají velký problém najít přímo to, co chtějí studovat. Z výše uvedených univerzit nabízí na bakalářském stupni téměř každá studijní program Účetnictví a finance. Na některých univerzitách je tento program nazván jen Účetnictví s tím, že se dá kombinovat s jinými programy. Některé univerzity dávají studentům rovnou na výběr 53

program Účetnictví spojený s dalším předmětem, například Účetnictví a matematika, Účetnictví a statistika, Účetnictví a ekonomika. Bakalářské studium trvá na univerzitách Spojeného království klasicky tři, ale i čtyři roky. Posluchači mají možnost v rámci studia absolvovat roční praxi ve společnostech a institucích, které spolu s univerzitou spolupracují. Výběr čtyřletého bakalářského programu je dobrovolný. Rok praxe (placement) je obvykle zařazen po druhém roce studia. Některé programy nabízí studentům namísto roční praxe řadu výměnných programů a posílají je studovat na zahraniční univerzity. V navazujícím studiu jsou programy s účetnictvím již více rozmanité. Opět je mezi nimi možné nalézt program Účetnictví a finance, ale jeho výskyt už je méně častý. Na některých univerzitách se účetnictví vyučuje jako součást jiných programů, například Finance, Mezinárodní účetnictví a finanční management, Účetnictví neziskových organizací a Finanční management, Finance, účetnictví a obchod a další. Navazující studium se ve Spojeném království dělí na více částí než v České republice. Jakýmsi přechodným můstkem mezi bakalářským studiem a magisterským je Diploma. Je uváděn již jako součást navazujícího studia a ve srovnání s Českou republikou se jedná o první rok magisterského stupně vzdělávání. Tato úroveň je nabízena méně. Avšak na těch univerzitách, kde se vyskytuje, mají studenti snadnější a zvýhodněný přechod do programů Masters. Programy Diploma, které jsou zaměřeny na výuku účetnictví, nesou nejčastěji název stejný jako Masters programy, tedy například Accounting and Finance.59 Nejčastěji je v případě studia účetnictví na navazujícím stupni udělován titul Msc. Posluchači studují tento typ navazujících programů po dobu dvanácti měsíců. Studium je rozděleno do tří částí. První a druhý semestr jsou běžnými vyučovacími semestry, kde jsou studentům prezentována témata z různých předmětů z oblasti účetnictví. Obvykle se jedná o povinné předměty, k nimž si pak studenti volí ještě další kurzy podle svého uvážení. Studium je zakončeno obdobím věnovanému disertační práci, kterou posluchači píši v rozsahu deset až dvanáct tisíc slov. Účetnictví lze ve Spojeném království dále studovat jako součást MPhil/PhD programů. V České republice se označují jako doktorské studium. Studenti těchto programů již vedou samostatný výzkum a jeho délka je dána pouze minimálním počtem měsíců vedení výzkumu, a to je dvanáct v případě MPhil a třicet šest měsíců v případě PhD výzkumu. MPhil je mezistupněm k získání celého doktorátu, není však jeho podmínkou. Pokud studenti vedou výzkum a není natolik rozsáhlý, aby získali titul PhD, je zde možnost ukončit výzkum dříve a získat titul MPhil. Opět jsou na univerzitách pro výzkum v oblasti účetnictví nejvíce nabízeny programy Accounting nebo Accounting and Finance.60

59

Diploma in Accounting and Finance. The London School of Economics and Political Science. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW: 60 MSc in Accounting and Finance. University of Bath School of Management. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

54

4.3

Vyučované kurzy účetnictví

Součástí jednotlivých programů zaměřených na účetnictví je nepřeberné množství kurzů (moduls), které student studuje povinně, a pak také velké množství předmětů, které si volí jako doplňkovou součást studia. Ve studijním plánu programů jsou předměty rozřazeny podle náročnosti do semestrů a jejich rozložení po celé délce studia je ovlivněno také tím, zdali student volí, v případě bakalářského stupně, tříletou či čtyřletou verzi tohoto studia. Řada předmětů vyučovaných na univerzitách ve Spojeném království je velmi podobná těm, co se vyučují v České republice, i přesto že jejich název je trochu odlišný, obsahově jsou téměř identické. Jejich příkladný výčet je uveden na následujících řádcích. 

Úvod do podnikového účetnictví



Auditing



Úvod do finančního účetnictví



Účetní informační systémy



Účetnictví a organizace





Manažerské účetnictví

Finanční účetnictví, analýza a ocenění



Finanční účetnictví a výkaznictví



Daně v účetnictví



Pokročilé finanční účetnictví



Účetnictví veřejného sektoru



Finanční výkaznictví



Mezinárodní účetnictví

Některé předměty jsou však odlišné od těch, co se vyučují v České republice. Na univerzitách ve Spojeném království je výuka účetnictví bohatší než v České republice a předmětové zaměření z oblasti účetnictví se větví do většího množství speciálních témat. Některé předměty se obsahově blíží k předmětům v České republice, avšak další jsou zcela jiné a odlišným způsobem vyučované. Na všech univerzitách ve Spojeném království je výuka co nejvíce přibližována praxi, studenti jsou v předmětech často rozdělováni do skupin a řeší probíranou tématiku z účetnictví formou diskusí. V jiných případech vytváří projekty, jejichž tvorba i obsah jsou založeny na reálném účetnictví. Příkladný výčet předmětů lišících se od kurzů vyučovaných na českých univerzitách je uveden níže. 

Prvky účetnictví a financí



Ekonomika pro účetnictví



Účetnictví, organizace a společnost



Nástroje pro účetní odborníky



Účetnictví, změna a vývoj



Obchodní právo pro účetní



Udržitelnost účetnictví



Kvantitativní metody pro účetní



Účetní etika



Audit a odpovědnost



Kritické případy v účetnictví a financích



Výzkumné metody v účetnictví



Účetní informace a trhy

Vývoj účetnictví



Forenzní účetnictví



55

5 KOMPARACE VÝUKY ÚČETNICTVÍ NA VYBRANÝCH UNIVERZITÁCH Další podkapitoly této práce jsou věnovány podrobnému srovnání výuky účetnictví na vybraných univerzitách v České republice a ve Spojeném království. Pro porovnání byly vybrány významné univerzity, které jsou mimo jiné poskytovateli ekonomického vzdělání a vzdělávají velké množství studentů v oblasti účetnictví. Ve Spojeném království byly vybrány rovněž na základě hodnocení blíže specifikovanému v teoretické části této práce. Hlavním východiskem porovnání jsou studijní plány jednotlivých programů a oborů zaměřených na účetnictví a zkušenosti některých studentů, kteří daný obor či předmět absolvovali. Srovnání a následné hodnocení je založeno především na subjektivním pohledu. Aby bylo dosaženo co nejpřesnějšího porovnání výuky účetnictví, bylo by nutné absolvovat všechny srovnávané studijní programy včetně vyučovaných kurzů, což není reálné. Při srovnávání a následném hodnocení jednotlivých studijních programů a předmětů byla použita metodika blíže popsána v následujícím bodu.

5.1 Metodika61 Při komparaci jednotlivých studijních programů či oborů s hlavním zaměřením na účetnictví jsou použity studijní plány, kde jsou uvedeny předměty či moduly daného programu (oboru), případně počet udělovaných kreditů, zařazení do ročníku nebo semestru a přidělený počet hodin přednášek a cvičení. Pro srovnání jsou brány v úvahu vždy tři nebo čtyři fakulty nabízející podobný či stejný studijní program (obor). Ze studijních plánů jsou následně vyčleněny pouze povinné či povinně volitelné předměty, ve Spojeném království moduly, a je sestaven jejich společný základ. Pro hodnocení předmětu zaměřeného na účetnictví je vybrán ten, jenž se vyučuje na většině či všech srovnávaných univerzitách. Hodnocení předmětu je provedeno na základě jednoduchého vzorce: T = v1*k1 + v2*k2 + v3*k3 + v4*k4 kde: v1 – v4 jsou váhy přiřazené jednotlivým kritériím, k1 – k4 jsou konkrétní kritéria. Kritéria, obsažená ve vzorci T a podrobně popsána v následujících odstavcích, jsou vybrána jako nejdůležitější z pohledu autora této práce. Na základě uvedených kritérií je možné porovnat předměty, pozorovat odlišnosti, přiřadit jednotlivým předmětům z konkrétních

61

BROUČEK, Pavel. Analýza a srovnání výuky informatiky na vysokých školách v ČR a USA. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky. Katedra systémové analýzy s. 71-73 Dostupné na WWW:

56

univerzit číselnou hodnotu a na základě této hodnoty určit, který předmět je možné hodnotit jako nejlepší z porovnávaného výběru. Obsah předmětu (k1) – dané kritérium je nejvíce subjektivní, odvíjí se od obsahu předmětu, jeho cílů, od teoretického základu stanoveného v rámci sylabu daného předmětu a skutečným dodržením předepsaného plánu předmětu. Hodnota kritéria je stanovena v číselné škále 1 – 10 bodů, kde nejlepším hodnocením je dosažení 10 bodů. Počet kreditů (k2) – druhé kritérium odráží náročnost předmětu prostřednictvím počtu udělovaných kreditů za jeho úspěšné absolvování. Jeden kredit je ekvivalentem jednoho bodu v hodnocení. Struktura předmětu (k3) – třetí kritérium hodnotí v jaké struktuře je daný předmět vyučován. Bodově je upřednostňována praktická výuka před přednáškami, nejvíce je však hodnocena kombinace přednášky a cvičení. Tab. 6: Hodnocení podle struktury předmětu

Struktura předmětu

Hodnota kritéria

pouze přednáška pouze cvičení kombinace př. + cv.

3 6 9

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: BROUČEK, Pavel. Analýza a srovnání výuky informatiky na vysokých školách v ČR a USA. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky. Katedra systémové analýzy. s. 72 Dostupné na WWW:

Bonus za strukturu (k4) – čtvrté kritérium přiřazuje body podle preferované struktury výuky daného předmětu v kombinaci přednáška a cvičení. Kladně je hodnocena struktura, kde jsou hodinově dotovány jak přednášky, tak cvičení, větší počet bodů je uděleno předmětu, který je dotován větším počtem hodin přednášek i cvičení. Bodově zvýhodněny jsou pak také předměty, kde je kladen důraz na praktickou výuku. Tab. 7: Bonus udělený za strukturu předmětu

Přednáška + cvičení 1+1 2+1 0+2 3+1 1+2

Hodnota kritéria 2 3 4 57

2+2 3+2 1+3 4+2 2+3 3+3 2+4

6 8

10

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: BROUČEK, Pavel. Analýza a srovnání výuky informatiky na vysokých školách v ČR a USA. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky. Katedra systémové analýzy. s.72 Dostupné na WWW:

Způsob ukončení předmětu (k5) – páté kritérium přiřazuje body podle složitosti ukončení daného předmětu, čím více úrovní ověřování znalostí studentů je v rámci předmětu stanoveno, tím více je mu přiřazeno bodů, v hodnocení je tedy preferováno vícestupňové ověřování znalostí. Tab. 8: Hodnocení podle způsobu ukončení předmětu

Způsob ukončení předmětu

Hodnota kritéria

zápočet písemná / ústní zkouška průběžné testy + zápočet průběžné testy + ústní zkouška průběžné testy + písemná zkouška zápočet + písemná zkouška zápočet + ústní zkouška průb. testy + zápočet + pís. zk./úst. zk. zápočet + písemná zk. + ústní zk. průb. testy + zápočet + pís. zk. + úst. zk.

2 4 6

8 10

Pramen: vlastní zpracování

Váhy jsou jednotlivým kritériím přiřazeny následovně: 

0,4 za obsah předmětu,



0,3 za počet kreditů,



0,1 za strukturu předmětu,



0,1 za bonus za strukturu předmětu,



0,1 za způsob ukončení předmětu.

58

V kriteriálním hodnocení podle vzorce T je jako nejdůležitější měřítko zvolen obsah daného předmětu. Obsah předmětu úzce souvisí s cíli, které má daný předmět splňovat, především ve vztahu k vědomostem jeho absolventů. Je prvkem, který vytváří předmět jako takový, a jeho struktura, rozsah a rozmanitost výrazně ovlivňují budoucí znalosti studentů. Významnou roli hraje v hodnocení počet kreditů. Jako druhé nejdůležitější kritérium byl zvolen především proto, že odráží náročnost předmětu a souvisí rovněž s probíranou tématikou. Předměty, za jejichž absolvování student získá větší počet kreditů, obvykle znamenají větší požadavky na přípravu, jsou obsahově širší, probírané učivo je těžší a dá se očekávat, že jsou pro studenty také přínosnější z hlediska dalšího uplatnění. Struktura předmětu a bonus za strukturu jsou hodnoceny stejně, jedná se o kritéria, která mohou být určitým způsobem pro kvalitu výuky daného předmětu důležitá, ale ne tolik jako obsahová náplň předmětu. Podobným způsobem je uvažováno i u posledního kritéria, kterým je způsob ověřování znalostí.

5.2 Univerzity v České republice V České republice patří vzdělávání na univerzitách k poslednímu možnému stupni vzdělávání, tedy jedná se o terciární stupeň a tvoří nejvyšší článek v systému škol u nás. Vysoké školy v České republice se dělí na veřejné, soukromé a státní. Veřejných vysokých škol je v České republice 26, soukromých 43 a státní vysoké školy jsou 2. Vysoké školy je možné dělit také podle typu studijních programů na univerzitní a neuniverzitní vysoké školy. Univerzitní vysoké školy mohou uskutečňovat doktorské studijní programy a jsou děleny na fakulty. Většina veřejných vysokých škol je univerzitního typu, naopak velká část soukromých vysokých škol je pak neuniverzitního typu.62 Jak je vidět na obrázku níže, největší koncentrace soukromých vysokých škol z celkového počtu v daném městě jsou v malých městech, kde se nachází jen soukromé vysoké školy. Soukromé vysoké školy jsou významné také v Praze a Brně, kde nalezneme nejvíce vysokých škol z celé České republiky.

62 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW: <www.msmt.cz/file/32885/download/>

59

Obr. 2: Územní rozdělení veřejných, soukromých a státních vysokých škol (2011)

Pramen: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW:

Při zaměření se na aktivní studia je z následující mapy vidět jiné územní rozdělení. Nejvíce aktivních studentů mají veřejné vysoké školy a jejich nejvýznamnější územní koncentrace je v největších městech České republiky, tedy v Praze a Brně. Soukromé vysoké školy zde již zaujímají zdaleka menší část z celkového počtu aktivních studentů. Významnějšími městy z hlediska vysokých škol se v porovnání s první mapou staly například Olomouc, Ostrava a České Budějovice a také další zpravidla krajská města, kde se nachází veřejné vysoké školy.

60

Obr. 3: Aktivní studia na vysokých školách podle obcí (2011)

Pramen: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW:

Veřejné vysoké školy jsou rozmístěny podle počtu studentů následovně. Z celkového počtu 293 674 studentů včetně studentů zahraničních se nachází největší počet v Praze, studuje zde 91 379 studentů. Hned za Prahou se umisťuje Brno s 61 987 studenty. Dalším důležitým městem pro veřejné vysoké školství je Ostrava, studuje zde 26 545 studentů, následuje Olomouc s 19 836 studenty. Dalším významným městem jsou České Budějovice, kde studuje 15 664 studentů a Plzeň s 14 459 studenty. Dále následuje například Cheb, Česká Třebová či Hradec Králové. Pořadí počtu studentů dle jednotlivých měst v této statistice je určeno místem výuky a jejím zřizovatelem.63 V současnosti se vysoké školy v České republice snaží snižovat počet studentů. Přizpůsobují se tak demografickému vývoji. Chtějí se ale soustředit také na zkvalitnění výuky a větší výběrovost studentů. Tento trend je možné sledovat v tabulce níže, kde jsou uvedena data z let 2008 až 2012. Zatímco do roku 2010 se počet vysokoškolských studentů zvyšoval, od roku 2011 je tento trend opačný.

63

Odbor analyticko-statistický. MŠMT. [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW:

61

Tab. 9: Počet studentů, poprvé zapsaných a absolventů VŠ v letech 2008 - 2012

Pramen: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW: <www.msmt.cz/file/32885/download/>

Z hlediska typů programů studuje nejvíce studentů bakalářské studijní programy, a to jak v prezenční tak kombinované formě studia. Ihned po bakalářských studijních programech jsou to navazující magisterské studijní programy, které už však dle statistik nestudují všichni absolventi bakalářského studia. Magisterské programy, které jsou v délce 4 až 6 let, a setkáme se s nimi nejčastěji u lékařsky či právnicky zaměřených studií, studuje desetina všech studentů. Doktorské studium pak zaujímá nejmenší část. Detailní rozdělení studentů dle typu studijních programů je možné vidět na následujícím grafu.

62

Graf 1: Počet studentů veřejných vysokých škol dle typu studia (stav k 20. 1. 2014)

Doktorské studium 24 701 7% Navazující magisterské studium 77 560 24% Bakalářské studium 194 804 59%

Magisterské studium 33 226 10%

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Odbor analyticko-statistický. MŠMT. [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW:

Z hlediska třídění podle kódů studijních programů je možné spatřit, jaké obory jsou studenty veřejných vysokých škol nejvíce preferovány. Nejvýznamnější část zaujímají obory, které jsou zaměřeny technicky. Rostoucí význam technických vymožeností, informačních technologií a dalších zařízení je zde možné spatřit také v zájmu o studium této oblasti. Hned po technických oborech jsou vyhledávanými obory ty, které jsou zaměřeny na ekonomické vědy a nauky. Široké uplatnění po vystudování těchto oborů může být lákadlem pro řadu absolventů středních škol, kteří se po maturitě vydají právě tímto směrem. Do této kategorie spadají i obory zaměřené na účetnictví. Ihned po ekonomických vědách velmi významné postavení zaujímají humanitní a společenské nauky, dále pak pedagogické obory a přírodní vědy a nauky. Rozdělení všech těchto oborových zaměření je znázorněno na následujícím grafu.

63

Graf 2: Podíl studentů veřejných VŠ z hlediska zaměření studijních programů

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Odbor analyticko-statistický. MŠMT. [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné na WWW:

Účetnictví lze v České republice studovat na následujících 14 fakultách, které spadají pod veřejné univerzity. Jsou seřazeny podle počtu studentů. Zvláštní místo zaujímá Vysoká škola ekonomická v Praze, která je zaměřena ekonomicky celouniverzitně, avšak pro potřeby této práce je zmiňována pouze Fakulta financí a účetnictví, kde je možné nalézt katedru zprostředkovávající výuku předmětů zaměřených na účetnictví. Tab. 10: Ekonomicky zaměřené fakulty dle počtu studentů (stav k 20. 1. 2014) Pořadí

Vysoká škola

Fakulta

Počet studentů

1.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická

10 999

2.

VŠB-TU Ostrava

Ekonomická

4 889

3.

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní

3 867

4.

Slezská univerzita v Opavě

Obchodně podnikatelská

3 805

5.

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická

3 410

6.

Vysoké učení technické v Brně

Podnikatelská

3 221

7.

Vysoká škola ekonomická v Praze

Financí a účetnictví

3 037

8.

Univerzita T. Bati ve Zlíně

Ekonomiky a managementu

2 577

9.

Univerzita Hradec Králové

Informatiky a managementu

2 379

10.

Univerzita Pardubice

Ekonomicko-správní

2 020

11.

Univerzita Jana E. Purkyně Ústí nad Labem

Sociálně ekonomická

1 852

12.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ekonomická

1 833

64

13.

Západočeská univerzita v Plzni

Ekonomická

1 714

14.

Technická univerzita v Liberci

Ekonomická

1 570

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Odbor analyticko-statistický. MŠMT. [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné na WWW:

5.2.1 Vysoká škola ekonomická v Praze64 Vysoká škola ekonomická v Praze je největší veřejnou vysokou školou se zaměřením na ekonomické vzdělávání v České republice. Vznikla v roce 1953. V současnosti se dělí na šest fakult, které jsou umístěny v centru Prahy, kromě jedné, Fakulty managementu, která sídlí v Jindřichově Hradci. Navštěvuje ji celkem 20 000 studentů. Univerzita je mezinárodně uznávána. Za správnou implementaci kreditového systému obdržela od Evropské komise certifikáty ECTS label a DS label, které z ní činí důvěryhodného partnera pro zahraniční vysokoškolské instituce, a její absolventi tak mohou pokračovat ve studiu na zahraničních univerzitách na základě dosaženého vzdělání z této univerzity. Fakulta financí a účetnictví nabízí následující bakalářské a navazující magisterské studijní programy zaměřené na účetnictví: Tab. 11: Studijní programy se zaměřením na účetnictví

Programy

Studijní program

Studijní obor

Bakalářské

Finance a účetnictví

Účetnictví a finanční řízení podniku

Navazující magisterské

Finance a účetnictví

Účetnictví a finanční řízení podniku

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Vysoká škola ekonomická v Praze. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-0330]. Dostupné na WWW:

V rámci fakulty mohou posluchači studovat i jiné obory, jejichž hlavní zaměření je odlišné od účetnictví. Avšak v rámci studijních plánů se studenti setkají se studiem účetnictví, ať už v rámci povinné nebo volitelné skupiny předmětů.

64

Vysoká škola ekonomická v Praze. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW: <www.vse.cz>

65

Tab. 12: Studijní programy s výukou účetnictví Programy

Studijní program

Studijní obor Bankovnictví a pojišťovnictví Finance

Bakalářské

Finance a účetnictví

Učitelství praktického vyučování v ekonomickém vzdělávání Zdanění a daňová politika Bankovnictví a pojišťovnictví Finance Finance a oceňování podniku Finanční inženýrství

Navazující magisterské Finance a účetnictví

Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy Zdanění a daňová politika Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:



Účetnictví a finanční řízení podniku (BC UC)

Bakalářský studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku je tříletým oborem vyučovaným v rámci studijního programu Finance a účetnictví. Tento obor se soustřeďuje na výchovu budoucích absolventů, jejichž uplatnění je směřováno především do oblasti finančního a manažerského účetnictví. Absolventi jsou připravováni na výkon své profese v nejrůznějších podnikatelských i nepodnikatelských subjektech. Mohou se uplatnit také v oblasti vnitřní kontroly, daní a prověřování účetní závěrky. V rámci oboru jsou studentům prezentovány předměty povinné a povinně volitelné. Jejich úplný výčet je součástí studijního plánu uvedeného v příloze č. 1. Předměty specializované na účetnictví, které jsou součástí studijního plánu oboru, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 13: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru BC UC

Název předmětu Účetnictví I. Finanční účetnictví II. Účetnictví státní správy a samosprávy Manažerské účetnictví Daně v účetnictví ČR Základy účetnictví v angličtině 66

Počet kreditů

Př. + Cv.

Semestr

6 6 6 6 6 4

2+2 2+2 2+2 2+2 2+2 0+2

3. 4. 4. 4. 5. X.

Účetnictví v zemědělství Účetnictví neziskových organizací Účetnictví v různých právních formách podnikání IFRS pro malé a střední podniky Účetnictví a daně individuálního podnikatele Účetní výkaznictví podle IFRS Praktika na počítači z manažerského účetnictví I. Účetnictví pro měření výkonnosti

3 3 3 3 5 3 3 3

2+0 2+0 2+0 2+0 2+2 2+0 0+2 0+2

X. X. X. X. X. X. X. X.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

Studenti oboru Účetnictví a finanční řízení podniku jsou vystaveni několika povinným předmětům z oblasti účetnictví, tyto předměty jsou zařazeny do konkrétního semestru, ale je na volbě studenta, kdy jej skutečně absolvují při dodržení stanovených prerekvizit. Konkrétní předměty, ze skupiny povinně volitelných, si ke studiu vybírá student, povinný je jen minimální počet kreditů, které musí z této skupiny předmětů obdržet. I v této skupině jsou předměty orientované na účetnictví. Bakalářský obor zaměřený na účetnictví na Vysoké škole ekonomické je velmi široce zaměřeným oborem, jenž dává svým studentům a absolventům dostatečný základ z různých podoborů účetnictví. Ve studijním plánu oboru je účetnictví široce zastoupeno vzhledem k celkovému počtu předmětů. Jedná se o účetnictví z kategorie podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Student se po seznámení s předměty rozhodne, kterou rovinu preferuje, a může ji zohledňovat při volbě dalších kurzů ke studiu. Student se seznámí i s účetnictvím mezinárodním, a to díky předmětům, jejichž obsahem jsou IFRS a US GAAP. Základní rovinu studijního plánu, podobně jako na dalších zmíněných univerzitách, tvoří finanční a manažerské účetnictví. Další kurzy jsou specifické pro tento obor. Jedná se například o kurz Účetnictví pro měření výkonnosti, který jinde nenalezneme. Velmi prospěšný je pro studenty kurz zaměřený na manažerské účetnictví ve spojení s informačními technologiemi, které jsou v dnešní době pro reálnou praxi zcela nezbytné. Studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku se jeví jako dobře nastavený pro účetní praxi z hlediska zařazených předmětů a poskytuje studentům dostatečný základ pro nastartování své budoucí kariéry. 

Účetnictví a finanční řízení podniku (MGR UC)

Fakulta financí a účetnictví nabízí jako navazující stejnojmenný obor Účetnictví a finanční řízení podniku. Tentokrát dvouletý studijní obor připravuje studenty pro řídicí a metodické pozice v účetnictví, pro práci v oblasti auditu, účetní poradenské činnosti a ve finančních orgánech společností. Studijní obor nabízí předměty v rámci hlavní specializace, které jsou pro studenty povinné. Jako doplněk k hlavní specializaci mají k dispozici rozsáhlý seznam předmětů, jejichž absolvováním získají znalosti z vedlejší specializace. Samozřejmě i k povinným předmětům 67

hlavní specializace mají studenti na výběr řadu volitelných předmětů. Studijní plán tohoto navazujícího oboru je uveden v příloze č. 2. Předměty, které jsou jeho součástí a současně se zaměřují na účetnictví, jsou obsahem následující tabulky. Tab. 14: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru MGR UC

Název předmětu

Počet kreditů

Př. + Cv.

Semestr

Využití ICT ve finančním účetnictví Manažerské účetnictví II Auditing Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných Konsolidovaná účetní závěrka Mezinárodně uznávané principy účetního výkaznictví Mezinárodní aspekty účetního výkaznictví Účetní řešení insolvence Účetnictví bank, vykazování finančních nástrojů Účetnictví cenných papírů Účetnictví pojišťoven Vybrané problémy finančního účetnictví a auditingu Základní aspekty US GAAP

6 6 6 6 6 6 3 3 6 3 3 3 3

2+2 2+2 2+2 2+2 2+2 4+0 2+0 0+2 2+2 0+2 2+0 2+0 2+0

1. 1. 2. 3. 3. X. X. X. X. X. X. X. X.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

Z výčtu předmětů, jež jsou obsahem studijního plánu oboru Účetnictví a finanční řízení podniku, je již patrná vyšší odbornost. Některé kurzy navazují na znalosti studentů získané již na bakalářské úrovni, příkladem je třeba Manažerské účetnictví II, a danou problematiku prohlubují. Jiné jsou specificky zaměřené a jejich náročnost již odpovídá magisterské úrovni studia. Studenti jsou na tomto stupni seznámeni například s účetnictvím podnikatelských subjektů, které jsou finančními institucemi a jejichž vykazování je odlišné od ostatních podnikatelských subjektů. Obor nabízí také mezinárodní pohled na účetnictví a dává studentům možnost zabřednout i do problematiky účtování při transakcích s podniky. Obor je rozmanitý z hlediska předmětů soustředěných na účetnictví a svojí strukturou se této oblasti dostatečně věnuje. Předměty jsou odborné a odpovídají navazujícímu magisterskému stupni studia.

5.2.2 Masarykova univerzita65 Masarykova univerzita v Brně je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích institucí v České republice. Patří k nejžádanějším institucím z řad studentů a je současně druhým největším 65

Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW: <www.econ.muni.cz>

68

zaměstnavatelem v Jihomoravském kraji. Byla zřízena v roce 1919 a má za sebou dlouhou historii. Skládá se z devíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. V současnosti vzdělává přes 40 000 studentů, včetně studentů ze zahraničí. Ekonomicko-správní fakulta, jež vzdělává studenty v ekonomických oblastech, existuje od roku 1990 a výuka zde byla zahájena v září 1991. Za svůj hlavní cíl fakulta prezentuje především rozvoj výuky a výzkumu v ekonomických vědách. Fakulta vzdělává 4 000 studentů v bakalářských, magisterských a doktorských programech. Od roku 2004 působí také v Univerzitním centru Telč, kde zprostředkovává výuku v oborech zaměřených na ekonomiku, veřejnou správu, regionální rozvoj, cestovní ruch, bankovnictví a management. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity nabízí posluchačům studium účetnictví v těchto oborech: Tab. 15: Nabízené programy se zaměřením na účetnictví

Programy

Studijní program

Studijní obor

Navazující magisterské

Finance a účetnictví

Finance

Magisterské

Finance a účetnictví

Finance

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

Podobně jako na Vysoké škole ekonomické v Praze se posluchači setkají s výukou účetnictví téměř v každém studovaném oboru i přesto, že není přímo zaměřen na oblast účetnictví. Jejich seznam je uveden v následující tabulce. Tab. 16: Nabízené programy s výukou účetnictví Programy

Studijní program

Studijní obor

Ekonomické teorie

Ekonomie

Ekonomika a management

Podniková ekonomika a management Finance Finance a právo Hospodářská politika Regionální rozvoj a správa Regionální rozvoj a cestovní ruch Veřejná ekonomika a správa Ekonomické informační systémy Ekonomie Management sportu

Finance a účetnictví

Bakalářské

Hospodářská politika a správa

Systémové inženýrství a informatika Aplikovaná matematika Tělesná výchova a sport

69

Hospodářská politika a správa Navazující magisterské Tělesná výchova a sport Obecná teorie a dějiny umění a kultury

Veřejná ekonomika a správa Management sportu Management v kultuře

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:



Finance (MGR FIN)

Studijní obor Finance je na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity nabízen jako součást studijního programu Finance a účetnictví. Tento obor je dvouletý navazující na bakalářský studijní obor Finance, který však není přímo zaměřen jen na účetnictví, nebo pětiletý, kde mají studenti možnost studovat magisterský stupeň bez udělení titulu Bc. Studium účetnictví je v navazujícím magisterském stupni posluchačům umožněno díky volbě jednoho z bloků zaměření svého studia. Blok C oboru Finance se specializuje na finanční řízení, účetnictví a daně a tomuto zaměření odpovídá i struktura předmětů obsažená ve studijním plánu. Posluchači díky volbě bloku C rozšiřují své znalosti z oblasti účetnictví a setkávají se s následujícími předměty: Tab. 17: Studijní plán oboru MGR FIN

Název předmětu

Počet kreditů

Př. + Cv.

Povinné předměty Mikroekonomie 2 4 2+0 Právo a finance 5 0+3 Makroekonomie 2 4 2+0 Teze diplomové práce 3 ---Diplomový seminář 1 12 0+2 Diplomový seminář 2 12 0+2 Diplomová práce 3 ---Blok zaměřený na finanční řízení, účetnictví a daně Manažerské účetnictví 8 2+2 Firemní finance 6 2+2 Finanční účetnictví 3 4 0+2 Auditing 5 0+2 Přímé daně 5 1+2 Účetnictví firem 4 0+2 Finanční analýza a plán 6 2+2 Mezinárodní účetní standardy 6 2+2 Nepřímé daně 5 1+2

70

Semestr

1. 1. 2. 2. 3. 4. 4. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 3. 3. 3.

Účetnictví finančních institucí Speciální seminář C

6 3

2+2 0+2

3. 4.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

Studijní plán je rozdělen na povinné předměty z neúčetní oblasti a předměty, jejichž obsahem je některý z podoboru účetnictví. V porovnání s Vysokou školou ekonomickou v Praze je počet předmětů se zaměřením na účetnictví menší, ovšem je třeba brát v úvahu, že se jedná o specializaci oboru Finance, která není soustředěna čistě jen na účetnictví, ale také na finanční řízení a daně. Studenti si navíc mohou vybírat z nabídky volitelných předmětů, která také obsahuje předměty zaměřené na účetnictví. Předměty obsažené ve studijním plánu jsou odborné, vychází ze základních poznatků studentů z bakalářského studia. Vědomosti studentů jsou následně rozvíjeny ve specializovaných kurzech obsahujících problematiku konkrétní oblasti účetnictví specifické například pro finanční instituce nebo firmy. Studijní plán naopak neobsahuje předměty zaměřující se na účetní výkazy, konsolidovanou účetní závěrku či předmět soustředěn na spojení účetnictví a informačních technologií, což může být bráno jako nedostatek tohoto studijního plánu. 66

5.2.3 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava vznikala jako plnohodnotná vysoká škola univerzitního typu v 50. letech 20. století. Její historický vývoj je spjat s rozvojem těžby nerostů a jejich zpracováním. Univerzita vzdělává studenty především v technických oborech, od roku 1977 také v ekonomické oblasti, a to díky Ekonomické fakultě. Ekonomická fakulta VŠB-TUO je čtvrtou nejstarší fakultou univerzity. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit. Nabízí studentům obory ve všech typech a formách studia. Fakulta nabízí studentům následující obory zaměřené na účetnictví a další obory, jejichž studijní plány obsahují povinné či povinně volitelné kurzy účetnictví: Tab. 18: Nabízené programy se zaměřením na účetnictví

Programy

Studijní program

Studijní obor

Bakalářské

Ekonomika a management

Účetnictví a daně

Navazující magisterské

Ekonomika a management

Účetnictví a daně

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Index studijních oborů na VŠB-TU Ostrava. Ekonomická fakulta. [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné na WWW:

66

Ekonomická fakulta. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné na WWW:

71

Tab. 19: Nabízené programy s výukou účetnictví Studijní program

Programy

Studijní obor Finance Národní hospodářství

Hospodářská politika a správa

Veřejná ekonomika a správa Eurospráva Ekonomická žurnalistika

Bakalářské

Ekonomika podniku Management Ekonomika a management

Marketing a obchod Sportovní management Ekonomika cestovního ruchu

Systémové inženýrství a informatika

Systémové inženýrství a informatika Finance

Hospodářská politika a správa

Veřejná ekonomika a správa

Navazující magisterské

Ekonomika a právo v podnikání Ekonomika a management

Management Marketing a obchod

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Index studijních oborů na VŠB-TU Ostrava. Ekonomická fakulta. [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné na WWW:



Účetnictví a daně (BC UCDA)

Účetnictví a daně je obor spadající pod studijní program Ekonomika a management na Ekonomické fakultě VŠB-TUO. Je vhodný pro zájemce, kteří chtějí absolvovat tříleté bakalářské studium a kvalifikovat se pro budoucí pracovní pozice v oblasti účetnictví a daní na středním stupni řízení. Obor poskytuje základy budoucím absolventům pro výkon funkcí ve výrobních i nevýrobních podnicích, ve finančních institucích a organizacích státní správy. Studijní plán tohoto oboru (příloha č. 3) podává přehled o předmětech, kterými si studenti musí projít během studia, a současně, které si mohou zvolit jako doplňkové. První dva semestry studenti absolvují předměty společné pro více oborů, následně pak absolvují kurzy významné pro obor Účetnictví a daně. Předměty soustředěné na účetnictví jsou tedy zařazovány až od třetího semestru a konkrétně se jedná o tyto kurzy: Tab. 20: Předměty zaměřené na účetnictví ze studijního oboru BC UCDA

Název předmětu Účetnictví A

72

Počet kreditů

Př. + Cv.

Semestr

5

2+2

3.

Mezinárodní účetnictví I Účetnictví B Účetnictví a daně individuálního podnikatele Účetnictví nestátních neziskových organizací Nákladové účetnictví Mezinárodní účetnictví II Účetnictví kapitálových společností Využití ICT v účetnictví Anglická odborná konverzace - Účetnictví a daně

4 5 4 4 5 4 5 4 2

2+1 2+2 2+1 2+1 2+2 2+1 2+2 0+3 0+2

3. 4. 5. 5. 5. 5. 6. 6. 4.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Index studijních oborů na VŠB-TU Ostrava. Ekonomická fakulta. [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné na WWW:

Bakalářský studijní obor Účetnictví a daně poskytuje svým studentům kvalitní vědomostní základ pro studium navazujících oborů. Kurzy, se kterými se posluchači setkají během svého studia, jsou rozvětveny do několika specifických oblastí účetnictví a student si díky této absolvované struktuře předmětů může dále volit, které jsou pro něj zajímavější pro další studium. Studijní plán obsahuje předměty finančního účetnictví, manažerského účetnictví i mezinárodního účetnictví. Student se seznámí s účetnictvím neziskových i podnikatelských subjektů. Myslí se zde také na cizí jazyk, který je pro danou oblast užitečný, a využití informačních technologií v účetnictví. Obor je z hlediska struktury předmětů z oblasti účetnictví velmi uspokojivý. Pro bakalářskou úroveň nabízí dostatečné množství kurzů účetnictví a absolventi tak ze znalostí získaných studiem bakalářského stupně mohou vycházet ať už při výkonu budoucího povolání, nebo během dalšího studia. 

Účetnictví a daně (MGR UCDA)

Navazujícím magisterským oborem na obor Účetnictví a daně je stejnojmenný studijní obor, který nabízí Ekonomická fakulta VŠB-TUO a podobně jako obor bakalářský se specializuje na výchovu kvalifikovaných odborníků pro funkce ve finančních orgánech společností. Tento obor je dvouletý a svojí strukturou navazuje na studijní náplň oboru bakalářského. Podobně jako bakalářský obor spadá pod studijní program Ekonomika a management a soustředí se na uplatnění absolventů ve výrobních a obchodních podnicích, v orgánech státní správy, ale také ve finančních institucích a neziskových organizací. Studijní plán tohoto oboru (příloha č. 4) zahrnuje předměty ekonomické, které jsou obsaženy ve většině studijních plánů oborů na Ekonomické fakultě VŠB-TUO, a předměty konkretizující účetnictví v rámci různých podoborů. Předměty oboru Účetnictví a daně, které se zaměřují na účetnictví, jsou obsahem následující tabulky.

73

Tab. 21: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru MGR UCDA

Název předmětu

Počet kreditů

Př. + Cv.

Semestr

Účetnictví vybraných účetních jednotek Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Audit v účetnictví Transakce s podnikem v účetnictví Účetnictví bank a pojišťoven Manažerské účetnictví Konsolidovaná účetní závěrka

5 5 5 5 4 4 4

2+2 3+1 2+1 3+1 2+1 2+1 2+1

2. 2. 3. 3. 2. 3. 3.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Index studijních oborů na VŠB-TU Ostrava. Ekonomická fakulta. [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na WWW:

Navazující magisterský obor Účetnictví a daně je možné považovat za určitý střed, co se týká struktury předmětů obsažených ve studijním plánu zaměřených na účetnictví, a to ve srovnání s předcházejícími univerzitami. Předměty jsou odbornější než na bakalářské úrovni, vychází však ze základních znalostí získané právě studiem této úrovně. Předměty z oblasti účetnictví netvoří velkou část z celkového počtu předmětů tohoto studijního oboru, avšak uvedený výběr lze považovat za optimální pro danou úroveň studia. Kurzy účetnictví či jeho specifických podoborů umožňují studentovi nahlédnout do oblasti kontroly v účetnictví, účetního vykazování, do vyššího účetnictví zaměřeného na méně běžné transakce a do účetnictví finančních institucí. Z uvedených předmětů je již možné sledovat, které se vyskytují i na ostatních univerzitách a které jsou naopak charakteristické pro danou univerzitu. 67

5.2.4 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně je pojmenována po obuvnické legendě, která zahájila ve Zlíně obuvnickou výrobu. Manažerské i jiné praktiky Tomáše Bati jsou dodnes obsahem ekonomických učebnic. Univerzita se začala formovat ze základů Fakulty technologické, která ve Zlíně vznikla již v roce 1969. V současnosti je univerzita tvořena šesti fakultami, jsou zaměřeny na humanitní, přírodovědné, technické i umělecké obory. Univerzitu studuje přes 12 000 studentů a řadí se tak ke středně velkým univerzitám v České republice. Ekonomicky zaměřená Fakulta managementu a ekonomiky vznikla v roce 1995 a čítá přes 3 000 studentů. Ti mohou studovat obory ve všech typech a formách studia. Studium účetnictví fakulta nabízí v následujících studijních programech:

67

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:

74

Tab. 22: Nabízené programy se zaměřením na účetnictví Programy

Studijní program

Studijní obor

Bakalářské

Hospodářská politika a správa

Účetnictví a daně

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:

Tab. 23: Studijní programy s výukou účetnictví Studijní program

Studijní obor

Ekonomika a management

Management a ekonomika, specializace Management a ekonomika podniku

Programy Bakalářské

Systémové inženýrství a informatika

Řízení výroby a kvality Podniková ekonomika

Ekonomika a management

Management a marketing, specializace Design management

Navazující magisterské

Finance Hospodářská politika a správa

Veřejná správa a regionální rozvoj, specializace Finanční kontrola

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:



Účetnictví a daně (BC UaD)

Fakulta ekonomiky a managementu má ve své nabídce mimo jiné obor Účetnictví a daně, který je nejvíce vhodný pro ty, co uvažují o budoucím povolání na pozici účetní/účetního, daňového poradce či na pozicích ve finančních útvarech podnikatelských, ale i nepodnikatelských subjektů. Obor je tříletý a spadá pod bakalářský studijní program Hospodářská politika a správa. Jeho náplň je tvořena obecnými ekonomickými předměty a předměty zaměřenými odborně se specializací na účetnictví, bankovnictví, daně a další oblasti. Kurzy, které jsou součástí studijního plánu oboru (příloha č. 5), se zaměřením na účetnictví shrnuje následující tabulka. Tab. 24: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru BC UaD

Název předmětu Základy účetnictví Finanční účetnictví I

Počet kreditů

Př.+Cv.+Sem.

Ročník

5 6

2+2+0 2+2+0

1. 2.

75

Manažerské účetnictví Finanční účetnictví II Účetní a daňové SW Základy mezinárodního účetnictví Ekon. a účetnictví neziskového sektoru Daně a účetnictví v praxi Mzdové účetnictví Accounting in English

6 6 4 6 6 10 4 3

2+2+0 2+2+0 0+2+0 2+2+0 2+2+0 0+5+0 1+1+0 0+0+2

2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 2.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:

Bakalářský obor Účetnictví a daně na Fakultě ekonomiky a managementu ve Zlíně je koncipován podobně jako na Ekonomické fakultě VŠB-TUO. Součástí studijního plánu jsou předměty představující základní složku oborů a poskytující studentům vědomostní základnu pro studium dalších předmětů, ale i navazujícího studia. K těmto předmětům se řadí finanční účetnictví, manažerské účetnictví a mezinárodní účetnictví. Studijní obor podává studentům kvalitní základnu a struktura předmětů z oblasti účetnictví splňuje očekávání od bakalářské úrovně studia. Jako velmi pozitivní je třeba u oboru Účetnictví a daně považovat zařazení předmětu zaměřeného na účetní softwary mezi povinné předměty. Tento kurz se vyskytuje nejčastěji jako volitelný předmět, přestože znalosti této problematiky jsou důležité pro výkon budoucí profese absolventů. Stejně tak předmět představující otázky mezd je přínosný pro studenty a nebývá běžnou součástí studijních plánů. Obsahovou náplň oboru Účetnictví a daně lze tedy považovat za velmi uspokojivou.

5.2.5 Srovnání bakalářských oborů a vybraného předmětu Tab. 25: Srovnání výuky účetnictví na bakalářském stupni vzdělávání

BC UC (VŠE)

Předměty Základy účetnictví Účetnictví I Účetnictví II Manažerské účetnictví Mezinárodní účetnictví Účetnictví neziskového sektoru Daně v účetnictví Účetnictví státní správy a samosprávy Účetnictví a daně individuálního podnikatele Účetnictví kapitálových společností

P P P

BC UCDA (VŠB-TUO) P P P P P P

P P P P

76

BC UaD (UTB) P P P P P P

Účetní a daňové softwary Mzdové účetnictví

P P

Pramen: vlastní zpracování

Bakalářské studijní obory zaměřené na vzdělávání v oblasti účetnictví u vybraných fakult se svými povinnými předměty velmi podobají. Z tabulky je možné vidět, které předměty tvoří průnik všech tří fakult, a jsou tedy pomyslnou základnou v oboru zaměřeném na účetnictví. Jedná se o předměty Účetnictví I, Účetnictví II a Manažerské účetnictví. Vybrané fakulty považují za důležité seznámit posluchače se základy finančního účetnictví a na něj navázat podrobnější problematikou v dané oblasti. Dále pak studenta bakalářského oboru seznámí s manažerským účetnictvím, které je důležitým podoborem účetnictví jako takového. Od těchto znalostních základen pak fakulty rozvíjí vědomosti studentů v dalších specifických předmětech účetnictví, které už jsou však na jednotlivých fakultách více rozmanité a mohou se stát pro uchazeče rozhodujícím rozlišovacím prvkem při výběru, kterou fakultu si pro studium účetnictví zvolit. Neméně důležitá je také obsahová stránka a další charakteristiky jednotlivých předmětů, ať už se jedná o kurzy základní tedy společné všem fakultám, nebo ostatní kurzy. Pro srovnání konkrétního předmětu je zvolen předmět společný pro všechny srovnávané fakulty, a to Účetnictví II, který je běžnou součástí bakalářských studijních plánů oborů zaměřených na účetnictví. Tab. 26: Srovnání předmětu Účetnictví II

Kritéria

BC UC (VŠE)

BC UCDA (VŠB-TUO)

BC UaD (UTB)

Váhy kritérií

Obsah předmětu

k1

3,4

2,4

3

v1

0,4

Počet kreditů

k2

1,8

1,5

1,8

v2

0,3

Struktura předmětu

k3

0,9

0,9

0,9

v3

0,1

Bonus za strukturu

k4

0,6

0,6

0,6

v4

0,1

Způsob ukončení předmětu

k5

0,6

0,6

0,8

v5

0,1

Celkem

T

7,3

6

7,1

Pramen: vlastní zpracování

Tabulka zobrazuje výsledky hodnocení v rámci srovnání předmětu Účetnictví II na vybraných fakultách. Odlišnosti daného předmětu je možné spatřit především v obsahové části. Zatímco Účetnictví II na Vysoké škole ekonomické v Praze a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně rozvíjí již velmi odborně znalosti studentů v účtování specifických účetních případů, na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava je spíše konkretizováním již naučených oblastí v účetnictví. Na všech fakultách tento předmět klade důraz na to, aby studenti byli schopni sestavit výkazy účetní závěrky, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně je součástí předmětu mimo jiné také environmentální účetnictví. Na obsahovou náročnost navazuje podobně také kreditové hodnocení, které je na Vysoké škole ekonomické a Univerzitě Tomáše Bati stejné, 77

zatímco na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava je díky odlišné náročnosti nižší. Výsledkem je nejlepší hodnocení předmětu Účetnictví II na Vysoké škole ekonomické v Praze, který splňuje nejlépe stanovená kritéria a naplňuje očekávání kladená na tento předmět.

5.2.6 Srovnání navazujících magisterských oborů a vybraného předmětu Tab. 27: Srovnání výuky účetnictví na navazujícím magisterském stupni vzdělávání

Předměty

MGR UC (VŠE)

Využití ICT ve finančním účetnictví Manažerské účetnictví II Strategicky orientované manažerské účetnictví Manažerské účetnictví I Auditing Mezinárodní účetní standardy Finanční účetnictví III Účetnictví firem Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí - vyšší účetnictví Účetnictví vybraných účetních jednotek Účetnictví finančních institucí Konsolidovaná účetní závěrka

P P P

MGR UCDA (VŠB-TUO)

P

P P

P

P

MGR FIN (MU)

P P P P P

P P P

Pramen: vlastní zpracování

Ze srovnání navazujících magisterských oborů zaměřených na účetnictví vyplývá, že jsou již tyto obory mnohem rozmanitější. Studijní plány obsahují předměty, které zpravidla navazují na bakalářské studium. Znamená to uvedení předmětů s větší náročností, obsahově podobné předmětům z bakalářského stupně, avšak rozvíjející danou oblast podrobněji. Jedná se například o předmět Manažerské účetnictví II nebo Finanční účetnictví III. Pokud se zaměříme na předměty vyskytující se na všech srovnávaných fakultách, je třeba zmínit Auditing, který je zařazen do studijních plánů na většině ekonomických fakult včetně fakult srovnávaných. Často se vyskytuje rovněž předmět orientovaný na mezinárodní účetní standardy a účetnictví vlastnických transakcí s podniky. Ostatní předměty jsou individuální podle jednotlivých fakult. Pro srovnání a hodnocení konkrétního předmětu z navazujících magisterských oborů byl vybrán předmět Auditing. Jeho výskyt je nejčastější v navazujících programech, někdy se s ním však posluchači vysokých škol mohou setkat již při studiu bakalářského stupně. 78

Tab. 28: Srovnání předmětu Auditing MGR UC (VŠE)

Kritéria

MGR UCDA MGR FIN (VŠB-TUO) (MU)

Váhy kritérií

Obsah předmětu

k1

3,4

2,8

2,2

v1

0,4

Počet kreditů

k2

1,8

1,5

1,5

v2

0,3

Struktura předmětu

k3

0,9

0,9

0,6

v3

0,1

Bonus za strukturu

k4

0,6

0,2

0,3

v4

0,1

Způsob ukončení předmětu

k5

0,2

0,6

0,2

v5

0,1

Celkem

T

6,9

6

4,8

Pramen: vlastní zpracování

V případě tohoto předmětu jsou již patrné větší odchylky mezi jednotlivými fakultami. Největší rozmanitost je možné sledovat opět v obsahu předmětu. Nejširší obsah má Auditing na Vysoké škole ekonomické, kde se předmět věnuje auditu v kontextu s Evropskou unií a řadě dalších témat, současně jeho skutečná náplň vystihuje nejvíce očekávání od toho předmětu. Na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava je tento předmět brán z hlediska obsahu především jako seznámení s hlavní problematikou této činnosti, bonusem jsou však například přednášky auditorů z nadnárodních auditorských firem. Na Masarykově univerzitě je předmět obsahově dostatečný a seznamuje posluchače s hlavními tématy auditu. Auditing se liší ovšem nejen díky obsahu a cílům předmětu, ale i strukturou výuky či uděleným počtem kreditů za absolvování kurzu. Ze srovnání a následného hodnocení je možné označit Auditing na Vysoké škole ekonomické v Praze jako předmět převážně splňující očekávání, která jsou na předmět kladena z hlediska obsahového, ale i odborného.

5.3 Univerzity ve Spojeném království Posluchači vysokých škol ve Spojeném království se setkávají se zcela jiným systémem než studenti v České republice. Především mají na výběr více úrovní studia, které následuje po absolvování střední školy. Podle toho, jakou úroveň student zvolí, obdrží následně diplom a může dále volit mezi ukončením vysoké školy či pokračovat studiem další úrovně. Hlavním rozlišovacím znakem mezi českými veřejnými vysokými školami a univerzitami ve Spojeném království jsou poplatky za studium. Zatímco české vysoké školství dosud není zpoplatněno, pokud student studuje v řádném čase a je mu méně než 26 let, univerzity ve Spojeném království mají zavedený systém poplatků. Kolik student zaplatí za své vzdělání je velmi rozmanité. Odvíjí se to od mnoha faktorů, kterými jsou například, odkud student pochází, zdali je přímo ze Spojeného království, nebo ze státu Evropské unie či jiné země. Dále se poplatek odvíjí od studované úrovně vysokoškolského studia a především od univerzity, kterou student navštěvuje.

79

Zatímco u bakalářského studia jsou poplatky omezeny horní hranicí 9 000 liber, u magisterského studia jsou pak různé podle poskytovatele kurzů. Na vysokých školách ve Spojeném království na druhou stranu existuje velké množství stipendií a finančních podpor, které mohou využít studenti jak domácí, tak ze zahraničí a studentských úvěrů se zvýhodněnými podmínkami.68 Následující graf a tabulka zobrazují vývoj počtu studentů vysokých škol od roku 2000. Je zde možné spatřit rozdíl ve vývoji počtu studentů v porovnání s Českou republikou. Zatímco u nás docházelo k poklesu vysokoškolských studentů již od roku 2010, ve Spojeném království počet studentů začal klesat až od roku 2012. Graf 3: Vývoj počtu studentů na univerzitách v letech 2000 - 2013 Bakalářské studium

Magisterské a vyšší studium

Celkem

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Higher Education Statistics Agency. Free Online Statistics – Students & qualifiers. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na WWW:

68

Higher education – Costs and scholarships. Education UK. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:

80

Tab. 29: Počet studentů na univerzitách v letech 2000 – 2013

Pramen: Higher Education Statistics Agency. Free Online Statistics – Students & qualifiers. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na WWW:

Na následujícím grafu je vyjádřeno rozdělení studentů podle typu a formy studijních programů. Podobně jako v České republice je největší část studentů zapsána v bakalářském studiu. Menší část tvoří studenti magisterských programů včetně doktorského studia. Graf 4: Struktura studentů v ak. roce 2012/13 podle typu studijních programů

Pramen: Higher Education Statistics Agency. Free Online Statistics – Students & qualifiers. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na WWW:

81

Ve Spojeném království jsou vysokoškolské studijní programy děleny podle svého zaměření na vědecké a nevědecké. Tyto skupiny jsou pak dále členěny na specifické oblasti, které jsou méně či více studenty vyhledávány. Jak je vidět v grafu níže, nejvíce vyhledávanými programy na bakalářské úrovni jsou ty, zaměřující se na ekonomii a správu. Do této kategorie spadá i výuka účetnictví. Další významnou kategorií jsou programy spojené s medicínou a biologií, ale také sociální studia. Na magisterské úrovni jsou studenty nejvíce preferovány programy orientované opět na ekonomii a správu, dále pak na vzdělávání a na medicínu. Graf 5: Struktura studentů ve školním roce 2012/13 podle zaměření studia

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: Higher Education Statistics Agency. Free Online Statistics – Students & qualifiers. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na WWW:

5.3.1 University of Bath69 Univerzita ve městě Bath se řadí mezi deset nejlepších univerzit ve Spojeném království. Pyšní se především úspěchy ve výzkumné a vzdělávací činnosti. V roce 1966 obdržela Královskou chartu na znamení významné organizace. Sídlí v historickém městě, které se řadí mezi památky UNESCO. Rozsáhlý kampus univerzity nabízí studentům akademickou pospolitost, široké sportovní a vědecké zázemí. 69

University of Bath. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:

82

Univerzita se dělí na čtyři fakulty zaměřené na inženýrství a design, humanitní a sociální vědy, management a přírodní vědy. Výuka účetnictví na této univerzitě spadá pod School of Management. Fakulta je mezinárodním centrem manažerského výzkumu. Zařadila se několikrát na přední příčky v hodnocení výzkumné činnosti, a to v rámci Spojeného království i Evropy. Fakulta managementu nabízí následující programy se zaměřením na účetnictví: Tab. 30: Studijní programy zaměřené na účetnictví

Programy

Studijní program

Bakalářské

Účetnictví a finance

Navazující magisterské

Účetnictví a finance

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Bath. Study. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:



Účetnictví a finance (BC UCFIN UofB)

Studijní program Účetnictví a finance na Fakultě managementu University of Bath je nejlépe hodnoceným programem ve Spojeném království s tímto zaměřením. Studenti mohou tento program studovat tři, nebo čtyři roky. Záleží na tom, zdali si zvolí studium s roční placenou praxí, která je přímo součástí tohoto programu, nebo studují tříletou verzi bez pracovního umístění. Průběh studia programu Účetnictví a finance je rozdělen do jednotlivých studijních let a v rámci akademického roku pak na semestry. Studijní plán zahrnuje podobně jako u univerzit v České republice obecné ekonomické předměty, společné pro více oborů. Jsou zařazeny do prvního roku studia. Další dva roky následují předměty zaměřené na účetnictví a finance. Kurzy tohoto programu, jejichž náplní je především tématika účetnictví, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 31: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru BC UCFIN UofB

Název předmětu

Počet kreditů

Úvod do podnikového účetnictví Účetnictví a organizace Manažerské účetnictví Finanční účetnictví a výkaznictví Finanční účetnictví pro pokročilé Manažerské účetnictví pro pokročilé

6 6 6 6 6 6

83

Auditing a odpovědnost Současné problémy v účetní praxi

6 6

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Bath. Programme and unit catalogues. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:

Studijní plán programu Účetnictví a finance (příloha č. 6) je velmi rozsáhlý a zahrnuje předměty s velkým množstvím specifických zaměření. Je tedy možné říci, že předměty orientované na účetnictví tvoří nepatrnou část, i přesto jsou však důležité, neboť se jedná o předměty spadající spíše do povinné než do povinně volitelné skupiny předmětů. Kurzy seznamují posluchače podobně jako v České republice především se základní problematikou oblasti účetnictví. Součástí jsou kurzy finančního účetnictví a manažerského účetnictví a to jak úrovně základní, tak pokročilé, čímž se tento program podobá oborům českým. Odlišností, kterou lze pozorovat, je zařazení předmětu o auditingu již na bakalářský stupeň studia, ovšem pouze jako povinně volitelný předmět. Již na University of Bath lze pozorovat větší zaměření vysokých škol ve Spojeném království na praxi, a to díky zařazenému předmětu s tématikou problémů v účetní praxi. Program Účetnictví a finance je vzhledem k množství a zaměření předmětů z oblasti účetnictví možné hodnotit pozitivně, nabízí svým studentům vědomostní základ z více podoborů účetnictví, který pak posluchači mohou dále rozvíjet na dalších stupních vzdělávání. 

Účetnictví a finance (MGR UCFIN UofB)

Navazující magisterský program Účetnictví a finance zabírá ve studiu posluchače pouze jeden rok na rozdíl od navazujících studijních programů v České republice. Jedná se o program rozdělený do dvou semestrů a období věnovanému disertační práci. Studijní program se skládá z povinných a volitelných kurzů, přičemž uspořádání těchto kurzů je odlišné od systému v České republice. Studijní plán (příloha č. 7) je totiž tvořen moduly, respektive celky předmětů, které jsou vždy zaměřeny na určité odborné téma. Ty se mohou v průběhu semestru měnit. S touto možností jsou studenti vždy předem seznámeni. Moduly programu s tématikou účetnictví jsou následující: Tab. 32: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru MGR UCFIN UofB

Název modulu Finanční účetnictví I Manažerské účetnictví I

Počet kreditů 6 6

84

Finanční účetnictví II Manažerské účetnictví II

6 6

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Bath. School of Management. [online]. 2014 [cit. 2014-0407]. Dostupné na WWW:

Z tabulky je možné vidět velký rozdíl od českých navazujících magisterských oborů. Především délka studia tohoto stupně určuje menší množství předmětů (modulů) celkem, a tudíž i předmětů zaměřených na účetnictví. Je zde důležitý rozdíl i v návaznosti předmětů magisterského stupně na předměty z bakalářského studia. Zatímco v České republice je tato návaznost častá a předměty na magisterském stupni jsou koncipovány jako pokračující v určité tématice předmětů bakalářského studia, ve studijním plánu tohoto programu se může zdát, že studenti absolvují téměř identické předměty jako v rámci bakalářského studia. Moduly jsou nazvány stejně, ale při bližším zkoumání obsahové náplně jsou patrné rozdíly. Nejsou zcela markantní, ale u modulů navazujícího programu lze sledovat především odbornější zaměření. Ve vztahu k celkovému počtu povinných a povinně volitelných předmětů (modulů) tohoto programu je počet předmětů dostatečný, svým zaměřením ovšem ne zcela na místě, neboť se velmi podobají již absolvovaným předmětům z bakalářského stupně studia.

5.3.2 University of Liverpool

70

Univerzitu v Liverpoolu navštěvuje 36 000 studentů. Ve městě sídlí tři univerzity a je domovem celkově pro 50 000 studentů. University of Liverpool je centrem vzdělání, výzkumu a inovací. Studenti si zde mohou vybrat přes 450 studijních programů. Předměty jsou vyučovány světovými odborníky. V historii bylo devět laureátů na Nobelovu cenu spjato právě s touto institucí. Univerzita je lákadlem nejen pro domácí studenty, ale rovněž pro zahraniční. Jedná se o mezinárodní univerzitu, kterou navštěvuje přes 6 000 studentů z cizích států. Univerzita se dělí na tři fakulty, a to na Faculty of Health and Life Sciences, Faculty of Humanities and Social Sciences a Faculty of Science and Engineering. Fakulta humanitních a sociálních studií zahrnuje mimo jiné University of Liverpool Management School, kde se posluchači mohou vzdělávat v oblasti účetnictví v následujících studijních programech: Tab. 33: Nabízené studijní programy zaměřené na účetnictví

Programy Bakalářské

Studijní program Účetnictví a finance Účetnictví a finance s rokem v průmyslu

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Liverpool. Study. [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné na WWW: 70

University of Liverpool. [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné na WWW:

85



Účetnictví a finance (BC UCFIN UofLiv)

University of Liverpool nabízí studentům program zaměřený na účetnictví pod stejným názvem jako University of Bath, tedy Účetnictví a finance. Studium programu trvá tři roky a je určen pro uchazeče, kteří se chtějí kvalifikovat pro profesi v oblasti účetnictví, dále pro pozice ve veřejném sektoru, v investičním bankovnictví a v oblasti majetkového řízení a pojištění. Studijní plán programu Účetnictví a finance (příloha č. 8) je dělen podobně jako na University of Bath na moduly, jejichž absolvování je povinné. Současně má posluchač na výběr z několika volitelných modulů, které jsou v rámci programu nabízeny. Moduly se zaměřením na účetnictví jsou obsaženy v následující tabulce. Tab. 34: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru BC UCFIN UofLiv

Název modulu

Semestr

Úvod do finančního účetnictví Dovednosti pro profesi účetního Úvod do manažerského účetnictví Informační systémy pro účetní profesi Teorie účetnictví Manažerské účetnictví Teorie a praxe účetnictví Manažerské účetnictví pro pokročilé

1. 1. 2. 2. 4. 4. 5. 6.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Liverpool. Study at Liverpool. [online]. 2014 [cit. 2014-0407]. Dostupné na WWW:

Rozmanitost předmětů na bakalářském stupni studia u programů zaměřených na účetnictví lze sledovat nejen na University of Bath, ale také na University of Liverpool. Program posluchačům zprostředkovává výuku v základních oblastech účetnictví jako je finanční a manažerské účetnictví, což je ostatně společný rys i s českými univerzitami. Vzhledem k celkovému počtu předmětů jsou kurzy orientované na účetnictví hojně zastoupeny, a to na různých stupních náročnosti. Součástí programu jsou kurzy, které se snaží posluchačům co nejvíce přiblížit praxi účetnictví a připravit je i z psychologického hlediska na výkon funkce v této oblasti. Na druhou stranu se však snaží podat i dostatečný teoretický základ, z kterého mohou absolventi následně čerpat. Jako patřičné pozitivum je určitě nutno brát také zařazení modulu s tématikou účetních informačních systémů.

86

71

5.3.3 University of Exeter

University of Exeter vznikla v roce 1955. V současnosti ji navštěvuje 18 000 studentů ze 130 různých zemí. Je členem uskupení Russell Group, které sdružuje významné univerzity vedoucí intenzivní výzkum v mnoha oblastech. Univerzita zaměstnává 1 500 zaměstnanců na 6 různých vysokých školách (colleges). Kampusy univerzity jsou rozmístěny na dvou místech, a to v Exeteru a blízko města Falmouth. Univerzita je složena z College of Humanities, College of Social Sciences & International Studies, College of Life & Environmental Sciences, Business School, College of Engineering Mathematics & Physical Sciences a University of Exeter Medical School. Výuka účetnictví je zajišťována Business School, jenž se dělí dále na 5 specializovaných ústavů, a to Accounting, Finance, Economics, Management Studies a Organisation Studies. Tab. 35: Studijní programy zaměřené na účetnictví

Studijní program

Programy Bakalářské Navazující magisterské

Účetnictví a finance Podnikání a účetnictví Účetnictví Účetnictví a finance

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Exeter. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:



Účetnictví a finance (BC UCFIN UofEx)

University of Exeter nabízí oproti jiným univerzitám široký výběr studijních programů z oblasti účetnictví. Jejich hlavní oborová zaměření jsou uvedena výše v tabulce a studijní plány jsou obsaženy v přílohách č. 9, 10 a 11. Pro programy na této univerzitě jsou typické jednoleté pracovní stáže nebo roční studium v zahraničí, která jsou přímo součástí studijního plánu a zpravidla se zařazují po druhém roce studia. Díky tomuto roku se studijní programy odlišují od ostatních. Pro srovnání v této práci je blíže popsán především studijní program Účetnictví a finance. Program je klasickým bakalářským tříletým programem, jehož absolvováním studenti získají kvalifikaci pro pozice v účetnictví a podnikání. Absolventi budou mít po skončení studia také dostatek znalostí pro složení zkoušky z účetnictví u patřičného orgánu, který sdružuje profesionální účetní. Struktura programu je podobně jako u předchozích univerzit tvořena z povinných a volitelných modulů. Ty, které jsou z účetní oblasti, obsahuje následující tabulka.

71

University of Exeter. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:

87

Tab. 36: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru BC UCFIN UofEx

Název modulu

Počet kreditů

Obchodní právo pro účetní profesi Úvod do finančního účetnictví Úvod do manažerského účetnictví Podnikové finance pro účetnictví Finanční účetnictví Manažerské účetnictví pro středně pokročilé Úvod do financí a účetnictví Manažerské účetnictví pro pokročilé Auditing

15 15 15 15 30 15 15 15 15

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Exeter. Undergraduate Study. [online]. 2014 [cit. 2014-0408]. Dostupné na WWW:

Ze studijního plánu, který se vztahuje k programu Účetnictví a finance na University of Exeter, je možné vyčíst řadu podobností s plány předchozích univerzit, stejně tak s univerzitami českými. V rámci programu jsou kladeny jako důležité opět moduly zahrnující problematiku finančního a manažerského účetnictví. Tyto moduly jsou vyučovány v různých obtížnostech a navazují na sebe podle stupně získaných znalostí studentů. Stejně jako u University of Bath se setkáme s modulem s tématikou auditingu, a to již na bakalářské úrovni, což je možné považovat za prvek, kterým se studijní plány univerzit ve Spojeném království naopak odlišují od českých univerzit. Studijní plán programu Účetnictví a finance na University of Exeter dává studentům na výběr z velkého množství povinně volitelných modulů. Moduly z oblasti účetnictví jsou zde zastoupeny jak ve skupině povinných, tak povinně volitelných, avšak jejich výskyt převažuje v prvně zmíněné skupině, což lze považovat za velmi pozitivní. Posluchači získávají studiem tohoto programu rozhled nejen v účetnictví, ale také v legislativě vztahující se k výkonu jejich budoucí profese. 

Účetnictví a finance (MGR UCFIN UofEx)

Navazující studijní program Účetnictví a finance je programem, díky němuž si studenti mohou prohloubit své znalosti v účetnictví a financích z bakalářského programu Účetnictví a finance, a současně se kvalifikovat na profesionální účetní, či získat vědomosti o finančních trzích. Program připravuje posluchače i na pozice analytiků a pracovníků, kteří budou schopni řešit praktické problémy v účetnictví a financích. Stává se také mezistupněm při studiu magisterských programů, tedy přípravou na doktorské studium v tomto oboru. Průběh studia tohoto studijního programu se dělí na tři části. Během prvních dvou se studenti vzdělávají běžným způsobem v předmětech (modulech), které jsou součástí studijního plánu 88

(příloha č. 12). Třetí část je vyčleněna studentům pro psaní disertační práce. Součástí studijního plánu jsou následující moduly z oblasti účetnictví: Tab. 37: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru MGR UCFIN UofEx

Název modulu

Počet kreditů

Finanční účetnictví pro pokročilé Manažerské účetnictví pro pokročilé

15 15

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Exeter. Business School. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:

Jak je na první pohled vidět, navazující studijní program Účetnictví a finance je ve srovnání s bakalářským programem o dost chudší na moduly z oblasti účetnictví, ovšem vzhledem k roční délce studia to nemůže být překvapením. I ve srovnání s magisterským programem na University of Bath se tento výčet modulů jeví jako skromnější, ale na druhou stranu je zařazení finančního a manažerského účetnictví logičtější a navazuje tak lépe na předešlé studium posluchačů. Navazující magisterský program na University of Exeter dává větší váhu financím než účetnictví. Je to patrné z množství modulů, které se věnují této oblasti na úkor modulům z účetnictví. Pro studenta, který chce prohlubovat vědomosti dalším studiem účetnictví, není tedy natolik vhodný.

5.3.4 University of Leeds

72

Univerzita v Leedsu byla založena v roce 1904, ale její historie zasahuje díky Škole medicíny až do 19. století. Univerzita je nezávislou společností, což dokládá zřízení prostřednictvím Královské charty. Univerzita za své hlavní hodnoty uvádí profesionalitu, integritu a komunitu, které jsou v centru veškerého univerzitního dění. Studenti, v celkovém počtu 30 761, navštěvují univerzitu na devíti fakultách. Jsou to Faculty of Arts, Faculty of Biological Sciences, Faculty of Business, Faculty of Education, Social Sciences and Law, Faculty of Engineering (includes the School of Computing), Faculty of Environment, Faculty of Mathematics and Physical Sciences, Faculty of Medicine and Health, Faculty of Performance, Visual Arts and Communications. Fakulta obchodu zajišťuje vzdělávání studentů prostřednictvím několika kateder, a to Accounting and Finance, Economics, International Business, Management, Marketing, Work and Employment Relations. Výuku účetnictví si mohou posluchači zvolit na Katedře účetnictví a financí a to díky následujícím programům:

72

University of Leeds. [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na WWW:

89

Tab. 38: Studijní programy zaměřené na účetnictví

Programy

Studijní program

Bakalářské

Účetnictví a finance

Navazující magisterské

Účetnictví a finance

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Leeds. [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na WWW:



Účetnictví a finance (BC UCFIN UofLee)

Bakalářský studijní program Účetnictví a finance na University of Leeds si zakládá především na spolupráci s několika institucemi profesionální účetních, díky které si mohou studenti rychleji nastartovat svoji kariéru. V rámci programu mohou složit zkoušky u těchto institucí a vyjít tak ze školy jako certifikovaní účetní, kteří budou snáze hledat budoucí zaměstnání. Program však neposkytuje kvalifikaci jen v oblasti účetnictví, umožňuje studentům získat odborné znalosti také v oboru auditingu, bankovnictví, daní a investování. Studium tohoto programu trvá tři roky. Posluchači však mají na výběr i variantu volitelného roku navíc, který mohou strávit v zahraničí, prací ve vybrané společnosti či prací na zvoleném projektu. Studijní plán (příloha č. 13) se skládá z povinných a povinně volitelných modulů a volitelný rok zařazuje po druhém roce studia. Moduly, které řeší především problematiku účetnictví, jsou v následující tabulce. Tab. 39: Moduly z oblasti účetnictví oboru BC UCFIN UofLee

Název modulu

Počet kreditů

Semestr

Úvod do finančního účetnictví Úvod do manažerského účetnictví Cvičení z účetnictví a financí Podnikatelské dovednosti pro účetnictví a finance Finanční účetnictví pro středně pokročilé Manažerské účetnictví pro středně pokročilé Kritické případy v účetnictví a financích Účetní teorie pro pokročilé Teorie finančního účetnictví Auditing a informační systémy Auditing a zajištění

10 10 20 10 20 20 ------10 10 20

1. 2. 1. + 2. 3. 3. + 4. 3. + 4. ------6. 5. 5.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Leeds. Leeds University Business School. [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na WWW:

90

Studijní plán programu Účetnictví a finance na University of Leeds je velmi bohatý na moduly z účetnictví. V rámci jejich obsahu se věnuje hlavně teoretickým otázkám a méně pak otázkám praktickým. Díky zahrnutí modulů o finančním a manažerském účetnictví nevybočuje od ostatních univerzit ve Spojeném království. Kladně lze hodnotit zařazení modulu věnujícímu se praktickým cvičením z účetnictví a financí, jejichž výskyt je u univerzit málo častý, přestože se tento modul dá považovat za velmi důležitý. Program se věnuje hojně také oblasti auditingu v porovnání s ostatními univerzitami, ale jen na úrovni volitelných modulů. Studijní program Účetnictví a finance na University of Leeds je velmi rozmanitý, nabízí studentům dostatečný počet modulů orientovaných na účetnictví a podává jim tak kvalitní vědomostní základ z tohoto oboru. 

Účetnictví a finance (MGR UCFIN UofLee)

Navazující magisterský program Účetnictví a finance na University of Leeds vychází ze stávajících znalostí posluchačů z oblasti účetnictví a financí, které získali předcházejícím studiem, ať už na University of Leeds nebo jiné univerzitě. Během studia se studenti setkávají s praktickými příklady a podnikatelskými simulacemi, při kterých mohou využít své teoretické znalosti a aplikovat je v reálných situacích. Tento studijní program nabízí moduly na pokročilé úrovni. V rámci studijního plánu (příloha č. 14) posluchači absolvují povinné a volitelné moduly s různou tématikou. Studium programu trvá 12 měsíců, jeho součástí je samotná výuka a období věnované disertační práci. Následující tabulka obsahuje moduly, které jsou zaměřené na účetnictví. Tab. 40: Moduly z oblasti účetnictví oboru MGR UCFIN UofLee

Název modulu

Počet kreditů

Semestr

Účetnictví a organizační výkonnost Forenzní účetnictví a finance

15 15

1. 2.

Pramen: vlastní zpracování dle zdroje: University of Leeds. Leeds University Business School. [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na WWW:

Podobně jako další srovnávané studijní programy magisterské úrovně studia obsahuje i tento program jen zlomek předmětů s tématikou účetnictví vzhledem k celkovému počtu modulů, kterých ovšem také není velké množství z důvodu jednoletého trvání studia. Moduly programu Účetnictví a finance na University of Leeds jsou originální oproti ostatním srovnávaným univerzitám. Jsou specificky zaměřené a tím se odlišují od zařazených modulů na ostatních univerzitách. Program neobsahuje základní moduly finanční a manažerské účetnictví, což může být z důvodu očekávání studentů nedostatkem. Stejně jako magisterský studijní program u University of Exeter se tento program přiklání k prohlubování znalostí studentů v oblasti financí více než účetnictví, a tudíž nesplňuje očekávání na něj kladená. 91

5.3.5 Srovnání bakalářských programů a vybraného předmětu Tab. 41: Srovnání programů na bakalářském stupni vzdělávání

Předměty (moduly)

BC UCFIN BC UCFIN BC UCFIN BC UCFIN (UofB) (UofLiv) (UofEx) (UofLee)

Úvod do finančního účetnictví Úvod do manažerského účetnictví Úvod do podnikového účetnictví Manažerské účetnictví Finanční účetnictví Cvičení z účetnictví a financí Účetnictví a organizace Finanční účetnictví pro pokročilé Manažerské účetnictví pro pokročilé Auditing Podnikatelské dovednosti pro účetnictví a finance Teorie účetnictví Kritické případy v účetnictví a financích Informační systémy pro účetnictví

P P P P P P

P P

P P

P P

P

P P

P P P

P

P P

P P

P P P

P

Zdroj: vlastní zpracování

Při srovnání programů Účetnictví a finance na univerzitách ve Spojeném království je možné sledovat daleko rozmanitější studijní plány než v České republice. Za důvod může být považována mnohonásobně větší nabídka škol vzdělávající v oblasti účetnictví. Univerzity jsou při tvorbě studijních plánů ovlivňovány především tradicemi, zaměřením, svými prosazovanými hodnotami a potřebami trhu pro absolventy. Kladou důraz na kvalitu a tímto širším spektrem předmětů ovlivňují rozhodování případných zájemců o studium. I přesto za základní předměty univerzity považují podobné kurzy jako v České republice. Patří k nim Úvod do finančního účetnictví, Úvod do manažerského účetnictví a pokračující předměty s podrobnějším zaměřením na tyto oblasti. Ostatní předměty se mohou u konkrétních univerzit velmi lišit. Pro srovnání předmětu na bakalářském stupni je vybrán předmět Manažerské účetnictví, který je vyučován na většině univerzit ve Spojeném království. Z hlediska počtu dostupných kritérií jsou srovnány University of Bath a Univrsity of Leeds.

92

Tab. 42: Srovnání předmětu Manažerské účetnictví

Obsah předmětu

k1

BC UCFIN (UofB) 3

Počet kreditů

k2

1,8

Struktura předmětu

k3

Bonus za strukturu Způsob ukončení předmětu Celkem

Kritéria

BC UCFIN (UofLee) 3,4

Váhy kritérií v1

0,4

3

v2

0,3

0,9

0,9

v3

0,1

k4

0,2

0,2

v4

0,1

k5 T

0,2 6,1

0,2 7,7

v5

0,1

Pramen: vlastní zpracování

Ze srovnání je možné pozorovat, že jsou univerzity na vysoké úrovni, což dokazuje i velmi pozitivní hodnocení při srovnávání na vybraných anglických serverech, jež se právě touto činností zabývají. Při porovnání předmětu Manažerské účetnictví je možné sledovat největší rozdíly mezi srovnávanými univerzitami především v obsahové stránce předmětu (modulu). I přesto, že je toto hodnocení velmi subjektivní a odvíjí se rovněž od informací a jejich rozsahu v jednotlivých sylabech předmětů, obsahově bohatší se jeví tento předmět na University of Leeds, kde jsou studenti vystaveni velkému množství informací z oblasti historie manažerského účetnictví, nejrůznějších nákladových technik, jejich aplikace při podnikovém rozhodování, dále z oblasti rozpočetnictví a dalších oblastí. Rozdíly v obsahu mohou plynout i z jiného uspořádání předmětu, neboť na University of Leeds je tento předmět vyučován jako „modul“ a jeho časová i vědomostní náročnost je tudíž vyšší, zatímco na University of Bath je předmět vyučován klasicky jako jednosemestrální kurz. Z toho vyplývá i vyšší počet udělovaných kreditů za splnění tohoto modulu a nižší počet kreditů u předmětu na University of Bath.

5.3.6 Srovnání navazujících magisterských programů a vybraného předmětu Tab. 43: Srovnání programů na navazujícím magisterském stupni vzdělávání

Předměty (moduly) Finanční účetnictví I Finanční účetnictví II Manažerské účetnictví I Manažerské účetnictví II Finanční výkaznictví & Regulace Účetnictví a organizační výkonnost

MGR UCFIN (UofB) P P P P

MGR UCFIN (UofEx)

MGR UCFIN (UofLee)

P P P P

Pramen: vlastní zpracování

93

Jak je z tabulky na první pohled vidět, povinné a povinně volitelné předměty jsou na navazujícím magisterském stupni zastoupeny menším množstvím kurzů. Důvod je zcela zřejmý. Navazující magisterské studium ve Spojeném království je na rozdíl od českých navazujících magisterský programů pouze jednoleté. Tím pádem je zde možné sledovat menší zastoupení předmětů. Z tabulky je rovněž patrné, že jsou jednotlivé studijní programy odlišné a nenajdeme naprostý průnik některého z předmětů u srovnávaných fakult. Mezi předměty, které jsou však často zastoupeny na navazujících studijních programech zaměřených na účetnictví, můžeme zařadit Finanční účetnictví II a Manažerské účetnictví II. Řada fakult tak podobně jako české fakulty zařazují do studijních plánů na magisterském stupni předměty, které navazují na vědomosti studentů získané v dané oblasti při bakalářském studiu. Ve Spojeném království jsou tyto předměty často nazývány doslova například Finanční účetnictví pro pokročilé, či Manažerské účetnictví pro pokročilé. Pro srovnání předmětu z navazujícího magisterského studia byl vybrán předmět Finanční účetnictví II, který se často vyskytuje na tomto stupni studia a navazuje na znalosti získané v předmětech zaměřených na úvod do finančního účetnictví na bakalářském stupni. Tab. 44: Srovnání předmětu Finanční účetnictví II

Obsah předmětu

k1

BC UCFIN (UofB) 3,6

Počet kreditů

k2

1,8

Struktura předmětu

k3

Bonus za strukturu Způsob ukončení předmětu Celkem

Kritéria

BC UCFIN (UofEx) 2,8

Váhy kritérií v1

0,4

2,25

v2

0,3

0,9

0,9

v3

0,1

k4

0,2

0,2

v4

0,1

k5 T

0,2 6,7

0,2 6,35

v5

0,1

Pramen: vlastní zpracování

V případě předmětu Finanční účetnictví II z provedeného srovnání vyplynuly především rozdíly v počtu udělovaných kreditů za absolvování daného předmětu či modulu a v obsahové stránce předmětu podobně jako tomu bylo u předcházejících srovnání. Předmět je vyučován na University of Bath v podobě kurzu zaměřeného na prohlubování získaných dovedností z Finančního účetnictví I. Studenti pracují ve skupinách a zaměřují se především na možnosti využití výstupů z finančního účetnictví na kapitálových trzích. Předmět je velmi odborně zaměřen a studenti se dotknou řady specifických podoblastí účetnictví a jsou rozvíjeny jejich schopnosti tvořit samostatné závěry. Finanční účetnictví II na University of Exeter je vyučováno rozsáhleji z hlediska struktury modulu, předmět se soustředí na prohlubování teorií o účetnictví, studenti se seznamují s výzkumnou činností v dané oblasti a navrhují možnosti zlepšení. Z hlediska obsahové bohatosti a především nároků na tento předmět vyšel z hodnocení jako lepší předmět Finanční účetnictví II na University of Bath i přes nižší kreditové hodnocení.

94

6 DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ ZE SROVNÁNÍ VÝUKY ÚČETNICTVÍ Po vypracování přehledu oborů, které se v České republice a ve Spojeném království zaměřují na vzdělávání budoucích odborníků účetnictví a po jejich srovnání je možné zdůraznit několik postřehů včetně možného doporučení na zlepšení. V první řadě je nutno zdůraznit zcela jiný historický vývoj Spojeného království a s tím související vyspělost státu. Tento fakt je možné považovat za velmi důležitý při porovnávání jednotlivých vzdělávacích soustav, neboť vyspělost státu přímo ovlivňuje vzdělávací a výzkumnou činnost a je nutno přiznat, že v tomhle hledisku je Spojené království před Českou republikou napřed. V České republice se terciární vzdělávání a výzkumná činnost stále více přibližují standardům již běžně zavedeným v jiných státech včetně Spojeného království, a to díky důrazu nejen ze strany vedení státu, ale také Evropské unie. Zvyšuje se kvalita, konkurenceschopnost i nároky na odborné vzdělávání studentů. Výuka účetnictví je velmi specifickým oborem, který není úplnou samozřejmostí na každé vysoké škole v České republice. Jsou zde kvalitní školy, které nabízí tento obor, ale není jich tolik jako ve Spojeném království. Možná i z tohoto důvodu je zapomenuto na velkou konkurenci, která převažuje ve Spojeném království, a v České republice jí školy vystaveny nejsou. 

Žebříčky studijních oborů

Jako velmi pozitivní nástroj pro výběr oboru zaměřeného na účetnictví je možné shledat rozsáhlé nezávislé průzkumy, které jsou tvořeny internetovými servery ve Spojeném království či hodnocení prováděná přímo ekonomickými a jinými významnými časopisy, které jsou skvělým vodítkem pro uchazeče. Podávají povědomí o té, či které škole a její kvalitě. Univerzity ve Spojeném království tak mají velkou snahu se těchto hodnocení účastnit a skončit na předních příčkách. Kladné výsledky pak zveřejňují na svých internetových stránkách a zdůrazňují je jako lákadlo pro nové zájemce o studium. Tento nástroj v České republice chybí, uchazeč nemá takovou možnost srovnání díky prováděným průzkumům, neexistuje zde jednotné kriteriální hodnocení, které by bylo pravidelně prováděno a podávalo přehled o kvalitě jednotlivých oborů z oblasti účetnictví. I přesto můžeme sledovat snahu o vytvoření podobných žebříčků v České republice především ze strany tištěných periodik, která jednou za čas vydají srovnání univerzit a hodnotí je na základě různých aspektů. Z posledních let je možné uvést třeba „Žebříček vysokých škol“, který zveřejnily Hospodářské noviny. Jedná se o komparaci univerzit, ne však konkrétních studijních programů či oborů. Hodnocení je sice prováděno poslední tři roky pravidelně, ovšem pevné místo v podvědomí českých studentů zatím nezaujímá. Může se však stát východiskem pro určitý budoucí rozvoj v této oblasti a následné vytvoření statistik, které podobně jako ve Spojeném království budou hrát při rozhodování zájemce o studium účetnictví důležitou roli. V tabulce níže je uvedeno hodnocení univerzit z českého prostředí, které je možné brát jako návodné pro vytvoření žebříčků konkrétních studijních oborů v České republice. 95

Tab. 45: Žebříček vysokých škol ČR zveřejněný Hospodářskými novinami dne 23. 01. 2014

Pramen: Ihned.cz. Hospodářské noviny. [online]. 1996-2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné na WWW:



Obsah studijních plánů

Z hlediska struktury studijních plánů jsou vidět mezi českými programy a programy ve Spojeném království rozdíly, na druhou stranu však nalezneme studijní plány, které jsou velmi podobné. Ve Spojeném království jsou seznamy předmětů obsažených ve studijních plánech daleko rozsáhlejší než v České republice, jsou více rozvětveny do různých podoborů účetnictví. V České republice je kladen důraz spíše na absolvování nejdůležitějších a v praxi nejpoužívanějších předmětů a na jejich kvalitní výstup v podobě vědomostí studentů. Studijní plány obsahují v základu velmi podobné předměty zaměřené například na finanční či manažerské účetnictví. Co lze považovat za nedostatek je například často chybějící předmět orientovaný na odměňování zaměstnanců, mzdové účetnictví a vše s touto oblastí související. Každý ekonom by měl znát fungování mezd a její složení, ale často tomu tak není. Tento předmět je zařazován do studijních plánů jen velmi zřídka, a to na školách v obou státech. K povinným předmětům by měly patřit také ty, které se zaměřují na spojení účetnictví 96

a informačních technologií. Z hlediska využívání v praxi je tento předmět nezbytný, měl by se zaměřovat nejen na účetní softwary, ale také na zpracování dat v základním kancelářském balíčku Microsoft Office. Zařazením takového předmětu se student více přiblíží účetní, ale i jiné ekonomické praxi, a nebude mít velké potíže při nástupu do zaměstnání. 

Studijní materiály

Další slabinou, kterou je možno zdůraznit, je v případě českých vysokých škol malá flexibilita při tvorbě studijních materiálů pro studenty. Účetnictví jako takové je vědní obor, který zaznamenává velmi často změny, především změny v zákonech, v metodách výpočtu apod. Řada studentů se setkává při výuce účetnictví se starými materiály, které nejsou aktualizovány, používají se několik let po jejich vydání a reakce na novelizaci je poněkud pomalejší. Zde samozřejmě působí řada faktorů, kterými jsou vysoké školy omezeny, jako například náklady související s pravidelnou publikací. I přesto však musí vyučující pravidelně pracovat na aktualizaci materiálů a jejich modernizaci a jít tak ruku v ruce s vyvíjející se situací v dané oblasti. 

Praktické vzdělávání

Jako poslední postřeh ze srovnání univerzit v České republice a ve Spojeném království je třeba zmínit zcela jiný náhled univerzit na praktické vyučování. Na českých univerzitách se spíše nesetkáme s kvalitní praxí zajišťovanou konkrétní univerzitou i přesto, že obor účetnictví je na praktické zkušenosti tolik citlivý. Absolvent bez praxe v účetnictví je velmi utlačován oproti jiným, kteří již mají alespoň dvouletou praxi v oboru, a má velké problémy s uplatněním. Česká republika v porovnání s jinými zahraničními státy se toto teprve učí a postupně se vytváří spolupráce univerzit s různými firmami, které nabízí studentům možnost stáží a odborné praxe. Ve Spojeném království je naopak spolupráce ekonomicky zaměřených škol a stovek podniků na denním pořádku. Ekonomické fakulty nabízí přímo obory, jejichž součástí je roční placená praxe ve společnosti, se kterou fakulta spolupracuje. Tyto firmy si již z řad studentů vybírají své budoucí pracovníky a absolventi tak mají jednodušší nástup do pracovního prostředí. Možnost zařazení praxe do průběhu studia v České republice je znázorněno následujícím schématem. Jedná se o návrh, jaké podoby odborných stáží a praxe by mohli studenti účetnictví využívat. V první řadě je třeba zmínit průběžnou praxi, kterou posluchač může vykonávat prostřednictvím práce na částečný úvazek, případně formou brigád, které nabízí nejrůznější finanční instituce, daňové kanceláře či velké společnosti zabývající se účetní a daňovou činností. Dále by posluchačům účetnictví měly být k dispozici krátkodobé či dlouhodobé stáže, které by mohli absolvovat v období mezi semestrální výukou nebo během posledních dvou ročníku, kdy již nemusí studovat tolik kurzů, případně si strukturu semestru přizpůsobit tak, aby na tuto odbornou stáž měli dostatek času. V úvahu připadají samozřejmě i zahraniční stáže, které pro studenty znamenají zdokonalování jazykových dovedností. V neposlední řadě je třeba zmínit možnost inspirovat se strukturou bakalářských programů ve Spojeném království a zařadit do průběhu studia roční odbornou praxi v podobě placeného pracovního umístění, zahraničního studia nebo pracovního pobytu. 97

Schéma 4: Znázornění praktické výuky na českých univerzitách

Pramen: vlastní zpracování

98

ZÁVĚR Hlavní náplní této diplomové práce bylo porovnat současnou situaci výuky účetnictví na vysokých školách univerzitního typu a to s vybraným zahraničním státem, který je součástí evropského kontinentu. Pro toto srovnání bylo vybráno Spojené království především z důvodu odlišného vzdělávacího systému, jiného historického vývoje a jazykové dostupnosti. Práce je dělena na teoretický základ a následnou praktickou část. Teoretická část diplomové práce podává obecný přehled o výuce. Popisuje historický vývoj účetnictví a jeho výuky. Dále se zabývá charakteristickými rysy výuky obecně a následně je konkretizuje na účetnictví. Popisuje například, jaké mohou být cíle výuky, typy a formy výuky nebo jaké způsoby ověřování znalostí jsou na vysokých školách běžně využívány a s čím konkrétně se student účetnictví na univerzitách v rámci těchto charakteristik setká. Další část teoretického základu se zaměřuje zvlášť na univerzity v České republice a ve Spojeném království. Obě části jsou koncipovány podobným způsobem. Nejdříve je popsán vývoj legislativní úpravy, která se vztahuje k účetnictví a ovlivňuje tedy také samotnou výuku. Následně práce podává přehled o vzdělávacím systému v daném státě, a to s hrubým nastíněním středoškolského vzdělávání a pak především vzdělávání vysokoškolského. Jsou zmíněny odlišnosti obou státu a jejich vliv na studenty. Teoretická část v neposlední řadě analyzuje jednotlivé univerzity, fakulty, obory a předměty, které jsou soustředěny na poskytování znalostí z oboru účetnictví, a shrnuje danou problematiku z teoretického hlediska. Praktická část je soustředěna na konkrétní porovnání vybraných univerzit a fakult. Je především tvořena výčtem předmětů, které jsou součástí studijních plánů jednotlivých oborů. Dochází zde ke srovnání oborů z hlediska obsažených předmětů, jenž studenti účetnictví musí absolvovat, nebo mají nastaveny jako povinně volitelné. Výsledkem srovnání je zjištění průniku předmětů, které se vyskytují na většině či všech srovnávaných fakultách. Z těchto předmětů je pak vybrán jeden, který je předmětem kriteriálního hodnocení, jež je blíže popsáno v metodice této práce. Přínosem práce je především uvedení možností případných zlepšení, která jsou inspirována vzájemnými rozdíly mezi oběma státy. Návrhy jsou založeny na odlišnostech výuky účetnictví v obou systémech, které byly vysledovány při analýze jednotlivých oborů a předmětů. Patří mezi ně například kladení většího důrazu českých univerzit na praktickou výuku a podpora pracovní spolupráce firem a ekonomicky zaměřených vysokých škol, která by umožňovala umisťování studentů do reálného prostředí výkonu účetní či jiné profese, dále pak zařazování některých předmětů do povinné části studijních plánů, které jsou na českých univerzitách i univerzitách ve Spojeném království méně časté a v neposlední řadě tvorba kriteriálního hodnocení univerzit, studijních programů a oborů, které chybí v českém vysokoškolském prostředí a mohlo by být dobrým vodítkem pro výběr kvalitního oboru pro studium účetnictví.

99

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie [1]

JANHUBA, M. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010. 176 s. ISBN 978-80-245-1662-2

[2]

PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 154 s. ISBN 9788024742175

[3]

MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido. 2003. 219 s. ISBN 8073150395

[4]

MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9

Legislativa [5]

Business center.cz. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [online]. 1998-2013. [cit. 2013-05-11] Dostupné na WWW: ISSN 1213-7235

[6]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

[7]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

[8]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

[9]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

[10]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

[11]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

100

[12]

Sagit.cz. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. [online]. 19962014 [cit. 2013-11-06]. Dostupné na WWW:

[13]

ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 5388-5419. Dostupný na WWW:

Elektronické zdroje [14]

KRÁL, B. Výuka účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. In Sborník z odborné konference SVŠES, s. r. o., Inovace výuky účetnictví a daní ve vazbě na mezinárodní standardy [online]. Praha, 26. května 2006. [cit. 2014-01-14]. s. 88. ISBN 80-86744-56-6. Dostupné na WWW:

[15]

HÝBLOVÁ, Eva; PASEKOVÁ, MARIE. Využití výukových programů v distančním vzdělávání. In Distanční vzdělávání v České republice–současnost a budoucnost– sborník přednášek z III. Národní konference. 2004. Dostupné na WWW: <www.csvs.cz/konference/...sbornik/Hyblova%20Pasekova-110-113.doc>

[16]

DOLEJŠOVÁ, Vendula. Historie účetnictví. Praha, 2011. Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra Financí a účetnictví. Dostupné na WWW:

[17]

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna. [online]. 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné na WWW:

[18]

PROCHÁZKA, D. Regulace a mezinárodní harmonizace účetnictví. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra finančního účetnictví a auditingu. Prezentace dostupná na WWW:

[19]

FICHNOVÁ, Kateřina. Aplikace mezinárodních účetních standardů v ČR. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra veřejné ekonomie. Dostupné na WWW:

[20]

BŘEZINOVÁ, H. Regulace účetnictví v České republice po 1. lednu 2004. In Sborník z odborné konference SVŠES, s. r. o., Trendy ve výuce účetnictví na vysokých školách neuniverzitního směru [online]. Praha: 2004, [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

[21]

Obchodní akademie T. Bati a VOŠE Zlín. Oazlin.cz. [online]. 2014 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW: http://www.oazlin.cz/svp/svp_oa.pdf

[22]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Msmt.cz. [online]. 2013 [cit. 2013-1226]. Dostupné na WWW: 101

[23]

Národní ústav odborného vzdělávání. Nuov.cz. [online]. 2008 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

[24]

Vysoká škola ekonomická v Praze. Vse.cz. [online]. 2000-2014 [cit. 2013-12-26]. Dostupné na WWW:

[25]

Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích. Katedra účetnictví a financí. [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW:

[26]

Vysoká škola ekonomická v Praze. Vse.cz. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW:

[27]

Mendelova univerzita v Brně. Uis mendelu. [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW:

[28]

Informační systém Masarykovy univerzity. Is.muni.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-0104]. Dostupné na WWW:

[29]

Informační systém Masarykovy univerzity. Is.muni.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-0104]. Dostupné na WWW:

[30]

Vysoká škola ekonomická v Praze. Vse.cz. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné na WWW:

[31]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 20002014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[32]

Ekonomická fakulta. Katedra účetnictví. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[33]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 20002014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[34]

Česká zemědělská univerzita v Praze. Czu.cz. [online]. 2007+ [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[35]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 20002014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW: 102

[36]

Česká zemědělská univerzita v Praze. Czu.cz. [online]. 2007+ [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[37]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta ekonomiky a managementu. [online]. 20002014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[38]

Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích. Katedra účetnictví a financí. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné na WWW:

[39]

DAY, Robert. UK accounting regulation: An historical perspective. Bournemouth University School of Finance and Law, 2000. Dostupné také na WWW:

[40]

Knowledge guide to UK Accounting Standards. ICAEW Library and Information Service. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

[41]

Catalogue Pearsoned. Pearsoned Education Ltd. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

[42]

Knowledge guide to UK Accounting Standards. ICAEW Library and Information Service. [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné na WWW:

[43]

Secondary Education in the UK. InterNations Connecting Global Minds. [online]. 2007-2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

[43]

Babington guardians. Babingtonguardians.com.hk. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

[44]

University of Cambridge. Cambridge International AS-level and A-level. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

[45]

University Subject Tables 2014. The Complete University Guide. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

103

[46]

Diploma in Accounting and Finance. The London School of Economics and Political Science. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

[47]

MSc in Accounting and Finance. University of Bath School of Management. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné na WWW:

[48]

BROUČEK, Pavel. Analýza a srovnání výuky informatiky na vysokých školách v ČR a USA. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky. Katedra systémové analýzy, s. 167. Dostupné na WWW:

[49]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW: <www.msmt.cz/file/32885/download/>

[50]

Odbor analyticko-statistický. MŠMT. [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW:

[51]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na WWW:

[52]

Vysoká škola ekonomická v Praze. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW: <www.vse.cz>

[53]

Vysoká škola ekonomická v Praze. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

[54]

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

[55]

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

[56]

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

[57]

Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW: <www.econ.muni.cz>

[58]

Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

104

[59]

Ekonomicko-správní fakulta. Masarykova univerzita. [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na WWW:

[60]

Ekonomická fakulta. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné na WWW:

[61]

Index studijních oborů na VŠB-TU Ostrava. Ekonomická fakulta. [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné na WWW:

[62]

Index studijních oborů na VŠB-TU Ostrava. Ekonomická fakulta. [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na WWW:

[63]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:

[64]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky. [online]. 20002014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:

[65]

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky. [online]. 20002014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na WWW:

[66]

Higher education – Costs and scholarships. Education UK. [online]. 2014 [cit. 201404-06]. Dostupné na WWW:

[67]

Higher Education Statistics Agency. Free Online Statistics – Students & qualifiers. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na WWW:

[68]

Higher Education Statistics Agency. Free Online Statistics – Students & qualifiers. [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné na WWW:

[69]

University of Bath. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:

[70]

University of Bath. Study. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:

[71]

University of Bath. Programme and unit catalogues. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné na WWW:

105

[72]

University of Liverpool. [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné na WWW:

[73]

University of Liverpool. Study. [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné na WWW:

[74]

University of Liverpool. Study at Liverpool. [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné na WWW:

[75]

University of Exeter. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:

[76]

University of Exeter. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:

[77]

University of Exeter. Undergraduate Study. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:

[78]

University of Exeter. Business School. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na WWW:

[79]

University of Leeds. [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na WWW:

[80]

University of Leeds. Leeds University Business School. [online]. 2014 [cit. 2014-0410]. Dostupné na WWW:

[81]

University of Leeds. Leeds University Business School. [online]. 2014 [cit. 2014-0410]. Dostupné na WWW:

106

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání pro čtyřleté denní studium ....................... 35 Tabulka 2: Ekonomicky zaměřené fakulty veřejných vysokých škol ČR ................................ 36 Tabulka 3: Vzdělávací systém ve Spojeném království ........................................................... 51 Tabulka 4: Vzorový obsah zkoušek AS-level a A-level z předmětu účetnictví ....................... 52 Tabulka 5: Přehled univerzit nabízejících výuku účetnictví a financí ve Spojeném království ............................................................................................................. 53 Tabulka 6: Hodnocení podle struktury předmětu ..................................................................... 57 Tabulka 7: Bonus udělený za strukturu předmětu .................................................................... 57 Tabulka 8: Hodnocení podle způsobu ukončení předmětu ....................................................... 58 Tabulka 9: Počet studentů, poprvé zapsaných a absolventů VŠ v letech 2008 – 2012 ............ 62 Tabulka 10: Ekonomicky zaměřené fakulty dle počtu studentů (stav k 20. 1. 2014) ............... 64 Tabulka 11: Studijní programy se zaměřením na účetnictví .................................................... 65 Tabulka 12: Studijní programy s výukou účetnictví ................................................................. 66 Tabulka 13: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru BC UC ............................................... 66 Tabulka 14: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru MGR UC ........................................... 68 Tabulka 15: Nabízené programy se zaměřením na účetnictví .................................................. 69 Tabulka 16: Nabízené programy s výukou účetnictví .............................................................. 69 Tabulka 17: Studijní plán oboru MGR FIN .............................................................................. 70 Tabulka 18: Nabízené programy se zaměřením na účetnictví .................................................. 71 Tabulka 19: Nabízené programy s výukou účetnictví .............................................................. 72 Tabulka 20: Předměty zaměřené na účetnictví ze studijního oboru BC UCDA ...................... 72 Tabulka 21: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru MGR UCDA ..................................... 74 Tabulka 22: Nabízené programy se zaměřením na účetnictví .................................................. 75 Tabulka 23: Studijní programy s výukou účetnictví ................................................................. 75 Tabulka 24: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru BC UaD ............................................. 75 Tabulka 25: Srovnání výuky účetnictví na bakalářském stupni vzdělávání ............................. 76 Tabulka 26: Srovnání předmětu Účetnictví II .......................................................................... 77 Tabulka 27: Srovnání výuky účetnictví na navazujícím magisterském stupni vzdělávání ...... 78 Tabulka 28: Srovnání předmětu Auditing ................................................................................ 79 Tabulka 29: Počet studentů na univerzitách v letech 2000 – 2013 ........................................... 81 Tabulka 30: Studijní programy zaměřené na účetnictví ........................................................... 83 Tabulka 31: Předměty zaměřené na účetnictví z oboru BC UCFIN UofB ............................... 83 Tabulka 32: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru MGR UCFIN UofB.............................. 84 Tabulka 33: Nabízené studijní programy zaměřené na účetnictví ............................................ 85 107

Tabulka 34: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru BC UCFIN UofLiv .............................. 86 Tabulka 35: Studijní programy zaměřené na účetnictví ........................................................... 87 Tabulka 36: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru BC UCFIN UofEx ............................... 88 Tabulka 37: Moduly zaměřené na účetnictví z oboru MGR UCFIN UofEx ............................ 89 Tabulka 38: Studijní programy zaměřené na účetnictví ........................................................... 90 Tabulka 39: Moduly z oblasti účetnictví oboru BC UCFIN UofLee ....................................... 90 Tabulka 40: Moduly z oblasti účetnictví oboru MGR UCFIN UofLee .................................... 91 Tabulka 41: Srovnání programů na bakalářském stupni vzdělávání ........................................ 92 Tabulka 42: Srovnání předmětu Manažerské účetnictví .......................................................... 93 Tabulka 43: Srovnání programů na navazujícím magisterském stupni vzdělávání ................. 93 Tabulka 44: Srovnání předmětu Finanční účetnictví II ............................................................ 94 Tabulka 45: Žebříček vysokých škol ČR zveřejněný Hospodářskými novinami dne 23. 01. 2014........................................................................................................................ 96

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Počet studentů veřejných vysokých škol dle typu studia (stav k 20. 1. 2014) ............. 63 Graf 2: Podíl studentů veřejných VŠ z hlediska zaměření studijních programů ...................... 64 Graf 3: Vývoj počtu studentů na univerzitách v letech 2000 – 2013 ....................................... 80 Graf 4: Struktura studentů v ak. roce 2012/13 podle typu studijních programů ...................... 81 Graf 5: Struktura studentů ve školním roce 2012/13 podle zaměření studia ............................ 82

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Vývoj účetní legislativy ve Spojeném království .................................................. 49 Obrázek 2: Územní rozdělení veřejných, soukromých a státních vysokých škol (2011) ......... 60 Obrázek 3: Aktivní studia na vysokých školách podle obcí (2011) ......................................... 61

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Organizační formy výuky na vysoké škole ............................................................. 20 Schéma 2: Systém kurikulárních dokumentů vzdělávání v ČR................................................ 35 Schéma 3: Zdroje autority ........................................................................................................ 48 Schéma 4: Znázornění praktické výuky na českých univerzitách ............................................ 98

108

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A-level - General Certificate of Education in Advanced Level - Certifikát z pokročilé úrovně vzdělání ASB - Accounting Standards Board - Rada pro účetní standardy ASC - Accounting Standards Committee - Komise pro účetní standardy AS-level - General Certificate of Education in Advanced Subsidiary level - Certifikát z dodatečné pokročilé úrovně vzdělání BC UaD - bakalářský studijní obor Účetnictví a daně na UTB BC UC - bakalářský studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku BC UCDA - bakalářský studijní obor Účetnictví a daně na VŠB-TUO BC UCFIN UofB - bakalářský studijní program Účetnictví a finance na University of Bath BC UCFIN UofEx - bakalářský studijní program Účetnictví a finance na University of Exeter BC UCFIN UofLee - bakalářský studijní program Účetnictví a finance na University of Leeds BC UCFIN UofLiv - bakalářský studijní program Účetnictví a finance na University of Liverpool ČR - Česká republika DS label - Diploma Supplement label - Dodatek k diplomu ECTS label - European Credit Transfer System label - Evropský kreditový systém FRC - Financial Reporting Council - Rada pro finanční výkaznictví FRC Board - Financial Reporting Council Board - Rada pro finanční výkaznictví FRS - Financial Reporting Standards - Standardy finančního výkaznictví GAAP - Generally Accepted Accounting Practice - Všeobecně uznávané účetní praktiky GCSE - General Certificate of Secondary Education - Certifikát za absolvování střední školy (maturitní vysvědčení) IAS - International Accounting Standards - Mezinárodní účetní standardy IASB - International Accounting Standards Board - Rada pro mezinárodní účetní standardy IASC - International Accounting Standards Commitee - Výbor pro mezinárodní účetní standardy IFRS - International Financial Reporting Standards - Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ISA - International Standards on Auditing - Mezinárodní standardy auditu MGR FIN - magisterský studijní obor Finance MGR UC - magisterský studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku MGR UCDA - magisterský studijní obor Účetnictví a daně na VŠB-TUO MGR UCFIN UofB - magisterský studijní program Účetnictví a finance na University of Bath 109

MGR UCFIN UofEx - magisterský studijní program Účetnictví a finance na University of Exeter MGR UCFIN UofLee - magisterský studijní program Účetnictví a finance na University of Leeds MU - Masarykova univerzita PC - personal computer - osobní počítač UK - United Kingdom - Spojené království UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization - Organizace OSN pro vědu, výchovu a kulturu UTB - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VŠ - vysoká škola VŠB-TUO - Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava VŠE - Vysoká škola ekonomická v Praze

110

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Studijní plán oboru BC UC Příloha č. 2: Studijní plán oboru MGR UC Příloha č. 3: Studijní plán oboru BC UCDA Příloha č. 4: Studijní plán oboru MGR UCDA Příloha č. 5: Studijní plán oboru BC UaD Příloha č. 6: Studijní plán programu BC UCFIN UofB Příloha č. 7: Studijní plán programu MGR UCFIN UofB Příloha č. 8: Studijní plán programu BC UCFIN UofLiv Příloha č. 9: Studijní plán programu BC UCFIN UofEx Příloha č. 10: Studijní plán programu Podnikání a účetnictví UofEx Příloha č. 11: Studijní plán programu Účetnictví UofEx Příloha č. 12: Studijní plán programu MGR UCFIN UofEx Příloha č. 13: Studijní plán programu BC UCFIN UofLee Příloha č. 14: Studijní plán programu MGR UCFIN UofLee

111

Příloha č 1: Studijní plán oboru BC UC Název předmětu

Počet kreditů

Oborově povinné předměty (120 kreditů) Právo 5 Ekonomie 1. 8 Informatika 5 Daně a sociální zabezpečení 6 Finanční teorie, politika a instituce 5 Marketing a podniková politika 5 Management 4 Hospodářské dějiny 4 Matematika 6 Finance podniku 6 Účetnictví I. 6 Mezinárodní ekonomie 3 Statistika 6 Centrální bankovnictví 6 Finanční účetnictví II. 6 Účetnictví státní správy a samosprávy 6 Finanční matematika 6 Manažerské účetnictví 6 Finanční analýza 6 Daně v účetnictví ČR 6 Bakalářský seminář 3 Oceňování podniku I. 6 Oborově volitelné předměty I (24 kreditů) Základy účetnictví v angličtině 4 Účetnictví v zemědělství 3 Účetnictví neziskových organizací 3 Účetnictví v různých právních formách podnikání 3 IFRS pro malé a střední podniky 3 Účetnictví a daně individuálního podnikatele 5 Účetní výkaznictví podle IFRS 3 a US GAAP ‐ základní koncepty (v anj) Praktika na počítači z manažerského účetnictví I. 3 Účetnictví pro měření výkonnosti 3 Oborově volitelné předměty II (12 kreditů) Obchodní a hospodářské právo 8 Informatika 3 Analýza a návrh informačních systémů 7 Vybrané ekonomické disciplíny - historie 3

Př. + Cv.

Semestr

4+0 4+2 2+2 2+2 4+0 2+2 2+0 2+0 2+2 2+2 2+2 2+0 2+2 4+0 2+2 2+2 2+2 2+2 2+2 2+2 0+2 2+ 2

1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 4. 4. 4. 4. 5. 5. 5. 6.

0+2 2+0 2+0 2+0 2+0 2+2

X. X. X. X. X. X.

2+0

X.

0+2 0+2

X. X.

4+2 2+0 2+2 2+0

X. X. X. X.

Příloha č. 2: Studijní plán oboru MGR UC Název předmětu

Počet kreditů

Př. + Cv.

Oborově povinné předměty (54 kreditů) Ekonomie II 6 4+2 Využití ICT ve finančním účetnictví 6 2+2 Manažerské účetnictví II 6 2+2 Investiční rozhodování a dlouhodobé financování 6 2+2 Strategický orientované manažerské účetnictví 6 2+2 Auditing 6 2+2 Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných 6 2+2 Speciální seminář 3 0+2 Konsolidovaná účetní závěrka 6 2+2 Diplomový seminář 3 0+2 Volitelné předměty v hlavní specializaci (18 kreditů) Analýzy trhu cenných papírů 4 0+3 Bankovnictví II 6 4+0 Bilanční a účtové teorie 3 2+0 Controlling v nevládních neziskových organizacích 3 0+2 Dividendová politika a krátkodobý fin. mgm 3 2+0 Exekutivní informační systémy 3 0+2 Financial Contracting 3 2+0 Finanční řízení koncernů 3 2+0 Fiskální politika (anglicky) 3 2+0 Judikatura EU a její vliv na zdanění v ČR 3 2+0 Kapitálové trhy II 6 4+0 Mezinárodně uznávané principy účetního výkaznictví 6 4+0 Mezinárodní aspekty účetního výkaznictví 3 2+0 Microeconomics of Banking 3 2+0 Oceňování derivátů 3 2+0 Oceňování nehmotného majetku 6 4+0 Oceňování nemovitostí 6 4+0 Oceňování nemovitostí II 3 2+0 Oceňování podniku II 6 2+2 Počítačem integrované řízení podniku 6 2+2 Pojišťovnictví II. 6 4+0 Pokročilé účetnictví - vybrané problémy 3 2+0 Převodní ceny 3 0+2 Risk management 4 3+0 Seminář odborný intenzivní 3 0+2 Seminář odborný mimosemestrální 3 0+2 Seminář z finančního řízení koncernu 3 0+2 Strategické řízení (anglicky) 3 0+2

Semestr

1. 1. 1. 2. 2. 2. 3. 3. 3. 4. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X.

Strategicky orientované manažerské účetnictví (anglicky) Teorie a praxe dluhopisů Teorie a úloha peněz v ekonomice Účetní řešení insolvence Účetnictví bank, vykazování finančních nástrojů Účetnictví cenných papírů Účetnictví pojišťoven Vnější a vnitřní kontrola Vybrané problémy finančního účetnictví a auditingu Základní aspekty US GAAP Základy oceňování podniku Zdanění spotřeby II

6 3 4 3 6 3 3 3 3 3 6 6

2+2 0+2 0+2 0+2 2+2 0+2 2+0 2+0 2+0 2+0 2+2 2+2

X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X. X.

Příloha č. 3: Studijní plán oboru BC UCDA Počet kreditů

Název předmětu

Př. + Cv.

Semestr

2+2 2+0 2+2 2+2 2+1 2+1 0+2 2+2 2+1 2+2 2+2 2+2 2+1 0+2 2+1 2+2 2+1 2+1 2+2 2+2 2+2 2+1 4+0 2+2 2+2 2+1 2+1 2+2 2+1 0+4 0+3 2+2 0+6 0+2 2+2 2+ 2

1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 5. 5. 5. 5. 5. 5. 5. 6. 6. 6. 6.

Povinné předměty Mikroekonomie A Právo Matematika A Podniková ekonomika A Informatika A Deskriptivní ekonomie ČR Tělesná výchova A Makroekonomie A Management Marketing Matematika B Statistika A Informatika B Tělesná výchova B Přímé daně A Účetnictví A Systém daní a odvodů Mezinárodní účetnictví Operační výzkum A Přímé daně B Účetnictví B Obchodní právo Pracovní a sociální právo Finance Náklady, kalkulace a ceny Účetnictví a daně individuálního podnikatele Účetnictví nestátních neziskových organizací Nákladové účetnictví Mezinárodní účetnictví Bakalářský seminář A Odborná praxe Finanční řízení a rozhodování Bakalářský seminář B Bakalářská práce Účetnictví kapitálových společností Nepřímé daně

6 3 5 5 4 3 0 6 4 5 5 5 5 0 4 5 4 4 5 5 5 4 4 5 4 4 4 5 4 2 4 4 3 15 5 5

Povinně volitelné předměty Management malého podniku 4 Geografie Evropy 3 Tvorba internetových stránek 3 Komunikační dovednosti 2 Fundamentals of Accounting 5 Regionální a environmentální ekonomie 4 Veřejné finance A 4 Hospodářská politika A 5 Metody pro rozhodování manažera 4 Anglická odborná konverzace - Účetnictví a daně 2 Daňová evidence 4 Ekonomie životního prostředí A 4 Společenství a smluvní právo 4 Ekonomická kriminalita 3 Evropská unie 3 Malé a střední podnikání 4 Základy finančních trhů 3 Využití ICT v účetnictví 4 Zpracování podnikatelské dokumentace 3 Komunikace a intergrace OZP 4

2+1 2+1 1+2 0+2 2+2 3+0 2+1 2+2 2+1 0+2 2+1 2+1 4+0 2+0 2+0 1+2 3+0 0+3 0+3 2+2

3. 3. 3. 3. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 5. 5. 5. 5. 5. 5. 5. 6. 6. 6.

Příloha č. 4: Studijní plán oboru MGR UCDA Název předmětu

Počet kreditů

Př. + Cv.

Semestr

2+1 3+0 2+1 2+0 2+2 2+2 2+1 2+1 2+2 3+1 0+2 2+0 2+2 2+2 2+1 3+1 0+4 2+1 2+1 0+6 0+0

1. 1. 1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 4. 4.

3+0 2+1 2+1 3+0 2+2 0+2 2+1 2+1 2+1 4+0 2+0 2+0 2+1 2+1

1. 1. 1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 3. 3.

Povinné předměty Makroekonomie B 5 Nepřímé daně B 4 Daňová teorie 5 Právo EU pro ekonomy A 3 Statistika B 5 Matematika v ekonomii 5 Mikroekonomie B 5 Přímé daně C 5 Účetnictví vybraných účetních jednotek 5 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 5 Speciální seminář 3 Právo EU pro ekonomy B 3 Podnikatelská etiketa 4 Mezinárodní zdanění a poradenství v oblasti daní 5 Audit v účetnictví 5 Transakce s podnikem v účetnictví 5 Diplomový seminář A 2 Daně v EU 5 Oceňování a akvizice 4 Diplomový seminář B 3 Diplomová práce 20 Povinně volitelné předměty Dějiny ekonomických teorií 4 Fiskální teorie a politika 4 Správa společností 4 Bankovnictví a kapitálové trhy 3 Ekonometrie 5 Firemní angličtina I 2 Obchodní operace se zahraničím 4 Účetnictví bank a pojišťoven 4 Daně, mzdy a pojistné 4 Finanční právo 4 Základy finančního poradenství 3 Zahraničně-obchodní politika 3 Krizový management 4 Manažerské účetnictví 4

Konsolidovaná účetní závěrka Likvidace a insolvenční řízení Hospodářská politika EU Ochrana spotřebitele Corporate social responsibility

4 4 3 3 5

2+1 2+1 2+0 3+0 1+2

3. 3. 3. 3. 3.

Příloha č. 5: Studijní plán oboru BC UaD Název předmětu

Počet kreditů

Povinné předměty Informatika pro ekonomy 3 Matematika EI 5 Základy podnikové ekonomiky 5 Management I 6 Mikroekonomie I 6 Počítačové zpracování dat 3 Matematika EII 5 Základy projektového řízení 3 Makroekonomie I 6 Základy účetnictví 5 Management I 6 Finanční trhy a bankovnictví 5 Statistika 5 Daně I 6 Finanční účetnictví I 6 Daně II 6 Manažerské účetnictví 6 Daně individuálního podnikatele 3 Finanční účetnictví II 6 Účetní a daňové SW 4 Základy kvantitativních metod 4 Seminář k bakalářské práci 3 Základy mezinárodního účetnictví 6 Podnikové finance 6 Finanční a správní právo 4 Ekon. a účetnictví neziskového sektoru 6 Základy controllingu 4 Daně a účetnictví v praxi 10 Mzdové účetnictví 4 Právo pro ekonomy 5 Corporate Finance 6 Basics of Quantitative Methods 4 Odborná rozprava SZBZ 0 Povinně volitelné předměty Accounting in English 3 Systém řízení BAŤA 3 Řízení projektů I 3

Př.+Cv.+Sem.

Ročník

1+1+0 2+2+0 2+0+2 2+0+1 2+0+2 0+2+0 2+2+0 2+0+0 2+0+2 2+2+0 2+0+1 2+0+2 2+2+0 2+2+0 2+2+0 2+2+0 2+2+0 0+0+2 2+2+0 0+2+0 1+2+0 0+0+1 2+2+0 2+0+2 3+0+0 2+2+0 1+1+0 0+5+0 1+1+0 3+0+1 2+0+2 1+2+0 0+0+0

1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3.

0+0+2 1S+0+1 0+0+3

2. 2. 2.

Manažerská psychologie Řízení projektů II Culture of Managerial Communication Kultura manažerské komunikace Základy podnikových informačních systémů Základy podnikání I Ekonomika veřejné správy Human Resource Management I Řízení lidských zdrojů I

5 3 3 3 3 3 3 5 5

2+0+1 0+0+3 1+0+1 1+0+1 1+2+0 0+0+2 2+0+1 2+0+1 2+0+1

2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3.

Příloha č. 6: Studijní plán programu BC UCFIN UofB Název předmětu

Počet kreditů

1. ročník Úvod do obchodního práva Právo v kontextu

6 6 1. semestr Povinné předměty

Úvod do mikroekonomie Úvod do statistiky Matematika I Úvod do podnikového účetnictví Povinně volitelné předměty Akademické psaní pro rodilé mluvčí Akademické psaní pro management 2. semestr Povinné předměty Úvod do makroekonomie Obchodní výpočty Korporátní finance a investiční ocenění Účetnictví a organizace Povinně volitelné předměty Akademické komunikační schopnosti pro management Finanční trhy v mezinárodním kontextu 3. semestr Povinné předměty Organizační chování Manažerské účetnictví Finanční principy Povinně volitelné předměty Mikroekonomie I pro středně pokročilé Makroekonomie I pro středně pokročilé Ochodní predikce Strategické finanční rozhodování 4. semestr Povinné předměty Finanční účetnictví a výkaznictví Korporátní finance pro pokročilé Finanční empirické metody výzkumu

6 6 6 6 3 3

6 6 6 6 3 3

6 6 6 6 6 6 6

6 6 6

Povinně volitelné předměty Mikroekonomie II pro středně pokročilé Makroekonomie II pro středně pokročilé Obchodní právo IT a jejich obchodní kontext Marketing Operační management Řízení lidských zdrojů I Organizační design, výkon a změna Podniková odpovědnost: principy a perspektivy 3. ročník Povinně volitelné předměty Úvod do ekonometrie 5. semestr Povinné předměty Finanční účetnictví pro pokročilé Povinně volitelné předměty Řízení státní pokladny Finanční trhy - vlastní kapitál Obchodní dohody E-business Řízení Rozšířené inzertní teorie Pracovní právo Studie evropské integrace 1 Management zásobování Inovace, industrializace & mezinárodní konkurenceschopnost Tvorba rozhodnutí Soukromí, důvěra a bezpečnost v informačních systémech Současné problémy v podnikání a společnosti Strategický management Psychologie spotřebitele Manažerské poradenství: teorie a praxe 6. semestr Povinné předměty Risk management a vnitřní kontrola Manažerské účetnictví pro pokročilé Povinně volitelné předměty Makroekonomie pro pokročilé Management strategie a lidských zdrojů Studie evropské integrace 2 Mezinárodní obchodní právo Investiční bankovnictví

6 6 6 6 6 6 6 6 6

12

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

6 6 6 6 6 6 6

Vývoj informačních systémů Rozvoj organizačního poradenství Ekonomické záležitosti, konkurenceschopnost a politiky Sociální marketing Komparace podnikání a strategií: Čína a Indie Obchodní strategie ve světovém měřítku Mezinárodní rozměr organizačního chování Mezinárodní marketing a management UK daně a daňové plánování pro rostoucí obchod Podnikání a životní prostředí Auditing a odpovědnost Investice a obchodování Udržitelné řízení provozu Finanční trhy - deriváty Současné problémy v účetní praxi Behaviorální finance

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

Příloha č. 7: Studijní plán programu MGR UCFIN UofB Název modulu 1. semestr Povinné moduly Ekonometrie pro ekonomiku a finance Finanční účetnictví I Teorie finančního rozhodování Manažerské účetnictví I Povinně volitelné moduly Investiční management Bankovnictví Správa a řízení 2. semestr Povinné moduly Finanční ekonometrie Korporátní finance Finanční účetnictví II Manažerské účetnictví II Povinně volitelné moduly Mezinárodní finance Analýza finančních výkazů Disertační práce Mgr. disertace

Počet kreditů

6 6 6 6 6 6 6

6 6 6 6 6 6 30

Příloha č. 8: Studijní plán programu BC UCFIN UofLiv Název modulu 1. ročník Povinné moduly Úvod do finančního účetnictví Kvantitativní metody pro účetnictví a finance Organizace a management Dovednosti pro profesi účetního Úvod do financí Úvod do manažerského účetnictví Ekonomické principy podnikání a trhů Informační systémy pro účetní 2. ročník Povinné moduly Finanční výkaznictví Finanční management Teorie účetnictví Manažerské účetnictví Povinně volitelné moduly Manažerská ekonomika 1 Teorie podniku Ženy v managementu Podniková sociální odpovědnost 3. ročník Povinné moduly Teorie a praxe účetnictví Obchodní finance Daňová politika a praxe Obchodní strategie Manažerské účetnictví pro pokročilé Podnikové výkaznictví a analýza Povinně volitelné moduly Správa a řízení Finance a trhy Derivátové cenné papíry

Semestr

1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2.

3. 3. 4. 4. 3. 3. 3. 3.

5. 5. 5. 6. 6. 6. 5. 6. 6.

Příloha č. 9: Studijní plán programu BC UCFIN UofEx Název modulu

Počet kreditů

1. ročník Povinné moduly (120 kreditů) Obchodní právo pro účetní profesi Manažerské koncepty a praxe Úvod do finančního účetnictví Úvod do manažerského účetnictví Podnikové finance pro účetnictví Úvod do statistiky Ekonomické principy 2. ročník Povinné moduly (90 kreditů) Finanční účetnictví Daně Manažerské účetnictví pro středně pokročilé Korporátní finance Povinně volitelné moduly (30 kreditů) Filozofie ekonomiky Matematika pro ekonomy Úvod do financí a účetnictví Veřejné finance Ekonomické principy a ekonomika Úvod do cestovního ruchu Podnikání a cestovní ruch Podnikání a společnost Řízení provozu Mohl bys být podnikatel? Management cestovního ruchu v souvislosti s životním prostředím Spotřebitelské chování Management cestovního ruchu v mezinárodním měřítku Mezinárodní management a globalizace Podnikové chování Management lidských zdrojů Vedení a tým Úvod do řídích studií Vedení: výzvy a praxe Co je potřeba k vedení změn?

15 15 15 15 15 15 30

30 30 15 15 15 15 15 30 30 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Informační systémy Podnikatelské zkušenosti Letní škola v zahraničí Třetí podnikatelský sektor: Kooperace 3. ročník Povinné moduly (90 kreditů) Korporátní právo Manažerské účetnictví pro pokročilé Korporátní finance pro pokročilé Finanční výkaznictví pro pokročilé Řízení a odpovědnost Auditing Povinně volitelné moduly (30 kreditů) Informační systémy Finanční výkaznictví a analýza Mezinárodní zdanění Analýza finančních výkazů Veřejné finance Ekonomické principy a politika Statistika a ekonometrie Ekonomika manažerské strategie Futures a Opce Mezinárodní politická ekonomie Peníze a bankovnictví 2 Veřejné ekonomika 1 Chování, rozhodování a trhy Rozvojová ekonomika Ekonomický růst Matematika pro ekonomy (pokročilá) Management řízení Mohl bys být podnikatel? Management cestovního ruchu v souvislosti s životním prostředím Spotřebitelské chování Management cestovního ruchu v mezinárodním měřítku Mezinárodní management a globalizace Třetí podnikatelský sektor: Kooperace Podnikové chování Management lidských zdrojů Marketing a společnost Etika a organizace Spotřebitelský průzkum Management informačních systémů

15 15 15 15

15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 30 30 30 30 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Řízení událostí Strategické řízení operací Trhy se zaměřením na děti a mladistvé: Psychologická perspektiva Management nákupu a dodávek Vzdělávání a rozhodování v organizacích Mezinárodní podniková historie Strategický management Mezinárodní vývoj cestovního ruchu Funkční podniky Psychologické aspekty spotřeby Marketing management a strategie Klimatické změny v podnikání

15 15 15 15 15 15 30 15 15 15 15 15

Příloha č. 10: Studijní plán programu Podnikání a účetnictví UofEx Název modulu

Počet kreditů

1. ročník Povinné moduly (120 kreditů) Obchodní právo pro účetní profesi 15 Manažerské koncepty a praxe 15 Úvod do finančního účetnictví 15 Úvod do manažerského účetnictví 15 Obchodní finance pro účetní profesi 15 Úvod do statistiky 15 Ekonomické principy 30 2. ročník Povinné moduly (60 kreditů) Finanční účetnictví 30 Manažerské účetnictví pro středně pokročilé 15 Korporátní finance 15 Povinně volitelné moduly (30 + 30 kreditů) Řízení provozu 15 Spotřebitelské chování 15 Chování podniků 15 Management lidských zdrojů 15 3. ročník Povinné moduly (60 kreditů) Manažerské účetnictví pro pokročilé 15 Korporátní finance pro pokročilé 15 Strategický management 30 Povinně volitelné moduly (60 kreditů) Zdanění 30 Informační systémy 15 Finanční výkaznictví a analýza 15 Právo korporací 15 Mezinárodní zdanění 15 Analýza finančních výkazů 15 Finanční výkaznictví pro pokročilé 15 Řízení a odpovědnost 15 Auditing 15 Veřejné finance 30 Statistika a ekonometrie 30

Ekonomické principy a politika Ekonomika manažerské strategie Futures a Opce Mezinárodní politická ekonomie Peníze a bankovnictví 2 Veřejné ekonomika 1 Chování, rozhodování a trhy Rozvojová ekonomika Ekonomický růst Matematika pro ekonomy (pokročilá) Mohl bys být podnikatel? Management cestovního ruchu v souvislosti s životním prostředím Management cestovního ruchu v mezinárodním měřítku Mezinárodní management a globalizace Třetí podnikatelský sektor: Kooperace Marketing a společnost Etika a organizace Spotřebitelský průzkum Management informačních systémů Řízení událostí Strategické řízení operací Trhy se zaměřením na děti a mladistvé: Psychologická perspektiva Marketing management a strategie Management nákupu a dodávek Vzdělávání a rozhodování v organizacích Historie mezinárodního podnikání Průmyslové organizace 1 Funkční podniky Psychologické aspekty spotřeby Řízení provozu Spotřebitelské chování Chování podniků Management lidských zdrojů Klimatické změny v podnikání

30 30 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Příloha č. 11: Studijní plán programu Účetnictví UofEx Název modulu 1. ročník Povinné moduly (120 kreditů) Úvod do finančního účetnictví Ekonomické principy Principy v auditingu Úvod od manažerského účetnictví Obchodní finance pro účetní profesi Manažerské koncepty a praxe Úvod do statistiky pro účetní 2. ročník Povinné moduly (90 kreditů) Finanční účetnictví Daňová politika a praxe Manažerské účetnictví pro středně pokročilé Obchodní právo Informační systémy 3. ročník Povinné moduly (60 kreditů) Finanční výkaznictví Zdanění 4. ročník Povinné moduly (120 kreditů) Současné problémy v účetnictví a financích Audit a zajištění Manažerské účetnictví pro pokročilé Korporátní finance Korporátní finance pro pokročilé Mezinárodní zdanění Analýza finančních výkazů Veřejná správa a účetnictví Současné problémy v účetnictví a financích Manažerské účetnictví pro pokročilé Korporátní finance Korporátní finance pro pokročilé Mezinárodní zdanění Analýza finančních výkazů Veřejná správa a účetnictví

Počet kreditů

15 30 15 15 15 15 15

30 15 15 15 15

30 30

15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Příloha č. 12: Studijní plán programu MGR UCFIN UofEx Název modulu

Počet kreditů

1. ročník Povinné moduly (165 kreditů) Kvantitativní metody ve financích Finanční účetnictví pro pokročilé Základy finančního řízení Finanční modelování Manažerské účetnictví pro pokročilé Disertační práce Vedení společnosti, vykazování a její regulace Principy mezinárodního zdanění Povinně volitelné moduly (30 kreditů) Témata finanční ekonomiky Oceňování derivátů Domácí a mezinárodní řízení portfolia Bankovní a finanční služby Korporátní finance pro pokročilé Mezinárodní finanční management Portfolia investiční hra Finanční teorie pro pokročilé Behaviorální finance

15 15 15 15 15 60 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Příloha č. 13: Studijní plán programu BC UCFIN UofLee Název modulu

Počet kreditů

Semestr

20 20 10 10 20 20

1. + 2. 1. + 2. 1. 2. 1. + 2. 1. + 2.

20 10 20 20 10

3. + 4. 3. 3. + 4. 3. + 4. 3.

10 10 10 10 10 10 10 10 10 20 10 10

3. + 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 3. 3. 3. + 4. 3. 4.

---------20

---------5. + 6.

1. ročník Povinné moduly Ekonomické teorie a aplikace 1 Matematika a statistika pro podnikání a ekonomiku 1 Úvod do finančního účetnictví Úvod do manažerského účetnictví Cvičení z účetnictví a financí Základy financí 2. ročník Povinné moduly Korporátní finance Podnikatelské dovednosti pro účetnictví a finance Finanční účetnictví pro středně pokročilé Manažerské účetnictví pro středně pokročilé Statistika pro podnikání a ekonomiku 2 Volitelné moduly Od teorie k praxi Průmyslová ekonomika Mikroekonomie pro středně pokročilé Matematika pro podnikání a ekonomii 2 Podnikání ve fotbale Podniková ekonomie Úvod do ekonometrie Makroekonomie pro středně pokročilé Podnikatelská odpovědnost Obchodní a právní prostředí Finanční matematika 2 Finanční matematika 3 3. ročník Povinné moduly Kritické případy v účetnictví a financích Účetní teorie pro pokročilé Finance pro pokročilé Ostatní disertační a finanční analýzy

Volitelné moduly Správa a řízení Podnikatelská etika Teorie kapitálových trhů Vedení a řízení výkonnosti v účetnictví a financích Behaviorální finance Mezinárodní bankovnictví a finance Finanční deriváty Teorie finančního účetnictví Auditing a informační systémy Auditing a zajištění Mezinárodní podnikové finance Principy zdanění Finanční analýza

10 20 10 ---10 10 10 10 10 20 10 20 20

5. 5. + 6. 6. ----6. 5. 5. 6. 5. 5. 5. 5. + 6. 5. + 6.

Příloha č. 14: Studijní plán programu MGR UCFIN UofLee Název modulu

Počet kreditů

Semestr

15 15 15 15 15 15 45 15 15 15 15

2. 1. 1. 1. 1. 2. ---2. ------2.

15 15 15 15 15 15 15

1. 2. 1. 2. 2. 1. 2.

1. ročník Povinné moduly Finanční výkaznictví & Regulace Korporátní finance Kvantitativní metody Účetnictví a organizační výkonnost Aplikované finance Finanční analýza Disertace Výzkumné metody ve financích Mikrostrukturální cenné papíry Spotřebitelské a podnikatelské úvěry Současné problémy ve financích Volitelné moduly Informační a organizační projektování Správa a řízení Mezinárodní podnikové finance Forenzní účetnictví a finance Behaviorální finance Mezinárodní bankovnictví a finance Mezinárodní investování