Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Komparace poradenství mezi finančními institucemi a poradenskými společnostmi v ČR Bakalářská práce
Autor:
Štěpán Kratochvíl Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
Březen 2011
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci zpracoval samostatně a pouţil jen pramenŧ, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.
Praha dne 1.1.2011
Štěpán Kratochvíl
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Heleně Cetlové za vstřícný přístup k vedení bakalářské práce, praktické rady a podporu při jejím zpracování.
Anotace Cílem bakalářské práce je popis a porovnání finančního poradenství od rŧzných poskytovatelŧ na trhu ČR. První kapitola se zaměřuje na základní charakteristiku finančního trhu a subjektŧ, které na něm pŧsobí. Popisuje téţ legislativní rámec na jehoţ základě tyto subjekty na finančním trhu pŧsobí. Druhá kapitola charakterizuje bankovní sektor v ČR. Popisuje historii a členění a bankovního trhu a bankovního systému. Třetí kapitola se zaměřuje na trh finančních poradcŧ. Definuje finanční poradenství, popisuje trh a charakterizuje jednotlivé subjekty a jejich legislativní rámce. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotné porovnání jednotlivých finančních institucí a poradenských firem na základě několika kriterií. Tato kapitola obsahuje také shrnutí výsledkŧ celého porovnání. Poslední pátá kapitola představuje autorovu představu o budoucím vývoji jak na trhu bankovním, tak na trhu finančních poradcŧ.
Annotation The aim of this work is a description and comparison of financial advisory services from different providers on the market in the CR. The first chapter focuses on the basic characteristics of financial markets and organizations, which operates in that market. Also describes the legislative framework under which these entities operate in the financial market. The second chapter describes the banking sector in the country. It describes the history and structure of the banking market and banking system. The third chapter focuses on the market for financial advisors. Defines financial consultancy, describes the market and also describes the different entities and their legislative framework. The fourth chapter is focused on comparison of individual financial institutions and consulting firms based on several criteria. This chapter also contains a summary of the results of the comparison. The last fifth chapter presents the author's vision of the future development of the banking market and the market for financial advisors.
Úvod ..................................................................................................................................... 1 1.
Základní charakteristika finančního trhu ...................................................................... 4 1.1.
1.1.1.
Základní pojmy ............................................................................................. 4
1.1.2.
Subjekty finančního trhu .............................................................................. 5
1.1.3.
Funkce finančního trhu ................................................................................. 5
1.1.4.
Struktura finančního trhu .............................................................................. 6
1.2.
2.
Finanční trh ........................................................................................................... 4
Finanční instituce.................................................................................................. 8
1.2.1.
Banka ............................................................................................................ 8
1.2.2.
Investiční společnost................................................................................... 10
1.2.3.
Investiční fond ............................................................................................ 12
1.2.4.
Penzijní fond ............................................................................................... 13
1.2.5.
Pojišťovna a zajišťovna .............................................................................. 14
1.2.6.
Obchodník s cennými papíry ...................................................................... 17
Struktura bankovního sektoru v ČR ........................................................................... 19 2.1.
Historie bankovního sektoru v ČR ..................................................................... 19
2.2.
Bankovní systém v ČR ....................................................................................... 20
2.3.
Centrální banka ................................................................................................... 21
2.3.1. 2.4.
Komerční banky ................................................................................................. 22
2.4.1.
Základní činnosti ........................................................................................ 22
2.4.2.
Členění podle činnosti a oprávnění od ČNB .............................................. 22
2.5.
3.
Funkce ČNB ............................................................................................... 21
Struktura bankovního trhu .................................................................................. 24
2.5.1.
Dělení bank dle vlastnictví: ........................................................................ 25
2.5.2.
Dělení bank dle velikosti ............................................................................ 26
2.5.3.
Zpŧsobilost zaměstnancŧ banky ................................................................. 27
Trh finančních zprostředkovatelŧ ............................................................................... 28 3.1.
Definice základních pojmŧ ................................................................................. 28
3.2.
Historie trhu finančních poradcŧ ........................................................................ 28
3.3.
Struktura trhu finančních poradcŧ v ČR ............................................................. 29
3.3.1.
Dělení trhu podle zpŧsobu placení ............................................................. 30
3.3.2.
Dělení trhu podle smluvních vazeb ............................................................ 32
3.4.
Objem trhu .......................................................................................................... 32
3.4.1.
Pojištění ...................................................................................................... 32
3.4.2.
Investice ...................................................................................................... 33
3.4.3.
Úvěrové produkty a depozita...................................................................... 34
3.5.
3.5.1.
Sluţby dle ţivnostenského zákona ............................................................. 35
3.5.2.
Pojistné smlouvy ........................................................................................ 35
3.5.3.
Investiční instrumenty: ............................................................................... 40
3.6.
4.
Sdruţení společností ........................................................................................... 43
3.6.1.
AFIZ ........................................................................................................... 43
3.6.2.
USF ............................................................................................................. 44
Porovnání podle cen, sluţeb a kvality poskytovaných sluţeb .................................... 45 4.1.
Porovnání podle ceny ......................................................................................... 45
4.1.1.
Porovnání bankovních institucí podle ceny ................................................ 46
4.1.2.
Porovnání ceny sluţeb poradenských společností ...................................... 47
4.2.
Porovnání podle sluţeb....................................................................................... 49
4.2.1.
Banky .......................................................................................................... 50
4.2.2.
Stavební spořitelna ..................................................................................... 50
4.2.3.
Penzijní fond:.............................................................................................. 50
4.2.4.
Pojišťovna:.................................................................................................. 51
4.2.5.
Pojišťovací makléři: ................................................................................... 51
4.2.6.
Finanční poradce......................................................................................... 52
4.3.
Porovnání podle komplexnosti a kvality finančního poradenství ...................... 52
4.3.1.
Ipsos Tambor .............................................................................................. 53
4.3.2.
Modelový klient.......................................................................................... 53
4.3.3.
Hodnotící parametry ................................................................................... 54
4.3.4.
Výsledky společnosti IPSOS TAMBOR .................................................... 55
4.4. 5.
Legislativní rámec finančního poradenství......................................................... 34
Shrnutí výsledkŧ ................................................................................................. 57
Výhled do budoucnosti ............................................................................................... 58 5.1.
Vývoj bankovního sektoru ................................................................................. 58
5.2.
Vývoj sektoru finančního poradenství................................................................ 59
Pouţitá literatura ................................................................................................................. 60 Seznam tabulek:.................................................................................................................. 63 Seznam obrázkŧ: ................................................................................................................ 63
Úvod Termín „firemní poradenství“ zní sofistikovaně. Evokuje atmosféru noblesně zařízené kanceláře s koţenými křesly a originály renomovaných umělcŧ na stěnách, kde špičkový finanční profesionál diskrétně radí svým klientŧm, jak investovat miliardové majetky. Ano, některé interiéry pro obsluhu špičkových klientŧ tak i skutečně vypadají. Cesta do takové kanceláře však není jednoduchá. Většinou začíná v obchodních sítích specializovaných finančních institucích či poradenských společností. Finanční trh v ČR se rozvíjel postupně a spolu s tímto postupným rozvojem finančních sluţeb a spektra finančních produktŧ docházelo k rozvoji, vývoji a změnám na trhu finančního poradenství, který se těmito sluţbami zabývá. Finančnictví se čím dál víc dostává do hledáčku zájmu běţných lidí, kteří stále více vyhledávají moţnosti jak efektivně spravovat své osobní finance. Těmto účelŧm vyuţívají sluţeb jak zavedených kamenných finančních institucí, tak v poslední době i internetových sluţeb a v neposlední řadě sluţby nezávislých poradenských společností. Díky atraktivitě tohoto trhu se trh finančních poradcŧ velmi rychle plní. V současné době je v rŧzných registrech registrováno více neţ sto tisíc rŧzných typŧ finančních poradcŧ. Dŧvodem pro výběr tématu byla autorova osobní zkušenost z oblasti poradenství, ţe kvalita finančního poradenství je stále více diskutovaným problémem současnosti. Na trhu pŧsobí rŧzné typy finančních poradcŧ vystupující ve vztahu vŧči klientovi v rŧzných rolích a nabízející odlišné typy sluţeb nabízených pod jednotným pojmem finanční poradenství. Není jednoduché orientovat se v nabídkách finančních poradcŧ a situaci nepomáhá ani vzájemné napadání všech zainteresovaných stran o kvalitách sluţeb a výhodách konkrétních finančních institucí. V takovém prostředí není pro zájemce o finanční poradenství jednoduché rozhodnout se, čí sluţby má vyuţít a které finanční poradenství pro něj bude to správné. Cílem této práce je popsat jednotlivé subjekty, které se věnují finančnímu poradenství. Popsat strukturu tohoto trhu, jednotlivé typy finančních institucí a poradenských společností včetně jejich legislativních rámcŧ a závěrečné porovnání finančního poradenství, které tyto společnosti poskytují. V první kapitola této práce je popsána základní charakteristika finančního trhu. Popisuje základní funkce finančního trhu, jeho základní strukturu a dělení. Dále se tato
1
část věnuje finančním institucím. Základním popisŧm jednotlivých institucí, legislativním rámcŧm, které upravují jejich činnost a údaje o aktuálním zastoupení na trhu. Druhá kapitola je věnována bankovnímu sektoru v ČR. Krátce zmiňuje historii tohoto trhu. Popisuje bankovní systém a definuje roli a funkci centrální banky. V této kapitole jsou také uvedena data o aktuálních stavech bankovních domŧ na trhu v ČR. Závěr kapitoly je věnován zpŧsobilosti zaměstnancŧ bankovního sektoru. Třetí kapitola se stejným zpŧsobem zaměřuje na trh finančního poradenství. Věnuje se jak historii trhu, tak i jeho struktuře. Velmi detailně rozebírá jednotlivé typy poradcŧ, které na trhu pŧsobí. Popisuje jejich činnost podle typu vztahu s klientem i podle typu vztahu s finanční institucí. Ve čtvrté kapitola jsou prezentovány jednotlivé komparace finančního poradenství. Tato část práce je věnována samotné komparaci nejen finančních institucí mezi sebou, ale také vzájemnému porovnání s poradenskými firmami. Ne vţdy je toto porovnání moţné dělat mezi všemi účastníky tohoto trhu. Práce se zabývá popisem moţností jednotlivých komparací, jejich vhodnosti a vypovídací schopnosti dat, které vzešly z těchto komparací. Případně dává doporučení pro nejefektivnější provedení srovnání. Poslední pátá kapitola nabízí budoucí moţný vývoj, který mŧţe na tomto trhu finančních poradcŧ nastat. Nabízí moţnosti opatření, které by mohly vést ke kultivaci tohoto sektoru. Vzhledem k tomu ţe cílem práce je komparace je nutné zvolit téţ metodologii výzkumu. Tato práce bude porovnávat jednotlivé subjekty za prvé podle ceny. Pro porovnávání cenových nákladŧ u jednotlivých bank, je vţdy nutné si předem specifikovat jaké sluţby budou u banky vyuţívány a poté komparovat dle sazebníkŧ, tyto jednotlivé sluţby mezi sebou. Tato činnost mŧţe být poměrně sloţitá a časově náročná. Autor stejně jako zájemce, který by chtěl najít banku poskytující nejlevnější sluţbu, a při tom nemá dostatek času či znalostí, aby sám provedl porovnání sazebníkŧ, vyuţil rŧzných webových kalkulátorŧ, které na svých stránkách nabízejí k dispozici rŧzné finanční servery, jako jsou Finance.cz, Peníze.cz, Měšec.cz. A nebo zvláštní webový portál věnovaný poplatkŧm: Bankovní poplatky.com. Odborné komparaci jednotlivých bank mezi sebou se věnují jak finanční servery tak i specializované výzkumy, jako například výzkum který provádí webový portál www.vstricnabanka.cz . Porovnávat poradenské společnosti podle ceny sluţeb, je výrazně jednodušší neţ v případě bankovních institucí. Tento poměrně podstatný rozdíl vzniká především díky
2
obrovskému rozdílu v nabídce poskytovaných sluţeb. Zatím co bankovní instituce nabízí svým klientŧm širokou škálu úzce specializovaných sluţeb. Poradenské společnosti nabízí v podstatě sluţbu jen jednu a to finanční poradenství. K porovnání poradenských společností mezi sebou je tedy nezbytné získat informace o ceně, za kterou poskytují své sluţby a pak tyto hodnoty vzájemně komparovat. Za druhé bude tato práce provádět porovnání podle komplexnosti a kvality. Na rozdíl od komparace ceny či produktové nabídky, je srovnání kvality velmi obtíţné. Nejdou zde porovnávat ţádná konkrétní data. Kvalita bývá mnohdy velmi subjektivní záleţitostí. Aby byla při porovnání dat zajištěna objektivita je nutné provádět zkoumání kvality formou výzkumu. Například formou mystery shoppingu. Při tomto zpŧsobu výzkumu speciálně vyškolení a informacemi vybavení zástupci navštěvují předem vybrané pobočky či zástupce finančních institucí a v roli přesně definovaného klienta projdou nabízenými sluţbami. Toto obchodní jednání je zaznamenáno a zpětně vyhodnoceno podle jasně stanovených kriterií. Tyto data je pak moţné mezi sebou úspěšně porovnávat, přičemţ platí pravidlo: Čím větší je počet jednotlivých návštěv a jednotlivých hodnotitelŧ, tím větší je objektivita výsledného hodnocení. Autor se rozhodl vyuţít veřejně publikovaných dat z prŧzkumu, který prováděli specializované agentury.
3
1. Základní charakteristika finančního trhu 1.1.
Finanční trh
1.1.1. Základní pojmy Finanční trh – Tento pojem bývá nejčastěji definován jako místo, kde dochází k místnímu i časovému soustředění nabídky peněţních prostředkŧ a poptávky po nich. Pokud by se měl tento pojem rozebrat z většího detailu, dal by se definovat asi takto: souhrn investičních instrumentŧ, institucí, postupŧ a vztahŧ, při nichţ dochází k přelévání volných finančních zdrojŧ mezi přebytkovými a deficitními jednotkami na dobrovolném smluvním základě. V uţším pojetí bývá jako trh krátkodobých a dlouhodobých cenných papírŧ, trh finančních derivátŧ a dalších trţních segmentŧ v podobě devizového trhu a trh reálných aktiv. Finanční trh není jediným trhem, který se v trţní ekonomice, takové, která alokuje zdroje prostřednictvím decentralizovaného rozhodování mnoha firem a domácností díky jejich interakcím na trzích zboţí a sluţeb1, ale je jedním z komplexu několika trhŧ, které jsou v rámci trţní ekonomiky zpravidla rozlišovány. Existuje ještě trh zboţí a sluţeb a trh práce a pŧdy, které existují vedle sebe, vzájemně se ovlivňují, podmiňují a doplňují. Obrázek 1: Pohyb finančních prostředků mezi trhy v tržní ekonomice
Trh zboží a služeb
Výrobní
Finanční trh
jednotky
Spotřební jednotky
Trh práce a půdy
Zdroj: VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a. s., 2007, str. 17
1
Krabec, J. Finanční trhy – funkce, členění, analytické metody, teorie portfolia a kolektivní investování. Praha: BIVŠ, 2002, str 6.
4
Obrázek č.1 přibliţuje jak na finanční trh vstupují nejen spotřební jednotky (nejčastěji je to sektor osobní, domácnosti, vládní a veřejné instituce), ale také jednotky výrobní. Finanční přebytky, neboli úspory, které vznikají tím, ţe mají spotřebitelé běţnou spotřebu niţší neţ je jejich běţný dŧchod, jsou zde převáděny od jednotek přebytkových k jednotkám deficitním. Následující část práce se věnuje jednotlivým subjektŧm, které se na finančním trhu vyskytují.
1.1.2. Subjekty finančního trhu
Přebytková jednotka bývá definována jako subjekt, který disponuje
přebytkem volných finančních prostředkŧ, pro které v daném období nemá uplatnění a je ochoten tyto prostředky zapŧjčit za určitých smluvních podmínek jinému subjektu. Zjednodušeně lze přebytkové jednotky označovat jako investory, kteří své investiční prostředky investují s rŧzně dlouhým časovým horizontem. Investor by měl brát při rozhodování o budoucí investici v úvahu tři základní kriteria: výnos, riziko, likvidita
Deficitní jednotka se nachází ve zcela opačné situaci. Tento subjekt
momentálně nedisponuje přebytkem naopak má nedostatek volných finančních prostředkŧ. Tato situace mu brání v realizaci svých cílŧ a tak se deficitní jednotka snaţí na finančním trhu volné finanční prostředky získat. Deficitní jednotky bývají často označováni jako dluţníci. Dluţník by měl brát při rozhodování brát v úvahu výši nákladŧ spojených se ziskem volných finančních prostředkŧ a v neposlední řadě téţ dobu, na kterou tyto finanční prostředky získává a jak dlouho za ně bude muset platit náklady.
Bankovní a nebankovní zprostředkovatelé jsou třetím subjektem, se kterým
je moţné se na finančním trhu setkat. Tito zprostředkovatelé vstupují na finanční trh, aby zde za úplatu pomáhali přesouvat disponibilní finanční přebytky od přebytkových jednotek k jednotkám deficitním. Díky finančním zprostředkovatelŧm dochází k zvýšení moţností a sníţení náročnosti přesunu disponibilních volných finančních přebytkŧ jak pro přebytkové, tak pro deficitní jednotky.
1.1.3. Funkce finančního trhu Funkce finančního trhu, jsou nezastupitelné funkce, které finanční trh zpravidla vykonává ve funkční trţní ekonomice:
5
Shromažďovací2 - Dochází zde k dočasnému shromáţdění finančních
prostředkŧ, neţ dojde k jejich další distribuci deficitním jednotkám. Finanční prostředky, jejichţ finanční prostředky se zde shromaţdují jsou jak výrobní jednotky (převáţně podniky), tak spotřební jednotky (převáţně domácnosti), které chtějí vstupem na trh zhodnotit své volné peněţní prostředky.
Alokační - Tato funkce zajišťuje přesun volných finančních prostředkŧ na
základě kritérií výběru: výnos, riziko a likvidita. Volné finanční prostředky by tedy měla získat ta deficitní jednotka, která nabízí nejvyšší výnos s co nejniţším rizikem, při zajištění nejvyšší likvidity.
Cenotvorná - Na finančním trhu dochází k neustálému střetu nabídky
s poptávkou po určitém instrumentu, čímţ dochází k neustálému stanovování ceny tohoto instrumentu.Tento jev je velmi dŧleţitý i díky informacím, které sebou přináší. Tyto informace jsou velmi cenné nejen pro mikroekonomické subjekty jako jsou investoři, kteří díky znalostem kurzu schopni kalkulovat předpokládaný výnos nebo úroveň rizika3, ale také emitenti, kteří aplikují stejné zásady při oceňování vlastního či cizího kapitálu. Neméně dŧleţité jsou tyto data také pro makroekonomické subjekty jako centrální banky, vlády nebo regulatorní orgány, které jich vyuţívají
Diversifikace rizika - Finanční trh nabízí velké mnoţství moţností pro
ukládání resp. investování volných peněţních prostředkŧ s rŧznými mírami výnosu, s rŧznou mírou rizika a rŧznou likviditou. Moţnost sestavit si své portfolio z více rŧznorodých instrumentŧ, jejichţ výnosové míry jsou ve vzájemně negativním korelačním vztahu se proto na finančním trhu přímo nabízí.
1.1.4. Struktura finančního trhu Finanční trh se skládá ze dvou organicky na sebe navazujících trhŧ: peněţního a kapitálového, které se bezprostředně ovlivňují a vzájemně doplňují. Pro usnadnění orientace a detailnější poznání fungování finančního trhu se trh člení z rŧzných hledisek na jednotlivé a zároveň odlišné trţní segmenty. Trh se nejčastěji člení podle těchto nejpouţívanějších kritérií.
2
Občas bývá nazývána téţ Transformační viz. KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy – funkce, členění, analytické metody, teorie portfolia a kolektivní investování. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, 2002, str. 6 3 FOTR, Jiří. Strategické finanční plánování. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, 1999, str. 41
6
1.1.4.1.Dělení podle způsobu a postupu jakými jsou alokovány volné finanční prostředky
Přímá alokace finančních zdrojů - Tento zpŧsob přímého pohybu volných
finančních
prostředkŧ
od
přebytkové
jednotky
k jednotce
deficitní
bývá
tím
nejjednodušším, ale nese sebou značné nároky při řešení problémŧ spojených s vyhledáváním, prověřováním a laděním podmínek kontraktu, tak aby podmínky vyhovovali oběma stranám.
Polopřímá alokace finančních zdrojů - Vytváří jakýsi mezistupeň mezi
alokací přímou a nepřímou. Deficitní a přebytkové jednotky se jiţ vzájemně přímo nesetkávají, ale vyuţívají sluţeb prostředníka, který do tohoto vztahu vstupuje jako zdroj informací. Prostředník sám vyhledává a kontaktuje potenciální účastníky obchodu. V pozici prostředníkŧ se do emisních obchodŧ velmi často vstupují investiční banky či obchodníci s cennými papíry.
Nepřímá alokace finančních zdrojů - Umoţňuje vysoce efektivní a
likvidnější přesun volných finančních prostředkŧ s minimálními informačními i transakčními náklady. V tomto zpŧsobu alokace vystupují zprostředkovatelé v podobě bank, spořitelen, pojišťoven, investičních a penzijních fondŧ. Zprostředkovatelé nakupují od deficitních jednotek primární investiční instrumenty a emitují vlastní sekundární investiční instrumenty v podobě například podílových listŧ či akcií podílových nebo investičních fondŧ, které nabízí přebytkovým jednotkám. Za hotovost kterou získají od přebytkových jednotek mohou skupovat primární investiční instrumenty od jednotek deficitních. Obrázek 2: Struktura finančního trhu podle způsobů alokace
Finanční trh
Přímá alokace
Polopřímá alokace
Přímá alokace
finančních zdrojŧ
finančních zdrojŧ
finančních zdrojŧ
Zdroj: vlastní
7
1.2.
Finanční instituce
Finanční instituce – “ Finanční instituci definuje taktéţ zákon o bankách, a to v § 17a odst. 3. Rozumí se jí jiná osoba neţ banka podle zákona o bankách, která jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá nebo drţí podíly na právnických osobách nebo provádí některou z těchto činností: přijímání vkladŧ od veřejnosti, poskytování úvěrŧ, investování do cenných papírŧ na vlastní účet, finanční pronájem (finanční leasing), platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředkŧ, například platebních karet a cestovních šekŧ, poskytování záruk, otvírání akreditivŧ, obstarávání inkasa, poskytování investičních sluţeb podle zvláštního právního předpisu, s tím, ţe se v licenci uvede, které hlavní a doplňkové investiční sluţby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojŧm podle zvláštního právního předpisu, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře, směnárenskou činnost (nákup devizových prostředkŧ), poskytování bankovních informací, obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, pronájem bezpečnostních schránek, a dále činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými. Dále je finanční institucí investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonŧ, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.“4
1.2.1. Banka 1.2.1.1.Základní údaje Banka je podnikatelský subjekt5, kterému byla udělena bankovní licence za účelem provozování bankovní činnosti. Jedná se tedy o finanční zprostředkování prováděné na komerční bázi. Jejím charakteristickým rysem je příjem rŧzných forem vkladŧ na jedné straně a poskytování úvěrŧ na straně druhé. Bankovní licenci uděluje centrální banka. Ostatní bankovní činnosti jsou: 6
4
-
finanční pronájem,
-
platební styk a zúčtování,
-
vydávání a správa platebních prostředkŧ,
Citace: EPRAVO: Finanční holdingová společnost Dostupný na:
http://www.epravo.cz/top/clanky/financni-holdingova-spolecnost-38735.html?mail, 20.3.2011. 5
Musí mít právní subjektivitu akciové společnost s minimální výší základního kapitálu 500 mil. Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněţitými vklady 6 Taxativní výčet bankovních činností je uveden v § 1odst. 1 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách
8
-
otvírání akreditivŧ,
-
obstarávání inkasa,
-
finanční makléřství,
-
směnárenská činnost
-
pronájem bezpečnostních schránek.
Základní právní normou, kterou je upraven sektor bankovnictví, je Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisŧ. Vydání licence ze strany České národní banky znamená, ţe banka splnila zákonné poţadavky a vytvořila provozní předpoklady, aby mohla poskytovat sluţby a provozovat obchody v licenci označené. Následně je dohledem ČNB v pravidelných časových intervalech ověřováno, zda jsou tyto podmínky dodrţovány a zda banka postupuje obezřetně, tedy zda nedochází ze strany příslušné banky k riskantnímu nakládání se svěřenými peněţními prostředky. 1.2.1.2.Legislativní rámec Právní úprava bankovnictví je v České republice zakotvena v zákonech a prováděcích vyhláškách k nim. Protoţe je Česká republika členem Evropské unie, platí na jejím území i právní normy EU. Jsou jimi zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Ostatní právní normy, kterými jsou směrnice a doporučení, je povinna kaţdá členská země Evropské unie zapracovat do svých právních řádŧ. Oblast platebního styku je upravena samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředkŧ, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisŧ. Tento zákon ukládá bankám zejména povinnosti v oblasti dodrţování lhŧt při provádění peněţních převodŧ a charakterizuje odpovědnost banky při zneuţití jí vydané platební karty třetí osobou (tzn. osobou jinou, neţ je oprávněný drţitel platební karty), a to prostřednictvím internetu. Zákony:
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních druţstvech
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření
Vyhlášky ČNB:
Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank,
spořitelních a úvěrních druţstvech a obchodníkŧ s cennými papíry.
9
Vyhláška č. 233/2009 Sb., o ţádostech, schvalování osob a zpŧsobu
prokazování odborné zpŧsobilosti, dŧvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojŧ poskytovaných pobočce zahraniční banky a odŧvodnění k této vyhlášce.
Vyhláška č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační
databázi České národní banky – Centrální registr úvěrŧ.
Vyhláška č. 292/2010 Sb., kterou se mění vyhláška České národní banky č.
164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrŧ. Tyto zákony a vyhlášky jsou jasně definovanou normou, kterou musí tyto instituce při výkonu své činnosti respektovat a taky dávají regulatornímu orgánu jasný rámec pro výkon bankovního dohledu.
1.2.2. Investiční společnost 1.2.2.1.Základní údaje Investiční společnost je akciová společnost, jejímţ předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondŧ nebo v obhospodařování investičních fondŧ na základě smlouvy o obhospodařování. Investiční společnost mŧţe téţ obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti a mŧţe poskytovat jiné investiční společnosti nebo investičnímu fondu činnost související s kolektivním investováním, např. vedení účetnictví fondu kolektivního investování, zajišťování právních sluţeb pro fond kolektivního investování, oceňování majetku a závazkŧ fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie, vedení evidence podílových listŧ nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníkŧ nebo akcionářŧ, uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listŧ nebo akcií fondu kolektivního investování. Kromě kolektivního investování mŧţe investiční společnost obhospodařovat majetek zákazníka na základě smlouvy s ním, je-li součástí majetku investiční nástroj a má-li tuto činnost uvedenu ve svém povolení. Investiční společnost mŧţe poskytovat sluţby i v jiném členském státě Evropské unie prostřednictvím své organizační sloţky. Investiční společnost musí přijmout svŧj organizační řád a vnitřním předpisem upravit
10
administrativní a účetní postupy, kontrolní bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat, systém vnitřní kontroly, postupy k omezení střetu zájmŧ při poskytování sluţeb, opatření k ochraně vnitřních informací a opatření k předcházení manipulací s trhem. Investiční společnost je povinna obhospodařovat svŧj majetek s odbornou péčí a dávat přednost zájmŧm akcionářŧ nebo podílníkŧ fondu kolektivního investování a jiných osob, jejichţ majetek obhospodařují, před svými vlastními zájmy. Investiční společnost je povinna zavést pravidla obezřetného podnikání, systém řízení rizik a systém řízení likvidity. Investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost, tedy nesmí být v pozici Ovládající osoba a nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo jiné obdobné společnosti podle zahraničního práva. Profesionálními zákazníky se pro investiční společnosti stávají:
Stát
centrální banka, zahraniční centrální banka a ostatní světové bankovní instituce
banka
spořitelní a úvěrové druţstvo
obchodník s cennými papíry
pojišťovna
zajišťovna
investiční fond
penzijní fond 1.2.2.2.Legislativní rámec
Zákony:
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
Vyhlášky ČNB:
Vyhláška č. 269/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádostí podle zákona č
189/2004 Sb., o kolektivním investování
Vyhláška č. 270/2004 Sb., o zpŧsobu stanovení reálné hodnoty majetku a
závazkŧ fondu kolektivního investování a o zpŧsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování
11
1.2.3. Investiční fond 1.2.3.1.Základní údaje Investiční fond v případě investičního fondu se jedná o akciovou společnost, která získává prostředky nutné pro investování formou úpisu akcií. Investoři tyto akcie nakupují. Investiční fond je zakládán na dobu určitou, během níţ nemá fond povinnost od investora - akcionáře tyto akcie odkupovat. Investor – akcionář však mŧţe akcie investičního fondu prodat jinému investorovi (podobně jako u investičních fondŧ uzavřených) a získat tak finanční prostředky ještě před ukončením činnosti investičního fondu. Likvidita investic do investičních fondŧ je proto také menší neţ u investic do otevřených podílových fondŧ. Mnoţství akcií investičních fondŧ se v prŧběhu existence fondu většinou nemění. Ceny akcií investičního fondu podléhají zpravidla i z tohoto dŧvodu větším výkyvŧm neţ podílové listy otevřených podílových fondŧ, protoţe se v nich odráţí názor investorŧ na úspěšnost jejich investiční činnosti. Investiční fond lze zaloţit jen na dobu určitou, která musí být uvedena v jeho statutu. Obchodní firma musí obsahovat označení "uzavřený investiční fond". Jiné osoby nesmí uvedené označení uţívat. Investiční fond musí uveřejnit svŧj statut, který obsahuje informace o zpŧsobu investování a další informace, které investoři potřebují k přesnému a správnému posouzení investice. 1.2.3.2.Legislativní rámec Zákony:
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
Vyhlášky ČNB:
Vyhláška č. 269/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádostí podle zákona č
189/2004 Sb., o kolektivním investování
Vyhláška č. 270/2004 Sb., o zpŧsobu stanovení reálné hodnoty majetku a
závazkŧ fondu kolektivního investování a o zpŧsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování
12
1.2.4. Penzijní fond 1.2.4.1.Základní údaje Penzijní fondy jsou právnickými osobami, v České republice zakládány s právní subjektivitou akciové společnosti. Ke vzniku a činnosti fondu je třeba povolení od České národní banky. Součástí povolení musí být schválený statut a penzijní plán. Statut obsahuje zejména informace o činnosti penzijního fondu a o charakteru a cílech jeho investiční politiky. Penzijní plán přesně definuje druhy vyplácených dávek, podmínky, které musí být splněny pro jejich získání, zpŧsob výpočtu těchto dávek, výši příspěvkŧ, dŧvody pro vypovězení smluv, zpŧsob rozdělování výnosu ve prospěch účastníkŧ penzijního připojištění. Hodnota základního kapitálu, penzijního fondy musí činit alespoň 50 miliónŧ korun českých. Dohled nad činností penzijních fondŧ a činností jejich depozitářŧ7 vykonává Česká národní banka, státní dozor nad poskytováním státního příspěvku pak vykonává Ministerstvo financí České republiky. Penzijní fondy jsou specializované finanční instituce, které jako jediný subjekt smí provádět penzijní připojištění. Provozování penzijního připojištění je v České republice upraveno zákonem č. 42/1994 SB., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších novel. Někdy je penzijní připojištění chápáno jako forma nadstavby nad systémem dŧchodového zabezpečení. Od penzijního připojištění se očekává, ţe bude vedle základního dŧchodového zabezpečení plnit funkci dodatečného příjmu v dŧchodovém věku, ve stáří. Účastníci systému penzijního připojištění si do penzijních fondŧ odkládají a investují část svého příjmu (část svých úspor) během období, kdy jsou ekonomicky aktivní. Penzijní fondy tyto příspěvky zhodnocují investováním na finančních trzích. Naspořené a zhodnocené finanční prostředky pak slouţí k pokrytí potřeb účastníkŧ penzijního připojištění v jejich dŧchodovém věku. Penzijním připojištěním se rozumí shromaţďování peněţních prostředkŧ od účastníkŧ penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníkŧ, nakládá s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění8. Jinou činnost, neţ je penzijní připojištění, mohou penzijní fondy v České republice vykonávat pouze v případě,
7
Depozitář eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s § 20, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších novel. < http://business.center.cz/business/pojmy/p2220-depozitar-fondu-kolektivnihoinvestovani.aspx >, 20.2.2011 8
§1 zákona č. 42/1994Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších novel.
13
pokud bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním. Obhospodařování svého majetku mŧţe penzijní fond svěřit třetí osobě (např. investiční společnosti). 1.2.4.2.Legislativní rámec Zákony:
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního
připojištění
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Vyhlášky ČNB:
Vyhláška č. 302/2010 Sb., o předkládání výkazŧ a dalších informací penzijními
fondy České národní bance pro účely dohledu.
Vyhláška č. 93/2007 Sb., informační povinnosti penzijního fondu pro účely
dohledu České národní banky
1.2.5. Pojišťovna a zajišťovna 1.2.5.1.Základní údaje Pojišťovny a zajišťovny jsou
specifické finanční instituce pŧsobící v
pojišťovnictví, kterým bylo příslušným regulatorním orgánem (v současné době v ČR je to ČNB) v souladu se zákonem č.277/2009 Sb. uděleno povolení k provozování pojišťovací popřípadě zajišťovnictví. Pojišťovací činnost – rozumí se tím uzavírání pojistných smluv pojišťovnou9, správa pojištění a poskytování pojistných plnění z pojistných smluv, poskytování asistenčních sluţeb a zpracování osobních údajŧ včetně rodných čísel s těmito činnostmi souvisejících.10 Zajišťovací činnost – spočívá v přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. Zákon č. 277/2009 Sb., §3 vymezuje zajišťovací činnost jako přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíţe označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného 9
Podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, §3
10
14
(zajistné) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy, plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemţ součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny, Pojišťovna – tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona. Pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti. Jestliţe poskytuje pojišťovna sluţby v oblasti pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví dle ţivotního pojištění, musí pojišťovna vytvářet technické rezervy podle § 13 odst. 2 zákona č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisŧ. Poskytujeli ovšem pojišťovna sluţby v oblasti pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví dle neţivotního pojištění, musí pojišťovna vytvářet technické rezervy podle § 13 odst. 3 zákona č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisŧ. Primární činností pojišťovny je sjednávání a správa pojistných smluv a zároveň likvidace pojistných událostí. Pro organizační strukturu pojišťovny je typické, ţe je tvořena obecnými, ekonomickými, obchodními, provozními a produktovými útvary. Kromě útvaru vnitřní kontroly je dalším specifickým útvarem zajištění, do jehoţ kompetence spadá uzavírání a správa zajistných smluv. Jedním z nejdŧleţitějších útvarŧ je v organizačních struktuře pojišťovny odpovědný pojistný matematik do jehoţ kompetence spadá povinnost stanovit reálnou výši pojistného tak, aby bylo pojistné dostatečné a umoţňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost všech jejích závazkŧ. Zajišťovna - tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou ná rodní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona. Zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti. „Zajišťovna na sebe přebírá část rizik od pojišťovatele, které mŧţe opět zajišťovat u dalších zajišťoven. Stejně jako pojišťovna i zajišťovna si pro potřeby krytí svých závazkŧ vŧči pojišťovatelŧm, s nimiţ má uzavřenou zajišťovací smlouvu, vytváří zvláštní rezervy, a to přímo ze zajistného.
15
Jiţ z logiky věci je patrno, ţe se v souvislostí se svou zajišťovací činností zabývá i oceňováním rizik a posuzováním pojistných podmínek a sazeb pojistitele. Tím více v případech, kdy tyto pojistné produkty přebírá do zajištění. Pro upřesnění je třeba znovu zmínit, ţe zajišťovací činnost mŧţe vykonávat kromě zajišťovny také pojišťovna, na coţ se obecně velmi často zapomíná. Pro zajišťovnu platí podobná úprava jako pro pojišťovnu. Zásadním rozdílem je ovšem struktura klientely. Zatímco klienty jsou u pojišťovny jednotliví konkrétní pojistníci, klienty zajišťovny jsou jen pojišťovny. Druhým zásadním rozdílem je rovněţ to, ţe pojišťovna a její klient jsou de facto v postavení soupeřŧ, zatímco vztah zajišťovny a pojišťovny je typickým partnerským vztahem.“11 1.2.5.2.Legislativní rámec Zákony:
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (účinný od 1.1.2010)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví (účinný do 31.12.2010)
Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných
likvidátorech pojistných událostí
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Vyhlášky:
Vyhláška č. 359/2010 Sb., o zpŧsobu předkládání, formě a náleţitostech
výkazŧ pojišťovny a zajišťovny. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011
Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
pojišťovnictví (účinná od 1.1.2010)
Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
pojišťovnictví (účinná do 31.12.2009)
Vyhláška č. 433/2009 Sb., o zpŧsobu předkládání, formě a náleţitostech
výkazŧ pojišťovny a zajišťovny
Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla.
11
Citace: PFEIFER, Tomáš. Diplomová práce: Odpovědnost subjektů veřejného pojišťovacího práva., str.18
16
Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.
1.2.6. Obchodník s cennými papíry 1.2.6.1.Základní údaje Obchodník s cennými papíry je speciální český termín pro investiční firmu, která obchoduje s cennými papíry, obstarává pro emitenta vydávání cenných papírŧ a poskytuje s tím související sluţby, zprostředkovává nákup nebo prodej cenných papírŧ, zabezpečuje depotní operace, obstarává pro emitenta splácení cenných papírŧ a vyplácení výnosŧ z nich, provádí poradenskou činnost ve věcech týkajících se cenných papírŧ a obchodování s deriváty. Jde o právnické osoby, které pro tuto svou činnost musí získat povolení od regulatorního orgánu (v ČR je tímto orgánem ČNB). V povolení musí být přesně vymezen okruh investičních sluţeb, které je daný obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat. Obchodníci s cennými papíry mohou vznikat pouze v podobě akciové společnosti a mohou vydávat jenom akcie na jméno. Pokud nemá obchodník poskytování investičních sluţeb omezeno, musí jeho vlastní kapitál činit alespoň částku odpovídající 730 000 EUR, pokud mŧţe jen přijímat, předávat a provádět pokyny týkající se investičních nástrojŧ a obhospodařovat majetek zákazníka a v souvislosti s tím přijímat peněţní prostředky nebo investiční nástroje zákazníkŧ, musí jeho vlastní kapitál činit alespoň částku odpovídající 125 000 EUR. Povolení je udělováno na dobu neurčitou. Obchodník s cennými papíry je povinen ve vztahu k zákazníkŧm postupovat s odbornou péčí a je povinen zákazníky úplně, pravdivě a srozumitelně informovat o kaţdé podstatné skutečnosti, která souvisí s poskytováním investiční sluţby. Při propagaci svých sluţeb je povinen poskytovat jen pravdivé informace, nesmí zamlčovat dŧleţité skutečnosti a nabízet výhody, jejichţ spolehlivost nemŧţe zaručit. Obchodníci s cennými papíry mohou při poskytování investičních sluţeb vystupovat jako dealer nebo jako broker, popřípadě vystupovat v obou rolích. Pokud vystupuje obchodník s cennými papíry jako dealer, obchoduje svým jménem na vlastní účet a riziko. Obchodník v roli dealera musí vlastnit portfolio investičních instrumentŧ, do kterého a z kterého investiční instrumenty nakupuje a prodává. Dealer stanoví kurzy, za
17
které je ochoten obchodovat. Zdrojem zisku pro dealera je spread12. Výše spreadu je ovlivňována objemem uzavřených obchodŧ a konkurencí na trhu. Dealer je v dŧsledku toho, ţe obchoduje na svŧj účet a riziko, vystaven značnému kursovému riziku. Kurzy instrumentŧ v jeho portfoliu totiţ mohou rŧst, pak realizuje kapitálový zisk, nebo naopak klesat, pak realizuje kapitálovou ztrátu. Na druhé straně mŧţe získat dŧchody plynoucí z instrumentŧ v jeho portfoliu, pokud jsou právě vypláceny. Vystupuje-li obchodník s cennými papíry jako broker, mŧţe jednat vlastním jménem, nicméně na cizí účet a riziko. Jedná jako agent svých klientŧ, jejichţ příkazy k nákupu nebo prodeji realizuje. Za svou činnost získává broker odměnu v podobě provize. Broker ke své činnosti nepotřebuje portfolio investičních instrumentŧ, nestanovuje nákupní a prodejní kurzy, za které je ochoten obchodovat. Nepodstupuje ţádné kursové riziko. V jeho zájmu je pro své klienty zrealizovat co největší objem obchodŧ, a tak maximalizovat své provize. Mezi obchodníky s cennými papíry, kteří vystupují v roli brokerŧ, je moţné rozlišit obchodníky s cennými papíry, kteří nabízejí úplný servis všech hlavních, ale i doplňkových brokerských sluţeb, a na druhé strany obchodníky označované jako diskontní brokerská firma, kteří klientovi nabízejí pouze zprostředkování nákupu nebo prodeje investičních instrumentŧ bez jakýchkoliv dalších sluţeb, jako je například poradenství, provedení analýz, správa majetku a jiné. Obchodníci s úplným servisem kromě zprostředkování obchodu tedy mohou klientovi nabídnout také poradenství, úschovu a správu cenných papírŧ, emisní obchody či majetkovou správu. 1.2.6.2.Legislativní rámec Zákony:
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
Prováděcí nařízení č. 1287/2006, k směrnici o trzích s finančními nástroji
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Vyhlášky:
Vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při
poskytování investičních sluţeb a odŧvodnění k této vyhlášce.
12
Spread je rozpětí mezi nákupním a prodejním kurzem investičního instrumentu.
18
Vyhláška č. 276/2010 Sb., o předkládání výkazŧ a dalších informací
obchodníky s cennými papíry České národní bance. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Vyhláška č. 233/2009 Sb., o ţádostech, schvalování osob a zpŧsobu
prokazování odborné zpŧsobilosti, dŧvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojŧ poskytovaných pobočce zahraniční banky a odŧvodnění k této vyhlášce.
Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí
obchodník s cennými papíry své činnosti.
Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náleţitostech a zpŧsobu vedení deníku obchodníka
s cennými papíry a náleţitostech a zpŧsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele.
Vyhláška č. 58/2006 Sb., o zpŧsobu vedení samostatné evidence investičních
nástrojŧ a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojŧ.
Vyhláška č. 605/2006 Sb., o některých informačních povinnostech obchodníka
s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 242/2007 Sb. a odŧvodnění k novele vyhlášky, ve znění vyhlášky 234/2008 Sb. a odŧvodnění k novele vyhlášky, a ve znění vyhlášky č.232/2009 Sb. a odŧvodnění k novele vyhlášky.
2. Struktura bankovního sektoru v ČR 2.1.
Historie bankovního sektoru v ČR
„Základy moderního bankovního systému byly na území českých zemí vytvořeny na přelomu 19. a 20. století. Vznik Československé republiky v říjnu 1918 přinesl významné změny v celém hospodářském ţivotě, v bankovnictví pak především v oblasti organizační. V roce 1926 novelizací zákona o cedulové bance vznikla Národní banka československá, jejíţ hlavní funkcí je emise bankovek a udrţování kurzu k cizím měnám. Po skončení 2. světové války se peněţní soustava skládala z Národní banky československé jako emisní banky státu, z akciových obchodních bank a soukromých bankovních domu, druţstevních peněţních ústavŧ, zemských bank, reeskontního a lombardního ústavu, z poštovních a komunálních spořitelen a druţstevních záloţen. Německé banky byly obsazeny tzv. národní správou. V říjnu 1945 vyly dekretem
19
prezidenta republiky znárodněny akciové banky. Byla zřízena Ústřední správa bank jako nástroj jejich jednotného vedení, která připravila jejich postupné slučování. V roce 1948 byly zestátněny také soukromé bankovní domy. Národní banka československá byla přeměněna jiţ v roce 1945 z akciové společnosti na tzv. veřejný ústav. Prováděla emisní funkce, řídila peněţní oběh uvnitř státu a peněţní styky se zahraničím. Šeková zúčtování prováděla Poštovní spořitelna, která současně plnila funkci ústředí lidového peněţnictví. V českých zemích pŧsobilo osm znárodněných bank, na Slovensku šest; vedle toho svou činnost vykonávaly četné instituce tzv. lidového peněţnictví. V roce 1950 proběhla další etapa bankovních reforem. Byla zřízena Státní banka československá (SBČS), která zahájila svou činnost 1. 7. 1950. SBČS pŧsobila jednak jako centrální emisní banka státu, jednak jako banka pro poskytování provozních úvěrŧ a ústředí veškerého zúčtovacího styku, a poskytovala další operativně bankovní sluţby podnikŧm státním a druţstevním. Tuto úvěrovou a další operativně provozní činnost vykonávala rozvětvená síť poboček SBČS odpovídající územnímu uspořádání státu. S touto sítí splynuly i dřívější znárodněné banky. Po změně reţimu v r. 1989 a zahájení ekonomické reformy se změnila zásadně i struktura bankovního sektoru. Nejzřetelnější změnou byl přechod z jednostupňového uzavřeného systému na dvoustupňový otevřený bankovní systém. Dynamický rozvoj bankovního sektoru v první polovině 90. let byl dŧsledkem nedostatečné nabídky bankovních sluţeb, zpŧsobené malým počtem bank a omezenou nabídkou jejich sluţeb a současně rostoucí poptávku po bankovních sluţbách a úvěrech. S rozdělením Československa zanikla k 31. 12. 1992 Státní banka československá a k 1. 1. 1993 vznikla Česká národní banka (ČNB) jako centrální banka České republiky. Rok 2004 byl významným mezníkem pro českou ekonomiku a samozřejmě také pro český bankovní sektor. Tímto mezníkem je členství v Evropské unii od 1. května 2004.“13
2.2.
Bankovní systém v ČR
„V České republice je otevřený dvoustupňový (two-tier) bankovní systém, který je zaloţen na institucionálním oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje
13
Citace: HRDA, Lukáš. Bakalářská práce: Struktura bankovního sektoru v České republice. str. 9
20
centrální banka, a mikroekonomické funkce, kterou zajišťují komerční banky. Cílem centrální banky je měnová stabilita, cílem komerčních bank je vytváření zisku.“14 Obrázek 3: Struktura dvoustupňového bankovního systému
Dvoustupňový bankovní systém Centrální banka
Komerční banky
Zdroj: vlastní
2.3.
Centrální banka
V České republice zastává místo centrální banky Česká národní banka a je tedy ústřední bankou státu a zároveň orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. ČNB vykonává svou činnost v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisŧ.
2.3.1. Funkce ČNB
Emisní funkce – má výhradní právo k vydávání bankovek a raţbě mincí a
pamětních mincí. Vyměňuje poškozené a nahrazuje opotřebované bankovky.
Banka měny – Určuje a provádí měnovou politiku a prostřednictvím svých
nástrojŧ ovlivňuje mnoţství a cenu peněz v ekonomice.
Banka bank – Přijímá vklady od komerčních bank a zároveň jim úvěry
poskytuje. Vystupuje v roli zapŧjčitele poslední instance a kromě jiného provádí zúčtování mezi bankami.
Banka státu – Provádí operace pro vládu, spravuje státní dluh a emisí státních
cenných papírŧ mŧţe poskytnout úvěr vládě.
Dohled a regulace bankovního systému – ČNB je regulatorním orgánem,
který provádí dohled nad bankovním trhem.
14
REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2 vyd. Praha: Management Press, 1998,
21
2.4.
Komerční banky
Komerční nebo-li obchodní banky jsou podnikatelskými subjekty pŧsobícími na finančním trhu ve 2. stupni bankovní soustavy, vyvíjející činnost za účelem zisku . Činnost obchodních bank je upravena zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. V komerčním bankovnictví tvoří hlavní zdroj zisku úroková marţe mezi aktivními a pasivními úrokovými obchody. S tím souvisí i větší potřeba aktiv a dŧraz na jejich výnosnost. Je zřejmé, ţe hlavním rizikem pro komerční banku je riziko úvěrové, tedy riziko, ţe protistrana nedostojí svým závazkŧm včas a v plné výši.
2.4.1. Základní činnosti K základním činnostem obchodních bank patří:
Přijímání vkladŧ
Poskytování úvěrŧ
Poskytování dalších sluţeb
2.4.2. Členění podle činnosti a oprávnění od ČNB
Univerzální bankovnictví – Tyto banky nabízí svým klientŧm širokou škálu
bankovních sluţeb, jak z oblasti obchodních sluţeb, tak z oblasti sluţeb investičních. Nejsou tedy ČNB nijak limitovány. Velké univerzální obchodní banky obvykle disponují rozsáhlou pobočkovou sítí a zakládají i dceřiné společnosti pro poskytování některých speciálních produktŧ např. stavební spoření, hypoteční úvěry apod. Široká škála produktŧ umoţňuje univerzálním obchodním bankám relativní vyšší rozloţení rizik, coţ mŧţe pozitivně ovlivnit jejich stabilitu a přivést novou klientelu. Pro klienta je výhodou moţnost získat rŧzné sluţby a produkty u stejné banky. Mezi typické produkty univerzálních bank patří příjímání vkladŧ, poskytování úvěrŧ, zprostředkování platebního styku, emisní obchody, obchody s cennými papíry, depozitní sluţby atd.
Specializované bankovnictví – Jsou to banky, které disponují omezenou
bankovní licencí od ČNB a zaměřují se na určité vybrané bankovní produkty, které poskytují v náleţité kvalitě, obvykle rychleji a někdy i levněji neţ ostatní bankovní instituce. Druhy specializace:
Stavební spořitelna
Hypoteční banka
22
Spotřební a úvěrová druţstva
Ostatní Obrázek 4: Struktura sektoru komerčního bankovnictví
Obchodní banka
Univerzální banky
Specializované banky
Zdroj: vlastní
Stavební spořitelna – specifický typ spořitelny, který se jako subjekt
kolektivního investování zaměřuje na přijímání vkladŧ tedy spoření. Takto získané finanční prostředky pouţívá převáţně k poskytování účelových úvěrŧ pro výstavbu či rekonstrukci bytŧ nebo domŧ.
Hypoteční banka – tyto banky se zaměřují převáţně na poskytování
dlouhodobých úvěrŧ zajištěných zpravidla nemovitostí. Od roku 2006 také platí, ţe tuzemské hypoteční banky mohou emitovat vlastní hypoteční listy za účelem zajištění finančních zdrojŧ, bez povolení ČNB.
Spotřební a úvěrová družstva – druţstevní záloţny nejsou podle zákona č.
21/1992 Sb., o bankách bankou, ale mají podle zvláštního zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních druţstev oprávnění k výkonu těchto činností:
Příjímání vkladŧ od svých členŧ
Poskytování úvěrŧ svým členŧm
Poskytování peněţních sluţeb
Ostatní sluţby
Úvěrová činnost těchto institucí je realizována svépomocí, zejména pro podporu vlastních členŧ.
Ostatní – mezi specializované banky se řadí i banky zaměřené na podporu
vývozu, na podporu středních a drobných podnikatelŧ, na podporu ekologie, zemědělství, na podporu ručení, na pomoc při obnově likvidity či na pomoc při ozdravení bankovních aktivit.
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) – Jejím
cílem je podpora rozvoje malého a středního podnikání podle záměrŧ hospodářské politiky vlády České republiky. Od zaniklé Konsolidační banky převzala financování rozvojových
23
projektŧ, např. přímá podpora a investice do veřejně prospěšných projektŧ v oblastech infrastruktur a ekologie.
Česká exportní banka - Poskytuje státní podporu vývozu pomocí
vývozních úvěrŧ a poskytováním a financováním sluţeb souvisejících s vývozem.
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) – Tato
instituce vznikla v červnu 1992 jako státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrŧ proti teritoriálním a trţně nepojistitelným komerčním rizikŧm spojeným s vývozem zboţí a sluţeb z České republiky. Společnost EGAP se stala součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací sluţby všem vývozcŧm českého zboţí, sluţeb a investic bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu.
2.5.
Struktura bankovního trhu
„Pro základní charakteristiku bankovního sektoru v České republice jsou typické následující body:
z pohledu
vlastnické
struktury
je
bankovní
sektor
v ČR
výrazně
internacionalisován;
významnou měrou koncentrován a dominován velkými bankovními domy;
navzdory vysoké míře koncentrace přetrvává dosti významná míra vzájemné
kompetitivity mezi jednotlivými bankami.
banky střední velikosti neustále posilují svou aktivitu a představují jednu
z hybných sil zaměřených na neustálý přísun trţních inovací a to i tím, ţe pro velké bankovní domy v některých vybraných segmentech bankovního trhu představují reálnou konkurenci;
banky jsou leadery téměř všech finančních skupiny pŧsobících v České
republice, takţe lze hovořit o finančním trhu, kde hrají hlavní úlohy bankami vedené finanční konglomeráty
v posledních letech věnují banky velkou pozornost rozvíjení retailového
bankovnictví, kam spadají úvěry domácnostem a to jak spotřebitelské, tak na
24
uspokojení
potřeby
vlastnického
bydlení.
Retailové
úvěrování
je
dosti
dynamickým segmentem bankovního trhu.“15
2.5.1. Dělení bank dle vlastnictví: Banky se dají dle vlastnictví třídit na banky s rozhodující českou účastí a na banky s rozhodující zahraniční účastí. Rozhodující účast se váţe k vlastnické struktuře banky a sice je li tato vlastnická struktura převáţně domestikovaná nebo je zahraniční. Tabulka 1: Počet a struktura podle vlastnictví bank na finančním trhu v ČR
Počet a struktura bank na trhu v ČR 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 30.09.2010 37 37 39 41 Struktura bank podle vlastnictví celkem 8 7 7 8
Banky celkem k datu
Banky s rozhodující českou účastí
banky státní účastí
se
banky s rozhodující českou účastí celkem
v tom
banky s rozhodující zahraniční banky s rozhodující účastí zahraniční účastí
2
2
2
2
6 29
5 30
5 32
6 33
15
14
14
14
14 0
16 0
18 0
19 0
pobočky zahraničních bank banky v nucené správě Zdroj:
Počet
bank
podle
vlastnictví.
Dostupný
na:
15
Citace: Česká bankovní asociace: Bankovní sektor. Dostupný na: http://www.czech-ba.cz/bankovnisektor, 12.2.2011
25
2.5.2. Dělení bank dle velikosti Dalším dělením, které lze na bankovním trhu uplatnit je dělení dle velikosti, tedy dle výše bilanční sumy. Z tohoto členění jsou vyjmuty pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny.
Velká banka – do této kategorie se řadí banky, které mají bilanční sumu vyšší
nad 100 mld. Kč. (např. Česká spořitelna, ČSOB, HVB Bank, Komerční banka)
Střední banka – do této kategorie se řadí banky, které mají bilanční sumu
v rozpětí od 15 do 100 mld. Kč (např. Citibank, GE Money Bank, Raiffeisenbank)
Malé banky – do této kategorie se řadí banky, které mají bilanční sumu niţší
neţ 15 mld. Kč (např. banka, BAWAG Bank CZ, Wüstenrot hypoteční banka)
Pobočky zahraničních bank – např. ABN AMRO Bank, Commerzbank,
Deutche Bank
Stavební spořitelny – např. Českomoravská stavební spořitelna, Hypo
stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna Tabulka 2: Podíl bank dle výše bilanční sumy na finančním trhu v ČR Podíl bank dle výše bilanční sumy na trhu v ČR
Bankovní sektor celkem V tom: velké banky střední banky malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Bankovní sektor celkem V tom: velké banky střední banky malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Bankovní sektor celkem
31.12.200 31.12.200 30.09.200 31.12.200 30.9.201 7 8 9 9 0 Aktiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 61,73 10,30 4,39
57,55 12,24 5,32
12,38 14,04 11,20 10,84 Hrubé úvěry celkem 100,00 100,00 56,45 17,03 5,99
53,69 18,00 6,68
10,70 10,66 9,82 10,97 Vklady klientů celkem 100,00 100,00
26
57,94 13,38 5,48
57,68 13,58 5,45
58,32 13,38 6,25
12,45 10,75
12,13 11,16
10,98 11,07
100,00
100,00
100,00
52,78 19,05 6,91
52,15 19,31 7,11
50,81 19,71 7,83
8,96 12,29
8,65 12,78
8,09 13,55
100,00
100,00
100,00
V tom: velké banky střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Zdroj:
Základní
ukazatele
64,15 7,19
60,90 8,81
61,82 9,76
60,85 9,86
60,73 9,73
3,33
4,26
4,15
4,11
4,86
9,32 16,01
10,22 15,81
9,66 14,61
9,64 15,54
9,65 15,03
o
bankovním
trhu.
Dostupný
na:
2.5.3. Způsobilost zaměstnanců banky Zaměstnanci banky mají tu výhodu, ţe za jejich činnost je v plné výši odpovědná banka, u které je zaměstnanec zaměstnán. Znamená to tedy, ţe u zaměstnance je kladen dŧraz pouze na dŧvěryhodnost, kterou musí zájemce o zaměstnání prokázat čistým trestním rejstříkem, ne starším neţ 3 měsíce. Odborná zpŧsobilost poté vychází z individuálních a specifických poţadavkŧ, které má banka pro kaţdou konkrétní pozici. Ke všem činnostem, které souvisí s běţnými činnostmi banky jako je např. přijímání vkladŧ a úvěrová činnost není dle zákona povinné skládat jakoukoliv konkrétní zkoušku. Není tedy podmíněna ţádnou speciální licencí. Jak jiţ bylo zmíněno v textu výše velké banky v ČR jsou buď součástí finančních konglomerátŧ či skupin jichţ jsou leadeři a nebo zakládají dceřiné společnosti specializující se na některou část finančního trhu, jeţ banka sama neposkytuje. Zaměstnanci banky pak mnohdy nabízí nejen portfolio produktŧ samotné banky, ale i produkty dceřiných společností. Zaměstnanci banky se podpisem smlouvy zavazují, ţe se budou řídit etickým kodexem banky, který vychází z etického kodexu ČBA.16
16
Česká bankovní asociace: Etický kodex. Dostupný na: http://www.czech-ba.cz/projekty/ochranaspotrebitele/eticky-kodex-financniho-trhu, 12.2.2011
27
3. Trh finančních zprostředkovatelů 3.1.
Definice základních pojmů
Finanční makléřství – makléřství nebo-li poradenství je definováno jako zprostředkování poskytování úvěrŧ, zprostředkování finančních činností uvedených v § 1 v odst. 3 zákona č.21/1992 Sb., o bankách a zprostředkování jiných činností finanční povahy týkající se zejména produktŧ stavebního spoření, pojištění majetku a osob, penzijního připojištění, prodeje a zpětného odkupu podílových listŧ vydaných investičními společnostmi. Finanční makléř (poradce) – fyzická či právnická osoba, která za úplatu poskytuje sluţby spojené s odbornou analýzou trhu dle specifických potřeb individuálních klientŧ, definováním konkrétních řešení kritických finančních rizik a případným zprostředkováním samotného finančního portfolia.
3.2.
Historie trhu finančních poradců
Trh finančních poradcŧ ve srovnání s jinými oblastmi finančního sektoru je velmi mladým trhem. Obzvláště v České republice, díky systému centrálního řízení a plánování, kdy byla nabídka finančních produktŧ velmi omezená, je tento trh teprve utvářen a formován. Rozvoj tohoto trhu je úzce spojen s rozvojem finančního sektoru. Tak jak se začalo rozvíjet finančnictví a vznikaly nové specializované instituce poskytující nové a specifické produkty, tak se to odrazilo v potřebě pomoci orientace v této problematice, pro ty klienty, jeţ si nemohou analýzu z jakýchkoli dŧvodŧ provézt sami. Kromě poradenství se na rozvoji trhu finančních poradcŧ podílel i fakt, ţe mnozí poskytovatelé finančních produktŧ (pojišťovny, stavební spořitelny, penzijní fondy, atd.) v naprosté většině případŧ nezajišťují distribuci svých produktŧ prostřednictvím vlastních zaměstnancŧ, ale vyuţívají k tomu sluţeb samostatných podnikatelŧ – zprostředkovatelŧ. Jako zprostředkovatelé mohou do vztahu s finanční institucí vstupovat jak jednotlivé osoby, jiţ zmínění podnikatelé, tak firmy. Ti sami vyhledávají klienty a nabízejí jim příslušné produkty, za coţ jsou odměňováni formou provizí. Nejdelší historii mají nepochybně zprostředkovatelé pojištění.
28
3.3.
Struktura trhu finančních poradců v ČR
„Pro finanční trh je charakteristické, ţe většina produktŧ se nekupuje, ale je prodávána. To znamená, ţe převládá aktivní prodej – klienti sami produkty aţ na výjimky nevyhledávají, ale naopak obchodní zástupci – zprostředkovatelé vyhledávají klienty pro příslušné produkty. S výjimkou bankovních produktŧ se tak většina obchodŧ neodehrává v kamenných domech, tedy u přepáţek finančních institucí, ale u klientŧ doma. U některých produktŧ je typické, ţe je klient kupuje společně s jiným zboţím nebo sluţbou. Například s autem kupujeme leasing a pojištění, se zájezdem cestovní pojištění, se spotřebním zboţím spotřebitelský úvěr.“17 V České republice pŧsobí mnoho finančně poradenských společností. Od úplně těch největších, které mají stovky spolupracovníkŧ, aţ po ty nejmenší s několika poradci. Vyznat se na českém trhu finančního poradenství tak mŧţe být pro nezasvěceného nesmírně sloţité. Mezi nejznámější finančně poradenské společností patří AWD ČR, Broker Consulting, FinCentrum, Kapitol, OVB Allfinanz a Partners for Life Planning. Některé z nich jsou dceřinné společnosti zahraničních společností (AWD, OVB), případně jde o mladé společnosti, které vznikly tím, ţe z jiné firmy odešel kmen čítající několika stovek finančních poradcŧ. Většina těchto velkých finančně poradenských společností funguje na schématu multi-level marketingu (MLM)18, ve kterém se vyuţívá pyramidového schématu. Pomyslná pyramida je rozdělena do několika úrovní. Na samé základně pŧsobí nováčci, přičemţ na vrcholu jsou šéfové struktur, které mají desítky nebo stovky poradcŧ. Mezi tím jsou poradci, kteří se rozdělují podle několika kritérií. Pyramidální poradenské společnosti usilují o to, aby do jejich řad stále přicházeli noví poradci. Tlačí tak na vznik týmŧ o několika poradcŧ. Avšak je moţné fungovat i coby jednotlivec, který pod sebou nebuduje ţádnou strukturu. Těch je však o dost méně. Dělení trhu finančních poradcŧ dle typu sluţby dokumentuje obrázek
17
Citace: Finanční vzdělávání: Slovníček. Dostupný na: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/subcategories.asp?idk=216, 25.2.2011 18 ZÁMEČNÍK, Petr. Čím se liší finanční poradenství od prodeje kosmetiky. Dostupný na: http://www.investujeme.cz/clanky/cim-se-lisi-financni-poradenstvi-od-prodeje-kosmetiky/nazory/40888/, 8.3.2011
29
Obrázek 5: Struktura trhu finančních poradců dle typu služby
Sluţba
Podle zpŧsobu
Podle smluvních
placení
vazeb
Zdroj: vlastní
3.3.1. Dělení trhu podle způsobu placení Tato metoda rozděluje trh finančních poradcŧ podle toho, jakým zpŧsobem a hlavně kým je poradce za své sluţby odměňován.
Sluţby plně hrazené klientem - Pokud se chce klient o své konkrétní finanční
situaci poradit dříve, neţ se rozhodne pro vyuţití konkrétních finančních produktŧ, má moţnost vyhledat nezávislého finančního poradce, placeného klientem. Na rozdíl od zprostředkovatele finančních produktŧ není takový poradce závislý na provizích, ale pouze na honoráři, který mu klient zaplatí. Výsledkem jeho práce by měl být finanční plán, tedy návrh optimálního řešení dané situace. Na základě tohoto plánu pak mŧţe klient sám uzavřít smlouvy na příslušné finanční produkty. Vzhledem k tomu, ţe tato sluţba není zatím v České republice příliš ţádaná, je poskytovatelŧ relativně málo. Při výběru poradce je třeba vědět, ţe pouţívání označení „finanční poradce“ není v České republice legislativně regulováno a toto označení mŧţe tedy pouţívat i ten, kdo je ve skutečnosti zprostředkovatelem finančních produktŧ. Podle čeho lze tedy poznat finančního poradce zcela nezávislého na provizích: 1. Uzavře s klientem písemnou smlouvu o poradenské činnosti včetně ujednání o výši odměny. 2. V rámci své sluţby nenabízí realizaci svých doporučení, nebudete tedy jeho prostřednictvím uzavírat ţádné smlouvy na konkrétní finanční produkty. Je třeba upozornit, ţe poskytování sluţby finančního poradenství není v České republice upraveno ţádným zvláštním právním přepisem, poskytovateli pro výkon této
30
činnosti postačuje ţivnostenský list, pro jehoţ vydání není vyţadováno doloţení ţádné odborné zpŧsobilosti.
Služba plně hrazená z provizí - Vzhledem k tomu, ţe za tuto sluţbu klient
přímo nic neplatí, patří ke sluţbám nejrozšířenějším a nejvíce vyuţívaným, a to nejenom v ČR. Například v sousedním Německu či Rakousku mají tyto sluţby tradici mnoha desítek let a vyuţívají je miliony klientŧ. Jenom v ČR je poskytovatelŧ těchto sluţeb několik desítek tisíc. Na poskytování těchto sluţeb navíc nepostačuje ţivnostenský list, alespoň pokud jde o produkty v oblasti pojištění a investic. Zde je třeba zvláštní podnikatelské oprávnění, vydávané Českou národní bankou. Činnost zprostředkovatelŧ pojištění a investic je regulována zvláštními zákony. I kdyţ tato regulace není jistě ideální, existuje zde alespoň povinné pojištění odpovědnosti za zpŧsobenou škodu a zákonné poţadavky na odbornou péči při poskytování sluţby. Z pohledu pohodlí klienta je kvalitní poradcezprostředkovatel nepochybně přínosem, neboť klient získává komplexní sluţbu – nemusí doporučené produkty nikde sám sjednávat, vše mu zařídí jeden člověk.
Služby částečně placené klientem a částečně z provizí - Několik málo
poskytovatelŧ sluţeb nabízí zpracování osobního finančního plánu na základě smlouvy s klientem ( za přímou platbu od klienta) a následnou realizaci, která je jiţ hrazena z provizí z pouţitých produktŧ. Znamená to, ţe finanční poradce je ve dvojím vztahu. V jednom vztahu zastupuje na základě smlouvy klienta a za úplatu vymezenou ve smlouvě pro něj provádí sluţby spojené s poskytováním finančního poradenství. Ve druhém vztahu má finanční poradce zprostředkovatelskou smlouvu s finančními institucemi a je těmito institucemi provizně odměňován za zprostředkování obchodu. Obrázek 6: Struktura trhu finančních poradců podle způsobu placení
Sluţby podle zpŧsobu placení
Sluţby plně placené
Sluţby plně placené
Sluţby částečně placené
klientem
z provizí
klientem a částečně z provizí
Zdroj: vlastní
31
3.3.2. Dělení trhu podle smluvních vazeb
Smlouva s klientem - Mezi sluţby poskytované na základě smlouvy s
klientem patří klientem placené finanční poradenství, tak jak bylo definováno v části: „Sluţby plně placené klientem“ a činnost pojišťovacích makléřŧ.
Smlouva s poskytovatelem produktu – Do této kategorie patří činnost všech
obchodních zástupcŧ, kteří mají smlouvu s jedinou finanční institucí – například s jednou stavební spořitelnou, s jedním penzijním fondem, s jednou investiční společností nebo s jednou pojišťovnou. V oblasti pojištění jsou takoví obchodní zástupci nazýváni vázanými pojišťovacími zprostředkovateli nebo výhradními pojišťovacími agenty. Rozdíl mezi nimi je v tom, ţe výhradní pojišťovací agenti mohou od klientŧ inkasovat pojistné, vázaní zprostředkovatelé nikoliv.
Smlouva s více poskytovateli produktů - Tento druh sluţby je na trhu
nejrozšířenější – poskytuje ji celá řada firem. Podstatou je nabídka vzájemně konkurenčních produktŧ od rŧzných poskytovatelŧ. V pojišťovnictví tuto sluţbu nabízejí pojišťovací agenti a jejich podřízení pojišťovací zprostředkovatelé. Obrázek 7: Struktura trhu podle smluvních vazeb
Sluţby podle smluvních vazeb
Smlouva s
Smlouva s poskytovatelem
Smlouva s více
klientem
produktu
poskytovateli produktŧ
Zdroj: vlastní
3.4.
Objem trhu
Pro získání rámcové představy o velikosti a objemech, kterých trh finančních poradcŧ v ČR dosahuje, mŧţeme výsledky rozdělit asi takto:
3.4.1. Pojištění V oblasti pojištění bylo v daném období sdruţenými subjekty zprostředkováno běţně placené ţivotní pojištění v objemu 1 708 799 tis. Kč, jednorázově placené 461 654 tis. Kč a neţivotní pojištění v objemu 487 915 tis. Kč, to vše při celkovém počtu 285 326 smluv.
32
Tabulka 3: Objem sjednaného životního pojištění
Ţivotní
pojištění
- Celkové roční pojistné
Zprostředkovaný
Počet
obrat (tis. Kč)
smluv
1 708 799
142 144
běţně placené Ţivotní
pojištění
jednorázově placené
- Suma
předepsaného 461 654
jednorázového
3 468
pojistného
(vkladů) Neţivotní pojištění
Celkové
roční
pojistné
vč. 487 915
139 744
jednorázového pojistného CELKEM
2 658 367
285 326
Zdroj: UNIE SPOLEČNOSTÍ FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ: Finanční zprostředkovatelé a poradci sjednali ve druhém pololetí 2010 klientŧm finanční produkty v celkové hodnotě přesahující 26 miliard Kč. Dostupný na: http://www.usfcr.cz/cs/zprava/137/
3.4.2. Investice U investičních produktŧ sledují obě sdruţení podrobnou strukturu peněţních tokŧ, které umoţňují identifikovat poměr jednotlivých nástrojŧ. Celkem byly v této oblasti zprostředkovány produkty za 4 049 482 tis. Kč na základě 66 059 smluv. Tabulka 4: Objem sjednaných investičních produktů
Zprostředkovaný Počet obrat (tis. Kč) Podílové
listy
objem nákupŧ Akcie
-
nákupŧ
smluv
(investice celkem)
- Souhrn zprostředkovaných 1 748 316 částek
objem Souhrn zprostředkovaných 1 432 026 částek
Dluhopisy - objem Souhrn zprostředkovaných 169 66 059
nákupŧ
částek
Pravidelné
Souhrn zprostředkovaných
868 971
investice Zdroj: UNIE SPOLEČNOSTÍ FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ: Finanční zprostředkovatelé a poradci sjednali ve druhém pololetí 2010 klientŧm finanční produkty v celkové hodnotě přesahující 26 miliard Kč. Dostupný na: http://www.usfcr.cz/cs/zprava/137/
33
3.4.3. Úvěrové produkty a depozita V oblasti úvěrových a spořících produktŧ dominuje co do účelovosti financování bydlení, jde tedy primárně o produkty hypotečních úvěrŧ, stavebního spoření a úvěrŧ z něho. Celkový objem úvěrových produktŧ (HÚ a úvěry ze SS) zprostředkovaných členy USF a AFIZ dosáhl v uplynulém pololetí výše 12 061 414 tis. Kč při celkovém počtu 10 263 smluv. Depozitní, tedy zejména spořící sloţku portfolia kromě jiţ zmíněného stavebního spoření doplňuje také penzijní připojištění a spořící účty. Tabulka 5: Objem sjednaných úvěrových a depositních produktů
Zprostředkovaný Počet smluv obrat (tis. Kč) Penzijní připojištění Souhrn
zaplacených 235 824
46 404
příspěvkŧ Stavební spoření Úvěry
Suma cílových částek ze Souhrn
stavebního spoření
úvěrŧ
Hypotéční úvěry
Souhrn
7 429 504
29 061
poskytnutých 1 161 106
3 457
poskytnutých 10 900 308
6 806
úvěrŧ Spořící účty
Souhrn
N/A
9 005
19 726 742
94 733
zprostředkovaných částek CELKEM
Zdroj: UNIE SPOLEČNOSTÍ FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ: Finanční zprostředkovatelé a poradci sjednali ve druhém pololetí 2010 klientŧm finanční produkty v celkové hodnotě přesahující 26 miliard Kč. Dostupný na: http://www.usfcr.cz/cs/zprava/137/
3.5.
Legislativní rámec finančního poradenství
Díky tomu, ţe pojem finanční poradce je definován poměrně širokou definicí, je i legislativní rámec výkonu této profese nejednoznačný. Nezáleţí jen na tom jakou přesnou sluţbu poradce poskytuje, ale také s kým je ve smluvním vztahu a jakým zpŧsobem tuto profesi vykonává. Od těchto detailŧ se poté odvíjí i jednotlivé nároky na náleţitou zpŧsobilost a odbornost jednotlivých finančních poradcŧ. Pro detailnější rozepsání
34
jednotlivých náleţitostí je nutné si trh alespoň základně rozdělit. Toto dělení je moţno provést na základě toho, kterými zákony či vyhláškami se jednotlivé sluţby řídí. Jsou to na jedné straně sluţby dle ţivnostenského zákona a na straně druhé sluţby dle zvláštních předpisŧ.
3.5.1. Služby dle živnostenského zákona19 Na základě ţivnosti jsou na finanční trhu poskytovány tyto sluţby:
finanční poradenství
zprostředkování stavebního spoření
zprostředkování všech typŧ úvěrŧ
zprostředkování leasingu
zprostředkování penzijního připojištění
sluţby dle zvláštních předpisŧ
Na základě zvláštního podnikatelského oprávnění lze zprostředkovávat tyto produkty:
pojistné smlouvy
investiční instrumenty (akcie, dluhopisy a fondy kolektivního investování)
3.5.2. Pojistné smlouvy Zprostředkování pojistných smluv je upraveno zákonem č. 38/2004Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Na základě tohoto zákona musí finanční poradce sloţit zkoušku odborné zpŧsobilosti, jeţ je podmínkou pro zapsání do veřejného registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ, vedeném Českou národní bankou. Aţ po sloţení této zkoušky a zavedení do registru je poradci vystavena registrace a nabývá pravomoci zprostředkovávat pojistné produkty. „Jedním z předpokladŧ výkonu zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím zprostředkovatelem je dosaţení příslušného stupně odborné zpŧsobilosti. Odbornou zpŧsobilostí pojišťovacího zprostředkovatele se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti. Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy, tím je např. maturitní vysvědčení nebo doklad o vykonání závěrečné zkoušky na středním odborném učilišti.
19
Zákon č. 455/1991, o ţivnostenském podnikání
35
Odborné znalosti se prokazují: a)
dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké
škole. Musí se jednat o studium zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních sluţeb a oblastí souvisejících, nebo b)
dokladem o sloţení odborné zkoušky pro příslušný kvalifikační
stupeň odborné zpŧsobilosti
vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti
tuto zkoušku konají v instituci, která má k této činnosti licenci, resp. souhlas od České národní banky (touto institucí mŧţe být i pojišťovna)
pojišťovací agenti a pojišťovací makléři tuto zkoušku konají před zkušební
komisí. Tato komise se skládá minimálně ze tří členŧ jmenovaných bankovní radou České národní banky. Podle náročnosti se rozlišují tři kvalifikační stupně odborné zpŧsobilosti:
základní,
střední,
vyšší.
Dosaţení základního kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné zpŧsobilosti, a znalosti pojistných produktŧ, jejichţ zprostředkování příslušný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a schopnosti tyto produkty klientovi řádně vysvětlit. Základního stupně odborné zpŧsobilosti musí dosáhnout vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti. Dosaţení středního kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí a znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné zpŧsobilosti a nejméně dvouleté odborné praxe. Dále je třeba prokázat znalost pojistných produktŧ, jejichţ zprostředkování příslušný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, schopnost tyto produkty klientovi řádně vysvětlit a provést analýzu pojistných produktŧ pojišťoven, jejichţ pojistné produkty nabízí a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám. Středního stupně odborné zpŧsobilosti musí dosáhnout pojišťovací agenti.
36
Dosaţení vyššího kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné zpŧsobilosti a nejméně čtyřleté odborné praxe. Dosaţení tohoto stupně odborné zpŧsobilosti je nezbytné pro výkon zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím makléřem, proto je dále třeba prokázat znalost pojistných produktŧ nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktŧ a nabídnout klientovi produkt, který nejlépe odpovídá potřebám klienta. Vyššího stupně odborné zpŧsobilosti musí dosáhnout pojišťovací makléři.“20 Na základě úspěšného sloţení zkoušky odborné zpŧsobilosti a splnění příslušných podmínek, mŧţe být pojišťovací zprostředkovatel zaregistrován v jednom z pěti zákonem stanovených typŧ pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Jsou to tyto následující typy: 3.5.2.1.Vázaný pojišťovací zprostředkovatel
Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více
pojišťoven. V případě, ţe je činný pro více pojišťoven, nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty těchto pojišťoven.
Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn.
tato oprávnění ani nelze s pojišťovnou dohodnout).
Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou (např.
smlouvou o obchodním zastoupení) uzavřenou s tou pojišťovnou, pro kterou konkrétní pojištění zprostředkovává, a kterou je téţ odměňován, a pokyny této pojišťovny.
Za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá
pojišťovna, jejíţ pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele.
Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti
Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele.
3.5.2.2.Podřízený pojišťovací zprostředkovatel 20
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Studijní texty odborného minima znalostí pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.
37
Zprostředkovatelskou činnost vykonává pro jednoho či více pojišťovacích
agentŧ nebo pojišťovacích makléřŧ anebo pro výhradního pojišťovacího agenta.
Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, a to
ani v případě, ţe pojišťovací zprostředkovatel, pro kterého je činný (tj. pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř), tato oprávnění od pojišťovny má.
Spolupráce mezi ním a pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím
agentem či pojišťovacím makléřem je zaloţena na písemné smlouvě (např. smlouva o obchodním zastoupení). Je povinen se řídit pokyny toho pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, resp. Pojišťovacího makléře, pro kterého je činný a kterým je také odměňován.
Za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá
ten pojišťovací agent nebo výhradní pojišťovací agent anebo pojišťovací makléř, pro něhoţ je v konkrétním případě činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele.
Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti
Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnancŧ. 3.5.2.3.Pojišťovací agent
Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více
pojišťoven. Jím nabízené pojistné produkty rŧzných pojišťoven mohou být vzájemně konkurenční.
Na základě dohody s pojišťovnou mŧţe být oprávněn inkasovat pojistné i
zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. mŧţe, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, ţe je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen:
buď udrţovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního
objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur),
anebo pouţívat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu
zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.
38
S pojišťovnou spolupracuje na základě písemné smlouvy (např. smlouvy o obchodním zastoupení) a při své činnosti je vázán téţ vnitřními předpisy této pojišťovny. Je odměňován pojišťovnou, pro níţ zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonává.
Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro
případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnost.
Mŧţe na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn.
zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví mŧţe provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelŧ. 3.5.2.4.Výhradní pojišťovací agent
Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pouze pro jednu
pojišťovnu (s více pojišťovnami jako výhradní pojišťovací agent nesmí spolupracovat, i kdyby neprodával vzájemně konkurenční pojistné produkty).
Na základě dohody s pojišťovnou mŧţe být oprávněn inkasovat pojistné i
zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. mŧţe, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít).
Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou s
pojišťovnou (např. smlouvou o obchodním zastoupení) a pokyny pojišťovny, pro kterou zprostředkovatelskou činnost vykonává, a kterou je téţ odměňován.
Za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá
pojišťovna, pro kterou je činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele.
Mŧţe na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn.
zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví mŧţe provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelŧ. 3.5.2.5.Pojišťovací makléř
Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pro zájemce o
pojištění (tj. klienta), a to na základě smlouvy s ním uzavřené (ta nemusí mít písemnou formu), kterou je při výkonu zprostředkovatelské činnosti vázán; přitom spolupracuje s rŧznými pojišťovnami.
Obsah jeho činnosti vykazuje ve srovnání s předchozími typy pojišťovacích
zprostředkovatelŧ řadu specifik, a to především vzhledem k jeho smluvní vazbě na klienta.
39
Pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných programŧ, poskytuje poradenskou a konzultační činnost, provádí správu jiţ uzavřených pojistných smluv, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí apod., a to v závislosti na tom, co je dohodnuto v jeho smlouvě s klientem.
I přesto, ţe má smluvní vztah s klientem, je – pokud si s klientem a
pojišťovnou nedohodl něco jiného je odměňován pojišťovnou, se kterou klient pojistnou smlouvu uzavřel.
Na základě dohody s pojišťovnou mŧţe být oprávněn inkasovat pojistné či
zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. V případě, ţe je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen:
buď udrţovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního
objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur)
anebo pouţívat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu
zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem však mŧţe být i účet pojišťovny, pokud z něj je patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vloţil.
Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro
případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti
Vzhledem k vysoké náročnosti analýz, které pojišťovací makléř zpracovává,
musí dosáhnout vyššího kvalifikačního stupně odborné zpŧsobilosti
Mŧţe na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn.
zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví mŧţe provádět také prostřednictvím těchto pojišťovacích zprostředkovatelŧ.
3.5.3. Investiční instrumenty: Podle § 3 zákona 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu jde o:
investiční cenné papíry,
cenné papíry kolektivního investování,
nástroje peněţního trhu,
deriváty.
Hlavní investiční sluţby podle § 4 zákona
40
přijímání a předávání pokynŧ týkajících se investičních nástrojŧ,
provádění pokynŧ týkajících se investičních nástrojŧ na účet jiné osoby,
obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,
obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj,
upisování nebo umisťování emisí investičních nástrojŧ.
Doplňkové investiční sluţby:
správa investičních nástrojŧ,
úschova investičních nástrojŧ,
poskytování úvěru nebo pŧjčky zákazníkovi za účelem umoţnění obchodu s investičním nástrojem, na němţ se poskytovatel úvěru nebo pŧjčky podílí,
poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, prŧmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakoţ i poskytování porad a sluţeb týkajících se přeměn společností nebo převodŧ podnikŧ,
poradenská činnost týkající se investování do investičních nástrojŧ,
provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních sluţeb,
sluţby související s upisováním emisí investičních nástrojŧ,
pronájem bezpečnostních schránek. 3.5.3.1.Investiční zprostředkovatel Jejich činnost spočívá podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu v přijímání a
předávání pokynŧ k nákupu a prodeji investičních nástrojŧ. Vlastní transakce pak provádí obchodník s cennými papíry, investiční společnost, fond či banka. Investiční zprostředkovatelé mohou vykonávat činnost jen na základě registrace u ČNB. Veškerá základní pravidla činnosti investičních zprostředkovatelŧ vymezují tyto předpisy:
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
Vyhláška 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování
investičních sluţeb Investiční zprostředkovatel je osoba, která poskytuje investiční sluţbu přijímání a předávání pokynŧ týkajících se investičních cenných papírŧ nebo cenných papírŧ
41
vydaných fondem kolektivního investování, která však nepřijímá peněţní prostředky nebo investiční nástroje zákazníkŧ a pokyny předává pouze: 1.
bance,
2.
obchodníkovi s cennými papíry,
3.
zahraniční osobě, která má sídlo v členském státě EU a jejíţ předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 a 2,
4.
organizační sloţce zahraniční osoby, která má povolení podle § 28 odst. 1 zákona,
5.
investiční společnosti,
6.
investičnímu fondu, nebo
7.
zahraniční osobě oprávněné veřejně nabízet a vydávat své cenné papíry fondu kolektivního investování v ČR.
investiční zprostředkovatel smí nabízet pouze zprostředkování nákupu či prodeje akcií, dluhopisŧ a fondŧ kolektivního investování.
další investiční instrumenty smí nabízet pouze obchodník s cennými papíry.
činnost obchodníka s cennými papíry je upravena rovněţ v zákoně 256/2004Sb. 3.5.3.2.Finanční poradce
Poradci pomáhají klientŧm orientovat se v investičních produktech, které se na trhu vyskytují. Měli by být schopni nejen identifikovat rizika těchto příleţitostí, ale také tato rizika porovnat, analyzovat a transformovat do konkrétního investičního doporučení. Běţně se klient dostane častěji do kontaktu s pojišťovacím zprostředkovatelem, většinou nepřesně označovaným jako finanční poradce. Většina finančních poradcŧ má oprávnění poskytovat i sluţby investičního zprostředkovatele. Mŧţe tak poskytovat klientovi kompletní servis. U investičního zprostředkovatele nejde jen o investice ve smyslu vytváření zisku, ale také o moţnost vyuţívat investiční nástroje k běţnému kaţdodennímu finančnímu styku. Ovšem za podmínek výrazně ekonomicky příznivějších, jako je tomu u běţných bankovních účtŧ. Pokud poradce nevykonává sluţby investičního zprostředkovatele nemusí skládat ţádné zkoušky odbornosti. K provozování této činnosti je opravňuje patřičné ţivnostenské oprávnění.
42
Činnost investičního poradce nepodléhá zvláštním povinnostem plynoucím ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ani se na ni nevztahuje dozor České národní banky.
3.6.
Sdružení společností
Společnosti věnující se finančnímu poradenství velmi často dbají na své postavení na trhu s velkým dŧrazem na etickou stránku. Sdruţují se za tímto účelem do rŧzných sdruţení či unií. Na českém trhu pŧsobí vedle sebe dvě sdruţení USF a AFIZ.
3.6.1. AFIZ „Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ České republiky, vystupuje pod zkratkou AFIZ, byla zaloţena v prosinci 2002. Tehdy pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelŧ – ARIZ ČR. Vystupovala jako občanské sdruţení, sdruţující fyzické a právnické osoby, poskytující sluţbu investičního zprostředkovatele. Zaloţení asociace bylo reakcí na novou právní úpravu, kterou byl vymezen nový předmět podnikání mimo reţim ţivnostenského zákona. Investiční zprostředkovatelé museli být registrováni u Komise pro cenné papíry. V roce 2004 došlo k rozšíření pŧsobnosti asociace na všechny zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Od té doby mohou být členy všechny právnické a fyzické osoby, které pŧsobí na finančním trhu jako zprostředkovatelé či poradci. Asociace má vlastní profesionální odborné zázemí, díky kterému svým členŧm poskytují odborné sluţby a současně hájí zájmy členŧ při přípravě nové legislativy na finančním trhu.“21 Mezi členy skupiny AFIZ patří:
Consultor,
Efcon consulting,
Fincentrum,
KAPITOL,
EFFECTCONSULTING,
LIMMIT,
21
Citace: ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŦ A FINANČNÍCH PORADCŦ ČESKÉ REPUBLIKY: AFIZ o sobě. Dostupný na: http://www.afiz.cz/page.php?menu_reference_name=afiz_o_sobe, 15.3.2011
43
Partners For Life Planning,
Profit Investment,
Top- Pojištění.cz,
ZFP akademie.
3.6.2. USF „Zkratka USF znamená Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. Unie vznikla v roce 2006. Je to neziskové profesní sdruţení právnických a fyzických osob podnikajících na území České republiky v oblasti finančního zprostředkování a poradenství. Jejich posláním je zlepšit kvalitu sluţeb v oblasti finančního poradenství a zprostředkování na českém trhu. Chtějí jasně deklarovat standardy finančního poradenství a zprostředkování a dŧsledně dohlíţet na jejich dodrţování ze strany členŧ USF. Pracují na zlepšení podmínek pro výkon podnikání v oboru, a to jak v oblasti legislativní, tak v oblasti ekonomické. Zastupují subjekty sdruţené v unii při jednání se státními a veřejnoprávními institucemi, ostatními profesními sdruţeními na trhu a finančními institucemi, jako producenty finančních produktŧ.“22 Mezi členy unie patří:
AWD,
Allfin Pro,
ARGOS PZS,
Broker Consulting,
Broker Trust,
F E D S,
FICHTNER,
INTERLIFE,
KZ FINANCE,
MONECO,
Olymp 2002,
M.S.QUATRO
22
Citace: UNIE SPOLEČNOSTÍ FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ: Úvodní stránka. Dostupný na: http://www.usfcr.cz/cs/, 15.3.2011
44
1. Vzájemná poradenská.
USF, která vznikla jako konkurence AFIZ, byla zaloţena společnostmi, které se kvŧli nespokojenosti s prŧběhem svého členství v AFIZ rozhodli zaloţit si svou vlastní asociaci. Jejich cílem bylo úsilí o demokratičtější spolupráci v rámci asociace. Spolupráci, kde malé firmy nebudou podřízené velkým společnostem a kde hlas kaţdého člena bude mít stejnou váhu, nezávisle na výši poplatku, který za členství v asociaci zaplatil.
4. Porovnání
podle
cen,
služeb
a
kvality
poskytovaných služeb Jednotlivé instituce neposkytují vţdy zcela stejné sluţby a nebo není zcela zřetelné kolik za danou sluţbu bude klient platit. Pro odstranění subjektivity názoru a případné zaujatosti jedince pracuje tato část práce s odbornými výzkumy, prováděnými na trhu ČR specializovanými firmami, či jinými odbornými institucemi. Tato práce tedy shrnuje jednotlivé specifické výzkumy do jednoho celku.
4.1.
Porovnání podle ceny
Pokud je potřeba na poli finančních institucí a finančních poradcŧ vytvářet komparaci z hlediska ceny poskytovaných sluţeb, vzniká situace, ţe ne všechny subjekty tohoto trhu si za své činnosti nechávají platit nebo jsou případně placeny institucí, která poskytuje jednotlivé finanční nástroje, které poradce nabízí. Za takto sjednaný produkt náleţí zprostředkovateli provize, která se mŧţe případ od případu lišit a je určena provizními podmínkami, na jejichţ základě finanční zprostředkovatelé nabízí pro danou finanční instituci jejich finanční produkty. V prvé řadě lze mezi sebou porovnávat banky. Za sluţby, které banka poskytuje si nechává od svých klientŧ platit. Cena za jednotlivé sluţby je tedy definována výší poplatku, které jsou souhrnně uvedeny v sazebníku poplatkŧ bankovních sluţeb kaţdé jednotlivé banky. Pokud by tedy byla porovnávána finanční náročnost jednotlivých bank, bylo by potřeba začít studovat a porovnávat jednotlivé sazebníky mezi sebou. Ve druhé řadě je pak moţné porovnávat jednotlivé poradenské společnosti a také ceny, za které poskytují své finančně poradenské sluţby.
45
4.1.1. Porovnání bankovních institucí podle ceny Vzhledem k přehlednosti svého zpracování si autor práce vybral kalkulátor bankovních poplatkŧ, který je veřejnosti dostupný na www.bankovnipoplatky.com. Server Bankovnipoplatky.com má tři základní cíle: zvyšovat informovanost bankovních klientŧ, přispět ke kultivaci vztahu mezi bankou a klientem a sníţit bankovní poplatky. Je hojně vyuţíván jako zdroj informací a zaznamenal také několik úspěchŧ. Jedním z příkladŧ je účast serveru co by mediálního partnera kategorie “Nejoblíbenější banka“ ve 4. ročníku ankety Zlatý Měšec. „Cílem Kalkulátoru bankovních poplatkŧ je pomoci bankovním klientŧm v orientaci při srovnání cen jednotlivých bankovních účtŧ. Tento Kalkulátor je povaţován za významný doplňkový zdroj informací klientŧ a je zaloţen na informačních zdrojích dostupných z jednotlivých sazebníkŧ bank.“23 Kalkulátor je elektronický formulář, kde si klient individuálně v sedmi samostatných krocích nadefinuje, jaké sluţby od svého bankovního konta poţaduje. Tyto kroky jsou poté dále členěny na dílčí skupiny. Kaţdá skupina se zabývá konkrétní bankovní sluţbou, kterou by si mohl chtít klient nadefinovat. Skupiny jsou poté dále tvořeny souborem dílčích otázek, jejichţ odpovědi detailně konfigurují samotné nastavení dané sluţby a tudíţ mají vliv na finanční náročnost vhodného bankovního konta. Skupiny sluţeb:
Účet (definice typu účtu)
Výpisy
Platební karta
Přímé bankovnictví
Platby – jednorázové
Platby – trvalé příkazy
Platby – povolení k inkasu
Hotovostní operace
Další sluţby
23
BANKOVNÍ POPLATKY: Kalkulátor http://www.bankovnipoplatky.com/kalkulator.html, 19.3.2011
46
poplatků.
Dostupný
na:
Po projití všech sedmi krokŧ a vyplnění všech kriterií, které jsou pro zájemce podstatné kalkulátor provede vyhodnocení zadaných údajŧ a zobrazí výsledek. Výsledkem je přehled nejvhodnějších kont, která lze na trhu získat a která jsou dle kriterií zájemce nejvíce vhodné. Pro snadnou orientaci je tento přehled seřazen v tabulce od nejméně nákladného a tedy nejvýhodnějšího. Tabulka 6: Tabulka výsledků vyhledávání bankovního konta
Název účtu
Cena/měsíc Poznámky
Banco Popolare Grande konto 634,- Kč KB Extra konto
775,- Kč
PS Osobní účet Era
784,- Kč
Volksbank STYL konto
849,- Kč
GE Money GENIUS ACTIVE 865,- Kč Volksbank Běţný
870,- Kč
Volksbank FIT konto
874,- Kč
Banco Popolare běţný
880,- Kč
Banco Popolare On-line konto 880,- Kč Banco Popolare Prima konto
884,- Kč
UniCreditBank Partners konto 912,- Kč GE Money GENIUS GOLD
929,- Kč
GE GENIUS Optima
938,- Kč
UniCredit Konto Komplet
939,- Kč
KB Premium konto
949,- Kč
Zdroj:
POPLATKY:
BANKOVNÍ
Kalkulátor
poplatkŧ.
Dostupný
na:
http://www.bankovnipoplatky.com/kalkulator.html
4.1.2. Porovnání ceny služeb poradenských společností Porovnávat poradenské společnosti podle ceny sluţeb, je výrazně jednodušší neţ v případě bankovních institucí. Tento poměrně podstatný rozdíl vzniká především díky obrovskému rozdílu v nabídce poskytovaných sluţeb. Zatím co bankovní instituce nabízí
47
svým klientŧm širokou škálu úzce specializovaných sluţeb. Poradenské společnosti nabízí v podstatě sluţbu jen jednu a to finanční poradenství. K porovnání poradenských společností mezi sebou je tedy nezbytné získat informace o ceně, za kterou poskytují své sluţby a pak tyto hodnoty vzájemně komparovat. Toto porovnání je ještě zjednodušeno tím, ţe trh finančního poradenství se dělí na dvě části. Jak jiţ bylo vysvětleno v části věnující se struktuře finančního trhu, dělí se poradenské společnosti na dva typy:
Finanční poradenství
Finanční zprostředkovatelství
Oba tyto typy společností nabízí a poskytují svým klientŧm finančně poradenské sluţby. Zásadním rozdílem mezi nimi je závislost na finančních institucích jejichţ finanční produkty zprostředkovávají. 4.1.2.1.Společnosti poskytující finanční zprostředkovatelství Tyto společnosti jsou plně závislé na finančních institucích jejichţ finanční produkty nabízí a zprostředkovávají. Poradenské společnosti mají s jednotlivými společnostmi uzavřené rámcové provizní smlouvy, které mohou mít podobu i exkluzivního zastupování, coţ znamená, ţe poradenská společnost nabízí v dané kategorii exkluzivně pouze produkt jedné finanční instituce. Na základě těchto smluv vyplácí finanční instituce jednotlivým firmám zprostředkovatelské provize. Přerozdělování provizí jednotlivým obchodníkŧm pak závisí na provizním systému konkrétní poradenské společnosti. Samotná sluţba poradenství pro klienta není nijak přímo zpoplatněna. Klient tuto cenu platí nepřímo v platbách za jednotlivé produkty v jejichţ konstrukci sazby se s touto pro finanční instituci nákladovou poloţkou počítá. Pro srovnání finanční náročnosti těchto sluţeb a jejich dopad na klienta, by bylo nutné individuálně porovnávat sazebníky jednotlivých finančních produktŧ od jednotlivých finančních institucí. Takové porovnávání je velmi náročné na přístup k datŧm a také na odbornost člověka, který by takové porovnání chtěl dělat. Poradenské společnosti při poskytování finančního poradenství a vypracovávání finančních analýz vyuţívají modelačních počítačových programŧ jednotlivých institucí nebo speciálních softwarŧ analyzujících data z jednotlivých modelačních programŧ.
48
4.1.2.2.Společnosti poskytující finanční poradenství Tyto společnosti jsou při poskytování svých sluţeb plně závislí na klientovi. Na základě smlouvy, kterou s klientem finanční poradce uzavře, mŧţe a zastupovat zájmy klienta a musí při poskytování svých finančních sluţeb postupovat v souladu s obchodními zájmy klienta, bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování. Tyto společnosti by měly být zcela nezávislé na provizích od finančních institucí neboť jejich cílem primárně není samotné zprostředkování obchodu, ale pouze vyhotovení finanční analýzy a doporučení pro řešení klientovi situace. Na trhu je moţné potkat se i se společnostmi, které obě tyto činnosti kombinují. Na rozdíl od západních zemí, je v České republice trh placeného finančního poradenství zatím velmi málo rozvinutý. Příčiny této situace je moţné hledat v neochotě většiny obyvatelstva přímo platit za finanční poradenství. V porovnání s ostatními moţnostmi jako je vyhledávání a porovnávání na internetu, či bezplatná sluţba finančního zprostředkovatele je ochota klientŧ za finanční poradenství velmi nízká. Pro porovnání jednotlivých společností podle ceny, bylo by nutné vyhledat jednotlivé poradenské společnosti a získat informace o cenách. Tyto poradenské společnosti zpravidla nezveřejňují ceny za své sluţby na svých webových stránkách a jsou odvislé od konkrétních specifikací klienta.
4.2.
Porovnání podle služeb
Pokud by se měly porovnávat sluţby, které jednotlivé finanční instituce a poradenské společnosti nabízí, je prioritní specifikovat o jaké sluţby se na tomto trhu jedná. Za prvé jsou to bankovní sluţby. Tedy sluţby spojené s depozitními operacemi, úvěrovými operacemi a platebním stykem, hotovostními a bezhotovostními operacemi. Vydáváním karet a šekŧ. Tyto sluţby jsou i díky své specifičnosti téměř bezvýhradně svěřeny pouze bankovním ústavŧm, tedy společnostem, kterým byla ČNB udělena bankovní licence. Ostatní finanční instituce nemohou tyto operace klientŧm nabízet ani poskytovat. Za druhé jsou to zprostředkovatelské sluţby, tedy sluţby spojené se sjednáním a uzavřením konkrétního finančního produktu. Toto je činnost, kterou nabízí všechny finanční instituce ovšem liší se tím, které finanční produkty zprostředkovávají.
49
4.2.1. Banky
Běţné účty
Termínované vklady
Spořící účty
Spotřebitelské úvěry
Hypoteční úvěry
Podílové fondy
Stavební spoření
Penzijní připojištění
Pojištění ţivota
Pojištění zdraví
Pojištění majetku
Pojištění odpovědnosti
Pojištění úvěru
Tyto produkty zprostředkovává buď jako produkty vlastní společnosti, či společností ze stejné finanční skupiny či od strategických partnerŧ
4.2.2. Stavební spořitelna
Stavební spoření
Tento typ finanční instituce se plně specializuje na zprostředkovávání tohoto konkrétního finančního instrumentu. S ohledem na historický vývoj a popularitu stavebního spoření v ČR byla početné i obchodní sluţby jednotlivých spořitelen. V posledních letech prodej tohoto instrumentu mírně klesá i s poklesem podpory tohoto produktu ze strany státu. V současné době se i stavební spořitelny začínají zajímat o rozšíření sluţeb svých obchodních zástupcŧ o jiné produkty pro zvýšení jejich konkurence schopnosti vŧči zástupcŧm jiných finančních institucí.
4.2.3. Penzijní fond:
Penzijní připojištění
Tento typ produktu je v dnešní době masově prodáván obchodními zástupci rŧzných finančních institucí, převáţně bank a pojišťoven. Penzijní fondy měly své vlastní obchodní sítě v 90. letech 20. století, ale díky postupné akvizici jednotlivých penzijních
50
fondŧ rŧznými finančními skupinami, přestali samostatné obchodní sítě penzijních fondŧ téměř existovat a staly se součástí obchodních sítí konkrétních finančních institucí.
4.2.4. Pojišťovna:
Pojištění ţivota
Pojištění zdraví
Pojištění majetku
Pojištění odpovědnosti
Pojištění úvěru
Penzijní připojištění
Podílové fondy
Finanční poradenství
Tento typ finanční instituce se zabývá převáţně přebíráním pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a dále likvidací pojistných událostí z těchto smluv a poskytování pojistných plnění. Obchodní sluţby těchto finančních institucí nabízí svým klientŧm také sluţbu finančního poradenství. Finanční analýzy pojišťoven se však zabývají převáţně analýzou pojistných rizik a dávají klientovi doporučení, jak správně optimalizovat portfolio pojistných produktŧ, tak aby byla tato rizika co nejvíce zajištěna.
4.2.5. Pojišťovací makléři:
Pojištění ţivota
Pojištění zdraví
Pojištění majetku
Pojištění odpovědnosti
Pojištění úvěru
Penzijní připojištění
Podílové fondy
Úvěrové produkty
Bankovní konta
Kreditní karty
Finanční poradenství
Tento typ společností je na trhu finančního poradenství zastoupen převáţně pojišťovacími makléři. Zákon pojišťovacího makléře definuje jako zprostředkovatele,
51
který není ve výhradním smluvním vztahu pouze k jedné pojišťovně, ale díky smluvnímu vztahu s více institucemi mŧţe svým klientŧm nabízet pojistné analýzy a širokou nabídku pojistných produktŧ. Své primární pojišťovací sluţby doplňují nabídkou určitých konkrétních produktŧ bankovního sektoru. Dále se věnují investičním i úvěrovým produktŧm. Tyto produkty většinou kombinují na základě pojistně finančních analýz, které svým klientŧm tyto společnosti zhotovují.
4.2.6. Finanční poradce
Finanční poradenství
Finanční poradci se zabývají pouze analytickou činností. Nenabízí tedy zprostředkování konkrétních finančních produktŧ. Jejich finanční analýzy však obsahují komplexní nabídku trhu. Správné finanční poradenství obsahuje finanční analýzu současné situace klienta, dále by se měla orientovat na zajištění financování bydlení, ochranu příjmŧ klienta, ochranu majetku klienta a v neposlední řadě také budování dŧchodové stability a zabezpečení klienta.
4.3.
Porovnání podle komplexnosti a kvality finančního
poradenství Časopis Osobní finance inicioval prŧzkum finančního poradenství, který měl objevit slabé stránky jednotlivých poradenských firem a bank. Aby byl splněn předpoklad provedení objektivního prŧzkumu bylo nutné zajistit naprostou nestrannost a vytvořit jasnou metodiku. Obojího časopis docílil pověřením třetí osobě provést prŧzkum. Aby bylo moţné výsledky aplikovat na poradenství společnosti jako celek, bylo potřeba realizovat větší počet schŧzek. Jako partnera si zadavatel vybral a výzkumem pověřil renomovanou výzkumnou agenturu, společnost Ipsos Tambor, která se výzkumy trhu dlouhodobě zabývá. Po absolvování celého poradenského procesu vyplnili Mystery shoppeři připravené dotazníky společností a vyjádřili se k jednotlivým parametrŧm Indexu kvality.
52
4.3.1. Ipsos Tambor „Společnost Ipsos Tambor se soustřeďuje na výzkum trhu a navazující poradenství. Je součástí mezinárodní společností Ipsos pŧsobící ve více neţ 50 zemích po celém světě. V řešeních uplatňuje mezinárodní zkušenosti s lokálním zaměřením na Českou a Slovenskou republiku. Ve svém portfoliu sluţeb nabízí komplexní program produktŧ pokrývající prakticky veškeré potřeby pro získání informací o trhu:
Výzkumy reklamy
Výzkumy pokrývající ţivotní cyklus výrobku od definice oblastí pro inovace
po maximalizaci přínosŧ (prodeje)
Trţní prognózy a modelace
Samostatnou oblastí jsou pak výzkumy pro veřejný sektor a instituce.“24
4.3.2. Modelový klient „Zvolený klient je 35lety klient, ţenatý s 32letou ţenou. Spolu mají dvě děti (1 a 4 roky). Čistý příjem muţe je 35 tis. Kč, manţelka je na rodičovské dovolené a pobírá příspěvek 7 500 Kč. Jejich produktové portfolio se skládá ze čtyř stavebních spoření na kaţdého člena rodiny, na které spoří 500 Kč měsíčně pro obě děti a 1 000 Kč měsíčně na obě stavební spoření rodičŧ. Na účtu mají stálou rezervu 100 tis. Kč. Po odečtení prŧměrných měsíčních výdajŧ od prŧměrných měsíčních příjmŧ disponují volnou částkou 5 000 korun, nicméně nad rámec všech odvodŧ na finanční produkty jsou ochotni věnovat maximálně tisíc korun. Zbylé čtyři tisíce si chtějí ponechat pro své další útraty. Prioritou číslo jedna je naspoření 3 mil. korun na nový byt do 5 let, přičemţ v současné době bydlí v nájemním bytě 2+1, kde platí měsíční nájem ve výši 10 000 Kč. Druhou prioritou je vzdělání jejich dětí a jejich lehčí vstup do ekonomického ţivota. Proto jim chtějí do jejich 20 let věku naspořit 500 tis. Kč. Poslední, zatím z jejich pohledu nejméně dŧleţitou prioritou je zajištění dŧstojného stáří, které si představují s příjmem 20 tis. Kč pro kaţdého z nich od 65 let věku.“25
24
Citace: FINANCE: Test finančního poradenství. Dostupný na: http://www.finance.cz/financniporadenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011 25
Citace: FINANCE: Test finančního poradenství. Dostupný na: http://www.finance.cz/financniporadenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011
53
4.3.3. Hodnotící parametry Výsledkem hodnocení metodou mystery shopping je index kvality. Index se skládá z rŧzných kapitol, které sdruţují několik parametrŧ popisujících určitý rys poradce a poradenského procesu. Jednotlivé kapitoly mohou mít v indexu rŧznou váhu, vzhledem k rŧzné dŧleţitosti jednotlivých parametrŧ. Z čeho se tedy takový index kvality mŧţe skládat naznačuje následující tabulka hodnotících parametrŧ: Tabulka 7: Tabulka hodnotících parametrů
Kapitola Domluvení schŧzky a první dojem (váha kapitoly 15 %)
Parametr Domluva a vstřícnost při telefonátu Ochota a schopnost poradce / banky provést návštěvu doma Ochota a schopnost poradce / banky domluvit schŧzku na konkrétní čas Doba čekání / Dochvilnost poradce Představení
společnosti
-
historie,
přednosti
(nehodnoceno u bank) Analýza současného stavu a potřeb (váha kapitoly 20 %)
Nenásilné a plynulé zjištění potřeb Přehlednost a orientace při analýze potřeb Komplexnost zjištění potřeb klienta - plány a představy Hloubka zjištění současné situace klienta Schopnost naslouchat
Kvalita a vhodnost nabídnutého řešení (váha kapitoly 30 %)
Ochrana příjmŧ Ochrana majetku Rezerva a další dočasně volné finanční prostředky Přehlednost a srozumitelnost nabídky Klient zná další kroky a postup
54
Osobní
dojem
z
poradce (váha kapitoly 20 %)
kvality
Dŧvěryhodnost jednání a nabídky Nezávislost
poradce
(dojem,
ţe
je
nestranný)
(nehodnoceno u bank) Zájem o klienta Subjektivní hodnocení odbornosti Dojem nemanipulace klienta Věcnost a jasnost jednání
Celkový dojem
Zvolení společnosti jako rodinného finančního partnera
(váha kapitoly 15 %)
Doporučení poradce svým známým. Spolehlivost poradce
Zdroj: FINANCE: Test finančního poradenství – hodnotící parametry. Dostupný na:. http://www.finance.cz/financni-poradenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi/hodnotici-parametry/
4.3.4. Výsledky společnosti IPSOS TAMBOR Poté co tento výzkum úspěšně proběhl a byly vyhodnoceny jednotlivé dílčí výsledky byly publikovány tyto výsledky výzkumu. 4.3.4.1.Banky vs. poradenské společnosti „Přestoţe se některé banky chlubí komplexností finančního poradenství, stává se jím právě to osudné. Přestoţe bankovní skupiny zastřešují zpravidla kromě banky i pojišťovnu, stavební spořitelnu, investiční společnost a často i leasingovou společnost, nedokáţou banky nabídnout komplexní finanční plán. Mají k tomu ale veškeré předpoklady. Ostatně většinu i nebankovních produktŧ mŧţete u bankovní přepáţky uzavřít. Problém je tak spíše v specializaci pracovníka na přepáţce, který má pojetí jen o několika málo produktech, které banka nabízí. O produktech společností spadajících do stejné finanční skupiny jiţ mají zpravidla jen mlhavé pojetí, a projevuje-li klient o ně zájem, je odkázán na jiného kolegu nebo k jiné přepáţce. Limitující je pro banku také „přepáţkový“ prodej, který vede k tomu, ţe se nemŧţe přizpŧsobit klientovi, ale naopak klient jí. Z těchto dŧvodŧ nelze srovnávat banky s poradenskými společnostmi, protoţe ty dokáţou v tomto kontextu být výrazně přístupnější. Banka je tedy vhodná pro klienty,
55
kteří jdou cíleně koupit konkrétní produkt, kdeţto poradenská společnost je vhodná jako partner k dlouhodobé spolupráci a realizaci finančního plánu.“26 4.3.4.2.Analýza stavu potřeb „Bez dŧkladné analýzy klientových finančních tokŧ, finančních rezerv a úspor a jiţ uzavřených produktŧ nelze nabídnout klientovi kvalitní finanční plán. Součástí analýzy ale není pouze rozklíčování klientovy ekonomické pozice, ale také jeho očekávání a potřeb včetně i vzdálenějších cílŧ. Zde naráţíme u poradenských firem na první zádrhel celého procesu. Bez předloţení smluv k finančním produktŧm odmítají někteří z poradcŧ realizovat druhé schŧzky a návrh finančního plánu. Na jednu stranu se dá tento postup chápat, přeci si klient nemusí vše pamatovat. Na druhou stranu, kdo očekává, ţe klient přinese na druhou schŧzku šanon plný smluv? Přitom k zjištění klientových poměrŧ stačí jednoduchý formulář či si nechat vše nadiktovat. Tedy data zaloţení smluv, platby za určitou periodu, roky ukončení smlouvy, pojistné částky. To vše se dá doplnit do tabulky za pár minut. Konkrétní názvy společností nemusí poradce znát, i kdyţ určitě bude argumentovat, ţe ano. Výjimkou jsou snad jedině investiční produkty. U bankovních domŧ je evidentní, ţe analýza poměrŧ klienta není jejich cílem a opět sázejí na jasnou představu klienta, který jde do banky jiţ s jasnou představou nákupu. Výjimkou je problematika bydlení, ve které banky překonaly i poradenské společnosti. Je to dáno samozřejmě skutečností, ţe v nabídce bankovních domŧ jsou hypotéky standardně zařazeny a pracovníci bank mají s analýzou potřeb bydlení zkušenosti.“27 4.3.4.3.Konkrétní závěry výzkumu „Banky měly situaci v našem projektu opravdu sloţitou a od začátku byly odsouzeny k neúspěchu. Do prŧzkumu jsme je zařadili především proto, ţe jsme chtěli ukázat, ţe přes rozsáhlou produktovou nabídku nejsou vhodným partnerem ke komplexnímu řešení finančního plánu. Přesto mŧţeme vyzdvihnout Českou spořitelnu a ČSOB,
které
velice
často
dýchaly
poradenským
26
společnostem
na
záda.
Citace: FINANCE: Test finančního poradenství. Dostupný na: http://www.finance.cz/financniporadenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011 27 Citace: FINANCE: Test finančního poradenství. Dostupný na: http://www.finance.cz/financniporadenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011 .
56
Nezpochybnitelným vítězem mezi poradenskými firmami a tedy i celého prŧzkumu je společnost AWD, které na záda dýchá společnost Partners.“28 Obrázek 8: Celkové pořadí poradenské společnosti
Zdroj:
FINANCE:
Test
finančního
poradenství.
Dostupný
na:
http://www.finance.cz/financni-
poradenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011 Obrázek 9: Celkové pořadí bank
Zdroj:
FINANCE:
Test
finančního
poradenství.
Dostupný
na:
http://www.finance.cz/financni-
poradenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011
4.4.
Shrnutí výsledků
Komparace finančního poradenství je velmi obtíţné a velmi subjektivní
Porovnávat bankovní sluţby mezi sebou je moţné pouze po velmi detailním
specifikování jednotlivých sluţeb, které bude klient u banky vyuţívat.
Banka je při své činnosti vhodnější pro klienta, který má konkrétní představu o
tom, co chce se svými finančními prostředky dělat. 28
Citace: FINANCE: Test finančního poradenství. Dostupný na: http://www.finance.cz/financniporadenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011
57
Banka neposkytuje komplexní nabídku sluţeb ve stejné kvalitě. Nabídky
dceřiných společností či partnerských společností nejsou poskytovány stejně profesionálně a samozřejmě jako primární sluţby a produkty banky.
Na trhu existují dva základní druhy “poradcŧ“: finanční poradci a pojišťovací
zprostředkovatelé
Finanční poradce by měl pomoci klientovi orientovat se na finančním trhu a
pomoci klientovi na základě přesně definovaných potřeb najít a zvolit konkrétní řešení. Tato činnost je zpoplatněna.
Sluţeb placených finančních poradcŧ vyuţívá minimum trhu.
Pojišťovací zprostředkovatelé pracující jak pro pojišťovnu, tak pro makléře,
jsou odměňováni za sjednání smlouvy. Doporučovaná řešení tedy mohou odpovídat i výši provize od jednotlivých finančních institucí.
5. Výhled do budoucnosti 5.1.
Vývoj bankovního sektoru
Vývoj bankovního sektoru bude do budoucna ve znamení elektronizace. Se stále se zvyšujícím vlivem elektronického bankovnictví bude docházet na bankovním trhu k dvěma zásadním skutečnostem. Za prvé se budou banky snaţit co moţná nejvíce operací převézt na operace elektronické a tím pádem je dostat mimo kamenné pobočky bank. Tím bude docházet k omezení činností, ale i náročnosti běţného pobočkového bankovního provozu. Díky sníţení náporu převedením na elektronické operace se bance otevřou vetší prostory pro restrukturalizaci systému a pravděpodobně téţ i řízení nákladŧ spojených s bankovním provozem kamenných přepáţek. Za druhé bude vznikat čím dál větší prostor pro existenci čistě internetových bank. Budoucnost elektronizace mŧţe vést k novým formám placení například elektronickou peněţenkou. Tyto produkty budou koncipovány co nejvíce elektronicky a tudíţ bude moţné, aby je spravovali čistě elektronické banky, které nebudou nabízet hotovostní operace.
58
5.2.
Vývoj sektoru finančního poradenství
Sektor finančního poradenství čeká jistě mnoho restrukturalizací. Vzhledem k tomu jak rychlým tempem přibývá finančních či pojišťovacích zprostředkovatelŧ, čeká tento trh jistě řada budoucích omezení, která by měla tento trh opět trochu pročistit. Nejprve od nečinných poradcŧ, jeţ jsou ale stále jako aktivní vedeni v registrech a ve druhé vlně také od těch kteří nesplňují poţadované odborné znalosti, kterých by měl poradce dosahovat. Je pravděpodobné, ţe na náš trh dopadne jisté profesní členění, které přidělí konkrétní kompetence jednotlivým pozicím a také jim stanoví konkrétní minimální odborné znalosti, které budou muset uchazeči o tuto pozici splnit. Neméně dŧleţité do budoucna bude jak se budou dále tito uchazeči testovat. Nejkvalitnější variantou se zdá odborné testování konkrétním úřadem např. ČNB. Varianty ve kterých si uchazeče o práci testují a zkoušejí přímo finanční instituce či poradenské firmy dává aţ příliš volného prostoru pro obcházení kvality. Hlavně co se týče poradenských společností, ve kterých je dlouhodobě procento fluktuace na pozici finančního či pojišťovacího zprostředkovatele velice vysoké. Výše popsanou situaci s mnoţstvím pojišťovacích zprostředkovatelŧ na trhu a jejich odborností se ČNB chystá řešit sjednocením výše registračního poplatku pro všechny stupně odborné zpŧsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ. To znamená, ţe by i zájemci o registraci na základní stupeň odborné zpŧsobilosti, kteří do této doby platili poplatek za registraci 2000 Kč by po této změně platili 10000 Kč. Tedy stejně jako střední a vyšší stupeň. Toto opatření by mělo minimálně zpomalit přiliv nově registrovaných pojišťovacích poradcŧ, coţ značně ztíţí proces náboru pojišťovnám a poradenským společnostem. Nicméně ho pouze ztíţí. Vyuţívání sluţeb finančního poradenství se bude do budoucna vyvíjet přímo úměrně zvyšování finanční gramotnosti obyvatel ČR. Čím vyšší budou nároky klientŧ, tím odbornější a kvalitnější bude muset být péče o ně.
59
Použitá literatura 1) KOLEKTIV AUTORŦ. Bankovnictví. Vyd. 5. Praha: BIVŠ,2005, 385 s. ISBN 807265-099-8 2) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, a. s., 2007, 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6 3) KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy – funkce, členění, analytické metody, teorie portfolia a kolektivní investování. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, 2002, 147 s. ISBN 80-7265-050-5 4) FOTR, Jiří. Strategické finanční plánování. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, 1999, 152 s. ISBN 80-7169-694-3 5) Česká
národní
banka:
Slovník
pojmŧ.
Dostupný
na:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/index.html 6) Česká
národní
banka:
Legislativní
základna.
Dostupný
na:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/ 7) FRANK, Robert, H.; BERNANKE, Ben, S. Ekonomie. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, 2002, 804 s. ISBN 80-247-0471-4 8) REVENDA, Zbyněk. Peněţní ekonomie a bankovnictví. 2 vyd. Praha: Management Press, 1998, 620 s. ISBN 0-85943-49-2 9) Česká bankovní asociace: Bankovní sektor. Dostupný na: http://www.czechba.cz/bankovni-sektor, 12.2.2011 10) Česká
bankovní
asociace:
Etický
kodex.
Dostupný
na:
http://www.czech-
ba.cz/projekty/ochrana-spotrebitele/eticky-kodex-financniho-trhu, 12.2.2011 11) KOSTOLANY, André. Peníze a burza. Vyd. 1. Praha: Mirage Distribution, s.r.o., 2007, 289 s. ISBN 80-239-7741-5 12) ZIEGLER, K.; ŢALMAN, L; ŠPERL, J.; MRKVA, J; ČERNÝ, L; LUKÁŠ, V; NIDETZKY T. Finanční řízení bank. Vyd. 2. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, 205 s. ISBN 80-7265-094-7 13) SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla. Vyd. 1. Praha: 65.pole, 271 s. ISBN 97880-903944-3-8 14) Finanční
vzdělávání:
Slovníček.
Dostupný
http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/subcategories.asp?idk=216, 25.2.2011
60
na:
15) EPRAVO:
Finanční
holdingová
společnost
Dostupný
na:
http://www.epravo.cz/top/clanky/financni-holdingova-spolecnost-38735.html?mail, 20.3.2011 16) Finance:
Malý
prŧvodce
bankovnictvím.
Dostupný
na:
http://www.finance.cz/bankovnictvi/, 26.2.2011 17) REDAKCE PENÍZE.CZ. Kdy klient při změně banky neplatí poplatek za zrušení běţného účtu? Dostupný na: http://www.penize.cz/bankovni-poplatky/200624-kdyklient-pri-zmene-banky-neplati-poplatek-za-zruseni-bezneho-uctu, 9.4.2011 18) ZÁMEČNÍK, Petr. Čím se liší finanční poradenství od prodeje kosmetiky. Dostupný na:
http://www.investujeme.cz/clanky/cim-se-lisi-financni-poradenstvi-od-prodeje-
kosmetiky/nazory/40888/, 8.3.2011 19) UNIE SPOLEČNOSTÍ FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ: Finanční zprostředkovatelé a poradci sjednali ve druhém pololetí 2010 klientŧm finanční produkty v celkové hodnotě přesahující 26 miliard Kč. Dostupný na: http://www.usfcr.cz/cs/zprava/137/, 7.3.2011 20) ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Studijní texty odborného minima znalostí pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Vyd. 6. Praha: ČAP, 131 s. 21) MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouv. Dostupný na: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/ zakon_37_2004.pdf, 20.1.2011 22) MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Dostupný na: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/ zakon_38_2004.pdf, 20.1.2011 23) ASOCIACE PORADCŦ
FINANČNÍCH ČESKÉ
ZPROSTŘEDKOVATELŦ
REPUBLIKY:
AFIZ
o
A
sobě.
FINANČNÍCH Dostupný
na:
http://www.afiz.cz/page.php?menu_reference_name=afiz_o_sobe, 15.3.2011 24) UNIE SPOLEČNOSTÍ FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ: Úvodní stránka. Dostupný na: http://www.usfcr.cz/cs/, 15.3.2011 25) WARZECHA, Jan. Jak se stát úspěšným pojišťovacím poradcem. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, 2004, 176 s. ISBN 80-247-0967-8
61
26) BLOCK, Peter. Staňte se špičkovým poradcem. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, 2007, 352 s. ISBN 978-80-247-1750-0 27) ŠINDELÁŘ, Jiří. Trh finančního poradenství v ČR – Kdo je kdo? Dostupný na: http://www.finance.cz/zpravy/finance/256734-trh-financniho-poradenstvi-v-cr-kdo-jekdo-/, 3.3.2011 28) BANKOVNÍ POPLATKY: O nás. Dostupný na: http://www.bankovnipoplatky.com/, 19.3.2011 29) BANKOVNÍ
POPLATKY:
Kalkulátor
poplatkŧ.
Dostupný
na:
http://www.bankovnipoplatky.com/kalkulator.html, 19.3.2011 30) VSTŘÍCNÁ
BANKA:
O
projektu.
Dostupný
na:
Dostupný
na:
http://www.vstricnabanka.cz/zakladni-informace.html, 18.3.2011 31) FINANCE:
Test
finančního
poradenství.
http://www.finance.cz/financni-poradenstvi/informace/test-financniho-poradenstvi, 25.3.2011 32) SKOLEK, Tomáš. Budoucnost finančního sektoru očima ekonomŧ a odborníkŧ. Dostupný na: http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/301214-budoucnost-financnihosektoru-ocima-ekonomu-a-odborniku/, 10.3.2011 33) KOHOUT, Pavel. Budoucnost finančního poradenství – dosavadní rozdělení přestává platit
http://poradci-sobe.cz/poradenske-firmy/budoucnost-financniho-poradenstvi/,
28.3.2011 34) ZÁMEČNÍK, Petr. Milan Švec: Nezávislé finanční poradenství má větší budoucnost. Dostupný
na:
http://www.investujeme.cz/clanky/milan-svec-nezavisle-financni-
poradenstvi-ma-vetsi-budoucnost/, 29.3.2011 35) JIRSOVÁ, Miroslava. Stát čistí trh finančních poradcŧ. Za licenci zaplatí o osm tisíc víc.
Dostupný
na:
http://finweb.ihned.cz/c1-50532900-stat-cisti-trh-financnich-
poradcu, 21.2.2011 Bakalářské a diplomové práce: 36) PFEIFER, Tomáš. Diplomová práce: Odpovědnost subjektŧ veřejného pojišťovacího práva. Dostupná na: http://is.muni.cz/th/107715/pravf_m/?lang=en 37) HRDA, Lukáš. Bakalářská práce: Struktura bankovního sektoru v České republice. Dostupná
na:
http://is.muni.cz/th/165745/esf_b/Struktura_bankovniho_sektoru_v_CR.pdf
62
38) NEDBALOVÁ, Martina. Diplomová práce: Investiční bankovnictví. Dostupná na: http://is.muni.cz/th/76363/esf_m/?lang=en;id=155142
Seznam tabulek: Tabulka 1: Počet a struktura podle vlastnictví bank na finančním trhu v ČR Tabulka 2: Podíl bank dle výše bilanční sumy na finančním trhu v ČR Tabulka 3: Objem sjednaného ţivotního pojištění Tabulka 4: Objem sjednaných investičních produktŧ Tabulka 5: Objem sjednaných úvěrových a depositních produktŧ Tabulka 6: Tabulka výsledkŧ vyhledávání bankovního konta Tabulka 7: Tabulka hodnotících parametrŧ
Seznam obrázků: Obrázek 1: Pohyb finančních prostředkŧ mezi trhy v trţní ekonomice Obrázek 2: Struktura finančního trhu podle zpŧsobŧ alokace Obrázek 3: Struktura dvoustupňového bankovního systému Obrázek 4: Struktura sektoru komerčního bankovnictví Obrázek 5: Struktura trhu finančních poradcŧ dle typu sluţby Obrázek 6: Struktura trhu finančních poradcŧ podle zpŧsobu placení Obrázek 7: Struktura trhu podle smluvních vazeb Obrázek 8: Celkové pořadí poradenské společnosti Obrázek 9: Celkové pořadí bank
63
