Bankovní institut vysoká škola Praha. Komparace poradenství mezi finančními institucemi a poradenskými společnostmi v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Komparace poradenství mezi finančními institucemi a poradenskými společnostmi v ČR

Bakalářská práce

Autor:

Michal Kopecký Bankovní management, investiční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

duben, 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 29. dubna 2011

Michal Kopecký

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval a vyslovil uznání vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Heleně Cetlové za spolupráci při její realizaci, poskytnutou odbornou pomoc i metodické vedení. Dále za mnoţství tvůrčích připomínek a dílčích námětů, pro rozšíření práce přínosných, za zájem a čas, který věnovala mé práci. Své zkušenosti a cenné materiály mi poskytl pan Roman Ziml, executive manager společnosti Partners For Life Planning a. s., nejen při zpracování této práce, ale i při mém působení v činnosti nezávislého finančního poradce.

Anotace Cílem této práce je komparace poradenství mezi finančními institucemi a finančně poradenskými společnostmi v České republice. Za pouţití dostupné literatury je zpracováno fungování finančního trhu v České republice a zařazení finančních institucí a finančně poradenských společností do segmentu finančního trhu dle způsobu alokace finančních zdrojů. Hlavní část bakalářské práce se zabývá jiţ jednotlivými produkty a sluţbami, které vybrané finanční instituce či finančně poradenské společnosti poskytují, jejich následným porovnáním a vyhodnocením finančního poradenství, které poskytují finanční instituce a finančně poradenské společnosti vůči svým klientům.

Annotation The aim of this work is the comparison between financial institutions, consulting and financial advisory companies in the Czech Republic. The use of the available literature is processed functioning financial market in the Czech Republic and the inclusion of financial institutions and financial advisory companies in the financial market segment, according to the method of allocation of financial resources. The main part of the thesis has been studying variol products and services to the selected financial institutions or financial advisory companies providing their subsequent comparison and evaluation of financial advice providing financial institutions and financial advisory companies its clients.

Klíčová slova: finanční poradenství bankovní subjekty legislativa retailové finanční produkty finanční instituce a finančně poradenské společnosti centrální banka

Obsah I.

Teoretická část

6

1.

Výklad pojmů

6

2.

Základní charakteristika finančních institucí a finančně poradenských společností v ČR 2.1. Základní charakteristika finančních institucí

12

2.1.1. Bankovní systém České republiky

12

2.1.2. Komerční pojišťovny

17

2.1.3. Obchodníci s cennými papíry

19

2.1.4. Subjekty kolektivního investování

21

2.1.5. Penzijní fondy

23

2.2. Základní charakteristika finančně poradenských společností 3.

12

24

Finanční produkty a služby poskytované finančními institucemi a finančně poradenskými společnostmi v ČR 3.1. Produkty a sluţby komerčních bank

26 26

3.1.1. Úvěrové bankovní produkty

26

3.1.2. Vkladové (depozitní) retailové bankovní produkty

28

3.1.3. Ostatní bankovní produkty

31

3.2. Produkty a sluţby poskytované komerčními pojišťovnami

32

3.2.1. Ţivotní pojišťění

32

3.2.2. Neţivotní pojištění

34

3.3. Produkty a sluţby obchodníků s cennými papíry

35

3.4. Produkty a sluţby subjektů kolektivního investování

35

3.4.1. Produkty a sluţby investičních společností

35

3.4.2. Produkty a sluţby investičních fondů

36

3.5. Produkty a sluţby penzijních fondů

37

3.6. Produkty a sluţby finančně poradenských společností

37

II.

Praktická část

4.

Nabídka produktů vybraných finančních institucí a finančně poradenské společnosti

38 38

4.1. Československá obchodní banka, a. s.

38

4.2. Česká pojišťovna, a. s.

39

4.3. Partners For Life Planning, a. s.

40

5.

Modelový příklad

41

5.1. Modelový klient

41

5.2. Finanční instituce

42

5.2.1. Finanční poradenství Československé obchodní banky, a. s.

42

5.2.2. Finanční poradenství České pojišťovny, a. s.

43

5.3. Finanční poradenství Partners For Life Planning, a. s. Shrnutí výsledků Závěr Přílohy

44

Úvod Současný finanční trh poskytuje nezměrné mnoţství finančních produktů, které se v průběhu času vyvíjejí stejně dynamicky jako jiné výrobky či sluţby a je pro laického spotřebitele v podstatě nemoţné orientovat se v této „dţungli“. Cílem této bakalářské práce je porovnání poradenství mezi finančními institucemi a poradenskými společnostmi v ČR. Mimo jiné je dílčím cílem poukázat na to, ţe ţádný jedinec není schopen obsahově udrţet aktuálnost finančního trhu na takové úrovni, aby si byl schopen sám nastavit své osobní finance co nejefektivněji. Rozsah a dynamika finančního trhu je totiţ jeden z důvodů, proč finančně poradenské společnosti vznikly. Kromě odborné literatury a dokumentů bankovních i nebankovních subjektů tato bakalářská práce obsahuje i několikaletou osobní zkušenost autora práce z finančního poradenství, při které se setkal u klientů s mnoha pozitivními i negativními postoji k finančnímu poradenství jako celku. Proto dalším cílem této práce je přiblížit výhody i nevýhody či úskalí finančního poradenství poskytovaného finančními institucemi a finančně poradenskými společnostmi, které působí na území České republiky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Do teoretické části práce spadá první kapitola s názvem „Výklad pojmů“, kde je specifikován finanční trh jako celek, finanční instituce a finančně poradenské společnosti. Druhá kapitola „Základní charakteristika finančních institucí a finančně poradenských společnosti v ČR“ popisuje, na jakých principech fungují finanční instituce a finančně poradenské společnosti, jaká legislativa upravuje jejich vznik a činnost, kdo a jakým způsobem vykonává dohled a regulaci finančních institucí a finančně poradenských společností. Kapitola „Hlavní finanční produkty a sluţby poskytované finančními institucemi a poradenskými společnostmi v ČR“ popisuje hlavní retailové finanční produkty, které jsou určené široké veřejnosti, zejména z hlediska toho, na jakých principech fungují, kdo a za jakých podmínek je poskytuje. Kapitola „Nabídka produktů vybraných finančních institucí a poradenské společnosti“ popisuje nabídku vybraných finančních institucí a finančně poradenské společnosti.

Součástí praktické části práce je kapitola „Modelový příklad“, ve které je na modelovém klientovi porovnáno finanční poradenství jako celek, dále pak principy a postupy spolupráce klienta s finančními institucemi a finančně poradenskou společností a v neposlední řadě i to, jestli a jak efektivně byly splněny poţadavky modelového klienta u vybraných finančních institucí a finančně poradenské společnosti.

Metodologie práce V bakalářské práci jsou pouţity následující metody: 1.

deskripce

2.

analýza

3.

komparace

4.

prognóza

K porovnání poradenství mezi finančními institucemi a poradenskými společnostmi jsou v bakalářské práci zvoleny Československá obchodní banka, a. s. a Česká pojišťovna a. s. a Partners For Life Planning, a. s. Vybranými retailovými1 produkty pro modelový příklad uvedený v páté kapitole práce jsou za finanční instituce zvoleny tyto produkty: -

ČSOB penzijní fond Progres,

-

stavební spoření Českomoravské stavební spořitelny, a. s.

-

podílový fond ČSOB Světové akcie 4

-

podílový fond ČSOB Rezervní click 1

-

ţivotní pojištění Diamant České pojišťovny, a. s.

1

Pojem retailové vyjadřuje maloobchodní produkty či sluţby.

-

sdruţené pojištění vozidla České pojišťovny a. s.

Za finančně poradenskou společnost Partners For Life Planning, a. s. jsou vybrány tyto produkty: -

Investiční ţivotní pouštění F1 Allianz pojišťovna, a. s.

-

CZK Konto AXA investiční společnost, a. s.

-

Podílový fond Horizont invest Conseq Investment Management, a. s.

-

Penzijní fond České spořitelny, a. s.

I. Teoretická část 1. Výklad pojmů Tržní hospodářství je systém, ve kterém je ekvivalentní výměna prostřednictvím peněz, tedy koupí a prodejem za dohodnuté ceny, charakteristická pro všechny oblasti ekonomického ţivota. Trh je souhrnný pojem, který v sobě zahrnuje trh výrobků a sluţeb, trh pozemků, trh práce a trh finanční.2 Pokud by trh někdo vynalezl, jednalo by se o objev stejného významu, jakým bylo pro lidstvo pouţití ohně. Trh však nikdo nevynalezl a ani vynalézt nemohl. Vznikl spontánně, jako vedlejší produkt činnosti lidí, kteří spolu v ekonomické oblasti vstupovali do běţných kontaktů, a utvářel se, aniţ by si to lidé uvědomovali. Aby mohlo trţní hospodářství jako systém fungovat efektivně, musí existovat vzájemné působení a ovlivňování výše zmíněných trhů. Zatímco obsah a mechanismus působení trhu zboţí a sluţeb, pozemků a trhu práce jsou nám známi, neboť se s nimi setkáváme v kaţdodenním ţivotě, finanční trh je pro nás stále něco nového a nepoznaného. Finanční trh lze vymezit jako souhrn investičních instrumentů, institucí, postupů a vztahů, při nichţ dochází k přelévání volných finančních zdrojů mezi přebytkovými a deficitními jednotkami na dobrovolném smluvním základě. V uţším pojetí bývá finanční trh chápán jako trh krátkodobých a dlouhodobých cenných papírů, trh finančních derivátů a dalších trţních segmentů v podobě devizového trhu a trh reálných aktiv. V širším pojetí je pak do okruhu finančních trhů zahrnován rovněţ trh krátkodobých a dlouhodobých úvěrů a pojistný trh. Hlediska pro členění finančního trhu se mnohdy překrývají nebo jsou navzájem propojena, nicméně vymezení jednotlivých trţních segmentů je velice cennou pomůckou pro objasnění základních pojmů a souvislostí na finančním trhu a jsou zároveň i dobrou pomůckou pro vytvoření přehledu o celkové struktuře finančního trhu. 3

2

Zpracováno podle Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J., Kolektniví investování. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s.. 1997. 197 s. Strana 1 a 2. 3 Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 19 aţ 22. Strana 19 aţ 23

-6-

Investiční instrument (nástroj) bývá zpravidla vymezován jako aktivum, které investorovi zajišťuje nárok na budoucí příjem v podobě dividend, kuponových plateb, kurzových zisků nebo úroků. Veškeré investiční instrumenty lze rozdělit do dvou skupin - na finanční instrumenty a reálné instrumenty (aktiva).

Finanční instrumenty zpravidla nemají hmotnou, hmatatelnou podobu, lze sem například zařadit různé druhy cenných papírů (vyjma zboţových cenných papírů, které však nejsou investičním instrumentem), finanční deriváty, pojišťovací kontrakty, termínové nebo spořicí účty a podobně. Reálné instrumenty zpravidla mají hmotnou, hmatatelnou podobu, lze sem například zařadit různé formy investic do drahých kovů, drahokamů, uměleckých sbírek, nemovitostí nebo nerostných surovin. Podle toho, zda se jedná o prvotní prodej cenného papíru nebo aţ prodej následný, je moţné finanční trh rozlišit na primární trh a sekundární trh.

Primární trh je trh, kde probíhá prvotní prodej nového finančního instrumentu. Na tomto typu trhu se provádějí emisní obchody s cennými papíry. Přípravu a provedení emisního obchodu včetně jeho následného zajištění a podpory provádí buď emitent sám (vlastní emise), nebo vyuţívá sluţeb investiční banky nebo obchodníka s cennými papíry (cizí emise). Primární trh s cennými papíry můţe mít podobu primárního veřejného trhu nebo primárního neveřejného trhu.4

4

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 23 aţ 26.

-7-

Primární veřejný trh nabízí emitované cenné papíry široké investorské veřejnosti formou veřejné nabídky, volného prodeje nebo tendru, přičemţ je emise schvalována nebo registrována regulatorním orgánem. Tento typ emise je označován jako veřejná emise. Primární neveřejný trh nabízí emitované cenné papíry emitentem předem vymezené skupině investorů, kteří jsou obeznámeni s ekonomickou situací emitenta. Tento typ emise, který je spojen s mnohem niţšími náklady neţ emise veřejná, je označován jako soukromá emise. Sekundární trh je trhem, na němţ je jiţ dříve emitovaný cenný papír opětovně znovu a znovu obchodován. Jde o trh se “starými“ finančními instrumenty, které se pohybují od jednoho investora k druhému. Emitent cenného papíru na tomto typu trhu jiţ ţádné další volné finanční prostředky nezískává. Typickým příkladem sekundárního trhu, kde je cennému papíru zabezpečována likvidita, je burza. Také v rámci sekundárního trhu je moţné rozlišit sekundární veřejný trh a sekundární neveřejný trh. Sekundární veřejný trh můţe mít podobu trhu organizovaného (burzovní a mimoburzovní trh) nebo neorganizovaného trhu, kde můţe mít konkrétně podobu tzv. obchodů přes přepáţku nebo obchodů s licencovaným obchodníkem s cennými papíry, který můţe prodávat či nakupovat cenné papíry z a do svého portfolia. Organizovaný trh je trhem, kde licencovaný subjekt organizuje nabídku a poptávku po investičních instrumentech v souladu s platnou legislativou, dle stanovených pravidel a předpisů. Organizovaný trh můţe fungovat jako trh burzovní nebo mimoburzovní. Burzovní trh lze charakterizovat jako zvláštním způsobem organizované shromáţdění subjektů, které osobně nebo elektronicky obchodují s přesně vymezenými instrumenty, přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených burzovních pravidel a předpisů, v přesně vymezeném čase. Na burzovním trhu se obchoduje s nejbonitnějšími finančními instrumenty. Příkladem burzovního trhu v České republice je Burza cenných papírů Praha (BCPP), ve Spojených státech amerických je např. New York Stock Exchange (NYSE). 5

5

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 24 aţ 25

-8-

Mimoburzovní trh je trh, na němţ licencovaný subjekt organizuje nabídku a poptávku po instrumentech, které již nemusí vyhovovat přísným požadavkům kladeným na instrumenty obchodované na burze. Burzovní pravidla a předpisy tedy na tomto trhu neplatí, tento typ trhu má vypracována svá, mnohem méně přísná pravidla pro obchodování a svůj trţní řád. Příkladem mimoburzovního trhu v České republice je RM-systém, ve Spojených státech amerických systém NASDAQ. Neorganizovaný trh je volně přístupným trhem, kde poptávka a nabídka instrumentů není organizována ţádným subjektem. Na tomto trhu obchodují investoři, kteří disponují určitými instrumenty a prodávají je každému, kdo respektuje jejich cenu. Pro tyto trhy se rovněţ pouţívá označení OTC trhy (over-the-counter markets). Sekundární neveřejný trh má podobu individuálně dohodnutých prodejů či nákupů cenných papírů přímo mezi potenciálními zájemci o nákup a vlastníky určitých cenných papírů za dohodnutou cenu a v dohodnutém objemu. Transakce mohou být uzavírány přímo mezi prodávajícími a kupujícími nebo lze využít zprostředkovatele. Další hledisko, podle kterého je moţné finanční trh dělit, je podle toho, jaký druh investičních instrumentů je zde obchodován. Z tohoto úhlu pohledu lze na finančním trhu rozeznat tyto trţní segmenty:

Peněžní trh je výlučně trhem krátkodobých finančních instrumentů. Obchoduje se zde s instrumenty, které mají dobu splatnosti maximálně 1 rok či kratší. Volné finanční zdroje na tomto typu trhu jsou uvolněny, nabízeny a na druhé straně poptávány pouze dočasně. Pro instrumenty, které jsou obchodovány na peněţním trhu, je typický nízký výnos, nízké riziko a vysoká likvidita. Konkrétně se na peněţním trhu obchoduje s krátkodobými cennými papíry v podobě pokladničních poukázek, depozitních certifikátů, komerčních papírů či směnek.

-9-

Nejširší moţné pojetí peněţního trhu pak mezi nástroje peněţního trhu zahrnuje veškeré krátkodobé úvěry a půjčky poskytované bankovními a nebankovními subjekty6. Kapitálový trh je trhem dlouhodobých finančních instrumentů, které mají dobu splatnosti delší neţ 1 rok, např. akcie, dlouhodobé dluhopisy, hypoteční zástavní listy a jiné. Úroveň jejich výnosu, rizika a likvidity je odlišná případ od případu. Obecně jsou instrumenty kapitálového trhu spojeny s vyššími výnosy a vyššími riziky neţ instrumenty peněţního trhu. Likvidita finančních instrumentů na kapitálovém trhu je velice individuální, vzhledem k typu obchodu. Devizový trh je trh, kde se obchoduje s devizami, tj. s likvidními pohledávkami v cizí měně s různou dobou splatnosti. Jedná se o trh zpravidla mimoburzovního typu s vysokým stupněm likvidity, efektivnosti, konkurenceschopnosti a infrastruktury. Trh reálných aktiv (komoditní trh) je trhem, kde se obchoduje s takovou skupinou investičních instrumentů, jeţ je označována jako reálné instrumenty (aktiva), např. investice do zlatých nebo stříbrných instrumentů, drahých kovů, nemovitostí či uměleckých sbírek. Segmentovat finanční trh lze i dle způsobu a postupu, jakými jsou alokovány volné finanční prostředky mezi přebytkovou a deficitní jednotkou. V tomto případě je moţné hovořit o přímé alokaci finančních zdrojů, polopřímé alokaci finančních zdrojů a nepřímé alokaci finančních zdrojů. 7

Přímá alokace finančních zdrojů je přímý pohyb volných finančních prostředků od přebytkové jednotky (investora) k jednotce deficitní (emitentovi). Deficitní jednotka emituje nějaký druh cenného papíru, který ztělesňuje její závazek, a přebytková jednotka zaplatí deficitní jednotce za tento cenný papír hotovostí. Konkrétně se můţe např. jednat o zapůjčení finančních prostředků proti dluţnímu úpisu nebo o nákup krátkodobých či dlouhodobých 6 7

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 21 aţ 26 Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 23 aţ 25

- 10 -

dluhopisů přímo od jejich emitenta (podniku, banky). Jedná se o nejjednodušší způsob přesunu volných finančních prostředků od investora k emitentovi. Tento způsob alokace je však provázen celou řadou problémů, počínaje vyhledáním, kontaktováním a prověřením obou partnerů a konečně sladěním poţadavků a parametrů celé transakce, které se týkají mnoţství, ceny a doby, na kterou budou poskytnuty volné finanční prostředky. Polopřímá alokace finančních zdrojů představuje jakýsi mezistupeň mezi alokací přímou a nepřímou. Pokouší se minimalizovat nevýhody a problémy alokace přímé pomocí prostředníků mezi emitentem a investorem. Takovými prostředníky mohou být například obchodníci s cennými papíry. Nepřímá alokace finančních zdrojů zajišťuje hladký přesun volných finančních prostředků od přebytkových k deficitním jednotkám pouze a jedině prostřednictvím finančních institucí (finančních zprostředkovatelů) v podobě komerčních bank, komerčních pojišťoven, obchodníků s cennými papíry, kolektivních investorů a penzijních fondů. Od deficitních jednotek finanční zprostředkovatelé nakupují primární investiční instrumenty. Samotní finanční zprostředkovatelé emitují své sekundární investiční instrumenty, které nabízejí přebytkovým jednotkám. Za hotovost, kterou získají od přebytkových jednotek, mohou zkupovat primární investiční instrumenty od jednotek deficitních. Nepřímá alokace finančních zdrojů umoţňuje vysoce efektivní a likvidnější přesun volných finančních zdrojů od přebytkových jednotek k jednotkám deficitním s minimálními informačními, transakčními náklady a minimalizovaným rizikem. V souvislosti s nepřímou alokací finančních zdrojů se hovoří o zprostředkovatelském finančním trhu, na kterém lze nalézt jak sekundární investiční instrumenty, emitované finančními zprostředkovateli, tak primární investiční instrumenty, emitované prvotními primárními emitenty. Jako příklad primárních investičních instrumentů mohou slouţit akcie nebo různé druhy dluhopisů. Jako příklad sekundárních investičních instrumentů potom slouţí v případě investičních a podílových fondů jejich akcie a podílové listy. V případě bank to jsou vkladové listy, depozitní certifikáty nebo hypoteční zástavní listy. V případě pojišťoven a penzijních fondů uzavřené pojišťovací smlouvy a smlouvy o penzijním připojištění. Zprostředkovatelský trh je velice variabilní a podstatné je, ţe i finanční instituce (finanční zprostředkovatelé) jednají při svých aktivitách na ziskovém principu.8

8

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. strana 23

- 11 -

2. Základní charakteristika finančních institucí a finančně poradenských společností v ČR 2.1. Základní charakteristika finančních institucí Finanční instituce jsou podnikatelské společnosti, které se vyskytují na finančním trhu jako významné subjekty při nepřímé alokaci finančních zdrojů. Finanční instituce vystupují jako finanční zprostředkovatelé, kteří zprostředkovávají investiční instrumenty od přebytkových jednotek k deficitním jednotkám. Mezi tyto instituce patří banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, kolektivní investoři a penzijní fondy.

2.1.1. Bankovní systém České republiky V roce 1989 došlo ke změně reţimu a zahájení ekonomické reformy, aby mohly být k 1. 1. 1990 přijaty připravené mechanizmy transformace bankovnictví a bankovní zákony: a)

zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a obchody v oblasti obchodního bankovnictví,

b)

zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé, který upravoval centrální emisní bankovnictví státu.

Oba tyto zákony, kromě stanovení zcela nových pravidel pro bankovní činnost, přinesly rovněţ významné legislativní a institucionální změny: -

obchodní banky začaly působit jako podnikatelské subjekty; postupně byly i banky vzniklé jako peněţní ústavy přeměněny na akciové společnosti a částečně privatizovány,

-

zákon stanovil nástroje emisní banky k usměrňování obchodních bank,

-

všem typům klientely bylo umoţněno vybírat si banky a bankovní sluţby dle vlastního rozhodnutí.9

9

Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. Strana 4 a 5.

- 12 -

K 1. 1. 1992 byly přijaty zákony upravující československý bankovní systém jiţ na úrovni vyspělých států. Byly to zákony: a)

zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších novel,

b)

zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Nové zákony přinesly především následující změny: -

posun v pojetí Státní banky československé jako moderní emisní a centrální banky:

a)

nezávislé na výkonné moci ve státě,

b)

zřízení Bankovní rady jako nejvyššího orgánu ČNB,

c)

posílení bankovního dohledu, jako kontrolní funkce,

d)

odstranění přímých řídících nástrojů vůči obchodním bankám a rozšíření nástrojů nepřímých,

-

zpřísnění podmínek pro vznik nových obchodních bank, stanovení přesné definice banky, zvýšení minimální výše základního kapitálu z 50 na 300 mil. Kč,

-

nutnost získávání licencí pro některé skupiny bankovních sluţeb, zvláště v devizové oblasti,

-

zavedení opatření proti praní špinavých peněz,

-

umoţnění vzniku poboček zahraničních bank. 10

Původní zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, byl v průběhu svého působení několikrát upravován. Novely z roku 1998 jsou pokládány za zvlášť důleţité, protoţe jejich cílem bylo přiblíţit bankovní zákon právu EU, uplatnit v něm příslušné směrnice Rady Evropských společenství a zároveň řešit některé specifické otázky naší bankovní soustavy. Cílem novel bylo obnovení důvěry v bankovnictví České republiky. V této souvislosti byly značně posíleny pravomoci centrální banky při řízení obchodních bank a jejich regulaci. Jde například o povinnost banky informovat v dostatečném předstihu centrální banku o změně stanov a čtvrtletně zveřejňovat informace o sloţení akcionářů a jiné.

10

Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. Strana 5 a 6.

- 13 -

V roce 1993 došlo k rozdělení Československa a s tím spojenému oddělení měn nových států a k rozdělení jejich bankovních soustav. Bankovní systém v trţní ekonomice České republiky je od 1. 1. 1990 dvoustupňový. Základ dvoustupňového bankovního systému je tvořen centrální bankou a soustavou komerčních (obchodních) bank. Podstatou tohoto členění je oddělení makroekonomické funkce centrální banky a mikroekonomické funkce komerčních (obchodních) bank. Do bankovního systému zahrnujeme mimo banky působící v dané zemi i pobočky zahraničních bank. Strukturu obchodních bank dle vlastníků nalezneme v příloze č. 1 I. Centrální banka České republiky V České republice je centrální bankou Česká národní banka (ČNB), která je po rozdělení Československa, od 1. 1. 1993, nástupnickou organizací Státní banky československé. Základní charakteristika České národní banky je zakotvena v Ústavě České republiky v hlavě šesté, článku 98, kde je stanoveno, ţe Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o stabilitu měny; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení a působnost České národní banky jsou upraveny zákonem České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších novel. Dle tohoto zákona je Česká národní banka právnickou osobou se sídlem v Praze, která se nezapisuje do obchodního rejstříku. Působí jako správní úřad v rozsahu stanoveném zákonem a zvláštními zákony. V majetkoprávních vztazích při nakládání s vlastním majetkem má postavení podnikatele. Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná bankovní rada. Členové bankovní rady jsou jmenováni prezidentem republiky na dobu 6 let. V čele bankovní rady stojí guvernér, který jedná jménem České národní banky navenek. Při zabezpečování svého hlavního cíle je Česká národní banka nezávislá ve svých rozhodnutích na vládě České republiky.11 Funkce České národní banky vyplývají z jejího hlavního cíle, kterým je zabezpečování stability české měny. Pro přehlednost jsou tyto funkce uspořádány do čtyř skupin: 1) Banka měny – určuje měnovou politiku, zajišťuje fungování měnového systému, prostřednictvím svých nástrojů a opatření ovlivňuje nabídku peněz,

11

Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. Strana 7 a 8.

- 14 -

a) má právo bez omezení ovlivňovat úrokové sazby (tj. stanovit minimální úrokové sazby z vkladu a maximální úrokové sazby z poskytnutých úvěrů), b) má právo poţadovat uloţení části finančních zdrojů komerčních bank (povinné minimální rezervy), c) vystupuje v měnových otázkách vůči zahraničí (vyhlašuje kurz české koruny k cizím měnám, vydává devizová povolení, spravuje devizové rezervy). 2) Emisní banka – má výhradní právo emitovat bankovky a mince, včetně pamětních. Stanovuje nominální hodnoty, rozměry, hmotnost a další náleţitosti oběţiva, zejména: a) zajišťuje tisk bankovek a raţbu mincí, b) nahrazuje oběţivo opotřebované oběhem, c) vyměňuje poškozené bankovky a mince, d) můţe prohlásit vydané oběţivo za neplatné. 3) Banka bank – pečuje o rozvoj bankovního systému a reguluje činnost komerčních (obchodních) bank. a) řídí peněţní oběh, platební styk (stanoví způsob zajištění platebního styku), zúčtování mezi bankami (clearingové centrum), pečuje o jeho plynulost a hospodárnost, b) vykonává regulaci a dohled nad komerčními (obchodními) bankami a ostatními finančními institucemi (zejména tím, ţe stanovuje podmínky pro bankovní podnikání, kontroluje jejich dodrţování a případně přijímá opatření k nápravě), nad jejich činností s cílem zajistit ochranu věřitelů bank a ostatních finančních institucí a dosáhnout národohospodářských cílů. 4) Banka státu – vede účty státu (státního rozpočtu, státních fondů) a) poskytuje státu úvěry (nákupem státních pokladničních poukázek), nesmí však vládu financovat, b) emituje a spravuje státní dluhopisy, c) je poradcem vlády v měnových otázkách, d) zastupuje stát v mezinárodních bankovních a měnových orgánech (Světová banka, Mezinárodní měnový fond). 12

12

Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. 8 a 9.

- 15 -

II.

Komerční banky

Ve dvoustupňovém bankovním systému je vlastní obchodní činnost vykonávána komerčními bankami, které poskytují klientům sluţby na základě dobrovolného smluvního vztahu. Specifika bankovních činností spočívají v tom, ţe hospodaří s prostředky svých klientů. Objem těchto prostředků je mnohem vyšší neţ vlastní kapitál banky. S tím je spojena i značná rizikovost bankovních obchodů. Činnost bank je proto podřízena bankovnímu dohledu centrální banky, jehoţ cílem je minimalizace těchto rizik. Banka tak můţe zahájit svou činnost pouze na základě uděleného povolení.13 Komerční banka je podnik specializovaný na obchodování s penězi a spolu s tím i na další sluţby, spojené s úschovou a pohybem peněz. Dle zákona o bankách č.21/1992 Sb., ve znění pozdějších novel se bankami rozumějí právnické osoby s právní subjektivitou, akciové společnosti, se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry. Mimo příjímání vkladů a poskytování úvěrů, mohou banky v rámci povolení vykonávat i další činnosti, které jsou uvedeny v §1, odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách14. K výkonu této činnosti získávají banky bankovní licenci.15 Pouze na základě povolení působit jako banka lze v obchodním názvu právnické osoby uţít pojmu „banka“. Na finančním trhu se setkáváme s různými druhy bank, které se od sebe liší klientelou. Ta je dána zejména druhem produktů, které jednotlivé banky poskytují. 1)

Universální komerční banky

Většina těchto bank realizuje širokou škálu bankovních obchodů. Komerční banky uskutečňují bankovní obchody zejména pro soukromé podnikatelské subjekty, právnické osoby a fyzické osoby. Velký podíl na jejich obchodech zaujímají tradiční bankovní produkty, jakými jsou například přijímání depozit, poskytování úvěrů, provádění platebního styku pro své klienty, poradenská, obstaravatelská, komisionářská a další činnost ve finanční oblasti na základě příkazu klientů, jejich nebo svým jménem, na jejich nebo svůj účet, atd. Zpravidla navíc

13

Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. Strana 8 aţ 12. Viz. příloha č. 2 15 Zpracováno podle Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola a. s.. 2006. 280 s. Strana 21 aţ 22. 14

- 16 -

poskytují i produkty investičního charakteru, ke kterým patří obchody s cennými papíry a jiné. 16 I mezi tímto druhem bank dochází k diferenciaci, rozhodující roli mají velké obchodní banky s rozsáhlou sítí poboček. 2)

Specializované komerční banky

Tyto banky realizují pouze některé bankovní obchody zaměřené na vybrané produkty, mají omezenou bankovní licenci. Doplňují činnosti, které nejsou pro ostatní banky výhodné. Speciální banky se zaměřují například na podporu některých sektorů ekonomiky (podpora exportu, malých a středních podniků, zemědělství a jiné). Ke specializovaným komerčním bankám patří hypoteční banky, stavební spořitelny, Českomoravská záruční a rozvojová banka a Česká exportní banka. a) Hypoteční banky - hlavními produkty těchto bank jsou dlouhodobé úvěry, zajištěné nemovitým majetkem. Dlouhodobé finanční zdroje si banka zajišťuje emisí bankovních dluhopisů (hypoteční zástavní listy) a nákupem termínovaných vkladů. b) Stavební spořitelny - specifickým produktem je sběr účelových vkladů na poskytování úvěru pro výstavbu nebo rekonstrukci bytů. Takto poskytnuté úvěry jsou dotovány státem a kryty prostředky získanými jako spoření. c) Českomoravská záruční a rozvojová banka – podporuje rozvoj malých a středních podnikatelských subjektů a poskytuje za ně záruky k úvěrování. d) Česká exportní banka – podporuje export českých podnikatelských subjektů.17

2.1.2. Komerční pojišťovny Pojišťovny jsou součástí pojišťovnictví. V podmínkách České republiky je pojišťovnictví chápáno jako specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací18, zajišťovací19 a

16

Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. Strana 22. Zpracováno podle Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. Strana 9 aţ 11. 18 Pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování pojistných plnění z pojistných smluv dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších novel. 19 Zajišťovací činnost spočívá v přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. § 3 Zákon č. 277/2009 SB., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších novel, vymezuje zajišťovací činnost jako uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost v zajišťovací smlouvě blíţe označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem zajišťovací smlouvy. 17

- 17 -

zprostředkovatelskou činností20 v oblasti komerčního pojištění a s tím spojenými činnostmi. Struktura komerčních pojišťoven dle vlastníků je uvedena v příloze č. 4. Zajišťovna – je specializovaná pojišťovna, která se výlučně zabývá provozováním zajišťovací činnosti.21 Hlavním úkolem pojišťoven je přebírat ke své tíţi různé druhy rizik od klientů. Pojistit lze pouze rizika, která jsou nahodilá, vyčíslitelná a pro pojistitele ekonomicky přijatelná. Klienti pojišťoven je vyuţívají jako nástroj pro eliminaci, zmírnění či kompenzaci nepříznivých následků různých jevů, které mohou přinést škodu na zdraví, majetku či jiných hodnotách klienta. Pojišťovny vychází z předpokladu, ţe riziko, které je nepředvídatelné pro jednu osobu, můţe být přesně stanoveno pro velkou skupinu lidí s podobnými charakteristikami.22 Z hlediska právní formy členíme komerční pojišťovny na:

1)

Státní pojišťovny - zřizuje stát nebo státní orgány, odpovědnost za výsledky jejich hospodaření nese stát. Jde většinou o zabezpečování pojistného krytí pro klienty v těch oblastech krytí rizik, které pro vzájemné nebo akciové pojišťovny nejsou dostatečně atraktivní, nebo v té oblasti krytí rizik, kde má stát zájem podporovat určitou oblast podnikání prostřednictvím podpory pojištění. Jejich pozitivem jsou státní záruky za závazky státních pojišťoven, negativem většinou vyšší náklady správní reţie.

2)

Vzájemné (družstevní) pojišťovny – jsou instituce, pro které je charakteristická vzájemná pomoc jejich členů při krytí rizik. Ve vzájemných (druţstevních) pojišťovnách se vychází z toho, ţe škoda, která se stane jednomu členu společenství má být nesena ostatními členy, kterým se nestala. Riziko nesou členové (vlastníci), kteří jsou současně pojistníky (klienty).23

20

Blíţe příloha č. 3- výňatek ze zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších novel. 21 Zpracováno podle Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Paha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. Strana 145 aţ 147. 22 Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 665 aţ 670 23 Zpracováno podle Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Paha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. Strana 147.

- 18 -

3)

Akciové (komerční) pojišťovny - jsou specifickými finančními institucemi, které jsou oprávněny k provádění pojišťovací, popřípadě zajišťovací činnosti. Vznik, fungování pojišťoven a související aspekty upravuje v České republice zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších novel. Ke své podnikatelské činnosti musí pojišťovny získat povolení od České národní banky. Základní kapitál tuzemské pojišťovny je 60 aţ 200 miliónů korun českých a jeho velikost se odvíjí od rozsahu pojišťovací činnosti, která bude pojišťovnou provozována.24

V souvislosti s hlavní podnikatelskou činností musí pojišťovny ze zákona25 vytvářet pojistně technické rezervy, které jsou určeny ke krytí budoucích závazků z těchto pojištění. Pojistně technické rezervy životního pojištění jsou spojeny s dlouhodobým procesem spoření (investování) a z tohoto důvodu jsou vhodnými finančními zdroji pro dlouhodobé investování na kapitálovém trhu. Naopak na pojistně technické rezervy neživotního pojištění je kladen striktní poţadavek na krátkodobou likviditu z důvodu povinné připravenosti pojišťoven ke krytí likvidace škod na zdraví a majetku, které byly způsobeny nepředvídatelnými událostmi či nedbalostí, proto se k dlouhodobému investování nehodí.26 Při investování pojistně technických rezerv pojišťovny uplatňují především kritérium bezpečnosti, výnosnosti, likvidity a diverzifikace.

2.1.3. Obchodníci s cennými papíry Investiční sluţby v České republice poskytují také licencovaní obchodníci s cennými papíry. Počet a struktura obchodníků s cennými papíry je uvedena v příloze č. 6. Jedná se o právnické osoby, které pro tuto činnost musí získat povolení od České národní banky. V povolení musí být přesně vymezen okruh investičních služeb27, které je daný obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat. Poţadavek na minimální vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry je odvozen od šíře okruhu investičních sluţeb, které můţe obchodník poskytovat. Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá omezené poskytování hlavních investičních

24

blíţe v příloze č. 5 § 18 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších novel. zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších novel Zpracováno podle Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Paha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. Strana 146. 27 § 4, zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 7 25 26

- 19 -

sluţeb, musí činit alespoň částku, která vyjádřena v českých korunách odpovídá 730 000 eur.28 Od obchodníků s cennými papíry je třeba podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, odlišit investiční zprostředkovatele, které uvedený zákon vymezuje jako osoby, registrované Českou národní bankou, kteří poskytují investiční sluţby takovým způsobem, ţe pouze přijímají pokyny zákazníků, týkající se investičních cenných papírů nebo cenných papírů kolektivního investování a předávají je dále obchodníku s cennými papíry, popřípadě dalším oprávněným osobám; nepřijímají však peněţní prostředky nebo investiční instrumenty. 29 Obchodníci s cennými papíry mohou při poskytování investičních sluţeb vystupovat jako dealer nebo jako broker, popřípadě vystupovat v obou rolích. Pokud obchodník s cennými papíry vystupuje jako dealer, obchoduje svým jménem na vlastní účet a riziko. Obchodník v roli dealera musí vlastnit portfolio30 investičních instrumentů, do kterého a z kterého investiční instrumenty nakupuje a prodává. Dealer stanoví kurzy, za které je ochoten obchodovat. Zdrojem zisku pro dealera je spread31. Výše spreadu je ovlivňována objemem uzavřených obchodů a konkurencí na trhu. Dealer je v důsledku toho, ţe obchoduje na svůj účet a riziko, vystaven značnému kurzovému riziku. Kurzy instrumentů v jeho portfoliu totiţ mohou růst, pak realizuje kapitálový zisk, nebo naopak klesat, pak realizuje kapitálovou ztrátu. Na druhé straně můţe získat důchody plynoucí z instrumentů v jeho portfoliu, pokud jsou právě vypláceny. Vystupuje-li obchodník s cennými papíry jako broker, můţe sice jednat vlastním jménem, avšak na cizí účet a riziko. Jedná jako agent svých klientů, jejichţ příkazy k nákupu nebo prodeji realizuje. Za svou činnost získává broker odměnu v podobě provize. Broker ke své činnosti nepotřebuje portfolio investičních instrumentů, nestanovuje nákupní a prodejní kurzy, za které je ochoten obchodovat. Nepodstupuje ţádné kursové riziko. V jeho zájmu je zrealizovat co největší objem obchodů pro své klienty a tak maximalizovat své provize. Mezi obchodníky s cennými papíry, kteří vystupují v roli brokerů, je moţné rozlišit obchodníky s cennými papíry, kteří nabízejí úplný servis všech hlavních, ale i doplňkových brokerských služeb, a obchodníky označované jako diskontní brokerská firma, kteří klientovi nabízejí

28

§ 8a, zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ve znění pozdějších předpisů. Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 670 aţ 673. 30 Portfolio je soubor různých cenných papírů ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby zvolený tak, aby se sníţilo riziko jeho rozmělněním do více titulů. 31 Spread je rozpětí mezi nákupními a prodejními kurzy investičních instrumentů. 29

- 20 -

pouze zprostředkování nákupu nebo prodeje investičních instrumentů bez jakýchkoliv dalších sluţeb, jako je například poradenství, provedení analýz, správa majetku a jiné. Obchodníci s úplným servisem tedy mohou klientovi, kromě zprostředkování obchodu, nabídnout také poradenství, úschovu a správu cenných papírů, emisní obchody či majetkovou správu.32 Vedle licencovaných nebankovních obchodníků s cennými papíry nabízejí v České republice tyto sluţby rovněţ bankovní subjekty, které k poskytování investičních sluţeb rovněţ získaly povolení od České národní banky. V systému univerzálního bankovnictví, který je typický pro Českou republiku, je zcela běţné, ţe jediná banka provádí činnosti, které patří výlučně do komerčního bankovnictví a zároveň také činnosti, které jsou investičními sluţbami a jsou řazeny do investičního bankovnictví. Rozsah a struktura těchto činností jednotlivých univerzálních bank se však můţe lišit, neboť banka můţe vykonávat pouze ty činnosti, které má Českou národní bankou povoleny ve své licenci. Pro systém univerzálního bankovnictví je tady charakteristické, ţe vedle sebe působí banky, které se zabývají komerčním i investičním bankovnictvím (poskytují investiční sluţby) a subjekty, které se zabývají pouze investičním bankovnictvím.

2.1.4. Subjekty kolektivního investování Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehoţ předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu diverzifikace rizika a další obhospodařování tohoto majetku.33 Jedná se tedy o činnost, od které investor očekává, ţe mu přinese adekvátní zhodnocení vloţených prostředků při akceptovatelném diverzifikovaném riziku a zároveň mu umoţní přístup na finanční trhy, kde by jako individuální, drobný investor investovat nemohl ať jiţ z důvodu přístupu, odborné náročnosti, nebo z důvodu vysokých cen. Za subjekty kolektivního investování v podmínkách České republiky povaţujeme investiční společnosti, investiční fondy. 34 1)

Investiční společnosti

Investiční společnosti představují licencované finanční instituce, které mají právní subjektivitu akciové společnosti. Přehled investičních společností je zdokumentován v příloze

32

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 671 aţ 672. § 2, odst. 1, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších novel. 34 Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 673. 33

- 21 -

č. 8. Nejčastěji bývají dceřinými společnostmi obchodních bank, pojišťoven, které jsou na nich nezávislé. Jejich základním posláním je vytváření a obhospodařování podílových fondů. Tyto fondy mohou vykonávat celou řadu dalších činností. Proto také podléhají dohledu a velmi přísné regulaci, prováděné Českou národní bankou.35 Podílové fondy, zakládané investičními společnostmi se od investičních fondů liší především tím, ţe nejsou samostatnými právními subjekty. Podílové fondy se tedy nemohou spravovat sami, ale musí být zakládány a spravovány některou investiční společností. Investování prostřednictvím podílových fondů probíhá tak, ţe investoři nakupují od investiční společnosti podílové listy (nenakupují akcie jako u investičních fondů). Tím se stávají podílníky na majetku podílových fondů (nestávají se akcionáři jako u investičních fondů). Investiční společnost jim tento majetek za úplatu spravuje, a to svým jménem a na jejich účet v souladu se schváleným statutem podílového fondu.36 Kolektivní investování prováděné prostřednictvím podílových fondů převládá zejména v kontinentální Evropě a má dvě základní formy: -

uzavřené podílové fondy (blíţe v kapitole 3.4.1.)

-

otevřené podílové fondy (blíţe v kapitole 3.4.1.)37

2) Investiční fondy Investiční fondy jsou samostatnými právními subjekty kolektivního investování, do nichţ investoři vkládají peněţní prostředky, které následně investiční fond investuje v souladu s jeho stanovami a statutem do různých druhů investičních instrumentů. Vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o právnické osoby, mohou být spravované prostřednictvím vlastního managamentu. Existuje ale i moţnost správy investičního fondu prostřednictvím investiční společnosti na základě smluvního vztahu.38 Na investiční fondy se vztahují přísná licenční a regulační pravidla České národní banky a jejich činnost legislativně upravují tyto právní normy: -

zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších novel,

-

zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších novel.

35

Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. 109 aţ 110. Statut kaţdého podílového fondu schvaluje a souhlas k jeho vytvoření uděluje v České republice Česká národní banka. Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 107 aţ 108. 38 V podmínkách České republiky se jedná o „smlouvu o obhospodařování majetku investičního fondu“ 36 37

- 22 -

Investiční fondy v České republice jsou subjekty s právní subjektivitou - akciové společnosti, kdy investoři svými vklady nakupují akcie a stávají se akcionáři příslušného investičního fondu, o jehoţ činnosti následně spolurozhodují prostřednictvím svého hlasování na valných hromadách. Existují dva základní typy investičních fondů: -

uzavřené investiční fondy (blíţe v kapitole 3.4.2.),

-

otevřené investiční fondy (blíţe v kapitole 3.4.2.) 39

2.1.5. Penzijní fondy Penzijní fondy jsou právnickými osobami, které jsou v České republice zakládány s právní subjektivitou akciové společnosti. Přehled penzijních fondů je uveden v příloze č. 9. Mohou vydávat pouze akcie na jméno stejné jmenovité hodnoty. Ke vzniku a činnosti fondu je třeba povolení od České národní banky. Hodnota základního kapitálu penzijního fondu musí činit alespoň 50 miliónů korun českých. Penzijní fondy jsou specializované finanční instituce, které jako jediné subjekty smějí provádět penzijní připojištění. Provozování penzijního připojištění je v České republice upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších novel. Někdy je penzijní připojištění chápáno jako forma nadstavby nad systémem důchodového zabezpečení. Dohled nad činností penzijních fondů a činností jejich depozitářů40 vykonává Česká národní banka, státní dozor nad poskytováním státního příspěvku pak vykonává Ministerstvo financí České republiky. V České republice mají penzijní fondy charakter nezávislých finančních institucí, které jsou obvykle zakládány bankami nebo pojišťovnami.

Kromě České republiky se nezávislé

penzijní fondy vyskytují například v Chile, Argentině, Kolumbii a Peru. Častěji neţ v podobě nezávislých institucí vznikají ve světě penzijní fondy v podobě zaměstnaneckých penzijních fondů, které zakládají pro své zaměstnance firmy. Svým zaměstnancům přispívají k jejich vkladům, příkladem jsou zaměstnanecké penzijní fondy ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Nizozemí nebo Švýcarsku. Vyskytují se i v podobě státních penzijních

39

Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s.Strana 107 aţ 108. Depozitář eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s § 20, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších novel. < http://business.center.cz/business/pojmy/p2220depozitar-fondu-kolektivniho-investovani.aspx > [cit: 12.3.2011] 40

- 23 -

fondů, zřizovaných státem pro všechny, nebo jen pro vymezený okruh zaměstnanců, kterým společně se zaměstnanci také přispívá. Tyto fondy existují například v Singapuru, Malajsii, Turecku a Egyptě.41 Kaţdý penzijní fond musí mít ze zákona42 svůj statut a penzijní plán, které, včetně jejich změn, schvaluje Česká národní banka. Statut obsahuje zejména informace o činnosti penzijního fondu a o charakteru a cílech jeho investiční politiky. Penzijní plán přesně definuje druhy vyplácených dávek, podmínky, které musí být splněny pro jejich získání, způsob výpočtu těchto dávek, výši příspěvků, důvody pro vypovězení smluv a způsob rozdělování výnosu ve prospěch účastníků penzijního připojištění.43

2.2. Základní charakteristika finančně poradenských společností Finančně poradenské společnosti jsou právnické osoby, které nemají definovanou právní subjektivitu. Mohou zprostředkovávat všechny druhy produktů finančních institucí pouze v případě, pokud jsou registrovány u České národní banky jako pojišťovací agent44 a současně i jako investiční zprostředkovatel.45 Finančně poradenské společnosti sdruţují nezávislé finanční poradce, kterým centrálně poskytují „servis“ v podobě obchodní značky, vzdělávání, zázemí, etického kodexu, analytických sluţeb a smluvních obchodních partnerů v podobě finančních institucí, jejichţ vybrané produkty a sluţby zprostředkovávají klientům. Pojem nezávislý finanční poradce (zprostředkovatel) je poměrně komplikovaný na vysvětlení, protoţe není specifikován v ţádné právní normě, jako například daňový poradce. V podstatě se jedná o ţivnostníka, který je registrován u České národní banky a obdrţel povolení vykonávat podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele46 a investičního zprostředkovatele. Jeho nezávislost spočívá v tom, ţe není smluvně vázáný ke konkrétní finanční instituci a tudíţ můţe vyuţít „konkurenčního boje“ finančních institucí se kterými spolupracuje prostřednictvím finančně poradenské společnosti.

41

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 360 aţ 363.

42

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších novel Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 660 aţ 664. § 7 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších novel. Příloha č 3. 45 § 29 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších novel. Příloha č10. 46 § 6 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších novel. Příloha č. 3 43 44

- 24 -

Závislým finančním poradcem se nazývá obchodní zástupce banky, pojišťovny, obchodníka s cennými papíry či kolektivních investorů. Není obvyklé, aby tento finanční poradce odkázal klienta na výhodnější produkt jiné instituce.47

47

Zpracováno podle [cit: 2.3.2011]

- 25 -

3.

Finanční produkty a služby poskytované finančními institucemi a poradenskými společnostmi v ČR

3.1. Produkty a služby komerčních bank Bankovní produkty48 jsou ještě uţším pojmem neţ termín „bankovní obchody“. Lze za ně povaţovat pouze bankovní obchody cílené výhradně na klienty bez ohledu na jejich obsahovou podstatu. Termín „bankovní obchody“ můţe představovat buď finančně investiční instrument, nebo finanční sluţbu. Bankovní produkty lze primárně rozdělit z pohledu klienta banky do tří skupin z hlediska jejich funkce (účelu).49

3.1.1. Úvěrové bankovní produkty Mezi nejvýznamnější a nejpouţívanější bankovní retailové úvěrové produkty patří:

Spotřebitelské úvěry a půjčky - do této oblasti jsou zahrnovány především úvěry, jejichţ poskytování souvisí se snahou obchodních bank uspokojit úvěrové potřeby především fyzických osob, zejména na nákup zboţí dlouhodobé spotřeby nebo k zaplacení určitých

48 49

Pojem „bankovní produkty“ vznikl ve spojených státech amerických, je uţíván celosvětově. Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 79 aţ 80.

- 26 -

druhů sluţeb (dovolené, vzdělání a podobně). Těchto úvěrů je poskytováno velké mnoţství, proto existuje snaha obchodních bank proces jejich schvalování co nejvíce zefektivnit. Spotřebitelské úvěry jsou nejčastěji poskytovány buď ve formě hotovosti, šeku, případně otevřením kontokorentního účtu klientovi. Jedná se výhradně o úvěry peněžní, většinou krátkodobé a střednědobé. V některých případech mohou být poskytované úvěry i dlouhodobé. Nejčastěji jsou tyto úvěry jištěné ručením jiné fyzické osoby, takzvaným ručitelem. Kreditní úvěry – jsou poskytovány ve formě běţného účtu s kreditní kartou. Tyto úvěry jsou specifické tím, ţe mají trvalý úvěrový rámec, který má předem určené bezúročné období. Po splacení tohoto úvěru je opětovně doplněný úvěrový rámec a připravený k čerpání. Tyto úvěry jsou specifické vysokým úročením. Kontokorentní úvěry charakterizuje schopnost klienta banky jít do minusového zůstatku na běţném účtu klienta, který je zatíţen kontokorentní smlouvou. Dle zůstatku na tomto účtu se klient vystavuje vůči bance v postavení věřitele nebo dluţníka. Pokud je zůstatek na kontokorentním účtu klienta v záporné hodnotě, je klient dluţník, v opačném případě je klient věřitelem banky.50 Kontokorentní úvěry jsou úvěry krátkodobé. Podle podmínek jednotlivých úvěrových smluv musí být kaţdý úvěr tohoto typu minimálně jednou ročně splacen, respektive alespoň jednou ročně musí účet vykazovat nulu a to i s veškerými zaúčtovanými poloţkami, včetně poplatků a úroků. Charakteristické pro kontokorentní úvěry je jejich poměrně vysoké úročení a vysoké sankční poplatky za překročení úvěrového rámce51. Úvěry ze stavebního spoření jsou specifické svou přísnou účelností na výstavbu, koupi, rekonstrukci, modernizaci, vybavení nemovitosti určené k bydlení jako jsou rodinné domy, byty, na vyřešení majetkových podílů i na nákup druţstevního podílu bytového druţstva. Stavební spořitelny na českém trhu mohou poskytovat i překlenovací úvěry, které slouţí k urychlenému řešení bytových potřeb účastníka, který ještě nesplnil podmínky pro přidělení cílové částky. Některé stavební spořitelny nabízejí tímto způsobem financování bytových potřeb aţ do výše 100% záměru při dostatečné bonitě klienta.52

50

Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 83 a 84. „Úvěrový rámec“ je vyčíslená částka, která je nedílnou součástí úvěrové smlouvy. 52 Zpracováno podle Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola a. s.. 2006. 280 s. Strana 90 aţ 94. 51

- 27 -

Hypoteční úvěry jsou dlouhodobými finančními úvěry, které jsou kryty zástavou nemovitostí. Ţádost o jejich poskytnutí musí být proto doloţena dokladem, potvrzujícím její vlastnictví. Po předloţení všech potřebných dokladů zajistí banka nejprve odhad ceny nemovitosti a zejména prověří, zda na předmětnou nemovitost není v katastru nemovitostí zaneseno nějaké břemeno. Po splnění mnoha dalších podmínek, jako je například pojištění nemovitosti, zanesení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí a podobně, banka vyplácí dohodnutou peněţní částku. V praxi banky rozlišují hypoteční úvěry dle účelu financování na účelové a neúčelové hypoteční úvěry.53

3.1.2. Vkladové (depozitní) retailové bankovní produkty Mezi nejvýznamnější a nejpouţívanější vkladové bankovní produkty patří:

I.

Vklady na bankovních účtech

Bankovní účet lze obecně charakterizovat jako účet pohledávek a závazků banky, vyplývajících z jejich vztahů s klientem. Banky vedou svým klientům různé druhy účtů, z nichţ ty, které souvisejí s ukládáním peněţních prostředků jejich klientů, jsou následující: 1)

Běžný účet

Tento druh účtu, někdy téţ označovaný jako „konto“, je povaţován za nejvýznamnější a nejvíce vyuţívaný druh klientského bankovního účtu. Jeho zřízení je totiž předpokladem pro užívání celé řady bankovních produktů, přičemţ většinou slouţí k likvidnímu uloţení dočasně volných peněţních prostředků a k provádění bezhotovostního platebního styku, vyuţívají jej jak právnické, tak i fyzické osoby. Běţné účty jsou sice bankou úročeny, avšak úroková sazba tohoto úročení zpravidla bývá minimální vzhledem k tomu, ţe hlavním důvodem jejich zřizování je provádění bezhotovostního platebního styku, z čehoţ vyplývá, ţe 53

Zpracováno podle Pavelka, F., Bardová, D., Opltalová, R., Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s. 279 s. 80 aţ 82.

- 28 -

na nich uloţené peněţní prostředky musí být volně disponibilní (vklady „na viděnou“). Proto také většina klientů na nich udrţuje svůj vklad pouze v nezbytně nutné výši, ovšem dostatečné k zajištění platebního styku, který klient v budoucnu předpokládá.54 2)

Vkladový (depozitní) účet

Za charakteristický rys vkladových účtů lze povaţovat především to, ţe většině klientů slouţí k ukládání jejich dočasně volných peněţních prostředků s cílem dosáhnout úrokového výnosu. Firmám slouţí k akumulaci peněz na investiční akce, domácnostem pak ke spoření. Z těchto důvodů bývají vkladové účty uzpůsobeny k tomu, aby na nich bylo moţno vést nejenom vklady na viděnou, ale především vklady termínované, u nichţ se klient dobrovolně zavazuje k tomu, ţe po určité časové období nebude s vkladem disponovat. Pro banku jsou výhodné, protoţe zvyšují její likviditu bez toho, aby měla povinnost na nich uloţené peněţní prostředky na ţádost klienta ihned vyplatit. Z tohoto důvodu jsou také bankou výše úročeny.55 a)

Termínované vklady na pevně sjednaný termín splatnosti

Jejich vyplácení bývá předem sjednáno k přesně stanovenému datu nebo období, přičemţ lze zároveň sjednat i jejich automatické obnovení za aktuální úrokové sazby, platné v době jeho obnovení. Ty se mění podle předem dohodnuté referenční úrokové sazby, na kterou je úroková sazba příslušného vkladu vázána.56 b)

Termínované vklady s výpovědní lhůtou

U těchto vkladů je pravidlem, ţe chce-li si vkladatel vyzvednout svůj vklad, je povinen to bance předem oznámit. Vklad má potom k dispozici až po uplynutí stanovené výpovědní lhůty. U termínovaných vkladů dále zpravidla platí, ţe čím delší je dohodnutý termín splatnosti, respektive na čím delší výpovědní lhůtu vkladatel přistoupí, tím vyšší úročení vkladu banka poskytne. V případě výběru vkladu před termínem účtuje ovšem banka komitentovi poměrně vysoký poplatek z důvodu nedodrţení sjednaných podmínek uzavřené smlouvy. II.

Vklady na vkladních knížkách

Jedná se o tradiční formu úsporných vkladů především fyzických osob, ale v současné době není vyhledávaným produktem. Vkladní kníţka je bankovní dokument, který umoţňuje jeho

54

Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 85 aţ 88. Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 86 aţ 89. Jde o takzvanou „trţní referenční úrokovou sazbu obchodní banky“, nebo o „diskontní sazbu centrální banky, některou „mezibankovní úrokovou sazbu (například PRIBOR)“ a podobně. 55 56

- 29 -

majiteli disponovat s obnosem, uvedeným v kníţce. Značnou nevýhodou vkladních kníţek oproti bankovním účtům je ta skutečnost, ţe přestoţe většina obchodních bank jiţ umoţňuje jejich majitelům poukazovat na ně platby v rámci bezhotovostního platebního styku, dispozice s vkladem, je moţná pouze po jejím předložení na přepážce příslušné obchodní banky. 1)

Vkladové knížky úročené

Velikost jejich úročení závisí na stanovené úrokové sazbě, která můţe být proti její základní výši zpravidla zvýšena sjednáním výpovědní lhůty, čímţ se z vypovězené částky „stává“ termínovaný vklad.57 2)

Vkladní knížky výherní

U těchto vkladních kníţek bývá úročení nahrazeno systémem výher, připisovaných majitelům těchto vkladních kníţek na základě výsledků pravidelně prováděného slosování a s přihlédnutím k průměrné výši vkladu za příslušné slosovací období. III.

Speciální druhy úsporných vkladů

Na finančním trhu se můţeme setkat s celou řadou dalších druhů speciálně situovaných vkladů. Jejich zavádění do bankovní praxe souvisí se skutečností, ţe obchodní banky jsou jiţ v současné době většinou součástí podstatně větších a z hlediska nabízených finančních produktů a sluţeb velmi široce orientovaných finančních skupin. Konkrétní formy a podmínky stanovené pro tyto speciální druhy úsporných vkladů však musí být vţdy v souladu s legislativou příslušného státu.

1)

Spoření účelová (účelové vklady)

Jedná se o různé druhy účelově zaměřených spoření (vkladů), podporovaných v některých případech státem, který jejich prostřednictvím napomáhá realizaci svých cílů, zejména v sociální politice. V různých státech proto mohou být různě zaměřena, nejčastěji se však týkají problematiky bydlení a podobně. V České republice je moţno za účelové spoření

57

Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 85 aţ 90.

- 30 -

povaţovat „stavební spoření“. Jedná se o spoření fyzických osob spojené s poskytováním úvěru a státního příspěvku. Provozovatelem účelového spoření můţe být pouze banka, které byla udělena příslušná licence, na jejímţ základě se nazývá „stavební spořitelnou“.58 2)

Majetková spoření

Tyto produkty neslouţí vkladatelům pouze ke spoření, ale i k investování naspořených finančních instrumentů do různých druhů finančně investičních instrumentů, především do cenných papírů, které vkladateli nakupuje a po celou dobu trvání „spoření“ obhospodařuje obchodní banka.59 3)

Spoření spojená se životním pojištěním

Podstatou tohoto produktu je, ţe vklady volných finančních prostředků se dělí na dvě sloţky – sloţku pojistné ochrany a sloţku spořící. Složka pojistné ochrany slouţí ke krytí ţivotních rizik klienta. Druhou, spořicí složkou, se rozumí ukládání volných finančních prostředků dlouhodobého charakteru a jejich následné investování na finančním trhu. Ţivotní pojištění se spořící sloţkou se v České republice nejčastěji uţívá ve formě „investičního ţivotního pojištění nebo kapitálového ţivotního pojištění“

3.1.3. Ostatní bankovní produkty Komerční banky mino úvěrových a vkladových obchodů poskytují i jiné bankovní produkty, mezi které na straně aktiv patří například neutrální bankovní operace, kdy komerční banka nevystupuje v pozici věřitele ani dluţníka. Jedná se především o operace zprostředkování platebního styku, zúčtovací a směnárenské, dále sluţby zprostředkovatelské, depotní, poradenské, informační, konzultační, devizové a sluţby jiné. V těchto případech se jedná o produkty a sluţby, které mohou poskytovat i jiné právnické osoby či fyzické osoby podnikatelé (ţivnostníci). Mezi ostatní bankovní produkty patří i celá řada produktů nebo sluţeb poskytovaných v rámci finančních skupin. Finanční skupinou je soubor finančních institucí, kde mateřskou společností bývají komerční banky, které v rámci zvyšování finanční efektivity zakládají dceřiné společnosti v podobě pojišťoven, investičních společností, leasingových společností a podobně. Tyto skupiny dohromady poskytují nejen všechny uvedené bankovní činnosti, ale i

58 59

Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s.Strana 90 aţ 94 Při poskytování produktů tohoto typu legislativa vyţaduje licenci obchodníka s cennými papíry udělenou Českou národní bankou.

- 31 -

činnosti příslušející jiným finančním institucím, které mohou vhodně kombinovat.60 Pro tuto činnost se uţívá pojem cross-selling, kříţový prodej.61

3.2. Produkty a služby poskytované komerčními pojišťovnami Pojišťovny se člení z hlediska šíře zaměření jejich činností na pojišťovny specializované a pojišťovny univerzální. Specializované pojišťovny jsou takové pojišťovny, které se specializují pouze na určitý druh nebo odvětví pojištění, nebo pouze na pojištění určitých druhů rizik, popřípadě na některé skupiny pojištěnců. Universální pojišťovny pojišťují v podstatě všechny druhy rizik, neboli rizika v odvětví ţivotního i neţivotního pojištění.

3.2.1. Životní pojištění Ţivotní pojištění lze charakterizovat jako pojistný produkt, jehoţ posláním je jednak chránit blízké osoby pojištěného a pomoci samotnému pojištěnému před finančními důsledky moţné negativní nahodilé události, v důsledku které dojde k závaţné změně jeho postavení ve společnosti, spojené s poklesem příjmů. V rámci ţivotního pojištění bývají pojišťována dvě základní rizika, a to riziko smrti a riziko doţití, často bývají vzájemně kombinována.

1)

Pojištění pro případ smrti je určeno ke krytí rizika úmrtí. Jeho podstata spočívá v tom, ţe pokud by v době platnosti pojistné smlouvy pojištěný zemřel, bude osobám, jeţ určil v pojistné smlouvě, vyplacena sjednaná pojistná částka. Jedná se o druh takzvaného „rizikového pojištění“ neobsahující spořící složku, takţe pokud

60

V České republice se finanční skupiny skládají ze všech moţných kombinací univerzálních bank, hypotečních bank, stavebních spořitelen, leasingových společností, faktoringových a forfaitingových společností a některých specializovaně obsluţných firem jako například realitních kanceláří. 61 Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 89 aţ 96.

- 32 -

pojištěný v době platnosti pojistné smlouvy nezemře, pojištění zanikne bez výplaty pojistného plnění. 62 2)

Pojištění pro případ dožití je druh pojištění, u kterého pojišťovna poskytuje pojistné plnění v případě, ţe se pojištěný doţije dohodnutého věku. Toto pojištění je uzavíráno tehdy, pokud se klient rozhodne do budoucna finančně zajistit, nejčastěji na dobu po ukončení aktivní výdělečné činnosti, kdy z pravidla dochází ke sníţení jeho stávající ţivotní úrovně. Jedná se tedy rovněţ o druh pojištění, u kterého nemusí (v případě úmrtí pojištěného) dojít k pojistnému plnění, nicméně pojišťovna musí po dobu trvání pojistné smlouvy s výplatou pojistného plnění počítat. Jedná se o pojištění s rezervotvornou

sloţkou.

Velikost

rezervotvorné

sloţky

musí

odpovídat

dohodnutému pojistnému plnění v případě doţití. 3)

Smíšené životní pojištění je druh ţivotního pojištění, který zahrnuje oba předchozí typy pojištění, pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití (často bývá doplněno o pojištění úrazové a invalidní63). U smíšeného ţivotního pojištění je pojišťovna povinna realizovat pojistné plnění a proto musí pojišťovna na kaţdou pojistnou smlouvu vytvářet zvláštní pojistnou technickou rezervu. a) Kapitálové životní pojištění je klasickou formou smíšeného ţivotního pojištění. Základním charakteristickým rysem je především garance pojišťovny na minimální výnosnost vloţených prostředků (garantované zhodnocení spořící sloţky). Klient nemůţe investování svých dočasně volných finančních prostředků nijak ovlivňovat. Základním kritériem investiční politiky dané pojišťovny je hlavně bezpečnost zpravovaného portfolia, která se odráţí v niţší úrokové míře. b) Investiční životní pojištění je druh smíšeného ţivotního pojištění, lišící se od kapitálového ţivotního pojištění tím, ţe umoţňuje klientům zvolit si svoji investiční strategii a tím ovlivňovat výnosnost investiční sloţky svého pojištění. Pojišťovna negarantuje minimální výši zhodnocení vloţených prostředků a trţní riziko spojené s tímto produktem přechází na klienta. Ţivotní pojištění je v České republice podporováno státem.64 65

62

Zpracováno podle Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. Strana 103. Pojištění invalidní zajišťuje pojištěnému v případě vzniku jeho invalidity nárok na invalidní důchod nebo na zproštění od placení pojistného na ţivotní pojištění (v rámci, kterého je uzavíráno) a to aţ do skončení doby trvání uzavřené smlouvy. 64 Státní podpora je v podobě moţnosti odčítat si pojistné od základu daně z příjmu do výše 12 000 / rok, (údaj platný v roce 2011). 65 Zpracováno podle Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. Strana 103 aţ 105. 63

- 33 -

3.2.2. Neživotní pojištění Neţivotní pojištění zahrnuje širokou škálu rizik, které mohou poškodit zdraví či majetek. Z tohoto důvodu je neţivotní pojištění strukturováno do následujících skupin.

Pojištění úrazová poskytují plnění v případech, kdy pojištěnému v důsledku úrazu nastane přechodné nebo trvalé tělesné poškození, popřípadě dojde ke smrti pojištěného. Komerční zdravotní pojištění se uplatňuje buď jako doplněk všeobecného zdravotního pojištění či nemocenského pojištění pro případy, které nejsou obsaţeny v povinném zdravotním pojištění, nebo pokud má pojištěný zájem o vyšší rozsah pojistného krytí, neţ které poskytuje povinné zdravotní pojištění. Pojištění majetková kryjí rizika spojená s případným vznikem škod na majetku. Jedná se o celou škálu druhů pojistných produktů, například havarijní pojištění, povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění nemovitostí, pojištění strojů a jiné. Pojištění odpovědnosti kryjí rizika v případech, kdy pojištěný způsobí svou činností jinému subjektu škody na ţivotě, zdraví, majetku, nebo pojištěný způsobí finanční škody, za které pojištěný odpovídá poškozenému. Pro všechny druhy neţivotního pojištění je společné, ţe pojišťovna poskytuje pojistné plnění pouze v těch případech, kdy dojde k pojistné události, které je předmětem pojistné smlouvy, přičemţ není zřejmé, zda vůbec po dobu trvání konkrétní pojistné smlouvy se daná událost vyskytne a pokud ano, tak kolikrát se daná událost můţe opakovat.66

66

Zpracováno podle Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. Strana 104 aţ 105.

- 34 -

3.3. Produkty a služby obchodníků s cennými papíry Kaţdý investor, který chce vyuţít sluţeb obchodníka s cennými papíry, si nejprve u tohoto obchodníka musí otevřít účet, který můţe být buď hotovostní (cash account) nebo marţový (margin account). 67 Hotovostní účet umoţňuje realizovat nákupy investičních instrumentů pouze do výše hotovostních prostředků investora, které jsou uloţeny na tomto účtu. Maržový účet naopak umoţňuje provést nákup investičních instrumentů částečně z prostředků investora a částečně z úvěru poskytnutého obchodníkem s cennými papíry. Pro kaţdého klienta je stanovena počáteční a rovněž udržovací marže. Počáteční marže představuje minimální částku, kterou musí kupující uhradit ze svých vlastních prostředků. Udržovací marže představuje minimální výši vlastního majetku, kterou musí mít klient stále v různé podobě na svém účtu. Zároveň s marţovým účtem musí investor uzavřít s obchodníkem dohodu o zástavním právu na zakoupené investiční instrumenty, které představují záruku za poskytnuté úvěry.68

3.4. Produkty a služby subjektů kolektivního investování Na světovém finančním trhu lze rozeznat dva základní modely kolektivního investování a to buď prostřednictvím investičních, nebo podílových fondů. Aby tyto formy kolektivního investování mohly úspěšně fungovat, je k tomu zapotřebí specializovaných, právě k tomuto účelu zřizovaných finančních institucí, jimiţ jsou investiční společnosti a investiční fondy.

3.4.1. Produkty a služby investičních společností Investiční společnosti poskytují produkty: Uzavřený podílový fond - základním charakteristickým rysem uzavřeného podílového fondu je, ţe drţitelé podílových listů nemají v době existence fondu právo na jejich zpětný odprodej investiční společnosti, která je vydala. Zpětná přeměna na hotové peníze můţe být realizována pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů, pokud je to ovšem

67 68

Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 673 aţ 674. Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 674 aţ 675.

- 35 -

zakotveno ve statutu fondu. Z tohoto důvodu bývá ve většině států, tedy u těch států, které zřizování těchto fondů povolují, omezena doba, na kterou mohou být zakládány.69 Otevřený podílový fond - nejvýznamnější vlastností otevřených podílových fondů je, ţe jejich podílové listy jsou na poţádání kdykoli odprodatelné investiční společnosti, která podílový fond spravuje. Cena, za kterou je odkup realizován, musí odpovídat aktuální hodnotě majetku, který na příslušný podílový list v době odkupu připadá.70 Zároveň můţe po celou dobu existence tohoto fondu, která nebývá ve většině států legislativně omezována, probíhat prodej dalších podílových listů, jejichţ mnoţství nebývá limitováno. 71 Investiční společnosti ve většině zemí, včetně České republiky, mohou, vedle zřizování a obhospodařování podílových fondů, spravovat na smluvním základě i fondy investiční, penzijní popřípadě obhospodařovat majetek dalších zákazníků. V souvislosti s tím mají povoleno vykonávat všechny související činnosti, které jim umoţňují vykonávat legislativní předpisy a licence vydaná Českou národní bankou.

3.4.2. Produkty a služby investičních fondů Uzavřený

investiční

fond

(fondy

s uzavřeným

ukončením)

-

jejich

základním

charakteristickým rysem je to, ţe počet jimi vydaných akcií, které jsou prodány investorům při zaloţení fondu, bývá omezen a není s nimi spojeno právo na zpětný prodej. To znamená, ţe jejich likvidita můţe být uskutečněna pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů, kde se akcie těchto fondů obchodují, pokud je tak stanoveno v emisních podmínkách, respektive ve statutu fondu. Z toho také vyplývá, ţe ve většině států, které existenci uzavřených fondů umoţňují, bývá legislativně omezena doba, na kterou mohou bát zakládány72 a po uplynutí této lhůty se musejí takzvaně otevřít. Otevřené investiční fondy - jsou označovány jako fondy s otevřeným ukončením, uţívané jsou především v anglosaských zemích, zejména ve Spojených státech amerických. Jejich nejvýznamnější vlastností, na rozdíl od uzavřených investičních fondů, je moţnost prodávat akcie investorům po celou dobu svého trvání, která nebývá legislativně omezována. Jimi emitované cenné papíry, zpravidla akcie, jsou na poţádání jejich drţitelů kdykoli zpětně odprodávány. Cena, za kterou je odkup realizován, musí odpovídat hodnotě majetku, který připadá na příslušnou akcii v době odkupu. Z toho je zřejmé, ţe majetek investičního fondu a

69

V České republice lze zakládat uzavřené podílové fondy na dobu maximálně deseti let. V České republice se jedná o nejvýznamnější a nejrozšířenější způsob kolektivního investování. Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 107 aţ 110. 72 V České republice umoţňuje legislativa zakládat investiční fondy na dobu maximálně 10-ti let. 70 71

- 36 -

tím i výše jeho základního kapitálu se neustále mění. Investiční fondy otevřeného typu mohou být zakládány pouze v zemích, kde legislativa jejich působení připouští.73 74

3.5. Produkty a služby penzijních fondů Penzijní fondy v podmínkách České republiky poskytují jediný produkt v podobě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Penzijním připojištěním se státním příspěvkem se rozumí shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a podpory státu v podobě příspěvků, poskytnutých ve prospěch účastníků. Penzijní fond nakládá s těmito prostředky a vyplácí dávky penzijního připojištění75. Jinou činnost, neţ je penzijní připojištění, mohou penzijní fondy v České republice vykonávat pouze v případě, pokud bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním. Od penzijního připojištění se očekává, ţe bude vedle základního státního důchodového zabezpečení, plnit funkci dodatečného příjmu v důchodovém věku. Účastníci systému penzijního připojištění si do penzijních fondů odkládají a investují část svého příjmu (část svých úspor) ve svém ekonomicky aktivním období. Penzijní fondy tyto příspěvky zhodnocují investováním na finančních trzích. Naspořené a zhodnocené finanční prostředky pak slouţí k pokrytí potřeb účastníků penzijního připojištění v jejich důchodovém věku.76

3.6. Produkty a služby finančně poradenských společností Finančně poradenské společnosti nevytvářejí vlastní finanční produkty, ale pouze zprostředkovávají vybrané finanční produkty od smluvních partnerských společností (finančních institucí). Analytické oddělení finančně poradenské společnosti analyzuje produktové portfolio smluvní partnerské společnosti a vybírá ty finanční produkty a sluţby, které vyhodnotí jako výhodné pro klienta. Ty následně implementuje do svého produktového portfolia. Produkty a sluţby partnerských společností, které jsou implementovány, následně mohou být finančními poradci nabídnuty klientům na základě jejich individuálních cílů, přání a potřeb tak, aby klient dosáhl co největší efektivnosti vložených finančních prostředků.

73

V České republice není existence otevřených investičních fondů povolena, hlavně z toho důvodu, ţe investiční fondy musí svůj základní kapitál zapsat do „obchodního rejstříku“, tudíţ jeho volatilita by zde nebyla dostupná v reálném čase. 74 Zpracováno podle Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. Strana 109. 75 §1 zákona č. 42/1994Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších novel. 76 Zpracováno podle Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. Strana 659 aţ 660.

- 37 -

II. Praktická část 4. Nabídka produktů vybraných finančních institucí a finančně poradenské společnosti 4.1. Československá obchodní banka, a. s. Mezi největší obchodní banky působící na českém finančním trhu77 Česká národní banka zařazuje Československou obchodní banku, a. s., Českou spořitelnu, a. s., Komerční banku, a. s., UniCreadit bank Czech Republik, a. s. Československá obchodní banka, a. s. (dále jen ČSOB) byla zaloţena v roce 1964 za účelem financování zahraničního obchodu. K 1. 1. 1990 se stala univerzální bankou a nabízí nejširší spektrum finančních produktů pro všechny segmenty klientů. V roce 1999 prošla privatizací a majoritním vlastníkem se stala společnost KBC Bank N. V., sídlící v Belgickém království. ČSOB je mateřskou společností nebo majoritním vlastníkem finančních institucí ve finanční skupině ČSOB, do které patří: -

Československá obchodní banka, a. s.,

-

ČSOB pojišťovna, a. s.,

-

ČSOB leasing, a. s.,

-

ČSOB Investiční společnosti, a. s.,

-

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s.,

-

ČSOB penzijní fond Progres, a. s.,

-

ČSOB Asset Management, a. s.,

-

ČSOB Factoring, a. s.,

-

Českomoravská stavební spořitelna, a. s.,

-

Poštovní spořitelna, a. s.,

-

ČSOB Investment Banking Services, a. s.,

-

ČSOB Property fund, uzavřený investiční fond, a. s.

-

ČSOB Leasing pojišťovací makléř, s. r. o.,

-

ČSOB Pojišťovací servis, s. r. o.

Dceřiné společnosti působí na finančním trhu s vlastním zázemím, kde poskytují své specifické produkty, pro které byly zřízeny. 78

77 78

Banky s bilanční sumou nad 200 miliard korun českých. Zpracováno podle Výroční zpráva společnosti „Československá

obchodní

banky,

a.

s.“,

za

rok



- 38 -

2009,

[4.4.2011]

4.2. Česká pojišťovna, a. s. Je největší komerční pojišťovnou na finančním trhu České republiky s velikostí bilanční sumy 180 miliard korun českých. České pojišťovna, a. s. (dále jen Česká pojišťovna) má dlouholetou tradici, je nástupnickou organizací První české vzájemné pojišťovny, která vznikla roku 1827. Česká pojišťovna se roku 1992 stala akciovou společností a univerzální pojišťovnou se širokou škálou produktů životního i neživotního pojištění. Česká pojišťovna není závislá na jiných společnostech, jediným akcionářem je CZI Holdings N.V., sídlící v Belgickém království. Akcie České pojišťovny byly v roce 1993 uvedeny na hlavní trh Burzy cenných papírů Praha, a.s. Z obchodování na burze i z RM-Systému, a.s., byly akcie vyřazeny v souvislosti s výkupem akcií od minoritních akcionářů dne 31. 8. 2005. Česká pojišťovna se na burzu vrátila, a to emisí dluhopisů. Aktuálně jsou na volném trhu burzy přijaty dluhopisy vydané dne 13. 12. 2007. Do finanční skupiny České pojišťovny patří: -

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a. s., která se specializuje na soukromé zdravotní a nemocenské pojištění. Na českém pojistném trhu působí od roku 1993. Česká pojišťovna ZDRAVÍ a. s. je 100% dceřinou společností České pojišťovny a. s.

-

ČP INVEST investiční společnost, a. s., je další 100% dceřinou společností České pojišťovny a. s. Vznikla v roce 1991 pod názvem KIS a.s. kapitálová investiční společnost České pojišťovny.

-

Penzijní fond České pojišťovny, a. s., je dnes největším subjektem na trhu s více neţ 1 160 tisíci klientů, majetkem ve správě přes 48 miliard korun a trţním podílem 26 procent. Penzijní fond České pojišťovny nabízí penzijní připojištění se státním příspěvkem a dle zákona poskytuje všechny druhy penzí – starobní, výsluhovou, invalidní a pozůstalostní. 79

79

Výroční zpráva společnosti „Česká pojišťovna, a. s.“, za rok 2009, [4.4.2011]

- 39 -

4.3. Partners For Life Planning, a. s. Partners for life planning, a. s. (dále jen Partners) představuje zástupce finančně poradenských společností. Spolu s OVB Allfinanz, a. s. patří mezi dvě největší finančně poradenské společnosti v České republice, pokud jako kritérium velikosti je výše provizních obratů společností. Společnost Partners vznikla v červnu 2007 a je ryze českou akciovou společností s provizním obratem 838 milionů korun českých. Na základě mandátní smlouvy se společností Partners spolupracuje 2 400 aktivních nezávislých finančních poradců, kteří působí po celé České republice. Společnost Partners celkem spolupracuje s 46 obchodními partnery, od kterých převzala 217 finančních produktů. Těmito produkty a sluţbami je zajišťováno celé produktové portfolio společnosti Partners. Detailní přehled produktů i partnerů Partners jsou uvedeny v příloze č. 12. 80

80

Údaje z výroční zprávy společnosti Partners za rok 2009 – viz příloha č.12

- 40 -

5.

Modelový příklad

Modelový příklad finančního poradenství vybraných finančních institucí a finančně poradenské společnosti dokumentuje, na jakých principech je postaveno finanční poradenství a porovnání efektivity vložených finančních prostředků klienta do konkrétních finančních produktů od vybraných společností. „Modelový klient“ je vytvořen na základě skutečných cílů, přáních a potřeb autora práce a osobního jednání se zástupci vybraných společností při tvorbě osobního finančního plánu.

5.1. Modelový klient Modelový klient (dále jen klient) je muž, věk 23 let, svobodný, bezdětný. Jeho nejvyšší dosaţené vzdělání je střední odborné s maturitou v oboru podnikání, je v zaměstnaneckém poměru. Cíle, přání a potřeby klienta jsou tyto: 1)

v následujících šesti letech si klient přeje pořídit první ze dvou plánovaných dětí zajistit základní potřeby pro nového člena rodiny (autosedačka, kočár, postýlka, přebalovací pult, oblečení a jiné), předpokládaná jednorázová částka 30 000 Kč,

2)

zahájit výstavbu vlastního domu - předpokládaná částka 4 milióny Kč,

3)

pořídit rodinný automobil v hodnotě 400 000 Kč,

4)

naspořit dětem 100 000 Kč k 18 -tým narozeninám – předpokládaná částka 200 000 Kč,

5)

finanční renta od 65 let věku – minimálně 15 000 Kč měsíčně na dobu 20 let – předpokládaná částka 3 600 000 Kč (plus inflační očekávání),

Bilance příjmů a výdajů modelového klienta je: Hlavní pracovní poměr

Příjmy celkem

22 000 Kč Celkové běžné výdaje Investice do fin. Produktů Platby za úvěry 22 000 Kč Výdaje celkem Volné cashflow 5 891 Kč

13 950 Kč 0 Kč 2 159 Kč 16 109 Kč

Aktuální produktové portfolio modelového klienta: 1)

Účelový spotřebitelský úvěr od České spořitelny, a.s. na částku 170 000 Kč se splatností 120 měsíců, při měsíční splátce 2 159 Kč, RPSN 9,41% p.a. - 41 -

2)

Běžný sporožirový účet České spořitelny, a. s., který je spojen s úvěrem.

3)

Pojištění trvalých následků úrazem od Generali pojišťovny, a. s., s progresivním (aţ 5 -ti násobným) plněním od 10 % poškození těla, na pojistnou částku 1 000 000 Kč. Měsíční pojistné činí 97 Kč.

4)

Sdružené pojištění vozidla od Generali pojišťovna, a. s. s ročním pojistným 10 116 Kč.

Pro sestavení nového produktového portfolia modelový klient poskytl zástupcům finančních institucí a finančně poradenské společnosti po 5 000 Kč.

5.2. Finanční instituce Produktové portfolio zástupců finančních institucí, tedy od ČSOB a České pojišťovny bude vyhodnoceno dohromady, protoţe reální klienti mají své produktové portfolio taktéţ sloţené od zástupců bank a pojišťoven.

5.2.1. Finanční poradenství Československé obchodní banky, a. s. Klient navštívil pobočku ČSOB. Po vyslovení poţadavku „obracím se na vás s ţádostí o nastavení osobních financí“, se klienta ujal ředitel pobočky. Ředitel pobočky, v té chvíli poradce banky, se klienta zeptal, co konkrétně chce řešit. Klient zopakoval, ţe chce nastavit osobní finance komplexně i s výhledem do budoucna. Po chvilkové odmlce poradce odpověděl klientovi, ţe v jeho možnostech není poskytnout ucelený plán klientových financí. Pouze můţe klientovi ukázat produktovou nabídku Československé obchodní banky, a. s. a vysvětlit, jak produkty fungují a poskytnout propagační materiály jednotlivých oblastí sluţeb, které poskytuje ČSOB fyzickým osobám. Dále vyzval klienta k prostudování poskytnutých materiálů a na základě svých očekávání si má klient vybrat z oblasti služeb, které klientům poskytují (spoření a investice, penzijní připojištění, podílové fondy a jiné). Poradce odkázal na příští schůzku, kde klientovi pomůţe vybrat konkrétní produkty z vytipovaných oblastí sluţeb. Na druhé schůzce poradce banky klientovi poskytl nabídku konkrétních produktů dle oblastí sluţeb vybraných klientem, kterými jsou spoření a investice, penzijní připojištění, podílové fondy.81 Poradce banky navrhl modelovému klientovi tuto produktovou nabídku: 81

Osobní stanovisko autora práce k tomuto jednání: „Jsem velmi překvapen výrokem poradce banky, který modelovému klientovy podal objektivní informaci o tom, že není schopen aktuálnímu neklientovi Československé obchodní banky, a. s. poskytnou výhodnější konkurenční nabídku oproti účelovému spotřebitelskému úvěru od České spořitelny, a. s..“

- 42 -

1)

ČSOB Penzijní fond Progres s měsíční úloţkou 500 Kč, státním příspěvkem 150 Kč měsíčně a zhodnocením 4% p.a., s předpokládanou naspořenou částkou po 37 letech 622 800 Kč.

2)

Stavební spoření (Českomoravská stavební spořitelna, a.s.) s měsíční úloţkou 1 700 Kč, státním příspěvkem 2 000 Kč ročně, zhodnocením 2% p.a., s cílovou částkou po 6 letech 140 000 Kč.

3)

Podílové fondy – poradce banky doporučil zaloţit dva různé podílové fondy akciového typu z důvodu diverzifikace rizika, s pravidelnou měsíční úloţkou 500 Kč do obou fondů. Z důvodu počáteční investice minimálně 5 000 Kč se podílové fondy budou zakládat po naspoření počátečního minimálního vkladu (po 10 měsících). První fond (ČSOB Světové akcie 4) s minimálním zajištěným výnosem 6 % p.a.. Druhý fond (ČSOB Reverzní click 1) s minimálním zajištěným výnosem 8% p.a.. Poradce banky výslovně zdůraznil, ţe podílové fondy akciového typu z důvodu vysoké volatility82 finančního trhu neslouţí k řešení okamţité finanční tísně, ale slouţí například ke krytí plánovaných výdajů v budoucnu. Je nutné před prodejem podílu hlídat aktuální hodnotu fondu.

V oblasti sluţeb krytí rizik (pojištění) si klient vyţádal konkurenční nabídku k trvalým následkům úrazem, které jiţ má od společnosti Genereli pojišťovna, a. s. Klient byl poradcem banky odkázán na nejbliţší pobočku ČSOB Pojišťovny, a. s.

5.2.2. Finanční poradenství České pojišťovny, a. s. Modelový klient navštívil pobočku České pojišťovny, kde se uskutečnila schůzka s obchodním zástupcem pojišťovny. Klient poţádal obchodního zástupce o celkové zajištění na rizika spojená s cíly klienta. Na schůzce provedl obchodní zástupce s klientem finanční analýzu, která obsahovala otázky o: -

aktuálním produktovém portfoliu klienta,

-

budoucích cílech, přáních a potřebách klienta,

-

majetkových poměrech klienta.

82

Volatilitou rozumíme nestálost, kolísání výnosových měr, měnových kurzů nebo cen investičních instrumentů. Měřítko rizika – čím vyšší je volatilita cenného papíru, tím vyšší je riziko ztráty.

- 43 -

Na základě informací z finanční analýzy obchodní zástupce navrhl produktové portfolio takto: 1)

Životní pojištění Diamant na dobu 42 let, s krytím těchto rizik: a) úmrtí během pojištění – pojistná částka 100 000 Kč + hodnota podílových fondů, b) doba nezbytného léčení úrazu od 15 dnů - 200 – 600 Kč/den, c) trvalé následky úrazu od 0,01% s progresí, pojistná částka 500 000 Kč, pojistné 160 Kč, d) smrt následkem úrazu - pojistná částka 500 000 Kč, e) smrt následkem úrazu v motorovém vozidle – pojistná částka 500 000 Kč, (návrh smlouvy blíţe v příloze č. 13).

Na celkové pojistné 1 500 Kč/měsíčně, byla poskytnuta sleva 5%. Pojistné po slevě činí 1 425 Kč, předpokládaná hodnota odkupného po 42 letech je 3 491 500 Kč. 2)

Sdružené pojištění vozidla - 10 054 Kč/rok a) pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – pojistné krytí škody na zdraví 100 miliónů Kč., škody na věci 100 miliónů korun, pojištění právní ochrany na 20 000 Kč, pojistné 5 351 Kč/ročně, b) havarijní pojištění – pojistná částka vozidla 100 000 Kč. Spoluúčast 5% minimálně však 5 000 Kč, pojistné 4 703 Kč/ročně (kalkulace v příloze č. 14)

Finanční instituce z poskytnutých 5 000 Kč/měsíčně vyuţily 4 625 Kč. Pojištění vozidla není do této částky započteno z důvodu, ţe nahradí stávající pojištění od Generali pojišťovny, a. s. Poradci z ČSOB a České pojišťovny doporučili klientovi výše zmíněné produkty, u kterých nevymezili jejich účel vůči cílům, potřebám a přáním klienta, i kdyţ zástupce České pojišťovny si tyto informace vyţádal pro finanční analýzu. Dále klientovi neposkytli doporučení, jak má s produkty a finančními prostředky z nich vyplývajících nakládat. Záleţí tedy na klientovi, jestli dokáţe bez dalšího poradenství sám a efektivně dosáhnout svých cílů.

5.3. Finanční poradenství Partners For Life Planning, a. s. Modelový klient navštívil zástupce finančně poradenské společnosti Partners For Life Planning, a. s. Poradce se klienta zeptal, z jakého důvodu a s jakou představou o spolupráci přichází. Klient mu vysvětlil, ţe chce nastavit své osobní finance. Poradce klientovi řekl, ţe spolupráce je moţná jen v případě, ţe bude nastavena podle tzv. systému APS (Analýza, Poradenství a Servis) a bude dlouhodobá. Na první schůzce se poradce zaměřil na finanční a subvenční analýzu (blíţe v příloze č. 15). Zjišťoval klientovu finanční bilanci, stávající - 44 -

produktové portfolio, majetkové poměry a klientovi cíle, přání a potřeby. Poradce si od klienta vypůjčil smlouvy o produktech, které má klient ve stávajícím produktovém portfoliu, aby je prostudoval. Zároveň si poradce nechal podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších novel. Následně se poradce rozloučil a odkázal na druhou schůzku, kdy klientovi představí návrh nového produktového portfolia. Na druhé schůzce poradce zhodnotil stávající produktové portfolio klienta a představil nové produkty, kterými by doplnil, případně nahradil, stávající produkty klienta. Poradce zhodnotil produkty, které klient má ve stávajícím produktovém portfoliu, jako vyhovující pro klienta, proto nemá důvod je měnit za jiné jim podobné. Zároveň poradce zdůvodnil zařazení nových produktů do portfolia klienta a podrobně vysvětlil principy, na jakých tyto produkty fungují. Poradce navrhl doplnit portfolio klienta o tyto produkty: 1)

Allianz pojišťovna, a.s. - investiční životní pojištění F1 - na dobu 47 let, s krytím těchto rizik: a) pro případ smrti - konstantní pojistná částka 1 milión Kč do 65 let věku, b) pro případ smrti - lineárně klesající pojistná částka 2,99 miliónu Kč krytí na 30 let věku, pro finanční krytí hypotečního úvěru, c) smrt následkem úrazu ve vozidle – 500 000 Kč krytí do 70 let věku.

Měsíční pojistné činí 2 000 Kč. Předpokládaná hodnota odkupného po 47 letech je 6 291 000 Kč. Tento produkt byl poradcem zařazen do portfolia z důvodu zabezpečení klientovi rodiny v případě smrti klienta během pojištění, zároveň ke krytí budoucího hypotečního úvěru na stavbu vlastního domu a v případě doţití klienta slouţí k zajištění jeho ţivotního standardu v penzi. Kalkulace v příloze č. 16. 2)

AXA investiční společnost, a. s., - CZK Konto – podílový fond s vlastnostmi běţného účtu, s průměrnou úrokovou sazbou 2.5% p.a.

Poradce tento produkt doporučil pro jeho vlastnosti běţného účtu. Proto si má klient nechávat zasílat mzdu od zaměstnavatele na tento účet, následně z něj provádět platební příkazy, které jsou zde zdarma. Na účet České spořitelny, a.s. má klient přeposílat „kapesné“ a částku na splátku spotřebitelského úvěru.

- 45 -

3)

Conseq Investment Management, a. s., - Horizont invest – podílový fond s počátečním vkladem 10 000 Kč, a měsíční úloţkou 500 Kč. Průměrné modelované zhodnocení činí 7,22% p.a. Předpokládaná hodnota po 25-ti letech je 366 700 Kč.

Cílem tohoto produktu je zajištění 200 000 Kč k 18-tým narozeninám dětí klienta. Zbylou částku cca 166 700 Kč klient vyuţije k navýšení průběţných rezerv. Kalkulace v příloze č. 17. 4)

Penzijní fond České spořitelny, a. s. - s měsíční úloţkou 100 Kč, státním příspěvkem 50 Kč, se zhodnocením 3% p.a., s předpokládanou naspořenou částkou po 42 letech 149 000 Kč.

Penzijní fond neslouţí k zajištění ţádného cíle klienta, ale k přípravě případné důchodové reformy. Finanční poradce doporučil prozatím ponechat pojištění trvalých následků úrazem od Generali pojišťovna, a. s. Po narození potomků bude nahrazeno novým pojištěním pro celou rodinu. Finanční poradce pro vytvoření produktového portfolia vyuţil 2 600 Kč a zbylých 2 400 Kč doporučil ukládat jako průběţné rezervy. Finanční poradce společnosti Partners z finanční analýzy vyuţil maximum informací, které mu klient poskytl a na základě nich sestavil „komplexní“ finanční plán (blíţe v příloze č. 18), který obsahoval výše zmíněné produktové portfolio. Na konci druhé schůzky poradce klienta upozornil na servis, který mu bude poradce poskytovat v podobě pravidelných schůzek, na kterých se bude případně obnovovat finanční plán na základě aktuálních změn na straně klienta. Součástí těchto schůzek budou i informace o novinkách finančního trhu ze strany poradce.

- 46 -

Shrnutí výsledků -

V České republice má klient možnost výběru mezi tradičními retailovými produkty nabízenými finančními institucemi a finančně poradenskými společnostmi

-

Zásadní rozdíl v poskytování finančního poradenství mezi finančními institucemi a finančně poradenskými společnostmi spočívá v systému spolupráce

-

Mezi hlavní nevýhody tradičních finančních institucí je fakt, ţe jednotlivé finanční instituce nejsou schopné, ani v rámci finanční skupiny, zajistit klientovi komplexnost finančního plánu, který je pro kvalitu finančního poradenství nezbytný, přestoţe mají k tomu předpoklady. Důvodem je, ţe jednotliví zaměstnanci finančních institucí nemají celkový přehled o produktech a sluţbách poskytovaných v rámci celé finanční skupiny a jsou proto nuceni odkazovat klienta na jednotlivé společnosti, v dané finanční skupině působící

-

Výhodou tradičních finančních institucí však jsou mezinárodní zkušenosti (transfer know-how zahraničních vlastníků mateřských bank), dlouholetá tradice těchto institucí, konzervatismus klientů k malé migraci mezi finančními skupinami, přísnější dohled a regulace ze strany ČNB. Finanční instituce jsou vhodné pro klienty, kteří jdou cíleně pro konkrétní produkt

-

Výhodou finančně poradenských společností je, ţe se snaţí klientovi poskytnout komplexní finanční plán s co nejefektivnějším dosaţením předem stanovených potřeb, cílů a přání. Sluţby nabízí prostřednictvím nezávislých finančních poradců s flexibilní pracovní dobou. Tito poradci díky kompletnímu produktovému školení mají přehled o produktech a sluţbách všech partnerských společností, ale i dalších finančních institucích působících na celém finančním trhu. Spolupráce klienta s konkrétním poradcem finančně poradenské společnosti je většinou podmíněna dlouhodobostí spolupráce s konkrétním nezávislým finančním poradcem, který je schopen finanční plán měnit podle vyvíjejících se potřeb, cílů a přání klienta. Finančně poradenské společnosti jsou vhodné jako partner k dlouhodobé spolupráci a realizaci finančního plánu

- 47 -

-

Nevýhodou nezávislého finančního poradenství je minimální dohled ze strany ČNB a žádná regulace, krátká tradice těchto institucí a určité nebezpečí pro klienta, že konkrétní poradce bude preferovat osobní zájem před zájmem klienta. Toto si uvědomilo i Ministerstvo financí a začalo společně s Českou národní bankou a občanskými sdruţeními připravovat nový zákon, který bude upravovat, kdo a za jakých podmínek se můţe titulovat jako nezávislý finanční poradce. Tento zákon ztransparentní a zvěrohodní finanční poradenství jako celek

-

Cena produktů pro klienta je stejná jak od finančních institucí, tak i od finančně poradenských společností

- 48 -

Závěr Finanční poradenství v České republice není z důvodů obecné niţší finanční gramotnosti českého obyvatelstva rozvinuto jako v ekonomicky vyspělých

zemích, kde má své

nezastupitelné místo. Čeští retailoví klienti tradičně konzervativně vyuţívají sluţeb dominantních finančních institucí v domnění, ţe jim bude zajištěna jistota bezpečného zhodnocení finančních prostředků. Klienti těchto institucí však mají omezenou nabídku produktového portfolia na konkrétní finanční skupinu. Nicméně, nezávislé finanční poradenství se začíná dynamičtěji rozvíjet i v České republice, právě proto, ţe šíře produktového portfolia těch poradenských společností je mnohem širší a vyplývá z širokého rozsahu produktů partnerských institucí. Tento fakt podpořila i globální finanční krize z let 2008 - 2009, kdy se prudce zvýšil počet klientů, kteří měli problémy se splácením svých závazků. Z tohoto důvodu se ve větší míře právě tito klienti začali obracet na finanční poradce, ať uţ finančních institucí nebo finančně poradenských společností. Mnoha lidem se pod pojmem finanční poradenství nevybaví nic konkrétního, co by si měli pod tímto názvem představit. V České televizi proto ve spolupráci se společností Partners vnikl nový pořad pod názvem „Krotitelé dluhů“, který ukazuje práci finančního poradce v praxi na reálných klientech s malými problémy či potřebami. Cílem práce bylo zkomparovat finanční poradenství mezi finančními institucemi a finančně poradenskými společnostmi v České republice. Na základě modelového příkladu práce potvrdila, ţe za ideálních podmínek, kdy nezávislý finanční poradce a finančně poradenská společnost jako celek hájí zájem klienta před vlastním profitem je pro klienta výhodnější budovat partnerský vztah se svým nezávislým finančním poradcem.

Použitá literatura: 1)

Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Paha: Ekopress, s. r. o., 2005. 180 s. ISBN 80-86119-92-0

2)

Fialová, H. – Fiala J. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha: Vydavatelství A plus. 2009. 312 s. ISBN 978-80-903804-4-8

3)

Hanzlová, Š, a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s. 148 s. ISBN 80-7265-052-1

4)

Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola a. s.. 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8

5)

Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J., Kolektniví investování. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s.. 1997. 197 s. ISBN není.

6)

Pavelka, F., Bardová, D., Opltalová, R., Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s . 279 s. ISBN 80-7265-037-8

7)

Rejnuš, O., Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o. 2008. 560 s. ISBN 978-80-87071-87-8

8)

Valenčík, R., Wawrosz, P., Bedretdinov, R., Mikroekonomie I. 1. vyd. Praha: Eupress. 2007. 222 s. ISBN 978-80-86754-77-2

9)

Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI a.s. 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6

Použitá legislativa: 1)

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších novel

2)

Zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé

3)

Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách

4)

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších novel

5)

Zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé

6)

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších novel

7)

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších novel

8)

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších novel

9)

Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších novel

10)

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších novel

11)

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů

12)

Zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších novel

13)

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších novel

14)

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších novel

Použité internetové odkazy: 1)

Výroční zpráva společnosti „Československá obchodní banky, a. s.“, za rok 2009, [4.4.2011]

2)

Výroční zpráva společnosti „Česká pojišťovna, a. s.“, za rok 2009, [cit. 4.4.2011]

3)

Výroční zpráva společnosti „Partners For Life Planning, a. s.“, za rok 2009, [4.4.2011]

4)

Zachrdla,

P.:

Finanční

poradenství

od

finančních

institucí?

[6.4.2011]

5)

Bartoš, J.: Mystery shopping finančního poradenství, [10.4.2011] < http://www.investujeme.cz/clanky/mystery-shopping-financniho-poradenstvi/>

6)

Prouza, T.: Finanční poradenství, [12.4.2011] < http://www.prouza.cz/2006/06/finann-poradenstv-na-rozcest.html>

7)

Depozitář [cit: 12.3.2011] < http://business.center.cz/business/pojmy/p2220-depozitar-fondu-kolektivniho-investovani.aspx >

PŘÍLOHY