Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Operní režie

Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády Diplomová práce

Autor práce: BcA. David Kříž, Dis. Vedoucí práce: doc. Mgr. MgA. Monika Holá, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Jindra Bártová Brno 2015

Bibliografický záznam KŘÍŽ, David. Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády [Chamber Opera Faculty of Music in Brno and its production over the last decade]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2015. 159 s. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. MgA. Monika Holá, Ph.D.

Anotace Diplomová práce „Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády“ obsahuje faktografický výčet scénických titulů, které byly v Komorní opeře uvedeny v akademických letech 2004/2005 – 2014/2015, stručně nastiňuje historii Komorní opery, místa jejího působení, základní podobu jejího fungování v současnosti. Významnou součástí práce je nově vytvořený archiv obsahující programy, plakáty k jednotlivým titulům a výběr fotografií z inscenací.

Annotation Diploma thesis "Chamber opera Faculty of Music in Brno and its production last decade" contains factual enumeration scene titles that were listed in the Chamber Opera in the academic years 2004/2005 – 2014/2015, briefly outlines the history of the Chamber Opera, site of action, basic form its functioning at present. An important part of the job is a newly created archive containing programs, posters to individual titles Selecting photographs from the production.

Klíčová slova JAMU, Komorní opera, Divadlo Barka, Divadlo na Orlí, operní režie, opera, divadlo.

Keywords JAMU, Chamber Opera, Theatre Barka, Eagle Theatre, opera directoring, theatre.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu.

V Brně, dne 30. dubna 2015 David Kříž

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé práce doc. MgA. Monice Holé, Ph.D za odborný dohled, cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Dále

bych

rád

poděkoval

studentkám

oboru

Hudební

Barboře Mikuláškové, Lence Murasové, dále odb. as. MgA.

manažerství

Václavu Málkovi,

MgA. Mgr Beno Blachutovi ml., MgA. Janu Ondrejkovi, MgA. Renatě Fraisové, BcA. Jakubu Krulišovi za darování fotografického materiálu.

Obsah PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................... 7 ÚVOD .................................................................................................................................................... 8 1.

CO TO JE VLASTNĚ „KOMORNÍ OPERA“? .................................................................... 10

2.

MÍSTO UVÁDĚNÍ PREMIÉR 2004 /2005 – 2014/2015........................................................ 12

3.

PREMIÉRY V DIVADELNÍCH SEZÓNÁCH 2004/2005 – 2014/2015 .............................. 13 3.1 SEZÓNA 2004/2005 .................................................................................................................... 13 3.1.1 Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu .................................................................. 13 Bohuslav Martinů: Svatební košile ............................................................................................. 13 3.1.2. Joseph Haydn: Svět na Měsíci .......................................................................................... 16 3.2 SEZÓNA 2005/2006 .................................................................................................................... 18 3.2.1 Benjamin Britten: Žebrácká opera .................................................................................... 18 3.2.2 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky ............................................................................ 20 3.3. SEZÓNA 2006/2007 ................................................................................................................... 21 3.3.1 Antonio Salieri: Prima la musica e poi le parole .............................................................. 21 Wolfgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel ........................................................................... 21 3.3.2 Arthur Seymour Sullivan: Ruddigore čili čarodějčina kletba ............................................ 24 3.4 SEZÓNA 2007/2008 .................................................................................................................... 26 3.4.1 Gustav Holst: Sávitrí / Hans Sachs / Zdeněk Zouhar: Velká láska .................................... 26 3.4.2 Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova Svatba ................................................................... 29 3.5 SEZÓNA 2008/2009 .................................................................................................................... 31 3.5.1 Leoš Janáček: Její pastorkyňa /verze 1904/ ...................................................................... 31 3.5.2 Gian Carlo Menotti: Medium ............................................................................................ 34 3.6 SEZÓNA 2009/2010 .................................................................................................................... 35 3.6.1 Bohuslav Martinů: Dvakrát Alexandr / Veselohra na mostě ............................................. 35 3.6.2 Domenico Cimarosa: Il Matrimonio segreto ..................................................................... 38 3.7. SEZÓNA 2010/2011 ................................................................................................................... 39 3.7.1 Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého ........................................................... 39 3.7.2 Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin ............................................................................................ 44 3.8 SEZÓNA 2011/2012 .................................................................................................................... 46 3.8.1 Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte ........................................................................ 46 3.8.2 Gaetano Donizetti: Viva la mamma ................................................................................... 49 3. 9. SEZÓNA 2012/2013 .................................................................................................................. 51 3.9.1 Komorní opera při Slavnostním otevření nového divadla ................................................. 51 3.10 SEZÓNA 2012/2013 .................................................................................................................. 53 3.10.1 Josef Berg: Evropská turistika / Miloslav Ištvan: Kráska a zvíře .................................... 53 3.10.2 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta ................................................................................. 56 3.11 SEZÓNA 2013/2014 .................................................................................................................. 58 3.11.1 Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni ..................................................................... 58 3.11.2 František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor ..................................................... 60 Henry Purcell: Bouře ................................................................................................................. 60 3.12. SEZÓNA 2014/2015 ................................................................................................................. 63 3.12.1 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky .......................................................................... 63 3.12.2 Bohuslav Martinů: Slzy nože / Jiří Najvar: Zhasnutí....................................................... 67

4. SEDM RŮZNÝCH POHLEDŮ NA KOMORNÍ OPERU HF JAMU V BRNĚ ....................... 70 4.1 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU DRAMATURGICKÉHO PLÁNU ......................................................... 70 4.2 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU INSCENAČNÍHO NÁZORU, KONCEPTU ............................................ 71 4.3 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU PEDAGOGICKÉHO.......................................................................... 73 4.4 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU MANAŽERSKÉHO .......................................................................... 74 4.5 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU SPOLEČENSKÉHO .......................................................................... 75 4.6 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU SÍTĚ ŠKOL A KULTURNÍCH INSTITUCÍ ............................................ 75 4.7 KOMORNÍ OPERA Z POHLEDU STUDENTA .................................................................................... 76 5.

PŘÍPRAVA MATERIÁLŮ PRO ARCHIVACI .................................................................... 78

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 80 SOUPIS INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................................................................................ 81 PRAMENY ......................................................................................................................................... 81 LITERATURA .................................................................................................................................... 89 ELEKTRONICKÉ ZDROJE.................................................................................................................... 89 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... 91 PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM TITULŮ A PREMIÉR UVEDENÝCH V KOMORNÍ OPEŘE HUDEBNÍ FAKULTY JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ 2004/2005 – 2014/2015 ................................. 91 PŘÍLOHA Č. 2: PEDAGOGOVÉ, KTEŘÍ PEDAGOGICKY VEDLI STUDENTY V RÁMCI PROJEKTŮ KOMORNÍ OPERY HUDEBNÍ FAKULTY JAMU V BRNĚ ...................................................................................... 95 PŘÍLOHA Č. 3: ABSOLVENTI A STUDENTI OBORU OPERNÍ REŽIE V BCA. A MGA. STUDIJNÍM PROGRAMU A JEJICH PRÁCE V RÁMCI STUDIA 9 NA HF JAMU V BRNĚ......................................... 97 PŘÍLOHA Č. 4: FOTOGALERIE ............................................................................................................ 99 PŘÍLOHA Č. 5: DOTAZNÍKY VYPLNĚNÉ PEDAGOGY ......................................................................... 154

Předmluva Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je významnou institucí, nabízející svým studentům různých oborů možnost vyzkoušet si v praxi nově nabyté teoretické poznatky, které během studia na obou fakultách Janáčkovy akademie múzických umění získali. Historie Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie v Brně je velice bohatá. Veřejnosti není v současnosti k dispozici materiál, který by nějakým způsobem tuto bohatou činnost mapoval. Předmětem této diplomové práce, je shrnutí období prozatím posledního desetiletí činnosti této instituce, s jedním přidaným rokem, tak aby výsledný přehled zahrnoval celé divadelní sezóny 2004/2005 – 2014/2015.

7

Úvod

V obou stupních studia všech oborů, které Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen „Hudební fakulta JAMU v Brně“) nabízí, se studenti těchto oborů mohou prakticky podílet na představeních Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen „Komorní opery“). Její činnost sahá, podle Seznamu inscenací Komorní opery z fondu umělecké dokumentace1, až do roku 1955, kdy byla inscenována a premiérována dne 16. dubna opera Perníková chaloupka Engelberta Humperdincka2. Některé prameny hovoří o inscenacích ještě staršího data.

Komorní opera tak svojí kontinuální činností představuje významnou instituci podporující žánr opery a především osob, které se tomuto žánru po svých studiích aktivně věnují v amatérské a profesionální sféře.

Během přípravné fáze této diplomové práce byla zjištěna skutečnost, že veřejnost nemá k dispozici ucelenější dokument pojednávající o činnosti Komorní opery. Její webová prezentace byla navíc v období měsíce dubna 2015 zrušena a má být postupně nahrazena novým archivem v rámci webové prezentace Hudebně – dramatické laboratoře Divadla na Orlí.

Skutečnost o absenci informací, které tak v neúplné podobě zůstávají pouze v interních archivech Hudební fakulty JAMU v Brně, dala podnět k přípravě textu této práce. Jejím cílem je snaha postihnout v základním schématu faktografické záznamy o provedení jednotlivých představení v posledních deseti sezónách, s jedním přidaným rokem, tak aby výsledný materiál zpracoval přehled divadelních sezón 2004/2005 – 2014/2015. 1

Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Seznam inscenací Komorní opery z Fondu umělecké dokumentace [online]. [cit. 2015-04.04] Dostupné z: http://knihovna.jamu.cz/fond/seznaminscenaci-komorni-opery-z-fondu-umelecke-dokumentace.html 2 Engelbert Humperdinck – /1854 – 1921/ Perníková chaloupka – /jako Hänsel und Gretel dokončil 1893/ Premiéra v Komorní opeře 16. dubna 1955, režie: František Kunc, dirigent: Radomil Eliška.

8

Východisek pro možné zpracování daného tématu je mnoho. Protože je však pisatel práce autorem několika uvedených inscenací v uvedeném období, nezaměří se text na kritické hodnocení jednotlivých inscenací, ale spíše na obecnější popis vývoje práce v Komorní opeře od sezóny 2004/2005 po současnost.

Text práce zpracovává data v položkách autorů koncepčního řešení, režijního řešení, dirigentů, hudebního nastudování, výtvarníků kostýmů, scény, absolvujících studentů, hostů, produkčních, premiér a repríz, seznamu pedagogů. Poslední oddíl práce náleží shrnutí činnosti Komorní opery ze sedmi různých úhlů pohledu.

Hlavním záměrem je snaha předložit ke všem uvedeným inscenacím ve zmíněných sezónách ucelený zdrojový materiál: originální plakát nebo jeho kopii, originální verzi programu inscenace nebo jeho kopii, fotografie z každého inscenovaného titulu. Vedle textu práce je tak hlavním cílem uložit tento zdrojový soubor dokumentů do archivu akademické knihovny pro prezenční nahlédnutí studentů i veřejnosti.

9

1. Co to je vlastně „Komorní opera“? Komorní opera je v hudebním názvosloví označením operního díla, které je místo orchestrálního

doprovodu

podloženo

komorním

souborem.

V souvislosti

s Janáčkovou akademií v Brně se však jedná o označení instituce, která je Hudební fakultou JAMU v Brně zřizována. Jejím účelem je vytvářet pro studenty laboratorní model komplexního divadelního provozu. V praxi tato skutečnost znamená, že studenti všech kateder fakulty mohou v rámci produkcí Komorní opery prakticky zkoušet své teoretické poznatky nabyté ve výuce. Komorní opera je tedy instituce, ve které jsou uváděny opery stálého českého i světového repertoáru, scénické projekty, ale rovněž opusy nově zkomponované. Příkladem je skutečnost, že v roce 2015 zde svoji světovou premiéru zažila opera studenta bakalářského stupně studia v oboru kompozice Jiřího Najvara – Zhasnutí3. Pro uvedení jednotlivých operních opusů jsou sestavovány inscenační týmy složené ze studentů oborů Operní režie, Dirigování orchestru, Dirigování sboru, Scénografie. Partnery těchto týmů jsou realizační týmy složené ze studentů oboru Hudební manažerství, profesionálních pracovníků výroby kostýmů, scény, líčení, multimédií a dalších. Ve výsledných produktech, inscenacích, jsou na jevišti přítomni studenti oboru Zpěv, studenti Divadelní fakulty JAMU v Brně z ateliéru Herectví, Muzikálového herectví a dalších. V orchestřišti si prakticky zkouší fungování operního orchestru studenti jednotlivých nástrojových kateder. Ke spolupráci jsou pravidelně zváni hostující profesionální umělci, členové brněnských smíšených a dětských pěveckých sborů či amatérských divadelních souborů. Systém přístupů k práci v jednotlivých oborech se v průběhu historie Komorní opery, která za dobu své existence uvedla přes dvě stě šedesát operních a scénických titulů4, 3

4

Zhasnutí – /premiéra 2015/ hudba – Jiří Najvar /1990/, libreto Michal Trávníček /student magisterského stupně studia Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně/. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Seznam inscenací Komorní opery z Fondu umělecké dokumentace [online]. [cit. 2015-04.04] Dostupné z: http://knihovna.jamu.cz/fond/seznam-inscenaci-komorni-opery-z-fondu-umeleckedokumentace.html

10

několikrát proměnil. V posledních letech se však v hlavní filosofii Komorní opery stále udržuje trend, že inscenace mají tvořit především studenti – a to ve všech zúčastněných oborech. Pedagogové jednotlivých kateder jim mají být supervizory, kteří hlídají klidný průběh vzniku inscenace a jednotlivé etapy se studenty konzultují.

Dramaturgie Komorní opery se odvíjí od počtu studentů v oborech režie, zpěvu nebo také v požadavcích spřátelených organizací5. Výsledky práce jsou prezentovány veřejně, prostřednictvím představení. Činnost Komorní opery je svými aktivitami velice rozsáhlá a zvláště v posledních letech se významně zapojuje do kulturního dění přesahujícího hranice města Brna. Páteřním oborem, který při realizaci spojuje všechny zúčastněné obory po umělecké stránce je obor operní režie. Tento obor hodnotí srovnávací studie, kterou obsahuje diplomová práce Tomáše Pilaře, jako standardní až nadstandardní v evropském kontextu6. K tomuto dobrému hodnocení přispívá i kontinuální praktická činnost studentů oboru Operní režie v rámci Komorní opery HF JAMU v Brně.

5 6

Příkladem je spolupráce Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s festivalem Janáček Brno. PILAŘ, Tomáš. Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2013, s. 59, vedoucí práce MgA. Tomáš Studený. [online].[cit.04.04.2015] dostupné z: https://is.jamu.cz/auth/th/14639/hf_m/text_prace.pdf

11

2. Místo uvádění premiér 2004 /2005 – 2014/2015 Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně využívala do roku 2012 ke svým aktivitám prostory Bezbariérového divadla Barka. Prostory divadla se nachází v budově, jejíž základní kámen byl položen v roce 1921 jako základní kámen ke stavbě nově vzniklého Husova sboru Církve československé husitské. Stavba byla dokončena v roce 1925. Autorem architektonického projektu je Josef Novák. Dvoupatrová budova se zvonicí se nachází v Brně na nároží ulic Svatopluka Čecha a Charvatská. Souvislejší činnost Komorní opery v tomto prostoru nacházíme od roku 1961, ve kterém operní režisér Miloš Wasserbauer7 založil Operní studio pro studenty JAMU. Od roku 1961 do roku 1970 byl divadelní sál hojně využíván. V roce 1970 Miloš Wasserbauer zemřel a aktivita představení v divadle se značně zmenšila. Po požáru prostoru pod jevištěm v sedmdesátých letech dvacátého století došlo k rozsáhlé rekonstrukci prostor jeviště, které bylo zvětšeno, vytvoření velkého orchestřiště, úprava prostor za jevištěm – přístavba šaten, maskérny a kanceláří a v neposlední řadě vytvoření elevace. Divadlo je bezbariérové jak pro příchozí diváky, tak pro herce. V jeho prostorách nachází zázemí pro své divadelní aktivity různé divadelní spolky a sdružení nebo také profesionální soubory.8 Komorní opera využívala stěžejně9 tento prostor až do roku 2012. V sezóně 2011/2012 se Komorní opera s Bezbariérovým divadlem Barka rozloučila inscenací Viva la mamma10, které motivicky anticipovalo zavírání divadla. Komorní opera se však s divadelní budovou pouze loučila, protože pro svoji činnost získala prostory nově postavené Hudebně – dramatické laboratoře Divadla na Orlí, umístěné na ulici Orlí v Brně. Více informací je obsaženo v textu kapitoly 3.9.1.

7

Miloš Wasserbauer – /1907 – 1970/ významný český operní režisér, pedagog, propagátor Janáčkova operního díla a operních novinek; se svojí manželkou Věrou položil základy Operního studia JAMU. 8 Bezbariérové divadlo Barka – přesná adresa Svatopluka Čecha 35a, Brno – Královo Pole 612 00 [online].[cit.04.04.2015] dostupné z: http://divadlobarka.cz/o-barce/barka-byla/ 9 Některé premiéry Komorní opery HF JAMU v Brně se uskutečnily také v Divadla Reduta – Ruddrigore /2007/, Figarova Svatba /2008/, nebo také na činoherní scéně Městského divadla v Brně – festivalová premiéra Její pastorkyně – verze 1904 /2008/.

12

3. Premiéry v divadelních sezónách 2004/2005 – 2014/2015 V následujících kapitolách se text zaměřuje na souhrnný výčet všech inscenací, které Komorní opera v rozpětí divadelních sezón 2004/2005 – 2014/2015 uvedla. Text uvádí především obsazení jednotlivých oborových postů studenty. Jmenný seznam pedagogů, kteří se na činnosti Komorní opery podíleli a podílejí, je k dispozici v přílohové části této práce. Seznamy osob a obsazení, orchestrálních hráčů a inscenačních týmů v jednotlivých titulech jsou k dispozici v tištěných originálech nebo kopiích programů, které jsou uloženy v Knihovně Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

3.1 Sezóna 2004/2005 3.1.1 Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu Bohuslav Martinů: Svatební košile

Přehled činnosti Komorní opery zahájíme v divadelní sezóně 2004/2005. Její první polovina se nesla v duchu oslavy české hudby. Sezóna začínala v roce 2004, který byl jako rok s číslicí čtyři na konci veden jako Rok české hudby11. První premiérou, která se uskutečnila v prostoru Bezbariérového divadla Barka, byl večer složený ze dvou titulů, které pocházely z kompozičních dílen českých hudebních skladatelů. V první části večera byla provedena opera Antonína Tučapského12 – Majitel pohřebního ústavu13. Jednalo se o českou premiéru tohoto díla. Za dirigentským pultem stanul student bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Martin Buchta, který dirigoval Janáčkův akademický orchestr složený ze studentů Hudební fakulty JAMU v Brně. Autorem koncepčního řešení a režie 10

O této inscenaci pojednává kapitola 3.8.2. Rok české hudby – program schválený Ministerstvem kultury ČR v roce 2011 na základě úspěšného projektu v roce 2004, [online].[cit.2015-04.04]. Dostupné z: http://www.rokceskehudby.cz/tiskovy_servis#historie 12 Antonín Tučapský – /1928 – 2014/ český hudební skladatel, dirigent a pedagog. 13 Majitel pohřebního ústavu – /premiéra 1993 v Londýně/ jediná opera Antonína Tučapského. Libreto napsal sám autor, podle stejnojmenné povídky Alexandra Sergejeviče Puškina. 11

13

představení byl student bakalářského studijního programu v oboru Operní režie Tomáš Studený, který ve slově režiséra v programu k inscenaci uvedl: „Operu Antonína Tučapského Majitel pohřebního ústavu považuji za dílo velmi inspirativní, plné humoru nejen hudebního ale i slovního a situačního. Na Druhou stranu, jeho téměř hororový námět svádí inscenátora zachytit tuto polohu. (…) Mým úkolem je, aby představení bylo srozumitelné po zhlédnutí, nikoli až po přečtení slova režiséra.“14 Děj inscenace se odehrával v bytě majitele a na večírku. Příběh pojednával o majiteli pohřebního ústavu, který se společensky unaven vrátil z večírku domů. Zdá se mu sen, že ho přišli navštívit všichni zesnulí klienti, které okradl například tím, že je místo do polstrované rakve uložil do obyčejné. V závěru se probudil a uvědomil si, že vše byl jen sen. Dominantními prvky scény byla rakev a umělé bílé koncertní křídlo. V zadní části

scény byly bílé stěny materiálově

jednotné s klavírem. Postavy umělců vystupovaly pod fialovým UV světlem, které zvýrazňovalo jejich bílé paruky. Návrhy kostýmů vytvořila Michaela Savovová, studentka magisterského studijního programu v oboru Scénografie na Divadelní fakultě JAMU v Brně. Sborové party nastudovala se zpěváky studentka bakalářského studijního programu oboru Dirigování sboru a Dirigování orchestru Kateřina Studentová. Ve druhé polovině večera se divákům představila scénicky zpracovaná kantáta Svatební košile15 skladatele Bohuslava Martinů16. Orchestr posluchačů17 JAMU hrál tentokrát pod taktovkou studenta bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Dana Kalouska. Autorem režijního konceptu a režisérem inscenace byl student bakalářského studijního programu v oboru Operní režie Beno Blachut ml.. V programu k inscenaci se v rámci svého slova režiséra zamýšlel nad přístupem, jak tento opus inscenovat: „Jako režisér jsem byl postaven před úkol inscenovat dílo napsané původně pro taneční divadlo. Vzhledem k tomu, že je inscenováno

15

Svatební košile – /1932/ kantáta Bohuslava Martinů na text stejnojmenné básně Karla Jaromíra Erbena. 16 Bohuslav Martinů – /1890 – 1959/ hudební skladatel, který při svém kompozičním vývoji dospěl až k vlastnímu kompozičnímu stylu. Jeho dílo zahrnuje širokou paletu různých jevištních a koncertních forem. Mezi nejznámější patří např. opery Hry o Marii, Julietta, Mirandolína, Řecké Pašije, zpívaný balet Špalíček, kantátový cyklus Otvírání studánek ad.. 17 Posluchači – jiné označení pro „studenty“, v programech je často tento termín uváděn.

14

v Komorní opeře, musel být přístup poněkud jiný. Taneční duch díla však přímo vybízí k taneční stylizaci pohybů a vzpírá se „realistickému“ opernímu pojetí.(…) Snahou bylo příběh rozehrát pomocí malého sboru a sólistů, kteří budou zároveň zpívat, hrát i tančit.“18 Vizuální stránka konceptu představeni o mrtvém ženichovi a nevěstě byla naplněna prostřednictvím jednoduchých linií jak ve tvarech scénografie tvořené plochou, kterou bylo možno nasvítit ze zadu, tak kostýmy, které doplňoval jeden výraznější prvek – například výraznější klobouk. Důležitou součástí inscenace bylo detailní užití světla, které dalo vyniknout drobnostem jak ve scénografické, tak herecké složce. Na inscenaci se podílel po pohybové stránce choreograf a tanečník Jiří Zbořil, po stránce nastudování sborových partů opětovně studentka Kateřina Studentová. Kostýmní návrhy vytvořila hostující výtvarnice Martina Černá. Představení

bylo

pěveckým

magisterským

absolventským

výkonem

pro

Martina Křížku (Petr Ivanovič) v Majiteli pohřebního ústavu a Kateřinu Andělovou (Nevěsta) ve Svatebních košilích. Z hostujících zpěváků se v inscenaci Majitel pohřebního ústavu objevili Michal Vojta (Adrian Prochorov), Karel Bernášek (Nikita Antonovič) a Jan Šťáva (Duch). Po hudební stránce obě představení připravili student bakalářského studijního programu

oboru

Dirigování

orchestru

Jakub

Žídek,

Dirigování

sboru

19

Kateřina Studentová a pedagog Tomáš Krejčí . V sezóně 2004/2005 vedla operní projekt po stránce produkční a manažerské Zdeňka Vlachovská20, za asistence studentů bakalářského stupně studijního programu Hudební manažerství Františka Sobotky a Adriany Polarczyk. Na základě srovnání se stavem v roce 2015 je jasný rozdíl ve skutečnosti, že v současné době vedou operní projekty po produkční a manažerské stránce pouze studenti, na které dohlíží jejich garant nebo pedagog. 18

Viz. tištěný program k inscenaci. doc. Mgr. Tomáš Krejčí – /1972/ umělecký vedoucí Komorní opery Hudební fakulty JAMU v Brně. 20 Ing. Zdeňka Vlachovská – /1963/ ředitelka Bezbariérového divadla Barka, produkční Komorní opery HF JAMU v Brně. 19

15

Premiéra dvoj – večera Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu a Bohuslav Martinů: Svatební košile se uskutečnila v prostoru Bezbariérového divadla Barka v pátek 3. prosince 2004 v 19 hodin. Reprízy se uskutečnily v témže čase v neděli 5. prosince 2004, středu 7. prosince 2004 a pátek 9. prosince 2004 v Bezbariérovém divadle Barka.

3.1.2. Joseph Haydn: Svět na Měsíci

Ve druhé polovině divadelní sezóny 2004/2005

se Komorní opera prezentovala

operou, jejímž autorem je Joseph Haydn21. Opera Svět na Měsíci 22 byla představena v inscenačním konceptu a režii studenta bakalářského studijního programu v oboru Operní režie Jakuba Kruliše. V programu k inscenaci uvedl svůj koncept následovně: „Každý z nás má jistě svůj vlastní vysněný svět, ve kterém se mu plní jeho sny, touhy a přání. (…) Postavy našeho příběhu takový svět nalézají na Měsíci. Není tím myšlena ona přirozená družice Země, ale spíše snová krajina Luny vzdálená z dosahu jakéhokoli teleskopu, krajina křehké lidské duše a vřelých srdcí. Všechny aktéry spojuje jedna základní a největší touha a tou je láska. (…) Rozhodl jsem se pro zasazení příběhu do moderní doby. To pomáhá v odkrývání jiných poloh kusu než čistě komických, jaké by se v rokokové hříčce snadno mohly ztratit a dává opeře aktuální narážky.“23 Hrající postavy tak dostaly například charakter zbohatlíka – otce dvou dcer, kterému nadbíhají dva vědci, kteří se chtějí dostat nejen k jeho penězům, ale i k jeho dcerám. První polovina inscenace se odehrávala v observatoři, s prvky jako je velký dalekohled, počítač. Následoval zbohatlíkův dům, který byl charakterizován rozsáhlou sbírkou kýčovitých předmětů. Posledním místem, kde se děj odehrával, byl vědci uměle vytvořený měsíc, kde na zdrogovaného zbohatlíka vědci hráli divadlo, že se dostal na měsíc. Kostýmy v měsíční části byly tvořeny velkými molitanovými obleky. 21

Joseph Haydn – /1732 – 1809/ rakouský hudební skladatel, představitel vrcholného klasicismu, otec symfonie, autor komorních, oratorních a operních skladeb. 22 Svět na Měsíci – /premiéra 1777/ opera Josepha Haydna, v originálním italském názvu Il mondo della luna.

16

Janáčkův akademický orchestr studentů Hudební fakulty JAMU dirigoval student bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Jakub Žídek. Návrhy kostýmů i scény byly vytvořeny studentem bakalářského studijního programu oboru Scénografie Vladimírem Kiseljovem. V pěveckých rolích se kromě studentů Hudební fakulty JAMU v Brně objevil i větší počet hostů: Michal Vojta (Ecclitico), Martin Štolba (Ernesto), Andrej Beneš (Buonafede), Tereza Merklová (Clarice), Petra Bodová (Flaminia), Markéta Lamačová (Flaminia), Karel Bernášek, Václav Kovář, Jiří Pallich, Jan Turčínek (sbor), Magdalena Raszková (tanec). V porovnání s celkovým počtem obsazených zpěváků převyšoval počet hostujících zpěváků zpěváky studující. Představení mělo také dvě zpěvačky v absolventském magisterském výkonu: Barbaru Oczkovou (Clarice), Lucii Duchoňovou (Lisetta). Pod hudebním nastudováním inscenace Svět na Měsíci je podepsán pedagog Tomáš Krejčí. Stránku produkční a manažerskou projektu Svět na Měsíci, stejně jako inscenaci v podzimním období 2004 vedla Zdeňka Vlachovská. Na postech jejich asistentů se objevily studentky bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Lucie Šilerová24, Mirka Vargová a Jitka Honajzrová. Premiéra Haydnova Světa na Měsíci se uskutečnila v Bezbariérovém divadle Barka v neděli 20. března 2005 v 19 hodin. Reprízy se uskutečnily v témže čase v úterý 22. března 2005, čtvrtek 24. března 2005 a pátek 25. března 2005.

23 24

Viz. tištěný program k inscenaci. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. – /1985/ v současné době pedagog HF JAMU v Brně – Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství.

17

3.2 Sezóna 2005/2006 3.2.1 Benjamin Britten: Žebrácká opera

Sezónu 2005/2006 zahájila inscenace opery Benjamina Brittena25 – Žebrácká opera26. Shodou náhod se uskutečnila premiéra této inscenace dne 4. prosince, který je dnem, kdy zemřel jak John Gay, tak i Benjamin Britten. Práce na režijním konceptu a režii byla v tomto případě rozdělena mezi dva studenty bakalářského studijního programu oboru Operní režie. Autorem režijní koncepce byl Jakub Kruliš, autorkou režijního nastudování inscenace studentka Kristiana Belcredi. V tištěném programu slovo režiséra zapsáno není. Program obsahuje pojetí studentů, které říká, že: Soubor, jehož domovská scéna zkrachovala, se najednou ocitá na dlažbě. (…) potkají žebráka (...) zneuznaného autora, který kdysi napsal operu. Rázem vyvstane myšlenka na záchranu souboru nastudováním žebrákovy opery. Role si pěvci rozdělí dle svého původního postavení v divadle. Hlavní úlohy ztvární samozřejmě největší hvězdy ansámblu. Přestože se na počátku chovají podle operní manýry, brzy je role zcela pohltí. Celá opera se odehrává na půdě londýnského podsvětí, kde nikomu nic není svaté, lidé mají převrácené charaktery a zvrácené mravy.“27 Scénograficky byl prostor jeviště značně odhalen, na zadní černé stěně divadla byly křídou nakreslené nápisy a značky. Scéna byla dotvořena základními prvky jako je dřevěný stůl, židle, v levé části scény se objevila mříž s matrací. Kostýmy odpovídaly výše uvedenému obsahu pojetí studentů, které mělo navodit atmosféru zkrachovaného souboru a umělců, kteří se ocitli bez domova. Za dirigentským pultem řídil Janáčkův akademický orchestr studentů Hudební fakulty JAMU v Brně student bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Ondřej Tajovský. Návrhy scény a kostýmů pocházely z dílny hostující Elišky Ondráčkové28. Kostýmy zapůjčilo Janáčkovo divadlo v Brně29. 25

Benjamin Britten – /1913 – 1976/ britský skladatel, zakladatel žánru komorní opera, autor celkem dvanácti oper. 26 Žebrácká opera – /1948/ v originálním názvu The Beggar´s opera; text napsal John Gay. 27 Viz. tištěný program k inscenaci. 28 Eliška Ondráčková – v roce 2005 absolvovala obor Scénický kostým na Vyšší odborné škole textilní v Brně. 29 Janáčkovo divadlo spadá pod instituci Národní divadlo Brno.

18

V představení

se

objevilo

několik

bakalářských

absolventských

výkonů:

Jana Nosková (Paní Peachum), Hana Masopustová (Polly), Kamila Sokolová (Polly), Eva Kolková (Lucy Lockit). Vedle studentů zpěvu se v představení objevili také hostující Jan Šťáva (Pan Peachum), Ondřej Koplík (Macheath), Martin Štolba (Filch), Vladimír Brázda (Harry Paddington), Jan Turčínek (Ben Budge), Karel Berňásek (Wat Drey), Václav Kovář (Jemmy Twitcher). Kromě studentů zpěvu a hostů se v roli Žebráka představili také dva utajení herci s pseudonymem Beno Mertens a Tom Cold – tedy Beno Blachut ml., Tomáš Studený – studenti bakalářského stupně studia v oboru Operní režie. Po hudební stránce představení připravili umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí, studenti bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Ondřej Tajovský, Zuzana Pirnerová, a oboru Dirigování sboru Kateřina Studentová. Změny nastaly na postech produkční sekce. Poprvé byla na produkční funkci dosazena studentka bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Martina Hantychová. Jako pedagogické vedení produkce je v programu uvedena Zdeňka Vlachovská. Žebrácká opera byla uvedena ve dvou premiérách a dvou reprízách. Premiéry se uskutečnily v neděli 4. prosince 2005 a v úterý 6. prosince 2005 v 19 hodin. Reprízy se proběhly ve středu 7. prosince v 15:30 hodin a čtvrtek 8. prosince 2005 v 19 hodin v Bezbariérovém divadle Barka.

19

3.2.2 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky

Ve druhé polovině divadelní sezóny 2005/2006 ožila Komorní opera inscenací Příhody lišky Bystroušky30 hudebního skladatele Leoše Janáčka31. Tato inscenace se stala bakalářským absolventským výkonem pro studenta oboru Operní režie – Beno Blachuta ml.. Program k inscenaci neobsahuje slovo režiséra. Inscenace zachovávala místa děje předepsaná autorem. Divák tedy viděl les, hájovnu, kde Revírníkem odnesená Bystrouška vyrůstala, námluvy s Lišákem, zastřelení a závěrečný

monolog Revírníka v lese. Výtvarná stránka lesa byla stylizována

dvěma řadami látkových trojúhelníků, které sahaly až po strop jeviště. Na tyto stromovité prvky bylo svíceno jak světelnými zdroji z Bezbariérového divadla Barka, tak inteligentními zapůjčenými světly, které kromě barev vytvořily na ploše stromů i různé tvarové masky. Scéna byla doplněna malou šikmou plochou v levé části scény, plotem hájovny, který odděloval les od dvorku. Hospoda byla vytvořena malým stolem, židlemi a zavěšeným světlem, které vytvořilo intimní náladu hostince pro postavu Revírníka, Rechtora a Kněze. Sboristé byli umístěni v černém oděvu mezi trojúhelníkovými stromy. Kostýmy a líčení zvířat kombinovalo prvky lidské zvířecí (kožešina kolem ramen přišita na obepnutých šatech, malá suknička, čumák namalovaný na nose). V bakalářském studijním programu studoval také dirigent inscenace Ondrej Olos, který řídil Janáčkův akademický orchestr studentů Hudební fakulty v Brně. Nastudována byla komorní orchestrální verze opery v úpravě Jonathana Dovea32. V pěveckých partech se představili kromě studentů různých ročníků také budoucí absolventi bakalářského studijního programu oboru Zpěv Václav Barth (Rechtor, Komár), Jan Ondrejka (Rechtor, Komár), Tomáš Král (Harašta) a studia 30

Příhody lišky Bystroušky – /premiéra 1924/ tříaktová opera Leoše Janáčka zkomponovaná na vlastní libreto podle knihy Rudolfa Těsnohlídka. Oproti Těsnohlídkově konceptu však nechává lišku umřít a v závěru zastoupit novou generací lištiček, jako jeden ze symbolů věčného koloběhu života. 31 Leoš Janáček – /1854 – 1928/ brněnský hudební skladatel s jedinečným kompozičním stylem, autor nápěvkové teorie, jeho vrcholné opery patří k opernímu světovému pokladu. 32 Jonathan Dove /1959/ – anglický hudební skladatel.

20

magisterského

Vítězslav

Šlahař

(Revírník),

Jana

Havlíková

(Bystrouška),

Lucia Miklasová (Lišák), Irena Lukáčová (Lišák). V některých pěveckých úlohách se představili hostující zpěváci: Jiří Klecker st. (Revírník), Jan Šťáva (Farář), Martin Štolba (Harašta); dětští zpěváci: Hedvika Hirschová (Cvrček), Michaela Vinterlíková (Skokánek), Markéta Toufarová (Skokánek), Monika Seberová, Kristina Šimečková (Kobylka), a Jana Krejčí33 (němá role Zajíc). Na inscenaci spolupracoval pěvecký sbor Kantiléna34 pod uměleckým vedením Jakuba Kleckera35. Inscenaci hudebně nastudovali studenti bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Zuzana Pirnerová, Ondrej Olos, Jakub Žídek a umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Produkční stránku inscenace vedla studentka bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Mirka Vargová. Představení bylo uvedeno v jedné premiéře a třech reprízách. Premiéra se uskutečnila v neděli 23. dubna 2006 v 19 hodin. Reprízy proběhly v pondělí 24. dubna 2006, úterý 25. dubna 2006 a středu 26. dubna 2006 vždy v 19 hodin. Místem konání bylo opět Bezbariérové divadlo Barka.

3.3. Sezóna 2006/2007 3.3.1 Antonio Salieri: Prima la musica e poi le parole Wolfgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel

Divadelní sezónu 2006/2007 otevřelo představení složené ze dvou operních titulů v inscenačním řešení dvou studentů oboru Operní režie. V první polovině večera byla 33

Jana Krejčí – dcera uměleckého vedoucího komorní opery Tomáše Krejčího. Kantiléna – sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno. 35 Jakub Klecker – /1982/ absolvent Hudební akademie múzických umění v Praze v oboru Dirigování orchestru. V současné době je pedagogem oboru dirigování na HF JAMU v Brně a aktivním orchestrálním i operním dirigentem. 34

21

uvedena opera Prima la musica e poi le parole36 skladatele Antonia Salieriho37. Řešitelem inscenačního konceptu a režie inscenace byl absolvující student bakalářského studijního programu oboru Operní režie Zbyněk Brabec, který v programu k inscenaci uvedl následující poznámku režiséra: „Když mi bylo přiděleno nastudování Salieriho opery, nevěřil jsem v její životnost a její uvedení jsem zpochybnil. Později, když jsem dostal noty a český překlad, mé pochybnosti se proměnily v zoufalství. (…) Navíc rozhodnutí, že operu budeme hrát v italském originále, kterému téměř nikdo nebude rozumět, mé zoufalství ještě prohloubilo. (…) Spásným nápadem (…) se stalo připsání postavy komentátorky. Umožnilo mi tak vytvořit dramaturgickou úpravu díla (…) navíc postava komentátorky může divákům děj vysvětlit – od ní se např. dozví, o čem je právě ona Sartiho opera Giulio Sabino, která se na jevišti zkouší.“38 Scéna byla rozdělena na dva pokoje, které oddělovala čára na zadním horizontu a podlaze jeviště. Levá strana byla maestrovou místností a strana pravá libretistovou. V každém pokoji byl umístěn obraz s portrétem. Kostýmové řešení bylo koncipováno do stylového období empíru. Za dirigentským pultem stanul student bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Gabriel Rovňák, který řídil Janáčkův akademický orchestr složený ze studentů Hudební fakulty JAMU v Brně. Scénografické řešení připravil hostující Jan Kříž39. Autorkou návrhů kostýmů byla hostující Eliška Ondráčková. Ve druhé polovině večera zaznělo provedení opery Divadelní ředitel40 skladatele Wolfganga Amadea Mozarta41.

Autorkou inscenačního konceptu a režie byla

studentka bakalářského studijního programu v oboru operní režie Alice Kučerová, která byla zároveň autorem scénografického řešení inscenace. Ve své poznámce k inscenaci v programu uvedla: „Mozartova jednoaktovka Divadelní ředitel

36

Prima la musica e poi le parole – /premiéra 1786/ opera Antonia Salieriho. Antonio Salieri – /1750 – 1825/ hudební skladatel, dirigent a také pedagog, autor světské hudby a řady oper. 38 Viz. tištěný program k inscenaci. 39 Jan Kříž – /1985/ scénograf, tanečník, muzikálový zpěvák. 40 Divadelní ředitel – /premiéra 1786/ v originálním jazyce Der Schauspieldirektor; hudba Wolfgang Amadeus Mozart, text Gottlieb Stephanie ml.. 41 Wolfgang Amadeus Mozart – /1756 – 1791/ vrcholný představitel hudebního klasicismu, autor nejhranějších světových oper – Don Giovanni, Figarova svatba, Kouzelná flétna ad. 37

22

vykresluje divadelní svět tak, jak funguje od svého počátku, tj. i s veškerou přetvářkou, ironií, neupřímností ve vztazích, s ustálenými klišé a manýrami některých rádoby umělců. (…) Děj jsme zasadili do elegantní doby třicátých let 20. století, do doby Oldřicha Nového, Adiny Mandlové a nechali se inspirovat neopakovatelnou poezií tehdejšího filmu.“42 Celé představení začínalo polepováním sloupů v divadelním sále plakáty, které zvaly na divadelní nový divadelní kus. Celý děj se následně odehrával ve stylizované kanceláři ředitele, který plánoval představení. Ve

slovu

režiséra

hovořila

autorka

inscenačního

konceptu

o

inspiraci

prvorepublikovým filmem. Tato inspirace se cíleně promítla i do hereckého projevu, který měl působit jako stylizace prvorepublikového konverzačního projevu. Kostýmové řešení připravila stejně jako u opery Prima la musica, poi le parole hostující Eliška Ondráčková. Inscenační tým doplnili Lubomíra Sonková jako poradce pro slovo a František Dofek v rámci pohybové spolupráce – oba pedagové Hudební Fakulty JAMU v Brně. Janáčkův akademický orchestr složený ze studentů Hudební fakulty JAMU v Brně řídil student bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Štěpán Policer. V první inscenaci absolvovaly v bakalářském studijním programu v oboru Zpěv Jana Krajčovičová (Tonina), Lucie Kašpárková (Eleonora) a ve stupni magisterském Lucie Slepánková. Jako host se představil Jan Šťáva (Maestro). V inscenaci Divadelní ředitel se neobjevily žádné absolventské výkony. Vedle posluchačů oboru zpěv se však objevili hostující zpěvačka Petra Bodová (Madame Herz), student konzervatoře Ondřej Biravský (Elier) a posluchač Divadelní fakulty JAMU v Brně Dominik Beneš (Frank). Hudební nastudování obou uvedených oper připravili studenti bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Gabriel Rovňák, Štěpán Policer, v oboru Dirigování sboru Eva Juříčková a pedagog Tomáš Krejčí.

42

Viz. tištěný program k inscenaci.

23

Změny nastaly v postech produkce projektu. Operní večer měl celkem tři produkční, studenty bakalářského studijního programu v oboru Hudební manažerství Helenu Macháčkovou, Pavlu Spurnou a Josefa Kordu, který se navíc na jevišti objevil jako postava Sluhy. Operní večer oper Prima la musica, poi le parole a Divadelní ředitel měl premiéru v neděli 3. prosince 2006 v 19 hodin. Reprízy se uskutečnily vždy v 19 hodin v úterý 4. prosince 2006, v pátek 8. prosince 2006 a sobotu 9. prosince 2006 v Bezbariérovém divadle Barka.

3.3.2 Arthur Seymour Sullivan: Ruddigore čili čarodějčina kletba

V rámci druhé poloviny divadelní sezóny 2006/2007 se dramaturgie Komorní opery zaměřila na operetu s čarodějnickou, mystickou tematikou – Ruddigore čili Čarodějčina kletba43 skladatele Arthura Sullivana44. Autorkou inscenačního konceptu a režijního nastudování byla Kristiana Belcredi, studentka bakalářského studijního programu v oboru Operní režie, která ji v Komorní opeře nastudovala jako svůj bakalářský režijní projekt. Program k inscenaci neobsahuje slovo režiséra ani autora dramaturgické úpravy. Scénografické řešení inscenace ztvárňující tematiku prokletého

rodu

baronů

Ruddigore

(Sir

Ruthven

Murgatroyd,

Sir Despard Murgatroyd, Sir Roderic Murgatroyd), kteří musí každý den spáchat hrdelní zločin, jinak sami zemřou v děsivé agónii, byla tvořena úsporně. Prostoru dominovala konstrukce tvořící věž bez stěn. Její umístění na točně umožňovalo proměnit scénu na zahradu, město, hrad Ruddigore. Úvodní scénu upálení čarodějnice, která prokleje vladaře, byla doprovázena loučemi s ohněm. Oproti úsporné scéně byl důraz kladen na kostýmové řešení, které se zaměřilo na šaty ve

stylu

viktoriánské

doby.

K realizaci

přistoupilo

s určitou

nadsázkou

a ne realistickou popisností. Zdůrazňovalo především siluetu postavy. 43

Ruddigore aneb čarodějčina kletba – /premiéra 1887/ v originálním názvu Ruddigore or The Witch´s Curse; autorem hudby je Artur Sullivan, autor libreta je Sir William Schwenck Gilbert /1836 – 1911/ 44 Artrur Seymour Sullivan – /1842 – 1900/ anglický operetní skladatel.

24

Opereta Ruddrigore byla uvedena v českém překladu Vladimíra Fuxe45. Pro potřeby Komorní

opery

byla

upravena

po

dramaturgické

stránce

hostujícím

Jakubem Krulišem – absolventem bakalářského studijního programu oboru Operní režie. Janáčkův akademický orchestr hrál pod taktovkou studenta magisterského studijního programu oboru Dirigování orchestru Ondřeje Tajovského. Sborové části připravila studentka Katarína

bakalářského Mašlejová.

studijního

Choreografické

programu části

v oboru

představení

Dirigování připravila

sboru hostující

Sylva Tománková46. Vizuální podobu představení připravily Sylva Marková47 po stránce scénografické a Eliška Ondráčková po stránce kostýmního řešení. V pěveckých partech se objevila řada bakalářských absolventských výkonů: Anna Jelínková, Martina Ondrůj (Róza Poupětová) i magisterských absolventských výkonů:

Jakub Tuček (Sir Ruthven Murgatroyd alias Robin Duběnka),

Václav Barth, Jan Ondrejka (Richard Nebojsa). Mezi hostujícími zpěváky se v sólových partech objevili Martin Štolba (Sir Despard Murgatroyd), Jitka Bínová (bláznivá Markéta), Jiří M. Procházka (Sir Roderic Murgatroyd). Jako sestavený sbor se představili členové pěveckého sboru VOX Iuvenalis48 při VUT pod vedením Jana Ocetka.49 Hudební nastudování operety připravili studenti navazujícího magisterského studijního

programu

v oborech

Dirigování

orchestru:

Ondřej

Tajovský,

Eva Juříčková, Dirigování sboru: Katarina Mašlejová a pedagog Tomáš Krejčí, který 45

Vladimír Fux /1928 – 2015/ – textař, překladatel, dramatik. Sylva Tománková /1974/ – tanečnice, choreografka. 47 MgA. Sylva Marková, Ph.D. /1977/ – absolventka oboru scénografie DIFA JAMU, spolupracovala s Komorní operou na scénografickém a kostýmovém řešení projektů v roce 2010 na projektu Leoš Janáček – Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého a v roce 2014 na představení Příhody lišky Bystroušky. 48 VOX Iuvenalis – /hlas mládí/ brněnský pěvecký sbor vznikl v roce 1993. Od roku 2000 působí pod záštitou Vysokého učení technického v Brně. 49 Mgr. MgA. Jan Ocetek – /1972/ absolvent Hudební fakulty JAMU v Brně v magisterském studijním programu v oboru Dirigování sboru v roce 2000. V současnosti student doktorského studijního programu obor Interpretace a teorie interpretace. 46

25

je v programu poprvé uveden i jako Umělecký vedoucí Komorní opery Hudební fakulty JAMU. Operetní představení bylo nově vedeno jako absolventský projekt produkce, jehož řešitelem byla Martina Hantychová – absolventka bakalářského stupně studia v oboru Hudební manažerství. Funkce produkčních byla poprvé rozdělena na produkci a asistenty produkce. Vedoucí a asistentské posty obsazené studenty se tak vedle oboru režie a dirigování objevily i u produkce. Dějištěm premiéry nastudování operety Ruddigore se stalo divadlo Reduta v Brně. Premiéra se uskutečnila ve středu 25. dubna 2007 v 19 hodin. Druhá premiéra proběhla ve čtvrtek 26. dubna 2007 v 19 hodin. Reprízy připadly na středy 2. a 9. května 2007 vždy v 19 hodin opět v divadle Reduta.

3.4 Sezóna 2007/2008 3.4.1 Gustav Holst: Sávitrí / Hans Sachs / Zdeněk Zouhar: Velká láska V první polovině divadelní sezóny 2007/2008 se v rámci Komorní opery chopilo inscenací režijní studentské duo – tandem Studený, Blachut. Oba studenti již společně jeden operní večer připravili a to v sezóně 2004/2005, kdy uvedli Tučapského operu Majitel pohřebního ústavu a kantátu Svatební košile Bohuslava Martinů. Tento večer byl zároveň jejich posledním inscenačním večerem v Komorní opeře, protože své magisterské studium absolvovali inscenací Bohuslava Martinů – Hry o Marii v opavské opeře v roce 2007.50 V tomto večeru byla v první polovině uvedena opera Sávitrí Gustava Holsta51 v českém překladu Vladimíra Fuxe. Inscenační řešení a režii představení připravil student navazujícího magisterského studijního programu v oboru Operní režie Beno Blachut ml., který byl zároveň i autorem scény k inscenaci. Ve slově režiséra 50

Hry o Marii – Slezské divadlo Opava [online]. [cit. 2015-04.04] Dostupné z: http://www.divadloopava.cz/repertoar/predstaveni/bohuslav-martinu-hry-o-marii/ . 51 Gustav Holst – /1874 – 1934/ hudební skladatel, pedagog.

26

uvedl inscenaci následovně: „Při vytváření inscenační koncepce jsem hledal klíč k celému dílu, které postrádá výraznou dramatickou stavbu a zaujala mě Satjávánova slova: To je Maya, bohyně klamu, iluzí, snů, přízraků“. Vzhledem k tomu, že jsem neměl v úmyslu stylizovat dílo historizujícím způsobem (…) přemýšlel jsem, co může být Maya dnes. Domnívám se, že takovou bohyní klamu, iluzí, snů, přízraků je pro nás televize. A tak Satjávánova smrt není smrtí tělesnou, ale spíše společenskou. Propadá Maye – Smrti – televizi. Ztrácí kontakt se svojí ženou. Sávitrí pak v dialogu se Smrtí přemítá o smyslu svého života a vybojovává si svého muže zpět. (…) lze tuto minioperu chápat jako určitý prostor pro meditaci, například na téma partnerských vztahů.“52 Scénografie představení byla velmi minimalistická, tvořená stolem, na kterém byla postavena hrající televize a křeslo. Koncept tak plně nahradil původní umístění děje opery v lese, přírodě. Prvek živého přenosu obličeje postavy Smrti přes televizní obrazovku byl dominantní. Kostýmové řešení zahrnovalo prosté domácí šaty u manželky a pracovní montérky u muže. Kostýmovou stránku připravila hostující výtvarnice Eliška Ondráčková. Janáčkův akademický orchestr řídila studentka bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Zuzana Pirnerová. Operu Sávitrí hudebně nastudoval vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí, dirigentka Zuzana Pirnerová a student bakalářského studijního programu oboru Dirigování sboru Lukáš Kozubík. V představení se neobjevil žádný absolventský výkon. Z hostujících zpěváků se představil Martin Štolba (Smrt). Na inscenaci spolupracoval Sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno – Kantiléna pod vedením studentky Zuzany Pirnerové. Důležitou součástí představení byla i kamera přímého přenosu, kterou se promítal obraz reálně zpívajícího protagonisty do televize umístěné na jevišti. Tento televizní přenos připravil student Tomáš Studený.

52

Viz. tištěný program k inscenaci.

27

Ve druhé polovině večera se před jednoaktovou operou Zdeňka Zouhara – Velká láska53, která vznikla na zhudebněný text frašky Hanse Sachse54, uskutečnily ještě další dvě krátké Sachsovy frašky Nést žhavé železo a Chtěl vysedět telata. Všechny tři tituly přeložil Rudolf Mertlík55. Text Velké lásky upravil Karel Tachovský56. Inscenační

koncept

a

režijní

nastudování

připravil

student

navazujícího

magisterského studijního programu v oboru Operní režie Tomáš Studený, který byl stejně

jako

Beno

Blachut

ml.

autorem

scénografického

řešení.

Student

Tomáš Studený nahlížel na inscenaci tří Sachsových příběhů jako na: „bytostně divadelní. Už když se to čte, tak tam člověk vidí blbnout ty komedianty. A právě tahle poloha je pro mě jako inscenátora závazná. Není tam důležitý ani čas, ani místo, jsou tam jen ti komedianti, kteří hrají sobě i druhým pro legraci a největší bžundu mají všichni z toho, když vidí, jak jsou sami občas padlí na hlavu a chovají se jako idioti. To je totiž to největší poslání komedie.57“ Zhudebněna byla pouze fraška Velká láska. Režisér k ní však dramaturgicky přiřadil ještě dvě a svůj krok zdůvodnil následovně: „Když jsem si pročetl různé ty Sachsovy masopustní hry, přemýšlel jsem, proč si pan skladatel Zdeněk Zouhar vybral jako námět na operu zrovna tu Velkou lásku, která mě osobně nijak zvlášť (jako předloha) neoslovila. Ale co, řekl jsem si, půlhodinka je jako nic, přidáme činoherní nášup, trocha divadla nikoho nezabije a konec konců rád si vyzkouším zase něco trošku jiného. Tak nám ta druhá půlka tak příjemně nakynula. No a nakonec jsem si i k té Lásce našel cestu a musím říct, že hlavně díky muzice, ta je myslím moc povedená“58. Komediální trilogie o nevěrné a věrnost vyžadující manželce; o tom kam až líného Honzu může dohnat strach před manželkou a o zkoušce lásky své manželky při fingovaném úmrtí manžela se odehrávala ve scéně, kterou tvořily dvě konstrukce z masivního dřeva, které evokovaly podkroví nebo stáj. V pozadí ztáhlá kůže visící na věšáku. Středu scény dominovala zešikmená postel s modrobílými peřinami. Komediální nádech se promítnul do všech částí příběhu a tedy i do milostné scény v posteli. V představení byla užita řada drobných rekvizit. Kostýmové řešení bylo složeno 53

Prof. PhDr. MgA. Mgr. Zdeněk Zouhar – /1927 – 2011/ brněnský hudební skladatel, pedagog, propagátor díla Bohuslava Martinů. Operu Velká láska zkomponoval v roce 1986. 54 Hans Sachs – /1494 – 1576/německý básník a dramatik. 55 Prof. Rudolf Mertlík – /1913 – 1985/ český spisovatel, básník, překladatel. 56 Karel Tachovský – /1926 – 1989/ brněnský dramatik, publicista, redaktor. 57 Viz. tištěný program k inscenaci. 58 Viz. tištěný program k inscenaci.

28

z oblečení v lidovém stylu socialistického venkova včetně proděravělých papučí, rádiovky, šátků a svetrů.

Kostýmové návrhy a realizaci připravila stejně jako

u Sávitrí hostující Eliška Ondráčková. Janáčkův akademický orchestr řídil opět Gabriel Rovňák. Hudební nastudování připravil stejně jako v první polovině večera umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí a student bakalářského stupně studia v oboru Dirigování orchestru Petr Lichnovský. V rámci inscenace Velká láska se neobjevil žádný absolventský výkon ani přítomnost hostujících zpěváků. Ve frašce Nést žhavé železo se objevila hostující studentka

bakalářského

studijního

programu

oboru

Dramatická

výchova

na Divadelní fakultě JAMU v Brně Zdeňka Trávníčková (Žena). Premiéry se uskutečnily v pátek 23. listopadu 2007 a v neděli 25. listopadu 2007 v 19 hodin v Bezbariérovém divadle Barka. Reprízy následovaly v pondělí 26. listopadu 2007 a v úterý 27. listopadu 2007 opět v 19 hodin. Produkci první části večera (Sávitrí) měl na starosti Pavel Lojda, student bakalářského studijního programu v oboru Hudební manažerství. Druhou polovinu večera studentky téhož oboru Alžběta Lupíšková a Johana Obršlíková.

3.4.2 Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova Svatba Velmi často hranou a v Praze při své pražské premiéře nadšeně přijatou operou Wolfganga Amadea Mozarta59 – Figarova svatba60 uzavřela Komorní opera sezónu 2007/2008. Titul byl uveden v českém překladu Rudolfa Vonáska61. Autorkou 59

Wolfgang Amadeus Mozart – /1756 – 1791/ vrcholný představitel hudebního klasicismu, autor nejhranějších světových oper. 60 Figarova Svatba – /premiéra 1786/ v originálním jazyce Le nozze di Figaro, komická opera na libreto Lorenza da Ponte. 61 Rudolf Vonásek – /1914 – 1995/ český pěvec, tenorista, překladatel operních titulů do českého jazyka.

29

inscenačního režijního řešení byla studentka bakalářského studijního programu oboru Operní režie Alice Kučerová, která touto inscenací své bakalářské studium absolvovala. U dirigentského pultu stanul opětovně student bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Jakub Žídek, který řídil Janáčkův akademický orchestr studentů Hudební fakulty JAMU v Brně. Program inscenace neobsahuje slovo režiséra ani slovo dirigenta. Obsah se zaměřuje na faktografické vymezení premiér tohoto titulu ve světě a stručného děje díla. Složitý příběh milostných dostaveníček, záměn a intrik byl pojímán po vizuální stránce spíše abstraktně a značně minimalisticky. Hlavní scénografický prvek tvořily tři pohyblivé bílé stěny, které svojí pozicí tvořily jednotlivé prostory scén. Kostýmové řešení působilo retro stylem šedesátých let dvacátého století. Výtvarnou stránku inscenace připravili hostující výtvarník, scénograf Tomáš Zmrzlý, a výtvarnice kostýmů Kateřina Kerndlová62. V pěveckých partech se představili studenti oboru Zpěv, mezi nimi i několik bakalářských

absolventských

výkonů:

Tomáš

Král

(Hrabě

Almaviva),

Markéta Viterová (Marcelina), a v magisterském studijním programu Eva Kolková (Zuzanka). Zpěváky z řad posluchačů doplnili hosté: Martin Štolba (Hrabě Almaviva), Jitka Bínová (Marcellina), Petr Brichta, Tomáš Lajtkep (Basilio), Aleš Dosoudil, Petr Číhal (Don Curzio). Za zmínku stoji skutečnost, že Jan Šťáva (Figaro) po několika rolích v pozici hosta, nastoupil do bakalářského studijního programu v oboru Zpěv. V programu je tedy veden jako student Hudební fakulty JAMU. Hudební nastudování připravili studentky bakalářského studijního programu v oboru Dirigování sboru Jarmila Jalůvková, Martina Kirová a umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí.

62

Mgr. Kateřina Kerndlová – pedagog Střední školy umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborné školy Brno, pedagog předmětu Kostým na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

30

Na přípravě představení spolupracoval sbor složený ze členů pěveckého sboru VOX Iuvenalis, za uměleckého vedení Jana Ocetka. Produkční stránku inscenace zajišťovala trojice studentů bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Tomáš Cafourek, Tereza Pařilová, a Helena Macháčková, která měla tento operní titul jako svůj absolventský projekt. Stejně jako u operery Ruddigore čili čarodějčina kletba, Figarova svatba změnila místo svého premiérového uvedení. Místo prostoru Bezbariérového divadla Barka se premiéra konala v divadelním sále divadla Reduta. Představení bylo uváděno pod hlavičkou Komorní opery HF JAMU v Brně ve spolupráci s Národním divadlem Brno. Premiérový večer připadl na sobotu 12. dubna 2008 v 19 hodin. Reprízy potom na neděli 13. dubna 2008, čtvrtek 8. května 2008 a pátek 10. května 2008 vždy v 19 hodin. Jednalo se tak o největší časový rozptyl mezi premiérou a derniérou představení od sezóny 2004/2005.

3.5 Sezóna 2008/2009 3.5.1 Leoš Janáček: Její pastorkyňa /verze 1904/

Sezóna 2008/2009 se nesla ve znamení dvou operních titulů Janáčkovy Její pastorkyně a Menottiho opery Medium. Obě inscenace režijně připravily studentky oboru Operní režie. V podzimním období se Komorní opera prezentovala v rámci Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2008 nejznámější operou Leoše Janáčka – Její pastorkyní, která byla provedena v původním znění jako Její pastorkyňa – verze 190463. Autorkou

inscenačního

konceptu

a

režijního

nastudování

byla

studentka

bakalářského studijního programu oboru Operní režie Linda Keprtová, která tímto titulem bakalářský studijní program absolvovala. Děj byl ponechán na vesnici, která 63

Její pastorkyňa – verze 1904 – opera na vlastní libreto Leoše Janáčka podle dramatu Gazdina roba od Gabriely Preissové. Jednalo se o verzi, kterou Leoš Janáček v roce 1908 rozsáhle revidoval.

31

však byla scénograficky řešena jen velmi symbolicky prostřednictvím jasných geometrických linií. Scéna byla rozdělena na bílou a černou polovinu. V zadní části se po celé šířce jeviště nacházela šikmá plocha klesající zleva doprava. Tato šikmá plocha sloužila jako cesta pro příchod jednotlivých postav a světnice v chalupě. V pravé části scény byl umístěn vysoký bílý panel, který tvořil stěnu chalupy a světnice. Proutěný košík s dítětem byl zavěšen ve druhém jednání nad šikmou. Scénografii doplňovala v prvním jednání dřevěná lavička, ve druhém a třetím pak masívní stůl a židle. Na zadním bílém horizontu se za pomoci stínohry zobrazovalo mlýnské kolo, které se točilo. Kostýmy vycházely z lidových prvků. Jejich střih však byl jednoduchý a akcentoval především linie a typické kusy oblečení jako například šátky, zástěry lidové kabáty, kožené holiny. Tištěný program bohužel neobsahuje slovo režiséra a dirigenta, pouze rozhovory, které se však koncepčního řešení nedotýkají. Dirigentský post obsadil hostující Ondrej Olos, absolvent oboru Dirigování na Hudební fakultě JAMU v roce 2008, který řídil Janáčkův akademický orchestr, jehož uměleckým vedoucím byl Tomáš Krejčí. Choreografii představení připravila hostující choreografka a tanečnice Hana Charvátová64. Na výtvarné stránce scény se podílely studentky Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Scénografický návrh byl magisterským absolventským výkonem Marie Blažkové – Šimkové

a

kostýmové

řešení

magisterským

absolventským

výkonem

Martiny Petrové. Vedle studentů oboru Zpěv stanula na jevišti řada absolventů a zpěváků z profesionálních divadel. Tuto skutečnost vysvětlil umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí v tištěném programu k inscenaci následovně: „Náročnost díla je veliká a v porovnání s druhou verzí, opery z roku 1908 mnohdy i náročnější, proto jsem požádal o spolupráci na některých pěveckých rolích bývalé studenty JAMU nebo mladé umělce profesionálních divadel. Jednotlivé pěvecké party jsou postaveny na velkých dechově náročných frázích, které sám skladatel později rozděloval do kratších úseků, transponoval některá vypjatá místa níže a tak snižoval i celkovou 64

doc. Mgr. Hana Halberstadt – Charvátová je pedagogem na Divadelní fakultě JAMU v Brně.

32

polohu jednotlivých rolí. Orchestrální party kladou velkou technickou zátěž na jednotlivé nástroje, v instrumentaci je důležitou složkou právě sólový nástroj a jeho barva.“65 Z hostujících zpěváků se v inscenaci objevila Eliška Weissová, Beáta Holá (Kostelnička), Jitka Bínová (Rychtářka), Ondřej Koplík (Števa), Jaromír Novotný, Jakub Rousek (Laco). V seznamu absolventských výkonů se v magisterském absolventském výkonu představila Lucie Kašpárková (Jenůfa), v bakalářském absolventském výkonu Pavlína Švestková (Jano), Veronika Časnochová (Karolka). Hudební stránku inscenace nastudoval hostující Ondrej Olos, student bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Petr Lichnovský a umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Sborové party obsáhli členové pěveckého sboru Ars Brunensis Chorus66 pod vedením Dana Kalouska67. Inscenace Její pastorkyňa – verze 1904 byla bakalářským absolventským výkonem v oboru Hudební manažerství Tomáše Cafourka. Pod produkcí byli podepsáni Jonáš Herman, Dita Kyseláková, Alena Ochrymčuková, Kamila Pětrašová – studenti bakalářského stupně studijního programu oboru Hudební manažerství. Komorní opera změnila při tomto titulu místo premiéry. Dějištěm prvního uvedení Její pastorkyně – verze 1904 se stalo jeviště Městského divadla v Brně68. Premiéra připadla na čtvrtek 13. listopadu 2008. Druhá premiéra se uskutečnila v sobotu 15. listopadu 2008 již v Bezbariérovém divadle Barka. Reprízy připadly na úterý 18. listopadu 2008 a středu 19. listopadu 2008. Na plakátu a programu není uveden čas začátku představení.

65

Tomáš Krejčí – Slovo uměleckého vedoucího v programu k opeře Její pastorkyňa – verze 1904. Ars Brunensis Chorus – smíšený pěvecký sbor působící v Brně od roku 1985. 67 MgA. Dan Kalousek – /1980/ absolvent oboru Dirigování orchestru na HF JAMU v Brně v roce 2008. 68 Městské divadlo v Brně – divadelní sál, ve kterém dnes sídlí jeho činoherní scéna. MdB je příspěvkovou organizací se sídlem na Lidické ulici 16, Brno 602 00. 66

33

3.5.2 Gian Carlo Menotti: Medium

V inscenačním konceptu a režijním nastudování Kristiany Belcredi, byla opera Medium69 Gian Carla Menottiho70 pojímána dle jejího slova režiséra „jako strhující operní drama o svědomí, které nikdy neumírá“.71 Studentka magisterského studijního programu oboru Operní režie tímto titulem magisterský stupeň absolvovala. Opera byla provedena v českém překladu Václava Fuxe. Za dirigentským pultem stanul student oboru Dirigování orchestru Petr Lichnovský studující v bakalářském studijním programu. Tištěný program stejně jako program k opeře Její pastorkyňa neobsahuje slovo režiséra ani slovo dirigenta. Opera je příběhem o divadle hrající a klienty šidící spiritistce madam Flóře, její dceři Monice a němém sluhovi Tobbym. Děj, ve kterém je Tobby v závěru opery madam Flórou v pomatení a opilosti zastřelen jako údajný skrývající se duch, byl zasazen do prostoru jejího pokoje, kterému dominoval velký kulatý stůl s pevným ubrusem a rozsáhlá stěna složena z různých skříní. Jeden roh scény byl vysunut nad orchestřiště. Celá obdélníkové konstrukce se stropem utvořeným z

inženýrských sítí a potrubí tak byla situována vůči divákovi

diagonálně. Součástí scénografického řešení bylo velmi dobře zpracované scénické svícení a především užití nového prvku – promítání obličeje ducha na kouřový oblak v prostoru nad diváky. Návrhy kostýmů byly tvořeny v neutrálním stylovém období a spíše se zaměřovaly na podtržení charakteristiky postavy. Součástí vzhledu protagonistů bylo i výrazné líčení ve tváři. Výtvarné řešení inscenace zpracoval po stránce scénografické hostující Jan Kříž a po stránce kostýmové hostující Eliška Ondráčková. Oba výtvarníci se již v Komorní opeře prezentovali v předchozích sezónách.

69

Medium – /premiéra 1946/ v originálním jazyce The Medium, dvouaktová opera Gian Carla Menottiho zkomponovaná na vlastní libreto. 70 Gian Carlo Menotti – /1911 – 2007/ italsko – americký skladatel a libretista. 71 Viz. tištěný program.

34

V pěveckých rolích se vedle studentů různých studijních ročníků představila v absolventském magisterském výkonu Anna Jelínková (Monika). Z hostujících protagonistů se představil Jan Adámek 72 v němé roli (Toby). Inscenace byla hudebně nastudována uměleckým vedoucím Komorní opery Tomášem Krejčím a studentem bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Petrem Lichnovským a studentkou bakalářského studijního programu Dirigování orchestru Martinou Kirovou. Produkční stránka představení byla zajištěna třemi studentkami bakalářského studijního

programu

oboru

Hudební

manažerství

–

Jitkou

Břízovou,

Martinou Grulovou a Anetou Tománkovou. Premiéry se uskutečnily v neděli 5. dubna 2009 a úterý 7. dubna 2009 v 19 hodin v Bezbariérovém divadle Barka. Reprízy připadly na úterý 14. dubna 2009 v 19 hodin a čtvrtek 16. dubna 2009 v 19 hodin.

3.6 Sezóna 2009/2010 3.6.1 Bohuslav Martinů: Dvakrát Alexandr / Veselohra na mostě

Dramaturgie Komorní opery se opět přiklonila k uvedení dvou operních titulů v jednom večeru. Oba tituly však náležely jednomu autorovi – Bohuslavu Martinů73, od jehož úmrtí uplynulo v roce 2009 rovných padesát let. První z jednoaktových oper – Dvakrát Alexandr74 v inscenačním konceptu a režijním nastudování připravila studentka magisterského studijního programu v oboru Operní režie Linda Keprtová, která tento titul uvedla jako: „zaprášenou love story 72

Jan Adámek – absolvent magisterského stupně studia v oboru Činoherní herectví na Divadelní fakultě JAMU v Brně v roce 2002. 73 Bohuslav Martinů – /1890 – 1959/ český hudební skladatel. 74 Dvakrát Alexandr – /premiéra 1937/ve francouzském názvu Alexandre bis, opera buffa, podle předlohy spisovatele André Wurmsese.

35

provoněnou tabákovým polibkem“. Ve slově režiséra dodává: „Kdybychom se smířili s tím, co máme, mohli bychom se stát šťastnými…Kdo z nás se však každý okamžik nemazlí s barevnými sny, neobjímá vlastní touhy a neopíjí se představou „kdyby“…? Vždyť tím slovíčkem začíná i má první věta…!“75 Příběh o znuděné manželce, kterou k nevěře svede její vlastní manžel Alexandr přestrojený za svého bratrance, byl zasazen do komiksové stylizace westernového divokého západu. Součástí této stylizace bylo i řešení kostýmů, které barevně korespondovaly s malovanou scénou. Důležitou součástí scény je obraz Alexandra visící na stěně a komentující prostřednictvím druhého herce dění na jevišti. Tento obraz byl umístěn v pravém horním rohu scény. Prvek mluvícího obrazu byl tedy zachován. Za dirigentským pultem stanul Gabriel Rovňák – student magisterského studijního programu v oboru Dirigování orchestru. Spoluúčinkoval Janáčkův akademický orchestr. Vedle studentů různých ročníků oboru Zpěv byla opera Dvakrát Alexandr bakalářským absolventským výkonem Petru Volnému (Oskar). Jako host vystoupil Jiří Miroslav Procházka (Portrét). Ze záznamu zazněl hlas hostující Evy Gorčicové, Martina Havelky a Erika Parduse. Ve druhé polovině večera byla provedena jednoaktová opera Veselohra na mostě76, kterou po stránce inscenačního konceptu a režijního nastudování připravil student bakalářského studijního programu oboru Operní režie Tomáš Pilař. Ve svém slově režiséra uvádí: „Na opeře, kterou inscenujeme, se mi od počátku líbil paradox, že to vlastně není veselohra, ale rafinovaná kombinace frašky a existenciální tragédie. Není komického okamžiku, který by neměl hořké vyznění, a i přes celkovou optimistickou náladu, ve kterou vyplyne, je zde stále přítomný zdvižený prst morálního podtextu. (…) Mám pocit, že se čas od času lidstvu stane, že jej onen Strážný z Veselohry zavře na most (…) a spustí kanonádu, která umožní uvězněným nahlédnout na své problémy jako na malicherné a nicotné v porovnání s vřavou, 75

Viz. tištěný program k inscenaci. Veselohra na mostě – /premiéra 1935/ rozhlasová opera, na vlastní libreto Bohuslava Martinů. Předlohou je stejnojmenná hra Václava Klimenta Klicpery.

76

36

která panuje kolem nich.“

77

Prvek mostu byl koncepčně nahrazen množstvím

podstavců, na kterých se postupně vykreslovaly charaktery osobností uvězněných v prostoru ohraničeném po obou stranách pevnou stěnou. Všechny prvky byly pojímány v bílé barvě, případně odstínem šedi a černé. To platilo nejen pro scénu, ale i kostýmy, které byly doplněny ještě o výrazné líčení v obličeji, doplněné o černé kontury očí. Dominantním prvkem také bylo velké množství černobílých balonků evokujících dělové koule. Janáčkův akademický orchestr řídila Zuzana Pirnerová, studentka navazujícího magisterského studijního programu v oboru Dirigování orchestru. Výtvarnou stránku představení připravily po stránce kostýmového řešení Lucie Halgašová, po stránce návrhu scény Ivana Miklošková, obě studentky bakalářského studijního programu oboru Scénografie na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V pěveckých rolích se představili výhradně studenti oboru Zpěv. V bakalářských absolventských výkonech se objevili Martin Dvořáček (Sykoš), Kateřina Vlčková (Popelka) a Petr Volný (Učitel). Pod hudebním nastudováním byl podepsán umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí, studentka bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Zuzana Pirnerová a studentka magisterského studijního programu v oboru Dirigování sboru Jarmila Jalůvková. Na produkci obou inscenací spolupracovali studenti bakalářského stupně studia oboru Hudební manažerství Šárka Libánková, Tereza Svobodová, Alena Řezníčková, Ivana Rovňáková a Veronika Waisová. Premiéry operního večera složeného ze dvou oper Bohuslava Martinů se uskutečnily v Bezbariérovém divadle Barka v neděli 24. listopadu 2009 a v úterý 24. listopadu 2009. Reprízy připadly na čtvrtek 26. listopadu 2009 a sobotu 28. listopadu 2009. Představení začínalo vždy v 19 hodin.

77

Viz. tištěný program k inscenaci.

37

3.6.2 Domenico Cimarosa: Il Matrimonio segreto Ve druhé polovině divadelní sezóny 2009/2010 se Komorní opera prezentovala novým nastudováním opery Il matrimonio segreto78, jejímž autorem je Domenico Cimarosa79. Inscenační koncept a režijní nastudování připadl studentce navazujícího magisterského studijního programu oboru Operní režie Lindě Keprtové. Jednalo se o poslední inscenaci, kterou studentka v rámci Komorní opery inscenovala.80 Ve slově režiséra pojímaného jako rozhovor uvedla: „Conte: Proč si nás zavřela do televizní obrazovky a „postavila jako filmové postavy? Linda: Protože jste jim velmi podobní. Cimarosa psal svou operu pro měšťanské publikum, a prokomponoval vás v duchy doby, ve které žil. No a dnes se měšťanstvo nebaví v divadle, ale baví se doma…u televize… a sleduje filmy, seriály. A když si dnes zapnete večer televizi, zjistíte, že v 358. díle seriálu se stále řeší stejný problém jako v díle 267“. Opera plná zamotaných situací, které vyvstanou tajnou svatbou Caroliny, dcery Bohatého kupce a jeho účetního Paolina. Plán oženit Paoliniho bohatého kamaráda s Carolininou sestrou se komplikuje v momentě, kdy se kamarád zamiluje do Caroliny.

Stylizace do televizních seriálů se projevila samozřejmě také

ve výtvarné stránce inscenace. Scéna byla tvořena dvěma stěnami, které byly složeny z prázdných bílých pet – lahví. Ty vytvářely se svícením velice hezký visuál. Prvek plastikových lahví se promítl i do kostýmů. Zpěvačky měli na hlavě čepec z hrdel od těchto lahví doplněný o kytičky. Celý tvar evokoval klobouk nebo zvláštní vlasovou kreaci. Mužské postavy byly řešeny prostřednictvím gumových vlasových masek ve stylu Kena. Nábytek absentoval na scéně úplně.

Vše obstarali čtyři

studenti oboru Muzikálové herectví, kteří kromě lidských postav ztvárnili i židle stůl, jeden z nich dokonce i stůl se šachovnici, na které představitelé hráli s figurkami šachy. Janáčkův akademický orchestr dirigoval Gabriel Rovňák – student navazujícího magisterského studijního programu v oboru Dirigování orchestru. Scénografického 78

Il matrimonio segreto – /premiéra 1792/ v překladu Tajné manželství, autor libreta Giovanni Bertati. 79 Domenico Cimarosa – /1749 – 1801/ italský hudební skladatel, autor osmdesáti oper. 80 Magisterský absolventský výkon odvedla v divadle v Opavě inscenací Rose Marie Rudolfa Frimla Rudolf Friml – Rose Marie – [online]. [cit. 2015-04.04] Dostupné z: http://www.ndm.cz/cz/operetamuzikal/inscenace/150-rose-marie/.

38

řešení scény se ujal hostující Jaroslav Záděra81. Kostýmové řešení připravila již hostující Marie Blažková82. V obsazení pěveckých rolí se objevilo několik absolventských výkonů v navazujícím magisterském

stupni

studia:

Eva

Vlčková

Nedomová

(Elisetta),

Veronika Časnochová (Carolina), a bakalářském Lenka Turčanová (Elisetta), Marta Reichelová (Carolina). Opera nebyla v pěveckých rolích obsazena žádnými hosty. V němých rolích byli obsazeni studenti oboru Muzikálové herectví na Divadelní fakultě JAMU v Brně v ateliéru Sylvy Talpové: Martin Hubeňák, Josef Hruškoci, Aleš Kohout, Tomáš Majláth, Kristián Pekar. Hudební nastudování opery Il matrimonio segreto připravili studenti navazujících magisterských oborů Dirigování orchestru a Dirigování sboru Gabriel Rovňák, Martina Kirová a umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. O produkci inscenace se starali studenti bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Matyáš Polcar, Barbora Štěpánková, Lukáš Langer. Premiéry představení se uskutečnily v neděli 18. dubna 2010 a v úterý 20. dubna 2010 v 19 hodin. Reprízy proběhly v pátek 23. dubna 2010 a v sobotu 24. dubna 2010 v 19 hodin83 v Bezbariérovém divadle Barka.

3.7. Sezóna 2010/2011 3.7.1 Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého

V akademickém roce 2010/2011 byly v Komorní opeře připraveny hned čtyři tituly – ovšem ve dvou premiérových večerech. Sezónu 2010/2011 otevřela Komorní opera svojí účastí na Mezinárodním hudebním festivalu Janáček Brno 2010. Oproti 81

Jaroslav Záděra – /1976/ scénograf, výtvarník, herec. Marie Blažková – absolventka MgA. studia oboru scénografie na DIFA JAMU v Brně v roce 2009. 83 Korektura: Na oficiálních plakátech je uvedeno pouze datum, bez letopočtu. 82

39

předchozí velké opeře Leoše Janáčka Její pastorkyňa, která byla realizována v roce 2008, zvolila dramaturgická rada festivalu pro Komorní operu komornější tituly téhož autora a vybrala jako téma pro studentské představení scénický večer tří koncertních skladeb Leoše Janáčka. Jednalo se tedy o představení složené z opusů, které nebyly primárně určeny pro jevištní ztvárnění. Uvádění primárně ne – jevištních skladeb se těší velké oblibě. V Brně byly všechny tři tituly uvedeny v historii několikrát na Konzervatoři Brno i na půdě Národního divadla. V rámci JAMU se však jednalo o první scénické uvedení těchto titulů. Problematikou uvádění koncertních skladeb na jevišti se zabývá bakalářská práce Režijní přístupy k inscenování koncertních skladeb84. V první třetině večera byl proveden sborový cyklus Říkadla85. Dirigentský post byl svěřen studentce bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Emě Mikeškové. Režijní koncept a řešení bylo přiděleno Davidu Křížovi – studentovi bakalářského studijního programu oboru Operní režie, který Říkadla ztvárnil jako „oživené říkadlovské kočky, psa, kozy, kravky … oživený svět říkadel … svět, kde je většina starostí důvodem k úsměvu ... svět, který se objeví v očích čtenáře, když sleduje roztomilé obrázky doplňující úsměvné říkadlovské texty“.

86

Hrací prostor

tvořila půda a na ní velikostně předimenzované předměty: hrnec, bedny, žebřík, prádlo, kniha Říkadel. Předměty evokovaly pohled na dané předměty okem malého chlapce. Ten v tmavé půdě hledal baterkou zajímavosti. Našel knihu říkadel. Jakmile se do nich začetl a zasnil, zhmotnily se v jeho fantazii příběhy zvířátek a postaviček. V největším „řádění“ s nimi ho však ze snění vytrhl hlas maminky, která ho volala k večeři. Chlapec byl oblečen do dětského pyžama. Postavy z knihy měly pestrobarevné kostýmy, kravičky kudrnaté paruky a kabelky ve tvaru vemínek. 84

Režijní přístupy k inscenování koncertních skladeb – Kříž, D.: Režijní přístupy k inscenování koncertních skladeb, HF JAMU, Brno, 2010 – bakalářská práce, ve které je kromě obecného nástinu podrobněji zpracován náhled na scénický večer uvedený v rámci Komorní opery HF JAMU. Dostupné z: https://is.jamu.cz/auth/th/14275/hf_b/text_prace.pdf?studium=4907 . 85 Říkadla – dílo vzniklé na lidové texty z Čech, Moravy a dokonce Podkarpatské Rusi. Bylo inspirováno prostonárodními říkankami s kouzelnými ilustracemi Ondřeje Sekory a dalších, které průběžně vycházely v dětské příloze Lidových novin. Janáček jich nejprve zhudebnil osm /1925/ a určil je třem ženským hlasům, klarinetu a klavíru. O rok později je ale dokomponovával, takže v konečné řadě zhudebnil osmnáct písní /+instrumentální doprovod a coda/, které jsou určeny celkem devíti zpěvákům a deseti instrumentalistům. 86 Viz. tištěný program k inscenaci.

40

Kromě studentů oboru Zpěv se v Říkadlech objevili dva hostující dětští herci Teodor Dlugoš a Marek Hurák (Chlapec), kteří byli žáky hudebně dramatické třídy Henriety Ctiborové ze Základní umělecké školy Jaroslava Kvapila v Brně. Scénické řešení a návrhy kostýmů připravila hostující scénografka Sylva Marková87. Ve druhé třetině večera byl realizován Dechový sextet Mládí88. Vzhledem ke spojení koncertní skladby s jevištním ztvárněním dirigoval dechový sextet dirigent. Tohoto úkolu se zhostil Vít Spilka89. Uvedení Mládí s sebou přineslo jednu z dobových technických novinek. V komorní opeře HF JAMU se sice již video – projekce na jevišti objevily (např. Medium – režie Kristiana Belcredi), ovšem ne v rozsahu trvání celého opusu. V rámci režijního konceptu Mládí však dostala projekce velký prostor a vyjadřovací a významovou váhu. Objevily se v ní filmové dotáčky, grafické prvky a symboly v interakci s živým tanečníkem. Autorem multimediální realizace byl na základě scénáře k multimediální složce hostující Tomáš Hrůza90. K představení byl vypracován podrobný storyboard91. Příběh zpracovával životní pouť dvou mladých kamarádů od dětství, přes první zamilování, cestování po světě až po setkávání se v dospělosti s manželkami a dětmi. Prvek posunu času znázorňoval animovaný hodinový strojek. Pubertu dívající se oči, před kterými mladík prchal, otisk sebe sama na projekci, se kterým vedl vnitřní monolog. Kompas a za ním videozáznam návštěvy světových krajin, za užití klobouků, které symbolizovaly danou krajinu. Významnou měrou se na tomto titulu podílela Taneční konzervatoř Brno, která pro projekt poskytla studenty tance: Ondřeje Martiše, Františka Topiče, Věru Krátkou, Eličku Pločkovou, Kristýnu Sklenářovou. Dětské herce z hudebně dramatického oddělení Henriety Ctiborové: Teodora Dlugoše a Marka Huráka doplnily dětské herečky Šárka Coufalová, Dimitra Papadopoulu. Podle režijního řešení byla 87

MgA. Sylva Marková, Ph.D. – absolventka oboru scénografie DIFA JAMU, spolupracovala s Komorní operou již od svých studií. 88 Mládí – suita pro dechový sextet, kterou Leoš Janáček komponoval na prahu sedmdesátky. Objevují se v ní jeho životní bilanční prvky, motiv Pochodu modráčků – vzpomínka na fundaci ve starobrněnském klášteře. Premiéra skladby se uskutečnila v říjnu 1924. 89 doc. MgA. Vít Spilka – v době premiéry zastával funkci děkana Hudební fakulty JAMU v Brně. 90 MgA. Tomáš Hrůza – absolvent JAMU a její externí pedagog. 91 Storyboard – obrazový scénář s poznámkami o průběhu času, pohybu, replikách, obrazech.

41

vypracována a nastudována taneční choreografie, jejíž autorkou a realizátorkou byla hostující Hana Literová92. Kostýmové

řešení

bylo

realizováno

dle

konceptu

hostující

scénografky

Sylvy Markové. Autorem režijního konceptu a zároveň autorem syžetu, který ztvárnil Mládí na obrazu dvou přátel procházejících životem, byl David Kříž – student bakalářského studijního programu oboru Operní režie. Ve třetí třetině večera zazněl písňový cyklus Zápisník zmizelého93. Autorkou režijní koncepce byla studentka bakalářského studijního programu oboru Operní režie Renata Fraisová. Ta k inscenaci Zápisníku přistoupila následovně: „Příběh pohřešovaného mladíka vyprávíme z pohledu situace vzniklé po jeho zmizení. Pokusíme se tak očima jiného člověka spatřit přirozenou výpověď duše, která procítěné chvíle zaznamenala do svého deníku. Je to ve své podstatě zachycený obyčejný lidský příběh lásky. Takový jaký potká nejednoho z nás. (…) A čím je pro mne Janáčkův Zápisník zmizelého?: Výpověď mysli choré láskou“. 94 Zajímavostí režijní koncepce bylo rozdělení tenorového partu mezi dva zpěváky. Z řad studentů připadl tento náročný úkol Václavu Čížkovi (Janík, Četník). Jako hosté se představili absolvent JAMU v Brně Tomáš Kořínek (Janíček) a Ondřej Koplík (Četník). Scénu tvořily dvě šikmé plochy po stranách jeviště, uprostřed půlkruhově vyříznuté. V zadní části scény byla vystavěna jedna řada praktikáblů na jejíž levé straně byl četnický stůl a židle. Na pravé straně byl před praktikáblem rybník, který obsahoval skutečnou vodu. Ta vytvářela při nasvícení odraz vody na stropě. V levé přední části scény byly větve stromů, v pravé části scény byl Janíkův stůl a židle oddělen tenkou látkovou stěnou. Ta byla v průběhu děje stržena a propojovala tak děj reálného četníka, který si čte ony zápisky zmizelého s dějem zmizelého mladíka, který prchá od otce za těhotnou cikánkou Zefkou. Divák tak 92

MgA. Hana Literová – držitelka Thálie v oboru balet, sólistka ND Brno, pedagog Taneční konzervatoře Brno. 93 Zápisník zmizelého – /1921/ písňový cyklus Leoše Janáčka pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír je inspirován anonymním cyklem básniček (autor Ozef Kalda) otištěných v Lidových novinách v roce 1919. 94 Viz. tištěný program k inscenaci.

42

mohl vnímat celý děj z pohledu jak četníka, tak zmizelého Janíka. Scénografickému řešení dominovala bílá barva. Kostýmové a scénické řešení realizovala podle návrhu Renaty Fraisové hostující Sylva Marková, která se v komorní opeře prezentovala již během svého studia v oboru Scénografie na Divadelní fakultě JAMU v Brně. Sborový cyklus Říkadla a písňový cyklus Zápisník zmizelého hudebně nastudovali umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí a studenti navazujícího magisterského studijního programu v oboru Dirigování sboru Martina Kirová, Katarína Mašlejová – Duchoňová. Klavírním výkonem publikum při provedení Zápisníku zmizelého nadchl Jan Šimandl, student bakalářského studijního programu oboru Hra na klavír. Projekt Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého po stránce produkční vedli Patrik Bauman a Ondřej Novotný – studenti bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství. Premiéra scénických projektů se uskutečnila v Bezbariérovém divadle Barka ve čtvrtek 18. listopadu 2010 v 19 hodin. Druhá premiéra následovala v sobotu 20. listopadu 2010. Reprízy připadly na pondělí 22. listopadu a úterý 23. listopadu 2010 od 19 hodin. Sborový cyklus básniček Říkadla nebyl uveden pouze v rámci představení v Bezbariérovém divadle Barka. Každý ročník festivalu Janáček Brno má své oficiální zahájení. Studenti Hudební fakulty JAMU v Brně tento ročník festivalu zahájili na Starobrněnské radnici právě koncertním provedením sborového cyklu Říkadla. Ve freskovém sále byl pod vedením studentky Emy Mikeškové cyklus proveden dne 16. listopadu 2010. K uvedení byl také zpracován nový inscenační koncept studenta Davida Kříže. Studenti HF JAMU tak uvedli na jednom ročníku festivalu sborový cyklus Říkadla ve dvou odlišných provedeních. Festival zahájil primátor města Brna Stanislav Onderka, společně s ředitelem Národního divadla Brno Danielem Dvořákem. Promluvil rovněž rektor JAMU prof. Ivo Medek.

43

3.7.2 Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin

Druhou

premiérou

v sezóně

2010/2011

se

stala

opera

Oněgin

95

Petra Iljiče Čajkovského . Inscenace s velmi rozsáhlým obsazením sólových postav, sboru a tanečního souboru byla bakalářským absolventským projektem v oboru Operní režie, který byl určen Tomáši Pilařovi. Ten se rozhodl zkrátit název opery z původního Evžen Oněgin pouze na Oněgin. Opera však byla hrána v celém rozsahu. Dále pak ve svém slovu režiséra uvedl: „To, co mě na tématu díla přitahuje nejvíce, je ohromné množství ženské energie, která z něj čiší. Taťána je rozhodná a emancipovaná žena, která však neztrácí svoji vnitřní jemnost a citlivost. Staví se osudu čelem a pod vlajkou svého silného vnitřního morálního řádu jde za svými idejemi. (…) Celý příběh se odehrává na půdorysu tří světů (…) svět obyčejných lidí (střední vrstva zastoupená aristokracií) (…) opulentní společnost nejvyšších šlechticů. (…) Oněgin prchá před Petrohradem na venkov, kde se setkává s Taťánou, a ta se zase na konci svého tragického příběhu ocitá v Petrohradu.“96 Scénografickému řešení dominovala stěna okolo celého jeviště (horizont a boky), která byla z nastříhaných igelitových pásů. Interiér i exteriér evokoval jeden velký scénický prvek dvou oken a středových průchozích dveří, který se posunoval po jevišti do různých rohů. Znázorňoval například průčelí domu, vstup do společenského sálu. Výrazným prvkem inscenace byly květiny, které se objevovaly v hojném počtu v každém dějství. Na jejich okvětní lístky dokonce Taťána psala svůj dopis. V rámci inscenace byla užita projekce, která byla jako doplněk scénografickému řešení. Ve slavné scéně střelby byly na celou plochu promítány siluety letících ptáků. V závěru opery byly dominantním prvkem dvě zrcadlové stěny, které se spojily během herecké akce v jednu velkou stěnu přes celou šířku i výšku jeviště. Řešení kostýmů byl věnován velký důraz. Pro každou scénu byl vypracován samostatný kostýmový koncept. Vývoj postavy Taťány podtrhovalo

95

Petr Iljič Čajkovskij – /1840 – 1893/ jeden z nejvýznamnějších světových skladatelů. Spojoval lidové prvky ruské kultury se světovou klasickou hudbou. Operu Evžen Oněgin komponoval Čajkovskij na stejnojmennou ruskou Puškinovu báseň v roce 1877 – 1878. 96 Viz. tištěný program k inscenaci.

44

právě kostýmové řešení, které ji vykreslovalo od cudné zasněné dívky v šedohnědých šatech až po bílý společenský šat a dekadentně oholenou hlavu v závěru opery. Součástí vizuálního řešení byla významná účast světelného designu, který se za dva roky mohl plně realizovat v novém Divadle na Orlí. Za dirigentským pultem stanula Zuzana Pirnerová, budoucí absolventka navazujícího magisterského studijního programu oboru Dirigování orchestru. Autorkou návrhu scény byla Anna Solilová, studentka Divadelní fakulty JAMU ateliéru Scénografie. Videoartu se opětovně ujal hostující Tomáš Hrůza. Autorky návrhů kostýmů měla inscenace dvě. Studentka ateliéru Scénografie Divadelní fakulty JAMU Ivana Miklošková vytvořila kostýmy pro sólisty, hostující výtvarnice Veronika Fiurášková kostýmy pro sbor a balet. V pěveckých rolích se představila řada studentů různých ročníků oboru Zpěv. Představení Oněgin bylo absolventských výkonem v bakalářském studijním programu oboru Zpěv: Kséniyi Suprunovich, Heleně Tamelové, Lence Turčanové (Taťána), Anetě Petrasové (Olga), Václavu Čížkovi, Tomáši Sorokáčovi, Pavlu Valentovi (Lenskij). Hudební nastudování opery proběhlo pod vedením uměleckého vedoucího Komorní opery Tomáše Krejčího a studentů navazujícího magisterského stupně studia v oboru Dirigování orchestru Zuzany Pirnerové, Dirigování sboru Kataríny Duchoňové, Martiny Kirové, Lukáše Kozubíka, který rovněž sestavil a připravil pěvecký sbor složený z brněnských pěveckých těles Lumír, Vox Iuvenalis, Mátlův akademický sbor, Gaudeamus, Kantiléna a studentů zpěvu Brněnské Konzervatoře. Významnou součástí inscenace byla také taneční složka, kterou v choreografii hostující Hany Litterové ztvárnili posluchači a posluchačky Taneční konzervatoře Brno. Produkci inscenace připravili studenti bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Karel Hampl, Jakub Jelínek, Matěj Plíhal, Libuše Holišová

45

a Barbora Štěpánková, která obor Hudební manažerství tímto operním titulem v bakalářský studijní program absolvovala. Premiéra inscenace Oněgin se uskutečnila v neděli 27. března 2011 v 19 hodin v Bezbariérovém divadle Barka. Druhá premiéra následovala 29. března 2011 v 19 hodin. Reprízy připadly na čtvrtek 31. března 2011 a pátek 1. dubna 2011 vždy v 19 hodin.

3.8 Sezóna 2011/2012 3.8.1 Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte

Po letním semestru 2011, který se nesl v duchu romantické ruské hudby se dramaturgie Komorní opery HF JAMU v Brně zaměřila na velikána operní klasicistní

literatury

a

jednu

z jeho

nejobtížněji

inscenovatelných

titulů

Cosi fan tutte97 aneb Takové jsou všechny. Tímto velikánem nebyl nikdo jiný než Wolfgang Amadeus Mozart98. Opera byla nastudována v českém překladu. Problematikou uvedení v českém jazyce se inscenační tým zabýval dlouho dobu. Nakonec bylo rozhodnuto, že bude opera nastudována v českém překladu Přemysla Charváta99 Autorkou koncepčního řešení a režisérkou inscenace byla budoucí absolventka bakalářského studijního programu oboru Operní režie Renata Fraisová, která ve svém slově režiséra představila svůj koncept následovně: „Z Mozartovy hudby a Da Ponteho textu čiší svěžest, optimismus a energie, ale i hloubka úzkostných stavů, bolestí a soužení prožitých tak upřímně, jak to dovede jen první mladistvá a dosud nezklamaná láska, plná snů a ideálů. A protože i nám jsou ještě stále školní lavice důvěrně známé, pohrála jsem si s touto myšlenkou a převedla toto nadčasové téma na konzervatoř mezi studenty 97

Cosi fan tutte – /premiéra 1791/ v českém překladu Takové jsou všechny, libreto k opeře napsal Lorenzo da Ponte. Opera buffa o dvou mileneckých párech, sázce a zkoušce lásky. 98 Wolfgang Amadeus Mozart – /1756 – 1791/, klasicistní hudební skladatel, klavírní virtuóz, autor 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, symfonie, koncerty. 99 Přemysl Charvát – /1930 – 2005/ dirigent, sbormistr, klavírista, překladatel, pedagog.

46

a jejich profesory. Setkáváme se tak se zamilovanými, téměř ještě s dětskými studenty…“100 Po odehraném ději, kde padne mezi muži sázka nad věrností dívek, kterou neúspěšně prověří jejich maskování za jiné studenty, v závěru příběhu vyplývá, že: „za trestem za onu neuváženou sázku je všem přítomným předčasné vystřízlivění z naivity mládí a prozření do reálnosti dospělého světa. Přesto si mladí dokážou odpustit“.

101

Posun děje do školních lavic vyžadoval také příhodné

scénografické řešení. Dominantními prvky byla modrá stěna tvořící školní učebnu a internátní pokoj. Proměna z učebny do pokoje byla velmi snadná. Stalo se tak pouze položením lavic ve tvaru písmene „L“, ze kterých se tak staly polstrované postele. Rozdíl mezi učebnou a pokojem dotvářela také projekční plocha. Na ni se promítaly barevné plochy, ale také animovaný videoklip z prostředí ryb. Tyto videoklipy tvořily paralelu k hranému příběhu na jevišti. Propojovacím prvkem bylo akvárium učitele, který si pohrával s city a mladickou naivitou svých studentů stejně, jako se svými rybičkami ve vodě. Kostýmové řešení bylo velmi hravé, barevně pastelové a moderních střihů. Převlek přestrojených milovníků proběhl během nácviku školního představení, kdy i obě dívky byly oděny do dobového oblečení s parukou. Katedra kompozice, dirigování a operní režie rozhodla, že operní tituly v Komorní opeře nově nebudou dirigovat studenti bakalářských a magisterských studijních programů, ale studenti doktorského studia oboru Interpretace a teorie interpretace. Operu Cosi fan tutte tedy nastudoval doktorand Pavel Šnajdr. Sólové role obsazené studenty pěveckého oddělení doplnil pěvecký sbor sestavený ze zpěváků různých pěveckých brněnských uskupení. Tento sbor naposledy sestavoval Lukáš Kozubík absolvující magisterský studijní program v oboru Dirigování sboru. Na postu sbormistra ho pro následující sezóny nahradila studentka bakalářského studijního programu oboru Dirigování sboru Klára Roztočilová. Návrh a realizaci kostýmního řešení připravila hostující Veronika Fiurášková, která s Komorní operou spolupracovala již na inscenaci Oněgin. Autorem scény 100 101

Viz. tištěný program k inscenaci. Viz. tištěný program k inscenaci.

47

k inscenaci byl hostující výtvarník Jakub Kříž102, který kromě scénografického řešení připravil i multimediální projekce, jež se staly podkladem pro jeho bakalářskou práci Cosi fan tutte – multimediálně103, ve které je podrobně popsán pracovní proces přípravy náročných animací a koordinace s časovým plánem operního titulu. Poprvé v historii Komorní opery byl užit nový druh multimediální tvorby v tak velkém rozsahu. Pro inscenaci byly vyrobeny statické projekce, které doplňovaly scénografické řešení inscenace. Vedle těchto statických projekcí doplňovaly děj animované projekce, dohrávající děj opery do patových situací a třetí typ – svébytný paralelní příběh ryb. V inscenaci se objevilo několik absolventských výkonů. Kromě absolvující studentky režie Renaty Fraisové to byly především studentky oboru Zpěv v bakalářském studijním programu: Anna Dubnová, Eva Štěrbová (Despina), Lenka Čermáková, Jana Plachetková, Lucie Szabová (Dorabella), student Roman Hoza (Guglielmo), studentka navazujícího magisterského studijního programu oboru Zpěv Kateřina Vlčková (Despina). Hudební nastudování připravil vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Po produkční stránce projekt připravil student bakalářského studijního programu v oboru Hudební manažerství Patrik Bauman. Premiéra opery Cosi fan tutte se uskutečnila v neděli 27. listopadu 2011 v 19 hodin v Bezbariérovém divadle Barka. Druhá premiéra byla provedena 29. listopadu 2011 v 19 hodin. Reprízy následovaly ve čtvrtek 30. listopadu 2011 a pátek 5. prosince 2011 vždy v 19 hodin.

102

Bc. Jakub Kříž – /1989/ v době premiéry opery v rámci Komorní opery HF JAMU V Brně byl studentem třetího ročníku bakalářského studijního programu kombinace Výtvarná výchova a Vizuální tvorba na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. 103 Cosi fan tutte – multimediálně: práce je k dispozici na: http://is.muni.cz/th/363162/pedf_b/?lang=en;id=244958

48

3.8.2 Gaetano Donizetti: Viva la mamma Umělecká rada Hudební fakulty JAMU se rozhodla do dramaturgického plánu Komorní

opery

zařadit

upravenou

verzi

opery

Gaetana

Donizettiho104

Le convenienze teatrali (Divadelní konvence) nesoucí název Viva la mamma105. Titul se jevil vhodný pro potřeby Komorní opery z důvodu komorního obsazení orchestru pouze sólovými hráči. Do češtiny titul přeložil Václav Málek. Český překlad upravil David Kříž, student bakalářského stupně studia oboru Operní režie, který byl autorem inscenačního konceptu i režisérem přestavení. Ve slově režiséra v tištěném programu hovoří o Viva la mammě jako o představení, jež je: „plné krásných charakterů postaviček, které nalézáme v divadlech po celém světě – trochu operou, operetou, muzikálem, také činohrou, komedií i satirou – dílem, kterým chceme potěšit a pobavit všechny, kdož se chtějí bavit – v podání hlavních „hrdinek“: Romana Hozy a Aleše Procházky prostě VIVA LA MAMMOU!“106 První polovina představení byla hrána v uzavření čtyř stěn. Herci nekomunikovali s divákem. Probíhala zkouška na operu, kterou přerušil příchod bývalé primadony Agáty, která přišla orodovat za svoji dceru u ředitele. Následovaly scénky ve kterých si Agáta se současnou primadonou Corillou vjížděly do vlasů. První jednání končilo krizovou scénou snížení platů hercům. Orchestr byl v prvním jednání umístěn v levé polovině scény. Hráči měli ozdobné dřevěné pulty. Dirigent řídil celé představení v kostýmu. V pravém rohu se nacházel stůl a židle. V zadní části jeviště byl po celé šířce smotaný závěs, který tvořil horizont. Druhé jenání bylo koncipováno jako generální zkouška nazkoušené opery před rodinnými příslušníky. Scénu tvořily dva vlevo diagonálně postavené praktikábly, bílý horizont a židle různých výšek, které byly potažené bílým přehozem. Ve druhém jednání herci s publikem komunikovali. Dokonce natolik, že když se dozvěděli, že musí ředitel divadlo zavřít, uspořádali ruku v ruce společnou finanční sbírku mezi sebou i mezi přítomnými diváky. Závěr patřil radostné oslavě sbírky, kterou dotvořila projekce na bílý horizont, kde se zjevil 104

Gaetano Donizetti – /1797 – 1848/ italský hudební skladatel, představitel operního stylu bel canto. 105 Viva la mamma – vznikla v polovině devadesátých let dvacátého století pro Operu v Hamburku. Hudební úprava Florian Noack, textová úprava Barbara Hass, do češtiny přeložil Václav Málek. Instrumenatace je velice komorní: housle, violoncello, kontrabas, flétna, pikola, klarinet). 106 Viz. tištěný program k inscenaci.

49

pohled na město, sochy múz následované padajícími konfetami. Kostýmové řešení se inspirovalo obdobím secese. Obě zpívající „mužo – dámy“ odehráli svoji roli nejen v šatech, ale i v extra velikých na zakázku vyrobených lodičkách. Již u inscenace Cosi fan tutte bylo řečeno, že od akademického roku 2011/2012 měli v Komorní opeře operní tituly dirigovat studenti doktorského studijního programu. Za dirigentským pultem tedy stanul student doktorského studijního programu Interpretace a teorie interpretace Gabriel Rovňák, který dirigoval na jevišti komorní orchestrální těleso a sám se začlenil do hereckého jevištního dění. V tištěném programu se nachází slovo dirigenta hovořícím o vzniku díla. Autorkou scénografického řešení se stala Anastasia Chaplenko (studentka oboru Scénografie pocházející z Taškentu – Uzbekistán), autorkou kostýmního řešení Olga Jelečková (stážistka z Fakulty výtvarných umění v Brně) – obě studentky Divadelní fakulty JAMU v Brně v magisterském studijním programu oboru Scénografie. V závěru opery se objevila také video projekce připravena hostujícím Jakubem Křížem, který již s Komorní operou spolupracoval na inscenaci Cosi fan tutte v první polovině sezóny 2011/2012. V hlavní roli Agáty, kterou ztvárňuje mužská postava, se představili student bakalářského studijního programu v oboru Zpěv Roman Hoza a hostující Aleš Procházka. Druhým hostem byl Jiří Miroslav Procházka (Stefano). Studenty pěvecké katedry doplnil Michal Robotka z pěveckého oddělení Konzervatoře Brno. V opeře nebyl vypsán sbor. V bakalářské absolventské roli se představila Jana Jelínková, Alena Nevimová, Veronika Pacíková (Corilla). Hudební nastudování inscenace připravil umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Produkčními inscenace Viva la mamma byli studenti bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Daniela Peclová a Petr Soudek. Premiéra opery Viva la mama se uskutečnila v sobotu 24. března 2012 v 19 hodin v Bezbariérovém divadle Barka. Druhá premiéra byla provedena 26. března 2012 v 19 hodin. Reprízy následovaly v úterý 27. března 2012 a středu 28. března 2012 vždy v 19 hodin. 50

Představení mělo dvě specifika: Opera byla Komorní operou nasazena v období, kdy se Národní divadlo Brno nacházelo ve velké krizi107. Hovořilo se o uzavření divadla, rušení některých souborů. Bylo náhodou osudu, že v Komorní opeře přišel na řadu titul hovořící úsměvnou formou právě o zrušení malého italského divadélka, které nakonec primadona Agáta (mužská postava v roli ženy) pomůže zachránit. Druhým specifikem představení byla jeho derniéra, která se ve středu 28. dubna 2012 nesla ve velmi oslavném, na druhou stranu velmi nostalgickém duchu. Operou Viva la mamma se Komorní opera definitivně rozloučila s prostorem Bezbariérového divadla Barka, ve kterém po mnoho divadelních sezón sídlila. Po skončení derniéry se na jevišti sešli jak současní zpěváci z inscenace Viva la mamma, tak někteří absolventi i pedagogové a pomyslně uzavřeli mnohaleté působení JAMU v této budově. Důvodem nebylo ukončení činnosti instituce Komorní opery, ale přesunutí jejího působení do nové budovy Divadla na Orlí v Brně, kterou JAMU v Brně v září roku 2012 slavnostně otevřela.

3. 9. Sezóna 2012/2013 3.9.1 Komorní opera při Slavnostním otevření nového divadla

Stavba budovy Divadla na Orlí, Hudebně – dramatické laboratoře Janáčkovy akademie múzických umění, započala v roce 2010 a svého dokončení se dočkala po dvou letech. Stalo se tak po dlouhém období jednání a příprav, které vyústilo v otevření nové budovy pro jevištní produkce hudebního divadla. Moderně vybavená budova s multifunkčním divadelním sálem, orchestřištěm, třemi zkušebnami, zázemím pro vedení divadla, technické profese, krejčovnou, nahrávacím studiem s unikátní skeletovou konstrukcí, ale také divadelní restaurace, vinárna a vstupní venkovní prostor, to vše dostali studenti k dispozici na parcele v ulici Orlí v Brně. 107

Příklad informace: Český rozhlas [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: http://zpravy.rozhlas.cz/brno/zpravodajstvi/_zprava/zamestnanci-narodniho-divadla-brnoprotestuji-proti-uzavreni-janackovy-opery--960158

51

Především Komorní opera tak dostala, společně s muzikálovými ateliéry Divadelní fakulty JAMU, nový divadelní prostor. Divadlo bylo slavnostně otevřeno ve středu 24. října 2012 za účasti vedení JAMU, významných hostů i první provozní ředitelky divadla Lenky Tesáčkové. Otevírací ceremoniál byl rozvržen na celý den. Slavnostní zahájení v divadelním sále oslavy odstartovalo a zakončilo je představení muzikálu Footlose108. V mezičase slavnostního zahájení a večerní produkce byly pro pozvané hosty a významné představitele města, státu, kraje a kultury připravené prohlídkové trasy po celé budově divadla. Komorní opera se na těchto prohlídkách spolupodílela ukázkami dvou operních inscenací. V prostoru Velké zkušebny, která se nachází v šestém poschodí budovy, se konala aranžovací zkouška pro nové představení Komorní opery – Miloslav Ištvan – Kráska a zvíře, Josef Berg – Evropská turistika. Více se touto inscenací zabývá následující kapitola. O poschodí níže byl připraven desetiminutový výstup inspirovaný inscenací Viva la mamma, kterou se Komorní opera rozloučila s prostorem divadla Barka ve středu 28. března 2012. Celkem v šesti desetiminutových reprízách se představili v kostýmech protagonisté některých postav v loňském roce odehraného titulu: Roman Hoza – jako Agáta, Alena Nevimová – jako Corilla, ale také Renata Fraisová jako Agátina dcera Luigia či David Kříž – jako Inspicient. Zpěváky a herce doprovázel orchestr, který byl účasten na představení: Vladimír Brablec, Anežka

Jungová,

Vojtěch

Pospíšil,

Martin

Raška,

Alena

Řeháková,

Karolína Smutná, Tomáš Stýblo, Zdeněk Svozil, Alena Tokarová, Marie Vargová, včetně dirigenta Gabriela Rovňáka. Operní výstup pojednával o rozhovoru zpěvačky Corilly s Agátou, která hájila čest své dcery do doby, než zjistila, že se uvažuje o uvedení opery Prodaná nevěsta v nově otevřeném Divadle na Orlí. Hádka vyústila reklamní pozvánkou: „Kdo získá roli Mařenky v připravované inscenaci Prodaná 108

Footlose – taneční muzikál, kterým zahájilo činnost Divadlo na Orlí v Brně, vznikl v roce 1998 na základě filmové předlohy z roku 1984. Námětově zpracovává prostředí malého amerického městečka, kde je po automobilové nehodě zakázáno tančit – protože tanec údajně způsobil autonehodu. Mezi mladými však vzniká napětí a vzdor, který se násobí příchodem mladého hocha, jenž se věnuje ve volných chvílích právě tanci.

52

nevěsta v březnu 2013? Corilla nebo Agáta? To se se dozvíte 21. března 2013 v Divadle na Orlí“109. Za nápadem uvést výběr z tohoto titulu stáli student doktorského studia a dirigent inscenace Gabriel Rovňák a režisér inscenace, student bakalářského studijního programu oboru Operní režie David Kříž. Oba byli zároveň tvůrci a protagonisté programu, který byl návštěvníky slavnostního odpoledne velmi mile přijat a mnoho z nich bylo zaznamenáno ve vzpomínkové fotografii při focení s Agátou, Corillou a Luigiou. Ukázky fotografií obsahuje přílohová část práce.

3.10 Sezóna 2012/2013 3.10.1 Josef Berg: Evropská turistika / Miloslav Ištvan: Kráska a zvíře Prvním titulem, který Komorní opera v nové divadelní budově uvedla, byla dvojice titulů Josef Berg – Evropská turistika110 a Miloslav Ištvan – Kráska a zvíře111. Uplynuly opět dva roky od konání posledního festivalu Janáček Brno, na kterém se Komorní opera Hudební fakulty JAMU představila scénickým večerem ze skladeb Leoše Janáčka – Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého. Do festivalového dění v roce 2012 s podtitulem „Genius loci“ se JAMU připojila inscenacemi výše uvedenými. Příprava inscenačního řešení a režie připadla absolvujícímu studentovi navazujícího magisterského studijního programu v oboru Operní režie – Tomáši Pilařovi. Ten první z titulů, Evropskou turistiku, koncipoval s dovětkem „Válečného varieté (…) od pradávna jsou lidé lákání na báječnou nabídku: převezme vaši zodpovědnost a vy nám na oplátku upíšete vaše životy. (…) od pradávna lidé podléhají; je přeci komfortní přenechat půlku své osobní zodpovědnosti církvi, státu, sektě nebo 109

Odpověď na tuto otázku našli přítomní návštěvníci skutečně v březnu. Mařenku ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta hrála opravdu Alena Nevimová představující postavu Corilly. 110 Josef Berg – /1927-1971/ skladatel, spisovatel a hudební vědec napsal Evropskou turistiku v roce 1964 na vlastní libreto. Jedná se o komorní operu inspirovanou podnebím druhé světové války. Dílo je inspirováno divadelními prvky Bertholda Brechta a Kurta Weila. Světovou premiéru uvedlo ještě se dvěma dalšími Bergovými minioperami: Odysseovým návratem a Eufridem před branami Tymén v roce 1967 právě Operní studio Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. 111 Miloslav Ištvan – /1928-1990/ hudební skladatel a klavírista Miloslav Ištvan zkomponoval Krásku a zvíře v roce 1974. Jedná se o melodram pro dva mluvní hlasy, jeden zpěvní a Komorní orchestr.

53

ideologii (… ) někdy se lidé podvolí natolik , že jsou ochotni jít i do války a zabíjet, což by si jindy sami o sobě na svědomí nikdy nevzali.“112 Druhou část večera, Krásku a Zvíře, inscenoval jako: „…tragédii za třináctými dveřmi (…) Z hlubokého jezera kolektivního nevědomí se tedy vynořuje další poselství – o tom, že každý z nás má svoji třináctou komnatu chránit před pohledem druhých a ujišťuje, že její prozrazení vede k nevratné změně ve vztahu. Kráska zahlédne strašnou zvířecí tvář a její iluze o krásném princi končí“ s celkovým podtitulem večera „Každý z nás dluží přírodě svoji smrt“.113 Evropská turistika vykreslovala přenesený význam postupu vojsk během druhé světové války. Scénograficky bylo představení rozděleno na část loučení ženy s mužem, který odchází do války, kdy dominantním prvkem byla stěna z dřevěných palet, před kterou pár tancoval. Druhým prostorem bylo schodišťové jeviště, módní molo, kde probíhalo vychvalování válečných činů. Tady byly užity blyštivé kostýmy v provokativní černo růžové kombinaci, paruky sjednocující osoby na jeden typ žijícího tvora. Domů se muž nevrátil. Byla přinesena jen jeho ruka, která byla položena na symbolický oltář. Opera končila sestylizovaným orlojem všech postav. V druhém opusu – Krásce a zvířeti byl zpívající baritonista umístěn do orchestřiště. Inscenace užívala několik symbolických prvků života, smrti, svobody, útěku, jako byla růže, hromada lidských ostatků, žebřík v pravé části scény. Významnou součástí inscenace byla práce se světlem, které se prostřednictvím zrcadla neseného dítětem lámalo do různých úhlů. Za dirigentským pultem stanul tak jako v minulém podzimním semestru Pavel Šnajdr, student doktorského studijního programu oboru Interpretace a teorie interpretace, který řídil Janáčkův akademický orchestr. Pod scénografickým návrhem byla podepsána Ivana Miklošková, která se v Komorní opeře představila již v předchozích sezónách. Kostýmy jsou v programu zmíněny

112 113

Viz. tištěný program k inscenaci. Viz. tištěný program k inscenaci.

54

pouze svoji realizací Miroslavou Matulovou. Jejich koncept na základě ústního potvrzení absolventem režie Tomášem Pilařem připadá jemu samotnému. V inscenacích se objevilo několik hostujících osob: Lenka Čermáková (Francouzský celník), Marek Olbrzymek (Karl), Jiří Miloslav Procházka (Oficír 2), tanečníci z Taneční konzervatoře Brno – Martin Knihař, Martin Burda, Karolína Beerová, Marie Kokešová a němé role Pavel Ševčík, Kristýna Ratajová, Dimitra Papadopoulu, Aneta Žáčková. Inscenace se stala absolventským titulem nejen pro studenta Tomáše Pilaře, ale také pro Ivanu Mikloškovou v navazujícím magisterském studijním programu oboru Scénografie. Hudební nastudování inscenací připravil vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Produkci celého projektu vedli studenti bakalářského studijního programu oboru Hudební

manažerství

Ondřej

Daněk,

Pavla

Hrubšová,

Václav

Otáhal,

Kristýna Ratajová, Ondřej Sikora, Zdeněk Šimek. Premiéra představení se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2012 v sobotu 17. listopadu 2012, druhá premiéra v pondělí 19. listopadu 2012. Festivalová repríza připadla na středu 21. listopadu 2012 a derniéra v pátek 23. listopadu 2012 v Hudebně - dramatické laboratoři JAMU. Začátek představení byl vždy v 19 hodin.

55

3.10.2 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta

Prvním celovečerním představením z produkce Komorní opery se v Divadle na Orlí stala Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany114. Hned v úvodu je nutno podotknout, že nebylo dlouhou dobu jasné, která verze tohoto titulu se v Komorní opeře připravuje, protože již sám skladatel prováděl v průběhu komponování výrazné dramaturgické úpravy. V médiích se objevila informace, že studenti JAMU uvádí Smetanovu první verzi opery Prodaná nevěsta. Tato verze však z muzikologického hlediska operou ještě nebyla, protože byla nejprve zpěvohrou s mluvenými texty, bez několika zásadních hudebních čísel, kterými jsou tance i některé árie – např. Mařenčina árie Ten lásky sen. Původní zpěvohra byla postupně autorem doplňována a rozšiřována až do podoby, ve které se hraje dnes. Komorní opera však neuvedla ani současnou verzi, ani verzi původní. Je zde na místě zmínit, že nová verze Komorní opery obsahovala mluvené texty, které podle recitativů volně přepsal pedagog JAMU Václav Málek. Značných proměn se dostalo hudební dramaturgii. Prodaná nevěsta byla hrána bez předehry – byly vynechány recitativy, ponechány však byly všechny árie, dueta – okteta a sbory. Vynechán byl výstup komediantů a všechny tance. Vznikla tedy dramaturgická úprava, která obsahovala prvky jako výchozí operetní verze tak finální verze operní. Inscenace Prodaná nevěsta byla absolventským projektem studenta bakalářského studijního programu oboru Operní režie Davida Kříže, pojata jako „příběh o jedné vyhrané bitvě ve válce lásky proti konvenci.“115 Ten si k výtvarné spolupráci přizval svého bratra Jakuba Kříže a společně vytvořili koncept s dominantním visuálním prvkem. Celý operní titul sestylizovali do komiksové podoby. K inscenaci byl vytvořen storyboard a visuál, kterým se dále řídila režie, scénografie i kostýmní návrhy. Před divákem se ve výsledku objevila nejprve animovaná projekce komiksové knihy, jednotlivé obrázky i s komiksovými bublinami. Pokaždé se jeden 114

Bedřich Smetana – český hudební skladatel /1824 – 1884/ autor zásadních vokálních, vokálně – instrumentálních a instrumentálních opusů české hudby zkomponoval operu Prodaná nevěsta v letech 1863 – 1866. Toto dílo několikrát upravoval. Z původní operetní struktury se rozrostlo na operu o třech jednáních. Světová premiéra se uskutečnila v roce 1866. 115 Viz. tištěný program k inscenaci.

56

obrázek přiblížil na detail, scéna se otevřela a na ní se objevil přesný výjev z obrázku včetně stylizovaných kostýmů nebo doprovodných textových bublin nad zpívajícím sborem. Prvek komiksu nebyl vybrán samoúčelně. Opera byla razantně seškrtána a recitativy nahrazeny novým textem. Logika příběhu však na některých místech mohla divákovi neznalému toto dílo unikat, proto byl zvolen komiks, který byl schopen během deseti vteřin dohry příběh povysvětlit. Po stránce scénografické byl úvodní sbor umístěn do kostela, kde Kecal ženil jinou nevěstu, milostné tokání Jeníka a Mařenky se uskutečnilo na střeše domu, domluvy svatby v koloniálu „Krušina“ a na návsi. Komediantský výstup se uskutečnil v komediantské maringotce. Vše doplňovaly obrazy na projekci Za dirigentským pultem se setkali dva dirigenti: student doktorského studijního programu Interpretace a teorie interpretace Gabriel Rovňák (spolupráce s Davidem Křížem na opeře Viva la mamma – 2011) a studentka navazujícího magisterského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Ema Mikešková (spolupráce s Davidem Křížem na projektu Říkadla – 2010), kteří řídili Janáčkův akademický orchestr složený ze studentů Hudební fakulty JAMU v Brně. Autorkou scénografie se stala Anastasia Chaplenko, která se v inscenačním týmu s režisérem setkala již ve druhé inscenaci v rámci JAMU. Anastasia Chaplenko měla s výtvarníkem videoartu nelehký úkol vytvořit styl komiksu a jemu podřídit kostýmové i scénografické řešení. Za významného spolupracovníka je na místě zmínit Jana Šuškleba (pracovník Divadla na Orlí), který značnou měrou přispěl k technickému zpracování náročných projekcí v teprve zabíhajícím se technickém zázemí Divadla na Orlí. Inscenace s sebou přinesla řadu absolventských výkonů. Kromě režijního absolventského výkonu absolvovali touto inscenací v navazujícím magisterském studijním programu zpěvačky Lenka Ďuricová, Alena Nevimová, Lucie Staňková (Mařenka), Pavel Valenta (Jeník), v bakalářském studijním programu v oboru Zpěv Lukáš Hacek (Jeník), David Szendiuch (Kecal).

57

Rozsah titulu si vyžádal také několik hostujících zpěváků a herců: Jan Kučera (Kecal), Jan Faltýnek, Jiří Miroslav Procházka (Mícha, Krušina), Jana Plachetková (Háta), Tadeáš Horehleď (Indián). K významné změně došlo na postu sbormistra a obsazení sboru. V roce 2012 uvedla Komorní opera pouze tituly, ve kterých nebyl začleněn sbor. Prodaná nevěsta však vyžadovala i obsazení sboru, který poprvé pro Komorní operu sestavila Klára Roztočilová – studentka bakalářského studijního programu v oboru Dirigování sboru. Vystřídala tak Lukáše Kozubíka, který naposledy sestavil sbor pro inscenaci Cosi fan tutte (2011). Obsazení sboru bylo sestaveno ze členů z různých brněnských pěveckých těles, stěžejně však z Pěveckého sboru Masarykovy univerzity. Hudební

nastudování

titulu

připravili

umělecký

vedoucí

Komorní

opery

Tomáš Krejčí, korepetitorka Alexandra Borodulina a studenti bakalářského studijního programu v oboru Dirigování sboru Jiří Najvar, Klára Roztočilová. Projekt byl po stránce produkční veden studenty bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Richardem Malovaným, Václavem Otáhalem a Magdalenou Samkovou. Premiéry Prodané nevěsty v Divadle na Orlí připadly na sobotu 23. března 2013 a pondělí 25. března 2013 v 19 hodin. Reprízy představení proběhly v úterý 26. března 2013 a středu 27. března 2013 v 19 hodin. Všechny čtyři večery bylo hlediště zcela zadané. Vzhledem k počtu účinkujících však mohli rodinní příslušníci a známí navštívit otevřené generální zkoušky dva dny před premiérou.

3.11 Sezóna 2013/2014 3.11.1 Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni

V první polovině sezóny 2013/2014 se dramaturgický plán Komorní opery JAMU zaměřil opět na velikána klasicismu Wolfganga Amadea Mozarta. Nezvolil však

58

komediální typ, ale dramatický. Divadlo na Orlí uvedlo Mozartovu operu oper Don Giovanni116. Inscenace byla absolventským projektem studenta Marka Mokoše – studenta bakalářského studijního programu v oboru Operní režie, který se v rámci příběhu Giovanniho dle slova režiséra uvedeného v programu zabýval rozborem postavy Giovanniho: „(…)jedinec, jenž ostatním ukazuje jejich skutečnou tvář. Tu, za kterou se stydí a kterou se bojí odkrýt, a proto chtějí patřit k většině, která se navenek tváří svatě, ačkoli je falešná a samolibá. Giovanni často překračuje hranice a staví se do pozice člověka bez zábran, a to i na úkor vlastní svobody. Z toho vyplývá i naše inscenační zpracování. Symbolistická scénografie je volně inspirovaná obrazem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší. Těžištěm je pro nás samotný závěr opery – peklo. Co to však je peklo? Kdo je v pekle? (…) Peklo má člověk sám v sobě“.117 Scénu pro příběh potrestaného svůdce žen tvořilo půlkruhové tmavé schodiště. Na střed jeviště ukazovala velká Boží ruka prstem. Dalším scénografickým prvkem byly zvětšeniny vlčích máků. Kostýmy byly kombinací historických šatů a modernějších stylů. Leporello měl kupříkladu buřinku. Spíše než jednotícím prvkem působily snahou podpořit charakter ztvárňované postavy. V závěru opery se rozhodl režisér pro koncepční změnu. Oproti klasické katarzi nenechal viníkem pouze hlavního představitele, ale všechny zúčastněné postavy, které se v příběhu objevili. Za dirigentským pultem stanul opětovně Pavel Šnajdr – student doktorského studia v oboru Interpretace a teorie interpretace, který řídil Janáčkův akademický orchestr složený ze studentů školy. Kostýmy a scéna pocházely z dílny Ivany Mikloškové, která se již na několika inscenacích v Komorní opeře spolupodílela.

116

Wolfgang Amadeus Mozart /1756 – 1791/ zkomponoval operu Don Giovanni na libreto Lorenza da Ponte v roce 1787, po pražském úspěchu opery Figarova svatba, která naopak ve Vídni propadla. Don Giovanni je jednou z nejhranějších světových operních titulů. 117 Viz. tištěný program k inscenaci.

59

V rámci inscenace Don Giovanni absolvovali v bakalářském stupni studia oboru Zpěv Karolína Žmolíková (Donna Anna), Zdislava Bočková, Valeryia Kuchinskaya (Zerlina), Marek Belko (Don Ottavio), v magisterském stupni Roman Hoza (Don Giovanni), Veronika Pacíková (Donna Elvíra), Jana Jelínková (Donna Anna), Eva Štěrbová (Zerlina). Inscenace si vyžádala také několik hostujících zpěváků: Kolja Černyšov, Aleš Procházka (Komtur), Jan Faltýnek, Michal Marhold (Masseto). Po produkční stránce bylo představení vedeno studenty bakalářského studijního programu oboru Hudební manažerství Františkou Havlíčkovou, Ivanem Kubálem, Davidem Ostružárem, Vojtěchem Sedlákem a Zuzanou Vrajíkovou. Don Giovanni byl premiérován v sobotu 30. listopadu 2013 a v pondělí 2. prosince 2013 v 19 hodin. Reprízy se uskutečnily v úterý 3. prosince 2013 a ve středu 5. prosince 2013 vždy v 19 hodin v Hudebně dramatické laboratoři JAMU v Divadle na Orlí.

3.11.2 František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor / Henry Purcell: Bouře

Bakalářská absolventská inscenace studentky oboru Operní režie Vendelíny Osvaldové

byla

prvním

setkáním

studentky

s institucí

Komorní

opery.

Jednoaktová opera Františka Xavera Brixiho – Bylť jest jednou dobrý kantor118 byla v jejím konceptu ztvárněna v prostředí moderních reality show a pěveckých soutěží, ve kterém rozehrávala myšlenku, zda – li nejsme všichni tak trochu oběťmi mediálního pozlátka: „Cantor v našom podani je satirickým príbehom o „vel´kých“ l’ud‘och s malými charaktermi, ochotných urobiť prakticky čokol´vek, aj za cenu, že 118

František Xaver Brixi /1732 – 1771/ český skladatel raného klasicismu je autorem komické zpěvohry Erat unum cantor bonus (Bylť jest jednou dobrý kantor), která ve svém ději paroduje školskou výuku zpěvu.

60

stratia samých seba, na ceste za slávou a prestížou..“119 uvedla ve slovu režiséra Osvadlová. České libreto bylo upraveno Václavem Málkem a Vendelínou Osvaldovou. Do děje opery uváděl diváky již čas před představením, kdy byl celý sál nasvícen pohybujícími se kužely světel. Kantor, který byl přejmenován na Super kantora, natáčel televizní reality show, při které učil obyčejné lidi zpěvu. Jeho obdiv k ženskému pohlaví způsobil rozbroje mezi přítomnými ženami, které po něm všechny toužily. Jako správná celebrita však Kantor ze všeho bravurně vybruslil. Mezi jednotlivými vstupy natáčel rozhovory před zeleným kontrastním pozadím. V pravé části jeviště se nacházel cateringový stůl s jídlem a pitím. Nechybělo ani zrcadlo s žárovkami v rámu, věšák na kostýmy. Kromě kantora se na jevišti pohyboval početný televizní štáb, včetně režiséra, zvukaře, kameramana, asistentky, Kantorovy manažerky vybavené hands free sadou telefonu. Za dirigentským pultem po dvou sezónách nestanul student doktorského studia, ale student bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru Marek Klimeš, který dirigoval komorní složení Janáčkova akademického orchestru. Scénografické řešení pocházelo z dílny studentky bakalářského studijního programu v oboru Scénografie z Divadelní fakulty JAMU v Brně Lucie Sedláčkové. Hudební nastudování připravil vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. V inscenaci se neobjevily žádné absolventské výkony. Z hostujících zpěváků a herců se představil Jiří Miloslav Procházka (Kantor) a studenti konzervatoře Jan Olexa, Přemysl Pleva, Michael Robotka. Ve druhé polovině večera se na jevišti Divadla na Orlí uskutečnila premiéra opery Henryho Purcella Bouře120. Operní titul je opředen tajemstvím o jeho skutečném

119

Viz. tištěný program. Henry Purcell /1659 – 1695/ nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka. Operu Bouře – v originálu The tempest zkomponoval na motivy Bouře Williama Shakespeara v roce 1695. Muzikologická obec Purcellovo autorství na tomto díle zpochybňuje.

120

61

autorství. Muzikologové se přou, zda–li je autorem hudby k Bouři Williama Shakespeara skutečně Henry Purcell. Autorkou koncepce a režie byla Renata Fraisová, která tímto titulem absolvovala navazující magisterský studijní program v oboru Operní režie. Zároveň také vytvořila české mluvené texty, vložené mezi árie a sbory, které byly interpretované v angličtině. Režisérka přistoupila k dílu jako: „…k pozastavení se nad rychlostí naší doby, kdy k nám hudební jazyk baroka přednášející lidskou zápletku umožňuje zapomenout na denní starosti a přenáší nás do kouzelného světa mytických bájí starého Řecka oživených pozdně renesanční filosofií hlavního hrdiny“.121 Příběh o dvou znepřátelených bratrech, které po vzájemných mstách usmíří láska jejich dětí moudrost vládce moří – Neptuna. Vizuální stránku inscenace tvořily po scénografické stránce čtyři antické sloupy vytvořené z podstavců a natažených lan. Tato konstrukce byla zavěšena na dvou tazích a umožňovala vytvořit siluetu antického paláce nebo při zavěšení na druhý tah iluzi nebe či vodní hladiny. Pěvecký sbor byl oblečen do barevných hábitů a hnědých kostýmů, které za pomoci dlouhých látek vytvořily dno oceánů, bažinu či mokřady. Lidské postavy byly oblečeny v barokních historizujících kostýmech. Postavy Neptuna – vládce moří, Aela (mořský vítr) byly koncipovány ve výtvarné stylizaci vodních živočichů. Za dirigentským pultem stál stejně jako v první polovině večera student Marek Klimeš, opětovně dirigující komorní složení Janáčkova akademického orchestru. Sborový part nastudovala se sboristy seskupených z různých brněnských sborů Klára Roztočilová, se kterou spolupracovala hostující Valeria Maťašová122. Autorem scénografického řešení byl Hynek Petrželka, kostýmové řešení navrhla Monika Urbášková – oba studenti ateliéru Scénografie na Divadelní fakultě JAMU v bakalářském studijním programu. V inscenaci se opět neobjevily absolventské role. Hostujících postav ovšem přibylo. Z představitelů pěveckých rolí to byl Jan Faltýnek (Neptun), Ondřej Musil, 121

Viz. tištěný program k inscenaci.

62

Jiří

Miroslav

Procházka

(Prospero),

z činoherních

představitelů

potom

Lubomír Friml, Tomáš Kastl, Filip Kolmačka, Jakub Libánek (členové brněnských a mimobrněnských amatérských divadelních souborů), Jan Olexa, Michal Marhodl, (Konzervatoř Brno), kteří ztvárnili postavy námořníků. Důležitou součástí inscenace Bouře byla taneční složka, kterou zastoupil barokní taneční Ansámbl Alla Danza123 v choreografickém vedení Františka Dofka124. Složení

souboru:

Jitka

Dofková,

Jarka

Dosedlová,

Lenka

Horalová,

Hana Humpolíková, Štěpánka Skalická. Hudební nastudování připravil stejně jako v první polovině večera umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Produkční část inscenace připravili studenti bakalářského studijního programu v oboru Hudební manažerství Anna Pinknerová, Přemysl Halas a Adam Procházka. Premiéry večera složeného ze dvou operních titulů se uskutečnily v Hudebně dramatické laboratoři JAMU v Divadle na Orlí v sobotu 22. března 2014 a v pondělí 24. března 2014 v 19 hodin. Oproti dřívějším ročníkům přibylo jedno reprízové představení. Celkem se tedy odehrály tři reprízy: v úterý 25. března 2014, ve středu 26. března 2014 a ve čtvrtek 27. března 2014 – vždy v 19 hodin.

3.12. Sezóna 2014/2015 3.12.1 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky Rok 2014 se nesl nejen ve znamení oslav Roku české hudby, který vždy připadá na letopočet s číslicí číslo čtyři na konci letopočtu, ale také v rámci konání festivalu 122

Mgr. Valeria Maťašová – absolventka oboru Dirigování sboru, sbormistr Dětského sboru Brno. Ansámbl Alla Danza – soubor je zapsaným spolkem sídlícím v Praze. Tvoří jej lidé různých profesí, které spojuje zájem o historický tanec. V roce 2012 vznikla v Brně pobočka tohoto ansámblu, která se zaměřuje na na barokní dvorské tance ve stylu La bella danse. 124 Mgr. František Dofek – bývalý člen ND Brno a pedagog Taneční konzervatoře Brno. V současné době je pedagogem pohybové výchovy na Hudební fakultě JAMU. Spolupracoval na choreografiích v rámci inscenací Konzervatoře Brno i Komorní opery. Jako lektor a choreograf působí v ansámblu Alla Dansa. Je odborníkem na čtení barokních tanečních krokových zápisů. 123

63

Janáček Brno, který se datově sešel s kulatým stočtyřicátým výročím od narození Leoše Janáčka. Toto jubileum oslavilo především festivalové bienále Janáček Brno, tentokrát s podtitulem „Happy Birthday Leoš!“ Komorní opera Hudební fakulty JAMU se na tomto ročníku festivalu podílela inscenací opery Leoše Janáčka – Příhody lišky Bystroušky125. Tento operní titul slavil taktéž slavné výročí. Uplynulo přesně devadesát let od světové premiéry této opery v Brně. Po dvou ročnících festivalu, kdy se Komorní opera prezentovala večerem složeným z více částí, se opět představila celovečerním operním titulem. Z důvodu nutnosti redukce počtu hráčů v orchestru rozhodla Dramaturgická rada Hudební fakulty JAMU opětovně126 nastudovat komorní verzi opery Jonathana Dovea127, který upravil instrumentaci a zredukoval tak počet hráčů v orchestru. Opera tedy na jevišti zazněla v rámci děje v celém rozsahu zapsaném Janáčkem, ovšem s upravenou redukovanou instrumentací v podání Janáčkova akademického orchestru. Dirigentka inscenace Nikol Kraft, studentka bakalářského studijního programu v oboru Dirigování orchestru, se rozhodla nastudovat Příhody lišky Bystroušky podle kritického vydání partitury Jiřího Zahrádky, které se mimo jiné zaměřilo na opravu některých slovních výrazů textu i změn v nářečí jednotlivých postav. Zpěváci se tak museli přeučit některé zažité tvary slov. Inscenace byla absolventským projektem Davida Kříže, studenta navazujícího magisterského studijního programu v oboru Operní režie, který se již na festivalu Janáček Brno prezentoval v roce 2010 režií scénických projektů koncertních skladeb Leoše Janáčka Říkadla a Mládí. Ve slově režiséra se divák dočetl: „Předkládáme vám nové nastudování opery Leoše Janáčka – Příhody lišky Bystroušky. Opera spíše pro děti nebo velké filosofické zamyšlení nad přírodou a koloběhem života pro dospělé? Naší snahou bude předvést vám na jevišti obé v životních příbězích Revírníka a Bystroušky. Rádi bychom, aby byla Liška „naša“ – od Brna, v lese, 125

Leoš Janáček /1854 – 1928/ zkomponoval tříaktovou operu Příhody lišky Bystroušky na své libreto podle knihy Rudolfa Těsnohlídka. Oproti literární předloze však nechává lišku umřít a v závěru zastoupit novou generací lištiček, jako jeden ze symbolů věčného koloběhu života. Premiéra opery se uskutečnila v roce 1924. 126 Verze Johnatana Dowea byla v Komorní opeře nastudována již v roce 2006, informace viz. str. 20. 127 Johnatan Dowe /1959/ – anglický hudební skladatel.

64

veselá i smutná – stejně tak jako život, který ve střípcích Janáček vtiskl do hudby své opery.“128 Prostor jeviště a hlediště Divadla na Orlí byl sjednocen do jednoho celku. Divák vstupoval do lesa, kde byl v pozadí vidět brněnský Petrov z pohledu od Bílovic. Tento pohled na projekci pomalu zarůstal lesem, stejně tak, jak stárl revírník. Úvodní motiv setkávání přátel – tedy Revírníka, Rechtora a Faráře byl akcentován hned na začátku opery a dosloven na konci. Dramaturgicky tedy inscenace více akcentovala život Revírníka, do kterého byl příběh Bystroušky zasazen jako dílčí prvek. Projekce pomáhala vytvářet iluzi toku času prostřednictvím střídání ročních dob i dne a noci. Na konci svatební scény si Bystrouška a Zlatohřbítek pořídili svatební fotografii s celým publikem. Závěr opery byl dramaturgicky pozměněn. Oproti tradičnímu zpěvu Revírníka o samotě byl jeho monolog rozdělen mezi poslední setkání starých přátel, kterým Revírník vyslovoval své myšlenky o životě a předávání žezla mladé generaci prostřednictvím titulu ochránce lesa a přiběhnutím malé lišky. Kostýmové řešení ctilo koncepční záměr, že se zvířecí a lidská říše potkává, ale statusy se nezaměňují. Obě skupiny mohly vzájemně přebírat své charakterové vlastnosti, ale v momentě, kdy jsou na jevišti současně dodržují rozdělení lidé a zvířata. Kostýmy lidí byly koncepčně řešeny dobově. Zvířecí kostýmy akcentovaly charakteristické prvky u každého zvířete v rámci hlavy (uši, oči) a nohou, které měly zvýrazněné charakteristické linie. Autorem scénografického a kostýmového řešení se stala hostující výtvarnice Sylva Marková, která již dříve spolupracovala na několika inscenacích Komorní opery. Inscenační tým doplnil Baruch Sphigelman, student v mezinárodním studijním programu Erasmus, který se na Divadelní fakultě JAMU v Brně zdokonaloval v oboru světelný design. Součástí inscenace byly stejně jako u Prodané nevěsty videoprojekce připravené výtvarníkem a počítačovým grafikem, hostujícím Jakub Křížem. V pěveckých partech se představilo několik absolvujících studentů oboru Zpěv. V bakalářském studijním programu absolvovala Aneta Ručková (Bystrouška), 128

Viz. tištěný program.

65

v navazujícím

magisterském

studijním

programu

Romana

Jedličková,

Jana Melišková (Lišák), a hostující zpěváci Jiří Miroslav Procházka, Jan Kučera (Revírník), Ondřej Musil (Pásek), Julie Kepáková (Malá Bystrouška), Luboš Janda (Skokánek), Adéla Mášová, Viktorie Stixov, Vendula Vrbová (Crček, Kobylka). Jako němé postavy se představili Jan Olexa, Eva Gieslová (Mladý Revírník a Revírníková), Dalibor a Anička Zahrádkovi (Revírníkovy děti), Vladimír Jagr (Datel fotograf). Roli Bystroušky nastudovala a také premiérovala studentka doktorského studijního programu v oboru Interpretace a teorie interpretace Marta Reichelová. Sólové postavy doplnil pěvecký sbor za scénou, který sestavila Klára Roztočilová – studentka navazujícího magisterského studijního programu oboru Dirigováni sboru. Na jevišti se objevily pouze představitelky slepic a dětské postavy, které ztvárnili mladí zpěváci Dětského pěveckého sboru Brno pod vedením Valerie Maťašové. Hudebně byla opera opět nastudována pod vedením uměleckého vedoucího Komorní opery Tomáše Krejčího a korepetitorky Heleny Fialové. Produkci a manažerské profese zajistili studenti bakalářského studijního programu v oboru Hudební manažerství Michaela Bóková, Mária Žilecká a Michal Grombiřík. Premiéra představení se konala v sobotu 22. listopadu 2014 v 19 hodin v Hudebně – dramatické laboratoři JAMU za účasti mezinárodního publika, některých delegátů konference Opera Europe129. Mezi vzácnými návštěvníky premiérového představení byl i dirigent Jiří Bělohlávek130. Druhá repríza se uskutečnila v neděli 23. listopadu 2014 v 19 hodin. Reprízy se tentokrát uskutečnily celkem čtyři: v úterý 25. listopadu 2014, ve středu 26. listopadu 2014, ve čtvrtek 27. listopadu 2014 se jednalo o festivalovou reprízu pro festivalové publikum a poslední repríza v pátek 28. listopadu 2014. Začátek každého představení byl vždy 19 hodin.

129

Opera Europe – organizace sdružující 135 divadel a festivalů z 36 zemí světa. Sídlí v Bruselu. Národní divadlo v Brně je jejím členem od roku 2008. Úkolem organizace je propagace operního žánru. Tématem v roce 2014 byl „Rok české hudby“. Proto připadlo místo pořádání na Českou republiku. Konference se konala 20. – 23. listopadu 2014 v Brně, Ostravě a Hukvaldech. 130 Jiří Bělohlávek – /1946/ držitel Řádu britského impéria, bývalý dirigent BBC Symphony orchestra (2006-2012). V současné době šéfdirigent České filharmonie a pedagog dirigování na Akademii múzických umění v Praze.

66

3.12.2 Bohuslav Martinů: Slzy nože / Jiří Najvar: Zhasnutí Ve druhé polovině sezóny 2014/2015 se opera zaměřila na jednoaktovou operu Bohuslava Martinů Slzy nože131 a nově zkomponovanou operu Jiřího Najvara – Zhasnutí132. Oba tituly po stránce koncepčního a režijního řešení připravila jako svůj absolventský projekt studentka bakalářského studijního programu oboru Operní režie Zuzana Fišerová, která se v rámci Komorní opery prezentovala poprvé. Operu Slzy nože okomentovala v tištěném programu jako: „Příběh zasadeny do obrazu výlohy exkluzívního obchodu medzi znožkou figurín. Postavy sú uzavřete vo svojom svete – „akváriu“, kde rešia svoj malý kúsok reality, nevnímajúc, že svet je omnoho vačší, jako len výrez, který im ponúka pohľad spoza skla…“133 Opera pojednává o Satanovi, který svádí matku a dceru. Ta je navíc zamilována do oběšence. Hlavní scénografický prvek byl železný kvádr ztvárňující výlohu, s ptačí klecí v předním levém rohu, žebříkem v zadním rohu pravém. Prostředí doplňovalo křeslo a figurína na oblečení. Zadní stěnu vykrývala alobalová plocha. Vedle prostoru ohraničeného kvádrem se nacházel velký křišťálový lustr. Kostýmové řešení míchalo různé stylové prvky dohromady za účelem vizuálního surrealistického zážitku. Scénografický prvek kvádru se přenesl i do druhého titulu, nově zkomponované opery Jiřího Najvara, studenta bakalářského studijního programu v oboru Kompozice. Zhasnutí se zabývá problematikou médií a nálepek: „Médiá upriamia pozornosť na udalosť, ktorá je vykonštruovaná, nalepia pomyselnú „nálepku“ na čelo. Striedame tri dejiská, a to nádraží a kupé vlaku, kde sa stretajú úplne neznámi ĺudia, pokračujeme nemocnicou, v ktorej sa postupne ruší ilúzia hrania, odkrývame prostor do obrazu divadla, kde sa střetává ilúzia s reálnom.“134 Inscenace ve velké míře využívala světelné kontrasty, zářivky na jevišti, lampičky, se kterými svítily sborové postavy, deštníky se světelnou rukojetí. Komentující sbor se pohyboval v horní části sálu na technických lávkách. V představení se objevil také 131

Bohuslav Martinů /1890 – 1959/ český hudební skladatel, který zkomponoval jednoaktovou operu Slzy nože v roce 1928, autorem libreta byl Georges Ribemont – Dessaignes. 132 Jiří Najvar /1990/ – Zhasnutí, nový operní titul, který napsal Jiří Najvar – student třetího ročníku bakalářského oboru Kompozice u doc. Dana Dlouhého a současně student prvního ročníku navazujícího studia v oboru Dirigování sboru. Premiéra 2015, libreto: Michal Trávníček. 133 Viz. tištěný program k inscenaci. 134 Viz. tištěný program k inscenaci.

67

umělý déšť. Jednotlivé scény doplňovaly kolečkové židle ve vlaku, jedna šedá lavice v nemocnici, divadelní světlo na stativu v divadle. Z kompozičního hlediska skladatel k uvedení opery dodal: „zadání katedry bylo jasné: „Zkomponujte něco, z čeho by měl L. Janáček radost…“ (…) s kolegou Michalem Trávníčkem (…) jsme vybrali Lermontovova Démona (…) Libreto se rodilo a já již v jeho průběhu komponoval, což asi nebyla úplně nejšťastnější situace. Cítil jsem, že nově vznikající text bude pro posluchače poměrně obtížně stravitelný a těžký na pochopení. To je ale to, co chci: „odraz dnešní doby“…Existuje něco, s čím je dnes člověk spokojen?“ (…) Opera dostala po vzoru Mozartova Dona Giovanniho, kterého jsme v době zrodu Zhasnutí připravovali v DnO, formu číslované opery se sborem, která je mezi každým obrazem proložena krátkým hovořeným textem (intermezzem). Secco recitativy prostřídány áriemi, které se ovšem v ději nepozastavují, ale také jej vinou dál. (…) minimalismus, stylizace mužských sborů z období romantismu, sprechgesang, řeč v hudbě, nápěvková mluva L. Janáčka i elektroakustická hudba. To vše může posluchač slyšet v mé opeře“.135 Za dirigentským pultem stanul v první polovině večera absolvující student bakalářského studijního programu oboru Dirigování orchestru Marek Klimeš. Druhou polovinu večera dirigoval sám autor opery Zhasnutí – Jiří Najvar, student bakalářského studijního programu v oboru Kompozice a magisterského studijního programu v oboru Dirigování sboru. Autor scénografického a kostýmového řešení obou inscenovaných titulů byl David Janošek – student magisterského studijního programu oboru Činoherní herectví na Divadelní Fakultě JAMU v Brně. V bakalářských absolventských výkonech se představily Tereza Maličkayová, Irina Shevchuk, Jana Vondrů (Eleonora) v opeře Slzy nože, v opeře Zhasnutí se pak v bakalářských Monika

absolventských

Kaštanová

(Tamara

rolích I.)

představila

Z hostujících

Barbara

zpěváků

se

Čechová, představili

Jiří Miroslav Procházka (Démon II.) Ondřej Musil (Duch Janáčka – Průvodčí) dále 135

Viz. tištěný program k inscenaci.

68

také jevištní sbor pod vedením Kláry Roztočilové a dvanáct mužských hlasů z nahrávky pod vedením Jana Ocetka. Jména zpívajících mužů na nahrávce tištěný program neobsahuje. Po hudební stránce večer připravil umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí, korepetitorka Helena Fialová v rámci první poloviny večera a Jiří Najvar v jeho druhé polovině. Produkční a manažerskou stránku projektu připravili studenti bakalářského studijního programu v oboru Hudební manažerství Zuzana Brdíčková, Kateřina Vašíčková, Ondřej Bazgier. Premiéry večera složeného ze dvou inscenací se uskutečnily v sobotu 21. března 2015 a neděli 22. března 2014 v 19 hodin, v Hudebně – dramatické laboratoři v Divadle na Orlí. Reprízy následovaly v pondělí 23. března 2015 a v neděli 29. března 2015 v 19 hodin. Náš přehled inscenací Komorní opery se tímto večerem složeným ze dvou titulů uzavírá. Do konce divadelní sezóny 2014/2015 již není plánována žádná operní premiéra ani repríza.

69

4. Sedm různých pohledů na Komorní operu HF JAMU v Brně V předchozích kapitolách text nastínil inscenační činnost v uplynulých deseti plus

jednom

roce

činnosti

Komorní

opery

–

tedy

divadelní

sezóny

2004/2005 – 2014/2015. Pokud se nyní máme pokusit o shrnutí uplynulých deseti let, učiňme tak ze sedmi různých úhlů pohledu.

4.1 Komorní opera z pohledu dramaturgického plánu Dramaturgický plán podléhá schválení Dramaturgické radě Hudební fakulty JAMU v Brně. O vybraných titulech rozhoduje mnoho faktorů – například počty studentů v jednotlivých oborech, významná výročí, spolupráce na festivalech a další. V letech 2004/2005 – 20014/2015 uvedla Komorní opera celkem třicet jedna titulů stylového období od baroka až po současnou světovou premiéru kompozice studenta HF JAMU v Brně. Pouze jediný titul byl uveden dvakrát – Příhody lišky Bystroušky (rok 2006, 2014). Komorní opera uvedla jak méně hrané operní tituly, tak tituly běžného repertoáru operních domů ve světě.

Některé tituly zazněly v české

premiéře

(například opera Majitel pohřebního ústavu skladatele Antonína Tučapského – rok 2005) nebo v nové revizi (například opera Její pastorkyňa verze 1904 skladatele Leoše Janáčka – rok 2008). V posledních sezónách se v Komorní opeře objevovaly častěji operní tituly většího rozsahu, které se objevují na jevištích profesionálních divadel: Její pastorkyňa (2008), Oněgin (2011), Cosi fan tutte (2011), Prodaná nevěsta (2013), Don Giovanni (2013), Příhody lišky Bystroušky (2014). Dramaturgický plán je za posledních deset sezón velmi rozmanitý a poskytuje studentům možnost vyzkoušet si jak tituly stálých repertoárů, tak méně hrané opusy, nebo také tituly v nových dramaturgických úpravách jako byla například Viva la mamma (2012), Prodaná nevěsta (2013), které dostaly nové texty. Zcela nové texty dostala opera Bouře, která musela být pro podmínky Komorní opery dramaturgicky seškrtána. To vše tvoří rozmanitou studnici počinů, které mohli diváci v Komorní opeře vidět.

70

4.2 Komorní opera z pohledu inscenačního názoru, konceptu Již v úvodu práce bylo zmíněno, že cílem tohoto textu není inscenace hodnotit a podrobně recenzovat, ale vytvořit jejich součet a náhled neplynulou desetiletou činnost Komorní opery. Součástí výčtu jednotlivých inscenací jsou i citace z tištěných programů a základní popisy inscenací. Při archivaci programů bylo zjištěno, že ne každý program obsahuje slovo režiséra, který by v něm svoji koncepci obhájil. Z obsahu těch, které jsou k dispozici ale můžeme definovat základní rozdělení trojího přístupu režisérů k inscenacím v Komorní opeře. a) děj příběhu je ponechán dramaturgicky i prostorově v originálním znění, b) místo nebo děj je dramaturgicky upraven, c) dramaturgicky je významněji zasáhnuto do celé struktury – nejčastěji se jedná o přenesení příběhu do jiné doby nebo prostředí. V Komorní opeře inscenace experimentovaly různorodě. Docházelo k různým typům úprav – od změny názvu díla (například opera Evžen Oněgin byla uváděna pouze v jednoslovném názvu Oněgin), přes dílčí dramaturgické úpravy částí oper (například v titulu Don Giovanni v závěru není jako negativní postava vnímán pouze Don Giovanni, ale všichni účastníci příběhu, nebo postava Revírníka v opeře Příhody lišky Bystroušky, který nezůstal při svém závěrečném zpěvu osamocen). O výraznější posuny se v rámci Komorní opery pokusily například inscenace Sávitrí, kdy bylo prostředí přírody nahrazeno domácností a závislosti muže na televizi. Opera Dvakrát Alexandr změnila místo svého děj z francouzského pokoje 19. století na prostředí divokého západu. Veselohra na mostě nahradila konkrétní most neutrálním

bílým

prostorem

piedestalů

ohraničených

z obou

stran

zdmi.

Významný posun se odehrál také v inscenaci Cosi fan tutte, kde bylo prostředí dvou nedůvěřivých šlechtických párů nahrazeno prostředím školy a školáků a učitele. Stejně tak se pokusila inscenace Bylť jednou jeden dobrý kantor ztvárnit tuto jednoaktovou operu jako parafrázi na svět showbyznysu a soutěží typu superstar. V některých večerech se inscenační části přidávaly. Příkladem je Velká láska Zdeňka Zouhara, ke kterému byly přidány inscenátory ještě dvě činoherně zpracované frašky. V rámci některých titulů se naopak ubíralo – například v titulu Bouře musela režisérka původní znění seškrtat o polovinu hlavních postav, aby bylo možno děj v rámci Komorní opery naplnit. Studenti režie řešili několikrát uvádění opery v originálním jazyce. Tuto problematiku řešili inscenátoři například u titulu Prima la musica e poi le parole, kde bylo nakonec představení provedeno 71

v originálním jazyce. Naopak u provedení opery Cosi fan tutte se režie přiklonila k nastudování v češtině. Do jednotlivých inscenací pronikl v průběhu desetiletého období také obor světelného designu. Tento trend se plně rozvinul především v novém divadelním sále v Divadle na Orlí, které disponovalo v roce svého otevření jednou z nejmodernějších divadelních technologií. První světelně – designové inscenace v této dekádě však možno vypozorovat například v inscenaci Medium (2009) a Oněgin (2011), které vznikaly ještě v bývalých prostorách Bezbariérového divadla Barka. Detailní práce se světlem se objevila i ve scénicky zpracované kantátě Svatební košile (2004). Během uplynulé dekády si v inscenacích Komorní opery našla své místo i multimediální technika a to především videoprojekce. Prvek video techniky se projevil už v inscenaci Sávitrí (2007), ve které jedna z postav vystupovala živě prostřednictvím televizní obrazovky. V inscenaci Medium (2009) se objevila prostorová projekce obličeje ducha nad diváky. Jako ryze multimediální projekt připravila Hudební fakulta JAMU v Brně scénické uvedení dechového sextetu Mládí (2010) skladatele Leoše Janáčka, kde byla projekce dominantním scénografickým a její obsah rovnocenným prvkem visuálního nastudování. Doplňkové projekce se objevily také v inscenaci Oněgin (2011). Technika animovaných projekcí se objevila ve svébytné podobě v inscenaci Cosi fan tutte (2011), kde kromě statických obrazu doplňujících scénografii tvořila svými videoklipy paralelní příběh k ději opery prostřednictvím života kapra. Projekce byla užita také v závěru opery Viva la mamma (2012), kde ztvárnila na horizontu pohled na Athény, padání konfet, vykreslení postav herců z plakátu a Krásce a zvířeti (2012), kde ztvárňovala sněhovou chumelenici. Největší prostor zatím dostala tato technika v inscenaci opery Prodaná nevěsta (2013), kterou Komorní opera uvedla v Divadle na Orlí jako první celovečerní titul. Tvůrčí tým vyzkoušel plný potenciál technického zázemí divadla a vytvořil inscenaci, která byla kompletně podřízena projekci. Prvek komiksu byl ztvárněn filmovými částmi, které byly na projekční oponu promítány jako komiksová kniha s jednotlivými rámečky. Tyto rámečky se pak objevily v reálné podobě na jevišti. Zatím poslední inscenací s užitím projekce byla inscenace Příhody lišky Bystroušky (2014), kdy byl na projekci ztvárněn postupně rostoucí les a střídání ročních dob. 72

4.3 Komorní opera z pohledu pedagogického Pokud budeme nahlížet na Komorní operu očima pedagoga, zjistíme, že se jedná o jeden z nejstěžejnějších koncových výstupů činnosti Hudební fakulty JAMU v Brně. Na operním projektu jsou v závislosti na daném titulu účastny téměř všechny obory vyučované na Hudební fakultě JAMU v Brně – tedy od režisérů, přes dirigenty, sbormistry, instrumentalisty až po zpěváky a manažery. Komorní opera nabízí jedinečnou simulaci reálného divadelního provozu, ve kterém si mohou všechny složky vyzkoušet svůj studovaný obor a mají možnost být konfrontováni s názory akademické obce, diváků i profesionálních kritiků. V sezóně 2014/2015 je daný stav práce ve všech oborech stoprocentně obsazován pouze studenty. V souvislosti s přípravou diplomové práce byli osloveni pedagogové některých oborů, které se účastní na přípravě jednotlivých inscenací v Komorní opeře. Za režiséry byl osloven Václav Málek, za dirigenty a sbormistry byl osloven Jan Zbavitel. Za zpěváky zodpověděl dotazy Zdeněk Šmukař. Hudební manažerství zastupují odpovědi Zdeňky Vlachovské. Výčet oslovených pedagogů uzavírá umělecký vedoucí Komorní opery Tomáš Krejčí. Všem zmíněným byly položeny tři stejné otázky: 1.) Jaký je Váš vztah ke komorní opeře? (Když se řekne Komorní opera HF JAMU, co se Vám vybaví?), 2.) Co je pro Vás největším úspěchem (popř. úspěchy) Komorní opery HF JAMU za posledních deset sezón?, 3.) Co je pro Vás největším nedostatkem, problémem Komorní opery HF JAMU, který čeká na své vyřešení, zlepšení? V rámci první otázky zavzpomínali všichni dotázaní na svoji účast v rámci činností Komorní opery. Bylo poukázáno na to, že se Komorní opera vyvinula ve fungující institut s velkým hmotným zázemím. Na otázku dotýkající se problematiky nedostatků se ve svých odpovědích shodli všichni dotázaní na faktu, že nedostatky má Komorní opera jako každá jiná instituce. Některé se řešit dají, některé jsou problematické a záleží na momentálním kompromisu všech zúčastněných.

73

V rámci úspěchu hovoří odpovědi jak v celkovém náhledu, kdy je úspěchem každá inscenace, která je dovedena až k premiéře, ale i činnost Komorní opery jako specifické instituce vůbec. Z konkrétních titulů zazněly jména Její pastorkyně uvedené na festivalu Janáček Brno 2008 jako úspěšné představení po inscenační tak interpretační stránce, dále Prodaná nevěsta po stránce inscenační a technické a zatím poslední uvedená opera Zhasnutí studenta skladby Jiřího Najvara, která byla uvedena jako první titul zkomponovaný pro Komorní operu studentem Hudební fakulty JAMU v Brně136. Dotazník byl zástupcům jednotlivých oborových součástí činných v Komorní opeře předložen k vyslovení krátkého náhledu na Komorní operu, který by uzavřel kapitolu fungování této instituce v sezónách 2004/2005 – 2014/2015. Tiskopisy jsou zařazeny v přílohové části práce a společně s šanonem programů, plakátů a fotografií uloženy do Knihovny JAMU pod signaturou „sign DP 3984“, aby byly k dispozici jako sebereflexe hlavních činitelů komorní opery ze sezóny 2014/2015.

4.4 Komorní opera z pohledu manažerského Z tohoto úhlu pohledu prodělala Komorní opera pravděpodobně největší proměnu. Zatímco v divadelní sezóně 2004/2005 je v programech uvedena pod produkcí operního titulu pouze Zdeňka Vlachovská, v sezóně 2014/2015 je operní projekt kompletně veden studenty bakalářského oboru Hudební manažerství, na které dohlíží garant oboru nebo pedagog. Činnost Komorní opery zprostředkovává na postu produkce Komorní opery Zdeňka Vlachovská, nicméně rozvoj oboru Hudební manažerství umožnil, že je produkční servis opery kompletně zajišťován studenty tohoto oboru rozdělených na produkci a asistenty produkce. Tento tým se stará o

provozní

chod

inscenace

tzn.

tvorbu

kontaktních

seznamů,

fermanů,

dokumentačních, koordinačních, notových, textových, propagačních materiálů. V rámci přípravy inscenace studenti připravují také tiskové zprávy, tiskové konference, fotografické dokumentace a videozáznamy, programy, plakáty ad. V rámci přípravy podkladů pro text této diplomové práce bylo zjištěno, že oblast archivace a post-propagace Komorní opery však má mezery, které by se měly 136

Myšleno v rámci období 2004/2005 – 2014/2015

74

v následujících letech co nejrychleji zacelit. Více se touto problematikou zabývá pátá kapitola.

4.5 Komorní opera z pohledu společenského Činnost Komorní opery je prostřednictvím svých inscenací prezentována veřejně. Jednotlivé inscenace mají vysokou míru návštěvnosti. Tuto skutečnost samozřejmě ovlivňuje hned několik faktorů: 1.) kapacita hlediště v Bezbariérovém divadle Barka čítala sto šedesát sedících diváků, kapacita hlediště Divadla na Orlí je v režimu opery sto dvacet míst k sezení, 2.) Komorní opera u každého titulu odehrála maximálně čtyři až šest představení, 3.) vysoký počet účastníků každého projektu způsobuje velký zájem rodinných příslušníků a známých. Přesto se kromě nich objevuje v hledišti řada recenzentů a divadelních kritiků, kteří se k jednotlivým inscenacím vyjadřují v médiích. Řada zájemců o shlédnutí inscenace v Komorní opeře se pak z důvodu termínů a obsazenosti představení na daný titul nedostane. Z tohoto důvodu navštěvují někteří zájemci například otevřené generální zkoušky. Na jednotlivé inscenované tituly vychází také mnoho ohlasů. Této problematice by mohla být věnována samostatná práce mapující vnější ohlasy na Komorní operu. Zájem o činnost Komorní opery je velký, což dokazuje i skutečnost, že počet recenzí na jedno představení, uvedené v Komorní opeře, je mnohdy stejný nebo dokonce větší, než na premiéry v ostatních českých profesionálních divadlech.

4.6 Komorní opera z pohledu sítě škol a kulturních institucí Činnost komorní opery je primárně určena pro studenty Hudební fakulty, případně Divadelní fakulty JAMU v Brně. Na některých postech se však objevují hostující umělci a studenti jiných škol. Obsazení sborových partů je velice často řešeno účastí dobrovolných zpěváků z různých brněnských pěveckých sborů. Do menších sólových rolí byli obsazováni studenti konzervatoře, Masarykovy univerzity, nebo také členové některých amatérských divadelních spolků z Brna i blízkého okolí. Některé generální zkoušky byly zpřístupněny studentům gymnázií. Tato skutečnost podporuje integraci Komorní opery nejen do veřejného života, ale také prostupování

75

žánru opery mezi vrstevníky a známé studentů aktivně působících v Komorní opeře, což má kladný vliv na potenciální mladé operní publikum.

4.7 Komorní opera z pohledu studenta Poslední úhel pohledu na Komorní operu je pohled ze strany studenta. V rámci svého studia bakalářského a magisterského studijního programu v oboru operní režie na Hudební fakultě JAMU v Brně jsem se inscenačně podílel celkem na pěti uvedených

titulech

(Leoš

Janáček

–

Říkadla,

(2010),

Mládí

(2010),

Gaetano Donizetti – Viva la mamma (2011), Bedřich Smetana – Prodaná nevěsta (2013), Leoš Janáček – Příhody lišky Bystroušky (2014). Instituci Komorní opery považuji za výbornou cestu a způsob, jak vzdělávat studenty aspirující na profesionální uměleckou dráhu. Jsem přesvědčen, že žádná teoretická příprava a pasivní sledování jiných inscenací nemůže plně nahradit dosah praxe, které se studentům v Komorní opeře dostává a kterou ve svých odpovědích zmiňují téměř všichni dotázaní pedagogové. Za největší klady považuji v rámci svého studijního oboru především velkou míru volnosti a svobody v tvoření, kterou činnost v Komorní opeře nabízí. Po celou dobu studia jsem nezažil, že bych byl tlačen své koncepční myšlení násilně přehodnotit v rámci jednotného inscenačního směru Komorní opery – přesněji řečeno, pokud jsem nechtěl postavit dané dílo na hlavu, nebyl jsem k tomu nucen prakticky, ale pouze cvičně teoreticky v přípravné fázi. Komorní opera tedy rozvíjí po stránce režijní každého režiséra individuálně, dává dirigentům možnost řídit kompletně obsazený operní soubor, zpěvákům nabízí možnost nastudovat celé role, které uplatní ve své další kariéře, instrumentálním hráčům poskytuje možnost vyzkoušet si chod operního orchestru, scénografům možnost řešit vizuální stránku operního odvětví. Za velmi důležitý klad považuji také vysokou míru účasti studentů oboru Hudební manažerství, kteří tak mají možnost si prakticky vyzkoušet chod operního projektu, jeho nákladného rozpočtu a koordinaci velkého počtu osob různých profesí. Jejich

76

setkání s žánrem opery je v dnešní době, kdy je na projekty nutné zajistit dobré financování, zcela zásadní. V neposlední řadě vnímám Komorní operu ze sociologického hlediska jako výborný prostředek k navazování pracovních a přátelských vztahů mezi studenty budoucími kolegy.

77

5. Příprava materiálů pro archivaci Příprava diplomové práce byla rozdělena do tří fází. V první fázi byl zjištěn stav archivačního materiálu jednotlivých inscenací v prostorách Hudební fakulty, jejich manažerských místností a místností režijních. Byl navštíven archiv knihovny JAMU. V rámci internetu byly vyhledány webové stránky inscenací, které byly přidruženy webu Komorní opery. Nastalo několik komplikací. Některé prostory Hudební fakulty se rekonstruovaly a archivační materiál tak byl přesunován z místnosti do místnosti. Manažerská sekce studentů začala kontrolu archivačních materiálů a zabránila tak na nějakou dobu přístupu ke zdrojovému materiálu. Tento stav byl rychle vyřešen a došlo k velmi plodné spolupráci, díky které se podařilo připravit šanon, který obsahuje originální plakát, nebo jeho kopii, originální program nebo kopii, dva až tři kusy fotografií s popiskem, odpovědi na otázky pěti pedagogů, garantů, kteří působí v Komorní opeře. Webové stránky Komorní opery a k nim přidružené webové prezentace jednotlivých inscenací byly zrušeny. Internetový prohlížeč hlásí chybu 404 – stránka nenalezena. V poslední fázi byl zpracováván archivační materiál do textu, byly připraveny faktografické výčty z inscenací, základní popis inscenací, vytvořeny seznamy inscenací, pedagogů, režisérů, naskenovány plakáty všech uvedených večerů. V rámci sběru informací bylo zjištěno, že programy prošly za dobu deseti let velkým obsahovým vývojem. Některé z nich však neobsahují slovo žádného z inscenátorů daného titulu, nebo slovo inscenátora obsahují, ale toto slovo přináší pro budoucí archivaci velmi málo obsahu. Tento jev se opakuje. V životopisech absolventů nejsou vždy zcela kompletní informace, například zda–li student rolí absolvuje bakalářský nebo navazující magisterský stupeň studia. U absolventů mnohdy není uváděno datum narození. U některých dokumentů se objevil drobný nedostatek v podobě chybějícího letopočtu nebo časového údaje. Fotografický materiál se podařil dohledat ke všem inscenacím uvedeným v sezónách 2014/2015. Jedná se o velké množství fotografií uložených pouze na CD, DVD. V posledních letech jsou tyto záznamy představení ve vysoké visuální kvalitě.

78

Fotografiím však chybí popisek, kdo se na fotografiích nachází nebo z které inscenace jsou pořízeny. Videozáznamy inscenací jsou většinou pouze pracovní, obrazově ne příliš kvalitní a nejsou uspořádány v jednotné videotéce. Všechny tyto oblasti jsou tedy archivačně rozpracovány, ale nesystematizovány. Pro budoucí archivaci by bylo vhodné vytvořit například složku v online verzi a složku v reálné – tištěné verzi, která by se naplnila dle přesného vzoru – stejně jako kupříkladu archiv v IS JAMU137. Struktura programu by měla projít novou redakční reflexí a obsahovat povinné položky, které každý absolvent a inscenátor musí vyplnit. Fotografický archiv by měl obsahovat alespoň deset fotografií, včetně jedné scénografické (vzhled celku) a jedné hromadné fotografie. Všechny fotografie by měly obsahovat popisky. Materiál by měl být uložen v online verzi i v originální verzi, včetně vyvolaných fotografií. Hlavním prvkem archivace by pak měl být videozáznam všech premiér a repríz opatřený titulky. Součástí archivačních materiálů by měl být také záznam o recenzích a kritikách s jejich kopiemi nebo originály. Jistým způsobem jsou tyto položky archivovány. Nejsou však dostupné veřejnosti a mnohdy i studenti k nim mají ztížený přístup.

137

IS – Informační systém JAMU obsahující online dostupnou pedagogickou a studijní dokumentaci.

79

Závěr

Podnět k vypracování diplomové práce na téma Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády dala skutečnost, že veřejnosti ani studentům fakulty nejsou v současné chvíli k dispozici ucelenější materiály dokumentující činnost Komorní opery. Text této práce obsahuje základní informace o činnosti Komorní opery, podrobnější faktografický výčet inscenací v sezónách 2004/2005 – 2014/2015 a různé pohledy na desetiletou činnost Komorní opery. Nedílnou součástí práce je také archiv originálů nebo kopií programů, plakátů a fotogalerie obsahující ukázky ze všech dvaceti devíti uvedených titulů. Všechny tyto položky jsou uloženy v knihovně JAMU k prezenčnímu zapůjčení. Komorní opera se rozsahem své činnosti řadí na přední příčku podobných vysokoškolských aktivit. Zájem ze strany laické a profesionální veřejnosti o činnost Komorní opery je důležitým ukazatelem významu instituce Komorní opery, která tvoří své výstupy v drtivé většině pouze studenty jednotlivých oborů. Můžeme doufat a věřit, že se tento jedinečný vzdělávací projekt bude dařit vedení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně nejen udržet, ale i nadále rozvíjet.

80

Soupis informačních zdrojů

Prameny Programy – nejsou řazeny abecedně, ale chronologicky.

[1]

PROGRAM INSCENACE. Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu; Bohuslav Martinů: Svatební košile. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2004.

[2]

PROGRAM INSCENACE. Program Joseph Haydn: Svět na Měsíci. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2005.

[3]

PROGRAM INSCENACE. Program Benjamin Britten: Žebrácká opera. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2005.

[4]

PROGRAM

INSCENACE.

Program

Leoš

Janáček:

Příhody

lišky

Bystroušky. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2006.

[5]

PROGRAM INSCENACE. Program Antonio Salieri: Prima la musica, poi le Parole; Wolfgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2006.

[6]

PROGRAM INSCENACE. Program Arthur Seymour Sullivan: Ruddigore čili Čarodějčina kletba. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2007.

81

[7]

PROGRAM INSCENACE. Program Gustav Holst: Sávitrí; Zdeněk Zouhar Velká láska. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2007.

[8]

PROGRAM

INSCENACE.

Program

Wolfgang

Amadeus

Mozart:

Figarova svatba. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2008.

[9]

PROGRAM INSCENACE. Program Leoš Janáček: Její pastorkyňa verze 1904. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2008.

[10]

PROGRAM INSCENACE. Program Gian Carlo Menotti: Medium. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2009.

[11]

PROGRAM INSCENACE. Program Bohuslav Martinů: Dvakrát Alexandr, Veselohra na mostě. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2009.

[12]

PROGRAM INSCENACE. Program Domenico Cimarosa: Il Matrimonio segreto. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2010.

[13]

PROGRAM INSCENACE. Program Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2010.

[14]

PROGRAM INSCENACE. Program Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2011.

[15]

PROGRAM

INSCENACE.

Program

Wolfgang

Amadeus

Mozart:

Cosi fan tutte. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2011.

82

[16]

PROGRAM INSCENACE. Program Gaetano Donizetti: Viva la mamma. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2012.

[17]

PROGRAM INSCENACE. Program Radomír Ištván – Kráska a zvíře; Josef Berg – Evropská turistika. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2012.

[18]

PROGRAM INSCENACE. Program Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2013.

[19]

PROGRAM

INSCENACE.

Program

Wolfgang

Amadeus

Mozart:

Don Giovanni. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2013.

[20]

PROGRAM INSCENACE. Program František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor; Henry Purcell: Bouře. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014.

[21]

PROGRAM

INSCENACE.

Program

Leoš

Janáček:

Příhody

lišky

Bystroušky. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014.

[22]

PROGRAM INSCENACE. Program Bohuslav Martinů: Slzy nože; Jiří Najvar: Zhasnutí. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2015.

83

Videonahrávky – nejsou řazeny abecedně, ale chronologicky.

[23]

VIDEONAHRÁVKA

INSCENACE.

Leoš

Janáček:

Příhody

lišky

Bystroušky, Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2006, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[24]

VIDEONAHRÁVKA

INSCENACE.

Leoš Janáček:

Její pastorkyňa.

Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2008, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[25]

VIDEONAHRÁVKA INSCENACE. Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého, Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2010, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[26]

VIDEONAHRÁVKA INSCENACE. Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2010, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[27]

VIDEONAHRÁVKA

INSCENACE.

Wolfgang

Amadeus

Mozart:

Cosi fan tutte. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2011, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[28]

VIDEONAHRÁVKA INSCENACE. Gaetano Donizetti: Viva la mamma Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2012, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[29]

VIDEONAHRÁVKA INSCENACE. Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2013, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

84

[30]

VIDEONAHRÁVKA

INSCENACE.

Wolfgang

Amadeus

Mozart:

Don Giovanni, Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2013, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[31]

VIDEONAHRÁVKA INSCENACE.František Xaver Brixi. Bylť jest jednou dobrý kantor, Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[32]

VIDEONAHRÁVKA INSCENACE.Henry Purcell: Bouře. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

[33]

VIDEONAHRÁVKA

INSCENACE.

Leoš

Janáček:

Příhody

lišky

Bystroušky, Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014, nahrávka v osobním vlastnictví režiséra.

Fotografie – nejsou řazeny abecedně, ale chronologicky.

[34]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu; Bohuslav Martinů: Svatební košile. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2004.

[35]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Joseph Haydn: Svět na Měsíci. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2005.

[36]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Benjamin Britten: Žebrácká opera. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2005.

85

[37]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2006.

[38]

FOTOGRAFIE K INSCENACÍM. Program Antonio Salieri: Prima la musica, poi le Parole; Wolfgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2006.

[39]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Arthur Seymour Sullivan: Ruddigore čili Čarodějčina kletba. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2007.

[40]

FOTOGRAFIE

K

INSCENACI.

Program

Gustav

Holst:

Sávitrí;

Zdeněk Zouhar Velká láska. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2007.

[41]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2008.

[42]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Leoš Janáček: Její pastorkyňa verze 1904. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2008.

[43]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Gian Carlo Menotti: Medium. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2009.

[44]

FOTOGRAFIE

K

INSCENACI.

Program

Bohuslav

Martinů:

Dvakrát Alexandr, Veselohra na mostě. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2009.

86

[45]

FOTOGRAFIE

K

INSCENACI.

Program

Domenico

Cimarosa:

Il Matrimonio segreto. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2010.

[46]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2010.

[47]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2011.

[48]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2011.

[49]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Gaetano Donizetti: Viva la mamma. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2012.

[50]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Radomír Ištván – Kráska a zvíře; Josef Berg – Evropská turistika. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2012.

[51]

FOTOGRAFIE

K

INSCENACI.

Program

Bedřich

Smetana:

Prodaná nevěsta. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2013.

[52]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2013.

87

[53]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor; Henry Purcell: Bouře. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014.

[54]

FOTOGRAFIE

K

INSCENACI.

Program

Leoš

Janáček:

Příhody lišky Bystroušky. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2014.

[55]

FOTOGRAFIE K INSCENACI. Program Bohuslav Martinů: Slzy nože; Jiří Najvar: Zhasnutí. Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2015.

88

Literatura

[56]

BROCKETT, Oscar Gross. Dějiny divadla. Praha: Nakladatelství Lidové noviny: Divadelní ústav, 2008, 948 s., ISBN 978-80-7106-576-0.

[57]

PILAŘ, Tomáš. Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2013, 59 s., vedoucí práce MgA. Tomáš Studený.

[58]

SCHNIERER, Miloš. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: JAMU, 2007. 247 s. ISBN 80-86928-19-5.

[59]

SCHNIERER, Miloš. Soudobá hudba 20. století. 2. vyd. Brno – České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 1997. 268 s. ISBN 80-7040-090-0.

[60]

SMOLKA, Jaroslav, kolektiv. Dějiny hudby. 1. vyd. Praha: Togga, 2001. 657 s. ISBN 80-902912-0-1.

[61]

SMOLKA, Jaroslav. Malá encyklopedie hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon. 1983. 736 s. ISBN 09/21 02-184-83.

Elektronické zdroje

[62]

ARS BRUNENSIS. [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: http://www.arsbrunensis.cz//cz/onas/sbor

[63]

BEZBARIÉROVÉ DIVADLO BARKA. O Barce. [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: http://divadlobarka.cz/o-barce/barka-byla/

[64]

ČESKÁ FILHARMONIE. Jiří Bělohlávek [online].[cit.2015-04.04]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/jiri-belohlavek-hudebni-reditela-sefdirigent-p7.html

[65]

DIVADLO NA ORLÍ. [online].[cit.2015-04.04]. Dostupné z: http://divadlonaorli.jamu.cz/

[66]

ENCYKLOPEDIE MĚSTA BRNA. Vladimír Fux. [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=profil_osobnosti&load=24244

89

[67]

INFORMAČNÍ SYSTÉM JAMU. [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: https://is.jamu.cz/

[68]

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Seznam inscenací Komorní opery z Fondu umělecké dokumentace [online]. [cit. 2015-04.04] Dostupné z: http://knihovna.jamu.cz/fond/seznaminscenaci-komorni-opery-z-fondu-umelecke-dokumentace.html

[69]

ROK ČESKÉ HUDBY. [online].[cit.2015-04.04]. Dostupné z: http://www.rokceskehudby.cz/tiskovy_servis#historie

[70]

VOX IUVENALIS. [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: http://voxiuvenalis.blogspot.cz/

[71]

WIKIPEDIA. Přemysl Charvát. [online].[cit.04.04.2015] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99emysl_Charv%C3%A1t

90

Přílohy Příloha č. 1: Seznam titulů a premiér uvedených v Komorní opeře Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně 2004/2005 – 2014/2015

Sezóna 2004/2005 Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu režie – Tomáš Studený, dirigent – Martin Buchta, premiéra: 3. 12. 2004 Bohuslav Martinů: Svatební košile režie – Beno Blachut, dirigent – Dan Kalousek, premiéra: 3. 12. 2004 Joseph Haydn: Svět na Měsíci režie – Jakub Kruliš, dirigent – Jakub Žídek, premiéra: 20. 3. 2005

Sezóna 2005/2006 Benjamin Britten: Žebrácká opera režijní koncepce – Jakub Kruliš, režijní nastudování – Kristiana Belcredi, dirigent – Ondřej Tajovský, premiéra: 4. 12. 2005 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky režie – Beno Blachut, dirigent – Ondrej Olos, premiéra: 23. 4. 2006

Sezóna 2006/2007 Antonio Salieri: Prima la musica, poi le parole režie – Zbyněk Brabec, dirigent – Gabriel Rovňák, premiéra: 3. 12. 2006 Wolfgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel, režie – Alice Kučerová dirigent – Štěpán Policer, premiéra: 3. 12. 2006

91

Arhur Seymour Sullivan: Ruddigore čili čarodějčina kletba, režie – Kristiana Belcredi, dirigent – Ondřej Tajovský, premiéra: 25. 4. 2007

Sezóna 2007/2008 Gustav Holst: Sávitrí režie – Beno Blachut, dirigent – Zuzana Pirnerová, premiéra: 23. 11. 2007 Zdeněk Zouhar: Velká láska režie – Tomáš Studený, dirigent – Gabriel Rovňák, premiéra: 23. 11. 2007

Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba režie – Alice Kučerová, dirigent – Jakub Žídek, premiéra: 12. 4. 2008

Sezóna 2008/2009 Leoš Janáček: Její pastorkyňa verze 1904, režie – Linda Keprtová, dirigent – Ondrej Olos, premiéra: 13. 11. 2008

Gian Carlo Menotti: Medium režie – Kristiana Belcredi, dirigent – Petr Lichnovský, premiéra: 5. 4. 2009

Sezóna 2009/2010 Bohuslav Martinů: Dvakrát Alexandr režie – Linda Keprtová, dirigent – Gabriel Rovňák, premiéra: 22.11.2009 Bohuslav Martinů: Veselohra na mostě režie – Tomáš Pilař, dirigent – Zuzana Pirnerová, premiéra 22.11.2009

92

Domenico Cimarosa: Il Matrimonio sekreto režie – Linda Keprtová, dirigent – Gabriel Rovňák, premiéra: 18. 4. 2010

Sezóna 2010/2011 Leoš Janáček: Říkadla, Mládí režie – David Kříž, dirigent – Ema Mikešková, Vít Spilka, choreografie – Hana Literová, premiéra 18. 11. 2010 Leoš Janáček: Zápisník zmizelého režie – Renata Fraisová – premiéra 18. 11. 2010 Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin režie: Tomáš Pilař, dirigent – Zuzana Pirnerová, 27. 3. 2011

Sezóna 2011/2012 Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte režie: Renata Fraisová, dirigent – Pavel Šnajdr, premiéra: 15. 5. 2011

Gaetano Donizetti: Viva la mamma režie – David Kříž, dirigent – Gabriel Rovňák, premiéra: 24. 3. 2012

Sezóna 2012/2013 Radomír Ištván – Kráska a zvíře, Josef Berg – Evropská turistika režie – Tomáš Pilař, dirigent – Pavel Šnajdr, premiéra: 17. 11. 2012 Josef Berg – Evropská turistika režie – Tomáš Pilař, dirigent – Pavel Šnajdr, premiéra: 17. 11. 2012

93

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta režie – David Kříž, dirigent – Gabriel Rovňák, premiéra: 23. 3. 2013

Sezóna 2013/2014 Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni režie – Marek Mokoš, dirigent – Pavel Šnajdr, premiéra: 30. 11. 2013 František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor režie – Vendelína Osvaldová, dirigent – Marek Klimeš, premiéra: 22. 3. 2014 Henry Purcell: Bouře režie – Renata Fraisová, dirigent – Marek Klimeš, premiéra: 22. 3. 2014

Sezóna 2014/2015 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky režie – David Kříž, dirigent – Nikol Kraft, premiéra: 22. 11. 2014 Bohuslav Martinů: Slzy nože režie – Zuzana Fišerová, dirigent – Marek Klimeš, premiéra 21. 3. 2015 Jiří Najvar: Zhasnutí režie – Zuzana Fišerová, dirigent – Jiří Najvar, premiéra 21. 3. 2015

94

Příloha č. 2: Pedagogové, kteří pedagogicky vedli studenty v rámci projektů Komorní opery Hudební fakulty JAMU v Brně

Pedagogové operní režie doc. Alena Vaňáková as. Mgr. Václav Málek odb. as. Tomáš Studený odb. as. Jiří Glogar odb. as. Zdeněk Černín

Pedagog produkce: (od sezóny 2005/2006) Ing. Zdeňka Vlachovská odb. as. MgA. Blanka Chládková

Pedagogové dirigování orchestru a sbormistrovství doc. Mgr. Jan Zbavitel prof. Rostislav Hališka doc. MgA. Emil Skoták prof. Lubomír Mátl doc. Josef Pančík

Pedagogové zpěvu: prof. Anna Barová doc. MgA Marta Beňačková doc. Jaroslava Jánská prof. Jarmila Hladíková doc. Mgr. Zdeněk Šmukař doc. Jaroslava Janská RNDr. Adriana Hlavsová Kateřina Beranová Mgr. MgA. Ivana Mikesková, Ph.D. odb. as. Natalie Romanová – Achaladze odb. as. Mgr. Jaromír Novotný

95

odb. as. MgA. Zdeněk Plech odb. as. Tatiana Teslya doc. Mgr. Helena Kaupová

Pedagogové herectví odb. as. Mgr. Lubomíra Sonková odb. as. Jan Hladík odb. as. Mgr. Zdeněk Šmukař (shodný s doc. Mgr. Zdeňkem Šmukařem) odb. as. Mgr. Irena Rozsypalová odb. as. Mgr. Vladimíra Šmukařová – Spurná odb. as. MgA. Petra Lintymerová – Špačková

Pedagog skladby doc. Mgr. Ing. Dan Dlouhý, Ph.D.

Pedagogové scénografie odb. as. MgA. Marie Jirásková, Ph.D. prof. Mgr. Ján Zavarský odb. as. Mgr. Jan Štěpánek

Pedagogové tance: odb. as. Mgr. František Dofek odb. as. MgA. Hana Litterová

Pedagogové dětských herců (mimo výuku na HF JAMU) Henrieta Ctiborová – externí spolupráce MgA. Valeria Maťašová – Černohlávková – externí spolupráce

96

Příloha č. 3: Absolventi a studenti oboru operní režie v BcA. a MgA. studijním programu a jejich práce v rámci STUDIA 9 na HF JAMU v Brně.

Studium režie se v rámci jednotlivých studijních programů nezabývá pouze operními, scénickými tituly uváděnými v Komorní opeře. Než se studenti režie, dirigování, zpěvu, sbormistrovství vydají na jeviště Komorní opery, pracují nejprve na projektech v rámci tzv. Studia „9“, které se nachází přímo v budově Hudební fakulty JAMU v Brně. Jedná se tedy o projekt, který je pro Komorní operu HF JAMU v Brně partnerský, protože připravuje adepty pro práci na rozsáhlejších titulech v rámci komorní opery. Práce v rámci Studia 9 je námětem pro samostatný odborný text. V tuto chvíli zde považujeme za vhodné zmínit pouze tituly, které se objevily v rámci sezón 2004/2005 – 2014/2015:

Zbyněk Brabec /1956/ OPERAce Líšeň 2005 (2005), Leoš Janáček – Láska opravdivá (2006), Francis Poulenc – Lidský hlas (2006), OPERAce Líšeň – Skanzen české opery (2007). Kristiana Belcredi /1981/ OPERAce Líšeň 2005 (2005), Josef Berg – Provizorní předvedení opery Johanes Doktor Faust (2006), Josef Berg, Alois Piňos – Vyvolávači (2008). Beno Blachut /1978/ Scény z opery Don Giovanni (2004), Faust (2004), OPERAce Líšeň 2005 (2005), OPERAce Líšeň – Skanzen české opery (2007). Tomáš Studený /1976/ Scény z opery Don Giovanni (2004), Neplač Lou (2004), OPERAce Líšeň 2005 (2005), OPERAce Líšeň – Skanzen české opery (2007). Linda Keprtová /1983/ Vít Zouhar – Coronidé (2007), OPERAce Líšeň – Skanzen české opery (2007), Evžen Zámečník – Fraška o kádi (2008). Tomáš Pilař /1988/ Čas na schůzku (2009), Luboš Fišer – Lancelot (2009), Ivo Jirásek– Medvěd (2010).

97

Renata Fraisová /1984/

Renata Fraisová – Peřina (2010), Josef Kajetán Tyl,

František Škroup – Fidlovačka (2010), Giovanni Battista Pergolesi – Služka paní (2011), Francois Poulenc – Lidský hlas (2013). Absolventi BcA. stupně studia nebo magisterský stupeň studující Jakub Kruliš /1982/ Scény z opery Orfeo/Flavio (2004), Giacomo Carissimi – Historia di Jephte (2004), OPERAce Líšeň 2005 (2005), Claudio Monteverdi – Penelope abbandonata (2006). David Kříž /1985/ Giacomo Puccini – Suor Angelica (2011), Bohuslav Martinů – suity ze zpívaného baletu Špalíček (2014). Alice Kučerová /1979/ Bedřich Smetana – Scény z opery Prodaná nevěsta (2006), Don Juan (2006), OPERAce Líšeň – Skanzen české opery (2007), Manon (2008). Marek Mokoš /1988/ Šialek ticha (2012), Georg Philipp Telemann – Pimpinone (2012), Giovanni Battista Pergolesi – Stabat Mater (2013). Vendelína Osvaldová /1989/ Ptáček (2011) Jiří Najvar – Ve tmě květy nerostou (2013). Zuzana Fišerová /1993/ Kousek po kousku (2012), Manuel de Falla – Čarodějná láska (2013), Bohuslav Martinů – Slzy nože (2014).

98

Příloha č. 4: Fotogalerie Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu /premiéra 2004/

Ondřej Koplík

Ondřej Koplík

Ondřej Koplík s věncem

99

Bohuslav Martinů: Svatební košile /premiéra 2004/

Kateřina Andělová

Kateřina Andělová, Vítězslav Šlahař

Kateřina Andělová, Vítězslav Šlahař

100

Joseph Haydn: Svět na Měsíci /premiéra 2005/

Tomáš Král

Vítězslav Šlahař, Lucia Duchoňová, Barbora Oczková

Michal Vojta, Barbora Oczková, Vítězslav Šlahař, Markéta Lamačová j.h., Tomáš Král, Lucia Duchoňová, Jan Ondrejka

101

Benjamin Britten: Žebrácká opera /premiéra 2005/

Ondřej Koplík, Veronika Demelová

Beno Mertens

Závěrečné finále

102

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky /premiéra 2006/

Martin Frýbort

Jana Havlíková, Lucie Miklasová

Jan Ondrejka, Jan Šťáva j.h., Vítězslav Šlahař

103

Antonino Salieri: Prima la musica, poi le parole /premiéra 2006/

Jan Šťáva, Lucie Kašpárková, Jana Krajčovičová, Tomáš Král

Jana Krajčovičová

Jan Šťáva, Tomáš Král

104

Wolgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel /premiéra 2006/

Ondřej Biravský j.h., Martin Frýbort, Domink Beneš

Radka Hudečková

Veronika Demelová, David Vonšík

105

Arthur Seymour Sullivan: Ruddigore /premiéra 2007/

Jakub Tuček, Martin Frýbort

Jan Ondrejka, Anna Jelínková , vzadu Jakub Kriliš.

Závěrečná scéna

106

Gustav Holst: Sávitrí /premiéra 2007/

Anna Jelínková, Tomáš Král (v záznamu).

Anna Jelínková, Petr Volný

Lucie Pakostová, Petr Volný

107

Hans Sachs: Nést žhavé železo, Chtěl vysedět telata Zdeněk Zouhar: Velká láska /premiéra 2007/

Veronika Demelová, Zdeňka Trávníčková

Jakub Tuček

Lucie Kašpárková, Jan Ondrejka

108

Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba /premiéra 2008/

Petr Brychta, Michaela Jančaříková, Tomáš Král

Michaela Jančaříková, Jan Šťáva

¨ Finále opery Figarova svatba

109

Leoš Janáček: Její pastorkyňa /premiéra 2008/

Jakub Rousek, Jan Kučera

Zleva: Jan Ondrejka, Jakub Rousek, Jan Kučera

Eliška Weisová, Lucie Kašpárková

110

Gian Carlo Menotti: Medium /premiéra 2009/

V modrých šatech: Anna Jelínková, Markéta Viterová, Jan Adámek

Zleva: Jan Kučera, Markéta Viterová, Kateřina Vlčková, Jaroslava Hatiarová

Jan Adámek j.h.

111

Bohuslav Martinů: Dvakrát Alexandr /premiéra 2009/

Jana Krajčovičová

V popředí Vladimír Major

112

Bohuslav Martinů: Veselohra na mostě /premiéra 2009/

Kateřina Vlčková, Jan Šťáva

Zleva: Pavel Valenta, Adéla Škopková, Martin Dvořáček, Lenka Čermáková, Jan Kučera

Zleva: Jan Kučera, Lenka Čermáková, Pavel Valenta, Adéla Škopková, Martin Dvořáček

113

Domenico Cimarosa: Il matrimonio segreto /premiéra 2010/

Kseniya Suprunovic, Jan Šťáva, Václav Čížek

Eva Vlčková Nedomová, Radka Hudečková

Martin Hubeňák, Josef Hruškoci, Tomáš Majláth, Kristian Pekár, Aleš Kohout

114

Leoš Janáček: Říkadla /premiéra 2010/

Zleva: Dávid Zaprihač, Vladimír Major, Teodor Dlugoš j.h., Pavel Valenta, Tomáš Sorokáč, Ludmila Kláskova j.h., Alena Nevimová, Anna Dubnová, Eva Štěrbová

Lukáš Hacek

Alena Nevimová, Anna Dubnová, Eva Štěbová, Jitka Bínová j.h.

115

Leoš Janáček: Mládí / premiéra 2010/

Marek Hurák j.h.

František Topič j.h.

Ondřej Martiš j.h., František Topič j.h.

116

Leoš Janáček: Zápisník zmizelého /premiéra 2010/

Václav Čížek

Václav Čížek

Tomáš Kořínek j.h.

117

Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin /premiéra 2011/

Roman Hoza, Helena Tamelová

Ksenyia Suprunovic

Taneční sbor inscenace Oněgin

118

Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte /premiéra 2012/

Jana Plachetková, Kseniya Suprunovic

Ksenyiya Suprunovic, Peter Račko, Jana Plachetková, Roman Hoza

Jana Plachetková, Kseniya Suprunovic

119

Gaetano Donizetti: Viva la mamma /premiéra 2012/

Roman Hoza, Marek Belko, Helena Tamelová

Jiří Miroslav Procházka j.h., Alena Nevimová

Rastislav Lalinský, Tomáš Krejčí, Michal Robotka j.h., David Szendiuch

120

Josef Berg: Evropská turistika /premiéra 2012/

Petr Karas, Martin Frýbort, Lenka Čermáková, Lukáš Hacek

Vpravo: Pavel Valenta

Zpívající: Marek Belko

121

Miloslav Ištvan: Kráska a zvíře /premiéra 2012/

Aneta Žáčková

Lucie Ingrová

Dimitra Papadopoulu

122

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta /premiéra 2013/

Vpravo: Lenka Ďuricová, Pavel Valenta

Marek Belko, Lenka Ďuricová

Alena Nevimová, Vít Habernal, Martin Frýbort, Jana Plachetková j.h.

123

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni /premiéra 2013/

David Szendiuch

Jana Melišková, Roman Hoza

Jana Melišková, David Szendiuch

124

František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor /premiéra 2014/

Jan Olexa j.h., Eliška Ouředníčková, Michal Robotka j.h.

Barbora Čechová, Jiří Ulrich

Jiří Ulrich, Barbora Čechová

125

Henry Purcell: Bouře /premiéra 2014/

Michal Marhold j.h., Ivana Pavlů

Pěvecký sbor Kláry Roztočilové

Pavla Mlčáková, hostující: Jan Faltýnek, Jakub Libánek, Jiří Miroslav Procházka, Lubomír Friml, Jan Olexa, Tomáš Kastl a sbor Kláry Roztočilové

126

Leoš Janáček: Příhody Lišky Bystroušky /premiéra 2014/

Hosté: Jiří Miroslav Procházka, Viktorie Stixov, Vendula Vrbová

Marta Reichelová

Vít Habernal, Jiří Miroslav Procházka j.h., David Szendiuch

127

Bohuslav Martinů: Slzy Nože /premiéra 2015/

Klára Varmužová, Jiří Ulrich, Jana Vondrů

Tereza Maličkayová, Tadeáš Hoza

Jiří Ulrich, Jana Vondrů, Klára Varmužová

128

Jiří Najvar: Zhasnutí /premiéra 2015/

Monika Kaštanová

Eliška Ouředníčková, Ondřej Musil j.h., Jiří Miroslav Procházka j.h.

Tadeáš Hoza

129

Slavnostní otevírání Divadla na Orlí /2012/

Roman Hoza, Renata Fraisová

Gabriel Rovňák, Roman Hoza, orchestr, Alena Nevimová, David, Kříž

Renata Fraisová s auditoriem

130

Bezbarierové divadla Barka http://divadlobarka.cz/o-barce/barka-je/

Divadlo na Orlí http://www.jamu.cz/aktuality/stavbou-roku-jihomoravskeho-kraje-se-stalo-divadlo-na-orli.html

131

Plakát – Bohuslav Martinů: Svatební košile, Antonín Tučapský: Majitel pohřebního ústavu

132

Plakát – Joseph Haydn: Svět na Měsíci

133

Plakát – Benjamin Britten: Žebrácká opera

134

Plakát – Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky

135

Plakát – Antonio Salieri: Prima la musica poi le parole Wolfgang Amadeus Mozart: Divadelní ředitel

136

Plakát – Arhur Seymour Sullivan: Ruddigore

137

Plakát – Gustav Holst: Sávitrí, Zdeněk Zouhar: Velká láska

138

Plakát – Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba

139

Plakát – Leoš Janáček: Její pastorkyňa

140

Plakát – Gian Carlo Menotti: Medium

141

Plakát – Bohuslav Martinů: Veselohra na mostě, Dvakrát Alexandr

142

Plakát – Domenico Cimarosa: Il matrimonio segreto

143

Plakát – Leoš Janáček: Říkadla, Mládí, Zápisník zmizelého

144

Plakát – Petr Iljič Čajkovskij: Oněgin

145

Plakát – Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte

146

Plakát – Gaetano Donizetti: Viva la mamma

147

Plakát – Josef Berg: Evropská turistika / Miloslav Ištvan: Kráska a zvíře

148

Plakát – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta

149

Plakát – Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni

150

Plakát – František Xaver Brixi: Bylť jest jednou dobrý kantor / Henry Purcell: Bouře

151

Plakát – Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky, 2014

152

Plakát – Bohuslav Martinů: Slzy nože / Jiří Najvar: Zhasnutí

153

Příloha č. 5: Dotazníky vyplněné pedagogy

DOTAZNÍK K DIPLOMOVÉ PRÁCI: KŘÍŽ, David. Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády. HF JAMU v Brně, 2015 ODPOVĚĎ: Ing. Zdeňka Vlachovská – produkce Komorní opery HF JAMU v Brně. 1. Jaký je váš vztah ke Komorní opeře? (Když se řekne Komorní opera HF JAMU v Brně, co se vám vybaví?) Jaký vztah mám ke Komorní opeře? Mateřský  Převzala jsem Komorní operu HF JAMU na podzim 1994 v dost žalostném produkčním stavu. Za 20 let se podařilo mnoho procesů postavit ve fungující institut s jasnou strukturou a i přes drobné komplikace, které přinese každá realizace, institut schopný zrealizovat dvě velké inscenace každou sezónu. Praxí v Komorní opeře prochází většina studijních oborů Hudební fakulty a věřím, že je to vklad jak do budoucnosti Komorní opery, tak především do profesionálních operních scén. 2. Co je pro Vás největším úspěchem (popř. úspěchy) Komorní opery HF JAMU v Brně za posledních deset sezón? Dlouhodobý největší úspěch Komorní opery je etablovaná studentská scéna, kterou opakovaně NDB přizvalo ke spolupráci a zadalo realizaci premiér pro festival Janáček Brno. Jednotlivý největší úspěch za posledních 10 sezón je pro mne inscenace Leoš Janáček JEJÍ PASTORKYŇA. Za oběma těmito úspěchy je, krom práce realizačních týmů, velká, obdivuhodná, dlouholetá práce pana doc. MgA. et Mgr. Tomáše Krejčího, uměleckého vedoucího Komorní opera, korepetitora a pedagoga s výrazným názorem uměleckým i morálním. 3. Co je pro Vás největším nedostatkem, problémem Komorní opery HF JAMU v Brně, který čeká na své vyřešení, zlepšení? Problémy Komorní opery-omezená možnost dramaturgie (mnoho limitů, řešení-nelze příliš ovlivnit), konflikt časů pravidelné výuky studentů s projektovým během nastudování a realizace inscenací (řešení-diskuse nad možností blokové výuky na HF), konflikt profesionálního působení studentů režie, zpěvu, atd. v souběhu se studiem – komplikace při plánování zkoušek a realizace inscenace (řešení-dohoda, práce s rozvrhem a vyčlenění bloků KO), poddimenzovaná personální oblast zajištění Komorní opery -produkce, korepetice mají zajistit větší objem činností, než odpovídá úvazku (řešení-změna úvazků, personální posílení).

154

DOTAZNÍK K DIPLOMOVÉ PRÁCI: KŘÍŽ, David. Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády. HF JAMU v Brně, 2015 ODPOVĚĎ: doc. Zdeněk Šmukař – vedoucí katedry zpěvu na HF JAMU v Brně 1. Jaký je váš vztah ke Komorní opeře? (Když se řekne Komorní opera HF JAMU v Brně, co se vám vybaví?) Vybaví se mi podmínky, za jakých fungovala Komorní opera Miloše Wasserbauera cca před 40-45-ti lety v době, kdy jsem studoval já a jak funguje Komorní opera HF JAMU dnes. Odpověď je jasná – je to nesouměřitelné. Tehdy prostory v Husově sboru (přechodně též divadlo Svatoboj), dnes moderní DnO s úžasným zázemím a vybavením.

2. Co je pro Vás největším úspěchem (popř. úspěchy) Komorní opery HF JAMU v Brně za posledních deset sezón? Největším úspěchem je pro mě ta skutečnost, že Komorní opera produkuje ryze studentská představení na velmi dobré úrovni. Konkrétně to byla hlavně Janáčkova „Její pastorkyňa“ v roce 2008 a „Liška Bystrouška“ v roce 2014 – obě inscenace byly též uvedeny v rámci festivalu Janáček Brno. 3. Co je pro Vás největším nedostatkem, problémem Komorní opery HF JAMU v Brně, který čeká na své vyřešení, zlepšení? Největším problémem je pro mě akustika v divadelním sále a o něco menším pak asi špatně vyprojektované orchestřiště. Myslím však, že jsou to spojené nádoby a měly by je řešit odborníci na danou problematiku.

155

DOTAZNÍK K DIPLOMOVÉ PRÁCI: KŘÍŽ, David. Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády. HF JAMU v Brně, 2015 ODPOVĚĎ: doc. Jan Zbavitel – pedagog oboru Dirigování orchestru. 1. Jaký je váš vztah ke Komorní opeře? (Když se řekne Komorní opera HF JAMU v Brně, co se vám vybaví?) Poprvé jsem dirigoval v Komorní opeře v roce 1967 Aurea Libertas. Vypátral to dr. Trojan. Byla i řada dalších titulů (Fraška o kádi, Abu Hasan, Veselohra na mostě, operní výstupy a ansámbly a pod.) S Komorní operou jsem spolupracoval i v době, kdy jsem působil jako pedagog JAMU (Mozart: Zaide) a pedagogicky dodnes připravuji posluchače pro dirigování inscenací v Komorní opeře. 2. Co je pro Vás největším úspěchem (popř. úspěchy) Komorní opery HF JAMU v Brně za posledních deset sezón? Největším úspěchem je pro mne fakt, že Komorní opera existuje. Je obtížné něco mimořádně vyzdvihovat, všechny inscenace jsou interpretovány s maximálním nasazením a snahou o co nejlepší výsledek 3. Co je pro Vás největším nedostatkem, problémem Komorní opery HF JAMU v Brně, který čeká na své vyřešení, zlepšení? Více by se měl naplnit statut laboratoře – experimentální scény. Velké tituly – mnohdy souběžné s kamennými divadly – nejsou pro mne ideálem. Více komorních oper (méně sboru), narůstající problémy s nedostatečným počtem posluchačů ve smyčcích a další.

156

DOTAZNÍK K DIPLOMOVÉ PRÁCI: KŘÍŽ, David. Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády. HF JAMU v Brně, 2015 ODPOVĚĎ: odb. as. Mgr. Václav Málek – pedagog oboru Operní režie na HF JAMU v Brně. 1. Jaký je váš vztah ke Komorní opeře? (Když se řekne Komorní opera HF JAMU v Brně, co se vám vybaví?) Vybaví se mi roky mých studií operní režie v letech 1972 – 1977. Tehdy jsem v Komorní opeře trávil hodně času při realizaci inscenací, nejprve jako asistent, později jako režisér. No a samozřejmě nyní, kdy v produkcích KO vedu své studenty operní režie jakožto pedagog. Jedná se tedy o vztah velice pozitivní.

2. Co je pro Vás největším úspěchem (popř. úspěchy) Komorní opery HF JAMU v Brně za posledních deset sezón? Za největší úspěch Komorní opery považuji její samotnou existenci. To samo, v kontextu evropských vysokých uměleckých škol ojedinělé zařízení, umožňuje studentům po dobu studia zkoušet naplno v praxi a téměř v profesionálních podmínkách nejrůznější způsoby režijních postupů. A nejen studentům operní režie, nýbrž také dirigování, zpěvu, scénografie a manažerství. Práce v Komorní opeře jim umožňuje vstupovat do praxe se značným potenciálem vlastních praktických zkušeností. Za nejzajímavější počiny, které byly realizovány v Komorní opeře za posledních 10 let považuji inscenaci Prodané nevěsty v roce 2013 (režie David Kříž), ve které byla poprvé využita mj. na maximum multimédia. Za druhé pak poslední operní premiéru (2015, B. Martinů: Slzy nože a J. Najvar: Zhasnutí, režie Zuzana Fischerová), ve které byla v dramaturgii Komorní opery poprvé realizována novinka studenta kompozice HF JAMU. Obě tyto inscenace předznamenávají další možné inscenační postupy a celkové směřování Komorní opery. 3. Co je pro Vás největším nedostatkem, problémem Komorní opery HF JAMU v Brně, který čeká na své vyřešení, zlepšení? Největší nedostatek spatřuji v poněkud problematické komunikaci s pěveckým oddělením při stanovování počtu alternací, nejasném ukotvení povinností studentů instrumentálních kateder v rámci hry instrumentalistů v operních představeních. Z toho plyne zásadní problém reprízovosti jednotlivých titulů, které jsou odehrány v šesti představeních (včetně premiér) během jednoho týdne. Vynaložená práce i zájem publika by zasloužily podstatně větší reprízovost ve výrazně delším časovém období a odstupech jednotlivých repríz.

157

DOTAZNÍK K DIPLOMOVÉ PRÁCI: KŘÍŽ, David. Komorní opera Hudební fakulty JAMU v Brně a její produkce poslední dekády. HF JAMU v Brně, 2015 ODPOVĚĎ: doc. MgA. Mgr.Tomáš Krejčí – umělecký vedoucí Komorní opery HF JAMU v Brně. 1. Jaký je váš vztah ke Komorní opeře? (Když se řekne Komorní opera HF JAMU v Brně, co se vám vybaví?) V prvé řadě je komorní opera má práce na celý úvazek. Věnuji tomuto úkolu velkou část svého času a myšlenek. Rozsah je velice široký. Kromě samotné dramaturgie, organizačních úkolů, nastudování celého díla až po veřejnou realizaci je mou povinností řešit i množství drobných a zdánlivě nepatrných problémů vyplývajících ze skutečnosti, že tato práce je vždy komunikací s lidmi. Propojuje život studentů i pedagogů. Na této platformě se setkávají různé umělecké profese, které mají svá specifika. Opera jako hudebně dramatická forma uměleckého vyjádření je zcela zvláštní strukturou, která se velice svébytně realizuje a vytváří. Mým základním pravidlem je dát co největší prostor právě studentům a jejich uměleckým záměrům, aby zkušenosti nabyté v praxi byly pro ně důležitou stránkou v jejich další umělecké práci. Tento záměr zdánlivě přenášející odpovědnost na posluchače je však velice náročný i pro pedagogické vedení jednotlivých oborů zapojených do realizace. Vytváří se tak nová struktura vztahů a problémů, které vyplývají z této situace. Pokud chce člověk vše skutečně řešit a jak se říká „být u toho“, je to někdy náročné. Přesto je to pro mne vždy výzva, protože jednotlivé osobnosti studentů, kteří přicházejí, jsou vždy novou a neopakovatelnou zkušeností a inspirací. Člověk má možnost se neustále učit a každé nové setkání a nápady jsou dalšími podněty v jeho umělecké i pedagogické práci. 2. Co je pro Vás největším úspěchem (popř. úspěchy) Komorní opery HF JAMU v Brně za posledních deset sezón? Mým největším úspěchem je v podstatě každé nové představení, které jsme spolu se studenty byli schopni vytvořit. Chvíle, kdy dojdeme společně až na práh premiéry, je pro nás pro všechny krásným zážitkem a dosažením cíle, ke kterému jsme směřovali. Ne vždy je cesta snadná, s některými studenty a realizátory není pokaždé společná práce jednoduchá a bez problémů, ale jak to bývá, dítě, které nám přineslo nejvíce starostí a zápasů pak nejvíce milujeme. 3. Co je pro Vás největším nedostatkem, problémem Komorní opery HF JAMU v Brně, který čeká na své vyřešení, zlepšení? Myslím, že největším nedostatkem naší práce je vlastní sobectví a pýcha, vždy přítomné v jakémkoli společenství lidí, kteří se snaží spolu komunikovat a vytvářet nějaké hodnoty. Vidění reality pouze pohledem vlastního já je problémem každého

158

z nás a potřebujeme všichni tuto skutečnost poznat a pracovat na jejím odstraňování. Tato cesta nemá konce, ale je třeba se po ní vždy vydávat znovu a znovu a nenechat se odradit ani neúspěchem nebo neporozuměním v našem okolí. Myslím, že se to vyplatí.

159