ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ zpracovaný podle RVP ZV. Základní škola Písečná u Jeseníku. Písečná 76

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ zpracovaný podle RVP ZV

Základní škola Písečná u Jeseníku Písečná 76

1

Identifikační údaje

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání 1.1

Předkladatel a zřizovatel

Název školy:

Základní škola a Mateřská škola Písečná u Jeseníku, příspěvková organizace

Sídlo školy:

790 82 Písečná 76

Ředitelka školy:

Dana Brašíková – statutární orgán právnické osoby

Kontakt:

Tel.: 584 423 107 Mobil: 731 523 782 e-mail: [email protected] www.zs-pisecna.cz

Právní norma:

právní subjekt – příspěvková organizace (od 1. 1. 2003)

IČO:

70 988 315

IZO:

120 500 370

Zápis v obch. rejstříku: u Krajského soudu v Ostravě, odd. Pr, složka 672 Zřizovatel:

1.2

Obec Písečná Tel.: 584 423 122 e-mail: [email protected] www.pisecna.cz

Platnost dokumentu

23. června 2008, č.j. 27/2008

2

Charakteristika školy

Úplnost a velikost školy Škola je málotřídní s 1. – 5. postupným ročníkem a s velice příjemným rodinným prostředím. Vzdělává okolo 50 dětí, průměrná naplněnost tříd je 14 žáků. Výuka probíhá ve 3 třídách od 1. do 5. ročníku. Kapacita školy je 120 dětí. V současné době má škola minimum dojíždějících žáků. Budova školy je umístěná ve středu obce na okraji návsi. Přístup k ní je bezpečný ze všech stran. V jejím okolí je travnatá plocha pro další využití.

Vybavení školy Budova základní školy má čtyři plně vyhovující učebny pro výuku 1. – 5. ročníku, z toho jedna slouží jako informační centrum školy, ve kterém je dostatečné materiální počítačové vybavení. Knihy žákovské knihovny jsou umístěny v jednotlivých třídách. Knihy učitelské knihovny jsou umístěny ve sborovně. Vede se přesná evidence všech knih elektronickou cestou. V budově je zařízená místnost školní družiny pro relaxaci a zájmové vyžití dětí po vyučování. Dále je ve škole zařízená místnost na keramickou dílnu. Škola nemá vlastní vývařovnu obědů, ale má školní jídelnu s výdejem stravy. Ta se dováží z Mateřské školy v obci. K uložení pomůcek slouží dva kabinety. Součástí areálu školy je dětské hřiště. Jako tělocvična slouží objekt Kulturního domu v obci. Materiální vybavení školy je dostatečné.

Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má 6 členů, z toho 4 učitelky a 2 vychovatelky. Padesát procent pedagogického sboru je plně kvalifikovaných a ostatní si doplňují vzdělání formou studia a absolvováním školení a seminářů. Ve škole je ustaveno Metodické sdružení, které spolupracuje s MS školy v Supíkovicích a České Vsi, kam žáci odcházejí na druhý stupeň ZŠ. Ve škole pracuje metodik prevence sociálně patologických jevů podle vypracovaného plánu. Všichni učitelé absolvují vybraná školení a semináře, seznamují se s odborným tiskem a odbornou literaturou.

Charakteristika žáků Všichni žáci jsou děti z obce. Dojíždějící žáci jsou spíše výjimkou. Škola se snaží provozní dobou školní družiny a nabídkou zájmových kroužků zajistit vyžití žáků po vyučování. Také jsou vytvořeny podmínky pro činnost pobočky ZUŠ přímo v budově školy. Děti, které navštěvují 5. ročník soustavně připravujeme na plynulý přechod do škol v blízkém okolí. Děti, které mají zájem o studium na nižším gymnáziu, připravujeme na přijímací řízení.

Dlouhodobé projekty a spolupráce Základní škola každoročně plánuje pro děti spoustu společenských a kulturních akcí, které jsou výsledkem usilovné práce učitelů, ale zároveň zábavou pro děti. Tyto akce máme zařazené do Celoročního plánu a snažíme se je pro větší zajímavost obměňovat. Základní škola úzce spolupracuje s mateřskou školou, se kterou pořádá každoročně pouštění darků, vynášení Morany, den otevřených dveří MŠ a ZŠ a zdobení stromečku v době Adventu. Další spolupráce s MŠ je v rovině odborné. Uskutečňují se návštěvy učitelů ZŠ v MŠ na hodinách řízené práce, děti z MŠ chodí na návštěvu ZŠ, učitelky z MŠ jsou přizvány na Metodické sdružení k řešení odborných problémů dětí. Žáci obou zařízení zajišťují kulturní program na akcích Školské a kulturní komise v obci, Svazem žen v obci, popřípadě využijí nabídek jiných organizací. Žáci se účastní mnoha zajímavých besed, exkurzí a výletů. Škola spolupracuje se sdružením Lacerta, místní knihovnou i s knihovnou v Jeseníku, Vlastivědným muzeem v Jeseníku a využívá nabídek divadelních představení v Jeseníku. V rámci vyučování se účastní plavecké výuky, cvičení v přírodě a dopravní výchovy. Každý rok je pro žáky připravena nabídky zájmových útvarů, které vedou učitelky i občané z obce. Škola se snaží aktivně zapojit do nejrůznějších projektů společně s dalšími subujekty. Projekty slouží ke zvelebení školy nebo jejího okolí ( 2008 – Jak děti pomohly své škole; 2009 – Naučná stezka-Mokřad Písečná).

Mezinárodní spolupráce Škola nemá navázánu mezinárodní spolupráci ani se nepodílí na mezinárodních projektech. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči se neustále zlepšuje. Rodiče mají veškerý přístup k informacím o škole na webových stránkách, o vývoji prospěchu a chování svého dítěte na individuálních třídních schůzkách, účastí ve výuce, na školních akcích a výletech. Při škole je zřízena Školská rada, která umožňuje zákonným zástupcům podílet se na správě školy. Škola také spolupracuje s Pedagogicko psychologickou poradnou v Jeseníku.

3

Charakteristika školního vzdělávacího programu „Pomáháme si navzájem, protože se tím více naučíme.“

Zaměření naší školy

1. Učíme se jeden od druhého.

„ Kdyby škola neměla svá pravidla, tak by tu byl strašný hluk a nepořádek“

2. Moje škola - moje pravidla. 3. Učitel = partner, pomocník 4. Učíme se na základě zkušeností.

5. Smysluplnost + svobodná volba postupu prá+ spolupráce = 3 S vnitřní motivace 6. Známkování nám bere vlastní smysl učení. „Každá zkušenost je dobrá, i ta špatná.“

7. Škoda každého slova, které řekne učitel místo nás 8. Učím se zodpovědnosti sám za sebe.

„ Učíme se sami pro sebe.“

9. Dejte nám příležitost, abychom prožili radost z úspěchu. 10. Všichni se můžeme určité věci naučit, ale ne stejným způsobem a ve stejnou dobu.

„Každý potřebuje svůj čas“

4

Výchovné a vzdělávací strategie a metody

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člověka. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj začátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Osvojování klíčových kompetencí nelze tedy na úrovni základního vzdělávání považovat za ukončené, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ přípravy žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Učivo je chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získávání schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.

Klíčové kompetence Kompetence k učení Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní vzdělávání

     

Kompetence k řešení problémů Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

   

Kompetence komunikativní Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

    

Kompetence sociální a personální Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci druhých i svou vlastní

  

dáváme důraz na čtení s porozuměním, práci s textem a vyhledávání informací vytváříme podmínky pro zažití úspěchu u každého žáka žáky vedeme k sebehodnocení žáky vedeme k organizování různých soutěží a jejich hodnocení pomáháme jim při vytváření vlastních materiálů žáci se zúčastňují soutěží

Využíváme pro výuku úlohy z praktického života Žáci pracují s informacemi získanými z nejrůznějších zdrojů – tištěné, ústní, mediální, počítačové Žáci mají možnost prezentovat své výsledky v obecním Zpravodaji Pořádáme celoškolní projekt, kde žáci různých ročníků navzájem spolupracují Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a dalšími lidmi ve škole i mimo školu Učíme žáky obhajovat svůj názor, své řešení Podporujeme přátelské vztahy ve třídách a ve školní družině Pořádáme celoškolní projekt na podporu této kompetence Začleňujeme metody kooperativního učení a vedeme děti ke spolupráci Během vzdělávání mimo jiné používat skupinovou práci, vzájemnou pomoc při učení Sociální kompetenci vyvozujeme při praktických cvičeních v hodinách nebo při vedení kolektivu pomocí odborníků Vedeme žáky k respektování pravidel, které si sami vytvoří

Kompetence občanské Rozvíjet u žáku svobodu a zodpovědnost s právem využívat svých práv, ale zároveň plnících si své povinnosti Kompetence pracovní Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti

      

V třídních kolektivech si žáci stanovují pravidla chování Pravidla chování jsou v souladu se Školním řádem Vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů národnostních a kulturních Je kladen důraz na enviromentální výchovu Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do pracovních činností Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení svých schopností s možností jejich uplatnění Pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků sebedůvěru ve vlastní schopnosti

5.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných: Identifikace nadání Škola si je vědomá značného rozpětí v nadání jednotlivých žáků, toho, že mnoho žáků je zaměřeno jednostranně a mimořádné nadání v jedné oblasti může být u řady z nich vyvažováno nezájmem či nižšími schopnostmi v oblasti jiné. Proto škola v této oblasti spolupracuje s PPP v Jeseníku pro diagnostikování talentovaného dítěte. Vyučující dále vycházejí z řady doplňujících metod – pozorování žáků, rozbor jejich písemných prací, studijní výsledky, pohovor se žáky, příp. jejich rodiči, porovnání výsledků testů s dosahovanými studijními výsledky atd.

Metody práce Maximální možnou měrou uplatňujeme možnosti inkluzívního vzdělávání, tedy vzdělávání, které se snaží být individualizované a vnitřně a podle možností a potřeb diferenciované. Využívá kombinace řady možností, jejichž vhodnost a účelnost se liší podle jednotlivých předmětů, věku žáků a často i podle konkrétního stavu v dané třídě. Mezi aplikované možnosti patří zejména:   



Dělení předmětů na rychlejší a pomalejší skupiny Tuto možnost využíváme tam, kde je v ročníku více talentovaných žáků Věkově smíšené skupiny Tuto formu vnější diferenciace využíváme především ve spojených ročnících nebo při celoškolních projektech Individuální přestup o ročník výš Víme, že stejné stáří nemusí být zárukou stejných schopností, že mentální věk se u výjimečných dětí může od fyzického významně lišit. K tomuto řešení přistupujeme zejména u žáků s relativně vyrovnanou strukturou nadání, jimž přestup do vyššího ročníku pomůže k integraci do kolektivu mentálně bližších spolužáků a odpovídá i úrovni a schopnostem ve většině vyučovacích předmětů Nabídka kroužků a aktivit Protože ani metody diferenciace nepostačují v rámci povinných předmětů k uspokojení specifických vzdělávacích potřeb řady žáků, doplňuje učební plán nabídkou kroužků. Tam, kde z personálních, ekonomických a dalších důvodů nemůžeme vlastními silami uspokojit poptávku žáků po těchto aktivitách, spolupracujeme s centry volného času a ZUŠ. Tak abychom žákům zájem vždy uměli nasměrovat do konkrétní odpolední aktivity a kroužku.



Vytvoření individuálního plánu práce v předmětech, kde to bude odpovídat potřebám jednotlivých žáků. (Není totéž co individuální studijní plán). Tento plán má formu dohody mezi učitelem a žákem a je pravidelně kontrolováno jeho plnění a obsah na základě kontroly korigován.



Diferencování náročnosti zadávaných úloh – principem je, aby nadaní žáci nedostávali větší objem stejně náročných úloh, ale aby dostávali specifické úlohy, jejichž náročnost odpovídá jejich individuální úrovni a vzdělávacím potřebám. Preferujeme v takových případech úlohy



 



zajímavé, neobvyklé, takové, které mimořádně nadaného žáka se zájmem o předmět lákají a motivují k nadstandardnímu výkonu. Zařazování projektů, vytváření projektových plánů a skupin. Projekty jsou zpravidla realizované jako týmové mezioborové práce, odpovídá-li to jejich charakteru, tak zadávané napříč věkovými ročníky. Vedeme žáky k tomu, aby práce na takových projektech rozvíjela jejich pracovní i sociální kompetence a aby se učili nalézt si v pracovním týmu pozici, ve které budou moci podávat výkon odpovídající jejich individuálním schopnostem a zájmům. Motivace žáků k účasti v soutěžích. Operativní vytváření diferencovaných skupin v rámci třídy a v rámci jednotlivých předmětů. Tyto skupiny jsou zpravidla vytvářeny učitelem, nebo na základě volby žáka, na omezené období, učitel si žáky seskupuje podle vlastních potřeb a umožňují mu práci podobnou práci učitele v málotřídní škole. Tyto formy umožňují např. opakování látky s částí třídy, zatímco jiná část třídy zpracovává prohlubující nadstandardní učivo. Využíváme nabídky Mensy ke společným hrám v rámci celoškolní akce Den plný her.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

Škola je otevřená žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním 

Žáky s vývojovými poruchami učení posíláme se souhlasem zákonných zástupců na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálního pedagogického centra (SPC). Na základě vyšetření a doporučení pak tyto žáky zařazujeme do reedukační péče, kde s dětmi pracují vyškolení pedagogové.



Reedukace specifických poruch probíhá v malých skupinkách, každý týden 1 vyučovací hodinu.



Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog, třídní učitel a další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy, je doplněna v případě potřeby dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci.



Vyučující reedukační péče vytváří pro každé dítě individuální reedukační program, podle kterého pracuje s dítětem během hodin reedukace. Žáci využívají vhodné pomůcky ke kompenzaci poruch učení. Děti s vývojovou poruchou učení, které nejsou vřazeny do reedukace, jsou umisťovány rovněž do běžných tříd. U každého takto vřazeného dítěte jsou vyučujícími dodržována opatření navrhovaná pedagogicko-psychologickou poradnou. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy.



Práce s těmito žáky v jednotlivých vyučovacích předmětech Dyslexie Český jazyk nevyvoláváme k hlasitému čtení před třídou  volíme text odpovídající vyspělosti čtenáře  upřednostňujeme ústní zkoušení před písemným  hodnotíme obsahovou stránku odpovědi  umožňujeme čtení s okénkem

Cizí jazyk  upřednostňujeme ústní zkoušení  zadáváme ke čtení kratší text  volíme formy zkoušení odpovídající schopnostem žáka  upřednostňujeme konverzaci  ponecháváme delší časový interval na zadanou práci Matematika  slovní úlohy řešíme po společném přečtení, za pomoci učitele  omezujeme řešení geometrických úloh zadaných širšími slovními instrukcemi Dysortografie Český jazyk  tolerantně hodnotíme písmo v sešitě  při upevňování gramatických pravidel uplatňujeme názor, zjednodušené gramatických pravidel  diktáty píšeme po předchozí přípravě, užíváme zkrácené formy diktátu  neopravujeme chyby červenou barvou  neklasifikujeme nedostatečné práce  preferujeme ústní zkoušení  nehodnotíme to, co žák nestihl vypracovat  předkládáme žákům upravené a předtištěné kontrolní práce  slohové práce zadáváme po domácí přípravě, kratšího rozsahu Cizí jazyk  zadáváme krácené části cvičení  upřednostníme ústní zkoušení  zadáváme ke čtení kratší text  volíme formy zkoušení odpovídající schopnostem žáka  upřednostňujeme konverzaci  ponecháváme delší časový interval na zadanou práci Matematika  slovní úlohy řešíme po společném přečtení, za pomoci učitele  nepožadujeme po žácích písemný zápis slovních úloh  předkládáme žákům předtištěné kontrolní práce  na časově limitovanou práci ponecháváme více času nebo zadáváme méně úloh  umožňujeme práci s názorem  využíváme práci u tabule pod individuálním dohledem Ostatní vyučovací předměty zápisy v sešitech požadujeme ve zkrácené verzi preferujeme ústní zkoušení hodnotíme obsahovou stránku, nikoliv úpravu a písmo při osvojování učiva vedeme žáky k práci s názorem ověřujeme u žáků pochopení zadaného úkolu

přehledy

Dyskalkulie Matematika  používáme názor – pomůcky, tabulky, přehledy  k výpočtům žáci používají kalkulátor, tabulku násobků  úlohy řešíme po společném přečtení, za pomoci učitele  klademe důraz na pochopení zadaného úkolu  poskytujeme dostatek času na početní operace (sčítání, odčítání, násobení, dělení)

Žáci s poruchami chování Pracujeme s dětmi, u nichž byla diagnostikována porucha chování. Vzdělávání těchto žáků probíhá ve třídách formou individuální integrace. Vyučující vychází z doporučení a opatření PPP. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Zabezpečení vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním    

na základě doporučení lékaře respektujeme zdravotní znevýhodnění žáka vyučující jednotlivých předmětů si vedou evidenci těchto žáků zvýhodnění je individuální v každém předmětu na doporučení lékaře žák není klasifikován nebo hodnocen v předmětu, ve kterém mu jeho zdravotní stav brání vykonávat činnosti v souladu s učebním plánem daného ročníku

Zabezpečení vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 

na základě individuálního rozboru situace konkrétního žáka učitel pracuje s celou rodinou



učitel pracuje s celý žákovským kolektivem, aby se předešlo negativním projevům ze strany splužáků učitel se řídí pokyny psychologa nebo odborného lékaře



Prevence sociálně patologických jevů Aktivity zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů svým obsahem spadají do témat ČAJS. Prevence je však spíše nespecifická, protože se zabývá zejména posilováním pozitivních vztahů v kolektivu třídy a odbouráváním vztahů nežádoucích. V rámci prevence zpracovává metodik prevence ve spolupráci s ředitelkou školy na každý školní rok “Minimální preventivní program“. Tento dokument obsahuje důležité informace o preventivních aktivitách v rámci výuky, o spolupráci pedagogického sboru při vyhledávání a řešení sociálně patologických jevů. Během školního roku pro žáky organizujeme besedy s policií. Žáci i rodiče mají možnost konzultace s metodikem dle domluvy. V případě výskytu problému spolupracuje metodik prevence podle jeho závažnosti s žákem, rodiči, třídním učitelem, vedením školy, s Centrem duševního zdraví, PPP ,sociálním odborem péče o dítě, policií aj.

6

Hodnocení žáků

Změna platná od 1.9.2010 – viz níže Cílem hodnocení žáka je      

Dát zpětnou vazbu Návod k odstranění nedostatků Posoudit individuální pokrok každého žáka Hodnotit chování Oslabit vnější motivace prostřednictvím známek Posilovat vnitřní motivaci – spolupráce, svobodná volba postupu, sebehodnocení (3S) i. Způsoby hodnocení žáka



1.,2. ročník

 hodnocení slovní ve všech předmětech



3.,4.,5. ročník

    

hodnocení slovní v předmětu : Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti

     

hodnocení známkou v předmětu: Český jazyk Anglický jazyk Matematika Člověk a jeho svět Informatika

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní škola Písečná u Jeseníku, příspěvková organizace

Změna ŠVP č. 1 platná od 1.9.2010 8

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Způsoby hodnocení žáka 

1.,2. ročník

 hodnocení slovní ve všech předmětech



3.,4.,5. ročník

 hodnocení známkami ve všech předmětech

Změna č. 1 byla schválena na pedagogické radě 24.6.2010

Formy hodnocení žáka  Slovní hodnocení se bude zaznamenávat do obvyklých dokumentů – Záznamníček, Deníček, Žákovská knížka, Týdenní plán apod.  Známky se budou zaznamenávat do obvyklých dokumentů s možností slovního doplnění, tzv. komentovaná známka od učitele i od žáka Dodatek: Při pololetním hodnocení se zaměřit na udělování Ocenění nebo Uznání, nepoužívat slovo pochvala. Oceňujeme a uznáváme schopnosti dětí! Knižní odměny nebo věcné dary dát jen za konkrétní čin, přístup k řešení problémů, pomoc někomu v něčem apod. Při závěrečném hodnocení na konci školního roku se zaměřit na zveřejnění jmen těch, kteří se dokázali nejvíce zlepšit za rok nebo půl roku ve všech předmětech nebo v některém. Upřednostnit v hodnocení schopnosti, které děti dosáhly ve všech oblastech. Zásady slovního hodnocení:       

Poskytovat zpětnou vazbu žákovi, jakým způsobem může dosáhnout lepších výsledků v problémových oblastech Učitel hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce Hodnocení je vždy adresné a osobně se obrací k tomu, komu je určeno – k žákovi Žák i rodiče jsou informováni formou aktuálních zápisů a jednou měsíčně i dopisem U žáků IV. a V. třídy jsou známky vždy čtvrtletně doplňovány osobním dopisem Hodnocením se stává žákovo portfolio Žáci si sami hodnotí svůj výkon slovním zápisem do obvyklých dokumentů nebo portfolia

Zásady sebehodnocení: -

Žák zná kritéria Hodnotí to, co v hodině udělal 1x za čtvrt roku vyznačí svůj pokrok do Informační knížky

Kritéria pro hodnocení a udělení známky: Běžná cvičení na doplňování v českém jazyce nebo výpočty v matematice: 0.1 Chyba jednička 2-3 chyby dvojka 4-6 chyb trojka 7-9 chyb čtyřka 10 a více chyb pětka nebo: podle náročnosti nebo délky úkolu: celé dobře půlka dobře celé špatně

jednička trojka pětka

nebo: zvláštní kritéria, která budou děti znát před splněním úkolu Řešení slovních úloh:

zápis, příklad, výpočet, odpověď chybí jedna položka chybí dvě položky chybí tři položky chybí vše

jednička dvojka trojka čtyřka pětka

Geometrie: hodnotí se čistota rysu, pochopení zadání, přesnost, správnost popisu 4. Vypracování slohové práce nebo projektu, práce ve skupině:  splníš úkol, je dostatečně dlouhý, něčím zajímavý, mimořádně se snažíš, máš zajímavé pomůcky nebo nápady, spolupracuješ co nejvíce, hledáš své způsoby řešení ………………………………………………………jednička  úkol splníš stejně svědomitě, ale má drobné nedostatky………………..dvojka  úkol splníš, ale nepochopíš zadání nebo ho uděláš nezodpovědně, na poslední chvíli nebo s velkým počtem gramatických chyb (sloh), ve skupině pracuješ jen tak na půl……………………………………………………trojka  úkol splníš nedbale, projekt má mnoho nedostatků nebo ve slohu mnoho chyb………………………………………………………………………čtyřka  úkol opakovaně nesplněn, odmítáš spolupráci, nechce se ti pracovat a připravovat materiál, rušíš ve skupině……………………………………pětka Když úkol nebo projekt jednou zapomeneš a pak hned přineseš, je možné k němu přihlédnout jako ke splněnému a hodnotit podle daných kritérií. ALE POUZE JEDNOU!

Čtenářská snaha    

přečti co nejvíce knih a prezentuj je před spolužáky čti i časopisy, vyber zajímavé články a prezentuj je snaž se vybrat si tu knihu, která by tě bavila veď si čtenářský deník

Co ještě se bude hodnotit – každý domácí úkol navíc, každá zajímavost přednesená nebo předvedená a vztahující se k učivu, veškerá snaha, která povede ke zlepšení výsledků nebo lepší spolupráci.

ii. Vztah slovního hodnocení a známky

Stupeň 1 (výborný) Ovládá bezpečně poznatky, fakta, pojmy, definice a chápe zákonitosti. Umí bez chyb přepsat, napsat, opsat, vyslovit. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Přesně používá pravidla. Samostatně a tvořivě používá osvojené poznatky a dovednosti. Má dobře rozvinuté logické myšlení. Ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Čtenářská gramotnost je na vysoké úrovni. Rozumí čtenému, vypráví obsah výstižně a v logickém sledu. Příprava na vyučování, plnění úkolů, projektů a prezentace je na vysoké úrovni a zcela samostatná. Stupeň 2 (chvalitebný) Ovládá s drobnými nedostatky fakta, definice a chápe zákonitosti. Umí částečně s drobnými chybami přepsat, napsat, opsat Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Přesně používá pravidla. Osvojené poznatky a dovednosti používá téměř samostatně, potřebuje občas poradit. Má dobře rozvinuté logické myšlení. Ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný s občasnými drobnými chybami. Grafický projev je přesný a estetický. Čtenářská gramotnost je na velmi dobré úrovni. Rozumí čtenému, vypráví obsah výstižně a v logickém sledu. Příprava na vyučování, plnění úkolů, projektů a prezentace je na velmi dobré úrovni a zcela samostatná. Stupeň 3 (dobrý) Má nedostatky v používání faktů, definic a chápání zákonitostí. Při intelektuální a motorické činnosti potřebuje poradit, vést, mít nápovědu. Často chybuje při opisu, přepisu, diktátě. Má nedostatky v používání pravidel. Osvojené poznatky a dovednosti nepoužívá vždy samostatně, potřebuje poradit, mít nápovědu. Nemá zcela dobře rozvinuté logické myšlení. Ústní a písemný projev má časté chyby, při upozornění je schopen je opravit. V grafickém projevu je velmi často nepřesný, písmo je neuspořádané. Čtenářská gramotnost má dobrou úroveň. Rozumí čtenému, ale nedokáže přesně a výstižně vyprávět obsah, přeskakuje děj. Příprava na vyučování, plnění úkolů, projektů a prezentace je na dobré úrovni, ale ne vždy samostatná.

Stupeň 4 (dostatečný) Má velmi časté nedostatky v používání faktů, definic a chápání zákonitostí. Při intelektuální a motorické činnosti si neporadí,potřebuje vést a poradit. Velmi obtížně a s dopomocí používá pravidla. Osvojené poznatky a dovednosti nepoužívá samostatně, potřebuje poradit, mít nápovědu. Nedokáže logicky myslet. Ústní a písemný projev má velmi časté chyby, je schopen je opravit s dopomocí. V grafickém projevu je velmi často nepřesný, písmo je neuspořádané. Čtenářská gramotnost má nízkou úroveň. Rozumí jen krátkým textům, nedokáže přesně a výstižně vyprávět obsah, přeskakuje děj. Příprava na vyučování, plnění úkolů, projektů a prezentace je na špatné úrovni, nesamostatná, není soustavná. Stupeň 5 (nedostatečný) Má velmi časté nedostatky v používání faktů, definic a chápání zákonitostí. Při intelektuální a motorické činnosti si neporadí ani s dopomocí. Nedokáže používat pravidla. Osvojené poznatky a dovednosti nedokáže nepoužít ani s dopomocí a nápovědou. Nedokáže logicky myslet. Ústní a písemný projev má velmi časté chyby, není schopen je opravit s dopomocí. V grafickém projevu je velmi často nepřesný, písmo je neuspořádané. Čtenářská gramotnost má velmi nízkou úroveň. Nerozumí čtenému, nedokáže vyprávět obsah, přeskakuje děj. Příprava na vyučování, plnění úkolů, projektů a prezentace je na velmi špatné úrovni, nesamostatná, není soustavná.