Školní vzdělávací program pro ZŠ Brno, Otevřená 20a
Škola pro život
Změnový list k Dodatku č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání „Škola pro život“ z 1. 9. 2012. Dodatek s účinností od 1. 9. 2013 Nahrazují se tyto termíny: Termín „Předkladatel školního vzdělávacího programu“ označením „Údaje o škole“. Slovo „rodiče“ termínem „zákonný zástupce“. Termín „školský zákon“ označením „zákon č. 561/2004 Sb.“. Termín „Směřuje k“ označením „předpokládá“. Termín „Režim dne“ označením „denní režim“. Termín „chápání“ označením „pochopení“. Termín „ČSR“ označením „Československo“. Termín „ČR“ označením „Česká republika“. Termín „Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí“ označením „Jazykové vyučování". Ruší se: V učivu předmětu Tvořivá výchova se ruší „práce na hrnčířském kruhu“. Celá kapitola 7 - Autoevaluace Ruší se celá strana 109. Jazyk a jazyková komunikace: Stávající učební plán anglického jazyka se nahrazuje novým.
Změnový list k Dodatku č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání „Škola pro život“ 1. 9. 2012. Dodatek s účinností od 9. 3. 2015 Ruší se: Struktura – obsah je nahrazen novou strukturou ŠVP Celá strana 11 – 16 a první odstavec na str. 17. Celá strana 22 – 25. Celá strana 224. Tabulky učebních osnov: Český jazyk: strany 36 – 48 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 49-68. Anglický jazyk: strany 70 – 80 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 81 – 94. Matematika: strany 97 – 107 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 108 – 123. Informatika: strana 125 je nahrazena novými tabulkami na stranách 126 a 127. Prvouka: strany 131 – 136 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 137 – 147. Přírodověda: strany 150 – 154 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 155 – 163. Vlastivěda: strana 165 – 168 je nahrazena novými tabulkami na stranách 169 – 176. Hudební výchova: strany 179 – 183 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 184 – 192. Výtvarná výchova: strany 194 – 196 jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 197 – 201. Tvořivá výchova: ruší se tabulky na stranách 203 – 205 a jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 206 – 211. Tělesná výchova: ruší se tabulky na stranách 213 - 219 a jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 220- 223 a 225 - 232. Pracovní výchova: ruší se tabulky na stranách 234 – 237 a jsou nahrazeny novými tabulkami na stranách 238-241. Doplněno: Strana 7- věta – „Tato verze je verzí včetně Dodatku č. 1 z 1. 9. 2013, č. j. 50/2015 a Dodatku č. 2 z 9. 3. 2015, č. j. 95/2015“ Strana 19 – doplněna kapitola Inkluzivní vzdělávání - poslední věta. Celá strana 20 a 21 – kapitola 3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V celém dokumentu doplněno slovo „Člověk a svět práce“ Věta na str. 33 – „V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, podle vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy.“ Na str. 34 – doplněna časová dotace „1. – 2. ročník 7 hodin týdně + 1 disponibilní 3. ročník 8 hodin týdně + 1 disponibilní, 4. ročník 7 hodin týdně, 5. ročník 6 hodin týdně“
Na str. 34 – doplněno: „vzdělávací obsah je rozdělen do tří složek: Komunikační složka a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova“. Na str. 243 – 274 doplněna pravidla hodnocení žáků
Změnový list k Dodatku č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání „Škola pro život“ 1. 9. 2012. Dodatek s účinností 1. 9. 2016 Ruší se: První tři odstavce v kapitole 3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V kapitole 4.1 Tabulace učebního plánu I. stupně se ruší třetí odstavec. V kapitole M) Klasifikační pokyny pro žáky studující v zahraničí se ruší text od slova žák po slovo přezkoušení. Doplněno: V kapitole 1.4 Platnost dokumentu doplněna tato věta: Dodatek č. 3 z 15. 7. 2016, č. j. 196/2016. Dodatek č. 3 byl schválen školskou radou dne: ………………... V kapitole 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami doplněn 5 a 6 odstavec. Celá kapitola 3.3.1. Pojetí vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními. Celá kapitola 3.3.2 Systém péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními ve škole. Celá kapitola 3.3.3 Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními. Název kapitoly 3.4 o slova: nadaných a Celá kapitola 3.4.1 Pojetí péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole. Celá kapitola 3.4.2 Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole. V kapitole 4.1 Tabulace učebního plánu I. stupně se v tabulce upravily disponibilní hodiny. A přidaly se 2 první odstavce pod tabulku. V kapitole 5.1 Český jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) ruší časová dotace a je nahrazena výrazem 6 hodin týdně + 2 disponibilní. V kapitole 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků je doplněn v 9 bodě slova: i žáků nadaných a mimořádně nadaných. A je doplněn celý 12 bod. V kapitole H) Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je doplněna první věta. V kapitole 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků je doplněn 11 a 12 sloupeček. V kapitole M) Klasifikační pokyny pro žáky studující v zahraničí byl doplněn text od slova žák po slova vyučovacího jazyka. Na konci doplněn slovníček použitých výrazů.
1.
Identifikační údaje ............................................................................................................................................. 7 1.1 Název programu .................................................................................................................................................... 7 1.2 Údaje o škole .......................................................................................................................................................... 7 1.3 Zřizovatel............................................................................................................................................................... 7 1.4 Platnost dokumentu ............................................................................................................................................... 7
2.
Charakteristika školy ......................................................................................................................................... 8 2.1 Úplnost a velikost školy ......................................................................................................................................... 8 2.2 Charakteristika pedagogického sboru ..................................................................................................................... 8 2.3 Dlouhodobé projekty .............................................................................................................................................. 8
3.
Charakteristika školního vzdělávacího programu ..................................................................................... 11 3.1 Zaměření školy..................................................................................................................................................... 11 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie........................................................................................................................... 11 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................................ 14 3.4 Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných................................................................................ 19 3.5 Začlenění průřezových témat............................................................................................................................... 22
4.
Učební plán ........................................................................................................................................................ 29 4.1 Tabulace učebního plánu I. stupně ...................................................................................................................... 29 4.2 Poznámky k učebnímu plánu: .............................................................................................................................. 29
5.
Učební osnovy: .................................................................................................................................................. 30 5.1 Český jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) ......................................................................................................... 30 5.2 Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) .................................................................................................... 52 5.3 Matematika (Matematika a její aplikace) ............................................................................................................. 67 5.4 Informatika (Informační a komunikační technologie) .......................................................................................... 85 5.5 Prvouka (Člověk a jeho svět) ................................................................................................................................ 88 5.6 Přírodověda (Člověk a jeho svět) ........................................................................................................................ 102 5.7 Vlastivěda (Člověk a jeho svět)........................................................................................................................... 113 5.8 Hudební výchova (Umění a kultura) ................................................................................................................. 122 5.9 Výtvarná výchova (Umění a kultura) ................................................................................................................ 133 5.10 Tvořivá výchova (Umění a kultura; Člověk a svět práce) ................................................................................ 139 5.11 Tělesná výchova (Člověk a zdraví) ................................................................................................................... 146 5.12 Pracovní výchova (Člověk a svět práce) ........................................................................................................... 159
6.
Hodnocení žáků výsledků vzdělávání žáků .............................................................................................. 164 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků .............................................................................................................................. 164
Slovníček použitých výrazů .................................................................................................................................... 196
1. Identifikační údaje 1.1 Název programu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život“.
1.2 Údaje o škole Základní škola Brno, Otevřená 20a, 641 00 Brno Název organizace: Základní škola Brno, Otevřená Adresa: Základní škola Brno, Otevřená 20a, 641 00 Identifikační číslo: 49466208 IZO: 049466208 Ředitel školy: Mgr. Dagmar Šenbergerová Kontakt: Telefon: 511 119 156 E-mail:
[email protected] www.zszebetin.cz
1.3 Zřizovatel Název organizace: MČ Brno-Žebětín, Křivánkovo nám. 35 Adresa: Křivánkovo nám. 35, 641 00 Brno Identifikační číslo: 44992785-25 Telefon: 546 217 110 E-mail:
[email protected] Starosta: Ing. Vít Beran
1.4 Platnost dokumentu Tato verze školního vzdělávacího programu „Škola pro život“ je platná od 1. 9. 2012. Součástí tohoto programu je školní vzdělávací program pro školní družinu, který byl zpracován v souladu se školským zákonem. Tato verze je verzí včetně Dodatku č. 1 z 1. 9. 2013, č. j. 50/2015 a Dodatku č. 2 z 9. 3. 2015, č. j. 95/2015. Dodatek č. 3 z 15. 7. 2016, č. j. 196/2016. Dodatek č. 3 byl schválen školskou radou dne: 31. 8. 2016.
............................... datum
.............................
................................
razítko školy
podpis ředitele
7
2. Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy Úplnost a velikost školy: Základní škola Brno, Otevřená, je školou neúplnou, bezbariérovou, pouze pro žáky 1. stupně, která nabízí základní vzdělání pro žáky z městské části Brno-Žebětín i z okolních městských částí. Škola je vhodně situována, blízko MŠ Žabka, v klidné zóně stranou dopravního ruchu. Kapacita školy je 300 žáků. Součástí školy je školní družina s kapacitou 120 žáků, která uskutečňuje zájmové vzdělávání pro žáky 1. stupně. Součástí základní školy je školní jídelna, která poskytuje stravování žákům školy. Od září 2015 je součástí školy i školní hřiště, které je tvořeno dvěma sektory. Sektorem sportovním (běžecká dráha s hodem do dálky, skok daleký a hřiště na míčové a jiné sporty) a oddychovým, tvořeným třemi herními prvky, otevřeným ohništěm a altánem. Vybavení školy: ZŠ Otevřená vyučuje v jedné budově, která se nachází v oploceném areálu s centrálním shromažďovacím místem a zelení. Škola disponuje 16 učebnami, z nichž jedna je jazyková učebna, jedna učebna výpočetní techniky, čtyři učebny praktického vyučování – keramika, cvičná kuchyňka a dvě dílny. V prostorách školní družiny se nachází multifunkční prostor pro výuku čtení, hudební výchovy a multimediální výchovy. Dále má škola k dispozici dvě tělocvičny. Po materiální stránce je škola velmi dobře vybavena pomůckami, audiovizuální technikou a výpočetní technikou. Pro zajištění pitného režimu mají žáci k dispozici pitné fontány na centrálních chodbách.
2.2 Charakteristika pedagogického sboru - velikost sboru: pedagogický sbor má 17 až 22 členů - kvalifikovanost: kvalifikovanost sboru se pohybuje v rozmezí 80%-100%
2.3 Dlouhodobé projekty Dlouhodobé projekty, spolupráce s rodiči a jinými subjekty: Základní škola MČ Brno-Žebětín má dlouhou tradici, vznikla jako řada jiných škol u farních kostelů před třicetiletou válkou na Křivánkově náměstí 11. Byla to tradiční jednopodlažní cihlová budova se sedlovou střechou. V roce 1879 byla na místě této školy postavena nová, poschoďová, dvoutřídní škola s bytem pro učitele a hasičským
8
skladištěm. V roce 1904 k ní přibyla ještě nová dvoutřídní škola na ulici Kohoutovická. Pro nárůst dětí bylo nutné v letech 2009 a 2011 vybudovat nové učebny na Křivánkově náměstí 35. 1. září 2012 byla slavnostně otevřena nová školní budova na ulici Otevřená. Logem této nové školy jsou otevřené dveře, které mají symbolizovat:
otevřenost a důvěryhodnost otevřenost dětem a rodičům otevřenost novým poznatkům a podnětům
Prioritní oblasti činnosti školy:
škola rodinného typu výuka anglického jazyka od 1. třídy multikulturní výchova – integrace žáků jiných národností do běžných tříd, jejich jazyková příprava a bezproblémové začlenění do třídních kolektivů tradiční akce školy spolupráce se zřizovatelem školy – účast žáků na kulturních, sportovních a společenských akcích pořádaných městem spolupráce s místními organizacemi různorodá nabídka vyučovacích metod a postupů – prvky daltonského vyučování, činnostní učení, interaktivní vyučování široké spektrum zájmových kroužků výchovné poradenství – spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou při řešení výchovných a vzdělávacích problémů žáků spolupráce s okolními plně organizovanými základními školami kvalitní příprava žáků pro přestup na druhý stupeň ZŠ a víceletá gymnázia pravidelné besedy s odborníky v oblasti prevence sociálně patologických jevů – drogy, šikana, kyberšikana, dětská kriminalita výchova dětí k pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí integrace dětí se specifickými poruchami učení a chování vyhledávání a péče o nadané a talentované žáky účast žáků na soutěžích a olympiádách pořádání exkurzí, výletů a škol v přírodě v tuzemsku i zahraničí návštěvy muzeí, městské knihovny, galerií, divadelních a filmových představení bohaté sportovní vyžití žáků – sportovní dny, projekty školní projekty v oblastech prevence, EVVO, sportu, tvořivé činnosti
9
Škola je zapojena do:
Asociace aktivních škol projektu „Férová škola“ Ligy lidských práv projektu „Rodiče vítáni“ Sítě brněnských otevřených škol
Škola disponuje stabilním, zkušeným a kvalifikovaným pedagogickým sbor. Pedagogičtí pracovníci se dlouhodobě a aktivně podílejí na vedení různých zájmových kroužků a mimoškolních aktivit. Pravidelně se vzdělávají a nově získané poznatky efektivně aplikují do výuky. Kvalita práce pedagogického sboru se projevuje v úspěšnosti našich žáků v přijímacím řízení na víceletá gymnázia, i ve velmi dobrých výsledcích v soutěžích a olympiádách. Škola nemá v současné době navázanou žádnou mezinárodní spolupráci.
10
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy ZŠ Otevřená si klade za cíl vychovávat a vzdělávat žáky školy tak, aby po ukončení prvního stupně ZŠ opouštěli školu vzdělaní, slušní a úspěšní žáci, kteří bez problémů přejdou na druhý stupeň ZŠ nebo na víceletá gymnázia. Pro zajištění tohoto cíle je nezbytné vytvořit ve škole přátelské, bezpečné a neohrožující prostředí pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu. Dále se předpokládá, že žáci pátého ročníku školy budou tvořivě a logicky myslet, řešit problémy, spolupracovat a zároveň brát ohled na individualitu, zodpovědně plnit své povinnosti a vhodným způsobem uplatňovat svá práva, aktivně používat mateřský jazyk a základy anglického jazyka, využívat pozitivní vztahy v chování, jednání a prožívání životních situací, napomáhat rozvoji a ochraně svého fyzického, duševního a sociálního zdraví, mít kladný postoj k duchovním hodnotám, vtaženi do problematiky humanitární pomoci, vedeni k životnímu stylu umožňujícímu trvale udržitelný rozvoj společnosti, znát život v EU a srovnáním s životem v naší vlasti vedeni k vlastenectví a vědomí národní identity.
3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Pro splnění cílů základního vzdělávání využívá škola následující výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence občanská Škola bude vést žáky: ke správnému posuzování krizových situací a k umění poskytnout, případně vyhledat účinnou pomoc k důslednému dodržování pravidel stanovených školním řádem, zákonů a společenských norem k zapojování se do mimoškolních a mimotřídních činností k péči o životní prostředí a k jeho aktivní ochraně k dodržování základních hygienických návyků a zdravému způsobu života k rozvíjení jejich kulturního a estetického cítění k uvědomování si nejen svých práv, ale i svých povinností k vlastenectví, k hrdosti na svůj region a na kulturní a historické dědictví k úsilí o odhalování a okamžité řešení jakýchkoliv zárodků sociálně patologických jevů ke ztotožnění se s principy trvale udržitelného rozvoje společnosti
11
Kompetence sociální a personální Škola bude vést žáky: k spolupodílení se na chodu školy k vzájemné spolupráci ke zdravému sebevědomí, sebedůvěře i sebekritice k toleranci (respektování jiného názoru, národnosti, víry atd.) a k dobrým mezilidským vztahům i učitele ke vzájemnému respektu a úctě k povědomí o spoluodpovědnosti za práci a činnost školy a její obraz na veřejnosti Kompetence k řešení problémů Škola bude vést žáky: k hledání různých řešení problému k rozvoji tvořivého myšlení k praktické aplikaci získaných vědomostí, dovedností, postojů ke spolupráci při řešení problému k uvědomění si důležitosti zpětné vazby k prezentaci a schopnosti obhajoby výsledků vlastních řešení Kompetence k učení Škola bude vést žáky: ke čtení s porozuměním k vyhledávání informací k tvořivosti k radosti z učení k sebehodnocení a objektivnímu hodnocení druhých k aplikaci vědomostí, dovedností, schopností a postojů v praktickém životě k dovednosti plánovat a organizovat si čas potřebný k učení a k dovednosti zvolit vhodnou strategii učení k vyhledávání informací a jejich kritickému hodnocení k umění realizace a prezentace výsledků jejich činnosti před kolektivem Kompetence komunikativní Škola bude vést žáky: ke kultivovanému verbálnímu a neverbálnímu projevu, k dovednosti vést dialog a vhodnou konverzaci k vyhledávání informací z různých zdrojů, k práci s nimi a k jejich hodnocení k používání metod, které je povedou ke vzájemné spolupráci k rozvíjení dovednosti obhajovat vlastní názor a respektovat názor druhých, k užívání vhodné argumentace k využití ICT při komunikaci k dovednosti vystupovat před skupinou lidí k umění naslouchat 12
k využívání informační gramotnosti jako součásti každého předmětu
Kompetence pracovní Škola bude vést žáky: k praktickému využívání získaných vědomostí, dovedností a postojů k vytváření povědomí společenské důležitosti práce k dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i mimo ni k objektivnímu hodnocení a posuzování výsledků práce k přizpůsobování se aktuálním pracovním podmínkám k hospodárnosti a ochraně majetku při všech činnostech k dodržování povinností, závazků a termínů k respektování autorských práv
Následující strategie učitelovy práce jsou společné všem vyučovacím předmětům. Jejich cílem je vést ve všech předmětech žáky k dosažení klíčových kompetencí. Oborové strategie k dosažení klíčových kompetencí jsou rozepsány u jednotlivých předmětů. Kompetence k učení Učitel: jako pravidelnou součást výuky zařazuje práci s různými informačními zdroji (pracuje s textem). vede žáky k dovednosti klást otázky. vede k práci s informacemi (k jejich kategorizaci, ověřování, kontroluje poznámky v pravidelných časových intervalech). vytváří ve třídě takové podmínky, díky kterým žáci mají předmět rádi. vede žáky k zpětné vazbě. vzbuzuje zvídavost žáků tím, že objasňuje smysl a cíl jejich učení. Opakuje, procvičuje. Používání nejrůznějších metod k uvědomění mezipředmětových vztahů (např. projekty). Podává žákovi zpětnou vazbu Kompetence k řešení problémů Učitel: poskytuje žákům prostor k samostatnému řešení úloh, vede je k různým variantám řešení. vede žáky k vypracování referátů či jiných samostatných výstupů. vede žáky k vyhledávání informací pracuje s chybou žáka, vede žáky, aby s ní i on sám dokázal pracovat. zadává k řešení takové úlohy, které mají spojitost se životem žáka. vede žáky ke společnému řešení problémů, k diskuzi a sebehodnocení a k vzájemnému hodnocení.
13
vede žáky k vytváření vlastních postupů řešení a k určení a k rozpoznání problémů.
Inkluzivní vzdělávání Základním principem inkluzivního vzdělávání je zapojení všech žáků do vzdělávacího procesu. V inkluzivní škole se všichni žáci bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění vzdělávají společně a učitelé tato jejich znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby vyrovnávají a odpovídají na ně různými opatřeními. Používají například diferencované výukové metody, využívají pomoci asistentů pedagoga či osobní asistence hendikepovaným žákům, upravují a redukují učivo dle potřeby jednotlivých žáků, atd. Cílem inkluzivní školy je především vzdělávat všechny děti společně a podporovat tak toleranci k odlišnostem a kooperaci mezi všemi žáky. Zároveň je v inkluzivní škole zajištěno odpovídající vzdělání všem dětem bez segregace do speciálních tříd a škol. V případě žáků-cizinců se jedná o postupný proces osvojování češtiny na komunikační úrovni a zároveň přístup k učivu prostřednictvím konkrétní slovní zásoby z daného předmětu. Inkluzivní vzdělávání je odpovědí na diverzitu ve všech jejích formách, jeho snahou je poskytnout všem dětem co nejlepší úroveň vzdělání nezávisle na podobě jejich specifických potřeb. Inkluzivní vzdělávání je přístup, který připisuje každému dítěti právo participovat ve výuce školy hlavního vzdělávacího proudu. Žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů (IVP), které jsou zpracovány na základě školního vzdělávacího programu a vycházejí ze specifických vzdělávacích potřeb žáků. Upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání. Na sestavení IVP se podílí: třídní učitel, vyučující příslušných předmětů, pedagogicko-psychologická poradna, zákonný zástupce, případně další odborníci. IVP schvaluje ředitel školy. Škola dlouhodobě spolupracuje s odborným poradenským zařízením – Pedagogicko-psychologickou poradnou Brno. Škola je zapojena do projektu Ligy lidských práv ČR „Férová škola“. Po splnění všech podmínek a po návštěvách pracovníku LLP nám byl udělen titul „Férová škola“.
3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zvláštní pozornost je věnována žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. žáků se zdravotním postižením (zdravotním postižením se rozumí dle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení a chování), žákům se zdravotním znevýhodněním (dle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám 14
učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání) a žákům se sociálním znevýhodněním (dle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova. Jejich vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a příslušnou vyhláškou. Na zajištění vzdělávání těchto žáků se podílí školní poradenské pracoviště, které pracuje ve složení: výchovný poradce, školní psycholog a metodik prevence. Třídní učitelé a jednotlivý vyučující zajišťují bezprostřední zabezpečení této výuky. Zákonným zástupcům žáků je nabízena pomoc školního poradenského pracoviště. U žáků s potřebou individuální asistence ve výuce je škola vždy připravena jednat o zajištění pedagogického asistenta. Chceme umožnit všem žákům kvalitní výuku, při které si každý najde svoji cestu za vzděláním. Všichni učitelé jsou kompetentní pomoci žákům rozvíjet jejich vnitřní potenciál a podporovat jejich sociální integraci, včetně studijního a pracovního uplatnění. Jsme připraveni i na pomoc žákům přicházejícím z jiné školy, z jiného ŠVP. Při podrobné psychologické a speciálně pedagogické diagnostice předpokladů a vzdělávacích potřeb dítěte, může umožnit nastavit vhodná opatření, jako je např. individuální vzdělávací plán. Ve škole nabízíme dílčí aktivity, jako jsou individuální konzultace či doučování, individuální integraci, skupinové vyučování. Dalším opatřením je jednoznačně zvýšená spolupráce s rodiči zaměřená na zvýšenou stimulaci dítěte a dostatečnou domácí přípravu a spolupráce s dalšími institucemi, jako je PPP, SPC, OSPOD, apod. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola a školské zařízení. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Zcela nově se popisují pravidla a průběhu tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka se SVP. PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným. 15
3.3.1. Pojetí vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Plán pedagogické podpory (PLPP) zpracovává škola pro žáka od prvního stupně podpůrných opatření a to na základě potřeb úprav ve vzdělávání nebo zapojení do kolektivu. S PLPP je seznámen žák, zákonný zástupce žáka a všichni vyučující. Obsahuje popis obtíží žáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. PLPP škola vyhodnocuje naplňování cílů nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování PO. Individuální vzdělávací plán (IVP) zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření a to na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP). Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. IVP vyhodnocuje ŠPZ dvakrát ročně. Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka se SVP. PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.
3.3.2 Systém péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními ve škole Podpůrná opatření prvního stupně slouží ke kompenzaci mírných obtíží ve vzdělávání žáka (např. pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítání, problémy se zapomínáním, drobné obtíže v koncentraci pozornosti atd.), u nichž je možné prostřednictvím mírných úprav v režimu školní výuky a domácí přípravy dosáhnout zlepšení. Zahrnují také podporu žáků z důvodu akcelerovaného vývoje školních dovedností. Úpravy ve vzdělávání žáka navrhují pedagogičtí pracovníci (většinou třídní učitel), který spolupracuje se školním poradenským pracovištěm a zákonnými zástupci žáka. Obtíže žáka jsou dále vyvolané zejména aktuálně nepříznivým zdravotním nebo psychickým stavem, případně se jedná o dlouhodobé problémy malého rozsahu a intenzity. Škola zohledňuje sociální status, vztahovou síť žáka a jeho sociální a rodinné prostředí. Podpůrná opatření směřují k naplňování speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které nevyžadují opatření s normovanou finanční náročností, přitom pokud jsou účelné, mohou podporovat žáka v celém průběhu jeho vzdělávání.
16
V případě podpůrného opatření pro žáky od 3. stupně podpory bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů, která je stanovena v RVP ZV pro 3. a 5. třídu. Budeme postupovat podle doporučení školského zařízení pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením.
3.3.3 Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Podmínky k zajištění podpůrných opatření. I. Pedagogický pracovník (většinou TU) provádí depistáž žáka, u kterého pozoruje výukové obtíže. II. Pedagogickou podporu, zvolené postupy a jejich vyhodnocování konzultuje se školním poradenským pracovištěm. III. Po uplynutí tří měsíců a vyhodnocení zvolených postupů, které nebyly účinné, vypracovává TU společně s pracovníky školního poradenského pracoviště PLPP, který pravidelně konzultuje a vyhodnocuje. IV. Prostředky pedagogické podpory žáka se týkají zejména didaktické úpravy průběhu vyučování a práce s učivem. Na pedagogické podpoře se podílejí pracovníci ŠPP. Pro podporu žákovy práce doporučujeme: -nastavení pravidel průběhu a struktury vyučovací hodiny (střídání forem a činností během výuky), - změna zasedacího pořádku či uspořádání třidy v rámci vyučovací jednotky a se zřetelem k charakteru výuky a potřebám žáka, - diferenciace výuky, skupinová a kooperativní výuka, - zohlednění postavení žáka ve třídě, - podpora rozvoje zájmů žáka. V. Materiální podpora se poskytuje podle podmínek školy. VI. Mění se pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.). Např. při vzdělávání žáků a autismem budeme spolupracovat se SPC při Základní škole, Brno Štolcova 16, 61800 Brno, se SPC při Základní škole a mateřské škole logopedické, Brno, Veslařská 234. Pracovníci školy jsou ochotni poskytovat konzultace podle potřeby a jednou za čtvrtletí může být na škole konáno konzultační odpoledne, určené pedagogům školy v rámci jejich DVPP. Také velmi těsná spolupráce bude s příslušným OSPOD, se kterým budou některé sporné otázky podrobně projednávány, škola by měla mít v OSPOD oporu. Dále s městskou části Brno – Žebětín a dalšími místními organizacemi.
17
VII. Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem, který
zároveň koordinuje jeho činnost, dále školním speciálním pedagogem, školním psychologem a školním metodikem prevence. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se školským poradenským zařízením. VIII. Je na zřeteli specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterými by mohly být například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin. Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami budou v naší škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména: a) v oblasti metod výuky: -
respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků
-
metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi
-
důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu
-
respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů
b) v oblasti organizace výuky: -
střídání forem a činností během výuky
-
u mladších žáků využívání skupinové výuky
-
postupný přechod k systému kooperativní výuky
-
v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka
c) zařazení předmětů speciálně pedagogické péče. Přehledu předmětů speciálně pedagogické péče. Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být v naší škole zařazeny podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory tyto předměty speciálně pedagogické péče: logopedická intervence pro žáky se závažnými poruchami řeči, práce s počítačem pro žáky s tělesným postižením. Mentorink pro žáky se specifickými poruchami chování. Vzdělávací obsah těchto předmětů bude přizpůsoben vzdělávacím možnostem a předpokladům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními v rámci IVP.
18
3.4 Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných Stejně velkou pozornost, kterou věnujeme dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, se snažíme věnovat i dětem mimořádně nadaným. Pozornost je věnována včasné identifikaci mimořádně nadaných žáků a poskytování odpovídající péče. Školní poradenské pracoviště spolupracuje v této oblasti s třídními učiteli, s učiteli jednotlivých předmětů a školským poradenským zařízením (pedagogicko-psychologickou poradnou). Učitelé se na výuku pečlivě připravují, musí umět reagovat velmi pružně na případné dotazy a postřehy. Nadaným dětem umožňujeme pracovat vlastním tempem, vytváříme pro ně ve škole vlídné prostředí. Pozornost je věnována nejen rozvíjení jejich talentu, vlastní aktivity a tvořivosti, ale i osobnostní výchově. Vedeme je k rovnému přístupu k ostatním dětem, učíme je i toleranci a ochotě pomáhat slabším žákům. Při výuce bývají tito žáci pověřováni vedením pracovních skupin. Mají možnost řešit problémové úlohy překračující rozsah základního učiva. Ve vyučování jsou v některých předmětech využívány formy vnitřní diferenciace. Pro mimořádně nadaného žáka může být na základě doporučení pedagogickopsychologické poradny vytvořen individuální plán, který využívá možnosti obohacování učiva a akcelerace vzdělávání (umožňuje např. žákovi zúčastnit se výuky některých předmětů ve vyšším ročníku). Podle potřeby je plán aktualizován a upravován.
3.4.1 Pojetí péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole Podobně jako u žáků se SVP jde o popis pravidel a průběhu tvorby, realizace a vyhodnocení PLPP a IVP mimořádně nadaného žáka. Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka. Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, je-li to účelné. IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Výchovný poradce po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP zástupci ředitele školy, který je zaznamená do školní matriky.
19
3.4.2 Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování bude spolupracovat třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka. Při sestavování IVP budeme vycházet z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Práce na sestavní IVP budou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP bude sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP bude termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, bude-li to účelné. IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Výchovný poradce po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP zástupci ředitele školy, který je zaznamená do školní matriky. Zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky. Je jím Školní poradenské pracoviště naší školy, které je tvořeno výchovným poradcem, školním speciálním pedagogem, školním psychologem a školním metodikem prevence. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se školským poradenským zařízením. Péče o nadané a mimořádně nadané žáky je koordinována školním speciálním pedagogem. Pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky školy (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.). Při vzdělávání nadaných či mimořádně nadaných žáků může naše škola spolupracovat s Menzou ČR a Pedagogickou fakultou MU Brno, případně jinou vysokou školou. Pracovníci institucí jsou ochotni poskytovat konzultace podle potřeby. Pedagogové naší školy se budou vzdělávat v této problematice v rámci DVPP. Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků jakými jsou například: -
předčasný nástup dítěte ke školní docházce;
-
vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech;
-
specializované třídy pro vzdělávání mimořádně nadaných žáků;
-
účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole;
20
-
občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka;
-
obohacování vzdělávacího obsahu;
-
zadávání specifických úkolů, projektů;
-
příprava a účast na soutěžích včetně celostátních a mezinárodních kol;
-
nabídka volitelných vyučovacích předmětů, nepovinných předmětů a zájmových aktivit.
21
3.5 Začlenění průřezových témat Začlenění tematických okruhů průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova do ročníků a předmětů Tematický okruh, ročník
1.
2.
3.
4.
5.
OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
Aj
ČJ
AJ
M
AJ
ČJ
M
M
HV
INF
HV
HV
HV
TŘV
HV
M
VV
VV
PRV Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí
TŘV
PV
AJ
AJ
AJ
ČJ
ČJ
PRV
ČJ
M
AJ
HV
TV
M
M
VV
HV TV
HV TV
HV
PV
VV
VV
Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly, sebeovládání - regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení
PRV
HV
HV
TV
TV
AJ
AJ
VV
HV
HV
ČJ
ČJ
PV
TV
TV
TV
Psychohygiena - dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích
PRV
ČJ
PRV
HV
HV
HV
ČJ
Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích
AJ
HV
HV
TV
TV
M
ČJ
PV
HV
M
HV
PRV
TV
TŘV
HV
TV
TV
VV
Poznávání lidí - vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí
AJ
AJ
AJ
PRV
ČJ
Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)
PRV
AJ
PRV
TV
AJ
ČJ
AJ
AJ
ČJ
PRV
HV TV
TŘV
SOCIÁLNÍ ROZVOJ
PRV
22
TV
Komunikace - řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci
AJ
AJ
AJ
ČJ
TV
ČJ
ČJ
M
TV
HV
M
HV
AJ
AJ ČJ
TV
PRV
TV
M
M
HV
INF
Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence
AJ
HV
HV
TV
M
M
M
M
TV
MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci
M
Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne
ČJ
M
M
M
PRV
INF
ČJ
PŘ INF
Začlenění tematických okruhů průřezového tématu Výchova demokratického občana do ročníků a předmětů Tematický okruh, ročník
1.
Občanská společnost a škola - škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se
23
2. ČJ
3. PRV
4. AJ
5. ČJ
správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)
PRV
ČJ
PRV
VL
VL
HV
ČJ
Formy participace občanů v politickém životě volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí
VL
VL
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti
Začlenění tematických okruhů průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech do ročníků a předmětů Tematický okruh, ročník
1.
Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy
AJ
2.
4.
5.
AJ
PRV
AJ
VL
ČJ
VV
M
AJ
M
VL
TV
Objevujeme Evropu a svět - naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
AJ
Jsme Evropané - kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže
ČJ
24
3.
AJ
ČJ
AJ ČJ AJ
VL
TV
TV
Začlenění tematických okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova do ročníků a předmětů Tematický okruh, ročník
1.
Kulturní diference - jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě
AJ
Lidské vztahy - právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umění vžít se do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy
AJ
2. AJ
3.
5.
AJ
VL
ČJ
AJ ČJ
AJ
ČJ
ČJ
ČJ
VL
Etnický původ - rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti - jejich rozpoznávání a důvody vzniku Multikulturalita - multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání
4.
ČJ VL
HV
Princip sociálního smíru a solidarity - odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty
25
AJ
ČJ
AJ
VL
ČJ
TŘV
TŘV
Začlenění tematických okruhů průřezového tématu Environmentální výchova do ročníků a předmětů Tematický okruh, ročník
1.
Ekosystémy - les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo - město - vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)
PV
Základní podmínky života - voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) Lidské aktivity a problémy životního prostředí zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích - zásady MOV); změny v krajině
2. PV
PRV
3.
4.
PRV
VL
PV
PŘ
PRV
AJ PŘ
PRV
26
AJ PRV
PV
5.
VL
(krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.) Vztah člověka k prostředí - naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)
PRV
AJ
VV
PRV HV VV PV
PV
PRV AJ
AJ ČJ
VV PV
PŘ
ČJ HV
Začlenění tematických okruhů průřezového tématu Mediální výchova do ročníků a předmětů Tematický okruh, ročník
1.
2.
3.
4.
5.
RECEPTIVNÍ ČINNOSTI Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; pochopení podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu
ČJ
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
ČJ
Stavba mediálních sdělení - příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění,
VV
27
ČJ
AJ
VV
M
VV
ČJ
INF
sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) Vnímání autora mediálních sdělení - identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu
VV
Fungování a vliv médií ve společnosti - organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti); role médií v politických změnách
ČJ
ČJ
ČJ
ČJ
PRODUKTIVNÍ ČINNOSTI Tvorba mediálního sdělení - uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení
ČJ
Práce v realizačním týmu - redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
TŘV
28
ČJ INF
ČJ TŘV
4. Učební plán 4.1 Tabulace učebního plánu I. stupně Časová dotace Oblasti
Hod.
21
22
25
25
25
118
14
1. ročník 7/+1 6/+2
2. ročník 7/+1 6/+2
3. ročník
4. ročník
5. ročník
Celk.
Z toho DH
8/+1
7/0
6
38
35
Anglický jazyk
0/+2
0/+2
3/0
3/+1
3/+1
15
6
Předměty Český jazyk
Jazyk a jazyková komunikace
53
Matematika a její aplikace
24
Matematika
4/0
4/+1
4/+1
5/0
5/0
24
2
Informační a komunikační technologie
1
Informatika
0
0
0
0
1/0
1
0
Prvouka
2/0
2/0
2/0
0
0
6
0
Vlastivěda
0
0
0
1/+1
1/+1
4
2
Přírodověda
0
0
0
1/0
1/0
2
0
1/0
1/0
1/0
1/0
1/0
5
0
1/0
1/0
1/+1
0/0
0/0
4
1
0/0
0/0
0/0
3/0
3/0
6
0
1/0
1/0
1/0
0/0
0/0
3
0
2/0
2/0
2/0
2/0
2/0
10
0
Člověk a jeho svět
Umění a kultura Člověk a svět práce; Umění a kultura Člověk a svět práce Člověk a zdraví
12
13
6 3 10
Hudební výchova Výtvarná výchova Tvořivá výchova Pracovní výchova Tělesná výchova
4.2 Poznámky k učebnímu plánu: Časová dotace může být upravena, popř. může být celý vzdělávací obsah vzdělávacího oboru nahrazen jiným v souvislosti s podpůrným opatřením dle § 16 odst. 2 písm. b) školského zákona. Úprava je specifikována v příslušné poznámce ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace v kapitole 5.1. Upravuje se počet hodin vyučovacího předmětu, který vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Místo původních 35 hodin je zavedeno 33 hodin. Dvě hodiny do počtu 35 budou čerpány z disponibilních hodin. Vzdělávací obsah se nemění, proto nebudou muset být učební osnovy z tohoto důvodu měněny. 29
Dle RVP ZV č. j. 15523/2007-22 ze dne 26. 6. 2007 byly upraveny minimální počty hodiny a disponibilní hodiny. Z disponibilní časové dotace 14 16 hodin bylo do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace zařazeno navíc 9 11 vyučovacích hodin, 2 vyučovací hodiny do oblasti Matematika a její aplikace, 2 vyučovací hodiny do oblasti Člověk a jeho svět a 1 vyučovací hodina do oblasti Umění a kultura. V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, podle vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy.
5. Učební osnovy: 5.1 Český jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět má na I. stupni následující časovou dotaci: 1. – 2. ročník 7 hodin týdně + 1 disponibilní 6 hodin týdně + 2 disponibilní 3. ročník 8 hodin týdně + 1 disponibilní 4. ročník 7 hodin týdně 5. ročník 6 hodin týdně V tomto předmětu je naším cílem vybavit žáka především takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení a rozumět jim. Žáci se učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe samých. Vzdělávací obsah tohoto předmětu má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohová výchova Jazyková výchova Literární výchova Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Český jazyk se stává nástrojem získávání většiny informací. 30
V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory na přečtené dílo. Učí se také rozlišovat fikci od skutečnosti. Žáci získávají takové poznatky a prožitky, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje a hodnotovou orientaci. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i psané podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. Pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a sjednocujícího činitele národního společenství. Rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti. Strategie výuky českého jazyka a literatury jsou naplňovány: Komunikační a slohová výchova Jazyková výchova Literární výchova. 1. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu. 2. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory o přečteném díle. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky. 3. Při výuce psaní získávají žáci psací dovednosti, rozvíjí čitelný a rychlý rukopis. 4. V Jazykové výchově získávají žáci dovednosti a vědomosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému logickému myšlení, které je základem pro srozumitelné vyjadřování. Český jazyka se tak stává nejen předmětem poznání, ale i nástrojem k získávání informací.
31
Předmět: Český jazyk a literatura (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák: respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
1. ročník
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Dodržuje pravidla rozhovoru Podílí se na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel a dovednosti pro vytvoření sebeúcty a úcty k druhým
Základní komunikační pravidla oslovení, zahájení a ukončení dialogu
Osobnostní a sociální výchova
Volí vhodné tempo řeči, správně dýchá
Nácvik přiměřeného tempa řeči a dýchání, správná výslovnost
Vypráví podle obrázků a podle obrázkové osnovy jednoduchý příběh
Vyprávění příběhu, orientace v prostoru, seřazení obrázků podle dějové posloupnosti
- rozvoj schopností poznávání
- seberegulace a sebeorganizace
v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh
porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti
- komunikace - mezilidské vztahy
Rozlišuje písmena tiskací a psací, malá a velká, rozlišuje pojem hláska a slabika, orientuje se v textu, rozumí čtenému textu
32
Čtení - praktické čtení - technika čtení, čtení pozorné Naslouchání – praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem)
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
Dodržuje základní hygienické návyky při psaní, zvládá techniku psaní
Mluvený projev - vyjadřování závislé na komunikační situaci (pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz a různé typy sdělení)
JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák:
Rozlišuje hlásky sluchem, užívá správné délky samohlásek, rozeznává začátek a konec věty
Písemný projev – základní hygienické návyky (správné sezení při psaní, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem)
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky
Ovládá tvary a sklon tahů písma, poznává písmena abecedy ve vztahu jim odpovídajícím hláskám
LITERÁRNÍ VÝCHOVA žák:
Zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, analýza a syntéza slov
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku Přednáší a čte vhodné literární texty Dokáže zpaměti recitovat báseň
Tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů
33
Předmět: Český jazyk a literatura (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV
2. ročník
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Správně dýchá a volí vhodné tempo řeči v krátkých mluvených projevech, ovládá techniku čtení, zná orientační prvky v textu
Čtení - praktické čtení – technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu Naslouchání - věcné naslouchání (pozorné, soustředěné) Rozvíjení znělého hlasu Procvičování čteného projevu
Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání - komunikace - psychohygiena - poznávání lidí - mezilidské vztahy - řešení problémů a rozhodovací dovednosti - hodnoty, postoje a praktická etika
Volí vhodné komunikační prostředky a výrazy
Mluvený projev - základy techniky mluveného projevu – dýchání, tvoření hlasu, výslovnost Výběr vhodných komunikačních prostředků a výrazů, zdvořilostní obraty – komunikační žánry: oslovení, pozdrav, poděkování, omluva
Osobnostní a sociální výchova - kreativita - sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace
Cvičení na správnou výslovnost
Výchova demokratického občana
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou
Správně používá slovní přízvuk a
34
výslovnost volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích
na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
vhodnou intonaci
Jazykolamy Nácvik tempa řeči a intonace
Správně a přesně se vyjadřuje Zvládá prosociální chování: pomoc v běžných školních situacích, vyjádření soucitu, zájem o spolužáky
Základy neverbální komunikace – seznámení se s mimojazykovými prostředky řeči – mimika, gesta
Samostatně vypravuje příběhy na základě vlastního prožitku
Vypravování
Umí napsat správný tvar všech písmen české abecedy a číslic Dbá na úpravu v sešitě
Automatizace psacího pohybu Odstraňování individuálních nedostatků písemného projevu Procvičování psaného projevu Procvičování tiskací i psací podoby písma
35
- občanská společnost a škola - občan, občanská společnost a stát
Osobnostní a sociální výchova - osobnostní rozvoj - kreativita
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - jsme Evropané - Evropa a svět nás zajímá - objevujeme Evropu a svět
JAZYKOVÁ VÝCHOVA žák: porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
Ovládá třídění slov podle jejich významu Vyhledává slova nadřazená, podřazená, souřadná, protikladná, synonyma a slova mnohoznačná Řadí slova podle abecedy Rozlišuje pojmy – slovo, slabika, hláska, písmeno
Umí tvořit jednoduchá souvětí za pomoci vhodných spojek
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena
Slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma Nauka o slově Abeceda Hláskosloví (samohlásky, souhlásky, dvojhlásky a slabikotvorné r, l, m) Věta - jednotka jazykového projevu Spojky
Určuje druhy vět podle postoje mluvčího, používá správnou intonaci
Odůvodňuje a píše správně i, í/y, ý po tvrdých a měkkých souhláskách Píše správně slabiky s -ě
Druhy vět podle postoje mluvčího (věta oznamovací, tázací, rozkazovací, přací)
Psaní y/ý po tvrdých souhláskách Psaní i/í po měkkých souhláskách
Odlišuje výslovnost a psaní párových souhlásek ve slovech
Písmeno ě: dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě
Užívá velká písmena ve vlastních jménech a na začátku vět
Souhlásky znělé a neznělé p-b, d-t, ť-ď, v-f, z-s, ž-š, h-ch
Osvojuje si pravopis znělých a
Vlastní jména
36
na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
neznělých souhlásek
Čte text dle svých schopností Přednáší zpaměti text přiměřený věku LITERÁRNÍ VÝCHOVA žák:
Reprodukce textu (vyjádření pocitu spokojenosti, radosti, sympatie, smutku, obav a hněvu)
Umí reprodukovat text a vyjádřit své pocity z přečteného
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
Zážitkové čtení a naslouchání Líčení atmosféry příběhu Volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu
Rozlišuje poezii a prózu Přednes básně nebo úryvku prózy Základní literární pojmy – literární druhy a žánry (rozpočitadlo, hádanka, báseň pohádka)
vyjadřuje své pocity z přečteného textu Jednoduše dramatizuje pohádku, báseň rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
37
Dramatizace pohádky, povídky
Předmět: Český jazyk a literatura (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích
3. ročník
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Čte plynule s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
Čtení pozorné, plynulé Čtení jako zdroj informací
Osobnostní a sociální výchova psychohygiena, komunikace
Čte s porozuměním, naslouchá mluvenému projevu a reaguje otázkami
Čtení vyhledávací
Mediální výchova kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti
Klíčová slova Spisovně se vyjadřuje ve větách Rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk Využívá základní komunikační dovednosti – představení se, vytvoření základních komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace Využívá možnosti nonverbální komunikace Vyjadřuje a usměrňuje základní city, pocity spokojenosti, radosti, sympatie, smutku, obav, hněvu Napíše jednoduché sdělení Umí popsat předmět
38
Spisovná a hovorová čeština Prosba, otázka, pozdrav, Poděkování, omluva Postoje těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky Plynulý a úhledný písemný projev Písemný projev – zacházení s grafickým materiálem, technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev)
Multikulturní výchova lidské vztahy (princip slušného chování, tolerance, empatie a vžití se do role druhého), kulturní diference (vlastní kulturní zakotvení, spisovatelé, básníci)
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev JAZYKOVÁ VÝCHOVA žák: porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
Umí telefonovat Umí napsat adresu, přání, pozdrav na pohlednici
Popis Přání Dopis Slohová osnova
Dokáže vyjádřit svůj názor a pocity souvislým mluveným projevem
Rozumí významu slov Porovná významy slov a rozpozná slova příbuzná
Nauka o slově Vyjmenovaná slova
Třídí slova podle významu Poznává slovní druhy
Slovní druhy
Třídí slovní druhy na ohebné a neohebné Určí slovní druhy Pozná předložky a umí je napsat s podstatným jménem Pozná podstatné jméno - umí určit rod, číslo, pád Pozná sloveso Ovládá souvislý mluvený projev a užívá správné gramatické tvary slov
39
Ohebné a neohebné slovní druhy Mluvnické kategorie podstatných jmen (rod, číslo, pád)
Tvarosloví
užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
Ovládá pravopis po tvrdých, měkkých a obojetných souhláskách Píše správně skupiny dě/tě/ně/bě/pě/vě/mě a slova s ú/ů Rozpozná znělé a neznělé souhlásky uvnitř slova Odůvodňuje a píše správně velká písmena v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování Rozlišuje názvy obcí a ulic a správně je píše
Určí základní skladební dvojici a Vytvoří souvětí
Souvislý mluvený projev Dialog Modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)
Vyjmenovaná slova Skupiny dě/tě/ně/bě/pě/vě/mě Znělé a neznělé souhlásky Velká písmena u vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování Pravopis – lexikální (měkké, tvrdé souhlásky a vyjmenovaná slova)
Větná skladba Věta jednoduchá a souvětí Základní skladební dvojice Spojovací výrazy, spojky
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
40
LITERÁRNÍ VÝCHOVA žák: vyjadřuje své pocity z přečteného textu
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
Umí vyjádřit své pocity z přečteného Využívá četbu jako zdroj poznatků
Volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu Vlastní výtvarný doprovod Zážitkové čtení a naslouchání
Rozlišuje prózu a poezii Zná základní literární pojmy
Poezie: báseň, rým, sloka, verš, rým, přednes, básník Próza: pohádka, povídka, bajka, postava, děj, prostředí, spisovatel
Reprodukuje text, jednoduše dramatizuje pohádku, povídku a báseň
Tvořivé činnosti s literárním textem
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
41
Předmět: Český jazyk a literatura (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
JAZYKOVÁ VÝCHOVA žák: porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová
Pozná slova jednoznačná a mnohoznačná Používá synonyma a slova protikladná Pozná slova citově zabarvená Umí rozlišit slova spisovná a nespisovná Najde ve slově kořen, příponu a předponu Rozlišuje pravopis předložek a předpon Pozná pravopis předpon roz-, bez-, vz-, a předložky bez Seznámí se s předponami ob-, v-, a pravopisem skupin bě/bje, vě/vje, pě Pozná případy, kdy dochází při spojování předpony s kořenem ke zdvojení souhlásek Zopakuje si pravopis vyjmenovaných slov a slov k nim příbuzných Rozezná slovní druhy, slova
Nauka o slově
rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách určuje slovní druhy
42
Význam slova, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma a antonyma, slova citově zabarvená, homonyma
Stavba slova – kořen, část předponová, část příponová, koncovka Rozdíl v pravopise mezi předponou a příponou Pravopis předpon roz-, bez-, vzPravopis skupin bě/bje, vě/vje
4. ročník
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Osobností a sociální výchova - sebepoznání - sebepojetí - sebekontrola Osobnostní a sociální výchova - sebepoznávání - komunikace Mediální výchova Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu
Osobnostní a sociální Komunikace
Vyjmenovaná slova
plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
ohebná a neohebná Umí určit u podstatných jmen rod a číslo Zopakuje si pádové otázky Seznámí se se vzory podstatných jmen Umí skloňovat podstatná jména rodu středního podle vzorů město, moře, kuře, stavení Umí skloňovat podstatná jména rodu ženského podle vzorů žena, růže, píseň, kost Zná skloňování podstatných jmen rodu mužského podle vzorů pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce
Rozlišuje podstatná jména rodu mužského životná a neživotná
Slovní druhy Podstatná jména Skloňování podstatných jmen a vzory podstatných jmen
Mediální výchova Stavba mediálních sdělení
Skloňování podstatných jmen rodu středního, vzory- město, moře, kuře, stavení Skloňování podstatných jmen rodu ženského, vzory- žena, růže, píseň, kost Skloňování podstatných jmen rodu mužského, vzory – pán, hrad, muž, stroj, soudce, předseda Podstatná jména rodu mužského – životná a neživotná
Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Osobnostní a sociální výchova sebepoznávání komunikace
Morfologický pravopis – koncovky podstatných jmen
Rozezná u sloves tvar určitý a neurčitý Umí určit jednoduché a složené tvary sloves Pozná zvratná slovesa Umí časovat slovesa v čase přítomném a budoucím
Slovesa
43
Mediální výchova Vnímání autora mediálních sdělení
Umí používat tvary slovesa v minulém čase odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty
píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
Časování sloves v čase minulém Rozezná větu jednoduchou a souvětí Stavba věty Věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice
Umí naznačit souvětí pomocí větného vzorce
Umí najít ve větě podmět a přísudek
Základy syntaktického pravopisu, shoda přísudku s podmětem
Umí používat koncovky v příčestí minulém u podmětu rodu středního Používá správnou koncovku v příčestí v případě, kdy je podmět v rodě ženském Rozezná rozdíl mezi podmětem rodu životného a neživotného v rodě mužském a použije v příčestí správnou koncovku
Podmět rodu středního
Podmět rodu ženského
Rozezná přímou a nepřímou řeč Pozná větu uvozovací
Podmět rodu mužského
44
Multikulturní výchova Etnický původ Multikulturalita Lidské vztahy
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA žák: píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
Umí rozčlenit souvislý text na odstavce Přímá a nepřímá řeč Komunikační a slohová výchova Členění textu – znalost orientačních prvků v textu
Umí popsat svůj pokoj, byt, dům
Dokáže popsat kamaráda Popis – dům, pokoj Sestaví jednoduché vyprávění podle osnovy Napíše podle osnovy dopis
sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti
Popis osoby
Dodržuje zásady komunikace, omluví se
Vyprávění – dialog na základě obrazového materiálu, písemný projev
vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku Sestaví krátký telefonický rozhovor
Popíše výrobu jednoduchého výrobku
Telefonické a písemné vzkazy Psaní dopisu – formální úprava textu, psaní adresy, blahopřání, pozdrav z prázdnin
Čte plynule a správně píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační
Rozhovory, omluva – základní komunikační pravidla – oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování
Čte s porozuměním Popis pracovního postupu
45
žánry čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
Využívá poznatků z četby při dalších činnostech ve škole Vyhledává informace v dětských encyklopediích
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace
volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
Čtení textu v čítance – technika čtení
Reprodukce přečteného textu Reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, zvládá položit vhodnou otázku.
Iniciativně vstupuje do vztahů s vrstevníky, dokáže rozlišit jejich nabídky k aktivitě a na nevhodné reaguje asertivně Odmítne nabídku k podvodu, krádeži, pomlouvání, zneužívání návykových látek a sexuálnímu zneužívání.
46
Dětské encyklopedie Věcné čtení – čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací
Základní komunikační dovednostipředstavení se, vytvoření zákl. komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace, prosba, otázka, pozdrav, poděkování, omluva. Základy neverbální komunikace – postoj těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky. Mimojazykové prostředky řeči. Základy asertivního chování – iniciativa ve vztahu k jiným, hledání možnosti jak vycházet s jinými lidmi v rodině, ve třídě, mezi vrstevníky, zpracování
neúspěchu.
LITERÁRNÍ VÝCHOVA žák: vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
Umí vyjádřit své poznatky z četby, poslechu, divadelního představení
Zážitkové čtení a naslouchání Volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod. Komunikace citů – identifikace, vyjadřování a usměrňování základních citů, pocity radosti, spokojenosti, sympatie, smutku, obav a hněvu.
rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
Rozumí základním literárním pojmům jako je bajka, pověst…. Zná rozdíl mezi pověstí a pohádkou
Bajka, pohádka a pověst
47
Předmět: Český jazyk a literatura (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA žák: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Komunikační a slohová výchova:
Osobnostní a sociální výchova komunikace, sebepoznání a sebeorganizace
Čte přiměřeně rychle a plynule s prvky uměleckého přednesu
čtení pozorné a plynulé
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
Třídí získané informace, vybírá klíčová slova Vyhledává v abecedním seznamu
znalost orientačních prvků v textu klíčová slova
rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
Porovnává názory, uvědomuje si nebezpečí zprostředkovaná reklamou
věcné naslouchání (pozorné soustředěné aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami)
Recituje básně (přiměřené věku) Dokáže zdramatizovat vhodný text
základní techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) vyjadřování závislé na komunikační situaci
volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
Praktické naslouchání – zdvořilé vyjádření kontaktu s partnerem
48
5. ročník
Výchova demokratického občana občanská společnost a škola, občan, občanská společnost a stát Mediální výchova fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu Multikulturní výchova kulturní diference, lidské vztahy, multikulturalita Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech objevujeme Evropu a svět Environmentální výchova vztah člověka k prostředí
sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti
píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
LITERÁRNÍ VÝCHOVA žák: Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
Sestaví osnovu k popisu a vyprávění Podle osnovy se jasně a srozumitelně vyjadřuje Zachovává posloupnost děje a hlavní linii příběhu Umí užít přímou řeč ve vypravování Vyjadřuje se v jednoduchých formách společenského styku
žánry písemného projevu (pozdrav z prázdnin, vypravování)
Napíše dopis, příspěvek do časopisu, pozvánku, oznámení, inzerát
Literární výchova:
žánry písemného projevu (adresa, blahopřání, omluvenka, oznámení, popis), jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník) Komunikační žánry – pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení
Poslech literárních textů Rozpozná umělecké vybrané žánry – pohádka, pověst, bajka, dobrodružná četba, comics při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy Zná pojmy rým, verš, sloka
49
základní literární pojmy (pohádka, pověst, bajka, dobrodružná četba, comics, báseň, rým, verš, sloka, hádanka, říkanka, přirovnání, povídka)
volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
Porozumí přiměřeně náročnému textu a reprodukuje ho Tvoří vlastní text
přednes vhodných literárních textů volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Určí všechny slovní druhy Určí rod, číslo, pád, vzor podstatných jmen Podstatná jména skloňuje podle vzorů Určí druhy příd. jmen Pozná základní druhy zájmen a číslovek Skloňování zájmena já, seznámení Časuje slovesa ve všech časech v oznamovacím způsobu Pozná všechny slovesné způsoby Pozná zvratné sloveso Rozlišuje jednoduché a složené slovesné tvary Zná pojem příčestí minulé a umí ho vytvořit
Jazyková výchova:
žák: určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
Pozná podmět a přísudek Rozlišuje podmět holý, rozvitý, několikanásobný
slovní druhy podstatná jména
přídavná jména
zájmena, číslovky
slovesa tvary sloves
větná skladba základní skladební dvojice
50
vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
Užívá shodu přísudku s podmětem Zná gramatiku měkkých, tvrdých a Syntaktický pravopis – shoda přivlastňovacích přídavných jmen přísudku s podmětem Vzory podstatných a přídavných jmen – koncovky podstatných a přídavných jmen Základy morfologického pravopisu Určí větu řídící a závislou Určí větu hlavní a vedlejší věta jednoduchá a souvětí
Pozná spojky (spojovací výrazy) v souvětí
spojky, spojovací výrazy
užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
51
5.2 Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) I. období Hodinové dotace předmětu Anglický jazyk 1. ročník – 2 hodiny týdně, z toho 2 disponibilní hodiny 2. ročník – 2 hodiny týdně, z toho 2 disponibilní hodiny 3. ročník – 3 hodiny týdně Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Cizí jazyk přispívá k pochopení a objevování skutečností, které přesahují zkušenost zprostředkovanou mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci i pro budoucí uplatnění žáků v integrované Evropě a světě. Osvojování cizích jazyků umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné tradice. Vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Žáci pracují podle svých schopností, přihlížíme k vyšetřením z PPP, očekávané výstupy jsou adekvátní jejich možnostem. II. období Hodinové dotace předmětu Anglický jazyk 4. ročník – 4 hodiny týdně, z toho 1 disponibilní hodina 5. ročník – 4 hodiny týdně, z toho 1 disponibilní hodina Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Cizí jazyk přispívá k pochopení a objevování skutečností, které přesahují zkušenost zprostředkovanou mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci i pro budoucí uplatnění žáků v integrované Evropě a světě. Osvojování cizích jazyků umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné tradice. Vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Žáci pracují podle svých schopností, přihlížíme k vyšetřením z PPP, očekávané výstupy jsou adekvátní jejich možnostem. 52
Předmět: Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace)
1. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák:
Umí rozpoznat anglické slovíčko od českého.
První seznámení s angličtinou.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Komunikace.
zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal
Zvládá základní komunikační obraty (pozdravit, rozloučit se, představit se, zeptat se na jméno).
Pozdravy při setkání a loučení Představování What´s your name?
Ovládá základní barvy, umí odpovědět na otázku What colour is it?
Colours – ukazování barev, vybarvování podle pokynů, spojování předmětů s barvami. What colour is it?
Napočítá do 10, vypočítá jednoduché příklady, spojuje číslovky s obrázky, odpovídá na otázku How many?
Základní číslovky 0-10. Určování počtu předmětů na obrázku. Otázka How many?
Ovládá základní části těla, spojuje s počtem.
My body – slovní zásoba. Osobnostní a sociální výchova Odpovědi na otázky How many…?
Umí vyjmenovat členy rodiny, odpovídá na otázku Who is this Orientuje se ve svém prostředí,
My family – slovní zásoba. Určování členů rodiny podle obrázků nebo fotografií. My classroom – slovní zásoba.
rozumí obsahu jednoduchého
53
Osobnostní a sociální výchova
Osobnostní a sociální výchova
krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu
jehož některé části dokáže pojmenovat.
My toys – slovní zásoba. Pojmenování obrázků, hledání a vybarvování obrázků podle zadání.
Používá slovíčka s neurčitým členem. Tvoří jednoduché věty pomocí vazby It is a… a This is a…
Základní seznámení s neurčitým Osobnostní a sociální výchova členem. Odpovědi na otázky What is this? a What colour is it?
Používá vazbu Have you got…? a jednoduchou větou na otázku odpovědět, vyjádřit, že něco má.
Jednoduché věty I have got …. Otázka Have you got …?
Ovládá základní slovní zásobu na téma zvířata a moře, umí vyjádřit počet zvířat.
Animals and The sea - slovní zásoba.
Pojmenovává základní jídla a vyjádřit, co má a nemá rád, zeptat se na to spolužáka.
Food – slovní zásoba Vazba I like … × I don´t Otázka Do you like…?
Osobnostní a sociální výchova Komunikace
Zvládá základní slovní zásobu na téma prázdniny.
My holiday – slovní zásoba Popis obrázků – vazba Can you see…?
Zná základní slovní zásobu k tématu Vánoce, Velikonoce a narozeniny, seznámí se
Slovní zásoba Christmas, Easter, My birthday Vánoce a Velikonoce v Británii a
54
Osobnostní a sociální výchova Komunikace
Osobnostní a sociální výchova Komunikace
Multikulturní výchova.
rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně
s vánočními a velikonočními zvyky v anglicky mluvících zemích.
USA. Anglické vánoční a velikonoční přání, přání k narozeninám.
Kulturní diference Lidské vztahy
Zařazuje slovní zásobu ke správným tematickým okruhům, reaguje na pokyny, tvoří jednoduché věty. Za pomoci her a různorodých jazykových úkolů si fixuje pozitivní vztah a zážitky z jazykové výuky a motivuje se tak pro příští práci.
55
Obrázkové karty, básničky, písničky, hry ve třídě, soutěže.
Osobnostní a sociální výchova Komunikace Kooperace a kompetice
Předmět: Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák: rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně
rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu
rozumí obsahu jednoduchého
2. ročník
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Rozumí přiměřeně pokynům a požadavkům učitele, umí udat svůj věk.
Classroom language – porozumění a reakce na pokyny učitele (Open your book. Close your book. Sit down. Stand up. Come here.)
Osobnostní a sociální výchova Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace
Zvládá základní komunikační obraty (pozdravit, rozloučit se, představit se).
Pozdravy při setkání a loučení I am … What´s your name?
Počítá do dvaceti, vypočítá jednoduché příklady.
Číslovky 1 – 20. Spojování čísel s obrázky. How old are you?
Orientuje se ve svém prostředí, jehož některé části dokáže pojmenovat (škola, hračky, rodina, dům), umí správně použít předložky in, on, under.
Slovní zásoba k tématům: My school My family My home Předložky in, on, under Vazba Where is …?
Vyjmenovává dny v týdnu.
Dny v týdnu. Odpovědi na otázku What´s your favourite day? Části těla a obličeje – slovní zásoba
Popíše své tělo a části obličeje i tělo
56
Sociální a osobnostní výchova Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace
Multikulturní výchova
krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu
zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal
a části obličeje ostatních s užitím vazby „He/She has got/hasn´t got …“, na pokyn ukazuje a zadává pokyny spolužákům. Používá modální sloveso „can“.
Opakování vazby I have got … Vazba He/She has got a…/hasn´t got a… jednoduché věty. I can × I can´t He/She/It can Can you…?
Vyjmenuje základní jídla a umí vyjádřit co z toho má a nemá rád.
Food - slovní zásoba. I like… × I don´t like…
Popíše základní oblečení, řekne, co má na sobě i ve spojení s barvou.
Clothes – slovní zásoba Colours I am wearing …. He/She is wearing … Odpovědi na otázku What are you wearing? Přivlastňovací zájmena my, your Slovní zásoba Halloween, Christmas, Easter. Svátky v Británii a USA. Anglické vánoční a velikonoční přání.
Zná základní slovní zásobu k tématu Halloween, Vánoce, Velikonoce, seznámí se tradicemi těchto svátků v anglicky mluvících zemích. Za pomoci her a různorodých jazykových úkolů si fixuje pozitivní vztah a zážitky z jazykové výuky a motivuje se tak pro příští práci.
57
Obrázkové karty, básničky, písničky, hry ve třídě, soutěže
Kulturní diference Lidské vztahy
Osobnostní a sociální výchova Sebepoznání a sebepojetí
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět
Osobnostní a sociální výchova Komunikace Kooperace a kompetice
Předmět: Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace)
3. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák: rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně
Verbálně i neverbálně reaguje na jednoduché otázky a pokyny učitele.
Classroom language - porozumění a reakce na pokyny učitele (Open your books. Come here. Listen. Look….)
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět
přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení
zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal
Přiřadí psanou podobu slova a jeho fonetický přepis. Umí zopakovat slova a fráze, s nimiž se ve výuce setkal a umí je používat při jednoduché konverzaci. Zvládá základní komunikační obraty (pozdravit, rozloučit se, představit se).
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání Zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi grafickou a zvukovou podobou slov. Osobnostní a sociální výchova Komunikace Mezilidské vztahy
Pojmenovává části dne, dny v týdnu, určovat celé hodiny ve dvanáctihodinovém režimu.
Multikulturní výchova Multikulturalita Kulturní diference
Poskytne jednoduché informace o sobě (věk, popis své osoby). Popisuje, co má sám nebo někdo
58
Pozdravy při setkání a loučení, představování, vyjádření své národnosti.
jiný na sobě. píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy
Tematické okruhy – slovní zásoba – osvojení a užívání základní slovní zásoby těchto tematických okruhů: Rodina, domov Škola, třída Barvy Oblékání (I am wearing…) Lidské tělo Nákupy Zvířata (Pets) Volný čas Kalendář (části dne, celé hodiny)
Rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného i psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu. Orientuje se ve svém prostředí, které dokáže jednoduchým způsobem popsat. rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu
Nápodobou a především pamětným učením si osvojuje základní gramatické znalosti, avšak zatím bez znalosti gramatického systému.
Základní předložky místa (in, on, under). Neurčitý člen a/an.
Napočítá do 12.
Za pomoci her a různorodých jazykových úkolů si fixuje pozitivní vztah a zážitky z jazykové výuky a motivuje se tak pro příští práci
59
Základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) Popis své osoby – „I am…, I have got…“ Dovednosti – sloveso „can/can´t“, Zájmy – vazba „good at“ Činnosti – průběhový čas - 1. a 3. osoba čísla jednotného
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí Osobnostní a sociální výchova Poznávání lidí Komunikace Sebepoznání a sebepojetí
Reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, zvládá položit vhodnou otázku.
Pravidelné množné číslo podstatných jmen Rozkaz pro 1. os. č. mn. Číslovky 1 – 12, What number? How many? Jednoduché početní operace v oboru do 12. Bingo, křížovky, písničky, básničky, hry ve třídě, práce se slovníkem Základní komunikační dovednosti – představení se, vytvoření základních komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace. Prosba, otázka, pozdrav, poděkování, omluva. Seznámení s možnostmi nonverbální komunikace – postoje těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky. Komunikace citů – identifikace, vyjádření a usměrňování základních citů, pocity spokojenosti, radosti, sympatie, smutku, obav, hněvu.
60
Osobnostní a sociální výchova Poznávání lidí Komunikace
Předmět: Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) Očekávané výstupy z RVP ZV POSLECH S POROZUMĚNÍM žák: rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností
MLUVENÍ žák: se zapojí do jednoduchých rozhovorů sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat
Školní výstupy
Učivo
Rozumí a přiměřeně reaguje na pokyny učitele
Classroom language - pokyny učitele a reakce na ně.
Pozdraví, rozloučí se a zapojí se do jednoduchých rozhovorů.
Jednoduše sdělí základní informace o sobě, o své rodině, škole a informace z dalších oblastí, s nimiž se v průběhu výuky seznámil, umí správně užívat osobní, přivlastňovací zájmena, přivlastňovací pád. Napíše krátký text s použitím jednoduchý vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života. Přiměřeně reaguje na otázky o
61
Greetings; What is your/his/ her name? My/His/Her name is…; Přivlastňovací zájmena Přivlastňovací pád Tematické okruhy: Rodina Škola, třída Volný čas Domov Jídlo Dopravní prostředky
4. ročník Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Osobnostní a sociální výchova Komunikace
Osobnostní a sociální výchova Komunikace Mezilidské vztahy
Osobnostní a sociální výchova Sebepoznání a sebepojetí
Environmentální výchova Základní podmínky života Vztah člověka k prostředí
sobě, své rodině a dalších probraných témat, sám jednoduché otázky z probraných oblastí pokládá.
odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá
Orientuje se ve svém prostředí, které dokáže jednoduchým způsobem popsat.
Základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění). Další předložky místa (between, next to on the right/left)
Počítá do 100, užívá u podstatných jmen množné číslo
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané Evropa a svět nás zajímá Osobnostní a sociální výchova Komunikace Mezilidské vztahy
Používá slovesa „to be“, „to have got“ a modální sloveso „can“ ve všech osobách jednotného i množného čísla ČTENÍ S POROZUMĚNÍM žák: vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům
PSANÍ žák: napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a
Osobnostní a sociální výchova Komunikace
Rozliší přítomný průběhový a prostý čas, umí ho užít ve větách. Číslovky 1 – 100 Koncovka množného čísla podstatných jmen (zakončených na sykavku, -y), některá nepravidelná (foot, tooth) Sloveso „to be“, „to have got“ a modální sloveso „can“ ve všech osobách jednotného i množného
Seznámí se se základy reálií anglicky mluvících zemí, s jejich
62
Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola
každodenního života .
tradicí.
čísla na základě znalosti gramatických souvislostí
vyplní osobní údaje do formuláře
Za pomoci her a různorodých jazykových úkolů si fixuje pozitivní vztah a zážitky z jazykové výuky a motivuje se tak pro příští práci. Uvědomuje si své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení.
Příčestí přítomné … ing – tvoření, nepravidelnosti Přítomný průběhový čas - To be + …ing Přítomný čas prostý Kladná i záporná oznamovací věta, otázka. The UK and the USA.
Dokáže se těšit z radosti a úspěchu jiných, vyjadřuje účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách.
Hry ve třídě, písničky, básničky.
Sebepoznání, sebehodnocení, sebereprezentace, sebeovládání, podpora sebeoceňování. Pozitivní hodnocení druhých v běžných podmínkách projevování pozornosti a laskavosti, vyjádření uznání, účinnost pochvaly, připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu.
63
Předmět: Anglický jazyk (Jazyk a jazyková komunikace)
5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
POSLECH S POROZUMĚNÍM žák: rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností MLUVENÍ žák: se zapojí do jednoduchých rozhovorů PSANÍ žák: vyplní osobní údaje do formuláře
Přiměřeně reaguje na pokyny učitele.
Classroom languague – porozumění a reakce na pokyny učitele
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání Komunikace
MLUVENÍ žák: sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny,
Poskytne o sobě základní informace, které umí zapsat do formuláře, aktivně se zapojí do jednoduché konverzace.
Greetings; Introduction;
Jednoduchým způsobem sdělí i informace o sobě, své rodině škole a dalších tématech, s nimiž se v průběhu výuky setkal, odpovídá na otázky z těchto oblastí a umí se na stejné informace zeptat.
Napíše krátký text o sobě, své rodině, činnostech a dalších probraných tématech s použitím jednoduchých vět a slovních spojení.
Slovní zásoba a její užití v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů Práce se slovníkem Tematické okruhy. Počasí, příroda Bydlení Škola + školní předměty Jídlo + potraviny Volný čas Povolání (I want to be a …)
Rozumí obsahu jednoduchého
64
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět Evropa a svět nás zajímá
školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá PSANÍ žák: napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života .
ČTENÍ S POROZUMĚNÍM žák: vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům
rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu
krátkého psaného textu z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální kontrolu. V textu vyhledá potřebnou informaci. Rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně. Rozumí jednoduchému poslechovému textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a má k dispozici vizuální oporu.
Zvířata Nakupování (How much is it/are they?) Kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), základní předložky času What´s the time? It´s …. Datum – řadové číslovky Multikulturní výchova Kulturní diference Multikulturalita
Používá modální sloveso can v jednoduchých větách.
Čtení s porozuměním – texty zaměřené na probrané tematické okruhy
Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.
Poslech s porozuměním – poslech jednoduchých konverzací, příběhů zaměřených na probrané tematické okruhy
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání Komunikace
Utvoří a použije nepravidelné množné číslo některých podstatných jmen. Používá vazbu „there is/are“ při popisu prostředí nebo obrázku s užitím základních předložek místa
65
Základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) Modální sloveso can – jednoduchá vět, otázka, zápor
Užívá přítomný prostý a průběhový čas a uvědomuje si rozdílnost použití těchto časů
Nepravidelné množné číslo některých podstatných jmen (child, mouse, man, woman). Vazba there is/there are; základní předložky místa My flat/My house Zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací a tázací. Příčestí přítomné … ing – tvoření, nepravidelnosti Přítomný průběhový čas - To be + …ing Přítomný čas prostý Kladná i záporná oznamovací věta, otázka Otázky s „who/what/when/ where/how/why“
66
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět Evropa a svět nás zajímá
5.3 Matematika (Matematika a její aplikace) I. období Hodinová dotace předmětu „Matematika“: 1. ročník – 4 hodiny týdně 2. ročník – 5 hodin týdně, z toho 1 disponibilní hodina 3. ročník – 5 hodin týdně, z toho 1 disponibilní hodina Výuka je realizována v učebnách 1. stupně. Rozvíjíme vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, analyticko-syntetické myšlení, logiku, tvořivost a schopnost řešit problémy. Ve vyučovacím procesu využíváme skupinové, frontální i individuální formy. Předmět je členěn na práci s číslem a početní operace, geometrii v rovině a prostoru, závislosti, vztahy a práci s daty a řešení problémových úkolů. Při vyučování se zaměřujeme na rozvoj klíčových kompetencí - učení, spolupráce, zodpovědnost, tvořivost, umět náležitě komunikovat a řešit problémy. Soustavně zařazujeme činnosti, při kterých žáci aplikují matematické dovednosti při řešení životních situací. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují části vzdělávacích obsahů průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova a výchova demokratického občana. Strategie vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace zjednodušení rozumového posouzení přírodních matematických symbolů řešení problému spolupráce, komunikace
zákonitostí
pomocí
II. období Hodinová dotace předmětu „Matematika“: 4. ročník – 5 hodin týdně 5. ročník – 5 hodin týdně Matematické vzdělání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat a vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.
67
Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tematickými okruhy: 1. Číslo a proměnná V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení do 1 000). Dbá se na 3 složky: dovednost (provádění početních operací) algoritmické porozumění (důraz na činnostní provedení a pozorování žáků) významové porozumění (použití v reálné situaci) 2. Závislosti a vztahy Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikost věcí a čísel. Vyjasnění závislostí pomocí práce s grafem, diagramem a tabulkou. 3. Geometrie v rovině a prostoru Žáci se v geometrii učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je. Procvičují převádění jednotek délky, hmotnosti, času a objemu. Učí se grafickému projevu v geometrii.
4. Slovní úlohy Při nich je třeba používat logické myšlení. Řeší úlohy z reálného světa, posuzují reálné situace, snaží se pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci modelovat, následně řešit a formulovat odpověď. Strategie vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace Osvojování základních matematických pojmů Důraz na osvojení základních matematických pojmů a jejich vzájemných vztahů Využívání vlastních zkušeností žáků ze života Prostor pro aktivní projev žáka – konstruování úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků Grafické projevy žáka Postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů uplatnění v praktickém životě.
68
Předmět: Matematika a její aplikace Očekávané výstupy z RVP ZV
1. ročník
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Počítá předměty v oboru 0-20 Vytváří soubory s daným počtem prvků Rozpoznává a čte přirozená čísla Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti Manipuluje s předměty
Přirozená čísla a nula (0-20) Třídění do skupin podle různých kritérií (barva, velikost, vlastnost, počet...) Tvoření dvojic Vyvození vztahů < , > , = Porovnávání čísel : < , > , = Přiřazování počtu prvku k číslu
Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání
Sčítání a odčítání v oboru čísel 020 ( bez přechodu přes desítku) rozklady čísel
kooperace a kompetence
ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE žák: používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků. provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly. užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose.
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace.
Provádí jednoduché početní operace s přirozenými čísly
Číslice 0-9 Číselná řada: 0-20 Orientace na číselné ose Pojmy: před, za, hned před, hned za
Orientuje se v číselné řadě 0-10 Doplňuje posloupnosti čísel Orientuje se na číselné ose 0-10 Aplikuje a modeluje početní operace ve slovních úlohách Řeší slovní úlohy pomocí osvojených početních operací
Řešení a vytváření slovních úloh, využití vztahů o několik více, o několik méně
69
kreativita řešení problémů a rozhodovací dovednosti
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY žák: popisuje jednoduché závislosti z praktického života
Řeší jednoduché příklady z běžného života (využití matematiky v praxi)
Závislosti a jejich vlastnosti Finanční gramotnost Seznámení s jednotkami (m, kg, l)
Rozezná a pojmenuje základní geometrické tvary
Geometrické tvary v rovině (čtverec, kruh, obdélník, trojúhelník)
Osvojuje si základy pozitivního hodnocení
Sebehodnocení, pozitivní hodnocení druhých
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU žák: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci
70
Předmět: Matematika a její aplikace Očekávané výstupy z RVP ZV ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE žák: užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose. provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly.
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace.
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY žák: popisuje jednoduché závislosti z praktického života
2. ročník
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Orientuje se na číselné ose
Číselný obor 0 – 100
Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání sebepoznávání a sebepojetí komunikace kooperace a kompetence řešení problému a rozhodovací dovednosti
Číselná řada 0-100 Čtení a zápis čísel do 100 Vztahy < , > , = v oboru čísel do 100
Sčítá a odčítá v oboru 0-100 Násobí a dělí v oboru malé násobilky Provádí jednoduché početní operace s přirozenými čísly
Rozklady čísel Zápis čísel v desítkové soustavě Sčítání a odčítání v oboru 0-100 Násobení a dělení v oboru malé násobilky Automatizace násobení a dělení
Aplikuje a modeluje početní operace ve slovních úlohách. Osvojí si základy pozitivního hodnocení Využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolu
Dokáže vyřešit jednoduché příklady z běžného života (využití matematiky v praxi)
71
Slovní úlohy ze života a z vlastní zkušenosti řešené pomocí osvojených početních operací Vztahy n- krát více n- krát méně
doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
Pracuje se stovkovou tabulkou Využívá čtvercovou síť při rýsování základních geometrických tvarů
Finanční gramotnost- modelové situace
Umí rozlišit a pojmenovat základní útvary v rovině
Bod, přímka, lomená čára, polopřímka, úsečka, čtverec, obdélník, trojúhelník
Pozná základní geometrické útvary v prostoru
Kvádr, krychle Bod-přímka, čtverec, obdélník, úsečka
Porovnává velikosti geometrických útvarů Odhaduje a měří délku úsečky
Jednotky délky (m, cm, mm), měření Rýsování úseček a jejich měření
Pozná a ve čtvercové síti narýsuje rovnoběžky a kolmice
Vzájemná poloha dvou přímek v rovině (rovnoběžné, různoběžné, kolmé)
Sčítání a odčítání v oboru čísel 0100 s přechodem přes desítku Geometrické tvary
žák: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci
porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
72
Předmět: Matematika a její aplikace
3. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE žák: čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose.
Počítá po stovkách, desítkách i jednotkách.
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznání a sebepoznání Komunikace Kooperace Řešení problému a rozhodovací dovednosti
provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly.
Porovnává čísla
Číselný obor 0 – 1000 Číselná řada Zápis čísel Porovnávání čísel Číselná osa Zaokrouhlování na stovky a desítky Rozklad v desítkové soustavě Součet a rozdíl zpaměti Písemné algoritmy sčítání a odčítání Odhad a kontrola
Čte a zapisuje trojciferná čísla. Znázorní trojciferná čísla na číselné ose.
Sčítá a odčítá násobky sta bez přechodu i s přechodem. Pamětně sčítá, odčítá bez přechodu i s přechodem. Písemně sčítá a odčítá a provádí kontrolu. Pamětně násobí a dělí v oblasti malé násobilky. Násobí a dělí mimo obor násobilek do 1000 Dělí se zbytkem
73
Násobilka 0 –10 Dělení v oboru násobilek Násobení a dělení mimo obor do 1000 Písemné násobení dvouciferného čísla jednociferným mimo obor násobilek Dělení se zbytkem
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času popisuje jednoduché závislosti z praktického života
Respektuje pořadí početních operací Používá závorky
Přednost matematických operací Užití závorek
Řeší a vytváří slovní úlohy Řeší složené slovní úkoly
Slovní úlohy se dvěma početními výkony
Orientuje se v čase, převádí jednotky času.
Jednotky času a jejich převody
Popisuje jednoduché závislosti z běžného života.
Závislosti a jejich vlastnosti
Doplní řadu čísel, chápe tabulku a schéma a doplní do nich příslušné informace.
Číselné řady, tabulky závislostí.
Rýsuje přímku, polopřímku a úsečku, kružnici, kruh, vymodeluje a popíše trojúhelník, čtverec, obdélník, čtyřúhelník; pozná jednoduchá tělesa ve svém okolí Pozná a ve čtvercové síti narýsuje
Rovinné obrazce: trojúhelník, čtverec, obdélník, čtyřúhelník Kružnice a kruh Přímka, polopřímka, úsečka
doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU žák: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině
74
Vzájemná poloha dvou přímek
rovnoběžky, různoběžky a kolmice Najde a označí průsečík Změří úsečku na mm, odhaduje a porovnává délky úseček.
Průsečík Měření a porovnávání úseček Osově souměrné útvary.
Rozezná a dokreslí jednoduché souměrné útvary ve čtvercové síti. Jednotky délky a jejich převody Převádí jednotky délky
75
Předmět: Matematika a její aplikace
4. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení.
Počítá po statisících, desetitisících. Čte a zapisuje číslo. Porovnává čísla do jednoho milionu. Vyhledává číslo na číselné ose. Zaokrouhluje na miliony, statisíce, desetitisíce, stovky, desítky.
provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel. zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel.
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel.
Učivo
Číselný obor do 1 000 000 Posloupnost přirozených čísel do 1 000 000 Zápis čísel v desítkové soustavě Porovnávání čísel do 1 000 000 Číselná osa Zaokrouhlování čísel na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta a desítky Sčítá i odčítá v daném oboru Sčítání a odčítání čísel v daném zpaměti i písemně, využívá při tom oboru zpaměti a písemně komutativnost i asociativnost. Vlastnosti početních operací Násobí písemně jednociferným i Pamětné násobení a dělení dvojciferným číslem, využívá při jednociferným číslem tom komutativnost i asociativnost. Písemné násobení jednociferným a Dělí písemně jednociferným dvojciferným číslem dělitelem. Písemné dělení jednociferným dělitelem Řeší jednoduché slovní úkoly. Písemné úlohy na vztahy o n více, Řeší slovní úlohy se vztahy o n n krát méně více, o n méně, n krát více, n krát Závorky – správné pořadí méně. početních výkonů Umí řešit závorky. Zlomky Vyznačuje jednoduché části celku Pojmy čitatel jmenovatel, zlomková
76
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznání a sebepoznání Komunikace Kooperace Řešení problému a rozhodovací dovednosti
Používá zápis ve formě zlomku.
čára Celek, část, zlomek Vyjádření celku, jeho poloviny, čtvrtiny, třetiny, desetiny Porovnávání, sčítání a odčítání zlomků se stejným jmenovatelem
modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku.
porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel.
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY žák: vyhledává, sbírá a třídí data
Zlomky se stejným jmenovatelem porovná, sčítá a odčítá v oboru kladných čísel. Sbírá a vyhledává data, třídí, zapisuje do tabulky, sestavuje jednoduché diagramy.
čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU žák: narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici); užívá jednoduché konstrukce sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek
Rýsuje základní rovinné útvary (trojúhelník, čtverec, obdélník, kružnici).
Přímá a nepřímá úměrnost, jednoduché závislosti, diagramy, grafy, tabulky.
Určí délku lomené čáry, určí grafický součet, rozdíl a násobek úsečky.
77
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět
jeho stran sestrojí rovnoběžky a kolmice
rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru
Určí obvod trojúhelníku a čtyřúhelníku. rýsuje rovnoběžku a různoběžku, kolmici, vyznačí průsečík.
Konstrukce čtverce, trojúhelníku a obdélníku Kružnice Mnohoúhelník Vypočítá obsah čtverce a obdélníku Jednoduché konstrukční úlohy Zná základní jednotky obsahu Ve čtvercové síti dokreslí jednoduchý osově souměrný útvar, rozpozná jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti.
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY žák: řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
Obvod rovinných obrazců Rovnoběžky Různoběžky Kolmice Obsah čtverce a obdélníku Jednotky obsahu Osová souměrnost – jednoduché útvary
Řeší nestandardní slovní úlohy.
Nestandardní slovní úlohy Magické čtverce Číselné a obrázkové řady Prostorová představivost
78
Předmět: Matematika
5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE žák:
Umí zapsat a přečíst čísla do 1000 000. Orientuje se na číselné ose v oboru do milionu. Provádí číselný odhad a kontrolu výsledku. Umí zaokrouhlovat přirozená čísla. Umí sčítat a odčítat zpaměti i písemně do milionu, využívá při tom komutativnost a asociativnost. Správně sepíše čísla pod sebe (dle číselných řádů) při sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel. Využívá výhodného sdružování čísel při sčítání několika sčítanců bez závorek. Umí násobit deseti, stem, tisícem. Násobí písemně trojciferným čin. Dělí jednociferným i dvojciferným dělitelem. Dodržuje pravidla pro pořadí operací v oboru přirozených čísel. Řeší slovní úlohy v oboru do
Počítání do 1 000 000
Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopnosti poznávání, psychohygiena, Kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, řešení problémů a rozhodování dovedností
zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel.
využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení.
provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel. .
79
Zaokrouhlování čísel do 1 000 000. Procvičování sčítání a odčítání
Procvičování násobení a dělení
Environmentální výchova vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí
Mediální výchova kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel.
modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku. porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel. přečte zápis desetinného čísla a vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty.
milionu. Porozumí textu úlohy (rozlišuje Slovní úlohy s využitím všech informace důležité pro řešení probraných matematických úlohy). operací. Vyhledá v textu úlohy potřebné údaje a vztahy. Přiřadí úloze správné matematické vyjádření s využitím osvojených početních operací. Volí vhodné postupy pro řešení úlohy. Vyhodnotí výsledek úlohy. Zformuluje odpověď k získanému výsledku. Přiřadí k zadanému jednoduchému matematickému vyjádření smysluplnou slovní úlohu (situaci ze života). Utvoří slovní úlohu k matematickému vyjádření. Zná římské číslice I až X, L, C, D, M Umí přečíst číslo kapitoly a letopočet. Zná pojem zlomek. Pozná a dokáže vyznačit polovinu, Římské číslice třetinu, čtvrtinu. Zlomky se stejnými jmenovateli porovná, sčítá a odčítá v oboru Zlomky kladných čísel.
80
Výchova k evropským a globálním souvislostem objevujeme Evropu a svět
Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.
Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.
porozumí významu znaku „-„ pro zápis celého záporného čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose
Pozná, přečte, zapíše a vyznačí na číselné ose desetinné číslo. Umí porovnat desetinná čísla Umí sčítat, odčítat, dělit a násobit desetinná čísla. Umí zaokrouhlovat desetinná čís.
Desetinná čísla Počítání s desetinnými čísly Zaokrouhlování desetinných čísel
Přečte a vyznačí na číselné ose celé záporné číslo.
Celá čísla Celá záporná čísla, jejich čtení a vyznačení na číselné ose.
Převádí jednotky času, objemu, délky, hmotnosti.
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY žák: vyhledává, sbírá a třídí data čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
Jednotky délky, hmotnosti, času.
Vyhledává, sbírá a třídí data. Závislosti, vztahy a práce s daty Čte a sestavuje jednoduché tabulky Tabulky a diagramy závislostí. a diagramy. Umí vyhledávat údaje v jízdním Jízdní řády řádu a řešit slovní úlohy s časovými údaji. Vyhledá v tabulce nebo diagramu požadovaná data a porozumí vztahům mezi nimi (nejmenší, největší hodnota apod.). Používá údaje z různých typů diagramů (sloupcový a kruhový diagram bez použití %). Používá jednoduchých převodů
81
jednotek času při práci s daty v Jednoduchá pozorování a jejich jízdních řádech. zápis. Provádí a zapisuje jednoduchá pozorování (měření teploty, průjezd aut za daný časový limit apod.). Vybírá a porovnává ze zadání úlohy data podle daného kritéria. Posuzuje reálnost vyhledaných údajů. Doplní údaje do připravené tabulky nebo diagramu. Vytvoří na základě jednoduchého textu tabulku, sloupcový diagram. GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU žák:
sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran
Graficky sčítá, odčítá a porovnává úsečky. Určí délku lomené čáry graficky i měřením. Převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m, km). Narýsuje k zadané přímce rovnoběžku a kolmici vedoucí daným bodem pomocí trojúhelníku s ryskou. Umí sestrojit obecný, pravoúhlý, rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník. Narýsuje čtverec a obdélník s užitím konstrukce rovnoběžek a
82
Geometrie v rovině a v prostoru. Základní rovinné obrazce a jejich popis.
Úsečky – měření, porovnávání, grafický součet, rozdíl a násobek.
Jednotky délky a jejich převody. Rovnoběžky a kolmice k dané
Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.
určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru
kolmic. Popíše vzájemnou polohu dvou kružnic S pomocí čtvercové sítě nebo měřením určí obvod rovinného útvaru (trojúhelníku, čtyřúhelníku, mnohoúhelníku). Porovnává obvody rovinných útvarů. Rozlišuje obvod a obsah rovinného útvaru. Dodržuje zásady rýsování. Dbá na přesnost a čistotu rýsování. Najde souřadnice daného bodu v rovině. Využije znalosti základních rovinných útvarů k popisu a modelování základních útvarů v prostoru.
přímce, vedené daným bodem.
Určí pomocí čtvercové sítě obsah rovinného útvaru, který lze složit ze čtverců, obdélníků a trojúhelníků. Porovnává pomocí čtvercové sítě obsahy rovinných útvarů. Používá základní jednotky obsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemného převádění. Pozná osově souměrné útvary (i v
Obvody a obsahy obrazců.
83
Jednoduché konstrukční úlohy v rovině. Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality. Čtverec, obdélník a jejich úhlopříčky.
Kružnice a kruh. Vzájemná poloha dvou kružnic
Souřadnice bodů Tělesa - určení povrchu. Kvádr, krychle, jehlan, koule, kužel, válec.
reálném životě). Určí překládáním papíru osu Obsah obrazců složených ze souměrnosti útvaru. čtverců, obdélníků a trojúhelníků Vytvoří ve čtvercové síti osově ve čtvercové síti souměrný útvar podle osy v lince mřížky. Odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy.
Jednotky obsahu
Osově souměrné útvary. Osy souměrnosti rovinných obrazců.
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY žák: řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
Nestandardní aplikační úlohy a problémy. Rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; hotovostní a bezhotovostní forma peněz, způsoby placení; banka jako správce peněz, úspory, půjčky.
84
Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.
5.4 Informatika (Informační a komunikační technologie) Hodinová dotace předmětu „Informatika“: 1. ročník – nevyučuje se 2. ročník – nevyučuje se 3. ročník – nevyučuje se 4. ročník – nevyučuje se 5. ročník – 1 hodina týdně Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům, získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky, orientovat se ve světě informací, zpracovávat získaní informace a využít je v dalším vzdělávání i praktickém životě. Získané dovednosti jsou nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce, podmínkou k profesnímu růstu. Zvládnutí výpočetní techniky, vyhledávání informací na internetu a jejich zpracování umožňuje využití mnohonásobně většího počtu dat a informací bez zatížení paměti a vhodně doplňuje běžné učební texty a pomůcky. Dovednosti získané v tomto vzdělávacím oboru umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech oblastech základního vzdělávání a stávají se jeho součástí. Strategie vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie Poznání úlohy informací Porozumění práci s informací – vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, praktické využití Využívání moderních informačních a komunikačních technologií Schopnost ověřovat věrohodnost získané informace využitím více zdrojů Schopnost formulovat svůj požadavek Výpočetní techniku a výukový software využívat ke zvýšení efektivnosti učení Dokázat prezentovat výsledky své práce s využitím vhodného softwaru Respektování práv duševního vlastnictví Zaujetí odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo jiných médiích Šetrná práce s výpočetní technikou
85
Předmět: Informatika (Informační a komunikační technologie)
5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM Žák: využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
Žák: vysvětlí pojem informatika, informace, zná základní pravidla bezpečnosti práce s počítačem a aktivně je dodržuje, ví jak postupovat nebo na koho se obrátit v případě závady počítače, popíše počítač, vysvětlí jeho funkci
základní pojmy informační činnosti Morální rozvoj – řešení problémů a – informace, informační zdroje, rozhodovací dovednosti informační instituce
respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím
zapne a správně PC vypne, rozliší a určí, k čemu se využívají přídavná vstupní a výstupní zařízení, aktivně pracuje s myší. orientuje se v základním uživatelském prostředí (Windows), provádí základní operace s ikonou, ovládá práci s okny, ovládá pohyb v hlavní nabídce
86
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení operační systémy a jejich základní funkce, multimediální využití počítače jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardware a software klávesnice – funkce kláves, práce s ní; myš – práce s myší zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky Uživatelské prostředí (Windows), základní pojmy a prvky (ikony,
Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání Sociální rozvoj – komunikace
Mediální výchova – stavba
okna, složky, soubory, hlavní nabídka, plocha, hlavní panel)
VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Žák: při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích
ovládá práci s internetovým prohlížečem, pohybuje se na stránkách pomocí hypertextu, založí svou emailovou adresu, napíše e-mail, aktivně komunikuje pomocí chatu
komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení
ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Žák: pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru
společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování, distribuce informací) základní způsoby komunikace (email, chat, telefonování) metody a nástroje vyhledávání informací formulace požadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy
chápe nebezpečí rizika elektronické komunikace
aktivně pracuje s různými typy výukových programů, otevře jednoduchý grafický program, nakreslí obrázek, uloží jej, vytiskne, napíše jednoduchý text v textovém editoru, uloží ho a vytiskne
Návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií. Základy psaní v textovém editoru
základní funkce textového a grafického editoru seznámení s formáty souborů (doc, gif)
Vytvoří jednoduchou prezentaci Program na tvorbu prezentací na dané téma
87
mediálních sdělení, tvorba mediálních sdělení
Osobnostní a soc. výchova Hodnoty, postoje, praktická etika
5.5 Prvouka (Člověk a jeho svět) Hodinová dotace předmětu „Prvouka“: 1. ročník – 2 hodiny týdně 2. ročník – 2 hodiny týdně 3. ročník – 2 hodiny týdně 4. ročník – nevyučuje se 5. ročník – nevyučuje se Vzdělávání v oblasti „Člověk a jeho svět“ rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje a utváří se jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznává sebe i své nejbližší okolí. Učí se vnímat lidi i vztahy mezi nimi, bezpečí, všímat si podstatných věcných stránek a hodnot lidských výtvorů a přírodních jevů a chránit je. Na základě poznání sebe a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulost a východisko do budoucnosti. V této oblasti se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy. Podmínkou úspěšného vzdělávání v této oblasti jsou vlastní prožitky žáků, vycházející z konkrétních situací při osvojování dovedností, způsobu jednání a rozhodování. Tato vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech „Člověk a společnost“, „Člověk a příroda“ a ve vzdělávacím oboru „Výchova ke zdraví“. Vzdělávací obor „Člověk a jeho svět“ je rozdělen do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví V tematickém okruhu „Místo, kde žijeme“ se žáci učí poznávat nejbližší okolí, vztahy a souvislosti v rodině, obci, ve společnosti. Učí se do života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové cesty a postupy. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků (např. v dopravní výchově). Činnosti a jednotlivé úkoly by měly v žácích probudit základní vztah k místu jejich bydliště, postupně ke vztahu k naší zemi. V Tematickém okruhu „Lidé kolem nás“ si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si podstatu pomoci mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak lidé
88
vytvářejí kulturu. Seznamují se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy soužití lidí, celou společností a světem. V tematickém okruhu „Lidé a svět“ se žáci učí orientovat v dějích a čase. Poznávají, jak se čas měří, jak události postupují v čase. Učí se chápat, jak se život a věci vyvíjejí. Vychází se od událostí v rodině, obci a regionu. Podstatou tematického okruhu je u žáků vyvolat zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu a celé země. Je však důležité, aby žáci mohli vyhledávat, získávat a zkoumat informace od členů rodiny i od lidí v nejbližším okolí. Také je potřeba umožnit žákům návštěvy památek, muzeí, knihoven apod. V tematickém okruhu „Rozmanitost přírody“ žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají rozmanitosti živé a neživé přírody naší vlasti. Žáci se učí pozorovat přírodu a učí se hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody a životního prostředí. V tematickém okruhu „Člověk a jeho zdraví“ žáci poznávají sebe jako živou bytost, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají zdraví jak o stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí od narození až do dospělosti. Seznamují se s denním režimem, hygienou, výživou, mezilidskými vztahy a jejich významem pro osobnost člověka. Získávají poučení o zdravotní prevenci a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích – včetně mimořádných událostí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd. Strategie vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávání v dané oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: Utváření pracovních návyků v činnosti týmové i samostatné Orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu. Orientaci ve světě informací, k časovému propojování informací ze zeměpisu a kultury Rozšiřování slovní zásoby v daných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností, zachycených v názorech a výtvorech Poznávání a pochopení rozdílu mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu, uplatňování pravidel soužití, plnění povinností a společných úkolů Samotnému a sebevědomému vystupování a jednání, ke komunikaci v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií 89
Utváření ohleduplného vztahu k přírodě a kulturním výtvorům Přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě a okolnímu prostředí Objevování a poznávání, co jej zajímá, co se mu líbí, co může v budoucnu použít Poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení. Poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech.
90
Předmět: Prvouka (Člověk a jeho svět)
1. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
MÍSTO, KDE ŽIJEME Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí.
Domov: Osvojí si pravidla chování ve škole. - prostředí domova - orientace v místě bydliště. Podílí se na vytváření společenství Škola: třídy a vytváření pravidel. - prostředí školy - naše škola - činnosti ve škole Seznámí se se vztahy ve třídě a - třída škole. - bezpečná cesta do školy - riziková místa a situace. Obec (město), vesnice – rozdíl. Projevuje toleranci k přirozeným Okolní krajina – místní oblast. odlišnostem spolužáků i jiných lidí, Naše vlast – domov. jejich přednostem i nedostatkům.
LIDÉ KOLEM NÁS Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, Osvojuje si oslovování křestními projevuje toleranci k přirozeným jmény. odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům. Vyjadřuje soucit a zájem o rodinu. Vyjadřuje city v jednotlivých situacích.
91
Rodina: - postavení jedince v rodině - role členů rodiny - příbuzenské mezigenerační vztahy - život a funkce rodiny - práce fyzická a duševní - zaměstnání
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Osobnostní a sociální výchova mezilidské vztahy – seberegulace a sebeorganizace
Soužití lidí: mezilidské vztahy Chování lidí: - vlastnosti lidí - pravidla slušného chování - etické zásady - zvládání vlastní emocionality - rizikové situace
Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině.
LIDÉ A ČAS Uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost.
Osvojuje si základní dovednosti pro vytvoření sebeúcty a úcty k druhým.
Pojmenuje části den.
Orientuje se v čase a časový řád: - určování času (hodiny) - měsíce v roce - časový sled událostí (týden) - kalendáře - denní režim (části dne) - roční období Současnost a minulost v životě: - předměty denní potřeby (režim dne).
Seznámí se se střídáním ročních období. Pozoruje a popíše viditelné
Rok a roční období: Podzim: - hry na podzim - zelenina - ovoce - les (jehličnatý a listnatý)
Umí se orientovat v čase. Umí vyjmenovat měsíce v roce. ROZMANITOST PŘÍRODY Pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích.
Umí vyjmenovat dny v týdnu.
92
Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání
Environmentální výchova lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví.
proměny v přírodě a v jednotlivých - živočichové ročních obdobích. Zima: Seznámí se se společenstvím les. - příchod zimy Rozpozná základní druhy - Mikuláš listnatých i jehličnatých stromů. - hry v zimě Pojmenuje druhy zeleniny. - Vánoce Pojmenuje podzim, ovoce. - Nový rok Jaro: Seznámí se s tradicí vánočních - květiny svátků. - hry na jaře - Velikonoce - zelenina Seznámí se s tradicí svátků - stromy a keře velikonočních. - zvířata na statku Rozpozná jarní květiny. - domácí mazlíčci Pozná části těla květiny. Léto: Pojmenuje druhy zeleniny. - léto Rozlišuje stromy a keře. - les v létě Pojmenuje domácí zvířata. - rizika v přírodě (prázdniny) Pojmenuje celou zvířecí rodinu - ohleduplné chování (samec, samice, mládě). k přírodě Seznámí se se zvířaty, které lze - třídíme odpad chovat doma. Ohleduplné chování k přírodě Rizika v přírodě: - rizika spojená s ročními Seznámí se s rizikem v přírodě. obdobími a sezónními Ví, jak chránit své zdraví. činnostmi Ví, jak se chovat k přírodě. Seznámí se tříděním odpadu.
93
Reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech. Získá elementární poznatky o lidském těle. Uplatňuje základní hygienické návyky.
Projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah k přírodě.
Umí rozpoznat barvy světelného semaforu. Pojmenuje dopravní značky. Umí pojmenovat dopravní prostředky. Zná důležitá čísla tísňového volání (150,155,158).
94
Lidské tělo: - stavba těla (lidské tělo, obličej) Péče o zdraví: - ruce, hygiena - zdravý životní styl (žijeme zdravě) - drobné úrazy a poranění (nemoc, úraz) - u lékaře Hygiena osobní, intimní a duševní Bezpečné chování v silničním provozu: - semafor - dopravní značky Přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví: - čísla tísňového volání
Osobnostní a sociální výchova sebepoznání a sebepojetí psychohygiena poznávání lidí
Osobnostní a sociální výchova řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Předmět: Prvouka (Člověk a jeho svět) Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
2. ročník Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
MÍSTO, KDE ŽIJEME:
Škola:
Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost.
Orientuje se ve škole a okolí
- Rozvrh hodin - Třída - Pravidla - Okolí školy Naše vlast: - Státní symboly
Osobnostní a sociální výchova
LIDÉ KOLEM NÁS: Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině.
Rozliší příbuzenské vztahy Projevuje radost ze zdařilých akcí Pojmenuje místo, kde žije
Odvodí význam a potřebu různých
Pozná různé druhy zaměstnání a
95
Rodina: - Práce fyzická a duševní - zaměstnání Soužití lidí: - komunikace Chování lidí: - rizikové chování - předcházení konfliktů Právo a spravedlnost:
poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace
Osobnostní a sociální výchova kreativita komunikace
povolání a pracovních činností.
LIDÉ A ČAS: Využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
řemesel
-
Umí se orientovat v čase
ROZMANITOST PŘÍRODY: Roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
96
práva a povinnosti žáků školy
Současnost a minulost v našem životě: - proměny způsobu života
Environmentální výchova základní podmínky života vztah člověka k prostředí lidské aktivity a problémy životního prostředí
Rostliny, houby a živočichové: - znaky života - životní potřeby a projevy - průběh a způsob života - výživa - stavba těla u některých nejznámějších druhů - význam v přírodě a pro člověka Rovnováha v přírodě: - význam - vzájemné vztahy mezi organismy - základní společenstva Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody: - odpovědnost lidí
Environmentální výchova vztah člověka k prostředí
-
ochrana a tvorba životního prostředí - ochrana rostlin a živočichů Rizika v přírodě: - rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi Pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích
Poznává změny přírody na podzim
Pozná změny přírody v zimě Pozná změny v zimní přírodě Seznámí se se změnami přírody na jaře Popíše proměny jara Pozná a určí léčivé byliny
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ: Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné; ovládá způsoby komunikace s
Získá základní hygienické návyky.
97
Podzim: Zima: Jaro: Léto: -
stálí a stěhovaví ptáci keře houby význam lesa živočichové v zimě zahrada na jaře ptáci na jaře příroda v létě cestování, výlety
Člověk a zdraví Akceptace druhého – zážitek přijetí pro každé dítě, nácvik přátelského přijetí, umění odpustit, pomocí empatie předpokládat reakci druhých.
operátory tísňových linek. Zná a pozná všechny dopravní prostředky. Využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů Podílí se na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel Seznámí se se základními předpisy chodce
98
Osobní bezpečí a riziková situace: - vhodná a nevhodná místa pro hry - předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích / bezpečnostní prvky/ Přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví: - služby odborné pomoci - správný způsob volání na tísňovou linku Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spjatá: - postup v případě ohrožení/ varovný signál, evakuace, zkouška sirén/ - požáry / příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru/ - integrovaný záchranný systém
Předmět: Prvouka (Člověk a jeho svět) Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
MÍSTO, KDE ŽIJEME Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí.
Uvědomuje si své místo pro život jako je domov, rodina, škola. Pozná dopravní značky, dodržuje pravidla bezpečného chování při cestě do školy. Seznámí se s historií i současností začlení svou obec (město) do své obce. příslušného kraje a obslužného Zařadí svou obec do příslušného centra ČR, pozoruje a popíše kraje. změny v nejbližším okolí, obci Umí popsat krajinu v okolí svého (městě) domova a její využití. Uvědomí si význam vodních toků LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané a vody v krajině. výstupy – 1. období žák: Zná svůj domov, Českou rozlišuje blízké příbuzenské vztahy republiku, sousední státy České v rodině, role rodinných republiky, státní symboly. příslušníků a vztahy mezi nimi, Iniciativně vstupuje do vztahů projevuje toleranci k přirozeným s vrstevníky, dokáže řešit jejich odlišnostem spolužáků i jiných lidí, nabídky k aktivitě a na nevhodné jejich přednostem i nedostatkům reaguje asertivně. Uvědomuje si význam lidské práce odvodí význam a potřebu různých a tvořivosti povolání a pracovních činností
99
3. ročník Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Domov, rodina, škola
Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola
Bezpečná cesta do školy. Riziková místa a situace. Naše obec Krajina v okolí domova Voda v krajině Naše vlast.
Domov, rodina, škola Principy demokracie; ohleduplnost, etické zásady, zvládání vlastní emocionality; rizikové situace; rizikové chování, předcházení konfliktům, korupce, nárok na reklamaci Základy asertivního jednání – iniciativ ve vztahu k jiným, hledání možnosti jak vycházet s jinými
Osobnostní a sociální výchova Psychohygiena Mezilidské vztahy
lidmi v rodině, ve třídě, mezi vrstevníky, iniciativa nepřijatá jinými, zpracování neúspěchu. LIDÉ A ČAS využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
Orientuje se v čase.
Orientace v čase a časový řád.
Zná významné osobnosti.
Sled událostí.
Zná přehled historických a pojmenuje některé rodáky, kulturní kulturních památek ve svém či historické památky, významné regionu. události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije
Lidská činnost a tvořivost Látky a jejich vlastnosti, vzduch, voda, půda, slunce a země
ROZMANITOST PŘÍRODY pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích
Živočichové
roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů
Rostliny, užitkové rostliny, kvetoucí rostliny, plody, houby
Pozná význam rostlin a jejich částí Chápe základní vlastnosti a funkce živočichů, stavbu jejich těla Zkoumá přírodu podle změn v průběhu roku Uvědomuje si význam a rozmanitosti přírody, chápe potřebu její ochrany Pochopí význam rovnováhy v přírodě Zná základní veličiny – délka, hmotnost, objem, teplota, čas, jejich
100
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá
Environmentální výchova Základní podmínky života
Zkoumáme přírodu Rozmanitost života v přírodě Rovnováha v přírodě Lidské tělo Pečujeme o své zdraví Elementární prosociálnost – darování, ochota dělit se, povzbuzení, služba, vyjádření soucitu, přátelství. - krizové situace: vhodná a nevhodná místa pro hru, označování nebezpečných látek
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí Ekosystémy
Environmentální výchova Ekosystémy
Osobnostní a sociální výchova
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné; ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech
jednotky a měřidla. Umí změřit základní veličiny pomocí daných měřidel. Dokáže popsat lidské tělo, vývoj člověka od narození až po stáří Ví, jak chránit své zdraví, umí ošetřit drobné poranění Identifikuje základní city, vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích, na základě empatického vnímání přemýšlí nad konkrétní situací.
ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek.
Vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista rozpozná život ohrožující zranění.
101
dopravní značky předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky) - přivolání pomoci v případu ohrožení fyzického a duševního zdraví, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku - mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém.
Psychohygiena Mezilidské vztahy
Výchova dem. občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát
Osobnostní a soc. výchova Morální rozvoj- Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
5.6 Přírodověda (Člověk a jeho svět) Hodinová dotace předmětu „Přírodověda“: 1. ročník – nevyučuje se 2. ročník – nevyučuje se 3. ročník – nevyučuje se 4. ročník – 1 hodina týdně 5. ročník – 1 hodina týdně Vzdělávání v oblasti „Člověk a jeho svět“ rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje a utváří se jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznává sebe i své nejbližší okolí. Učí se vnímat lidi i vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek a hodnot lidských výtvorů a přírodních jevů. Na základě poznání sebe a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti. V této oblasti se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy. Podmínkou úspěšného vzdělávání v této oblasti je vlastní prožitek žáků, vycházející z konkrétních situací při osvojování dovedností, způsobu jednání a rozhodování. Tato vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech „Člověk a společnost“, „Člověk a příroda“ a ve vzdělávacím oboru „Výchova ke zdraví“. Vzdělávací obor „Člověk a jeho svět“ je rozdělen do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví V tematickém okruhu „Místo, kde žijeme“ se žáci učí poznávat nejbližší okolí, vztahy a souvislosti v rodině, obci, ve společnosti. Učí se do života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové cesty a postupy. Důraz je kladen na dopravní výchovu. Činnosti a jednotlivé úkoly by měly v žácích probudit základní vztah k místu jejich bydliště, postupně ke vztahu k naší zemi. V Tematickém okruhu „Lidé kolem nás“ si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, podstatu tolerance, pomoci mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak lidé vytvářejí kulturu. Seznamují se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy soužití lidí, celou společností a světem. V tematickém okruhu „Lidé a svět“ se žáci učí orientovat v dějích a čase. Poznávají, jak se čas měří, jak události postupují v čase. Učí se chápat, jak se život a věci vyvíjejí. Vychází se od událostí v rodině, obci a regionu. Podstatou tematického okruhu je u 102
žáků vyvolat zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu a celé země. Je však důležité, aby žáci mohli vyhledávat, získávat a zkoumat informace od členů rodiny i od lidí v nejbližším okolí. Také je potřeba umožnit žákům návštěvy památek, muzeí, knihoven apod. V tematickém okruhu „Rozmanitost přírody“ žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají rozmanitosti živé a neživé přírody naší vlasti. Žáci se učí pozorovat přírodu a učí se hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody a životního prostředí. V tematickém okruhu „Člověk a jeho zdraví“ žáci poznávají sebe jako živou bytost, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají, jak se člověk vyvíjí od narození až do dospělosti. Seznamují se s denním režimem, hygienou, výživou, mezilidskými vztahy a jejich významem pro osobnost člověka. Získávají poučení o zdravotní prevenci i, o první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích – včetně mimořádných událostí. Strategie vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávání v dané oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: Utváření pracovních návyků v činnosti týmové i samostatné Orientaci ve světě informací, k časovému propojování informací ze zeměpisu a kultury Rozšiřování slovní zásoby v daných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností, zachycených v názorech a výtvorech Poznávání a pochopení rozdílu mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování, uplatňování pravidel soužití, plnění povinností a společných úkolů Samotnému a sebevědomému vystupování a jednání, k bezproblémové komunikaci v méně běžných situacích Utváření ohleduplného vztahu k přírodě a kulturním výtvorům Přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě a okolnímu prostředí Objevování a poznávání, co jej zajímá, co se mu líbí, co může v budoucnu použít Poznávání podstaty zdraví a příčin nemocí, upevňování preventivního chování, rozhodování a jednání v ohrožení svého zdraví, bezpečnosti své a druhých
103
Předmět: Přírodověda (Člověk a jeho svět) Očekávané výstupy z RVP ZV ROZMANITOST PŘÍRODY Žák: zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
Školní výstupy
Učivo
Zná životní podmínky živých organizmů
Životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí Rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva
Chápe potravní vazby rostlin, hub a živočichů
Rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka Potravní vazby živočichů, rostlin a hub
Zná hospodářská zvířata a volně žijící živočichy v okolí lidských obydlí, rozlišuje rostliny plané a kulturní. porovnává na základě pozorování
Pozná hospodářské rostliny a
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Environmentální výchova podmínky pro život člověka na zemi
Environmentální výchova vztah člověka a ostatních organizmů, rovnováha v přírodě
Společenstva okolí lidských obydlí
Rostliny jednoleté, dvouleté a
104
4. ročník
Environmentální výchova
základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy
uvědomuje si jejich význam pro člověka, zná některé plané rostliny na polích a seznámí se s živočichy žijícími na poli Orientuje se mezi rostlinami jednoletými, dvouletými a vytrvalými
vytrvalé
člověk a ekosystémy
Společenstva polí a luk
Environmentální výchova výroba krmítek
Umí vyjmenovat některé rostliny našich vod, seznámí se s živočichy našich vod
Společenstva vod
Rozlišuje lesy smíšené, listnaté a jehličnaté, zná lesní plody, uvědomuje si význam hub a zásady jejich sběru, pozná živočichy našich lesů
Společenstva lesů a parků
Pozoruje přírodu a její změny na podzim, přípravu rostlin a živočichů na zimu Pozoruje rostliny a volně žijící živočichy v zimě Pomáhá živočichům v zimě
Podzimní příprava živočichů a rostlin na zimu Život v zimní přírodě Přezimující živočichové
Rozlišuje horniny a nerosty, uvědomuje si, že nám neživá příroda poskytuje energetické zdroje
Součásti neživé přírody Horniny a nerosty Vlastnosti látek Etická výchova
105
založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu
zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
Umí měřit délku, vážit hmotnost, orientuje se na stupnici teploměru, měří čas
Měření
Rostliny se probouzejí, růst rostlin, rozkvetlé pole louky a zahrady, význam kvetoucích částí rostlin, kvetoucí stromy a keře a jejich význam pro člověka Živočichové na jaře
Pozoruje rostliny a živočichy na jaře
Uvědomuje si význam chovu domácích zvířat
Domácí zvířata a jejich chov Zrání plodů rostlin Živočichové v létě
Pozoruje rostliny a živočichy v létě Chápe význam ochrany přírody
Význam půdy, lesů, vodních ploch Jak chránit přírodu
Snaží se pochopit význam vztahu člověk a příroda
Akceptace druhého – zážitek přijetí pro každé dítě, nácvik přátelského přijetí, umění odpustit, pomocí empatie předpokládat reakci druhých.
Identifikuje základní city, vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích, na základě empatického vnímání přemýšlí nad konkrétní pomocí.
Elementární prosociálnost – darování, ochota dělit se, povzbuzení, služba, vyjádření soucitu, přátelství.
106
Předmět: Přírodověda (Člověk a jeho svět)
5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
ROZMANITOST PŘÍRODY Žák: objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
Uvědomuje si sebe sama jako součást přírody Zná podmínky pro život na zemi
Člověk v přírodě Podmínky života na Zemi Části neživé přírody
Environmentální výchova ochrana přírody jako podmínka pro udržení života na Zemi
založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu
Chápe význam energetických surovin, zvláště pak význam elektrické energie Chápe význam obnovitelných a neobnovitelných přírodních zdrojů
Látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek
Pozoruje neživou přírodu
Chápe vznik půdy, její složení a význam
Voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život Elektrická energie, elektrárny, elektrické spotřebiče, vodiče, nevodiče Obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje
Vznik půdy, složení půdy, význam
107
Environmentální výchova alternativní zdroje energie
Environmentální výchova význam třídění odpadů a recyklace
půdy Nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam Nerudní suroviny (vápenec, písek, pískovec), železné rudy, drahé kovy, energetické suroviny (paliva), ropa Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy
vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období
Rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi
Pozná Slunce jako zdroj světla a tepla Pozoruje souhvězdí, seznámí se s galaxiemi, sluneční soustavou, planetami Porovnává planety sluneční soustavy
Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období Slunce – nejbližší hvězda planety Země Porovnání planet sluneční
Chápe Zemi jako jednu z planet
108
Environmentální výchova význam zoologických zahrad v dnešní době pro zachování některých druhů, návštěva brněnské zoo
sluneční soustavy
soustavy
Zná význam jediné přirozené oběžnice planety Země
Výprava do vesmíru – souhvězdí, galaxie, sluneční soustava, planety
Chápe rozmanitosti života na Zemi
Země, pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období Měsíce planet, měsíc Země
Vyjmenuje podnebné pásy a uvědomuje si rozdíly života v různých podnebných pásech
Rozmanitost života na Zemi
Uvědomuje si význam botanických a zoologických zahrad Zařadí Českou republiku do mírného pásu, seznámí se s životem živých organizmů na našem území
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ žák: využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života
Umí popsat lidské tělo Umí vysvětlit, proč je zapotřebí chránit svoje tělo Chápe význam kostry a svalové soustavy pro pohyb Uvědomuje si význam dýchací a oběhové soustavy
109
Podnebné pásy, život v různých podnebných pásech
Význam botanických a zoologických zahrad
Osobnostní a soc. výchova Hodnoty, postoje, praktická etika
Česká republika – oblast mírného podnebného pásu
Osobnostní a sociální Sebepoznávání Ochrana vlastního zdraví i zdraví druhých
Lidské tělo - stavba těla, základní funkce a projevy; životní potřeby člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, biologické a psychické změny v dospívání, základy lidské reprodukce, vývoj jedince
Dokáže zařadit živé organizmy do jednotlivých skupin.
Třídění živých organizmů – bakterie a sinice, houby, rostliny, živočichové, obratlovci, bezobratlí. Společné znaky s ostatními živočichy
Umí popsat trávící soustavu
Trávící soustava
Popíše vylučovací soustavu
Vylučovací soustava
Vysvětlí význam kožní soustavy
Kožní soustava
Chápe význam smyslové soustavy.
Smyslová soustava Kostra, svalová soustava Dýchací soustava, oběhová soustava
rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození
Zná základní části rozmnožovací soustavy
uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
Sestaví zdravý jídelníček
Rozmnožovací soustava, změny v pubertě, období dospělosti
Lidské tělo Proč chráníme svoje tělo Péče o zdraví - zdravý životní styl, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim,
Chápe nebezpečí přenosu pohlavních nemocí
uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního
110
Environmentální výchova ochrana přírody
chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek
uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista
nemoci přenosné a nepřenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS), prevence nemocí a úrazů, při drobných poraněních, osobní, intimní a duševní hygiena Vnímá problematiku vztahů v rodině
Partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina, vztahy v rodině, partnerské vztahy, osobní vztahy, etická stránka vztahů, etická stránka sexuality.
Zná nebezpečí spojená s návykovými látkami.
návykové látky a zdraví – návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání návykových látek, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií
Zná ve svém okolí vhodná místa pro hru i rizikové oblasti.
111
osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích
rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
(bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích
Zná kontakty tísňové linky a dokáže je použít.
Dokáže reagovat na varovný signál a pokyny evakuace.
přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví – služby odborné pomoci, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém
Ví, kde a jak jsou výrobky zpracovány Chápe význam zpracování informací Uvědomuje si, jak si člověk umí svoji práci usnadnit
Člověk zpracovává výrobky
Chápe, jak člověk využívá krajinu
Člověk přijímá informace
Vytváří si pozitivní vztah k životnímu prostředí, uvědomuje si přírodní zákonitosti
Jednoduché stroje a zařízení (nakloněná rovina, páka, kolo) Chráníme přírodu Vztah člověka k životnímu prostředí
112
5.7 Vlastivěda (Člověk a jeho svět) Hodinová dotace předmětu „Vlastivěda“: 1. ročník – nevyučuje se 2. ročník – nevyučuje se 3. ročník – nevyučuje se 4. ročník – 2 hodiny týdně, z toho 1 disponibilní hodina 5. ročník – 2 hodiny týdně, z toho 1 disponibilní hodina Strategie vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Cíle výuky jsou naplňovány kromě výuky prostřednictvím pozorování m a pojmenováním jevů a dějů při různých činnostech – výstavy, exkurze, besedy. Vedeme žáky k osvojování poznatků činností a učíme je vyjadřovat své myšlenky a dojmy, názory a podněty své i jiných. Žáky vedeme k samostatnému vyhledávání informací z dostupných zdrojů (učebnice, internet, návštěva veřejné knihovny, muzea výstav,…) Výuka dějepisné i zeměpisné části dává prostor pro vytváření projektů. Ve výuce využíváme názorných pomůcek - mapy, obrazy…. Výuku vhodně doplňují filmy, besedy, výstavy, exkurze a školní výlety.
113
Předmět: Vlastivěda (Člověk a jeho svět) Očekávané výstupy z RVP ZV MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák: určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska
Školní výstupy
Učivo
Žák: Popíše polohu České republiky, vyhledá sousední státy konkretizuje pojmy území, poloha, místní krajina, místní oblast, územní a správní celek Vyjmenuje historické země seznámí se s územním členěním České republiky vyjádří polohu místní krajiny a místní oblasti vzhledem k vyšším územním a správním celkům ČR
s pomocí map charakterizuje zeměpisné a přírodní prvky, významné zemědělské, průmyslové a chráněné oblasti místní krajiny a místní oblasti
114
Naše vlast – Česká republika město, místní krajina, její části poloha v krajině, minulost a současnost města, význačné budovy, dopravní síť, škola, bydliště, bezpečná cesta do školy – riziková místa a situace
4. ročník Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchova demokratického občana
Výchova demokratického občana Obyvatelé České republiky Kraje a krajská města Praha, vybrané oblasti ČR, okolní krajina (místní oblast, region), zemský povrch a jeho tvary vodstvo na pevnině rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, orientační body, světové strany
Environmentální výchova Ekosystémy
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí Základní podmínky života
přírodního, historického, politického, správního a vlastnického zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam LIDÉ KOLEM NÁS Žák: vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl a dohodne se na společném postupu řešení rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní
Zná práva a povinnosti občana, Pokusí se pochopit význam demokracie Zná státní svátky a státní symboly na základě znalostí charakteru místního regionu uvede významné atraktivity cestovního ruchu a střediska rekreace v regionu Dokáže pracovat s mapou a orientovat se podle ní Popíše podle mapy České republiky její povrch
regiony ČR, vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod
Česká republika – demokratický stát, principy demokracie, státní správa a samospráva Státní symboly – základy státního zřízení a politický systém ČR
Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá
Orientace v krajině – orientační body a linie, světové strany Environmentální výchova Ekosystémy
Rozlišuje typy krajin Rozlišuje části řek
Povrch České republiky – zemský povrch a jeho tvary
Vyhledává vodní toky
Multikulturní výchova Etnický původ Lidské vztahy
Definuje pojmy počasí, podnebí Pozná druhy půd Definuje podmínky pro zemědělství
Vodstvo na pevnině
Seznámí se s místy a oblastmi těžby nerostných surovin Ukáže na mapě místa těžby nerostných surovin
Počasí a podnebí Půda, zemědělství, rostlinstvo a živočichové
115
Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
lidská práva nebo demokratické principy
Zná národní parky a umí je vyhledat na mapě
orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy
Uvede příklady ekologického chování
poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města) LIDÉ A ČAS Žák: pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam
Nerostné bohatství, průmysl, výroba, služby, obchod
Chraňme přírodu – vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí
Seznámí se s památnými místy České republiky, definuje slovo domov
Stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit.
Orientuje se v kalendáři, na časové ose Seznámí se s českými zeměmi v pravěku a příchodem Slovanů a vznikem Sámova kmenového svazu Zná naši minulost v pověstech
116
Cestujeme po naší vlasti Chraňme přírodu Malá kapitola o čase – orientace v čase a časový řád
České země v pravěku Příchod Slovanů Sámův kmenový svaz
Naše nejstarší minulost v pověstech Velkomoravská říše – minulost kraje a předků, domov, rodný kraj, vlast
Multikulturní výchova Multikulturalita Lidské vztahy
chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s
Vysvětlí počátky křesťanství na našem území
Vznik českého státu, vláda přemyslovských knížat Život za vlády prvních Přemyslovců
Pochopí vznik českého státu a život za vlády prvních Přemyslovců Rozliší románský sloh
srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
Vznik Českého království Vláda přemyslovských králů
Vysvětlí vznik českého království a období vlády prvních přemyslovských králů Vyjmenuje panovníky z rodu Lucemburků na českém trůně Seznámí se se životem ve středověku Vyjmenuje největší osobnosti a bitvy husitských válek a Charakterizuje období po husitských válkách Popíše období renesance a období vlády Rudolfa II. Jednoduchými skutky realizuje tvořivost v mezilidských vztazích, především v rodině a v kolektivu třídy.
117
Český stát za vlády Lucemburků Život ve středověku Husitské války Husitský král Jiří z Poděbrad Jagellonci na českém trůně První Habsburkové na českém trůně Tvořivost v mezilidských vztazíchvytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, zbavování se strachu z neznámého řešení úkolu a z tvořivého experimentování. Schopnost spolupráce-radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce.
Předmět: Vlastivěda (Člověk a jeho svět)
5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák: rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
Popíše územní členění České republiky Seznámí se s historií i současností hlavního města České republiky – Prahou
Kraj, v němž žijeme Praha – hlavní město České republiky
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevuje Evropu a svět Jsme Evropané
vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
Česká republika – součást společenstva hospodářsky vyspělých států, armáda ČR
Uvědomí si význam České republiky a její místo mezi hospodářsky vyspělými státy
Sousední státy České republiky Evropské státy, EU, cestování
Vyjmenuje sousední státy České republiky
Poloha Evropy Povrch Evropy Popíše podle mapy povrch a polohu Evropy
Vodstvo
V mapě vyhledá vodstvo Evropy zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
Environmentální výchova Základní podmínky života
Vyjmenuje podnebné pásy a jejich rostliny a živočichy Uvědomuje si hospodářský význam Evropy
Podnebné pásy Rostliny a živočichové Hospodářství, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod Obyvatelstvo - chování lidí, etické
118
Multikulturní výchova Kulturní diference
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá
LIDÉ KOLEM NÁS žák: vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl a dohodne se na společném postupu řešení rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy
Seznámí se s obyvatelstvem Evropy
zásady, rizikové chování, předcházení konfliktů, ohleduplnost
Vyjmenuje významné památky a turistická místa Evropy
Cestujeme po Evropě
Vyhledá na mapě hory a oblasti s neporušenou přírodou
Hory a oblasti s neporušenou přírodou
Seznámí se s bitvou na Bílé hoře a dobou pobělohorskou Popíše život v barokní době Pozná život ve školních lavicích koncem 17. a začátkem 18. stol. Uvědomí si význam Jana Amose Komenského
Environmentální výchova Ekosystémy
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané
Bitva na Bílé hoře Třicetiletá válka Život v barokní době (17. a první polovina 18. století) 2. polovina 17., začátek 18. Století Jan Amos Komenský Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
Pochopí význam osvícenství Seznámí se s vládou Marie Terezie a Josefa II. Vysvětlí život na vesnici v 18. st. Popíše vznik prvních manufaktur Umí vysvětlit počátky Národního obrození a vyjmenuje jeho představitele
Druhá polovina 18. Století Vláda Marie Terezie Vláda Josefa II. Život na vesnici Manufaktury a první stroje Obrození měšťanské společnosti Multikulturní výchova František Palacký, Josef Kajetán Tyl Kulturní diference
Vysvětlí revoluční rok 1848 a červnové bouře v Praze Popíše růst továren, nástup
Rok 1848 – Z poddaného člověka občan Stroje ovládly život – 2. polovina
119
poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)
elektřin v 2. Polovině 19. Století Vysvětlí vznik Rak.-Uherska Chápe význam osobnosti T. G. Masaryka Seznámí se s historií českoněmeckého soužití
19. Století Vznik Rakouska – Uherska Příchod T. G. Masaryka do Čech
LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy – 2. období žák: pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
Vysvětlí příčiny vzniku 1. Světové války Objasní důvody vzniku Československé republiky Chápe Československou republiku jako demokratický stát
1. světová válka
využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek
Seznámí se s událostmi, které předcházely 2. světové válce Charakterizuje 2. sv. válku Charakterizuje poválečná léta Popíše vývoj od nástupu komunistické moci až po sametovou revoluci
Češi a Němci
Odpor proti Rakousku - Uhersku Vznik Československé republiky Československo demokratickým státem
Vyhlášení protektorátu 2. světová válka Poválečný vývoj Od totalitní moci k demokracii
rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v
120
Výchova demokratického občana Formy participace občanů v politickém životě
Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát
minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
121
5.8 Hudební výchova (Umění a kultura) I. období Hodinová dotace předmětu „Hudební výchova“: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 1 hodina týdně 3. ročník – 1 hodina týdně Strategie vzdělávací oblasti Umění a kultura Vzdělávací obsah předmětu hudební výchova má komplexní charakter a je rozdělen do čtyř oblastí vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Obsahem vokální činnosti je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého a mluveného projevu. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasný. Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu. Obsahem instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební produkci a reprodukci. Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) Obsahem hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem poslechových činností je aktivní vnímání hudby – percepce znějící hudby, při níž žák poznává hudbu v žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se ji analyzovat a interpretovat. Poslechem se žáci učí citově prožívat a soustředit se, vyjadřovat a srovnávat jednotlivé skladby. II. období Hodinová dotace předmětu „Hudební výchova“: 4. ročník – 1 hodina týdně 5. ročník – 1 hodina týdně
122
Strategie vzdělávací oblasti Umění a kultura Vzdělávací obsah předmětu hudební výchova má komplexní charakter a je rozdělen do čtyř oblastí vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Obsahem vokální činnosti je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého a mluveného projevu. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasný. Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu. Obsahem instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební produkci a reprodukci. Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) Obsahem hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem poslechových činností je aktivní vnímání hudby – percepce znějící hudby, při níž žák poznává hudbu v žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se ji analyzovat a interpretovat. Poslechem se žáci učí citově prožívat a soustředit se, vyjadřovat a srovnávat jednotlivé skladby.
123
Předmět: Hudební výchova (Umění a kultura) Očekávané výstupy z RVP ZV
Zpívá na základě svých dispozic v jednohlase.
Školní výstupy
rozpoznává tón vysoký a hluboký, krátký a dlouhý, silný a slabý
rozpozná tempo pomalé a rychlé
Rytmizuje jednoduché texty.
Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum a tempo.
reaguje pohybem na znějící hudbu, vyjadřuje tempo a dynamiku melodie
124
1. ročník
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
VOKÁLNÍ ČINNOSTI pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost) intonace – hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď apod.) záznam vokální hudby – zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického vyjádření (např. linky) INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI rytmizace – hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď) HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI pohybový doprovod znějící hudby – taneční hry se zpěvem orientace v prostoru – utváření pohybové paměti POSLECHOVÉ ČINNOSTI hudba vokální kvality tónů – délka, výška
Výchova demokratického občana občan, občanská společnost a stát Multikulturní výchova multikulturalita Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání kreativita komunikace
Předmět: Hudební výchova (Umění a kultura) Očekávané výstupy z RVP ZV
Improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem.
Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře.
Školní výstupy
respektuje délku not a pomlky, aplikuje je v praxi při zpívání písní
dokáže rytmicky doprovodit jednoduchou melodii, dokáže zopakovat jednoduchý rytmus vizuálně rozpozná vybrané hudební nástroje
Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie.
dokáže jednoduchou část písně správně vytleskat
Rozlišuje jednotlivé kvality tónů,
125
2. ročník
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
VOKÁLNÍ ČINNOSTI pěvecký a mluvní projev – rozvoj pěveckých dovedností (dynamicky odlišený zpěv), hlasová a dechová cvičení hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu intonace – volný nástup V. stupně záznam vokální hudby – nota jako grafický znak pro tón INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI hra na hudební nástroje – reprodukce motivů pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře rytmizace – rytmická deklamace, akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu hra na tělo – rytmický doprovod písně HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI orientace v prostoru – reprodukce pohybů prováděných při tanci či
Osobnostní a sociální výchova sebepoznání a sebepojetí rozvoj schopností poznávání seberegulace a sebeorganizace psychohygiena kreativita komunikace
Environmentální výchova vztah člověka k prostředí
rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby.
vnímá vzestupnou a sestupnou melodii, vnímá dynamiku v hudbě vnímá náladu v hudbě (smutná, veselá)
126
pohybových hrách POSLECHOVÉ ČINNOSTI kvality tónů – délka, výška, síla hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie, pohyb melodie (melodie vzestupná a sestupná) Bedřich Smetana: Pochod komediantů (z opery Prodaná nevěsta) hudba vokální, instrumentální hudební styly a žánry – hudba pochodová Hudební teorie délka not (nota půlová, čtvrťová, osminová), pomlky (čtvrťová, půlová, osminová) dynamická znaménka: zesilovat, zeslabovat
Předmět: Hudební výchova (Umění a kultura) Očekávané výstupy z RVP ZV
Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase.
Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem.
Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální.
Školní výstupy
Učivo
VOKÁLNÍ ČINNOSTI podle svých individuálních pěvecký a mluvní projev – rozvoj schopností a dovedností pěvecké dovednosti (nasazení a interpretuje vybrané písně a tvorba tónu), hlasová hygiena, uplatňuje v nich zásady hlasové jazykolamy hygieny záznam vokální hudby – notový zápis jako opora při realizaci písně dokáže rozpoznat notovou osnovu INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI a houslový klíč, délku not a hra na hudební nástroje – pomlky aplikuje v praxi při zpívání reprodukce motivů, témat pomocí písní jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře dokáže píseň správně vytleskat melodizace a stylizace – jednodílná písňová forma (a – b) dokáže rytmicky doprovodit HUDEBNĚ POHYBOVÉ jednoduchou melodii, dokáže ČINNOSTI zopakovat jednoduchý rytmus a POSLECHOVÉ ČINNOSTI sám krátký motiv vymyslet kvality tónů – délka, síla, barva, výška hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – harmonie, vnímá sestupnou a vzestupnou barva, metrické, rytmické změny melodii, vnímá dynamiku v hudbě v hudebním proudu
127
3. ročník Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena kreativita komunikace
dokáže vymyslet k poslechové ukázce název a vystihnout náladu poslech. skladby – dokáže ji výtvarně, pohybově vyjádřit, rozpozná v ukázkách některé hudební nástroje
128
hudební styly a žánry – ukolébavka apod. Antonín Dvořák: Slovanské tance Hudební teorie notová osnova, houslový klíč délka not (nota celá, půlová, čtvrťová, osminová) hudební abeceda vybraná dynamická znaménka těžká, lehká doba stručné rozdělení hudebních nástrojů
Předmět: Hudební výchova (Umění a kultura) Očekávané výstupy z RVP ZV
Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti.
Školní výstupy
dokáže vysvětlit rozdíl mezi lidovou a umělou písní, rozlišuje jednohlas a vícehlas podle svých individuálních schopností a dovedností interpretuje vybrané písně a uplatňuje v nich zásady hlasové hygieny
dokáže rytmicky doprovodit Využívá na základě svých jednoduchou melodii, dokáže hudebních schopností a dovedností zopakovat jednoduchý rytmický jednoduché popřípadě složitější celek a sám krátký motiv vymyslet hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní.
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
VOKÁLNÍ ČINNOSTI pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu dvojhlas a vícehlas – prodleva, kánon intonace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách (I., III. a V. stupeň) záznam vokální hudby – zápis rytmu jednoduché písně INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI hra na hudební nástroje – reprodukce jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře, zobcových fléten, keyboardů apod. záznam instrumentální melodie – čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého motivku či tématu instrumentální skladby, využití notačních programů
Osobnostní a sociální výchova Komunikace Rozvoj schopností poznání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena kreativita
HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI
taktování – dvoudobý, třídobý
Ztvárňuje hudbu pohybem s
129
4. ročník
využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace.
podle individuálních schopností rozpozná v ukázce polku, valčík a dokáže je předvést
Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby.
dokáže vymyslet příběh na motivy poslechové ukázky, dokáže vymyslet k poslechové ukázce název a vystihnout náladu poslechové skladby – dokáže ji ztvárnit výtvarně, pohybově vyjádřit, rozpozná v ukázkách některé hudební nástroje rozpozná durovou a mollovou tóninu, dokáže rozdělit vybrané hudební nástroje do předepsaných skupin
130
takt pohybový doprovod znějící hudby – jednoduché lidové tance pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků – polka, valčík POSLECHOVÉ ČINNOSTI vztahy mezi tóny – akord, rozlišení durové a mollové tóniny hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – kontrast a gradace, zvukomalba – Bedřich Smetana: Vltava (Má vlast) hudba vokálně instrumentální hudební styly a žánry – hudba taneční – polka (B. Smetana), valčík (J. Strauss) hudební formy – malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace Hudební teorie předznamenání (posuvky – křížek, bé) rozdělení hudebních nástrojů – prohloubení znalostí hudební skladatelé (L. Janáček, J. J. Ryba, B. Martinů, W. A. Mozart)
Předmět: Hudební výchova (Umění a kultura)
5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not.
rozumí vybraným hudebním pojmům a aplikuje je v praxi při zpěvu, podle svých individuálních schopností a dovedností interpretuje vybrané písně ve dvojhlase
Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí
Vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace.
dokáže rytmicky doprovodit jednoduchou melodii, dokáže zopakovat jednoduchý rytmický celek a sám krátký motiv vymyslet
Rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny.
rozpozná akord, vnímá harmonii dokáže k vybraným hudebním skladatelům přiřadit nejznámější díla dokáže vybrané ukázky přiřadit k hudebním skladatelům
VOKÁLNÍ ČINNOSTI vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách (volné nástupy VIII. a spodního V. stupně apod.) dvojhlas a vícehlas – lidový dvojhlas INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI hudební improvizace – tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod (ostinato, prodleva) HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI taktování – čtyřdobý takt POSLECHOVÉ ČINNOSTI vztahy mezi tóny – souzvuk, rozložený kvintakord hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – harmonické změny v hudebním
131
Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena kreativita komunikace
rozpozná v ukázkách některé hudební nástroje
proudu lidský hlas a hudební nástroj interpretace hudby – slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková) – Antonio Vivaldi: Čtvero ročních dob Hudební teorie osminová nota a pomlka, rytmické hodnoty not – opakování šestnáctinová nota znaménka síly (shrnutí) – pp, p, mp, mf, f, ff crescendo a decrescendo jazz, Jaroslav Ježek národní hymna hudební skladatelé (Fr. Škroup, B. Smetana, L. Janáček, J.S. Bach, K. Hašler)
132
5.9 Výtvarná výchova (Umění a kultura) I. období Předmět: Výtvarná výchova Hodinová dotace předmětu „Výtvarná výchova“: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 1 hodina týdně 3. ročník – 2 hodiny týdně, z toho 1 disponibilní hodina Výtvarná výchova přispívá k rozvoji estetických vztahů žáka ke skutečnosti i k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáka k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Pro výtvarnou činnost v tomhle období je základní podmínku klidná atmosféra ve třídě, žák nemá mít strach ze špatné známky ani z výsměchu spolužáků. Úkolem učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování a vhodně žáky motivovat. Je vhodné v tomto období zařazovat hravé činnosti a experimentování. Výtvarná výchova dává žákům příležitost se individuálně projevit svou výtvarnou činností. Je vhodné, aby byla dána žákům svůj výtvarný projev obhájit, vysvětlit spolužákům, vyslechnout jejich názory. Učitel zde má za úkol taktně usměrňovat a působit na vytváření výtvarného vkusu žáků. Strategie vzdělávací oblasti Umění a kultura
k svobodnému výtvarnému vyjádření k uvědomování si krásy a bohatosti barev, struktur a tvarů ke schopnosti samostatné volby výtvarné techniky k správnému zacházení s výtvarnými nástroji (štětce, barvy…) ke spoluúčasti na vytváření prostředí, ve které žijeme (výzdoba tříd, školy…)
133
Předmět: Výtvarná výchova (Umění a kultura) Očekávané výstupy z RVP ZV Očekávané výstupy – 1. období žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ
Školní výstupy
Učivo
Umí poznat a pracovat s prvky a porovnávat je dle barvy, tvaru, velikosti, linie
Barvy základní a podvojné, barevný kontrast a harmonie. Vlastnosti barev Uspořádání objektů na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém i dynamickém vyjádření.
1.-3. ročník Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata) Osobní a sociální výchova rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí hodnoty, postoje, praktická etika
Environmentální výchova vztah člověka k prostředí v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace
Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku Využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů Dokáže kreslit na základě své fantazie, prožitku, představivosti Ztvární příběh kresbou
Výtvarné vyjádření vjemů a postojů ke skutečnosti na základě vlastního prožitku dítěte nebo podle vyprávění Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Kresba na volné téma Kresba na dané nebo volné téma Jednoduché ztvárnění věcí denní potřeby Osobnostní a sociální výchova
134
vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky
Pozoruje přírodniny, jejich tvary, strukturu a umí je výtvarně ztvárnit Pozoruje jednoduché tvary předmětů a dokáže je výtvarně ztvárnit Experimentuje s barvami – techniky zapouštění, překrývání Využívá odpadového materiálu a zpracovává jej různými technikami Používá materiály k prostorovému ztvárnění světa Spolupracuje při práci na projektech většího formátu
Vyhledávání a výtvarné dotváření přírodnin na základě představ
Porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace Využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů
Vizuálně obrazná vyjádření hmatových, sluchových, pohybových, čichových a chuťových podnětů, zachycení pocitů vnímaných jinými smysly než zrakem.
Výtvarné ztvárnění přírodnin
Techniky zapouštění barev, překrývání Využití starých novin, časopisů – koláže. Společné tvoření a tvořivé experimentování
Rozlišení vizuálně obrazných vyjádření, výběr a uplatnění. Ukázky ilustrací, volné malby a kresby, plastik, animovaných filmů, komiksů, fotografií, reklamních prostředků. Společné tvoření a tvořivé
135
rozvoj schopností poznávání kreativita seberegulace a sebeorganizace
Mediální výchova kritické čtení a vnímání mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení interpretace vztahů mediálních sdělení a reality
Osobnostní a sociální výchova sebepoznání, poznání ostatních
experimentování Environmentální výchova Přístupy k vizuálně obrazným studuje přírodniny a přírodu vyjádřením z hlediska jejich vnímání a z hlediska motivace. Záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění. Společné práce na velkém formátu – využití např. balicího papíru apod. Významní ilustrátoři dětských knih Environmentální výchova využití odpadových materiálů
interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností
Rozpoznává a pojmenovává linie, tvary, objemy, barvy, objekty, porovnává je a třídí na základě vlastních zkušeností V tvorbě projevuje své zkušenosti, uplatňuje v ploše i prostoru linie, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace.
Do vlastní komunikace s okolím zapojuje díla, která sám vytvořil, vybral, viděl nebo upravil.
136
Rozvíjení smyslové citlivosti Jednoduché vztahy mezi prvky vizuálně obrazného vyjádřenípodobnost, kontrast a rytmus linií, tvarů a barev, jejich kombinace v ploše, objemu a prostoru. Vyjádření osobních pocitů při sledování umělecké výtvarné tvorby (fotografie, film, televize, elektronická média, reklama). Uplatňování subjektivity Manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby. Získávání
Osobnostní a sociální výchova komunikuje se spolužáky při spolupráci na projektech
prostředků pro vyjádření pocitů, emocí, nálad, fantazijních představ.
na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
Ověřování komunikačních účinků Utváření a zdůvodnění, odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje, vysvětlování výsledků tvorby podle vlastních schopností a osobního zaměření. Tvořivost v mezilidských vztazích – vytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, zbavování se strachu z neznámého řešení úkolu a z tvořivého experimentování. Odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) v rámci skupin, v kterých se pohybuje, jejich porovnávání s vlastní interpretací Schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce. V komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin, v nichž se pohybuje,
137
Seznamuje se s významnými osobnostmi výtvarného umění jako je Josef Lada, Helena Zmatlíková, Adolf Born
vysvětlování výsledků tvorby podle svých schopností a zaměření. Záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění.
Aktivní práce s ilustrací (ilustrátoři dětské literatury)
138
5.10 Tvořivá výchova (Umění a kultura; Člověk a svět práce) II. období Hodinová dotace předmětu „Tvořivá výchova 4. ročník – 3 hodiny týdně 5. ročník – 3 hodiny týdně Strategie vzdělávací oblasti Umění a kultura; Člověk a svět práce Tvořivá výchova spojuje v jeden celek oblasti výtvarné a pracovní. Výuka je rozdělena na část vyučovanou ve cvičné kuchyňce, v dílnách, v keramice a učebně určené k výtvarné výchově. Výtvarné činnosti rozvíjí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Práce ve cvičné kuchyňce zvyšuje dovednosti žáků při zacházení s jednoduchým kuchyňským nářadím, přípravě jednoduchých pokrmů, vytváří pozitivní vztah ke zdravému životnímu stylu a v neposlední řadě ke správnému stolování i rozvoji sebeobsluhy. V dílnách žáci získávají základní dovednosti pro práci s různými materiály a nářadím a jejich následné využití. Při výše uvedených činnostech jsou žáci vedeni k dodržování základních bezpečnostních pravidel. Pro tvořivou činnost v tomto období je základní podmínkou klidná atmosféra v učebně, žák nemá mít strach ze špatné známky ani z výsměchu spolužáků. Úkolem učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování a vhodně žáky motivovat. Je vhodné v tomto období zařazovat hravé činnosti a experimentování. Tvořivá výchova dává žákům příležitost se individuálně projevit nejen svou výtvarnou činností. Je vhodné, aby byla dána žákům možnost svůj kreativní projev obhájit, vysvětlit spolužákům, vyslechnout jejich názory. Učitel zde má za úkol taktně usměrňovat a působit na vytváření vkusu žáků.
139
Předmět: Tvořivá výchova (Umění a kultura; Člověk a svět práce) 4.-5. ročník Očekávané výstupy z RVP ZV
Žák: Při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné), užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model, při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy.
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření při vlastních tvůrčích činnostech.
Rozvíjení smyslové citlivosti Jednoduché vztahy mezi prvky vizuálně obrazného vyjádření podobnost, kontrast a rytmus linií, tvarů a barev, jejich kombinace v ploše, objemu a prostoru. Uspořádání objektů na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém i dynamickém vyjádření.
Osobnostní a sociální výchova: Rozvoj schopností poznávání kreativita, komunikace.
Vizuálně obrazná vyjádření hmatových, sluchových, pohybových, čichových a chuťových pocitů vnímaných jinými smysly než zrakem.
Multikulturní výchova: Lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita.
Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku. Při tvorbě se vědomě zaměřuje na vyjádření vlastních zkušeností a nejbližších sociálních vztahů. Hledá vhodné prostředky pro vyjádření vlastních smyslových zážitků, nejen zrakových.
Pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů volí svobodně různé prostředky výtvarného vyjádření.
Vyjádření osobních pocitů při sledování umělecké výtvarné tvorby (fotografie, film, televize, elektronická média, reklama). Uplatňování subjektivity
Mediální výchova: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení, práce v realizačním týmu.
Nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě. Osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). Porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace. Nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil.
Manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby. Získávání prostředků pro vyjádření pocitů, emocí, nálad, fantazijních představ.
Porovnává různé interpretace a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace. Do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vlastních, upravených či pouze pozorovaných vizuálně obrazných vyjádření. Dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla.
Rozlišení vizuálně obrazných vyjádření, výběr a uplatnění. Ukázky ilustrací, volné malby a kresby, plastik, animovaných filmů, komiksů, fotografií, reklamních prostředků. Přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením z hlediska jejich vnímání a z hlediska motivace.
Rozeznává různé druhy materiálů a jejich možnosti opracování. Dokáže připravit jednoduchý výrobek podle návodu. Pracuje podle slovního návodu a předlohy. Vedení dítěte k zodpovědnosti a práci.
Ověřování komunikačních účinků. Utváření a zdůvodnění, odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje, vysvětlení výsledků tvorby podle vlastních schopností a osobnostního zaměření.
Vyplnění volného času i kreativity. Pracuje podle slovního návodu a předlohy.
141
Záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění.
PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Žák: Vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu. Využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic.
Dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla. Rozeznává různé druhy materiálů a jejich možnosti opracování. Dokáže připravit jednoduchý výrobek podle návodu. Pracuje podle slovního návodu a předlohy.
Volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu.
Práce s modelovací hmotou. Vlastnosti modelovacích hmot. Plastelína, hlína, těsto. Hnětení, válení v dlaních, na podložce. Přidávání a ubírání hmoty. Modelování. Závěrečná úprava hmoty. Práce s papírem, textilem, modelovací hmotou a s přírodninami, práce s jehlou a nití. Aranžování, dotváření, opracovávání a třídění přírodního materiálu.
Udržuje pořádek na pracovním místě.
Tvorba z ruky, barvení engobou, glazování. Práce z plátů (miska, hrnek, vázička). Tvarování z formy. Seznámení s bezpečnostními riziky při práci v dílně.
142
Osobnostní a sociální výchova: Rozvoj schopností poznávání kreativita, komunikace. Mediální výchova: Práce v realizačním týmu.
Multikulturní výchova: Multikulturalita.
KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI Žák: Provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž. Pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu.
Dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla. Rozeznává různé druhy materiálů a jejich možnosti opracování. Dokáže připravit jednoduchý výrobek podle návodu. Pracuje podle slovního návodu a předlohy.
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu.
Základní pravidla při práci s ručním nářadím. Základní hygienické návyky. Vlastnosti různých materiálů. Způsoby opracovávání materiálů. Návody a jejich použití. Měřidla při práci s materiály. Druhy nářadí a jeho použití. Vytvoření jednoduchého výrobku pro domácí užití.
Osobnostní a sociální výchova: Kreativita. Osobnostní a sociální výchova: Rozvoj schopností poznávání, kreativita, komunikace. Mediální výchova: Práce v realizačním týmu. Multikulturní výchova: Multikulturalita.
143
PĚSTITELSKÉ PRÁCE Žák: Provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování. Ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny.
Dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla. Bezpečně pracuje s vhodnými pomůckami. Pracuje samostatně dle pokynů. Rozeznává základní druhy pěstovaných rostlin. Rostliny jedovaté, rostliny léčivé, okrasné, jedlé.
Podle druhu pěstitelských činností volí správné pomůcky, nástroje a náčiní.
Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování. Výživa rostlin, osivo. Pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina a jiné). Pěstování pokojových rostlin. Rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie.
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu.
PŘÍPRAVA POKRMŮ Žák: Orientuje se v základním vybavení kuchyně. Připraví samostatně jednoduchý pokrm. Dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování.
144
Osobnostní a sociální výchova: Kreativita. Osobnostní a sociální výchova: Rozvoj schopností poznávání, kreativita, komunikace. Mediální výchova: Práce v realizačním týmu.
Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni.
Dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla. Rozeznává zdravé a nezdravé pokrmy. Zná pravidla uchovávání a skladování potravin. Dokáže připravit jednoduchý pokrm podle receptu. Dodržuje etiketu stolování.
Seznámení s bezpečnostními riziky při práci v kuchyni. Základní pravidla při práci s kuchyňským náčiním. Základní hygienické návyky. První pomoc při zranění. Zdravá výživa. Trvanlivost potravin a jejich vhodné uchovávání. Možnosti přípravy pokrmů a nápojů. Recepty a jejich použití. Příprava jednoduchých pokrmů a nápojů. Pravidla slušného stolování. Úprava jídelního stolu. Národní jídla české a světové kuchyně. Technika v kuchyni – historie a význam. Nákup a skladování potravin.
145
Osobnostní a sociální výchova: Kreativita. Osobnostní a sociální výchova: Rozvoj schopností poznávání, kreativita, komunikace. Mediální výchova: Práce v realizačním týmu. Multikulturní výchova: Multikulturalita.
5.11 Tělesná výchova (Člověk a zdraví) I. a II. období Hodinová dotace předmětu „Tělesná výchova“: 1. ročník – 2 hodiny týdně 2. ročník – 2 hodiny týdně 3. ročník – 2 hodiny týdně 4. ročník – 2 hodiny týdně 5. ročník – 2 hodiny týdně Strategie vzdělávací oblasti Člověk a zdraví Výuka probíhá jak ve velké, tak i v malé tělocvičně. Na 1. stupni se žáci pravidelně zúčastňují plaveckého výcviku. Během výuky žáci pracují jak jednotlivě, ve dvojicích i v různě velkých skupinách. Chceme, aby žáci byli seznámeni se základy pohybových dovedností ve sportovních oblastech (gymnastika, hry, atletika...). Nedílnou součástí předmětu jsou i teoretické znalosti (pravidla her, názvosloví, sportovci...). Snažíme se vytvořit u žáků pocit potřeby pravidelného tělesného pohybu po celý život. Chceme vzbudit u žáka zájem o aktivní využívání volného času formou tělesných aktivit, k čemuž jsou využívány i netradiční formy – cvičení v přírodě a sportovní dny. Tělesná výchova (Člověk a zdraví) Plavání – výuka neprobíhá na ZŠ Brno, Otevřená 20a, k výuce plavání škola využívá bazény v nejbližším okolí.
Předmět: Tělesná výchova (Člověk a zdraví)
1.-3. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti
Ovlivňuje pohybový režim žáků, délku a intenzitu pohybu. Připravuje se před pohybovou činností a uklidňuje se po zátěži.
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ: Význam pohybu pro zdravípohybový režim žáků, intenzita pohybu. Příprava organismu - samostatné převlékání do cvičebního úboru, zahřátí organismu. napínací a protahovací cvičení Zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, průpravná, relaxační a kompenzační cvičení Rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, koordinace pohybu. Bezpečnost při pohybových činnostech - bezpečná příprava a ukládání nářadí, pomůcek Tv, první pomoc v podmínkách Tv
Osobnostní a sociální výchova sebepoznávání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace kreativita
Uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách
Uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy
Reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
Dodržuje bezpečnost v šatnách a umývárnách, v cvičeb. prostoru Dbá na bezpečnou přípravu ukládání nářadí.
Umí základní názvosloví osvojovaných činností, povely, smluvené signály.
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ: Komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví
Zvládá podle svých předpokladů základní dovednosti při netradičních pohybových aktivitách.
Uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách Zvládá podle svých předpokladů techniku kotoulu vpřed
Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
Zvládá podle svých předpokladů chůzi na kladině nebo lavičce Zvládá podle svých předpokladů skákání na trampolíně a výskoky na bednu.
Nacvičuje správný úchop na tyči a zvládá podle svých předpokladů šplhání na tyči.
osvojovaných činností, smluvené povely, signály Organizace při TV- základní organizace prostoru a činností ve známém prostředí.
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ: Pohybové hry- netradiční pohybové hry a aktivity, využití hraček a netradičního náčiní při cvičení, pohybová tvořivost. Základy gymnastikysprávné držení těla při gymnastických cvičení Cvičení na žíněnkách: Průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vpřed, nácvik kotoulu vpřed, průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vzad. Cvičení na nářadí: kladina (lavička) – chůze s dopomocí, bez pomoci Výskok na bednu Trampolína – výskoky Šplh- tyč
Osobnostní a sociální výchova sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena komunikace kooperace a kompetice
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech informace o úspěších našich i cizích sportovců a sportovních týmů Mediální výchova
148
Spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích
Zvládá podle svých předpokladů základy cvičení s hudbou. Dodržuje zásady bezpečnosti při činnostech s hudbou
Uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech, zaujímá správné základní polohy.
Zvládá základní techniku startů, výběhy na signál a hodu míčkem. Zvládá podle svých předpokladů základy techniky rychlého běhu/ zrychlování z klidu do maxima/ a vytrvalého běhu / běhu střídaného s chůzí/. Zvládá podle svých předpokladů základní techniku odrazu z odrazové nohy. Zvládá podle svých předpokladů hod míčkem z místa a z chůze. Zvládá podle svých předpokladů vedení míče driblinkem a přihrávkou jednoruč a obouruč. Zvládá podle svých předpokladů pravidla a hru minisportů.
Zvládá jednoduché speciální cvičení související s vlastním oslabením či vedoucí ke zlepšení kondice
149
Rytmické a kondiční formy cvičení pro děti-kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu Základy atletiky: Vysoký start na povel Polovysoký start Nízký start s oporou Výběhy na signál z různého druhu a různých poloh Běh – rychlý (do 30m,40m, 50m) a vytrvalý Skok do dálky z místa, z chůze a z rozběhu / 3-4 dvojkroky odrazem z pásma, 5-7 dvojkroků odrazem z břevna/. Hod míčkem z místa a z chůze Základy sportovních her: Základní manipulace s míčem/ vedení míče driblinkem, nácvik přihrávek jednoruč a obouruč, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající hmotnosti a velikosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel minisportů
Osobnostní a sociální výchova spolupráce a komunikace při hrách
Dbá na správnou obuv a oblečení při hodinách Tv.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny v přírodě.
Zdravotní TV: ČINNOSTI A INFORMACE Environmentální výchova PODPORUJÍCÍ KOREKCE ZDRAVOTNÍCH OSLABENÍZdravotní oslabení: konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné obutí a oblečení pro ZdrTv, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti / kontraindikace zdravotních oslabení/. Turistika – pohyb v přírodě: Chůze a běh po turistické trase Aplikace pohybových her v přírodě Přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu Táboření, ochrana přírody.
150
Environmentální výchova Dopravní výchova
Předmět: Tělesná výchova (Člověk a zdraví)
2.-3. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy.
Zná zásady hygieny v hodinách plavání. Zvládá bezpečné chování při výuce, ve sprchách a v šatnách.
Bezpečnost v hodinách plavání.
Osobnostní a sociální výchova sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena kooperace a kompetice
Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti
Dokáže se pohybovat ve vodě Dýchá správnou technikou nad i pod vodní hladinou
Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
Zvládá splývání, pohyb vodou na břiše a na zádech Přidá práci nohou a paží k splývané poloze těla Zvládá prvky a souhru plav. Stylů – kraul, znak Potápí se – zadržuje dech Skáče do vody s dodržením bezpečnosti skákání
151
Seznámení s vodou, hry ve vodě – běhání, poskakování Nácvik dýchání – foukání do balónku na vodní hladině, foukání do vodní hladiny, foukání pod vodní hladinou - bublinky
Nácvik splývání pomocí nadnášecích pomůcek, splývání na břiše a na zádech bez pomůcek Splývání s přidáním práce nohou – nácvik kraulových a znakových nohou, kraulové a zasvé nohy s destičkou + správné dýchání Přidání nácviku kraulových a znakových paží se zaměřením na správnou polohu těla a správné dýchání Hry na procvičování dýchání – potápění, lovení předmětů
Nácvik skoků do vody – skok po nohách, po hlavě Reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci.
Zdokonaluje si plavecké styly – kraul a znak Zvyšuje si vytrvalost a fyzickou kondici Zvládá základní prvky souhru plav. stylu prsa s pomůckami i bez pomůcek
152
Nácvik na zdokonalování plaveckých stylů – kraul a znak Práce nohou a paží se zaměřením na správnou polohu těla a správné dýchání Zvyšování vytrvalosti pomocí zvýšené intenzity plavání Zdokonalování skoků do vody po hlavě Nácvik plaveckého stylu prsa – nácvik nohou a paží se zaměřením na správný rytmus pohybu a správný rytmus dýchání
Předmět: Tělesná výchova (Člověk a zdraví)
4.-5. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
Uplatňuje pravidla hygieny a
Ovlivňuje pohybový režim žáků, délku a intenzitu pohybu.
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ:
Osobnostní a sociální výchova sebepoznávání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace
Chápe význam rozcvičení před pohybovou aktivitou.
Význam pohybu pro zdravípohybový režim žáků, intenzita pohybu. Příprava organismu - samostatné převlékání do cvičebního úboru, rozcvička, zahřátí organismu, napínací a protahovací cvičení
bezpečného chování v běžném sportovním prostředí.
Připravuje se před pohybovou činností a uklidňuje se po zátěži. Zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v
Zvládá podle svých předpokladů správné zvedání zátěže.
Zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, průpravná, relaxační a kompenzační cvičení, správné zvedání zátěže.
souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením.
Rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, koordinace pohybu. Adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka.
Dodržuje bezpečnost v šatnách a umývárnách, v cvičeb. prostoru Dbá na bezpečnou přípravu ukládání nářadí.
153
Bezpečnost při pohybových činnostech - bezpečná příprava a ukládání nářadí, pomůcek Tv, první pomoc v podmínkách Tv.
Zvládá podle svých předpokladů Podílí se na realizaci pravidelného
základní dovednosti při
pohybového režimu.
netradičních pohybových aktivitách.
Jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a
Uplatňuje správné způsoby držení
reaguje na pokyny k vlastnímu
těla v různých polohách.
provedení pohybové činnosti.
Zvládá podle svých předpokladů techniku kotoulu vpřed a vzad.
Užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví.
Zvládá podle svých předpokladů krátkou gymnastickou sestavu. Zvládá podle svých předpokladů chůzi na kladině nebo lavičce. Zvládá podle svých předpokladů skákání na trampolíně a přeskok přes bednu.
154
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ: Pohybové hry- netradiční pohybové hry a aktivity, využití hraček a netradičního náčiní při cvičení, pohybová tvořivost. Základy gymnastiky: správné držení těla při gymnastických cvičení Cvičení na žíněnkách: Průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vpřed, nácvik kotoulu vpřed, průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vzad, nácvik kotoulu vzad. Akrobatická sestava. Průprava pro zvládnutí stoje na rukou. Cvičení s náčiním: míč, švihadlo, medicinbal, činky. Cvičení na nářadí: kladina (lavička) – chůze bez pomoci. Průpravná cvičení pro nácvik odrazu z můstku. Přeskok dílů bedny / postupné zvyšování dílů/. Přeskok přes bednu.
Osobnostní a sociální výchova Kreativita Mezilidské vztahy Komunikace
Osobnostní a sociální výchova sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena komunikace kooperace a kompetice
Cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení.
Zvládá podle svých předpokladů průpravná cvičení pro přeskok přes kozu. Zvládá podle svých předpokladů šplhání na tyči. Zvládá podle svých předpokladů základy cvičení s hudbou. Dodržuje zásady bezpečnosti při činnostech s hudbou Zvládá podle svých předpokladů přetahy a přetlaky.
Podle svých předpokladů zlepšuje úroveň výkonu v běžecké rychlosti a vytrvalosti a odrazové schopnosti. Je schopen samostatně uplatňovat vhodné rozvojové činnosti. Zvládá podle svých předpokladů základní techniku rychlého vytrvalého běhu na dráze i v terénu.
155
Průpravná cvičení pro zvládnutí přeskoku přes kozu. Trampolína – výskoky Šplh- tyč
Rytmické a kondiční formy cvičení pro děti-kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu Vyjádření melodie a rytmu pohybem. Jednoduché tance. Průpravné úpoly – přetahy, přetlaky. Základy atletiky: Průpravná běžecká cvičení, běžecká abeceda. Běh střídavý s chůzí. Nízký start z bloků na startovní povely, polovysoký start. Běh rychlý, běh 50m . Motivovaný běh v terénu do 15 minut. Vytrvalý běh. Štafetový běh.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané.
Uplatňuje kondičně zaměřené činnosti.
Zvládá podle svých předpokladů základní techniku skoků do dálky nebo do výšky z ind. / krátkého/ rozběhu.
Průpravná odrazová cvičení. Skok do dálky z individuálního rozběhu nebo skok do výšky skrčmý z krátkého rozběhu.
Osobnostní a sociální výchova Kreativita Mezilidské vztahy Komunikace
Projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti.
Zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti.
Zvládá podle svých předpokladů techniku hodu míčkem z rozběhu. Zvládá podle svých předpokladů vedení míče driblinkem a přihrávkou jednoruč a obouruč. Zvládá podle svých předpokladů pravidla minisporů
Jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví. Vytváří varianty osvojených pohybových her.
156
Hod kriketovým míčkem z rozběhu.
Základy sportovních her: Základní manipulace s míčem: vedení míče driblinkem nácvik přihrávek jednoruč a obouruč nácvik pálkou či jiným herním náčiním. Herní činnosti jednotlivce. Spolupráce ve hře. Průpravné hry. Utkání podle zjednodušených pravidel minisportů. Míčové hry. Soutěživé hry-florbal, házená, vybíjená. Variace, obměny her. Hry pro uklidnění.
Osobnostní a sociální výchova spolupráce a komunikace při hrách
Zařazuje pravidelně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování. Upozorní samostatně na činnost/prostředí/, které jsou v rozporu s jeho oslabením.
Zvládá správné držení těla. Zvládá podle svých předpokladů správné cviky. Dbá na správnou obuv a oblečení při hodinách Tv. Uvědomuje si vnímání svých pocitů při cvičení.
Zdravotní TV: ČINNOSTI A INFORMACE PODPORUJÍCÍ KOREKCE ZDRAVOTNÍCH OSLABENÍZdravotní oslabení: Konkrétní zdravotní oslabení žáka Prevence. Pohybový režim. Vhodné obutí a oblečení pro ZdrTv zásady správného držení těla. Dechová cvičení. Vnímání pocitů při cvičení. Nevhodná cvičení a činnosti / kontraindikace zdravotních oslabení/.
Turistika – pohyb v přírodě: Chůze a běh po turistické trase Aplikace pohybových her v přírodě Přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, táboření, ochrana přírody.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny v přírodě.
157
Environmentální výchova Dopravní výchova
Mediální výchova
Zorganizuje nenáročné pohybové
Umí základní názvosloví
činnosti a soutěže na úrovni třídy.
osvojovaných činností, povely,
Změří základní pohybové výkony
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ: Komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály.
smluvené signály.
a porovná je s předchozími výsledky.
Zvládá nástupy, hlášení i základní postoje a povely.
Organizace při TV- základní organizace prostoru a činností ve známém prostředí.
Uvědomuje si pravidla fair play. Zásady jednání a chování – fair play, olympijské ideály a symboly.
Orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace.
Pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží
Uvědomuje si a posuzuje pohybové dovednosti – měření výkonu.
Měření a posuzování pohybových dovedností Měření výkonů. Základní pohybové testy.
158
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostechinformace o úspěších našich i cizích sportovců a sportovních týmů
5.12 Pracovní výchova (Člověk a svět práce) I. období Hodinová dotace předmětu „Pracovní výchova“: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 1 hodina týdně 3. ročník – 1 hodina týdně Při pracovní výchově se žáci učí zorganizovat si svoje pracovní prostředí, udržovat si svoje místo a nářadí v pořádku. Dále se rozvíjejí pozornost a opatrnost. Žáci dbají na základní pravidla hygieny, správné držení těla a správné používání pracovního nářadí. Strategie vzdělávací oblasti Člověk a svět práce
rozvíjení jemné motoriky žáků a jejich manuální zručnosti práce s různými materiály základní pracovní dovednosti a návyky dovednost rozlišovat různé materiály a jejich možnosti opracování práce podle zadání, návodů, postupů vytvářet pozitivní vztah žáků k práci učení žáků individuálně zodpovídat za kvalitu své práce
159
Předmět: Pracovní výchova (Člověk a svět práce)
1.-3. ročník
Očekávané výstupy z RVP ZV
Školní výstupy
Učivo
Přesahy a vazby (mezipředmětové vazby, průřezová témata)
PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM žák: Vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů, pracuje podle slovního návodu a předlohy.
Umí mačkat, trhat, lepit, stříhat, nastřihovat, překládat a skládat papír, vytvářet jednoduché prostorové tvary z papíru.
Práce s drobným materiálem – papír.
Osobnostní a sociální výchova Vytvořit společná pravidla dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce, cvičit sebekontrolu a sebeovládání, utvářet základní dovednosti pro spolupráci.
Práce s drobným materiálem – přírodniny.
Dovede navlékat, aranžovat, třídit při sběru přírodní materiál. Pracuje podle slovního návodu nebo předlohy.
Práce s drobným materiálem – textil.
Umí stříhat textil a nalepit textilii.
Vlastnosti materiálu/ přírodniny, model. hmota, papír, karton, textil, drát, fólie/.
Jednoduchými skutky realizuje tvořivost v mezilidských vztazích, především v rodině a v kolektivu třídy. Poznává vlastnosti papíru a umí jej jednoduchými technikami zpracovávat.
160
Lidové zvyky, tradice, řemesla. Metr z papírových proužků, geometrické tvary aj. Podložky z propletených proužků, záložky do knih aj. Výrobky vzniklé skládáním papíru, loďky, parník, čepice, ozdoby na vánoční stromeček, např. řetězy, košíčky, srdíčka. Vytrhávané ubrousky a ozdoba
Environmentální výchova Základní podmínky života, vztah člověka k prostředí.
různých věcí, např. květináče. Jednoduché předměty a pomůcky do vyučování, např. blahopřání (Velikonoce, Vánoce) Skládání ornamentů. Kruhové vystřihovánky. Materiál: modelovací hlína, plastelína, modurit, těsto. Techniky práce: hnětení, válení, ubírání, spojování, vaření, sušení, pečení, glazování. Příklady výrobků: věci, o kterých se učíme v prvouce (ovoce, zelenina, ptáci, zvířata). V matematice (geometrická tělesa, geometrické tvary), ve čtení (zobrazování dějů z četby nebo z vyprávění). Bezpečné zacházení s ostrými předměty. Tvořivost v mezilidských vztazích – vytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, zbavování se strachu z neznámého řešení úkolu a z tvořivého experimentování. Schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce.
161
Práce s přírodními materiály – šípky, žaludy, slámou… Seznámení s materiály jako je korek, dřívka od nanuků, kolíčky na prádlo, drát. Techniky jako je otiskování do hlíny, koláže, propichování… Práce s materiály jako je látka, vlna, zbytky kůží…. KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI žák: Zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi.
PĚSTITELSKÉ PRÁCE žák: Provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování. Pečuje o nenáročné rostliny.
Drhání, batikování, výroba vizovického pečiva, zdobení kraslic….
Dovede sestavovat stavebnicové prvky, umí montovat a demontovat stavebnici.
Tvorba z ruky. Barvení engobou. Glazování. Práce z plátů (miska, hrnek, vázička). Tvarování z formy.
Zná základy péče o pokojové
Práce se stavebnicemi /plošné, prostorové, konstrukční/, sestavování modelů. Práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem. Práce se stavebnicemi Lego, Merkur… podle zadání učitele nebo na volné téma.
162
květiny – otírání listů, zalévání. PŘÍPRAVA POKRMŮ žák: Připraví tabuli pro jednoduché stolování.
Provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování.
Chová se vhodně při stolování.
Pečuje o nenáročné rostliny.
Pěstitelské činnosti s květinami ve třídě. - základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, pěstování rostlin ze semen v místnosti - pěstování pokojových rostlin Starost o květiny ve třídě – přesazování, zalévání….
Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí kreativita.
Osobnostní a sociální výchova Komunikace při společné práci. Zná základy správného stolování a společenského chování.
Příprava pohoštění pro spolužáky, vánoční besídka. - jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování
Připraví stůl pro jednoduché stolování.
Environmentální výchova Ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí. Environmentální výchova Ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí.
Chová se při stolování vhodně. Vyjádří prožitky radosti pro druhé, společně plní úkoly, tvořivě experimentuje.
163
Osobnostní a sociální výchova Kreativita.
6. Hodnocení žáků výsledků vzdělávání žáků 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků
Základ efektivního hodnocení je především zpětná vazba. Okamžitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování kvalit žáka je naopak rizikovým postupem, který může učení blokovat. Při poskytování zpětné vazby (popisem nebo konstatováním) musí být kladen důraz na vhodnou formulaci - přednost musí být dávána pozitivnímu vyjádření a teprve následně se vyjadřovat ke konkrétním nedostatkům ve zvládnutí učiva. Například – ovládáš bezchybně …, učivu rozumíš, ale občas chybuješ v …, je nutné ještě procvičovat …. Používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků musí být v souladu se základní filosofií školního vzdělávacího programu, zejména s partnerským vztahem k žákům a soustavným vytvářením bezpečného prostředí. Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kritérií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Důležitým prvkem procesu učení je práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím toho, že chybovat je normální, neboť je to nedílná součást procesu každého učení. Chyba a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení. Součástí hodnocení musí být i sebehodnocení žáka, jeho schopnost posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí a osobní možnosti a rezervy. Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Při hodnocení se vždy posuzuje individuální pokrok žáka, při respektování jeho individuálních předpokladů bez srovnávání s ostatními spolužáky. Každý žák má po dohodě s vyučujícím právo opravit si to své hodnocení, které považuje za špatné. Vyučující při hodnocení respektují individuální specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků nadaných a mimořádně nadaných. Ačkoliv závěrečné rozhodnutí o známce je na vyučujícím, žáci by se měli od začátku přibírat k diskusi o známce, aby jim byla jasná hodnotící kritéria a dál se posilovala jejich dovednost sebehodnocení. Skupinová práce se může hodnotit známkou. Jednotliví členové skupiny zhodnotí také sami sebe, svůj přínos pro skupinu a své zapojení do práce skupiny.
164
U žáků s podpůrnými opatřeními při výukových obtížích může ředitel na základě žádosti zákonných zástupců rozhodnout o použití slovního hodnocení.
Hodnocení a klasifikace na prvním stupni
Sebehodnocení žáků probíhá pravidelně slovní nebo písemnou formou. Jednotliví pedagogové překládají žáků jako formu sebehodnocení např. emotikony, puntíky apod. Součástí kooperativního vyučování je tzv. reflexe procesu (vyučující zařazuje čas na reflexi do plánu hodiny), tj. žáci hovoří o tom, jaké dovednosti (kompetence) potřebovali ke zvládnutí úkolu, co příště musí udělat jinak, jak a proč. Také se učí shodnout se ve skupině v názoru na kvalitu výsledku či efektivitě postupu. Učitelé se snaží získávat také zpětnou vazbu od žáků, tj. žáci mají prostor k vyjádření k průběhu výuky (např. vyjádření v komunitním kruhu, formou ankety apod.)
Pravidla hodnocení žáků ZŠ Otevřená 20a, Brno Tabulka hodnocení (diktáty, doplňovačky, desetiminutovky testy, pís. práce) 1 výborný 0 -1 chyba 100%- 90% 2 chvalitebný 2 - 3 chyby 89%- 70% 3 dobrý 4 - 5 chyb 69%- 50% nebo body 4 dostatečný 6 - 7 chyb 49%- 30% 5 nedostatečný 8 a více chyb 29%- 0%
Klasifikace • 1. ročník září razítka, známkování od 1.10. • 2. – 5. ročník známkování od 20.9. • Diktáty a desetiminutovky z matematiky psát 1x týdně. • Testy se budou psát až po probrání učebních celků nebo témat. • Čtvrtletní práce (to je 1x za čtvrt roku) se píší z ČJ, M, VL, PŘ, PRV a AJ. • V souběžných třídách píšeme stejné diktáty a čtvrtletní práce z důvodu porovnávání. • Klasifikují se i hry. • Při hodnocení přihlížet na individuální potřeby žáků. • U žáků se SPU možnost používat slovního hodnocení, klasifikovat na základě zprávy z PPP. Nutná domácí příprava a kontrola. Nutná spolupráce rodičů. • Všechny písemné práce budou podkladem při klasifikaci a opatření pro další opakování a prohlubování učiva. • Při pololetních klasifikacích vychází pedagogové z celkového projevu žáka během vyučování (známkování, aktivita, plnění úkolů). 165
• Při vynikajícím výkonu v psaném ověřování vědomostí, může vyučující použít při hodnocení výborně podtržítko, hvězdičku nebo razítko jako motivační prvek. Zadávání domácích úkolů : Po, St - ČJ a předměty. Út, Čt - M a předměty. A každý den Čtení. Zadávání dílčích domácích úkolů dle rozvrhu vyučovacích hodin – AJ, Prv, Vl, Př. A) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Je nutné nezaměňovat pojmy hodnocení a klasifikace. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, převádí hodnocení na klasifikační stupně. To umožňuje snadnější srovnání výkonu. I klasifikace však musí být vždy provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty úspěchu či neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Hodnocení probíhá co nejčastěji, je nutné podtrhnout jeho motivační, diagnostickou i regulativní funkci. V Základní škole Brno, Otevřená 20 a, jsou žáci hodnocení ve všech předmětech klasifikačními stupni. Pokud by zákonný zástupce žáka měl zájem, aby byl žák hodnocen slovně, musí požádat o povolení slovního hodnocení ředitelku školy.
B) Zásady klasifikace Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: • Jednoznačné • Srozumitelné • Srovnatelné s předem stanovenými kritérii • Věcné • Všestranné Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
166
C) Hodnocení a klasifikace chování -Hodnocení chování žáků provádějí vyučující průběžně, jsou si vědomi motivační funkce hodnocení chování. Třídní učitel sleduje chování žáků, třídy, atmosféry v ní, vztahy mezi žáky, monitoruje sociální vztahy ve třídě. Dává prostor k vyjádření žákům, jejich názorům věnuje pozornost, bere je na zřetel.
-Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
-Výchovná opatření může být žákovi uděleno dle Vyhlášky o základní škole č. 48/2005 Sb. z 18. 1. 2005, § 17. Výchovným opatřením je pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy, napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Není možné zaměňovat klasifikaci z chování s výchovným opatřením. O udělení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do matriky školy, a to nejpozději do 7 dnů po jejich udělení.
a) Pochvaly -drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky. -pochvala třídního učitele se uděluje na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy, za déletrvající svědomitou nebo úspěšnou práci nebo reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách. Udělení pochvaly třídního učitele se zaznamenává do dokumentace školy a na příslušný formulář, a to bezprostředně po jejím udělení. 167
-pochvala ředitelky školy nebo jiné ocenění – ředitelka ji může udělit na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou vynikající práci nebo výrazně úspěšnou reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němž byla udělena.
b) Opatření k posílení kázně Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Zpravidla předchází snížení známky z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: -napomenutí nebo důtka třídního učitele – může ji udělit třídní učitel žákovi podle závažnosti provinění. Udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. -důtka ředitelky školy – uděluje ji ředitelka školy na základě návrhu třídního učitele po projednání v pedagogické radě. -ředitelka školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do matriky školy, nezaznamenává se na vysvědčení.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace z chování: Stupeň 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Je však přístupný k výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování, školního řádu, 168
nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se i přes udělená opatření k posílení kázně dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele dopouští dalších přestupků. Známka z chování může být snížena bez prodlení až o dva stupně v příslušném klasifikačním období za: -nošení, držení a zneužívání návykových látek v areálu školy (včetně kouření), -psychický a fyzický nátlak, omezování osobní svobody a ublížení na zdraví, -úmyslné způsobení škod a ničení majetku. Do známky z chování se nezahrnuje chování žáka mimo školu (netýká se akcí pořádaných školou), protože podle čl. 18 Úmluvy o právech dítěte jsou za chování žáka v plném rozsahu odpovědni jeho rodiče. Neomluvená absence a záškoláctví se odrážejí v kázeňských opatřeních a známce z chování a u jednotlivých žáků se posuzují individuálně. Pedagogičtí pracovníci se řídí příkazem ředitelky školy pro postup třídních učitelů a výchovného poradce při evidování a hlášení neomluvených hodin žáků na OPD. Dle vnitřního řádu školy musí být žák omluven svými zákonnými zástupci do 3 dnů. Jestliže se tak nestane, třídní učitel kontaktuje zástupce žáka telefonicky. Pokud nedojde k omluvě žáka a vznikají neomluvené hodiny, postupuje třídní učitel dle svého uvážení: dopis rodičům, kázeňské opatření. Jestliže se počet neomluvených hodin zvýší na 20, je třídní učitel povinen oznámit tuto skutečnost výchovnému poradci, který počet neomluvených hodin žáka oznámí dopisem na příslušný orgán péče
169
o dítě zároveň s popisem opatření, která škola učinila. Nedojde-li k nápravě, zprávy na OPD se budou opakovat vždy po dalších neomluvených 20 hodinách zameškané školní docházky dítěte. Dokumentace o hlášeních bude uložena u výchovného poradce, třídní učitel si ve svém pedagogickém deníku značí termíny konzultací s výchovným poradcem, termíny poskytování zpráv rodičům a pečlivě uváží postup a průběh udělování kázeňských opatření.
D) Způsoby získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci ve vyučovacích předmětech Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -soustavným diagnostickým pozorováním žáka -sledováním výkonů žáka, porovnáváním výsledků předešlých a současných a jeho připravenosti na vyučování -různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) -kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami -analýzou výsledků činnosti žáka (při projektech, referátech a jejich prezentaci, při práci ve skupině, při laboratorních a praktických cvičeních, apod.) -konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologické poradny a zdravotnických služeb -rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka Podklady pro hodnocení budou získávány různými formami s ohledem na individuální možnosti žáka a povahu předmětu. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: -neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden; výjimkou je nepřítomnost žáka na základě žádosti rodičů o uvolnění žáka z vyučování v průběhu školního roku -žáci nemusejí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací (učivo si lze okopírovat nebo stáhnout z webové stránky) 170
-účelem není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí -učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, není-li následně procvičeno a začleněno do systému a do souvislostí -před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva Pravidla pro zohlednění klasifikace žáka po absenci: -po nemoci, kdy nepřítomnost trvala tři po sobě následující pracovní dny, má žák právo být první den po příchodu do školy neklasifikován -po nepřítomnosti trvající více než jeden týden nebude klasifikován tři pracovní dny -individuální plán vypracují vyučující po nepřítomnosti žáka trvající déle než tři týdny v případě, že o něj žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem. -na zohlednění nemá nárok žák, jehož nepřítomnost je z důvodu rekreace nebo jiných aktivit, které se netýkají školy. Třídní učitelé, případně výchovný poradce, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením pedagogicko-psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a ke způsobu získávání podkladů pro klasifikaci. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv výchovného poradce nebo třídních učitelů na pedagogické radě. Zprávy z pedagogicko-psychologické poradny jsou důvěrné.
E) Pravidla hodnocení průběhu vzdělávání žáků Každému hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kritérií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Žák 1. -5. ročníku musí mít: • z Českého jazyka, Matematiky a cizího jazyka nejméně 5 známek, z toho alespoň jedno z ústního zkoušení za každé pololetí, 171
• z předmětů Přírodověda, Vlastivěda a Člověk a jeho svět, Informatika, Tvořivá výchova alespoň 3 známky za každé pololetí, • v ostatních předmětech musí mít učitel k pololetní klasifikaci k dispozici minimálně 2 známky • v předmětech Přírodověda, Vlastivěda, Člověk a jeho svět, Výtvarná výchova, Tvořivá výchova, Tělesná výchova, Hudební výchova, Praktické činnosti a volitelných předmětech získávají žáci známky také za samostatnou práci, výkony a výtvory, skupinové práce, aktivitu v hodinách. Ve výchovách učitel přihlédne ke schopnostem – talentu žáka, z toho vyplývajících možností a bude se přiklánět k pozitivnímu motivačnímu hodnocení. V případě, že učitel nemůže z objektivních důvodů získat podklady výše uvedeným způsobem (časté absence žáka) je ponechána možnost individuálního přezkoušení. • Známkujeme jen předložené práce dětí, nikoli zapomenutý úkol. • Postoje žáků ovlivňujeme a formujeme, ale zásadně nehodnotíme. Hodnotíme pouze změnu postojů k učivu, práci, k zadanému úkolu apod. • Není přípustné přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. • Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, není možné individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. • Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady na nedostatky hodnocených projevů, výkonů či výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům. Při návštěvě rodičů musí vyučující na požádání ukázat čtvrtletní a tematické práce žáka.
172
• Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. • O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. • Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace i způsob získání známek. Z tohoto důvodu je nutné všechny větší písemné práce žáků uchovávat po dobu celého školního roku. V případě dlouhodobé nepřítomnosti vyučujícího nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá svůj klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. • Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje. • Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě, a to vždy ve čtvrtletí. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel pravidelně na třídních schůzkách a při pravidelných konzultačních hodinách. Údaje o klasifikaci a chování žáka jsou sdělovány výhradně zástupcům žáka, nikoliv veřejně. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. V případě mimořádného zhoršení žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem (ŽK). • Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti hodnocení žáků, českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. 173
• Uvedená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci jsou závazná pro všechny vyučující.
F) Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení • Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za 1. pololetí lze i místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. • Klasifikační stupeň určuje učitel, který vyučuje danému předmětu. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do školní matriky a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. • Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat hodnocení, které žák získal a které bylo sděleno rodičům. • V případě, že je žák hodnocen slovně, převede pro účely přijímacího řízení na víceletá gymnázia slovní hodnocení do klasifikace. • U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě vyjádření a doporučení specializovaného zařízení a žádosti zákonného zástupce žáka. • Třídní učitel odpovídá za to, že veškeré údaje o výsledcích vzdělávání, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapíší do školní matriky. • Nelze-li žáka pro závažné objektivní důvody klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 174
• Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Pokud je žákovi odložena klasifikace nebo vykonává opravnou zkoušku, je vždy zkoušen komisionálně (dle § 52 a 53 zák. č. 561/2004 Sb. a § 22 odst. 2-6 a § 23 vyhl. z 18. 1. 2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky). • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Žák může opakovat ročník pouze jednou na 1. stupni (tzn. v 1. – 5. ročníku). • Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhé pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. • Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník a to bez ohledu na jeho prospěch. • Žákovi, který plní povinnou školní docházku a opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. • Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2. pololetí, neprospěl nebo nemohl být hodnocen, na žádost jeho zákonného zástupce a po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti, povolit opakování ročníku.
G) Stupně hodnocení prospěchu a kritéria hodnocení Výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k 175
očekávaným výstupům formulovaným ve vzdělávacích obsazích jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání, a to v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný; 2 – chvalitebný; 3 – dobrý; 4 – dostatečný; 5 – nedostatečný. Při hodnocení žáka se na 1. stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: - prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů nemá vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. - prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný). - neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo není-li z něho hodnocen na konci 2. pololetí. - nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin. · předměty s převahou teoretického zaměření · předměty s převahou praktického zaměření 176
· předměty s převahou výchovného zaměření
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifiky předmětu.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty. Při klasifikaci těchto předmětů se zejména sleduje: a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů b) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí d) kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost e) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim f) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu g) kvalita výsledků činnosti h) osvojení účinných metod samostatného studia
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a 177
zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný) 178
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Při klasifikaci se hodnotí zejména: a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa e) kvalita výsledků činnosti f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti 179
g) dodržování předpisů o BOZP a péče o životní prostředí h) hospodárné využívání surovin, materiálu, energie, překonávání překážek v práci i) obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky, které je samostatně schopen odhalovat a korigovat. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. 180
Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají častější nedostatky, které koriguje pouze za pomoci učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístroj, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb, které i za pomoci učitele koriguje obtížně a nepřesně. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích 181
má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných chyb.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Převahu výchovného zaměření mají Hudební výchova, Tělesná výchova a Informatika. Žák s částečným uvolněním nebo úlevou doporučenou odborným lékaře se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti d) kvalita projevu e) vztah žáka k činnostem a zájem o ně f) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti g) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka a jeho schopnostem všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost, péče o vlastní zdraví
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý,
182
originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.
H) Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami K žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží ke všem vyjádřením žáka v záležitostech týkajících se jeho vzdělávání s ohledem na jeho věk a stupeň vývoje. Žák je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním 183
znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klade důraz na to, aby klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu a návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
184
Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. V hodnocení žáků se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Navrhne-li školní speciálně pedagogicko-psychologické zařízení integraci žáka v důsledku závažnosti zjištěných specifických poruch učení, může ředitel školy povolit, aby byl pro dítě se specifickými poruchami učení vypracován pro kterýkoli předmět příslušným vyučujícím individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude dítěti v příslušných předmětech poskytovat ucelené a zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím, dítětem a jeho zákonnými zástupci. Individuální vzdělávací plán zpracovává škola, vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby žáka. Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, přičemž vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice.
Hodnocení nadaných žáků -ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 185
I) Hodnocení a klasifikace žáka vzdělávaného individuálně
Žák může být vzděláván individuálně (zák. č. 561/2004 Sb., § 41). Individuálně vzdělávaný žák koná každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců od skončení pololetí.
J) Zásady pro používání slovního hodnocení Při hodnocení prospěchu žáka může být použito slovní hodnocení. O jeho použití rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonných zástupců žáka. Termín podání žádosti rodičů o slovní hodnocení pro daný školní rok je do 30. 9. U dětí vyšetřených v průběhu roku nejpozději 30 dnů po vyšetření v PPP. Přechází-li žák na jinou školu, je jeho hodnocení na vysvědčení převedeno na klasifikační stupně (viz Vyhláška o základním vzdělávání ze dne 18. 1. 2005, § 15, odst. 3). Žák je hodnocen slovně, je-li u něj prokázána specifická vývojová porucha učení, smyslová
nebo
tělesná
vada,
vada
řeči.
Vyučující
respektují
doporučení
pedagogicko-psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách (ŠVP). Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho
186
přístup ke vzdělávání. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat.
Kritéria a oblasti slovního hodnocení:
Ovládnutí učiva 1 – výborný ovládá -bezpečně 2 – chvalitebný -ovládá 3 – dobrý -v podstatě ovládá 4 – dostatečný -ovládá se značnými mezerami 5 – nedostatečný -neovládá
Myšlení 1 – výborný -je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný 2 – chvalitebný -uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý -menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný -nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou 5 – nedostatečný -odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Vyjadřování 1 – výborný -výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný -celkem výstižné 3 – dobrý -myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 – dostatečný -myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 – nedostatečný -nedokáže se samostatně vyjádřit, odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Celková aplikace vědomostí
187
1 – výborný -spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný -dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý -řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný -dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 – nedostatečný -praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Aktivita, zájem o učení 1 – výborný-je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 – chvalitebný -učí se svědomitě 3 – dobrý -k učení a práci nepotřebuje větší podněty 4 – dostatečný -projevuje malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 – nedostatečný -pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování 1 – velmi dobré -Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští pouze ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 2 – uspokojivé -Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. 3 – neuspokojivé -Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných provinění nebo přestupků proti školnímu 188
řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
K) Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Sebehodnocení doplňuje klasické hodnocení, rozšiřuje evaluační procesy, aktivizuje žáka. Sebehodnocení rozvíjí potřebu přemýšlet o své práci, podporuje stanovování osobních plánů a cílů, odpovědnost za sebe i sebevědomí žáků. Zařazují ho všichni vyučující způsobem přiměřeným věku žáků. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci.
Žáci se učí sebehodnocení prostřednictvím otázek typu: Co ses naučil? (zjišťování naučeného) Co jsi dokázal? (zjišťování úspěšnosti) Z čeho máš dobrý pocit? (zjišťování kladných citů) Co rád děláš? Co se rád učíš? (zjišťování preferencí) Co umíš dobře? (zjišťování předností) Co ti jde těžko? (zjišťování problémů a obtíží) Co nevíš? Čemu nerozumíš? (zjišťování překážek v učení) V čem potřebuješ pomoc? (zjišťování potřeby pomoci) Za jakého žáka se pokládáš? (zjišťování sebevědomí)
189
Pro hodnotící reflexi si učitel vyhradí dostatek času, pravidelně vytváří prostor pro společné zamýšlení a rozhovory s dětmi o jejich učení, úspěších, problémech, dalších krocích apod. (třídnické hodiny, společné akce apod.). Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO, apod.), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností atd. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních): schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi, schopnost orientovat se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností, schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu, schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se aj., schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh, schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků, schopnost využívání mezipředmětových vazeb, schopnost aplikovat etické principy v praxi, schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností, pochopení své role v kolektivu.
190
L) Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení. Je-li vyučující daného předmětu ředitelem školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem. Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející učitel, který je vyučujícím daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti
stanovené
Rámcovým
vzdělávacím
programem
pro
základní
vzdělávání
Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán 191
jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Žák je povinen svou nepřítomnost omluvit lékařským potvrzením. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.
Pokud žák koná v souladu s §53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ve kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude.
M) Klasifikační pokyny pro žáky studující v zahraničí Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole. Zkoušku koná: ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání; v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu 192
vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy za příslušný ročník a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do 193
českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona". V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve své kmenové škole. Výjimkou jsou evropské školy, kdy žák zkoušky nekoná. Pokud žák zkoušky koná, pak se konají z těchto předmětů: a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV), b) ve 4. a 5. ročníku ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného RVP ZV, Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a koná zkoušky, pak je koná z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy s výjimkou předmětů volitelných. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se 194
stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o komisionální přezkoušení. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky, zařazuje po návratu ze zahraničí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
Poskytování informací rodičům
Rodičovské schůzky jsou zpravidla svolávány pětkrát ročně a jejich náplní jsou především informace o životě třídy, organizační věci, projednání aktuálních záležitostí týkajících se třídy jako kolektivu.
Zákonní zástupci jsou průběžně seznamováni s Pravidly pro hodnocení a klasifikaci žáků.
O studijních výsledcích a chování žáka jsou zákonní zástupci podrobně informováni na předem vypsaných individuálních konzultacích, v případě potřeby na mimořádně domluvené konzultaci.
195
Slovníček použitých výrazů AP
asistent pedagoga
PLPP plán pedagogické podpory IVP
individuální vzdělávací plán
MP
mentální postižení
MŠMT
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NKS narušená komunikační schopnost OSPOD
orgán sociálně-právní ochrany dětí
PAS
porucha autistického spektra
PPP
pedagogicko-psychologická poradna (dle kontextu);
RVP rámcový vzdělávací program SP
sluchové postižení
SPC
speciálně pedagogické centrum
SVP
středisko výchovné péče (dle kontextu); speciální vzdělávací potřeby (dle
kontextu) ŠMP školní metodik prevence ŠPP
školní poradenské pracoviště
ŠPZ
školské poradenské zařízení
ŠVP
školní vzdělávací program
TP
tělesné postižení
VP
výchovný poradce
ZP
zrakové postižení
ZŠ
základní škola
196
evaluační činnosti -veškeré plánované a cílené aktivity školy směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocení výsledků a změn dosažených ve všech činnostech školy vymezených ve školním vzdělávacím programu individuální vzdělávací plán- podpůrné opatření od druhého stupně podpory, závazný dokument napomáhající zajištění podpůrných opatření u žáka; jeho obsah vychází ze školního vzdělávacího programu a umožňuje úpravy vzdělávacího obsahu podle možností žáka přehled podpůrných opatření -Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. vymezující podpůrná opatření pro první až pátý stupeň podpory integrace žáků - zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných do běžných tříd a jejich vzdělávání v souladu s individuálními vzdělávacími potřebami klíčové kompetence - souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci základního vzdělávání; v etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní lehká mentální retardace - mentální postižení (IQ 50–69) snížení rozumových schopností v důsledku organického postižení mozku; u žáků dochází k zaostávání duševního vývoje, i když většina z nich dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči a domácích praktických dovednostech mentální postižení (mentální retardace)- snížení rozumových schopností vzniklé v důsledku organického poškození mozku nebo nedostatečnosti mozkových funkcí, projevuje se sníženou úrovní kognitivních procesů, odlišným vývojem některých psychických funkcí a nižší sociální adaptabilitou; individuální modifikace uvedených příznaků závisí na hloubce a rozsahu mentálního postižení, na míře postižení jednotlivých funkcí a na úrovni psychického vývoj pedagogická intervence - vzdělávání uzpůsobené specifikům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními ve vyučovacích předmětech, v nichž je třeba zlepšit jeho výsledky učení, případně kompenzovat nedostatečnou domácí přípravu na výuku; je vymezena v individuálním vzdělávacím plánu podpůrná opatření nezbytné úpravy organizace, obsahu, metod, forem, hodnocení a podmínek vzdělávání a školských služeb, které se člení do stupňů podle organizační a finanční náročnosti, odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka; jsou vymezena v § 16 odst. 2 školského zákona 197
reedukace - speciálně pedagogické metody a postupy, kterými se zdokonaluje výkonnost v oblasti postižené funkce speciálně pedagogická diagnostika- vědní disciplína zaměřená na zjišťování individuálních schopností a možností jedinců s postižením; účelem diagnostiky je určit možnosti vzdělávání těchto jedinců a prostředky pro speciální výchovu v rodině, škole a při mimoškolních aktivitách speciálně pedagogické metody - metody zaměřující se na prevenci, překonávání nebo zmírnění důsledku postižení, mezi základní speciálně pedagogické metody patří edukace, kompenzace, reedukace a rehabilitace stupeň podpory - vyjádření míry organizační, pedagogické a finanční náročnosti podpůrného opatření; podpůrná opatření se člení podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti do pěti stupňů školní poradenské pracoviště - neúplné pracoviště tvořené školním metodikem prevence, výchovným poradcem a třídními učiteli, nebo úplné pracoviště rozšířené o služby školních psychologů a školních speciálních pedagogů; zajišťuje poradenskou podporu žákům a pedagogům školské poradenské zařízení - zařízení vykonávající pedagogicko-psychologickou činnost ve školách a školských zařízeních (pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum) učební osnovy -část školního vzdělávacího programu, ve které je vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů rozčleněn do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících 1. a 2. stupně základního vzdělávání učební plán část - školního vzdělávacího programu vymezující na základě rámcového učebního plánu organizaci výuky na konkrétní škole; obsahuje tabulaci s výčtem povinných a volitelných vyučovacích předmětů a poznámky k organizaci a realizaci jednotlivých vyučovacích předmětů úrovně pro úpravy očekávaných výstupů - v individuálním vzdělávacím plánu úrovní pro úpravu očekávaných výstupů podle § 16 odst. 2 písm. e) školského zákona jsou pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně očekávané výstupy stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
198
PŘÍLOHA: Náboženství Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Náboženství Ročník: první Výstup
Učivo
-
1.
2. 3. 4.
5.
PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM ŽÁKA Žák je otevřený k pozitivnímu vnímání života a Boha jako dárce života žák umí popsat a zhodnotit vlastnosti, které ho odlišují od ostatních žák oceňuje jedinečnost druhého a rozpoznává konkrétní situace v životě skupiny, kdy ji respektuje žák je citlivý k soustředění, ztišení a naslouchání VYTVOŘENÍ CITLIVOSTI PRO KŘESŤANSKÉ SVÁTKY A SLAVNOSTI Žák zakusí atmosféru Vánoc a spojí si ji se skutečností, že Ježíš je dar Boha člověku žák zakusí atmosféru slavení s důrazem na společenství a oslavu v rodině a umí vyjádřit její spojitost s oslavou ve společenství církve žák většinou umí projevit radost a vděčnost z daru a umí popsat, že narození Ježíše je darem Boha člověku
6. 7. žák umí reprodukovat vlastními slovy biblické události
Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, exkurze Bůh nám dává život
jméno a jedinečnost každého člověka položení základů vztahů ve skupině dobře vidět, dobře slyšet 2. Bůh nám dává svého Syna
oslava v rodině a oslava ve společenství církve smysl a hodnota daru
OSV – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění OSV – zdravé a vyrovnané sebepojetí, moje vztahy k druhým lidem OSV – rozvoj základních rysů kreativity Život a funkce rodiny – Člověk a jeho svět: Lidé kolem nás Slavení svátků – Člověk a jeho svět: Lidé a čas
VMEGS – rodinné příběhy OSV – chování podporující dobré vánoční evangelium Lukáš 1. a vztahy (vyjádření oslavy) 2. kap. MKV – poznávání vlastního 199
zvěstování a narození Ježíše
kulturního zakotvení (křesťanské slavení Vánoc)
2. POROZUMĚNÍ BIBLICKÝM PŘÍBĚHÚM 3. Žák umí reprodukovat základní události Ježíšova života a vnímá v nich výzvu jejich následování 4. žák umí jednoduchým způsobem popsat biblickou zemi a zařazuje biblické příběhy do reálného prostředí 5. žák umí jednoduchým způsobem vysvětlit, proč křesťané považují Bibli za dar, který Bůh dává člověku, aby jeho život dostal orientaci 6. žák zná probrané příklady Ježíšova učení a jeho skutků a pokouší se je spojovat se situacemi ve vlastním životě 7. VYTVOŘENÍ CITLIVOSTI PRO KŘESŤANSKÉ SLAVNOSTI A SVÁTKY (Porozumění symbolické formě řeči) 8. Žák obecně vysvětluje Velikonoce jako slavnost, v níž křesťané slaví vítězství života nad smrtí 9. žák si všímá proměn kolem sebe a ve svém životě a pokouší se je spojovat s proměnami přítomnými ve velikonočních událostech 10. žák získává základní pohled nutný pro chápání symbolů slavení Velikonoc
3.
Bůh nám dává své slovo
reálie biblické země
Zeměpisné zvláštnosti místa, kde žijeme – Člověk a jeho svět: Místo, kde žijeme Základní literární pojmy (hádanka, podobenství) – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura
Bible jako dar příklady Ježíšova učení 4.
Bůh nám dává nový život
MKV – poznávání
Slavení svátků (Velikonoce) – Člověk a jeho svět: Lidé a čas Princip rovnováhy přírody – Člověk a jeho svět:: Rozmanitost přírody Základy obrazné řeči – Jazyk a proměny kolem nás jazyková komunikace: Český jazyk a literatura symbolika kříže, světla, chleba MKV – poznávání vlastního doba postní a velikonoční kulturního zakotvení (křesťanské
200
11. žák umí vysvětlit formulaci, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, jako vítězství života nad smrtí
12. ZNALOST ZÁKLADNÍCH TEZÍ KŘESŤANSKÉHO UČENÍ Výchova v duchu křesťanské spirituality 13. Žák je otevřený poznávat, že život je dar, který může prožívat ve společenství církve 14. žák umí popsat neděli jako den, kdy křesťané slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání 15. žák umí pojmenovat pomoc, kterou Bůh posílá lidem a vnímá ji ve svém životě 16. žák formuluje modlitbu vlastními slovy, umí modlitbu Otče náš a umí jednoduše vysvětlit její jednotlivé části ve vztahu ke svému životu
události
5.
Bůh nám dává radost
neděle jako den oslavy seslání Ducha svatého, Maria modlitba vlastními slovy a modlitba Otče náš
201
slavení Velikonoc)
Slavení neděle, odpočinek, režim dne – Člověk a jeho svět: Lidé a čas OSV – péče o dobré vztahy OSV – dobrá organizace času, uvolnění, relaxace MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení (křesťanské projevy osobní víry)
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Ročník:
Náboženství druhý
Výstup
Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, exkurze
Učivo
-
PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA - Porozumění biblickým příběhům - Žák je otevřený pro vnímání světa jako Božího stvoření a člověka, který v něm má své místo a svůj úkol - žák umí vyjádřit radost ze života a je pozorný ke světu jako k místu, které má svůj původ a smysl v Bohu - žák oceňuje místo člověka v řádu stvoření a jeho výtvory, rozpoznává jejich pozitivní i negativní stránku a vnímá nutnost Boží záchrany - žák umí reprodukovat biblické příběhy knihy Genesis a rozpoznat v nich situace ve svém životě 8. VYTVOŘENÍ CITLIVOSTI PRO KŘESŤANSKÉ SVÁTKY A SLAVNOSTI 9. Žák je otevřený pro vnímání adventní doby jako doby přípravy na oslavu příchodu Ježíše Krista jako Zachránce 10. žák získává základní pohled nutný k chápání symbolů světla a tmy a umí je uvést do souvislosti se slavením Vánoc 11. žák většinou umí popsat vánoční události a spojit je s Božím jednáním zachraňujícím člověka 12. žák zná modlitbu Zdrávas Maria a umí vysvětlit její
6.
Bůh nám dává život
svět jako znamení Boží lásky
Domov – Člověk a jeho svět: Místo, kde žijeme Porovnávání a třídění látek – Člověk a jeho svět: Rozmanitost přírody
místo člověka v řádu stvoření a nutnost záchrany biblický obraz Boha a člověka podle Genesis 16.2.
Bůh k nám mluví
EV – vnímání života jako nejvyšší hodnoty, vztah člověka a prostředí Slavení svátků – Člověk a jeho svět: Lidé a čas
symbolika světla a tmy události Ježíšova narození v Božím plánu modlitba Zdrávas Maria
202
MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení (křesťanské
jednotlivé části ve vztahu ke svému životu
slavení Vánoc)
16.3.
POROZUMĚNÍ PRINCIPŮM KŘESŤANSKÉ ETIKY Žák je otevřený pro vnímání vánočních událostí jako oslavy Božího jednání, které zachraňuje člověka žák umí reprodukovat události vztahující se k Ježíšovu dětství a umí podle nich jednoduchým způsobem vysvětlit, jaký je Ježíš žák umí reprodukovat biblické události a vztáhnout je ke konkrétním slavnostem liturgického roku
Bůh k nám přichází
Zvyky a práce lidí v minulosti, historické důvody pro slavení významných dnů – Člověk a jeho svět: Lidé a čas
biblické události vztahující se k Ježíšovu dětství MKV – poznávání vlastního liturgické slavnosti a svátky: kulturního zakotvení (slavení Zjevení Páně, Uvedení Páně do významných křesťanských svátků chrámu, Křest Páně a Popeleční středa
VYTVOŘENÍ CITLIVOSTI PRO KŘESŤANSKÉ SLAVNOSTI A SVÁTKY Porozumění symbolické formě řeči, porozumění biblickým příběhům Žák vysvětluje Velikonoce jako slavnost, v níž křesťané ve smrti a vzkříšení Ježíše Krista slaví zachraňující jednání Boha vůči člověku žák umí schematicky popsat vybrané biblické zázraky, rozeznat v nich Ježíšovo jednání vybízející k důvěře a
16.4.
Ten, který má moc
Ježíšovy zázraky (utišení bouře, uzdravení ochrnutého, vzkříšení Jairovy dcery) a zkušenost strachu, důvěry a soucitu symbolika kříže a velikonoční svíce
203
Projevy soucitu, výchova k empatii – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura Porozumění a vyjadřování pocitů na základě práce s vybranými biblickými texty – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura OSV – můj vztah k sobě samému, moje vztahy k druhým lidem
vyjadřující soucit, spojí si je s konkrétními situacemi ve vlastním životě žák získává základní pohled nutný pro chápání znamení kříže a světla, velikonoční svíce při slavení Velikonoc žák umí reprodukovat velikonoční události
velikonoční události (vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeře, utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista) v souvislosti s liturgií Svatého týdne
ZNALOST ZÁKLADNÍCH TEZÍ KŘESŤANSKÉHO UČENÍ Výchova v duchu křesťanské spirituality Žák je otevřený k následování Ježíšova jednání a jednání jeho učedníků žák umí rozeznat v charakteristice Božího Ducha toho, který proměňuje, posiluje a zbavuje strachu žák umí vyjmenovat nejdůležitější události v životě Marie a vyjádřit k ní přiměřeným způsobem svůj vztah žák je otevřený k tomu, aby byl pozorný k druhým lidem ve slově i v jednání a uměl si spojit tento postoj s příkladem Ježíše a jeho učedníků žák formuluje Apoštolské vyznání víry, rozumí mu jako vyjádření důvěry v Boží jednání s člověkem, umí napodobit znamení kříže a umí vysvětlit jeho význam
16.5.
MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení (křesťanské slavení Velikonoc)
Chceme žít jako Ježíš
Duch svatý jako ten, kdo proměňuje Maria a základy mariánské křesťanské úcty v liturgii Církev jako společenství Božího lidu (podobenství o milosrdném Samařanovi a o rozsévači), hierarchie církve Apoštolské vyznání víry a gesto znamení kříže
204
OSV – pomáhající a prosociální jednání MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení (křesťanské projevy osobní víry) Možnost pozvání představitele církve
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Ročník:
Náboženství třetí
Výstup
-
-
-
-
Učivo
POROZUMĚNÍ BIBLICKÝM PŘÍBĚHŮM Prohlubování vztahu mezi zkušeností a duchovním rozměrem osobnosti žáka Žák se otevírá pro vnímání světa a člověka jako Božího stvoření; člověk toužící být větší než Bůh porušuje soužití s Bohem a lidmi žák se učí reprodukovat události týkající se štěstí prvních lidí a získává základní pohled k pochopení principu hříchu, který ze strany člověka znamená svobodné a dobrovolné přerušení vztahu k Bohu žák umí interpretovat biblický příběh Kaina a Ábela a dokáže ho spojit s postoji proti životu a toto jednání církev nazývá hříchem žák umí vysvětlit pojem záchrana a najít jeho prvky v biblických proroctvích a v příběhu o Marii
Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, exkurze
3.1. Bůh k nám přichází - štěstí prvních lidí a jejich Sebekritika; jednání, které není selhání jako jednání, kterým se možné tolerovat – Člověk a jeho svět: člověk připravuje o Boží Lidé kolem nás blízkost - příběh Kaina a Ábela (Gn 4 kap.) jako jednání člověka, který si přivlastňuje Boží roli rozhodovat, hodnotit a soudit - proroctví (Iz 7,14) a příběh Marie jako příslib záchrany (L 1 kap.)
205
OSV – analýza vlastních a cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí EV – náš životní styl (vnímání života jako nejvyšší hodnoty)
3.2. Desatero, cesta ke štěstí 13. 14.
POROZUMĚNÍ PRINCIPŮM KŘEŤANSKÉ ETIKY Žák je na základě jednotlivých přikázání Desatera pozorný vůči rozvoji vlastního svědomí a připravuje se sám na tomto procesu podílet 15. žák umí reprodukovat biblickou událost, kdy Mojžíš přijímá Desatero; rozeznává v ní Boží jednání, které směřuje k záchraně člověka 16. žák umí interpretovat Desatero jako Boží jednání s člověkem, které zachraňuje a ukazuje člověku principy nutné k prožití šťastného života 17. žák umí formulovat jednotlivá přikázání Desatera a ztotožňuje se s jejich etickými principy vztaženými na konkrétní situace jeho života
POROZUMĚNÍ PRINCIPŮM KŘESŤANSKÉ ETIKY Výchova v duchu křesťanské spirituality Žák je na základě Ježíšova příkladu pozorný vůči rozvoji vlastního svědomí; učí se zhodnotit svátost smíření jako pomoc člověku v situaci mravního selhání a připravuje se ji přijímat žák umí reprodukovat uvedené biblické události a je otevřený pro obraz dobrého, otevřeného, velkorysého a milosrdného Boha žák umí jednoduše hodnotit své jednání ve shodě se svým svědomím žák se učí popsat jednotlivé části svátosti smíření, umí je
- biblický příběh o Mojžíšovi, který přijímá Desatero (Dt 5. kap.) - Desatero jako životní pravidla, která neomezují, ale osvobozují
Soužití a chování lidí; právo a spravedlnost; vlastnictví; obhajování a dodržování lidských práv a svobod; význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti – Člověk a jeho svět: Lidé kolem nás
OSV – lidská práva jako regulativ vztahů - jednotlivá přikázání Desatera VDO – schopnost aktivně přijímat a spojená s výchovou uplatňovat svá práva a povinnosti; k příkladnému jednání k sobě, odpovědnost za své postoje a činy k druhým lidem, ke světu a k Bohu 3.3. Pozvání k hostině Životní potřeby, psychohygiena – Člověk a jeho svět: Člověk a jeho zdraví - biblické události (příběh o Zacheovi, o uzdravení ochrnutého a podobenství o OSV – zdravé a vyrovnané sebepojetí ztraceném synu a milosrdném (sebeúcta), pravda, lež a předstírání otci) jako příklady naděje v komunikaci, hledání pomoci při v Boží dobrotu a milosrdenství potížích VDO – schopnost aktivně přijímat a - jednání ve shodě se uplatňovat svá práva a povinnosti svědomím a výchova svědomí (výchova ke kritickému myšlení)
206
vysvětlit jako křesťanskou nabídku pomoci člověku v situaci - svátost smíření jako svátost mravního selhání a je připravený radosti z návratu k Bohu ji přijmout
VÝCHOVA V DUCHU KŘESŤANSKÉ SPIRITUALITY Porozumění symbolické formě řeči Žák se učí chápat základní souvislosti slavení svátostí a otevírá se k vědomé účasti na nich žák umí vyjmenovat a jednoduše popsat jednotlivé svátosti katolické církve a chápe jejich souvislost s životem člověka žák získává základní pohled nutný k chápání znamení důležitých pro pochopení významů jednotlivých svátostí VYTVOŘENÍ CITLIVOSTI PRO SLAVENÍ KŘESŤANSKÝCH SVÁTKŮ Žák je otevřený k následování Ježíšova jednání a jednání jeho učedníků žák se učí zběžně popsat a chronologicky uvést do souvislosti uvedené biblické události a chápe je jako události, které se staly základem křesťanské liturgie žák umí reprodukovat příběh učedníků jdoucích do Emauz a je otevřený přijmout obraz Boha, který ve svém Synu provází člověka a proměňuje jej svou přítomností žák umí vyjmenovat a charakterizovat jednotlivé dary Božího ducha a vnímat je v souvislostech s příklady konkrétního jednání
3.4. Svátosti, znamení Boží lásky - svátosti jako nabídka Boží pomoci člověku v důležitých chvílích jeho života - symbolika svátostí (gesta, slova, voda, olej, víno)
Důležité mezníky v životě člověka – Člověk a jeho svět: lidé a čas Slavení svátků – Člověk a jeho svět: Lidé a čas MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení
3.5. Hostina s Ježíšem - biblická souvislost slavení mše svaté - liturgický prostor a části mše svaté -slavení svátosti eucharistie jako základ duchovního života
207
MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení
3.6. Hostina společenství církve
VÝCHOVA V DUCHU KŘESŤANSKÉ SPIRITUALITY Žák je pozorný při slavení mše svaté a připravuje se vědomě podílet na tomto slavení žák se učí jednoduchým způsobem pojmenovat souvislosti mezi událostí Poslední večeře a slavením mše svaté žák umí poznat a vyjmenovat důležité součásti liturgického prostoru a umí vyjmenovat, vysvětlit a rozeznat jednotlivé části mše svaté žák je připravený k prvnímu přijetí svátosti eucharistie ve společenství rodiny a farnosti
- opakování a systematizování biblických událostí vztahujících se k liturgii Svatého týdne - událost Kristova vzkříšení na příběhu učedníků jdoucích do MKV – poznání vlastního kulturního Emauz (L 24,1-35) zakotvení (křesťanské slavení - dary Božího ducha a příklady Velikonoc) k následování křesťanského jednání
208
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Ročník:
Náboženství čtvrtý
Výstup
Učivo
PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA Porozumění symbolické formě řeči Žák se učí vyjádřit vlastními slovy, že život je jako cesta, na které může být křesťanství orientačním bodem. - žák je schopen rozlišovat, že konkrétní situace jeho života mohou být přirovnávány k cestě - žák vnímá, že existují různé úhly pohledu na svět a že víra je jedním z nich - žák se učí vyjmenovat pořadí knih Nového zákona a zná názvy evangelií
4.1. Jsem na cestě
Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, exkurze Místní krajina, poloha obce, dopravní síť – Člověk a jeho svět: Místo, kde žijeme
VMEGS – místa v blízkém okolí mající vztah k Evropě (křesťanská - život jako cesta znamení v místní krajině) MKV - poznávání vlastního - víra jako jiný úhel pohledu na kulturního zakotvení (výchozí bod svět pro postoj tolerance) - Bible jako orientační bod Exkurze do místního kostela
209
4.2. Cesta do Zaslíbené země POROZUMĚNÍ BIBLICKÝM PŘÍBĚHŮM Znalost základních tezí křesťanského učení Žák vnímá souvislost příběhu o cestě do Zaslíbené země s cestou svého života 18. žák se učí interpretovat příběh cesty Izraelitů do Zaslíbené země jako příběh cesty ke svobodě 19. žák se otevírá k vnímání Boha jako toho, který zachraňuje a je s člověkem 20. žák se učí přiřazovat vybrané prvky biblických událostí k učení církve
VYTVÁŘENÍ CITLIVOSTI PRO KŘESŤANSKÉ SLAVNOSTI A SVÁTKY Porozumění principům křesťanské etiky Žák se učí vnímat souvislost obrazu cesty za světlem s cestou svého života k Bohu. žák se učí rozlišovat aktivní a pasivní přístup k životu, otevírá se aktivnímu prožívání přítomnosti a spojuje si jej se vztahem člověka k Bohu žák umí jednoduše hodnotit své jednání ve shodě se svým svědomím žák se učí oceňovat konkrétní příklady lidí, kteří aktivně orientují svůj život k Bohu a jsou „světlem pro druhé“ žák dovede jednoduše porovnat dva evangelijní texty a získává porozumění obrazu o Ježíši Kristu, Světlu světa, jako výzvě k aktivnímu přístupu k sobě, k druhým a k Bohu
- biblický příběh o Mojžíšovi (Ex 1.-20. kap.) - obraz Boha, který zachraňuje a je s člověkem - souvislost biblických událostí (Pascha, přechod mořem, cesta pouští, Zaslíbená země) s učením církve 4.3. Cesta za světlem
Reprodukce složitějšího textu – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura VMEGS – kořeny a zdroje evropské civilizace MKV – základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách (judaismus) OSV – rozvoj základních rysů kreativity Porovnání literárních textů – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura Práce s fotografiemi – Umění a kultura: Výtvarná výchova
- adventní doba v obraze cesty ke světlu, aktivní prožívání OSV – rozvoj individuálních přítomnosti dovedností pro kooperaci, pozitivní myšlení, dovednost navazovat na - příklady těch, kteří „nesou druhé a rozvíjet vlastní linku jejich světlo“ (sv. Lucie, sv. Josef, myšlenky Panna Maria, tři mudrci) VMEGS – kořeny a zdroje evropské - Vánoce jako oslava narození civilizace (významné postavy Ježíše, Světla světa křesťanství)
210
4.4. Boží království
ZNALOST ZÁKLADNÍCH TEZÍ KŘESŤANSKÉHO UČENÍ Porozumění principům křesťanské etiky Žák získává představu o Božím království, které ohlašuje Ježíš svým životem a učením a učí se je uvádět do souvislosti se svým životem
- příslib Božího království (blahoslavenství podle Mt 5,111, jejich význam a konkrétní požadavky k následování) žák umí schematicky vyjmenovat jednotlivá blahoslavenství - hlásání Božího království a otevírá se k jejich vnímání jako k osobnímu programu cesty (podobenství o hořčičném do Božího království zrnku, o kvasu, o skrytém žák se učí vysvětlit uvedená podobenství jako obrazné pokladu, o vzácné perle) příběhy přibližující Boží království a cestu k němu - znamení Božího království žák se učí interpretovat uvedené příběhy uzdravení jako (uzdravení slepého, hluchého, výzvy k morální reflexi svých schopností „vidět“, „slyšet“ a nemocného s ochrnulou rukou „jednat“
VYTVÁŘENÍ CITLIVOSTI PRO SLAVENÍ KŘESŤANSKÝCH SVÁTKŮ Porozumění biblickým příběhům Žák se učí vnímat souvislost cesty života, smrti a vzkříšení Ježíše Krista s cestou svého života. žák se učí reprodukovat uvedené velikonoční události a prostřednictvím postavy apoštola Petra vstoupit do děje žák umí zopakovat události křížové cesty a prostřednictvím postav, které Ježíše doprovázejí, vstoupit do děje žák se učí v rámci uvedených biblických událostí jednoduché reflexi vlastní víry
7.
4.5. Cesta životem
- velikonoční události z pohledu apoštola Petra (Ježíšovo proměnění, Poslední večeře, Petrovo zapření, Petr a Jan u hrobu, Ježíš se dává poznat u Galilejského jezera, seslání Ducha svatého) - cesta života jako křížová cesta a ti, kteří se jí účastní
211
Přirovnání, podobenství – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura
OSV – stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení OSV – získání dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne (křesťanská morálka) Reprodukce textu, tvorba vlastního textu na dané téma – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura MV – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení OSV – sebeovládání, regulace vlastního jednání a prožívání OSV – empatie a pohled na svět očima druhého
-reflexe vlastní víry v souvislosti s velikonočními a svatodušními událostmi
VÝCHOVA V DUCHU KŘESŤANSKÉ SPIRITUALITY Porozumění symbolické formě řeči Žák si začíná uvědomovat, že cesta jeho života má souvislost s dějinami spásy, a že po ní může jít ve společenství církve, odkud má možnost čerpat a kam může sám přispívat. žák se učí vyjádřit radost z toho, že může druhému dávat a sám být obohacen a řadí toto jednání k ideálu jednání lidí ve společenství církve žák umí poznat a vyjmenovat jednotlivé části mše svaté učí se charakterizovat je jako prostor setkání Boha s člověkem a člověka s Bohem žák se jednoduchým způsobem orientuje ve střídání času liturgického roku a příležitostně prožívá jejich rozdílnou náplň a funkci
4.6. Jako církve na cestě
- církev jako dům z živých kamenů - mše svatá - křesťanský rozměr vnímání času, liturgické doby a významné slavnosti a svátky
Vnímání a prožívání času z pohledu křesťanství – Člověk a jeho svět: Lidé a čas
VDO – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci MKV – poznání vlastního kulturního zakotvení (mše svatá)
MOŽNOST PROJEKTU 212
„Cesty kolem nás a v nás“ zeměpisné mapy, mapy vztahů, cesty do minulosti, cesty do budoucnosti, cesta k druhým lidem, život jako cesta, cesta domů: - projekt v rámci předmětu - celoroční projekt s výstupy prezentovanými v prostoru školy
213
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Ročník:
Výstup
Náboženství pátý
Učivo
PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A 5.1. Svět - náš společný dům DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA Žák se otevírá pro vnímání světa v jeho celistvosti: nejen jako objektu vědeckého přístupu, ale i jako symbolu krásy, dobra a transcendence. - žák se učí všímat si krásy a dokonalosti Bohem stvořeného - obraz světa jako společného světa, ve kterém má každý své místo domu, v němž má každý své místo, křesťanské základy - žák se učí vnímat a vyjadřovat radost z toho, že jedinečnost ekologické výchovy lidského života je Boží dar, otevírá se k objevování vlastní - jedinečnost člověka jako jedinečnosti a k respektování jedinečnosti druhých lidí vrcholu a součásti Božího - žák umí odpovědět na otázku, kdo napsal Bibli, jakými stvoření jazyky byla napsána a umí hledat v Bibli podle biblických - Bible jako literární text odkazů
214
Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, exkurze Společný „dům světa“ - Člověk a jeho svět: Lidé kolem nás Mikrosvět a makrosvět, odpovědnost lidí za životní prostředí – Člověk a jeho svět: Rozmanitost přírody Vývoj písma v dějinách, Bible jako literární text – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura EV – kulturní krajina EV – lidské sídlo, město, vesnice MKV – tolerantní vztahy a spolupráce s jinými lidmi MKV – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti
POROZUMĚNÍ BIBLICKÝM PŘÍBĚHŮM Prohlubování vztahu mezi zkušeností a duchovním rozměrem osobnosti žáka. Ekumenický rozměr křesťanství Žák se učí na základě biblického příběhu o Abrahamovi vnímat Boha jako toho, který vybízí k následování, dává příslib plnosti a zůstává s člověkem. 21. žák umí interpretovat příběh Abrahama jako příklad vnímání výzvy 22. žák se otevírá k vnímání výzev, se kterými se v životě setkává, otevírá se otázkám a hledá jejich řešení s důvěrou v Boha 23.
5.2. Abraham slyší Boží hlas
žák chápe rozdíl, podobnost i to, co má společné křesťanství, židovství a islám; učí se ohleduplnosti, pozornosti a toleranci vůči lidem jinak nábožensky smýšlejícím VÝCHOVA V DUCHU KŘESŤANSKÉ SPIRITUALITY Porozumění biblickým příběhům Žák se učí zřetelněji rozlišovat v souvislosti se slavením Vánoc rozměr vnitřního světa své osobnosti a projevuje zájem o procvičování základních prvků rozvoje vnitřního duchovního světa. žák oceňuje potřebu ticha a naslouchání; na základě výzvy je ochotný dávat prostor tichu v meditaci a osobní modlitbě žák umí interpretovat příběh Jana Křtitele a vnímá v něm výzvu k nasazení se pro člověka
- biblický příběh o Abrahamovi (Gn 12.-22.kap.) - příběh Abrahama jako příklad člověka, který ve svém životě vnímá konkrétní situace jako výzvy k aktivitě, víra v Boha jako opakovaná zkušenost důvěry -Abraham jako člověk spojující tři světová náboženství (židovství, křesťanství a islám)
Reprodukce složitějšího textu – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura VMEGS – kořeny a zdroje evropské kultury OSV – pozitivní myšlení (aktivní postoj k životu) MKV – kulturní diference (vnímání odlišnosti jako příležitosti k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu) MKV – nekonfliktní život v multikulturní společnosti (základní údaje o židovství, křesťanství a islámu)
5.3. Slyším Boží hlas Datování křesťanského letopočtu – Člověk a jeho svět: Lidé a čas - výchova ke ztišení, naslouchání, meditaci a osobní modlitbě - biblická zpráva o životě Jana Křtitele (L 1. a 2. kap., Mt 3. a 11. kap.) jako výzva k osobní angažovanosti
215
VDO - angažovanost a zainteresovanost na zájmu celku OSV - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění
žák umí zasadit vánoční události do dějin lidstva, spojit si je s dějinami spásy a s vizí Božího království, které tady už je, ale ještě není
- vánoční události jako oslava příchodu Božího království
ZNALOST ZÁKLADNÍCH TEZÍ KŘESŤANSKÉHO UČENÍ Porozumění symbolické formě řeči Žák se připravuje na základě znalosti Ježíšových výroků „Já jsem...“ a porozumění symbolům k začlenění slavení svátostí do svého života. žák se učí vyjmenovat Ježíšovy výroky „Já jsem...“ včetně biblických příběhů, které se k nim vztahují žák získává porozumění uvedeným symbolům v plných souvislostech žák se učí chápat podstatu slavení svátostí a připravuje se na jejich začlenění do svého života
5.4. Kdo jsi Ježíši? - Ježíšovy výroky „Já jsem...“ z Janova evangelia a související texty (uzdravení slepého, nasycení zástupu, podobenství o dobrém pastýři, podobenství o vinici, vzkříšení Lazara - symboly: světlo, chléb, dveře, vinný kmen a ratolesti, cesta - svátosti jako viditelná znamení přítomnosti Božího království ve světě
216
Přirovnání, podobenství – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura Obrazná řeč – Jazyk a jazyková komunikace: Český jazyk a literatura
MKV – poznávání vlastního kulturního zakotvení
5.5. Já jsem vzkříšení a život
VYTVÁŘENÍ CITLIVOSTI PRO SLAVENÍ KŘESŤANSKÝCH SVÁTKŮ Prohlubování vztahu mezi zkušeností a duchovním rozměrem osobnosti žáka. Ekumenický rozměr křesťanství a mezináboženský dialog. Žák se učí pozornosti vůči základní existenciální zkušenosti se životem a smrtí, otevírá se pro jejich náboženskou hloubku a rozpoznává ji v životě druhých lidí a v liturgii. žák se učí vnímat lidské utrpení a smrt a spojuje si je prostřednictvím křížové cesty s křesťanským pohledem na smysl lidského utrpení žák hlouběji chápe průběh velikonoční liturgie a vnímá poselství symboliky předmětů a gest s ní spojených žák chápe schematicky základní rozdíly v učení různých křesťanských církví a učí se toleranci k těmto rozdílům
- křesťanský pohled na smysl lidského utrpení (sdílení zkušenosti se setkáním se smrtí, křížová cesta spojená s příběhem konce lidského života
Zdůvodnění křesťanského způsobu slavení Velikonoc - Člověk a jeho svět: Člověk a čas Pozdravy v různých světových jazycích – Jazyk a jazyková komunikace: Cizí jazyk
OSV – pomáhající a prosociální chování - velikonoční liturgie jako OSV – zdravé a vyrovnané sebepojetí vyjádření křesťanské naděje ve (sdílení zkušenosti se setkáním s znamení světla, slova, vody, utrpením a smrtí) chleba a vína MKV – respektování zvláštnosti - základní informace o jiných (základní informace o jiných ekumenickém hnutí, o jiných křesťanských církvích a o křesťanských církvích v ekumenickém hnutí) souvislosti seslání Ducha svatého, který sjednocuje a přináší pokoj
217
POROZUMĚNÍ PRINCIPŮM KŘESŤANSKÉ ETIKY Porozumění biblickým příběhům Žák začíná vnímat svět včetně jeho transcendentního rozměru a připravuje se v síle křesťanské naděje převzít svůj podíl na odpovědnosti za spoluvytváření světa, jehož součástí je také církev žák umí interpretovat biblický příběh života a učení apoštola Pavla a dát je do souvislosti s dějinami prvotní církve žák se učí objasnit souvislost uvedeného biblického příběhu se situacemi vzájemné pomoci v dnešním světě a pozitivně oceňuje prosociální jednání žák se připravuje svým jednáním k zasazování za lepší svět v síle křesťanské naděje
5.6. Církev – náš společný dům
- dějiny prvotní církve, život a učení apoštola Pavla (Sk 2.-28. kap.) - misie, situace solidarity - křesťanská naděje při dotváření světa, výzva k angažovanosti jako výraz touhy po lepším světě
218
Společný „dům světa“ - Člověk a jeho svět: Lidé kolem nás Práce s obrazem – Umění a kultura: Výtvarná výchova VMEGS – kořeny a zdroje evropské civilizace (dějiny prvotní církve jako součást evropské tradice) MKV – udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi OSV – empatie, respektování, podpora, pomoc EV – náš životní styl (angažovanost v ochraně životního prostředí) Možnost zapojení do projektu Papežského misijního díla dětí Mariánská poutní místa v regionu MOŽNOST PROJEKTU „Náš společný dům“ třída, škola, obec, region, Evropa jako společný dům, aktivity podporující odpovědnost za společný prostor - celoroční projekt s výstupy prezentovanými v prostoru školy
