MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu
Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc.
Bc. Michaela Jančíková Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s uvedením veškeré literatury a pramenů v použitých zdrojích.
V Brně dne 14. 12. 2015
Michaela Jančíková
Poděkování Na tomto místě bych nejdříve ráda poděkovala vedoucímu práce panu docentu PhDr. Vladimíru Jůvovi, CSc. za podnětné vedení a směřování mé diplomové práce, za jeho čas, pomoc a velkou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem žákům, kteří se zúčastnili mého výzkumného šetření, a samozřejmě vedení gymnázií, která mi umožnila tento výzkum vůbec vykonat. Mé velké díky patří i Mgr. Barboře Cvejnové, vyučující na gymnáziu Slovanské náměstí v Brně, která byla velice vstřícná a ochotná se mnou spolupracovat a udělat interview, které se stalo významnou součástí mé závěrečné práce.
Obsah Úvod........................................................................................................................ 6 1. Stav dosavadních poznatků .............................................................................. 8 1.1 Vymezení školních kurzů ........................................................................... 8 1.2 Charakter školních kurzů .......................................................................... 9 1.3 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ......................................... 11 1.4 Bezpečnost na školní akci ......................................................................... 12 1.5 Počet pedagogických pracovníků, první pomoc, zdravotník ................ 15 1.6 Stručné vymezení cestovního ruchu ........................................................ 17 2. Cíle a úkoly práce ............................................................................................ 21 2.1 Cíle práce a výzkumné otázky ................................................................. 21 2.2 Úkoly práce ................................................................................................ 21 3. Metodika práce ................................................................................................ 23 3.1 Kvantitativní dotazníkové šetření ............................................................ 23 3.1.1 Popis zkoumaného souboru............................................................... 23 3.1.2 Použité metody ................................................................................... 24 3.1.3 Organizace práce ................................................................................ 26 3.2 Kvalitativní výzkumné šetření ................................................................. 27 3.2.1 Popis zkoumaného souboru............................................................... 27 3.2.2 Použité metody ................................................................................... 27 3.2.3 Organizace práce ................................................................................ 28 4. Výsledky ........................................................................................................... 29 4.1 Výsledky kvantitativního dotazníkového šetření ................................... 29 4.2 Výsledky kvalitativního výzkumného šetření – interview ..................... 48 5. Diskuze ............................................................................................................. 52 6. Závěr................................................................................................................. 57 Seznam použitých zdrojů ................................................................................... 59 Seznam tabulek ................................................................................................... 63
Seznam obrázků .................................................................................................. 63 Seznam příloh ...................................................................................................... 63 Přílohy .................................................................................................................. 64 Resumé ................................................................................................................. 74
Úvod Výlety, kurzy či exkurze bývají žáky gymnázií kladně přijímány. Jet na pár dní na školní výlet je příjemné zpestření všedních dní, kdy se třídní kolektiv stmeluje, mohou se vyřešit dlouhodobé konflikty a sbližují se i vztahy s pedagogy. Změna prostředí, výuka mimo školní lavice s aktivním zapojením každého účastníka je charakteristickým rysem těchto akcí. Žáci již na učitele nenahlíží nejenom jako na formální autoritu, ale i jako na člověka, který má také svoje chyby, který dokáže poradit, pomoci, vnést do kolektivu dobrou náladu, který se o žáky zajímá a povídá si s nimi. Ve škole na tyto otevřené vztahy není příliš prostoru, ale na kurzu se situace mění. Avšak nejen žáci poznávají učitele. Situace je samozřejmě i opačná. Pedagog získá mnoho informací o svých žácích, což je ještě důležitější. Potom s nimi ve škole může lépe pracovat. Pochopí, proč se někdo chová tak a druhý zase jinak, co který žák potřebuje a komu co vadí. Jen je potřeba nezapomínat, že role učitele i žáků jsou jasně dány a hranice by se neměly překračovat. Učitel by měl mít neustále autoritu a umět si udržet odstup. Tématem mé diplomové práce jsou „Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně.“ Ráda bych vytvořila přehled o místech, která navštěvují v rámci školních kurzů a výletů žáci vybraných čtyřletých gymnázií. Dále chci zjistit, jak výlety probíhají, jaký mají cíl, s jakým tématem či projektem jsou propojeny nebo jaká je jejich četnost a délka. Na závěr chci výsledky mezi školami, které se zúčastnily mého výzkumného šetření, porovnat, v čemž spatřuji hlavní přínos své práce. Díky zpětné vazbě bude moci vedení gymnázií srovnat typy, počty, průběhy a zacílení svých školních výletů s jinými čtyřletými gymnázii zahrnutými do výzkumného šetření. V teoretické části se budu zabývat vyhledáváním základních pojmů a analýzou nabídek cestovních kanceláří a projektů pro školy. V praktické části bych ráda popsala, jak se uskutečnilo výzkumné šetření, a závěrečná část bude zahrnovat rozbor a zpracování výsledných dat.
6
Cíle mého zkoumání budu naplňovat kvantitativním způsobem - dotazníkovou metodou, a poté pomocí interview, které je součástí kvalitativní části výzkumného šetření, kdy vyzpovídám vybraného pedagoga z konkrétního gymnázia.
7
1. Stav dosavadních poznatků 1.1 Vymezení školních kurzů Školní kurzy jsou nedílnou součástí školní výuky, kterou doplňují a obohacují, a při kterých si sami žáci vyzkouší nejrůznější dovednosti v praxi. Školní kurzy jsou specifické v tom, že se žáci dostanou do jiného prostředí, ve kterém konají spoustu nových a odlišných činností než ve škole. Pro vyučující je poměrně složité tyto školní akce organizovat a zabezpečit. Klade se důraz zejména na bezpečnost žáků a dodržování předem dohodnutých pravidel. Pedagogové by neměli svou přípravu podcenit, jelikož edukace v terénu může být náročnější než během klasické výuky ve třídě. Na základní škole je nejrozšířenější formou „výletů“ škola v přírodě. Škola v přírodě je definována v pedagogickém slovníku jako úsek školního roku, v délce obvykle několika týdnů, po který konkrétní třída pobývá v takovém zařízení (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). Většinou jde o vícedenní obvykle týdenní pobyt s pravidelnou výukou. Tato forma je využívána zejména základními školami. Žáci jsou v neustálém kontaktu s přírodou, učí se ji ochraňovat a vážit si jí. Dle vyhlášky č.108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních se vymezuje úloha školy v přírodě tím, že zajišťuje zotavovací pobyt ve zdravotně příznivém prostředí dětem mateřských škol a žákům škol základních (2005). Zejména pro základní školy se využívají vycházky. Vycházkou je myšlena organizační forma vyučování využívaná především na I. stupni základní školy. Bývá méně časově náročná než výlet, jelikož se koná v blízkém prostředí školy, kde žáci poznávají, objevují a pozorují přírodu, jevy nebo památky (Hovorková, 2010). Dalším pojmem je exkurze. Exkurze se řadí k těm organizačním formám výuky, při které se skupinově navštěvují místa mimo školní prostředí, která jsou pro výuku zajímavá a podstatná, a doplňují, propojují a rozšiřují rozhled a zkušenost žáků o určité tematice (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). Exkurze 8
doplňují učivo především na středních školách. Obsah exkurze závisí na typu školy, zda jde o gymnázium nebo o odbornou školu. Vždy by měla navazovat na probrané učivo ve škole, měla by mít vymezený cíl a od žáků by měla být vyžadována zpětná vazba formou závěrečné zprávy, testu, projektu apod. Exkurze by měla být součástí školního vzdělávacího programu. Na tomto místě se dostávám k hlavnímu pojmu, kterým je kurz. Již v pedagogické encyklopedii z roku 1939 jsem pod pojmem kurz nalezla výchovné, obecně i odborně vzdělávací podniky většího rozsahu. Je zřejmé, že tehdy se tento pojem užíval spíše pro přednášky a různá doškolování než jak tento termín známe dnes (Chlup, Kubálek, & Uher, 1939). V pedagogickém slovníku z roku 1965 jde o podobné vymezení (Kujal, 1965). V pedagogické encyklopedii z roku 2009 se autor o kurzu ani jiném souvisejícím pojmu nezmiňuje (Průcha, 2009), ovšem pedagogický slovník z roku 2008 definuje kurz jako časově ohraničený úsek
výuky,
související
s vzdělávacím
programem
(Průcha,
Walterová, & Mareš, 2008). V podobném duchu jako kurzy se vymezují výlety. Podstatou výletů je odpočinek a rekreace. V rámci výletů se naplňují především výchovné cíle. Důraz by měl být kladen zejména na organizační zabezpečení, pečlivou přípravu učitelů, a to i ve spolupráci se samotnými žáky (Švec, 1995). Výlety i kurzy mohou být jak jednodenní, tak vícedenní. Jednodenní akce mají spíše poznávací charakter. Finančně vyjdou levněji, žáci ovšem nemají tolik času na prohloubení vzájemných vztahů. Řadí se sem také exkurze a vycházky. Naopak škola v přírodě, sportovní kurz a výlet mohou trvat více dní a mají kromě jiného i zdravotní efekt. Nejde jenom o změnu ovzduší, ale především o aktivní pohyb v přírodě a pestrou stravu.
1.2 Charakter školních kurzů Neexistují jenom sportovní nebo jazykové kurzy. Kromě nich se konají i dnes velice oblíbené adaptační kurzy, zážitkové kurzy nebo projektové týdny. Já jsem do této kategorie zařadila i zahraniční zájezdy. Nejprve začnu adaptačními kurzy, jelikož se zařazují na začátek školního roku v nově sestavených třídách (1. ročníky středních škol). Cílem je vzájemné 9
seznámení žáků, což posléze ve škole vede k jejich efektivnější spolupráci, vzájemné pomoci a pozitivnímu klimatu ve třídě. Tyto kurzy se mohou zabývat i prevencí sociálně patologických jevů nebo být součástí průřezových témat (Hovorková, 2010). Na adaptační kurzy v prvních ročnících středních škol navazují sportovní kurzy. Ty jsou součástí školního vzdělávacího programu a řadí se sem zejména kurzy lyžařské, vodácké nebo cyklistické. Žáci jsou po celou dobu v přímém kontaktu s přírodou. Žáci, kteří se sportovních kurzů neúčastní, plní náhradní program. Oblíbenými kurzy jsou kurzy zážitkové. Ty jsou často připravovány školám, resp. třídám na míru. Třídní učitel nebo ředitel si objedná službu u zážitkové agentury a zvolí téma, které by mělo prostupovat celým kurzem. Tyto kurzy by měly mít jasně daný cíl a zpětnou vazbu. Objevuje se tu výchova prožitkem, která je zaměřena na rozvoj sociálních vazeb i sebe sama, a také se orientuje na lepší vztah k životnímu prostředí. Jde o organizovanou formu fyzicky a neméně i psychicky náročné činnosti většinou ve vnějším přírodním i městském prostředí. V rámci určitých příprav nebo her se využívají i tělocvičny nebo jiná vhodná zařízení pro danou aktivitu (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). Při zážitkových kurzech se konkrétní skupina snaží něčeho dosáhnout, něco v sobě najít, něco dokázat a zejména posunout se dál. Kurz může mít také charakter projektové výuky (v rámci průřezových témat), při které je přesně dané a formulované, jak má projekt vypadat, kolik má mít částí, o co v něm jde a zejména jaký má cíl. Tato vyučovací metoda vede žáky k samostatnému projevu, získávání zkušeností praktickou činností a zpracovávání závěrečného výstupu. Tématem projektů jsou často aktuální témata, která hýbou světem, účelný nácvik v reálných situacích, anebo mohou mít i formu praktické činnosti s vytvořením nějakého výrobku či jiného výtvoru (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008; Gymnázium Slovanské náměstí, 2013). Kurzy jsou součástí školního vzdělávacího programu, to tedy znamená, že pokud se nebude moci nějaký student zúčastnit kurzu, musí vypracovat náhradní práci nebo absolvovat náhradní program zadaný vyučujícím, jinak nebude moci být klasifikován (Gymnázium Slovanské náměstí, 2013). 10
Zahraniční zájezdy pořádá škola a účastnit se mohou žáci z různých tříd nebo ročníků. Je na zodpovídajícím pedagogovi, jaká nastaví pravidla pro jejich výběr.
1.3 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Od 1. září 2007 se začalo na základních školách v 1. a 6. třídě vyučovat podle školních
vzdělávacích
programů
(ŠVP),
které
vycházejí
z rámcových
vzdělávacích programů (RVP). Od 1. září 2009 se začalo dle školních vzdělávacích programů vyučovat na čtyřletých gymnáziích a vyšších stupních víceletých gymnázií (RVP pro gymnázia, 2007). Rámcové vzdělávací programy vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé fáze (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní rovinu představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na konkrétních školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola sama dle zásad a směrnic stanovených v příslušném RVP. Dle RVP se tedy vytvářejí a formují školní vzdělávací programy na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceletých gymnázií (RVP pro gymnázia, 2007). Na vyšším stupni víceletých gymnázií a na čtyřletých gymnáziích je v RVP G vymezeno osm vzdělávacích oblastí. Jelikož tato práce slouží zejména k zjištění co nejvíce informací o školních kurzech a výletech, zmíním se více pouze o vzdělávacích oblastech, pod které výlety, kurzy a zájezdy nejčastěji spadají. Vzdělávací oblast „Člověk a příroda“ začleňuje obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. „Člověk a společnost“ je vzdělávací oblastí, která
je
studována
prostřednictvím
vzdělávacích
oborů
Občanský
a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu jeho rozsahu uveden i v předchozí vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast „Člověk a zdraví“ se skládá z „Výchovy ke zdraví“ a „Tělesné výchovy“. „Výchova ke zdraví“ upozorňuje na rizikové chování, směřuje k jeho rozpoznání, hlubšímu zpracování a k osvojování nejvhodnějších způsobů řešení. Přispívá k osobnímu i globálnímu zdraví. „Tělesná výchova“ vychází ze zájmu žáků a jejich osobních dispozicí. Cílem je udržet u žáků trvalou náklonnost k pohybovým činnostem a rozvíjet u nich nejen fyzickou, ale i duševní a sociální zdatnost. Sem právě spadá příprava turistické akce a pobytu v přírodě, orientace 11
v terénu, orientační běh a příprava a likvidace tábořiště a také běžecké, sjezdové lyžování a snowboarding (RVP pro gymnázia, 2007). V RVP je bohužel o kurzech nebo výletech minimum informací. Malá zmínka je o exkurzi, lyžařském výcviku a turistické akci.
1.4 Bezpečnost na školní akci Bezpečnost a ochrana zdraví žáků a studentů během vzdělávání ve školách, školských zařízeních i na školních akcích má neobyčejný význam. Konkrétní postupy jsou dány platnými právními předpisy uvedenými v Metodickém pokynu. „Od roku 1996 platila vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 303/1996 Sb., o školách v přírodě. Byla odstraněna vyhláškou č. 224/2005 Sb., kterou se s účinností k 1. 7. 2005 zrušily některé vyhlášky v působnosti MŠMT. V současné době tedy neexistuje žádná vyhláška, která by se zabývala otázkou škol v přírodě komplexně“ (Legislativa škol v přírodě, 2005). Předpoklady pro řízení, organizaci a pobyt dětí ve škole v přírodě tak nyní upravují některé vyhlášky a paragrafy níže uvedených zákonů. I přesto, že se školy v přírodě netýkají žáků gymnázií, pro lepší orientaci v problematice zde uvádím nejdůležitější předpisy. Jde například o zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 148/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, o vyhlášku MŠMT ČR č. 107/2005 Sb., o školním stravování, o vyhlášku MŠMT ČR č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, o vyhlášku MŠMT ČR č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních a nebo o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (Legislativa škol v přírodě, 2005). Metodický pokyn z roku 2005 určuje způsoby a metody zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy i na školních akcích (Metodický pokyn, 2005).
12
Z metodického pokynu (2005) jsem vybrala pouze články, které přímo souvisí se školními výlety a kurzy: Článek 5 upozorňuje na striktní vyžadování zdravotní způsobilosti, kterou hodnotí a vystavuje lékař pro děti a dorost při některých vzdělávacích činnostech školy, jako jsou sportovní kurzy nebo akce, výuka plavání či škola v přírodě. V článku 9 se mluví o poučení žáků. Poučení se týká nejen možného ohrožení zdraví a bezpečnosti při konkrétních činnostech, ale i pokynů a předpisů spojeného se zásadami bezpečného chování. Sem spadá samozřejmě školní řád, vnitřní řád školy, řády tělocvičen, hřišť a jiných míst. Článek 10 upozorňuje na dozor nad žáky. Dozor se vykonává i mimo školu při kurzech, exkurzích, při účasti na soutěžích a na jiných akcích organizovaných školou. Při akcích mimo školu s ubytováním žáci mají dodržovat navíc i předpisy o požární ochraně, které jsou platné v těchto objektech, noční klid nebo režim dne. Vedoucí pracovník rozhodne o provádění dohledu v době nočního klidu. Článek 11 uvádí zvláštní pravidla při výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních nebo turistických akcích. Jednoznačně je požadováno ukázněné chování, dodržování předpisů a nařízení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Je třeba mít u sebe průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii. Lyžařským výcvikem se zabývá článek 15. Platí zde stejná pravidla, jako na jiných sportovních kurzech, totéž platí i o pedagogických pracovnících, viz článek 16. Jen bych chtěla zdůraznit, že žáci musí být předem poučeni o správném chování na sjezdovkách, o bezpečnostních pokynech a být informováni, jak by měl výcvik pravděpodobně probíhat. Třetí den výcviku je doporučeno více odpočívat, půlden by se měl trávit jiným způsobem než na lyžích. Výcvik na snowboardu je možno do kurzu také zařadit. Článek 16 se věnuje sportovně turistickým kurzům. Zmiňuje poučení o vhodné výstroji a její kontrole. Bez správné výstroje není možné žáky do kurzu přijmout. Za vhodnou výstroj se považuje taková výstroj, která odpovídá hlavní náplni kurzu (vodní turistika, cykloturistika, horolezectví, pobyt v přírodě, lyžařský výcvik…). Speciální části oděvů se doporučuje předem dát na vědomí písemně. Jednorázové komerční připojištění se doporučuje vzhledem k charakteru 13
a náročnosti sportovní činnosti (Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, 2006). Tento článek dále hovoří o tom, že před akcí je nutné předložit prohlášení o zdravotní způsobilosti, že je vhodné sjednat si i jednorázové úrazové připojištění i pojištění pedagogických pracovníků za škodu vzniklou při výkonu povolání. Na kurzu kromě pedagogických pracovníků mohou být i instruktoři, ale jejich činnost vždy řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Žáci se dělí do družstev dle výkonnosti s maximálním počtem 15 žáků. Množství pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Při počtu žáků do 30 musí být kurz doprovázen minimálně třemi zletilými osobami, z čehož minimálně jedna musí být pedagogickým pracovníkem. Vyučující i instruktoři musí vycházet z pohybové úrovně žáků, předešlého výcviku a zdravotního stavu žáků. Musí brát ohled na aktuální povětrnostní podmínky, teplotu i čas na odpočinek. Je nezbytné upozornit na časový harmonogram a náplň dne vedoucího kurzu. Při cyklistickém kurzu vedoucí předem zkontroluje a zhodnotí technický stav jízdních kol a ochranné přilby a také si ověří znalosti žáků o pravidlech silničního provozu. V silničním provozu je dovoleno mít maximálně deseti členné družstvo, a to s tou podmínkou, že na začátku i na konci skupiny jede zletilá osoba. Minimálně jedna z nich musí být pedagogickým pracovníkem. Trasa je zvolena vedoucím kurzu za předpokladu zhodnocení výkonnosti a zdravotního stavu žáků, a také je třeba brát v úvahu sílu a hustotu dopravního provozu. Podmínky stanovené v tomto odstavci se netýkají pouze silničního provozu, ale i aktivit v terénu. Trasa musí být dopředu stanovena a žáci s ní musí být předem a prokazatelně seznámeni (Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, 2006). V rámci kurzu vodní turistiky je zapotřebí překontrolovat úroveň plaveckých dovedností žáků. Pedagogický pracovník má zodpovědnost maximálně za dva rafty nebo pět kajaků a vedoucí kurzu nese odpovědnost za sjízdnost trasy. Každý žák má na sobě povinně při jízdě plovací vestu, při těžších úsecích je třeba dodat i přilbu. Při horské turistice doprovází skupinu dvě osoby, minimálně jedna musí být pedagogickým pracovníkem. Před samotnou túrou je pedagog povinen obeznámit žáky s nebezpečím, které je může na horách potkat. Vždy se musí brát v potaz 14
zdravotní způsobilost žáků, aktuální počasí a pokyny Horské služby. Před samotným
výšlapem
musí
být
o
celé trase, časovém
harmonogramu
a předpokládaném návratu informován vedoucí kurzu nebo odpovědný zástupce ubytovacího zařízení. Horolezecký výcvik je veden pedagogem, který je zodpovědný za činnost instruktora, jenž je členem Českého horolezeckého svazu. O zahraničních výjezdech se zmiňuje článek 20. Před samotným výjezdem je třeba sepsat záznam o poučení. Škola odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují. Podmínkou výjezdu je souhlas zákonného zástupce, platné pojištění odpovědnosti za škodu platící v dané zemi a pojištění léčebných výloh v zahraničí. Článek 21 mluví o úrazech. Úrazem žáka jsou myšleny všechny úrazy, které se stanou při vzdělávání nebo při činnostech souvisejících s výukou, tedy zejména při vycházkách, výletech, sportovních kurzech, zahraničních zájezdech nebo při účasti na soutěžích. Posledním článkem, který zmíním, je článek 24, ve kterém jde o odpovědnost za škodu při úrazech žáků. Škola zodpovídá za škodu, která vznikla žákům následkem úrazu. Náhrada škody se projednává individuálně se zákonnými zástupci nebo se samotným zletilým žákem. Bezpečnost je nejdůležitějším předpokladem jakékoliv činnosti. Vždy je lepší předcházet problémovým situacím, než je posléze řešit.
1.5 Počet pedagogických pracovníků, první pomoc, zdravotník Otázku dozoru a počtu pedagogických pracovníků při výjezdech mimo školu (třeba na školu v přírodě, na běžný školní výlet,…) musí ředitel řešit a rozhodnout dle aktuální situace, předpokládaného programu, podle věku žáků, eventuálně jejich postižení, a podle místa konání akce. Pedagog na místě pak musí zhodnotit bezpečnostní rizika a udělat vše, aby se jim děti vyhnuly. Správným postupem je vždy (jako prevenci) žáky seznámit ještě ve škole s místem konání, s přepokládaným programem a bezpečnostními pravidly kurzu. Žáci budou připraveni na to, co je čeká, a vyhnou se zbytečným potížím.
15
První pomoc smí žákům poskytnout pouze ten, kdo je na to vyškolen. Ředitel školy má povinnost zajistit proškolení dostatečného počtu pedagogických pracovníků (Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, 2006). Za bezpečnost žáků, studentů a všech záležitostí vztahujících se na školní kurzy a výlety odpovídá vždy ředitel školy. Poučení a záznam o tom musí být zapsán do třídní knihy. Žáky, kteří se neúčastnili poučení, je nezbytné poučit později, ale ještě v době před samotnou akcí. Počet pedagogických pracovníků doprovázejících žáky je v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy s ohledem na náročnost, délku pobytu a cíl kurzu (Vyhláška 48/2005). Případné smlouvy s cestovní kanceláří uzavírá ředitel školy. Musí v ní být přesně definováno, kdo a za jakých podmínek vede kurz. Podmínkou je souhlas rodičů, protože studenti budou svěřeni jiné právnické či fyzické osobě (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). Zotavovací akce je dle zákona o ochraně veřejného zdraví organizovaný pobyt 30 a více dětí na dobu delší 5 dnů. Dnes ale za bezpečnost a ochranu dětí zodpovídají více ředitelé školy. Ti musí vyhodnotit, jaký je počet dětí a jaká jsou rizika, a dle toho určit, kolik pedagogů se bude podílet na doprovodu a dozoru nad žáky (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). Škola v přírodě spadá pod zotavovací akce a vztahují se na ni všechny předpisy jako na zotavovací akce. Spadá pod vyhlášku č. 106/2001 Sb. ve znění 148/2004 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Dále je třeba vycházet
z
vyhlášky č.14/2005
Sb., o předškolním
vzdělávání
(Výběr
časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). Co se týče výjezdů do zahraničí, metodický pokyn o zajištění bezpečnosti a zdraví žáků ani metodický pokyn o výjezdech do zahraničí nutnost zdravotnického doprovodu nezmiňuje. Nejedná se o zotavovací akci podle vyhlášky 106/2001 Sb. ve znění vyhlášky 148/2004 Sb., a proto není nutné mít s sebou zdravotnický doprovod a je dostatečné proškolení pedagogických pracovníků o poskytnutí první pomoci (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). 16
1.6 Stručné vymezení cestovního ruchu Školní výlety jsou samozřejmou součástí výuky i cestovního ruchu. Mládež má svá specifika a vysoká očekávání. Já se v tuto chvíli zaměřím na zařazení školních výletů do široké škály různých dělení cestovního ruchu, kterými se zabývá řada autorů. Pro cestovní ruch jsou typické především čtyři základní funkce - ekonomická, rekreačně zdravotní, kulturně poznávací a vědecko-informační. Školní výlety tyto funkce jednoznačně splňují. Na cestovní ruch mají vliv zejména selektivní, lokalizační a realizační faktory. Selektivní faktory se člení na objektivní a subjektivní. Objektivní faktory se dají charakterizovat
jako
obecné
předpoklady
k cestování.
Jde
zejména
o vnitropolitickou a bezpečnostní situaci, válečné konflikty či ekonomiku státu. Zařazuje se sem například i životní úroveň obyvatelstva. Subjektivní faktory se řídí spíše osobními a psychickými pohnutkami, které mohou být často ovlivněny reklamou, doporučením nebo vzpomínkou.
Lokalizační podmínky hrají
významnou roli v konkrétním umístění realizace cestovního ruchu. Větví se na podmínky přírodní a kulturní. Realizační podmínky souvisejí s materiálnětechnickou základnou, bez které by uskutečňování cestovního ruchu nebylo možné. Kromě ubytovacích či stravovacích zařízení se sem řadí i zařízení sportovně rekreační, služby cestovních kanceláří a samozřejmě služby dopravní (podrobněji viz má bakalářská práce: Jančíková, 2011). Pedagog, který se zamýšlí nad umístěním školního výletu, by se měl nad všemi zmiňovanými faktory pozastavit a zhodnotit, zda realizace výletu bude vhodně lokalizovaná a zda materiálně-technická základna bude pro potřeby žáků dostatečná. V rozhodování hrají neméně důležitou roli finance, povolená délka pobytu ředitelstvím školy (jednodenní, vícedenní), počet účastníků, způsob účasti (organizovaný cestovní ruch s CK nebo neorganizovaný CK) a především cíl akce. Pro zajímavost zde uvádím krátký historický nástin cestování pedagogů a mládeže. V roce 1888 byl z iniciativy nadšenců kolem cestovatele Vojty Náprstka založen Klub českých turistů (KČT). Klubu rychle rostla jeho členská 17
základna, stavěly se ubytovny, chaty a kvapně se tvořila i hustá síť značených turistických tras. Učitelé a studenti v dobách Rakouska-Uherska konali zpočátku hromadné výpravy na světové výstavy. V roce 1889 pořádal KČT výpravu na světovou výstavu do Paříže. Zúčastnilo se více než 320 účastníků, z nichž učitelé tvořili čtvrtinu všech zúčastněných. Učitelé na světové výstavě hledali především inspiraci pro svoji výuku, vyhledávali nové postupy, metody a formy výuky. Samotnému vyučování a výchově bylo na světových výstavách věnováno celé výstavní oddělení (Ulmanová, 2011; Klub českých turistů). Během První republiky došlo na našem území k rozvoji trampingu vycházejícího ze zálesáckých tradic amerického woodcraftu a z britského skautingu. Turistiku dětí a mládeže u nás do r. 1989 zabezpečovala pouze Cestovní kancelář mládeže (CKM). Zajišťovala ubytování v prostších druzích ubytovacích zařízení a organizovala mládežnické výměny v tzv. východním bloku. Nejtypičtější byl tehdy domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch právě do socialistických zemí, kde byla rekreace obohacena o hojné animační programy. Po roce 1989 došlo ke změně teritoriální orientace a zvýšil se podíl turistiky jak organizované, tak především té neorganizované (CK mládeže, 2012). Po roce 1989 vzniklo mnoho cestovních kanceláří, řada z nich však brzy zkrachovala. V současnosti existuje spousta cestovních kanceláří, které se zabývají výlety školních skupin. Školy však nepořádají pouze kurzy nebo třídní výlety po tuzemsku, ale i zájezdy do zahraničí. Může jít o výměnné pobyty nebo o poznávací zájezdy. U cest do zahraničí se nejčastěji využívá služeb cestovních kanceláří nebo agentur. Avšak ani cestovní kanceláře specializující se na tuzemsko nejsou pozadu. Nabídka je opravdu pestrá a nápaditá. Od klasických návštěvních míst hradů a zámků, přes ekofarmy, výlety s příběhem, plavby lodí až k adrenalinovým parkům. Finanční náročnost je druhou stránkou mince. Je především na rodičích, jakou částku budou ochotni za daný kurz zaplatit. Důležité však je, aby si pedagog našel prostor a čas pro vyhledávání nápaditých výletů, anebo se alespoň inspiroval a sám zajistil pro své studenty kvalitní program. Co se týče výletů po České republice, zaměřují se na ně např. cestovní kanceláře CK2, Veselý školní autobus, B&K Tour s vlastními rekreačními středisky a areály pro školní a sportovní akce, cestovní agentura Futura, dětská 18
CA AmArt nebo agentura Wenku. Zahraniční zájezdy mají ovšem širší nabídku cestovních kanceláří a agentur. Jsou to např. CK2, CK Scholare, Boca, CK PRO TRAVEL, CK Barbora Dokoupilová, CK Mundo, CA Futura a mnoho dalších. Některá střediska sama nabízí pomocí webových stránek své služby, např. ekofarma Jalový dvůr nebo Březová adrenalin park. Na webových stranách jiznicechy.cz/skolnivylety jsou velmi přehledně a prakticky vypracované návrhy výletů, sportovního vyžití a materiálně technické základny, přesně doporučené pro první a druhý stupeň základní školy i pro střední školy. Na ně navazuje projekt „Školní výlety na Šumavě a v Bavorském lese“. Zjednodušeně se dá říci, že se tento projekt skládá ze dvou dílčích podprojektů realizovaných Regionálním sdružením Šumava a Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, a má za úkol rozvíjet potenciál cestovního ruchu nejen u nás v jižních Čechách a na Šumavě, ale i v příhraničních regionech Horního a Dolního Rakouska a Dolního Bavorska (Školní výlety Jižní Čechy, 2011). Musím říci, že díky takovýmto projektům má pedagog velmi ulehčenou práci. Webové strany jsou opět velice propracované a tím i pro vyučující velmi přehledné
při vyhledání vhodného cíle školního výletu, kurzu, exkurze nebo projektové výuky. Pedagog se může ihned orientovat v navržených schématech dle věku žáků, místa zacílení či potřeb a očekávání kurzu. Dále bych ráda zmínila projekt „Památky nás baví“. Cílem tohoto námětu je aplikovaný výzkum a vývoj. Získaná data pomohou k tvorbě vzdělávacích programů zaměřených na výchovu a vzdělání v oboru nemovitého a movitého kulturního dědictví, počítaje v to historická sídla, kulturní krajinu nebo archeologické památky. Cílovou skupinou projektu jsou děti, žáci, rodiny s dětmi, dospělí, ale i odborná veřejnost (Památky nás baví, 2015). V nabídce je aktuálně výukový program „Život na středověkém hradě“, který propojuje interaktivní výstavy na zámku Kunštát a na hradu Pernštejn, a je určen zejména pro žáky prvního a druhého stupně a studenty nižších gymnázií. Podnětem pro pedagogy mohou být také webové strany jedtesdetmi.cz nebo toulejse.cz, dále sssbrno.cz (což je středisko služeb školám v Brně) nebo jmskoly.cz, které přímo organizují školní výlety a zájezdy. Dalším velice poučným
a
inspirativním
materiálem 19
pro
pedagogické
pracovníky
je
e-learningový kurz „Kulturně historické dědictví kolem nás“. Ve studijních materiálech jsou volně zpřístupněné nejen odborné texty, metody postupu v projektu, ale i vybrané příklady z praxe, které jsou názorné a velice dobře propracované (Kulturně historické dědictví kolem nás, 2009). Posledním významným bodem, který jsem zařadila do této kapitoly, je Národní památkový ústav. Národní památkový ústav (NPÚ) je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Hraje hlavní úlohu v péči o památky, ale kromě toho nabízí i programy pro školy v podobě animovaných a interaktivních výletů na hrady a zámky. Nejdůležitější je spolupráce se zřizovateli škol, navázání kontaktů se samotnými školami v regionu a kooperace s místními zájmovými organizacemi, sportovními kluby či sdruženími. Národní památkový ústav úzce spolupracuje i s univerzitami, které pomáhají s tvorbou edukačních programů a aktivit (Dostál, & Černá, 2014). Národní památkový ústav plní vzdělávací roli v projektu (2012-2015) „Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky“. Vzdělávací programy jsou zaměřeny na vzdělávání v oblasti kulturní krajiny, kulturního dědictví i archeologických památek pro všechny věkové kategorie a využívají možnosti jak původního prostředí památkových objektů, tak i moderních informačních technologií (Projekt Památky nás baví, 2015). V květnu 2015 byla zahájena v Českých Budějovicích putovní výstava „Památky nás baví“, kde se představil celý projekt, jeho postupy, průběh a výsledky. Výstava prošla šesti místy a byla ukončena v říjnu 2015 v Kroměříži. Partnerem tohoto projektu je i Masarykova univerzita (Projekt Památky nás baví, 2015). Jak je vidět, je celá škála možností, jakým směrem vést školní kurzy a výlety, kam se podívat a co prožít. Dnešní doba (a zejména mládež) očekává neustále něco nového a inovativního, proto je potřeba žákům něco nevšedního nabídnout a pro něco je nadchnout.
20
2. Cíle a úkoly práce 2.1 Cíle práce a výzkumné otázky Prvotním cílem mé diplomové práce je pomocí dotazníkové metody zjistit co nejvíce informací ohledně školních kurzů na konkrétních brněnských čtyřletých gymnáziích a porovnat výsledky všech zúčastněných škol. V dotazníku zjišťuji, jak výlety probíhají, jaký mají cíl, s jakým tématem či projektem jsou propojeny nebo jaká je jejich četnost a délka. Získané a zpracované výsledky chci poskytnout zpět osloveným školám jako zpětnou vazbu a současně jim poděkovat za poskytnutí prostoru pro výzkumné šetření ke svému diplomovému úkolu. Druhou částí výzkumného šetření je interview s vybranou vyučující tělesné výchovy na gymnáziu Slovanské náměstí v Brně. Cílem tohoto šetření je podrobněji poznat a pochopit směřování (zejména sportovních) kurzů na tomto gymnáziu. Empirické šetření má deskriptivní charakter, popisuje stav nebo výskyt určitého jevu, a proto není třeba vytvářet hypotézy. Na místo stanovení hypotézy si pokládám výzkumné otázky, které výzkum konkretizují. Výzkumné otázky formuluji následovně: Co si žáci představují pod pojmem školní kurz a co pod pojmem školní výlet? Kdo stojí za výběrem umístění kurzů, vyučující, žáci nebo je výběr společný? Jaké typy kurzů se konají na konkrétní škole? Kam se jezdí na kurzy a jaká je přibližně délka jednotlivých kurzů? Jaký pohled mají na školní kurzy jednotliví žáci? Jezdí žáci na výlety i s rodinou?
2.2 Úkoly práce Primárním úkolem je zpracování základních pojmů z okruhu školních kurzů, dále jejich vymezení v rámci RVP a vyhledání informací ohledně bezpečnosti na kurzech. V teoretické části kromě toho analyzuji cestovní kanceláře a agentury, 21
jejichž služeb mohou školy využívat, a některé zajímavé projekty, které se pojí s výukovými programy. Následujícím úkolem je nastudování postupu při pedagogickém výzkumu a vytvoření dotazníku na téma školních kurzů pro žáky čtyřletých gymnázií. Následuje interview a pilotáž (více o pilotáži v kapitole Metodika práce) ohledně použitelnosti dotazníku. Poté probíhá distribuce dotazníků respondentům výzkumného šetření. Po získání a zpracování výsledných dat dochází k diskuzi a ke zpětné vazbě na gymnázia.
22
3. Metodika práce Pro svoji práci jsem využila dvou způsobů získávání informací - nejprve dotazníkovou metodu, která je součástí kvantitativního výzkumného šetření, a poté interview. Pro sběr informací dvěma cestami jsem se rozhodla z toho důvodu, že mne problematika školních kurzů zajímá a chtěla jsem získat informace jak od žáků, tak i vyučujícího. Všichni zúčastnění byli informováni o zařazení do výzkumného šetření, které je součástí mé diplomové práce, a souhlasili s vyplněním dotazníků. Souhlas s interview mi dala také vyučující na gymnáziu - paní Mgr. Barbora Cvejnová.
3.1 Kvantitativní dotazníkové šetření Kvantitativní výzkum oslovuje velký počet respondentů. Je potřebná jeho pečlivá příprava. Většinou ověřuje určitou hypotézu. Výsledkem kvantitativního výzkumu je potvrzení anebo vyvrácení původní hypotézy. Takto uskutečněný výzkum umožňuje zobecnění získaných výsledků a formulování obecně platných pravidel (Chráska, 2007; Maňák, Švec, & Švec, 2005). 3.1.1 Popis zkoumaného souboru Výzkumný soubor jsem vytvořila záměrným a zároveň dostupným výběrem dle znaků důležitých pro mé zkoumání, tj. čtyřletá brněnská gymnázia, žáci 1. - 3. ročníku. Z celkového počtu 16 oslovených brněnských středních škol, které jsem prostřednictvím e-mailu oslovila, mi výzkumné šetření umožnilo až po telefonickém rozhovoru pouze pět škol: Gymnázium Brno - Slovanské náměstí, Klasické a španělské gymnázium Brno - Bystrc Vejrostova, Gymnázium Brno Křenová, Biskupské gymnázium Brno a soukromé Gymnázium Hády. Celkem se do výzkumného šetření zapojilo 207 žáků z 11 tříd 1. až 3. ročníku. Charakteristiku výzkumného souboru podrobněji ukazuje tabulka 1 Výzkumný soubor. Třídy byly zvoleny dostupným výběrem dle časových možností jednotlivých tříd a jejich vyučujících.
23
Tab. 1 Výzkumný soubor Škola
Ročník Chlapci Dívky Celkem
Datum vyplnění
2.
5
5
10
dotazníku 23. 6. 2015
3.
6
12
18
18. 6. 2015
1.
11
1
12
18. 6. 2015
2.
9
7
16
18. 6. 2015
G. Křenová
1.
9
17
26
19. 6. 2015
Biskupské g.
3*3.
20
36
56
18. - 23. 6. 2015
G. Slovanské
1.
6
19
25
18. 6. 2015
2.
3
14
17
17. 6. 2015
3.
7
20
27
17. 6. 2015
76
131
207
G. Vejrostova
G. Hády
nám.
5 škol Celkem
11 tříd
3.1.2 Použité metody Výzkumné metody se vybírají podle cíle výzkumu a měly by být zvoleny metody takové, pomocí nichž se dá nejlépe zjistit výsledek bádání a snažení - tedy co opravdu zkoumám a co je pro můj cíl podstatné. Proto je základem nejprve si zvolit cíl výzkumu a teprve poté cestu, jak cíle dosáhnout - výzkumnou metodu (Gavora, 1996; 2010). Mezi metody kvantitativního výzkumu řadí Gavora (2010) strukturované pozorování, škálování, strukturované interview, dotazník, obsahovou analýzu textu a experiment. V mé práci jsem z kvantitativního výzkumu využila metodu dotazníku. Dotazník je nejčastěji používanou metodou sběru informací, jelikož získává velké množství údajů pomocí písemného kladení otázek a získávání 24
písemných odpovědí. Základem je vytyčení jasného cíle (Gavora, 2010; Metody výzkumu). Dotazník skládá ze tří oddílů, a to ze vstupní části, vlastních otázek a závěrečné části s poděkováním respondentovi za spolupráci. Vstupní část se sestává z hlavičky a pokynů k vyplnění, dále se zde vysvětluje cíl a motivy k výzkumu. Vlastní otázky se vyskytují až ve druhé části dotazníku. Začíná se lehčími otázkami, v prostřední části se objevují otázky těžší a méně zajímavé. Důležitými body ve tvorbě dotazníku jsou jednoduchost, smysluplnost, srozumitelnost
a
konkrétnost.
Nedílnou
součástí
dotazníku
je
pilotáž
(předvýzkum), jelikož její pomocí se zjišťují nedostatky a slabiny sestavených otázek v dotazníku (Gavora, 2010). Tyto uvedené požadavky jsem aplikovala při tvorbě dotazníku, ve kterém jsem formulovala uzavřené, otevřené a polozavřené otázky. Uzavřené otázky nabízejí předem dané odpovědi. Respondent pouze zaznačí vhodnou odpověď. Při otevřených otázkách musí respondent promyslet a vytvořit odpověď sám, neomezuji ho předem formulovanou odpovědí. Polouzavřené otázky navrhují odpověď a navíc žádají o vysvětlení otevřenou otázkou. Délka dotazníku by neměla přesáhnout 30 minut. U mého dotazníku se doba vyplňování pohybovala do 10 minut. Na počátku mého výzkumného šetření v druhé polovině června 2015 jsem se e-mailovým spojením obrátila na všechna brněnská čtyřletá (i soukromá) gymnázia. Celkem jsem oslovila 16 škol. Po obdržení pouhé jedné (kladné) odpovědi jsem se rozhodla použít telefonní spojení a přímou komunikaci s vedením. Bohužel jsem byla nemile překvapena odmítavou až hrubou reakcí od vedení na některých z oslovených gymnázií, kdy mi během telefonického rozhovoru bylo striktně řečeno, že není možné výzkumné šetření na jejich škole podniknout. Jako důvod byly nejčastěji uváděny časové důvody - projektové dny, sportovní dny, konec klasifikace apod. Výsledkem tedy bylo, že pouze 5 škol bylo se mnou ochotno spolupracovat a poskytnout mi prostor pro výzkumné šetření. Pilotáž (předvýzkum) dotazníkového šetření jsem aplikovala 17. 6. 2015 na 27 žáků z 3. ročníku na Gymnáziu Brno, Slovanské náměstí. Po vyplnění jejich 25
dotazníků jsme se pobavili o tom, zda všem otázkám rozuměli, zda jim některé dotazy nepřišly nesmyslené apod. Také jsem si zjistila, kolik času asi zabere vyplnění dotazníku. Pilotáž neprokázala větší nedostatky, a proto jsem přistoupila k vlastnímu výzkumnému šetření. Do čtyř škol a konkrétních tamních tříd jsem osobně docházela (datum viz tabulka 1 Výzkumný soubor) s vytištěnými dotazníky převážně v hodinách tělesné výchovy. Po krátkém úvodu jsem dotazníky rozdala a po vyplnění vybrala nazpátek. Pouze na Biskupském gymnáziu jsem dotazníky zanechala u paní sekretářky a ona je sama distribuovala do tříd. Školy jsem navštěvovala hned několikrát. 3.1.3 Organizace práce Příprava dotazníků probíhala asi měsíc před samotnou distribucí. Vyplnění dotazníků jsem však úmyslně nechala až na konec školního roku. Výzkumné šetření probíhalo ve dnech mezi 17. 6. a 23. 6. 2015. Touto dobou měly třídy často kurzy za sebou a mohly mi tedy podat nejaktuálnější informace. Tato doba však dělala problémy některým vyučujícím, jelikož na školách probíhalo uzavírání klasifikace.
26
3.2 Kvalitativní výzkumné šetření Podstatou
kvalitativního
výzkumu
je
nenumerické
šetření,
které
je
charakterizováno hloubkou, intenzitou a podrobností (Gavora, 2010; Maňák, & Švec, 2004). Kvalitativní výzkumné šetření vychází z jiného základu, zkoumá jiné otázky a používá jiné postupy než výzkum kvantitativní. Pracuje s menším počtem respondentů, ale lépe a více je pozná a pochopí. Výběr správného typu zkoumání je tedy dán výzkumným záměrem (Chráska, 2007). 3.2.1 Popis zkoumaného souboru Druhým úkolem praktické části bylo interview s vyučující z Gymnázia Brno, Slovanské
náměstí.
Výběr
informanta
k interview
byl
záměrný.
Paní
Mgr. Barbora Cvejnová je velice zkušenou pedagožkou, která má skvělou praxi nejen z hodin tělesné výchovy, ale také z četných kurzů, které sama (nebo s týmem jiných vyučujících) promýšlela, zařizovala, a absolvovala se svými žáky. Za těchto okolností jsem velice ráda, že souhlasila s navrženou spoluprací a že jsem svoje interview mohla dělat právě s ní. 3.2.2 Použité metody Interview, které jsem použila v rámci kvalitativního výzkumného šetření, je výzkumnou metodou, která proniká hluboko do stanoviska svých respondentů. Interview má přednost před dotazníkem v případě podrobného zmapování problematiky. Dále se hodí v případě, kdy je potřeba se do dané oblasti více ponořit. K tomu se využívají především otevřené otázky, ve kterých může výzkumník respondenta více vyzpovídat, může pružněji a rychleji reagovat na jeho odpovědi. Oproti tomu otázky uzavřené tyto spontánní reakce neumožňují a využívají se více v dotaznících. Interview může být strukturované s přesně vymezenými otázkami, nestrukturované se zcela volnými odpověďmi nebo polostrukturované jako kompromis předchozího (Gavora, 2010). Mnou vedené interview probíhalo podle polostrukturovaných otázek. Základní otázky jsem měla předem připraveny, jiné byly doplněny v průběhu interview. Vše, co jsem zjistila, jsem si audiozáznamem nahrávala a do svého zápisu si 27
zaznamenávala další poznámky ohledně informantky a prostředí. Z těchto záznamů jsem složila celkový pohled na zkoumanou problematiku. 3.2.3 Organizace práce Otázky z dotazníku mi byly předlohou k formulaci výzkumných otázek pro Mgr. Cvejnovou. Zároveň jsem však chtěla, aby výzkumné otázky šly více do hloubky a vycházely z dokumentů školního vzdělávacího programu gymnázia Slovanské náměstí (2013). Z webových stran školy jsem vybrala informace týkající se kurzů (Gymnázium, Slovanské náměstí, 2013). Kurzy jsou zařazeny do všech ročníků čtyřletého studia a neodmyslitelně patří do školního vzdělávacího programu (ŠVP). První ročník zahrnuje kurzy dva, a to adaptační a zimní sportovní kurz „Sport a zdraví“. Druhý ročník se zaměřuje na ekologii a kurz nese název „Ekologie v regionu“. Od žáků se očekává schopnost pracovat s informacemi, účast na třídní konferenci a přednes vlastního projevu. Třetí ročník se opět vrací ke sportu. Jezdí se na letní sportovní kurz s tématem „Zdraví a práce“, na kterém se potkává výchova ke zdraví s pracovními činnostmi. V posledním maturitním ročníku se v rámci vlastivědné exkurze navštěvuje Praha. Kurz se nazývá „Praha a Evropa“ a výsledkem jsou individuální příspěvky na webové strany školy (Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, 2013). Všemi kurzy je třeba řádně projít. Kdo se nemůže z jakéhokoliv důvodu kurzu zúčastnit, musí absolvovat náhradní plnění a odevzdat výsledek vykonané práce. Kurzy mají jasné nároky, které určují termíny, tematika, zacílení, pedagogické obsazení a finální výstup. Jsou součástí jednotlivých průřezových témat i témat z jednotlivých vzdělávacích oblastí „Člověk a zdraví“ a „Člověk a svět práce“ (Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, 2013). Interview s vyučující Mgr. Barborou Cvejnovou probíhalo 16. 6. 2015 na gymnáziu Brno, Slovanské náměstí v tamní tělocvičně a vedla jsem ho na téma školních kurzů podle předběžně nachystaných i v průběhu interview doplněných celkem čtrnácti otázek. Interview probíhalo přibližně 45 minut. Celý jeho průběh jsem nahrávala a poté přepisovala.
28
4. Výsledky 4.1 Výsledky kvantitativního dotazníkového šetření Nejprve bych ráda shrnula, jak bude vyhodnocování dat probíhat. Sečtu počet žáků na každé škole, rozdělím názory chlapců a dívek a výsledky porovnám pomocí sloupcového poměrového grafu nebo pouze slovně zapíši. Gymnázium Brno, Slovanské náměstí se výzkumného šetření zúčastnilo v celkovém počtu 69 žáků (16 chlapců/ 53 dívek). Za každý ročník byla zastoupena jedna třída. Zde se také konal s 3. ročníkem předvýzkum. Dotazníky se vyplňovaly v přestávkách před nebo po tělesné výchově v tamní tělocvičně. Na Klasickém a španělském gymnáziu Vejrostova jsem obešla 2 třídy s celkovým počtem 28 žáků (11 chlapců/ 17 dívek). Byla to první a zároveň i jediná škola, která mi kladně odpověděla e-mailem na můj projev zájmu o výzkum. Vyučující byli skvělí a ochotní a žáci neprotestovali, že musí něco vyplňovat. Třetí ročník jsem zastihla na konci tělesné výchovy, druhý ročník ve třídě. Když jsem zmínila téma dotazníku, velká část žáků si stěžovala, že se u nich na škole na žádné výlety nejezdí a že jsou z toho smutní. Gymnázium Křenová mi také vyšlo vstříc. Dostala jsem k dispozici jednu plnou třídu prvního ročníku s 26 žáky (9 chlapců/ 17 dívek). Výzkum jsem prováděla v suplované hodině. Jediné soukromé gymnázium v mém výzkumu je Gymnázium Hády. Oslovila jsem dvě třídy. Celkový počet vyplněných dotazníků je 28 (20 chlapců/ 8 dívek). Na Biskupské gymnázium jsem donesla vytištěné dotazníky a paní sekretářka je rozdala do všech tříd ve třetích ročnících. Všimla jsem si, že tito žáci byli trochu nespokojeni s mými otázkami v dotazníku, některé dotazy kritizovali a psali k nim své připomínky. Myslím, že jeden z důvodů jejich kritiky bylo, že jsem dotazníky osobně nedonesla a neoslovila je přímo. Dotazníku se zúčastnilo za všechny tři třídy třetího ročníku 56 žáků (20 chlapců/ 36 dívek).
29
Výsledky jsem členila dle okruhu výzkumných otázek, tudíž nejsou přesně podle posloupnosti v dotazníku, který obdrželi žáci. Výzkumná otázka č. 1: Co si žáci představují pod pojmem školní kurz a co pod pojmem školní výlet? 1. Co si představuješ pod pojmem školní kurz? První otázkou jsem chtěla navodit podstatu problému a také to, aby se žáci hned z počátku trochu zamysleli. Podobných odpovědí se objevila celá řada, proto jsem nejčastěji formulované odpovědi sloučila a vložila do grafu (obr. 1 Školní kurzy). Některé odpovědi jsem zařadila do dvou nebo i tří skupin.
Obr. 1 Školní kurzy Pod pojmem školní kurz si žáci z Biskupského gymnázia představují především vícedenní poznávání spojené s výukou, které má určitý cíl a tematiku. Žáci z gymnázia Hády vidí také školní kurzy jako akce, které jsou propojeny se vzděláváním. Na gymnáziu Křenová bylo více než 30 % odpovědí spojeno se sportovními kurzy, méně se myslelo na stmelování kolektivu, ale více než 50 % si školní kurz spojilo s tematickou výukou doplněnou výlety. Na gymnáziu Slovanské náměstí i na gymnáziu Vejrostova jsou výsledky obdobné. 30
Z odpovědí, zahrnutých do výzkumného šetření, vyplývá, že školní výlety si většina žáků propojuje s tematickou výukou a poznáním, méně už se stmelováním kolektivu, zábavou a zážitky, totéž platí o sportu. 2. Co si představuješ pod pojmem školní výlet? Dle odpovědí respondentů z obr. 2 je zřejmé, že rozdíl mezi školním kurzem a školním výletem mnoho žáků nevnímá. Ti, kteří ho objevili, odpovídají takto: žáci z Biskupského gymnázia, z gymnázia na Slovanském náměstí i z gymnázia Vejrostova vidí rozdíl mezi kurzem a výletem zejména v délce pobytu. Za školní výlet považují krátkodobý (nejčastěji jednodenní) pobyt (hrad, jeskyně), na kterém si odpočinou od učení, budou mít volnější program, pojedou tam, kam si třída sama zvolí, a upevní se vztahy ve třídě. Žáci gymnázia Hády si pod školním výletem představují odpočinek. Na gymnáziu Křenová žáci vidí rozdíl v učení a tematickém zaměření. Dle nich školní výlet není o učení a pojmenování (např. sportovní kurz, ekokurz), ale o upevnění kolektivu, zábavě a poznání nových míst.
Obr. 2 Školní výlety
31
3. Jezdíš rád/a na školní kurzy? Z grafu (obr. 3 Oblíbenost školních kurzů) je možno vyčíst, že školní kurzy jsou ve velké míře oblíbené. Z výsledků vyplývá, že nejvíce oblíbené jsou jak u chlapců, tak u děvčat školní výlety na gymnáziu Křenová a nejméně u děvčat na gymnáziu Hády.
Obr. 3 Oblíbenost školních kurzů 4. Vyhledáváš si informace o místě konání kurzu dopředu (internet, časopisy, knihy, apod.)? Z výsledných dat je patrné, že většina žáků ze všech gymnázií si informace ke kurzům předem nezjišťuje. Pokud ano, převážná část jich využívá internetové zdroje. Nejvíce kladných odpovědí se vyskytovalo u děvčat na gymnáziu Vejrostova a na gymnáziu Hády. Vyskytly se i odpovědi, že někteří vyhledávají také v časopisech či knihách nebo získávají informace od přátel.
32
Obr. 4 Vyhledávání informací Výzkumná otázka č. 2: Kdo stojí za výběrem kurzu, vyučující, žáci nebo je výběr společný? 5. Kdo vybírá konkrétní místo kurzu? Na grafu (obr. 5 Výběr kurzu) se jasně ukazuje rozdíl v tom, kdo stojí za výběrem kurzů. Na Biskupském gymnáziu, na gymnáziu Slovanské náměstí i na gymnáziu Vejrostova odpovědělo více než 50 % dotázaných dívek nebo chlapců, že kurz vybírá vyučující sám. V případě, že je uvedeno jiné, bylo tím myšleno vedení školy, anebo v případě Biskupského gymnázia psycholog (psychokurz). Na gymnáziu Křenová poměr vyšel překvapivě (oproti jiným školám) opačně, tj. přes 80 % respondentů odpovědělo, že zacílení kurzu si vybírají sami žáci.
33
Obr. 5 Výběr kurzu 16. Chtějí po vás vyučující po absolvování kurzu nějaký výstup (test, vypracovaný projekt, souhrn informací, zpětnou vazbu apod.)? Na gymnáziu Křenová vyplynulo z pouhé jedné odpovědi (z 26 možných), že se vyplňuje dotazník. Ostatní odpovědi byly buď negativní, anebo nebyla odpověď více upřesněna. Na gymnáziu Vejrostova to dopadlo velice obdobně, zde jsem se nedozvěděla žádné užitečné údaje. Z odpovědí na gymnáziu Hády vyplynulo, že jak kdy, spíše se po žácích nic nechce, snad jednou se psal test nebo tvořil projekt. Na gymnáziu Slovanské náměstí se v hojném počtu uváděly zpětné vazby, projekty, objevily se i přednášky a seminární práce. Žáci Biskupského gymnázia uvedli, že je to jak kdy, a pokud ano, píší zpětné vazby, laboratorní protokoly, prezentace nebo si připravují povídání a fotografie.
34
Výzkumná otázka č. 3: Jaké typy kurzů se konají na konkrétní škole? 6. Na jaké typy kurzů jezdíte?
Obr. 6 Typy kurzů V rámci této otázky bylo možné označit více odpovědí. Z výsledků všech škol je patrné, že typy kurzů na vybraných gymnáziích jsou vyrovnané, s tím, že někde nepatrně převažuje určitý typ kurzu. Na Biskupském gymnáziu si 5 % žáků vzpomnělo na psychokurz k výběru budoucího povolání a na expedici (bohužel v grafu není odpověď jasně patrná). Vše je uvedeno v sekci „jiné“. 9. Jezdí Tvoje škola na adaptační kurz? Z dotazníků jsem zjistila, že všechny školy na adaptační kurz jezdí. Jedině na gymnáziu Hády bylo několik odpovědí negativních. Jedna dívka uvedla, že konkrétně jejich třída (2. ročník) se adaptačního kurzu vůbec neúčastnila.
35
10. Jaká obvykle bývá délka adaptačního kurzu? Je velice zajímavé, že odpovědi se různily nejen na samotných školách, ale i v rámci jednotlivých tříd. V komentáři jednoho z dotazníků z gymnázia Křenová jsem se dočetla, že každá třída měla adaptační kurz jinak dlouhý. A právě tato třída ho měla vyjímečně pouze jednodenní. Na gymnáziu Slovanské náměstí jezdí všechny třídy na stejné místo i na stejný počet dní, proto jsou výsledky překvapivě rozdílné.
Obr. 7 Délka adaptačního kurzu 11. Jezdíte se svou třídou na exkurze (projektová nebo odborná výuka mimo školu)? Naprostá většina dotázaných odpověděla kladně. 30 % dívek z gymnázia Vejrostova však uvedlo, že exkurzí je málo a rády by jich absolvovaly víc. 12. Jaká je obvykle délka exkurzí? Obvyklá délka exkurzí dle většiny žáků všech oslovených škol je jeden den, bez přenocování, ale objevují se i odpovědi s přenocováním.
36
Obr. 8 Délka exkurzí 13. Probíhají zahraniční zájezdy na Tvé škole? Všichni respondenti (až na dva jedince) shodně odpověděli, že škola pořádá zahraniční zájezdy (více o zahraničních zájezdech viz otázka 19). 14. Jaká je obvykle délka zahraničních zájezdů? Obvyklá délka zájezdů bývá nejméně tři noci, ale respondenti z gymnázia Hády a Slovanského náměstí uvádí i kratší přenocování nebo jednodenní zájezd.
Obr. 9 Délka zájezdů 37
Výzkumná otázka č. 4: Kam se jezdí na kurzy a jaká je přibližně délka jednotlivých kurzů? 7. Kam jezdíte na kurzy? Z grafu (obr. 10 Kam se jezdí na kurzy) plyne, že to byly spíše dívky, které uváděly konkrétní místa konání kurzů než chlapci.
Obr. 10 Kam se jezdí na kurzy Na Biskupském gymnáziu se chlapci s dívkami shodli na tom, že kurzů mají opravdu hodně (což napsali do komentáře). Kromě zahraničních kurzů (viz otázka 19, kde se věnuji pouze zahraničním zájezdům) jezdí hodně i po Česku adaptační kurz v Křižanově, vodácký kurz na Vltavě, lyžařský kurz v Rokytnici, návštěva Kutné Hory, Rudic, Olomouce a Valtic, exkurze do likérky ve Vizovicích a čističky v Modřicích. Žáci na gymnáziu Hády uvedli kromě zahraničních zájezdů i kurzy v Křižanově nebo na Ramzové. Žáci z prvního ročníku z gymnázia na Křenové navštívili v rámci adaptačního kurzu Brněnskou přehradu, na lyžařském kurzu byli v Herlíkovicích, dále byli na Pálavě a v zahraničí (viz otázka 19). 38
Respondenti z gymnázia Slovanské náměstí se zúčastnili kromě zahraničních zájezdů (viz otázka 19) adaptačního kurzu v Podmitrově na Vysočině, lyžařského kurzu v Orlických horách, vodáckého kurzu na Vltavě, ekokurzu v Krásensku a exkurzí do elektrárny Dlouhé Stráně a Temelína. Navštívili také brněnskou zoologickou zahradu, ekocentrum Lipka, Mohylu míru a Prahu. Žáci z gymnázia Vejrostova jezdí na vodácký kurz na Vltavu, navštívili lanové centrum v Březové a měli možnost absolvovat spoustu zahraničních zájezdů (viz otázka 19). 8. Kam bys chtěl/a, aby se jezdilo? Odpovědi na tuto otázku byly málo konkrétní. Děvčata z Biskupského gymnázia by ráda více uměleckých exkurzí, více by projezdila evropská města, naopak některá by ráda viděla místa, která jsou méně obydlená. Jako komentář se mi u odpovědí třikrát objevilo, že tato škola jezdí úplně všude. Z reakce jednoho chlapce jsem se dozvěděla, že na to, že gymnázium Hády se prezentuje jako sportovní škola, žádný sportovní program prý nemá. Až 70 % chlapcům je jedno, kam se na výlet pojede, u dívek to je přes 60 %. Ti, co uvedli konkrétní místa, by chtěli více cestovat do zahraničí, poznat evropská města a zažít více sportovních kurzů. Na gymnáziu Křenová se v odpovědích objevovaly zahraniční zájezdy, více adrenalinu a turistiky. Na gymnáziu Slovanské náměstí se nejčastěji vyskytovalo cestování do zahraničí s prohlídkou evropských měst, dále technická exkurze a propojení přírody s adrenalinem. Na gymnázium Vejrostova dívky odpovídaly, že by rády více do zahraničí (zejména do Anglie), na hory (nejen v 1. a 4. ročníku), na vodácký kurz a do přírody, ale vše za méně peněz. Kurzy nebo zájezdy se jim zdají být příliš drahé. Jeden dívčin komentář doplňuje, že na jiných školách zájezd do Anglie vyšel mnohem levněji. Další komentář uvádí, že „konkrétně náš (pozn. 3. ročník) nejezdí skoro nikam, a pokud se někam jede, nejezdí často celá třída, protože většina výletů a exkurzí je jen pro španělskou sekci. Ráda bych jezdila na více výletů a je mi jedno kam, hlavně aby se někam jelo“. 39
Obr. 11 Kam bych chtěl/a, aby se jezdilo na kurzy Výzkumná otázka č. 5: Jaký pohled mají na školní kurzy jednotliví žáci? 15. Kolik školních kurzů v tomto školním roce proběhlo/kolikrát ses zúčastnil/a? Dívky z Biskupského gymnázia uvádí, že se zúčastnily od 1 do 7 kurzů, školou byly nabízeny 3 třídní a 10 školních kurzů. Chlapci se zúčastnili maximálně 5 kurzů. Na gymnáziu Hády se zúčastnili žáci také maximálně 5 kurzů, ale někteří neabsolvovali žádný. Na gymnáziu Křenová i na Slovanském náměstí se uskutečnilo od 1 do 5 kurzů, na gymnáziu Vejrostova do 4 kurzů. Uvedené počty kurzů byly značně rozdílné, nelze proto z těchto odpovědí formulovat závěr, ani kolik kurzů se skutečně na školách nabízelo. 17. Jaký typ ubytování na školním kurzu preferuješ? Respondenti mohli označit více odpovědí. Dle grafu (obr. 12 Typy ubytování) se ukazuje, že nejvíce oblíbeným typem ubytování na oslovených školách jsou chatky, nejméně vyhledávané je ubytování ve stanu. Jako jiný typ ubytování je 40
uveden spaní pod širákem. Respondenti na Biskupském gymnáziu se shodli na tom, že záleží na typu kurzu.
Obr. 12 Typy ubytování 18. Jaký typ stravování na školním kurzu preferuješ? Na grafu (obr. 13 Stravování) je vyznačen výsledek preferovaných typů stravování. Nejčastěji se objevuje upřednostnění plné penze, dále to je polopenze a nejméně preferovaná je vlastní strava. Nejvíce nakloněni vlastnímu stravování jsou dívky a chlapci z gymnázia Vejrostova, nejméně dívky z gymnázia Křenová a gymnázia Hády. Vlastní stravování upřednostňují spíše chlapci než dívky, které dávají přednost plné penzi a polopenzi.
41
Obr. 13 Stravování 19. Zúčastňuješ se zahraničních zájezdů, které pořádá škola? Všichni respondenti se shodli, že jejich škola zahraniční zájezdy pořádá. Dívky i chlapci je absolvují rovnocenně. Nejméně se jich zúčastňují dívky z Biskupského gymnázia a chlapci z gymnázia Slovanské náměstí. Nejvíce se zúčastňují zahraničních zájezdů dívky i chlapci z gymnázia Vejrostova. Žáci z Biskupského gymnázia měli možnost dle svých odpovědí navštívit Irsko, Skotsko, Anglii, Německo (Hamburg), Belgii, Itálii, Rakousko (Vídeň, Schladming), Španělsko a Francii (Paříž). Žáci z gymnázia Hády se mohli podívat do Anglie (Londýn) a do Rakouska (Vídeň). Na gymnáziu Křenová sestavili zájezdy do Anglie, Francie a Rakouska. Gymnázium Slovanské náměstí pořádá zájezdy do Nizozemí, konkrétně do Utrechtu, dále do Španělska, Francie, Anglie, Rakouska (Vídeň a Schladming), Polska (Osvětim) a na Slovensko. Respondenti z gymnázia Vejrostova uvedli, že jejich škola uskutečnila zájezdy do Anglie, Polska (Krakow a Osvětim), Rakouska (Vídeň), do Chorvatska a na Slovensko (Velká Rača).
42
Obr. 14 Podíl zúčastněných na zahraničních zájezdech 20. Jaký by dle Tebe měl mít kurz program? Respondenti mohli uvést více odpovědí. Dívky z Biskupského gymnázia by z 67 % stály o kolektivní činnost, zábavu a volný čas. Naopak 12 % nestojí o přehnané pohybové aktivity a 16 % o dlouhý nudný výklad. Zbytku to je jedno. Chlapci by z 73% stáli zejména o poznávání nových míst spolu se stmelováním, zábavou a pohodou. Adrenalin chybí 18 % a 9 % je to jedno. Oproti tomu na gymnáziu Hády považuje za velmi důležité 50 % chlapců osobní volno, 20 % chlapců preferuje sportovní kurzy a 25 % potřebuje zábavu. Dívky kladly důraz na poznávání nových míst a vylepšování vztahů ve třídě. Chlapci z gymnázia Křenová by na kurzu stáli o zábavu (35 %), sportovní činnosti (42 %) i o poznávání nových míst (23 %), dívky také zajímají nová místa (65 %), rády by si i odpočinuly (27 %) a vzdělávaly se (8 %). Respondenti z gymnázia Slovanské náměstí odpovídali velice podobně, nejčastěji se v odpovědích objevovala (68 %) akce, zábava a spolupráce, dále sport a výlety po okolí (31 %), a zvláštní důraz byl kladen na volný program (49 %).
43
Na gymnáziu Vejrostova chlapci v 62 % uvítali sport, volný čas a zábavu by si přálo 38 %. Dívky by v 35 % na kurzu poznávaly nová místa, v 49 % měly volný čas a zábavu a 16 % děvčat by chtělo zapracovat na stmelování kolektivu. 21. Jaký kurz Ti ve škole chybí? 86 % respondentek z Biskupského gymnázia uvedlo, že je nabídka pestrá a že jim nechybí žádný kurz, 10 % chybí adrenalinový kurz a 4 % postrádají třetí psychologický kurz. 56 % chlapcům nechybí kurz žádný, 19 % neví, 19 % postrádá více sportu a adrenalinu a 6 % chybí teologický kurz. Chlapci z gymnázia Hády (20 %) postrádají více sportovních turnajů mezi školami, 15 % by rádo vyzkoušelo painball, 15 % by se rádo zúčastnilo více zahraničních kurzů, 25 % chce více sportu a adrenalinu a zbytek (35 %) je s nabídkou kurzů spokojen. Dívky by rády jely na zahraniční poznávací kurz a na vodácký kurz. Na gymnáziu Křenová 63 % všech respondentů nechybí žádný kurz, 16 % postrádají více třídních výletů a 21 % by rádo více sportovních kurzů. Na gymnáziu Slovanské náměstí 65 % dívek uvedlo, že jsou spokojeny s nabídkou kurzů. 15 % by rádo více zahraničních kurzů, jak letních, tak zimních (a především do Alp), 3 % by chtěla kurzy s rodilým mluvčím, 3 % by ráda poznala místa, kde by se dalo v budoucnu studovat, 8 % by rádo cestovalo za poznáním jiných kultur a pamětihodností, a poslední 6 % by rádo absolvovalo politicko-ekonomický kurz. Chlapci jsou s kurzy spokojeni téměř stejně jako dívky (63 %), ale chtěli by víc sportovních kurzů (37 %). 61 % všech dotázaných na gymnáziu Vejrostova uvedlo, že jim nechybí žádný kurz v nabídce, ale obdržela jsem komentář, že se kurzy často neuskuteční pro malý počet zájemců. 34 % chybí klasické výlety, 24 % postrádají exkurze a 7 % by rádo jezdilo na výměnné pobyty.
44
Výzkumná otázka č. 6 Jezdí žáci na výlety i s rodinou? 22. Jak často jezdíte s rodinou na výlety? Nejčastější odpovědí bylo, že na výlety s rodinou žáci jezdí občas. Menší podíl odpovědí bylo 1-2 krát do měsíce nebo o prázdninách. Nejméně odpovědělo, že nikdy, anebo naopak každý víkend.
Obr. 15 Výlety s rodinou 23.
Jak často navštěvuješ s rodinou hrady, zámky, památkové objekty, a za
jakým účelem? Oproti odpovědím na minulou otázku, jak často jezdí žáci s rodinou na výlet, návštěva památkových objektů je ještě méně častá. Nejvíce respondentů odpovědělo že občas, méně jich navštěvuje památkové objekty o prázdninách, ale velká část (až 30 % dotázaných chlapců z gymnázia Slovanské náměstí) nikdy. Každý víkend nebo 1 - 2krát do měsíce navštěvuje památky velice nízké procento dotázaných.
45
Obr. 16 Návštěva památkových objektů 24. Na jaká místa jezdíte s rodinou na výlety či dovolenou?
Obr. 17 Výjezdy s rodinou Z grafu (obr. 17 Výjezdy s rodinou) je patrné, že rodiny respondentů dávají přednost zahraniční dovolené zejména před výlety do blízkého okolí. 10 % 46
chlapců z gymnázia Hády uvedlo, že nejezdí společně s rodinou nikam. Nejvíce konkrétních odpovědí jsem získala od žáků z gymnázia Vejrostova. V posledním bodě dotazníku dostali respondenti možnost vyjádřit se k tématu školních výletů nebo k samotnému dotazníku. Jedna dívka mi dotazník pochválila, někteří jej zkritizovali. Na gymnáziu Slovanské náměstí zazněl názor, že by se vyučující mohli víc ptát studentů, kam by chtěli jet, a nechat je vybrat místo kurzu. Zazněly tu i negativní komentáře na místa exkurze (např. do Gumotexu). Dotazníkové výzkumné šetření, které jsem měla možnost praktikovat na žácích, ukázalo, že školní kurzy jsou důležitou složkou a doplňkem výuky. Jsou tematicky zaměřené a naprostá většina žáků se na ně těšívá.
47
4.2 Výsledky kvalitativního výzkumného šetření – interview Interview vycházelo z těchto výzkumných otázek: Jezdí Vaše škola na kurzy, a které z kurzů spadají do Vaší kompetence? Jak probíhají přípravy na kurzy pod Vaším vedením? Jak zajišťujete bezpečnost na kurzu? Mají žáci, kteří se nezúčastní kurzu, nějaký náhradní program? Na jaká místa se jezdí a kdo vybírá konkrétní umístění kurzu? Jaká je finanční stránka kurzu? Celé interview je dle audiozáznamu doslovně přepsáno a vloženo do přílohy. Na tomto místě je uveden jeho stručný přepis. Výzkumná otázka č. 1 Jezdí Vaše škola na kurzy, a které z kurzů spadají do Vaší kompetence? Na tento zásadní dotaz mi bylo řečeno, že kurzy probíhají dle ŠVP, ale klasické výlety se zrušily. V každém ročníku mají žáci nějaký specifický týdenní kurz. Kurzy probíhají mimo školu, ale i ve škole, jako třeba kurz ekonomický. Zajímalo mě, jaké kurzy spadají pod tělesnou výchovu. Zjistila jsem, že jde o tři, a to adaptační, zimní sportovní a letní vodácký kurz. Výzkumná otázka č. 2 Jak probíhají přípravy na kurzy pod Vašim vedením? Prvním společným kurzem je adaptační kurz, který se odehrává hned na začátku prvního ročníku. Už na první rodičovské schůzce nově přijatých žáků se toto téma probírá. Na adaptační kurzy jezdí první ročníky jak čtyřletého, tak šestiletého studia s cílem seznámit se nejen mezi sebou, ale i s vyučujícími. Celkem jezdí zhruba 120 studentů. Každý rok se navštěvuje stejné místo, Podmitrov na Vysočině. Vždy musí být hlavní vedoucí. Každá třída má s sebou 48
třídního učitele, učitele do dvojice a jezdí i dva studenti asistenti. Externisti se většinou nepřibírají kvůli zvýšeným finančním nákladům, ale jsou k dispozici, kdyby došlo k nějakému výpadku z řad vyučujících. Na adaptační kurz navazuje v prvním ročníku zimní sportovní kurz. Nezbytné je uhrazení zálohy 500 Kč už do konce září. Záloha je zavazující a nevrací se, což motivuje rodiče k pevnému rozhodnutí dítě na kurz poslat nebo ne. Zimní kurz trvá pět dní. Na kurzu se vyučuje lyžování nebo snowboard a jeden den je věnován výletu na sněžnicích nebo na běžkách. Běžky mohou mít žáci své nebo se zapůjčí na místě. Podobně je to i se sněžnicemi. Ty jsou buď zapůjčeny z fakulty, anebo se půjčují na místě. V zimě se nově jelo do Černého Dolu do Krkonoš, kde se domluvilo půjčení sněžnic na daný termín. Lidé byli ochotní, příjemní. Po návratu žáci ve zpětné vazbě nemívají žádné připomínky. Kromě praktické výuky je snaha o ještě větší přiblížení problematiky, a proto se každý večer uskutečňují přednášky o zdravovědě, první pomoci, bezpečnosti, techniky lyžování a snowboardingu. Přednášky jsou o všem podstatném, co by žáci měli znát. Letní sportovní kurz se odehrává ve třetím ročníku a jezdí se každoročně na Vltavu od Vyššího Brodu po Boršov. Jede se vlakem, věci se vozí s sebou na lodi. Žáci musí prokázat, že jsou schopni se o sebe postarat, vybrat nejdůležitější věci, zabalit si je, postavit si stan, postarat se o oheň nebo uklidit tábořiště. Výzkumná otázka č. 3 Jak zajišťujete bezpečnost na kurzu? Na otázku bezpečnosti mi bylo řečeno, že vše musí být na 100 %. Neexistuje, aby se jelo na kurz a doufalo se, že se nikomu nic nestane. Nesmí se nikomu nic stát. Všichni na tom pracují, aby vše klaplo a bylo v pořádku. Jak vyučující, kteří mají své úkoly, spolupracují mezi sebou a pro žáky dělají co nejvíc, tak samotní žáci. Co se týče přípravy na tento kurz, žáci od začátku školního roku navštěvují v rámci tělesné výchovy hodiny plavání a končí vodní záchranou v bazénu. Dále všechny kurzy jsou doprovázeny přednáškami. V létě se přednášky zaměřují na 49
letní pobyty a s tím i spojená typická letní poranění a první pomoc v létě, v zimě zase na charakteristické zimní úrazy a první pomoc v zimě. Zajištění kurzu začíná přihláškami se zálohou, poté to pokračuje oznámením na Krajskou hygienickou stanici (v případě že se jede do objektu) kam se jede, v jakém počtu a za jakým účelem. Zajistí se doprava, ubytování, apod. a vytvoří se itinerář kurzu. Musí se se žáky udělat informační schůzka. Vyučující vyplní žádanku na cestovní příkazy, vyplní cestovní příkaz, musí ve škole odevzdat seznamy žáků a informace o kurzu. Žáci mají za povinnost donést bezinfekčnost a potvrzení od obvodního lékaře, že jsou schopni zúčastnit se kurzu. Výzkumná otázka č. 4 Mají žáci, kteří se nezúčastní kurzu, nějaký náhradní program? Náhradní plnění pro zbývající žáky je samozřejmostí. Každý den mají zadanou práci nebo přednášku. Musí napsat dvě seminární práce, v létě na letní téma, v zimě na zimní. Výzkumná otázka č. 5 Na jaká místa se jezdí a kdo vybírá konkrétní umístění kurzu? Zajímalo mě, zda se kurzy konají každý rok na stejném místě, anebo se místo konání mění. Adaptační kurzy se odehrávají každoročně v Podmitrově na Vysočině. V zimě se jezdilo do Deštného, ale z technických důvodů byl provoz ubytování ukončen. Proto se udělal první souběžný kurz. Jedna skupina jela na Barborku do Jeseníků a druhá skupina navštívila Černý Důl v Krkonoších. Určitě výhodnější je jezdit na stejné místo, protože vyučující má méně práce s hledáním a zajišťováním. Ovšem Černý Důl byla trefa do černého. Cestovních kanceláří ani agentur škola nevyužívá, nejen z finančních důvodů. Vyučující chce, aby žáci viděli, že se umí o vše postarat, a aby se vlastně všichni společně na sestavení kurzu podíleli. Na otázku, jak se změnily kurzy za posledních pár let, mi bylo řečeno, že teď se víc maká než dřív, kdy se spíš povídalo, než pracovalo. 50
Výzkumná otázka č. 6 Jaká je finanční stránka kurzu? Na kurzy škola finančně nepřispívá, je však možné obrátit se na Sdružení rodičů a přátel školy a žádat příspěvek na dopravu. Nedělává se to, ale při nějakých finančních obtížích to může fungovat jako zálohový fond. Podmínkou toho však je schválení radou školy. Pracovní doba na kurzu je od 8 do 16:30 s normálním platem, po pracovní době dostávají vyučující navíc 60 Kč/hod jako vychovatelskou činnost. Každou noc má jeden z nich noční službu od 22 do 6 hodin. Na závěr interview jsem ponechala paní Mgr. Barboře Cvejnové zcela volný prostor pro vyjádření ke správnému chodu kurzu. Zdůraznila, že je to vždy pedagog, který je zodpovědný za žáky, ne instruktor nebo jiná externí osoba. Oni mohou realizovat výuku, ale pedagogové musí hlídat, aby se někomu něco nestalo. Pokud se stane, nese odpovědnost pouze pedagog.
51
5. Diskuze Tématem mé diplomové práce byly Školní výlety na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně. Stanovila jsem si výzkumné otázky, na které jsem se snažila nalézt odpovědi. Hned při první výzkumné otázce „Co si žáci představují pod pojmem školní kurz a co pod pojmem školní výlet“ jsem byla mile překvapena, jak žáci přistoupili ke dvěma úvodním dotazům. Byly to otázky na začátek trochu složité, ale žáci se s nimi vypořádali dle mého soudu dobře. V mnohých případech odpovědi byly stručné, ale v jiných dotaznících jsem často nacházela zaplněnou celou nabízenou plochu. Bylo vidět, že se žáci museli trochu zamyslet a během chvilky zformulovat odpověď. Žáci se vesměs shodují na tom, že pod pojmem kurz si představují vícedenní pobyt tematicky zaměřený, oproti tomu výlet chápou jako jednodenní akci bez tematického určení, orientovaný spíše na poznávání okolí a na zábavu. Mezi odpověďmi od chlapců z Biskupského gymnázia jsem našla zdařilou formulaci, a to že při výletu jde více o místo, zatímco při kurzu jde spíše o danou aktivitu. Toto vyjádření koresponduje s pojmy v teoretické části. Z dotazníků dále vyplynulo, že školní kurzy jsou povětšinou oblíbené, ale informace si o nich předem vyhledává pouze třetina až čtvrtina všech dotázaných. V dnešní době internetu je s podivem, že si informace předem zjišťuje tak málo žáků. Ten důvod je možná takový, že kurzy bývají ve velké míře pouze v kompetenci vyučujících a samotní žáci mají jen málo možností ovlivnit, co se na kurzu bude dít. Doporučovala bych, aby sami vyučující žákům poradili webové strany či jiný zdroj k získání veškerých dostupných údajů o místě konání kurzu. Druhá výzkumná otázka se týkala výběru kurzů. „Kdo stojí za výběrem umístění kurzů, vyučující, žáci nebo je výběr společný?“ Odpovědi převažovali takové, že za výběrem umístění kurzů stojí vyučující. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že umístění kurzů vybírají společně žáci s vyučujícími. Oproti odpovědím na jiných gymnáziích, na gymnáziu Křenová většina respondentů uvedla, že vybírají umístění kurzů žáci společně s vyučujícími. To je dle mého názoru správné, i když chápu, že je velice složité každý rok připravovat kurz na novém místě. 52
Myslím si však, že by se pedagogové nemuseli bát, nechat žákům prostor pro vlastní realizaci. Jsou dozajista kurzy, které by měly zůstat ve velké míře v kompetenci příprav vyučujících, jako např. lyžařské kurzy, ve kterých hraje důležitou roli mnoho faktorů. Troufám si ovšem říci, že jsou jistě kurzy, při kterých by bylo dobře nechat samotné žáky, aby si umístění svého kurzu vybrali, domluvili a zajistili sami bez zásahu (nebo i s případnou pomocí) vyučujícího. Může to být i v rámci školních projektů nebo projektových dní. V jiném případě může vyučující navrhnout konkrétní místa s dalšími informacemi o ceně, ubytování a stravování. Třída si může vybrat a dohodnout se, kam by nejraději jela. Pokud by chtěl pedagog žáky dál zapojit do přípravy, může nechat na nich samotných, jak si svůj kurz zorganizují. Je samozřejmé, že žáci musí v rámci kurzu plnit jisté požadavky, ale jistě se dá najít prostor pro jejich vlastní realizaci a invenci. Žáci dostanou volnou ruku k tomu, aby ukázali, že se dovedou domluvit na konečném programu nebo itineráři. Věřím, že je i tento kurz, který si sami celý zajistí, bude více bavit a bude pro ně přínosem. Výsledky třetí výzkumné otázky „Jaké typy kurzů se konají na konkrétní škole?“ byly téměř jednoznačné. Všechny oslovené školy organizují adaptační, zimní i letní sportovní kurzy, exkurze i zahraniční zájezdy. Čtvrtá výzkumná otázka se zabývala umístěním kurzů a jejich přibližnou délkou. Povinné kurzy vykonávají oslovené školy převážně v tuzemsku, a to i z důvodu nižších finančních nákladů, jelikož se jedná o závazné kurzy, které by měly být finančně přístupné většímu počtu žáků. Od otázky „kam by žáci chtěli, aby se jezdilo“, jsem čekala ovšem mnohem konkrétnější odpovědi. Možná jsem otázku měla položit jinak, ale odpovědi byly vesměs velice neurčité, obecné a stručné. Je i možné, že respondenty přestal dotazník již bavit a chtěli ho rychle ukončit. Z vyplněných odpovědí tedy vyplynulo, že většině dotázaných je jedno, na jakém místě se kurz uskuteční, a jen malá část se rozepsala o tom, kam by chtěla v rámci školy cestovat. „Jaký pohled mají na školní kurzy jednotliví žáci“ je pátou výzkumnou otázkou. Co mě tady zaujalo, bylo, že žáci by rádi na kurzu měli dostatek osobního volna. Tato odpověď se vyskytovala zejména u respondentů z gymnázia Hády a gymnázia Slovanské náměstí. Osobní volno je zřejmě pro dospívající 53
mládež velice důležité. Žáci jsou již dost staří na to, aby si nechali organizovat veškerý čas strávený na kurzu nebo výletě. Zdá se mi, že by vedoucí kurzu měl na to myslet a dopřát mládeži více osobního volna. Co se týče oblíbenosti ubytování a stravování, je samozřejmé, že záleží ročním období, ve kterém se kurz uskutečňuje. Obecně nejvíce oblíbené je ubytování v chatkách, penzionech či hotelích. Co se týče stravování, nejoblíbenějším typem je plná penze následovaná polopenzí. Je zřejmé, že žáci dávají přednost více komfortnímu způsobu ubytování i stravování. Více než 60 % respondentů všech škol je spokojeno s šíří nabídky kurzů na jejich školách. Problémem jsou finance a s tím i spojený nízký počet účastníků. Proto se mnohé kurzy nenaplní a nemohou se uskutečnit. Poslední výzkumnou otázkou, kterou jsem si v rámci dotazníku položila, byla otázka, zda jezdí žáci na výlety i s rodinou. Odpovědi byly u žáků všech škol podobné. Respondenti tvrdili, že na výlety jezdí občas. Co se týče památkových objektů, kladná odpověď byla ještě méně častá. Ovšem dotazník ukázal, že o prázdninách se situace mění a rodiny hojně navštěvují zejména zahraničí. Interview s paní Mgr. Barborou Cvejnovou probíhalo v prostředí malého zrcadlového sálu a bylo to velice příjemné až neformální. Mgr. Cvejnová působila opravdu mile, bylo vidět, že mi informace poskytuje ráda. S nadšením mi přiblížila a objasnila problematiku přípravy i vlastní realizace kurzů. Je jistě i její zásluhou, že jsou výlety na gymnáziu Slovanské náměstí, kde učí, velmi oblíbené. U dotázaných dívek to je 95 %, u chlapců 88 %. Za výběrem umístění kurzů stojí převážně vyučující. Na tomto gymnáziu se uskutečňují všechny zkoumané typy kurzů. Nepatrně mě překvapilo, že až 70 % žákům z tamního gymnázia je jedno, kam se na kurz pojede, anebo si nepamatují, na jakém místě kurz probíhal. Žáci z tamního gymnázia od kurzů čekají obzvláště akci, zábavu, spolupráci, sportovní vyžití, výlety a také volný program. Žáci hojně uváděli volný čas jako důležitou součást každého kurzu. V otázce využití cestovních kanceláří a agentur se vyjádřila pouze paní Mgr. Barbora Cvejnová. Výsledek byl ten, že ona sama při organizaci sportovních nebo adaptačních kurzů služeb cestovních kanceláří a agentur nevyužívá. Jak je to u ostatních vyučujících nebo na jiných středních školách, to mé výzkumné šetření nezjišťovalo. 54
Při přípravě na tuto práci jsem procházela i jiné závěrečné práce a našla jsem podobně tematicky laděnou bakalářskou práci „Tradice školních výletů a jejich současnost“ od Marie Dvořákové (2012). Tato práce dotazníkem porovnává výsledky žáků Obchodní akademie Vlašim s žáky i učiteli (respondenty) jiných středních škol. Výsledkem této práce bylo zjištění, že nejvíce limitujícím faktorem vyjetí na kurz je finanční stránka, což jsem i já zjistila ve svém dotazníku. Oblíbenost školních výletů u učitelů se postupně snižuje, jelikož přiznávají, že jde o velkou odpovědnost a riziko případného úrazu je vysoké. Jak již bylo připomenuto od paní Mgr. Barbory Cvejnové, pedagog je ten, kde nese odpovědnost za žáky, a proto je nutné, aby byli žáci poučeni o bezpečnosti a dodržovali předpisy. Další prací, kterou jsem při studiu materiálů procházela, byla diplomová práce od Gabriely Hovorkové na téma „Metody a formy zvýšení účinnosti exkurzí, vycházek a výletů ve výuce na střední odborné škole“. Kromě vycházek a exkurzí se Gabriela Hovorková (2010) zabývala také výlety. Naše práce se shodly na tom, že výlety disponují poznávací i naučnou složkou a jejich součástí je odpočinek, rekreace a relaxace. Žáci mají více času na prohloubení vztahů v kolektivu i s učiteli. Poslední prací, která se vztahuje k obdobnému tématu, je bakalářská práce od Martina Holomka (2014) „Kurzy v přírodě a jejich využití v kontextu výchovných úkolů základní školy“. V této práci sice jde o školy v přírodě na základních školách, ale přesto si myslím, že se ve výsledku shodujeme v tom, že nejen školy v přírodě, ale i výlety a kurzy pro středoškoláky nejsou pořádně podloženy legislativou a školskými dokumenty. Oproti tomu v závěru práce říká, že by se učitelé měli více snažit a využívat co nejvíc témat z RVP pro základní školy k vlastní inovaci školy v přírodě. Dle výsledků mého interview a výsledků z dotazníků však plyne, že školní kurzy na mnou oslovených středních školách jsou velice propracované a tematicky zaměřené. Cílem této práce bylo získání co nejvíce informací o školních kurzech a vytvoření přehledu o místech, která navštěvují v rámci školních kurzů a výletů žáci vybraných čtyřletých gymnázií. Dále jsem se zaměřila na zjišťování průběhu 55
kurzů, jejich cíle, témata či projekty, se kterými jsou propojeny, anebo na jejich četnost a délku. Myslím, že se mi podařilo tento cíl splnit, i když ne vždy zcela důkladně. Získala jsem informace ohledně destinací i typů kurzů. Dle typu kurzu lze posoudit a definovat jeho téma a cíl. Nejméně přesné informace jsem ale obdržela o četnosti a délce kurzů. Tam se někdy odpovědi velice lišily. Je to možná i tím, že otázka na množství kurzů ve škole nebyla mnou úplně dobře promyšlena. Je pravděpodobné, že ne všichni se zajímají o veškeré nabídky zájezdů ze strany školy, a proto se odpovědi do značné míry odlišovaly. Další chybou, kterou si plně uvědomuji, bylo e-mailové spojení s vedením gymnázií. V době, ve které jsem e-maily rozesílala, byli mnozí z učitelů, zástupců či ředitelů právě na kurzech či zájezdech mimo školu. Je tedy v těchto případech lepší obeslat vyučující v předstihu před samotným výzkumem, aby nedocházelo k podobným situacím. Na konec bych ráda ještě upozornila na finanční náročnost výzkumu spojenou s tištěním dotazníků a jejich distribucí do škol.
56
6. Závěr Školní kurzy tradičně patří k výuce na středních školách. Ať už jde o kurzy sportovní, adaptační či jiné. Na každé škole kurzy probíhají trochu odlišným způsobem, liší se délkou, četností nebo umístěním. Některé střední školy dávají přednost pobytům v České republice, jiné školy preferují zahraniční výjezdy, ale většina škol nabízí obě varianty. V letošním roce MŠMT poskytovalo příspěvky z evropských dotací na zahraniční vzdělávací kurzy pro středoškoláky. Mnoho škol příspěvku využilo. Některé školy měly v úmyslu příspěvky použít až na konci kalendářního roku. Teroristické útoky z 13. 11. 2015 z centra Paříže tomu málem zabránily. Aktuálním tématem je teď otázka bezpečnosti, protože po tomto útoku se vyrojilo mnoho obav z cestování do jiných evropských zemí. Zprvu to vypadalo, že české školy budou hromadně rušit zájezdy do rizikových míst, ale postupem času se ukázalo, že to byli pouze jedinci, kteří zájezd zrušili. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek sám vyzval k tomu, aby rodiče neposílali děti do rizikových částí západní Evropy, ale i přesto školy nadále s výlety do zahraničí počítají. Jak to bude s bezpečností v budoucnu, to nikdo neví, ale všichni doufají, že brzy bude Evropa opět bezpečným místem. Tématem mé diplomové práce byly „Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně“. Výzkumné šetření proběhlo na 5 školách s 207 respondenty z 1. – 3. ročníku. Udivilo mě, jak žáci reagovali na žádost o vyplnění dotazníků. K vyplňování přistupovali bez negativních gest, projevů či odmítavých postojů. Některé výsledky výzkumného šetření předčily má očekávání, jiné mě zase ovšem zklamaly svou stručností, nepřesností, a některé odpovědi si naprosto odporovaly. I přesto jsem provedeným empirickým výzkumem došla k závěru, že kurzy jsou stále oblíbenou součásti výuky. Z dotazníků vyplynulo, že školy nabízí velké množství zájezdů zejména do zahraničí. V tuzemsku se konají především kurzy, které jsou složkou školního vzdělávacího programu (ŠVP). Tyto kurzy jsou závazné, a proto jsou žáci, kteří se kurzu neúčastní, povinni vykonat náhradní plnění. 57
Pro mě poměrně překvapivým zjištěním byla ve velké míře spokojenost žáků s typy kurzů i s místy, kam na kurzy se svou školou jezdí. To, co na kurzech obecně žáci postrádají, je především volný čas. Od kurzů čekají ale i více zábavy a kolektivních a sportovních činností. V dalších odpovědích převažoval zájem o zahraniční zájezdy a třídní výlety. Díky interview s paní Mgr. Barborou Cvejnovou jsem se dozvěděla, co všechno obnáší zařizování a realizace adaptačního kurzu a letních a zimních kurzů na Gymnáziu Brno, Slovanské náměstí, které spadají do její kompetence. Pro ty, kteří se kurzu neúčastní, je přichystán náhradní program. Paní Mgr. Barbora Cvejnová dále zdůrazňuje roli bezpečnosti a přípravy na každý (zejména sportovní) kurz. Nesmí se nic podcenit. Žáci musí být informováni o možných nebezpečích a taky o způsobu, jak se jim vyhnout. Je to vždy pedagog, kdo nese odpovědnost za žáky. Paní Mgr. Barbora Cvejnová se vyjádřila i k problematice klasických výletů, které byly na gymnáziu, na kterém učí, odvolány. Na třídní výlety už v bohatém programu všech povinných kurzů školám nezbývá čas a často nelze tedy jinak, než výlety zrušit docela. Dle mého názoru je to škoda, ale otázkou je, jak bych si poradila já, kdybych byla na místě vedení škol. Proto doporučuji se tématem školních kurzů a výletů dále zabývat a promyslet, jak by se dalo nejlépe vše skloubit, aby žáci o třídní výlety nepřicházeli.
58
Seznam použitých zdrojů Dostál, P., & Černá, J. (2014). Marketingové řízení památkových objektů. (1st ed.). Praha, Czechia: Ekopress. Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. (2nd ed.). Brno, Czechia: Paido. Gavora, P. (1996). Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno, Czechia: Paido. Chlup, O., Kubálek, J., & Uher, J. (1939). Pedagogická encyklopedie. Praha, Czechia: NOVINA. Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. (1st ed.). Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s. Jančíková, M. (2011). Zhodnocení potencionálu cestovního ruchu v oblasti Českokrumlovsko. Bakalářská práce: Brno, Czechia: Masarykova univerzita. Kujal, B. a kol. (1965). Pedagogický slovník 1. díl. Praha, Czechia: Státní pedagogické nakladatelství. Maňák, J., & Švec, V. (2004). Cesty pedagogického výzkumu. Brno, Czechia: Paido. Maňák, J., Švec, Š., & Švec, V. (2005). Slovník pedagogické metodologie. (1st ed.). Brno, Czechia: Masarykova univerzita. Pala, K., & Všianský, J. (1994). Slovník českých synonym. Praha, Czechia: Nakladatelství Lidové noviny. Průcha, J. (2009). Pedagogická encyklopedie. (1st ed.). Praha, Czechia: Portál. Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. (4th ed.). Praha, Czechia: Portál. Ryglová, K. (2009). Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. (3rd ed.). Ostrava, Czechia: KEY Publishing s.r.o. Švec, Š. (1995). Základné pojmy v pedagogike a andragogike. Bratislava, Slovakia: IRIS.
59
Ulmanová, K. (2011). Cestování před sto lety aneb všude dobře, doma nejlépe. (1st ed.). Praha, Czechia: Dokořán, s.r.o.
Internetové zdroje Agentura Wenku [online]. Dostupné z http://www.wenku.cz/skoly-vprirode-a-vylety/skoly-v-prirode-a-vylety-obecne/ [cit. 2015-04-25] Bezpečnost a ochrana zdraví dětí a žáků ve školách [online]. 2006. Dostupné z www.ucitelskenoviny.cz/archiv/archiv141506/1415priloha.pdf [cit. 2015-05-05] Březová,
kurzy
[online].
Dostupné
z
http://brezova.istan.cz
/
[cit. 2015-02-04] Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, dokumenty ŠVP [online]. 2013. Dostupné z http://www.gymnaslo.cz/dokumenty [cit. 2015-05-05] Dvořáková, M. (2012). Tradice školních výletů a jejich současnost. Bakalářská práce. VŠ
Polytechnická, Jihlava
[online]. Dostupné
z https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/25918/thema/1376 [cit. 2014-12-04] Holomek, M. (2014). Kurzy v přírodě a jejich využití v kontextu výchovných úkolů základní školy. Bakalářská práce. [online]. Dostupné z http://is.muni.cz/th/388452/fsps_b/ [cit. 2014-12-01] Hovorková, G. (2010). Metody a formy zvýšení účinnosti exkurzí, vycházek a výletů ve výuce na střední odborné škole. Diplomová práce. [online]. Dostupné z http://is.muni.cz/th/345339/pedf_m/ [cit. 2015-03-18] Jalový dvůr [online]. Dostupné z http://www.jalovydvur.cz/ [cit. 2015-02-04] Jeďte s dětmi [online]. Dostupné z www.jedtesdetmi.cz [cit. 2015-03-07] Klub českých turistů [online]. Dostupné z http://www.kct.cz/cms/historiekct [cit. 2015-04-24] Kulturně historické dědictví kolem nás [online]. 2009. Dostupné z http://elearning.historickededictvi.com/ [cit. 2015-04-24]
60
Legislativa ŠvP [online]. 2005. Dostupné z http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/S/%C5%A0kola_v_p %C5%99%C3%ADrod%C4%9B/Legislativa[cit. 2015-12-03] Metodický pokyn [online]. 2005. Dostupné z http://www.msmt.cz/sport/metodicky-pokyn-k-zajisteni-bezpecnosti-aochrany-zdravi [cit. 2015-05-05] Metody výzkumu - ppt prezentace [online]. Dostupné z http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-8/04.html [cit. 2015-05-05] Památky nás baví [online]. 2015. Dostupné z http://www.pamatkynasbavi.cz/ [cit. 2015-04-24] Projekt Památky nás baví [online]. 2015. Dostupné z http://www.pamatkynasbavi.cz/o-projektu [cit. 2015-05-06] RVP pro gymnázia [online]. 2007. Dostupné z www.msmt.cz/file/10427_1_1/ [cit. 2015-05-04] Školní výlety Jižní Čechy [online]. 2011. Dostupné z http://www.jiznicechy.cz/skolnivylety/ [cit. 2015-02-05] Školní výlety Jižní Čechy [online]. 2011. Dostupné z http://www.skolnivylety.isumava.cz/ [cit. 2015-02-05] Školní výlety Jižní Čechy [online]. 2011. Dostupné z http://www.skolnivylety.isumava.cz/didakticke-listy/ [cit. 2015-04-24] Teroristické hrozby [online]. Dostupné z http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/skoly-o-teroristicke-hrozbebojime-se-ale-do-zahranici-zatim-jezdit-budeme-20151127-xu27.html [cit. 2015-12-02] Teroristické hrozby [online]. Dostupné z http://brno.idnes.cz/teroristickeutoky-nezastavily-skolni-vylety-do-zapadni-evropy-pyk-/brnozpravy.aspx?c=A151202_2209609_brno-zpravy_zde [cit. 2015-12-02] Teroristické hrozby [online]. Dostupné z http://ekonomika.idnes.cz/dusledky-teroru-v-evrope-na-cestovani-dx5-
61
/ekonomika.aspx?c=A151124_2207419_ekonomika_tumo [cit. 2015-12-03] Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství [online]. 2008. Dostupné z http://is.muni.cz/el/1441/jaro2014/FY2BP_HSP/bozpskolstvi_v_kostce.txt [cit. 2015-04-24] Vyhláška 48/2005 [online]. 2005. Dostupné z http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-48-2005-sb-1 [cit. 2015-05-05] Vyhláška 108/2005 Sb. [online]. 2005. Dostupné z http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-108-2005-sb-1 [cit. 2015-05-05]
62
Seznam tabulek Tabulka 1 - Výzkumný soubor
Seznam obrázků Obrázek 1 - Školní kurzy Obrázek 2 - Školní výlety Obrázek 3 - Oblíbenost školních kurzů Obrázek 4 - Vyhledávání informací Obrázek 5 - Výběr kurzu Obrázek 6 - Typy kurzů Obrázek 7 - Délka adaptačního kurzu Obrázek 8 - Délka exkurzí Obrázek 9 - Délka zájezdů Obrázek 10 - Kam se jezdí na kurzy Obrázek 11 - Kam bych chtěl/a, aby se jezdilo Obrázek 12 - Typy ubytování Obrázek 13 - Stravování Obrázek 14 - Podíl zúčastněných na zahraničních zájezdech Obrázek 15 - Výlety s rodinou Obrázek 16 - Návštěva památkových objektů Obrázek 17 - Výjezdy s rodinou
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Přepis interview
63
Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Michaela Jančíková a jsem studentkou Masarykovy univerzity, Fakulty sportovních studií v oboru Učitelství tělesné výchovy. Obracím se na Tebe s prosbou o pomoc při zpracování závěrečné práce na téma Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně. Prosím Tě o vyplnění krátkého dotazníku. Nepřeskakuj, prosím, vyplňuj poctivě a vybranou odpověď zakřížkuj. Je možné i více odpovědí. Vyplnění dotazníku Ti zabere přibližně 10 minut. Datum: Škola: Ročník: Chlapec/dívka: 1. Co si představuješ pod pojmem školní kurz?
2. Co si představuješ pod pojmem školní výlet? □ to samé jako školní kurz, □ jiné (uveď) … 3. Jezdíš rád/ráda na školní kurzy? □ určitě ano □ spíše ano □ spíše ne □ určitě ne □ nechci se vyjádřit
64
4. Vyhledáváš si informace o místě konání kurzu dopředu (internet, časopisy, knihy, přátelé)? □ ano (doplň odkud) … □ ne 5. Kdo vybírá konkrétní místo kurzu? □ vyučující □ žáci □ žáci ve spolupráci s vyučujícím □ jiné (uveď) … 6. Na jaké typy kurzů jezdíte? □ adaptační (v 1. ročníku, jehož cílem je seznámení a stmelení skupiny) □ sportovně turistické □ zážitkové (adrenalinové, poznání sama sebe, prohlubování vztahů ve skupině) □ exkurze (doplněk k výuce) □ zahraniční zájezdy □ jiné (uveď) … 7. Kam jezdíte na kurzy? □ už si nepamatuji □ je mi to jedno □ (uveď konkrétní místa) … 8. Kam bys chtěl/chtěla, aby se jezdilo? □ je mi to jedno □ nechám výběr na vyučujícím nebo na spolužácích □ (uveď konkrétní místo) … 9. Jezdí Tvoje škola na adaptační kurz? □ ano □ ne 10. Jaká je obvykle délka adaptačního kurzu? □ bez přenocování □ 1-2 přenocování □ více přenocování
65
11. Jezdíte se svou třídou na exkurze (projektová nebo odborná výuka mimo školu)? □ ano □ ne
12. Jaká je obvykle délka exkurzí? □ jednodenní, bez přenocování □ 1-2 přenocování □ více přenocování 13. Probíhají zahraniční zájezdy na Tvé škole? □ ano □ ne 14. Jaká je obvykle jejich délka? □ bez přenocování □ 1-2 přenocování □ více přenocování 15. Kolik školních kurzů v tomto školním roce proběhlo/kolikrát ses zúčastnil/zúčastnila? ... / ... 16. Chtějí po vás vyučující po absolvování kurzu nějaký výstup (test, vypracovaný projekt, souhrn informací, zpětná vazba apod.)? □ ano (uveď konkrétně co) … □ ne □ jak kdy 17. Jaký typ ubytování na školním kurzu preferuješ? □ stan □ chatky □ ubytovnu □ penzion □ hotel □ jiný (uveď) … 18. Jaký typ stravování na školním kurzu preferuješ? □ vlastní □ plná penze (snídaně, oběd, večeře) 66
□ polopenze (snídaně, večeře) 19. Zúčastňuješ se zahraničních zájezdů, které pořádá škola? □ ano (uveď konkrétní místa) □ ne □ naše škola žádné zahraniční zájezdy nepořádá 20. Jaký by měl dle Tebe mít kurz program, co bys chtěl/chtěla, aby se tam dělo?
21. Jaký kurz Ti ve škole chybí?
22. Jak často jezdíte s rodinou na výlety? □ každý víkend □ 1-2krát do měsíce □ občas □ o prázdninách □ nikdy 23. Jak často navštěvuješ s rodinou hrady, zámky, památkové objekty a za jakým účelem? □ každý víkend □ 1-2krát do měsíce □ občas □ o prázdninách □ nikdy 67
24. Na jaká místa jezdíte s rodinou na výlety či dovolenou? □ především do zahraničí □ do blízkého okolí (uveď konkrétní místa) … □ po celé republice (uveď konkrétní místa) …
25. Zde můžeš napsat další informace, které se týkají tohoto tématu.
Děkuji Ti za Tvou pomoc a čas strávený při vyplnění dotazníku. S výsledky se budeš moci seznámit v Archivu závěrečných prací Masarykovy univerzity. Michaela Jančíková
68
Příloha č. 2 Přepis interview 1. Jezdí žáci z Vaší školy na kurzy? „Ano. Dnes se vyučuje dle ŠVP, což je školní vzdělávací program a v tomto programu je zakotveno, že jsou nejen výlety, které se na naší škole zrušily, ale také tzv. ročníkové kurzy. V každém ročníku mají studenti nějaký týdenní kurz ekonomický, sportovní nebo jakýkoliv jiný. Ať už kurzy probíhají ve škole (třeba ekonomický kurz), na sportovních kurzech jsou mimo školu.“ 2. Které kurzy spadají pod tělesnou výchovu? „Jde o tři kurzy - adaptační, zimní sportovní a letní vodácký. Čtvrťáci jezdí do Prahy, ale to už nespadá pod mou kompetenci tělesné výchovy.“ 3. Popište mi, prosím, přípravu a zajištění adaptačního kurzu. „Začíná se adaptačním kurzem (adapťákem), protože se koná těsně před vstupem do prvního ročníku. Kurz začíná dnem nástupu do školy. Letos se uvažuje o počátku kurzu v pondělí (což je poslední den prázdnin), avšak to by neměl být problém, pokud s tím rodiče prvních ročníků budou souhlasit. Tato otázka se vždy probírá na jaře na první schůzce rodičů nově přijatých dětí. Je to nastavené tak, že na adapťák jedou všechny první ročníky šestiletého i čtyřletého studia. Cílem kurzu je seznámit studenty nejen mezi sebou, ale samozřejmě i s třídním učitelem a mezi třídami v ročníku. Dělá to vždy celkem asi 120 studentů. Jezdíme už několik let do Podmitrova na Vysočinu. Máme hlavního vedoucího, každá třída má třídního učitele, učitele do dvojice a dva studenty (asistenty) z vyšších ročníků, kteří adapťákem prošli a jsou znalí věci. Někdy přibíráme externisty, ale snažíme se od toho upouštět, aby se nemusely vydávat zbytečně peníze, takže to většinou obsáhneme sami. Ale když někdo vypadne nebo když by nás (vyučujících) bylo málo, sáhlo by se k externistům. Ty máme vždy připravené a máme je k dispozici.“
4. Popište mi, prosím, přípravu a zajištění zimního kurzu. „Pokračuje se zimním sportovním kurzem. Už na adaptačním kurzu dostávají děcka papír (vyvěšen je i na internetu) pro rodiče s informacemi o zimním kurzu a do konce září musí odevzdat závaznou přihlášku se zálohou 500Kč na účet školy. Záloha se nevrací, což je zavazující a vybízí to rodiče k pevnému rozhodnutí, zda se jejich dítě kurzu zúčastní. Zimní sportovní kurz trvá od pondělí do pátku. Jezdí na něj všechny první ročníky čtyřletého studia a třetí ročníky studia šestiletého. Dříve se zimní kurz nazýval jednoduše lyžařský, dnes figuruje pod názvem zimní sportovní kurz (Sport a zdraví), tedy se změnil
69
akorát název. Na zimním kurzu je rovnocenně zajištěna výuka jak lyžování, tak snowboardu, máme do výcviku zakomponovaný jak jednodenní výlet na sněžnicích, tak na běžkách. Buď si studenti mohou vzít běžky s sebou, anebo si půjčují na místě. Vše je domluveno předem. Sněžnice buď vozíme s sebou, to máme domluvené s fakultou, anebo si půjčíme na místě. Letos jsme jeli do Černého Dolu do Krkonoš, kde mi v servisu vyšli maximálně vstříc. Dopředu jsem domluvila půjčovné sněžnic na náš termín a oni nám je postahovali ze Špindlu, z Černé Hory a nachystali nám je na místo, což bylo super. Všechno je totiž o lidech a záleží, jak kdo k tomu přistupuje a postará se. Pokud se zařizuje dopředu, všichni bývají vstřícní a ochotní. Všechno je o lidech a já myslím, že to máme dobře nastavené. Když studenti píší zpětné vazby, jsou vždy spokojeni a bez připomínek. Samozřejmostí jsou přednášky. Každý den mají kromě praktické výchovy na svahu i večerní přednášky o zdravovědě, první pomoci v zimě, o lyžích, snowboardingu, o bezpečnosti na sjezdovkách, chování na vleku a lanovkách, o regeneraci a výživě ve sportu. Prostě o všem, aby bylo postaráno o jejich bezpečnost a aby si něco z toho odnesli.“
5. Popište mi, prosím, přípravu a zajištění letního vodáckého kurzu. „Ve třetím ročníku mají studenti letní sportovní kurz. Pravidelně jezdíme na Vltavu. Sjíždí se z Vyššího Brodu do Boršova. Dříve nás doprovázel autobus, ale teď to děláme tak, že jezdíme vlakem. Studenti si s sebou berou minimum věcí a musí ukázat, že se sami dokážou o sebe postarat - dovedou si sami zabalit své zavazadlo, vypíchnout ty nejdůležitější věci, které si s sebou musí vzít. Děcka cestují s baťohem na zádech a všechno si celý týden vezou a dělají sami, staví si stany, vaří si jídlo, musí umět rozdělat oheň, uklidit po sobě ohniště i tábořiště a starají se sami o sebe. Kurz netrvá celý týden, zpravidla pět dní od úterý do soboty (i s cestou).“
6. Máte během kurzu strach o bezpečnost? „Nemám strach, protože my na tom tak pracujeme, že musíme mít 100% jistotu, že daný kurz je zcela nachystaný a zajištěný. Nemůžeme tam jet s tím, že snad se nikomu nic nestane. Nesmí se nikomu nic stát! Musí to fungovat! Je to o nás – vyučujících. My sedíme, mluvíme, píšeme, každý má své úkoly, časový harmonogram, každý ví, co má dělat a je na svém místě, potom to může fungovat. Tělocvikáře to baví, je tu bezvadná parta lidí, kteří mezi sebou spolupracují, snaží se inovovat, a rádi pro studenty dělají maximum. Máme to dobře nastavené a řekla bych, že studenti jsou spokojeni, což je naše vizitka.“
7. Jak se připravují na kurzy studenti? „Na příklad studenti ve 3. ročníku mají tělesnou výchovu nastavenou tak, že mají v prvním pololetí čtvrtletí plavání, čtvrtletí cvičí a ve druhém pololetí opět čtvrt roku plavání a čtvrt roku cvičí. Končí teoretickou i praktickou vodní záchranou v bazénu, potom se odjíždí na letní kurz, na vodu. Přednáška první pomoci nás doprovází přes adapťák, přes zimní i letní kurzy, pořád. Toto téma zahrnujeme občas i do výuky, ale zaměřujeme se na to hlavně na kurzech.“
70
8. Jak probíhá cesta k zajištění kurzu? „Každý kurz nejprve začíná přihláškami a složením zálohy, aby bylo jasné, že s kolika studenty můžeme počítat. Poté vyučující musí napsat oznámení na Krajskou hygienickou stanici, to se nedělá, když se jede na vodu, ale pokud se jede do objektu, je to nutné. Do oznámení se uvádí, že naše gymnázium v počtu tolika a tolika studentů jede tam a tam např. na zimní výcvikový kurz. Zařídí se doprava, ubytování, popř. sněžnice a běžky v místě pobytu, aby se s tím děcka nemuseli tahat, a vytvoří se harmonogram kurzu. Musí se samozřejmě udělat i informační schůzka. S třídou jezdí často i třídní učitelé, ale není to pravidlem. Pokud jedou i externí spolupracovníci, musí mít s vedením gymnázia sepsanou dohodu o provedení práce. Dále se musí vyplnit žádanka na cestovní příkazy, vyplnit cestovní příkaz, nechat ve škole všechny seznamy žáků a informace, kdy a kde se co koná. Žáci musí mít prohlášení o bezinfekčnosti ne starší než 1 den, a důležité je, aby měli všichni lékařské potvrzení od obvodního lékaře, že jsou schopni tento kurz absolvovat. Toto potvrzení má platnost jeden rok a studenti ho můžou využít i na jiné kurzy nebo tábory mimo školu.“
9. Jaký máte náhradní program pro studenty, kteří se kurzu neúčastní? „Program pro ty, kteří nejedou, je následující. Dle ŠVP se musí studenti zúčastnit všech kurzů. Pokud je nemohou z různých důvodů absolvovat, je dané tzv. náhradní plnění, které je vyvěšeno i na webových stránkách školy. Všichni musí mít stejné podmínky. Chtěla jsem, aby náhradní plnění bylo smysluplné a aby se ten týden děcka jenom tak nepoflakovaly. Dříve byli studenti, kteří kurz neabsolvovali, přiřazeni k nějaké třídě. Ale většinou jim rodiče napsali omluvenky, do školy ani pořádně nechodili, učitelé ani nevěděli, kdo tam má nebo nemá být, a bylo to o ničem. Dnes jsou děcka doma, což si, myslím, pro ně není špatné. Rodiče jsou o tom informováni. Na každý den mají nějaký úkol nebo přednášku. Za tu dobu píší dvě seminární práce - v létě na letní téma, v zimě na zimní. Mají zajištěny dvě přednášky - regeneraci a výživu ve sportu a první pomoc spojenou s letním (úpal, klíšťata, zlomeniny, tonutí atd.) nebo zimním obdobím (GPS, orientace v terénu atd.).“
10. Na jaká místa jezdíte? Kdo vybírá místo kurzu? Využíváte služeb cestovních kanceláří nebo agentur? „Na adaptační kurzy se jezdí pravidelně do Podmitrova na Vysočinu a jsme tam spokojení. V zimě se jezdilo asi šest let do Deštného, ale tam skončilo ubytování kvůli provozním podmínkám. V letošním roce jsme poprvé udělali souběžný kurz - jedni byli na Barborce (Jeseníky) a druhá skupina byla v Černém Dole v Krkonoších. Tam to bylo opravdu super. Vše chystám sama, nevyužívám ani cestovních kanceláří, ani agentur, protože se za všechno platí spousta peněz. Ale vím, že tato myšlenka není úplně špatná, jsem ve školství třicet let a znám osobně spoustu učitelů, kteří tyto služby využívají. Já osobně se snažím ušetřit peníze a taky chci studentům ukázat, že něco umím, že se o ně dokážu postarat a chci, abychom to vlastně tvořili společně a oni mi v tom pomáhali. Přijde mi to výchovné.“
71
„Výhodnější je jezdit na stejné místo, člověk má spoustu věcí již nachystaných. Pokud se rozhodne zkoušet nová místa, je to náročnější, ale nám se to s tím Černým Dolem vyplatilo, protože to bylo opravdu super. Šli jsme po sněžnicích do prudkého kopce úvozem, který byl plný čerstvého prašanu, přes internet jsem zjistila cestu, dobu stoupání, a také jsem objednala nahoře na chatě dopředu oběd. Před kurzem jsem místo navštívila s manželem, vyzkoušeli jsme si to, prošli a zhodnotili, co a jak bude pro skupinu žáků nejvhodnější. Děcka byly nadšené, i když dost zmožené. Na chatě pekli čerstvé rohlíky a udělali nám bramboračku s houbami, děcka to měly zaplacené za odměnu. Příprava zabírá spoustu času, ale stojí to za to.“
11. Jak se změnily kurzy za posledních pár let? „Kurzy jsou spíše pracovní než zábavné, dříve to bylo takové kecací, nic moc se nedělalo. Dnes se to moc nenosí. Buď se maká, anebo to namá žádný smysl. My když jsme s děckama na vodě, snažíme se jim to skloubit i s kulturou. Jdou třeba na zámek v Českém Krumlově nebo do cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně, musí se něco naučit.“ 12. Kolik se vybírá na kurzy od studentů peněz a přispívá škola finančně na kurzy? „Na adaptační kurz se vybírá 2 500Kč, na zimní sportovní kurz se letos vybíralo 4 500Kč do Černého Dolu (velký luxus). Ti, kteří byli na Barborce, platili 3 700Kč. Cena se odvíjí od vybavení nebo dostupnosti. Škola jako taková finančně nepřispívá, je pouze možné obrátit se na Sdružení rodičů a přátel školy. Většinou se ale snažíme ušetřit, ovšem je zaručena plná penze i doprava.“ „Sdružení rodičů a přátel školy - tam chodí sponzorské dary a je možné z těchto peněz žádat nějaký příspěvek třeba na dopravu. My to neděláváme, ale kdyby byla nějaká krize, je tu ta možnost, zálohový fond, se kterým by se dalo manipulovat. Podmínkou ale je, aby to rada školy schválila.“
13. Jak je to s pracovní dobou a finančním ohodnocením na kurzu? „Pracovní doba na kurzu je od 8 do 16:30 s půlhodinovou pauzou na oběd, za kterou dostáváme normální plat. Za to, co je navíc po pracovní době, nám platí 60Kč/hod, jako vychovatelskou činnost, kterou máme danou smlouvou. Každý den má jeden z učitelů noční službu, která je dle směrnic Evropské Unie od 22 hod do 6 hodin. Noční služba probíhá tak, že uložíme děcka, spočítáme si je (na vodě), navíc jsou to plnoletí studenti. Já jim ale vždy říkám, že i když jsou plnoletí, jsou na školní akci, a na školních akcích je zakázaný alkohol. Musím říct, že děcka jsou vzorový, nedochází k žádným incidentům nebo problémům skrz alkohol.“
72
14. Chtěla byste ještě dodat něco, co se týče kurzů nebo výuky na Vaší škole? „Je důležité vědět, že i když nám učitelům bude někdo pomáhat s jakoukoliv akcí nebo kurzem, v konečném důsledku jsme to vždycky my učitelé, kteří jsme zodpovědní za žáky. Nikdy to není tak, že my je předáme externím pracovníkům a tím se zbavujeme zodpovědnosti. Oni mohou realizovat výuku, ale učitelé celou akci musí kontrolovat a hlídat tak, aby se nikomu nic nestalo. A pokud se někomu něco stane, jde to na bedra pedagoga.“ „Co se týče výuky tělocviku na naší škole, nevím o ničem, že by někdo řekl, že se mu nechce. Někdy samozřejmě někoho bolí hlava nebo břicho, ale to je normální. Nikoho nenutím, nemám zkušenost, že by se děckám nechtělo cvičit. Ale musí se pro ně něco udělat, člověk musí být trochu akční a děcka se musí správně namotivovat. Učitel musí být vždy na víc procent rozjetý než studenti, aby jim dodal tu správnou energii. Máme štěstí na správný děcka a oni mají štěstí na skvělý učitelský tým.“
73
Resumé Tématem této diplomové práce je charakteristika školních kurzů na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně. Cílem je zjistit, kde kurzy probíhají, za jakým účelem, jaká je jejich četnost a délka. Teoretická část se věnuje vymezení školních výletů, pokynům k bezpečnosti, analýze cestovních kanceláří a projektů pro školy. Praktická část se zabývá zpracováním výsledků dotazníků a předloženým interview k tématu školních kurzů.
Summary The topic of this diploma thesis is characterization of four-year grammar school courses in Brno with the aim to define purpose, frequency and length of these courses. Theoretical part describes travel agencies’ offer, security instructions, as well as school trips and projects. The second part deals with practical issues and analyzes the questionnaire results and also the enclosed interview related to courses problematics.
74
