ŠKOLNÍ ČASOPIS OU KUNICE (OBČASNÍK)

Zvonek 3.vydání školního roku 2009/2010 ŠKOLNÍ ČASOPIS OU KUNICE

(OBČASNÍK) Redakční rada: Žáci učebního oboru: cukrář - cukrářka

Historie cukrářství Tak jak se mlsá dnes, i naši předkové rádi mlsali. První cukrovinky se vyráběly již ve starém Egyptě a to okolo r.3400 př.n.l. Cukr tenkrát neexistovala a sladilo se převážně medem. "Mezníkem" v dějinách cukrovinek byl počátek našeho letopočtu. V Indii spatřil světlo světa cukr o pár set let později, výroba cukrovinek se dostala z Orientu do Evropy. Třtinový cukr se do Evropy dovážel po celý středověk a byl předepisován jako lék. Obrat ve výrobě způsobilo kakao, dovezené po objevení Ameriky. Cukrářské výrobky jako takové se objevily v 17. století především na francouzském královském dvoře a v bohatých klášterech. V Čechách byl první cukrovar založen r.1810 ve Zbraslavi u Prahy. Cukr tvarovaný do kostek se začal vyrábět r.1843 v Dačicích. Koncem 19. století se mnoho českých cukrářských dělníků vracelo z ciziny s poznatky, jimiž pomáhali rozvíjet cukrářské řemeslo u nás. Počátky cukrářské výroby spadají do velmi dávných dob. Z historických pramenů se dovídáme,že cukrovinky se vyráběly již ve starém Egyptě kolem roku 3400 př. Kr. Svědčí tomu Carterův nález v Tutanchamónově hrobce. Cukr v dnešní době ještě tehdy nebyl znám. Sladivovým základem tehdejší doby byl med a sladké šťávy z rostlin. Významným mezníkem v dějinách cukrovinek byl počátek našeho letopočtu. V té době se v Indii začal z cukrové třtiny vyrábět cukr v krystalické formě. Kolem roku 500 byl přivezen do Persie a Arábie. Z původního perského názvu pro cukr"kandisefid" se dodnes zachovalo označení pro tvrdé bonbóny-kandyty. Orient lze označit za pravlast cukrovinek. Dodnes je u řady výrobků v názvu dochováno orientální označení. Do Evropy proniká znalost cukrovinek z této oblasti v době křižáckých válek. Obrat ve výrobě cukrovinek nastal v době po objevení Ameriky díky nové surovině - kakau. Kakaové boby přivezl do Evropy španělský dobyvatel HernánCortéz. Španělsko,tehdejší hospodářská a politická velmoc,po dlouhou dobu dokázalo udržet v tajnosti zpracování této suroviny. Z úpadkem této politické moci však začalo ztrácet i tento monopol,a tak se již na začátku 17.století setkáváme s výrobou čokoládového nápoje v Itálii a později také ve Francii. Po celý středověk byl dovážený třtinový cukr velice vzácný a drahý. Zpočátku byl předepisován jako lék,později se výrobou cukrovinek a sladkých léčivých sirupů zabývali právě lékárníci,a tím tyto výrobky nabývaly charakteru léčiv. Šlo většinou o proslazené části různých léčivých rostlin,např. puškvorce,zázvoru apod. Cukrářské výrobky v dnešním slova smyslu se začaly vyrábět v 17.století,především na francouzském královském dvoře a v bohatých klášterech. V cukrářské terminologii setkáváme ještě dnes s řadou výrazů,například dražé,želé,bezé,nugát,pasiáns,griliáš,petit-four, které svědčí o francouzském původu

těchto výrobků. Největší rozvoj ve výrobě cukrovinek je zaznamenán v první polovině 19.století. V té době byl silně omezen dovoz zámořských surovin,a tehdy i třtinového cukru. Blokáda napoleonské Evropy podnítila rozvoj výroby cukru z náhražkové domácí surovinycukrové řepy. Z této doby se datuje rozmach cukrovarnictví a pěstováním cukrové řepy v Evropě. V Čechách byl první cukrovar založen r.1810 na Zbraslavi. V pol.19.století se české cukrovarnictví dostalo na přední místo v Evropě. Tato skutečnost ovlivnila i rozvoj cukrářského řemesla i u nás. Z pekařského řemesla se začali oddělovat specialisté,např.pekaři sladkého pečiva,koláčníci,mazanečníci,oplatkáři a perníkáři. Samostatný cukrář,jménem Mates začal působit na Malé Straně v r.1501.V druhé pol.16.století,jak se uvádí v archívu města Prahy,bylo v Praze napočítáno již 14 cukrářů,z toho 11 Němců,jeden Francouz a jeden Vlach jménem Cortesi,který v oboru vynikal tak,že byl za své zásluhy povýšen do stavu vladyckého.o tom,že již v té době se cukrářská živnost rozrůstala na velkovýrobu,svědčí doklad o projednání pozůstalosti po zemřelém cukráři Mikoláši Zelendrovi z r.1613.Vedle nejrůznějšího nářadí jsou uváděny též formy , z nichž jen větších bylo napočítáno 414,dále různé krabice se zbožím,sklenice se štávami(safty) a mnoho výrobků(konfektů).Zásoby tohoto cukráře byly oceněny na 1 505kop českých zlatých. V seznamu jeho dlužníků byli zaznamenáni i Václav ze Štemberka a slavný astronom Tycho de brahe,kteří dlužili,za sladkosti 535zlatých. Novodobější dějiny cukrářského řemesla jsou charakterizovány zaváděním strojů. Ještě v roce 1880 byly v Praze pouze dva primitivní třecí stroje. Prvním odborným časopisem byl "Labužník",redigovaný J.Reimanem. Koncem 19.století pracovalo mnoho dovedných cukrářských dělníků v cizině. Ze svých cest pak přiváželi poznatky,které přispívaly ke zdokonalení cukrářského řemesla. V roce 1907 se cukrářští dělníci začali organizovat v roce 1923 svépomocí vydali první odbornou knihu. Odborná škola pro učně cukrářské byla otevřena 20.ledna 1926. Po roce 1948 byla cukrářská výroba znárodněna a maloživnostenská výroba převedena na formu socialistickou. V té době byly vytvořeny jednotlivé receptury a normy jakosti. Výroba byla centrálně řízená,chyběla však konkurence. Přestože se zvyšovala kvalita výrobků a rozšiřoval se i sortiment cukrářské výroby,docházelo ke stagnaci řemesla. Rozvoj cukrářského řemesla nespočívá jen ve vytváření velkých výrobních celků,v zavádění výrobních linek a zajišťování nových strojů,ale především ve vysoké odborné úrovni pracovníků v cukrářské výrobě,v zavádění nových technologií a ve využívání dalších nových surovin,v zavádění nových výrobků do obchodní sítě s vysokou kvalitou a estetickou úpravou. To vše umožňuje zdravá konkurence ve výrobě.

Historie čokolády Čokoládový nápoj pochází z Jižní Ameriky, kde byl podáván princům, kněžím, vysokým státním úředníkům a bohatým obchodníkům. Hořko-kořeněný nápoj s afrodiziakálními i revitalizačními účinky byl studenou směsí kakaového prášku a vody, do které byly dodatečně přidány vanilka, paprika a kukuřičná mouka. V roce 1502, na ostrově Guanaja, uviděl poprvé Kryštof Kolumbus indiány jak používají kakaový prášek jako nápoj. Ovšem až roku 1509 byl tento produkt přivezen do Španělska. V průběhu 17. století byla čokoláda oblíbená hlavně mezi šlechtou a buržoazií. Populární příchutí se stala skořice, hřebíček, jasmín nebo citron. V roce 1674 byla poprvé prodávaná čokoláda v pevné formě. Industrializace, pokles daní a rozvoj dopravy v 18. a 19. století vedl k rozšíření čokolády. Čokoláda v této době také vstoupila do cukrářství, kde byla používaná k výrobě krémových zákusků, krémů či sušenek. Ve 20. století se začala čokoláda prodávat milovníkům sladkostí v podobě čokoládových tabulek, bonbónů, čokolády.

Něco málo o našem 17. plese absolventů Náš letošní 17. ples se jako tradičně konal v Mnichovicích v Mnichovské krčmě, dne 26.2 2010 od 20:00. Vstup stál 80 Kč + 20 Kč místenka, tedy dohromady 100 Kč, pak tu byla možnost koupit tombolu. Lístek do tomboly stál 25 Kč, byly tam různé věci, např.: sladké zákusky, pečivo, ovoce, …. Když samotný ples začal a všichni si posedali na svá místa, následoval úvod a následně úvodní projev ředitelky učiliště. Po tomto projevu měli vybrání žáci secvičené předtančení, které doprovázela veselá muzika a slušivé dámské kroje, ve kterých tančili. Toto předtančení sklidilo velký potlesk a potom již přišlo ono slavné šerpování žáků 3. ročníku. K tomuto šerpování měli všichni třeťáci nacvičený nástup, který byl zakončen kruhem, který absolventi vytvořili. Uvádějící vždy přečetli obor a vyjmenovali žáky z příslušného oboru a vyjmenovaní vždy vystoupily o krok ven z kruhu, jejich třídní učitelka jim nasadila šerpy, pogratulovala jim a ošerpování absolventi se vrátili do kruhu na své místo. Gratulace byla, jak od učitelek odborného výcviku, tak od paní ředitelky a zástupce ředitelky. Tímto způsobem byli ošerpování žáci třetích ročníků těchto oborů: kuchařské práce, cukrářské práce, aranžérské práce a pečovatelské práce. Pro paní ředitelku Hanzlovou bylo pak vyhlášeno taneční sólo, byla uprostřed kruhu, který vytvořili absolventi a s každým absolventem zvlášť. Potom se všichni odebrali z parketu na svá místa a uvádějící pozvali na parket bojového mění a sebeobrany TAEKWONDO z Říčan a předvedly prvky sebeobrany a boje. Po vystoupení taekwondistů zazněla písnička ,, Poupata“ od Michala Davida, kterou hráli poprvé před lety na Spartakiádě. A také nám na tuto písničku zacvičila o pár let starší poupata v podání sboru učitelek učiliště. Toto muzikou doprovázené cvičení také sklidilo velký potlesk a pak nastala tzv. volná zábava uvolnil se parket, muzikanti nalistovali noty, připravili nástroje a mohlo se začít, zpívat, pít a bavit se. Lidé popíjeli pivo, víno i nějaké panáky, vesele se tančilo i muzika byla pěkná. Na začátku bylo na plese skoro přeplněno, to bylo nějak ve 21:00 až 23:00, potom už se lidé zvedali od stolů a odcházeli buď domů nebo na vlak. Asi 20 minut před půlnocí se vyhlašovala tombola a každý se z ní něco odnesl, nějaké to ovoce, sladkosti, ale i užitečné věci jako např.: ponožky, fixy, propisky,…. Já s maminkou jsme si z tomboly odnesli nějaké sladkosti, pouzdro na CD. Pak jsme tam ještě měli asi 3 kg brambor, ale ty jsme s sebou nebrali doma jich máme dost. Potom jsme ještě chvíli tančili, popíjeli jsme a asi ve čtvrt na dvě ráno jsme odcházeli, to už na plese bylo docela málo lidí a tak jsme odešli taky. Na závěr bych chtěl říci, že se mě i mamince ples moc a moc líbil máme pěkné video i fotky, takže bude na co vzpomínat. Jiří Hamouz, CU3

Práce žáků Při odborném výcviku vznikla po zadání úkolu neplánovaná,ale celkem zajímavá soutěž. Dostali jsme za úkol samostatně nazdobit dorty ve tvaru kostky. Výsledek potěšil i paní učitelku. Na hodnocení si paní učitelka pozvala paní učitelky z květinářského oboru paní Doležalovou , Kopejtkovou ,Čermákovou a žáky kteří se zúčastnili soutěže „Soběslavská Růže“ a poprosila je o zhodnocení našich výrobků(dortů). A zde je jejich výsledek 1.místo…Jakub Honc

2.místo…Markéta Nečadová

3.místo…Markéta Kaplánková

4.místo…Katka Vokounová

Připravili pro vás CU 2

ZAČÍNÁ JARO Jaro je krásné, leč hladové. Kdo na jaře otálí, v zimě pláče. Březnové slunce má krátké ruce. Čím dříve z jara hřmí, tím se země stane úrodnější.

Jaro Jaro neboli vesna je jedno ze čtyř ročních období. Prodlužují se dny, otepluje se. Mezi jarní měsíce patří březen, duben a květen. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností a konči letním slunovratem. První jarní den 2010 nastává už 20. března v 18:32 jarní rovnodennost. První jarní den vůbec nemusí nastat jen 21. března, jak stojí psáno v učebnicích, ale dosti často také nastává o den dříve, tedy 20. března. V posledních dvaceti letech dokonce třikrát častěji, než učebnicového 21. března. Podíváme-li se na přehled dat okamžiků rovnodennosti ve 20. a 21. století s překvapením zjistíme, že výhradně 21. 3. začínalo astronomické jaro jen na počátku století. Poprvé se setkáváme se dnem 20. 3. v roce 1920. Pak se 20. 3. v seznamu začíná vyskytovat stále častěji, a dnes výrazně převažuje. Nastoupený trend bude pokračovat i v budoucnu. V 21. století se naposledy setkáme s prvním jarním dnem 21. 3. v roce 2011. Naopak v roce 2048 se přenese první jarní den už na 19. 3. a ke konci 21. století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Narcis žlutý Jedná se o vytrvalou, asi 20-40 cm vysokou bylinu, s podzemní cibulí, která je vejcovitá a má asi 10-30 mm v průměru. Listy jsou nejčastěji po 4-6 v přízemní růžici, jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité, asi 7-15 mm široké, často nasivělé, ztlustlé, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou většinou jednotlivé na vrcholu stonku. Pod květem je toulcovitý listen, který je suchomázdřitý. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které jsou v dolní části srostlé v okvětní trubku, jsou jasně žluté. V ústí trubky je límcovitá pakorunka, která je žlutá, asi 2-4 cm dlouhá. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, semeník je spodní. Plodem je třípouzdrá tobolka.

Sněženka podsněžník Je 15 - 20 cm vysoká. Podobně jako ostatní druhy sněženek má cibulku, 2 až 3 jednoduché, úzké, přisedlé listy se souběžnou žilnatinou, oboupohlavné květy a pod nimi 2 listeny, které jsou zcela srostlé a tvoří toulec. Štíhlý stvol nese jeden květ na převislé stopce z 6 okvětních lístků ve dvou přeslenech, 6 tyčinkami a jedním pestíkem. Vnitřní okvětní lístky jsou téměř o polovinu kratší než vnější, většinou vykrojené a na koncích světle zelené.

Bledule jarní Jedná se o asi 10-30 cm vysokou vytrvalou rostlinu s podzemní cibulí, která má asi 1,5-3 cm v průměru. Z jedné cibule vyráží 3-4 listy, které jsou přisedlé, čepele jsou čárkovité, asi 10-25 cm dlouhé a asi 0,5-2 cm široké, se souběžnou žilnatinou, tmavě zelené barvy. Květy jsou na převislých stopkách, vyrůstají z paždí toulce. Květ je nejčastěji jeden, vzácněji dva. Okvětních lístků je 6, jsou víceméně stejně dlouhé, volné, asi 1,5-2,5 cm dlouhé. Jsou bílé barvy, pod špičkou mají žlutou až zelenou skvrnu. Tyčinek je 6, gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, semeník je spodní. Plodem je třípouzdrá elipsoidní tobolka, semeno je bělavé s masíčkem, až 7 mm dlouhé. Kvete velmi časně, už v únoru až dubnu.

Velikonoce . Velikonoce či pascha (z lat. Pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. ‫ ֶפּסַח‬pesach přechod) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování, k němuž došlo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Hospodinem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mohou mít tyto tradice původ v pohanských oslavách příchodu jara. Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií Neděle Vzkříšení (která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty) a trvají padesát dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého. První týden Velikonoc se nazývá Velikonoční oktáv. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce.

Velikonoční symboly

Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.

Vajíčko je symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista

Nenáboženské velikonoční tradice

Velikonoční koleda -podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.

V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, když nedáte malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”

Jestli dojde dříve na pomlázku nebo koledy záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění. Jiný výklad pomlázky - odvozeno od pomlazení, tj omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem "životní síly" kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala "lepší" formou žebroty chudší části obyvatelstva.

Velikonoční koledy Hody, hody doprovody, Já jsem malý zajíček, Utíkal jsem podle vody nesl košíček vajíček. Potkala mě koroptvička Chtěla jedno červené, Že mi dá lán jetelíčka A já říkal ne, ne, ne. Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka tomu nosím každým rokem malovaná vajíčka.

Vajíčka Pletu, pletu pomlázku bez nití a provázku. Až pomlázku upletu zavolám si na tetu teta pošle pro strejce, aby došel pro vejce až ty vejce přinese teta košem zatřese. Dá mi vejce červené, dá mi vejce zelené, dá mi vejce modré, každé bude dobré.

Velikonoční pro kluky Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko.

Velikonoční pro holky Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.

Pletení pomlázky Na výrobu pomlázky je třeba vrbové proutí nejlépe košíkářské. Je však možné použít vrbové pruty z jakékoliv vrby rostoucí u potoka mimo smuteční. Na kvalitě vrbového proutí je závislý vzhled i kvalita pomlázky. Každý druh vrby má jiné vlastnosti a např. smuteční vrba i když má tenké a dlouhé proutky tak se velice láme a proto je nevhodná. Je několik možností jak uplést pomlázku a řídí se to počtem proutků nutných k upletení. Nejznámější je pomlázka z 8 proutků nebo z 9 proutků. Navíc se dají přizdobit opletením, které může být z několika dalších proutků nejméně 3. Proutí se neřeže dlouho před zpracováním, neboť by vyschlo a více se lámalo. Nejlépe je nařezat a zpracovat. Nyní k postupu pomlázky z 8 proutků: vybereme si 8 stejně silných a dlouhých proutků a jeden proutek na omotání držadla • proutky si seřadíme od špiček a v silné části na konci proutků rozdělíme na čtyři a čtyři • vložíme proutek na omotání držadla a omotáváme • omotávací proutek ukončíme vtažením mezi proutky ze kterých budeme plést pomlázku • takto připravený svazek 8 proutků uchopíme tak aby držadlo tvořené omotávku směřovalo od nás a rozdělíme si 4 proutky do levé a 4 proutky do pravé ruky tak aby byly pěkně nad sebou •

horní proutek v pravé ruce provlékneme středem mezi proutky levé ruky a vrátíme do pravé tak že bude v pravé ruce spodní • nyní horní proutek v levé ruce provlékneme středem mezi proutky v pravé ruce a vrátíme do levé tak že bude zase spodní v levé ruce • horní proutek v pravé ruce provlékneme středem mezi proutky levé ruky a vrátíme do pravé tak že bude v pravé ruce spodní •

•

horní proutek v pravé ruce provlékneme středem mezi proutky levé ruky a vrátíme do pravé tak že bude v pravé ruce spodní

tento postup se opakuje až do konce proutků •

pomlázku ukončíme tak, že špičky proutků svážeme nějakým drátkem provázkem nebo přímo ze špiček uvážeme uzel.

Pokud chceme ozdobit pomlázku opletením držadla tzv. hruškou musíme přidat k 8 základním proutkům další nejméně 3 proutky na oplétání ještě před omotáním držadla které si do svazku vložíme tak aby byly rozděleny po obvodě podle počtu (když budou 3 tak ve třetině, když 4 tak ve čtvrtině atd.).

Postup omotání držadla je stejný pouze s tím rozdílem, že omotáváme více proutků (8 základních a další nejméně 3 na opletení) a držadlo bude silnější. •

uchopíme svazek proutků za držadlo a proutky na opletení (kratší) odhneme a překládáme jeden přes druhý a přidržíme palcem totéž uděláme i s dalšími proutky po obvodu až do konce prutů, které založíme mezi základní pruty pomlázky postup pletení těla pomlázky je stejný

Objekty učiliště – letecké pohledy

Vtipy

Co vznikne skřížením cukráře a astronoma? Orion, vaše čokoládová hvězda. Pepíček: "Tati, a vždycky ti ta předpověď počasí vyjde?" Tatínek: "Předpověď vždycky, ale datum někdy nesouhlasí." Obuvník, krejčí a cukrář Tři zesnulí jdou do nebe. Aby byli vpuštěni, musí si vytrpět trest, za činy, kterých se dopustili při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a hned bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho zbylí dva, co že mu tam dělali: "Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty." Druhý šel dovnitř, a zase bylo slyšet křik, když vyšel, říká: "Příšerné, přišili mi na tělo oblek." Cukrář povídá: "Co mi mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář." Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo: "Ani se neptejte. Šlehali mi vejce...!"

Citáty Jack Welch: Snažte se o to, aby vaše produkty a služby, byly jiné než u ostatních. A zákazníci k vám přilnou jako lepidlo. W.A.Ward: Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.

KONEC