Školní časopis. 6. číslo - březen 2015

Školní časopis 6. číslo - březen 2015 Úvod, Co se stalo v únoru str. 2 Co se děje ve třídách str. 3 Učitel versus žák str. 4 Cestovatel T. Kubeš str. 5 Austrálie s českou kuchyní str. 7 Čína a polární kruh str. 8 Sicílie str. 9 Do Kanady za bizony str. 10 Kanárské ostrovy str. 11 Norsko str. 12 Nepál str. 13 Izrael str. 14 Srí Lanka str. 15

Ukrajina str. 16 Kalifornie, Vietnam str. 17 Francie str. 18 Učitel z dětství, Anketa str. 19 Jarní móda str. 20 Významné dny str. 21 Nápadník str. 22 Pakobylky str. 24 Věda Nevěda, Mobily a hry str. 25 Fotky z Dubu str. 26 Kin-ball, Pravda nebo lež str. 27 Obrázkosoutěž, Křížovka str. 28

Slovo úvodem... Milí čtenáři, v tomto čísle vás čeká mnoho článků o cestování. Nejen že se dozvíte, jaká zajímavá místa navštívili naši učitelé a spolužáci, ale připravili jsme pro vás opět rozhovor s cestovatelem Tomášem Kubešem. Máme také novou rubriku s názvem „Nápadník". Ale nepředstavujte si pod tímto názvem seznamku, tato rubrika bude vždy obsahovat nějaký zajímavý nápad na nějaký ruční výrobek. Tentokrát vás naučíme vyrobit krokodýla z korálků. :-) Také téma obrázkosoutěže je teď zajímavé, můžete nám nakreslit ilustraci z nějaké vaší oblíbené knížky! Tak si užijte naše březnové číslo! :-) Redaktorka: Míša F.

Co se stalo v únoru 10. 2. - VI. A, B - Rybí líheň - Žáci 6. tříd navštívili v Českém Dubu rybí líheň. Dozvěděli se spoustu zajímavostí a nakonec si napsali i malý testík. 12. 2. - Liberec - Olympiáda v ČJ - V Liberci se konalo okresní kolo olympiády v češtině. Naši školu reprezentovaly Míša Kovaříková z 9. A a Anet Vrátilová z 8. B. - Školní parlament - Ve čtvrtek se konal školní parlament, na kterém se sešli všichni zástupci tříd z druhého stupně. 17. 2. - Babylon - Zeměpisná olympiáda - V libereckém Babylonu se konalo okresní kolo zeměpisné olympiády. Z naší školy tam postoupil Adam Polcar (6. A), Nela Tvrzníková (7. B) a Filip Vítek (9. B). 18. 2. - Turnaj Kin-Ball - Hráči Kin-Ballu se zúčastnili turnaje v naší školní hale. Žáci 6. a 7. tříd se umístili na 2. místě a hráči 8. a 9. tříd na 3. místě. Moc gratulujeme! Více se dozvíte ve článku o Kin-Ballu. 20. 2. - Liberec - Olympiáda v AJ - Další olympiáda byla z angličtiny a konala se v Liberci. Do okresního kola postoupil Vojta Hofmann z 9. A. 24. 2. - Cestovatel Tomáš Kubeš - Pan Kubeš nám představil 3 různé programy. V učebně Pohádka se vystřídaly třídy celého II. stupně. A my jsme dokonce ukořistily zajímavý rozhovor. Čtěte na str. 5. 23. 2. - 27. 2. - Lyžařský výcvik - Jako každý rok jeli žáci 7. tříd na lyžařský kurz. Lyžovali v Mladých Bukách v Krkonoších.

Redaktorka: Klára B., foto: zscdub.cz

-2-

Co se děje ve třídách ... MASOPUST V prvouce a ve vlastivědě poznáváme staré tradice, proto jsme náš další projekt věnovali zimním radovánkám v maskách - masopustu. Druháci a čtvrťáci v pondělí 16. a v úterý 17. února četli, kdy a jak masopust lidé dříve slavili, jak oslavy a průvody probíhaly, co o masopustu nesmělo chybět na stole,... V křížovkách jsme vyluštili názvy tradičních masopustních masek, četli jsme a odpovídali na otázky, naučili jsme se masopustní říkadla a básničky, počítali jsme masopustní slovní úlohy, zpívali a tančili jsme a na závěr jsme ve skupinkách odpovídali na testové otázky. Úterý bylo věnováno pečení vdolků a božích milostí v kuchyňce. Když těstíčka kynula, nezaháleli jsme a šli jsme do haly. Tam jsme v maskách tančili, hráli hry, dali jsme si masopustní rozcvičku, prostě jsme si řádně zadováděli. Pak jsme zase spěchali do kuchyňky, tam jsme všechno dopekli a moc jsme si pochutnali. Odpoledne si čtvrťáci nakašírovali masopustní masky a druháčci si vyrobili krásné masopustní klobouky. Masopust byl prima! M. Růžičková, K. Řídká, M. Charvátová, B. Hladká, foto: zscdub.cz

7. ROČNÍK LYŽAŘSKÝ VÝCVIK Parta šestnácti odvážlivců ze sedmých tříd se krásných pět dní zúčastnila lyžařského výcviku v Mladých Bukách v Krkonoších. Podmínky pro lyžování byly proměnlivé, ale i přesto se každý účastník zlepšil ve svých dovednostech sjezdového lyžování. Je třeba zmínit, že úplní začátečníci se dokázali přenést přes pocit, že lyžování nemůžou zvládnout, a na konci pobytu sjížděli všechny sjezdovky. Každý večer děti čekala krátká přednáška týkající se lyžování či pobytu v horách, která plynule přešla do večerní zábavy. Děti hrály obratnostní hry, utkaly se v turnaji v „prší", na krátkou dobu se staly architekty staveb z tvrdých špaget či odhalovaly záhadu městečka, které napadli vlkodlaci. Děti také úspěšně odpověděly na otázky v závěrečném testu a poměřily se v lyžařských závodech ve sjezdu. Matěj Hodač, foto: zscdub.cz

6. ROČNÍK V úterý 24. 2. do naší školy přijel pan Kubeš, který 6. třídám povyprávěl o své návštěvě v Africe. V Africe samozřejmě nebyl jenom na chvíli, ale sám tam nějakou dobu žil. Procestoval ji skoro celou, ale nějaká místa ještě nenavštívil, zmínil se však, že ho to ještě čeká. Žákům povyprávěl, co všechno tam zažil, jak vypadají zdejší lidé a jak chutná místní jídlo. Sice někoho pak přešla chuť na svačinu, když viděl, jak tam místní lidé vaří a hlavně co tam jedí. Třeba jejich oblíbená lahůdka jsou maličcí červi. Když jsme uviděli fotky zdejších autobusů, žádné ČSAD. U nás se vztekáme, když musíme stát, nebo když nemáme sedačku jen pro sebe. Zatímco u nich sedí na jedné sedačce kolem šesti i více lidí. Takže až příště pojedete autobusem a budete muset stát, tak si na ně vzpomeňte! Během přednášky jsme se dozvěděli mnoho dalších zajímavých informací, proto se těšíme, až nás pan Kubeš zase navštíví s jeho další procestovanou zemí. Karolína Hladká : Afrika mě táhne a zajímá i přes všechny červy a různé nemoci. Má totiž zajímavou historii. Sice naše Česká republika taky, ale to je zase něco úplně jiného. A to, že ráda cestuji, to mi nikdo nevezme. Takže kdo ví, třeba jednou Afrika přibude mezi mé navštívené země. A jsem zvědavá, jakou zemí nás pan Kubeš překvapí příště. Moc mu za celou přednášku děkuji a těším se na další. Kateřina Dostálová: Přednáška se mi velice líbila. Nikdy by mě nenapadlo, že lidé v Africe žijí tak rozdílně oproti nám, Evropanům. A jak se tolik liší potrava od naší. Oni jedí to, co bychom my za žádnou cenu nedali do pusy. Za dvě vyučovací hodiny jsme se tolik o Africe dozvěděli. Velmi se těším na další přednášku s panem Kubešem. Určitě to bude zase velmi zajímavá země jako státy Afriky.

Redaktorky: Kája a Kačka

-3-

Učitel versus žák V tomto čísle jsme se zaměřili na cestování, a tak i anketa Učitel versus žák je na toto téma. Zajímalo nás, kdy a kam jezdí děti teď na dovolenou a kdy a kam jezdívali učitelé, když byli děti. Doufám, že vás to bude zajímat. A třeba zjistíme, jak se časy mění. Vyzpovídali jsem paní učitelky Věru Horáčkovou a Kateřinu Kotrbatou. Za žáky nám odpovídaly Sára Ťoupalíková a Kristýna Hlubučková.

Kolik vám bylo, když jste byla poprvé na dovolené? Asi 3 roky, byla jsem s rodiči na týden v chatkách u koupaliště na Bukovině, prý to tam bylo moc pěkné, já si to bohužel už nepamatuji. Asi 15, byla jsem s tatínkem v Německu. V pěti letech. V 5 letech. Kolikrát za rok jezdíte/ jste jezdívali s rodiči na dovolenou? 1x za rok v létě někam pod stan k vodě a byl to velký svátek. Několikrát jsme byli u moře nebo na horách, ale většinou jsem byla u babičky na vesnici. Někdy každý rok, ale někdy každý druhý rok. Jednou nebo dvakrát za rok. Jezdíte/jezdívali jste také na dovolenou v zimě na lyže? To jsme nejezdili, lyže jsme si užívali na stráních v okolí a bylo to prima. Jezdila jsem sama, rodiče neuměli lyžovat. Ne. Ne Jezdíte / jezdívali jste na dovolenou do zahraničí? Moc ne, největší zážitek byla dovolená v Maďarsku u jezera Balaton, to pro nás bylo ohromné jako moře. Občas dříve se jezdilo hlavně do Bulharska nebo do Rumunska. Ano vždycky. Občas. Kde jste byli / bývali na dovolené? Hodně se jezdilo taky do Německa, dříve NDR. Německo, Bulharsko, Rumunsko a v zimě hory. V Tunisu, Egyptě, v Maroku, Turecku, 2x v Rumunsku, v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Německo, Řecko, Bulharsko, Francie, Holandsko. Kde býváte / jste bývali ubytovaní? V době mého dětství jsme jezdili pod stan a i dnes zůstávám věrná stanům, hotely a apartmány jsou možná pohodlnější, ale stany jsou romantika. Různě - v hotelech, v chatce, pod stanem… V hotelu. V penzionech nebo v hotelu. Tak jsme se dozvěděli, že když byli učitelé děti, tak se jezdilo na dovolenou méně často a většinou pod stany a do chatek. Teď se jezdí častěji na dovolenou do zahraničí a stany se vytratily, převládají hotely a apartmány. Redaktorka: Natálka

-4-

Cesty Tomáše Kubeše Jak někteří víte, v úterý 24. 2. nás poctil svou návštěvou pan cestovatel Tomáš Kubeš. Každá třída druhého stupně se zúčastnila jednoho ze tří pořadů. My deváťáci společně se sedmáky jsme mohli zhlédnout prezentaci o jeho dvouměsíční cestě na Sibiři, která byla velmi povedená. Byl u nás i v minulých letech, takže ho už možná znáte. Udělal si na nás chvilku, abychom se ho mohly zeptat, co je u něj nového. Byl jste u nás před rokem. Kde všude jste během roku byl? Tak to je docela složitá otázka… U vás jsem byl v prosinci, myslím, a já jsem mezi tím byl v Burkině Faso v Africe, pak na Sibiři dva měsíce, potom měsíc v Tádžikistánu, pak v Rumunsku, Maroku, v Barmě, Thajsku a ještě jsem byl v Bosně a Hercegovině, Makedonii, v Černé Hoře na Balkáně. Navštěvoval jste dříve spíše země s teplejším podnebím, jak se vám líbilo na Sibiři? I když v období léta, tak asi úplně velká zima není. Tak na Sibiři zima nebyla, ale mně se tam líbilo. Rád bych se tam vrátil, ale léto je horší, protože se tam nikde nedá dobře dostat, naopak v zimě se jezdí po zamrzlých řekách, takže je to snazší… Kdo vám sponzoruje cesty? A na kolik taková expedice vyjde? Já si je sponzoruji. Sponzoruji si je sám fotografováním a takhle na přednášku mi přijde 200 až 300 lidí a taky mají nějaké vstupné, takže to je taky jedna z možností. Ale sponzory v tuto chvíli žádné nemám. Tedy kromě Afriky, kam jednou za 2 roky dostanu letenku. Jinak sponzory nemám. Platím si to sám. Ale samozřejmě znám způsoby, jak si koupit levné letenky a když se v Rusku skamarádíte, vůbec nic platit nemusíte. Lidi si vás vezmou domů, takže to je taky velká úspora peněz. Jinak Sibiř je drahá… Když si to spočtu, tak to dělá asi 80 000 korun. Jakou zemi byste nám doporučil navštívit? No, a kdy? V jakém ročním období? Tak jakou v létě a jakou v zimě? Tak kdybyste chtěli v zimě, tak doporučuji Indii. Indie vás může fascinovat. Je to fantastická země. Pak Thajsko, jihovýchodní Asie. Když budete chtít v létě, tak můžete jet do Afriky. Třeba na rovník se podívat za zvířaty a nebo zrovna do Ruska. Konkrétně Rusko v létě je dostupné a třeba i cenově, letenka do 6 000,- Kč pořídíte třeba k Bajkalu. A v létě se dá cestovat i po Evropě. I u nás je spoustu krásných míst, které málokdo zná. Až budete chtít cestovat po Evropě, tak doporučuji třeba Albánii, Srbsko. Černá Hora, Bosna a Hercegovina, to jsou moc hezké země. Hlavně záleží na tom, co chcete vidět. Je v tom velký rozdíl. Někdo chce hory, někdo památky, někdo chce moře… K moři bych ale nejel v letním období. Je tam neuvěřitelný nával, to se nevyplatí. Když pojedete v září nebo v červnu, bude to lepší. No, ale já u moře víc než 2 dny nevydržím, takže pro mě to není:) Jaké bychom se podle vás měli naopak vyhnout? No, právě tomu Chorvatsku v létě. Co bychom při balení neměli zapomenout? Repelent!!! *smích* Krém na opalování. A hlavně úsměv. Baví vás to ještě? No, jasně. Kdyby mě to nebavilo, tak bych s tím dávno už skončil. Myslím si, že člověk, kterého nebaví jeho práce, to nemá dělat. Já vím, že ne všichni můžou dělat práci, která je baví, ale… Vydržte, ještě to řeknu jinak. V České republice jsou lidi, co se netváří dobře a jsou stále naštvaní, ale v zahraničí lidi vědí, že jim to alespoň přináší finance k přežití. Takže každou práci, kterou mají, dělají s chutí.

-5-

pokračování z předchozí strany …

Nějaký vtipný zážitek z cest? Minule jste nám vyprávěl o zajetí. Přivezl jste si teď z cest nějaký? Tak na mém promítání jste slyšeli spoustu zážitků z Ruska. Tady pokud se se mnou policisté bavili, tak se mnou chtěli pít vodku, takže víceméně to byla radost. Ale myslím si, že každému cestování přináší vždycky nějaký zážitek… a tady asi nejzajímavější zážitek byl s jedním pánem, co mě vzal do kamionu. Vyprávěl mi, že den předtím, něž mě nabral, mu vlezla do kabiny medvědice. Sama si otevřela a vlezla mu do kabiny. No, jenže on u hlavy měl tašku plnou klobás a ona je začala žrát. Takže byla vedle něho, zabrala celou kabinu. On ležel, nehýbal se, protože u hlavy měl tu tašku, ze které ona žrala. A poté, co medvědice dožrala klobásy si zase otevřela auto, vylezla, zavřela za sebou a zmizela v lese. Takže tohle je určitě zážitek, který se nezapomíná. Není sice můj, ale na druhou stranu je dobrý. Co na vaše cestování říká rodina a vaše okolí? Už jsou na to zvyklí. Jezdíte sám či s někým? Teď jsem byl s mou drahou polovičkou v Barmě a jinak jezdím sám. Protože oni všichni se bojí tam, kam jezdím já. Vždycky byl váš sen cestovat? Ano, odkjakživa. Jak vás to vůbec napadlo? Tak asi proto, že jsem četl spoustu dobrodružných knížek a hlavně skoro všechny o cestách do Afriky. Protože Afrika mě lákala vždycky. A lákalo mě to, co prožili jiní. Chtěl jsem to prožít taky. Tak jsem to prožil! Kam jste jel na průzkum poprvé a jaký jste z toho měl pocit? No, tak já jsem už jako dítě jezdil s rodiči na výlety. Jenom tak s batohem jsme procházeli třeba Krušné Hory, Jizerské hory. Takže jsem byl zvyklý cestovat. A jinak taková větší cesta poprvé byla do Vladivostoku. Tam jsme letěli nákladním letadlem a z Vladivostoku do Prahy autostopem. Přes Čínu, Tibet, Indii… A to bylo v kolika letech? Asi ve 20. Co jste vystudoval a kde jste kdy pracoval? Já jsem nikde nepracoval. Nikdy jsem nebyl zaměstnaný. Já jsem totiž zaměstnanec sám sebe. No, já jsem vystudoval grafiku, dál jsem chtěl studovat žurnalistiku, ale z té jsem utekl a zůstal jsem na cestách a ta žurnalistika se mi vrátila svým způsobem. Protože lidi zjistili, že umím psát, fotit. Takže vlastně tím pádem mám opačný problém. Nestíhám psát a fotografovat, protože oni chtějí abych pracoval, ale já už nemám moc času. Aha, takže vy se jako živíte tím, že fotografujete ty cesty a… Taky, taky. Jinak já fotografuji hlavně pro klienty. Fotím třeba pro Louis Vuitton, Gucci, Prada, O2. To jsou mí klienti… Takže jenom z těch fotek si vyděláváte na cesty?! Ano, fotky plus to promítání a publikování. Takže když to spojíte dohromady, tak jo. A ještě jedna věc. Plno lidí si myslí, že všechno jde dohromady. Ale někdo má auto, někdo má zážitky. Tak to funguje na světě. Nemůžete mít všechno. Nemůžeš cestovat, poznávat svět a pak mít doma vilu, o kterou se nemá kdo starat, a mít ještě auto, který ti hnije v garáži vedle té vily. Prostě si musíš něco odpustit. Nic není zadarmo na světě. No, tak my vám moc děkujeme.! Tak mějte se fajn a užívejte si příjemnej čas. A co třeba na Sibiř? Tam byste jely? NE! Ty medvědi a ta zima a komáři *smích* My jsme si moc užily tento rozhovor. A už máme jasné životní cíle! Cestování je krásné, ale asi bychom mohly vynechat místa jako je Sibiř:) Jinak pan Kubeš je moc milý a příjemný. Takže ještě jednou velké díky!!!:) Při přepisování rozhovoru nám to nedalo a panu Kubešovi jsme napsali, kolik vlastně dnů z roku byl na cestách. A obratem jsme dostali tuto odpověď: Dny jsem nepočítal, minulý rok to bylo odhadem pět měsíců. Jindy více, ale letos to budou tak 4 předběžně. Redaktorky: Bára a Týna, foto tomaskubes.cz

-6-

Austrálie s českou kuchyní To byste nevěřili, kde byl náš pan ředitel. Byl až v Austrálii! Nebyla to přímo dovolená, byl tam pracovně, ale i tak to prý bylo úžasné. Čím jste do Austrálie cestoval? Letadlem, z Prahy do Londýna a z Londýna do Sydney. Po Austrálii také zejména letadlem. Jak dlouho jste v Austrálii byl? Přes měsíc. Jaký tam byl časový posun oproti České republice? Ve východní části Austrálii je oproti nám rozdíl 10 hodin. Jak dlouho jste do Austrálie cestoval? Cesta trvala cca 25 hodin. Jak jste se s obyvateli dorozumíval? Anglicky a s krajany jsme mluvili česky. Australská angličtina je však trochu odlišná od britské a americké. Ale v pohodě se domluvíte. Chutnalo vám jídlo v Austrálii? Co nejzvláštnějšího jste tam jedl? Stravovali jsme se zejména u Čechů nebo Slováků, takže převažovala „domácí" česká kuchyně. Je v Austrálii lepší počasí? Kdy je nejlepší tam jet? Záleží, co vám vyhovuje. S naší skupinou jsme se pohybovali zejména na východním pobřeží. V Sydney, kde jsme se vyskytovali nejvíce, panují horká léta a mírné zimy. Za našeho pobytu, v únoru a březnu, se teplota držela kolem 33 stupňů (v ČR bylo pod nulou). Jaké památky se vám líbily nejvíce? Sydney Opera House, Harbour Bridge, Blue Mountains, Great Ocean Road, Snow Mountains atd. Jací jsou Australané? Jsou více přátelští než Češi? S Aboridžinci, původními obyvateli Austrálie, jsme se přímo nesetkali. Žijí totiž na pokraji společnosti, v nuzných podmínkách. A Australani, přistěhovalci ze "Starého kontinentu", jsou Evropané jako my, tzn. že velké odlišnosti v mentalitě nenaleznete. Všiml jste si nějakých zvyků v Austrálii? Byl jsem tam něco přes měsíc, takže krátkou dobu na pochycení zásadních odlišností. Zažil jste v Austrálii něco zvláštního nebo veselého? Pohled na oblohu jižní polokoule je úžasný. A pak důsledky opačného momentu síly jsou pro laika, ale i pro znalce fyziky také ohromující, např. odtok vody z vany nebo umyvadla (voda se stáčí v opačném směru než u nás). Redaktorka: Kačka, Foto: J. Goll

-7-

Překročila severní polární kruh, prošla se po Velké čínské zdi Paní učitelka Tejnská navštívila hned dvě zajímavé a odlišné země. Vydala se k polárnímu kruhu a také do přelidněné Číny. Jakou dobu jste tam pobyla ? Cesta do Norska a zpět trvala téměř 3 týdny, v Číně jsme byli 11 dnů. Obě dvě cesty byly značně fyzicky namáhavé a unavující. Jak dlouho cesta trvala ? Cesta do Norska na Nordkapp, nejsevernější výběžek Norska, trvala 8 dnů a ujeli jsme tam cca 4 000 km. Cesta do Číny trvala letecky 12 hodin. Vzpomenete si na časový posun ? Posun v Pekingu je + 8 hodin oproti středoevropskému času. Norsko má stejný čas jako Praha Jakými dopravními prostředky jste se do země dostala ? Do Norska jsme jeli osobním automobilem a lodním trajektem. Do Číny jsem se dopravila letecky a po Číně autokarem. Je tam lepší počasí? Kdy je nejlepší tam jet? V Číně jsem byla v srpnu, kdy je tam teplota kolem + 30°C a obrovská, téměř nedýchatelná vlhkost vzduchu. V Norsku byla teplota na začátku července kolem + 5°C, téměř všude byl nad severním polárním kruhem sníh. Jak jste se s obyvateli dorozumívala ? V Norsku téměř každý Nor umí anglicky, takže to bylo celkem snadné. V Číně byla konverzace horší, anglicky tam umí jen mladší generace, a to ještě jen vysokoškoláci. Zkoušela jste ochutnat nějakou místní specialitu ? V Norsku to byli, a na to dosud velmi vzpomínám, teplí uzení lososi, kteří byli uloveni přímo před námi v řece. Takovou dobrotu jsem nikdy nejedla. Nejhorší jídlo, které jsem jedla v Číně byla melounová polévka, v které plavali uvaření vrabci. Živé vrabce nosí lidé v ptačích klecích normálně po ulici. V Číně se jí vše, co létá, plave i žije pod zemí a na zemi. Co jste navštívila a co se vám nejvíce líbilo? V Norsku nezapomenu na ostrovy Lofoty s velrybami a na severní polární kruh, kde jsme z kamení postavili mohylu s nápisem Český Dub. Doufám, že je tam dodnes. Z Číny nejraději vzpomínám na obrovské mraveniště lidí, olympijský stadion, Zakázané město, Velkou čínskou zeď a na památky vládnoucí dynastie Ming. Všimla jste si nějakého zajímavého zvyku. Číňané neustále pokuřují a žvýkají žvýkací rostliny a stébla. Zažila jste tam nějaký legrační nebo zajímavý zážitek ? Těch zážitků bylo velmi mnoho, jak v Norsku, tak i v Číně. V Norsku byl např. letní slunovrat, takže slunce téměř nezapadalo, bylo světlo a dalo se normálně číst například i ve 2 hodiny po půlnoci.

-8-


Jací jsou tam lidé? Jak tam lidé žiji v porovnání s Českou republikou? V Norsku se mi lidé na venkově zdáli velice přátelští, v Číně rovněž. Byli jsme na návštěvě v čínské rodině. V Pekingu starší lidé a důchodci každý den cvičili při hudbě v parcích . Rovněž tak téměř všude důchodci hráli deskové hry. Velmi dbají na svoji fyzickou kondici. Hodláte se tam ještě vrátit ? Ano, až budu v důchodu. Ráda bych se při nejmenším vrátila do překrásného Norska. Redaktorka: Kája, Foto: R. Tejnská

Sicílie? Pláže s bílým pískem a pohoda Paní učitelka Blanka Hladká nám povyprávěla o největším ostrovu Středozemního moře, o Sicílii. Dostala se na známou sopku Etnu. A co dál navštívila? Jak dlouho trvala vaše dovolená na Sicílii a jak jste tam cestovali? Na Sicílii jsme se vypravili na typickou týdenní dovolenou a cestovali jsme letadlem. Vím, že sicilská kuchyně má základy ve francouzské a africké kuchyni. Ochutnala jste nějaké tradiční, sicilské jídlo? Tradiční sicilská jídla jsou založená především na užívání kvalitních surovin, jako je olivový olej, těstoviny, čerstvá zelenina, ryby a plody moře. V srdci ostrova vám nabídnou polentu se zeleninou, jinde těstoviny se sýrem a jeden z nejstarších pokrmů připravují v Syrakusách, kde jsme pobývali i my. Jedná se o tzv. Pasta fritta alla Siracuzana (fritované tenké nudle). Ochutnali jsme všechno možné, ale nejraději vzpomínám na pravé italské tiramisu a dobrou kávu. Která z památek nebo tradic na vás nejvíce zapůsobila? Na co bychom neměli při návštěvě zapomenout? Velkým magnetem je přes všechny starořecké památky příroda. V případě příznivých vulkanických podmínek je určitě zajímavá prohlídka kráteru sopky, lehká turistika kaňonem Alcantara a v neposlední řadě návštěva sicilské perly Taorminy. Jeho hlavní památkou je zachovalé řecké divadlo ze 3. století před n. l., které bylo později upraveno Římany. Samo divadlo je zajímavé a stojí za návštěvu. Co z něj však činí jedinečné místo, které by neměl vynechat žádný příchozí, jsou výhledy do širokého okolí. Obzvláště úchvatné jsou pohledy přes město Taormina na Etnu v dálce! Takový pohled se většinou hluboce zapíše. Když je zmíněna Sicílie, co vás napadne jako první? Slunce, teplo, krásné pláže s bílým pískem a pohoda. Byla jste se podívat na známou, často aktivní sopku Etnu? To jsem bohužel pro nedostatek času nezvládla. Chtěla byste se tam ještě někdy vrátit? Proč? Je plno zajímavých míst, které bych ráda navštívila, ale kdyby to byla opět Sicílie, bylo by to formou poznávacího zájezdu. Redaktor: Adam, Foto: B. Hladká

-9-

V Kanadě si fotil bizony Pro většinu z vás asi nebude žádná novinka, že náš pan učitel Chlup strávil nějaký čas v Kanadě. Ale už ne každý zná důvod jeho cesty a jak se mu tam líbilo. Proč jste do Kanady jel? V roce 2008 se v Edmontonu konalo Mistrovství světa juniorů v baseballu, kam se Česká republika kvalifikovala, a já v té době patřil do trenérského týmu. Kde jste vzal finance na cestu? Na kolik vyjde letenka? Finance se mě naštěstí netýkaly, realizační tým měl vše hrazeno, ale v té době se zpáteční letenky pohybovaly v ceně kolem 25 tisíc. Co se vám v Kanadě nejvíc líbilo? Co ne? Je to velice rozlehlá země, docela málo zalidněná, takže se mi líbilo plno míst nedotčených civilizací. Edmonton leží v krajině, která jako kdyby vypadla z filmu Tanec s vlky. Kolikrát jste ji navštívil? Na severoamerickém kontinentu jsem byl několikrát, v Kanadě pouze jednou. Zažil jste nějaký zajímavý zážitek? Ve dni volna jsme zajeli do Elk Island National Park. Měli jsme možnost vyfotit si bizony opravdu zblízka. Organizátoři nás na úvod šampionátu vzali do Fort Edmonton, staré pevnosti osadníků při osídlování Západu, což bylo velice pěkné i poučné. Jací tam žijí lidé? Lidé jsou na celém světě stejní, ale zaujalo mě, s jakým nadšením pomáhají na přípravě šampionátu dobrovolníci. Potkal jste tam nějakého Čecha? To byla docela sranda. S kolegy trenéry jsme vyrazili jedno odpoledne nakupovat a když si jeden z nás jadrně ulevil, jak je v obchodě proti Česku všechno levné, ozvalo se kousek od nás: „Hele, táto, jsou tady Češi!” :D Co je tam jinak než u nás? Krajina vypadá dosti odlišně, prérie jsou předěleny horskými masivy. Zima je stejná jako u nás, léto (byl jsem tam v srpnu) bylo chladnější. Líbí se vám víc tam nebo tady? Jsem patriot. Čechy i moje rodná Morava se mi líbí, ale dokážu si představit žít i jinde. A kdybych se někdy musel stěhovat, tak Severní Amerika, ať už Kanada nebo USA, by byla moje první volba.

Redaktorka: Míša F., foto: V. Chlup

- 10 -

Na Kanárské ostrovy málem bez pasu Paní učitelka Knoblochová si v období prázdnin jela odpočinout s rodinou za teplem na Kanárské ostrovy. Jejich cestování nebylo jednoduché, ale dorazili tam i zpět a může nám o dovolené vyprávět. Jakým dopravním prostředkem jste se dostali tam a zpět? Letadlem na ostrovy. Po ostrově autem. Jak dlouho jste jeli? Let trval asi 5 hodin, poté asi 40 minut z letiště na hotel. Měli jste posun času? Ano, posun času byl o hodinu, ale rychle jsme si zvykli. Jak jste se dorozumívali? Převážně anglicky, manžel občas německy. A v nejnutnějších případech nohama, rukama a různými posunky:-) Jakou jste měli stravu? Měli jsme polopenzi v hotelu, takže velmi bohatou a výbornou - různé druhy mas, ryb, saláty, dezerty (přijeli jsme domů o pár kileček těžší). Přes den jsme většinou cestovali po ostrově, takže jsme ochutnávali i ostrovní speciality a netradiční jídla. Jen děti to občas odmítaly a sháněly se po pizze nebo hranolkách. Viděli jste nějaké památky? Půjčili jsme si kabriolet a celý týden jsme výletovali. Památky byly spíš přírodní moc se mi líbil národní park Timanfaya, kde jsou sopky, lávová pole - krajina jak někde na Marsu. Když tam průvodce nalil do díry vodu, tak po pár vteřinách vytryskl gejzír. Nebo se tam v půlmetrové díře pod zemí samovznítila a shořela suchá větev, pekli tam taky brambory a kuřata přímo výhní vulkanickou skoro až pekelnou (ne nadarmo mají ve znaku čertíka). Také jsme si užili výlet ponorkou, údolí palem, jeskyni vytvořenou tekoucí lávou, sbírání olivínů na pláži El Golfo, nádherné útesy a pobřeží, majáky a mnoho dalších krásných míst. Užili jste si tam? Moc! Byl to relax, krásné moře, sopky, slunce, bazény s tobogánem, vítr ve vlasech. Doporučila byste nám je? Za vidění určitě stojí a každému bych přála, aby se tam podíval. Ale na druhou stranu musím podotknout, že už jsem navštívila i krásnější země, třeba nezapomenutelnou Korsiku nebo nádherné Norsko. Liší se nějak počasí na Kanárských ostrovech od ČR? Rozhodně. Byli jsme tam v březnu a chodili jsme v šortkách a šatech jako u nás v létě. Bylo slunečno. Zažila jste nějaký zážitek, na který nikdy nezapomenete? Zážitek je, když půl hodiny před odbavením zjistíte, že vám chybí jeden pas - ještě navíc dítěte (omylem nepozorovaně spadl v kuchyni na zem těsně před odjezdem na letiště). Pak je štěstí mít pohotového a pohodového manžela, který se snaží co nejrychleji sehnat a zaplatit jiný let, který by nás dopravil na ostrov co nejdřív, jak jen to je možné. Pas rychle do Prahy dovezla moje sestra a já s dcerou jsme si udělali takové kratší mezipřistání v Barceloně :-)....Jak se říká, za blbost se platí...O to krásnější a dojemnější bylo shledání s manželem a synem na hotelu, kam jsme úspěšně po tom malém dobrodružství dorazily. A ještě bych k dalším zážitkům přidala: sbírání olivínů v krásném zálivu El Golfo a národní park plný sopečných kráterů, kde je ještě dnes patrná podzemní síla vulkánů do díry se nalije voda a za pár vteřin vytryskne skvělý gejzír. Redaktorka: Klárka, Foto: H. Knoblochová

- 11 -

Po svých Norskem... Paní učitelka Ivana Kotíková nejela na dovolenou k moři lehnout si na pláž. Má raději aktivní odpočinek. Dokonce si ani neužila pohostinnost hotelů a restaurací. Ale pěkně s batohem na zádech a po svých cestovala Norskem. Jak Vás napadlo jet zrovna do Norska? Kdy se zrodil vůbec poprvé nápad navštívit tuto zemi, si už nepamatuji, ale touha podívat se právě sem trvala několik let. Byla to jen otázka času. :) S kým jste tam byla? Se svým partnerem a jednou nejmenovanou sportovní cestovní kanceláří. Bylo nás celkem 30 a měli jsme obrovské štěstí na partu velmi příjemných lidí. Kde přesně jste byla? Vzhledem k tomu, že naše cesta trvala jen 3 týdny, stihli jsme procestovat pouze jihozápadní část této země. Prošli jsme 4 NP (Hardangevirdda, Jostedalsbreen, Rondane Jotunheimen), zdolali nejvyšší vrchol Skandinávského pohoří, navštívili bývalé olympijské středisko Lillehamer a prohlédli hlavní město Oslo. Na cestě zpět jsme strávili ještě jeden den v dánské Kodani. Jak to tam vypadalo? Tak to se popisuje velmi těžko. Slovy asi neumím správně vyjádřit, kolik nádhery jsem mohla na tak malém místě vidět. Když jsem si po návratu prohlížela fotky, byla jsem zklamaná, že nedokázaly zachytit tu krásnou skutečnost. Asi se to musí prožít.:) Měla jste s sebou jídlo, nebo jste chodila někam do restaurací? Popravdě si ani nevybavuji, jestli jsem nějakou restauraci viděla.:) Cílem putování byla horská turistika, takže jsme všechno jídlo a pití nosili na zádech v batohu (samé instantní dobroty a horské delikatesy). Do malých městeček jsme scházeli jen pro doplnění zásob. Je pravda, že jsme pár kil shodili. :) Jakým dopravním prostředkem jste se do Norska dostala? Až na Rujánu (německý ostrov) autobusem a pak přes švédský Trellborg do Norska trajektem. Přesuny po Norsku opět autobusem. Jaké tam bylo počasí? Asi se to stává jednou za život, ale kromě dvou hodin prvního dne, kdy pršelo, byla tři týdny modrá obloha a sluníčko. Až jsme si už na konci přáli déšť. :) Máte odtamtud nějaký pěkný zážitek? Ušli jsme téměř 150 kilometrů v nádherné přírodě. Poprvé jsem na vlastní oči viděla soba, po pás se brodila se všemi věcmi na zádech řekou, která měla asi 5°C, sjížděla jsem na raftech divokou řeku, slunce vždy zapadalo tak na čtyři hodinky,… myslím, že tu na tak hluboké zážitky nemám dostatek prostoru. :) Doporučila byste žákům naší školy jet do Norska? Norsko je čarokrásná země plná neskutečného přírodního bohatství. Když se ještě podaří tak nadstandardní počasí a skvělá parta lidí, je to severský ráj.:) Pokud má někdo podobné cestovatelské choutky, vřele doporučuji.:) Redaktorka: Lucka P., foto: I. Kotíková

- 12 -

Pod střechou světa Paní učitelka Lenka Tichá navštívila Nepál. Strávila měsíc trekem v nejvyšším pohoří světa - Himálaji. My se jí zeptáme na pár otázek! Kdy jste byla v Nepálu? Už je to dávno. V té době jsem byla v osmé třídě na základní škole. Ale protože jsme si vedli deník, natáčeli video a máme fotky, tak mně to nepřijde, že už je to tak dávno. Je spousta chvil, zážitků, na které se ani zapomenout nedá. S kým jste tam byla? Chodila jsem do turistického oddílu Kletr. Každý rok byla nějaká expedice. Museli jsme sehnat milion, abychom mohli jet a každý si mohl zaplatit letenku, která stála v té době 20 000,- Kč. Jak jste se tam dostali? Jeli jsme autobusem na letiště do Frankfurtu a pak letěli letadlem do hlavního města Bangladéše - Dháka, kde jsme byli den. Poté už jsme letěli do Káthmándú, hlavního města Nepálu. Jaký je tam časový posun? Tak to jsem musela dohledat na internetu, to už si nepamatuju. :) Je tam plus 4 hodiny 45 minut. V té době nebyl internet, ani jsme neměli mobil. Takže jsme dali rodině vědět pohlednicí, že jsme doletěli v pořádku. Jak jste se dorozumívali? Trochu anglicky, co jsme uměli ze školy. A v dětství se člověk nestydí mluvit jakkoliv, i když neumí. V kterém ročním období jste tam byli? A jaké bylo počasí? Protože tam jsou letní monzuny, nemohli jsme využít letních prázdnin a museli jet v době školy. Byli jsme tam celý říjen, kdy je období sucha a příjemných teplot. Svítilo sluníčko a my celé dny chodili v triku do 3 000 m n. m., v 5 000 m n. m. už padal sníh a bylo kolem nuly. Jaká byla strava? Jednoduchá a ne moc pestrá. Ráno jsme snídali třeba brambory, to nebylo nic moc. Přes oběd jsme se zastavili na opečený toustový chléb na ohni s vajíčkem natvrdo, nebo si dali polévku. K večeři byly také spíše brambory, nebo rýže. Vezli jsme si s sebou slivovici kvůli nákazám. Takže každý povinně musel panáka ráno a večer. Dále jsme si vezli hromadu sušenek, které jsme si střežili. Protože byly se slevou, tak jsme měli všichni stejné. Kolikrát se stalo, že si je někdo během balení prohodil a místo krásných sušenek, jste měli drobečkovou drť. Kde jste byli ubytovaní? V Káthmándú v hotelu a na treku v horách jsme bydleli každou noc někde jinde. Nesli jsme si s sebou jen spacák a přespávali v ubytovnách zvaných lodžie. Jak se k vám chovali tamní obyvatelé? Ti nás vítali. Protože nás brali jako bohaté a vždy od nás chtěli něco vyškemrat. Mají tamní obyvatelé nějaké zajímavé zvyky? Měli jsme možnost vidět pohřeb u hinduistů. Na břehu posvátné řeky zapálí tělo zesnulého, které je zabaleno v bílém prostěradle. Pohřeb zajišťuje nejstarší syn. Dřevo je velice drahé. Po spálení se ostatky smetou do řeky, kolikrát není tělo úplně spálené. Z řeky lidé pijí, myjí se v ní, perou prádlo. Věří, že všechny dobré vlastnosti zesnulého získají. Jaká zajímavá místa a památky jste navštívili? Hinduistické a buddhistické chrámy v hlavním městě, Opičí chrám, kde jsou opice tak odrzlé, že vám vlezou do batohu. Národní park Sagarmatha, kde jsme dva týdny viděli Mt. Everest a další osmitisícovky. Poté jsme jeli rafty na divoké řece a navštívili džungli, kde jsme měli projížďku na slonech.

- 13 -


Bylo to jedno z nejzajímavějších míst, které jste navštívila? Proč? Rozhodně to bylo nejzajímavější místo, co jsem kdy měla možnost poznat. Měli jsme program plný dobrodružství, ale i dřiny, když jsme denně nosili 20 kg batoh od brzkého rána někdy až do pozdních nočních hodin. Chtěla byste tam jet znovu? V té době, kdy jsem tam byla, tak jsem říkala, že se tam za 10 let vrátím. To se bohužel ještě nestalo :( Redaktorka: Barča, foto: L. Tichá

U Mrtvého moře Paní učitelka Pižlová také navštívila zajímavou zemi, Izrael. Měla jste spíše dovolenou strávenou u moře nebo jste cestovali? Zájezd byl poznávací, ale samozřejmě jsme se i několikrát vykoupali. Jak dlouho jste tam byla? I s cestou 11 dní. Plavala jste v Mrtvém moři? Je pravda, že voda je tak slaná, že i neplavec se neutopí? Ano, plavala, i když plaváním se to moc nazvat nedá. Spíše jsem se nechala vznášet na hladině. Voda nese skutečně každého, existuje ale nebezpečí, že když se člověk překlopí hlavou dolů, tak se nedokáže z vody sám zvednout. Ani chůze ve vodě není zrovna jednoduchá, protože se nohy boří do bahna. Jak jste se s obyvateli dorozumívala? Měli jste průvodce? Domluvíte se tam běžně anglicky, ale my jsme měli českého průvodce, který hovořil hebrejsky i arabsky. Navštívila jste tam nějaké zajímavé místo nebo památku? V Izraeli je všechno zajímavé. Nejúžasnější je pevnost Masada, Herodion, Negevská poušť, bahajské zahrady v Haifě a chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a bazilika Narození v Betlémě. Byli jste v hlavním městě? Pociťovala jste tam střet náboženství, boj Izraelců a Palestinců? Za správní hlavní město je považován Tel Aviv, ale skutečným hlavním městem je Jeruzalém, který je rozdělen do čtyř částí: muslimské, židovské, křesťanské a arménské. Průchod mezi čtvrťmi je střežen vojáky se samopaly a procházíte osobní kontrolou. Při návštěvě památek, vyžadovali zahalování? Zahalená ramena a kolena jsou naprostou nutností. I do Jeruzaléma můžete vstoupit pouze v dlouhém rukávu a kalhotech nebo dlouhé sukni. Jak moc se tam liší počasí od ČR? Kdy je tam nelepší jet? Podnebí je naprosto odlišné. Velkou část Izraele zabírá poušť. Prší tam pouze v zimních měsících, to se pak objeví občas i něco zeleného a rozkvete růže z Jericha. Jinak musí zavlažovat. Problém je ale v nedostatku vody. Příznivější je pro Evropany podzim a jaro, kdy není takové vedro. Letos byli obyvatelé Jeruzaléma překvapeni sněhovou nadílkou, to skutečně není obvyklé. Odvezla jste si odtamtud nějaký zážitek, na který jen tak nezapomenete? Nezapomenutelný zážitek mám z Betlému. Palmy, vedro a neskutečný nepořádek si s Betlémem opravdu nespojujeme! Kdybychom tam někdy jeli, co bychom rozhodně neměli vynechat? Neobvyklé je tam skoro všechno, takže vynechat nesmíte nic. Chtěla byste tam ještě jet? Je to mým velkým přáním.

Redaktorka: Terka, foto: http://tinyurl.com/odd7w4p

- 14 -

Při snídani pozorovali slony Možná jste si všimli, že Markéta Pavlištová z 8. B od Vánoc delší dobu chyběla. Nebyla nemocná, odjela na Srí Lanku. Přivezla si opravdu úžasné zážitky. Proč jste se rozhodli na Srí Lanku jet? Protože táta byl na Srí Lance minulý rok a zalíbilo se mu tam, tak nás tam letos vzal s sebou. Byli jsme tam pozvaní do továrny, se kterou táta obchoduje. Projeli jsme jižní část Srí Lanky. Protože můj táta je dobrodruh, využívali jsme jejich srí lanskou dopravu. To jsou autobusy, vlaky a tuktuky. Jízda místním autobusem byla opravdu velkým dobrodružstvím. Navštívili jste na Srí Lance nějaké zajímavé památky? Byli jsme v různých městech: Colombo, Galle, Unawatuna, Tangalla, Haputale, Kandy, Pinnawala, Negombo. V Galle jsme se podívali na obrannou pevnost, kterou v roce 1584 postavili Portugalci. Holanďané tuto pevnost ještě rozšířili. V roce 2004 tu byla tsunami a tyto hradby ochránily staré město a škody tu byly malé. Potom jsme přejeli autobusem do města Unawatuna. Nad pláží na kopci byl buddhistický chrám. Z Unawatuny jsme jeli do Tangally, tady jsme byli nejdéle. Byla tu pěkná pláž a velké vlny, protože Srí Lanku obklopuje Indický oceán. Prohlédli jsme si tu dva kostely. Jeli jsme se kouknout na skalní chrám Mulkirigala, kde jsou nástěnné malby hříšníků a velká socha Budhy spolu s menšími. Byli jsme také na pláži Tallala, nádherná pláž. Mniši nám tu dali čerstvé „kokosáky“ rovnou ze stromu. Z Tangally jsme jeli do Haputale ve vnitrozemí. Jsou tu čajové plantáže. Druhý den jsme jeli vlakem v krásné krajině do města Kandy. Kandy je významné poutní místo pro buddhisty. Vedle krásného Kandyjského jezera se nachází chrám Buddhova zubu. U chrámu Buddhova zubu se nachází kostel Sv. Pavla, který jsme také navštívili. Poté jsme šli pěšky na kopec, kde byla bílá socha ohromného Buddhy a klášter. Z vrcholu byl krásný výhled na město. Dále jsme potom jeli tuktukem do Pinnawaly, kde se nachází sloní útulek. Stádo slonů se chodí koupat do řeky. Měla jsem možnost umývat slona a dát mu banány. Odměnil se mi tím, že mě zatahal chobotem za vlasy. Při snídani jsme slony pozorovali přímo z terasy, byla nádhera je vidět takhle v přírodě. Naposledy jsme jeli do města Negombo se spoustou kostelů, rybím trhem a velkou tržnicí. Tam jsme nakoupili spoustu dárků. Je tam hodně křesťanů. Navštívili jsme tam katolickou školu a poseděli se ředitelem. Z Negomba to bylo kousek na letiště, ale ještě daleko domů. Jak moc se tam liší počasí od ČR? I v lednu je tam velmi teplo, přes 30o C, jen se tam v zimě brzy stmívá jako u nás.

- 15 -


Jaká byla cesta? Cesta byla dlouhá. Nejdříve jsme letěli do Hong Kongu, protože tam táta každý rok létá pracovně. Tam jsme byli týden. Potom jsme letěli do Malajsie na ostrov Borneo a z něj přes KualaLumpur na Srí Lanku. Odvezla sis odtamtud nějaký pěkný nebo veselý zážitek? Velký zážitek pro mě byl, když mi ministrant v kostele dovolil zahrát si na elektrické varhany. V Mulkirigale nám jeden budhistický správce při vchodu do kláštera navázal na ruce bílý provázek a při tom nám požehnal a odříkával při tom modlitby v sinhálštině. Dodnes mám tento provázek na ruce. Dalších krásných zážitků jsem měla spoustu, hlavně, že jsou tam lidé hodně milí, usměvaví a radují se z maličkostí. Veselý zážitek třeba byl, když při snídani nám chtěla opice odnést banány. A také když jsme si s mámou koupili srí lanské šaty (Sarre). V obchodě nás do nich oblékli, zašpendlili a když jsme šli přes město, tak na nás troubili, mávali a říkali, jak nám to sluší. Ale to nebylo nic proti tomu, když si táta koupil jejich srí lanskou sukni, kterou tam nosí muži. To na něho koukali všichni a volali, že je to super.

Redaktorka: Terka, foto: M. Pavlištová

Ukrajina očima rodačky Iva Pavliuk, chodí do IX. B a je z Ukrajiny. Proto jsme se rozhodli se jí zeptat na pár otázek ohledně její rodné země. A Iva byla tak hodná, že nám je zodpověděla a ještě nám doporučila nějaká místa! Víme, že ses k nám do ČR přistěhovala. Proto využijeme toho, že Ukrajinu znáš velmi dobře. Která část Ukrajiny je nejhezčí na památky, kde jsou nejlepší pláže, které je nejhezčí město a kam se vydat za turistikou? Za turistikou jedině do Oděsy, je tam hezké město a na pláž spíš na Krymu :) Jaká je ukrajinská kuchyně? V čem je rozdílná od naší? Mně spíše chutná ukrajinská kuchyně. V Česku máte tučnější jídla, hodně masa atd.. Na Ukrajině je více zeleniny. Jak je nejlepší na Ukrajinu cestovat? Autem. Autobusy jsou tam na nic. Oproti ČR, je tam levněji? Jo. Jsou tam základní potraviny levnější, ale i nafta, cigarety atd.... Za čím turisté nejvíce jezdí? Tak asi za přírodou. Kdybychom si měli vybrat, kam jet, co bys nám doporučila? Já bych doporučila Rohatyn, protože jsem tam bydlela a mám to tam ráda, je to tam hezké a jsou tam památky. Jak tam lidé žiji? Já bych řekla, že s penězi jsou na tom hůř, ale mají se tam lépe. Méně dětí tam sedí pořád na počítači a chodí spíše ven. Odtamtud mám spoustu hezkých zážitků. Se sousedy venku a pořád jsme hráli fotbal atd... A v Česku se to tak moc nevidí. V jakém období je nejlepší tam jet? V létě, máme tam krásné řeky. Je tam velmi čistá voda, ale bohužel hodně lidí, protože je to tam opravdu krásný :) Redaktorka: Týna, foto: I. Pavliuk

- 16 -

Báječně v Kalifornii, nepěkně v tamní školce Jestli znáte Julii Müllerovou, tak vás možná překvapí, kde bydlela jako malá a kam jezdila na dovolenou. Naši redakci to zajímalo, tak jsem se jí zeptala na pár docela důležitých věci. Doufám, že i vás to bude zajímat, když si to budete číst. :D Vím o tobě, že když jsi byla malá, bydlela jsi s rodiči v Kalifornii. Kolik let jste tam bydleli? 4 roky. Líbilo se ti v Kalifornii? Ano. Kde jste bydleli, v domě nebo v bytě? V takovém malém pronajatém domečku. Jak jsi rozuměla ve školce dětem? Právě že vůbec a nenáviděla jsem to tam. Všichni na mě něco pokřikovali a já jsem jim nerozuměla. Napadá tě nějaký rozdíl mezi životem v Kalifornii a v Čechách? Bylo tam hodně teplo a v zimě tam nebyl sníh. Jezdili jste někam na dovolenou? Ano, na Havaji. Jezdili jste i na výlety? Na výlety jsme jezdili do zoo, akvária a tak. V kolika letech jste se sem přistěhovali a proč? Asi když mi byly 4. Za rodinou a protože jsme měli povolení tam bydlet jen na 4 roky. Někoho by napadlo: „Jé, prožít dětství v Kalifornii a jezdit na dovolenou na Havaj, to musí být super!” A vidíte, má to i své stinné stránky, jak nám Julča sdělila. Taková neznalost jazyka, ta může potrápit. Tak vidíte, hezky se učte jazyky, kdo ví, kdy je budete potřebovat. :-) Redaktorka: Natálka

Foto: http://tinyurl.com/p4lzgnb, http://tinyurl.com/oo35bjx

Vietnamské horko Pepa Le Dinh z IX. B se narodil v ČR, ale jezdí za svou rodinou do dalekého Vietnamu. Na jak dlouho jsi do Vietnamu jel? Na 1 měsíc. Létám tam pravidelně jednou za 2 roky. Liší se počasí ve Vietnamu hodně od počasí v České republice? Je tam velké vedro, jak ve dne, tak v noci. Kdy je nejlepší do Vietnamu jet? Zažil jsi tam monzuny? Je pravda, že prší denně? Asi v létě. Nezažil jsem monzuny. Podle toho, kde zrovna jste. Jsou místa, kde dennodenně prší a jsou zas místa, kde je dennodenně teplo. Jaký je časový posun o proti ČR? Jak sis zvykl na tuto změnu? Sedm hodin. Zvykl jsem si, ale trvalo to. Znáš nějaké místní tradice? Znám lunární rok, který byl nedávno. Ale jinak jich moc neznám. Lunární rok je Nový rok a Vánoce v jednom. Je to pohyblivý svátek, který se slaví mezi 21. lednem a 20. únorem. Jsou to svátky klidu a pohody. Umíš si představit, že by ses do Vietnamu odstěhoval, když tam máš rodinu? Ne. Jezdí někdy známí z Vietnamu sem k nám do ČR? Ano, jezdí a velice se jim tady líbí. Redaktorka: Klára B., foto: Pepa Le Dinh

- 17 -

Na svazích francouzských Alp Všichni z mé třídy víme, že Terka třeba 2x do roka jezdí na lyže. Samozřejmě, že jí někdy závidíme, když my musíme sedět ve škole a ona zatím někde prohání lyže:) Ale zdálo se nám to zajímavé, a tak jsem se rozhodla s ní udělat rozhovor. Tak čtěte, ať se dozvíte víc!!! Jezdíte do Francie jenom na lyže? Ano, zatím jsem neměla příležitost se tam jinak podívat, ale mám to určitě někdy v plánu. Jak dlouho tam jste a kolikrát už jsi tam byla? Vždycky jsme tam na týden a celkem už jsem tam byla dvanáctkrát během 6 let. Jezdíte stále na stejné místo? Párkrát jsem už na stejném místě byla, ale většinou jezdím pokaždé někam jinam. S kým jezdíš? S rodiči mojí mamky, takže s babičkou a dědou a ještě s tetou. Jak jste tam jeli? Dříve jsme jezdili autobusem, ale časem jsme začali jezdit autem. Jaká je tam strava? Stejná jako u nás? Strava je tam trochu odlišná než u nás. Třeba normální chleba se tam prakticky koupit nedá. Ve Francii taky hodně jedí sýry a to se odráží i v tom jak jejich kuchyně vypadá. Taky jedí málo omáčky. Ale podle mě je francouzská kuchyně moc dobrá, ale určitě není stejná jako u nás. Jak jste se dorozumívali? Dorozumíváme se většinou anglicky, protože francouzština není zrovna nejlehčí jazyk. Člověk něco málo z francouzštiny za tu dobu, co tam jezdí, pochytí, ale dorozumíváme se hlavně anglicky. Máš nějaký zajímavý zážitek? Zážitků mám spoustu. Například, když jsme projížděli městem Nice na jihu Francie, které leží u moře a byl krásný výhled na moře a celkově i Nice je krásné město a pak ještě určitě, když jsme zastavili na jednom místě, kde bylo vidět na Monako. A samozřejmě zážitků mám ještě hromadu. Navštívili jste tam i nějaké památky? Letos jsme zrovna navštívili historické centrum města Briancon, které patří od roku 2008 na seznam památek UNESCO. Líbí se ti tam? Chtěla bys tam zase jet? Ve Francii se mi moc líbí, je to krásná země. Určitě chci zase a doufám, že se tam párkrát ještě podívám.

Redaktorka: Barča Foto: T. Vondráčková

- 18 -

Poznej učitele z dětství V dnešním čísle vám dám tyto indicie: osoba, o kterou se jedná, učí na prvním stupni. Její žáci patří k těm mladším dětem, které naši školu navštěvují. Jejím koníčkem je ochotnické divadlo. Odpovědí na hádanku z minulého čísla je paní učitelka Renata Polcarová, která je třídní v I. ST.

Redaktor: Adam

Co dělají učitele na jaře? Jaro už je za dveřmi, a tak jsme si pro vás připravili rozhovor, v němž se budeme vybraných učitelů ptát na otázky ohledně jara. Co děláte na začátku jara? Nejdříve musíme odzimovat chalupu (tzn. uklidit sněhové zábrany, uhrabat trávník, uklidit větve chránící rostliny před mrazem). Zahradu pak uklízíme i doma. Sázím květiny do truhlíků na okna. Též musím odzimovat bazén (vyčistit a dopustit vodu). (paní uč. Pižlová) Na začátku jara provádím ve své domácnosti jarní úklid. Myji okna, peru záclony a další podobné práce. Uklízíme také kolem domu, na zahradě vertikulátorem provzdušňujeme trávník a odstraňujeme starou trávu. (paní uč. Tejnská) Připravuji vše na zahrádku - seju semínka. Také myju okna a dělám jarní úklid. (paní uč. Altmanová) Máte svou zahradu, o kterou se staráte? Ano a dost velkou. (paní uč. Pižlová) Ano, máme velkou zahradu, na které roste mnoho okrasných keřů a stromů. (paní uč. Tejnská) Ano. (paní uč. Altmanová) Máte jaro rády nebo máte raději jiné roční období? Mám ráda jaro, protože se vše zelená a rozkvete, ale mám ráda i jiné období. (paní uč. Pižlová) Na každém ročním období si nacházím něco hezkého, ale jaro mám ze všech ročních období nejraději. (paní uč. Tejnská) Mám jaro ráda, stejně jako léto. (paní uč. Altmanová) Co se vám na jaře líbí nejvíce? Zpěv ptáků, syté barvy, teplý vzduch, nová energie, laskavé slunce. Všechny projevy jara se přenesou i do lidí a cítí se lépe a s novou energií. (paní uč. Pižlová) Mám ráda zelené louky plné pampelišek, rozkvetlé vonící okrasné a ovocné stromy, veselé melodie ptáků, hřejivé slunce a celkově se probouzející život přírody, který mi dodává energii a radost. (paní uč. Tejnská) Mám ráda, že se celá příroda probudí, zazelená, rozkvete, ožije. Hned je lepší nálada. (paní uč. Altmanová) Redaktorka: Terka a Klára B.

- 19 -

Týniny jarní trendy Konečně bude víc sluníčka, všechno vykvete a bude tepleji. Po dlouhé zimě se už všichni těšíme na jaro. A protože je co nevidět tu, vytvořila jsem pro vás list věcí, které vám na jaře nesmí chybět! Začala bych s menšími věcmi. Voňavka Chloé Chloé je určitě ta pravá. Sama ji můžu doporučit, protože je skvělá a má osobitou vůni. „Parfémová voda Chloé Chloé v sobě ukrývá esence růží na dřevitém základě. Tento parfém okouzlí všechny ženy svou elegancí, lehkostí a čistotou.“ Burgundy (odstín vínové). Barva, která je tak krásná! Přišla s podzimem, a je teď docela populární. Já myslím, že je skvělá na jaro. Kombinace klobouků a burgundi topů. Květinové čelenky. Léto 2014 s sebou přineslo Indie style a s ním tyto čelenky. Na Coachelle (Festival - USA) jsme mohli vidět miliony těchto čelenek. Ať už malé květinky, či velké. Někdo říká, že už jsou out, ale já myslím, že když je nenápadně zkombinujete, jsou stále krásné a jednoduché. Vans slip on jsou boty, které vlastně mají dlouhý jazyk. Nemusí být ani značkové od Vans, prodávají je i v H&M. Tyto boty jsem zaznamenala na konci léta a začaly se mi líbit. Jsou to čistě boty na jaro a jsou skvělé. K tomu černé džíny a biker jacket (oboje máme na listu). Biker Jacket je bunda, které se teď stala šíleně populární. Když ji nemáte jste out. Bunda, která je tzv. křivák, je prostě hit. Až na to, že nejlevnější vás vyjde na 1100Kč. Černé džíny, roztrhané džíny, denim - jsou právě teď nejoblíbenější kalhoty. Denim stále nevyšel z módy a je víc a víc populární. A bílá trička, bílé croptopy. Černé džíny jsou jednoduché a hodí se ke všemu. Když jsme u těch oblíbených věcí, já jsem si zamilovala náhrdelníky a prstýnky s „drahokamy“. Křišťál je teď in. Navíc má pozitivní účinky na vaše tělo, skvěle vypadá a má vás spojit se zemí. Už jsem si ho objednala, tak dám vědět, jak jsem spokojená. :) Sukně. Teď jich jsou miliony a stále a stále přibývají. In jsou všechny s květinami, černé, burgundi, pruhované, bílé. Navíc se skvěle kombinují a dodají vám takové to ženské kouzlo. Klobouky opět přicházejí! A teď se rozjely krajkované podprsenky, které se nejlépe hodí pod lehčí topy. Jsou pohodlné a vypadají skvostně. Já se držím pravidla - v jednoduchosti je krása. Black&White + denim + gold. Ale nedávno jsem četla, že Pařížanky mají jen a jen svůj styl, nikdy nekopírují ani se neinspirují. Takže kombinujte, utvořte si svůj vlastní styl a prosaďte si ho. Každému se přeci jen líbí něco jiného. Redaktorka: Týna

- 20 -

Významné dny v březnu Když jsem vám vybírala, které významné dny vám sem dám, vůbec jsem nevěděla jaké. V březnu je totiž tolik významných dnů a všechny dny mi přišly důležité a zajímavé… Tak uvidíme, jak budete s mým výběrem spokojeni:) 1. 3. Mezinárodní den omylů v kalendáři Věděli jste, že právě omyly v kalendáři mají 30. února svůj den? Že se vám toto datum zdá poněkud divné? Máte pravdu, vždyť 30. února neexistuje! A právě proto tento den uvádíme až na datum 1. března, protože kdyby 30. únor existoval, tak by připadl právě na tento den. 8. 3. Mezinárodní den žen Nezapomeňte na maminky a babičky!!! Tento svátek je mezinárodně uznávaný, stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Datum 8. března se ustálilo až po 1. světové válce. 10. 3. Evropský den památky obětem terorismu je připomenutím obětí teroristických útoků, i jejich příbuzných a přátel. Datum 11. 3. odkazuje na teroristické bombové útoky ve španělském Madridu v roce 2004, při kterých zemřelo 191 lidí. 11. 3. Evropský den mozku Alespoň poděkujte za tento úžasný orgán! Evropský den mozku je prvním dnem oslav světového týdne mozku, který začíná každý rok cca 11. března, v některých případech se tento datum i posouvá. Připomínat význam mozku zřejmě příliš nemusíme, neboť bez mozku by žádný živočišný druh nemohl žít a přitom se jedná o nejméně probádaný orgán nejen lidského těla. V souvislosti s tímto světovým dnem se koná mnoho odborných přednášek, kde se schází odborníci z oboru, aby předali své nové poznatky a výsledky svých výzkumů široké veřejnosti. 13. 3. Světový den zdravého spánku Všem přeji dobrou noc a sladké sny. Světový den spánku připadá na pátek před březnovou rovnodenností, a proto se datum jeho konání každým rokem mění. Slogan pro rok 2015 zní: „Klidný spánek, snadné dýchání, zdravé tělo.” 18. 3. Mezinárodní den nenávisti Ale ani dnes nemusíte nikoho nenávidět. Tento den si připomínají hodně školy, které se prostřednictvím svých učitelů snaží žákům vštěpovat, že na nenávisti není nic hezkého ani chvályhodného a už vůbec to není věc, na kterou by člověk měl být hrdý. 20. 3. Světový den divadla pro děti a mládež Což takhle si zajít do divadla. V mnoha divadlech po celé ČR je pro děti a mládež připraven bohatý program a právě prostřednictvím divadelní kultury oslavujeme uznání práv dětí a mládeže na kulturní a umělecké obohacení. 21. 3. Světový den poezie Čas napsat nějakou hezkou báseň? Proč ne? Záměrem vyhlášení tohoto dne je soustředění se na udržení psaní poezie v celém světě, podpora jejího čtení a vydávání. Nepřehlédnutelným aspektem je i vyučování poesie v celosvětovém měřítku. 22. 3. Světový den vody Ještě, že jí máme zatím dostatek. Světový den vody připadá na 22. březen od roku 1993. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání Unced v Rio de Janeiru, v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. 28. 3. Den učitelů v ČR Dneska budeme hodní, slibuji! Den učitelů je den vyhlášený k poctě učitelů. Celosvětově se slaví 5. října. V České republice je určen na 28. března, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského. V tento den se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos. Zdroj textů: wikipedie.cz, http://svatky.centrum.cz/ Foto: http://tinyurl.com/nzxubfl, http://tinyurl.com/pu56tnx, http://tinyurl.com/npqbxje, http://tinyurl.com/nv8ncyk, http://tinyurl.com/psjycq7, http://tinyurl.com/o4t3cb3

- 21 -

Redaktorka: Bára

Nápadník Milí čtenáři, připravili jsme pro vás novou rubriku. Věříme, že potěšíme všechny šikulky a kreativce. V této rubrice vás budeme seznamovat s nápady na drobné výrobky. Tak s chutí do toho a nezapomeňte se přijít pochlubit k nám do redakce s tím, jak se vám to povedlo. :-) Korálkování - krokodýl Dnes si ukážeme, jak vyrobit korálkového krokodýla. Potřebujeme: 1. korálky rocail stejné velikosti (dle velikosti korálků pak vzniká různě veliký krokodýl) 2. vlasec cca 1m dlouhý My jsme zvolily červené a bílé korálky.

Doprostřed vlasce si navlékneme 3 korálky, jednu stranu protáhneme korálky v protisměru a utáhneme tak, abychom měli korálky uprostřed vlasce. Vznikne špička (čumák).

Na jeden konec vlasce navlékneme 2 korálky a v protisměru provlékneme druhým koncem vlasce. Vznikne tak druhá řada pod dva korálky, které tam již máme. Musíme pořádně utahovat a hlídat, aby se řady hezky řadily vždy dvě pod sebe (břicho a záda krokodýla).

Navlékneme 3 korálky, opět v protisměru provlékneme a opět se tato řada zařadí jako další za dvě dvojité. Občas to zlobí a musíme si v začátku srovnávat 1 korálek čumáčku s dalšími řadami tak, aby se nestalo, že jdou za sebou po jedné. Sám je pouze korálek 1, který vystupuje nad řady se 2 korálky. Následují dvě řady se 3 korálky nad sebou. Dále navlékneme dvakrát 4 korálky – dolní i horní řadu , 5 korálků dolní řadu a jakmile tvoříme 5 korálků horní řady, musíme použít korálky jiné barvy (na oči). Tedy druhý a čtvrtý korálek v řadě 5ti korálků má jinou barvu. Nejdříve zkontrolujeme, zda máme čumák vzhůru, abychom neudělali očka na spodní stranu krokodýla !! (Záleží totiž na tom, jak uděláte první řady a kam se zařadí druhá dvoukorálková řada, někdy se zařadí obráceně…)

- 22 -


Opět dotahujeme, aby se nám některá řada nerozložila do roviny. Stále musí být vždy 2 řady nad sebou. Navlékneme 5 korálků jako spodní řadu pod řadu s očima. 4 korálky (vrchní), 4 spodní,. Packy: Na pravou stranu vlasce u spodní řady 4 korálkové navlékneme 3 korálky + 3 korálky barvy jiné. Vlasec se provlékne zpět tak, že se vynechají 3 jinak barevné korálky a protáhneme zpět v protisměru skrz 3 korálky u těla. Vznikne tak packa. To samé uděláme vlevo.

Dále: 5 korálků vrchní řada, ta by měla dorovnat packy do roviny do stran. Opět v protisměru stále protahovat zpět. 5 korálků dolní řada, občas zlobí, nutno posunout, aby zapadla dolů. 6 korálků nahoru i dolů. Opět 6 korálků nahoru i dolů. 5 korálků nahoru i dolů. 4 korálky nahoru i dolů. Zde u spodní řady 4 korálků opakujeme tvorbu pacek. Viz výše. 4 vrchní, tam se znovu zpevní packy. 3 korálky nahoru i dolů. 2 korálky nahoru i dolů. 2 korálky nahoru i dolů. 1 korálek dle vlastního uvážení, např. 3x, řadí se již za sebou, ne pod sebe. Dále lze ke krokodýlovi navléct pár korálků, aby se dal na něco pověsit. Ideálně takový počet korálků, aby po uzavření šel tímto krokodýl protáhnout. Zde bylo navlečeno cca 25 korálků. Dotáhneme, zavážeme. Hotovo.

Až si vyzkoušíte, budete zvládat, lze si jednotlivé řady upravit. A také např. dělat barevná bříška, tedy spodní stranu jinou barvou. Hodně zdaru !!! Redaktorka: Erika

- 23 -

Pakobylky V minulém čísle jste se dočetli o jednom z nejušlechtilejších zvířat - o koních. Tentokrát to však bude tvor, který má taky dost NEJ, je jedním z nejpodivnějších, nejneobvyklejších a nejmaskovanějších tvorů. A je to… pakobylka (známá i pod názvem strašilka)! Jen krátce o pakobylkách: jejich latinský název zní ctenomorpha chronus, jsou to býložravci a často si je spletete s nějakou větvičkou. Ale proč bych vám prozrazovala více, že? S pakobylkami nemám (asi jako většina z nás) žádné zkušenosti, ale možná by někoho z vás zajímalo, jak se o ně starat a pečovat. Proto jsem požádala Lenku Štefanovou z 6. B a Marka Pavlů ze 7. A, aby mi zodpověděli pár otázek, které možná i vám časem pomohou. Kdo z vaší rodiny přišel na nápad chovat pakobylky a jak? Lenka: Na nápad chovat pakobylky jsem přišla já. Prohlížela jsem si internet a tam jsem našla pakobylky a pak jsme je koupili. Marek: Mámu, viděla to v práci. Máte je pojmenované? Lenka: Ne, nemám, protože jsou skoro všechny stejné. Marek: Nemáme je pojmenované. Jsou pakobylky na chov náročné? Lenka: Ani ne. Marek: Ne, nejsou, ale musí se s nimi zacházet opatrně. Kolik mají mladých? Lenka: Deset. Co jedí? Lenka: Ostružiny nebo maliny, ale jenom listy. Marek: Listy ostružiníku, jahodníku a dubu. Foto: http://tinyurl.com/kp4pph2 Jak se o ně staráte? Lenka: Chodím jim do lesa pro ostružiny a postřikuji je rozprašovačem. Marek: Kropí se 1x denně postřikovačem a čistí se jim terárium.

Pro koho si myslíte, že jsou pakobylky vhodné? Hodí se např. do paneláku? Lenka: Ano, ty se hodí do každého domku nebo bytu či paneláku, ale musí tam být teplo. Pakobylky jsou vhodné třeba pro alergiky. Marek: Ano, hodí se do jakéhokoliv domu či bytu. Pakobylky jsou dobré v maskování. Už se vám stalo, že vám utekly, nebo se vám někam schovaly? Lenka: Jo, mnohokrát. Marek: V maskování jsou dobré, připomínají klacík. Máte s nimi nějaké vtipné zážitky? Lenka: Jednou hrála v rádiu písnička a ona začala jakoby tancovat. Marek: Zatím žádné. Myslíte, že u vás nestrádají a mají se dobře? Lenka: Ano, mají spoustu větviček a jídla. Marek: Ano. Jak vidíte, pakobylky nejsou náročné, pokud jste alergici, nebudou vám vadit a o zábavu asi taky nouze nebude. =) Děkuji za rozhovory, ať se vám i všem pakobylkám na světě dál daří. Redaktorka: Lucka P.

- 24 -

Věda Nevěda Je tu třetí měsíc nového roku, a s ním i třetí článek nového roku Věda Nevěda. Chvíli jsem se rozmýšlela, co nového vám vlastně napsat, ale rozhodla jsem se pro velkou rybu, kterou určitě znáte - žralok černoploutvý. Jistě, žraloky zná každý, ale tohle je můj nejoblíbenější žralok a už dlouhou dobu se rozmýšlím, do kterého čísla vám o něm napsat. Doufám, že si to užijete a že si tohoto žraloka vryjete do paměti. Žralok černoploploutvý Délka: až 2 metry Hmotnost: přes 45 kilogramů Stav ochrany: nižší riziko ohrožení Rozšíření: tropické pásmo Indopacifiku Žralok černoploutvý se vyskytuje ve vodách Indického a Tichého oceánu, ale byl vidět i v sladkovodních tocích. Tento druh obvykle dosahuje délky 1,6 metru. Žraloci černoploutví mají teritoriální cítění a ve stejných lokalitách se drží i několik let. Jsou to aktivní predátoři, jejich hlavní potravou jsou drobné kostnaté ryby, korýši a hlavonožci. Je o nich také známo, že loví i mořské hady a mořské ptáky. Samici se narodí 2 - 5 mláďat v cyklech, které trvají od půl roku do dvou let. Novorození žraloci přežívají v mělkých pobřežních vodách a často se zdržují ve velkých skupinách v přílivových oblastech. Tento druh je plachý a lekavý, nebezpečí představuje pouze tehdy, když si splete člověka s přirozenou potravou. Redaktorka: Anička, foto: http://tinyurl.com/mw5dsrn

Chytré věci v chytrém telefonu APLIKACE CLEAN MASTER Tato aplikace slouží k „čištění” vašeho systému android. Zrychluje a funguje tedy jako antivir do mobilu. Patří mezi 10 nejlepších na světě a v mnoha případech už ho máte předinstalovaný v systému, když si koupíte nový smartphone. Uvolňuje i paměť telefonu, přesouvá aplikace na SD kartu. Celkově je to užitečná aplikace, kterou byste určitě měli rychle jít stahovat, pokud jí nemáte! :-)

Redaktorka: Míša K.

APLIKACE WE HEART IT Aplikace We heart it je poměrně známá. Je to aplikace, ve které si můžete založit účet a buď obrázky přidávat, nebo je hledat, stahovat či „lajkovat".Obrázků je tam opravdu spousta na všechna možná témata. Aplikace se snadno ovládá a lze ji bez problémů pochopit. Je zdarma ke stažení na Google play. Foto: http://tinyurl.com/qawl3xq, http://tinyurl.com/o4nhwxz Redaktorka: Míša F.

Herní PC koutek Tak a jsem tu s další náloží různých počítačových her. Takže s chutí do čtení. =) Online hry Farmerama Farmerama je typicky farmářská hra. Ve hře chováte zvířata, pěstujete plodiny a spolupracujete s ostatními hráči. Hra se občas může zdát zdlouhavější, ale myslím, že po chvilce hraní vás zaujme. =) 1001 Hry.cz 1001 Hry je další herní server. Jak z názvu vyplývá, je tam mnoho her (přibližně jich je víc jak 10 000). Proto si myslím, že si vybere každý. Na serveru jsou různé typy her, např. hry pro dívky, akční hry, logické hry, hry pro dva, sportovní hry a mnoho dalších. Redaktorka: Kačka

Foto: http://tinyurl.com/ohxmy3j

- 25 -

Detaily někdy mohou prozradit i tajemství Na zdech domů (a nejen tam) můžete najít spousty krásných ornamentů, kterých si člověk běžně asi ani nevšimne, když jde kolem. Mnohdy však dokáže poznat podle malého detailu celou budovu. Zvládnete to i vy? A pro vás vyhodnocení z minulého čísla: Foto 1: brhlík lesní Foto 2: sýkora babka Foto 3: sýkora koňadra Foto 4: sýkora modřinka Foto 1.

Foto 2.

Foto 3.

Redaktorka: Lucka P.

- 26 -

Jedeme s kin-ballem na republiku Dne 18. února se ve sportovní hale naší budovy školy konalo oblastní kolo v kin-ballu. Celý náš tým se sešel před první vyučovací hodinou a vše ve sportovní hale připravil. Pak jsme si ještě zahráli. Netrvalo dlouho a dorazily všechny týmy protivníků. Celkem se zúčastnilo 11 družstev (Liberec, Kamenický Šenov, Zákupy, Turnov, Český Dub). Byli jsme rozděleni do dvou kategorií. Šestá, sedmá byla dohromady, druhý tým byl z osmáků a deváťáků. Hráli jsme ve dvou polích. Hlavní rozhodčí byla Alice. Za pomoci všech diváku a paní vychovatelky Heleny Kaulfussové vše dobře dopadlo. Byly jsme unavení, ale šťastní. Za podpory všech si náš tým mladších vysloužil druhé místo ve své kategorii, a tím si zaručil republikové finále v Praze. Starší skončili třetí. Když získají divokou kartu, pojedou do Prahy, ale jestli ji nezískají, nepostupují, protože postupuje jenom první a druhý. Po ocenění jsme pomohli zase uklidit. A s úsměvem a medailí na krku jsme spokojeně, ale unaveně odcházeli. :) Všem ještě jednou děkuje za podporu náš tým: Klárka Bulířová (6. A), Bára Růžičková (9. B), Filip Iker (9. A), Bára Trejtnarová (7. B), Karel Vlach (7. A), Pavel Veselý (4. B), Martin Cimrman (6. A), Pavel Dostál (6. A), Kuba Švarc (4. B), Marek Mráz (9. A), Kačka Forstová (8. B), Eliška Ponikelská (8. B), Eliška Prokopová (7. B) a já, Kája Hladká (6. A). Redaktorka: Kája, foto: H. Kaulfussová

Pravda nebo lež Tak a jdeme znovu na odpovědi z minulého čísla: 1. PRAVDA - Delfíni musí zůstat v bdělém stavu i několik dnů, aby se ochránili před dravci. K překonávání únavy používají důmyslný trik: Usnou na několik hodin jen na půl mozku. Když je polovina mozku odpočinutá, probudí ji a vypnou druhou půlku. 2.PRAVDA - Když sameček ďábla mořského najde samičku, zavěsí se na ni pomocí malých háčkovitých zubů a už ji nepustí. Uvolňuje trávicí šťávu, která rozkládá kůži samičky i sliznici jeho tlamy a přilepí se k ní tak, že se už nemůže odtrhnout. Časem sameček se samičkou úplně sroste a vytratí se, přijde o mozek, vnitřnosti, dokonce i o oči. A vy jste si mysleli, že zaklínění rovnátek při líbání je něco hrozného! 3.LEŽ - Plejtvák obrovský je největší živočich na zemi, žádné zuby však nemá. Místo nich má tlamu vyplněnou destičkami zvanými kostice, které jsou pokryté štětinami. Plejtvák do štětin zachytí potravu - drobné mořské organizmy nazývané kril - a potom ji spolkne. 4.PRAVDA - Žraloci mohou mít v tlamě až 3 000 zubů, ale používají je výhradně k polapení a trhání kořisti, kterou polykají po kusech. 5. PRAVDA - Protože bez potravy a vody dokážou švábi přežít i mnoho dní, nepotřebují k životu hlavu. Na rozdíl od lidí švábi dýchají částmi svého těla, nemají tedy na hlavě nos. Řez na těle švába se rychle zatáhne, proto šváb při ztrátě hlavy nevykrvácí. Dokáže bez ní přežít několik týdnů. Hlava navíc dokáže žít až několik hodin bez těla. Tomu se říká nezdolný hmyz! A teď nové úkoly: 1.Motýli ochutnávají nohama. 2.Aligátoři často cení zuby. 3.Ryba chřestivec plochý umí létat. 4.Hranostajové své kořisti zpívají. 5.Ryba chňapal má místo jazyka mořskou veš. Zdroj: Payne, Jan: Pravda nebo Lež? Jak se rozhodneš? Levné knihy 2012

- 27 -

Redaktorka: Klárka

Uzávěrka 6. čísla: 4. 3. 2015 Dotazy posílejte na adresu: [email protected]

Redakce: Klára Bulířová, Kačka Dostálová, Míša Fehérová, Kája Hladká, Klárka Chlupová, Míša Kovaříková, Terka Kyksová, Natálie Myšková, Adam Polcar, Lucka Pytlounová, Bára Růžičková, Lucka Rybářová, Erika Šámalová, Kristýna Tvrzníková, Anička Vrátilová, Petra Blahovcová, Vladimír Chlup, Lenka Tichá.

www.casopis-tucnak.webnode.cz

Uzávěrka 7. čísla: 1. 4. 2015

Redakce Tučňáka:

PRODEJ VÝTISKU ZA 10,- Kč:

V zeleném patře - kabinet P. Blahovcové u 9. tříd

KANTÝNA ŠKOLY Děkujeme paní učitelce Marii Kabátkové za pomoc s korekturou. Všechny neoznačené fotografie fotili členové redakce a Adam Polcar.

Obrázkosoutěž Vyhodnocení obrázkosoutěže je trochu zvláštní. Vypadá to, že jste si mé obrázkosoutěže snad ani nevšimli, protože obrázek donesl pouze jeden člověk - Áďa R. ze 7. A. Namalovala Katniss z Hunger games. Přesně podle zadání - tučňák v hlavní roli nějakého filmu. Obrázek se jí opravdu povedl. A patří jí vítězství i pěkná odměna. Doufám, že příští klání o vítěze bude napínavější. Váš úkol je nakreslit ilustraci k jakékoli vaší oblíbené knize. Redaktorka: Anička

Křížovka 1. Náš severní sousední stát. 2. Známá ulička na Pražském hradě. 3. Náš nejhlubší rybník, pojmenován jako …… jezero. 4. Hory na hranici s Polskem. Redaktorka: Lucka R.

Soutěžte o tyto ceny!

- 28 -

Školní časopis. 6. číslo - březen 2015

Recommend Documents