Kolik stojí 1 µg ? Snižování emisí z hutních podniků - nejefektivnější cesta ke zlepšení kvality ovzduší ?
Téma příspěvku Zamyšlení nad většinově uznávanými prioritami ochrany ovzduší se zaměřením na:
Moravskoslezský kraj, zejména Ostravu a blízké okolí
suspendované částice
Možné úhly pohledu při hodnocení účinnosti opatření navržených ke zlepšení kvality ovzduší:
vliv na velikost imisních příspěvků a koncentrací
vliv na obyvatelstvo
vztah náklady / přínosy
Stávající náhled na priority ochrany ovzduší Tisk:
Lidovky.cz - zpravodajský server Lidových novin, 10.2.2010, Děti i dospělí na Ostravsku trpí 'otravou vzduchem‚ „Odborníci zpochybňují, že se lidé na znečištění podílejí stejně jako giganti Mittal či ČEZ.”
Mladá fronta Dnes, 5.8.2010, V létě Ostravsko trápí prach hlavně kvůli průmyslu S čím souvisí nadlimitní denní koncentrace polétavého prachu ? Tady se ukazuje vliv velkých průmyslových zdrojů.
Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší MSK: „Prioritní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší (tuhé znečišťující látky): zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1), malé zdroje (REZZO 3), mobilní zdroje (REZZO 4) a další plošné zdroje nebo činnosti produkující emise prachu.“ V poslední době stále větší důraz i na jiné zdroje znečišťování: doprava lokální topeniště Polsko
Je dosavadní vnímání priorit v ochraně ovzduší opodstatněné ? Proč o tom přemýšlet ?
náhled na priority se odráží v plánech na čerpání značných objemů finančních prostředků (např. 4,3 mld. Kč pro MSK)
pokles výroby vyvolaný celosvětovou hospodářskou recesí se téměř neprojevil na imisní situaci
velké zdroje pod kontrolou, technologie ke snižování emisí již instalovány, většinou plní BAT nebo brzy budou (IPPC) – malý prostor pro další snížení emisí, drahé
nejistoty u lokálních topenišť (režim provozu, vlastnosti paliv, zatápění, přechodná období, nekázeň - excesy)
znovuzvířená prašnost (doprava, stavební práce) – jaký je podíl na celkovém obsahu suspendovaných částic ?
Jak se dá posoudit, zda je pořadí priorit správné ? Výběr prioritních opatření v ochraně ovzduší by se měl řídit následujícími kritérii: 1) pokles imisních koncentrací 2) rozsah očekávaných vlivů (plocha území nebo velikost populace, na kterých se opatření projeví) 3) náklady (omezené prostředky, proto nutná analýza přínosů a nákladů a stanovení pořadí opatření) 4) technická proveditelnost, spolehlivost řešení
1) Potenciální pokles imisních koncentrací Kateg. zdroj
Emise MSK r. 2007
REZZO 1
46%
REZZO 2
8%
REZZO 3
REZZO 1 (t/rok 2008)
REZZO 3 (t/rok 2008)
2 067,5
250,0
Frýdek-Místek
991,7
569,2
22%
Karviná
210,4
355,9
REZZO 4
24%
Opava
20,1
293,8
Celkem
100%
Nový Jičín
53,6
255,2
Zdroj: PZKO
kategorie zdrojů Ostrava
Zdroj: ČHMÚ
V MSK největší podíl REZZO 1 – nejvyšší potenciál ke zlepšení, ale:
opatření ke snížení emisí na rozdíl od REZZO 3 již provedena, takže další snižování emisí drahé
výrazně odlišný vztah emise – imise u různých kategorií REZZO
2) Rozsah očekávaných vlivů opatření Primárním účelem ochrany ovzduší je ochrana zdraví obyvatel. Počet ovlivněných lidí by měl být zohledňován. Srovnání: odprášení aglomerace-sever v AMO – pozitivní vliv na max. cca 12 500 obyvatel (Radvanice, Bartovice, část Šenova) vs. plošný zásah do provozu lokálních topenišť – pozitivní vliv na celkem cca 40 000 obyvatel (odhad počtu lidí v bytových jednotkách s vytápěním tuhými palivy na základě vytápěné plochy publikované na www.cleanborder.eu)
2) Rozsah očekávaných vlivů opatření Maximální plynofikace lokálních topenišť
Výhradní vytápění pevnými palivy
Zdroj: ZÚ OVA, ČHMÚ, VŠB-TU, CDV: Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v oblasti ochrany ovzduší, 2009
3) Náklady Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, K.3. Popis priorit Programového dodatku – dle nákladů lze navržená opatření zatřídit do kategorií:
nejdražší (desítky mld. na celý kraj, jednotlivě obvykle stovky mil.): snižování emisí z velkých podniků
středně drahé (jednotky až první desítky mil.): zvýšení plynulosti silniční dopravy omezování objemu automobilové dopravy
nejlevnější (jednotky mil.): rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů ekologizace dopravy omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním
většinou s nevyčíslenými náklady, v případech, kdy jsou náklady vyčísleny, velmi drahé (stovky mil. až první mld.): „vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti
4) Technická proveditelnost, spolehlivost řešení
nejpropracovanější metody ke snižování emisí jsou u velkých průmyslových zdrojů, jsou prověřeny časem
opatření na REZZO 3 a 4 mají svá rizika: nejistoty stanovení velikosti emisí (velký rozptyl parametrů, velký počet zdrojů, lidský faktor u lokálních topenišť) nevyhovující legislativa (často nutná dobrovolnost obyvatelstva)
Kolik stojí 1 µg/m3 ? cena za 1 µg.m
−3
náklady = pokles imisní koncentrace
Odprášení velkých podniků:
stovky mil. Kč cena za 1 µg.m = = stovky mil. Kč −3 první jednotky µg.m −3
Opatření na lokálních topeništích (výměna spalovacích zařízení):
cena za 1 µg.m−3 =
stovky mil. Kč = desítky až stovky mil. Kč −3 jednotky µg.m
Opatření v dopravě: Náklady jsou těžko definovatelné (významné nejistoty vázané na resuspendovanou prašnost)
Kolik stojí 1 µg/m3 při zohlednění rozsahu vlivu opatření ? cena za 1 µg.m−3 =
náklady pokles imisní koncentrac e × velikost populace
Odprášení aglomerace-sever v AMO:
cena za 1 µg.m
−3
1 mld. Kč = = cca 25000 − 50000 Kč −3 2 − 4 µg.m × cca 10000 obyv.
Opatření na lokálních topeništích:
cena za 1 µg.m−3 =
0,6 - 1 mld. Kč = 1500 − 5000 Kč −3 5 - 10 µg.m × 40000 obyv.
Opatření v dopravě: Náklady jsou těžko definovatelné (významné nejistoty vázané na resuspendovanou prašnost)
Závěr Zlepšení kvality ovzduší je důležitým cílem. Nastolený systém, který má vést k postupnému snižování imisní zátěže, je nefunkční. Revizi proto vyžadují jak stávající priority ochrany ovzduší, tak i způsob jejich uplatňování v praxi. Je nezbytné realizovat přednostně ta opatření, která jsou nejúčinnější i při zohlednění ekonomického hlediska a velikosti dotčené populace. V opačném případě se přínosy projeví pouze lokálně, popř. budou provedená opatření zbytečně nákladná. Ilustrativní příklady naznačují, že stávající priority by měly být přehodnoceny. Snižování emisí z velkých průmyslových podniků situaci nevyřeší. Investice do odprášení zdrojů REZZO 1 jsou v současnosti již z hlediska zlepšování kvality ovzduší neefektivní, zejména pokud již emisně dosahují BAT.
Děkuji za pozornost. Ing. Radim Seibert, Regionální centrum EIA s.r.o.
