ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Analýza řízení toků obalů ve společnosti ABC
Lukáš Dočkal
Vedoucí práce: Ing. David Staš, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 10.12.2014
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji panu Ing. Davidu Stašovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále děkuji Bc. Martinu Bukovskému ze společnosti ABC za poskytnutí informací a podkladů potřebných k vypracování této práce.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................. 6 Úvod ....................................................................................................................... 7 1
2
3
4
Logistické řízení ............................................................................................... 8 1.1
Pasivní prvky logistických systémů ........................................................... 8
1.2
Aktivní prvky logistických systémů .......................................................... 14
Koncern ABC ................................................................................................. 18 2.1
Společnost ABC ...................................................................................... 18
2.2
Obaly ve společnosti ABC ....................................................................... 20
2.3
Informační systém XPPS ........................................................................ 23
Analýza toků obalů ve společnosti ABC......................................................... 25 3.1
Toky obalů mezi společností ABC a jejími zákazníky.............................. 25
3.2
Toky obalů v rámci koncernu ABC .......................................................... 29
3.3
Interní toky obalů ve společnosti ABC ..................................................... 30
3.4
Výsledky analýzy ..................................................................................... 32
Návrhy řešení pro odstranění identifikovaných nedostatků............................ 34 4.1
Návrhy řešení problémů s používáním zákaznických obalů .................... 34
4.2
Návrh řešení nepružného systému evidence prázdných obalů ............... 34
4.3
Návrh řešení příjmu obalů z reklamací .................................................... 36
Závěr .................................................................................................................... 37 Seznam literatury ................................................................................................. 38 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 39 Seznam příloh ...................................................................................................... 40
5
Seznam použitých zkratek a symbolů
BM
Behältermanagement
BP
Balící předpis
CMR
Convention Marchandise Routière - Mezinárodní nákladní list
DL
Dodací list
MHZP
Mubea HZP, s.r.o.
MITSW
Mubea IT Spring Wire, s.r.o.
MSBS
Mubea Stabilizer Bar Systems, s.r.o.
Odvolávka
Objednávka dílů zákazníkem
OH
Obalové hospodářství
VZV
Vysokozdvižný vozík
THP
Technickohospodářský pracovník
XPPS
Informační systém
6
Úvod V dnešním vysoce konkurenčním prostředí mají podniky neustálou potřebu hledání úsporných opatření. Úspory lze dosáhnout například v odvětví kontroly řízení toků obalů, kdy efektivním řízením může podnik náklady na správu obalů výrazně snížit. Téma bakalářské práce je Analýza řízení toků obalů ve společnosti ABC. Výběr tématu byl motivován praktickými zkušenostmi s řešenou problematikou. Je nesporné, že správné řízení toků obalů může společnosti generovat značný potenciál s pozitivním ekonomickým efektem. Úkolem bakalářské práce je popsat aktuální stav toků obalů, identifikovat kritická místa v tocích obalů a navrhnout řešení těchto míst. Bakalářská práce je rozdělena do 6 kapitol včetně úvodu a závěru. První část práce zahrnuje teoretická východiska, nutná pro pochopení praktické části. Dále navazuje část, která představuje koncern ABC a její pobočku společnost ABC, u které je uvedena vnitřní struktura společnosti, výrobkové portfolio a popis obalů ve společnosti. V praktické části jsou analyzovány aktuální toky obalů ve společnosti ABC, tj. toky mezi společností a zákazníky, toky v koncernu ABC a vnitropodnikové toky. Cílem práce je analyzovat případné existující nedostatky aktuálního stavu v rámci problematiky toků obalů ve společnosti ABC. Dále pak pro tyto nedostatky najít a navrhnout optimalizační řešení, která by mohla být implementována v reálných podmínkách společnosti.
7
Logistické řízení
1
Obecná definice popisuje logistické řízení jako proces plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků. Stejně se dá aplikovat definice na tok materiálu a obalů, tudíž že logistické řízení zahrnuje tok materiálu a obalů z místa vzniku do místa spotřeby. Logistické řízení se uplatňuje nejen ve výrobních podnicích, ale i ve veřejném sektoru u podniků a organizací poskytujících obchodní nebo finanční služby (banky) či u institucí státní správy jako jsou nemocnice nebo školy. (Lambert, Ellram a Stock, 2000) Při procesech logistického řízení se využívá aktivních a pasivních prvků logistických systémů.
1.1
Pasivní prvky logistických systémů
Za pasivní prvky v logistických řetezcích lze označit materiál, přepravní prostředky, obaly, odpad nebo informace, jež putují z místa (a okamžiku) jejich vzniku přes různé výrobní a distribuční mezičlánky do místa (a okamžiku) jejich výrobní nebo konečné spotřeby. Pohyb těchto pasivních prvků je umožněn pomocí práce aktivních prostředků (technické prostředky a zařízení) logistických systémů. Pasivní prvky lze definovat také jako manipulovatelné, přepravovatelné nebo skladovatelné kusy, jednotky nebo zásilky, které musí při manipulačních, přepravních a dalších operacích postupně překonat prostor a čas (pohyb z místa a času vzniku do místa a času spotřeby). Operace, jež musí pasivní prvky překonat, mají výlučně netechnologický charakter, což znamená, že se nemění množství ani fyzické či chemické vlastnosti surovin, materiálu, dílů nebo výrobků. Protože se pasivní prvky přemisťují od dodavatelů ke spotřebitelům/zákazníkům ve formě směny, lze tyto prvky označit pojmem zboží. Dalšími typy pasivních prvků mohou být:
Obaly a přepravní prostředky, jenž jsou podmínkou pohybu vlastních výrobků, když se přemisťování obalů a přepravních prostředků děje samostatně, např. jako zpětný svoz vratných obalů k opakovanému použití. 8
Odpad, vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě výrobků, jehož odvoz, recyklace a likvidace záleží na vůli výrobce nebo distributora. Informace, zesbírané nosiči informací, které doprovází pohyb surovin, materiálu, dílů a výrobků. (Sixta, Mačát, 2005)
1.1.1 Materiál Při manipulaci nebo přepravě materiálu je nutné znát jeho vlastnosti, množství i tvar. Provádí se tedy klasifikace materiálu do manipulačních skupin s podobnými vlastnostmi, díky které lze s materiály z určité manipulační skupiny pracovat stejným způsobem. Sdružení materiálů do skupin, které lze manipulovat stejným způsobem, je důležité a ne roztřídění materiálů do skupin s odlišnými vlastnostmi. Materiál je možné členit podle skupenství na:
pevný (kusový nebo sypký), kapalný a plynný.
Všechna skupenství jsou manipulována buď jako manipulační jednotky uložené v přepravkách, pytlích, sudech, lahvích nebo tlakových lahvích, anebo jako volně ložený materiál (sypaný materiál, potrubím tekoucí kapaliny nebo proudící plyny). V praxi je důležité stanovit u materiálu v logistických řetezcích:
jaký materiál je manipulován (určení specifických vlastností materiálu), kolik materiálu je manipulováno, jak je materiál manipulován, čím je materiál manipulován (tzn. jaké jsou aktivní prvky), kde je materiál manipulován (tzn. jaká jsou místa vzniku, průběžných procesů a spotřeby materiálu), kdy je materiál manipulován (pravidelnost, frekvence manipulace nebo sezónní výkyvy).
1.1.2 Manipulační a přepravní jednotky Průchod pasivních prvků logistickým systémem je velice komplikovaným procesem, jež může být viděn na následujícím příkladu. Každý pasivní prvek je nejprve manipulován ve svém výchozím skladu, z kterého je přepraven jako součást velké dodávky od výrobce do distribučního skladu. Po rozdělení dodávky je přepraven do velkoobchodního skladu, kde je přiřazen k dodávce z různých
9
výrobků objednaných maloobchodním řetězcem. Před prodejem finálnímu spotřebitelovi je prvek vystaven v maloobchodní prodejně. V každém z těchto distribučních článků je prvek manipulován různým způsobem s jinými pasivními prvky. Každý prvek má ale určité požadavky na manipulaci, přepravu nebo skladování, které nemusí být vždy dodržovány. Lze tedy konstatovat, že existuje potřeba sladit vlastnosti pasivních prvků v logistických systémech mezi sebou i s vlastnostmi aktivních prvků ve všech článcích logistického řetezce. Jen tak může být zaručen plynulý a ekonomický pohyb pasivních prvků logistickým řetězcem. Je tudíž nutné správně nastavit manipulační, přepravní a skladovací jednotky (Pernica, 2005). Nastavení těchto jednotek do manipulačních skupin zjednoduší manipulaci a jasně vymezí soubory vlastností materiálu, čímž poskytne informace pro správný výběr manipulační a přepravní techniky. Rozdělení do manipulačních skupin lze provést sdružením položek materiálu se stejnými podmínkami manipulovatelnosti, skladovatelnosti a přepravovatelnosti. Manipulační jednotka je jakékoliv množství materiálu, které tvoří jednotku schopnou manipulace, se kterou se manipuluje jako s jediným kusem bez další nutné úpravy. Velmi podobná definice popisuje přepravní jednotku, která představuje množství materiálu, které lze přepravovat bez dalších úprav. U jednotlivých článků logistických řetězců existují odlišné podmínky, jež vedou k používání soustav skladebných manipulačních a přepravních jednotek. V těchto soustavách jsou z manipulačních jednotek nižších řádů vytvářeny manipulační a přepravní jednotky řádů vyšších. Manipulační jednotky lze tedy rozdělit do 4 řádů (Pernica, 2005):
Manipulační jednotka 1. řádu je základní manipulační jednotka přizpůsobená ruční manipulaci, která prochází všemi články logistického řetezce bez toho, aniž by byla dále dělena na menší jednotky. Zároveň představuje minimální objednací a dodací množství o maximální hmotnosti 15 kg a jde většinou jen o obal bez přepravního prostředku, jako je karton, pytel nebo sud. Manipulační (přepravní) jednotka 2. řádu je přizpůsobená mechanizované nebo automatizované mezioperační manipulaci,
10
skladování, meziobjektové a vnější přepravě a je tudíž také nazývána jako distribuční nebo expediční jednotka. Většinou se skládá z 16 až 64 jednotek 1. řádu s celkovou hmotností 250 až 1000 kg. Příkladem může být paleta, roltejner nebo přepravník, k jejichž manipulaci dochází pomocí nízkozdvižných nebo vysokozdvižných vozíků, regálových zakladačů nebo dopravníků. Přepravní (manipulační) jednotka 3. řádu je určena výhradně k dálkové vnější přepravě pomocí železniční, silniční, námořní a letecké dopravy. Je složená z 10 až 44 jednotek 2. řádu s hmotností maximálně 30,5 tuny a jedná se o velké kontejnery, k jejichž mechanizované a automatizované manipulaci se využívá jeřábů, speciálních vysokozdvižných vozíků nebo bočních překladačů. Přepravní (manipulační) jednotka 4. řádu je určena pouze pro dálkovou kombinovanou vnitrozemskou vodní a námořní přepravu. Její hmotnost je od 400 t do 2000 t, čemuž odpovídá její mechanizovaná manipulace.
Přepravní prostředek je prostředek technického charakteru, jenž spoluvytváří manipulační či přepravní jednotku a usnadňuje její manipulaci a přepravu. Přepravní prostředky lze dělit na:
Ukládací bedny a přepravky, které jsou určeny pro skladování materiálu, rozvoz materiálu a pro mezioperační manipulaci a jsou též přizpůsobeny ruční manipulaci. Palety, které jsou určeny pro mezioperační manipulaci, skladové a ložné operace i pro vnější přepravu. Dále jsou vhodné k vidlicovému způsobu manipulace pomocí nízkozdvižných i vysokozdvižných vozíků nebo regálových zakladačů a je možné je stohovat. Většinou jsou zhotoveny jako vratné. Roltejnery, které jsou prostředky opatřené čtyřkolovým podvozkem. Používají se tam, kde nelze použít palety při mezioperační manipulaci, skladových operacích, vnější přepravě nebo při kompletaci spotřebního zboží ve velkoobchodních skladech. Přepravníky, které jsou určeny pro kapalný, kašovitý nebo sypký materiál. Kontejnery, které jsou prostředky trvalejšího charakteru, dostatečně pevné k opakovanému použití a konstruované tak, aby ulehčovaly přepravu zboží i více druhy dopravy. Výměnné nástavby, které jsou určeny k přepravě na silničních nebo železničních nákladních vozech, s jejichž podvozky a plošinami jsou kompatibilní.
11
1.1.3 Obaly Obal je součástí manipulační a přepravní jednotky a je nositelem informací pro identifikaci obsahu, odesílatele a příjemce, pro správnou manipulaci, přepravu, skladování i nositelem informací pro finálního spotřebitele. Balení slouží podniku ve dvou základních funkčních oblastech (Lambert, Ellram a Stock, 2000):
marketingu a logistice.
Marketingová funkce představuje poskytnutí informací o výrobku zákazníkovi a podporu prodeje výrobku díky barevnému provedení nebo formě obalu (vnímaná podoba výrobku). Logistická funkce představuje uspořádání, ochranu a identifikaci výrobku. U logistických funkcí zabírá obal dodatečný prostor a zvyšuje váhu celé manipulační jednotky. Druhý způsob rozdělení funkcí balení určuje Česká státní norma, která definuje základní funkce obalových prostředků jako (Sixta, Mačát, 2005):
funkce manipulační, funkce ochranná, funkce informační a funkce prodejní.
Logistická funkce zahrnuje funkci manipulační, ochrannou a informační, zatímco marketingová funkce je ekvivalentem funkce informační a prodejní. Manipulační funkce obalu vytváří pro výrobek úložný prostor a jednotku balení, přizpůsobenou požadavkům manipulace v oběhu, přepravy a skladování, jenž zabezpečuje úplnost a celistvost zabaleného výrobku. Manipulační funkce souvisí s ochrannou funkcí obalu a musí zabezpečovat účelnou, rychlou a bezpečnou manipulaci s výrobkem. Ochranná funkce obalu poskytuje ochranu materiálu nebo výrobku uvnitř obalu před poškozením způsobeným vnějším prostředím a negativními vlivy okolí. Obal musí zajišťovat ochranu před mechanickým poškozením během manipulace i 12
přepravy a před klimatickými vlivy během přepravy. Na druhou stranu obal také poskytuje ochranu vnějšího prostředí před negativními vlivy materiálu nebo výrobku. Informační funkce obalu se aplikuje ve 3 oblastech:
Finální zákazník - obal je zaměřený na poslední článek logistického řetezce (zákazník), který se z obalu dozví infomace o zboží (jeho charakteristiku, složení nebo datum výroby). Identifikace zboží - ve všech článcích logistického řetězce je nutné podat informace o výrobku, které jsou nejčastěji kódovány ve formě čárového kódu. Přeprava - při přepravě je nutné znát informace o odesílateli, příjemci, obsahu, hmotnosti a podmínkách manipulace.
Prodejní funkce obalu označuje působnost obalu jako propagačního prvku pomáhající prodeji výrobku. Podle toho jakou funkci obal plní, rozlišujeme v logistice obvykle 3 druhy obalů (Sixta, Mačát, 2005): Spotřebitelský obal slouží pro jeden výrobek nebo pro malý počet kusů téhož výrobku, jenž jsou určeny ke konečné spotřebě na konci logistického řetezce. Tento typ obalu zastává hlavně funkci informační a prodejní, kdy působí na konečného
zákazníka,
zatímco
funkce
ochranná
a
manipulační
je
u
spotřebitelského obalu méně významná. Distribuční obal tvoří mezičlánek mezi obalem spotřebitelským a přepravním a objevuje se tudíž hlavně u dílčích článků logistického řetezce. Jedná se o skupinový nebo sdružený obal, většinou v podobě kartonu nebo podložky kryté fólií. Nejdůležitější funkcí je funkce ochranná a manipulační, které se uplatňují při manipulaci, skladování a přepravě zboží. Svou roli zde také hraje funkce informační, která umožňuje identifikaci zboží v dílčích článcích logistického řetezce, tzn. ve skladech, při rozvozu a v prodejnách. Přepravní obal je obal vnější, který je uzpůsoben snadné přepravě. Obal plní funkci manipulační (při ložných operacích), informační (při přepravě jsou důležité 13
informace
o
odesílateli,
příjemci,
charakteristice
obsahu
a
podmínkách
manipulace), ale hlavně funkci ochrannou. Jelikož je přepravovaný obal často vystaven působení klimatických vlivů, jeho konstrukce musí být pevnější a odolnější než u ostatních typů obalů. Přepravní obal je většinou kovová bedna nebo karton z vlnité a nepropustné lepenky.
1.2
Aktivní prvky logistických systémů
Aktivní prvky provádějí v logistických řetezcích netechnologické operace s prvky pasivními. Tyto operace spočívají ve (Sixta, Mačát, 2005):
Změně místa hmotných pasivních prvků nebo v jejich úpravě pro manipulační a přepravní operace. Sběru, přenosu nebo uchování informací, bez nichž by operace s hmotnými pasivními prvky nemohly probíhat.
První kategorie zahrnuje manipulaci, přepravu, nakládku, překládku, vykládku, skladování, balení, kontrolu nebo identifikaci hmotných pasivních prvků. V tomto případě jsou aktivními prvky technické prostředky a zařízení pro tyto operace, které fungují ve spojení s budovami, manipulačními a skladovými plochami a dopravními komunikacemi. V druhé kategorii jsou aktivními prvky technické prostředky a zařízení sloužící činnostem s informacemi, jako jsou prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat. U obou kategorií je potřeba lidské manipulace s aktivními prvky, a proto považujeme lidskou činnost za součást aktivního prvku samotného. Příkladem aktivního prvku může být řidič VZV, který pokyny k manipulaci dostane od nadřízeného
pracovníka.
V tomto
případě
jsou
aktivními
prvky
nejen
vysokozdvižný vozík, ale i řidič, komunikační prostředek umožňující přenos informace (např. mobilní telefon) a nadřízený pracovník udělující pokyn k manipulaci.
14
Klasifikovat aktivní prvky lze dle druhu operací, pro které je prvek určen (Sixta, Mačát, 2005):
1.2.1 Manipulační prostředky a zařízení Manipulační prostředky a zařízení jsou aktivními prvky, které slouží k manipulaci prvků pasivních. Nejpřehledněji lze manipulační prostředky klasifikovat podle tabulky 1 na zařízení s přetržitým pohybem (prostředky a zařízení pro zdvih, pojezd a stohování) a zařízení s plynulým pohybem (dopravníky).
15
Tab. 1 Manipulační prostředky a zařízení místním: vedeným (zvedáky, výtahy, zdvižné plošiny apod.) volným (navijáky, kladky, kladkostroje apod.) s pohybem prostředky pro
svislým nebo
zdvih
svislým a
s přetržitým pohybem
vodorovným
po dráze: přímé (jednonosníkové kočky s kladkostrojem) zakřivené (podvěsné jednonosníkové drážky) plošným: pravoúhlým (mostové, konzolové, kozové, portálové jeřáby) kruhovým (sloupové jeřáby, jeřáby na automobilech apod.) pravoúhlým a kruhovým (portálové jeřáby s otočným výložníkem) neomezeným (mobilní jeřáby)
s pohybem
po dráze (speciální kolejové podvozky)
vodorovným
plošným (pojízdné plošiny, vozíky, tahače, vznášedla apod.)
prostředky pro
s pohybem
pojezd
vodorovným s možností zdvihu
prostředky pro stohování vyklápěcí prostředky
s pohybem vodorovným a svislým
po dráze (transroboty) plošným (vozíky se zdvižnou plošinou, paletové vozíky, boční překladače apod.) po dráze (stohovací jeřáby, regálové zakladače) plošným neomezeným (vysokozdvižné vozíky, portálové zdvižné vozy, překladače s teleskopickými výložníky apod.) místním:
s pohybem rotačním nebo
rotačním (rotační vyklopníky)
svislým
svislým (čelní výklopníky, vyklápěcí plošiny a můstky apod.)
tažné
podvěsné dopravníky s vlečnými vozíky, podlahové vozíkové
prostředky
dopravníky
s plynulým pohybem - dopravníky
se svislou ložnou plochou (pásové, lanopásové, žlabové postupující
dopravníky) hnané kontinuální
s článkovými nosiči (veškeré elevátory) s odpojitelnými nosiči (visuté dráhy, řetězové podvěsné dopravníky) jiné (pneumatické a hydraulické dopravníky) hnané (hnané válečkové tratě)
valivé
linkové
kluzné
nepoháněné
šnekové
hnané
plynulé (šnekové dopravníky a elevátory)
vibrační
hnané
plynulé (vibrační dopravníky a elevátory)
kombinované
hnané
nepoháněné (válečkové, kladičkové, kuličkové tratě) občasné (skluzy)
plynulé (talířové, šroubové, klepetové a jiné nakladače, mechanické lopaty a vyhrabače, různé vykladače)
Zdroj: PERNICA, P. Logistika – Aktivní prvky. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994, ISBN 80-7079808-4. 16
1.2.2 Dopravní prostředky Dopravní prostředky lze klasifikovat podle jejich užití v praxi na prostředky (Sixta, Mačát, 2005):
silniční: o motorové: dodávkové automobily, nákladní automobily, speciální nákladní automobily, tahače a traktory, o bezmotorové: návěsy a přívěsy, kolejové: o motorové a o bezmotorové, vodní, vzdušné, nekonvenční.
Pro potřeby logistiky je užitečnější klasifikovat prostředky dle druhového třídění, jež koresponduje s tříděním manipulačních prostředků a zařízení. Tak lze klasifikovat dopravní prostředky jako:
obsluhované, samoobslužné a speciální.
1.2.3 Skladovací systémy Skladovací systémy patří do druhé kategorie aktivních prvků, kterými jsou technické prostředky a zařízení pracující s informacemi o skladových procesech s prvky pasivními (viz podkapitola 1.2).
17
2
Koncern ABC
Koncern ABC (Muhr und Bender KG), založený roku 1916 se sídlem v Attendornu v Německu, je dodavatelem automobilového průmyslu se specializací na lehké konstrukce. Výrobkové portfolio společnosti je velice široké a zahrnuje například:
ventilové pružiny, hadicové spony, tyče stabilizátoru, talířové pružiny, hnací hřídele, na míru zastudena válcované plechy, držáky vnitřních hlavových opěrek a vinuté pružiny pérování.
Společnost provozuje 44 obchodních a výrobních jednotek v 17 zemích Evropy, Jižní Ameriky, Severní Ameriky a Asie. Mezi její zákazníky patří například Audi, Benteler, BMW, Chrysler, Daimler, Ferrari, Fiat, Ford, GM, Honda, Hyundai, Jaguar, Kia, Lamborghini, Mazda, Mitsubishi, PSA, Porsche, Renault - Nissan, Suzuki, Toyota, ThyssenKrupp a VW. V mnoha segmentech automobilového průmyslu je společnost ABC lídrem na trhu a díky rostoucí globální přítomnosti a technologickým inovacím dochází k neustálému růstu společnosti. Tento růst lze ilustrovat na ročním obratu společnosti za rok 2013, který dosáhl 1,47 miliard EUR a který je dvojnásobkem obratu z let 2006 - 2008.
2.1
Společnost ABC
Závod v Prostějově je největším výrobcem podvozkových komponentů v koncernu ABC. S výrobou stabilizátorů a nápravových pružin a jejich prodejem zákazníkům do celého světa, je společnost ABC jedním z největších zaměstnavatelů Olomouckého kraje s více než 900 zaměstnanci.
18
Společnost ABC v sobě zahrnuje 3 nezávislé právní subjekty: Společnost A, s.r.o. („A“) byla založena v roce 1998 se sídlem v areálu Hanáckých železáren a péroven na ulici Dolní v Prostějově, jako dceřinná společnost německé společnosti Muhr und Bender KG, která se zabývala výrobou stabilizátorů a nápravových pružin. V současnosti má „A“ sklady a kancelářské prostory pro zaměstnance jak v areálu „B“ na ulici Rovná („A Rovná“), tak hlavně v původním areálu na ulici Dolní („A Dolní“). MHZP vystupuje jako obchodní a prodejní organizace a je pomyslně postavena nad výrobními podniky „B“ a „C“. Společnost B, s.r.o. („B“), založená roku 2006 na zelené louce v průmyslové zóně Kralický háj na ulici Rovná, vlastní 2 výrobní komplexy vzdálené od areálu „A“ asi 2 km. Nejprve se firma věnovala výrobě polotovarů pro výrobu stabilizátorů, aby později převzala i výrobu nápravových pružin od „A“. V současnosti „B“ tedy vystupuje jako výrobní organizace se zaměřením na výrobu polotovarů a nápravových pružin. Společnost C, s.r.o. („C“) byla založena roku 2012 se sídlem ve stejném areálu Hanáckých železáren a péroven na ulici Dolní jako „A“. „C“ převzala od „A“ výrobu stabilizátorů a dnes vystupuje jako výrobní organizace. Každá firma má vlastní organizační strukturu s útvary jako Kvalita, Výroba nebo Logistika. Vrcholový management firmy „A“ je ovšem také nejvyšším orgánem společnosti ABC a tudíž i „B“ a „C“. Na obrázku 1 je ukázáno fyzické uspořádání všech 3 firem v obou areálech.
19
Obr. 1 Uspořádání firem v rámci společnosti ABC
Mezi zákazníky společnosti ABC patří Audi, Benteler, BMW, Daimler, Fiat, Ford, GM, Honda, PSA, Porsche, Renault-Nissan, Suzuki, Toyota, ThyssenKrupp, Volvo a VW.
2.2
Obaly ve společnosti ABC
Ve společnosti ABC koluje cca 80 typů obalů, z toho 60 je ve vlastnictví zákazníků a je určeno k externímu používání (expedice materiálu) a 20 je ve vlastnictví společnosti ABC, tudíž je určeno primárně k internímu skladování nebo expedici rozpracovaných dílů v koncernu ABC. Dále společnost nakupuje a využívá ke skladování a expedici asi 20 typů kartonových obalů. Tyto nevratné obaly jsou určené k jednocestnému použití z důvodů nedostatku pevných obalů, vysokých nákladů na přepravu pevných obalů ke vzdáleným zákazníkům nebo neexistencí vhodných pevných obalů k manipulaci a přepravě specifických dílů. Dále společnost využívá více typů obalového materiálu, jenž plní hlavně ochrannou funkci dílů uvnitř obalů samotných. Obalový materiál zahrnuje kartónové proložky, víka nebo podlážky, dřevěné výztuhy, igelitové pytle, bublinkové fólie, doufline, ochranné sítě nebo vázací pásky. Obaly lze dělit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny na:
20
kovové (viz Obr. 2), plastové (viz Obr. 3), kartónové a dřevěné.
Obr. 2 Interní obal ABC SF5
Obr. 3 Zákaznický obal VW 114333
Dále lze obaly dělit na:
Vratné - většinou pevné obaly ve vlastnictví zákazníka určené k vícenásobnému použití. Nevratné - většinou jednocestné kartónové obaly a obalový materiál, které jsou po jednom použití určeny k likvidaci. Náklady na tyto obaly jsou dodavatelem zahrnuty do ceny dílů.
Vhodné je také dělení obalů podle poplatků za pronájem na:
placené a neplacené.
U placených obalů je dána na základě kontraktů mezi dodavatelem (společnost ABC) a zákazníkem doba, ve které může dodavatel evidovat obaly na svém kontě bez nutnosti poplatku. Tato doba zahrnuje přepravu prázdných obalů od zákazníka, vykládku obalů v podniku dodavatele, cirkulaci uvnitř podniku dodavatele, naplnění obalů požadovaným materiálem, skladování v podniku dodavatele a nakládku obalů na kamion spediční firmy. Doba osvobozená od poplatků za obaly začíná běžet vystavením nákladního listu v závodě zákazníka. Od chvíle, kdy lhůta osvobození od poplatků uplynula, účtují se za obaly poplatky. Započítávání poplatků za obaly končí v okamžiku odeslání obalů od dodavatele zpět k zákazníkovi, kdy určující je datum nakládky na DL. Jako příklad lze uvést podmínky používání zákaznických obalů od zákazníka z koncernu VW, který používá pro účely koordinace obalů v celém koncernu VW 21
služeb dceřinné společnosti Behältermanagement. Na internetových stránkách www.vwgroupsupply.com lze najít všechny informace BM pro dodavatele, včetně informací o poplatcích za obaly a o dnech osvobozených od placení za používání obalů. Například pro obal patřící koncernu VW s označením VW 111950 je doba bezplatného poskytnutí 7 dnů (viz Tab. 2). Pokud dodavatel překročí tuto dobu a disponuje obalem déle než 7 dnů, začíná za obal platit denní nájem, v tomto případě 0,11 EUR. V tabulce 2 lze nalézt příklady dalších placených obalů:
Tab. 2 Doby poskytnutí a nájmy za obaly Typ obalu
Doba bezplatného poskytnutí obalu Denní nájem za obal v EUR
VW 111950
7 dnů
0,18
Chep V-203
10 dnů
0,32
FLC Suzuki 1210B
10 dnů
0,23
Audi 2105161
7 dnů
0,09
Zdroj: interní dokumenty společnosti ABC
U neplacených obalů si může dodavatel obaly nechat jak dlouho potřebuje bez nutnosti platby poplatku za pronájem, ale je nutno se podílet 50% na opravách obalů. Mezi tyto obaly patří například obaly od zákazníků BMW nebo PSA. Evidence počtu zákaznických (pro interní informaci i vlastních) obalů je prováděna v informačním systému pomocí obalových kont. Tato konta jsou evidována dvojitě, jednou dodavatelem v informačním systému XPPS a jednou zákazníkem na zákaznických portálech. V případě příjmu X prázdných obalů dodavatelem se obalové konto dodavatele povýší o X. V opačném případě, kdy je Y obalů s materiálem expedováno k zákazníkovi, se obalové konto dodavatele poníží o Y. Jednou za měsíc zákazníci zveřejní na svých portálech pohyby obalových kont jednotlivých obalů, představující vstupy obalů k dodavateli a výstupy obalů od dodavatele. Dodavatel má určitou dobu na kontrolu těchto pohybů a případnou reklamaci, tak aby obě strany co nejpřesněji a podle reálného, fyzického stavu evidovaly hodnoty obalových kont.
22
Důležitým prvkem při procesech s obaly je nastavení správných balících předpisů. BP existuje pro každý expedovaný díl a specifikuje typ použitého obalu, plnící množství v jednom balení a počet a typy obalového materiálu použitého při balení. Tímto splňuje ochrannou funkci dílů tak, že eliminuje nadbytečné místo v obalu a zabraňuje poškození dílů při manipulaci a přepravě, čímž také dochází ke snižování logistických nákladů. BP plní také informační funkci pro pracovníky na konci výrobní linky, kdy jako závazný předpis určuje do jakého obalu, v jakém počtu a s jakým obalovým materiálem má být díl zabalen. Tyto informace jsou pracovníkům poskytnuty buď v papírové formě nebo na LCD obrazovkách ve formě interních karet BP (viz Příloha č. 1 a Příloha č. 2). BP je vytvořen na základě návrhu dodavatele nebo zákazníka, následného zkušebního testu u dodavatele, případných návrhů na optimalizaci balení a finálního schválení ze strany zákazníka. Po uveřejnění nového BP je v systému dodavatele i na zákaznickém portále přiřazen k dílu typ obalu s plnícím množstvím a množstvím obalového materiálu. Na základě BP a odvolávek (potřeb dodávek dílů) tedy zákazník zjistí, kolik obalů dodavatel potřebuje ke splnění odvolávek a jestli takový počet obalů dodavatel má k dispozici. Poté může zákazník na základě plánování odvolávek určit kolik prázdných obalů je potřeba poslat dodavateli.
2.3
Informační systém XPPS
Společnost ABC používá původně německý informační systém XPPS, který je dostatečným nástrojem pro evidenci všech aktivit a procesů v podniku. Tento systém je textový, což znamená, že pro orientaci v systému není potřeba kurzoru myši, ale klávesových příkazů ve formě XX_YY (viz Obr. 4). Na obrázku 4 lze vidět úvodní stránku informačního systému XPPS se zvoleným příkazem 05_34, který se používá pro příjem obalů do systému „A“.
23
Obr. 4 Úvodní stránka XPPS se zadaným příkazem 05_34
24
3
Analýza toků obalů ve společnosti ABC
Za efektivní správu toků obalů v celé společnosti je zodpovědné oddělení Obalového hospodářství (OH), podřízené logistickému útvaru firmy „A“. Toto oddělení tvoří 3 THP pracovníci řídící objednávání a správu zákaznických a kartónových obalů, správu interních obalů, správu obalových kont, komunikaci se zákazníky ohledně obalů a balení a tvorbu BP. Tyto činnosti obstarává OH i pro „B“ a „C“. THP pracovníci OH úkolují 3 řidiče vysokozdvižných vozíků (VZV) v areálech „A Dolní“ a „C“ a 1 řidiče v areálech „A Rovná“ a „B“, kteří jsou zodpovědní za vykládku a nakládku prázdných obalů, zaskladnění kartónových obalů a fyzické inventury stavů obalů a obalového materiálu. Toky obalů lze rozdělit podle jejich pole působnosti na toky mezi společností ABC a jejími zákazníky, toky v rámci koncernu ABC a interní toky uvnitř společnosti ABC. I když by zákaznické obaly měly být určeny jen pro externí toky a interní obaly pouze pro mezikoncernové toky, tak opak je pravdou a tyto toky obalů se prolínají.
3.1
Toky obalů mezi společností ABC a jejími zákazníky
Toky obalů od zákazníků do společnosti ABC jsou ve formě prázdných obalů (s výjimkou obalů s reklamovanými díly), zatímco toky obalů ze společnosti ABC k zákazníkům jsou již ve formě obalů naplněných díly. Tyto toky plní hlavní podstatu společnosti, totiž dodávání dílů zákazníkům na základě jejich potřeb ve formě odvolávek. Odvolávky jsou zadávány do informačního systému pracovníky výrobních firem „B“ a „C“ a jsou určeny nejen pro plánování výroby, ale i pro plánování potřeby obalů, do kterých se hotové díly musí balit. Potřeby obalů lze tedy spočítat na základě odvolávek dílů a schválených a vydaných BP. Určení těchto potřeb a zajištění obalů vykonává oddělení OH. Zákazníky lze rozdělit do dvou skupin podle toho jak lze zajistit jejich obaly. U první skupiny, do které patří zákazníci BMW, PSA nebo Daimler, nemusí OH aktivně obaly objednávat, protože tito zákazníci posílají své obaly sami na základě 25
svých odvolávek. Nicméně OH nesmí ignorovat obaly těchto zákazníků, ale pravidelně sledovat potřeby obalů a dodávky prázdných obalů na zákaznických portálech tak, aby nedošlo k tomu, že bude zásoba obalů nutných pro expedici dílů nulová. K tomu ovšem dochází málokdy, protože většina těchto zákazníků poskytuje obaly na neomezeně dlouhou dobu bez nutnosti poplatku za nájem, tudíž je těchto obalů většinou dostatek. Druhá skupina zákazníků, u kterých musí OH aktivně objednávat obaly, zahrnuje VW, Chep, Benteler nebo Volvo. Princip objednávání obalů je u všech těchto zákazníků podobný a uskutečňuje se na zákaznických portálech. Jako příklad jsou uvedeny podmínky objednávání zákaznických obalů koncernu VW, které jsou popsány v „Internetové příručce pro uživatele Behältermanagement“. Pracovníci OH objednávají VW obaly na internetové adrese www.vwgroupsupply.com každý týden do čtvrtka 8:59 hod na týden X+2. Poté už můžou zadávat objednávky jen na týden X+3. Obalů lze objednat více i méně než je navrhované množství, méně v případě, že jsou dostatečné zásoby obalů na skladě. Vzhledem k tomu, že VW zná na základě obalových kont zásobu obalů ve společnosti ABC i potřebu obalů podle vlastních odvolávek, nemusí poslat vyšší požadované množství, pokud nemá obalů nadbytek. Na obrázku 5 lze vidět internetovou stránku, kde se objednávají VW obaly. Kolonka „CT“ značí typ obalu, „CT demand“ potřebu obalů podle odvolávek, „Quantity“ navrhovaný počet obalů ze strany VW k objednání, „Order quantity“ reálný počet objednaných obalů a „Reason for the increased demand“ důvod zvýšené nebo snížené potřeby obalů.
Obr. 5 Objednávání VW obalů na internetové stránce Behältermanagementu
26
V případě, že VW nedodá včas prázdné obaly, tak aby mohlo dojít k expedici požadovaných dílů v těchto obalech, může společnost ABC použít alternativní kartonový obal, jehož náklady musí při dodržení níže uvedených podmínek BM uhradit. Tato situace se ovšem stane zřídka, protože koncern VW má mnoho míst odkud může obaly dopravit a zásoby většiny VW obalů jsou ve společnosti ABC dostačující na pokrytí nejen aktuálních potřeb. Náklady spojené s použitím alternativního balení lze přenést na BM zasláním měsíční faktury a připojením následujících dokladů:
Kopie všech DL, týkajících se obalů na jednorázové použití. Doklady o pořízení použitých obalů na jednorázové použití. Přehled DL ve formátu MS Excel včetně údajů o množství obalů na jednorázové použití, čísel DL a dat.
BM dále sleduje zda-li:
Dodavatel objednal obaly včas a dostatečném množství. Existuje pro příslušný díl platný obalový záznamový list. Neměl dodavatel dle obalového konta v okamžiku dodávky k dispozici dostatek obalů. Nedostal dodavatel z oddělení BM k dispozici kartonáž.
Dalším krokem v toku obalů je už samotná přeprava prázdných obalů od zákazníků, většinou s pomocí spedičních firem, a příjem obalů ve společnosti ABC. Ten obstarávají řidiči VZV v obou areálech společnosti. Po vykládce prázdných obalů a jejich uložení pod přístřeškem u haly 2-3 v areálu „A Dolní“ (viz Obr. 6) nebo venku na volné ploše u haly v areálu „A Rovná“ (viz Obr. 7), zkontrolují typ, počet a stav obalů, potvrdí řidiči spedice DL, a zapříjmují obaly do systému „A“ příkazem 05_34. V tomto okamžiku se povýší obalové konto v systému „A“ o zapříjmované obaly.
27
Obr. 6 Přístřešek u haly 2-3 v areálu „A Dolní“
Obr. 7 Volná plocha u haly v areálu „A Rovná“
Poté dojde k sérii interních procesů s obalem, jako je naplnění obalu, zaskladnění na určitou skladovou pozici a vychystání na expedici (viz podkapitola 3.3). Při expedici jsou řidiči spediční firmy předány a potvrzeny vývozní dokumenty formulář CMR a 2 kopie DL. Před nakládkou a transportem obalů s díly k zákazníkům jsou ze systému tyto obaly odepsány a obalové konto firmy „A“ je poníženo o počet expedovaných obalů. Dalším tokem obalů mezi zákazníky a společností ABC je tok obalů s reklamovanými díly. V případě, že je zákazník nespokojen s kvalitou dodaných dílů a chce je reklamovat, pošle díly zpět do společnosti ABC a to většinou v zákaznickém obalu, ve kterém je přijal. Příjem těchto dílů i s obalem vykonává pracovnice Logistiky do systému „A“ příkazem 17_05 na přechodný sklad. Tento
28
příkaz neovlivňuje obalová konta. Obal lze tedy po příjmu reklamace sice v systému „A“ najít, ale obalové konto není příjmem obalu povýšeno. Po příjmu do systému na přechodný sklad v „A“, zástupce oddělení Kvality zhodnotí, zda-li je reklamace oprávněná nebo ne. Pro neuznanou reklamaci je obal i s díly přeskladněn do exportního skladu v „A“, ze kterého je později expedován. Expedicí se poníží obalové konto o obal, o který se už jednou ponížilo. V případě uznané reklamace převede pracovnice Logistiky obal i s díly na výrobní firmu „B“ nebo „C“, kde se rozhodne, jestli budou díly sešrotovány nebo jinak využity. Obalové konto ovšem zůstane nezměněno o přijatý obal, který fyzicky je ve společnosti ABC. V obou případech zůstane nakonec v závodě fyzicky o 1 obal více než co eviduje obalové konto, jehož hodnota je tudíž vyřešením reklamace znehodnocena.
3.2
Toky obalů v rámci koncernu ABC
Toky obalů mezi společností ABC a ostatními závody koncernu ABC, lze rozdělit na toky obalů s hotovými díly a toky obalů s rozpracovanými díly. V případě toků obalů s hotovými díly jsou tyto díly i s obaly expedovány z firmy „A“, zatímco v případě toků obalů s rozpracovanými díly jsou díly i obaly expedovány z výrobních firem „B“ a „C“. Logicky by tedy mělo jít pouze o pohyb interních obalů ve vlastnictví koncernu ABC. Bohužel se stává, že nedostatečně proškolení zaměstnanci použijí pro skladování či expedici hotových a rozpracovaných dílů zákaznické obaly, které se tímto dostanou do oběhu mezi závody koncernu ABC. Společnost ABC pak platí poplatek za nájem těchto obalů, i když je fyzicky ve svých závodech nemá. Základní funkce zákaznických obalů, totiž použití jen pro naplnění díly a následnou expedici zákazníkům, není naplněna a s obalem je nakládáno jako s interním obalem, ovšem s nutností platit za něj nájem zákazníkům. Pokud se použijí zákaznické obaly s hotovými díly pro expedici do jiných závodů koncernu ABC, není pro tyto závody nezbytnou prioritou poslat obaly co nejrychleji zpět. Společnost ABC tudíž platí nájem za zákaznické obaly, které jsou po mezikoncernovém
využití
například
fyzicky
(Turecko). 29
skladovány
v Mubea
Manisa
V interních procesech prochází díly několika výrobními fázemi, jako jsou lisování, kalení, tryskání, lakování, vulkanizace, montáž a balení. Pokud společnost ABC kapacitně nezvládá některý z procesů, požádá o výpomoc jiný závod koncernu ABC. Například po procesu lisování pošle rozpracované díly do závodu Mubea Weisensee (Německo), kde díly podstoupí proces kalení a poté se vrátí a zbývající
výrobní
procesy
podstoupí
ve
společnosti
ABC.
Tento
oběh
rozpracovaných dílů se nazývá vysunutá výroba, kdy jiný závod koncernu ABC vykoná
na
dílech
patřících
společnosti
ABC
výrobní
mezikroky.
Oběh
rozpracovaných dílů mezi závody koncernu ABC by měl probíhat v interních obalech patřících koncernu ABC a díly by se měly vracet zpět ve stejných obalech, ve kterých byly poslány na vysunutou výrobu. Bohužel i zde dochází k expedici rozpracovaných dílů v zákaznických obalech, které pak často zůstanou v jiných závodech koncernu ABC a nájem za ně platí společnost ABC, místo aby tyto obaly zůstaly pouze v oběhu mezi zákazníky a společností ABC.
3.3
Interní toky obalů ve společnosti ABC
Toky obalů uvnitř společnosti ABC navazují na vnější toky obalů mezi společností ABC a zákazníky a v rámci koncernu ABC. I když se obaly fyzicky pohybují uvnitř společnosti ABC mezi jednotlivými firmami „A“, „B“ a „C“, většina systémových pohybů obalů se děje ve firmě „A“. Fyzické toky zákaznických i interních obalů jsou uvnitř společnosti velmi podobné. Prázdné obaly jsou po cestě od zákazníka nebo jiného závodu koncernu ABC přijaty řidiči VZV v obou areálech jak fyzicky, tak systémově (viz podkapitola 3.1). Prvním interním procesem s obaly je jejich skladování ve složeném stavu na vymezených plochách v „A“ ve sloupcích a řadách. Podle právě vyráběných dílů následuje fyzická přeprava obalů na konec výrobních linek ve firmách „B“ a „C“. Vyrobené díly jsou podle platného BP uloženy do obalů a zaskladněny. V případě hotových dílů určených k expedici zákazníkům nebo jiným závodům koncernu ABC jsou zaskladněny ve skladech „A“ a v případě rozpracovaných dílů na vysunutou výrobu ve skladech „B“ nebo „C“. Z těchto skladů jsou před transportem vyskladněny a umístěny na vývozní plochy v exportních skladech „A“, „B“ nebo
30
„C“. Posledním interním procesem s obaly je nakládka obalů do kamiónu spediční firmy a předání nezbytných vývozních dokumentů řidiči (viz podkapitola 3.1). Pro účely interního skladování rozpracovaných dílů a vadných dílů určených ke šrotaci ve výrobních prostorech firem „B“ a „C“ by měly být používány jen interní obaly ve vlastnictví společnosti
ABC. Bohužel z důvodu nedostatku interních
obalů jsou pracovníci Výroby firem „B“ a „C“ nuceni používat i dostupné zákaznické obaly. V takových případech dochází často k dlouhodobějšímu skladování zákaznických obalů ve skladech výrobních firem, které by místo toho měly být použity na expedici a tudíž se za ně platí zbytečný nájem. Na obrázku 8 lze vidět takový zákaznický obal naplněný rozpracovanými díly.
Obr. 8 Zákaznický obal naplněný rozpracovanými díly
Z důvodu přílišných časových nákladů na přestavbu výrobních linek na jiné projekty dochází k situaci, kdy se vyrábí v dávkách na sklad na několik týdnů dopředu a dochází k „zamrznutí“ obalů s díly na skladech „A“, místo aby byly efektivně využity pro nejbližší expedice jiných dílů. Pro tyto jiné díly je poté opět nedostatek obalů, který musí oddělení OH řešit se zákazníky, na kterých záleží dodání více obalů, i když společnost ABC má podle obalových kont dostatek obalů na pokrytí odvolávek, ale ne na dopředné skladování. Negativním důsledkem pro společnost je tedy nutnost platit nájem za obaly, které by neměly být tak dlouho využívány.
31
Dalším interním procesem je tok prázdných obalů mezi areály „A Rovná“ a „A Dolní“. Většina zákaznických a interních obalů (cca 70% všech obalů) je využívána pro přepravu stabilizátorů i nápravových pružin, tudíž je potřeba v obou areálech společnosti. U těchto obalů může dojít k situaci, kdy dojde jejich zásoba v jednom areálu, případně jsou omylem přijaty ve špatném areálu, a je tedy nutné přepravit obaly do druhého areálu. V tomto případě zajišťuje jejich přepravu řidič kamionu, zaměstnaný ve společnosti ABC jako přepravce materiálu, obalů nebo zboží mezi areály, na pokyn pracovníků OH. Protože jde o přepravu prázdných obalů v systému „A“, není nutné systémově tyto pohyby evidovat.
3.4
Výsledky analýzy
Na základě analýzy všech druhů toků obalů ve společnosti ABC jsou pro tyto druhy identifikována kritická místa. I když potenciálních kritických míst jistě existuje v tocích obalů více, níže jsou vybrána pouze ta nejzávažnější. Řešením těchto problémů je věnována kapitola 4.
3.4.1 Problémy plynoucí z používání zákaznických obalů Používání zákaznických obalů v interních procesech způsobuje společnosti problémy, které se negativně projevují v nákladech společnosti. V případě skladování rozpracovaných dílů a šrotu v zákaznických obalech dochází k nedostatku těchto obalů pro expedici k zákazníkům. Poté má společnost 2 možnosti. Buď jsou tyto plné zákaznické obaly uvolněny přebalením skladovaného materiálu, což klade zvýšené nároky na lidské zdroje v přebalovacích týmech, nebo jsou hotové díly expedovány k zákazníkům v alternativním balení ve formě jednocestných kartonových obalů, jejichž používání platí společnost ABC. Obě varianty zbytečně zvyšují náklady společnosti. Také používání zákaznických obalů pro přepravu dílů v koncernu ABC vede k jejich nedostatku pro expedici k zákazníkům. Největším nákladem je tedy nájem za zákaznické obaly, který se platí za jejich zbytečné interní používání nebo za oběh v koncernu ABC, místo aby tyto obaly co nejrychleji a nejefektivněji obíhaly jen mezi zákazníky a společností ABC. 32
3.4.2 Nepružný systém evidence prázdných obalů Obalové konto každého typu obalu v systému XPPS určuje celkový počet prázdných a naplněných obalů jednoho typu ve společnosti ABC. Když chtějí pracovníci OH znát počet prázdných obalů, musí nejprve ze systému zjistit počet obalů naplněných díly ve všech skladech, a tento počet odečíst od celkové zásoby obalů na obalovém kontě. Tímto postupem lze ovšem zjistit pouze počet prázdných obalů ve všech areálech společnosti ABC, ne fyzické počty v jednotlivých areálech „A Rovná“ a „A Dolní“. Aby tyto počty byly k dispozici pracovníkům OH, musí každé ráno na začátku směny řidiči VZV provést fyzickou inventuru všech prázdných obalů v obou areálech. Tato inventura jim zabere cca 20 minut a pokud není provedena, nemají pracovnící OH informace o počtech prázdných obalů, které jsou postupně snižovány potřebou Výroby balit vyrobené díly. V případě, že dochází k neočekávanému snižování zásob prázdných obalů a pracovníci OH jsou o tom informováni pozdě (například druhý den poté, co nebyla provedena inventura prázdných obalů), je nutné převést potřebný typ obalů z areálu „A Rovná“ do areálu „A Dolní“ nebo naopak.
3.4.3 Nedořešený příjem obalů z reklamací Problém špatného příjmu obalů z reklamací je popsán detailně v podkapitole 3.1. Zákaznické reklamace, které se vrátí do společnosti ABC v zákaznických obalech, nejsou velmi časté, ale i přes to způsobují nesoulad mezi fyzickým stavem obalů ve společnosti a stavem obalových kont. Fyzický počet obalů v areálech společnosti ABC je větší než na obalových kontech. Tento stav svádí k myšlence, že není špatné pokud má společnost ABC ve svých areálech fyzicky více obalů než eviduje na obalových kontech. Nicméně opak je pravdou, protože za tyto systémově „neevidované“ obaly, pokud jsou zákaznické, platí nájem a tudíž se tento nesoulad negativně projeví ve zvýšených nákladech společnosti.
33
4
Návrhy řešení pro odstranění identifikovaných nedostatků
Pro kritická místa v tocích obalů identifikovaná v kapitole 3 lze najít účinná řešení. Na základě praktických zkušeností od odborníků ze společnosti ABC, teoretických znalostí nabytých během studia problematiky obalů a vlastních získaných zkušeností s toky obalů, jsou níže uvedeny následující návrhy řešení.
4.1
Návrhy řešení problémů s používáním zákaznických obalů
Jako řešení těchto problémů navrhuji zavedení striktního zákazu používání zákaznických obalů v interních procesech a pro přepravu v koncernu ABC. Pro tyto procesy se použijí jen interní obaly, čímž se výrazně sníží poplatky za nájmy zákaznických obalů. Pracovníci oddělení Výroby musejí být kvalitně proškoleni o rozdílech mezi zákaznickými a interními obaly, protože dnes často ani neví, že obal je zákaznický a že by neměl být pro interní účely používán. Kvůli velkému množství rozpracovaných dílů, skladovaných ve výrobních prostorech společnosti ABC nebo posílaných do jiných závodů koncernu ABC, dochází k nedostatku interních obalů. To způsobuje, že Výroba často ani nemá jinou možnost než použít dostupné, zákaznické obaly. Aby tedy zákaz používání zákaznických obalů pro interní potřeby mohl být vůbec dodržován, navrhuji dále nákup nových interních obalů. Poté bude možné přebalit materiál ze zbylých zákaznických obalů, používaných v interních procesech, do nových interních obalů a uvolnění zákaznických obalů pro expedici dílů k zákazníkům. Věřím, že finance vložené do nákupu interních obalů se mnohonásobně vrátí společnosti ve formě minimalizovaných nákladů za nájem zákaznických obalů a za používání kartónových obalů.
4.2
Návrh řešení nepružného systému evidence prázdných obalů
Nemožnost zjistit počty prázdných obalů ze systému zvyšuje časové náklady řidičů VZV při fyzických inventurách a také náklady společnosti za zbytečné transporty prázdných obalů mezi areály. Pro eliminaci těchto nákladů navrhuji zavedení evidence prázdných obalů v systému XPPS v nadstavbě na
34
virtuálních kontech I/000 („A Rovná“) a H/300 („A Dolní“). Příjem do těchto virtuálních kont by vykonávali řidiči VZV systémovými příkazy 05_35 a 07_35, ihned po klasickém příjmu obalů do systému příkazem 05_34. V případě nutných převozů prázdných obalů mezi areály by řidiči VZV provedli systémový odečet obalů z virtuálního konta I/000 a příjem do virtuálního konta H/300 nebo naopak. Tento systémový proces by prováděli pouze příkazem 07_35 tak, že by se měnili pouze hodnoty virtuálních kont, ale celkové obalové konto v systému „A“ by zůstalo pořád stejné. Na obrázku 9 je přehled pohybů a zásob obalu VW 111940 a zvýrazněna je jeho celková zásoba. Zvýrazněné hodnoty „Bestand I/000“ a „Bestand H/300“ ukazují hodnoty virtuálních kont. Na příkladu jsou tyto hodnoty nulové, protože nyní se virtuální konta nepoužívají a čekají na využití. Pokud by se konta používala, byly by jejich hodnoty rozděleny například na I/000 = 100 a H/300 = 157, tak aby se jejich součet rovnal celkové zásobě 257 obalů.
Obr. 9 Přehled pohybů a zásob obalu VW 111940 v XPPS
Spolu s tímto systémovým zásahem by interní převoz prázdných obalů zachytili na DL pro interní transport, jehož formu jsem navrhl v Příloze č. 3. Negativní stránkou mého návrhu může ovšem být přílišná časová náročnost na používání dodatečných systémových příkazů a vypisování nových interních DL.
35
4.3
Návrh řešení příjmu obalů z reklamací
Vyřešení tohoto problému je jednoduché a spočívá v nastavení informačního toku mezi pracovnicí Logistiky, která přijímá reklamované díly a obaly (viz podkapitola 3.1) do systému, a pracovníky oddělení OH. Protože příjem reklamovaných dílů systémovým příkazem 17_05 neovlivňuje obalová konta, je nutné přijmout tyto obaly do systému jinak. Navrhuji proto zavést příjem obalů z reklamací příkazem 05_34, tak jak se dělá klasický příjem prázdných obalů. Tímto příkazem dojde k umělému navýšení obalového konta tak, aby zahrnoval i přijaté obaly při reklamaci a odpovídal reálným, fyzickým stavům obalů ve společnosti ABC. Tento příjem by dělali pracovníci OH, kteří by na obaly s reklamovanými díly určenými k příjmu do systému byli upozorněni emailovou komunikací s pracovnicí Logistiky. Emailová komunikace by probíhala v předpřipravených šablonách, kde by byli informace o počtu a typu obalů přijatých při reklamaci a určení zákazníka, který reklamaci podal.
36
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit a analyzovat kritická místa v tocích obalů ve společnosti ABC. Pro tato kritická místa jsem uvedl návrhy optimalizačních řešení, které by mohly být zavedeny do postupů společnosti. Implementace mnou navrhovaných řešení pro ekonomické úspory společnosti jsou jistě proveditelné, nicméně záleží na rozhodnutí vedení společnosti, zda-li poskytne lidské zdroje pro zavedení navrhovaných změn. Nyní není oddělení Obalového hospodářství kapacitně vybavené tak, aby tyto změny mohly být zavedeny, i když zavedení změn není časově dlouhodobý proces a mohlo by být náplní práce pro jednoho člověka na dobu kratší než jeden měsíc. Věřím, že společnost využije mé návrhy a budou implementovány ku jejímu prospěchu. Při zpracování práce jsem vycházel ze skutečných interních údajů společnosti ABC, kde jsem vykonával roční praktikantský pobyt jako referent v útvaru Logistiky v oddělení Obalového hospodářství. Veškerá data, údaje a čísla uvedená v práci odpovídají skutečnosti. Kromě navrhovaných řešení by bylo také vhodné realizovat důkladné a pravidelné školení zaměstnanců, neboť lidský faktor je důležitou součástí navrhovaných změn, bez jehož správné součinnosti nemůžou návrhy fungovat. Konkrétně by šlo o školení řidičů VZV o způsobech příjmu obalů do systému novými příkazy, pracovníků Logistiky a Obalového hospodářství o novém příjmu obalů při reklamaci a komunikaci mezi nimi a hlavně důsledné a kvalitní proškolení všech zaměstnanců společnosti o zákazech používání zákaznických obalů v interních procesech. Dále bych navrhoval vydání interního katalogu se všemi typy zákaznických a interních obalů a distribuci tohoto katalogu mezi všechny zaměstnance společnosti tak, aby v budoucnu nemohlo dojít k záměně obalů z důvodu neznalosti jejich typů.
37
Seznam literatury Internetová příručka pro uživatele Behältermanagement. www.vwgroupsupply.com Wolfsburg, 20.06.2012 Mubea: Struktura společnosti, Zákazníci, Fakta a čísla, Lokality [online]. 2014. [cit. 25.10.2014]. Dostupné z URL:< http://www.mubea.com/cz/home/> Mubea Prostějov: Historie, Čísla a fakta, Naše produkty [online]. 2014. [cit. 25.10.2014]. Dostupné z URL:
LAMBERT, D., ELLRAM, L., STOCK, J., Logistika. Řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží, příkladové studie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1. PERNICA, P., Logistika – Aktivní prvky. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994, ISBN 80-7079-808-4. PERNICA, P., Logistika pro 21. století 2.díl. 1. vyd. Praha: Radix spol. s.r.o., 2005. 1095 s. ISBN 80-86031-59-4. SIXTA, J., MAČÁT, V., Logistika teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. ISBN 80-251-0573-3.
38
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Uspořádání firem v rámci společnosti ABC ............................................... 20 Obr. 2 Interní obal ABC SF5…………………………………………………………...21 Obr. 3 Zákaznický obal VW 114333 ..................................................................... 21 Obr. 4 Úvodní stránka XPPS se zadaným příkazem 05_34 ................................. 24 Obr. 5 Objednávání VW obalů na internetové stránce Behältermanagementu .... 26 Obr. 6 Přístřešek u haly 2-3 v areálu „A Dolní“ ..................................................... 28 Obr. 7 Volná plocha u haly v areálu „A Rovná“ .................................................... 28 Obr. 8 Zákaznický obal naplněný rozpracovanými díly ........................................ 31 Obr. 9 Přehled pohybů a zásob obalu VW 111940 v XPPS ................................. 35
Seznam tabulek Tab. 1 Manipulační prostředky a zařízení ............................................................ 16 Tab. 2 Doby poskytnutí a nájmy za obaly ............................................................. 22
39
Seznam příloh Příloha č. 1 Interní karta pro balící předpis „C“ ..................................................... 41 Příloha č. 2 Interní karta pro balící předpis „B“ ..................................................... 42 Příloha č. 3 Návrh DL pro interní transport ........................................................... 43
40
Příloha č. 1 Interní karta pro balící předpis „C“
41
Příloha č. 2 Interní karta pro balící předpis „B“
42
Příloha č. 3 Návrh DL pro interní transport
Dodací list pro interní transport Číslo DL:
________
Odesílatel:
A Dolní / A Rovná *
Příjemce:
A Dolní / A Rovná *
Nakládací prostředek
Odeslal: Čas: Podpis & razítko:
Přijal: Čas: Podpis & razítko: * nehodící se škrtněte
43
Množství
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Lukáš Dočkal
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Analýza řízení toků obalů ve společnosti ABC
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. David Staš, Ph.D.
KATEDRA
KLRK logistiky
-
Katedra a
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
řízení
kvality
POČET STRAN
43
POČET OBRÁZKŮ
9
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
3
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu toků obalů a jejich řízení ve společnosti ABC. V teoretické části jsou popsány aktivní a pasivní prvky logistických systémů, jejich rozdělení a jejich souvislosti. V praktické části je představen koncern ABC, a její česká pobočka společnost ABC. Poté jsou analyzovány toky obalů ve společnosti a jsou uvedena kritická místa těchto toků. Pro tato kritická místa jsou navržena optimalizační řešení.
KLÍČOVÁ SLOVA
Aktivní a pasivní prvky logistických systémů, obal, balící předpis, analýza toků obalů, zákaznický obal.
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ano
ANNOTATION
AUTHOR
Lukáš Dočkal
FIELD
6208R087 Business Management and Sales Analysis of management of packaging flow in the company ABC
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. David Staš, Ph.D.
DEPARTMENT
KLRK - Department of
Logistics
YEAR
2014
and
Quality Management
NUMBER OF PAGES
43
NUMBER OF PICTURES
9
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
3
SUMMARY
Bachelor thesis focuses on the analysis of packaging flow and their management in ABC. The theoretical part describes the active
and
passive
elements
of
logistics
systems,
their
classification and their relationships. In the practical part, there is presented ABC company itself and its Czech subsidiary ABC. Then there is given the analysis of packaging flows in the company and critical points in these flows. For these critical points there are suggested optimization solutions.
KEY WORDS
Active and passive elements of logistics systems,
packaging,
packing regulation, analysis of packaging flow, customer
packaging. THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: Yes
