VLIV ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ NA OBSAH ANTIOXIDAČNÍCH LÁTEK ANETHUM GRAVEOLENS L. Vábková Jindřiška, Neugebauerová Jarmila Ústav zelinářství a květinářství, Zahradnická fakulta Lednice, MZLU v Brně, Valtická 337, 691 44 Lednice
ABSTRAKT Porovnáním výsledků obsahu bioaktivních látek v kopru v čerstvém stavu vypěstovaném ve skleníku ZF MZLU v Lednici jako hrnková kultura a v polních podmínkách byly zjištěny průkazné rozdíly v obsahu kyseliny askorbové, celkovém obsahu flavonoidů a polyfenolů. Kopr vypěstovaný v polních podmínkách obsahoval vyšší množství kyseliny askorbové (715 mg.kg-1), než kopr pocházející z hrnkových kultur, v porovnání s hrnkovou kulturou 1 množství téměř dvojnásobné (369 mg.kg-1). Obdobné výsledky byly získány i v případě celkového obsahu flavonoidů a polyfenolů. Nejvyšší obsah celkových flavonoidů byl u kopru z polní kultury (276 mg CE.100g-1), průkazně nižší u hrnkové kultury 1 (190 mg CE.100g-1) a vysoce průkazně nižší u hrnkové kultury 2 (137 mg CE.100g-1). V kopru vypěstovaném v polní kultuře bylo naměřeno také statisticky vysoce průkazně vyšší množství celkových polyfenolů (0,540 g GAE.100g-1) než v kopru z hrnkové kultury 1 (0,307 g GAE.100g-1) a 2 (0,330 g GAE.100g-1).
Klíčová slova: kopr, Anethum graveolens, kyselina askorbová, celkový obsah flavonoidů, celkový obsah polyfenolů,
ÚVOD Kopr vonný (Anethum graveolens) je stále velmi oblíbenou kořeninovou rostlinou používanou hojně v čerstvém stavu v české i světové kuchyni. Kořeninové rostliny se vyznačují vysokým obsahem bioaktivních látek prospěšných lidskému zdraví. K těmto látkám řadíme i řadu antioxidantů (polyfenoly, flavonoidy, kyselinu askorbovou, vitamin E, karotenoidy atd.). V kopru jsou podle Shan at al. (2005) zastoupeny fenolické kyseliny (protokatechinová kyselina), flavonoidy (katechin), silice a v čerstvé hmotě i kyselina askorbová. Obsahem kyseliny askorbové a polyfenolů v kopru v závislosti na výšce rostliny se zabývala Lisiewska at al. (2006). Obsah vitaminu C a polyfenolů se při analýze celé rostliny s jejich výškou snižoval. Obsah vitaminu C se pohyboval v intervalu od 55 do 116 mg.100 g-1 a polyfenolů od 107 do 129 mg CE.100g-1. Kopec (1998) uvádí průměrný obsah
kyseliny askorbové u zeleniny 209 mg.kg-1. V případě kořeninových rostlin je jeho obsah v čerstvé hmotě na obdobné hladině (bazalka - 180 mg.kg-1) nebo i několikanásobně vyšší (kopr – 850 mg.kg-1, tymián – 1600 mg.kg-1) (USDA, 2007). Podle Kalače (2003) je syntéza flavonoidů v rostlinách podmíněna dostatečnou intenzitou slunečního záření. Proto je ve skleníkové zelenině jejich obsah nižší než ve stejných druzích pěstovaných v polních podmínkách. Opara a Rockway (2006) uvádějí, že existuje také mnoho faktorů, které ovlivňují obsah polyfenolických látek v rostlině.
MATERIÁL A METODY Rostlinný materiál Rostliny pro analýzu byly vypěstovány ve skleníku Zahradnické fakulty v Lednici MZLU v Brně. Vysety byly dvě hrnkové kultury a to v termínech 10. 2. 2009 a 23. 4. 2009. Výsev byl proveden do 9 cm hrnků za použití zahradnického substrát Agro CS. Sklizeň hrnkové kultury 1 proběhla po 10 týdnech kultivace (21. 4. 2009) a sklizeň hrnkové kultury 2 po 7 týdnech (9. 6. 2009). V případě polní kultury bylo osivo vyseto na upravený povrch 23. 4. 2009. A nať kopru byla sklizena 30. 6. 2009. Rozbory byly provedeny v čerstvé hmotě v den sklizně. Stanovení obsahu kyseliny askorbové Stanovení
kyseliny
askorbové
bylo
provedeno
pomocí
vysokoúčinné
kapalinové
chromatografie (HPLC). Pro stanovení kyseliny askorbové byl použit kapalinový chromatograf firmy ECOM Praha. Pro stanovení kyseliny askorbové byla použita tato metoda při použití režimu s obrácenými fázemi (RP) s detekcí v ultrafialové (UV) oblasti spektra. Elektroneutrální kyselina askorbová je v kyselém prostředí pomocí vodíkových můstků a jiných slabých interakcí zadržována na koloně obsahující protonizované skupiny NH3+. Kvalitativní určení je provedeno z retenčních dat, kvantitativní stanovení z ploch píků vzorku a standardu. Extrakce 5 g rostlinného materiálu bylo extrahováno za použití 75% metanolu za občasného promíchávání po dobu 24 hodin. Následně byl extrakt zfiltrován a zamražen do doby samotného stanovení. (Shan at al., 2005) Stanovení obsahu celkových flavonoidů Stanovení obsahu celkových flavonoidů bylo provedeno spektrofotometrickou metodou za použití chloridu hlinitého a dusitanu sodného (Zloch et al., 2004). Absorbance byla měřena
při 510 nm. Jako standard byl použit katechin. Výsledky jsou tedy vyjádřeny v mg ekvivalentu katechynu (CE). Stanovení obsahu celkových polyfenolů Obsah celkových polyfenolů byl stanoven za pomoci Folin-Ciocalteuova činidla spektrofotometricky. Absorbance byla měřena po 90 minutách od začátku reakce při vlnové délce 765 nm. Jako standard byla použita kyselina galová. Výsledky jsou vyjádřeny jako g ekvivalentu kyseliny galové (GAE). (You at al., 2007) Statistické vyhodnocení Pro statistické vyhodnocení výsledků byl použit počítačový program Statistica Cz v. 8 (Stat Soft). Vypočítány byly základní statistické parametry, dále byl aplikován test homogenity, analýza rozptylu a Tukeyův HSD test.
VÝSLEDKY A DISKUZE Obsah kyseliny askorbové Nejvyšší obsah kyseliny askorbové (Graf 1) v čerstvé nati byl naměřen v
kopru
vypěstovaném v polních podmínkách (715 mg.kg-1). Tato hodnota je statisticky průkazně vyšší než hodnota naměřená u hrnkové kultury 2 (467 mg.kg-1) a statisticky vysoce průkazně vyšší než u hrnkové kultury 1 (369 mg.kg-1). Obsah kyseliny askorbové je ve všech případech nižší než hodnota, kterou udává USDA databáze (2007) – 850 mg.kg-1, ale odpovídá intervalu, který byl naměřen Hegrovou (2006) – 228-937 mg.kg-1. Celkový obsah flavonoidů Obdobně jako v případě obsahu kyseliny askorbové byly i v celkovém obsahu flavonoidů zjištěny průkazné rozdíly mezi polní kulturou a kulturami hrnkovými (Graf 2). V nati z polní kultury byl zjištěn vysoce průkazně vyšší obsah celkových flavonoidů (276 mg CE.100g-1) než u hrnkové kultury 2 (137 mg CE.100g-1) a průkazně vyšší než u hrnkové kultury 1 (190 mg CE.100g-1). Potvrzuje se tak, že v závislosti na vyšší intenzitě světla v polních podmínkách se v rostlinách syntetizuje větší množství flavonoidů než ve skleníkové produkci (Kalač, 2003). V porovnání s dalšími druhy kořeninových rostlin vypěstovanými v hrnkové kultuře obsahuje kopr
mírně nižší obsah celkových flavonoidů než uvádí Vábková,
Neugebauerová (2009) u bazalky (164,2 – 251,0 g GAE.100g-1), saturejky (200,0 g GAE.100g-1), majoránky (246,6 g GAE.100g-1) a tymiánu (291,2 g GAE.100g-1).
Graf 1 Obsah vitaminu C
Graf 2 Obsah celkových flavonoidů
Celkový obsah polyfenolů Celkový obsah polyfenolů byl ve všech případech (Graf 3) vyšší než hodnota, kterou v čerstvém kopru naměřili Číž et al. (2010) - 150,4 mg GAE.100g-1. V kopru vypěstovaném v polní kultuře bylo naměřeno statisticky vysoce průkazně vyšší množství celkových polyfenolů (0,540 g GAE.100g-1) než v kopru z hrnkové kultury 1 (0,307 g GAE.100g-1) a 2 (0,330 g GAE.100g-1). V porovnání s dalšími kořeninovými rostlinami vypěstovanými v hrnkové kultuře (Vábková; Neugebauerová, 2009) obsahuje kopr z hrnkové kultury obdobné množství polyfenolů jako bazalka (0,250 – 0,363 g GAE.100g-1) a saturejka (0,360 g GAE.100g-1), ale nižší než majoránka (0,577 g GAE.100g-1) a tymián (0,530 g GAE.100g-1).
Graf 3 Obsah celkových polyfenolů
ZÁVĚR Kopr je v čerstvém stavu zdrojem řady bioaktivních látek. Jejich množství v rostlině je však ovlivňováno řadou vnějších faktorů. Z výsledků vyplývá, že vyšší obsah námi zkoumaných látek je v nati kopru z polní kultury než z kultury hrnkové, pěstované ve skleníku.
POUŽITÁ LITERATURA ČÍŽ, M.; ČÍŽOVÁ, H.; DENEV,P.; KRATCHANOVA, M., SLAVOV, A.; LOJEK, A.: 2010. Different methods for control and comparison of the antioxidant properties of vegetables Food Control. 21/2010, p. 518–523. Elsevier Science Ltd., Krakov, ISSN 0956-7135 (in print). HEGROVÁ, M.: 2006. Hydroponické pěstování vybraného sortimentu léčivých a kořeninových rostlin. Diplomová práce ZF, Lednice. KALAČ, P.: 2003. Funkční potraviny – kroky ke zdraví. DONA, České Budějovice. ISBN 807322-029-6. KOPEC, K.: 1998. Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. Ústav zem. a potrav. informací, Praha. ISBN 80-86153-64-9. LISIEWSKA, Z.; KMIECIK, W; KORUS, A.: 2006. Content of vitamin C, carotenoids, chlorophylls and polyphenols in green parts of dill (Anethum graveolens L.) depending on plant height - Journal of Food Composition and Analysis. 19/2006, p. 134–140. Elsevier Science Ltd., Krakov, ISSN 0889-1575. OPARA E. C.; ROCKWAY S. W.: 2006. Antioxidants and Micronutrients - Disease-a-Month 52/2006, p. 151 – 163 Mosby Inc., ISSN 0011-5029. SHAN, B.; YIZHONG, Z. C.; MEI, S.; CORKE, H.: 2005. Antioxidant Capacity of 26 spice extracts and characterization of their phenolic constituents - J. Agric. Food Chem. 53/2005, pp. 7749 – 7759. ACS Publications, Washington, ISSN 1520-5118. USDA: 2007. National Nutrient Database for Standard Reference, Release 20, dostupné z: http://www.ars.usda.gov/, (4. 3. 2008). VÁBKOVÁ, J.; NEUGEBAUEROVÁ, J. Nutritional parameters of selected culinary herbs (Lamiaceae). Smotra naučnih radova. 2009. sv. 6, č. 1, s. 101-106. ISSN 1450-7323. YOO, K. M.; LEE C. H.; LEE H.; MOON B.; LEE C. Y. Relative antioxidant and cytoprotective activities of common herbs, Food Chemistry 106 (2008), p. 929–936. Elsevier, Krakow, ISSN 0308-8146 ZLOCH, Z.; ČELAKOVSKÝ, J; AUJEZDSKÁ, A.: Stanovení obsahu polyfenolů a celkové antioxidační kapacity v potravinách rostlinného původu. Závěrečná zpráva o plnění výzkumného projektu podpořeného finančně Nadačním fondem Institutu Danone, Plzeň, 2004. PODĚKOVÁNÍ Tato práce byla finančně podpořena grantem IGA č. 2/2009/591
