OBSAH: * úvaha * schůzka ODV * Stezka písmáků 2003 * čtení na pokračování * informace a knihovnička * Betlémské světlo 2003 * příloha: LK protestant _______________________________________________________________________________________________________________________________
O moci slova Činí-li něco člověka tím, čím je, pak je to také jeho slovo. Slovo se kuje uvnitř, na neviditelné kovadlině našeho srdce, v plameni myšlenek a vzpomínek. Vyvolává je pohled na věci a lidi, formuje je zážitek příjemného nebo nepříjemného. Bolest a radost je ladí do zvláštní, osobité tóniny. Nic se z nás neztrácí. Tam někde v podvědomí se všechno usazuje a v atmosféře ticha začíná mnohdy tajemná krystalizace. Ale hněv, nenávist a zloba proměňují slovo v jedovaté šípy, které dovedou zraňovat i usmrcovat. Lidské slovo, tak, jak se rodí uvnitř, vychází-li z našich úst, nepotuluje se vzduchem jako babí léto nadná šené větrem. Lidské slovo dopadá do srdcí jiných jako zrno do půdy, takové, jaké je, se vším, co je zrodilo. A jako takové má moc a sílu, aby vy volalo v jiné duši svou podobu. Slovo má svou melodii a v duších spří zněných pak zaznívá krásná harmonie. Slovo vydává svědectví o nás, o našich vlastnostech, a třeba i o okamžité situaci v neviditelné krajině naší duše. Slovo ukázněné dovede vnášet řád i do našich mezilidských vztahů. Jak úžasné jsou chvíle upřímného sdílení a naslouchání, jaký mnohdy výraz pravého přátelství! Máme-li tedy takovou zbraň, jakou je slovo, mělo by při jeho zro zení být přítomno co nejvíce dobra a pravdy, aby neponižovalo, ale osvobozovalo a proměňovalo. A hlavně, aby se často vtělovalo do skutků upřímné a nezištné štědrosti a milosrdné lásky. P. Josef Veselý (převzato z magazínu Radia Proglas)
VLNĚNÍ 2003 _____________________________________________________________________________________ Poznámka: Radio Proglas pravidelně vysílá reportáže z 2. kola soutěže Stezka písmáků
1
_______________________________________________________________________________________________________________________________
ODV v říjnu projednal: -
-
informaci o činnosti komisí pro OČK MZS+H přijal úpravu metodiky Liliového kříže v pro testantské versi – je přílohou tohoto čísla pro 2. kolo Stezky písmáků v Praze (v sobotu dne 15. 11. ve farním sboru CČSH v Praze) vzal na vědomí, že je povede ses. Bouzková
-
vyslechl informaci o pravidlech vyznamenání sv. Václava v Junáku rozhodl, že poskytne součinnost při or ganizování semináře ICCS v Praze v říjnu 2003 přijal nabídku duchovní obnovy, kterou projednal br. M. Bárta v Břevnovském kláš teře (viz informace v textu tohoto čísla)
_______________________________________________________________________________________________________________________________
4. ročník Stezky písmáků 1. kolo této naší celostátní soutěži ve znalosti Bible, skončilo s účastí 315 dětí a 3 osob, soutěžících „mimo pořadí“. Soutěžili v celkem 15 týmech v nejnižší kategorii (počet členů 2-4) dále ve 32 týmech střední kategorie (počet členů rovněž 2-4) a rovněž v kategorii nejstarší (jako jednotlivci nebo v týmech o 2 členech).
Do druhého kola, konaného v Praze dne 15. 11. 2003, se kvalifikovalo přes 150 dětí! Soutěžící 2. kola budou opět řešit otázky z biblických knih
4 evangelia, kniha Rút, Kazatel a Skutky podle ekumenického překladu Bible. Ani ve 2. kole není při samotné soutěži dovoleno používat Bibli nebo jiné pomůcky. Počet otázek celkem: v 1. kategorii 25, ve 2. kategorii 35 a ve 3. kategorii 50. Doba řešení otázek maximálně: v 1. ka tegorii 40 min, ve 2. kategorii 60 min a ve 3. ka tegorii 90 min. Limit pro postup do 2. kola - 70% správných odpovědí v 1. kole – platí ve všech kategoriích. Dohlížející dospělí v průběhu měsíců června až srpna odesílají předběžné přihlášky
soutěžících, na jejichž základě obdrží v září sou těžní archy pro 1. kolo. Pro postupující (vyhodnocené porotou soutěže v Praze), obdrží dohlížející samostatné pokyny pro 2. kolo během října. Komunikace probíhá jednak poštou na adresu: Vladislav Jech, redakce Na dobré stopě, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, anebo elektro nicky na adresu:
[email protected]; tel. 281 865 223 nebo mobil 737 537 534.
Počet organizátorů v místech konání 1. kola byl 43 osob, v Praze pracovalo 5 osob z Junáka a Klubu Pathfinder. Pro dospělé (vč. rodičů), kteří přijedou jako doprovod s dětmi na 2. kolo, proběhne souběžně se soutěží beseda věnovaná tvorbě otázek, průběhu 1. kola soutěže a námětům organizátorů i „dohlížejících“. _____________________________________________________________________________________ 2
ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ Připravuje Darina Bártová Liturgický rok II
Dušičky Stále ještě se nacházíme v oné minule zmiňované „době během roku“. A protože (neoprávněně jak již víme) byla považována za nudnou, bylo třeba ji vyšperkovat nějakými svátky. A tak se slaví v církvích pravoslavného a katolického typu svátky světců a protestantský prostor si často neví rady, jak se k dané tématice stavět. Sláva přece patří pouze Bohu samému. Navíc způsob oslavy některých světců a svědků víry se časem zvrhl v politickou manifestaci. A to nikoli pouze na straně římskokatolické. Jak tedy naložit s tímto poněkud choulostivým dědictvím? Lze šmahem škrtat vše? Včetně onoho poněkud záhadného svátku zvaného lidově „Dušičky“ k němuž se nám v posledních letech tlačí z Ameriky rozverný a trochu duchařský Halloween? Zkusme se nad nastíněným tématem zamyslet trochu hlouběji. Především se nám v běhu věků posunul kávat i nevybíravým způsobem (válečná kořist je termín „svatý“. Např. apoštol Pavel tak poměrně u něj často označením pro „nákup za pět prstů“). běžně označuje věřící, kterým píše. A rozumí tím Ale od Karla to byl vlastně státnický čin, to, že jsou křesťany. Až o hodně později začali kterým zajišťoval své milované Čechy – ve být tímto slovem označováni lidé výjimeční. středověku se totiž věřilo, že až přijde Kristus Jeho zatížení cítila i stará jednota bratrská, která podruhé, zjeví se tam, kde budou shromážděni pak pro věřící, kteří berou svou cestu s Bohem jeho svatí. A ti přece musejí vstát tam, kde jsou vážně, používá místo pojmu svatý termín „k jejich ostatky. A tak se snažil, aby to byl Karl dokonalosti se nesoucí“. štějn. Raná církev vzdávala úctu těm, kdo Protestantský prostor si klade otázku v pronásledování položili své životy za víru. Na ohledně modlitby ke svatým. Je nutno říci, že zývala je řecky „martyroi“. Martyros znamená pokud se na věc podíváme objektivně, ani katolí původně svědek, ale s postupujícím pronásle ci se ke svatým nemodlí (i když to většinou netu dováním církve se pojem posunul a nabyl význa ší). Dovolávají se pouze jejich přímluvy. Tato mu mučedník. Tito lidé koncepce je dána určitým po byli ve zvláštní úctě. hledem na čas. Jednoduše ře Prvním známým mu čeno, předpokládá se, že ze čedníkem církve doby po snulí jsou již mimo náš čas a apoštolské byl biskup jsou v Božím nyní, i když Polykarpos ze Smyrny (+ v našem čase ještě nenastal cca 155). Je poučné přečíst konec věků. Ale filozofické si svědectví o jeho smrti spekulace o čase nemusí být (Martyrium Polycarpi). předmětem osobní víry, proto Den smrti mučedníka byl nemusí být důvodem rozdě pojat jako den narození lení. pro nebeskou slávu. Poz V průběhu věků se ději se pak dostal do kalen kalendář zaplnil jmény světců dáře a byl v příslušný den jak úctyhodných, tak připomínán. Protože byli bizarních. A dokonce také křesťané v Římě pronásledováním zahnáni do nikdy neexistujících. Nu a protože by nebylo katakomb, vyvinul se zvyk slavit Památku Veče zdvořilé na někoho zapomenout, připadl na 1. ře Páně na hrobech křesťanských mučedníků. listopad svátek všech svatých. Datum bude mít V pokonstantinovské době se stala církev státním opravdu něco společného s našimi keltskými ko útvarem a tak také nutně ubylo hrobů řeny – Keltové věřili, že noc z 30.10. na 1.11. křesťanských mučedníků. A někde zde začíná (čili Samhain) je nocí, v níž se prolíná svět pro naše chápání poněkud nechutný boj o živých a mrtvých. Tam někde jsou také kořeny ostatky, plynoucí z filozofie: když nemůžeme oněch halloweenových zvyků. mít hrob svědka víry, tak alespoň kousíček… Církev tento svátek tak trochu pokřtila. A Honu na ostatky se účastnily i tak vynikající na další den položila další svátek: Vzpomínku na osobnosti jako císař Karel IV. Dokázal je zís všechny věrné zemřelé čili Dušičky. Je to starý 3
svátek, je doložen od r. 998, kdy se o jeho zave dení zasadil Odilo z Cluny. Máme jej fixován jako dobu, kdy je slušné zajít na hřbitov. Tyto dva svátky pro nás mohou být výzvou k zasta vení a zamyšlení. A k vděčnosti. Je možné si při pomenout ty, kdo nějakým způsobem významně utvářeli náš život, kdo nás směrovali, kdo nám předávali svou moudrost. Je možné přemýšlet i o tom, jak by se měl utvářet můj vlastní život, aby byl vzorem pro druhé. Aby jim ukazoval odlesk Boží slávy, nikoli svou vlastní slávu… Je možno přemýšlet i nad jménem, které nosím. Po kom je mám? Co vyjadřuje? K čemu mě vybízí? Někde tady je založen vyvážený a zdravý vztah ke svědkům víry. Mohu se od nich učit, mohou mě inspirovat. Mohu se nechat oslovit uměleckým ztvárněním jejich osudů – ať vý tvarným či literárním nebo hudebním. Musím však rozlišovat mezi historickou skutečností,
hagiografií, lidovou tvořivostí, která často ne respektuje pravdu, a ideologickým zneužitím, které se o pravdu nestará vůbec. Vzpomeňme si např. jak bylo těm z nás, kteří pamatují, jak mi nulý režim husitské hnutí prezentoval jako před chůdce komunismu. Je někdy asi bolestné, když padají zaběhaná schémata. Stojí to však za to. Jak opřít toto naše přemýšlení o Písmo? Podíváme-li se do Starého zákona, najdeme tam několikrát důraz na důležitost dějinné kontinuity. Je důležité vyprávět o Božích činech. „Až se tě tvůj syn bude ptát, tak mu řekneš…“, je vloženo do úst samého Boha. Najdeme to například v 6. kap. Deuteronomia. Podobně mluví také některé žalmy (96, 99, 100), Žalm 116 mluví o tom, jak být svědkem Božích činů. Je možné se také za mýšlet nad oblíbenou biblickou postavou a pře mýšlet o tom, čím mě inspiruje, jaké vlastnosti na ní obdivuji, v čem se jí chci podobat.
K N I H O V N I Č KA Zase jednou jsem navštívila knihkupectví Portál a koupila knížky, které by se vám mohly hodit při práci v oddíle. Jsou to Příběhy z pouští a zahrad – autoři Moždeh Bajátová a Mohammad Alí Džamnijá, podtitul této knížky je Moudrost a příběhy ze života nejznámějších súfijských mistrů. Knížka stojí 187,-Kč. Súfismus je starou mystickou tradicí islámu, která představuje méně známou tvář tohoto náboženství, vy značuje se duchovní hloubkou, otevřeností, tolerancí, jak se praví na deskách této knížky. Jsou v ní příběhy o Lajle a Madžnúnovi – paralela k Romeovi a Julii, o Chosrauovi a Širín, příběh o Jusufovi a Zulejše, což je koránská verse příběhu o Josefovi v Egyptě. Jedním ze súfijských mistrů je Ha kim Nízámí, největší perský epický básník. Na ukázku bych uvedla kratičké příběhy o Abú Sa´ídovi. Lázně V době Abú Sa´ída lidé obvykle používali veřejné lázně, které se velmi podobaly lázním dodnes běžným v Japonsku. Jednou šejchův přítel a zároveň žák Abú Muhammad přišel na návštěvu do chánqáh. U vchodu mu řekli, že šejch je ve veřejných lázních. Hned se otočil a šel ho tam vyhledat. Když ho našel, šejch se zeptal: „Není to tady příjemné?“ „Ovšemže ano.“ „Proč si to myslíš?“ „Protože jsi poctil toto místo svou přítomností!“ „Obávám se, že to nebude ten pravý důvod.“ „Vyznamenáš mě tím, že mi ho prozradíš?“ „Toto místo je příjemné proto, že tu nepotřebuješ nic než džbán na polévání a ručník na osu šení, a ještě ty věci ani nepatří tobě, ale lázeňskému.“ 4
Nesnaž se být vypravěčem Chwádža Abdul-Karím, jeden z šejchových oblíbených sluhů, povídal: „Kdysi mě derviš žádal, abych sepsal nějaké příběhy o šejchových zázračných schopnostech. Vzápětí nato jsem dostal vzkaz, že šejch chce se mnou mluvit. Hned jak jsem vstoupil do šejchovy místnosti, Abú Sa´íd se mě ptal, co hodlám dělat. Tak jsem to řekl. On mi pak radil, abych se nesnažil být vypravěčem, ale abych se snažil žít tak, že jiní budou vyprávět příběhy o mně.“ Abú Sa´íd věděl, co jeho učedník chystal, a nechtěl se stát slavným díky jeho „schopnostem“. Navíc hned využil příležitosti i k dalšímu poučení. Zázračná moc Jednou Abú Sa´ídovi vyprávěli o jistém člověku, který dokázal chodit po vodě. Odpověděl na to: “Na tom nic není, žába nebo komár to taky umí.“ Pak mu vyprávěli, že jiný muž dokázal létat. Jeho odpověď zněla: „Na tom rovněž nic není, moucha nebo havran taky umí létat.“ Nakonec mu vyprávěli o komsi, kdo se dokázal mžikem přemístit z jednoho města do druhého. Od větil: „Satan se dokáže, než se nadechneš, přemístit z východu na západ. Tyhle schopnosti nemají valné hodnoty. Pravá podstata člověka spočívá v tom, že je spjat s lidskou společností, ale ani na okamžik nezapomíná myslet na Boha.“ Cesta k Bohu Kdysi se nějaký muž ptal šejcha, kudy vede cesta k poznání Boha. „Cest k Bohu je tolik, kolik bytos tí bylo stvořeno. Avšak nejkratší a nejsnadnější spočívá v tom, že sloužím druhým, nepůsobím jim potíže a snažím se, aby byli šťastní.“ Druhou knížkou je Živá voda pro duši, autor je vám jistě dobře známý, je to Bruno Ferrero. I tuto knížku vydal Portál za pouhých 99,-Kč. Připomínám, že od tohoto autora už vyšly Příběhy pro potěchu duše, Další příběhy pro potěchu duše a Paprsek slunce pro duši. A ukázka - měla bych jich několik, tak alespoň jednu a ostatní snad někdy příště. Co bylo třeba doplnit Když byli Adam a Eva vyhnáni z rajské zahrady, odcházeli plni záště a zloby, s brunátnými tvářemi a pevně semknutými rty. Srdce jim přetékalo hořkostí. Navzájem se obviňovali a hněvivě vyčítali jeden druhému. „Jsi úplně neschopný!“křičela Eva. „Za všechno můžeš ty!“ opakoval Adam do ochraptění. Šli, ruce zaťaté v pěst, oči se jim blýskaly a bylo jim těžko u srdce. Bohu z toho bylo hodně smutno. Roz hodl se tedy, že svým tvorům přidá něco, co původně neměl v plánu. Prošel tiše mezi mužem a ženou a zlehka se dotkl jejich srdcí a očí. A stvořil slzy. HB
5
EXPEDICE No. 5 BANÁT 2003, 20. – 31. 7. 2003 Když jsme si v brněnské katedrále vypro šovali na cestu Boží požehnání, netušili jsme jak moc ho budeme potřebovat ani to jak moc bude fungovat… Účastníci 5. expedice naložili proviant i sebe do Scanie, kterou kočírovali zkušení řidiči Aleš a Olda a vydali se na cestu. Ti, kteří se znali z Kondičního víkendu brzy vstřebali mezi sebe i těch pár neznámých, včetně Haničky Kocmanové, naší krajanky z Ru munska, která jela s námi. Od prvních okamžiků se dalo tušit, že se letos vydává na dobro družnou cestu mimořádně dobrá parta lidí. Když jsme v pondělí 21. 7. odpoledne šplhali s autobusem po prašné cestě vzhůru od Dunaje, dělila nás od Svaté Heleny slabá ho dinka cesty. Na posledním možném místě, kam náš koráb mohl zajet tak aby se ještě ně kdy otočil jsme za stavili a našli hodnou rodinu, kde se uby tovali řidiči a opodál také my ostatní. Na stalo oťukávání s českými krajany, první rozhovory, domlouvání dalšího programu, příprava jídla, balení věcí do terénu a především krásná mše svatá s místními farníky. Noc byla horká, někdo spal ve dvoře opuštěného stavení, někdo na místním hřišti, někdo na louce za dědinou. Nový den začal poměrně brzy velkým hemžením kolem autobusu, brzy nato vyrazili nažhavení expedičníci do karpatských kopců. Cesta do Gerníku, další české vesnice vede krás nou přírodou kolem ….. a jeskyně …… Tu prolezli nakonec i největší klaustrofo bici, protože to byla jeskyně skutečně krásná, s protékajícím potůčkem. Když jsme v odpoledním žáru slunce slé zali z pastvin do vesnice, měli jsme všichni dost. Pak už jsme jen funěli u kostela, odpočívali ve stínu lip a čekali na večerní mši svatou. Pak ještě pár družných slov po dědině s babičkou a její kozou, dědečkem u píva a pak už jsme šli všichni na malou stranu a potom, dokonce i na velkou stranu. Tak se totiž jmenují místní části Gerniku. O hodinu později jsme již tábořili na romantic kém místě „U Petra“, koupali se v tůni potoka a
oslavovali Vítkovy narozeniny. Noc byla vý borná a ze spacáků nás tentokrát vytáhla hlavně zvědavost; bylo třeba prozkoumat důmyslné vodní mlýnky, kterých je tu hned několik za se bou. Potom jsme taky mleli, tu obilí, tu kuku řici a někdo pantem s místními venkovany. Středeční maratón začal stoupáním do kopce: bylo vedro k zalknutí, každý doušek vody byl vzácný a nás začaly trápit první puchýře. Dál to vypadalo asi takto: ztratili jsme značku, našli jsme značku, šlapání do kopce, šlapání z kopce, napít, zalepit puchýře… Když jsme upocení vcházeli do Rovenska, zdálo se nám, že to je ta nejkrásnější vesnice na světě. Hlavně proto, že se tam dlouho odpočívalo, jedlo. S místní českou učitelkou Lenkou a jejími dětmi jsme operativně domluvili, že se s námi vydají do Bulharska. Jako ru kojmí jsme zde ne chali otce Václava a Tomáše, kteří zů stali na Rovensku tři dny jako misionáři. Hlavní důvod jejich zastávky byl v du chu hesla jednoho kněze: „je nás málo a jsme unavení.“ Před odchodem z Rovenska jsme potkali pár známých z vlasti, zbaštili místní sýr a shlédli jak jezdí traktory bez řidiče a o co se pak takový traktor zase zastavuje. K tábořišti na krásné louce s večerní bouřkou jsme ještě museli protrpět 8 km. Ve čtvrtek nás čekala cesta na Bígr. Dobrý Pán Bůh nám na téhle strastiplné cestě pomohl také tím, že ten den schoval sluníčko a svlažil nás deštěm. Jinak samý kopec, houštiny, divočina a zarostlá lesní železnice… Když jsme večer přišli do jedné z nejhez čích českých vesnic, již nás čekali lidé u kostela a začala mše svatá. Hned potom jsme baštili místní koblížky, chleba se sýrem a docela rádi se nechali pozvat do pár pohostinných domečků na nocleh. Wabi se svou rodinou bydlel u rodiny místního umělce malíře pana Řeháka a tak spokojeně uléhali pod věrnou kopií Mony Lízy. Duchovenstvo si zase hovělo v postýlkách v zá kristii. 6
V pátek nás čekala asi nejkratší cesta (17 taneční zábava pro mládež. Jen ty síly… do kon km) do Eibenthálu a výstup na Kopřivu byl od ce bujarého veselí nás vydrželo asi 10 a samo měněn krásným setkáním s českými dětmi, které zřejmě všichni místní včetně malých dětí. Ovšem na nás čekaly dvě hodiny na louce s obrovskými přiznávám, že tuto taneční zábavu by již někteří koši plnými koláčů. naši účastníci nemuseli přežít. Naše řady byly značně oslabené narůsta V sobotu po ranní mši svaté jsme se roz jícími teplotami, průjmy i celkovou znaveností a loučili s rodinami u kterých jsme bydleli, pan tak pajdajíce na nohy jsme vstoupili do cíle své děkan Mašek nám pomohl odvézt nemocné pouti – poslední vesnice Eibenthálu. Tam nás již k Dunaji kde již čekal náš autobus. Naše cesta vyhlížel pan Kocman a odchytl k obědu. Nasytit vedla nyní na bulharskou státní hranici. Kolik 40 lidí není žádná sranda ale kdo už byl někdy u nás za ní čeká srandy to nikdo netušil - ale o tom Kocmanů, tak tušil, že nikdo hladový neodejde. už příště. Večer jsme slavili mši svatou a po ní jsme se za čali trousit do „Kamínu“, místního kulturáku. P. Vladimír Šagi Záleský Byl připraven zábavný večer pro děti a později _____________________________________________________________________________________
Duchovní vstup do jara 2004 Postní zastavení nejen pro vedoucí oddílů v Břevnovském klášteře s bratrem převorem Prokopem Kdy? 19. – 21. března 2004 Kde? Benediktinské arciopatství Břevnov Za kolik: max. 200 Kč Přihlášky: Marek Bárta, TDC Junáka, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 Tel. 608 029 450, email
[email protected] Přijeďte a prožijte s námi víkend v Břevnov ském klášteře. Společně se pokusíme zastavit ve shonu všedních dnů, v tichosti se zamyslet nad po stavami biblických vůdců a načerpat od nich in spiraci pro naši práci v oddílech.
Hostitelem a průvodcem nám bude bratr převor Prokop. Počet míst je omezen, proto se přihlaste již nyní (uzávěrka přihlášek 1. 3. 2004). Setkání je otevřeno i pro sestry a bratry z neka tolických církví.
_____________________________________________________________________________________
BETLÉMSKÉ SVĚTLO 2003 Letos platí pro transport Betlémského světla tyto vlakové tratě: BRNO - BŘECLAV – 0TROKOVICE: vlak č. 277 Slovan Brno 9.46 / Břeclav 10.20 vlak č. 232 Svatopluk Břeclav 11.41 / Hodonín 11.55 / Moravský Písek 12.09 / Staré Město 12.19 / Otrokovice 12.31 BRNO - OSTRAVA - TŘINEC: Vlak č. 433 Beskyd Brno 6.00 / Vyškov 6.37 / Nezamyslice 6. 51 / Kojetín 7.02 I Přerov 7.16 / Lipník nad Bečvou 7.30 / Hranice 7.40 / Suchdol na 0. 7.55 / Studénka 8.04/ Ostrava - Svinow 8. 16 / Ostrava hl. n. 8.34 / Bohumín 8.45 / Karviná 8.59 / Český Těšín 9.17 / Třinec 9.27 BRNO – ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ: vlak č. 666 Junák Brno 15.38 / Náměšť nad Oslavou 16.25 / Studenec 16.33 / Třebíč 16.50 / 0kříšky 17.04 / Jihlava 17.37 / Kostelec u Jihlavy 18.05 / Horní Cerekev 18.20/ Počátky 18.42 / Jindřichův Hradec 19.06 / Kardašova Řečice 19.22 / Veselí nad Lužnicí 19.37 / České Budějovice 20.17 / Hluboká nad Vltavou 20.45 / Zliv 20.51 / Číčenice 21.04 / Protivín 21.11 / Ražice 21.181 / Strakonice 21.29 / Horažďovice-předměstí 21.44 / Nepomuk 22.04 / Blovice 22.131 / Starý Plzenec 22.24 / Plzeň hl. n 22.36 BRNO - VESELÍ NA MORAVĚ - VLÁRSKÝ PRŮSMYK vlak č. 733 Brno 7.06 / Slavkov u Brna 7.35 / Bučovice 1.45 / Kyjov 8.13 / Bzenec 8.28 / Veselí na Moravě 8.39
7
vlak č. 4337 Veselí na Moravě 9.06 / Kunovice 9.24 / Uherský Brod 9:46 / Bojkovice-město 10.10 / Slavičín 10.29 / Bylnice 10.47 / Vlárský průsmyk 10.55 BRNO - PRAHA - KARLOYY VARY: vlak č. 670 VYSOČINA Brno 5.20 / Kuřim 5.38 / Tišnov 5.46 / Křižanov 6 08 / Žďár nad Sázavou 6.26 / Přibyslav 6.39 / Havl. Brod 6.52 / Světlá nad Sázavou 7.09 / Čáslav 7.43 / Kutná Hora 7.52 / Kolín 8.02 / Praha-Libeň 8.39 / Praha-Holešovice 8.48 / Kralupy nad Vltavou 9.22 / Roudnice nad Labem 9.46 / Lovosice 9.59 / Ústí nad Labem-západ 10.20 / Teplice v Čechách 10.38 / Duchcov 10.47 / Bílina 10.55 / Most 11.06 / Jirkov-zastávka 11.20 / Chomutov-město 11.24 / Chomutov 11.28 / Kadaň 11.38 / Klášterec nad Ohří 11.54 / Ostrov n.Ohří 12.23 / Karlovy Vary-dol.nádraží 12.59 PRAHA - PLZEŇ - PRANTIŠKOVY LÁZNĚ: vlak č. 652 Praha-hl. n. 10.20 / Praha-Smíchov lO.27 / Beroun 10.59 / Zdice 11.08 / Hořovice 11.17 / Rokycany 11.39 / Plzeň 11.59 / Stříbro 12.29 / Planá u Mariánských Lázní 13.01 / Mariánské Lázně 13.14 / Lázně Kynžvart 13.24 / Cheb 13.44 / Františkovy Lázně 14.19 BRNO - HRADBC KRÁLOVÉ – LIBEREC: vlak č. 970 Svitava Brno 5.50 / Adamov 6.04 / Blansko 6.12 / Skalice nad Svitavou 6.24 / Letovice 6.32 / Březová nad Svitavou 6.40 / Svitavy 6.53 / Česká Třebová 7.05 / Ústí n. 0rlicí 7.35 / Choceň 1.49 / Týniště n.0rlicí 8.08 / Třebechovice 8.17 / Hradec Králové-hl.nádr. 8.30 / vlak č. 680 Nisa Hradec Králové-hl.n. 8.41 / Jaroměř 9.02 / Dvůr Králové 9.27 / Stará Paka 10.02 / Semily 10.20 / Železný Brod 10.29 / Malá Skála 10.37 / Turnov 10.47 / Rychnov u Jablonce 11.16 / Liberec 11.35 HAVLÍČKŮV BROD – PARDUBICE: vlak č. 980 Havlíčkův Brod 7.36 / Chotěboř 7.53 / Ždírec nad Doubravou 8.05 / Hlinsko v Čechách 8.17 / Žďárec u Skutče 8.32 / Chrást u Chrudimi 8.46 / Slatiňany 8.54 / Chrudim 8.59 / Pardubice-Rosice n.L. 9.12 / Pardubice-hl. n. 9.18 HRANICE NA MORAVĚ – HORNÍ LIDEČ: vlak č. 3205 Hranice na Moravě 8.34 / Valašské Meziříčí 9.05 / Vsetín 9.25 / Horní Lideč 9.49 BRNO - JESENÍK: vlak č. 905 Praděd Brn 6.00 / Vyškov 6.37 / Nezamyslice 6.51 / Prostějov 1.10 / Olomouc 7.30 / Červenka 7.51 / Mohelnice 8.08 / Zábřeh na Moravě 8.22 / Ruda nad Moravou 8.47 / Hanušovice 8.59 / Jindřichov na Moravě 9.10 / Branná 9.22 / Ostružná 9.34 / Ramzová 9.39 / Horní Lipová 9.51 / Lipová Lázně 10.00 / Jeseník 10.09 0L0M0UC - OPAVA: vlak č. 821 Olomouc 7.57/ Hlubočky Mar.údolí 8.03 / Domašov nad Bystřicí 8.25 / Moravský Beroun 8.34 / Valšov 8.55 / Bruntál 9.07 / Milotice u Opavy 9. 17 / Krnov 9.34 / Hronov-Cvilín 9.40 / Opava-západ 10.01 / Opava-východ 10.08
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech (
[email protected]) * 198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 281865223, Jiří Zajíc (
[email protected]) a Petr Krampl (
[email protected]). * * Technické zázemí: Zuzana Vankeová, Adéla Čapková a David Čančík. * * Předplatné pro rok 2003 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 110,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,-Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. * 8
