Když já se snažím být dobrý, škola bude lepší a svět krásnější

„Když já se snažím být dobrý, škola bude lepší a svět krásnější“

Školní družina - Adeodatus

2

Augustínek, červen 2016

Milí přátelé, „Když jsem dobrý, škola bude lepší a svět bude krásnější.“ Motto školy během tohoto roku bylo docela jasné a zvalo nás, abychom pracovali na sobě, na našich vztazích k tomu, co ve škole patří všem, abychom se zajímali o to, co je společné, a o to pečovali a tím přispívali k tomu, aby naše škola a svět byly místy, kde všichni můžeme být šťastní. Hodně práce bylo uděláno, a za to jsme moc rádi. Cítíme však, že cíl je ještě dál a je třeba pracovat na tom, aby vztahy ve škole byly lepší, tím, že si uvědomíme, že to dítě, spolužák, anebo rodiče, se kterými se setkávám, jsou dary od Boha pro mě; proto s nimi jednám, jako bych jednal s Bohem. Zároveň jsou to i skutky milosrdenství, které jsme se snažili uskutečňovat během tohoto roku v rámci učení a v rámci našich vztahů. Milosrdenství a láska, podle sv. Augustina, jsou jedinou cestou k Bohu. S milosrdenstvím jsme se s Augustinem učili mít rádi každého člověka, ale nemít rád hříchy člověka. Hodně věcí se událo během tohoto roku: Dobojovali jsme s nadějí na naše gymnázium; to se nakonec nezdařilo, ale myslím si, že Bůh měl a má pro naši školu jiné plány. A je důležité, abychom vždy hleděli do budoucnosti s nadějí a radostí. Dopracovali jsme plány a projekty pro druhý stupeň základní školy. Od září přivítáme i nové žáky do školy, do 6. třídy, která má jméno po sv. Alypiovi, nejlepším příteli sv. Augustina, který byl právníkem a později biskupem; obrátil se se sv. Augustinem. Návštěva české školní inspekce začátkem dubna byla dalším důležitým bodem v životě školy. Dopadla nad naše očekávaní a byla pro nás zhodnocením, které nám pomůže pracovat i nadále s nadšením a s přáním být každý den lepší. Na konci tohoto školního roku se rozloučíme, poprvé za dobu naší společné existence, s několika žáky páté třídy (Milán), kteří se dostali na gymnázium a jejich životní cesty budou pokračovat už jinde. Tito žáci a jejich rodiny budou ale pořád součástí naší školní rodiny a přejeme jim, aby předávali dál to dobré, co se u nás naučili. Co na léto? Odpočívejte, travte čas spolu jako rodiny, hrejte si spolu, zasmějte se spolu, buďme všichni znovu jako děti. A jak nám připomíná papež František, nemějme strach projevovat něhu (i tak měníme sebe, školu a svět!). Radostné léto! Mám vás rád. P. Juan, OSA


3

MŠ 1 Augustínek

Barevné pentličky, zelená vesta, hnědé botičky, za ním mokrá cesta. Co to je?

Kdo uhádne hádanku? Takhle se nás často ptala paní učitelka. Pokaždé jsme to neuhádli úplně hned, ale to nevadilo. Paní učitelka nám vždy poradila. Pak jsme se ji sami naučili a zkoušeli si ji navzájem dát. Hodně nás bavilo, když hádala paní učitelka. Také jsme ji často museli nakonec poradit, protože na to sama nedokázala přijít. Ale vydržet to a nevykřiknout správnou odpověď hned, to bylo umění! Už je to několik měsíců, ale skoro jako by to bylo včera, kdy jsme se 2. září poprvé všichni společně setkali. Bylo před námi mnoho nového, neznámého. Zpočátku jsme se možná trochu báli a někdy se nám i zastesklo po mamince/tatínkovi, ale postupem času jsme začali chodit do školky opravdu rádi, těšili se na kamarády a kamarádky a dychtivě jsme očekávali, čím nás další den ve školce potěší. Někteří z nás by moc rádi chodili do školky i o víkendu. Škoda, že je snad vždycky zavřená… Celým rokem nás provázela opička Adélka, která zpočátku chodila mezi nás každý den a vždy nás seznámila s něčím novým. Rádi jsme se o ni starali a chovali ji. Později už nás bedlivě a bez přestávky sledovala spíše zpovzdálí a blíže zavítala jen občas. Stejně tak nás navštěvoval opičák Gabriel. No, když se ti dva sešli spolu, to bylo! Jak ti se mají rádi a se vším si pomáhají! A co všechno vědí a povídají si o tom! Tomu všemu jsme vždycky bedlivě naslouchali a snažili se pak být jako oni. Pravda, někdy na to pořád zapomínáme, ale to vždycky jen na chvilku Každé pondělí (my jsme teda moc nevěděli, že je to zrovna pondělí – dny v týdnu nám ještě moc nejdou) jsme se těšili na někoho nového, kdo si s námi bude hrát, s kým budeme dělat hodně zajímavých věcí. Střídalo se takových lidí víc, ale když se objevil nějaký nový pan učitel, to jsme měli obzvlášť radost! Dost už bylo povídání. Podívejte se raději na fotografie, jak jsme se měli. Budeme se těšit zase za rok, ale to už se z nás stane třída Patricius!

4


MŠ 2 Patricius


5

6


MŠ 3 sv. Monika třída předškoláků


7

ZŠ 1 Tagaste V naší třídě Tagaste jsme během roku prožili spolu mnoho zajímavého. Učili jsme se, poznávali nové věci, našli jsme nová přátelství a hrozně nás to spolu baví. Udělali jsme si ve třídě na závěr roku malou reportáž. (Některé odpovědi byly anonymní, někdy se shodlo více dětí na stejné odpovědi.) 1. – – – – – – – 2. – – – – – – – 3. – – – – – – – – – 4. – – – – – –

8

Co se ti nejvíce líbí ve škole? Líbí se mi, že je to tady fajn. (Jonáš) Družina s fotbálkem. (Michal) Líbí se mi matematika, protože se na ní můžu učit. (Zuzi) Tělocvična. (Josífek) Všechno, protože tady mám kamarády. (Mári) Hřiště, protože můžu být venku. Trampolína, protože na ní můžu skákat. Co máš ve škole nejraději? Čtení, protože jsou tam dobrý pohádky. (Tristan) Paní učitelku Věru, protože je na nás hodná a máme se všichni rádi. (Majda) Nejraději mám ze školy výtvarku, protože v ní vyrábíme. (Ema B.) Skauta, protože tam mám kamarády. (Vítek Ch.) Mě ve škole nejvíc baví čtení, aby sem nebyl hloupý. (Franta) Družinu, protože si v ní můžu hrát. (Danko) Mám rád paní učitelku Janu a pokusy v družině. Proč chodíš rád do školy? Protože ve škole děláme dobré věci. Protože tam chodím s kamarády. Protože je tam hezky. Aby sem nebyl blbej. Protože si můžeme o přestávkách hrát spolu. Protože tam máme trampošku a můžeme si na ni skákat. Protože je o křesťanství. Protože se těším na paní učitelku a na Juana. Protože se naučím něco nového. Který předmět máš nejraději? Čtení. Můžu si číst pohádky. Písanku – můžu do ní psát psací písmena. Matematiku – autobusy, sousedy a pavučiny. Matiku, protože mám rád příklady. Ze všech předmětů mám nejradši matiku, protože v ní luštím. Prvouku, protože si v ní povídáme.


– – – 5. – – – – – –

Matiku, protože jsem se naučila dobré věci. Výtvarku, protože v ní vyrábíme a můžu si to odnést domů. Psaní, matiku a hudebku. Co se ti ve škole daří, co ses už naučil? Matika, protože rád počítám hady. (Ben) Mě se daří všechno, protože jsem šikovná. Daří se mi písanka, protože ji mám rád. (Norbert) Daří se mi, že sem už rychlejší. Ve škole se mi daří čtení a psaní. (Ema M.) Daří se mi čtení, protože jsem si opakovala písmenka a začala jsem číst. – Už umím španělštinu. – Už umím psát psacím. – Naučil jsem se pavučiny. (V matematice)


9

ZŠ 2 Madaura S pomocí Boží a vlastní pílí se letos povedlo všem žákům naší třídy přečíst víc než čtyři sta knížek. Od prvního čtení až po mnohostránková dílka. Děkuji všem rodičům za podporu. Všichni si zaslouží velkou pochvalu. Mám radost a už teď se těším na další společné čtení.

10



11

ZŠ 3 Kartágo

12


ZŠ 4 Řím

Co napsat k naší třídě? O rok starší, o rok moudřejší, o rok šikovnější než loni. A o rok spisovatelsky zdatnější, tak dodávám pár slohových cvičení. Téma vyprávění psaného kolem dne matek bylo jasné. Jak maminka zažila největší překvapení (Marek Palla) V jednom paneláku žila jedna nevěřící rodina se čtyřmi dětmi. Byl to vysoký panelák. Jednoho dne, když se tatínek opíral o zábradlí, ulomilo se a upadl. Když šly děti s maminkou do školy, uviděly ho tam ležet. Maminka se dala do pláče, děti utekly. Po deseti minutách se maminka konečně probrala ze šoku a zavolala záchranku. Pak se prošla po náměstí, koukala do země a najednou narazila do nějakého pána, byl to kněz. „Omlouvám se,“ řekla maminka. „To nic není, a proč tak pláčete?“ zeptal se kněz. „Můj manžel se opíral o zábradlí a zábradlí se ulomilo a přepadl,“ řekla maminka. „Zkuste o to poprosit Boha,“ řekl kněz. „Dobře, na shledanou,“ řekla maminka. Doma tedy poprosila. O dvě hodiny později zavolal doktor a řekl: „Bude to dobré, ale ještě ho tu necháme týden poležet.“ Za týden doopravdy bylo všechno v pohodě. Byl to zázrak. Tato rodina začala být potom věřící.


13

Jak maminka zažila největší překvapení (Kuba Čermák) Jeden táta vzal jednu mámu na výlet do velkých hor. Tam se chodí s mačkami, a když spadnete, musíte brzdit cepínem. Oba to měli dobře natrénované. Ale když tak jednou šli po velkém srázu, který končil i začínal kamením, máma najednou spadla a překvapeně zjistila, že v tom strachu nedokáže brzdit. Ale táta vykřikl: „Zachyť se cepínem!“ Máma ho poslechla. Tak tedy, máma to trochu ubrzdila, ale i přes to si zlomila tři žebra. Táta ji donesl do nemocnice a bylo vše v pořádku. A potom máma řekla: „Tohle bylo pro mě největší překvapení, kdyby mě to napadlo dřív, tak jsem mohla být doma.“ Konec

Jak maminka zažila největší překvapení (Terezka Gardavská) Jedna maminka měla narozeniny. Šla domů z nákupu a viděla před svým domem strom, který tam nikdy nebyl. Byl to neobyčejně velký kaštan, byl tak velký, že ani nebyl vidět jeho vrchol. Druhý den se rozhodla, že na něj vyleze. Když byla na vrcholu, tak tam byl velký mrak ve tvaru želvy. Tento mrak byl vlastně želví hrad. V hradě žil želví národ, kterému vládl zlý želví král. Svůj lid obíral o všechen majetek. Maminka najednou stála na nádvoří želvího hradu, kde právě probíhá želví soud. Maminka nevěří svým uším. Král za nepatrné provinění rozdává kruté tresty. Najednou spatřil maminku, které se ulekl. Král byl velice pověrčivý, proto si myslel, že vidí mimozemšťana. Král se dal na útěk, zakopl a po hlavě sletěl do žumpy. Maminka se udivila, že král tak zběhl. Král se rozzlobil na maminku, nechal ji dát do královského vězení. Chudák maminka ale najednou slyší kroky a ze stínu se vynoří želva z kaštanu a řekne: „Ahoj, já tě odtud dostanu.“ Kaštanová želva otevřela dveře a maminku osvobodila. Maminka se rozhodla, že svrhne krále, a tak to udělala. Proplížila se do trůnního sálu a zastřelila krále lukem, který našla ve vedlejší komnatě, a stala se královnou. Konec!!

Za Římany, kteří už jsou jednou nohou v Miláně zapsala Klára

14


ZŠ 5 Milán


15

Radostné prázdniny

www.skolasvatehoaugustina.cz

Když já se snažím být dobrý, škola bude lepší a svět krásnější

Recommend Documents