O ãíslech a lep ím pfií tím

âÍSLO 10 ROâNÍK 14 8. PROSINCE 2003

◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗

O ãíslech a lep‰ím pfií‰tím Pfies tfii ãtvrtû století existence na této planetû se zku‰enostmi dvacátého století v lidské existenci rád, alespoÀ na chvíli, podléhám novoroãní náladû a snu o lep‰ím pfií‰tím. Pocit jakéhosi vracení se do dûtství, do jeho snÛ je pfiíli‰ siln˘ a je‰tû spí‰e krásn˘, neÏ by ãlovûka mohl pominout. Nakonec ale zvítûzí racionalita, svût poãítaãÛ zasáhne svojí matematickou nekompromisností do svûta snÛ. Nemám rád poãítaãe. Namísto snÛ ãísla. Pfii jejich pozorném ãtení v‰ak musíme pfiiznat, Ïe ãasto mûní pohled na ná‰, ãasto stafieck˘ realismus, ãi spí‰e pesimismus. Opravují jej do skuteãné reality, ukazují její moÏnosti ãi hranice moÏného i její nemoÏnosti. Leto‰ní rok je jedineãn˘m dÛkazem této rozpornosti a dÛkazem toho, jak málo dáme na ãísla a mnoho na pocity. Masová komunikace, zejména televize, nám k tomu pomáhá, seã jí síly staãí. Jsme zcela naplnûni kritikou vlády, kritikou reformy, posloucháme sÏíravé bonmoty, a protoÏe je skuteãnû mnoho shnilého ve státû dánském (to je Hamlet, ne diplomatické faux pas), je to ãasto na‰í jedinou radostí. Proã se zab˘vat ãísly, vÏdyÈ nadávat je tak krásné! Vûãn˘ pesimista, vûãn˘ kritik, vás musí varovat. V‰echno je jinak. Prosím vás, zaãnûte ãísla ãíst. V‰echna, i kdyÏ je jich moc. Jen na ukázku. DÛchodci dostali pfiidáno necel˘ch 150 Kã k penzím. Smû‰né. Co si ta vláda myslí? AlmuÏna. O co zdraÏily jen rohlíky! Je to pravda. Ale je to celá pravda? ToÏ sa podívejme: Musela vláda dávat tuto almuÏnu a pfiijímat sÏíravou kritiku? Ne. âísla inflace jsou jasná, Ïádn˘ zákonn˘ nárok na zv˘‰ení penzí nevznikl. Vláda vlastnû poru‰ila zákon ve prospûch dÛchodcÛ. Jdeme-li je‰tû dál, díky tomu poprvé od roku 1993, kdy kupní síla dÛchodcÛ, díky tehdej‰í vládû, klesla na úroveÀ 73 % roku 1989, dosáhla i pfiekroãila tuto úroveÀ moÏná naposledy. Musíme si poloÏit otázku, o co vlastnû vládû ‰lo? Samozfiejmû není to vláda-lidumil, je to vláda, která poãítá. Pfií‰tí rok bude tûÏk˘. Reforma vefiejn˘ch financí, neúroda, recese svûtov˘ch rozmûrÛ, to v‰e fiíká, Ïe zv˘‰ení inflace v pfií‰tím roce bude nemalé. Dokonce nás varuje, Ïe nûkteré nutné zmûny - vstup do EU, promûny klimatu, dÛsledky války v Iráku, nemÛÏeme pfiedem pfies-

V âÍSLE: ❐ Konference k získávání ãlenÛ (str. 3) ❐ K nerovnomûrnû rozvrÏené pracovní dobû (str. 4) ❐ Práva a povinnosti odborov˘ch orgánÛ v oblasti BOZP (pfiíloha) ❐ Rekreace (str. 7)

nû vyãíslit. Vláda uãinila rozumné, eliminovala pfiedem 2,5 % inflace v roce 2004, aby napnut˘ rozpoãet roku 2004 odlehãila a zv˘‰ení dÛchodÛ v tomto roce zaruãila. Jak smutné, ani zanadávat si nemÛÏeme. Rád bych, aby to ukázalo cel˘ nበpostoj ke kritice vlády a jejích rozhodnutí. My nejsme její nepfiátelé. Nejdeme jí po krku. My chápeme realitu. Jen rozhodnû odmítáme, aby se krytí jejích proher fie‰ilo jen na nበúãet. âteme ãísla, v‰echna, a proto víme, Ïe ãísla „modré“ perspektivy nejdou také po krku vládû, ale nám lidem, a to hodnû dÛraznû a bez slitování. âteme ãísla „rudé“ perspektivy, a proto víme, Ïe se zakládají na tom, Ïe poru-

ãíme vûtru, de‰ti a také celé Evropû. âteme ãísla, a proto víme, Ïe se musíme a budeme bránit, budeme kritizovat. Vzít deseti milionÛm lidí sto korun je tak jednoduché a ani to tolik nebolí a hned je tu miliarda. Vytvofiit miliardu a lidem nebrat, to je to umûní vládnout, o které nám jde. Bude tu Nov˘ rok. Bude tu plno pfiání pro lep‰í pfií‰tí. Bez ãísel to v‰ak nepÛjde. Mám rád poãítaãe a obdivuji je, i kdyÏ uÏ je asi nikdy docela nezvládnu. Rozporná tvrzení? Ne, spí‰e realita. Hodnû zdraví, lidské pohody a ‰tûstí v novém roce. PhDr. Jan Ka‰par, CSc.

Pracovní doba a pfiekáÏky v práci K nûkter˘m ustanovením zákoníku práce t˘kajícím se pracovní doby a pfiekáÏek v práci na stranû zamûstnavatele Vzhledem k tomu, Ïe se mnoÏí dotazy ohlednû pfiesãasové práce, práce ve dnech pracovního klidu, fie‰ení nedostatku práce nafiizováním dovolené nebo neplaceného pracovního volna, pokusíme se tyto problémy ve struãnosti objasnit. Co se rozumí prací pfiesãas? Práci pfiesãas upravuje § 96 zákoníku práce a je tfieba zdÛraznit, Ïe na‰e právní úprava platná od 1. 1. 2001 odpovídá poÏadavkÛm Smûrnice ES ã. 93/104/EC, o urãit˘ch aspektech stanovení t˘denní pracovní doby, aby t˘denní pracovní doba nepfiekroãila pro období sedmi dnÛ 48 hodin. Pro pfiesãasovou práci platí zásada, Ïe zamûstnavatel mÛÏe zamûstnanci nafiídit maximálnû osm hodin práce pfiesãas, kaÏdá hodina nad tento limit je jiÏ vûcí dohody zamûstnavatele se zamûstnancem. Druh˘m limitem obsaÏen˘m v ustanovení § 96 odst. 1 zákoníku práce je 150 hodin práce pfiesãas v rámci kalendáfiního roku, které mÛÏe zamûstnavatel zamûstnanci nafiídit. KaÏdou dal‰í hodinu nad tento limit musí opût se zamûstnancem dohodnout. U práce pfiesãas obecnû platí, Ïe ji lze nafiídit jen v˘jimeãnû, jde-li o váÏné provozní dÛvody. V ustanovení § 96 odst. 1 zákoníku práce se v˘slovnû stanoví, Ïe je moÏno nafiídit práci pfiesãas i na dobu nepfietrÏitého odpoãinku mezi smûnami, popfiípadû i na dny pracovního klidu,

ov‰em opût pouze za dan˘ch podmínek a na okruh ãinností a prací vyjmenovan˘ch v § 91 odst. 3 a 4 zákoníku práce (viz dále). Co jsou dny pracovního klidu? Dny pracovního klidu jsou dny, na které pfiipadá nepfietrÏit˘ odpoãinek zamûstnance v t˘dnu, a svátky. Co se rozumí nepfietrÏit˘m odpoãinkem v t˘dnu, stanoví § 92 zákoníku práce, kter˘ fiíká, Ïe je to odpoãinek v délce minimálnû 35 hodin v období sedmi po sobû jdoucích kalendáfiních dnÛ. Státní svátky a svátky jsou upraveny zákonem ã. 245/2000 Sb. Pro v‰echny dny nepfietrÏitého odpoãinku v t˘dnu platí zásada, Ïe je v nich moÏno nafiídit práce jen v˘jimeãnû, a to po projednání s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem. Jedná se o nutné práce, které nemohou b˘t provedeny v pracovních dnech: naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závûrkové práce, práce konané v nepfietrÏitém provozu za zamûstnance, kter˘ se nemohl dostavit na smûnu, práce k odvrácení hrozícího nebezpeãí pro Ïivot nebo zdraví nebo pfii Ïivelních událostech a v jin˘ch obdobn˘ch mimofiádn˘ch pfiípadech, práce nutné se zfietelem na uspokojování Ïivotních, zdravotních a kulturních potfieb obyvatelstva, práce lodních posádek, krmení a o‰etfiování hospodáfisk˘ch zvífiat. (Pokraãování na str. 3)

ProÏijme leto‰ní Vánoce v klidu, pohodû domova bez zbyteãn˘ch starostí. Zastavme se v kaÏdodenním spûchu, zapomeÀme na to, co jsme nestihli udûlat, a dopfiejme sv˘m dûtem, aÈ i ony mohou v dal‰ích letech vzpomínat na láskyplnou atmosféru domova. Je to víc neÏ kupa drah˘ch dárkÛ pod stromeãkem a zbyteãnû pfiezdoben˘ byt. VÏdyÈ z tûchto chvil budou cel˘ Ïivot ãerpat sílu v dobách ménû radostn˘ch. Na shledanou v pfií‰tím roce. redakce

ODBOROVÉ AKTUALITY ASO chce veto Asociace samostatn˘ch odborÛ písemnû poÏádala prezidenta Václava Klause, aby vetoval nûkteré zákony t˘kající se reformy vefiejn˘ch financí. Îádost pfievzal fieditel Klausova sekretariátu Ladislav Jakl s uji‰tûním, Ïe se jí bude prezident váÏnû zab˘vat. Îádost podpofiili 107 000 podpisy lidí nespokojen˘ch s reformou. Klaus je‰tû pfied odletem do Spojen˘ch státÛ podepsal ãtyfii reformní zákony. Zb˘vajícími sedmi se bude zab˘vat po návratu z náv‰tûvy USA, kterou dnes ukonãí. (21. 11.)

Dal‰í dÛvod k protestu Zástupci vysok˘ch ‰kol mají nyní je‰tû více dÛvodÛ pro demonstraci pfied parlamentem bûhem jednání o státním rozpoãtu. Rozpoãtov˘ v˘bor snûmovny totiÏ vysok˘m ‰kolám ubral 150 milionÛ korun. Ministerstvo ‰kolství poÏadovalo pro pfií‰tí rok nav˘‰ení rozpoãtu pro vysoké ‰koly o 5,4 miliardy korun, aby mohly zaãít s reformou. Vláda ‰kolám kvÛli úsporám pfiidala jen 1,7 miliardy, s ãímÏ akademická obec ani odbory nebyly spokojeny. Vysoké ‰koly tak nebudou mít peníze na rekonstrukce budov, laboratofií a na dal‰í vybavení. (21. 11.)

Rakouská stávka trvá Rakouská vláda a odbory zatím nedospûly ke kompromisu o podobû reformy státem ovládan˘ch drah (ÖBB). Îelezniãáfii proto nadále zÛstávají ve stávce, do které po schválení materiálu o transformaci ÖBB ve vládû vstoupili o pÛlnoci z úter˘ na stfiedu. Vlaky tak stojí jiÏ tfietí den a Ïelezniãní doprava v zemi je nadále paralyzována. OdborÛm se na plánované reformû Ïeleznic nelíbí hlavnû chystané rozãlenûní ÖBB na nûkolik spoleãností, jeÏ budou fungovat v rámci holdingu. Souãasnû kritizují omezování zamûstnaneck˘ch v˘hod. (14. 11.)

Stávková pohotovost v energetice Zhruba 12 000 zamûstnancÛ spoleãnosti âEZ a Severoãesk˘ch dolÛ (SD) je ve stávkové pohotovosti, kterou si odbory chtûjí vymoci zastavení chystané privatizace Severoãesk˘ch dolÛ. Stávková pohotovost, o níÏ odbory rozhodly ve ãtvrtek, potrvá nejménû do 25. listopadu, kdy krizov˘ ‰táb rozhodne o dal‰ím postupu. Pokud do té doby nebudou ze strany státu Ïádné vstfiícné reakce, jsou odboráfii pfiipraveni vyhlásit stávku, nebo jiné protestní akce. (14. 11.)

Dozorãí rada vydûlá âtyfii zástupci odborÛ a zamûstnancÛ v dozorãí radû âEZ, ktefií kritizovali odvolání generálního fieditele firmy Jaroslava Míla, jsou díky nûmu milionáfii. Staãí, aby prodali akcie, které na základû opãní smlouvy získali od pfiedstavenstva âEZ v dobû, kdy byl Míl jeho pfiedsedou. Podle opãní smlouvy nemuseli odboráfii za upsané akcie nic platit, ale v okamÏiku, kdy opci uplatní, mohou je od âEZ koupit za cenu platnou ve chvíli podpisu smlouvy. Poté je mohou prodat za trÏní cenu. Podle Práva by dnes pfiedstavoval rozdíl asi 5,5 milionu korun v jejich prospûch. (13. 11.)

RÛst mezd o ‰est procent? Odbory poÏadují v pfií‰tím roce rÛst mezd o ‰est procent. Podle odhadÛ odborÛ dosáhne v pfií‰tím roce inflace pfiibliÏnû tfii aÏ 3,5 procenta. Hrub˘ domácí produkt by se mohl zv˘‰it také asi o tfii procenta. Reálné mzdy by tak podle pfiedstav odborÛ rostly stejn˘m tempem jako ekonomika. âe‰i dosahují pfiibliÏnû 20 procent nûmeck˘ch nebo rakousk˘ch platÛ. (4. 11.)

2

■

Konference odborov˘ch svazÛ energetiky a plynárenství V rámci dohody odborov˘ch svazÛ zemí stfiední Evropy a pod patronací Public Services International (PSI) probûhla velmi opoÏdûnû a v omezeném poãtu úãastníkÛ konference plynárenství a elektroenergetiky. Stejnû jako loni na Vr‰ovû, kde první setkání zástupcÛ odborov˘ch svazÛ plynárenství organizoval Odborov˘ svaz UNIOS, ani do Slovinska nepfiijeli zástupci z Polska. Vût‰ina jednání probíhala spoleãnû se zástupci z elektroenergetiky a nosn˘m tématem byla privatizace a liberalizace tohoto odvûtví. Oz˘valy se protesty k postupÛm jednotliv˘ch vlád, pfiedev‰ím na energetickou bezpeãnost. Vzhledem k tomu, Ïe v poslední dobû dochází k v˘padkÛm elektrické energie, pfii kter˘ch se hazarduje s lidsk˘mi Ïivoty, byla pfiijata rezoluce PSI a EPSU proti zbavování se vlivu státu na zásobování obyvatel energií. Privátní vlastníci se zajímají jen o své zisky a návratnost sv˘ch investic a zapomínají na bezpeãnost energetick˘ch distribuãních a pfienosov˘ch sítí. Dále se konference zajímala o postup vlád v zemích b˘valé Jugoslávie. Bylo pfiijato prohlá‰ení k vládû Bosny a Hercegoviny o zahájení sociálního dialogu s odbory. V ãásti, kdy zasedalo plynárenství samostatnû, do‰lo k v˘mûnû zku‰eností z posledního v˘voje v zemích stfiední Evropy pfied jejich vstupem do EU. V souãasné dobû zastupuje OS UNIOS nejvût‰í poãet zamûstnancÛ v oboru plynárenství z tûchto zemí. Mimo jiné probûhla informace o zmûnách v plynárenské sekci odborového svazu energetiky Slovinska a nov˘ zástupce informoval o v˘voji v jejich zemi. Plynárenské spoleãnosti jsou v rukách stá-

tu, nedafií se uzavfiít odvûtvovou kolektivní smlouvu, v plynárenství je zamûstnáno okolo 1000 zamûstnancÛ, odborová organizovanost je okolo 90 %, existuje zde jedna pfiepravní spoleãnost a 17 distribuãních, jedna distribuãní spoleãnost zamûstnává okolo 30 zamûstnancÛ, prÛmûrná mzda je 1140 euro, nezamûstnanost pod 10 % a inflace do 8 %. V rámci dal‰í v˘mûny zku‰eností bylo dohodnuto, Ïe zasedání v záfií 2004 se uskuteãní na Slovensku.

Ze zasedání pfiedsednictva Pfiedposlední zasedání pfiedsednictva v tomto roce se vûnovalo podrobnû obsahové pfiípravû III. sjezdu OS UNIOS, a to Programu OS UNIOS na období po sjezdu a zprávû o ãinnosti od minulého sjezdu. Ve sv˘ch pravideln˘ch bodech projednalo hospodafiení svazu a svazov˘ch nemovitostí za uplynulé období, finanãní investice a sociální podpory. Jako kaÏd˘m rokem vyhodnotilo svazovou rekreaci a stanovilo ceny pro následující rok. Dále schválilo odmûny neuvolnûn˘m funkcionáfiÛm za odpovûdn˘ a iniciativní pfiístup k v˘konu funkce. V aktuálních informacích se hovofiilo o Konferenci k získávání ãlenÛ, jejích dopadech a stanovisku âMKOS k této problematice. Závûrem ãlenové pfiedsednictva schválili dal‰í spolupráci se Slovensk˘m odborov˘m svazem pracovníkÛ sluÏeb v podobû Konkretizace dohody o vzájemné spolupráci na rok 2004.

Vr‰ovská derniéra Posledním sportovním podnikem leto‰ního roku byl jako obvykle turnaj v hodu ‰ipkami. K jiÏ tak vynikajícím podmínkám, které jsme na‰li na Vysoãinû ve ‰kolicím a rekreaãním stfiedisku OS UNIOS, pfiispûlo i to, Ïe se letos poprvé hrálo na ãtyfii úplnû stejné terãe. Nûktefií úãastníci pfiijeli uÏ v pátek, ostatní v prÛbûhu sobotního dopoledne. Rozlosování turnaje se zúãastnilo celkem 18 druÏstev, coÏ je 72 soutûÏících. Stejnû jako v loÀském roce se házelo tfii krát sedm hodÛ a v‰echna druÏstva se vystfiídala na v‰ech ãtyfiech terãích. Hrálo se o nejvy‰‰í poãet dosaÏen˘ch bodÛ, tzv. High score. PfiestoÏe pfiijeli i obhájci loÀského vítûzství, rekord turnaje nepadl. Pofiadí na prvních místech v jednotlivcích se zmûnilo a odpovídalo celkovému umístûní druÏstev. Mezi muÏi zvítûzil Zdenûk Moravec s 1617 body z MO Praha 4 „A“, druh˘ byl Petr Kodl s 1518 body také z MO Praha 4 „A“ a tfietí skonãil obhájce vítûzství Martin Koreãek z SBD DruÏba Pardubice s 1517 body. V kategorii Ïen zvítûzila Lenka Simonová z druÏstva Nemocnice ve Svitavách „B“ s 1367 body, tûsnû za ní skonãila Petra Pechová z MO Praha 4 „B“ s 1309 body a tfietí byla Milu‰e Pechová z MO Praha 4 „C“ s 1224 body. Obrovskou snahu v‰ak ‰lo vyãíst z oãí v‰ech soutûÏících, i tûch, kter˘m ‰ipky konãily mimo terã. Abychom nezÛstali nic dluÏni, uvádíme tfii nejlep‰í druÏstva. Jsou to tatáÏ jako loni, jen si vymûnila svá místa: 1. MO Praha 4 „A“ 5765 bodÛ, 2. Romotop Suchdol 5436 bodÛ, 3. SBD DruÏba Pardubice 5338 bodÛ. Tímto turnajem definitivnû skonãily leto‰ní sportovní hry. Jak uÏ jste si mohli pfieãíst v minulém ãísle ãasopisu Servis, pfiipravuje pro vás sportovní komise na pfií‰tí rok dal‰í turnaje. Budou to opût tradiãní kuÏelky, nohejbal, ‰ipky, turistika a leto‰ní nováãek stolní tenis. Dále by sportovní komise chtûla roz‰ífiit turistiku o trasu pro cyklisty, coÏ v‰ak záleÏí jen na va‰em zájmu. Pfiejeme krásn˘ zbytek tohoto roku a tû‰íme se v novém roce opût na vidûnou u sportu a dobré zábavy! Sportovní komise

PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Úãetnictví odborov˘ch organizací v roce 2004 BlíÏí se konec roku a stále nemÛÏeme s jistotou prohlásit co v‰echno pro odborové organizace pfiinese pfiipravovaná zmûna zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví. V jakém stadiu jsou souãasné práce na novele? Koncem listopadu parlament projednal novelu zákona, která byla vrácena senátem. Pro odborové organizace se proti jiÏ schválenému stavu ze záfií tohoto roku nic nemûní. Znamená to tedy, Ïe s úãinností novely, pfiedpokládáme od 1. 1. 2004, pfiestane v zákonu o úãetnictví existovat jednoduché úãetnictví. Urãitá podoba jednoduchého úãetnictví bude nadále pouÏívána, ale v zákonû ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ. V návrhu novely zákona o daních z pfiíjmÛ se poãítá s nov˘m ustanovením, a to s § 7b „daÀová evidence“, podle nûjÏ se bude postupovat

v pfiípadû vykazování pfiíjmÛ a v˘dajÛ pro zji‰tûní základu danû z pfiíjmÛ. Uveden˘ postup bude umoÏnûn podnikatelÛm fyzick˘m osobám, jejichÏ obrat podle zákona o daních z pfiidané hodnoty nepfiesáhl za pfiedcházející kalendáfiní rok ãástku ‰est milionÛ Kã. ProtoÏe vût‰ina odborov˘ch organizací vede v souãasné dobû jednoduché úãetnictví, odbory usilovaly, aby tato moÏnost byla v novele zákona nadále umoÏnûna a odbory tedy mohly vést daÀovou evidenci. BohuÏel tvÛrci zákona byli jiného názoru. Nejznámûj‰ím zaklínadlem a dÛvodem, proã tak nelze, je vstup âR do evropské unie a nutnost sladûní legislativy a úãetní pfiedpisy nevyjímaje. Znamená to tedy, Ïe pro odborové organizace vznikne povinnost vedení podvojného

Konference k získávání ãlenÛ Devátého fiíjna jsem se úãastnila konference v Praze v Domû odborov˘ch svazÛ. Úãelem a posláním konference bylo fie‰it otázky spojené s ãlenskou základnou (tj. udrÏení souãasn˘ch a získávání nov˘ch ãlenÛ). Zaznûly zde názory jak pozitivní, tak negativní. Ve vût‰inû pfiípadÛ se ãlenské základny v poãtu ãlenÛ zuÏují. Otázkou je: proã se tak dûje? Mladí lidé a zamûstnanci s vy‰‰ím platov˘m ohodnocením se ohlíÏejí spí‰e na finanãní stránku. Nemají zájem platit ãlenské pfiíspûvky. Odbory jednají za v‰echny zamûstnance, tak pfiece není dÛvod stát se ãlenem. Zmínila bych se o v˘sledcích ankety z materiálu, kter˘ obdrÏeli v‰ichni úãastníci konference. Problematika udrÏení a obnovení ãlenské základny odborÛ byla pojata z nûkolika hledisek. V˘sledky potvrdily návrhy opatfiení k roz‰ífiení ãlenské základny, které byly v materiálu „Námûty âMKOS a odborov˘ch svazÛ sdruÏen˘ch v âMKOS na udrÏení stávajících a podporu nov˘ch ãlenÛ“. Patfií sem posílení vlivu kolektivního vyjednávání (názor, Ïe uzavírání kolektivní smlouvy za v‰echny zamûstnance má vliv na neochotu organizovat se v odborech), vypracovat systém propagace práce odborÛ atd. Jako nejvût‰í problém realizovat se v odborech zaznûl strach o své zamûstnání, zvlá‰tû tam, kde odborová organizace není ustanovena. Z ‰etfiení odborov˘ch svazÛ o dÛvodech ztráty ãlenÛ vyplynulo, Ïe je nutné povaÏovat to za pfiirozen˘ proces. Alarmující v‰ak je souvislost upozornit na narÛstající podíl dÛchodcÛ

- ãlenÛ odborÛ. DÛvodem je napfiíklad, Ïe ãlenství v odborech nepfiiná‰í ãlenÛm v˘znamné v˘hody ve srovnání s neãleny, obava z reakce nov˘ch zamûstnavatelÛ na ãlenství v odborech, nezájem o ãlenství v odborech zejména u mlad˘ch lidí, neochota podílet se na odborové ãinnosti atd. Kvalita kolektivní smlouvy nemá ve vût‰inû pfiípadÛ vliv na organizovanost. Zamûstnanci jsou sice rádi, Ïe mají v˘hodnou kolektivní smlouvu, ale pfiesto nemají zájem vstupovat do odborÛ. V˘‰e pfiíspûvkÛ má jednoznaãnû negativní vliv. Závûrem konference zaznûla vûta, Ïe nejdÛleÏitûj‰í je mít silnou síÈ dobfie vy‰kolen˘ch odborov˘ch pfiedákÛ pro získávání nov˘ch ãlenÛ. Vychází to i ze zahraniãních zku‰eností. Reklamní a propagaãní kampanû mohou zmûnit image odborÛ. Situace ve spoleãnosti, na trhu práce i na pracovi‰tích se zmûnila a dál se mûní, a proto by bylo dobré zjistit, co opravdu na‰i ãlenové (stávající i budoucí) potfiebují. Znám nûkteré ZO, které mají velmi málo moÏností vyjednávat lep‰í podmínky pro zamûstnance bez velk˘ch potíÏí a stále o svá práva bojují. Potfiebují stále více síly a podpory od tûch, za které vyjednávají. A protoÏe spousta lidí neví, proã odborové organizace existují, jak fungují a jak se o své ãleny starají, mûli bychom s lidmi mluvit. Vysvûtlit funkci odborÛ a co v‰e lze ãlenstvím získat. Dobr˘ v˘klad je urãitû dÛleÏit˘. Katefiina Jezberová, SBD Hradec Králové

Kontaktní místo OS UNIOS Brno Kontaktní místo v Brnû sídlí na námûstí Malinovského 4 v Brnû a do jeho pÛsobnosti patfií základní a místní organizace v Jihomoravském kraji a kraji Vysoãina. Celkem je zde 55 organizací s celkov˘m poãtem 2909 ãlenÛ. Územnû toto kontaktní místo zahrnuje: Kraj Vysoãina 23 organizací ve mûstech a obcích Jihlava, Telã, Tfiebíã, Velké Mezifiíãí, Îìár nad Sázavou, Bystfiice nad Per‰tejnem, Nové Mûsto na Moravû Kraj Jihomoravsk˘ 32 organizací ve mûstech a obcích Blansko, Boskovice, Letovice, Kun‰tát na Moravû, Brno, Ti‰nov, Ivanãice, Rosice, Kufiim, Vy‰kov âinnost pracovi‰tû v Brnû zabezpeãuje jeden pracovník, a to regionální manaÏer Karel Foral. Pracovi‰tû zabezpeãuje pro organizace Odborového svazu UNIOS ve‰kerou metodickou pomoc pro funkcionáfie a ãleny odborov˘ch organizací. Pfiedev‰ím v oblastech vedení pfiedepsané dokumentace, odmûÀo-

vání, v kolektivním vyjednávání pfies pomoc v oblasti pracovního práva, bezpeãnosti práce, daÀov˘ch otázek dot˘kajících se ãinnosti odborov˘ch organizací, rozborÛ ekonomiky jako podkladÛ pro kolektivní vyjednávání, FKSP a dal‰í ãinnosti potfiebné pro práci odborov˘ch organizací. Pracovi‰tû v Brnû dále zaji‰Èuje vícedenní porady a ‰kolení pro funkcionáfie odborov˘ch organizací. V minul˘ch letech vypracovalo a dodalo odborov˘m organizacím ve své pÛsobnosti pfiíruãky Hospodafiení ZO/MO OS UNIOS a Rejstfiík k zákoníku práce po novele. Pracovi‰tû organizovalo v minulém období profesní porady funkcionáfiÛ, kde setkávání funkcionáfiÛ domovÛ dÛchodcÛ a sociálních sluÏeb má jiÏ ãtyfiletou tradici. Adresa: Odborov˘ svaz UNIOS Nám. Malinovského 4 660 87 Brno tel./fax: 542214063 mobil: 606903718 e-mail: [email protected]

úãetnictví. Nebude se jednat o podvojné úãetnictví v plném rozsahu, protoÏe v novele zákona o úãetnictví se zavádí nov˘ pojem, a to vedení úãetnictví ve zjednodu‰eném rozsahu. ZpÛsob vedení úãetnictví, zda ruãní ãi s pomocí programového vybavení si odborové organizace mohou samy zvolit. Pozitivní je skuteãnost, Ïe parlament pfiistoupil na pozmûÀovací návrh odborÛ a odloÏil úãinnost v pfiípadû pfiechodu z jednoduchého úãetnictví na úãetnictví podvojné o jeden rok. Znamená to tedy, Ïe odborov˘m organizacím, které nyní úãtují v soustavû jednoduchého úãetnictví, bude je‰tû v roce 2004 tato moÏnost ponechána. Budeme tak mít spoleãnû k dispozici dostatek ãasu nauãit se nov˘ zpÛsob zpracování úãetnictví z metodik, které se v souãasné dobû pfiipravují. Pfiipravují se rovnûÏ postupy a pfievodové mÛstky a budou zpracovány i nové penûÏní deníky a programové vybavení. Novelu zákona o úãetnictví ãeká je‰tû podpis prezidenta âR a zvefiejnûní ve sbírce zákonÛ. Poté vám budeme moci poskytnout podrobnûj‰í, jiÏ skuteãnû platné, údaje. Ing. Anna Kodlová

Pracovní doba a pfiekáÏky v práci (Dokonãení ze str. 1) Ve svátek lze zamûstnanci nafiídit práce, které lze nafiídit, jak bylo uvedeno v pfiede‰lém, v nepfietrÏitém odpoãinku v t˘dnu, a kromû nich práce v nepfietrÏitém provozu a práce potfiebné pfii stfieÏení objektÛ zamûstnavatele. I v tomto pfiípadû platí, Ïe k jejich v˘jimeãnému nafiízení je nutné projednání s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem. K problematice, která nás v poslední dobû trápí nejvíce, a to, Ïe zamûstnavatelé fie‰í problémy s nedostatkem zakázek práce nebo naopak odbytové problémy tím, Ïe zamûstnancÛm nafiizují dovolenou, a pokud ji jiÏ mají vyãerpánu, fieknou, Ïe se jedná o neplacené pracovní volno, které si moÏná budou moci zamûstnanci nûkdy nadpracovat. Hned v úvodu je tfieba fiíct, Ïe tento postup zamûstnavatele je nezákonn˘ a zasluhoval by postih od úfiadu práce. Dovolenou sice nafiizuje zamûstnavatel, ale podle pfiedem stanoveného plánu dovolen˘ch s pfiedchozím souhlasem pfiíslu‰ného odborového orgánu a za podmínek stanoven˘ch § 102 a násl. zákoníku práce. Dovolená má slouÏit na zotavenou zamûstnance, nikoli k fie‰ení problémÛ na stranû zamûstnavatele. Neplacené pracovní volno nelze zamûstnanci nafiídit. Zamûstnavatel mÛÏe k Ïádosti zamûstnance poskytnout neplacené pracovní volno. Pracovní volno je pfiekáÏkou v práci na stranû zamûstnance, nikoli zamûstnavatele, jak se mylnû zamûstnavatelé domnívají. Jedin˘m fie‰ením v této situaci je v písemné dohodû o jiné pfiekáÏce na stranû zamûstnavatele mezi odbory a zamûstnavatelem vymezit, v souladu s § 130 odst. 2 zákoníku práce, konkrétní váÏné provozní dÛvody, pro které nemÛÏe zamûstnavatel zamûstnanci pfiidûlovat práci, stanovit v této dohodû konkrétní v˘‰i náhrady mzdy (zákoník práce zde dává rozpûtí 60 % aÏ 80 %) a dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá. Pokud by tato dohoda nebyla uzavfiena, náleÏí za dobu pfiekáÏek v práci na stranû zamûstnavatele zamûstnancÛm náhrada mzdy ve v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. Jsme si vûdomi, Ïe tato problematika by zasluhovala podrobnûj‰í vysvûtlení, proto se v pfiípadû nejasností na nás se sv˘mi dotazy obraÈte. JUDr. Jitka Kocianová

■

3

C O VÁ S Z A J Í M Á Nûkteré souvislosti ustanovení §§ 20 a 21 zákoníku práce s úpravou pracovní doby v kolektivní smlouvû Poslední velká novelizace zákoníku práce v roce 2000 se dotkla i právní úpravy nerovnomûrnû rozvrÏené pracovní doby. Pfiedev‰ím odpadla podmínka existence rezortního pracovnûprávního pfiedpisu i vy‰‰í kolektivní smlouvy. Nadále se také jiÏ nerozli‰uje mezi pracovními ãinnostmi, v nichÏ se v prÛbûhu kalendáfiního roku projevuje rozdílná potfieba práce, a ostatními ãinnostmi a stanoví se pouze jedno maximální období, ve kterém je nezbytné srovnat stanovenou t˘denní pracovní dobu. V tom smyslu také do‰lo ke znaãnému uvolnûní moÏnosti rozvrhnout pracovní dobu nerovnomûrnû. Takto rozvrhnout pracovní dobu není v‰ak moÏné u jakéhokoliv zamûstnavatele. I nyní je totiÏ nezbytn˘m pfiedpokladem nerovnomûrného rozvrÏení pracovní doby skuteãnost, Ïe rovnomûrnému rozvrÏení brání povaha práce nebo podmínky provozu. O nerovnomûrném rozvrÏení pracovní doby, stejnû jako u rovnomûrného rozvrÏení, rozhoduje zamûstnavatel. I v tomto pfiípadû zákon vyÏaduje pfiedchozí projednání s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem, pÛsobí-li u zamûstnavatele, za pfiedpokladu, Ïe toto rozvrÏení nebylo sjednáno v kolektivní smlouvû.

ODPOVÍ DÁME

§

DOTAZ: Prosím o podrobn˘ a pfiedev‰ím srozumiteln˘ v˘klad tzv. roãního limitu práce pfiesãas. Pfiedev‰ím, zda se musí sniÏovat o rÛzné pfiekáÏky v práci, napfiíklad pracovní neschopnost. âetl jsem na to rÛzné názory. J. Z., Hradec Králové ODPOVùë: Od 1. 1. 2001 lze práci pfiesãas, jako dosud, nafiídit do osmi hodin t˘dnû a 150 hodin roãnû. Nad tento roãní limit lze práci pfiesãas dohodnout, ov‰em pouze do maximálního limitu 416 hodin roãnû. V˘poãet je jednoduch˘: poãet kalendáfiních t˘dnÛ v roce, tj. 52 x 8 (t˘denní limit práce pfiesãas) = 416. Nafiízená práce pfiesãas ãiní 150 hodin roãnû a dohodnutá práce pfiesãas maximálnû 266 hodin práce pfiesãas (416 - 150 = 266). Tyto zmûny si vyÏádala potfieba harmonizovat na‰e pracovní právo s právem Evropské unie. Zde bych chtûl dodat, Ïe podle mého názoru by se zfiejmû správnû mûlo jednat o 417 hodin roãnû, protoÏe prÛmûrn˘ poãet t˘dnÛ v roce ãiní 52,1785, z ãehoÏ tedy vypl˘vá: 52,1785 x 8 = 417,428 hodin, tj. 417 hodin. Dále byl zru‰en dosavadní mechanismus povolování v˘jimek práce nad tyto limity (povolovaly úfiady práce) a byly zru‰eny v‰echny v˘jimky z v˘‰e uveden˘ch limitÛ, kromû jedné. Do roãního limitu nejv˘‰e pfiípustné práce pfiesãas se nezapoãítává pouze práce pfiesãas, za kterou bylo zamûstnanci poskytnuto náhradní volno. Souhlas s v˘konem práce pfiesãas mÛÏe b˘t písemn˘ i ústní. Pfiitom za souhlas lze povaÏovat i nástup na pfiesãasovou práci a její skuteãn˘ v˘kon. Nyní k vlastnímu dotazu. Podle mého názoru je správn˘ ten v˘klad, podle kterého se

4

■

Pracovní dobu je moÏné rozvrhnout dle ust. § 85 zákoníku práce nerovnomûrnû pouze na pfiedem stanovené období. Pfiitom zákon stanoví maximální délku tohoto období na dvanáct kalendáfiních mûsícÛ po sobû jdoucích, pfiiãemÏ minimální délka tohoto období stanovena není. Krat‰í délku je v‰ak moÏno dohodnout v kolektivní smlouvû, a to jak v podnikové, tak i kolektivní smlouvû vy‰‰ího stupnû. Pokud u zamûstnavatele nepÛsobí odborová organizace, mÛÏe zamûstnavatel krat‰í období neÏ dvanáctimûsíãní stanovit sám. I v tomto pfiípadû musí jít o mûsíce po sobû jdoucí. Nerovnomûrné rozvrÏení pracovní doby lze rovnûÏ dohodnout se zamûstnancem individuálnû. Stanovení uvedeného vyrovnávacího období je nutné proto, Ïe t˘denní pracovní doba nesmí v prÛmûru pfiekroãit v tomto období stanovenou t˘denní pracovní dobu. Pro rozli‰ení rovnomûrného a nerovnomûrného rozvrÏení pracovní doby platí, Ïe pfii nerovnomûrném rozvrÏení jsou pfiekroãeny oba limity stanovené pro rovnomûrnû rozvrÏenou pracovní dobu, tj. jak maximální rozdíl délky pracovní doby pfiipadající na jednotlivé t˘dny, tak maximální délka jedné smûny. I pfii nerovnomûrnû rozvrÏené pracovní dobû platí zvlá‰tní limit pro jednu pracovní smûnu, která nesmí pfiekroãit dvanáct hodin. Z ustanovení § 85 odst. 3 zákoníku práce vypl˘vá, Ïe zamûstnavatel je povinen vypracovat písemn˘ rozvrh stanovené t˘denní pracov-

ní doby a seznámit s ním zamûstnance nejpozdûji dva t˘dny pfied zaãátkem období, na nûÏ je pracovní doba nerovnomûrnû rozvrÏena. To znamená, Ïe zamûstnavatel zpracuje harmonogram smûn pro kaÏdého zamûstnance nebo skupinu zamûstnancÛ na kaÏd˘ den na celé období, na nûÏ je pracovní doba nerovnomûrnû rozvrÏena, s tím, Ïe prÛmûrná délka t˘denní pracovní doby z harmonogramu smûn nesmí v prÛmûru pfiekroãit stanovenou t˘denní pracovní dobu. Dojde-li v praxi k situaci, Ïe je sjednáno dvanáctimûsíãní vyrovnávací období pro nerovnomûrnû rozvrÏenou pracovní dobu a rozvrh pracovní doby je pfiedáván zamûstnancÛm na krátké ãasové úseky a opoÏdûnû, je to v pfiímém rozporu se stávající právní úpravou § 85 zákoníku práce. Takov˘m zpÛsobem nelze zajistit, aby prÛmûrná t˘denní pracovní doba z rozvrhu smûn odpovídala stanovené t˘denní pracovní dobû (zákoník práce § 85 odst. 1 vûta druhá). Tento nበnázor je shodn˘ i s názorem vysloven˘m Ministerstvem práce a sociálních vûcí dne 14. 10. t. r. pod ãj. 2003/40357-52 ve stanovisku zaslaném âeskomoravské konfederaci odborov˘ch svazÛ. Jde o problematiku, které je potfiebné v praxi na‰ich základních odborov˘ch organizací a jejich závodních v˘borÛ vûnovat trvale pozornost, neboÈ pochybení v tûchto otázkách nejsou v ãinnosti zamûstnavatelÛ ojedinûlá! JUDr. Karel Horn˘

v˘‰e uveden˘ roãní limit práce pfiesãas ve v˘‰i 416 hodin o doby, kdy zamûstnanec z rÛzn˘ch dÛvodÛ nepracoval, napfiíklad byl práce neschopen, nesniÏuje. V˘‰e uveden˘ limit, tj. 416 (417) hodin práce pfiesãas, není v zákoníku práce uveden, a je to logické, protoÏe je pouze tzv. „metodickou pomÛckou“ pro zamûstnavatele ohlednû maximálního poãtu hodin práce pfiesãas v kalendáfiním roce u kaÏdého zamûstnance. Zákoník práce omezuje práci pfiesãas t˘denním limitem. Pfii stanovení roãního limitu práce pfiesãas je nutné pouÏít ustanovení druhé vûty § 96 odst. 2 zákoníku práce pfied stfiedníkem, která zní: „Celkov˘ rozsah práce pfiesãas nesmí ãinit v prÛmûru více neÏ osm hodin t˘dnû.“ Z tohoto ustanovení vypl˘vá jednoznaãn˘ závûr, Ïe roãní limit práce pfiesãas u kaÏdého zamûstnance ãiní maximálnû 416 hodin. V˘poãet: 52 (poãet kalendáfiních t˘dnÛ v roce) x 8 (t˘denní limit práce pfiesãas) = 416. Jedná se o jednoduch˘ matematick˘ v˘poãet. Je logické, Ïe jakákoliv, pfiedev‰ím déle trvající nepfiítomnost zamûstnance v práci omezuje moÏnost vyuÏít tohoto maxima. Nelze v‰ak tvrdit, Ïe u kaÏdého zamûstnance tento limit bude jin˘ podle zame‰kané pracovní doby, napfiíklad z dÛvodu pracovní neschopnosti, Ïe je nutné tento limit sniÏovat o neodpracovanou dobu. To prostû není pravda a ani to ze zákoníku práce nevypl˘vá. Mimo jiné by to vedlo k tûmto absurdním situacím (uvedu na pfiíkladu): V kolektivní smlouvû je uvedeno, Ïe období, ve kterém práce pfiesãas v prÛmûru nepfiekroãí osm hodin t˘dnû, se sjednává od 1. 1. do 31. 12. 2003. Zamûstnanec do 31. 10. 2003 odpracuje 416 hodin práce pfiesãas. Od 1. 11. do 31. 12. bude práce neschopen. V tomto pfiípadû by zamûstnavatel poru‰il zákoník práce, protoÏe roãní limit tohoto zamûstnance není 416 hodin, ale 416 - (8 x 8) = 352 hodin (pro zjednodu‰ení jsem odeãetl za dva mûsíce 8 t˘dnÛ). Zamûstnavatel v‰ak nevûdûl a ani vûdût nemohl, Ïe zamûstnanec bude práce neschopen. V závûru bude vhodné zdÛraznit, Ïe pokud by zamûstnanec byl práce schopen,

nemohl by jiÏ v listopadu ani v prosinci odpracovat ani jednu hodinu práce pfiesãas. Nebo mohl, ale musel by si za ni vzít náhradní volno. DOTAZ: Zamûstnavatel mi dal v˘povûì z dÛvodu organizaãních zmûn. V˘povûdní doba mi konãí 30. 9. 2003. Ve v˘povûdní dobû jsem zjistila, Ïe jsem tûhotná. Neprodlenû jsem to oznámila zamûstnavateli. Ten v‰ak na v˘povûdi trvá. Prosím o sdûlení, zda je v˘povûì platná. Pokud není, jak se mám bránit? J. V., Praha ODPOVùë: V˘povûì podle na‰eho názoru není platná, a to z toho dÛvodu, Ïe vám byla doruãena v dobû, kdy jste byla tûhotná. Není zde rozhodující, Ïe o této skuteãnosti zamûstnavatel nevûdûl. V tomto smyslu rozhodují i soudy. Zamûstnavatel by mûl v˘povûì odvolat. Pokud se tak nestane, je tfieba mu v mûsíci záfií písemnû oznámit, Ïe trváte na pfiidûlování práce i po 30. 9. 2003, a nejpozdûji do 30. 11. 2003 je tfieba podat u soudu Ïalobu, kde se budete domáhat urãení, Ïe tato v˘povûì je neplatná. Doporuãujeme vám poÏádat o pomoc odborovou organizaci, která vám zajistí pomoc od právníka OS UNIOS. DOTAZ: Prosím o informaci o nárocích zamûstnancÛ pfii úãasti na svatbû. A. K., Praha ODPOVùë: Pfii vlastní svatbû má zamûstnanec podle pfiílohy k nafiízení vlády ã. 108/1994 Sb. nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu dvou dnÛ, z toho jeden den na svatební obfiad. Pokud by se svatební obfiad konal v sobotu, kdy zamûstnanec nemûl pracovní smûnu, vznikl by mu nárok pouze na jeden den. Pfii svatbû dítûte vzniká nárok na jeden den placeného volna k úãasti na svatebním obfiadu. JestliÏe se svatební obfiad konal v sobotu, kdy zamûstnanec nemûl pracovní smûnu, nárok na placené volno mu nevzniká. K úãasti na svatbû rodiãe náleÏí pracovní volno, ov‰em bez náhrady mzdy. (Zr)

§ 25c odst. 6 ZP âlenové pfiíslu‰ného odborového orgánu jsou povinni zachovávat mlãenlivost o skuteãnostech, o nichÏ se dovûdí pfii v˘konu své funkce, pokud by poru‰ením mlãenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovan˘ch skuteãností nebo poru‰ení oprávnûn˘ch zájmÛ zamûstnavatele nebo zamûstnancÛ. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skonãení v˘konu jejich funkce, pokud zvlá‰tní právní pfiedpis nestanoví jinak. § 136 odst. 2 ZP O opatfieních (závazn˘ pokyn, zákaz práce, zákaz práce pfiesãas a práce v noci) podle § 136 odst. 1 písm. c) nebo d) ZP jsou odborové orgány povinny neprodlenû vyrozumût pfiíslu‰n˘ orgán státního odborného dozoru. PoÏádá-li o to zamûstnavatel pfiíslu‰n˘ orgán státního odborného dozoru, je tento orgán povinen pfiezkoumat opatfiení odborového orgánu; aÏ do jeho rozhodnutí platí opatfiení odborového orgánu. § 136a odst. 3 ZP Pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán anebo zamûstnanci jsou povinni spolupracovat se zamûstnavatelem a s odbornû zpÛsobil˘mi zamûstnanci k prevenci rizik tak, aby zamûstnavatel mohl zajistit bezpeãné, nezávadné a zdraví neohroÏující pracovní podmínky a plnit ve‰keré povinnosti stanovené zvlá‰tními právními pfiedpisy a opatfieními orgánÛ, kter˘m pfiíslu‰í v˘kon odborného dozoru nad BOZP podle zvlá‰tních právních pfiedpisÛ. § 28 odst. 1 nafiízení vlády ã. 108/94 Sb. FunkcionáfiÛm odborové organizace odpovídá za ‰kodu vzniklou pfii v˘konu funkce nebo v pfiímé souvislosti s ní ten, pro koho byli ãinni. POZOR! V pfiípadech, kdy základní ãi místní odborová organizace zamûstnává nûkteré zamûstnance, resp. vlastní nebo provozuje rekreaãní a jiná úãelová zafiízení, platí pro ni stejné povinnosti jako pro zamûstnavatele nebo provozovatele technick˘ch zafiízení ve smyslu pfiíslu‰n˘ch ustanovení zákoníku práce a jin˘ch právních a ostatních pfiedpisÛ k zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci.

C. Podmínky pro v˘kon funkce § 1 odst. 4 ZP V pracovnûprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zamûstnancÛ z dÛvodu mj. ãlenství nebo ãinnosti v odborov˘ch organizacích. § 25c odst. 1 ZP âlenové pfiíslu‰ného odborového orgánu nesmûjí b˘t pro v˘kon své ãinnosti diskriminováni nebo znev˘hodnûni ve sv˘ch nárocích; nesmûjí b˘t pro v˘kon své ãinnosti ani zv˘hodnûni. § 25c odst. 4 ZP Zamûstnavatel je povinen umoÏnit zamûstnancÛm konání voleb pfiíslu‰ného odborového orgánu a vytvofiit pfiíslu‰nému odborovému orgánu na svÛj náklad podmínky pro fiádn˘ v˘kon jejich ãinnosti, zejména jim poskytovat podle sv˘ch provozních moÏností v pfiimûfieném rozsahu místnosti s nezbytn˘m vybavením, hradit nezbytné náklady na údrÏbu a technick˘ provoz a náklady na potfiebné podklady. § 25c odst. 5 ZP Zamûstnavatel je povinen poskytnout ãlenÛm pfiíslu‰ného odborového orgánu k v˘konu jejich ãinnosti pracovní volno v nezbytnû nutném rozsahu s náhradou mzdy ve v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. V˘kon funkce ãlena pfiíslu‰ného odborového orgánu je jin˘m úkonem v obecném zájmu. § 136a odst. 5 ZP Zamûstnavatel je povinen pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánÛm zajistit ‰kolení umoÏÀující jim fiádn˘ v˘kon jejich funkce a zpfiístupnit jim právní a ostatní pfiedpisy k zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a doklady o: • vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatfieních k odstranûní rizik a k omezení jejich pÛsobení na zamûstnance a k vhodné organizaci bezpeãnosti a ochrany zdraví zamûstnancÛ pfii práci, • evidenci a hlá‰ení pracovních úrazÛ a uznan˘ch nemocí z povolání, • v˘konu kontroly a opatfieních orgánÛ, kter˘m pfiíslu‰í v˘kon odborného dozoru nad bezpeãností a ochranou zdraví pfii práci podle zvlá‰tních právních pfiedpisÛ. Pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán je ve smyslu ãl. 44 odst. 2 Stanov OS UNIOS závodní a místní v˘bor a ãl. 45 odst. 2 závodní dÛvûrník a dÛvûrník místní organizace. Pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem pro v˘kon kontroly nad stavem BOZP je podle ãl. 55 Stanov OS UNIOS závodní a místní v˘bor, v˘bor sdruÏení ZO/MO, závodní a místní inspektor bezpeãnosti práce a svazov˘ inspektor bezpeãnosti práce. Robert Kfiepinsk˘, SIBP

S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E Práva a povinnosti odborov˘ch orgánÛ základních a místních odborov˘ch organizací v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (stav k 30. 11. 2003) Práva a povinnosti odborov˘ch orgánÛ vycházejí vût‰inou ze základního pracovnûprávního pfiedpisu - ze zákoníku práce. Pro zjednodu‰ení této problematiky uvádím pfiehled tûchto práv a povinností s uvedením pfiíslu‰ného ustanovení pfiedpisu. Znûní ustanovení je v nûkter˘ch pfiípadech upraveno na podmínky oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci.

A. Práva odborov˘ch orgánÛ a) právo úãasti § 18b odst. 1 ZP Odborové orgány mají právo úãastnit se pracovnûprávních vztahÛ vãetnû kolektivního vyjednávání za podmínek stanoven˘ch zákonem. § 133c odst. 1 ZP Zamûstnavatel je povinen vy‰etfiit pfiíãiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za úãasti zamûstnance, pokud to zdravotní stav zamûstnance dovoluje, a za úãasti pfiíslu‰ného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP a bez váÏn˘ch dÛvodÛ nemûnit stav na místû úrazu. § 136 odst. 1 písm. b) ZP Odborové orgány mají právo úãastnit se zji‰Èování pfiíãin pracovních úrazÛ a nemocí z povolání, popfi. je samy vy‰etfiovat. § 136 odst. 1 písm. e) ZP Odborové orgány mají právo zúãastÀovat se jednání o otázkách BOZP. § 136a odst. 1 ZP Zamûstnanci se úãastní na fie‰ení otázek souvisejících s BOZP prostfiednictvím pfiíslu‰n˘ch odborov˘ch orgánÛ nebo zástupcÛ pro oblast BOZP. § 136a odst. 2 ZP Zamûstnavatel je povinen umoÏnit pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánÛm nebo zástupcÛm pro oblast BOZP úãast pfii jednáních t˘kajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. § 136a odst. 6 ZP Zamûstnavatel je povinen umoÏnit pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánÛm a zástupcÛm pro oblast BOZP pfii kontrolách orgánÛ, kter˘m pfiíslu‰í v˘kon odborného dozoru nad BOZP podle zvlá‰tních pfiedpisÛ, pfiednést své pfiipomínky. b) právo na projednání Projednáním se rozumí podle § 18 odst. 1 ZP jednání mezi zamûstnavatelem a pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem za úãelem dosaÏení shody. § 18 odst. 3 ZP Zamûstnavatel je povinen s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem projednat otázky v oblasti BOZP v rozsahu stanoveném v ãásti druhé hlavû páté - napfiíklad jde o tato opatfiení: • opatfiení k prevenci rizik - § 132a odst. 1 ZP, • opatfiení pro pfiípad zdolávání mimofiádn˘ch událostí, jako jsou havárie, poÏáry a povodnû, jiné váÏné nebezpeãí a evakuace zamûstnancÛ - § 132a odst. 6 ZP, • opatfiení na ochranu pfied pÛsobením rizik - § 133 odst. 1 f) ZP, • opatfiení t˘kající se tûhotn˘ch a kojících Ïen a matek do konce devátého mûsíce po porodu, vãetnû opatfiení, která se t˘kají sníÏení rizika du‰evní a tûlesné únavy a jin˘ch druhÛ tûlesné a du‰evní zátûÏe - § 133 odst. 1 f) ZP, • opatfiení pro zamûstnávání zamûstnancÛ se zmûnûnou pracovní schopností - úprava pracovních podmínek, úprava pracovi‰È, zfiízení chránûn˘ch dílen, za‰kolení nebo zauãení zamûstnancÛ - § 133 odst. 3 ZP, • opatfiení proti opakování podobn˘ch úrazÛ - § 133c odst. 5 ZP, • opatfiení k dodrÏení nejvy‰‰ích pfiípustn˘ch hodnot rizikov˘ch faktorÛ - faktory chemické, fyzikální, biologické a nepfiíznivé mikroklimatické podmínky - § 134c odst. 1 ZP,

• opatfiení k omezení pÛsobení biologick˘ch ãinitelÛ a rizikov˘ch faktorÛ pfiekraãujících nejvy‰‰í pfiípustné hodnoty - úprava pracovních podmínek, doba v˘konu práce, zfiízení kontrolovan˘ch pásem, pouÏívání vhodn˘ch OOPP, poskytování ochrann˘ch nápojÛ - § 134c odst. 1 ZP. § 18b odst. 3 ZP Zamûstnavatel projedná s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem zejména • systém ‰kolení a vzdûlávání zamûstnancÛ, • opatfiení k vytváfiení podmínek pro zamûstnávání fyzick˘ch osob, osob peãujících o dítû mlad‰í neÏ 15 let a osob se zmûnûnou pracovní schopností, vãetnû podstatn˘ch záleÏitostí péãe o zamûstnance, opatfiení ke zlep‰ení hygieny práce a pracovního prostfiedí, • dal‰í opatfiení, která se t˘kají vût‰ího poãtu zamûstnancÛ. § 18b odst. 5 ZP Pfiíslu‰né státní orgány projednávají s odborov˘mi orgány otázky t˘kající se pracovních a Ïivotních podmínek zamûstnancÛ a poskytují odborov˘m orgánÛm potfiebné informace. § 25c odst. 7 ZP Zamûstnavatel je povinen projednat se zamûstnancem nebo na jeho Ïádost s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem stíÏnost zamûstnance na v˘kon práv a povinností vypl˘vajících z pracovnûprávních vztahÛ. § 98 ZP Celkov˘ rozsah pfiesãasové práce pro zamûstnavatele, jednotlivé organizaãní útvary nebo pracovi‰tû a jeho pfiípadné pfiekroãení stanoví zamûstnavatel po projednání s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem. § 99 odst. 5 ZP Zamûstnavatel je povinen pravidelnû projednávat s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem otázky BOZP a organizace práce v noci. § 193 odst. 2 ZP ZpÛsob a rozsah náhrady ‰kody je zamûstnavatel povinen projednat bez zbyteãného odkladu s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem a se zamûstnancem. c) právo na informace § 18 odst. 2 ZP, § 18b odst. 2 ZP Zamûstnavatel je povinen informovat pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán o • dÛsledcích jeho ãinnosti na Ïivotní prostfiedí a jeho ekologick˘ch opatfieních, • základních otázkách pracovních podmínek a jejich zmûnách, • bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci v rozsahu stanoveném v ãásti druhé hlavû páté - napfiíklad jde o informace o tom: - do jaké kategorie je práce zafiazena - § 133 odst. 1 b) ZP, - které zdravotnické zafiízení poskytuje zamûstnancÛm závodní preventivní péãi a jak˘m druhÛm oãkování a jak˘m lékafisk˘m prohlídkám souvisejícím s v˘konem práce jsou povinni se podrobit - § 133 odst. 1 d) ZP, - jaká rizika se vyskytují na pracovi‰tích, vãetnû jejich moÏn˘ch úãinkÛ na tûhotenství nebo kojení, a jaké jsou v˘sledky jejich vyhodnocení - § 133 odst. 1 f) ZP, - zdali byl zji‰tûn v˘skyt biologick˘ch ãinitelÛ nebo zdali bylo mûfiením zji‰tûno pfiekroãení nejvy‰‰ích pfiípustn˘ch hodnot rizikov˘ch faktorÛ - § 134c odst. 2 ZP. § 22 odst. 2 písm. b), f) ZP Pfiíslu‰né odborové orgány mají pro v˘kon kontroly nad dodrÏováním pfiedpisÛ o BOZP právo • vyÏadovat od vedoucích zamûstnancÛ potfiebné informace a podklady, • vyÏadovat od zamûstnavatelÛ, popfi. orgánÛ jim nadfiízen˘ch zprávy o tom, jaká opatfiení byla uãinûna k odstranûní závad zji‰tûn˘ch pfii v˘konu kontroly nebo k provedení návrhÛ, které podaly odborové orgány vykonávající tuto kontrolu. § 25c odst. 2 ZP Pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán má právo poÏadovat na zamûstnavateli doplnûní informací a odpovûdi na dotazy. § 136a odst. 2 ZP Zamûstnavatel je povinen pfiíslu‰nému odborovému orgánu poskytnout informace o jednáních t˘kajících se BOZP. Je povinen je zejména informovat o • vyhodnocení rizik a pfiijetí a provádûní opatfiení ke sníÏení jejich pÛsobení, • organizaci ‰kolení, instruktáÏích a pokynech k BOZP, • urãení zamûstnancÛ k organizování poskytnutí první pomoci, k zaji‰tûní pfiivolání lékafiské pomoci, hasiãÛ a policie a k organizování evakuace zamûstnancÛ, • v˘bûru a zaji‰Èování závodní preventivní péãe,

–2–

• v˘bûru a zaji‰Èování odbornû zpÛsobil˘ch zamûstnancÛ k prevenci rizik, • kaÏdé dal‰í záleÏitosti, která mÛÏe podstatnû ovlivnit BOZP. Zamûstnavatel je povinen vyslechnout jejich informace, pfiipomínky a návrhy na opatfiení. § 3 odst. 1 nafiízení vlády ã. 494/2001 Sb. Zamûstnavatel ohlásí bez zbyteãného odkladu pracovní úraz pfiíslu‰nému odborovému orgánu. § 3 odst. 2 nafiízení vlády ã. 494/2001 Sb. Zamûstnavatel ohlásí smrteln˘ pracovní úraz bez zbyteãného odkladu pfiíslu‰nému odborovému orgánu. d) právo kontroly § 22 odst. 2 písm. a), c), d), e) ZP Pfiíslu‰né odborové orgány mají právo vykonávat u zamûstnavatelÛ kontrolu nad dodrÏováním právních pfiedpisÛ o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci, vnitfiních pfiedpisÛ a závazkÛ vypl˘vajících z kolektivních smluv. Pfiitom jsou oprávnûny zejména: • vstupovat na pracovi‰tû zamûstnavatelÛ, • podávat návrhy ke zlep‰ování pracovních podmínek, • vyÏadovat od zamûstnavatelÛ a od orgánÛ jim nadfiízen˘ch, aby daly pokyn k odstranûní zji‰tûn˘ch závad, • navrhovat zamûstnavatelÛm, orgánÛm jim nadfiízen˘m a jin˘m orgánÛm povûfien˘m kontrolou dodrÏování zákonnosti v pracovnûprávních vztazích, aby podle pfiíslu‰n˘ch pfiedpisÛ pouÏily vhodn˘ch opatfiení vÛãi vedoucím zamûstnancÛm, ktefií poru‰ují pfiedpisy o BOZP nebo povinnosti vypl˘vající pro nû z kolektivních smluv. § 136 odst. 1 písm. a), b), c), d) ZP Odborové orgány mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP u jednotliv˘ch zamûstnavatelÛ; pfiitom mají zejména právo: • kontrolovat, jak zamûstnavatelé plní své povinnosti v péãi o BOZP a zda soustavnû vytváfiejí podmínky bezpeãné a zdravotnû nezávadné práce, pravidelnû provûfiovat pracovi‰tû a zafiízení zamûstnavatelÛ pro zamûstnance a kontrolovat hospodafiení zamûstnavatelÛ s osobními ochrann˘mi pracovními prostfiedky, • kontrolovat, zda zamûstnavatelé fiádnû vy‰etfiují pracovní úrazy, popfi. je vy‰etfiovat samy, • poÏadovat od zamûstnavatele závazn˘m pokynem odstranûní závad v provozu na strojích a zafiízeních, pfii pracovních postupech a v pfiípadû bezprostfiedního ohroÏení Ïivota nebo zdraví zamûstnancÛ zakázat dal‰í práci, • zakázat práci pfiesãas a práci v noci, která by ohroÏovala bezpeãnost a ochranu zdraví zamûstnancÛ. § 10 odst. 1 zákona ã. 20/66 Sb. Pfiíslu‰né odborové orgány se podílejí na kontrole péãe o zdraví. e) právo spolurozhodování § 18b odst. 4 ZP Pokud zamûstnavatel s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem dosáhnou shody v otázkách uveden˘ch v odst. 3 písm. c), d), e), f) nebo g), lze je upravit dohodou. § 136a odst. 4 ZP Zamûstnavatel je povinen organizovat nejménû jednou v roce provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na v‰ech pracovi‰tích a zafiízeních zamûstnavatele v dohodû s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem nebo zástupcem zamûstnancÛ pro oblast BOZP a zji‰tûné nedostatky odstraÀovat. § 200 odst. 1 ZP Pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán mÛÏe v kolektivní smlouvû sjednat vy‰‰í ãástky za jednorázové od‰kodnûní pozÛstal˘ch, jestliÏe zamûstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemfiel. § 17 odst. 9 zákona ã. 1/92 Sb. Pro zji‰Èování prÛmûrného v˘dûlku pro úãely zji‰Èování náhrady ‰kody pfii pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní smlouvû sjednat, Ïe rozhodn˘m obdobím je pfiedchozí kalendáfiní rok, budeli takto urãené rozhodné období pro zamûstnance v˘hodnûj‰í.

B. Povinnosti odborov˘ch orgánÛ § 22 odst. 1 ZP Odborové orgány dbají o dodrÏování ustanovení zákoníku práce a právních pfiedpisÛ o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci. § 25c odst. 3 ZP Pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán je povinen vhodn˘m zpÛsobem informovat zamûstnance na v‰ech pracovi‰tích o své ãinnosti a o obsahu a závûrech informací a projednání se zamûstnavatelem.

–3–

S VA Z O VÁ R E K R E A C E O S U N I O S N A R O K 2 0 0 4 Svazová rekreace rekreaãní stfiedisko Vr‰ov adresa RZ: ·ARZ, s. r. o. Vr‰ov 19 539 53 Horní Bradlo vedoucí: Iveta Pospí‰ilová telefon: 469 338 247 web: http://www.sarz.cz e-mail: [email protected] Ceny pro ãleny svazu a rodinné pfiíslu‰níky: I. kategorie - pokoje se sprchou + WC, ubytování vãetnû snídanû 365 Kã dospûlí 275 Kã dítû do 12 let 245 Kã dítû do 6 let II. kategorie - pokoje se sprchou, WC spoleãné na patfie, ubytování vãetnû snídanû 305 Kã dospûlí 235 Kã dítû do 12 let 205 Kã dítû do 6 let • Délku pobytu lze dohodnout u vedoucí stfiediska. • Strava se poskytuje dle jídelníãku - obûd v rozsahu 60 aÏ 100 Kã, veãefie v rozsahu 40 aÏ 80 Kã. Rekreaãní pobyt lze objednat písemnû nebo telefonicky na adrese RZ.

Cena poukazu pro dûti ãlenÛ svazu je stanovena na 3300 Kã. Poãet bûhÛ a cena budou upfiesnûny podle pfiedbûÏn˘ch pfiihlá‰ek, které zasílejte do konce bfiezna 2004 na adresu: OS UNIOS, Jana S˘korová, nám. W. Churchilla 2, 130 00 Praha 3 nebo na e-mail: [email protected].

Letní dûtsk˘ tábor Studnice Pro rok 2004 zatím není uzavfiena smlouva s majitelem tábora. OS UNIOS plánuje ve spolupráci se ZO OS UNIOS Mûstská policie Brno uspofiádat dva aÏ tfii turnusy letního dûtského tábora. LDT Studnice I. bûh (pofiadatel MP Brno) II. bûh (pofiadatel OS UNIOS) termín 31. ãervence aÏ 14. srpna 2004 III. bûh termín 14. aÏ 28. srpna 2004

Sociální rekreaãní ceny OS UNIOS poskytuje jako kaÏd˘ rok dle zásad pfiíspûvek pro pfiíjmovû slab‰í ãleny svazu. RZ Vr‰ov Sociální poukaz A II. kategorie - ubytování vãetnû snídanû 120 Kã dospûlí 90 Kã dítû do 12 let 80 Kã dítû do 6 let

✁

PfiedbûÏná pfiihlá‰ka na LDT Studnice Kontaktní osoba (rodiã): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSâ: . . . . . . . . . . . . . . tel.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Termíny (oznaãte ãíslicemi 1, 2 podle preference): II. bûh (pofi. OS UNIOS) 31. 7. aÏ 14. 8. 2004

......

III. bûh 14. aÏ 28. 8. 2004 ...... (Tfietí bûh se bude konat pouze v pfiípadû obsazení II. bûhu a dostateãného poãtu dûtí na III. bûh.) Jméno dítûte 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . rodné ãíslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . rodné ãíslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . rodné ãíslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . rodné ãíslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

................... razítko ZO/MO (pouze u ãlenÛ svazu)

................... podpis rodiãe (zákonného zástupce)

Sociální poukaz B II. kategorie - ubytování vãetnû snídanû 220 Kã dospûlí 170 Kã dítû do 12 let 150 Kã dítû do 6 let Dûtsk˘ tábor Sociální poukaz A 1320 Kã Sociální poukaz B 2310 Kã

Nabídka rekreace MSDU OS OS UNIOS dále upozorÀuje na nabídku Majetkové, správní a delimitaãní unie odborov˘ch svazÛ. Celou nabídku mÛÏete shlédnout na internetov˘ch adresách: www.msduos.cz, www.dasis.cz nebo www.hotelyapenziony.cz.

Nabídka SOZ-S a POZ Slovensk˘ odborov˘ svaz sluÏeb prodal RZ ·túrovo a ostatní RZ pronajal; v pfiípadû zájmu o rekreaci na Slovensku lze kontaktovat pfiímo nájemce tûchto zafiízení. RZ Poniklec - Ing. Juraj SrogoÀ tel. +421 486 179 101 fax +421 486 179 102 RZ Priedhorie - Ivan Krupa tel. +421 424 358 742 fax +421 424 358 854 Pro zájemce o ·túrovo jsme dostali nabídku Plynárenského odborového svazu ze Slovenska - 4 maringotky v areálu koupali‰tû Vada‰, po 4 lÛÏkách, základní kuchyÀské vybavení, vafiiã, chladniãka, vstup na koupali‰tû. Cena za maringotku na t˘den je 6800 SKK, mimo sezonu sleva 600 SKK. Zafiizuje SPP RoÏÀava, Vojtûch Farka‰, tel. +421 905 524 361. Dal‰í nabídka je od RZ Kormo‰ (www.ubytovanie-kormos.sk), dvoulÛÏkové pokoje, ubytování bez stravy od 300 SKK za osobu a den, v RZ spoleãná kuchyÀka nebo ubytování v buÀkách od 200 SKK za osobu a den. Adresa RZ: Komenského 8 943 01 ·túrovo tel. +421 367 522 890 e-mail: [email protected].

■

7

PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my covní síly z jiÏní Evropy. Bûhem ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch let se v Nizozemí prosadila my‰lenka silného sociálního a peãovatelského státu, poskytujícího sv˘m obyvatelÛm rozsáhlé sociální jistoty v oblasti bydlení, zamûstnání a sociální a zdravotní péãe. Pod vlivem nového blahobytu a rebelie mlad˘ch lidí proti svazujícím tradiãním nizozemsk˘m hodnotám, jako peãlivosti, zdrÏenlivosti, docházky do kostela, práci, patriarchátu a heterosexualitû, byla v sedmdesát˘ch letech otevfiena cesta pro velk˘ spoleãensk˘ experiment - dÛsledné liberalizace spoleãnosti a zrovnoprávnûní postavení muÏÛ a Ïen. Nizozemí se stalo první zemí, která legalizovala homosexuální partnerství a liberalizovala konzumaci lehk˘ch drog. Navenek symbolizovala pfierod spoleãnosti i zmûna hlavy monarchie. V roce 1980 nastoupila na nizozemsk˘ trÛn Beatrix a nahradila svou matku královnu Juliánu. Po volbách v roce 1994 nastoupil na post premiéra sociální demokrat Wim Kok. Wim Kok vedl zemi aÏ do voleb v roce 2002, kdy opût zvítûzila pravice. Novû vytvofiená volební platforma List Pim Fortuyn (LPF), kritizující nárÛst pfiistûhovalcÛ a kriminality, vytvofiila 3. ãervence 2002 spoleãnû s kfiesÈansk˘mi demokraty (CDA) a s lidovou stranou VVD novou vládu. Premiérem se stal kfiesÈansk˘ demokrat Jan Peter Balkenende. Také Nizozemí pfiijalo 1. 1. 2001 jako svou mûnu euro.

❄ ❄

Nizozemí nebo také Holandsko

Oficiální název zní Nizozemské království, státní zfiízení - konstituãní monarchie. Hlavním mûstem je Amsterdam. Na rozloze 40 844 km2 Ïije 15,4 milionÛ obyvatel. Vláda sídlí v Haagu, kde také najdeme mezinárodní soudní tribunál. Nizozemí je nejrovinatûj‰í zemí svûta, proto i nejvy‰‰í hora, Vaalserberg, mûfií jen 321 metrÛ. Podnebí je zde oceánské s mírn˘mi zimami a vlah˘mi léty. Zemû vûtrn˘ch ml˘nÛ. Zemûdûlství je známé pûstováním kvûtin, zeleniny, brambor a obilí. Pfievládá mlékárenská v˘roba. K hlavním produktÛm patfií proslulé s˘ry, jako gouda nebo eidam. Tradiãnû velkou roli hraje rybolov matjesy a mu‰le (slávky jedlé). Holandsko dalo svûtu také v˘znamné umûlce, jako napfiíklad Erasmus Rotterdamsk˘, malífii Rembrandt, Pieter Paul Rubens, Hieronymus Bosch a pfiedev‰ím Vincent van Gogh. V roce 1944, je‰tû bûhem nacistické okupace, se lond˘nské exilové vlády Belgie, Nizozemí a Lucemburska dohodly na vytvofiení celní unie sv˘ch zemí po osvobození. V roce 1948 se tento zámûr uskuteãnil a vzniklo spoleãenství Benelux. Nizozemí se po válce rovnûÏ vzdalo své neutrality a stalo se zakladatelskou zemí Organizace spojen˘ch národÛ (OSN, 1945), Západoevropské unie (WEU, 1948), Severoatlantické aliance (NATO, 1949), Evropského spoleãenství uhlí a oceli (ESUO, 1952) a poté pfiirozenû i Evropského hospodáfiského spoleãenství (EHS, 1957). Nizozemské hospodáfiství bylo sice postiÏeno nûmeckou okupací bûhem druhé svûtové války, ale s velkorysou pomocí v rámci Marshallova plánu se po roce 1948 dafiilo postupnû zvy‰ovat Ïivotní úroveÀ. Od konce padesát˘ch let rostla poptávka po pracovní síle a nizozemská vláda otevfiela zemi pro pra-

❄

❄

❄

❄

âernobílé hvûzdiãky

✁

❄

2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ................................... 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno a pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZO/MO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slosovány budou odpovûdi do‰lé do 31. prosince 2003. Jména v˘hercÛ a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií‰tím ãísle.

Láska nebeská

Pfiíjemné rozpt˘lení pfiedstavuje vánoãní romantická komedie s fiadou hrdinÛ, v níÏ je zadûláno hned na nûkolik svateb, ale nevyhneme se ani pohfibu, a to nejen proto, Ïe v‰echno patfií k Ïivotu. ReÏisérem je totiÏ scenárista, kter˘ je podepsán i pod filmy âtyfii svatby a jeden pohfieb, Notting Hill a Deník Bridget Jones. Richard Curtis nás tak ve filmu, kter˘ si napsal i natoãil, zavede do souãasného pfiedvánoãního Lond˘na, kde se odehraje pfiíbûh skládající se z mnoha nádhern˘ch milostn˘ch historek - nûkdy romantick˘ch, nûkdy smutn˘ch, nûkdy po‰etil˘ch. Îádná ov‰em nepostrádá svÛj osobit˘ humor. âas pfied Vánocemi - ru‰ná, ale romantická atmosféra, v‰ichni, kdo jsou „singles“, ov‰em nechtûjí b˘t u stromeãku sami. A tak v‰ude, kam se podíváte, zpÛsobuje láska chaos. Od novû jmenovaného ministerského pfiedsedy (Hugh Grant), kter˘ se zamiluje 30 vtefiin poté, co vejde do svého úfiadu, aÏ po smolafiského prodavaãe sendviãÛ, kter˘ nemá s dívkami ve Velké Británii prostû ‰tûstí, a radûji proto odjíÏdí do Wisconsinu. A pak je tu je‰tû chlapec, kter˘ se zakoukal do nejkrásnûj‰í dívky ve ‰kole, ãi jeho nevlastní otec (Liam Neeson), kter˘ se zakoukal do Claudie Schiffer. Prostû láska tropí hlouposti, a tak se tyto lond˘nské Ïivoty a lásky setkají, smísí a nakonec v‰e pro v‰echny zúãastnûné vyvrcholí na ·tûdr˘ veãer... Hvûzdné obsazení dále doplÀuje Rowan Atkinson. Velká Británie, komedie, 129 minut ReÏie a scénáfi: Richard Curtis

Recept pro vás

Kupon 10/03 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tip do kina

❄ ❄ ❄ ❄

Správné odpovûdi: 1. oficiální název státu - Nizozemské království 2. hlavní mûsto - Amsterdam 3. nadmofiská v˘‰ka nejniωího bodu zemû - 6,7 metrÛ pod mofiem Nejlépe odpovûdûli: Franti‰ek Bumba, Lecotex Tábor Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Jana Hamtilová, TS Lomnice n. P. Anna Kratochvílová, MO Brno Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Vlastimil ·korÀa, TS Vizovice Eva Táborská, MP Brno

❄

Kdo si vyhlédl cíl, najde k nûmu i cestu, byÈ by vedla oklikou. Babler

Stát, na jehoÏ název se dnes ptáme, je konstituãní monarchie, leÏící v západní Evropû. Patfií mezi nejmen‰í státy nejen Evropské unie. Na rozloze pouh˘ch 2586 km2 Ïije 410 000 obyvatel. Ve stfiedovûku se tato zemû podílela velkou mûrou na v˘voji Evropy. Své sídlo tu má Evropsk˘ soudní dvÛr a také Evropsk˘ mûnov˘ fond. Myslímeli na dne‰ní zemi, vybaví se nám vinice, ocel, banky nebo daÀová oáza pro prominentní podnikatele, nejniωí nezamûstnanost v celé Evropské unii. Zakládající ãlen OSN, Spoleãenství národÛ a NATO. Otázky: 1. oficiální název státu, 2. uveìte v‰echny tfii úfiední jazyky, 3. hlavní mûsto

?

❄

Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn˘ redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 194, e-mail: [email protected]. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick˘ch vûzÀÛ 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057

Postup pfiípravy: Ze 130 g hladké mouky, 70 g cukru, 70 g mlet˘ch loupan˘ch mandlí, 30 g kakaa a 125 g másla vypracujeme kfiehké tûsto a necháme je pÛl hodiny v chladu. Potom tûsto rozválíme, vykrájíme hvûzdiãky a upeãeme je na suchém plechu. Je‰tû horké potfieme roz‰lehan˘m bílkem a na stfied kaÏdé upeãené hvûzdiãky pfiitiskneme men‰í hvûzdiãku vykrojenou z marcipánu.

❄

Vánoãní dort Pfiísady: 250 ml bílkÛ, 150 g cukru, 100 g mlet˘ch ofiechÛ, 60 g hrubé mouky, 50 g strouhan˘ch pi‰kotÛ, 1 lÏíce kakaa, mletá skofiice, rybízová zavafienina, ãokoládová poleva, marcipán, ‰lehaãka na ozdobu Postup pfiípravy: Z bílkÛ a cukru u‰leháme tuh˘ sníh a vmícháme do nûj ofiechy promíchané s hrubou moukou, strouhan˘mi pi‰koty, lÏící kakaa a mletou skofiicí. Tûsto rozetfieme do máslem vymazané a moukou vysypané formy a velmi zvolna upeãeme. Vychladl˘ dort rozkrojíme, slepíme rybízovou zavafieninou, polijeme ãokoládovou polevou a ozdobíme marcipánem. Podáváme se ‰lehaãkou. (·el)

❄