Kde v mozku vznikají lidské pocity?

Kde v mozku vznikají lidské pocity? Jaké přesně mozkové tkáně se na nich podílejí. Jak lze pozitivně proměnit svoje emoce.

Ing. Vladimír Jelínek

© ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Mozek a detoxikace • Detoxikace mozku je nikdy nekončícím procesem. Potíž tkví v tom, že mozek zkoumáme zase a jen svým vlastním mozkem. • Pro každého terapeuta je také zcela nezbytná detoxikace vlastního mozku. Jakoby platilo zlaté pravidlo, že klientovi/pacientovi nemůže pomoci terapeut více, než sám sobě. • Mozek a nervová soustava jsou samy o sobě dokonalým systémem, který má netušené možnosti a člověk je neumí používat. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Bolest • U pacienta/klienta, který do ordinace přichází, je ideální si představit, že jeho nervový systém jsou „elektrické obvody“. Bolest je vždy signálem problému. Bolest vychází z konkrétní oblasti. • Bolest zajišťují nejrůznější receptory v organismu. Bolest je důležitým průvodním jevem poškození organismu – onemocnění. • Receptory pro vnímání bolesti jsou volná nervová zakončení – myelizovaná i nemyelizovaná nervová vlákna, která se keříčkovitě větví mezi buňkami kůže, ve svalech a kloubních pouzdrech i ve stěně trávicí trubice, srdce a cév © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Co nebolí Je pouze několik orgánů, které „nebolí“. Jde o:

• • • • •

Kostní tkáň Chrupavky Tkáň nervového systému Některé tkáně oka Některé buněčné orgány: játra, ledviny – bolest zde vychází z jejich vazivových obalů

Bolest není vnímána ze všech krajin těla stejně. I když existuje pro bolest pouze jeden typ receptorů, má bolest různý charakter a různou kvalitu. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Snášení bolesti • Obecně lze říci, že je lépe snášena bolest povrchová než bolest hluboká a orgánová. • Zničující a skličující charakter mají některé typy orgánových bolestí, např. bolest slinivky břišní, vývodných močových cest a srdečního svalu. • Hůře se snáší bolest v oblasti hlavy (zuby, oko, trojklanný nerv) než bolest vycházející třeba z těžce zraněné končetiny. • Bolest může být signálem velmi závažného onemocnění, někdy se může jednat o bolest banální, která je velmi dobře zvládnutelná detoxikací. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Odkud bolest vychází • Při znalosti nervového systému si lze představit, odkud bolest vychází a co člověk ve skutečnosti cítí. • Pak lze použít preparáty Joalis jako „vysavače nečistot“, které vysávají jinak funkční tkáně nervového systému. Děje se tak prostřednictvím vlastního imunitního systému. • Tam, kde je nervový systém již poškozen, nelze v drtivé většině případů předpokládat zpětnou regeneraci nervové tkáně.


Detoxikace NS • Neurony v průběhu života ubývají, přesto je jich stále dostatek na to, aby člověk i v pokročilém věku významně zlepšoval svoje mentální funkce a paměť. Přesto lze detoxikovat a regenerovat vnitřní obsahy neuronů – na buněčné úrovni. • Lze také detoxikovat myelinové obaly okolo nervů, kam se často ukládají toxiny, které jsou rozpustné v tucích. S metabolismem tuků souvisí okruh orgánů jater. Joalis Antimetal Joalis Ionyx Joalis Antichemik © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Joalis Antimetal Hg Joalis Ionyx Cs Joalis Antichemik dioxin

Buňka


Struktura neuronu


Nervový vzruch • Rychlost vedení nervového vzruchu závisí na síle nervových vláken a na přítomnosti myelinových pochev. • Síla myelinových pochev má zásadní význam pro rychlost vedení nervových vzruchů. Čím silnější pochva a zbavená toxických součástí, tím RYCHLEJŠÍ VEDENÍ. • Při narození dítěte nejsou všechny nervy myelizovány. • např. myelinizace míšních nervů pokračuje dlouho po narození, a je ukončena asi ve třech letech věku dítěte.


Narození


Rychlost šíření vzruchů Rychlost šíření vzruchů v nervovém systému je různá: • Autonomní nervový systém … 1-20 m/s • Motorická vlákna … 80-120 m/s • Senzitivní vlákna … 30-50 m/s


Jak vzniknul člověk? • Vznikl tak, jak to popisuje bible?

• Nebo vznikl evolucí, vyvíjel se postupně z nižších vývojových stupňů, jak to hlásal Darwin? • Jedno je jisté – bez nadsázky lze říci, že KAŽDÝ člověk prošel v těle matky do svého narození evolučním vývojem.


Prenatální vývoj


Jak vzniknul člověk? • Člověk vzniknul z myšlenky – nejdříve o dítěti hovořily jak otec, tak matka. Tohle popisuje indická tradice. • Pak se spojily genetické výbavy muže a ženy – spermie a vajíčko. Postupným dělením začal vznikat první shluk buněk. • Pak se člověk stal rybou, plazem…


Vývoj NS a mozku • Stejné je to s vývojem nervového systému a mozku dítěte. Ty struktury, které jsou člověku společné s nižšími vývojovými stupni u zvířat, nazveme staršími strukturami mozku. • Obecně pak platí, že se první u člověka vyvíjejí právě tyto nejstarší vývojové struktury mozku. Tyto struktury jsou nezbytně důležité pro přežití jednotlivce a zajištění základních funkcí jako je dýchání, srdeční činnost, spánkové cykly. • V době při narození jsou proto již tyto části nervového systému zralé, zatímco další součásti se budou ještě v průběhu růstu dítěte do dospělého dítěte vyvíjet. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Vývoj NS a mozku • Nejstarší struktury mozku jsou tedy ty, které zajišťují základní instinkty a fungují pod vědomím jednotlivce. Právě tyto mozkové struktury jsou těmi místy, kam infekce v převlečené podobě infekčních ložisek nejraději útočí. • Infekční ložiska tím manipulují nervový systém jako celek a potažmo celé chování člověka ke svým vlastním potřebám. • Malý tvor z živočišné říše tak ovládne velkého tvora – člověka… a často si to samotný člověk není schopen vůbec uvědomit, protože posuzuje realitu právě pouze svým vlastním mozkem. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Anatomie NS • Připomeňme některé základní pojmy a zajímavosti z anatomie nervového systému. • Základní stavební a funkční jednotkou nervové tkáně je neuron. Skládá se z těla nervové buňky a dostředivých a odstředivých výběžků. • Odstředivá vlákna se nazývají axony, mohou být dlouhé i více jak jeden metr! Inervují svaly. • Dendrity jsou dostředivými vlákny. Vedou od čidla (receptoru) do těla buňky uložené v centrální nervové soustavě. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Anatomie NS Mezi nervovými buňkami jsou v centrálním nervstvu také buňky, které kromě podpůrné funkce: • Zajišťují výživu nervových buněk • Chrání nervové buňky • Fagocytují poškozené neurony Tyto buňky nazýváme buňkami gliovými. Gliové buňky jsou trojího typu: • Astrocyty • Oligodendroglie • Mikroglie © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Gliové buňky • Na detoxikaci gliového systému použijeme preparát Joalis Mezeg


Nervové buňky • Výběžky nervových buněk se vzájemně spojují dotykem. V centrálním nervstvu tak neurony vytvářejí složité prostorové sítě – neuronové sítě. • Dotykové spoje mezi neurony nazýváme zápoje neboli synapse. • Jeden neuron centrálního nervového systému může být spojen synapsemi až s dvaceti až třiceti tisíci dalšími neurony. • Přenos vzruchu z motorického axonu na vlákno kosterního svalu se uskutečňuje pomocí synapse, které říkáme nervosvalová ploténka. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Přenos vzruchu • Přenos vzruchu z nervu na sval se uskutečňuje prostřednictvím mediátoru – (například acetylcholin nebo noradrenalin) na nervosvalovou ploténku. • Šíření vzruchů je převážně látkové povahy. Podstatou vzruchu je zvláštní metabolismus neuronu, který vede k nerovnoměrnému rozložení iontů, zejména sodíku a draslíku na povrchu a uvnitř neuronu. • V klidu je uvnitř neuronu asi 20x více draslíku než na povrchu cytoplazmatické membrány.


Nervové vzruchy • Neuron je díky nezvyklému rozložení sodíku a draslíku trvale ve velmi labilním stavu – je ve „vzruchové pohotovosti“. • Nervový vzruch se vybaví v plném rozsahu, je-li dosaženo prahové hodnoty. • Nervy potřebují určitou dobu, aby se znovu připravily na nové podráždění. Tato doba trvá asi 2-3 tisíciny sekundy.


Vědomí x podvědomí • Kde končí podvědomí a začíná vědomí? • Kde začínají bytostné a nejvnitřnější potřeby člověka a kde člověk vykonává pouze vůli druhých lidí alias těch, o které se stará? • Lze rozumem postihnout bdělým stavem a spánkem.


přechod

mezi

Vědomí x podvědomí • Ty struktury, které jsou v mozku novorozence již plně rozvinuty, se podílí obecně na podvědomé činnosti dospělého člověka. • Ty nervové struktury, které se mají ještě vyvinout, se budou podílet na vědomé činnosti člověka, racionalizaci.


Sri Yantra


Již hotovými částmi nervového systému dítěte při narození jsou: • Mozkový kmen (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek) • Dětský mezimozek je též velmi dobře vytvořen (zde vznikají emoce). Jádra mezimozku ani spojovací dráhy se v dětství svojí stavbou výrazněji neliší od situace u dospělého. • Rovněž centra mezimozku řídící autonomní nervstvo jsou do značné míry funkční – řadu autonomních reflexů lze vybavit již v průběhu novorozeneckého věku . • Parasympatická a sympatická vlákna mají základní anatomické uspořádání stejné jako v dospělosti © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Mozek


Již hotovými částmi nervového systému dítěte při narození jsou: • Autonomních vláken a buněk je v dětství absolutně i relativně větší množství. • Senzitivní vlákna osmého hlavového nervu jsou myelizována již při narození. Informace z rovnovážného čidla se dostávají do mozkového kmene velmi časně. • Velmi časná je také myelinizace senzitivních vláken trojklanného nervu (2. měsíc po narození) – novorozenci přivádí nezbytné informace z oblasti obličeje, ústní a nosní dutiny. • Myelinizace míšních nervů u dítěte trvá mnohem déle než myelinizace hlavových nervů. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Vestibulokochleární aparát


Již hotovými částmi nervového systému dítěte při narození jsou: • U míšních nervů se nejprve myelinizují vlákna senzitivní, u hlavových nervů naproti tomu vlákna motorická. • Čichová vlákna také patří k vláknům s velmi časnou myelinizací. Novorozenec tedy již velmi brzy reaguje na silné vůně a zápachy. • Také práh dráždivosti pro chuťové orgány je u novorozence velmi vysoký.


Mozkový kmen


Mozkový kmen • U ryb a obojživelníků je řídícím centrem mozkový kmen a mozková kůra má pouze primitivní úpravu. U savců je naopak nejvyšším řídícím útvarem mozková kůra. • Mozkový kmen si u člověka zachovává řízení pouze základních funkcí nezbytných k zachování existence. Mozkový kmen tvoří: • Prodloužená mícha (medulla oblongata) • Varolův most (pons Varoli) • Střední mozek © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Prodloužená mícha • Buňky prodloužené míchy jsou seskupeny do jader, u kterých začínají nebo končí vlákna hlavových nervů. • Soubor neuronů prodloužené míchy tvoří i tzv. retikulární formaci (formatio reticularis). Retikulární formace slouží jako přepojovací stanice pro mnoho sestupných i vzestupných drah. • Přijímá vzruchy přiváděné míšními drahami a hlavovými nervy z různých receptorů a převádí je do dalších oblastí centrálního nervového systému, především do různých oblastí mozkové kůry. • RF je též významným aktivátorem mezimozku a mozkové kůry. Bez vzruchů z retikulární formace upadá mozková kůra do útlumu – „usíná“. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Prodloužená mícha Některé části RF převzaly specializované funkce tzv. center pro řízení základních životních funkcí. Jsou zde uložena: • • • • •

Centrum dýchání Regulace srdeční činnosti Centrum řízení krevního tlaku Centrum pro reflex sání Centrum pro reflex polykání


• • • •

Centrum pro reflex slinění Centrum pro reflex kašle Centrum pro reflex kýchání Centrum pro reflex zvracení

Prodloužená mícha Funkce většiny center retikulární formace je reflexní povahy. Tato centra zpracovávají: • Ph krve • Impulzy z receptorů ve stěnách cév • Impulzy z receptorů v plicích • Impulzy z receptorů v srdci Na základě zpracovaných podnětů se tedy například rychleji smršťují dýchací svaly, zúží se cévy a změní se tím krevní průtok nebo se zrychlí srdeční akce. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Varolův most • Má spoje vedoucí do mozečku. • Varolův most je přítomen pouze v mozku savců. • Ovládá některé reflexivní činnosti – u člověka konkrétně slzení, slinění a reflex zužování zornice. • Navozuje také tzv. REM fázi spánku - úseky, kdy dochází k rychlému pohybu očí (Rapid eye movement) a zdají se sny.


Varolův most řídí dále například také tyto funkce: Rohovkový reflex • Způsobí ho mechanické podráždění působící na řasy, víčka, spojivky a rohovku. • Je vyvolán díky dostředivým vláknům V. hlavového nervu (n. trigeminus) a odstředivými (z mozku vedoucími) motorickými vlákny VII. hlavového nervu (n.facialis), které inervují m. orbicularis oculi. • Jednostranný podnět způsobí oboustranné zúžení oční štěrbiny. Jedná se o nepodmíněný reflex, který se může ale změnit v podmíněný. Pak jakýkoli předmět blížící se k oku vyvolá rohovkový reflex. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Varolův most řídí dále například také tyto funkce: Okulokardiální reflex • Jedná se o reflex, který způsobí zpomalení tepu při stlačení očních bulbů a je zprostředkován prodlouženou míchou. • Může se použít v rámci první pomoci např. při fibrilacích srdce. • Dojde přitom k podráždění větví vagu, které zpomalí srdeční činnost.


Střední mozek, mesencephalon • Je krátkým oddílem mozkového kmene. Je uložen mezi mostem a polokoulemi koncového mozku. • Centrální partií středního mozku probíhá Sylviův kanálek, kterým komunikuje čtvrtá mozková komora s třetí mozkovou komorou. • Horní plocha středního mozku vybíhá mezi ve čtyři zaoblené hrbolky (čtverohrbolí). • Přední dva hrbolky jsou podkorovými zrakovými centry pro zrakové reflexy, zde končí část zrakového nervu. • Hrbolky zajišťují inervaci okohybných svalů, které zabezpečují pohybovou souhru očí. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Střední mozek, čtverohrbolí


Střední mozek, mesencephalon • Také zajišťují reflexní pohyb očí a hlavy za zdrojem světla. Jedná se v podstatě o obranný reflex – hlava se náhle otočí – je vyvoláno nezvyklým světelným podrážděním sítnice. • U zadních hrbolků končí vlákna sluchové dráhy. Dráždění sluchového čidla vyvolává pohyb hlavy za zdrojem zvuku. Jedná se v podstatě též o obranný reflex. • Stonky středního mozku obsahují nervová vlákna. Nejvýznamnější skupinu drah tvoří motorické dráhy, které procházejí z mozkové kůry středním mozkem do míchy. Těmito dráhami jsou řízeny chtěné pohyby. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Kde tedy vznikají lidské pocity? • Lidské pocity vznikají v mezimozku. (Limbický systém, emocionální mozek). Do emocionálního mozku se řadí především tyto tkáně: Thalamus Hypotalamus Hypofýza Amygdala Hippocampus Epifýza – corpus pineale Corpus Callosum Fornix některé podkorové oblasti


Emocionální mozek


Thalamus • Je velké jádro složené z řady dalších podjednotek. Mezi thalamy je úzká štěrbina – třetí mozková komora – do které ústí Sylviův kanálek. • Thalamus má řadu funkcí (vč. motorických!), ale klíčové postavení mají především talamická jádra, která filtrují senzitivní informace. • Některá jádra thalamu jsou tak posledním předstupněm mozkové kúry – jsou „bránou vědomí“.


Thalamus • Informace, které thalamus nepropouští, pro člověka neexistují! – to ovšem neznamená, že objektivně nejsou. • Touto výběrovou filtrací chrání talamická jádra mozkovou kůru před nadměrným množstvím informací zároveň tak thalamus výrazně ovlivňuje reaktivitu mozkové kůry. • Aktivita talamických jader je významně modulovaná impulzy, které nazýváme pocity. Thalamus se výrazně podílí také na zapamatování a vzpomenutí si událostí. To, co je spojeno s nějakou, nejlépe pozitivní emocí, se pamatuje daleko lépe.. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Hypotalamus • Je tvořen neurony seskupenými do hypothalamických jader. Na úzké stopce hypotalamu je zavěšen mozkový podvěsek, se kterým je hypotalamus spojen nervovými vlákny a cévami. Hypotalamus má dvě spolu úzce související funkce: • řízení autonomních reakcí • řízení endokrinních funkcí Jedna skupina jader hypotalamu tvoří ve svých buňkách látky, které se krevním oběhem dostávají do předního laloku hypofýzy, kde regulují tvorbu hormonů předního laloku. Do zadního laloku hypofýzy proudí hotové hormony přímo nervovými vlákny. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Hypotalamus • Prostřednictvím hormonů zasahují tak jádra hypotalamu do řízení žláz s vnitřní sekrecí a přes endokrinní systém do řízení látkové výměny celého organismu. • Druhá skupina jader hypotalamu je spojena s jádry hlavových nervů a s míšními neurony. Jejich výběžky pak inervují hladkou svalovinu stěny cév a orgánů. Tato jádra hypotalamu řídí tedy funkci autonomních nervů a jejich prostřednictvím zasahují téměř do všech autonomních reakcí v organismu! • Této skupině hypothalamických jader se proto říká „útrobní“ nebo „vegetativní“ mozek. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

KAZUISTIKA Dobrý den pane Jelínek, mám klientku, která má dcerku. Dceři je 11 let a přestala růst, ve svém věku měří pouhých 130 cm. Lékařka doporučila podávání omega 3 mastných kyselin, kdy se to trochu zlepšilo. Chtějí dívku poslat na vyšetření ohledně růstového faktoru. Dala by se vyrobit speciálka na tento problém?

Děkuji za informace a přeji příjemný zbytek dne


KAZUISTIKA – růstový hormon • Růstový hormon (somatotropní hormon, STH, GH) je protein s nízkou molekulovou hmotností (21 500), skládající se ze 191 aminokyselin. Je tvořen v buňkách adenohypofýzy. • Podporuje transport aminokyselin do buněk a zde jejich zabudovávání do proteinů. • Kromě toho stimuluje transkripci a translaci, tedy celkově působí pozitivně na proteosyntézu. Má vliv na játra a ledviny. Pod jeho vlivem dochází k produkci tzv. somatomedinů v játrech, které stimulují epifýzodiafýzární (růstové) ploténky dlouhých i krátkých kostí a tak působí na růst kostí do délky. Podporuje i rozklad lipidů (lipolýzu) za uvolnění mastných kyselin do krve. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

KAZUISTIKA – adenohypofíza


KAZUISTIKA – růstový hormon • Sekrece je řízena z hypothalamu: somatoliberinem (GHRH) pozitivně a somatostatinem (GHIH) negativně. Kromě této regulace se na produkci podílejí i další vlivy. • Nadbytek STH vede ke gigantismu, nedostatek naopak k nanismu, který zvláště v dospělosti nemusí být patrný a může se projevit snížením imunitních funkcí.


KAZUISTIKA Vážená paní ....., růstový faktor je tvořen v přední části hypofýzy a jeho tvorba je stimulována hypothalamem. Na tyto tkáně existují detoxikační preparáty a jsou běžně v nabídce Joalisu. Pro maximálně možný efekt vyzkoušejte kombinaci: Joalis MindHelp

Joalis Hypotal

Joalis EmoDren

doporučuji samozřejmě i následnou detoxikaci mozkových tkání ostatními preparáty, nicméně pokud se detoxikace podaří již v první kúře, pak efekt detoxikace v podobě pokračujícího růstu lze očekávat již v průběhu půlroku od začátku detoxikace. Mnoho zdraví a krásný den Vladimír Jelínek


DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Vladimír Jelínek


Kde v mozku vznikají lidské pocity?

Recommend Documents