VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra zdravotnických studií
P r e ve nc e Al zhe i m e r o vy cho r o by u o so b st a r ší c h 4 0 le t Bakalářská práce
Autor: Veronika Nováková Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková Jihlava 2012
Anotace: Bakalářská práce se zabývá prevencí Alzheimerovy choroby. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá samotnou Alzheimerovou chorobou, ale i její prevencí. Dále je v této práci rozepsán kognitivní trénink a prevence pomocí mentálně stimulujících aktivit, potravin a vitamínů. Praktická část je výzkumná a zjišťuje informovanost osob starších 40 let ohledně prevence Alzheimerovy choroby. Výzkum probíhal v široké veřejnosti.
Klíčová slova: Alzheimerova choroba, kognitivní trénink, prevence
Annnotation: This Bachelor Thesis deals with the prevention of Alzheimer’s disease. The Bachelor Thesis is divided into the theoretical and the practical part. The theoretical part deals with Alzheimer’s disease but also with its prevention. Further the work describes the cognitive training and prevention by mentally stimulating activities, food and vitamins. The practical part researches on knowledge of over 40 years of the prevention of Alzheimer’s disease. The research was done in the general public.
Key words: Alzheimer’s disease, cognitive training, prevention
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Markétě Křivánkové za vedení, čas, trpělivost a cenné připomínky k mé bakalářské práci. Dále Sanatoriu Topas za zkušenosti, které jsem mohla pochytit. Všem respondentům za čas strávený nad vyplňováním dotazníků. Velké díky také patří mému bratrovi za užitečné rady při formální úpravě. A v neposlední řadě celé své rodině a příteli za trpělivost a cenné rady při tvorbě bakalářské práce.
Prohlášení:
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
„Paměť je deník, který stále nosíme s sebou.“ Oscar Wilde
Obsah 1 ÚVOD ...................................................................................................................................................... 9 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY .................................................................................................................. 9 1.1.2 Cíle práce ................................................................................................................................. 11 1.1.3 Hypotézy práce ......................................................................................................................... 11 2 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 12 2.1 ALZCH ............................................................................................................................................ 12 2.1.1 Stavba mozku, specializace hemisfér........................................................................................ 12 2.1.2 Výživa mozku ............................................................................................................................ 12 2.1.3 Historie .................................................................................................................................... 12 2.1.4 Charakteristika onemocnění .................................................................................................... 13 2.1.5 Příčiny vzniku ALZCH ............................................................................................................. 13 2.1.6 Stádia ALZCH a jejich projevy ................................................................................................ 14 2.1.7 Diagnostika onemocnění .......................................................................................................... 16 2.1.8 Diagnostická kritéria pro demenci u ALZCH .......................................................................... 16 2.1.9 Léčba ALZCH .......................................................................................................................... 17 2.2 PREVENCE ALZCH .......................................................................................................................... 17 2.2.1 Význam slova „kognitivní“ ...................................................................................................... 17 2.2.2 Kognitivní psychologie ............................................................................................................. 18 2.2.3 Kognitivní schopnosti ............................................................................................................... 18 2.2.4 Kognitivní funkce ..................................................................................................................... 18 2.2.5 Kognitivní rehabilitace............................................................................................................. 20 2.2.6 Neurorehabilitace .................................................................................................................... 20 2.2.7 Kognitivní trénink..................................................................................................................... 21 2.2.8 Struktura kognitivního tréninku ............................................................................................... 21 2.2.9 Mentálně stimulující aktivity .................................................................................................... 21 2.2.10 Vhodné potraviny pro správné fungování paměti .................................................................. 21 2.2.11 Důležité vitamíny pro mozek .................................................................................................. 23 2.2.12 Přírodní léčiva pro mozek ...................................................................................................... 24 2.2.13 Další významná opatření, která můžeme udělat pro zlepšení paměti ..................................... 24 3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................ 26 3.1 METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE ......................................................................................................... 26 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ ..................................................................................... 26 3.3 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ ................................................................................. 27 3.4 VLASTNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU ........................................................................................................ 27 3.4.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1 .................................................................................. 28 3.4.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2 .................................................................................. 29 3.4.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3 .................................................................................. 30
3.4.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 4 .................................................................................. 31 3.4.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5 .................................................................................. 34 3.4.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6 .................................................................................. 37 3.4.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7 .................................................................................. 38 3.4.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8 .................................................................................. 39 3.4.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9 .................................................................................. 40 3.4.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10 .............................................................................. 43 3.4.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11 .............................................................................. 44 3.4.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12 .............................................................................. 45 3.4.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13 .............................................................................. 46 3.4.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14 .............................................................................. 47 3.4.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15 .............................................................................. 48 3.4.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 16 .............................................................................. 49 4 DISKUZE .............................................................................................................................................. 50 5 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 52 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................. 54 SEZNAM LITERATURY ....................................................................................................................... 55 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 57
1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky Již několik let docházím do Sanatoria Topas Seč jako zdravotnický asistent. Zde jsou v péči klienti s pokročilou Alzheimerovou chorobou (dále jen ALZCH), Parkinsonovou chorobou a v některých případech i s alkoholovou demencí. Klienti v sanatoriu mají daný pevný denní harmonogram, který se snažíme dodržovat. Spolupráce s některými z nich je velice obtížná, záleží na stádiu choroby a na aktuálním psychickém stavu nemocného. Některý den je klient schopen bez problému spolupracovat ať už pří oblékání, tak i při ergoterapii. Jiný den je bez nálady, nechce spolupracovat, je agresivní a podrážděný. Proto je velmi důležité, aby ošetřovatelský personál měl trpělivost a nenutil klienty k různým činnostem, o které nejeví zájem. Je tu riziko napadení ošetřovatelského personálu klientem. V sanatoriu bylo i několik klientů, kteří onemocněli ALZCH před 50. rokem věku. Sledovat, jak se každým dnem zhoršuje jejich zdravotní i psychický stav bylo velice náročné. Prozatím neexistuje léčba, která by je dokázala vyléčit, často nezabírala ani analgetika, antidepresiva a hypnotika. Velmi brzy ztratili možnost pohybovat se a začali se u nich objevovat dekubity. V pozdním stádiu se také zhoršoval polykací reflex a hrozilo riziko aspirace, proto byla důležitá mixovaná strava. Toto mě dovedlo k myšlence, jestli existuje prevence před touto zákeřnou chorobou. Co si vybavíte pod pojmem prevence ALZCH? Většina lidí si řekne, že je to hloupost, neboť žádná prevence neexistuje. Ale opak je pravdou. Existuje mnoho knih, příruček a rad, jak zabránit vzniku této vážné a stále nevyléčitelné choroby, ale jen málo lidí se o tuto problematiku zajímá. Nejdůležitějším bodem prevence je takzvaný kognitivní trénink - trénování mozku. Sem můžeme zahrnout pravidelné luštění křížovek, sudoku, četbu nových knih, případně navštěvování školy Třetího věku. Další možností je fyzická aktivita, cvičení, správná životospráva, užívání přírodních léčiv na posílení paměti a kvalitní spánek. Málokdo také ví, že některé potraviny dokáží zlepšit mozkovou činnost a fungují jako prevence ALZCH. Důležité jsou i sociální faktory s aktivním trávením volného času 9
a pobytu mezi lidmi. V neposlední řadě je také velmi důležitá včasná diagnostika onemocnění. Kdy s prevencí začít? S prevencí by se mělo začít co nejdříve, nejlépe už od základní školy. Jak asi víme, dnešní děti moc nečtou a nesportují. Většina lidí začíná s četbou a s podobnými aktivitami až ve středním věku života. S prevencí není pozdě začít v žádném věku, platí však heslo:„čím dříve tím lépe“. Kognitivní trénink se nesmí podcenit, ani v případě když se objeví první známky ALZCH. Co dělat, když se první příznaky přeci jen objeví? Nejdůležitější je včasná návštěva lékaře, ať už obvodního či specializovaného. Poté je důležitá správná diagnóza. Většina lidí si myslí, že výpadky paměti patří k normálním projevům stáří, ale mnohdy to poukazuje právě na ALZCH. Mnoho nemocných přichází k lékaři až ve středním či pozdním stádiu choroby a snaha zmírnit příznaky je velmi obtížná. Následná péče o nemocné s ALZCH je velmi fyzicky, psychicky i finančně náročná. V lehkém a středním stádiu nemoci je rodina schopna se o nemocného postarat v domácím prostředí, ale čím více se příznaky zhoršují, tím méně to rodina přestává zvládat. Je tedy nucena vyhledat sociální zařízení, kde by se o nemocného postarali a poskytli mu adekvátní péči a zázemí. Těchto zařízení je, vzhledem k rostoucímu výskytu ALZCH, zatím málo. Práva duševně postižených přikládám v příloze B. ALZCH je nejčastější typ demence a její výskyt v populaci stále roste. Říká se, že je typická ve stáří, ale čím dál více se první příznaky této choroby vyskytují u osob mladších 50 let. U mladšího člověka je horší a rychlejší průběh nemoci. ALZCH je zatím nevyléčitelná, ale existuje medikamentózní léčba, která dokáže zabránit zhoršování příznaků. Tento stav však není trvalý.
10
1.1.2 Cíle práce 1.
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda osoby starší 40 let znají prevenci Alzheimerovy choroby.
2.
Cílem zjistit, zda osoby starší 40 let se aktivně zajímají o počáteční příznaky Alzheimerovy choroby.
3.
Cílem zjistit, zda osoby starší 40 let užívají přírodní léčiva na posílení mozkové činnosti.
1.1.3 Hypotézy práce 1.
Hypotéza: Více než 60% osob starších 40 let nezná možnosti prevence Alzheimerovy choroby pomocí mentálně stimulujících aktivit.
2.
Hypotéza: Více než 60% osob starších 40 let nezná možnosti prevence Alzheimerovy choroby prostřednictvím potravin a vitamínů.
3.
Hypotéza: Méně než 40% osob starších 40 let se aktivně zajímá o počáteční příznaky Alzheimerovy choroby.
4.
Hypotéza: Více než 20% osob starších 40 let užívá přírodní léčiva na posílení mozkové činnosti.
11
2 Teoretická část 2.1 ALZCH 2.1.1 Stavba mozku, specializace hemisfér Nejnižší částí mozku je zadní mozek. K němu patří prodloužená mícha, Varolův most a mozeček. Prodloužená mícha - centrum pro dýchání, krevní oběh a vazomotorické reflexy. Střední mozek obsahuje jádra umožňující hybnost. Výše je uložený mezimozek, slouží k udržování vnitřního prostředí. Pro sídlo paměti je označován tzv. velký mozek, který se skládá ze dvou polokoulíhemisfér. Každá polokoule se dělí na laloky (čelní, temenní, týlní a spánkový). Ty jsou tvořeny mozkovou kůrou a každá část má svoji specifickou funkci. Ve velkém mozku jsou uložena tzv. bazální ganglia, která jsou důležitá pro paměť a tzv. amygdala, která jsou potřebná pro zapamatování informací. Také nacházíme tzv. hipokampus, který je zodpovědný za prostorovou paměť a orientaci (Suchá, 2010).
2.1.2 Výživa mozku •
Bílkoviny přímo působí na paměť, zpracování a uchování informací.
•
Sacharidy jsou významným zdrojem energie pro mozek.
•
Tuky jsou také zdrojem energie a jsou potřebné pro vstřebávání vitamínů A, D, E a K (rozpustné v tucích).
•
Důležitý je i dostatečný příjem tekutin, který zajišťuje správné prokrvení mozku (Suchá, 2010).
2.1.3 Historie ALZCH
je
spojena
se
jménem
Aloise
Alzheimera,
německého
psychiatra
a neuropatologa. Narodil se 14. 6. 1864 a zemřel 19. 12. 1915. V roce 1887 ukončil studium na univerzitě v Berlíně. Když Alois Alzheimer pracoval na mnichovské klinice, 12
popsal zde onemocnění, které už léta nese jeho jméno. Na konferenci německé odborné společnosti v roce 1906 přednesl jako první kazuistiku ženy, která zemřela v 51 letech. Nemoc popsal jako „zvláštní onemocnění mozkového kortexu.“ Příznaky tohoto onemocnění se projevily již před 5 lety jako kognitivní deficity, které se zhoršovaly. Žena byla odkázána na pomoc druhých osob, a to ve všech oblastech; měla výpadky paměti, byla zmatená a objevovaly se u ní potíže při psaní a čtení. Později se přidaly také halucinace a celková ztráta mentálních schopností. Po pitvě jejího mozku se ukázala
atrofie
mozkového
kortexu
a
tzv.
abnormalita
senilních
plaků
a neurofibrilárních klubek. Onemocnění se však označovalo jako presenilní demence. Teprve po zásluze Emila Kraepelina dostala tato nemoc název ALZCH (Kučerová, 2006).
2.1.4 Charakteristika onemocnění ALZCH tvoří velkou část všech demencí, uvádí se 50–60 %. Výzkum tohoto onemocnění ukazuje, že v roce 2030 bude na světě až 34 milionů nemocných (Slezáková, 2007). Onemocnění se projevuje progresivním a nevratným poškozením mozkových buněk, které může trvat 8 až 20 let. Průběh a projevy ALZCH jsou individuální, záleží na sociálních a zdravotních podmínkách jednotlivce (Callone a spol. 2006).
2.1.5 Příčiny vzniku ALZCH •
První možnou příčinou může být věk, častější výskyt je od 85 roku života. Před 60. rokem je výskyt demence vzácný, ale ne nemožný.
•
Rozhodující je také pohlaví. Častější výskyt ALZCH je u žen.
•
Ohroženi jsou i rodinní příslušníci. Mají třikrát až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se u nich tato demence objeví. Kódující gen, Alipoprotein E může zvýšit riziko ALZCH .
•
Možnou příčinou vzniku může také být nižší nebo žádné vzdělání. U lidí s vyšším vzděláním bývá
ALZCH méně častá. Důležitou roli hraje úroveň psychické
aktivity. 13
•
Vznik demence může zvyšovat hypertenze, diabetes mellitus či onemocnění srdce.
•
Kouření a alkohol mohou podporovat vznik ALZCH.
•
Na vzniku se mohou podílet také úrazy a poranění hlavy, zejména opakující se úrazy.
•
Některé léky mohou zvyšovat riziko vzniku ALZCH. Protizánětlivé léky a hormonální substituční léčba však riziko snižují.
•
Riziko vzniku také zvyšuje deprese, u starších lidí třikrát až čtyřikrát.
•
Dalšími faktory vzniku této demence mohou být infekční onemocnění, např. syfilis, AIDS apod. Dále se může objevit při Parkinsonově, Hungtintonově chorobě, Creutzfeld - Jakobově chorobě, či roztroušené skleróze. V neposlední řadě je rizikovým faktorem srdeční a jaterní selhání, CHOPN nebo onkologická onemocnění.
•
Věda se věnuje vyhledávání dalších faktorů, mezi které patří vliv životního prostředí, role diety a pohybu. Provádí se genetický a bimolekulární výzkum, od kterého se hodně očekává (Slezáková, 2007).
2.1.6 Stádia ALZCH a jejich projevy Lehká demence- prvním příznakem je zapomínání jmen a schůzek. Objevuje se obtížné hledání vhodných slov, zhoršuje se artikulace a plynulost vyjadřování. Úsudek a logické myšlení je zcela normální, postižený ještě dokáže vytvořit náhradní způsoby ve výpadku paměti (tzn. nahradit vypadlé slovo jiným). Začínají se vyskytovat poruchy nálady (především deprese), na které se může podílet úbytek paměti a dalších funkcí. Zpočátku se také vyskytují poruchy orientace (postižený začíná bloudit okolo svého bydliště). Objevují se potíže s vedením domácnosti (problémy s vařením, špatné hospodaření s penězi). Mohou se také vyskytnout problémy s oblékáním. Problémem tohoto období je, že si každý nemocný neuvědomuje, že se může jednat o závažné onemocnění a k lékaři přichází pozdě. Střední demence: dochází ke zhoršování paměti (častější zapomínání obličejů a nedávných událostí). Výrazná je také dezorientace v prostoru a čase (postižený začíná 14
bloudit po vlastním bytě, spí přes den a v noci bloudí po pokoji). Postižený má velké problémy s hledáním vhodných slov a s navazováním konverzace. Velmi často dochází k opakování již použitých slov. Mohou nastat i potíže s řízením motorového vozidla (zpomalené reakce). Nastávají potíže s oblékáním (postižený se obléká ve špatném pořadí) a je zde nutný dohled při koupaní. Dochází ke snížené schopnosti vést bez problémů domácnost. Během tohoto období si rodina a okolí všímá výrazných změn v chování a paměti, postižení přicházejí k lékaři. V tomto období by se nemělo zapomínat na kognitivní trénink. Těžká demence: objevují se velmi závažné poruchy paměti (je-li zachována paměť, tak jen na dávnou minulost). Postižený si nemůže zapamatovat a vybavit nové informace, ztrácí schopnost úsudku a logického myšlení. Objevuje se těžká porucha řeči, není schopen vytvořit smysluplnou větu. Nemocný nepoznává vlastní děti, sourozence, přátele a ošetřovatelský personál. Potřebuje pomoc při oblékání, koupání, ale i při jídle (např. obléká si mnoho vrstev oblečení nebo neví, k čemu slouží vidlička a nůž). Je zcela nesoběstačný a je odkázán na pomoc druhých. Osoby s ALZCH se často stávají agresivními anebo naopak poddajnými. Těžká demence končí zničením všech částí mozku, upoutáním na lůžko a nakonec smrtí (Callone a spol., 2006; Jirák, 2009; Pidrman, 2007). Z vlastní zkušenosti mohu říci, že osoby v těžkém stádiu se stávají zcela nesoběstačnými i inkontinentními. Neustále bloudí po oddělení a jsou velmi zmatení, nepoznají ani vlastní rodinu. Mají potíže s příjmem potravy; buď nepřijímají jídlo vůbec, nebo zapomenou, že už jedli a potom obviňují ošetřovatelský personál, že jim odmítají stravu podat. Když už je klient upoutaný na lůžko, nedokáže vyjádřit své potřeby a touhy, je zcela závislí na pomoci druhých. Polohování je velmi obtížné, protože postižený je v křeči a velmi vyhublý, potravu přijímá jen v malých dávkách, a to většinou v podobě Nutridrinků. Z tohoto důvodu se velmi často vyskytují dekubity, které se špatně hojí. Toto stádium je psychicky náročné pro rodinu postiženého, protože musí sledovat, jak jejich blízká osoba umírá v bolestech a zcela nesvéprávná. Kazuistiku a ošetřovatelský plán přikládám v příloze A.
15
2.1.7 Diagnostika onemocnění Zobrazovací metody: •
CT a MR poukazují na úbytek mozkové tkáně, změny v prokrvení mozku a přítomnost patologických tvarů (např. nádorů, metastáz, cyst a cévních abnormalit).
•
SPECT a PET určují kvalitu mozkového metabolizmu, krevního průtoku a udávají informace o aktivitě neurotransmiterů v mozku (tj. přenašečů vzruchů).
•
EEG je významné pro určení typu demence. Toto vyšetření poukazuje na změnu mozkové aktivity (Jirák, 2009).
Diagnostika pomocí testu Mini Mental State Examination (dále jen MMSE): „Hodnocení pomocí MMSE zvané též jako Folsteinův test, je jedním z nejčastěji používaných testů k úvodnímu vyšetření kognitivních deficitů. V první části se hodnotí orientace, paměť a pozornost, ve druhé pojmenování předmětů, čtení, psaní a vizuálněkonstruktivní schopnosti“ (Schuler, 2008, str. 181). V příloze C přikládám vzor testu MMSE.
Diagnostika pomocí testu hodin: Clock Completion Test (dále CCT), se používá ke zjištění kognitivních deficitů, je vhodný i pro průběžnou kontrolu. Nejčastější je metoda dle Watsona. Postižený má za úkol nakreslit kulatý ciferník s čísly (Schuler, 2008).
2.1.8 Diagnostická kritéria pro demenci u ALZCH Prvním kriteriem je pozvolný začátek a rozvoj dezorientace. Důležité je vyloučení jiného somatického onemocnění nebo poškození mozku. Na počátku choroby se neobjevily žádné příznaky ložiskového poškození mozku. Kritéria pro formu ALZCH s časným začátkem – onemocnění vznikne ještě před 65. rokem věku. Jedná se o rychlý rozvoj příznaků, které se nedaří zastavit. Obvykle se objevuje porucha řeči tzv. afázie, která se projevuje ztrátou schopnosti mluvit, poruchou porozumění řeči, tvorbou slov, vět, které jsou důležité pro vyjádření myšlenky.
16
Kritéria pro formu ALZCH s pozdním začátkem – příznaky se objevují až po 65. roce života. Jejich nástup a rozvoj je plíživý (Dušek, 2010). 2.1.9 Léčba ALZCH Nefarmakologická opatření – pokud je demence sekundární je nutné léčit možnou příčinu. Důležité je také nezapomenout na faktory, které demence zhoršují (diabetes, hyperlipidémie, infekce, hypertenze, senzorické poruchy, malnutrici). Neměli bychom podávat léky s anticholinergním účinkem a omezit psychofarmaka. Důležité je také dodržování pravidelného denního režim (Vlček, 2010). Farmakologická léčba – V současné době je nejpoužívanější a nejefektivnější způsob léčby ALZCH ovlivnění acetylcholinergního systému. Tento účinek má např.: •
Donepezil (Aricept): inhibitor acetylcholinesterázy. Je zde prokázáno pozitivní ovlivnění kognitivních funkcí, dokáže je udržet na stejné úrovni až po dobu 1 roku.
•
Galantamin (Reminyl): patří mezi psychoanaleptika. Tento lék by měl sloužit ke zvýšenému uvolňování acetylcholinu do synaptické štěrbiny. Galantamin je také zaměřen na ovlivňování kognitivních funkcí.
•
Rivastigmin (Exelon): je pseudoireverzibilní inhibitor acetylcholinesteráz. Snižuje tvorbu beta-amyloidu.
•
Memantin (Ebixa): je antagonista NMDA receptoru. Ebixa je určena pro střední až těžké stádium ALZCH.
Všechny tyto inhibitory oddalují přechod do těžších stádií ALZCH (Pidrman, 2007).
2.2 Prevence ALZCH 2.2.1 Význam slova „kognitivní“ Tento cizí výraz pochází z latiny a znamená „poznávám“, „seznamuji“ anebo „zkoumám“ (Preiss, 2009).
17
2.2.2 Kognitivní psychologie Zabývá se vytvářením představ, obrazotvorností, fantazií, myšlením, usuzováním, rozhodováním, řešením problémů, přesvědčením, postoji, domněnkami, pozorností a schopností abstrakce. Zkoumá, co se v nás děje (Preiss, 2009).
2.2.3 Kognitivní schopnosti „Kognitivní schopnosti jsou nástrojem pro zpracování informací. A informací je kolem nás takové množství, že vyznat se v nich není zdaleka lehké a snadné“ (Preiss, 2009, str. 41).
2.2.4 Kognitivní funkce Kognitivní funkce jsou součástí základních funkcí mozku, díky kterým můžeme zkoumat okolní svět, zamýšlet se nad naším jednáním a být v kontaktu s druhými lidmi. Pokud jsou některé funkce poškozeny, člověk se může cítit méněcenný, nejistý, ztrácí sebedůvěru a běžné denní činnosti se pro něj stávají obtížnými. Do kognitivních funkcí řadíme paměť, pozornost, zrakově - prostorové schopnosti, jazyk a myšlení (Klucká, 2009). •
Paměť o
Je psychická, nesmírně složitá a důležitá funkce, která nám napomáhá přijímat, uchovávat a vybavovat si nové informace, vjemy a zážitky. Paměť je důležitá pro správné fungování kognitivních funkcí, jako je například myšlení. Je spojena s procesem učení. Paměťový proces se skládá ze tří fází - vštípení, uchování a vybavení.
o
Rozdělení paměti: dělíme ji do dvou částí. Je tu paměť krátkodobá, tzn., že nové informace a poznatky si pamatujeme jen několik sekund a dlouhodobá, kdy informace zůstávají v paměti několik minut nebo i po celý život. Některé informace a zážitky přecházejí automaticky do dlouhodobé paměti, záleží na tom, jak jsou pro nás důležité a jak moc je opakujeme. Důležité je také správné porozumění novým informacím.
18
•
Pozornost o
Je spojena s pamětí a je funkcí vědomí. Základní vlastností pozornosti je selektivita (výběrovost). Znamená to, že si z mnoha podnětů, které nás obklopují celý den, vybíráme jen ty pro nás zajímavé.
o
Další základní vlastností pozornosti je koncentrace (soustředění). Koncentrace probíhá několik sekund i déle na určitý podnět, který nás zaujal, a chceme mu věnovat pozornost.
o
Distribuce (rozdělení) pozornosti je stav, kdy se dokážeme soustředit na dvě činnosti najednou. Je to dané tím, že jednu z těch činností máme dokonale nahranou v paměti.
o
Poslední vlastností je tzv. vigilita tj. schopnost přenášet pozornost z jednoho podnětu na druhý. Jedná se o okamžitou reakci na nově vzniklou situaci.
o
Ve stáří se zhoršuje vigilita, ale naopak selektivita pozornosti zůstává stejná. Zhoršuje se pouze při úrazech hlavy a s degenerativním onemocněním.
o
V kognitivním tréninku má pozornost velmi důležitou funkci, neboť ovlivňuje řadu jiných funkcí např. paměť.
•
Zrakově - prostorové schopnosti o
Patří sem vizuálně-konstrukční, vizuálně-motorické a percepční schopnosti. Tato oblast bývá poškozena procesem stárnutí, psychiatrickým onemocněním anebo poškozením CNS. Nesprávné fungování pravé hemisféry u starších lidí má za následek obtížné rozpoznávání neúplných obrazců, určování polohy a směru, kterým se pohybuje bod nebo předmět. Porucha těchto funkcí nám způsobuje problémy v běžném životě např. špatná orientace v nákupních centrech, potíže s psaním a čtením. Poškození nebo narušení těchto funkcí vede ke snížení manuálních dovedností.
U
osob,
které
trpí
demencí,
se
často
objevuje
tzv. vizuokonstrukční apraxie. Jde o ztrátu schopnosti používat již osvojené
komplexní
pohyby,
které
využíváme
v běžném
životě.
Nejčastějším druhem apraxie je tzv. dressing apraxie – (neschopnost 19
obléknout se). Osoby, které trpí touto poruchou, nejsou schopné ovládat a sehrát své pohyby. •
Jazyk a řečové schopnosti o
Jazyk patří mezi základní prostředky komunikace a má mnoho důležitých funkcí. Pomáhá nám poznávat okolní svět, zdokonalovat myšlení, dělit se o naše pocity, potřeby, zkušenosti a zážitky.
o
Při normálním stárnutí bez traumatického poškození mozku je řeč zachována bez potíží až do vysokého věku. U osob s demencí nebo s traumatickým poškozením mozku se může objevit obtížné vybavování a nalézání vhodných slov. Když se objeví porucha řeči, tzv. afázie, je důležitá pravidelná rehabilitace. Právě řeč nám umožňuje kontakt s druhými.
•
Myšlení o
Myšlení je složitá a komplexní funkce. Díky které si můžeme dávat dohromady souvislosti, různé vjemy, symboly, představy a tvoříme z nich závěry.
o
Myšlení nám pomáhá porozumět a orientovat se v okolním světě. Základní jednotkou je pojem. Jde o soubor vlastností, typických pro celou skupinu.
o
Důležitým pojmem, který souvisí s myšlením, je kreativita (tvořivost). Díky tvořivosti jsme schopni vytvářet nové, originální, neočekávané, ale přínosné věci. Vznikají tak nové myšlenky, poznatky a nápady, které nám zpříjemňují kvalitu života (Klucká, 2009).
2.2.5 Kognitivní rehabilitace Toto cvičení má za cíl napravit porušené kognitivní funkce (Klucká, 2009).
2.2.6 Neurorehabilitace Provádí se u osob s těžkým poškozením mozku a je zaměřena na fyzioterapii, fyzikální terapii, ergoterapii, logopedii, muzikoterapii, arteterapii a medikamentózní léčbu (Klucká, 2009).
20
2.2.7 Kognitivní trénink Je procvičování kognitivních schopností u zdravých osob a jedná se tak o prevenci před kognitivními poruchami. Jde tedy o posilování stávajících schopností, nikoli o jejich nápravu (Klucká, 2009).
2.2.8 Struktura kognitivního tréninku Tato struktura zahrnuje 52 tréninkových bloků, které se soustředí na trénink paměti, myšlení, pozornosti, vnímání řeči a řešení problémů. Pocit jistoty umožňuje jednotný postup pří řešení cvičení. Kognitivní trénink je určen pro skupinu 7 až 10 lidí. Jeho obsahem je nejen procvičování kognitivních funkcí, ale i osobnostních a sociálních faktorů. V každém bloku se střídají verbální, písemné a kresebné úkoly. Je prokázáno, že využití tohoto tréninku (např. v domovech pro seniory) vede ke zlepšení kognitivních funkcí (Klucká, 2009). V příloze E, F, G jsou ukázky kognitivního tréninku.
2.2.9 Mentálně stimulující aktivity Mezi nejčastější volnočasové aktivity patří čtení, psaní, luštění křížovek, hraní deskových her, karet a hra na hudební nástroj. Velký význam mají také videohry, tyto hry však musí být intelektuálně stimulující (např. virtuální bowling, tenis, golf). Dle zahraniční studie, kterou vedl doktor Hall, bylo zjištěno, že lidé, kteří se věnují těmto aktivitám, mají sníženou náchylnost k rychlému rozvoji ztráty paměti. Vědci také zjistili, že „brouzdání po internetu“ a vyhledávání nových informací stimuluje mozek mnohem více než například četba. Důležité je vyhýbat se lenošení. Nedostatek fyzické aktivity může být rizikovým faktorem pro ALZCH. Doktorka Deborah E. Barnesová, Ph.D. je toho názoru, že pokud jste během života přestali být po fyzické stránce aktivní, měli byste s tím znovu začít (Carperová, 2010).
2.2.10 Vhodné potraviny pro správné fungování paměti Bobulovité ovoce jako jsou např. borůvky, ostružiny, maliny, jahody a brusinky zlepšují fungování neuronů. Ovoce obsahuje vysoké množství polyfenolů, anthokyaninů 21
a antioxidantů. Tyto látky jsou přirozenými ochránci neuronů: chrání mozkové buňky před oxidačním poškozením a záněty (Carperová, 2010). Velký význam na prokrvení mozku má i čokoláda. S tímto tvrzením přišli lékaři z lékařské fakulty na Harvardu. Kakao, které je obsaženo v čokoládě, obsahuje velké množství antioxidantů (flavonolů). Tyto látky mají velký vliv na ochranu srdce a mozku. Nejvhodnější je tmavá čokoláda; ta obsahuje malé množství kalorií a tuků (Carperová, 2010). Vhodná je také strava s obsahem vitaminu B – cholin. Cholin je obsažen ve vejcích, pšeničných klíčkách, burských oříšcích, pistáciích, mandlích, ale také je obsažen ve špenátu, květáku a růžičkové kapustě (Carperová, 2010). Konzumace skořice má velký vliv na stimulaci slabého a nesprávně fungujícího inzulínu. Skořice zabraňuje chaosu v přenosu informací a vysokému zvýšení produkce toxického proteinu beta-amyloidu. Ten se usazuje v mozku a je rizikovým faktorem pro rozvoj ALZCH (Carperová, 2010). Výzkum na univerzitě v Pittsburgu prokázal, že kari koření má preventivní účinky před ALZCH. Obsahuje turmerik, který je bohatý na kurkumin. Kurkumin dokáže pozastavit či oddálit potíže s pamětí, ale také zabraňuje tvoření amyloidních plaků. Navíc dokáže zničit i plaky již stávající. Odborníci doporučují dvě až tři jídla s kari kořením týdně, vhodnější je žluté kari (Carperová, 2010). Další vhodnou stravou pro správně fungující paměť je rybí tuk. Pokud se mu budeme vyhýbat, hrozí nám rychlý úbytek kognitivních schopností a je zde velké riziko rozvoje demence. Součástí rybího tuku je omega 3, která se skládá z mastných kyselin. Nejvhodnější rybou je losos, tuňák, makrela a sardinky (Carperová, 2010). Vědci také zjistili, že extra panenský olivový olej má blahodárné účinky pro mozek. Olej obsahuje složku oleokantal, který zamezuje prvotním shlukům beta-amyloidu. Navíc má také protizánětlivé účinky (Carperová, 2010). Rizikové faktory pro vznik ALZCH ovlivňuje i ocet, který významně snižuje velké množství cukru v krvi, tlumí chuť k jídlu a udržuje tělesnou hmotnost. Měli bychom ho používat do salátových zálivek nebo ho pít naředěný s vodou. Při výběru octa je třeba řídit se jeho kyselostí (Carperová, 2010). 22
2.2.11 Důležité vitamíny pro mozek •
Vitamin E je významným antioxidantem, který je obsažen ve vnitřnostech, mléce, rostlinných olejích (Suchá, 2010).
•
Vitamin C a hořčík podporují příjem a využití bílkovin. Vhodná je tedy čerstvá pomerančová šťáva.
•
Vitamin B1 (thiamin) zajišťuje zásobování mozku cukrem. Thiamin nám udržuje dobrou náladu. Pokud je ho nedostatek, hrozí nám deprese a únava což způsobuje špatné soustředění a problémy s pamětí. Je součástí celozrnných produktů.
•
Vitamin B2 (riboflavin) se podílí na vysílání noradrenalinu do mozku. Tím podporuje získávání energie v každé buňce. Riboflavin se nachází v mléčných a celozrnných produktech, ale také v listové zelenině
•
Vitamin B3 (niacin) nám zajišťuje lepší přijímání kyslíku. Niacin je obsažen v celozrnných produktech.,
•
Vitamin B5 (kyselina pantotenová) je důležitý při tvorbě acetylcholinu. Zajišťuje nám jasný rozum a chytrost. Tento vitamin můžeme nalézt v celozrnných produktech, kvasnicích, mléku, ale také v houbách a drůbeži.
•
Vitamin B6 (pyridoxin) zlepšuje paměť. Je důležitý pro zásobování mozku cukrem. Můžeme ho získat z plodů moře, lososa, sardinek a mrkve. Při nedostatku pyridoxinu nás bude trápit únava, slabost a budeme mít oslabený imunitní systém.
•
Vitamin B12 (cobalamin) podporuje růst a dělení buněk. Při nedostatku tohoto vitamínu se začínají objevovat příznaky stárnutí, tj. zhoršování paměti a demence. Tento vitamin je součástí živočišných produktů. Objevuje se i v kyselém zelí.
•
Mezi pomocné minerální látky a stopové prvky můžeme zařadit chrom a mangan. Chrom zvyšuje schopnost soustředění a je obsažen v obilí, oříšcích, houbách, mase a rýži. Mangan přeměňuje uhlohydráty na jednoduché cukry a je „palivem pro mozek“. Mangan je součástí celozrnného chleba, hrášku, kapusty, ale také černého čaje (Schmidt, 2002).
23
2.2.12 Přírodní léčiva pro mozek •
Geratam/Nootropil obsahuje léčivou složku piracetam, která významně ovlivňuje kognitivní funkce, zejména paměť a učení. Geratam je označován jako léčivý přípravek.
•
Lecitin je přírodní látka, která má příznivý vliv na správné fungování mozku. Obsahuje velké množství cholinu. Lecitin funguje jako doplněk stravy.
•
Ginkgo biloba (Jinan dvoulaločný) je strom, který významně ovlivňuje paměť. Jejím užíváním můžeme předejít ALZCH.
•
BrainActive je dalším doplňkem stravy. Ovlivňuje metabolismus neuromediatorů a zvyšuje prokrvení mozku. Tento doplněk podporuje paměť, koncentraci, učení a snižuje únavu (www.lekarna.cz, 4.5. 2012).
•
Marihuana (Cannabis sativa) - vědci z kalifornského Scripps Research Institute zjistili, že látka obsažená v marihuaně, tzv. THC, blokuje vznik amyloidních plaků lépe než některé léky určené k léčbě ALZCH. Není však doporučeno užívání ilegální marihuany k léčbě či prevenci. Vědci nyní hledají zákonné cesty k jejímu užívání. Návrhem je marihuanová náplast, která by obsahovala nepsychoaktivní dávku THC (Carperová, 2010).
2.2.13 Další významná opatření, která můžeme udělat pro zlepšení paměti •
Přestat kouřit. Nikotin, který je součástí tabáku, vede ke zlepšení paměti a soustředěnosti. Ve velkém množství, však způsobuje poruchy vzruchů na synapsích a může vést až ke křečím a smrti. Nikotin může způsobovat bolesti hlavy, poruchy vidění a problémy s koncentrací. Je to jedna z nejvíce návykových látek.
•
Omezit alkohol. Alkohol je neškodný jen v malé míře, dle WHO sklenka vína nebo piva nemá nežádoucí účinky. Užívání většího množství alkoholu v pravidelných intervalech vede k alkoholismu, což způsobuje nevratné poškození mozku a předčasnou smrt.
24
•
Naučit se relaxovat a zvládat stres. Rady pro zvládání stresu jsou redukovat stresové faktory (např. přetížení, osobní a pracovní problémy), provádět relaxační cvičení, sportovat, aktivně strávit volný čas, vkládat do své činnosti přestávky a nevysedávat u televize.
•
Kvalitní spánek je nejvhodnějším zdrojem uklidnění a nové energie. Stačí šest až osm hodin spánku, abychom se cítili svěží. Potřeba odpočinku je však individuální. Pokud však budeme delší dobu bez kvalitního spánku, hrozí nám problémy se soustředěním a mohou se objevit i zdravotní problémy. Vědci také zjistili, že je důležitý tzv. polední spánek. Výkonnostní útlum totiž nastává po poledni, energetické rezervy se budou zajímat o trávení, nikoli o fungování mozku. To způsobuje, že se budeme cítit unavení, malátní a budeme se špatně soustředit. Polední odpočinek, by však neměl být delší než 30minut (Schmidt, 2002). Další stručný přehled vhodných opatření je v příloze D.
25
3 Praktická část Praktická část se zabývá metodikou výzkumné práce. Je zde popsán způsob, jakým daný výzkum probíhal. Dále se věnuje respondentům, charakterizuje a popisuje výzkumné prostředí a nakonec jsou zde uvedeny výsledky.
3.1 Metodika výzkumné práce Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaká je znalost a informovanost o prevenci ALZCH u osob starších 40 let. Chtěla jsem zjistit, zda osoby starší 40 let se zajímají o první příznaky ALZCH a o možnosti její prevence. V anonymním dotazníku jsem použila uzavřené a otevřené otázky. Jsou sestavené tak, aby jim respondenti dobře rozuměli a aby navazovali na mé cíle. Dotazník je uveden v příloze K. Návratnost dotazníků byla 100 %. Vždy jsem počkala, než respondenti dotazníky vyplní.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Celkem 110 dotazníků jsem rozdala osobám starším 40 let. Aktivně jsem vyhledávala ty nejvhodnější, takže mezi dotazovanými byli jak muži, tak i ženy. V následujících tabulkách je uvedeno pohlaví, věkové rozmezí a dosažené vzdělání dotazovaných. Tab. 1: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda mezi mými respondenty bylo více mužů či žen (zdroj:vlastní výpočty)
Pohlaví:
Celkem
Celkem (%)
A) Muž
46
41,82
B) Žena
64
58,18
110
100
Celkem
26
Tab. 2: Zobrazuje vyhodnocení otázky, jaký je věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Věk:
Celkem
Celkem (%)
A) 40-45 let
56
50,91
B) 46-51 let
20
18,18
C) 52-60 let
25
22,73
D) 61 a více let
9
8,18
110
100
Celkem
Tab. 3: Zobrazuje vyhodnocení otázky, jaké je dosažené vzdělání respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Vzdělání:
Celkem
Celkem (%)
A) Základní
5
4,55
B) Vyučen/a
58
52,73
C) Středoškolské
39
35,45
D) Vysokoškolské
8
7,27
110
100
Celkem:
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Vlastní výzkum probíhal v Kraji Vysočina a v Pardubickém kraji, kde jsem navštívila několik malých firem. Mými respondenty se také staly, osoby žijící v mém blízkém okolí. Každému byl vysvětlen účel a způsob vyplnění anonymního dotazníku.
3.4 Vlastní výsledky výzkumu Jak již bylo uvedeno výše, mého výzkumu se zúčastnilo celkem 110 respondentů. Pohlaví a vzdělání zde nebylo zohledňováno a věk byl dán. Výzkum je vyhodnocován ze 16 otázek.
Získané odpovědi jsou uvedeny jak v tabulkách, tak i v grafickém
znázornění.
27
3.4.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1 Zajímal/a jste se někdy ěkdy u svého obvodního lékaře léka na počáteční příznaky aky ALZCH? Tabulka 1: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti někdy n kdy zajímali o po počáteční příznaky ALZCH u obvodního lékaře (zdroj: vlastní výpočty)
Zajímal/a jste se někdy ně u svého obvodního lékaře na počáteč čáteční příznaky ALZCH?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano
24
21,82
B) Ne
79
71,82
C) Nemám o to zájem
7
6,36
110
100
Celkem
Obrázek 1: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda se respondenti někdy n zajímali o počáteční č ční příznaky př ALZCH u obvodního lékařee (zdroj: vlastní výpočty) výpoč
Na otázku, zda se respondenti někdy n zajímali o počáteční č ční příznaky př ALZCH u obvodního lékaře, e, odpověděli odpov všichni dotazovaní. Odpověď ěď ANO uvedlo 21,82 % respondentů, odpověď ěď NE 71,28 % a 6,36 % respondentů o daný problém nejevilo zájem.
28
3.4.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2 Věnujete se mentálněě stimulujícím aktivitám? Tabulka 2: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti věnují v mentálněě stimulujícím aktivitám (zdroj: vlastní výpočty)
Věnujete se mentálně stimulujícím aktivitám?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, každý den
18
16,36
B) Ano, 3x týdně
40
36,36
C) Ano, 1x za měsíc ěsíc
38
34,55
D) Ne, nemám o tyto aktivity zájem
14
12,73
110
100
Celkem
Obrázek 2: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda se respondenti věnují v mentálně stimulujícím aktivitám (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda se respondenti věnují mentálně stimulujícím aktivitám, odpovědělo 110 dotazovaných.. Na odpověď ano, každý den, odpovědělo lo 16,36 % respondentů. respo Ano, 3x týdně, uvedlo 36,36 %; % Ano, 1x za měsíc, uvedlo 34,55 % respondentů respondent a 12,73 % respondentů nemá o tyto aktivity zájem.
29
3.4.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3 Myslíte si, že užíváním vitamínů vitamín a některých druhů potravin se dá předejít ALZCH? Tabulka 3: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda si respondenti myslí, že užíváním vitamínů vitamín a některých druhů potravy se dá přejít ALZCH(zdroj: vlastní výpočty)
Myslíte si, že užíváním vitamínů vitamín a některých druhů potravin se dá předejít ALZCH?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, určitě
25
22,73
B) Ano, myslím si, ale jak u koho
45
40,91
C) Ne, nevěřím ěřím tomu
40
36,36
D) Jiné:
0
0,00
110
100
Celkem
Obrázek 3: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí na otázku, zda si respondenti denti myslí, že užíváním vitamínůů a některých ěkterých druh druhů potravin se dá předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Na otázku, zda si respondenti myslí, že užíváním vitamínů vitamínů a některých ěkterých druhů druh potravin se dá předejít ALZCH, ALZCH odpovědělo 110 respondentů. ů. Odpověď ano, určitě, zakroužkovalo 22,73 % dotazovaných. dotazovaných Odpověď ano, ale jak u koho, koho odpovědělo 40,91 % respondentůů a 36,36 % respondentů tomu nevěří. í. Možnost vlastní odpovědi od nevyužil žádný dotazovaný. dotazovaný
30
3.4.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 4 Znáte některé které druhy vitamínů v či potravin, kterými lze předejít ředejít ALZCH? (volné odpovědi) Tabulka 4: Zobrazuje počet poč odpovědí na otázku, zda respondenti znají některé ěkteré druhy vitamínů vitamín či potravin, kterými lze předejít p ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) čty)
Nejčastější počet čet odpovědí odpov na otázku č. 4
Celkem
Celkem (%)
A) Jedna
14
35,90
B) Dvě
13
33,33
C) Tři
4
10,26
D) Čtyři
6
15,38
E) Pět
2
5,13
F) Šest
0
0,00
39
100
Celkem
Obrázek 4: Zobrazuje grafické znázornění znázorn počtu odpovědí dí na otázku, zda respondenti respo znají některé druhy vitamínu či č potravin, kterými lze předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Na otázku, zda respondenti znají některé n druhy vitamínů či potravin odpovědělo odpov 39 respondentů ze 110. Jednu odpověď odpov napsalo 35,90 %, dvěě odpovědi odpově 33,33 %, tři odpovědi 10,26 %, čtyři čtyř odpovědi 15,38 %, pět odpovědí dí 5,13 % respondentů. respondent Šest a více odpovědí dí nenapsal žádný respondent. 31
Tabulka 5: Zobrazuje vyhodnocení odpovědí na otázku, zda respondenti znají některé druhy vitamínů či potravin, kterými lze předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Odpovědi
Četnost
Celkem (%)
A) Ořechy
6
6,98
B) Ovoce
12
13,95
C) Vitamíny celkově
2
2,33
D) Lecitin
5
5,81
E) Vláknina
1
1,16
F) Ryby
5
5,81
G) Kari koření
1
1,16
H) Zelenina
8
9,30
I) Ginkoprim
3
3,49
J) Marihuana
3
3,49
K) Geratam
1
1,16
L) Česnek
8
9,30
M) Vejce
1
1,16
N) Ginkgo biloba
5
5,81
O) Vitamín E
6
6,98
P) Vitamín C
2
2,33
Q) Vitamín B
10
11,63
R) Alkohol
3
3,49
S) Káva
1
1,16
T) Ženšen
2
2,33
U) Kyselina listová
1
1,16
86
100
Celkem
32
Obrázek 5: Zobrazuje brazuje grafické znázornění znázorn nejčastějších odpovědí na otázku č. 4 (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Na tuto otázku odpovědělo odpově ě 39 respondentů (86 odpovědí) ze 110. Nejčastějšími odpověďmi bylo ovoce – 13,95 %, vitamin B – 11,63 %, zelenina – 9,30 %, česnek – 9,30 %, vitamin E – 6,98 %, ořechy – 6,98 %, Lecitin – 5,81 %, ryby – 5,81 % a Ginkgo biloba- 5,81 %.
33
3.4.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5 Znáte nějaké přírodní řírodní léky na posílení mozkové činnosti? Tabulka 6: Zobrazuje počet čet odpovědí odp na otázku, zda respondenti znají nějaké ějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty)
Nejčastější počet čet odpovědí odpov na otázku č. 5
Četnost
Celkem (%)
A) Jedna
39
75,00
B) Dvě
8
15,38
C) Tři
4
7,69
D) Čtyři
1
1,92
E) Pět
0
0,00
F) Šest
0
0,00
52
100
Celkem
Obrázek 6: Zobrazuje grafické znázornění znázorn počtu odpovědí na otázku č. 5 (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Na otázku, zda respondenti znají nějaké n přírodní írodní léky na posílení mozkové činnosti, odpovědělo lo 52 respondentů ze 110. Nejvíce respondentů napsalo jednu odpověď odpov a to 75 %, dvě odpovědi ědi napsalo 15,38 %, tři t odpovědi 7,69 % a ččtyři ři odpovědi odpov 1,92 %. Pět a více odpovědí dí nenapsal nikdo.
34
Tabulka 7: Zobrazuje vyhodnocení odpovědí odpov na otázku, zda respondenti nti znají nějaké ně přírodní léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty)
Odpov Odpovědi
Četnost
Celkem (%)
A) Tianshi – čínská medicína
1
1,41
B) Alkohol
6
8,45
C) Lecitin
3
4,23
D) Ginkgo biloba
21
29,58
E) Ginkoprim
8
11,27
F) Marihuana
11
15,49
G) Koenzym Q10
2
2,82
H) Cigarety
2
2,82
I) Tanakan
2
2,82
J) Geratam
11
15,49
K) Káva
2
2,82
L) Ženšen
2
2,82
71
100
Celkem
Obrázek 7: Zobrazuje grafické znázornění znázorn nejčastějších odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají nějaké přírodní řírodní léky na posílení posíle mozkové činnosti innosti (zdroj: vlastní výpočty) výpo
35
Na otázku, zda respondenti znají nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti, odpovědělo 52 dotazovaných (71 odpovědí) ze 110. Nejčastějšími odpověďmi byla Ginkgo biloba – 29,58 %, Marihuana – 15,49 %, Geratam – 15,49 %, Ginkoprim – 11,27 %, alkohol – 8,45 % a Lecitin – 4,23 %.
36
3.4.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6 Užíval/a jste někdy ěkdy léky na posílení mozkové činnosti? Tabulka 8: Zobrazuje vyhodnocení otázky, otázky zda respondenti někdy kdy užívali léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty)
Užíval/a jste někdy ěkdy léky na posílení mozkové činnosti?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano
27
24,55
B) Ne
83
75,45
110
100
Celkem
Obrázek 8: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti někdy ně užívali léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti někdy n kdy užívali léky na posílení mozkové činnosti, odpovědělo 110 dotazovaných. dotazovaných Odpověď ANO zakroužkovalo valo 24,55 % respondentů respondent a 75,45 % respondentů odpovědělo, lo, že nikdy neužívali léky na posílení mozkové činnosti.
37
3.4.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7 Pokud ANO, pociťoval/a ťoval/a jste zlepšení paměti? pam Tabulka 9: Zobrazuje vyhodnocení vyhod otázky, pokud respondenti odpověděli ěli ANO, zda pociťovali poci zlepšení paměti (zdroj: vlastní výpočty)
Pociťoval/a oval/a jste zlepšení paměti? pam
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, pociťoval/a ťoval/a jsem výrazné zlepšení
11
40,74
B) Paměť ěť se nezhoršovala
16
59,26
C) Ne, paměť ěť byla horší h
0
0,00
27
100
Celkem
Obrázek 9: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti pociťovali poci zlepšení paměti (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti pociťovali poci zlepšení paměti, odpovědělo ě ělo 27 dotazovaných do ze 110. Výrazné zlepšení paměti pam pociťovalo 40,74 % respondentů, ů, 59,26 % uvedlo, že se paměť nezhoršovala. Žádný z dotazovaných neuvedl, že by byla paměť horší.
38
3.4.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8 Víte, jaké jsou rizikové faktory pro vznik v ALZCH? (možnost více odpovědí) odpov Tabulka 10: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti znají rizikové faktory pro vznik ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Víte, jaké jsou rizikové faktory faktor pro vznik ALZCH ALZCH?
Celkem
Celkem (%)
A) Věk,, genetické faktory
90
68,70
B) Deprese, stres
35
26,72
C) Obezita
6
4,58
D) Jiné:
0
0,00
131
100
Celkem
Obrázek 10: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají rizikové faktory pro vznik ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti znají rizikové faktory pro vznik ALZCH, ALZCH odpovědělo 110dotazovaných.. Odpověď věkk a genetické faktory zvolilo 68,70 % respondentů. respondent Depresi a stres 26,72 % a obezitu 4,58 % respondentů. respondentů. Možnost volné odpovědi odpov nevyužil žádný z dotazovaných. dotazovaných
39
3.4.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9 Znáte možnosti prevence ALZCH? (volné odpovědi) Tabulka 11: Zobrazuje počet poč odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCHpočet preventivních eventivních správných opatření, opat ení, uvedených respondenty (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Nejčastější počet čet odpovědí odpov na otázku č. 9
Celkem
Celkem (%)
A) Jedna
11
21,15
B) Dvě
15
28,85
C) Tři
21
40,38
D) Čtyři
3
5,77
E) Pět
1
1,92
F) Šest
1
1,92
52
100
Celkem
Obrázek 11: Zobrazuje grafické znázornění znázorn počtu odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH- počet čet preventivních správných opatření, opat ení, uvedených respondenty (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence pr ALZCH odpovědělo 52 ALZCH, dotazovaných ze 110. Nejvíce respondentů, respond uvedlo 3 správná preventivní opatření, opat a to 40,38 %, dvě odpovědi – 28,85 %, jednu odpověď – 21,15 %, čtyři odpovědi odpov – 5,77 %, pět a šest odpovědí ědí napsalo 1,92 %. % Více odpovědí nenapsal žádný respondent. 40
Tabulka 12: Zobrazuje vyhodnocení odpovědí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Odpovědi
Četnost
Celkem (%)
A) Trénink paměti
25
19,69
B) Křížovky
28
22,05
C) Sudoku
6
4,72
D) Sport
24
18,90
E) Správná životospráva
10
7,87
F) Kvalitní spánek
4
3,15
G) Duševní aktivita
3
2,36
H) Včasné rozpoznání choroby
1
0,79
I) Četba
12
9,45
J) Vitamíny
1
0,79
K) Učení
3
2,36
L) Marihuana
1
0,79
M) Doplňky stravy
7
5,51
N) Puzzle
1
0,79
O) Společenský život
1
0,79
127
100
Celkem
41
Obrázek 12: Zobrazuje grafické znázornění znázorn nejčastějších odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence, odpovědělo odpov 52 dotazovaných (127 odpovědí) dí) ze 110. Nejčastějšími Nejčastě odpověďmi bylo luštění křížovek – 22,05 %, trénink paměti 19,69 %, sport – 18,90 %, četba – 9,45 %, správná životospráva – 7,87 % a doplňky stravy – 5,51 %.
42
3.4.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10 Věnujete se aktivněě sportování? Tabulka 13: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti aktivně aktivn věnují ěnují sportování (zdroj: vlastní výpočty)
Věnujete nujete se aktivně aktivn sportování?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, pravidelně sportuji
18
16,36
B) Ano, příležitostně říležitostně
53
48,18
C) Ne, nemám na to čas č
31
28,18
D) Ne, nebaví měě to
8
7,27
110
100
Celkem
Obrázek 13: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda se respondenti aktivně aktivn věnují sportování (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda se respondenti aktivně aktivn věnují sportování, odpovědělo ě ělo 110 dotazovaných. Na odpověď ano, pravidelně pravideln sportuji, odpovědělo lo 16,36 % respondentů. respondent Ano, příležitostně, odpovědělo ě ělo 48,18 % respondentů, respondent 28,18 % odpovědělo, ědělo, že na to nemají čas a 7,27 % dotazovaných odpovědělo, že je sportování nebaví.
43
3.4.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11 Užíváte volně prodejné léky, kde je obsažen vitamín B? Tabulka 14: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti užívají volně vol ě prodejné léky, kde je obsažen vitamín B (zdroj: vlastní výpočty)
Užíváte volněě prodejné léky, kde je obsažen vitamín B?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, pravidelně
18
16,36
B) Ano, na doporučení doporuč lékaře
21
19,09
C) Ne, i když mi je lékař léka doporučil
2
1,82
D) Ne, neužívám
69
62,73
110
100
Celkem
Obrázek 14: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti užívají volně voln prodejné léky, kde je obsažen vitamin B (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Na otázku, zda respondenti užívali volně voln prodejné odejné léky, kde je obsažen vitamin B, odpovědělo 110 dotazovaných. dotazovaných Odpověď; ano, pravidelně,, zvolilo 16,36 % respondentů; ano, na doporučení doporu lékaře zvolilo 19,09 %. Odpověď ěď; ne, i když mi je lékař doporučil, il, zvolilo 1,82 % a 62,73 % dotazovaných uvedlo, žee je neužívá.
44
3.4.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12 Trpěl ve Vaší rodiněě někdo ěkdo ALZCH? Tabulka 15: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda ve Vaší rodině rodin někdo trpěl ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Trpěll ve Vaší rodině rod někdo ALZCH?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano
13
11,82
B) Nejsem si jist/a
25
22,73
C) ne
72
65,45
110
100
Celkem
Obrázek 15: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda ve Vaší rodině někdo trpěl ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda ve Vaší rodině rodin někdo trpěl ALZCH, odpovědělo ělo 110 dotazovaných. dotazovaných Odpověď ANO zvolilo 11,82 % respondentů, respond 22,73 % odpovědělo, ě ělo, že si nejsou jistí. A 65,45 % dotazovaných uvedlo, že v rodině neměli ALZCH.
45
3.4.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13 Znáte počáteční příznaky říznaky ALZCH? (možnost více odpovědí) Tabulka 16: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti znají počáteční po č příznaky říznaky ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Znáte počáteční ní příznaky př ALZCH?
Celkem
Celkem (%)
A) Vybavování věcí ěcí a událostí z dávné minulosti
24
19,35
B) Bolesti hlavy a závratě závrat
2
1,61
C) Poruchy chování, pamětí pam a zapomínání
98
79,03
D) Jiné:
0
0,00
124
100
Celkem
Obrázek 16: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí, zda respondenti znají počáteč čáteční příznaky ALZCH (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti znají počáteční po příznaky, odpovědělo ě ělo 110 dotazovaných, dotazovaných z toho jako správnou odpověď odpov vybavování věcí a událostí z dávné minulosti zvolilo 19,35 % a poruchy chování, paměti pam a zapomínání ání zvolilo 79,03 % respondentů. respondent Odpověď bolesti hlavy a závratě závrat uvedlo 1, 61 % respondentů. ů. Možnost vlastní odpovědi od nevyužil žádný z dotazovaných. dotazovaných
46
3.4.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14 Objevujete rád/a nová místa? Tabulka 17: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti rádi objevují nová místa (zdroj: vlastní výpočty)
Objevujete rád/a nová místa?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, velmi rád/a
38
34,55
B) Ano, občas
56
50,91
C) Ne, nemám zájem
16
14,55
110
100
Celkem:
Obrázek 17: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti rádi objevují nová místa (zdroj: vlastní výpočty)
Na odpověď,, zda respondenti rádi objevují nová místa, odpovědělo odpově ělo 110 dotazovaných, z toho 34,55 % respondentů respondent objevuje vuje nová místa velmi ráda, 50,91 % respondentů respondent odpovědělo ano, občas čas a 14,55 % dotazovaných o to nemá zájem.
47
3.4.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15 Máte kvalitní spánek? Tabulka 18: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti respondenti mají kvalitní spánek (zdroj: vlastní výpočty)
Máte kvalitní spánek?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano, spím celou noc
54
49,09
B) Ne, v noci se často budím
43
39,09
C) Ne, nemohu večer več usnout
13
11,82
D) Užívám hypnotika
0
0,00
110
100
Celkem:
Obrázek 18: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti mají kvalitní spánek (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, zda respondenti mají kvalitní spánek, sp odpovědělo ělo 110 dotazovaných. dotazovaných Jako odpověď ano, spím celou noc, zvolilo 49,09 49, % respondentů,, 39,09 % se v noci často budí a 11,82 % nemůže ůže v noci usnout. Žádný z dotazovaných neužívá hypnotika.
48
3.4.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 16 Učíte se novým činnostem a dovednostem? Tabulka 19: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti rádi učí čí novým činnostem a dovednostem (zdroj: vlastní výpočty)
Učíte se novým činnostem a dovednostem?
Celkem
Celkem (%)
A) Ano
83
75,45
B) Ne
23
20,91
C) Nové věci ě měě nezajímají
4
3,64
110
100
Celkem:
Obrázek 19: Zobrazuje grafické znázornění znázorn odpovědí dí na otázku, zda respondenti rádi učí u novým činnostem a dovednostem (zdroj: vlastní výpočty) výpo
Na otázku, zda se respondenti rádi učí u novým činnostem innostem a dovednostem, odpovědělo odpov 110 dotazovaných.. Odpověď Odpov ano zvolilo 75,45 % respondentů, ů, 20, 91 % odpovědělo, že ne a 3,64 % dotazovaných o to nemá zájem a nové věci ci je nezajímají.
49
4 Diskuze Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 110 respondentů. Každý z nich splňoval podmínku a tou byl věk nad 40 let. Na pohlaví nezáleželo, nicméně v dotaznících odpovídalo více žen. Nejvíce dotazovaných bylo ve věkovém rozmezí 40 až 45 let Mou první hypotézou bylo, že více než 60 % osob starších 40 let nezná možnosti prevence ALZCH pomocí mentálně stimulujících aktivit. Tato hypotéza se nepotvrdila. Pouze 52,73 % dotazovaných neuvedlo žádnou aktivitu, která by předcházela ALZCH. Respondenti, kteří znali mentálně stimulující aktivity, nejčastěji odpovídali třemi odpověďmi. Mezi nejčastější patřilo luštění křížovek (22,05 % respondentů), trénink paměti (19,69 % respondentů) a sportování (18,90 % respondentů). Mentálně stimulujícím aktivitám se nejvíce věnovalo 36,36 % dotazovaných, a to 3x týdně. Druhá hypotéza zní, že více než 60 % osob starších 40 let nezná možnosti prevence ALZCH prostřednictvím potravin a vitamínů. Tato hypotéza se potvrdila jen částečně, 64,54 % respondentů neznalo prevenci pomocí potravin a vitamínů. Ostatní nejčastěji uváděli jako prevenci ovoce (13,95 % respondentů), vitamin B (11,63 %), zeleninu (9,30 %) a česnek (9,30 %). Účinnost vybraných potravin a vitamínů byla již prokázána v mnoha studiích. Mezi nejúčinnější potraviny můžeme zařadit ovoce, zeleninu, rybí tuk a česnek. Tvrzení, že potraviny a vitamíny mohou ovlivnit vznik ALZCH, nevěří 36,36 % respondentů, 40,91 % si myslí jak u koho a 22,73 % dotazovaných s tímto tvrzením souhlasí. Třetí hypotéza zní, že méně než 40 % osob starších 40 let se aktivně zajímá o počáteční příznaky ALZCH. Tato hypotéza se mi potvrdila, pouhých 21,82 % dotazovaných se u lékaře o počáteční příznaky ALZCH zajímalo. Pouhých 6,36 % dotazovaných o danou problematiku nejevilo žádný zájem. Zajímavé však bylo, že na otázku, zda respondenti znají počáteční příznaky ALZCH, zvolilo 79,03 % následující správné odpovědi poruchy chování, paměti, zapomínání 79,03 % a vybavování věcí a událostí z dávné minulosti 19,35 % dotazovaných. Čtvrtá hypotéza zní, že u více než 20 % osob starších 40 let užívá přírodní léčiva na posílení mozkové činnosti. Tato hypotéza se mi potvrdila jen částečně, 24,55 % dotazovaných odpovědělo, že užívá přírodní léčiva. Z těchto dotazovaných uvedlo 50
výrazné zlepšení paměti 40,74 %. Až 59,46 % zvolilo možnost, že se paměť nezhoršovala. Žádný z respondentů neuvedl, že by paměť byla horší. Mezi přírodní léčiva můžeme zařadit Geratam, Tanakan nebo Ginkoprim. Před užíváním těchto produktů bychom se měli poradit s obvodním lékařem. Tímto výzkumem jsem chtěla zjistit, jaká je informovanost o problematice ALZCH a zda respondenti znají prevenci před touto zákeřnou chorobou. Při rozdávání dotazníků mě mnoho lidí pokládalo otázku, zda vůbec existuje nějaká prevence a jestli je účinná. Jak jsem ale uvedla v teoretické části této práce prevence je možná, ale může být ovlivněna některými rizikovými faktory (např. genetickými vlivy). Myslím si, že by bylo zapotřebí o této problematice více mluvit. Mnoho lidí by pak možná změnilo svůj životní styl k lepšímu. V příloze L přikládám návrh na informační leták, který by mohl sloužit veřejnosti. Informuje o příčinách, příznacích a prevenci ALZCH.
51
5 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda se respondenti zajímají o počáteční příznaky ALZCH. Také jsem se zaměřila na prevenci před ALZCH, zejména pomocí mentálně stimulujících aktivit nebo prostřednictvím potravin a vitamínů. Důležité také bylo zjistit informovanost o přírodních léčivech. ALZCH je onemocnění, které se v poslední době čím dál více vyskytuje, a to nejen u starších osob. Existuje již mnoho případů, kdy se nemoc objevila před 60. rokem života. Propukne-li nemoc v takhle brzkém věku, má velmi rychlý a závažný průběh. Počátečními příznaky jsou výpadky paměti, které se postupně zhoršují, dále změny v chování, nebo časté vybavovaní událostí z dávné minulosti. Mnoho lidí je nepovažuje za závažné a k lékaři se dostanou až ve středním nebo těžkém stádiu ALZCH. V dotazníku uvedlo 11,82 % respondentů, výskyt této choroby v rodině a 22,73 % dotazovaných si nebylo jistých. Účinná léčba ALZCH nebyla doposud vynalezena. Existuje již mnoho léků, ale prozatím neexistuje takový, který by postiženého klienta zcela osvobodil od této zákeřné choroby. Léky určené pro zastavení ALZCH jsou velmi drahé, pojišťovna je hradí jen klientům, které mají test MMSE nejméně 13 bodů. Existuje i alternativa k perorální léčbě, a to ve formě transdermálních náplastí (Exelon patch). Ty jsou vhodné zejména pro klienty s polykacími potížemi. Pokud už na sobě začneme pociťovat zhoršení paměti a občasné výpadky, je vhodné navštívit lékaře a domluvit se na lécích, které povzbuzují mozkovou činnost (např. Geratam, Lecitin). Tyto léky jsou vyrobeny z přírodních látek (např. Ginkgo biloba) a ve většině případů nemají nežádoucí účinky. Abychom dosáhli co největších účinků, je důležité je užívat minimálně tři měsíce. Pokud se paměť nezlepší, je vhodné opět vyhledat lékaře. Podle nejnovějších výzkumů nootropika nezabírají, pokud už je ALZCH rozvinutá. Důležitou složkou v léčbě hraje posilování kognitivních funkcí. Mnoho lidí na to zapomíná, často i zdravotnický personál. Ve zdravotnických zařízeních není výjimkou, že ošetřovatelský personál nemá na klienty trpělivost a mnohdy se stává, že nemá ani snahu o nějakou spolupráci ohledně nemoci. 52
Prevenci ALZCH bychom se měli věnovat už od dospělosti. Mezi hlavní složky prevence můžeme zařadit kognitivní trénink (tj. luštění křížovek, sudoku, puzzle, společenské hry a četba), sportování – aktivitě sportuje 16,36 % respondentů a příležitostně 48,18 %. Dále je velmi důležitý kvalitní spánek až 39,09 % dotazovaných uvedlo, že se v noci často budí. Novým dovednostem (např. práce s počítačem) se učí 75,05 % respondentů. Z toho vyplývá, že osoby starší 40 let by měly více sportovat, což by mohlo vést ke kvalitnějšímu spánku. Mnoho lidí si myslí, že je prevence zbytečná a nemá vůbec smysl. Můj osobní názor je takový, že bychom něco pro svůj mozek dělat měli. Když se budeme mentálně stimulujícím aktivitám věnovat hodinu denně, mozek nás ve stáří nezklame. A dokud nebude objevena účinná léčba, je to jediný způsob, jak se naše tělo i mysl dokáže před ALZCH ubránit.
53
Seznam zkratek ALZCH – Alzheimerova choroba AIDS – Acquired Immune Deficiency Syndrome Apod. – podobně AS – aterosklerotické BMI – body mass index CCT – clock completion test CNS – centrální nervová soustava CT – počítačová tomografie Č. – číslo DM – diabetes mellitus EEG – elektroencefalografie CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc MMSE – Mini Mental State Examination MR – magnetická resonance Např. – například NMDA – N- methyl- D- asparagová kyselina PET – pozitronová emisní tomografie SPECT – jednofotonová emisní počítačová tomografie THC – tetrahydrocannabinol- psychoaktivní složka marihuany Tj. – to je Tzn. – to znamená Tzv. – takzvaně 54
Seznam literatury CALLONE, Patricia R. Alzheimerova nemoc: 300 tipů a rad, jak ji zvládnout lépe. 1. vyd. Překlad Jitka Klinkerová. Praha: Grada, 2008, 118 s. ISBN 978-802-4723-204. CARPER, Jean. 100 jednoduchých věcí, které můžete udělat proti Alzheimerově nemoci a úbytku paměti. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2011, 284 s. ISBN 978-80-7429-194-4 (BROž.) :. DUŠEK, Karel a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Diagnostika a terapie duševních poruch. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 632 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80247-1620-6 (BROž.). JIRÁK, Roman, Iva HOLMEROVÁ a Claudia BORZOVÁ. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 164 s. Sestra. ISBN 978-802-4724-546. KLUCKÁ, Jana a Pavla VOLFOVÁ. Kognitivní trénink v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 150 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4726-083. PIDRMAN, Vladimír. Demence. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 183 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 978-802-4714-905. PREISS, Marek a Jaro KŘIVOHLAVÝ. Trénování paměti a poznávacích schopností. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 205 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-802-4727-387. PREISS, Marek a Hana PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ. Neuropsychologie v neurologii. Vyd. 1. Praha: Grada., 2006, 362 s. ISBN 80-247-0843-4. SCHMIDT, Gerhard. IQ trénink: mozkový jogging. 4. vyd. Překlad Helena Dupaľová. Čestlice: Rebo, 2009, 252 s. ISBN 978-80-255-0293-8 (VáZ.). SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010, 336 s. Sestra. ISBN 978-802-4730-134. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. Sestra. ISBN 978-802-4717-753. SUCHÁ, Jitka. Cvičení paměti pro každý věk: testy na paměť a logiku. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 175 s. ISBN 978-807-3671-990. 55
SUCHÁ, Jitka. Trénujte si paměť. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-7367-791-6. VLČEK, Jiří a Daniela FIALOVÁ. Klinická farmacie I. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4731-698. Seznam internetových zdrojů: 1. český sudoku server. Sudokuonline.cz [online]. c 2007 - 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://sudokuonline.cz/info/ Deset doporučení k prevenci demence a Alzheimerovy choroby. BRAIN JOGGING: Trénink mentální výkonnosti pro mladé i staré [online]. 26. 5. 2010 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.brainjogging.cz/in-thenews/desetdoporucenikprevencidemenceaalzheimerovychoroby Fotogalerie. Sanatorium Topas [online]. 2009 - 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.sanatorium-topas.cz/sec-fotogalerie Nervová soustava. Lékárna.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/leky-volne-prodejne-nervova-soustava/ Sociální služby. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 27.4.2005 [cit. 2012-0504]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/838 Test MMSE. Poruchy paměti [online]. c 2007 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.poruchypameti.cz/test-mmse.html
56
Seznam příloh A
KAZUISTIKA A OŠETŘOVATELSKÝ PLÁN
B
PRÁVA DUŠEVNĚ POSTIŽENÝCH
C
TEST MMSE
D
DESET DOPORUČENÍ K PREVENCI
E
CVIČENÍ PAMĚTI PRO KAŽDÝ VĚK
F
LOGICKÉ MYŠLENÍ
G
SUDOKU
H
ERGOTERAPIE
I
ERGOTERAPEUTICKÁ DÍLNA
J
RELAXACE KLIENTŮ
K
DOTAZNÍK
L
INFORMAČNÍ LETÁK
57
PŘÍLOHA A
KAZUISTIKA A OŠETŘOVATELSKÝ PLÁN
Kazuistika a ošetřovatelský plán u klientky s ALZCH Klientka B. H. (*1951) byla přijata do Sanatoria Topas v roce 12. 8. 2010. Její potíže s pamětí se začaly objevovat už v roce 2005, kdy poprvé navštívila neurologickou ambulanci. Paní B. H. popisovala, že déle než rok má pocity menší jistoty, občasných závratí a všímá si, že se jí zhoršuje paměť. Její diagnóza zněla vertigo při cerebrální a cerebrální atrofii. Psychiatrické vyšetření v roce 2005 zjistilo, že je klientka v klidu, občas jí trápí nespavost, je bez deprese, psychózy či suicidálních myšlenek. V běžném rozhovoru se poruchy paměti neobjeví, má řadu koníčků, zvládá dokonce pracovat na zkrácený úvazek. Na CT mozku ji byla zjištěna difúzní atrofie. Závěrem vyšetření je mírná kognitivní porucha v důsledku difuzní AS cerebri a věku nepřiměřená ischemizace mozku. V roce 2006 absolvovala psychologické vyšetření, kde lékař uvádí, že je klientka výrazně bezradná, unavená, má zpomalené psychomotorické tempo, není schopna číst, za chvíli neví, o čem četla, domácnost přestává zvládat. Při vyšetření postupně zpomaluje a ke konci je již zcela vyčerpána, celkové IQ 77- zjevná organista, postupující demence, test MMSE 18 bodů- demence (výrazné zhoršení), test hodin nezvládá. Závěrem vyšetření je postupující demence, vyžaduje již pomoc rodiny. Je zde průkazná generalizovaná deteriorace kognitivních funkcí. V roce 2007 podstoupila neurologické vyšetření - objektivně psychomotorické tempo, (nezná svoji adresu, nezvládá odečítání dvojciferných čísel, jeví se známky apraxie). Závěrem je středně těžká demence při difuzní a progredující mozkové a mozečkové atrofii s AS změnami. Prognóza je nepříznivá. Rok 2008 a 2009 byl pro pacientku velmi obtížný. Paměť se jí rapidně zhoršovala a přestala zvládat péči o domácnost. Také se u ní začala objevovat mírná inkontinence moči.
58
V roce 2010 rodina už přestala zvládat péči o nemocnou a byla tedy přijata do Sanatoria Topas. Zde se její stav rychle zhoršoval. Postupem času se stala zcela inkontinentní a nastaly potíže s chůzí. Nebyla schopna vyjádřit své potřeby. Od roku 2011 byla pacientka upoutána na lůžko a začaly se u ní objevovat proleženiny, které se špatně hojily. Tělo měla v křeči a celé dny křičela bolestí. Stala se ve všech oblastech nesoběstačnou. Strava se musela podávat mixovaná. Přestala komunikovat a poznávat členy rodiny. Zemřela 14. 2. 2012, ve věku 61 let.
Měla jsem možnost se o klientku starat a pečovat. Z toho důvodu mohu přiložit také ošetřovatelský plán. Základní údaje o klientce: Jméno a příjmení: B. H. Pohlaví: žena Rok narození: 1951 Povolání: dříve jako prodavačka, později v invalidním důchodě Datum přijetí: 12. 8. 2010 Alergie: ne DM: ne Vědomí: apatické Stolice: nepravidelná, spíše obstipace Kožní defekty: dekubity po celém těle Kompenzační pomůcky: žádné
59
Anamnéza: Rodinná anamnéza: •
matka měla vrozenou srdeční vadu
•
otec zemřel na infarkt myokardu
•
bratr ve 22 letech spáchal sebevraždu
Osobní anamnéza: •
starší ze dvou dětí
•
vyučená prodavačka
•
klientka byla 33 let vdaná, ale posledních 12 let s manželem po vzájemné dohodě nežila
•
dvě dospělé děti, 3 vnoučata, s dětmi měla bezproblémový vztah
•
nekuřačka, abstinentka
•
somaticky docházela k řadě odborníkům (endokrinologie, alergologie, urologie)
•
léčena pro hypothyreozu – obtížně kompenzovatelnou (častá srdeční arytmie způsobené předávkováním)
Pracovní anamnéza: •
několik let pracovala jako prodavačka v různých obchodech, poté jako pomocná síla v kuchyni
•
později na invalidním důchodě
Farmakologická anamnéza: •
Cinarizin 75mg 0-0-1 (antagonista vápníkových kanálů a antagonista H1 receptorů pro histamin)
•
Tanakan 1-0-1 (vazodilatancium)
•
Letrox 50mg 1-0-0 (hormon štítné žlázy) 60
•
Haloperidol Richter gtt. 10-10-10 (neuroleptikum ovlivňující centrální nervový systém)
•
Tramal gtt. 20-20-20 (analgetikum)
•
Fentanylové náplasti 50mg po 72hodinách (opioidní analgetikum)
•
Lactulosa ráno 1 lžíce (laxativum)
Toxikologická anamnéza: •
Nikdy nekouřila
•
Alkohol jen velmi zřídka
Diagnózy: •
Chronická alergická rhinitida
•
Nasopharyngitis
•
Hypothyreosa
•
Arytmie - lehký prolaps předního cípu mitrální chlopně
•
Alzheimerova choroba - těžké stádium
Model fungujícího "zdraví" dle M. Gordonové (prosinec 2011) Vnímání zdraví •
Zpočátku pacientka ztrátu paměti vnímala a byla si vědoma, že se musí léčit
•
Pravidelně navštěvovala odborné lékaře v doprovodu rodiny
•
Na začátku onemocnění se snažila procvičovat kognitivní funkce, ale jak onemocnění postupovalo, ztrácela zájem
•
V posledním stádiu nemoci si pacientka závažnost onemocnění neuvědomovala
Výživa a metabolismus •
Pacientka přijímala stravu per os, ale v mixované podobě, dietu měla 3 61
•
Při přijímání stravy byla zcela nesoběstačná, a proto byla odkázaná na pomoc ošetřovatelů, kteří jí krmili 5x denně v malých dávkách
•
Jako doplněk stravy dostávala Nutridrink
•
Měla snížený kožní turgor
•
Tělesnou hmotnost nešlo, vzhledem ke křečovité poloze, kterou pacientka zaujímala, zvážit.
•
Na těle měla mnoho dekubitů, které se špatně hojily, kůži měla velmi suchou
Vylučování •
Pacientka byla zcela inkontinentní
•
Měla zavedený pernamentní močový katetr
•
Stolice byla nepravidelná, spíše trpěla obstipací, a proto každé ráno užívala 1 lžíci Lactulosy
Aktivita a cvičení •
Vzhledem ke svému onemocnění klientka nezvládala žádnou fyzickou aktivitou
•
Pravidelně k ní docházela rehabilitační sestra a na lůžku s ní dělala různé cviky na posílení svalstva
•
Klientka byla v pravidelných intervalech polohována
Spánek a odpočinek •
Vzhledem k bolestem, kterými trpěla, měla spánek narušený
•
Nerušený spánek trval okolo čtyř až pěti hodin
•
Během dne měla zapnuté, alespoň rádio
Vnímání- poznání •
Pacientka byla apatická, zcela dezorientovaná časem, místem i prostorem
•
Měla velké bolesti, dle VAS nelze určit 62
Sebepojetí •
Pacientka vzhledem ke svému onemocnění nevnímala svůj zdravotní stav
•
Nebyla schopna spolupráce
Role – vztahy •
Pacientka byla 33 let vdaná
•
Vychovala 2 dcery
Sexualita •
Vzhledem ke svému onemocnění neměla klientka v poslední době žádný sexuální život
Stres •
Pacientka nevnímala svůj zdravotní stav
•
Běžné denní činnosti nezvládala, byla odkázaná na pomoc druhých
Víra, životní hodnoty •
Pacientka nikdy nevyhledávala duchovní potřeby
•
V poslední době neměla žádné životní hodnoty, před onemocněním pro ní byla nejdůležitější její rodina
63
Plán péče: Tabulka 20: Ošetřovatelský problém číslo 1
Ošetřovatelský problém Obstipace z důvodu snížené střevní peristaltiky.
aktuální Očekávané cíle
Klientka bude mít pravidelnou stolici.
1. Podávej klientce 1 lžíci Lactulosy, dle ordinace lékaře Ošetřovatelské intervence 2. Polohuj klientku v pravidelných intervalech 3. Podávej klientce stravu bohatou na vlákninu 4. Podávej klientce dostatečné množství tekutin Hodnocení Klientka má pravidelnou stolici Tabulka 21: Ošetřovatelský problém číslo 2
Ošetřovatelský problém aktuální Očekávané cíle
Proleženiny z důvodu imobility a upoutání na lužku. Klientka bude mít zhojené všechny defekty na těle.
1. 2. Ošetřovatelské intervence 3. 4. 5.
Hodnocení
Pravidelně převazuj dekubity, dle předepsané léčby Polohuj klientku v pravidelných intervalech Zajisti klientce antidekubitní pomůcky Podávej klientce stravu bohatou na bílkoviny Zajisti, aby klientka měla každý den dostatečnou hygienu Klientce se začnou dekubity hojit. Nové dekubity nebudou vznikat.
64
Tabulka 22: Ošetřovatelský problém číslo 3
Ošetřovatelský problém Narušený spánek z důvodu bolesti.
aktuální Očekávané cíle
Klientka bude nerušeně spát minimálně 6hodin.
1. Podávej klientce léky, dle ordinace lékaře 2. Vyměňuj klientce Fentanylové náplasti po Ošetřovatelské intervence 72hodinách 3. Polohuj klientku v pravidelných intervalech 4. Zajisti přísun čerstvého vzduchu na pokoj klientky Hodnocení Klientka po podání analgetik pociťuje úlevu Tabulka 23: Ošetřovatelský problém číslo 4
Ošetřovatelský problém potenciální Očekávané cíle
Riziko vzniku aspirace z důvodu zhoršeného polykacího reflexu. Klientka bude bez problému polykat.
1. Podávej klientce mixovanou stravu Ošetřovatelské intervence 2. Buď velmi trpělivá při podávání mixované stravy 3. Kontroluj klientce ústa, zda tam ještě není potrava Klientka, při přijmu mixované stravy, nemá polykací Hodnocení potíže Tabulka 24: Ošetřovatelský problém číslo 5
Ošetřovatelský problém potenciální Očekávané cíle
Riziko vzniku infekce z důvodu zavedeného pernamentního katetru. Klientka nebude jevit známky močové infekce.
1. 2. 3. Ošetřovatelské intervence 4.
Prováděj pravidelnou výměnu močového katetru Výměnu prováděj za sterilních podmínek Kontroluj místo vstupu močového katetru Všímej si známek infekce (zvýšená teplota, zvýšená sedimentace) 5. Prováděj dostatečnou hygienu 6. Podávej klientce dostatečné množství tekutin
Hodnocení
Klientka nejeví známky infekce.
65
Tabulka 25: Ošetřovatelský problém číslo 6
Ošetřovatelský problém potenciální
Riziko vzniku celkové sepse z důvodu mnoha otevřených dekubitů.
Očekávané cíle
Klientka nebude jevit známky celkové sepse.
1. Prováděj pravidelné převazy, dle předepsané léčby 2. Zajisti, aby se do dekubitů nedostala žádná infekce, pomocí sterilního krytí Ošetřovatelské intervence 3. Prováděj kontrolní odběry, dle ordinace lékaře 4. Pravidelně měř klientce fyziologické funkce 5. Prováděj dostatečnou hygienu 6. Zajisti pravidelnou výměnu ložního prádla Klientka bude mít fyziologické funkce a odběry Hodnocení v normě.
66
PŘÍLOHA B
PRÁVA DUŠEVNĚ POSTIŽENÝCH
Práva duševně postižených 1.
Duševně postižený občan má, pokud je to jen možné, stejná práva jako ostatní občané.
2.
Duševně postižený občan má nárok na přiměřené lékařské ošetření a terapii odpovídající jeho potřebám, jakož i nárok na takové vzdělání, trénink, rehabilitaci a podporu, které co nejvíce mohou rozvinout jeho možný potenciál a schopnosti.
3.
Duševně postižený občan má právo na hospodářské zajištění a přiměřený životní standard. Má také právo na produktivní práci nebo odpovídající zaměstnání, které odpovídá, pokud možno, jeho schopnostem.
4.
Tam, kde je to možné, měl by duševně postižený žít se svojí vlastní nebo opatrovnickou rodinou a s ní společně sdílet život. Rodina, ve které žije, by měla ke společnému životu obdržet podporu. Pokud je nutný pobyt v zařízení, pak by se způsob života v tomto zařízení a podmínky v něm měly přiblížit normálnímu životu, jak je to jen možné.
5.
Duševně postižený občan má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud je to k jeho blahu a zájmům žádoucí.
6.
Duševně postižený občan má právo na ochranu před zneužíváním, pohrdáním a ponižujícím jednáním. Pokud je obžalován za přečin, pak má právo na řádné soudní vyšetřování a posouzení jeho míry odpovědnosti se zřetelem na jeho postižení.
7.
Pokud duševně postižený občan není v důsledku svého postižení schopen v plném rozsahu využít všechna svá práva, nebo pokud by bylo nutné některá nebo všechna práva omezit či odejmout, musí se při průběhu omezení nebo odejmutí práv prokázat příslušná právní jistota proti jakékoliv formě zneužití. Tento proces musí vycházet z odborného posouzení sociálních schopností duševně postižené osoby a musí podléhat pravidelné kontrole, jakož i právu se odvolat k vyšší instanci.
Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/838
67
PŘÍLOHA C
TEST MMSE
Test MMSE Test MMSE je standardem pro vyšetření poruch pamětí u různých typů demence. K provedení testu je potřeba asi čtvrt hodiny času. Připravit si několik čistých papírů, psací potřeby a hodinky a samozřejmě chvíli času svého blízkého. Vybrat pokud možno klidné prostředí bez rušivých vlivů. Vyžadovat plnou spolupráci testované osoby. Pozorně si přečíst zadání každého úkolu a připravit se na jednotlivé úkoly. Každou otázku položit nejvýše třikrát. Pokud testovaný neodpoví, skórovat „0“. Akceptovat jakoukoliv odpověď, nepouštět se do diskusí. Za každou správnou odpověď připsat 1 bod. 1.
ORIENTACE
Položte nemocnému tyto otázky: •
„Které je roční období?“
•
„Který máme nyní rok?“
•
„Kolikátého je dnes?“
•
„Který den v týdnu je dnes?“
•
„Který je měsíc?“
•
„Ve kterém městě jsme?“
•
„V kterém okrese jsme?“
•
„V jaké jsme zemi?“
•
„Jak se jmenuje místo, kde teď jsme?“
•
„V kolikátém jsme poschodí?“
68
2.
OPAKOVÁNÍ A PAMĚŤ
Upozorněte nemocného, že budete vyšetřovat paměť: „Nyní Vám řeknu 3 slova.“ Až je všechny vyjmenuji, budu chtít, abyste je zopakoval. Dobře si je zapamatujte. Za několik minut se Vás na tyto slova znovu zeptám.“ •
Lopata
•
Šátek
•
Váza
-„A nyní prosím slova zopakujte.“ •
Lopata
•
Šátek
•
Váza
Pokud není pacient schopen splnit úkol, opakujte výrazy, dokud si je nezapamatuje. Maximálně však pětkrát. Je to podmínka pro další úkoly. 3.
POZORNOST A POČÍTÁNÍ
-„Nyní odečtěte od 100 vždy číslo 7. Až odečtete pětkrát za sebou, skončete.“ •
93
•
86
•
79
•
72
•
65
Jestliže testovaný udělá chybu a od chybné hodnoty dál odečítá správně, počítejte pouze tuto chybu Alternativa: Pokud testovaný nechce počítat, vyzvěte jej: „Hláskujte pozpátku slovo – POKRM.“
69
4.
•
M
•
R
•
K
•
O
•
P
VYBAVOVÁNÍ
„A teď prosím zopakujte slova, která jsem Vám před chvílí říkala.“
5.
6.
•
Lopata
•
Šátek
•
Váza
POZNÁVÁNÍ PŘEDMĚTŮ •
„Co je to?“ – Ukažte na hodinky.
•
„Co je to?“ – Ukažte na tužku.
OPAKOVÁNÍ
Vyzvěte nemocného, aby po Vás opakoval následující větu: • 7.
„První pražská paroplavba.“
STUPŇOVANÝ PŘÍKAZ
Položte před pacienta čistý papír. „Nyní vezměte do pravé ruky tento papír, přeložte jej napůl a dejte ho na podlahu.“ •
1. Stupeň: uchopení papíru do pravé ruky
•
2. Stupeň: přeložení papíru na polovinu
•
3. Stupeň: položení papíru na podlahu
70
8.
REAKCE NA PSANÝ POKYN
Napište na papír čitelný pokyn „ZAVŘETE „ZAV OČI“. I“. Ukažte pacientovi napsaný n pokyn a vyzvěte jej: • 9.
Přečtěte, te, co je tady napsáno, a udělejte ud to.“
PSÁNÍ
Dejte pacientovi psací potřeby potř a papír a vyzvěte jej: •
„Napište libovolnou větu.“
Věta ta musí být smysluplná a napsaná spontánně. spontánn Může že obsahovat chyby, ale musí mít podmět a přísudek. 10. MALOVÁNÍ VÁNÍ PODLE PŘEDLOHY P •
Dejte pacientovi opět papír a psací potřeby. eby. Požádejte ho, aby podle předlohy p nakreslil následující obrazec.
Obr. 24: ukázka z testu MMSE
Pro započítání ítání bodu musí být zachováno všech 10 úhlů úhl a dva musí být v překřížení. Průnik obou pětiúhelníků tiúhelníků musí tvořit čtyřúhelník. Roztřesení esení a rotace obrazce nevadí.
71
Hodnocení testu MMSE: •
30-27 bodů- normální kognitivní funkce
•
26-25 bodů- hraniční nález, může jít o lehkou poruchu poznávacích funkcí nebo počínající demenci, je doporučeno sledování testované osoby
•
24-18 bodů- lehká demence
•
17-06 bodů- středně těžká demence
•
pod 6 bodů- těžká demence
Dostupné z http://www.poruchypameti.cz/test-mmse.html
72
PŘÍLOHA D
DESET DOPORUČENÍ K PREVENCI
Deset doporučení k prevenci demence a ALZCH MUDr. J. Wesson Ashford, Ph.D. - Klinické centrum pro výzkum stárnutí, Palo Alto, Kalifornie: 1.
Maximalizujte své vzdělávání a duševní cvičení: •
Poučte se o svém mozku a jak o něj pečovat.
•
Vytvořte si zvyky příznivé pro mozek.
•
Zapište se na kurzy toho, co vás zajímá: učení je spojováno se snižováním rizika Alzheimerovy choroby, naučit se nový cizí jazyk je skvělá možnost.
•
Věnujte se mentálně stimulujícím aktivitám, včetně třeba puzzle, křížovek, sudoku, učte se nové věci.
2.
Rozšiřte své fyzické cvičení: •
Mějte pravidelný rozvrh cvičení.
•
Fyzické cvičení je nejlepší 10-30 minut po každém jídle po dobu 10-30 minut, třikrát denně.
3.
4.
•
Provádějte jak aerobní, tak posilující cvičení.
•
Protahování zlepšuje pružnost.
Rozšiřujte své sociální sítě a duchovní vztahy: •
Buďte aktivní ve styku s přáteli a v místě bydliště.
•
Soustřeďte se na spolupráci s druhými.
Trvale sledujte a zlepšujte svou stravu: •
Denně jezte vitamíny.
•
Při snídani si berte vitamín E 10 mg, vitamin C 250 mg, multivitamin se 400 mikrogramy folátů (kyselina listová) a bez železa. 73
•
Domluvte se s lékařem alespoň jednou ročně na testech, které prokáží, že nemáte zvýšenou hladinu homocysteinu a nemáte příznaky nedostatku vitamínu B12.
•
Ve spolupráci s lékařem zajistěte, aby vaše hladina vitamínu B12 byla vyšší než 400. Pokud nestačí úprava jídelníčku, berte doplněk stravy, když to nestačí, nechte si jednou měsíčně píchnout injekci.
•
Jezte co nejvíc zeleniny.
•
Zvyšte příjem omega 3 mastných kyselin.
•
Optimalizujte konzumaci ovoce, zeleniny a ryb:
•
5.
o
ovoce: citrusy, bobule
o
zelenina: zelená, listová
o
ryby: mořské, tučné, nejméně třikrát týdně
o
ořechy a mandle, tmavá čokoláda
Minimalizujte jiné potraviny: o
červené maso - nejvýše jednou týdně
o
mléčné výrobky - jen nízkotučné
o
vejce - méně než 7 týdně
Svůj BMI (index tělesné hmotnosti - váha v kg dělená výškou v metrech na druhou) udržujte v rozmezí 19-25. Cestou je pochopitelně omezení příjmu potravy a cvičení.
6.
Svůj mozek chraňte i fyzicky: •
Používejte bezpečnostní pásy v autě.
•
Na kole nebo při sportech používejte ochrannou přilbu.
•
Riziko pádu omezte cvičením, trénujte rovnováhu.
•
Snažte se upravit své prostředí tak, aby bylo bezpečnější.
74
7.
Choďte pravidelně k lékaři a buďte si vědomi stavu svého těla a zdravotních rizik.
Nechte si udělat prohlídku přinejmenším ve 30, 40, 50, 55, 60 a 65 letech. Shromážděte informace o nemocích v rodině včetně demence. Kontrolujte svůj tlak, cholesterol, krevní cukr, B12 a BMI. Zrevidujte svoje zvyky, stravu, spánek, vyhýbejte se kouření. Od 65 let věku navštěvujte lékaře každoročně a nechte se vždy zevrubně prohlédnout. •
Snižujte riziko diabetu II. typu. Monitorujte každoročně krevní cukr. Pokud máte diabetes, zajistěte, aby byla nemoc pod kontrolou.
•
Upozorněte lékaře na svoje bolesti kloubů a svalů.
•
Nechte se lékařem poučit o hormonu štítné žlázy a hormonální substituční léčbě (není momentálně doporučena jako prevence Alzheimerovy choroby, ale může zlepšit paměť a náladu).
8.
Pečujte o svůj kardiovaskulární systém: •
Měřte pravidelně krevní tlak (systolický tlak by měl být vždy pod 130 a diastolický méně než 85).
•
Sledujte svůj cholesterol. Je-li zvýšený (nad 200), poraďte se s lékařem o léčbě.
•
Američané doporučují užívat jednu tabletu aspirinu denně, pokud to lékař dovolí.
9.
Pečujte o své mentální zdraví: •
Pokud máte problém s usínáním, zkuste užívat Melatonin (u nás Circadin).
•
Máte-li depresi, je třeba ji léčit.
•
Zvládejte stres: silný stres je velmi škodlivý, ale jistá úroveň stresu je nutná k udržení motivace.
•
Vyhýbejte se nadměrnému pití alkoholu.
75
10. Pečujte o své kognitivní funkce: •
Sledujte kvalitu vaší paměti, zejména pokud si vaše okolí všímá vašich problémů s pamětí.
•
V takovém případě se poraďte s lékařem o možnostech terapie.
•
Choďte na výstavy, do knihovny a do různých klubů.
http://www.brainjogging.cz/in-thenews/desetdoporucenikprevencidemenceaalzheimerovychoroby
76
PŘÍLOHA E
CVIČENÍ PAMĚTI PRO KAŽDÝ VĚK
Cvičení paměti pro každý věk – ukázka Popletená přísloví – Následující věty jsou pomíchaná přísloví. U každé rozepište, ze kterých dvou přísloví se skládá. 1.
Vrána k vráně sedá, až se ucho utrhne.
2.
Lepší prosba, v apatyce nekoupí.
3.
Lež má krátké nohy, tomu se zelení.
4.
Když se kácí les, nesmí se do lesa.
5.
Co je doma, není pro mě.
6.
Bližší košile, nežli holub na střeše.
7.
Oko za oko, Bůh do domu.
8.
První vyhrání, nekouše.
9.
Co se vleče, jako husa klasu.
10. Mnoho psů, třetí se směje. 11. Jaký pán, tak si lehne. 12. Kdo jinému jámu kopá, myši mají pré. Správné řešení: 1.
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
2.
Lepší prosba nežli hrozba. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
3.
Lež má krátké nohy, daleko neujde. Komu se nelení, tomu se zelení. 77
4.
Když se kácí les, létají třísky. Kdo se bojí, nesmí do lesa.
5.
Co je doma, to se počítá. Co je v domě, není pro mě.
6.
Bližší košile než kabát. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.
7.
Oko za oko, zub za zub. Host do domu, Bůh do domu.
8.
První vyhrání z kapsy vyhání. Pes, který štěká, nekouše.
9.
Co se vleče, neuteče. Dočkej času jako husa klasu.
10. Mnoho psů, zajícova smrt. Když se dva perou, třetí se směje. 11. Jaký pán, takový krám. Jak si kdo ustele, tak si lehne. 12. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Když kocour není doma, myši mají pré. Dosáhli jste: 18–24 správně rozluštěných přísloví - výborný výsledek 10–17 správně rozluštěných přísloví - průměrný výsledek 0–9
správně rozluštěných přísloví – o přísloví a lidovou slovesnost se asi moc
nezajímáte (Suchá, 2007) 78
PŘÍLOHA F
LOGICKÉ MYŠLENÍ, MYŠLENÍ V SOUVISLOSTECH
Logické myšlení, myšlení v souvislostech- ukázka Co mají společného slova? Pozorně si přečtěte všechna slova v každém řádku. Do dalšího řádku pak napište, co mají tato slova společného. 1.
tabule, křída, lavice, třídní kniha, nástěnka
2.
krychle, koule, kvádr, jehlan, válec, kužel
3.
čtverec, obdélník, kruh, ovál, rovnoběžník
4.
České Budějovice, Tábor, Písek, Český Krumlov, Vimperk
5.
Klatovy, Plzeň, Karlovy Vary, Cheb, Mariánské Lázně
6.
potrat, pokles, polévka, poskok, pokrývač
7.
polévka, moučník, salát, předkrm, příloha, aperitiv
8.
karburátor, spojka, baterie, brzda, chladič
9.
mrkev, ředkvička, křen, celer, petržel
10. Markéta, Monika, Marta, Marcela, Mahulena 11. Diana, Zdeněk, Miloš, Čestmír, Edita 12. umyvadlo, zubní kartáček, pračka, zrcadlo, ručník 13. ponožky, rukavice, tričko, košile, sukně, čepice 14. povídka, román, báseň, esej, fejeton, cestopis 15. Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko 16. koza, švédská bedna, trampolína, hrazda, žíněnka 17. bazalka, kari, kmín, šafrán, majoránka, pepř
79
Správné odpovědi: 1. škola, 2. tělesa, 3. geometrické stavy, 4. jihočeská města, 5. západočeská města, 6. slova od předpony- po, 7. části jídla, 8. součástky aut, 9. kořenová zelenina, 10. ženská jména od písmene M, 11. jména, která jsou v kalendáři v lednu, 12. věci z koupelny, 13. oblečení, 14. literární útvary, 15. skandinávské země, 16. gymnastické nářadí, 17. koření Dosáhli jste: 13–17 správných odpovědí- výborný výsledek 7–12 správných odpovědí- průměrný výsledek 0–6
správných odpovědí- zkuste se zamyslet nad úlohou ještě jednou
(Suchá, 2007)
80
PŘÍLOHA G
SUDOKU
SUDOKU- ukázka Sudoku je velmi populární logická hra. Cílem sudoku je co v nejkratší době doplnit tabulku o zbývající číslice 1 až 9, tak aby se žádná číslice v žádném řádku, sloupci a ani jednom z devíti čtverců o hraně 3 čtverečky neopakovala. Sudoku má několik obtížností od nejlehčích po ty nejsložitější.
Obrázek 20: Ukázka sudoku
Dostupné z http://sudokuonline.cz/info/
81
PŘÍLOHA H
ERGOTERAPIE
Obrázek 21: Ukázka ergoterapie
Dostupné z http://www.sanatorium-topas.cz/sec-fotogalerie
82
PŘÍLOHA I
ERGOTERAPEUTICKÁ DÍLNA
Obrázek 22: Ukázka ergoterapeutické dílny
Dostupné z http://www.sanatorium-topas.cz/sec-fotogalerie
83
PŘÍLOHA J
RELAXACE KLIENTŮ
Obrázek 23: Ukázka relaxace klientů
Dostupné z http://www.sanatorium-topas.cz/sec-fotogalerie
84
PŘÍLOHA K
DOTAZNÍK
Dobrý den, jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění mého dotazníku na téma: Prevence Alzheimerovy choroby u osob starších 40 let. Tímto výzkumem bych chtěla zjistit, jaká je znalost prevence Alzheimerovy choroby a její dodržování. V dotazníku je možné zakroužkovat více odpovědí. Zdůrazňuji, že dotazník je anonymní a bude sloužit jen pro mé potřeby k bakalářské práci.
Děkuji za Váš čas. Veronika Nováková
********************************************************************** Pohlaví: a) muž b) žena Věk: a) b) c) d)
40- 45let 46- 51 let 52- 60 let 61 a více let
Vaše dosažené vzdělání? a) b) c) d)
základní vyučen/a středoškolské vysokoškolské
1. Zajímal/a jste se někdy u svého obvodního lékaře na počáteční příznaky Alzheimerovy choroby? a) ano b) ne c) nemám o to zájem
85
2. Věnujete se mentálně stimulujícím aktivitám? (např. luštění křížovek, sudoku, stavění puzzle) a) b) c) d)
ano, každý den ano, 3x týdně ano, 1x za měsíc ne, nemám o tyto aktivity zájem
3. Myslíte si, že užíváním vitamínů a některých druhů potravin se dá předejít Alzheimerově chorobě? a) b) c) d)
ano, určitě ano, myslím si, ale jak u koho ne, nevěřím tomu jiné:
4. Znáte některé druhy vitamínů či potravin, kterými lze předejít Alzheimerově chorobě? Pokud ANO vyjmenujte je:
5. Znáte nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti? Prosím napište:
6. Užíval/a jste někdy léky na posílení mozkové činnosti? a) ano b) ne 7. Pokud ANO, pociťoval/a jste zlepšení paměti? a) ano, pociťoval/a jsem výrazné zlepšení paměti b) paměť se nezhoršovala c) ne, paměť byla horší
86
8. Víte, jaké jsou rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy choroby? a) b) c) d)
věk, genetické faktory deprese, stres obezita jiné:
9. Znáte možnosti prevence Alzheimerovy choroby? Pokud ANO napište:
10. Věnujete se aktivně sportování? a) b) c) d)
ano, pravidelně sportuji ano, příležitostně ne, nemám na to čas ne, nebaví mě to
11. Užíváte volně prodejné léky, kde je obsažen vitamín B? (např. B-komplex) a) b) c) d)
ano, pravidelně ano, na doporučení lékaře ne, i když mi je lékař doporučil ne, neužívám
12. Trpěl ve Vaší rodině někdo Alzheimerovou chorobou? a) ano b) nejsem si jist/a c) ne 13. Znáte počáteční příznaky Alzheimerovy choroby? a) b) c) d)
vybavování věcí a událostí z dávné minulosti bolesti hlavy a závratě poruchy chování, poruchy paměti, zapomínání jiné:
14. Objevujete rád/a nová místa? a) ano, velmi rád/a b) ano, občas c) ne, nemám zájem 87
15. Máte kvalitní spánek? a) b) c) d)
ano, spím celou noc ne, v noci se často budím ne, nemohu večer usnout užívám hypnotika (léky na spaní)
16. Učíte se novým činnostem a dovednostem? (např. práce s počítačem) a) ano b) ne c) nové věci mě nezajímají
Děkuji za Váš čas strávený nad dotazníkem. Veronika Nováková - studentka VŠPJ, 3. ročník Všeobecná sestra Mobil: 733 521 748 E-mail:
[email protected]
88
PŘÍLOHA L
INFORMAČNÍ LETÁK
Prevence Alzheimerovy choroby (INFORMAČNÍ LETÁK- vlastní tvorba)
Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění, které postihuje mozkové buňky. Nemoc se projevuje ztrátou paměti a poruchami chování. Příčiny Alzheimerovy choroby: o Věk o Pohlaví o Výskyt v rodině o Kouření, alkohol
o Hypertenze, Diabetes mellitus o Úrazy o Deprese
První příznaky Alzheimerovy choroby: Zapomínání jmen a schůzek Vybavování věcí a událostí z dávné minulosti Časté opakování již použitých slov Změny v chování Mezi nejdůležitější body prevence patří: • Správná životospráva - do jídelníčku je nutné více zahrnout ovoce, zeleninu, rybí tuk, kari koření, skořici, panenský olivový olej, ale i čokoládu s nízkým obsahem tuku • Mentálně stimulující aktivity - sem můžeme zahrnout: čtení nových knih, psaní, luštění křížovek, hraní deskových her a karet 89
• Učení se novým dovednostem - např. práce s PC • Kognitivní trénink - tj. řešení různých logických zadání a úkolů (různé obtížnosti) • Sportování - je vhodné se věnovat sportu minimálně 2x týdně • Kvalitní spánek - při jakýchkoliv poruchách je vhodné navštívit lékaře • Včasné rozpoznání příznaků - když na sobě začneme pociťovat poruchy paměti, co nejdříve bychom měli navštívit odborného lékaře Více informací naleznete na: http://www.alzheimer.cz/ http://www.brainjogging.cz/ http://www.poruchypameti.cz/ Nebo v ordinaci svého praktického lékaře
90
