Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Magisterská diplomová práce Podpora a ochrana českých investorů v Chorvatsku Lubor Tichý 2006/2007

„Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma: Podpora a ochrana českých investorů v Chorvatsku zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny“

....................

-1-

Věnováno Ivaně a rodičům s díky za podporu, které se mi vždy dostávalo.

Poděkování: •

JUDr. Petru Mrkývkovi na prvním místě – za svolení být mentorem mé diplomové práce, za trpělivost, vstřícnost a též za usnadnění studia v zahraničí

•

Profesoru Hrvojemu Arbutinovi – za vstřícné přijetí ke studiu chorvatského finančního práva v Záhřebu

•

Víceguvernérovi Chorvatské národní banky, panu Adolfu Matějkovi – za konzultace a cenné informace

•

Poslankyni chorvatského parlamentu mr. sc. Zdence Čuchnilové a řediteli chorvatské pobočky agentury Czechtrade ing. Vladimíru Váňovi – za podporu a užitečná doporučení

-2-

1 Úvod – Chorvatsko Chorvatsko je parlamentní demokratická republika (avšak vykazující některé znaky jako prezidentská) rozprostírající se od východních svahů Alp na severozápadě k Panonské nížině a břehům Dunaje na východě, střední část zaujímá Dinárské pohoří, na jihu jej pak ohraničuje Jaderské moře1. Hlavním městem je Záhřeb (779.145 obyvatel), který je průmyslovým a obchodním, dopravním, kulturním i akademickým střediskem země. Rozloha pevniny je 56.542 km², rozloha teritoriálního moře je 31.067 km². Délka hranic s okolními státy je 2197 km (Bosna a Hercegovina 932 km, Maďarsko 329 km, Srbsko 241 km, Černá Hora 25 km, Slovinsko 670 km), délka pobřeží je 5835 km, z toho je 4058 km pobřeží ostrovů, skal a útesů a 1777 km pobřeží na pevnině. Ostrovů je z celkem 1185, z toho 47 obydlených a mezi největší se řadí Krk a Cres. Administrativně-správní dělení je následující: •

21

•

430

žup (včetně hl. města Záhřebu) občin

(opštin

-

nižších

územních

administrativních

celků,

vč. městských / obecních částí), •

121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut,

•

6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru.

Obyvatelstvo, které čítá cca 4,495 mil., je převážně římskokatolické víry (87,8%), dále jsou zastoupeni pravoslavní (4,4%), jiní křesťané (0,4%), muslimové (1,3%), s nespecifikovanou vírou (0,9%) a „bezvěrci“ (5,2%). Zastoupeny jsou též četné národnostní menšiny – kromě dominantních Chorvatů (89,6%) zde žijí Srbové (4,5%) a

1

Tvar lze s trochou nadsázky označit jako tzv. „rohlík“

-3-

další menšiny (5,9%), mezi které se řadí (Bosňáci, Maďaři, Slovinci, Češi, Italové a Romové). Gramotnost je 98,5% (srov. ČR – 99%)2 dle censu z r.RCH 2001/ ČR 2003.

2

U.S. Government, The World factbook. Central Intelligence Agency, Office of Public Affairs, 2006

-4-

2 Politická situace – vstup Republiky Chorvatsko do Evropského společenství – česká menšina Chorvatsko vyhlásilo nezávislost 25.6.1991 (datum hlasování chorvatského parlamentu, následovalo tříměsíční moratorium poskytnuté evropským společenstvím k vyřešení situace mírovou cestou; fakticky k realizaci došlo až 8.10.1991) a vzniklo oddělením se od SFR Jugoslávie (resp. arbitrážní komise, která vydala několiko právních názorů, na mírové konferenci o bývalé Jugoslávii vedená francouzským právníkem Robertem Badinterem označila tento jev za rozpad (názor č. 8), ačkoliv k vyhlašování nezávislosti jednotlivých republik docházelo postupně a stanovila i data sukcese (názor č. 11) a hranice mezi nimi (těmi jsou do té doby hranice mezi federativními jednotkami a nemohou být měněny silou, ale pouze dohodou – názor č. 3) – publikováno v Evropském žurnálu mezinárodního práva)3. Ústava byla přijata 25.12.1990 a revidována byla v letech 2000-2001, kdy došlo především k oslabení prezidentských pravomocí (např. prezident měl právo jmenovat až pět členů do druhé komory parlamentu, a to na základě vlastního uvážení, čemuž byla zákonnou oporou definice „kteří se zasloužili o stát“, což je jasným znakem v ČR takzvaného klientelismu – případně na jihu tak obvyklého nepotismu – tedy běžné praktiky, kdy je preferováno zaměstnat/jmenovat rodinného příslušníka/příbuzného před odborníkem) a zrušení druhé komory parlamentu, tzv. Župní komory Sněmovny (chorvatsky „Županijski dom Hrvatskoga sabora“)). V průběhu tzv. „balkánského konfliktu“ došlo na území Chorvatska k vyhlášení srbských autonomních oblastí (jako důsledek vyhlášení Republiky Chorvatsko) – SAO Srpska Krajina, SAO Zapadna Slavonija a SAO Istočna Slavonija, Baranja i Zapadni

3

Pellet, Alain. The Opinions of the Badinter Arbitration Committee: A Second Breath for the Self Determination of Peoples [citováno 29.3.2007] Dostupný z: http://www.ejil.org/journal/Vol3/No1/art13.html

-5-

Srem – označovaných jako pararepubliky či parastátní útvary a celkovou rozlohou zabírajících cca.. jednu třetinu povrchu Chorvatska4. Tato území se dostala zpět pod kontrolu chorvatské výkonné moci zejména operacemi Bljesak5 (Blesk – 1.-3.5.1995 – osvobozena Západní Slavonie) a Oluja6 (Bouře – 4.-7.1995 – osvobozena Srbská Krajina). Východní Slavonie7 byla zpět pod chorvatským vlivem až od 15.1.1998, a to v důsledku Erdutské smlouvy, kterou bylo stanoveno přechodné, několikrát prodlužované, období k mírové reintegraci teritoria pod dohledem jednotek OSN, konkrétně mírové mise UNTAES. Ještě dnes jsou hranice všech těchto území zřetelné ve skutečnosti, avšak jako linie a oblasti s nebezpečím výskytu protipěchotních min8 (povrch podezřelý na miny: 1147 km2, cena odminování: cca 10 HRK/m2 + DPH). Současné dělení Země je rozdělena na 20 žup a hlavní město Záhřeb, většími celky jsou pak: jižní, střední a severní Dalmácie, Gorski kotar a Lika, Kvarner, Istrie a vnitrozemské oblasti Severozápadní chorvatsko a východní Chorvatsko – Baranja, Srijem a Slavonije. Na statistické celky dle metodiky EU bude RCH rozdělena na tři celky – Jadranské Chorvatsko, Panonské chorvatsko a Severozápadní Chorvatsko. Chorvatský sněm (Sabor) je jednokomorový parlament, volební právo aktivní i pasivní vzniká dovršením 18. roku, ve zvláštních případech 16. roku. Zástupci jsou voleni na funkční období 4 let, a to i opakovaně. Jejich počet se mění v závislosti počtu voličů účastnících se voleb v zahraničí a jejich počet je v tomto volebním období 152 (z toho 4 z diaspory a dále 8 za národnostní menšiny) - k těm toliko litera zákona:

4

Mapa - [citováno 29.3.2007] Dostupný z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/a/ae/Krajina_ethnic_map.jpg 5 Mapa - [citováno 29.3.2007] Dostupný z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Operation_flash_map.jpg 6 Mapa - [citováno 29.3.2007] Dostupný z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Operation_storm_map.jpg 7 Mapa - [citováno 29.3.2007] Dostupný z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/e/e6/Srem_baranja.png 8 Hrvatski centar za razminiranje (Chorvatské centrum pro odminování) [citováno 29.3.2007] Dostupný z: http://www.hcr.hr/index.php?link=minska-situacija&lang=hr

-6-

„Članak 16.9 (1) Pripadnici srpske nacionalne manjine biraju tri zastupnika u Sabor u skladu s Ustavnim zakonom o pravima nacionalnih manjina. (2) Pripadnici mađarske nacionalne manjine biraju jednog zastupnika u Sabor. (3) Pripadnici talijanske nacionalne manjine biraju jednog zastupnika u Sabor. (4) Pripadnici češke i slovačke nacionalne manjine biraju zajedno jednog zastupnika u Sabor. (5) Pripadnici austrijske, bugarske, njemačke, poljske, romske, rumunjske, rusinske, ruske, turske, ukrajinske, vlaške i židovske nacionalne manjine biraju zajedno jednog zastupnika u Sabor. (6) Pripadnici albanske, bošnjačke, crnogorske, makedonske i slovenske nacionalne manjine biraju zajedno jednog zastupnika u Sabor.“

Tedy: § 16 (1) Příslušníci srbské národnostní menšiny volí tři zastupitele do Sněmu v souladu s Ústavním zákonem o národnostních menšinách. (2) Příslušníci maďarské národnostní menšiny volí jednoho zastupitele do Sněmu. (3) Příslušníci italské národnostní menšiny volí jednoho zastupitele do Sněmu. (4) Příslušníci české a slovenské národnostní menšiny volí společně jednoho zastupitele do Sněmu. (5) Příslušníci rakouské, bulharské, německé, polské, rómské, rumunské, rusínské, ruské, turecké, ukrajinské, vlašské a židovské národnostní menšiny volí společně jednoho zastupitele do Sněmu. (6) Příslušníci albánské, bosenské, černohorské, makedonské a slovinské národnostní menšiny volí společně jednoho zastupitele do Sněmu.

V současnosti je ze 152 zástupců 63 z vládní strany HDZ (Hrvatska demokratska zajednica) a 31 z opoziční SDP (Socijaldemokratska partija Hrvatske). Premiérem je nyní Ivo Sanader z HDZ (od roku 2003, tj. letošní rok – 2007 – je rokem volebním). (Odstupujícím) Lídrem opozice je Ivica Račan, předsedou Sněmu pak Vladimir Šeks. Prezident je volen na pět let, maximálně na dvě po sobě jdoucí volební období. V současnosti je prezidentem Stjepan (Stipe) Mesić, kterýžto byl znovuzvolen v lednu 2005 a jeho druhý mandát tedy vyprší v lednu 2010. Branná povinnost vzniká také v 18ti letech, dobrovolně se souhlasem brance je možno nastoupit k vojenské základní službě již od 16ti let. K problému dvojího občanství – tedy bipolitismus, či bipatritida – Chorvatsko jej sice otevřeně nepodporuje, avšak vzhledem k silné vystěhovalecké komunitě není nemožné mít dvojí občanství, resp. chorvatská strana toto považuje dle mého mínění za vhodné jako stav k udržení a zjednodušení budoucího rozšíření základny daňových poplatníků (ba co více – snaží se své občany se státem „spoutat“ a vyžaduje-li po někom 9

NN69/2006 – Zákon o volbách do chorvatského Sněmu (zakon o izborima zastupnika u hrvatski sabor)

-7-

stát nově nabývaného občanství zřeknutí se toho starého, stát zde klade překážky ve formě správních poplatků (518€/3600 HRK10) – srov. ostatní státy v regionu: Bosna a Hercegovina (660€11), Republika Srbsko (521€12) ). Pro ČR pak platí „Pozbytí státního občanství České republiky není nijak zpoplatněno.“13 Chorvatsko a EU – Ministerstvo zahraničních věcí a evropských integraci Republiky Chorvatsko (v jehož čele nyní stojí ministryně Kolinda Grabar – Kitarović) představilo myšlenku plnoprávného členství v EU jako jádro stabilního míru, demokratických svobod a hospodářského rozvoje jako svůj základní cíl. Dne 1.2.2005 po dlouhé ratifikační proceduře nabyla účinnosti Asociační a stabilizační dohoda mezi EU a RCH (jelikož v počáteční době vyjednávání nebyla ČR členskou zemí EU, její podpis na dohodě nefiguruje; proces začal chorvatskou ratifikací asociační dohody dne 5.12.2001) . Té mimo jiné předcházela i tzv.“Saborska deklaracija“ (Sněmovní deklarace) ze dne 18.12.2002, kterou dal Sněm najevo svou proevropskou orientovanost a stanovil plnoprávné členství v EU národním strategickým cílem. V roce 2003 byla podpora obyvatelstva pro vstup do EU vysokých 73,4%14. Mezi další cíle chorvatské zahraniční politiky patří: vstup do severoatlantických struktur – NATO, stabilizace vztahů se sousedními státy, rozvoj bilaterální a multilaterální mezinárodní spolupráce a posílení úlohy RCH v organizacích pro RCH významných, tj. EU, NATO, OSN, Rada Evropy, OBSE a mnohých dalších (viz. poznámka15). V neposlední řadě je velmi významnou informací pro českého investora faktická existence (jak již bylo naznačeno citací zákona ústavního o národnostních menšinách) 10

Ministarstvo unutarnjih poslova Republike Hrvatske (Ministerstvo vnitra republiky chorvatsko) [citováno 20.3.2007]. Dostupný z: http://www.mup.hr/39.aspx, ověřeno telefonátem na Velvyslanectví RCH dne 20.3.2007 v 10:59:50 11 Ověřeno telefonátem na konzulární odd. Velvyslanectví BaH dne 20.3.2007 v 10:00:04 12 Ověřeno telefonátem na konzulární odd. Velvyslanectví Republiky Srbsko dne 20.3.2007 v 11:06:52 13 Ministerstvo vnitra Česke republiky – http://www.mvcr.cz/rady/kompletni/stat_o2.html 14 Ministarstvo vanjskih poslova i europskih integracija RH (Ministerstvo zahraničí a evropských integrací) [citováno 20.3.2007]. Dostupný z: http://www.mvpei.hr/MVP.asp?pcpid=4 15 seznam dalších mezin. organizací Ministarstvo vanjskih poslova i europskih integracija RH (Ministerstvo zahraničí a evropských integrací) [citováno 20.3.2007]. Dostupný z: http://www.mvpei.hr/MVP.asp?pcpid=28

-8-

početná česká (a také slovenská) minorita, k níž se hlásí více než deset a půl tisíce obyvatel. Češi v Chorvatsku jsou zřejmě nejorganizovanějším českým krajanským spolkem v Evropě. Zastřešující organizací je Svaz Čechů v Chorvatsku, pod který spadají České besedy – to jsou spolky na obecní úrovni, je jich celkem 26 a jejich největší koncentrace je ve Slavonii, konkrétně v okolí Daruvaru, který je i sídlem Svazu. Pro návštěvníka z ČR však přichází v úvahu zejména Záhřeb, kde v ulici Šubićeva 20 je Český národní dům, který je sídlem České besedy Záhřeb, Rady české menšiny města Záhřebu16 a také byl či je sídlem (nebo sloužil jako „odrazový můstek“) českých společností a jejich poboček, případně dceřiných společností. Avšak nelze jednotlivé díly vytrhovat z kontextu – je potřeba je jednotně zastupovat a právě tuto práci na nejvyšší úrovni odvádí nezávislá poslankyně chorvatského Sněmu – paní mr. sc. Zdenka Čuchnilová17, která je společným zástupcem Čechů a Slováků a pečlivě udržuje kontakt se svými voliči příjímáním návštěv také ve své kanceláři v již zmíněném Daruvaru, což je centrum české menšiny v Chorvatsku, odkud také pochází.

16 17

Více informací na http://www.cesi-zagreb.hr/ Informace z webu Chorvatského Sněmu - http://www.sabor.hr/default.asp?gl=200402090000033

-9-

3 Chorvatské hospodářství Jedna z nejbohatších bývalých jugoslávských republik, Chorvatsko, utrpěla těžké poškození ekonomiky v důsledku války v letech 1991-1995, neboť došlo k poklesu produkce a země se „nesvezla“ na vlně investic (do Střední a Východní Evropy), která následovala po pádu Berlínské zdi. Od roku 2000 však chorvatská ekonomika nastoupila cestu k mírnému, ale stabilnímu, růstu mezi 4% a 5% - vedena zlepšením situace v turismu a tažena zvýšením poptávky financované spotřebitelskými úvěry. Inflace se v minulém období byla relativně nevýrazná a měna, chorvatská kuna, stabilní. Mezi velké problémy však patří velké procento nezaměstnanosti (2003 – 19,2%, 2004 – 18,0%, 2005 – 17,9%)18, rostoucí zahraniční dluh a nerovnoměrný rozvoj regionů. Stát si stále udržuje silnou pozici v hospodářství – privatizační snahy se často střetávají s nevolí veřejnosti a politickým odporem. Z obdobných důvodů se zpožďují i strukturální reformy, ačkoli makroekonomické stabilizace bylo již z velké míry dosaženo. Proces přístupu k EU by měl reformy strukturální a daňové urychlit. Dalšími ekonomickými ukazateli jsou – HDP per capita: € 6.968; Pracovní síla: 1,72 mil. (2,7% – zemědělství, 32,8% – průmysl, 64,5% – služby); Nezaměstnanost: 1417,5%; Inflace: 3,4%; Veřejný dluh: 56,2% HDP; Export: 11,07 mld. USD; Import: 21,72 mld. USD. Toto jsou některé výsledky očekávané pro rok 2006. Z roku 2005 je známa struktura importu (Itálie 15.9%, Německo 14.9%, Rusko 9.1%, Slovinsko 6.8%, rakousko 5.8%, Čína 4.7%, Francie 4.2%) a exportu (Itálie 21.8%, Bosna a Hercegovina 14.7%, Německo 10.7%, Slovinsko 8.1%, Rakousko 7.3%). Česká republika jako importér s podílem 2,3% a objemem 434.851 tis. USD je v pořadí desátý nejvýznamnější importér (2005).

18

Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad) Statističke informacije (Statistické informace), Zagreb, 2002 [citováno 20.3.2007]. Dostupný z: http://www.dzs.hr/

- 10 -

Jedním z nejvýznamnějších hospodářských odvětví je turismus se svými 9.995.070 návštěvami

a

celkem

51.420.948

noclehy

(z

toho

zahraniční

turisté:

8.466.886 / 45.986.517). Čeští turisté jsou zde vítanými návštěvníky, neboť v tomto porovnání se umístili na čtvrtém místě s počtem 615.535 návštěv / 4.051.780 noclehů. Dalšími významnými odvětvími jsou výroba transportních zařízení (stavba lodí), transport (významné přístavy Omišalj, Ploće, Rijeka, Šibenik a Vukovar (na Dunaji) ) a petrochemický průmysl. Nelze pominout jak pro turismus důležité spojení letecké (Záhřeb, Split, Dubrovník, Zadar, Rijeka, Pula a Osijek – letiště s mezinárodním provozem; Brač, Lošinj a Vrsar – zde jsou letiště pro menší komerční letadla), tak pozemní – síť kvalitních dálnic dobudovávaná ve spolupráci veřejných a soukromých zdrojů. Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden „chorvatský dinár“ jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství. Současná měna dostala název „kuna“ a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů. Krátký exkurs do historie chorvatské měny obecně a kuny zvláště: za první „svou“ peněžní jednotku považují Chorvaté různé denáry vydávané Slavníkovci, které mají za kmen tzv. „bílých chorvatů“, po vzoru frizatiků (mince ražené v korutanském Freisachu, později rozšířené na území Slovinska, Chorvatska, Uherska i Korutan) herceg Andrija (1192-1211) razí denáry a polodenáry známé jako chorvatské frizatiky, Andrijovi potomci poté razily bánské denáry, tzv. bánovce (ban – někdo jako zemský správce), známé po kvalitě provedení, a to v Záhřebu a Pakraci – na těchto se poprvé objevuje symbol kuny. Měnou svého druhu jsou na území RCH mince Republiky Dubrovnik a dalších pobřežních měst jako Zadar, Šibenik, Trogir, Split, či Hvar. V polovině 16. stolení pak Nikola III.

- 11 -

Zrinský razí groše a taliry (pozor – nejde o tolar)19. První chorvatské papírové peníze se vyskytly na ostrově Pagu (dnes známém solí, sýrem a krajkou), a to tzv. „Paški asignat“ – Pagský asignát – do té doby město Pag platilo svým služebníkům, činovníkům a lékařům solí. Po zavedení asignátu se objem soli přepočítal na liry a tato suma se s datem vepisovala do asignátu. Za původní chorvatskou měnu jsou považovány mince a bankovky z doby bána Josipa Jelačiće – radou ražený měděný „križar“ a stříbrný forint, městské části, provozy a kupecké domy vydávaly vlastní papírové bankovky s vlastním krytím. Za doby Království SHS byl peněžní jednotkou dinár. První výskyt kuny (dělené na 100 banica) jako peněžní jednotky byl zaznamenán v letech 1941 – 1945 v době Nezávisleho chorvatského státu, jako jednotku ji také používala ZAVNOH (Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Hrvatske – Zemská antifašistická rada národního osvobození Chorvatska). Po druhé světové válce opět proběhl návrat k dináru, aby se pak po rozpadu stal, resp. byl nahrazen, dne 23. prosince 1991 chorvatským dinárem (HRD) (nikoliv však kolkováním jako při rozpadu ČSFR, ale vydáním nových bankovek), tj. ve stejný den, kdy vznikla HNB – Chorvatská národní banka. A to už se dostáváme do novodobé historie. Obnovená kuna byla zavedena, jak bylo uvedeno výše, 30. května 1994, a to výměnou za chorvatský dinár v poměru 1:1000. Její původ je v kuních kožešinách, které hrály úlohu v monetární i fiskální historii RCH, nejprve jako prostředek naturální směny, poté jako zúčtovací peněžní jednotka a nakonec je kuna i měna v moderním smyslu. Kuní kožešiny sloužili i jako prostředek k platbě daně zvané „kunovina“ nebo „marturina“ ve středověké Slavonii, Přímoří i Dalmácii. Kuna je plně konvertibilní měnou ode dne svého zavedení (30.5.1994) Významnými institucemi v oblasti podnikatelské sféry jsou Hrvatska gospodarska komora (HGK) – Chorvatská hospodářská komora, při níž působí Stalno izabrano sudište

19

Příklady vyobrazení původních chorvatských mincí – viz příloha P00

- 12 -

pri HGK – Stálý rozhodčí soud při HGK. Zákon o arbitráži byl publikován v úředním listu20 CHR pod číslem 88/2001 a stal se účinným od 19.10.2001, zákon o smíru (zakon o mirenju) pak pod číslem 163/2003 a stal se účinným od 24.10.2003. Chorvatsko je též smluvní strnou Newyorkské úmluvy z r. 1958, Evropské úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži z r. 1961 a Washingtonské úmluvy z r. 1965. Náklady arbitráže u HGK viz. příloha č. P01. Statistická data HGK dodává instituce s názvem Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad – www.dzs.hr). Kromě WTO, k níž přistoupila RCH 17. července 2000 v Ženevě na jednání Hlavní rady WTO (oficiálně Chorvatsko přistoupilo k WTO dne 21. října 2000 po ratifikaci v Parlamentu) je dále Chorvatsko členem mezinárodní organizace IOTA (IntraEuropean Organisation of Tax Administrations)21. Ačkoli údaje jsou již částečně neaktuální, lze si z nich přeci jen udělat určitou představu ke srovnání dvou států (např. absolutní výběr daní v ČR činí 13 700 mil.€/ročně, v CHR je to 6 636 mil€/rok). Aktuální informace jsou pak obsaženy na www stránkách chorvatského ministerstva financí v státním rozpočtu na rok 200722. Důležitým zdrojem pro zahraniční investory je Agencija za promicanje izvoza i ulaganja23, tedy Agentura na podporu vývozu a investic. Z jejích zdrojů vycházejí poměrně praktické informace k základní orientaci na trhu – viz. příloha č. P02.

20

„Narodne novine“, vydavatelem je společnost Narodne novine, d.d. (akciová společnost), www.nn.hr Intra-European Organisation of Tax Administration – http://www.iota-tax.org/eng/ 22 Državni proračun za 2007. godinu – [citováno 22.3.2007]. Dostupný z: http://www.mfin.hr/download.php?id=1080 23 APIU – www.apiu.hr 21

- 13 -

4 Ústavně právní záruky zahraničních investic Základní garance pro činnost hospodářskou jsou vytýčeny Ústavou Republiky Chorvatsko. Ta je vytvořena podle vzoru zemí s rozvinutým hospodářstvím a tak se z pohledu hospodářství omezuje pouze na to, aby poskytovala právní záruky podnikání. Je v ní obsažena záruka práva na vlastnictví (článek 48, odstavec 1)24 a pro cizozemce stanovuje, že jej může nabýt za podmínek stanovených zvláštním zákonem (článek 48, odstavec 3)25. Svoboda podnikání a tržní svoboda jsou uznávány jako základ hospodářské soustavy RCH, ve které se všem podnikatelům zabezpečuje stejné právní postavení na trhu a monopoly jsou zakázány (článek 49, odstavce 1 a 2)26. Bude-li řeč o zahraničních investicích, Ústava obsahuje tři velmi důležité záruky: •

práva nabytá kapitálovou investicí, a to i domácí, nemohou být omezena či zmenšena zákonem, ani jiným právním aktem,

•

zahraničnímu investorovi je zaručeno svobodné vyvedení (repatriace) zisku a

•

zahraničnímu investorovi je zaručeno svobodné vyvedení (repatriace) vloženého kapitálu (článek 49, odstavce 4 a 5)27.

Uvedené garance jsou pro investora důležité z toho pohledu, že jakýkoliv předpis, který by umožňoval postup v nesouladu s výše uvedenými zásadami, by byl protiústavní. Tímto jsou zásady zabezpečení zahraničních investic zaručeny na nejvyšší právní úrovni. 24

Článek 48, odst. 1 – „Jamči se pravo vlasništva.“ – Právo na vlastnictví je zaručeno. Článek 48, odst. 3 – „Strana osoba može stjecati pravo vlasništva uz uvjete određene zakonom.” – Cizinec může nabýt vlastnické právo za podmínek určených zákonem. 26 Článek 49, odst. 1,2 – „Poduzetnička i tržišna sloboda temelj su gospodarskog ustroja Republike Hrvatske.“ – Svoboda podnikání a tržní svoboda jsou základem hospodářské soustavy Republiky Chorvatsko; „Država osigurava svim poduzetnicima jednak pravni položaj na tržištu. Zabranjena je zlouporaba monopolskog položaja određenog zakonom.“ – Stát zabezpečuje všem podnikatelům stejné postavení na trhu. Zneužití monopolního postavení se zakazuje zvláštním zákonem. 27 Článek 49, odst. 4, 5 – „Prava stečena ulaganjem kapitala ne mogu se umanjiti zakonom niti drugim pravnim aktom.“ – Práva nabytá kapitálovou investicí nemohou být omezena či zmenšena zákonem ani jiným právním aktem; „Inozemnom ulagaču jamči se slobodno iznošenje dobiti i uloženog kapitala.“ – Zahraničnímu investorovi se zaručuje svobodný vývoz zisku a vloženého kapitálu. 25

- 14 -

5 Prameny chorvatského práva pro zahraniční investice Možnosti zahraničních právnických a fyzických osob investovat v Chorvatsku jsou následující: •

Investice kapitálu na kontraktuální bázi

•

Investice do obchodní společnosti

•

Investice do banky či pojišťovací společnosti

•

Živnostenské podnikání

•

Získání koncese k těžbě/využití přírodních zdrojů

•

Účastnit se projektů na bázi build-operate-transfer (BOT) a build-ownoperate-transfer (BOOT)

Okolnosti, že se zahraničními investicemi je zacházeno v právním řádu RCH stejně jako s domácími, má za následek, že se na ně vztahují stejné normy. Jako hlavní předpisy pro zahraniční investice, v závislosti na typu sektoru, je vhodné uvést:

5.1 Ústava Republiky Chorvatsko (Ustav Republike Hrvatske) Vyhlášena byla 25.12.1990, prošla několika změnami (ovlivněnými zvláště politikou prvního prezidenta samostatné RCH Franja Tuđmana – z rozsáhlých pravomocí dnes postupně ubývá, avšak i přesto můžeme jmenovat právo prezidenta navrhovat zasedání vlády právo s vládou společně řídit bezpečnostní služby). Chorvatská Ústava se skládá ze 147 článků, které jsou uspořádány do devíti dílů (III. díl – Ochrana lidských práv a základních svobod – do této kapitoly spadají i hospodářská práva, tj. čl.48 a 49 – viz. výše; IV. díl – pododdíly: Sněm, Prezident, Vláda, Soudní moc, Státní zastupitelství).

- 15 -

5.2 Zákon o obchodních společnostech (zakon o trgovačkim društvima) Zákon o obchodních společnostech z roku 1993 byt tvořen v duchu „rekonstrukce“ soukromého vlastnictví, a to dle vzoru německého obchodního práva. Celkem má 647 článků, skládá se z 6ti částí (I. Obecná ustanovení, II. Společnosti, III. Hospodářské zájmové sdružení, IV. Zahraniční obchodní společnosti a zahraniční investice, V. Trestní ustanovení, VI. Ustanovení závěrečná a přechodná). Již standardně jsou společnosti rozděleny na kapitálové (društvo s ograničenom odgovornošću = d.o.o. = s.r.o.; dioničko društvo = d.d. = a.s.) a osobní (javno trgovačko društvo = j.t.d. = v.o.s.; komanditno društvo = k.d. = k.s.), mezi ně však ještě zákonodárce začlenil tiché společnictví (tajno društvo). Dle článku 620, odstavce 1 může zahraniční investor pod podmínkou vzájemnosti, která se předpokládá, zakládat nebo se podílet na zakládání, v nich nabývat práv a povinností jako osoba tuzemská (tj. chorvatská), avšak podmínka vzájemnosti se neuplatňuje na investora se sídlem, bydlištěm či občanstvím členské země WTO. Dále stanoví, že zahraniční kapitálová společnost nemůže být v chorvatské společnosti společníkem odpovídajícím za své závazky neomezeně (výjimka je připuštěna v případě, že alespoň jedním takovýmto společníkem je i chorvatská společnost, či chorvatská fyzická osoba, která odpovídá za závazky neomezeně. K základnímu kapitálu: minimální základní kapitál akciové společnosti (d.d.) je 200.000,- HRK a nejmenší hodnota akcie je 10 HRK, u společnosti s ručením omezeným (d.o.o.) je to 20.000,- HRK a minimální podíl činí 200,- HRK. Všechny výše zmíněné právnické osoby se zapisují do obchodního rejstříku (sudski registar), avšak nejen ty – osoba fyzická, podnikatel může žádat zápis do obchodního rejstříku v případě, že její roční příjem překročí 2 mil. HRK. Pokud příjem překročí 15 mil. HRK ročně, vzniká povinnost zápisu.

- 16 -

Zvláštní ochranu má firma (tvrtka) společnosti, která má významově stejný obsah jako v ČR, tedy se jedná o název, pod kterým podnikatel činí právní úkony28. Firma musí být v jazyce chorvatském a písmem latinským, cizí slova mohou být výjimečně obsažená, pokud mají vztah ke společníkovi/akcionáři/jeho obchodní známce, či k jeho v RCH společnosti již registrované, resp. se jedná o slova již v chorvatštině zdomácnělá, o slova bez adekvátního překladu, či o slova z mrtvých jazyků29. Zvláštní ochrany pak požívá slovo „Croatia“, které může být použito v názvu společnosti jen se souhlasem příslušného ministerstva a jeho schválení není vůbec jisté. Lze si udělat závěr, že situace v chorvatském právu společností v zásadě odpovídá české - alespoň co se základního rozdělení společností a možnosti držet podíl pro cizince.

5.3 Zákon o bankách a spořitelnách (zakon o bankama a štedionicama) V systému finančních institucí je již v Ústavě uvedená jako centrální ustanovena „HNB“ (Hrvatska narodna banka), a to v článku 53 – postavení, práva a povinnosti HNB jsou upraveny zvláštním zákonem a dále, že HNB je ve své činnosti koná samostatně a odpovědná je Sněmu. Komerční banku lze založit s minimálním vkladem 40 mil. HRK a po splnění dalších podmínek (akcie mohou být pouze na jméno a v nematerializované podobě, vydání licence atd.). Je též možné na území RCH zřizovat pobočky zahraničních bank, stejně tak jako chorvatským bankám je umožněno zakládat své zahraniční pobočky. Stavební spořitelnu (stambenu štedionicu) je možno založit jako akciovou společnost, či společnost s ručením omezeným, a to již s kapitálem 20 mil. HRK.

28 29

Článek 11. zákona o obchodních společnostech (zakona o trgovačkim društvima – dále jen ZTD) Článek 20. zákona o obchodních společnostech (ZTD)

- 17 -

5.4 Zákon o pojištění (zakon o osiguranju) Domácí i zahraniční osoby mohou založit pojišťovací společnost – ta může mít formu akciové společnosti nebo tzv. vzájemné pojišťovny. Základní kapitál nemůže být menší než: •

15.000.000,- HRK pokud společnost provozuje pouze určité druhy neživotního pojištění,

•

22.500.000,- HRK pokud společnost provozuje všechny druhy neživotního pojištění případně specifické druhy neživotního pojištění (pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, lodní, letecká a jiná odpovědnostní pojištění, pojištění půjček, garance)

•

22.500.000,- HRK pokud společnost provozuje životní pojištění

•

22.500.000,- HRK pokud společnost provozuje zajištění

5.5 Živnostenský zákon (zakon o obrtu) Živnostenský zákon (účinný od r. 1993), umožňuje fyzickým osobám podnikat v různých oborech, které se dělí obdobně jako ty v české úpravě. Nalézáme v něm: Živnosti volné (slobodni obrti) – živnosti, u kterých není vyžadována zkouška o odborné způsobilosti či o vyučení se řemeslu Živnosti vázané (vezani obrti) – živnosti, u kterých se takovéto zkoušky vyžadují Živnosti koncesované (povlašteni obrti) – oprávněný živnostník či obchodní společnost mohou tyto činnosti vykonávat pouze na základě oprávnění vydaného příslušné ministerstvo v závislosti na druhu živnosti (příkladem živnosti je např. oceánský a mořský rybolov, vodní taxi atp.)

- 18 -

Z jednotlivých názvů je již zřejmé, že i zákon živnostenský (resp. druhy živností) má obdobnou strukturu, jako v české úpravě.

5.6 Další zákony 5.6.1

Zákon o veřejných institucích (zakon o ustanovama) Instituce dle zákona o veřejných institucích (zakon o ustanovama) je právnickou

osobou, jejíž založení a organizace se řídí uvedeným zákonem. Je založena k trvalému provozování činnosti v oblasti výchovy a vzdělávání, vědecké, kulturní, informační, sportovní, tělesné kultury, technické kultury, péči o dítě, zdravotnictví, sociální péče, péče o invalidy a dalším činnostem, pokud nejsou provozovány za účelem dosažení zisku. Na právnickou osobu, která takovéto činnosti provozuje za účelem dosažení zisku, se aplikuje zákon o obchodních společnostech (zakon o trgovačkim društvima – ZTD) a instituce tohoto druhu se pak zapisují do obchodního rejstříku.

5.6.2

Zákon o obchodním rejstříku a směrnice o způsobu zápisu do obchodního rejstříku (zakon o sudskom registru i Pravilnik o načinu upisa u sudski registar) Zákon o obchodním rejstříku upravuje vznik, organizaci a provoz obchodního

rejstříku (sudsi registar). Ten je veden místně příslušným obchodním soudem (dle sídla subjektu), je veřejný a zapisují se do něj tyto subjekty: veřejná obchodní společnost (javno trgovačko

društvo),

komanditní

společnost

(komanditno

društvo),

hospodářské zájmové sdružení (gospodarsko interesno udruženje), akciová společnost (dioničko

društvo),

společnost

s ručením

omezeným

(društvo

s ograničenom

odgovornošću), podnikatel – fyzická osoba (trgovac pojedinac) , veřejná instituce

- 19 -

(ustanova), sdružení institucí (zajednica ustanova) a další osoby, kterým to ukládá zákon. (do registru se nazapisují instituce jako např. HNB – Chorvatská národní banka)

5.6.3

Zákon o koncesích (zakon o koncesijama) Zákon o koncesích definuje možnosti, za kterých je možno využívat přírodního

bohatství a zdrojů, které jsou státním zájmem RCH a na které zdroje nelze propůjčit do užívání (např. na lesy a další, určené zvláštním zákonem). Koncese může být udělena domácí i zahraniční fyzické i právnické osobě, maximálně však na 99 let. O jejím udělení rozhoduje Sněm, pokud tato pravomoc není přenesena na příslušné ministerstvo či není zvláštním zákonem stanoveno jinak.

5.6.4

Zákon o závazkových vztazích (zakon o obveznim odnosima) Zákon o závazkových vztazích se skládá z 1165 článků, rozdělen je na dvě části

(Obecná a zvláštní část). První popisuje obecně principy a druhy závazkových vztahů, jejich vznik, účinky, změnu i zánik. Zvláštní díl pak obsahuje jednotlivé smluvní typy smluvních závazkových vztahů a také závazkových vztahů mimosmluvních. 5.6.5

Celní zákon (carinski zakon) Celní zákon reguluje práva a povinnosti osob a celních úřadů se zřetelem na přesun

zboží v osobní a nákladní dopravě mezi RCH a druhými zeměmi. V celním řízení je užívána jednotná celní deklarace, která byla přizpůsobena celním dokumentů používaným v EU. Stejná deklarace je používána při tranzitní dopravě (která je pro RCH velmi důležitá – tudy proudí zboží z Balkánu do EU, a to jak automobilovou dopravou, tak dopravou lodní). Celní sazebník se od roku 2002 přizpůsobuje unijnímu. Od roku 2005 importní cla

- 20 -

na průmyslové produkty činí přibližně 3%. Obecným principem je, že clo na nezpracované suroviny a polotovary musí být nižší, než clo na finální výrobek.

5.6.6

Devizový zákon (zakon o deviznom poslovanju) Současný devizový zákon je účinný od roku 2003. Je strukturován do devíti dílů a

jednotlivé články tvoří následující logické celky: Článek 1. – vymezuje předmět devizového zákona (tj. platební styk mezi rezidenty a nerezidenty v kunách i jiných měnách, mezi rezidenty v cizí měně a konečně i jednostranné majetkové transfery do RCH). Články 2.-14. se zabývají definicí pojmů, článek 15. pojednává o platbách a výběru v cizí měně v RCH. Články 16., 17. a 18. upravují otevírání a vedení účtů v cizí měně, stejně jako stavební spoření a úvěry téhož druhu. Články 19. – 31. obsahují definice kapitálových operací a určují přípustnost plateb a převodů na základě kapitálových operací. Ustanovení, kterými je definován provoz platebního styku se zahraničím, hotovostní úhrady mezi rezidenty a nerezidenty a jednostranný převod majetku, jsou definována v článcích 32. – 41. Ustanovení, kterými je určen obsah a jsou určeni účastníci devizového trhu, přípustnost obchodování s cizími platebními prostředky v RCH, způsob vytváření kurzu cizích platebních prostředků, zveřejňování a vyhlašování středního kurzu HNB a též činnost autorizovaných směnáren – čl. 42. až 46. Články 47. a 48. pak obsahují možnost zavádění ochranných opatření. Články 49. až 56. formulují možnost HNB ukládat rezidentům povinnost evidence devizových operací. Dozorčí orgány, určování příslušnosti k Devizovému inspektorátu pro kontrolu devizových operací v RCH – to je obsah článků 55. až 57. Články 60. až 76. obsahují ustanovení, kterými jsou určeny přestupky, které vychází z nedovolených devizových operací, a k nim patřičné zákonné postihy. Články 77.-80. obsahují už jen přechodná a závěrečná ustanovení.

- 21 -

Pro zahraničního investora bylo nutno upozornit na článek 36. – ten stanovil, že: „HNB stanovuje částku, do které je volně možný: - vývoz hotovost cizí měně - dovoz a vývoz hotovosti v kunách - dovoz a vývoz šeků a stanovuje podmínky k vydání povolení pro dovoz a vývoz větších částek než dovolených.“

Teprve novelou z roku 2006 se mezi slova „HNB stanovuje“ dostalo „tuzemcům“, tedy pro cizince je toto ustanovení neplatné, nicméně zůstává zachována přihlašovací povinnost na hranicích, a to částky vyšší, než určuje zákon proti praní špinavých peněz. 5.6.7

Zákon o obchodu (zakon o trgovini) Zákon o obchodu (pozor – nezaměňovat s českým obchodním zákoníkem) –

celkem má 99 článků, z toho články 28. – 67. se věnují obchodu se zahraničím – byl přijat v roce 2003 a nahrazuje svou druhou částí zákon o obchodu se zahraničím. Tato stanovuje podmínky pro provozování obchodu se zahraničím, dočasný vývoz a dovoz, zvláštní formy obchodu se zahraničím (kompenzační obchody, zprostředkování v souvislosti s obchodem s cizinou, malý příhraniční vývoz a dovoz a sousedský zámořský transport, prodej zboží z konsignačních skladů), ochranná opatření při dovozu a vývozu (ochrana domácí výroby před nadměrným dovozem, kontingenty/kvóty, výjimky z aplikací kontingentů, povolení k vývozu a dovozu zboží, antidumpingová opatření, opatření proti subvencovanému dovozu), provozování hospodářských činností v cizině (domácí právnická osoba je povinna ohlásit Ministerstvu do 30ti dnů vznik zahraniční pobočky nebo založení dceřiné společnosti!), založení zahraniční pobočky v RCH a práva fyzických osob při dovozu a vývozu (dočasný pobyt – v turismu, ale zejména návrat vystěhovalců a osvobození jejich majetku určenému k provozování jejich činnosti)

- 22 -

5.7 Zákon o dani ze zisku (zakon o porezu na dobit) Pro obsáhlost tématu jsem zvolil detailnější popis dále – viz. kapitola 8.

5.8 Zákon o dani z přijmu (zakon o porezu na dohodak) Pro obsáhlost tématu jsem zvolil detailnější popis dále – viz. kapitola 8.

- 23 -

6 Důležité bilaterální a další smlouvy ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Chorvatsko Česká republika uznala Republiku Chorvatsko dne 16. ledna 1992 jako jedna ze skupiny států 29. v pořadí (když většina z dvacetiosmi předcházejících tak učinila 15. ledna 1992, v čele s Vatikánem (13. ledna 1992) a Německem (19. prosince 1991)) a diplomatické vztahy byly navázány 1. ledna 1993. Obě republiky jsou smluvními stranami Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Dále mezi sebou uzavřeli významnou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (chorvatsky „Ugovor o izbjegavanju dvostrukog oporezivanja porezima na dohodak i na imovinu između Republike Hrvatske i Češke Republike“, publikována v „Narodne novine - Međunarodni ugovori”m číslo 8/99) – podepsána byla 22. ledna 1999, v platnost vstoupila 28. prosince 1999 a sdělení Ministerstva zahraničních věcí o její účinnosti bylo publikováno pod č. 42/2000 Sb.m.s. Vztahuje se podle svého ujednání v čl. 2 zejména na: a) v Republice Chorvatsko (značeno legislativní zkratkou „chorvatská daň“): •

daň ze zisku

•

daň z příjmů

b) v České Republice (značeno legislativní zkratkou „česká daň“): •

daň z příjmů FO

•

daň z příjmů PO

•

daň z nemovitostí

- 24 -

Sazby sjednané touto dohodou pro srážkové daně jsou uvedeny v následující tabulce, která je doplněna pro zajímavost i sazbami, které má RCH sjednány se Slovenskem: Autorské odměny Úroky Dividendy

S Českou republikou 10% 0% 5% (nezávisle na velikosti podílu)

Se Slovenskem 10 10 Podíl do 25% – sazba 10% 25% a více – sazba 5%

Důležitými „opěrnými“ body pro českého investora jsou České velvyslanectví v Záhřebu (toho času v 8.patře obchodního centra „Zagrepčanka“ na ulici Savska cesta 41, 10000 Záhřeb) spolu s konzulátem. Zde je možno získat Souhrnné teritoriální informace, kontakt na zastoupení českých úřadů a misí v Chorvatsku, případně další informace.

- 25 -

7 Chorvatské investiční pobídky a jejich právní rámec Státní správa RCH se, jak se zdá, pomalu začíná vypořádávat s organizačními potížemi a jakákoliv reforma ve státní správě je spojena se zaváděním nových technologií a zjednodušováním dnes již velmi složitého postupu – namátkou lze zmínit portál www.katastar.hr, který, jak již název napovídá, umožňuje zorientovat se v rozlohách pozemků a jiných geodetických informacích, nahlédnutí do pozemkových knih (tzv. „zemljišne knjige“) je možné skrze portál ministerstva spravedlnosti (www.pravosudje.hr – tam je možno též nahlédnout do obchodního rejstříku30). Registrace k podnikání by měla pak být zjednodušena návštěvami středisek „Hitro“ (www.hitro.hr), kde je soustředěno provádění všech úkonů nutných k zahájení činnosti (registrace k daním, registrace k platbě sociálních a zdravotních pojištění, registrace živnosti atp.) Z popudu vlády byla též definována území I., II. a III. skupiny zvláštního státního zájmu (zákon 26/2003). První skupina pokrývá určitá území okupovaná během konfliktu a město Vukovar a též obce s méně než 5000 obyvateli vzdálených od státní hranice méně než 15 km vzdušnou čarou. Druhou skupinu tvoří další území v minulosti okupovaná. Do třetí skupiny pak spadají obce dle kriterií zákonem stanovených zaostávají v kritériích rozvoje a též území kopcovitě–horská. Úlevy na dani ze zisku – daňový poplatníci provozující činnost na územích zvláštního státního zájmu a zaměstnávají více než 5 zaměstnanců (kde jich více než 50% má trvalé bydliště na tomto území alespoň 9 měsíců):

30

•

Na území I. skupiny a na území města Vukovaru – neplatí daň

•

Na území II. skupiny – platí daň ve výši 25% předepsané sazby

Tzv. Sudski registar – [citováno 23.3.2007]. Dostupný z: https://sudreg.pravosudje.hr/SUDREG3/index.jsp

- 26 -

•

Na území III. skupiny a v kopcovitě-horských oblastech – platí daň ve výši 75% předepsané sazby

•

(pokud se na území Vukovarsko-srijemské župy nachází svobodná zóna, neplatí se v ní daň po dobu 10ti let)

Úlevy na dani z přijmu – daňový poplatník, provozující činnost na území zvláštního státního zájmu a též v kopcovitě-horských oblastech, si snižuje příjem o 25%, 75%, případně 100%, a to v závislosti na území zvláštního zájmu a za podmínky, že zaměstnává, alespoň 2 zaměstnance. Tímto způsobem si snižuje daňový základ k výpočtu daně. Úlevy mohou být využívány po dobu 10ti let. Dodatečné úlevy pro výkon činnosti na území města Vukovar umožňují po vypršení lhůty 10ti let snižovat příjem daňovým poplatníkům o 75%. Obecně lze podpůrná opatření (dle novelizovaného zákona o podpoře investic – zakon o poticanju ulaganja) rozdělit na: •

Daňové úlevy,

•

Celní úlevy,

•

Úhrada za uznatelné náklady zřizování nových pracovních míst spjatých s investicí,

•

Úhrada za uznatelné náklady vzdělávání zaměstnanců spjaté s investicí,

•

Podpůrná opatření k zakládání a rozvoji: Technologických vývojově-inovativních center Strategických činností podnikatelské podpory

•

Podpůrná opatření velkých investičních projektů – investiční projekty značného hospodářského významu

Z výše uvedených jsou nejvýznamnější (kromě výše uvedených oblastí státního zájmu) daňové úlevy, jejichž rozsah se oproti do 31. prosince 2006 platícímu zákonu

- 27 -

značně omezil, a to jak v procentu úlevy z daně, tak ve zvětšení celkového objemu investic. Více viz. tabulka:

Výše investice Do 1,5 mil. € 1,5 – 4 mil. € 4 – 8 mil. € Nad 8 mil. €

Snížení daně ze zisku Snížení o 50% Snížení o 65% Snížení o 85% Snížení o 100%

Minimální podmínka 10 pracovních míst 30 pracovních míst 50 pracovních míst 75 pracovních míst

Max. Doba na 10 let na 10 let na 10 let na 10 let

Finanční podporou na jedno pracovní místo se pak rozumí: Výše nezaměstnanosti v župě Do 10% 10 – 20% Nad 20%

Podpora/nově otevřené pracovní místo Do 10% uznatelných nákladů spojených s vytvořením nového pracovního místa, maximálně však 1.500 € Do 15% uznatelných nákladů spojených s vytvořením nového pracovního místa, maximálně však 2.000 € Do 20% uznatelných nákladů spojených s vytvořením nového pracovního místa, maximálně však 3.000 €

Tyto informace jsou v současné době dostupné pouze v podobě zákona, neboť ani jedna agentura (včetně chorvatské agentury pro podporu investic a exportu) tyto aktualizace nezahrnula do svých materiálů.

- 28 -

8 České programy na podporu exportu Česká republika nabízí výrobcům a exportérům mnoho možností, jak své výrobky umístit na zahraniční trhy, resp. je v tomto podpořit. První z právnických osob, která nabízí služby podpory podnikání a exportu, je Czechtrade – jedná se o agenturu (národní proexportní organizaci) zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Agentura shromažďuje informace prostřednictvím sítě svých poboček, kterých je přes 30 po celém světě. Ty poté využívá a distribuuje českým exportérům, případně budoucím exportérům, a vytváří tak základ k úspěšnému vývozu českých výrobků a služeb. Podílí se také na vzdělávání podnikatelů přednáškami nejen na téma předávání konkrétních informací z daného regionu. Kromě vlastních zdrojů využívá STI (souhrnné teritoriální informace) zpracovávané Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Dalšími jsou společně Česká exportní banka, a.s. (ČEB, vlastněná ze 73% Českou republikou, dalších 27% EGAP) a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP, 100% vlastněná státem) – tyto dvě, jak již z názvu vyplývá, financují a pojišťují český export. Druhá jmenovaná existuje již od června 1992 a je úvěrovou pojišťovnou vykonávající pojišťovací činnost podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví na základě povolení Ministerstva financí ČR. Pojišťovací činnost se státní podporu provádí EGAP na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Její dceřinou společností je Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s., která drží pojistný kmen komerčních pojištění, přešlých z na ni z EGAP. Mezi posledními je nutno zmínit i agenturu Czechinvest, která ačkoliv je zřízena zejména k získávání zahraničních investic směřujících do ČR, mimo jiné také implementuje dotační programy financované EU a ČR, např. Marketing.

- 29 -

9 Chorvatská daňová soustava Chorvatsko ctí všechny dohody o zamezení dvojího zdanění sjednané mezi bývalou SFR Jugoslávií a jinými zeměmi a sama o sobě mnohé takové dohody uzavřela. Chorvatskou obdobou českého zákona o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP) je „opći porezni zakon“ (tedy obecný daňový zákon, dále jen OPZ), který stejně jako v české úpravě staví na základu položeném správním řádem (dále jen SŘ) (v Chorvatsku na „zakonu o općem upravnom postupku“, dále jen ZUP). Základními principy, na kterých je OPZ stavěn, jsou následující: •

Princip zákonitosti – všichni účastníci jsou povinni respektovat právní pravidla, nezávisle na názvu a druhu aktu, ve kterém jsou vyjádřena

•

Aplikace daňových zákonů – v daňovém řízení se aplikují ty daňové předpisy, které byli účinné v době vzniku daňové povinnosti

•

Objektivita – v průběhu vyměřování daně daňové orgány ověřují a potvrzují fakta objektivně a svědomitě, bez ohledu na to, je-li výsledek pro daňového poplatníka příznivější či tíživější

•

Dvoustupňové řízení – dává poplatníkovi právo odvolání se proti daňovým rozhodnutím

•

Vedení účetnictví a evidence – zavazuje daňového poplatníka vést účetnictví v souladu s předpisy

•

Dokazování – daňový poplatník i orgán správce daně mají povinnost svá tvrzení (vyměřovacího řízení) dokázat

•

Inspekční dohled – kontrola je prováděna jak u malých, tak u velkých poplatníků

- 30 -

•

Postup účastníků v dobré víře – všichni účastníci jsou povinni postupovat korektně, s dobrými záměry, spolupracovat a odpovědně se chovat mezi sebou

•

Užívání úředního jazyka a písma

•

Hospodářský výsledek – daňová data jsou vykládána dle obvyklého hospodářského významu, tj. zdaňuje se každé dosažení zisku, ať nabytého poprávu, či protiprávně

Práva a povinnosti z daňově-dlužnického vztahu zanikají: •

Zaplacením daně či splněním daňové povinnosti

•

Vrácením daně s úroky (ano, i s úroky z částky, kterou nebyl poplatník povinen hradit, a to až do dne zaplacení)

•

Započtením – tj. poplatníkův přeplatek se po dohodě se správcem daně použije k úhradě jiných, specificky určených, úhrad (pouze st. správě)

•

Odpisem – pokud ani exekucí nedošlo k uspokojení daňového nedoplatku

•

Promlčením – s různými lhůtami pro osoby v daňovém řízení

K úpravě promlčení: Chorvatská úprava Promlčení Relativní lhůta promlčení je 3 roky, Absolutní promlčení práva na vyměření daně, úroků z prodlení, pokut atp. je 6 let ode dne, kdy začala běžet lhůta promlčení (a ta obvykle počíná po uplynutí roku, ve kterém se udál daňový případ) Úroky • Sankční – 18% • Z přeplatku – 6,5%

- 31 -

Česká úprava Promlčení §70 ZSDP – 6 let, případně přerušení a lhůta nová, absolutní maximum je 20 let od konce roku, ve kterém se stal daňový nedoplatek splatným Úroky • Sankční – REPO + 14% • Z přeplatku – REPO + 7%

S ohledem na relativně velkou nezaměstnanost a s tím spojené značně vysoké mandatorní výdaje není daňový výběr z daní přímých takový jako z nepřímých, kdy daň z přidané hodnoty činí značné procento příjmů státního rozpočtu, si RCH musí výběr zajistit poměrně silnými prostředky, neb v důsledku událostí z 90. let vznikla velká zóna tzv. šedé ekonomiky, výkonem rozhodnutí lze proto uspokojit nároky státu. Průběh je zcela obvyklý, resp. obdobný jako v ČR – a to zabavováním movitých věcí (hotovost, cenné papíry, polotovary, suroviny, patenty, technické zlepšení, případně jiná práva), pohledávky povinného, případně majetková práva či věci nemovité. Zabaveno pak být nemůže: hotovost sloužící k uspokojování základních životních potřeb do výše osobního odečtu – tj. část nezdanitelného základu daně, movitosti nutné pro život (oděvy, obuv, lednička, televizor, trouba), zemědělské stroje, knihy, nářadí a vše to, co je nutné k provozní činnosti. OPZ také obsahuje v předposledním ustanovení č.171 peněžní tresty, tj. pokuty, za porušení daňové kázně. Tyto jsou od 500 – 200.000 HRK (tj. od cca 2.000 do 800.000 CZK)

Nyní k obecnému přehledu daní v RCH Základní přímé daně Daň ze zisku Daň z příjmu daňová přirážka

Základní nepřímé daně daň z přidané hodnoty spotřební daně daň z převodu nemovitostí

Samotný současný chorvatský daňový systém zahrnuje tyto daně: •

Daň ze zisku

•

Daň z příjmu

•

Daň z přidané hodnoty

•

Spotřební daně a daně z luxusu

- 32 -

•

Daň z převodu nemovitostí

•

Daně z organizace her a sázek

•

Obecní a župní daně (jako zdroje financování místní správy a samosprávy)

Jejich rozdělení dle příjemce se pokusím vyjádřit v tabulce a poté uvedu jednotlivé náležitosti ke konkrétním daním, na které naváže pojednání o chorvatském zákonu o správě daní a poplatků.

- 33 -

Státní daně

Daňová soustava Republiky Chorvatsko (včetně procentního vyjádření příjemce daně) daň z přidané hodnoty spotřební daně spotřební daň z osobních (tzv. zvláštní daně) automobilů, jiných motorových vozidel, lodí a letadel spotřební daň z ropných derivátů spotřební daň z alkoholu spotřební daň z piva spotřební daň z nealkoholických nápojů spotřební daň z tabákových výrobků spotřební daň z kávy spotřební daň z luxusních výrobků

Župní daně

Městské nebo obecní daně

Společné daně

Poplatky z organizace her

Červený kříž

daň z pojistného na škodou způsobenou provozem vozidla a na havarijní pojištění daň dědická 1. movitosti - 100% župa 2. nemovitosti – viz. daň z převodu nemovitostí daň ze silničních motorových vozidel daň z plavidel daň na výherní automaty a zábavní hry daňová přirážka daň ze spotřeby daň z rekreačních objektů daň z firmy nebo názvu daň z užívání veřejných prostranství daň z neobdělávaných zemědělských pozemků daň z neužívaných obchodních prostor daň z nezastavěného stavebního pozemku 70% stát, 10% župa, daň ze zisků 20% obec/město daň z příjmů daň z převodu nemovitostí 40% stát, 60% obec/město poplatek za příležitostnou organizaci loterie poplatek za sázkové hry v kasinech poplatek z kursových sázek poplatek z výherních hracích přístrojů poplatek z organizace spotřebitelských soutěží

- 34 -

9.1 Státní daně 9.1.1

Daň z přidané hodnoty Výnos DPH pro rok 2007 je plánován na 47,789 mld. HRK s tím, že státní

rozpočet, resp. jeho příjmy jsou pro rok 2007 plánovány na 103,489 mld. HRK (tj. 46,18%, když v roce 2003 tento podíl činil 36,2%31). Z tak velkého procenta, které naznačuje poměrnou závislost rozpočtu na této dani si jistě čtenář udělá závěr, proč i daň na potravinářské výrobky je 22% (vyjma níže uvedených jednotlivých základních produktů, které ovšem byly původně také ve vyšší, resp. základní, sazbě a proto po jejich osvobození od DPH „podražily“, neboť jejich ceny nesestoupily na původní, očekávanou úroveň). Zákon o DPH je účinný od 1.1.1997 a nahrazuje tak daň z obratu. Osoba povinná k dani: •

Podnikatel (fyzická nebo právnická osoba) dodávající zboží či poskytující služby

•

Dovozce

•

Vývozce

•

Vydavatel účtu, pokud na něm uvede DPH zvlášť, i když k ní není povinný

•

Domácí podnikatel, kterému službu dodá podnikatel se sídlem v zahraničí

•

Výjimečně orgány státní moci, orgány státní a místní samosprávy, politické strany, odbory a komory

Daňový základ:

31

•

Výnosy za dodané zboží čí poskytnuté služby, DPH se platí na:

•

Dodání všech druhů statků (výrobky, zboží, novostavby, vybavení atp.)

•

Vlastní spotřebu

•

Dodání zboží a služeb bezplatně i se slevou

Ministerstvo financí RCH, Ročenka 2002-2003, Záhřeb 2004

- 35 -

•

Dovoz zboží do tuzemska

•

Služby, které domácímu podnikateli poskytne v tuzemsku zahraniční podnikatel

Zdaňovacím obdobím je rok, zúčtovacím obdobím pak měsíc, pokud však poplatník nedosáhl v minulém roce na zdanitelném plnění 300.000,- HRK vč. DPH, je tímto obdobím kvartál. Termín „pretporez“ označuje daň na vstupu, jež může být vlastně považována za zálohu na daň vypočtenou jednou ročně. Sazba daně: 22%, 10% nebo 0%. Sazba 0% se uplatňuje na: •

Všechny druhy chleba,

•

Všechny druhy mléka (kravské, ovčí, kozí), které se uvádí na trh pod stejným názvem, čerstvé, pasterizované, homogenizované, kondenzované (kromě kyselého mléka, jogurtů, kefírů, ochuceného mléka a dalších mléčných výrobků), náhražky za mateřské mléko,

•

Knihy s odborným, vědeckým, uměleckým, kulturním a vzdělávacím obsahem, učebnice pro předškolní výchovu a vzdělávání, pro základní, střední a vysoké vzdělání, tištěné na papíře či na jiných nosičích textu, včetně CD-ROM, videokazet a audiokazet,

•

Léky určené Rozhodnutím Všeobecné chorvatské zdravotní pojišťovny,

•

Výrobky, které se chirurgicky vpravují do lidského těla – implantáty (srdeční chlopně, elektronické stimulátory, umělé klouby, materiály k osteosyntéze atp.),

•

Vědecké časopisy

•

Služby veřejného promítání filmů

- 36 -

Sazba 10% se uplatňuje na: •

Služby ubytování nebo ubytování a stravování poskytované ve všech druzích hostitelských/pohostinských objektů a služby agenturní provize za tyto služby (tj. úhrady ze zahraničí – čti: pokud je strava (snídaně/polopenze/plná penze) hrazena v souvislosti s ubytováním, je na ni uvalena sazba 10% místo 22% - srov. s českými „zabudovanými“ výrobky v souvislosti se stavební činností)

Osvobození: Daňová osvobození v tuzemsku: •

Nájem obytných prostor

•

Poskytování služeb a dodání zboží bankami, spořitelnami, spořitelněúvěrovými organizacemi, pojišťovnami a zajišťovnami

•

Organizace hazardních her v hernách a automatových klubech, sázení

•

Zboží a služby dodané zdravotníky a biochemickými laboratořemi

•

Služby léčení v určitých veřejných ústavech

•

Poskytování služeb a dodání zboží ústavy sociální péče

•

Poskytování služeb a dodání zboží ústavem péče o dítě a mládež

•

Poskytování služeb a dodání zboží předškolními, základními, středními a vysokými školami a též učilišti

•

Poskytování služeb a dodání zboží náboženskými spolky a společnostmi

•

Poskytování služeb a dodání zboží institucemi v kultuře, a to: muzea, galerie, archivy, knihovny, divadla, orchestry a jiné hudebně-scénických a též konzervatorních, restaurátorských ústavů, stejně jako těch pro ochranu pomníků, a též poskytování služeb a dodání zboží samostatných uměleckých a uměleckých organizací

- 37 -

•

(daň se též neplatí na Chorvatskou národní bankou prováděné transakce se zlatými pruty, s domácími i zahraničními platebními prostředky, s peněžními pohledávkami, s cennými papíry ani podíly v podnicích)

Daňová osvobození při dovozu: •

Dočasný dovoz osvobozený od cla a konečný dovoz humanitární pomoci, kromě ropy a ropných derivátů, tabáku a tabákových výrobků, alkoholu a alkoholických nápojů

•

Dovoz zlatých prutů a platidel různých měn prováděný Chorvatskou národní bankou

•

Dovoz zboží, na které se podle předpisů nahlíží jako na osobní zavazadla a ostatních zboží až do hodnoty 300 HRK (pokud zboží není určeno k dalšímu prodeji)

•

Zboží dodané poštou od fyzické osoby, za které adresát neplatí úhradu, a to až do 300 HRK

•

Dovoz reklamních materiálů a vzorků, které ze zahraničí přijímají státní orgány, obchodní společnosti, instituce a další právnické a fyzické osoby dle mezinárodních konvencí

•

Upotřebovávané předměty domácnosti a osobní věci, které v souvislosti se stěhováním dováží fyzické osoby

•

Dovoz vyznamenání a uznání získaných v rámci mezinárodních událostí a darů přijatých v obdobných situacích, za podmínek dle celních předpisů

•

Dovoz značek, patentů, modelů a související dokumentace a formuláře k přihlášení patentu či zlepšení, které se odesílají mezinárodním organizacím k ochraně autorských práv

- 38 -

•

Dovoz listin, formulářů datových nosičů (formulářů a listin používaných státními orgány k výkonu pravomocí, předmětů představujícím důkazy v soudních a jiných řízeních před orgány RCH, vzory sbírek a tištěných oběžníků zasílaných mezi veřejnými službami a bankovními ústavy, formuláře přijímané HNB, náčrty, technické kresby, modely a popisy a podobné materiály dovážené do země za účelem splnění podmínek soutěže organizované v RCH, tištěné formuláře používané v souladu s mezinárodními dohodami používají v mezinárodní silniční dopravě, písemné zásilky)

•

Zemědělské produkty vyprodukované prostředky občanů RCH v příhraničním pásmu

•

Dědictví nabyté občanem RCH v cizině

•

Dary humanitárním, zdravotnickým, vzdělávacím, kulturním, vědeckým náboženským a sociálním organizacím, sportovním klubům, orgánům státní, regionální i místní samosprávy, stejně jako dovoz téhož, pokud je hrazeno ze zahraničního finančního daru (nevztahuje se na ropu, alkohol, tabák)

•

Předměty, které jako své vlastnictví z ciziny dovezou vědci, spisovatelé a umělci

•

Služby spojené s dovozem zboží, je-li hodnota takových služeb zahrnuta do základu daně

•

Služby převozu pokud je v tuzemsku při dovozu zboží

Daňová osvobození při vývozu: •

Vývoz zušlechtěných/přepracovaných výrobků

- 39 -

•

Dodání zboží do svobodné zóny, svobodné i celní sklady a dodávání uvnitř svobodné zóny a svobodných a celních skladů

•

Dodání služeb a zboží diplomatickým misím, za podmínky vzájemnosti

•

Dodání služeb a zboží v tuzemsku zahraničním podnikatelům, kteří provozují námořní, leteckou a říční dopravu

•

Dodávky v tuzemsku výše uvedeným humanitárním a obdobným organizacím se stejnou výjimkou na ropné, alkoholové a tabákové produkty

Další daňová osvobození: •

Váleční invalidé mají právo na vrácení až do 100% DPH při pořízení vozidla, stejně tak jako rodinní příslušníci vojáků zmizelých, zadržovaných a zabitých

•

Podpora bytové výstavby – u ceny bytu se DPH nevztahuje na úroky

•

Za určitých podmínek mají právo na vratku DPH společnosti, které pořídily v tuzemsku technologie a spolupracují na určitých vládních projektech

•

Hasiči a dobrovolní hasiči mají právo na vrácení DPH z ceny určitého vybavení pořízeného od 1.1.2006 do 31.12.2006

9.1.2

Spotřební daně (tzv. zvláštní daně) Jsou nazývány zvláštními daněmi (posebni porezi, trošarine, akcizi), daní na

spotřebu je pak nazýván určitý druh poplatku z konzumace nápojů v pohostinství. Těmito daněmi je zdaněn pohyb určitého druhu zboží, platí je výrobce či dovozce, a to v absolutním výnosu za měrnou jednotku produktu (kilogram, litr, kus). Institut veřejných financí32 jako důvod jejich výběru uvádí různé důvody (sociální, zdravotní, ekologické i

32

Institut za javne financije, Katančićeva 5, 10000 Zagreb

- 40 -

fiskální) a jako jejich přednost je spatřována jednoduchost výběru, malý počet osob povinných k dani a jejich množství. První spotřební daň byla daň z kávy v červenci 1993, o rok později následovaly ropné deriváty, tabákové výrobky, alkohol, pivo, nealkoholické nápoje, osobní automobily, jiná motorová vozidla, plavidla a letadla). Spotřební daň na luxusní výrobky byla zavedena v říjnu 1999. Jako poslední byla zavedena daň na pojistné z tzv. povinného ručení a z havarijního pojištění. Od 1.1.2002 správa, vyměřování a dohled nad spotřebními daněmi převeden z Daňové správy na Celní správu. Nyní jednotlivě ke spotřebním daním:

9.1.2.1 Spotřební daň z osobních automobilů, jiných motorových vozidel, lodí a letadel

Osoba povinná k dani: •

Dovozce – tj. ten, na čí účet se provádí dovoz, případně výrobce

•

Kupující, či nabyvatel (právnická či fyzická osoba) použitého automobilu/motocyklu (tj. toho, který není novým; nový – nebyl registrován či užíván, příp. ten, od jehož první koupě od obchodníka či dovozce do dne dovozu do RCH neuplynulo více jak 12 měsíců)

•

(POZOR – jedná se o dvě různé daně! Spotřební daň na tento druh zboží se rozpadá na část placenou výrobcem/dovozcem a část placenou nabyvatelem/kupujícím!)

Daňový základ: •

kupní cena automobilu či motocyklu bez DPH – při prodeji v tuzemsku

•

celní základ zvětšený o clo – při dovozu

•

plavidlo v závislosti na délce v metrech - 41 -

•

letadlo dle počtu sedadel

•

tržní/kupní cena dopravního prostředku – ta se určuje listiny o nabytí, případně oceněním, pokud Daňová správa rozhodne, že není dostatečně prokazatelná

Sazba daně: I.

Nové dopravní prostředky a. Automobily a motocykly: Základ - kupní cena Od Do 0 50.000 50.000 100.000 100.000 150.000 150.000 200.000 200.000 250.000 250.000 300.000 300.000 350.000 350.000

Spotřební daň (v HRK) 13% 6.500 + 18% na iznos preko 50.000 15.500 + 23% na iznos preko 100.000 27.000 + 28% na iznos preko 150.000 41.000 + 33% na iznos preko 200.000 57.500 + 38% na iznos preko 250.000 76.500 + 43% na iznos preko 300.000 98.000 + 48% na iznos preko 350.000

Na automobily a motocykly, které nejsou nové, se spotřební daň zvyšuje o 50%, má-li však objem válců větší než 1600cm3 (automobil) nebo 250cm3 (motocykl), navýší se daň o 100%. Daň z elektrických automobilů a motocyklů se neplatí. Příklad 1 – nový osobní automobil (1600cm3) Kupní cena – 120.000 HRK Daň – (15.500 + 23% nad 100.000 HRK, tj. 4.600 HRK) = 20.100 HRK Příklad 2 – Užívaný osobní automobil (1600cm3) Kupní cena – 70.000 HRK Daň – (6.500 + 18% nad 50.000 HRK, tj. 3.600 HRK) = 10.100 HRK Zvýšení daně o 50% z titulu použitého automobilu = 5.050 HRK Daň celkem = 15.150 HRK Příklad 3 – Užívaný osobní automobil (2000cm3) - 42 -

Kupní cena – 70.000 HRK Daň – (6.500 + 18% nad 50.000 HRK, tj. 3.600 HRK) = 10.100 HRK Zvýšení daně o 100% z titulu použitého automobilu = 10.100 HRK Daň celkem = 20.200 HRK b. Plavidla i. S kabinou Délka plavidla (v metrech) Přes Do 8 12 12 15 15

Spotřební daň (v HRK) 6.000 18.000 48.000

Spotřební daň se platí i na plavidla o délce do 8 metrů s motorem o síle přes 35 kW, a to ve výši 6.000 HRK. ii. Bez kabiny Délka plavidla v metrech Přes Do 8 12 12 15 15

Spotřební daň (v HRK) 15.000 60.000 150.000

Spotřební daň se platí i na plavidla o délce do 8 metrů s motorem o síle přes 35 kW, a to ve výši 15.000 HRK. c. Letadla Počet sedadel Přes Do 1 4 5 12 13 50 50

II.

Spotřební daň (v HRK) 7.000 70.000 140.000 300.000

Používané dopravní prostředky Sazba daně z již užívaných dopravních prostředků činí 5% (ze základu, kterým je tržní hodnota prostředku) a platí ji nabyvatel/kupující.

- 43 -

Osvobození: •

Spotřební daně neplatí:

•

Diplomatická a konzulární zastupitelství za podmínky vzájemnosti

•

Obdarovaný, který je ve vztahu k dárci v první dědické skupině skupině (tj. potomci a manžel) a dědic z první dědické skupiny

•

Výrobce, který vyveze plavidlo, a to oproti potvrzení o vývozu (kopie jednotné celní deklarace s potvrzením o tom, že zboží opustilo celní prostor RCH) a potvrzení, že platba byla provedena v souladu s zahraničněobchodními a devizovými předpisy.

•

Osvobození od daně, která požívají váleční veteráni viz. DPH

9.1.2.2 Spotřební daň z ropných derivátů Osoba povinná k dani: Výrobce či dovozce ropných derivátů a příslušný orgán státní správy pro zásoby ropy, případně ten, pro koho je dováženo (tzv. uživatel dovozu) Daňový základ: Ropný derivát - litr (při teplotě +150 C) nebo kilogram. Ropným derivátem se rozumí: •

Motorový benzín (MB-98, MB-86, BMB-95 i BMB-91), stejně jako ostatní druhy olovnatých i bezolovnatých benzínů nezávisle na oktanovém čísle, či obchodním názvu

•

Naftová paliva (D-1, D-2 i D-3), stejně jako ostatní druhy naftových paliv nezávisle na obchodním názvu

•

Eurodiesel – naftové palivo s dodanou modrou barvou

•

Mazací olej lehký a lehký topný speciál

•

Ostatní druhy mazacích olejů - 44 -

Sazba daně: Ropné deriváty - zdanění za litr Motorový benzín (MB-98, MB-86) stejně jako ostatní druhy olovnatých benzínů nezávisle na oktanovém čísle, či obchodním názvu Motorový benzín (BMB–98, BMB–95 i BMB–91) stejně jako ostatní druhy bezolovnatých benzínů nezávisle na oktanovém čísle, či obchodním názvu Naftová paliva (D-1, D-2 i D-3), stejně jako ostatní druhy naftových paliv nezávisle na obchodním názvu Eurodiesel – naftové palivo s dodanou modrou barvou Mazací olej lehký a lehký speciál Ropné deriváty - zdanění za kilogram Všechny druh oleje - lehký, střední, těžký Palivo pro proudové motory a letecký benzín Zkapalněný ropný plyn Všechny druhy petroleje

Sazba daně (v HRK)

2,40 1,90 1,00 0,00 0,30 Sazba daně (v HRK) 0,00 0,00 0,10 1,40

Osvobození: •

Vývoz ropných derivátů

•

Dodání ropných derivátů do skladu osoby povinné k dani

•

Dodání ropných derivátů ze skladu osoby povinné k dani do jejího místa velkoobchodního prodeje, stejně tak z tohoto místa do dalšího skladu stejné osoby

•

Dodání ropných derivátů ze skladu výrobce či dovozce do skladu státního orgánu pro zásoby

•

Spotřeba olejů výrobcem ropných derivátů k výkonu své činnosti (tj. výroby)

- 45 -

9.1.2.3 Spotřební daň z alkoholu Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba – výrobce či dovozce alkoholu nebo alkoholických nápojů Uživatel dovozu, pokud se alkohol a alkoholické nápoje dováží na jménem jednoho na účet jiného. Daňový základ: Litr

stoprocentního

alkoholu

obsaženého

v etylalkoholu,

destilátech

a

alkoholických nápojích, který se vyjadřuje procentním podílem měřeným při teplotě 200 C. Sazba daně: 60 HRK/litr obsaženého stoprocentního alkoholu (výjimka – na alkohol obsažený ve víně se platí 0% daň) Osvobození: •

Vývoz (prokazatelný)

•

Přesuny mezi sklady a velkoobchodními místy jednoho poplatníka

•

Spotřebované množství při výrobě určené k výrobě

•

Dodání zpracovaného alkoholu objednateli, který je současně dodavatelem suroviny

•

Dodání a dovoz alkoholu a alkoholických nápojů k výrobě alkoholických nápojů, léků, kosmetických a parfumářských výrobků, konzerv, jedlého octa, potravinářských a jiných výrobků, dodání fakultám, institucím a jiným vědeckým zařízením, které alkohol používají ke vzdělávacím a vědeckým účelům

•

Denaturovaný alkohol - 46 -

•

Množství do 20 litrů, které domácnost vyrobí pro svou vlastní spotřebu

•

Alkohol deponovaný ve svobodných zónách

9.1.2.4 Spotřební daň z piva Osoba povinná k dani: Pivovary (tj. provozy k výrobě piva), pivaři (tj. malovýrobci – pro svou vlastní spotřebu, vyrábí-li i na prodej) a další právnické a fyzické osoby, které vyrábí nebo nechávají vyrábět na svůj účet ty osoby, které na celní území RCH dováží, vnáší nebo přijímají pivo, kromě osob a množství, které jsou, dle daňových zákonů, osvobozené od platby cla. Daňový základ: Hektolitr vyrobeného nebo dovezeného piva Sazba daně: •

200 HRK/hl. vyrobeného domácího , případně dovezeného piva

•

60 HRK/cl vyrobeného domácího a dovezeného nealkoholického piva (do 0,5% vol.)

Osvobození: •

Vývoz (prokázaný)

•

Distribuce mezi sklady a velkoprodejnami téhož poplatníka

•

Pivo spotřebované na technické zkoušky a ke kontrole kvality

•

Pivo dodávané do svobodných a bezcelních zón

•

Pivo dodávané bezcelními prodejnami

•

0,5% skladištního a transportního kalu apod. ztráty vzniknuvší ve skladu a při transportu piva do distribučního centra výrobce

- 47 -

9.1.2.5 Spotřební daň z nealkoholických nápojů Osoba povinná k dani: Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí nebo nechávají vyrábět nealkoholické nápoje na svůj účet a též osoby, které na celní území RCH dováží, vnáší nebo na něm přijímají nealkoholické nápoje, kromě těch osob a v takovém množství, které jsou dle celních předpisů od cla osvobozeny Daňový základ: Hektolitr vyrobeného či dovezeného nealkoholického nápoje. Sazba daně: 40 HRK/hl. Osvobození: •

Vývoz (prokázaný)

•

Dodávky do distribučních center a stáčíren

•

Nápoje spotřebované na technické zkoušky a ke kontrole kvality

•

Nápoje uložené ve svobodných zónách určené k vývozu apod.

9.1.2.6 Spotřební daň z tabákových výrobků Výrobce a dovozce tabákových výrobků (tj. cigaret a jiných) Daňový základ: •

Cigarety – krabička s obsahem 20ks cigaret délky 120mm (+- 2mm)

•

Tabák – 1000gramů

•

Doutníky – kus

•

Doutníčky – balení 20ks

- 48 -

Sazba daně: Druh tabákového výrobku

Sazba daně (v HRK)

cigarety skupiny A (popular) cigarety skupiny B (standard) cigarety skupiny C (extra) Tabák Doutníky Doutníčky

5,50 za balíček 6,40 za balíček 10,90 za balíček 38,00 za kilogram 1,10 za kus 4,40 za balíček

Osvobození: •

Vývoz (prokázaný)

•

Tabákové výrobky, které jsou komisionálně zlikvidovány, či jsou změněny na neupotřebitelné pro maloobchod

•

Výrobky dovážené či vnášené, které jsou v daném množství osvobozeny od cla

•

Výrobky určené k analýze kvality nebo výrobky k vědeckým účelům, analýzám, pokusům a pro průmyslové účely

•

Výrobky dodávané diplomatickým a konzulárním úřadům za podmínky vzájemnosti

O maloobchodní ceně tabákových výrobků na trhu rozhoduje výrobce nebo dovozce a prodej za cenu nižší či vyšší se považuje za protizákonný. Tabákové výrobky pak musejí navíc být při propuštění do oběhu kolkovány (A, B, C – domácí, U-A, U-B, UC – dovoz (U jako zkratka pro „uvoz“)).

9.1.2.7 Spotřební daň z kávy Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba, která na celní území RCH dováží, vnáší či na něm přijímá kávu (a všechny ostatní výrobky obsažené pod výrazem káva).

- 49 -

Daňový základ: Kilogram čisté (netto) váhy či kávy zpracované. Výjimečně též nápoje s obsahem kávy, jejím extraktem, esencí či koncentrátem (včetně kávy bez kofeinu) ve vodě, mléku a podobně nebo bez dalších příměsí – resp. procentní obsah kávy v kilogramu čisté (netto) váhy směsného výrobku. Sazba daně: Výrobky z kávy

Sazba daně (v HRK za kg)

Surová káva (vč. kávy bez kofeinu) Pražená káva (vč. kávy bez kofeinu), zrna či mletá Kávové lusky a slupky Jiné kávové výrobky

5,00 12,00 15,00 20,00

Osvobození: •

Nejsou

9.1.2.8 Spotřební daň z luxusních výrobků Osoba povinná k dani: Právnická či fyzická osoba – výrobce či dovozce luksusních výrobků Daňový základ: Kupní cena výrobku, tj. těchto výrobků: I.

Šperky a obdobné výrobky (perly, opracované neprůmyslové diamanty, drahé kameny, šperky z ušlechtilých kovů atp.)

II.

Hodinky (ruční, kapesní a jiné osobní hodinky apod.)

III.

Oděvy a obuv z kožešin a kůží plazů

IV.

Pyrotechnické výrobky pro ohňostroje

V.

Zbraně (revolvery a pistole, lovecké pušky apod.)

VI.

Ostatní

(slonovina,

želvovina,

z ušlechtilých kovů) - 50 -

korály,

perlorodky,

zapalovače

Sazba daně: 30% Osvobození: •

Vývoz (prokázaný)

•

Prodej luxusních výrobků orgánům státní moci, orgánům správy a místní samosprávy

•

Dočasný dovoz luxusních výrobků

•

Prodej luxusních výrobků diplomatickým a konzulárním zastupitelským úřadům a cizím mezinárodním organizacím na základě vzájemnosti

9.1.2.9 daň z pojistného na škodou způsobenou provozem vozidla a na havarijní pojištění Osoba povinná k dani: Pojišťovací společnosti, které s právnickými a fyzickými osobami uzavírají smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem automobilu a o havarijním pojištění motorových vozidel, a to přímo nebo nepřímo skrze zástupce nebo zprostředkovatele. Daňový základ: Výše pojistného Sazba daně: •

10% ze smluvního pojistného z odpovědnosti z provozu automobilu

•

15% ze smluvního pojistného z havarijního pojištění

Osvobození: Diplomatické a konzulární zastupitelské mise

- 51 -

9.2 Župní daně Kromě daně dědické a darovací mají následující daně charakter pravidelných plateb, a to měsíčních nebo ročních 9.2.1

Daň dědická Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba, která v RCH dědí nebo získá dar nebo na jiném

základě získá bezplatně majetek, z kterého se platí daň darovací, či dědická Daňový základ: Obnos hotovosti a tržní hodnota finančního a jiného (je-li jeho hodnota větší než 50.000 HRK) movitého majetku v den vzniku daňové povinnosti, po odečtení dluhů a nákladů vztahujících se k majetku, který je zdaňován. (nemovitosti – viz. dále) Sazba daně: 5% Osvobození: •

Manžel, pokrevní příbuzní v linii přímé, též osvojenci i osvojitelé, či dárci

•

Bratři, sestry, jejich potomci, též zeťové a snachy zůstavitele nebo dárce, pokud žili ve společné domácnosti se zůstavitelem v den smrti, případně s dárcem v okamžiku přijetí daru

•

Fyzické nebo právnické osoby, kterým RCH nebo jednotka lokální nebo regionální samosprávy daruje bez protiplnění, a to v souvislosti s odškodněním nebo v jiné souvislosti s Domovinskou válkou

•

RCH i jednotky místní a regionální správy, orgány státní správy i orgány místní samosprávy, veřejné instituce, církve a náboženské společnosti,

- 52 -

nadace a nadační fondy, Červený kříž a jiné humanitární organizace založené na základě zvláštního předpisu •

Fyzické a právnické osoby, které přijímají dary za účelem určeným zvláštními předpisy

9.2.2

Daň ze silničních motorových vozidel Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba – vlastník vozidla Předmět daně: •

Osobní automobil (do stáří 10ti let)

•

Motocykl

Sazba daně: Sazba daně se určuje dle výkonu v kW a stáří automobilu v letech I.

Automobil Výkon motoru od kW do kW 55 55 70 70 100 100 130 130

II.

Dle stáří automobilu je sazba daně (v HRK) do 2 let od 2 do 5 let od 5 do 10 300 250 200 400 350 250 600 500 400 900 700 600 1500 1200 1000

Motocykl Výkon motoru od kW do kW 20 20 50 50 80 80

Dle stáří motocyklu je sazba daně (v HRK) do 2 let od 2 do 5 let od 5 do 10 let přes 10 let 100 80 50 0 200 150 100 50 500 400 300 200 1200 1000 800 600

- 53 -

Osvobození:

9.2.3

•

Vozidla RCH a jednotek lokální nebo regionální správy či samosprávy

•

Vozidla zdravotnická a hasičská

•

Vozidla diplomatických a konzulárních misí a cizích diplomatů

•

Na zvláštní vozidla k převozu zemřelých a vozidla taxislužby

•

Vozidla, která byla při pořízení osvobozena při dovozu od cla a DPH

Daň z plavidel Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba – vlastník plavidla Předmět daně: Plavidlo dle délky vykázané v metrech a výkonu motoru v kW, s kabinou či bez Sazba daně: Délka plavidla Sazba daně (v HRK) 1. Plavidlo bez kabiny (výkon motoru v kW) Přes do do 30 Od 30 do 100 nad 100 5 7 — 200 400 7 10 100 300 500 10 200 450 600 2. Plavidlo s kabinou a motorovým pohonem od 100 do Přes do do 30 Od 30 do 100 500 200 300 5 7 — 7 10 200 400 500 10 12 300 500 1.000,00 12 400 1.000,00 3.000,00 3. Plavidlo s kabinou a poháněné větrem do 10 Od 10 do 25 od 25 do 50 300 400 5 7 — 7 10 200 600 1.000,00 10 12 300 800 2.000,00 12 400 1.500,00 3.000,00

- 54 -

nad 500 — 2.500,00 3.500,00 5.000,00

přes 50 500 2.000,00 3.000,00 4.000,00

Osvobození: •

Plavidla, kterými se vykonává registrovaná činnost

•

Plavidla ve vlastnictví místního obyvatelstva, které slouží k nutné organizaci života a udržování styku s ostrovy

9.2.4

Daň z nevýherních automatů a zábavních her Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba, která zábavní nevýherní automaty uvádí do provozu

v zábavních klubech, pohostinských objektech, veřejných budovách a jiných veřejných místech. Předmět daně: Automat uvedený do provozu Sazba daně: 100 HRK/měsíčně/automat Osvobození: Daň z nevýherních automatů se neplatí na hry typu biliár, pokud mám na viditelném místě umístěno označení Chorvatského biliárového svazu

- 55 -

9.3 Městské nebo obecní daně 9.3.1

Daňová přirážka Osoba povinná k dani: Poplatník daně z příjmu, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu na území

obce/města, které stanovilo povinnost platby přirážky. Daňový základ: Obnos daně z příjmu. Sazba daně: •

Obce – do 10%

•

Město do 30.000 obyvatel – do 12%

•

Město nad 30.000 obyvatel – do 15%

•

Město Záhřeb – do 30%

Konkrétní výši určují orgány místní správy. V současné době je tzv. „prirez“ např. v Záhřebu 18%, v Dubrovníku 15%, Primoštenu 10% a Split 10%. Ovšem pohybuje se již od 0%. 9.3.2

Daň ze spotřeby Osoba povinná k dani: Právnická a fyzická osoba poskytující pohostinské služby Daňový základ: Prodejní cena nápoje prodávaného v pohostinském zařízení (nápojem se rozumí alkoholické nápoje (koňaky, pálenky, silné nápoje), přírodní

vína, speciální vína, pivo i nealkoholické nápoje) Sazba daně: 3% - 56 -

9.3.3

Daň z rekreačních objektů Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba – vlastník rekreačního objektu Předmět daně: Čtvereční metr užitné plochy povrchu rekreačního objektu Sazba daně: Od 5 do 10 HRK/m2 užitné plochy (sazbu určují orgány místní správy) Osvobození: •

Daň se neplatí na rekreační objekty:

•

Které není možné užívat z důvodu poškození ve válce nebo v důsledku přírodních živlů

•

Ve kterých jsou ubytování utečenci a uprchlíci

•

Ve vlastnictví jednotky místní správy, které slouží k ubytování dětí do 15let věku

•

Určené rozhodnutím místní správy, a to z důvodů hospodářských nebo sociálních

9.3.4

Daň z firmy nebo názvu Osoba povinná k dani: Právnická nebo fyzická osoba, která je poplatníkem daně ze zisku nebo daně

z příjmu a je zároveň registrována k provozování činnosti. Předmět daně: Firma nebo název Sazba daně: Do 2.000,- HRK za každou firmu nebo název - 57 -

Osvobození: Právnické nebo fyzické osoby, které nevykonávají činnost neplatí daň z firmy

9.3.5

Daň z užívání veřejných prostranství Osoba povinná k dani: Právnické nebo fyzické osoby, které užívají veřejné prostranství. Sazba daně: Výši poplatku stanovuje obec nebo město. Např. na území města Zadar: Kiosky s novinami, oděvy, obuv, potravinářské výrobky, rychlé občerstvení,

suvenýry, keramika a pod. •

Území Městské části Poluotok (poloostrov s hlavní památkovou rezervací) – 144 HRK/m2/měsíc

•

Území, kde je upraven Generální urbanistický plán – 108/m2/měsíc

•

Na zbylém území města Zadar – 54 HRK /m2/měsíc

Prodejní stánky – lavice: •

Území, kde je upraven Generální urbanistický plán – 144 HRK/m2/měsíc

•

Na zbylém území města Zadar – 72 HRK /m2/měsíc

Prodej vánočních a novoročních ozdob, od 1.12. do 6.1.: •

Území, kde je upraven Generální urbanistický plán – 3.600 HRK / prodejní místo

•

Na zbylém území města Zadar – 1.800 HRK / prodejní místo

Atd. Více viz. příloha v chorvatském jazyce č. P03

- 58 -

9.3.6

Daň z neobdělávaných zemědělských pozemků Osoba povinná k dani: Předmět daně: Plocha neobdělávaného pozemku v hektarech Sazba daně: •

Orná půda – 500 HRK ročně

•

Ovocné sady – 1000 HRK ročně

•

Olivové háje – 1000 HRK ročně

•

Vinohrady – 1000 HRK ročně

•

Louky – 250 HRK ročně

Osvobození: •

Pozemky, které jsou v dispozici obce nebo města

•

Obec nebo město mohou usnesením rozhodnout o osvobození v závislosti na místě (hory, kopce), velikosti, druhu a kultuře pozemku, případně nezpůsobilosti vlastníka pozemku k práci z důvodu věku nebo nemoci

9.3.7

Daň z neužívaných obchodních prostor Osoba povinná k dani: Fyzická nebo právnická osoba – vlastník nemovitosti určené k podnikání

(nebytových prostor) Předmět daně: Užitná plocha nemovitosti v metrech čtverečních Sazba daně: Od 5 do 15 HRK / m2 neužívaného povrchu nemovitosti Osvobození: •

Nemovitosti, které jsou dočasně svěřené do dispozice obci nebo městu - 59 -

•

Nemovitosti, které mají statut kulturní památky dle zákona o ochraně a zachování kulturního bohatství (Zakon o zaštiti i očuvanju kulturnih dobara)

•

Obec nebo město mohou usnesením rozhodnout o osvobození v případě zásahu vyšší moci, přírodních katastrof či pokud existují jiné překážky v jejich užívání.

9.3.8

Daň z nezastavěného stavebního pozemku Osoba povinná k dani: Fyzická nebo právnická osoba – vlastník nezastavěné stavební parcely Předmět daně: Čtvereční metr nezastavěné stavební parcely. Sazba daně: Od 1 do 5 HRK / m2 nezastavěné stavební parcely

- 60 -

9.4 Společné daně 9.4.1

Daň ze zisku (porez na dobit) Osoba povinná k dani: •

Obchodní společnosti a jiné právnické a fyzické osoby-rezidenti RCH, které vykonávají hospodářskou činnost samostatně, trvale a za účelem dosažení zisku, příjmu nebo jiných ocenitelných příjmů.

•

Tuzemská obchodní jednotka zahraničního podnikatele (nerezidenta)

•

Fyzická osoba, která dosahuje příjmu dle zákona o dani z příjmu a zaregistruje se k platbě daně ze zisku místo daně z příjmu

•

Fyzická osoba, jejíž příjem z živnosti nebo obdobné činnosti :

•

Pokud celkové výnosy v minulém období jsou větší než 2 mil. HRK

•

Pokud v minulém období uskutečnil zisk větší než 400.000,- HRK

•

Pokud má dlouhodobý majetek o hodnotě větší než 2 mil. HRK

•

Pokud v předchozím období zaměstnával průměrně 15 zaměstnanců

•

Výjimečně orgány státní správy a pod.

•

Každý podnikatel, který není uveden v předchozích bodech a není poplatníkem daně z příjmu dle zákona o dani z příjmu a zisk nezdaňuje jinde

Osoba povinná k srážkové dani (porez na dobit o odbitku): •

Tuzemský plátce odměny vyplácená nerezidentovi

•

Podnikatelské jednotky zahraničního podnikatele, když mateřské společnosti vyplácejí úroky, poplatky za autorská práva a jiná práva duševního vlastnictví. Výjimkou je neplacení daně srážkou v případě úhrady tuzemské jednotce zahraničního podnikatele.

- 61 -

Srážková daň se uplatňuje na: •

Autorská práva a jiná práva duševního vlastnictví, placené zahraničním osobám, které nejsou fyzické osoby

•

Služby průzkumu trhu, daňového a ekonomického poradenství a služby auditorské, placené zahraničním osobám

•

Úroky

Daňový základ: •

Základem daně ze zisku je zisk, kterým se rozumí dle účetních předpisů stanovený rozdíl mezi výnosy a náklady.

•

Plátce rezident – do daňového základu vstupuje zisk vytvořený jak v tuzemsku, tak v zahraničí.

•

Plátce nerezident – do daňového základu vstupuje zisk vytvořený v tuzemsku a co se jím rozumí je určeno zákonem o dani ze zisku

Daňový základ se zvyšuje/zmenšuje se ztráta o položky z rozsáhlého seznamu (jako např. amortizace nad určenou mez, 70% nákladů reprezentace, pokuty vyměřené příslušným orgánem, dary nad stanovenou částku, ...) a též se daňový základ snižuje/zvyšuje se ztráta (příjem z dividend a podílů na zisku, o částku daňové úlevy stanovené zvláštním předpisem, ...) a odečítá se od něj přenesená ztráta (za maximálně pět let).

- 62 -

Amortizační tabulka: Popis

Nemovitosti a lodě větší než 1000 BRT Základní stádo, osobní automobily Nehmotný majetek, vybavení, vozidla, mechanizace Počítače, programy, mobilní telefony Jiné výše neuvedené

Doba odepisování (roky) 20 5 4 2 10

Sazba odpisu (%) 5 20 25 50 10

Dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem se pak rozumí věc nebo právo, na nějž jednotlivým nákladem bylo vydáno více než 2.000 HRK a doba spotřeby/použitelnosti je větší než 1 rok.

Sazba daně: •

20% (Sazba daně ze zisku od roku 1994 byla 25%, koncem roku 1996 došlo ke změně a sazba se zvětšila na 35% a byla tak sjednocena s nevyšším pásmem daně z příjmu, po roce 2000 pak opět klesá a v současné době činí zmíněných 20%)

•

15% – sazba daně placené srážkou (na daň placenou srážkou se uplatňuje nižší sazba, stanoví-li tak mezinárodni smlouva o zamezení dvojího zdanění)

Osvobození: Viz. kapitola „Chorvatské investiční pobídky“

- 63 -

9.4.2

Daň z příjmů (porez na dohodak) Osoba povinná k dani: •

Fyzická osoba, dosahující příjmu

•

Dědic, a to za všechny daňové povinnosti, které vyplývají z příjmu, kterého dosáhl zůstavitel do smrti

Příjmem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji vzniklých v jednom daňovém období. Jeho prameny jsou potom: •

Příjmy ze závislé činnosti (dohodak od nesamostalnog rada)

•

Příjmy z nezávislé činnosti (dohodak od samostalnog rada)

•

Příjem z majetku a majetkových práv (dohodak od imovine i imovinskih prava)

•

Kapitálový příjem (dohodak od kapitala)

•

Příjem z pojištění (dohodak od osiguranja)

•

Jiné příjmy (drugi dohodak)

- 64 -

Nezdanitelné částky, podpory, odměny, náhrady a jiné příjmy Úhrada (Naknade) Cestovné na služební cestě Náklady noclehu na služební cestě Náklady dopravy na a z pracoviště místní hromadnou dopravou

nezdanitelná část (neoporezivo) Ve výši skutečných výdajů Ve výši skutečných výdajů ve výši skutečných výdajů - měsíční, případně jednotlivé jízdenky

Náklady dopravy na a z pracoviště meziměstskou hromadnou dopravou

ve výši skutečných výdajů - dle ceny měsíční, případně jednotlivé jízdenky. Je-li zaměstnance nucen používat i místní dopravu, stanovuje se cena společně pro oba druhy dopravy do 2 HRK za ujetý kilometr

používání automobilu pro služební účely Podpory Invalidita zaměstnance Smrt zaměstnance Smrt člena užší rodiny (manžel, rodič, manželovi rodiče, děti, předkové a potomci v přímé linii, ...)

Potpore do 2.500 HRK ročně do 7.500 HRK do 3.000 HRK

Nemoc zaměstnance nad 90 dní Dary a příležitostné odměny Dar dítěti do 15ti let Příležitostná odměna (vánoční, za dovolenou atp.) Odměny zaměstnancům Za odpracovaných 10 let Za odpracovaných 15 let Za odpracovaných 20 let Za odpracovaných 25 let Za odpracovaných 30 let Za odpracovaných 35 let Za odpracovaných 40 let Cestovné a stravné (diety) vnitrostátní - přes 12 h denně vnitrostátní - přes 8h a méně než 12h denně v zahraničí

do 2.500 HRK ročně darovi i prigodne nagrade do 400 HRK ročně do 2.000 HRK ročně

Dodatky (doplatky) Doplatek k pokrytí nákladů stravy a jiných výdajů – vnitrostátní Doplatek k pokrytí nákladů stravy a jiných výdajů – zahraniční Námořní doplatek Námořní doplatek na lodích mezinárodní plavby Náhrada za život odloučený od rodiny Odstupné a odškodné Odchod do důchodu Odstupné z důvodů obchodně a osobně podmíněných dle zákoníku práce Odstupné z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

- 65 -

nagrade radnicima do 1.500 HRK do 2.000 HRK do 2.500 HRK do 3.000 HRK do 3.500 HRK do 4.000 HRK do 5.000 HRK (dnevnice do 170 HRK do 85 HRK dle zvláštního předpisu o výdajích na služební cesty do zahraničí (dodaci)

do 170 HRK do 250 HRK do 250 HRK denně do 400 HRK denně do 1.600 HRK měsíčně (otpremnine) do 8.000 HRK do 6.400 HRK za každý celý rok práce u daného zaměstnavatele do 8.000 HRK za každý celý rok práce u daného zaměstnavatele

Osvobození: Ta se týkají vedoucích diplomatických, konzulárních a jiných misí, jejich zaměstnanců apod. Daňový základ: Rezident – celková suma příjmů ze závislé činnosti, příjmů ze samostatně výdělečné činnosti, příjmů z majetku a majetkových práv, kapitálových příjmů, příjmů z pojištění a jiných příjmů, kterých rezident dosáhne jak v tuzemsku, tak v zahranič (princip celosvětového příjmu), zmenšený o osobní odečet na poplatníka-rezidenta. Nerezident –celková suma příjmů ze závislé činnosti, příjmů ze samostatně výdělečné činnosti, příjmů z majetku a majetkových práv, kapitálových příjmů, příjmů z pojištění a jiných příjmů, kterých rezident dosáhne v tuzemsku (princip tuzemského příjmu), zmenšený o osobní odečet poplatníka - na nerezidenta. Rezident i nerezident – další odečty jsou možné při splnění různých podmínek, některé

z nich

jsou

uvedeny

- 66 -

v kapitole

7

–

Chorvatské investiční pobídky a jejich právní rámec.

- 67 -

Kromě výše uvedených nezdanitelných náhrad existuje tzv. „osobni odbitak“, tedy

1 0,5 0,5 0,7 1 1,4 1,9 předchozí koeficient +0,6; +0,7; +0,8 .. .atd.

poplatník za vyživovaného člena za první dítě za druhé dítě za třetí dítě za čtvrté dítě páté dítě každé další dítě

1600 800 800 1120 1600 2240 3040 …

vyživovaný invalidní člen domácnosti a invalidita 0,3 poplatníka každý 100% invalidní 1 člen domácnosti

19200 9600 9600 13440 19200 26880 36480

Částka ročně III.ok. státního zájmu

Částka ročně II.ok. státního zájmu

Částka ročně I.ok. státního zájmu

Částka ročně (v HRK)

Poměrná část (měsíční v HRK)

Vyživovaný člen domácnosti

Koeficient ve vztahu k základní odečitatelné položce 1.600 HRK

osobní odpočet, rozuměj položka odečitatelná z daňového základu. Tyto položky jsou:

46080 23040 23040 32256 46080 64512 87552

38400 19200 19200 26880 38400 53760 72960

28800 14400 14400 20160 28800 40320 54720

…

480

5760

13824

11520

8640

1600

19200

46080

38400

28800

Definice území I., II. a III. skupiny státního zájmu viz. kapitola 7 -

- 68 -

Chorvatské investiční pobídky a jejich právní rámec. Mimo jiné osoba vyživovaná přestává být osobou vyživovanou v okamžiku, kdy její roční příjem překročí částku 9.600,- HRK, což se při použití kursu cca necelé 4 CZK/HRK rovná částce 38.400,-, která velmi nápadně připomíná částku používanou v českém zákoně o dani z příjmů.

- 69 -

Sazba daně: Měsíční daňový základ do 3.200 HRK od 3.200 do 8.000 HRK (tj. dalších 4.800 HRK)

Roční daňový základ do 38.400 HRK od 38.400 do 96.000 HRK (tj. dalších 57.600 HRK)

od 8.000 do 22.400 HRK (tj. dalších 14.400 HRK) nad 22.400 HRK

od 96.000 do 268.800 HRK (tj. dalších 172.800 HRK) nad 268.800 HRK

Sazba 15% 25% 35% 45%

Nejlépe snad bude vysvětlit si na tento výpočet v praxi. Příklad: Příklad se vztahuje na hrubou mzdu 7742,89 HRK dosaženou v Záhřebu (daňová přirážka 18%), poplatník vyživuje 2 děti a dosahuje tak koeficientu 2,2 na odečitatelnou položku (1 za poplatníka + 0,5 za první dítě + 0,7 za druhé dítě = 2,2). Tímto koeficientem se násobí základní odpočitatelná položka 1.600 HRK a tím získáme celkový odpočet 3.520 HRK. Pro poplatníka, který je ve druhém sloupu důchodového pojištění činí pojistné 1.548,57 HRK (tj. 15% hrubé mzdy do I. pilíře (1.161,43 HRK) a 5% do II. pilíře (387,14 HRK)). (Částky jsou uvedené v HRK) 1. Hrubá mzda 2. Pojištění (15%+5% z HM) 3. Příjem (1. - 2.) 4. Odečitatelné položky 5. Základ daně (3. - 4.) Daň v prvním pásmu Daň v druhém pásmu Daň ve třetím pásmu

7742,89 1548,57 6194,32 1600*2,2= 6194,32 - 3520= 15% 25% 35%

Daň celkem Daňová přirážka 401,15 * 18% 6. Celkem daň a daňová přirážka

3520 2674,32 2674,32*15%= 0*25%= 0*35%=

401,15 0 0

401,15 72,21 473,36

Čistá mzda (3. - 6.)

5720,96

Pro srovnání s českou úpravou bych před použitím kurzu kuny použil nastínil graf vzájemného vývoje těchto dvou měn:

- 70 -

Kurzy devizového trhu - měsíční průměry 2005

2006

2007

4,2 CZK/HRK

4,1 4 3,9 3,8 3,7 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc

Z tohoto grafu33 kurzu české koruny k chorvatské kuně lze, kromě průměru za posledních 12 měsíců (04/2006 – 03/2007), který činí 3,85 CZK/HRK, vyčíst i turistickou sezónní poptávku a její pravidelnou pokles v 7.-8. měsíci, stejně tak lze usuzovat na posilování české měny. Pro zpracování následujícího grafu (srovnání daňové progrese) byl použit kurz 3,85 CZK/HRK.

33

ČNB http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_form.jsp

- 71 -

Srovnání daně z příjmů FO Chorvatská daň

00 0 Kč

60 0 Kč

00 0 50 0

00 0 Kč

40 0 00 0 Kč

30 0 Kč

00 0 20 0

1

50 0

00 0

00 0 25 0 1

03 4

Kč

Kč

Kč 90 0

Kč 1

75 0

00 0

Kč 50 0

00 0

Kč 36 9

33 1

60 0

Kč 20 0

Kč 40 0 21 8

90 0

Kč

Kč 14 7

20 0 12 1

0 0 Kč Kč

10 0

00 0

Absolutní výše daně

Kč

Česká daň

Očištěný daňový základ

Zde se nám jeví markantní rozdíl zejména od hodnoty cca 1.034.900 CZK, která je zlomová pro chorvatskou daň, neboť na ní začíná poslední daňové pásmo, a to 45%. Pro srovnání – největší rozdíl v absolutních částkách daně (do 25%) je v pásmu do cca 350.000 CZK, poté následuje v české úpravě pásmo 32%, v chorvatské 35%, kdy se rozdíl absolutních částek daně blíží k 8,4%, a to až do zmíněné hodnoty 1.034.900 CZK, kdy v důsledku uvedených má rozdíl vzrůstající tendenci (2 mil. CZK – cca 25%, 3 mil. CZK – cca 30%), až při částkách v řádech 109 se blíží k 40,6% (tj. poměr maximálních daňových pásem – 45/32 = 1,40625). Průměrného daňového poplatníka (alespoň pokud se týká průměrné mzdy ), bude spíše zajímat zdanění v řádu maximálně statisíců, resp. v přepočtu do 500 tis. CZK, rozdíly srovnej v tabulce:

- 72 -

Základ daně (CZK) 10000 20000 40000 50000 100000 125000 150000 175000 200000 250000 300000 310000 320000 330000 340000 350000 360000 370000 380000 390000 400000 410000 420000 430000 440000 350000 400000 500000

Česká daň (CZK)

Chorvatská daň (CZK)

Rozdíl (CZK)

Rozdíl (HR-CZ) ku CZ

HR daň+ prirez

Rozdíl vč. Prirezu

1200 2400 4800 6000 12000 15266 20016 24766 29516 40912 53412 55912 58412 60912 64028 67228 70428 73628 76828 80028 83228 86428 89628 92828 96028 67228 83228 115228

1500 3000 6000 7500 15000 18750 22710 28960 35210 47710 60210 62710 65210 67710 70210 72710 75210 77750 81250 84750 88250 91750 95250 98750 102250 72710 88250 123250

300 600 1200 1500 3000 3484 2694 4194 5694 6798 6798 6798 6798 6798 6182 5482 4782 4122 4422 4722 5022 5322 5622 5922 6222 5482 5022 8022

25,00% 25,00% 25,00% 25,00% 25,00% 22,82% 13,46% 16,93% 19,29% 16,62% 12,73% 12,16% 11,64% 11,16% 9,66% 8,15% 6,79% 5,60% 5,76% 5,90% 6,03% 6,16% 6,27% 6,38% 6,48% 8,15% 6,03% 6,96%

1770 3540 7080 8850 17700 22125 26798 34173 41548 56298 71048 73998 76948 79898 82848 85798 88748 91745 95875 100005 104135 108265 112395 116525 120655 85798 104135 145435

47,50% 47,50% 47,50% 47,50% 47,50% 44,93% 33,88% 37,98% 40,76% 37,61% 33,02% 32,35% 31,73% 31,17% 29,39% 27,62% 26,01% 24,61% 24,79% 24,96% 25,12% 25,27% 25,40% 25,53% 25,65% 27,62% 25,12% 26,21%

V prvním pásmu je rozdíl 3 procentní body (HR 15%, CZ 12%), což po celou dobu dává výsledek 25%. Tento se snižuje postupně (s lokálními maximy pro jednotlivá pásma v místech změn příslušných sazeb) až na minimum 5,6%, kterého rozdíl dosáhne v místě cca 370 tis. CZK, neboť do této částky je chorvatská daň 25% a česká částečně již 32%, po této sazbě je již rozdíl, který je neklesající, neboť česká daň stagnuje na 32%, zatímco chorvatská přechází na 35% a později na 45%.

- 73 -

Asi by se slušelo uvést průměrnou výši chorvatské čisté mzdy34 souhrnně za všechna odvětví: 2004 2005 2006

HRK 4173 4376 4603

CZK 16067 16848 17722

V hrubých číslech pak činí za rok 2006 chorvatská průměrná hrubá mzda 6.248 HRK, tj. 24.055 CZK oproti české, která v posledním kvartálu 2006 činila 21.952,CZK (na místě je připomenout, že i základní potraviny, kromě mléka a chleba, spadají v Chorvatsku do základní sazby, a to 22%, což tento rozdíl činí nevýznamným, případně je „výhoda“ na české straně). POZOR – srovnání bylo provedeno pouze na očištěném daňovém základu, tj. bez příspěvků na různá pojištění a politiky (sociální, zdravotní, penzijní, úrazové atp.) a úlev (v důsledku investic v oblastech se zvláštní podporou, horských oblastech, volných vyčleněných zónách), chorvatská daň pak neobsahuje daňovou přirážku, tzv. prirez (ten se pohybuje v pásmu 0-30%, v současnosti maximální výše dosahuje v Záhřebu, kde činí 18% - tento výpočet je v tabulce uveden jen pro zajímavost, není možné přímo komparovat s českými statistickými daty), proto nelze použít vypočtené hodnoty pro konkrétní finanční plán bez dalšího.

34

Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad) Mjesečna statističko izvješče br. 2 (Měsíční statistická zpráva), Zagreb, 2007 [citováno 20.3.2007]. Dostupný z: http://www.dzs.hr/

- 74 -

9.4.3

Daň z převodu nemovitostí (porez na promet nekretnina) Osoba povinná k dani: Nabyvatel nemovitosti. ( n a b y t í m se rozumí získání koupí, výměnou, děděním, darováním, vložením

nebo vynětím z obchodního majetku společnosti, získáním v likvidaci nebo konkurzu, získání rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu a též jiné způsoby získání nemovitosti od druhé osoby N e m o v i t o s t m i se pak rozumí: •

pozemky o stavební (zastavěné i nezastavěné) o zemědělské (obdělávané i neobdělávané) o lesy

•

stavby o obytné budovy a jejich příslušenství o podnikatelské/obchodní budovy včetně příslušenství o jiné budovy s příslušenstvím – silnice, mosty, garáže, hřbitovy atd.)

9.5 Poplatky z organizace her (naknade za priređivanje igara na sreću) 9.5.1

Poplatek z příležitostné organizace loterie (naknada za progodno jednokratno priređivanje lutrjiskih igara) Osoba povinná k poplatku: Organizátor hry – nezisková právnická osoba se sídlem v RCH Základ pro výpočet poplatku: Součet celkových vkladů k účasti v samostatné příležitostně organizované loterii.

- 75 -

Sazba poplatku: 5% 9.5.2

Poplatek z hazardních her v kasinech (naknade za priređivanje igara na sreću – igre u kasinima) Osoba povinná k poplatku: Organizátor hry – držitel koncese. Základ pro výpočet poplatku: Měsíční poplatek: součet denních kalkulací35 za každou hru zvlášť (kumulativně). Sazba poplatku: 15%

9.5.3

Poplatek z hazardních her – kursových sázek (naknade za priređivanje igara na sreću - kladionićke igre) Osoba povinná k poplatku: Organizátor hry – držitel koncese. Základ pro výpočet poplatku: Měsíční poplatek: celkový výnos vkladů. Sazba poplatku: 15%

35

V orig. „obračun“ – tj. kalkulace – relativně složitě vypočítávaná suma – přesná definice viz. Zákon o organizování hazardních her a spotřebitelských her (soutěží) (Zakon o priređivanju igara na sreću i nagradnih igara) článek 38, odstavec 3

- 76 -

9.5.4

Poplatek z hazardních her – výherních hracích přístrojů (naknade za priređivanje igara na sreću na automatima) Osoba povinná k poplatku: Organizátor hry. Základ pro výpočet poplatku: •

Měsíční poplatek: součet denních kalkulací36 všech výherních automatů (obnos všech vkladů snížený o obnos vyplacených výher),

•

Roční poplatek: každé získané povolení pro jednotlivou hernu.

Sazba/Výše poplatku: Měsíční poplatek – 25%, Roční poplatek – 300.000,- HRK

9.6 Červený kříž

9.6.1

Poplatek z organizace spotřebitelských soutěží ve prospěch Chorvatského červeného kříže (propisana uplata priređivača nagradnih igara u korish Hrvatskog crvenog križa) Osoba povinná k poplatku: Organizátor hry. Základ pro výpočet poplatku: Stanovená hodnota fondu výher. Sazba/Výše poplatku: 5%

36

Viz. poznámka 35

- 77 -

10 Závěr Pomineme-li celkově slabý růst přímých zahraničních investic (FDI/PZO), neklesající tendenci převažujícího importu, má chorvatsko nastoupenu dobrou cestu ke vzdělanostní společnosti, založené na poskytování služeb (vycházejme ze současné absence výroby). Subjektivně se mi jeví současná situace ve výrobě jako velmi neutěšená a příjmy stát získává zejména zdaňováním činností přímo či nepřímo spjatých s turismem (neuvažujeme-li mezinárodní dopravu námořní a průmysl výroby lodí). Otázkou je, zda se ekonomika, jejíž vnější zadluženost byla v prosinci 2006 na úrovni cca 86% odhadovaného HDP za daný rok, což je v absolutních číslech cca 29 miliard EUR, má reálnou šanci stát ekonomikou v moderním smyslu, aniž by měla zajištěný dostatečný podíl ve výrobním sektoru (tady vidím potíž v nerekvalifikované pracovní síle). Nicméně lze očekávat, že turistický průmysl a odvětví s ním spjatá budou růst, vzhledem k trendu růstu počtu noclehů. Ke změnám bude pravděpodobně docházet ve struktuře turistů, v závislosti na individuálních očekáváních a solventnosti. Pro investora nikoliv nevýznamnou informací je čerstvě ohlášená privatizace státních podniků, nyní jmenovitě HŽ (Chorvatské železnice). Samozřejmě, potíží v tomto regionu je již dříve zmíněná úroveň nepotismu, klientelismu a s tím spjaté buď jednání nikoliv „s péčí řádného hospodáře“, v horším případě s korupcí. Tendence ve společnosti vyvolává poptávku po privatizaci podniků zaměstnanci, když spolupráce s nimi by pak mohla investorovi přinést „nefinanční body“ ve smyslu důvěryhodnosti subjektu na trhu. Po stránce daňových úlev se jedná o zákonem vyjmenované případy, kdy a za jakých okolností vzniká nárok, tedy není toto „jen tak“ na libovůli správního orgánu. Ovšem investor do turistického průmyslu očekávat nemůže, neb toto je obvětví, které má zajištěn dostatečný odběr a není jej třeba podporovat (ve smyslu strukturálních reforem

- 78 -

v odvětví, podpora tomuto odvětví samozřejmě přetrvává – jak ve veřejném sektoru (čističky odpadních vod, infrastruktura obecně), tak v soukromém (zvýhodněné bankovní úvěry na činnost v turismu)). Ve zprávě každoročně vydávané WEF (World Economic Forum) si Chorvatsko v roce 2006 oproti roku minulému polepšilo o devět míst na rozdíl od ČR, která si pohoršila o míst šest. Podle objemu přímých zahraničních onvestic v regionu Středí a Východní evropy vede s přehledem České republika (měřeno per capita za období 1993-2005) s 4.842 €, následovaná Maďarskem (4.004 €) a již na třetím místě Chorvatskem (2.525 €). V horizontu 3-5 let je očekáván vstup RCH do EU a začlenění do evropských struktur. Aby k tomu však došlo, musí jestě RCH vyvinout patřičné úsilí na poli vyrovnání se s minulostí (zejména 90. let 20. století). Od této události mnoho očekává – zejména definitivní

stabilizace

trhu,

vstup

zahraničních

poboček

bank

a

konsolidace

„podnikatelského“ sektoru37 větším začleněním do mezinárodních struktur. Chorvatsko má díky geografické členitosti (od severovýchodních pastvin a rovin u maďarských hranic, Posaviny na jihu, krasových útvarů, hornatého terénu podél pobřeží až po samotné rozlehlé pobřežní oblasti) a dopravní dostupnosti (přístavy Rijeka, meziárodní letiště v Záhřebu, Pule a dalších, včetně těch pro soukromé linky) možnost stát se investorskou destinací v další vlně, která jak věřím přijde v obdobném měřítku, jako zasáhla v počátku 90. let Střední evropu. To si myslím přijde v případě, že dojde k začlenění alespoň dvou západobalkánských zemí do evropských struktur, což bude pro menší soukromé investory výrazným znakem stability. Tržní stabilita a ochrana investic je již dnes dostatečná (viz. dříve uvedená Washingtonská úmluva o ochraně investic, RCH je smluvní stranou úmluv o arbitráži a výkonu rozhodnutí, dostatečnost je již i na úrovni konkurzního a obchodního

37

Chorvatsko v roce 1996 přijalo zákon o konkurzu a vyrovnání, jehož poslední novelizace proběhla v roce 2003

- 79 -

zákona), proto shledávám, že Chorvatsko je nadmíru vhodné pro umístění zejména býzkumně-výrobních celků, případně investic do obnovitelných zdrojů (v souladu se státní strategií udržení čistého prostředí pro turismus – sem mimo jiné spadá i vybudování ropovodů, v důsledku čehož se zmenší tankerový provoz v Jaderském moři).

Závěrem dodávám, že jsem rád na tomto tématu pracoval a výsledek splnil má očekávání – dostal jsem příležitost data, která shromažďuji již delší dobu využít a prezentovat v patřičné podobě. Tuto práci vnímám jako základní kámen, na kterém hodlám budovat své uplatnění v bilaterálních vztazích česko-chorvatských.

- 80 -

11 Seznam používaných zkratek RCH, CHR – Republika Chorvatsko, Chorvatská republika HNB – Hrvatska narodna banka – Chorvatská národní banka FDI / PZI – Foreign direct investment HRK – kn – chorvatská kuna CZK – Kč – česká koruna EUR – € – euro Tuzemsko = Chorvatsko

Upozornění: aktuálnost informací – je uvažována legislativa k datu 31. 12. 2006

12 Seznam použité literatury a jiných zdrojů Literatura: •

U.S. Government, The World factbook. Central Intelligence Agency, Office of Public Affairs, 2006

•

Božidar Jelčić, Olivera Lončarić-Horvat, Jure Šimović, Hrvoje Arbutina Financijsko pravo i financijska znanost, Zagreb 2004

•

Božidar Jelčić et al., Hrvatski fiskalni sustav, Zagreb 2004

•

Petr Mrkývka a kolektiv, Finanční právo a finanční správa. 1. díl - Vyd. 1.. – Brno : Masarykova univerzita, 2004

•

Petr Mrkývka a kolektiv, Finanční právo a finanční správa. 2. díl - Vyd. 1.. – Brno : Masarykova univerzita, 2004

- 81 -

Další zdraoje: www.czechtrade.cz www.czechinvest.cz www.mzv.cz www.hgk.hr www.pravo.hr www.porezna-uprava.hr, www.carina.hr www.mvpei.hr www.wikipedia.hr www.ceska-beseda-zg.hr www.cesi-zagreb.hr www.sabor.hr, www.vlada.hr www.mfin.hr www.hnb.hr www.apiu.hr www.nn.hr www.ejil.org www.mfcr.cz www.justice.cz www.iota-tax.org www.katastar.hr www.hitro.hr www.pravosudje.hr www.hcr.hr

- 82 -

13 Přílohy P00 – Chorvatské historické peníze – mince P01 – Náklady arbitráže při HGK P02 – APIU – běžné operativní náklady P03 – Rozhodnutí o poplatcích za užívání veřejného prostranství P04 – Formulář – daň z příjmu P05 – Formulář – daň ze zisku P06 – Forumář – daň z přidané hodnoty P07 – Sazby daňové přirážky v jednotlivých správních obvodech (tzv. prirez) P08 – Mapa z počátku 90. let – Srbské autonomní oblasti

- 83 -

14 Obsah 1 2 3 4 5

Úvod – Chorvatsko.......................................................................................................................................3 Politická situace – vstup Republiky Chorvatsko do Evropského společenství – česká menšina ...........5 Chorvatské hospodářství ...........................................................................................................................10 Ústavně právní záruky zahraničních investic ..........................................................................................14 Prameny chorvatského práva pro zahraniční investice ..........................................................................15 5.1

Ústava Republiky Chorvatsko (Ustav Republike Hrvatske)................................................................15

5.2

Zákon o obchodních společnostech (zakon o trgovačkim društvima).................................................16

5.3

Zákon o bankách a spořitelnách (zakon o bankama a štedionicama) ................................................17

5.4

Zákon o pojištění (zakon o osiguranju) ..............................................................................................18

5.5

Živnostenský zákon (zakon o obrtu)....................................................................................................18

5.6 Další zákony .......................................................................................................................................19 5.6.1 Zákon o veřejných institucích (zakon o ustanovama) ....................................................................19 5.6.2 Zákon o obchodním rejstříku a směrnice o způsobu zápisu do obchodního rejstříku (zakon o sudskom registru i Pravilnik o načinu upisa u sudski registar).....................................................................19 5.6.3 Zákon o koncesích (zakon o koncesijama) ....................................................................................20 5.6.4 Zákon o závazkových vztazích (zakon o obveznim odnosima) .....................................................20 5.6.5 Celní zákon (carinski zakon)..........................................................................................................20 5.6.6 Devizový zákon (zakon o deviznom poslovanju) ..........................................................................21 5.6.7 Zákon o obchodu (zakon o trgovini)..............................................................................................22 5.7 6 7 8 9

Zákon o dani ze zisku (zakon o porezu na dobit) ................................................................................23

5.8 Zákon o dani z přijmu (zakon o porezu na dohodak)..........................................................................23 Důležité bilaterální a další smlouvy ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Chorvatsko24 Chorvatské investiční pobídky a jejich právní rámec.............................................................................26 České programy na podporu exportu.......................................................................................................29 Chorvatská daňová soustava.....................................................................................................................30 9.1 Státní daně ..........................................................................................................................................35 9.1.1 Daň z přidané hodnoty ...................................................................................................................35 9.1.2 Spotřební daně (tzv. zvláštní daně) ................................................................................................40 9.1.2.1 Spotřební daň z osobních automobilů, jiných motorových vozidel, lodí a letadel ...............41 9.1.2.2 Spotřební daň z ropných derivátů.........................................................................................44 9.1.2.3 Spotřební daň z alkoholu ......................................................................................................46 9.1.2.4 Spotřební daň z piva .............................................................................................................47 9.1.2.5 Spotřební daň z nealkoholických nápojů..............................................................................48 9.1.2.6 Spotřební daň z tabákových výrobků ...................................................................................48 9.1.2.7 Spotřební daň z kávy ............................................................................................................49 9.1.2.8 Spotřební daň z luxusních výrobků ......................................................................................50 9.1.2.9 daň z pojistného na škodou způsobenou provozem vozidla a na havarijní pojištění............51 9.2 Župní daně ..........................................................................................................................................52 9.2.1 Daň dědická ...................................................................................................................................52 9.2.2 Daň ze silničních motorových vozidel...........................................................................................53 9.2.3 Daň z plavidel ................................................................................................................................54 9.2.4 Daň z nevýherních automatů a zábavních her................................................................................55 9.3 Městské nebo obecní daně ..................................................................................................................56 9.3.1 Daňová přirážka .............................................................................................................................56 9.3.2 Daň ze spotřeby..............................................................................................................................56 9.3.3 Daň z rekreačních objektů..............................................................................................................57 9.3.4 Daň z firmy nebo názvu .................................................................................................................57 9.3.5 Daň z užívání veřejných prostranství.............................................................................................58 9.3.6 Daň z neobdělávaných zemědělských pozemků ............................................................................59 9.3.7 Daň z neužívaných obchodních prostor .........................................................................................59

- 84 -

9.3.8

Daň z nezastavěného stavebního pozemku ....................................................................................60

9.4 Společné daně .....................................................................................................................................61 9.4.1 Daň ze zisku (porez na dobit) ........................................................................................................61 9.4.2 Daň z příjmů (porez na dohodak)...................................................................................................64 9.4.3 Daň z převodu nemovitostí (porez na promet nekretnina) .............................................................75 9.5 Poplatky z organizace her (naknade za priređivanje igara na sreću) ................................................75 9.5.1 Poplatek z příležitostné organizace loterie (naknada za progodno jednokratno priređivanje lutrjiskih igara) .............................................................................................................................................75 9.5.2 Poplatek z hazardních her v kasinech (naknade za priređivanje igara na sreću – igre u kasinima)76 9.5.3 Poplatek z hazardních her – kursových sázek (naknade za priređivanje igara na sreću kladionićke igre)...........................................................................................................................................76 9.5.4 Poplatek z hazardních her – výherních hracích přístrojů (naknade za priređivanje igara na sreću na automatima)..................................................................................................................................................77 9.6 Červený kříž........................................................................................................................................77 9.6.1 Poplatek z organizace spotřebitelských soutěží ve prospěch Chorvatského červeného kříže (propisana uplata priređivača nagradnih igara u korish Hrvatskog crvenog križa) ......................................77 10 Závěr ...........................................................................................................................................................78 11 Seznam používaných zkratek ....................................................................................................................81 12 Seznam použité literatury a jiných zdrojů ...............................................................................................81 13 Přílohy .........................................................................................................................................................83 14 Obsah...........................................................................................................................................................84

- 85 -