Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra ekonomických studií

Porovnání efektivnosti fungování veřejné správy ve vybraných organizacích regionu NUTS II Jihovýchod bakalářská práce

Autor: Lucie Komárková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2011

Anotace Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou efektivnosti fungování veřejné správy ve vybraných organizacích regionu NUTS II Jihovýchod. Práce analyzuje dělení státní moci, státní správu, veřejné finance, efektivnost a kontrolu veřejné správy. Jsou zde porovnávána tři místa veřejné správy z regionu NUTS II Jihovýchod. Jako metodu pro dosažení cíle práce bylo zvoleno dotazníkové šetření, které se dělilo na dvě etapy. V první etapě dotazníky obdrželi zaměstnanci organizací. Druhá etapa se zaměřila na názory klientů organizací.

Klíčová slova Veřejná správa, státní správa, veřejné finance, efektivnost, kontrola veřejné správy

Annotation This bachelor thesis deals with efficiency function problems of public service in selected organizations in region NUTS II south-east. Thesis analyzes dividing of state authority, state administration, public finance, efficiency and controlling of public service. Three places of public service from region NUTS II south-east are compared there. The method for achieving a goal of this thesis is questionnaire inquiry, which was divided into two periods. Employees of organizations received questionnaire in the first part. The second part is focused on opinions of organization clients.

Key words Public service, state administration, public finance, efficiency, controlling of public service

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě chci poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za odborné rady, podporu a projevenou trpělivost. Poděkování patří také Katedře veřejné správy a regionálního rozvoje za poskytnuté materiály. V neposlední řadě děkuji celému Obecnímu úřadu Úsobrno a všem občanům Úsobrna, kteří věnovali čas mému dotazníku a bez jejichž odpovědí by práce nemohla vzniknout.

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................... 8 2 Veřejná správa ............................................................................................................. 10 2.1 Dělení státní moci.................................................................................................. 10 2.2 Státní správa .......................................................................................................... 12 2.2.1 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ..................................................................... 12 2.2.2 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích .................................................................... 15 2.2.3 Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS ................................... 17 2.3 Veřejné finance ..................................................................................................... 20 2.3.1 Tvorba rozpočtu ................................................................................................. 21 3 Efektivnost ................................................................................................................... 23 3.1 Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby ............................................. 25 4 Kontrola veřejné správy ............................................................................................... 27 5 Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 29 5.1 Místo dotazníkového šetření ................................................................................ 29 5.2 Etapy výzkumu ...................................................................................................... 31 5.3 Výsledky výzkumu ................................................................................................. 31 5.3.1 První etapa výzkumu..................................................................................... 31 5.3.2 Druhá etapa výzkumu ..................................................................................... 35 6 Zhodnocení dotazníkového šetření ............................................................................. 58 7 Závěr............................................................................................................................. 60 7 Seznam použité literatury ............................................................................................ 62 8 Seznam tabulek, grafů a obrázků ................................................................................. 64 9 Přílohy .......................................................................................................................... 66

1 Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybrala záměrně, jelikož mě problematika veřejné správy velice zajímá. Abych ve své práci byla konkrétnější, tak jsem si v praktické části ve vlastním dotazníkovém šetření vybrala svoji rodnou obec Úsobrno. Ve své práci chci také ukázat, že i malá obec s nízkými příjmy se může porovnávat s mnohem většími organizacemi veřejné správy a v některých ohledech je může i převýšit. Veřejná správa je velice diskutované téma snad mezi všemi sociálními vrstvami obyvatelstva ve všech státech světa. V současné době občané České republiky stále více pozorují výkonnost a efektivitu veřejné správy, jelikož tato problematika patří k velice závažným otázkám veřejné ekonomie a veřejných financí v každém státě. Ekonomická literatura nahlíží na veřejný sektor jako na výsledek historických procesů a politického kompromisu. Je to velice důležitá součást ekonomických systémů všech demokratických společností, protože dobře fungující a spolehlivá veřejná správa je nezbytným faktorem ekonomického růstu. Každý stát chce poskytovat svým občanům vysokou kvalitu služeb veřejné správy. Jak toho ale dosáhnout a být přitom efektivní? Myslí si občané, že naše veřejná správa funguje efektivně? A je vůbec efektivita veřejné správy měřitelná? Tyto otázky a spoustu dalších si jistě klade mnoho lidí. Na některé z těchto otázek se pokusím odpovědět ve své práci, ve které se chci zaměřit primárně na názory klientů veřejné správy. Cílem této práce je provést porovnání efektivnosti fungování veřejné správy ve vybraných organizacích regionu NUTS II Jihovýchod a určit případné rezervy ke zlepšení efektivity. K dosažení stanoveného cíle práce byla zvolena metoda dotazníkového průzkumu zkoumající vliv vybraných faktorů z oblasti podmínek k výkonu práce úředníků, dále také zjišťování spokojenosti klientů s poskytovanými službami a následná komparace s výsledky výzkumu Katedry veřejné správy a regionálního rozvoje Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V teoretické části jsou uvedeny obecné informace o veřejné správě, jako je dělení státní moci, státní správa, Zákon o obcích a Zákon o krajích, co to jsou veřejné finance a jak se tvoří rozpočty. Dále je v práci zařazena kapitola efektivnost, která obsahuje také strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, což je strategie 8

vydaná vládou České republiky. Teoretickou část ještě doplňuje kontrola veřejné správy. V praktické části nejdříve představím místa dotazníkového šetření, a sice Místo č. 1 a Místo č. 2, které kvůli ještě probíhajícímu výzkumu nebudu jmenovat a ve kterých probíhal výzkum Katedry veřejné správy a regionálního rozvoje Vysoké školy polytechnické Jihlava. Dále také obec Úsobrno, kde jsem prováděla vlastní šetření. Celý výzkum se dělí na dvě etapy, 1. etapa se soustředí na spokojenost zaměstnanců veřejné správy, a poněvadž se ve své praktické části chci primárně soustředit na spokojenost klientů, zabývám se hlavně 2. etapou výzkumu, která se právě na tuto problematiku zaměřuje. Praktickou část tedy zpracovávám na základě dotazníkového šetření jak Katedry veřejné správy a regionálního rozvoje, tak i svého. Potřebné informace k vypracování jsem konzultovala jak s katedrou, tak i s Obecním úřadem Úsobrno.

9

2 Veřejná správa Ale co je to vlastně veřejná správa? Definicí je v různých pramenech opravdu hodně. Nejvíce mě zaujala teorie Malé právnické encyklopedie, která tento pojem vysvětluje takto: „Veřejná správa je správa veřejných záležitostí, realizovaná jako projev výkonné moci ve státě, sestává se státní správy a ze samosprávy. Je vykonávána ve veřejném zájmu subjekty, které ji vykonávají, ji realizují jako právem uloženou povinnost a to z titulu svého postavení jako veřejnoprávních subjektů.“ 1 Veřejná správa se dá vysvětlit jako činnost vykonávaná ve veřejném zájmu či jako soubor institucí, které ji vykonávají a realizují jako právem uloženou povinnost. Dělí se na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, přičemž se všechny tyto tři moci vzájemně prolínají. Veřejná správa je dále také nástrojem státu v procesu realizace veřejných statků a působí tak jak na celou společnost, tak i na národní hospodářství a veřejný sektor.

2.1 Dělení státní moci Základním dokumentem upravujícím pravidla fungování veřejné správy s nejvyšší právní silou je Ústava. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb. a 319/2009 Sb. obsahuje úvodní prohlášení – tzv. preambuli, a osm dalších částí, které se nazývají hlavy. Jednotlivé hlavy jsou: I.

Základní ustanovení

II.

Moc zákonodárná

III.

Moc výkonná

IV.

Moc soudní

V.

Nejvyšší kontrolní úřad

VI.

Česká národní banka

1 Malá právnická encyklopedie, ISBN 80-85647-63-X, Městská knihovna Jihlava

10

VII.

Územní samospráva

VIII.

Přechodná a závěrečná ustanovení

V I. hlavě – Základní ustanovení, je Česká republika charakterizována, jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, kde je veškerý politický systém založen na svobodném vzniku politických stran. Dle základních ustanovení, nemůže být nikdo v České republice zbaven státního občanství proti své vůli. Moc zákonodárná je podle Zákona č.1/1993 Sb. – Ústavy České republiky zastoupena parlamentem, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Článek 16 toho zákona ustanovuje, že Poslanecká sněmovna má 200 poslanců a Senát má 81 senátorů. Výsledkem činnosti Parlamentu je zákon. Moc výkonná je spojována s realizací zákonů. Do této moci podle Ústavy ČR patří prezident republiky, vláda, ministerstva a další správní úřady. Vláda je nejvyšším orgánem výkonné moci. Ústředním orgánem státní správy je ministerstvo. Česká republika má celkem 14 ministerstev, a to Ministerstva dopravy, financí, kultury, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, zahraničních věcí, zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí. Moc soudní vykonávají soudy. Soudci musí být při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannosti nesmí nikdo ohrožovat, jak určuje Ústava ČR. V České republice existuje soustava obecných soudů a Ústavní soud. Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou vždy jmenování na dobu deseti let. Tyto soudce jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. Nejvyšší kontrolní úřad je orgánem nezávislým, který kontroluje hospodaření se státním majetkem a dále také plnění státního rozpočtu. Česká národní banka je ústřední bankou České republiky, vykonává dohled nad finančním trhem, určuje měnovou politiku státu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh a mnoho dalšího.

11

Územní samospráva České republiky se člení na obce a kraje. Obce řadíme do základních územních samosprávných celků a kraje do vyšších územních samosprávných celků. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky nabyla účinnost 1. ledna 1993.

2.2 Státní správa Nejdůležitějším subjektem veřejné správy je stát, přičemž část, která je vykonávána prostřednictvím státních orgánů se nazývá státní správa. Ta představuje realizaci moci výkonné. Mezi orgány státní správy patří vláda, ministerstva, ostatní správní úřady aj. Činnosti státní správy jsou tři: podzákonná, jelikož je zákony vázána výkonná, protože vykonává zákony nařizovací, jenž se projevuje v závaznosti a vynutitelnosti správních aktů V Ústavě České republiky se systém územní samosprávy dělí na základní a vyšší územní samosprávné celky. Přičemž základní územní samosprávné celky představují obce. Za vyšší územní samosprávné celky považujeme kraje, které jsou dány Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a dále upraveny zákonem č. 129/2000 Sb. Na území České republiky máme 14 krajů. 2.2.1 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon o obcích obsahuje celkem 155 paragrafů. Obec je dle Zákona č. 128/2000 Sb. základním územním samosprávným společenstvím občanů, které má svůj vlastní název. Obec, která má více jak 3000 obyvatel a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny, je městem (§ 3). Dále existují tzv. statutární města, což jsou města, která mají zvláštní postavení. Mají právo si svoji správu organizovat dle obecně závazné vyhlášky (tzv. statutu) a mohou se členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Jde například o města: Kladno, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava a Most. Jihlava se statutárním městem stala 12. listopadu 2000. V současné době je 23 statutárních měst a Hlavní město Praha.

12

Obec spravuje zastupitelstvo obce, což je také jediný orgán, který je ústavně zakotven. Je voleno přímo obyvateli dané obce a má neméně 5 a nejvíce 55 členů. Dalšími orgány jsou rada obce, starosta a obecní úřad. Zastupitelstvo se skládá ze členů zastupitelstva obce a má počet členů podle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů se podle Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, §68 stanovuje: do 500 obyvatel

5 až 9 členů

500 – 3 000 obyvatel

7 až 15 členů

3 000 – 10 000 obyvatel

11 až 25 členů

10 000 – 50 000 obyvatel

15 až 35 členů

50 000 – 150 000 obyvatel

25 až 45 členů

nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů

Každý člen zastupitelstva obce skládá při prvním zasedání zastupitelstva obce slib, který následně potvrdí svým podpisem. Dalším orgánem obce je rada obce a jde o výkonný orgán, který se zodpovídá zastupitelstvu obce. Radu obce tvoří starosta a místostarosta a další členové rady. Má nejméně 5 a nejvíce 11 členů a není volena v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Obec navenek zastupuje starosta. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta je v čele celého obecního úřadu, který dále tvoří i místostarosta, tajemník, je-li tato funkce zřízena a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Pokud jde o město, funkci zastupitelstva obce zastává zastupitelstvo města a dále to jsou také rada města, starosta a městský úřad. Pokud se jedná o statutární město, je místo zastupitelstva obce opět zastupitelstvo města a dalšími orgány jsou rada města, primátor a magistrát. Pro lepší přehlednost jsem rozdělení celého zákona zanesla do přehledné tabulky.

13

Tab. 1 – Schéma rozdělení Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

Část

Část první

Hlava

Díl Díl 1 - Postavení obcí Díl 2 - Občané obce Hlava I Díl 3 - Území obce a jeho změny Díl 4 - Názvy obcí, jejich částí, ulic… Díl 1 Díl 2 - Hospodaření obce Díl 3 - Spolupráce mezi obcemi Hlava II Díl 4 - Samostatná působnost obce - Spolupráce s obcemi jiných států Díl 5 -Sankce Díl 6 - Volby do zastupitelstev Hlava III - Přenesená působnost Díl 1 - Zastupitelstvo obce Díl 2 - Pravomoc zastupitelstva obce Hlava IV Díl 3 - Orgány obce - Rada obce Díl 4 - Starosta Díl 5 - Obecní úřad Hlava V - Orgány zastupitelstva obce a rady obce Díl 1 - Dozor nad výkonem samostatné působnosti Hlava VI Díl 2 - Dozor - Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce Díl 3 - Společná ustanovení k dozoru Hlava VII - Statutární města

Část druhá Část třetí

Paragraf 1-15 16-17 18-26 27-34 35-37 38-45 46-54 55 56-59 60 61-66 67-83 84-98 99-102 103-108 109-116 117-122

123-125

126-127 128-129 130-146 147-152 153-155

Zdroj: vlastní zpracování 14

2.2.2 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Kraj je dle §1 územní společenství občanů, dále také veřejnoprávní korporací a pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně. Kraj má právo na samosprávu, a to ve věcech, které stanoví zákon, vykonává však také i přenesenou působnost. Ze členů zastupitelstva se skládá podle § 31 zastupitelstvo kraje. Počet členů zastupitelstva je dán podle počtu obyvatel: do 600 000 obyvatel

45 členů

600 000 – 900 000 obyvatel

55 členů

nad 900 000 obyvatel

65 členů

Výkon funkce člena zastupitelstva se podle Zákoníku práce, § 206 považuje za výkon veřejné funkce. Zastupitelstvo převážně rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti, ve věcech přenesené působnosti rozhoduje, jen pokud to stanovuje zákon. Schází se podle potřeby, nejméně ale jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání písemně svolává a řídí obvykle hejtman. Výkonným orgánem kraje je rada, kterou tvoří hejtman, zástupce hejtmana a další členové rady. Počet členů rady se opět liší podle počtu obyvatel: do 600 000

9 členů

nad 600 000

11 členů

Kraj navenek zastupuje hejtman, kterého volí zastupitelstvo z řad svých členů. Zastupitelstvo ukládá úkoly krajskému úřadu. Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. Dělí se na odbory, oddělení, sekretariát ředitele a sekretariát hejtmana. Ředitel je zaměstnancem kraje a za plnění úkolů krajského úřadu je odpovědný hejtmanovi. V samostatné působnosti plní krajský úřad hlavně úkoly, které mu uloží zastupitelstvo a rada. Naopak v přenesené působnosti vykonává státní správu s výjimkou věcí patřících do působnosti orgánů kraje.

15

Nad samostatnou působností krajů i nad výkonem přenesené působnosti vykonává dozor Ministerstvo vnitra, které spolupracuje s ostatními příslušnými správními úřady. Zjišťován je hlavně soulad opatření kraje se zákony a právními předpisy, které byly vydány k jejich provedení. Pro lepší přehlednost jsem opět sestavila kompletní tabulku: Tab. 2 – Schéma rozdělení Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích

Hlava Hlava I

Díl Díl 1 - Postavení krajů a jejich orgánů Díl 2 - Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje Díl 3 - Ukládání pokut

Hlava II - Občané kraje Hlava III - Působnost kraje

Hlava IV - Orgány kraje

Paragraf 1-5 6-10 11 12-13

Díl 1 - Samostatná působnost kraje (hospodaření kraje, spolupráce krajů, spolupráce s ostatními subjekty) Díl 2 - Přenesená působnost Díl 1 - Zastupitelstvo Díl 2 - Rada Díl 3 - Hejtman Díl 4 -Zvláštní orgány Díl 5 - Krajský úřad

Hlava V - Orgány zastupitelstva a rady Hlava VI - Dozor nad výkonem samostatné působnosti Hlava VII - Vztah ministerstev ke krajům Hlava VIII - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

14-28

29-30 31-56 57-60 61-64 65 66-75 76-80

81-91

92-93

94-99

Zdroj: vlastní zpracování 16

2.2.3 Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS Další rozdělení území je podle Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS, která vstoupila v ČR v platnost 1. ledna 2000. Tato klasifikace má zásadní význam jednak pro statistické potřeby EU a dále i pro účely zařazení regionů různých úrovní pod jednotlivé cíle regionální a strukturální politiky Evropské unie. Podle počtu obyvatel jsou dány tři hlavní úrovně regionálního členění. Vedle soustavy NUTS existuje také soustava LAU – Místní samosprávní jednotky a ta se zabývá i obcemi a okresy. Klasifikaci NUTS zavedl Statistický úřad Evropských společenství pro kvalifikování jednotné struktury všech územních jednotek. Jednotek NUTS II je v Evropské unii 271. Všechny tyto jednotky jsou velice diferenciované, co se regionální struktury HDP v % týká. Pro lepší přehlednost jsem si rozdělení České republiky přenesla z přiloženého obrázku do malé tabulky: Tab. 3 - Rozdělení České republiky podle NUTS II a NUTS III z Obr. 1

NUTS 0 NUTS I

celá země

NUTS II

sdružené kraje

NUTS III

kraje

NUTS IV

okresy

NUTS V

obce

Zdroj: vlastní zpracování

17

Obr. 1 – Rozdělení České republiky podle NUTS II a NUTS III

Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cisla/kartog/nuts/obr/nuts2_3.jpg

Státní správa v přenesené působnosti znamená, že stát přenáší některé pravomoci na města či obce a jejichž rozsah je vždy určen zákony. Jedná se zejména o obecní a městské úřady, které ji vykonávají, neboť jsou blíže občanům (Příručka pro člena zastupitelstva obce, 2010). Příkladem výkonu přenesené působnosti je například řízení o přestupcích nebo vydávání občanských průkazů. Samostatnou působnost zaručuje obcím a krajům Ústava v článku 8. Stát do samosprávy může zasahovat jen pokud to vyžaduje ochrana zákona. Hlavním právem, které vyplývá ze samostatné působnosti, je právo na vlastní majetek obce a na hospodaření podle vlastního rozpočtu, což upravuje článek 101 odst. 3 Ústavy České republiky. Díky možnosti svěření výkonu státní správy i samosprávy mohou obce a kraje vykonávat dvojí působnost. Proto tu existuje tzv. spojený model veřejné správy.

18

„Veřejný sektor je velice důležitou součástí národního hospodářství. Jeho posláním je zabezpečení veřejných statků pro občany a náprava a odstranění následků tržních selhání.“2 Podle Pekové (2008) má veřejný sektor dva hlavní úkoly: musí zajistit potřebné veřejné statky a dále vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru. Potřeby občanů ve veřejném sektoru uspokojují tzv. veřejné služby. Jejich poslání a rozsah je dán politickým pohledem na řízení a charakterem státu. V České republice je povinností státu tyto služby zajišťovat. Jde zejména o školství, kulturu, dopravu, obranu a bezpečnost, soudnictví, vězeňskou službu a mnoho dalších. K tomuto účelu jsou státem zřízeny instituce, především příspěvkové organizace, organizační složky či neziskové organizace. Stát tedy někdy dobrovolně jindy pod nátlakem politických či jiných uskupení uspokojuje určité potřeby obyvatel prostřednictvím veřejných služeb. Veřejný sektor není motivován ziskem a tyto služby nejsou realizovány za tržní ceny, ale za ceny, které jsou dosažitelné i sociálně slabým skupinám obyvatel. Rozdíl mezi těmito cenami musí stát dotovat. Statky, které mají veřejný charakter, jako jsou například obrana území, ochrana občanů a jejich majetku či školství musí stát zcela financovat. Tyto statky jsou financovány srze veřejné finance.

2

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha:ASPI, a. s., 2005, 556s. ISBN 80-7357-052-1

19

2.3 Veřejné finance „Termínem veřejné finance označujeme specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, apod.)“3 Finanční vztahy a operace v rámci veřejných financí se zakládají na principech: nenávratnosti → pokud jednotlivec zaplatí daň, nemá nárok na její proplacení či vrácení neekvivalentnosti → při placení daně nevíme, na jaký účel budou naše peníze použity nedobrovolnosti → povinnost platby je uzákoněna legislativní cestou Veřejné finance tedy slouží jako nástroj veřejných politik k realizaci jejich cílů. Z tohoto hlediska mají veřejné finance podle Lajtkepové (2009) tři základní funkce: stabilizační → využití výdajové a příjmové politiky jako prostředku k dosažení stability alokační

→

hledání

správného

poměru

mezi

produkcí

soukromých a veřejných statků (stát rozhoduje jaké veřejné statky a v jakém množství má být kryto z veřejných rozpočtů) redistribuční → přerozdělování příjmů a statků s cílem dosáhnout stavu, který je vnímán jako spravedlivý s cílem zmírnit nerovnosti mezi jednotlivými subjekty Charakteristickým rysem institucí a organizací veřejného sektoru je jejich, ať už částečné nebo úplné, financování z veřejných prostředků a napojení na fiskální systém státu. Protože i zdroje ve veřejném sektoru jsou vzácné, je velice žádoucí nakládat s nimi efektivně.

3

HAMERNÍKOVÁ, Bojka, et al. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0

20

2.3.1 Tvorba rozpočtu Každý stát si tvoří rozpočtovou soustavu. Podle mnohých odborníků je správné fungování rozpočtu předpokladem správného fungování státu či subjektu, pro který je rozpočet sestaven. Rozsah rozpočtové soustavy se liší podle velikosti veřejného sektoru, politického a územního uspořádání státu a určitě také podle tradicí dané země. Fiskální politika je nástrojem vlády, díky němuž může vláda disponovat veřejnými financemi prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu. Rozpočtová soustava České republiky se podle Pekové (2008) skládá ze: soustavy veřejných rozpočtů – sem patří státní rozpočet a další rozpočty na jednotlivých úrovních (rozpočty obcí a měst, krajů, příspěvkových organizací, dobrovolných svazků obcí, NUTS 2) soustavy mimorozpočtových fondů – jedná se hlavně o účelové fondy (státní fondy a mimorozpočtové fondy specifických fondů – Národní fond, na jehož hospodaření se vztahuje legislativa EU Rozpočet se dá také nazvat jako plán finančního hospodaření, který je sestavován vždy na nějaký časový úsek, který se nazývá rozpočtové období, obvykle to bývá jeden rok. 2.3.1.1 Státní rozpočet Nejvýznamnějším rozpočtem v České republice je státní rozpočet. Tato nejdůležitější bilance našeho státu má formu rozpočtového zákona. Státním rozpočtem se primárně zabývá Ministerstvo financí, odbor 11. Ředitelem odboru je Ing. Karel Tyll. Účet státního rozpočtu spravuje Česká národní banka. Návrh státního rozpočtu každý rok připravuje ministerstvo financí. Do státního rozpočtu se soustřeďuje největší část příjmů celé rozpočtové soustavy. Jedná se o nejdůležitější finanční nástroj vlády v hospodaření státu a také stabilizační politiky státu (Peková, 2008). Ministerstvo financí odpovídá i za sestavení státního rozpočtu. Nejdříve sestaví základní koncepci a předloží ji vládě. V tuto chvíli nastane projednávání a příprava ve 21

spolupráci s jednotlivými ministry. Pokud tento závazný finanční plán není schválen do začátku rozpočtového období, hospodaří se prozatím podle tzv. rozpočtového provizoria. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů Přijímání státního rozpočtu upravuje Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Státní rozpočet představuje podle tohoto zákona, § 5, finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v daném rozpočtovém roce. Obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje státního rozpočtu, dále také rozpis ukazatelů státního rozpočtu a podrobné rozpočty organizačních složek státu. Dle zákona č. 218/2000 Sb., § 6 tvoří příjmy státního rozpočtu např. výnosy daní, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, odbod zbývajícího zisku České národní banky, sankce za porušení rozpočtové kázně, správní a soudní poplatky, výnosy z majetkových účastí státu, pokuty aj.. § 7 řeší výdaje státního rozpočtu, které se člení podle druhů na výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky úrazového pojištění, dávky státní podpory, dotace státním fondům, dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb, nákup cenných papírů, peněžní dary poskytnuté do zahraničí, výdaje na vládní úvěry a spousta dalších. Pro krytí nezbytných a nepředvídatelných výdajů se podle § 27 vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Tvoří se nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. O použití této rezervy rozhoduje vláda a v určeném rozsahu ministr financí. Údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku obsahuje státní závěrečný účet.

22

3 Efektivnost „Efektivnost je jedním z ústředních pojmů ekonomie a znamená absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí.“ 4 Pro vysvětlení pojmu efektivnosti veřejného sektoru jsem převzala definici z § 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě: „Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Účelností se rozumí takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažených cílů při plnění stanovených úkolů.“ Mnoho teoretiků ve vztahu k veřejným výdajům a veřejnému sektoru konstatuje, že otázka efektivnosti je spíše záležitost politická než čistě ekonomická. Existují dokonce názory, že ve veřejných výdajích nelze vůbec o efektivnosti hovořit, ale pouze o větší či menší neefektivnosti. Podle Františka Nahodila (2009) je potřeba si odpovědět na tři otázky: 

otázka účinnosti – splňuje výdaj, program či projekt daný cíl



otázka účelnosti – který program či projekt se dá reálně zavést



otázka hospodárnosti – který program či projekt je z hlediska vynaložených nákladů nejlevnější

Efektivnost má podle mnoha odborníků dvě stránky – hospodárnost a účelnost. Hospodárnost bývá charakterizována tak, že je vytyčeného cíle dosaženo s minimálními náklady a řešení je tedy co nejlevnější. Účelnost může být popsána jako schopnost zajistit daný cíl, včetně reálnosti realizace řešení. V dnešní době bohužel neexistují objektivní ukazatele pro hodnocení kvality a efektivity veřejné správy. Hodnocení fungování veřejné správy tak může probíhat jen na základě ukazatelů, které vyjadřují postoje obyvatel. Důležité je si uvědomit, že se ve veřejném sektoru nevytváří zisk.

4

SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W.D.:Ekonomie. Svoboda, Praha 1991.

23

Stiglitz se domnívá, že cílem všech ekonomů je tzv. paretovské zlepšení, které vychází z paretovského principu. Tento princip tvrdí, že změny, které zlepšují situaci všech obyvatel, by měly být přijaty a to bez ohledu na jejich vliv na rovnost ve společnosti.5 Ovšem z této situace není možné cokoliv změnit, např. velikost veřejného sektoru, tak, aby tato změna pomohla A, aniž by přitom neuškodila B a C. A naopak, jestliže tato změna možná je, pak je existující uspořádání neefektivní a lze danou změnou dosáhnout zvýšení efektivnosti. Nesměla by ovšem existovat závist mezi lidmi, kteří by tedy nakonec souhlasili, že změna k lepšímu u A bez ublížení B a C je efektivní.6 Mě nejvíce zaujal názor, který zastává profesor filozofie pan John Rawls. Jeho myšlenka spočívá v tom, že pokud si chce nějaká země zvýšit blahobyt, pomůže jí zvýšení blahobytu jejího nejchudšího občana. Troufám si s tímto názorem souhlasit, jelikož každá země, která chce efektivní veřejnou správu, musí myslet na všechny své občany. Těm nejpotřebnějším by jistě měla pomáhat zvyšovat životní standard a tím zvyšovat celkovou životní úroveň země. Zde je třeba si uvědomit, že posuzovat komu tato pomoc náleží je velice těžké a problematické. Jistě by také měla následovat nějaká kontrola, zda pomoc přišla na správné místo a byla tak pro danou zemi efektivní.

STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha : Grada Publishing, s. r. o., 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1 6 MUSGRAVE, Richard A. ; MUSGRAVEOVÁ, Peggy B. Veřejné finance v teorii a v praxi. Praha : Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-85603-76-4. 5

24

3.1 Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Vláda České republiky za účelem zajištění koordinovaného a efektivního způsobu zlepšování veřejné správy a veřejných služeb s využitím prostředků ze strukturálních fondů v programovém období 2007-2013 vypracovala strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. V souladu s usnesením č. 757/2007 v České republice jde vlastně o aplikaci modelu CAF. Model CAF (Common Assessment Framework), neboli Společný hodnotící rámec byl zpracován jako nástroj pro zvyšování kvality veřejné správy v Evropě. Tento rámec zpracoval Evropský institut pro veřejnou správu. Tento model obsahuje dvě kategorie – předpoklady organizace a výsledky organizace. Hlavní zaměření modelu CAF je podle metodické příručky o tomto modelu z roku 2009 hodnocení řízení výkonnosti a zjišťování jejich organizačních příčin s cílem umožnit zlepšování. Strategie ČR - Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby se domnívá, že pokud má být veřejná správa zefektivněna, je třeba k ní přistupovat komplexně a systematicky. V této studii byl vytvořen hexagon s vrcholy: legislativa, organizace, občan, úředník, technologie a finance. Obr. 2 – Hexagon strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby

Zdroj: Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015, Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby

25

Všechny vrcholy v tomto hexagonu jsou navzájem provázané. Ministerstvo vnitra považuje za nejdůležitější prvek občana, jelikož je na něj potřeba nahlížet jako na klienta veřejné správy. Je nutné veřejnou správu co nejvíce pro občana zprůhlednit a usnadnit mu styk s úřady. Za základ veřejné správy je považován úředník a kvalitní veřejná správa bývá založena na kvalitní legislativě. Ta se považuje za hlavní nástroj, který bývá použit k ochraně základních společenských hodnot. Pro občany je velice důležité, aby bylo možné vyřídit co nejvíce záležitostí na jednom kontaktním místě. Zde se počítá s pomocí moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Strategie efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby nebo-li Smart Administration má na rok 2015 vize: Veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy dobrého vládnutí, funguje efektivně a výkonně Veřejné služby jsou klientsky orientovány, naplňují očekávání občanů, flexibilně reagují na jejich potřeby a fungují hospodárně Veřejná správa a veřejné služby přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel ČR 7

7

zdroj: http://www.smartadministration.cz/smart-administration

26

4 Kontrola veřejné správy Kontrola veřejné správy by měla jistě patřit k aktivitám každého dobře fungujícího demokratického státu. Jelikož bez aktivní kontroly nemůžeme přijít na špatně fungující principy a věci, tudíž hledat nová a lepší řešení. Utvářením nových a zároveň lepších řešení vytváříme efektivnější veřejnou správu a spokojenější občany. „Kontrola veřejné správy ve svém obecném pojetí zajišťuje provádění veškerých potřebných činností v odpovídajícím rozsahu, směru a čase.“8 Skrze tuto kontrolu se zjišťuje stav činnosti veřejné správy, jsou vyvozovány závěry či dochází k nápravným opatřením. Oblast veřejné kontroly je velice rozsáhlá, je zde soustředěno velké množství různých forem, druhů a pojetí kontroly. Nejdříve si kontrolu můžeme rozdělit na: správní kontrolu – tuto kontrolu provádějí orgány veřejné správy vnější kontrolu – je prováděna jinými orgány, než orgány veřejné správy Podle Listiny základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb. má každý občan právo na různé petice, stížnosti a účast na veřejných jednáních orgánu veřejné správy, což je považováno za další kontrolu veřejné správy. Kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu provádí podle Zákona č. 218/2000 Sb., § 39 ministerstvo, finanční ředitelství, správci kapitol a kraje. Všichni zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, dále také s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu. Na Ministerstvu vnitra existuje Odbor dozoru a kontroly veřejné správy, který se dále dělí na legislativně právní oddělení, oddělení dozoru, uzemní oddělení dozoru, oddělení kontroly a vnitřní oddělení. Celý tento odbor prování dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí, krajů, podílí se na výkonu dozorových a kontrolních 8

KADEČKA, S., PRŮCHA, P. Správní právo – obecná část. 2. vydání. Multimediální učební text. Brno:

Masarykova univerzita, 2008. str. 50

27

činností a kontroly v územní, provádí kontroly dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů kraje, kontroly poskytování odborné pomoci krajským úřadem obcím a mnoho dalších. Také sjednocuje právní prostředí kontroly prováděné orgány veřejné správy. Kontrolu veřejné správy tedy nacházíme v mnoha oblastech, např.: Kontrola vykovávaná Nejvyšším kontrolním úřadem, soudy, správními orgány nebo na základě podání podnětu či stížnosti občanů. Nezávislým orgánem v oblasti kontroly je Nejvyšší kontrolní úřad, jenž vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

9

Jeho

postavení, působnost a činnost upravuje Zákon č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu. Podle novely zákona o České národní bance z roku 2002, provádí tento úřad dále i kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz samotné banky. Orgány Úřadu jsou prezident Úřadu, viceprezident Úřadu, Kolegium Úřadu, senáty a

Kárná

komora.

Objektivita

při

posuzování

kontrolovaných

skutečností

a v rozhodování je zajištěna kolektivním principem. Proto o veškerém rozhodování a plánování rozhodují kolektivní orgány, což jsou Kolegium a senáty Úřadu. Toto Kolegium tvoří prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu. Tuto nezávislost doplňuje ještě přiměřená nezávislost finanční, protože jediným určujícím orgánem tady je Poslanecká sněmovna a státní rozpočet.

9

http://www.nku.cz/

28

5 Dotazníkové šetření 5.1 Místo dotazníkového šetření Pro svou bakalářskou práci jsem použila výsledky interního výzkumu Vysoké školy polytechnické Jihlava, na kterém jsem se sama aktivně podílela sbíráním a následným zadáváním posbíraných dat. Abych mohla své výsledky porovnávat, uskutečnila jsem podobný soukromý výzkum v mé rodné vesnici Úsobrno. Jelikož jde o malou obec, můj výzkum byl zcela anonymní. Výzkum Vysoké školy polytechnické probíhal dokonce na dvou místech: Prvním místem je základní územní samosprávný celek, který je spravován dle Zákona č. 128/2000 Sb. zastupitelstvem města a dalšími orgány, jako je rada města, primátor a magistrát. Zastupitelstvo města je považováno za nejvyšší orgán samosprávy a rada města za výkonný orgán. Zastupitelstvo volí radu a současně i odpovídá za její činnost. Jde o obec třetího typu, kde rada města má 11 členů a zastupitelstvo má 37 členů. Magistrát v této obci třetího typu má 14 odborů celkem. Celkově má tento celek zhruba 406 zaměstnanců. (vlastní zápisky ze stáže). Tuto obec třetího typu budu dále v textu a následném vyhodnocení dat nazývat místem č. 1. Druhé místo, které Vysoká škola polytechnická také podrobila výzkumu, je tzv. vyšší územní samosprávný celek, tedy kraj. Jeho nejvyšším orgánem je zastupitelstvo, jehož velikost závisí na počtu obyvatel a pohybuje se v rozmezí 45-60 členů, dalšími orgány jsou rada, hejtman a krajský úřad. V tomto celku je volených zastupitelů v zastupitelstvu celkem 45. Tito zastupitelé dále volí radu, která čítá 9 lidí. Tento celek budeme v následném vyhodnocení dat nazývat místem č. 2. Vlastní výzkum jsem prováděla ve vesnici, kde bydlím. Tato vesnička se jmenuje Úsobrno a k 10. listopadu 2011 měla 490 obyvatel. „Obec Úsobrno (dále jen obec) vznikla jako územní samosprávní jednotka v souladu s §1 zákona č. 367/1990 Sb. v platném znění. Podle Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů. Je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek

29

a vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. Je tedy právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2 písmeno c) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to právnickou osobou s plnou právní subjektivitou.“10 Tuto vesnici jsem si vybrala záměrně, protože ačkoliv se na první pohled může zdát, že je malá, ve skutečnosti v ní najdeme vše, co by správná vesnice či malé město měly mít. Najdeme zde základní školu, mateřskou školku, družinu, místní knihovnu, obecní kostel, hřbitov, obecní hospodu, vlastní sportovní hřiště s různými povrchy a i několik společností poskytujících pracovní příležitosti pro široké okolí. Dále je zde několik dobrovolných sdružení, jako jsou Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecký sbor aj. Všichni se tu zkrátka znají a být členem obecního zastupitelstva pro občany znamená určitou prestiž. Ačkoliv má obec jen omezenou působnost, před každými volbami do obecního zastupitelstva ve vesnici panuje zdravá rivalita. Obec několik posledních let vzkvétá díky dobré práci obecního zastupitelstva a starostů. Byla provedena rekonstrukce kostela, místních komunikací, elektrického vedení a mnoho dalšího. Proto jsem byla tedy zvědavá, jak je práce zastupitelů hodnocena místními občany. Nejdříve jsem si domluvila setkání s panem starostou a místostarostou obce Úsobrno. Na místním obecním úřadě jsem se shledala s velice milým a přátelským přijetím. Všem přítomným jsem zde vysvětlila, o co v mém výzkumu vlastně jde a na co budou mé výsledky použity. Domluvili jsme se, že své výsledky předám i obci, která z nich může dále čerpat. Od pana starosty jsem se dozvěděla, že jde vlastně o první dotazníkové šetření, které zkoumá spokojenost občanů v Úsobrně. Dále jsem oslovovala místní obyvatele, zda by mi nevyplnili dotazníky a tím nevyjádřili svůj názor na fungování veřejné správy v obci. Vždy jsem se setkala s milým přijetím mých spoluobčanů a nakonec mi můj dotazník vyplnilo celkem 57 obyvatel.

10

http://www.usobrno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65&Itemid=45

30

5.2 Etapy výzkumu Celý výzkum Vysoké školy polytechnické se dělí na dvě etapy: 1. etapa se skládala z dotazníků pro úředníky. Zmiňovaný dotazník se dělí na 6 částí (viz Příloha č. 1 – Výzkum efektivnosti fungování veřejné správy – Dotazník): lidské zdroje organizační kapitál informační kapitál zákaznický kapitál měření výkonnosti inovační kapitál Výsledky této části by měly přinést odpovědi, za jakých podmínek se na různých úřadech provádí výkon veřejné správy (úvod dotazníku ve výzkumu VŠPJ). Jistě by tento výzkum měl také najít oblasti, ve kterých je třeba se zlepšovat. Této etapě se ve své práci budu věnovat pouze okrajově. 2. etapa výzkumu se zaměřila na klienty státní správy, tedy na občany, kteří tyto různé úřady navštěvují. Dotazník obsahuje pouze 15 otázek, které byly rozděleny do 6 tematických okruhů, aby občany moc časově nezatěžoval. Výsledky této části výzkumu by měly přinést podměty ke zlepšení efektivity veřejné správy i větší spokojenosti klientů. (viz Příloha č. 2 – Dotazník 2. etapy výzkumu)

5.3 Výsledky výzkumu 5.3.1 První etapa výzkumu V obci Úsobrno dotazník 1. etapy výzkumu vyplnili všichni zaměstnanci obecního úřadu, což je 7 pracovníků obecního úřadu. Na místě č. 1 a místě č. 2 bylo vždy náhodným výběrem vybráno přibližně 30 % zaměstnanců. Na místě č. 1 to bylo 103 zaměstnanců a na místě č. 2 se výzkumu zúčastnilo 120 zaměstnanců. Výsledky dotazníkového šetření jsou popsány v následujícím textu.

31

První porovnávanou otázkou je otázka ze sekce organizačního kapitálu. Otázka č. 1: Dokáže Váš vedoucí pomoci při řešení problému? Graf 1 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku pomoci vedoucího při řešení problému

Otázka č. 1 ano

ne

někdy

neodpověděli

0% 20%

20%

60%

Zdroj: vlastní šetření Každý zaměstnanec by jistě měl mít jistotu, že pokud bude potřebovat, může se na svého vedoucího obrátit s prosbou o pomoc. V obci Úsobrno se 60 % zaměstnanců domnívá, že jim vedoucí dokáže při řešení problému pomoci. V místě č. 1 je toto procento vyšší, jelikož 78 % zaměstnanců si myslí, že se jim pomoc v případě potřeby od nadřízených dostane. V místě č. 2 má tento názor 85 % dotázaných zaměstnanců. Šedesát procent zaměstnanců, kteří si myslí, že jim vedoucí dokáže pomoci v obci Úsobrno je velice malé procento. Může to být však způsobeno působností obce, jelikož závažnější problémy musí nadřízení místo pomoci předat dále k řešení na jiná místa, která mají větší kompetence.

32

Další otázku jsem si zvolila ze sekce zákaznického kapitálu, a to otázku č. 2, jelikož vnímání činnosti veřejné správy klienty je velice důležité. Otázka č. 2: Jak je činnost Vašeho úřadu/zaměstnavatele veřejností vnímána? Graf 2 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku vnímání úřadu klienty

vítána nutné zlo

obecně potřebná neodpověděli

11% 22% 11%

56%

Zdroj: vlastní šetření Pokud bude občan vnímat veřejnou správu jako nutné zlo, bude obvykle nespokojen ještě dříve, než úřad vůbec navštíví. Tomuto jevu je nutné předcházet. V Úsobrně na danou otázku neodpovědělo 11 % dotázaných. Že je jejich práce lidmi vítána si myslí 22 % a že lidé tuto práci berou jako obecně prospěšnou, se domnívá 56 % respondentů. V místě č. 1 se pouze 7 % lidí domnívá, že je jejich práce od klientů vnímána jako vítána, 71 % dotázaných si myslí, že je vnímána jako obecně potřebná. V místě č. 2 si 5 % respondentů myslí, že je jejich práce vnímána jako vítána a celých 77,5 % se domnívá, že je obecně prospěšná.

33

Jako další mě velice zaujala otázka z okruhu inovačního kapitálu, jelikož zavádění nových inovačních technologií je v dnešní době nezbytné. Otázka č.3: Informujete veřejnost (klienty) o svých aktuálních inovacích? Graf 3 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku informovanosti klientů

ano

ne

neopověděli

11%

22% 67%

Zdroj: vlastní šetření V obci Úsobrno si 67 % dotázaných myslí, že své klienty tedy veřejnost o aktuálních inovacích informují. 22 % se ovšem domnívá o opaku. V místě č. 1 se 52 % respondentů domnívá, že klienty o inovacích informují a pouze 26 % si myslí, že ne. Zbylých 22 % bohužel na tuto otázky neodpovědělo. V místě č. 2 si 67,5 % respondentů myslí, že o inovacích klienty informují, 20,8 % se domnívá o opaku a zbylých 12 % neodpovědělo.

34

5.3.2 Druhá etapa výzkumu Jelikož se ve své bakalářské práci chci soustředit výhradně na spokojenost klientů veřejné správy, provedla jsem kompletní vyhodnocení všech otázek k dotazníku pro klienty a porovnala je s výsledky výzkumu VŠPJ. Dotazník vyplnilo 57 občanů obce Úsobrno. Pro mé vyhodnocení budu za kladné odpovědi brát možnost „rozhodně ano“ a „spíše ano“. Možnosti „spíše ne“ a „rozhodně ne“ budou považovány za záporné. 1. okruh otázek se zabývá lidskými zdroji: Otázka 1: Domníváte se, že úředník (úřednice), se kterým jste jednal/a, byl dostatečně kvalifikovaný k tomu, aby Vám vyřídil Váš požadavek? Graf 4 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 1

Otázka 1 rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

0% 9%

44%

47%

Zdroj: vlastní šetření Patřičná vzdělanost, kvalifikovanost či odbornost by pro každého úředníka (úřednici) měla být jistě samozřejmostí. V Úsobrně se 91 % obyvatel domnívá, že místní úředníci mají dostatečnou kvalifikaci. Bohužel zbývajících 9 % si to rozhodně nemyslí. V místě č. 1 si 96 % obyvatel myslí, že jsou úředníci dostatečně kvalifikovaní. Místo č. 2 má výsledky ještě lepší, celých 100 % klientů se domnívá, že jednalo s kvalifikovaným pracovníkem. 35

V porovnání zkoumaných organizací má obecní zastupitelstvo v Úsobrně nejvyšší procento obyvatel, kteří si myslí, že místní úředníci nejsou dostatečně kvalifikování. Nabízí se tu několik různých variant pro vysvětlení, jak je to možné. Jedná se o malou vesnici, tudíž je docela možné, že sousedské vztahy a momentální rozpoložení hrají velkou roli na výsledky výzkumu. Druhá možnost je, že se občané opravdu domnívají, že obecní zastupitelstvo nemá potřebnou odbornost pro výkon své funkce a zastupitelé by se jistě měli zamyslet i nad tímto faktem.

36

Otázka 2: Byl/a jste spokojen/a se způsobem a formou komunikace, která byla ze strany úředníka použita k vyřízení Vašeho požadavku? Graf 5 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 2


spíše ano 3%

spíše ne

rozhodně ne

0%

32%

65%

Zdroj: vlastní šetření Vhodně zvolená slova jsou mnohdy důležitější, než závažnost vyřizované problematiky. Každý úředník by se měl jistě snažit být přívětivý a chápavý k danému problému což vede ke spokojenému občanovi. V místě č. 3 – vesnici Úsobrno odchází z obecního úřadu celých 97 % občanů spokojených s komunikací zastupitelů, což považuji za velice úspěšné. V místě č. 1 bylo podle výzkumu VŠPJ spokojeno s komunikací úředníků 92 % lidí. Místo č. 2 už tak úspěšné bohužel nebylo a jen 85 % dotázaných odcházelo z daného místa spokojených. Dle získaných výsledků výzkumů bylo nejvíce nespokojených klientů v místě č. 2. Zaměstnanci místa č. 2 by se určitě na jednání s klienty měli zaměřit více, aby spokojených klientů toho místa v budoucnosti přibývalo. Naproti tomu Úsobrno se svými 97 % spokojených klientů jistě může být právem s výsledky spokojené.

37

2. okruh otázek se zabývá organizačním kapitálem: Otázka 3: Pokládáte organizační začlenění útvaru v rámci úřadu, na kterém jste vyřizoval/a svoji záležitost za logické a uživatelsky vhodné? Graf 6 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 3


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

3% 12% 32% 53%

Zdroj: vlastní šetření Obecní úřad v Úsobrně, kde probíhal můj výzkum, má organizační členění úřadu velice jednoduché. Jelikož jde o malou vesnici, všechny záležitosti jsou s občany vyřizovány na jednom místě ve dvou místnostech. Obec má jen omezenou působnost, tudíž kvůli dalšímu vyřizování záležitostí musí občané cestovat do nedalekého města Boskovice. Domnívám se, že i tato skutečnost měla vliv na odpovědi dotázaných. 85 % klientů veřejné správy v Úsobrně si myslí, že místní obecní úřad je organizačně začleněn logicky a uživatelsky vhodně. Místo č. 1 dopadlo o jedno procento lépe, a sice 86 % odpovídajících je s organizačním začleněním útvaru v rámci úřadu spokojeno. Nejlépe dopadlo místo č. 2, jelikož zde odpovědělo celých 94 % klientů kladně. Lze tedy poznamenat, že většina klientů, kteří se účastnili některého ze tří tady zmiňovaných výzkumů, začlenění útvarů považuje za uživatelský vhodné.

38

Otázka 4: Soudíte, že postup, který úředník použil, byl adekvátní, profesionální a svědčil o jeho zájmu Vám pomoci vyřídit Vaši záležitost? Graf 7 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 4


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

0% 16% 40%

44%

Zdroj: vlastní šetření Profesionální a přesvědčivé chování bývá obvykle základ úspěchu. Domnívám se, že ve veřejné správě to platí dokonce dvojnásob. Pokud klient přijde na úřad a setká se tam s milými a přesvědčivými lidmi, kteří se mu budou zároveň snažit vyjít vstříc, troufám si tvrdit, že bude odcházet skoro vždy spokojený (samozřejmě, pokud budou požadavky občana v rámci legislativy v pořádku a bude pomoc možná v rámci možností daného úřadu). V obci Úsobrno bylo spokojeno s postupem úředníků pouze 84 % dotázaných. 16 % klientů obecního úřadu bylo spíše nespokojených. Místo č. 1 dopadlo mnohem lépe a celých 93 % klientů bylo s postupy úředníků spokojených. Z místa č. 2 odcházelo 87 % občanů, kteří soudí, že postupy úředníků byly správné a adekvátní. Výsledky obce Úsobrno se daly očekávat, jelikož již v první otázce bylo nejvíce nespokojených lidí se vzděláním a kvalifikací místních zastupitelů obce. Nad touto problematikou by se celé zastupitelstvo obce mělo jistě zamyslet a účastnit se různých školení a seminářů. Opět i tady existuje varianta, že občané na tuto otázku odpovídali spíše podle sousedských vztahů, nikoliv podle skutečného jednání zastupitelů.

39

3. okruh otázek se zabývá informačním kapitálem Otázka 5: Měl úředník možnost při vyřizování Vašeho požadavku používat moderní technologie v rámci informačního systému, který je v úřadu zaveden? Graf 8 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 5


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

7% 14% 46%

33%

Zdroj: vlastní šetření Používání moderních technologií je v dnešní době již standard. Ovšem nejnovější moderní technologie si bohužel nemůže dovolit každý úřad. Organizace veřejné správy jsou závislé na sestavených rozpočtech a dotacích na činnost úřadu. Menší obce, jako je např. Úsobrno, na tom jsou jistě s nejnovějšími technologiemi podstatně hůř, než např. Praha. 79 % občanů Úsobrna odpovědělo, že úředník měl možnost použití moderních technologií v rámci informačního systému, který je na úřadu zaveden. 21 % odpovědělo na tuto otázku záporně. V místě č. 1 je 88 % občanů přesvědčeno o tom, že úředníci využívají moderní technologie při zpracování agendy. V místě č. 2 je toto procento nižší, a sice 82 % dotázaných odpovědělo na danou otázku kladně.

40

Otázka 6: Byly na pracovišti k dispozici, případně Vám nabídl obsluhující zaměstnanec, písemné informační brožury nebo letáky, které se týkaly Vašeho problému, případně Vás nasměroval na informace zveřejněné na internetových stránkách? Graf 9 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 6


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

7% 30%

42% 21%

Zdroj: vlastní šetření Tato otázka vypovídá o tom, jak daná organizace chce pomoci svým klientům se správně nasměrovat. Ovšem i zde musím podotknout, že velice závisí na velikosti a možnostech úřadu. V obci Úsobrno odpovědělo 51 % klientů kladně, 49 % uvedlo, že jim letáky a informační brožury či odkazy na internetu spíše či vůbec nabídnuty nebyly. V místě č. 1 se na tuto otázku vyjádřilo kladně 45 % dotázaných a v místě č. 2 celých 72 %. Úsobrno má nejméně kladně odpovídajících, avšak domnívám se, že je to spíše způsobené velikostí obce. Obec nedisponuje velkým počtem různých letáčků a informačních brožur a v rámci svého obecního rozpočtu si ani nemůže dovolit nějaké sama vydávat. Nejlépe dopadlo místo č. 2, což je u této otázky také docela pochopitelné, jelikož jde o největší úřad, který si sám vydává spoustu druhů informačních brožur a různých reklamních letáků.

41

4. okruh otázek se zabývá zákaznickým kapitálem Otázka 7: Souhlasíte, že úřad je „přívětivý“ k zákazníkům, úředníci se chovají vstřícně a snaží se vyřešit beze zbytku a kompetentně Vaši žádost, se kterou jste do úřadu přišel/a ? Graf 10 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 7


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

5% 30%

21%

44%

Zdroj: vlastní šetření Výsledky výzkumu u této otázky vypovídají nejen o chování úředníků k lidem, se kterými momentálně řeší nějaký problém, ale dále také o prostředí daného úřadu, chování k lidem, které úředníci potkají třeba na chodbě a mnohé další. 74 % lidí, kteří se účastnili výzkumu v Úsobrně, se domnívá, že úřad je přívětivý ke svým klientům. Místo č. 1 hodnotí kladně 91 % a místo č. 2 88 % respondentů. Zastupitelé obce by se jistě měli zamyslet nad výsledky této otázky a promyslet, jak odstranit případné rezervy svého chování. V současné době existuje spousta různých školení, jak se správně vyjadřovat, prezentovat a chovat k lidem. Zastupitelům bych doporučovala se nějakého podobného školení zúčastnit a pokusit se tak řešit tento problém.

42

Otázka 8: Když jste šel/a se svojí žádostí do úřadu, věděl jste přesně kam a na koho se obrátit? Graf 11 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 8


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

0% 9% 30%

61%

Zdroj: vlastní šetření Úřady často bývají velice rozsáhlé a najít tu správnou cestu bývá složitější, zvláště pokud klient vlastně ani neví, koho hledá. Na téměř všech úřadech jsou v dnešní době recepce, kde se každý může zeptat a nechat si poradit. U menších obcí je tato věc zbytečná, jelikož se často jedná jen o pár místností, které tvoří obecní úřad. V obci Úsobrno kladně odpovědělo 91 % dotázaných. V místě č. 1 bylo 75 % orientovaných klientů a v místě č. 2 odpovědělo kladně pouhých 61 %. Jak již bylo řečeno, Obecní úřad Úsobrno se sestává pouze z několika místností, proto se domnívám, že občané obvykle vědí, za kým s jakým problémem mají přijít. 9 % záporných odpovědí přisuzuji spíše tomu, že s obtížnějšími věcmi, jako je např. žádost o řidičský průkaz, musí občané jezdit do nedalekého města Boskovice. V místech č. 1 a č. 2 jsou procenta kladných odpovědí nižší, avšak není se čemu divit, jelikož úřady jsou podstatně rozsáhlejší, než je tomu v Úsobrně.

43

Otázka 9: Pokud jste nevěděl/a, byl někdo ze zaměstnanců úřadu schopný Vám poradit? Graf 12 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 9


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

0% 0%

46% 54%

Zdroj: vlastní šetření Tato otázka doplňuje otázku osm. 100 % obyvatelů obce Úsobrno odpovědělo kladně, to znamená, že pokud nevěděli, byla jim vždy nabídnuta pomoc. 91 % spokojených klientů je i v místě č. 1 a místo č. 2 má 93 % spokojených respondentů. Skvělé výsledky na všech třech místech dokládají, jak jsou úředníci na těchto úřadech aktivní a snaží se pomoci svým klientům.

44

5. okruh otázek se zabývá výkonností úředníků Otázka 10: Byl jste spokojen/a s dobou případného čekání na vyřízení Vaší žádosti, případně s dobou, po kterou se Vám a Vašemu problému úředník věnoval? Graf 13 - Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 10


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

5% 11%

23%

61%

Zdroj: vlastní šetření Na spokojenost klientů úřadu má jistě vliv i doba čekání, kterou trvá vyřízení dané žádosti. V obci Úsobrno bylo s touto dobou spokojeno 84 % dotázaných. Pouze 16 % se domnívá, že doba by měla být kratší. Na místě č. 1 bylo spokojených 79 % a na místě č. 2 bylo dokonce 91 % respondentů spokojeno.

45

Otázka 11: Za předpokladu, že tento úřad jste již navštívil/a vícekrát s různými Vašimi žádostmi, domníváte se, že vytíženost úředníků je přiměřená? Graf 14 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 11


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

4% 21% 28%

47%

Zdroj: vlastní šetření Vytíženost úředníků je hodně diskutované téma. Najít nějaký spolehlivý ukazatel, který by vyjadřoval, kdy je úředník správně vytížený, je velice obtížné. Ovšem názory lidí se na danou problematiku velice různí. V obci Úsobrno se 68 % lidí, kteří se účastnili výzkumu, domnívá, že vytíženost místních úředníků přiměřená je. V místě č. 1 je spokojeno 74 % respondentů a v místě č. 2 79 %. Na všech třech místech je docela velký poměr nespokojených občanů. Určitě bych radila tuto problematiku dále zkoumat a zaměřit se na tento problém. Nejhůře je na tom podle občanů vytíženost úředníků v Úsobrně. Tato skutečnost se již dala očekávat, jelikož jde o poměrně malou obec a názory na vytíženost pracovníků úřadu jsou mimo jiné závislé na současných sousedských vztazích. Navíc všichni pracovníci Obecního úřadu Úsobrno tuto činnost dělají vedle svého hlavního pracovního poměru.

46

6. okruh otázek se zabývá inovačním kapitálem Otázka 12: Souhlasíte s tím, že vyřizující úředník používal při jednání s vámi racionální postupy vlastní práce? Graf 15 – Procentuální vyjádření na otázku 12


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

0% 20%

22%

58%

Zdroj: vlastní šetření Každý úředník by měl používat účelný a hospodárný postup při řešení klientových požadavků. Jde o to, zda se to tak skutečně děje. V obci Úsobrno je s postupy úředníků spokojeno 80 % klientů. Místo č. 1 má 95 % spokojených respondentů, místo č. 2 94 %. Obec má opět nejvíce nespokojených respondentů, což by zastupitelstvo obce mělo vzít opět v potaz a snažit se lépe proškolit své zaměstnance.

47

Otázka 13: Souhlasil/a byste s tvrzením, že při vyřizování Vašeho požadavku byly ze strany úřadu požadovány pouze nezbytné informace, které se tohoto problému týkaly? Graf 16 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 13


spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

0% 7%

40%

53%

Zdroj: vlastní šetření Úředníci by měli požadovat po svých klientech jen potřebné informace, které potřebují k vyřízení dané záležitosti. Další informace, jako je například rodinný stav klienta či náboženské vyznání a mnoho dalšího, by úředníka neměly zajímat. V obci Úsobrno tato otázka dopadla velice kladně pro místní zastupitele, jelikož celých 93 % souhlasilo s tvrzením, že ze strany úřadu nebyly požadovány nerelevantní informace. Místo č. 1 dopadlo také velice kladně, jelikož zde je spokojených 91 % respondentů, na místě č. 2 bylo spokojeno 82 % dotázaných. Vedení místa č. 2 by se jistě mělo zamyslet nad postupy svých pracovníků, zda po klientech nevyžadují příliš informací, často nepotřebných.

48

5.3.2.3 Celkové vyhodnocení a porovnání výsledků šetření u klientů úřadů Dlouho jsem přemýšlela, jak bych mohla všechny výsledky souhrnně porovnat. Všechny výsledky z druhé etapy výzkumu jsem si tedy vložila do přehledné tabulky a následně spočítala průměr kladných odpovědí respondentů. Tab. 4 – Procentuální vyjádření kladných odpovědí respondentů

Otázka

Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %) 1

91

96

100

2

97

92

85

3

85

86

94

4

84

93

87

5

79

88

82

6

51

45

72

7

74

91

88

8

91

75

61

9

100

91

93

10

84

79

91

11

68

74

79

12

80

95

94

13

93

91

82

82,85

84,31

85,31

Průměr


V obci Úsobrno bylo průměrně spokojeno 82,85 % odpovídajících občanů. V místě č. 1 toto procento bylo vyšší, a sice 84,31 % a místo č. 2 má průměrně 85,23 % kladně odpovídajících respondentů.

49

Výsledné hodnoty jsem vyjádřila ve sloupcovém grafu. Graf 17 – Procentuální vyjádření kladných odpovědí respondentů

85,50%

85,23%

85,00% 84,31%

84,50% 84,00% 83,50% 83,00%

82,85%

82,50% 82,00% 81,50% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2


Z průměrných výsledků je zřejmé, že všechny tři místa mají více než 80 % kladných odpovědí, což jsou velice slušné výsledky.

50

Dále jsem se rozhodla porovnat průměrnou spokojenost respondentů v každém z okruhů otázek. Těchto okruhů je celkem 6 a prvním z nich jsou lidské zdroje. Tab. 5 – Spokojenost respondentů v okruhu lidské zdroje

Otázka 1 2 Průměr

Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %) 91 97 94

96 92 92,50

100 85 88

Zdroj: vlastní zpracování z Tab. 4

Graf 18 – Spojenost respondentů v okruhu lidské zdroje

95,00%

94,00%

94,00% 92,50%

93,00% 92,00% 91,00% 90,00% 89,00%

88,00%

88,00% 87,00% 86,00% 85,00% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

Zdroj: vlastní zpracování Průměrná spokojenost občanů v obci Úsobrno v okruhu lidských zdrojů s kvalifikací úředníků a formou komunikace je 94 %. Tento výsledek je pro obecní úřad velice uspokojivý, jelikož zde jsou úředníci voleni samotnými obyvateli, tudíž mnohdy nemají dostatečnou kvalifikaci ani vzdělání pro výkon úřednické funkce.

51

Druhým okruhem je organizační kapitál. Tab. 6 – Spokojenost respondentů v okruhu organizační kapitál


Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %) 85 84 84,5

86 93 89,5

94 87 90,5

Zdroj: vlastní zpracování z Tab. 4 Graf 19 – Spokojenost respondentů v okruhu organizační kapitál

90,50%

91,00% 89,50%

90,00% 89,00% 88,00% 87,00% 86,00% 85,00%

84,50%

84,00% 83,00% 82,00% 81,00% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

Zdroj: vlastní zpracování V okruhu organizačního kapitálu má nejhorší hodnocení obec Úsobrno 84,5 % kladných odpovědí. Otázky byly zaměřeny na organizační začlenění úřadu a adekvátnost použitého postupu úředníka. Obecní úřad tvoří jen dvě místnosti, tudíž se domnívám, že občané při vyplňování odpovědí, mysleli spíše i na nedaleké město Boskovice, kam musí kvůli většině záležitostí cestovat. Pro obec by možná bylo vhodné, kdyby vypracovala nějaký přehledný plánek úřadů a míst, které místní občané musí kvůli vyřizování navštívit. Tím by každý obyvatel hned věděl kam a za kým se má dostavit.

52

Třetím okruhem je informační kapitál. Tab. 7 – Spokojenost respondentů v okruhu informační kapitál


Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %) 79 51 81,5

88 45 90,5

82 72 84,5

Zdroj: vlastní zpracování z Tab. 4 Graf 20 – Spokojenost respondentů v okruhu informační kapitál

92,00%

90,50%

90,00% 88,00% 86,00%

84,50%

84,00% 82,00%

81,50%

80,00% 78,00% 76,00% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

Zdroj: vlastní zpracování Tyto výsledky odpovídají velikosti zkoumaných míst. Místo č. 2 dopadlo sice nejlépe, avšak proti malému obecnímu je mnohem větší. Každý úřad je vázán rozpočty a dotacemi. Malá obec jako je Úsobrno bohužel nemá tolik možností na získávání finančních prostředků na rozvoj a inovaci informačního kapitálu jako větší úřady.

53

Čtvrtým okruhem je zákaznický kapitál. Tab. 8 – Spokojenost respondentů v okruhu zákaznického kapitálu

Otázka 7 8 9 Průměr

Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %) 74 91

91 75

88 61

100 88,33

91 85,67

93 80,67

Zdroj: vlastní zpracování z Tab. 4 Graf 21 – Spokojenost respondentů v okruhu zákaznického kapitálu

90,00% 88,33% 88,00% 85,67%

86,00% 84,00% 82,00%

80,67%

80,00% 78,00% 76,00% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

Zdroj: vlastní zpracování Chování a přístup úřední osoby k lidem je mnohdy důležitější, než moderní informační technologie či organizační struktura úřadu. V okruhu zákaznického kapitálu dopadla obec Úsobrno vůbec nejlépe ze všech tří míst. Troufám si tvrdit, že je to způsobeno osobním přístupem ke každému člověku, který úřad navštíví. Přívětivost k zákazníkům veřejné správy, vstřícné chování, snaha vyřešit občanův problém, tohle všechno by měly být aspekty správného úředníka. Dle mého výzkumu a výzkumu VŠPJ se tyto aspekty daří dodržovat nejvíce obci Úsobrno, kde je hlavně na přívětivosti k zákazníkům kladen největší důraz.

54

Pátým okruhem je výkonnost úředníků. Tab. 9 – Spokojenost respondentů v okruhu výkonnosti úředníků

Otázka

Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %)

10 11

84 68

79 74

91 79

Průměr

76

76,5

85

Zdroj: vlastní zpracování z Tab. 4 Graf 22 – Spokojenost respondentů v okruhu výkonnosti úředníků

86,00%

85,00%

84,00% 82,00% 80,00% 78,00% 76,00%

76,50%

76,00% 74,00% 72,00% 70,00% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

Zdroj: vlastní zpracování Výkonnost úředníků je vždy velice diskutované téma. Obci bych doporučovala se na tento okruh dále zaměřit a hledat případná řešení, jak spokojenost občanů zvýšit. Troufám si tvrdit, že v tomto okruhu jsou odpovědi velice zavádějící. Pracovníci obecního úřadu jsou jistě velice zaneprázdnění, avšak názory občanů mohou být zcela odlišné, jelikož tyto názory jsou tvořeny převážně aktuálními sousedskými vztahy.

55

Posledním, šestým, okruhem je inovační kapitál. Tab. 10 – Spokojenost respondentů v okruhu inovačního kapitálu


Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2

(v %) 80 93

95 91

94 82

86,5

93

88

Zdroj: vlastní zpracování z Tab. 4 Graf 23 – Spokojenost respondentů v okruhu inovačního kapitálu

94,00%

93,00%

92,00% 90,00% 88,00% 88,00% 86,50% 86,00% 84,00% 82,00% Úsobrno

Místo č. 1

Místo č. 2


56

V celkových výsledcích průměrné spokojenosti nejhůře dopadla obec Úsobrno. Nejnižší procento u obce Úsobrno již bylo očekáváno, jelikož inovační kapitál je oblast, která je dána technikou a používanými technologiemi a dále také možnostmi lidského kapitálu. Jde však o malou obec, která bohužel nemá finanční prostředky, díky kterým by mohla vytvářet například vlastní brožury. Obec však hned ve dvou okruzích dopadla dle průměrných výsledků spokojenosti dotázaných klientů nejlépe, a to sice v okruhu lidských zdrojů a zákaznického kapitálu. Domnívám se, že tato skutečnost ukazuje, že úřad nemusí mít nutně až horentně vysoké příjmy v rozpočtu, ale vstřícný přístup k lidem a ochotu pomoci, jak je tomu na Obecním úřadu Úsobrno. Své výsledky jsem dle předchozí úmluvy předala na Obecní úřad Úsobrno, kde je obecní zastupitelé projednali a následně se mi podařilo získat vyjádření pana starosty obce Úsobrna: „Byl jsem velmi mile překvapen, že slečna Komárková v naší obci provedla výzkum, který následně použije ve své bakalářské práci. Výsledky, které vzešly z této práce, mi byly předloženy a budeme se jimi zabývat. Jsou pro nás základem, aby se občané, kteří se obrátí na náš úřad, cítili spokojeni. Víme, že ne všichni naši pracovníci mají odpovídající vzdělání, ale převážnou část z nich si volí samotní občané. Naše obec ovšem v současnosti nemá dostatek finančních ani lidských zdrojů na to, aby v nějakém dalším výzkumu pokračovala.“11

11

Vyjádření starosty obce Úsobrno, pana Jandy

57

6 Zhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření v mé bakalářské práci je rozděleno do dvou etap. První etapa je věnována úředníkům veřejné správy. Jako porovnání názorů úředníků úřadu na podmínky výkonu práce jako předpoklad efektivnosti jsem si z celého dotazníkového šetření v této etapě zvolila pouze tři otázky, které mě zaujaly. Na otázky v dané etapě odpovídali všichni zaměstnanci obecního úřadu v Úsobrně, což je celkem 7 pracovníků a vybraní zaměstnanci z místa č. 1, kterých bylo 103 a místa č. 2, kde dotazník vyplnilo 120 pracovníků. První otázku jsem vybrala z okruhu organizačního kapitálu, která se týká pomoci nadřízeného při řešení problému. V této otázce dopadla obec Úsobrno procentuálně nejhůře, jelikož jen 60 % zaměstnanců se domnívá, že mu nadřízený dokáže při řešení problémů pomoci. V místě č. 1 se 78 % respondentů domnívá, že se jim pomoc v případě potřeby od nadřízených dostane a v místě č. 2 má totožný názor 85 % odpovídajících. Vnímání veřejné správy veřejností je velice důležité, proto jsem druhou otázku první etapy vybrala z okruhu zákaznického kapitálu, týkající se vnímání činnosti úřadu veřejností. V Úsobrně se 22 % odpovídajících domnívá, že je jejich práce vítána a 56 % respondentů si myslí, že obyvatelé jejich práci berou jako obecně potřebnou. V místě č. 1 se pouze 7 % respondentů domnívá, že je jejich práce od klientů vítána a 71 % si myslí, že ji klienti berou jako obecně potřebnou. Že je úřednická práce od klientů vnímána jako vítaná si v místě č. 2 myslí jen 5 % dotázaných. 77,5 % se domnívá, že je jejich práce obecně potřebná. Zavádění nových technologií je stále aktuální a velice zajímavé téma, proto jsem poslední otázku volila z okruhu inovačního kapitálu na informovanost občanů. V obci Úsobrno si 67 % respondentů myslí, že své klienty informují a 22 % se domnívá bohužel o opaku. Místo č. 1 je na tom lépe, zde se 52 % respondentů domnívá, že klienty informují a v místě č. 2 je toto procento ještě vyšší, a sice 67,5 %. Druhá etapa dotazníkového šetření se zabývá názory klientů veřejné správy. Na tuto etapu jsem se zaměřila již podrobněji a analyzovala jsem i porovnávala všechny otázky. Nejlepší hodnocení činnosti v obci Úsobrno vidíme v oblasti lidských zdrojů a zákaznického kapitálu. V obou případech obec dosáhla nejvyšší průměrné spokojenosti respondentů ze všech třech míst. Podle výsledků dotazníkového šetření 58

jsou rezervy hlavně v oblasti výkonnosti úředníků a informačního kapitálu. Zde bych ovšem chtěla připomenout, že úředníci v obci Úsobrno nejsou uvolnění k výkonu této činnosti a vykonávají ji vedle svého hlavního povolání, což je podstatný rozdíl proti místu č. 1 a místu č. 2. Jako řešení daných rezerv či dalšího zlepšování se obci navrhuji kontaktovat Krajský úřad Jihomoravského kraje, kde se konají různá školení a semináře pro zaměstnance tohoto úřadu a je tu možnost účasti úředníků z řad ostatních úřadů. Obecní zastupitelé by si jistě z nabízených školení a seminářů vybrali a do budoucna se jich mohli účastnit. V celkovém průměru vyšla malá vesnice Úsobrno jen o pár procent hůře, než místa, kde se veřejná správa dělá na profesionální úrovni a kde jsou všichni pouze zaměstnanci úřadu. Toto zjištění je pro tak malou obec jistě velmi kladné. Ačkoliv obec Úsobrno patří k malým územním jednotkám, výsledky mého dotazníkového šetření ukazují, že spokojenost zákazníků se primárně neodvíjí od profesionality úředníků, ale od jednání s klienty. Všechna tři místa dosáhla i v dalších otázkách více než uspokojivých výsledků průměrné spokojenosti dotázaných klientů veřejné správy.

59

7 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo provést porovnání efektivnosti fungování veřejné správy ve vybraných organizacích regionu a určit případné rezervy ke zlepšení efektivity. K dosažení stanoveného cíle práce jsem provedla dotazníkové šetření zkoumající vliv vybraných faktorů z oblasti podmínek k výkonu práce úředníků a dotazníkové šetření zjišťující spokojenost klientů s poskytovanými službami. Porovnání efektivnosti vycházelo jednak z výzkumu Katedry veřejné správy a regionálního rozvoje a dále z vlastního dotazníkového šetření v obci Úsobrno. Myslím si, že jsem cíl práce splnila. Zaměřila jsem se na porovnávání výsledků dotazníkového šetření dvou míst výzkumu VŠPJ a dále svého vlastního šetření v obci Úsobrno. Snažila jsem se hledat případné rezervy, naproti tomu jsem ale také vyzdvihovala všechny klady všech třech míst. Díky své bakalářské práci jsem si prohloubila znalosti o fungování a financování veřejné správy a o záměrech současné vlády, jak zefektivnit a zkvalitnit stávající veřejnou správu. Nejdříve jsem rozebrala, co to vlastně veřejná a státní správa je a z čeho se skládá. Dále jsem se zaměřila na efektivnost a s ní spojenou strategii Efektivní veřejná správa a přátelské služby. V praktické části jsem se zabývala výzkumem spokojenosti zaměstnanců a klientů organizací veřejné správy vybraných organizací regionu NUTS II Jihovýchod. Spokojenost klientů veřejné správy v obci Úsobrno je sice v současné době nižší, ovšem je zde velká pravděpodobnost, že při příštích volbách do obecního zastupitelstva se spokojenost lidí rapidně změní dle momentálních sousedských vztahů. Tudíž se domnívám, že obec další zkoumání spokojenosti občanů vlastně ani nepotřebuje. Obec alespoň získala povědomí o myšlení obyvatelstva, ze kterého může do budoucna jistě čerpat. Podle pana starosty to byl dokonce vůbec první výzkum tohoto typu v obci. Troufám si tvrdit, že mé porovnávání výsledků průměrné spokojenosti respondentů ukázalo, že i tak malá obec, jako je Úsobrno může v mnoha směrech konkurovat a dokonce mnohdy i převýšit mnohem větší a organizovanější místa veřejné správy.

60

Efektivita veřejné správy se nedá hodnotit zcela objektivně podle daných parametrů. Vstřícnost a ochota pomoci je mnohdy pro klienta potřebnější, než například nové technologie. Je však na každém zaměstnanci veřejné správy, jak se svého úkolu zhostí.

61

7 Seznam použité literatury Literatura BAILEY, Stephen J. Veřejný sektor. Praha : Eurolex Bohemia s. r. o., 2004. 455 s. ISBN 80-86432-61-0.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka, et al. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. KADEČKA, S., PRŮCHA, P. Správní právo – obecná část. 2. vydání. Multimediální učební text. Brno: Masarykova univerzita, 2008. str. 50. ISBN 80-7179-794-4. LAJTKEPOVÁ, Eva . Veřejné finance. Brno : AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s. r. o., 2009. 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8. MUSGRAVE, Richard A. ; MUSGRAVEOVÁ, Peggy B. Veřejné finance v teorii a v praxi. Praha : Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-85603-76-4. NAHODIL, František, et al. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čeněk, s. r. o., 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. NEČADOVÁ, Věra . Veřejná správa. Jihlava : Ediční oddělení VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha:ASPI, a. s., 2005, 556s. ISBN 80-7357-052-1. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W.D.:Ekonomie. Svoboda, Praha 1991. 1011 s. ISBN 80-205-0192-4. STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha : Grada Publishing, s. r. o., 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1.

62

Právní normy Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb. a 319/2009 Sb Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

Internetové zdroje

http://www.usobrno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65 &Itemid=45 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/433_2010_komplet_pdf.pdf http://www.smartadministration.cz/smart-administration http://www.nku.cz/cz/urad/default.htm http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html http://www.usobrno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65 &Itemid=45 http://jihlava.cz/kontakty/os-38873/p1=49306 http://jihlava.cz/kontakty/os-38434/p1=49310 http://extranet.krvysocina.cz/samosprava/index.php?akce=osoby_all&osoby_co=zastup&zalozka =osoby

63

8 Seznam tabulek, grafů a obrázků Tab. 1 – Schéma rozdělení Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ........................................ 14 Tab. 2 – Schéma rozdělení Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích........................................ 16 Tab. 3 - Rozdělení České republiky podle NUTS II a NUTS III z Obr. 1 ............................ 17 Tab. 4 – Procentuální vyjádření kladných odpovědí respondentů ................................. 49 Tab. 5 – Spokojenost respondentů v okruhu lidské zdroje ............................................ 51 Tab. 6 – Spokojenost respondentů v okruhu organizační kapitál .................................. 52 Tab. 7 – Spokojenost respondentů v okruhu informační kapitál ................................... 53 Tab. 8 – Spokojenost respondentů v okruhu zákaznického kapitálu ............................. 54 Tab. 9 – Spokojenost respondentů v okruhu výkonnosti úředníků ................................ 55 Tab. 10 – Spokojenost respondentů v okruhu inovačního kapitálu ............................... 56

Graf 1 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku pomoci vedoucího při řešení problému......................................................................................................................... 32 Graf 2 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku vnímání úřadu klienty ................. 33 Graf 3 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku informovanosti klientů ............... 34 Graf 4 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 1 .................................................. 35 Graf 5 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 2 .................................................. 37 Graf 6 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 3 .................................................. 38 Graf 7 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 4 .................................................. 39 Graf 8 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 5 .................................................. 40 Graf 9 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 6 .................................................. 41 Graf 10 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 7 ................................................ 42 Graf 11 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 8 ................................................ 43 Graf 12 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 9 ................................................ 44 Graf 13 - Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 10 .............................................. 45 Graf 14 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 11 .............................................. 46 Graf 15 – Procentuální vyjádření na otázku 12 .............................................................. 47 Graf 16 – Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 13 .............................................. 48 Graf 17 – Procentuální vyjádření kladných odpovědí respondentů ............................... 50 Graf 18 – Spojenost respondentů v okruhu lidské zdroje .............................................. 51 64

Graf 19 – Spokojenost respondentů v okruhu organizační kapitál ................................ 52 Graf 20 – Spokojenost respondentů v okruhu informační kapitál ................................. 53 Graf 21 – Spokojenost respondentů v okruhu zákaznického kapitálu ........................... 54 Graf 22 – Spokojenost respondentů v okruhu výkonnosti úředníků.............................. 55 Graf 23 – Spokojenost respondentů v okruhu inovačního kapitálu ............................... 56

Obr. 1 – Rozdělení České republiky podle NUTS II a NUTS III ......................................... 18 Obr. 2 – Hexagon strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby........... 25

65

9 Přílohy Příloha č. 2 – Dotazník pro klienty veřejné správy Vážení občané Úsobrna, dostává se Vám do rukou dotazník sloužící k výzkumu efektivnosti fungování veřejné správy v Úsobrně a Boskovicích (obec s rozšířenou působností pro obyvatele Úsobrna). Tento dotazník slouží ke srovnání výsledků výzkumu efektivnosti fungování veřejné správy na Magistrátu krajského města Jihlava, který prováděla Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a průzkumu prováděném mezi občany naší obce, který bude použit v mé bakalářské práci. Toto dotazníkové šetření mezi občany má přinést odpovědi na otázky týkající se spokojenosti klientů s výkonem veřejné správy v obci v jednotlivých konkrétních případech. Výsledky budou předány i na obecní úřad, kde by mohly přinést podněty ke zvýšení efektivity veřejné správy a tím i k lepší spokojenosti klientů. Ráda bych Vás proto poprosila o jeho přečtení a vyplnění. Otázka 1: Domníváte se, že úředník (úřednice), se kterým jste jednal/a, byl dostatečně kvalifikovaný k tomu, aby Vám vyřídil Váš požadavek?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 2: Byl/a jste spokojen/a se způsobem a formou komunikace, která byla ze strany úředníka použita k vyřízení Vašeho požadavku?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 3: Pokládáte organizační začlenění útvaru v rámci úřadu, na kterém jste vyřizoval/a svoji záležitost za logické a uživatelsky vhodné?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 4: Soudíte, že postup, který úředník použil, byl adekvátní, profesionální a svědčil o jeho zájmu Vám pomoci vyřídit Vaši záležitost?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 5: Měl úředník možnost při vyřizování Vašeho požadavku používat moderní technologie v rámci informačního systému, který je v úřadu zaveden?

rozhodně ano spíše ano

spíše ne rozhodně ne Otázka 6: Byly na pracovišti k dispozici, případně Vám nabídl obsluhující zaměstnanec, písemné informační brožury nebo letáky, které se týkaly Vašeho problému, případně Vás nasměroval na informace zveřejněné na internetových stránkách?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 7: Souhlasíte, že úřad je „přívětivý“ k zákazníkům, úředníci se chovají vstřícně a snaží se vyřešit beze zbytku a kompetentně Vaši žádost, se kterou jste do úřadu přišel/a ?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 8: Když jste šel/a se svojí žádostí do úřadu, věděl jste přesně kam a na koho se obrátit?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 9: Pokud jste nevěděl/a, byl někdo ze zaměstnanců úřadu schopný Vám poradit?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 10: Byl jste spokojen/a s dobou případného čekání na vyřízení Vaší žádosti, případně s dobou, po kterou se Vám a Vašemu problému úředník věnoval?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 11: Za předpokladu, že tento úřad jste již navštívil/a vícekrát s různými Vašimi žádostmi, domníváte se, že vytíženost úředníků je přiměřená? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Otázka 12: Souhlasíte s tím, že vyřizující úředník používal při jednání s vámi racionální postupy vlastní práce? rozhodně ano spíše ano

spíše ne rozhodně ne Otázka 13: Souhlasil/a byste s tvrzením, že při vyřizování Vašeho požadavku byly ze strany úřadu požadovány pouze nezbytné informace, které se tohoto problému týkaly?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

Děkuji Vám za vyplnění všech otázek.

Lucie Komárková

Katedra ekonomických studií

Recommend Documents