KATALÁNSKO NEJEN Z POHLEDU CESTOVNÍHO RUCHU Komparace životního stylu Katalánců a Čechů
Bakalářská práce
Petra Přenosilová
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě
Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: Mgr. Eva Tomanová
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2011
Anotace PŘENOSILOVÁ, Petra: Katalánsko nejen z pohledu cestovního ruchu – komparace životního stylu Katalánců a Čechů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Tomanová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Tato práce podává základní srovnání oblastí Katalánska a České republiky, hlavním cílem je charakterizovat rozdíly či podobnosti v několika odvětví obou oblastí. Dále má specifikovat odlišnosti životního stylu Katalánců, a to ať už pro potřeby cestovních kanceláří, které mají s Katalánci obchodní vztahy, tak i pro jejich průvodce a klienty, jako příručka základních informací o Katalánsku a jeho obyvatelstvu. V teoretické části práce porovnávám údaje obou oblastí například z pohledu geografie, administrativního zřízení, demografie, školství a v praktické části se zaměřuji na životní styl, s ním spojené ekonomické faktory, tradice a svátky. Své osobní poznatky doplňuji dotazníkovým šetřením v obou oblastech. Klíčová slova: Katalánsko, Česká republika, životní styl, Katalánci, Češi
Annotation, PŘENOSILOVÁ, Petra: Catalonia not only from the view of tourism – comparison of the lifestyles of Catalans and Czechs. Bachelor Thesis. The College of Polytechnics, Jihlava. Department
of Tourism. Supervisor: Mgr. Eva Tomanová. Degree
of professional qualification: bachelor. Jihlava 2011. This thesis makes a basic comparison of Catalonia and the Czech Republic. The main aim is to characterize the similarities and differences in several sectors of both regions. Then the thesis should specify the differences in the lifestyle of Catalans for the needs of travel agencies which have business relations with them. Also it should serve their guides and clients as a guide book with basic information about Catalonia and its population. In the theoretical part is a comparison of data of both areas, for example geography, the establishment of areas, demographics, and educational. The practical part focuses on the lifestyles associated with economic factors, traditions and holidays. I complete my personal information with a questionnaire survey in both areas. Keywords: Catalonia, Czech Republic, lifestyle, Catalans, Czechs
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Evě Tomanové za odborné vedení a cenné rady k mé bakalářské práci. Také děkuji za konzultace panu Javier Santander García a všem respondentům mého dotazníku.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 5. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah Seznam tabulek, obrázků a grafů ...................................................................................... 9 Úvod................................................................................................................................ 11 1 Geografie ..................................................................................................................... 13 1.1 Geografie Katalánska ............................................................................................ 13 1. 2 Geografie České republiky................................................................................... 14 2 Administrativní zřízení ................................................................................................ 15 2.1 Administrativní zřízení Katalánska....................................................................... 15 2.1.1 Barcelona ........................................................................................................ 16 2.1.2 Girona (Gerona).............................................................................................. 17 2.1.3 Lleida (Lérida)................................................................................................ 17 2.1.4 Tarragona........................................................................................................ 18 2.2 Administrativní zřízení České republiky .............................................................. 19 2.2.1 Dělení České republiky .................................................................................. 19 3
Demografie .............................................................................................................. 21 3.1 Demografie v Katalánsku...................................................................................... 21 3.2
Demografie v ČR ............................................................................................. 22
3.3 Náboženství........................................................................................................... 23 3.3.1 Náboženství v Katalánsku .............................................................................. 23 3.3.2 Náboženství v ČR........................................................................................... 24 3.4 Jazyk...................................................................................................................... 25 3.4.1 Jazyk v Katalánsku ......................................................................................... 25 3.4.2 Jazyk v ČR...................................................................................................... 26 3.5. Školství................................................................................................................. 27 3.5.1 Školství v Katalánsku ..................................................................................... 27 3.5.2 Školství v ČR.................................................................................................. 28 4 Cestovní ruch ............................................................................................................... 29 4.1 Cestovní ruch v Katalánsku .................................................................................. 29
4.2. Cestovní ruch v České republice.......................................................................... 30 6 Životní styl ................................................................................................................... 31 6.1 Ekonomická situace .............................................................................................. 31 6.2 Zaměstnanost......................................................................................................... 32 6.3 Pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení ........................................................ 33 6.4 Daňový systém ...................................................................................................... 34 6.5 Sociální systém...................................................................................................... 35 6.6 Životní styl ............................................................................................................ 36 6.6.1 Katalánci......................................................................................................... 36 6.7 Denní režim........................................................................................................... 37 6.8 Volný čas a dovolená ............................................................................................ 38 6.9 Svátky a tradice ..................................................................................................... 39 6.10 Katalánská kuchyně ............................................................................................ 43 7 Komparace životního stylu Katalánců ve srovnání s Čechy........................................ 46 Závěr ............................................................................................................................... 68 Seznam použitých zdrojů................................................................................................ 70 Seznam příloh ................................................................................................................. 72 Přílohy............................................................................................................................. 73
Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1 Kraje s krajskými městy, počtem obyvatel a rozlohou. ................................ 20 Tabulka 2 Složení obyvatelstva Katalánska podle věku. Vlastní zpracování [2]........... 21 Tabulka 3 Složení obyvatelstva podle věku a srovnání s Katalánskem v roce 2009.[3] 22 Tabulka 4 Srovnání ekonomických ukazatelů. Vlastní zpracování.[4] .......................... 31 Tabulka 5 Ukazatele týkající se zaměstnanosti Vlastní zpracování [5].......................... 32 Tabulka 6 Ukazatele pojistného. Vlastní zpracování. [6]............................................... 33 Tabulka 7 Ukazatele daňového systému. Vlastní zpracování.[7] ................................... 34 Tabulka 8 Ukazatele sociálního systému. Vlastní zpracování. [8] ................................. 35 Tabulka 9 Ukazatele životního stylu. Vlastní zpracování. [9]........................................ 36 Tabulka 10 Ukazatele srovnávající denní režim. Vlastní zpracování [10] ..................... 37 Tabulka 11 Ukazatele volného času a dovolené. Vlastní zpracování.[11] ..................... 38 Tabulka 12 Přehled svátků v České republice. Vlastní zpracování. [12] ....................... 39 Tabulka 13 Přehled svátků v Katalánsku. Vlastní zpracování.[13] ................................ 40 Tabulka 14 Ukazatele katalánské kuchyně. Vlastní zpracování. [14] ............................ 43 Tabulka 15 Věkové skupiny respondentů....................................................................... 47 Tabulka 16 Konkrétní činnosti volného času a počet respondentů ................................ 49 Tabulka 17 Přehled činností respondentů ve volném čase. ............................................ 50 Tabulka 18 Počet respondentů trávících dovolenou v zahraničí nebo v domácí destinaci ........................................................................................................................................ 51 Tabulka 19 Destinace, kde tráví Katalánci dovolenou ................................................... 52 Tabulka 20 Destinace, které byly jmenovány v dotaznících. ......................................... 53 Tabulka 21 Počet Katalánských respondentů, kteří navštívili Českou republiku........... 54 Tabulka 22 Odpovědi, co jednotlivé Katalánce u nás zaujalo........................................ 54 Tabulka 23 Počet Českých respondentů, kteří navštívili Katalánsko............................. 54 Tabulka 24 Odpovědi, na otázku, co Čechy v Katalánsku zaujalo................................. 55 Tabulka 25 Počet záporných i kladných odpovědí s druhy zvířat vlastněných Katalánci. ........................................................................................................................................ 56
Tabulka 26 Počet majitelů zvířat podle věku.................................................................. 56 Tabulka 27 Počet záporných i kladných odpovědí s druhy zvířat vlastněných Čechy... 57 Tabulka 28 počet majitelů zvířat podle věku.................................................................. 57 Tabulka 29 Konzumace alkoholu podle druhu a pohlaví. .............................................. 62 Tabulka 30 Oblíbenost alkoholických nápojů podle druhu a pohlaví. ........................... 63 Tabulka 31 Odpovědi katalánských respondentů ........................................................... 64 Tabulka 32 Odpovědi českých respondentů Španělsko.................................................. 64 Tabulka 33 Odpovědi českých respondentů Katalánsko. ............................................... 65 Tabulka 34 Odpovědi respondentů. ................................................................................ 66 Tabulka 35 Odpovědi Čechů o katalánských osobnostech............................................. 66 Tabulka 36 Odpovědi Čechů o známých osobnostech. .................................................. 67 Obrázek 1 Provincie Katalánska [1] ............................................................................... 16 Graf 1 Složení všech respondentů. ................................................................................. 47 Graf 2 Počet katalánských respondentů ve věkových skupinách. .................................. 48 Graf 3 Složení respondentů podle věku a pohlaví .......................................................... 48 Graf 4 Činnosti, které zmínil více jak jeden katalánský respondent .............................. 50 Graf 5 Volnočasové činnosti českých respondentů celkem............................................ 51 Graf 6 Oblíbenost svátků v obou zemích........................................................................ 58 Graf 7 Oblíbenost svátků v Katalánsku .......................................................................... 59 Graf 8 Oblíbenost svátků v České republice .................................................................. 59 Graf 9 Tradiční katalánská jídla...................................................................................... 60 Graf 10 Tradiční česká jídla............................................................................................ 61 Graf 11 Oblíbenost nápojů u mužů a žen v Katalánsku ................................................. 62 Graf 12 Oblíbenost nápojů u mužů a žen v Čechách...................................................... 63
Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si zvolila, protože je mi blízké jak Španělsko, tak především oblast Katalánska. Do této neobyčejné části Španělska mne přivedla školní praxe a snaha zlepšit svoji španělštinu. Měla jsem to štěstí stát se doslova na tři týdny „Katalánkou.“ Tři týdny žít zcela jiný život ve středu pravé velké katalánské rodiny a pracovat v místní společnosti. Pobyt v klidném místě, vzdáleném 100 km severně od Barcelony, kde nejsou žádní turisté, ve mne zanechal obrovské zážitky a překvapení z katalánského životního stylu. Proto se chci o ně podělit i v této práci. Konkrétní název práce Katalánsko nejen z pohledu cestovního ruchu, vychází z poznání Katalánců mimo hlavní destinace cestovního ruchu. Protože známá tvář Katalánska, moře, památky, letoviska a pláže jako Costa Brava, Costa Dorada, Costa del Maresme, je už popsána v mnoha průvodcích, rozhodla jsem se přidat další tvář Katalánska a jeho obyvatel, kterou většina turistů během letní dovolené nestihne poznat. Cílem této práce je vytvořit srovnání Katalánska a České republiky, charakterizovat rozdíly či podobnosti v několika odvětví obou oblastí. Dále specifikovat odlišnost životního stylu Katalánců, ať už pro potřeby cestovních kanceláří, které mají s Katalánci obchodní vztahy, tak i pro jejich průvodce, delegáty a klienty, jako příručka základních informací o Katalánsku a jeho obyvatelstvu. Doufám, že má práce pomůže k rozšíření poznatků studentům nejen cestovního ruchu, ostatním podnikatelům či komukoliv dalšímu, kdo se s Katalánci a jejich kulturou setkává nebo osobám, které se „jen“ zajímají o jinou než českou kulturu. V této práci převažuje metoda zpracování deskripce, ze studia dostupných pramenů literatury a internetu, webové stránky jsou hojně využity z důvodu aktuálnějších informací. Dále jsem využila svého pozorování z doby, kdy jsem měla možnost žít uprostřed katalánských obyvatel. V první teoretické části jsem se zaměřila na porovnání oblastí, které stojí spíše na faktických datech, jako počet obyvatel, rozloha území a podobně.
11
Praktická část přináší obraz o ekonomických a sociálních podmínkách života, o samotném životním stylu, svátcích a tradicích etnického národa Katalánců, v jednoduchém srovnání s Českou republikou. Zdroje statistických údajů byly získávány z webových stránek oficiálních institucí, dalším zdrojem byli samotní Katalánci nebo mé poznatky. Právě pro ověření mých postřehů a informací jsem zvolila ještě dotazníkové šetření, kde zjišťuji jednotlivé názory, znalosti a způsob života. Pro možnost porovnání a pestrost jsem stejné dotazníkové šetření s modifikací některých otázek na Španělsko provedla i v Čechách.
12
1 Geografie 1.1 Geografie Katalánska Katalánsko naleznete na severovýchodě Španělska, které se rozkládá na Pyrenejském poloostrově. V rámci Španělska sousedí Katalánsko s autonomními oblastmi Valencie a Aragonie. Dále má hranice se dvěma státy - Francií a často zapomínanou Andorrou. Středozemní moře omývá známá katalánská pobřeží Costa Brava, Costa del Maresme a Costa Dorada, dlouhá 580 km. Katalánsko je šestou největší oblastí Španělska - dosahuje 32 114 km2, přibližně 6,3% rozlohy celého království. Katalánská příroda je rozmanitá, nabízí krásné hory, údolí, hluboké lesy, písčité pláže. Literatura uvádí přírodní rozdělení představující tři části: Oblast Pyrenejí, hor na severu Katalánska. Pyreneje (nejvyšší bod Pico d’Estats 3 115m v Katalánsku), tvoří jakousi hranici mezi poloostrovem a zbytkem Evropy. Směrem na východ se vrcholky postupně snižují, až klesnou ke středozemnímu moři na hranicích s Francií. V Pyrenejích nechybí ani národní park d’Aiguestortes plný ledovcových jezer a vodopádů založený roku 1952 a přírodní park Vysoké Pyreneje. Neméně zajímavý je národní park Garrotxa, zahrnující vulkanické území, kde si mnoho turistů prohlíží krátery sopek. Další částí je Katalánský středomořský systém, který představuje střídání nížin, vrchovin až pohoří na severovýchodě a jihozápadě. A třetím je Centrální katalánská nížina v okolí řeky Ebro a jejích přítoků Noguera, Segre a Valira, dále pak Llobregat a Ter na západě této autonomní oblasti. Na jihu zase přímořská oblast s útesy nazývanými Cordillera Costero – Catalana. A ani zde nechybí národní a přírodní parky Delta de Ebre, Cadí-Moixeró, mys Cap de Creus a pohoří Montserrat s významným klášterem. Tato oblast se může také pyšnit biosférickou
13
rezervací UNESCO, za níž byl v roce 1978 vyhlášen nejstarší katalánský přírodní park s pohořím Montseny. Podnebí v Katalánsku je teplé subtropické, z důvodu jeho polohy na něj působí Středozemní moře i severoatlantické proudění, které přináší teplo ze Sahary.
1. 2 Geografie České republiky Česká republika bývá označována jako srdce Evropy, je tedy vnitrozemský stát ve střední Evropě. S rozlohou 78 866 km2, zaujímá 21. místo v Evropě a 113. místo ve světě. Vznikla na historických územích Čech, Moravy a Slezska. Jejími nejbližšími sousedy je Německo s nejdelší hranicí, poté Polsko, Rakousko a Slovensko, sice s nejkratší
hranicí,
ale
českému
národu
nejbližší
z dob
společného
státu
Československa. Přestože česká příroda nenabízí moře, je bohatá, což dokládají čtyři národní parky, šest chráněných krajinných oblastí a nespočet přírodních rezervací a památek, které se snaží krásu zachovat. Z národních parků hovoříme o NP Šumava (1991) na jihozápadě země, NP Podyjí u řeky Dyje na hranicích s Rakouskem (1991), NP České Švýcarsko (2000) v severních Čechách na Děčínsku. Nejstarším je Krkonošský národní park (1963) na severu Čech v pohoří Krkonoše, je zároveň biosférickou rezervací UNESCO spolu s Šumavou, Křivoklátskem, Třeboňskem, Pálavou a Karpaty. Na území Čech převažují pahorkatiny a vrchoviny, už v prvohorách vznikl Český masív z hercynského vrásnění a ve třetihorách alpínským vrásněním Karpatská soustava. Nyní pohoří tvoří téměř hranice státu. Nadmořská výška se pohybuje od 500 m n. m., nejvyšším bodem je hora Sněžka s 1602 m n. m. v pohoří Krkonoše. Rozmanité je i vodstvo s hlavním evropským rozvodím, téměř stejná část vodstva odtéká do Severního, Baltského a Černého moře. Proto se mnohdy můžete setkat s výrazem „Česká republika střecha Evropy“. Významné jsou i vodní nádrže, kterých je nad 150. Nejznámější jsou přehrady na Vltavě, na nejdelší české řece. Jedná se o
14
Lipenskou přehradu, největší do rozlohy (48,7 km2), Orlík největší do objemu vody (704 000 000 m3), Slapy a další. Typické pro českou krajinu jsou lidmi vytvořené rybníky. U nás je silná rybníkářská tradice, proto počet rybníků dosahuje k 21 tisícům. Opomenout bych neměla ani minerální a teplé prameny, díky nimž jsou v České republice nejedny významné lázně. Česká republika se nachází v mírném pásu se středoevropským klimatem. Počasí ovlivňuje jak oceánské tak pevninské proudění.
2 Administrativní zřízení 2.1 Administrativní zřízení Katalánska Španělsko, správně Španělské království, je parlamentní monarchií v čele s králem Juanem Carlosem I. Od roku 1986 je členem EU a od roku 1992 je součástí Shengenské dohody. Je členem i dalších významných organizací jako např. NATO, OSN, OECD, Rady Evropy, Světové organizace cestovního ruchu, která má sídlo v Madridu. Království má systém dvoukomorového parlamentu: -
Poslaneckou sněmovnu se 350 křesly, volena na 4 roky poměrným zastoupením
-
Senát s 259 křesly, volen také na 4 roky, každá provincie zpravidla 4 zástupce
První náznaky jednotného Katalánska stály na sňatku Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské roku 1479. Katalánsko mělo nezávislé instituce na králi do roku 1714, než přišla takzvaná válka o španělské dědictví, čímž nezávislost skončila. Skutečné samostatné Katalánsko vzniklo roku 1931 v období první španělské republiky. Poté přišla diktatura generála Francesca Franka, temná stránka španělských dějin a potlačování Katalánska. Až po jeho smrti a pádu diktátorského režimu v roce 1979 bylo Španělsko rozděleno do 17 autonomních oblastí a 50 provincií + 2 autonomních měst Ceuta a Melilla na marockém pobřeží. Tato vymezení přirozeně vyplynula z historie a národního cítění. (Příloha č. 2. mapa provincií) „Autonomní oblasti mají rozsáhlou autonomii s širokými legislativními a výkonnými kompetencemi, vlastní parlament a vládu, což odpovídá poměrům federace. Rozsah 15
pravomocí se u každého autonomního společenství poněkud liší a je stanoven v „autonomním statutu“ příslušného společenství, což je v podstatě jakási regionální ústava. Ve skutečnosti je tu určitý rozdíl mezi „historickými“ autonomními společenstvími, jakými jsou Baskicko, Katalánsko, Galicie, Andalusie, a zbytkem. „Historická“ získala více pravomocí, včetně možnosti regionálních předsedů vlád určovat termíny regionálních voleb. Baskicko a Katalánsko mají také vlastní policejní jednotky: Ertzaintza v Baskicku a Mossos d'Esquadra v Katalánsku. Ostatní společenství mají v těchto ohledech mnohem omezenější kompetence.“ [1] Administrativní oblast Katalánsko vznikla v roce 1979, dělí se na 946 obcí v 41 okresech a především do 4 provincií, které zůstaly nemněné od roku 1833: -
Barcelona
-
Girona (Gerona)
-
Lleida (Lérida)
-
Tarragona Obrázek 1 Provincie Katalánska [1]
2.1.1 Barcelona V této provincii žijí téměř tři čtvrtiny Katalánců - 5,5 milionů. Hlavním městem provincie i celého Katalánska je právě Barcelona. Barcelona pamatuje doby Féničanů, Římského impéria, období vlád Vizigótů, Maurů, španělskou občanskou válku a další historická období a události, které se podepsaly na odlišném charakteru celé Barcelony. Dnes je to rušné obchodní, politické a kulturní centrum s významným přístavem, kde najdete atrakce jako mořské akvárium, lanovku poskytující pohled na přístav, sloup s Kryštofem Kolumbem. 1
Internetové stránky o autonomních oblastech Španělska dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomnispolecenstvispanelska, online [22. 2. 2011]
16
V metropoli téměř na každém kroku najdete Gaudího unikátní architekturu, nemůžete minout jeho nejslavnější dílo - katedrálu Sagradu Famílii, jež stále nezcela dokončená je dominantou a symbolem Barcelony. Další města v provincii: L'Hospitalet de Llobregat,
Badalona,
Cerdanyola del Vallès,
Martorell,
Mataró,
Granollers,
Sabadell,
Terrassa,
Sitges,
Igualada,
Vic,
Manresa,
Berga.
2.1.2 Girona (Gerona) Girona je nejsevernější ze čtyř provincií Katalánska. V této provincii žije přes 700 tisíc obyvatel, z toho 90 tisíc jich žije v historickém hlavním městě provincie - v Gironě. Město se nalézá na soutoku řek Ter a Onyar. Původní pevnost vybudovanou Ibery dnes objevují turisté, kteří obdivují po Gaudím dalšího modernistu Rafaela Masa, historické otisky Římanů, Arabů, Karla Velikého, gironské hradby, kostely, katedrálu ve slohu katalánského baroka a bezpočet pěších mostů přes řeku i romantický výhled z věže Torre Gironella. Další města v provincii: Figueres,
Blanes,
Lloret de Mar,
Salt,
Palafrugell,
Sant Feliu de Guíxols
Banyoles,
Palamós,
Cadaqués,
Ripoll,
Camprodon
Puigcerdà.
2.1.3 Lleida (Lérida) Zhruba čtyřsettisícová provincie, jejíž jméno je také odvozeno od hlavního města Lleidy. Toto místo je neobyčejné nejstarší město v Katalánsku, jeho historie sahá až do doby bronzové, přes dobytí Pyrenejského poloostrova Římany a znovudobytí města Maury. Historii města dokresluje jedna ze tří nejstarších univerzit v celém Španělsku, Univerzita Lleida z roku 1297. Bohužel bylo město během staletí ničeno hned několika válkami, ale největší dominanta La Seu Vella, románská katedrála sv. Panny Marie na 17
lleidském kopci zůstala zachována. Stojíte-li na kopci u katedrály, máte možnost překrásného pohledu na město v údolí řeky Segre. Další města v provincii: La Seu d´Urgell,
Mollerussa,
Tárrega,
Balaguer.
Cervera,
2.1.4 Tarragona Nejjižnější provincií Katalánska je Tarrogona, počet obyvatel se blíží 900 tisícům. Hlavní město provincie, které už Římané nazývali Hispania Tarraconensis, dnes tedy Tarragona. Město je důležitým přístavem s největší hloubkou v celém Španělsku. Nejen z tohoto období zde zůstalo mnoho památek amfiteátr, akvadukt, katedrála. Celý architektonický celek je zapsán na seznamu památek UNESCO. Další města v provincii: Alt Camp,
Baix Camp,
Baix Ebre,
Baix Penedés,
Conca de Barberá,
Ribera d'Ebre,
Montsiá,
Priorat,
Tarragonés,
Terra Alta. Symboly Katalánska Každá země má symboly, jež vychází z kulturních a tradičních hodnot. U Katalánců je symbolem katalánský znak, katalánská vlajka zvaná Senyera. Dalšími oficiálními symboly je katalánská hymna, Den Katalánska připadající na 11. září. Řekněme lidovými symboly ze zvířecí říše je osel, symbol rostliny Katalánsko nemá, ale mnozí za symbol s nadsázkou považují slavný fotbalový tým FC Barcelona, pro něž je v podstatě národním týmem. (Příloha č. 3. symboly Katalánska podrobněji.)
18
2.2 Administrativní zřízení České republiky Prvopočátky českého státu můžeme hledat ve Velkomoravské říši. Od roku 1882 se do čela země postavil první český kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou. Během času se na trůnu vystřídalo mnoho panovníků. Velkého rozmachu se Čechy dočkaly za vlády Karla IV. Od roku 1526 byly Čechy začleněny do Habsburské monarchie. Po první světové válce v roce 1918 vzniklo Československo. České dějiny výrazně poznamenala druhá světová válka (1939-1945) a následně období socialismu (Československá socialistická republika). Významným milníkem byla tzv. Sametová revoluce v roce 1989, jež znamenala pád komunistického režimu a vznik demokratického státu. Vznik samostatné České republiky se datuje k 1. lednu roku 1993, kdy se rozdělila Československá federativní republika. Česko je demokratickou parlamentní republikou. Zkrácený název Česko, je sice ve slovníku spisovné češtiny, ale moc Čechů ho nepoužívá. V čele republiky stojí prezident, jenž představuje spolu s vládou moc výkonnou. Prezident se volí každých pět let celým parlamentem. V dnešní době se hodně hovoří o změně na způsob přímé volby prezidenta občany. Parlament České republiky je dvoukomorový jako ve Španělsku. Rovněž má Poslaneckou sněmovnu, kam je voleno 200 poslanců způsobem poměrného zastoupení na období čtyř let. V senátu se každé dva roky obměňuje třetina z 81 senátorů. Česká republika je členem světových organizací jako je například OSN, NATO, GATT, RE, OECD, UNESCO, UNICEF, WHO, členem EU od května 2004.
2.2.1 Dělení České republiky Původní administrativní dělení bylo v roce 2000 změněno, převážně z důvodů nutných pro vstup do EU. Mimo historické dělení na Čechy, Moravu a Slezsko, které se přibližně shoduje s nejdůležitějšími povodími, dělíme Českou republiku na 14 územně samostatných krajů. Z pohledu EU je země rozdělena do NUTS. Největší jednotkou je NUTS 1, čímž je celá ČR, dále do 8 území o velikosti NUTS II., buď samotné větší kraje, nebo tzv. regiony soudržnosti - více krajů. A do menších NUTS III. a IV.
19
Tabulka 1 Kraje s krajskými městy, počtem obyvatel a rozlohou 2 Počet obyvatel krajského města
Počet obyvatel
Rozloha km2
Praha
1 193 270
496
Praha
1 193 270
Středočeský kraj
1 108 465
11 014
Praha
1 193 270
Jihočeský kraj
626 634
10 056
České Budějovice
99 347
Plzeňský kraj
552 553
7 560
Plzeň
168 422
Karlovarský kraj
304 831
3 315
Karlovy Vary
54 671
Ústecký kraj
826 852
5 335
Ústí nad Labem
96 493
Liberecký kraj
429 080
3 163
Liberec
99 794
Královéhradecký kraj
552 481
4 757
Hradec Králové
99 323
Pardubický kraj
509 353
4 519
Pardubice
92 495
Vysočina
522 267
6 925
Jihlava
52 097
1 138 174
7 067
Brno
384 727
642 961
5 139
Olomouc
103 372
1 283 911
5 555
Ostrava
322 111
598 789
3 965
Zlín
81 851
Kraj
Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj
Krajské město
Největším krajem je Moravskoslezský v počtu obyvatel, rozlohou Středočeský kraj. Naopak nejmenším krajem je v počtu obyvatel Karlovarský kraj a rozlohou Praha.
2
Dostupné z http://zempl.wz.cz/php/krajecr.php [online 26. 2.2011]
20
Symboly ČR Česká republika po svém vzniku vytvořila sedm symbolů představující tradice a kulturu státu, symboly jsou zakotveny v Ústavě České republiky. Je jím velký a malý státní znak, státní barvy a vlajka, prezidentská standarta, státní pečeť a hymna České republiky. Nestátní symbol z rostlin přestavuje lípa, ze zvířat lev. Ze sportu není jako v Katalánsku symbolem fotbal, ale hokej. Český i československý hokej dosáhl mnoha světových úspěchů. (Příloha č. 4. symboly ČR podrobněji).
3 Demografie 3.1 Demografie v Katalánsku V širším slova smyslu lze říci, že předmětem demografie je obyvatelstvo - skupina lidí určitého počtu žijící na určitém území v určitém čase. Za takovou skupinu považuji i Katalánce, jak několikrát v této práci připomínám, kteří se považují za samostatný národ, a vlastně proč ne? Jediná přesná definice národa neexistuje, a mnoho z nich popisuje národ jako skupinu lidí hovořících jedním jazykem, žijící na určitém území s vlastní historií a kulturou, v jejich případě se jedná spíše o etnickou národnost. Populace Katalánska čítá 7 442 420 obyvatel (1. 1. 2011), což představuje 15,95% celkového počtu obyvatel Španělska. Hustota zalidnění dosahuje 232 obyvatel na km2, nejvíce v hlavních městech provincií. Tabulka 2 Složení obyvatelstva Katalánska podle věku. Vlastní zpracování [2] Věková skupina
Rok 2009
Rok 2010
0-14 15-24 25-49 50-64 65-79
15,2% 10,2% 41,3% 17,1% 11,5%
15,5% 9,9% 40,9% 17,3% 11,6%
80+
4,7%
4,8%
21
Z celkového počtu 7 442 420 obyvatel je 3 763 874 žen a o 85 328 méně je mužů (3 678 546). V Katalánsku v roce 2009 na jednu ženu průměrně připadlo 1,47 dítěte a průměrný věk rodiček dosahoval 30,94 let. V témže roce se narodilo 84 849 živých dětí. Ve Španělsku v roce 2009 zemřelo 383 486 lidí.
3.2
Demografie v ČR
Obyvatelstvo na území České republiky podle českého statistického úřadu dosahovalo k 1. 1. 2011 10 532 770 obyvatel. Hustota zalidnění je poměrně vysoká, v Evropě je Česká republika na 12. příčce s nejvyšším počtem zalidnění, tedy 133 obyvatel na km². Největší koncentrace obyvatel je v největších městech Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, dále jsou to průmyslová města jako Most, Teplice, Kladno apod. Nejmenší hustota je na jihu a jihozápadě území. Tabulka 3 Složení obyvatelstva podle věku a srovnání s Katalánskem v roce 2009 [3] Věková skupina
Rok 2009 ČR
Rok 2009 Katalánsko
0-14
14,2%
15,2%
15-64
70,6%
68,6%
65+
15,2%
16,2%
I v České republice je větší počet žen než mužů o 165 172. Muži tvoří z celkového počtu obyvatel 49,07 %, tedy 5 168 799 a 50, 93% ženy, 5 363 971. V Čechách se v průměru narodilo 1,49 dítěte (2009) na rodičku, prvorodičkám bylo průměrně 27,4 let a u druhorodiček 30,6 let. Celkem se narodilo 118 348 živých dětí. V České republice zemřelo v roce 2009 107 400 lidí. Dá se říci, že na našem území najdete tři hlavní národnosti a to Čechy, Moravany a Slezany, což vychází už ze zmiňovaného historického územního rozdělení. Největší počet obyvatel se cítí být Čechy. V roce 2001 to bylo devadesát procent obyvatel.
22
Moravská národnost zaznamenala mezi posledními dvěma sčítání lidu téměř deseti procentní pokles. Nejsilnější zastoupení Moravanů je v Brně- venkov. Slezskou národnost uvedlo ve sčítání lidu z roku 1991 asi 44 000 obyvatel, o deset let později už pouze přes 10 000 obyvatel. Uvidíme, jaké národnostní složení bude mít Česká republika v právě probíhajícím sčítání lidu 2011. Obecně jsem přesvědčena, že ve většině případů rozdíly v národnostním cítění (Češi, Moravané a Slezané) nejsou tak silné jako ve Španělsku. Národnostní menšiny, žijící na území Česka jsou převážně ze sousedních států. Nejsilnější podíl je Slováků, což je patrné z dřívějšího spojení České a Slovenské republiky, mnozí z nich mají dvojí občanství. K polské národnosti se hlásilo v roce 2001 52 000 obyvatel, většina má povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR. Počet Němců dosahuje asi 39 000. Mezi menšími národnostmi žijícími v Čechách najdete především Vietnamce, Rusy, Bulhary, Ukrajince. Národnost, o které se nemohu nezmínit je romská. V České republice je tato národnostní menšina často diskutovaná, zejména z důvodu odlišných národních charakteristik. Statisticky lze specifikovat nízký počet osob nad 65 let, oproti tomu velký počet narozených dětí na jednu ženu a nižší průměrný věk prvorodiček. Nižší stupeň vzdělání, vysoká kriminalita, nízká ekonomická produktivita a sociální nepřizpůsobivost přináší spoustu problémů v soužití. Možná právě díky těmto odlišnostem od českého průměru se mnozí k romské národnosti nehlásí. Oficiálně se k této národnosti při sčítání lidu přihlásilo v roce 2001 12 000 obyvatel, romštinu jako svůj mateřský jazyk uvedlo 23 000, kombinaci českého jazyka a romštiny uvedlo 13 000 občanů, obrázek o skutečném počtu Romů si může udělat každý sám.
3.3 Náboženství 3.3.1 Náboženství v Katalánsku Španělsko nemá žádné oficiální náboženství. Ústava z roku 1978 zrušila Římskou katolickou církev jako oficiální státní náboženství, které bylo za doby generála Franca vynucováno. Přesto celý španělský národ patří mezi nejvíce věřící na světě, čísla se 23
v pramenech rozcházejí, ale můžeme říci, že k římskokatolické církvi se hlásí přes 90% obyvatel, ovšem zhruba 30-40% dosahují odhady počtu obyvatel, kteří se k římskokatolické církvi nejen hlásí, ale i víru praktikují. Takzvané religiózní turisty přivádí do Španělska proslulá pouť do Santiaga de Compostela, města, kde se našly ostatky Ježíšova učedníka sv. Jakuba (Santiago ve španělštině), nacházející se v autonomní oblasti Galicie. Ve víře se Katalánci od zbytku Španělska neodlišují, jejich víru dokládá výstavba katedrály, která má být největší na světě. (Příloha č. 5. památka UNESCA Sagráda Família.) Jako všude na světě je možné se ve Španělsku setkat s jistou náboženskou netolerancí, což po teroristickém útoku na Madrid v roce 2004, za nějž byli odsouzeni islamističtí extrémisté, lze pochopit. V celém Španělsku žije přes milion muslimů, kteří jsou této netoleranci vystavováni. Osobně mne překvapil zákaz nošení ženského muslimského oděvu nykáb a burka na úřadech v katalánské Lleidě. Místní úředníci vysvětlují svůj přístup tím, že ctí předpisy ohledně oblékání do veřejných úřadů. S různými rasistickými skandály se občas potýká i španělský fotbal.
3.3.2 Náboženství v ČR Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 jsou na území České republiky 3,3 miliony obyvatel, kteří se dobrovolně hlásí k nějaké víře, což představuje 32% obyvatel. Nejvíce lidé inklinují k Římsko-katolické církvi (26%), k Českobratrské církvi evangelické necelá 4% a k Církvi československé husitské 3% věřících. Větší počet věřících je žen, což je pravděpodobně ovlivněno tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Protože se statisticky spolu s věkem zvyšuje počet věřících. Geograficky je nejvíce věřících na jižní a střední Moravě, nejméně představují severní a severozápadní Čechy, toto rozložení je dáno především rozdělením v době železné opony, kdy byly jednotlivé části země ovlivňovány jiným způsobem.
24
3.4 Jazyk 3.4.1 Jazyk v Katalánsku V Katalánsku je úředním jazykem španělština neboli kastilština a katalánština. Z pravidla ve všech 17 autonomních oblastech je úředním jazykem kastilština a jazyk dané autonomní oblasti. Katalánština patří do větve románských jazyků, není nářečím, je samostatným jazykem, který vznikl mísením francouzštiny, potažmo provensálštiny a kastilštiny. Přes 80% slovní zásoby je podobných italštině, portugalštině a španělštině. Rozdílnost kastilštiny a katalánštiny vychází z rozdílného vlivu arabů. Oblast Pyrenejí nebyla tak dlouho obléhána araby jako ostatní části Pyrenejského poloostrova, proto jsou arabské kořeny v katalánštině mnohem méně patrné. Katalánštinou se domluvíte na severu Španělska, tedy v Katalánsku a nejbližším sousedství – Aragonie, Valencie, na Baleárských ostrovech, v Andoře, v některých oblastech Francie, Sicílie a Sardinie. I katalánština má svá nářečí, která se zpravidla tolik neodlišují. Všeobecně je možné katalánštinu rozdělit na severozápadní katalánštinu, užívanou v jižním a západním Katalánsku, v části Aragonie a ve Valencii. Druhou částí je východní katalánština, kterou zaslechnete ve Francii, východním Katalánsku, na Baleárách a na ostrově Sardinie. V rámci Evropské unie je Katalánština osmým nejužívanějším jazykem, kterým hovoří zhruba 10 milionů lidí, tedy zhruba tolik kolik je obyvatel České republiky. Ve Španělsku hovoří katalánsky 17% obyvatel. Někoho může překvapit, že písemnou katalánštinu ovládá pouze polovina Katalánců. Není se ovšem čemu divit, katalánština neměla vždy silné postavení a nejen za diktatury Franca, kdy byla zcela zakázaná, ale i za doby prince Filipa V. byla potlačována a zakazována. Její postavení si Katalánci tvrdě vybojovali, stejně jako u nás tzv. národní obrozenci bojovali za zachování češtiny, tak i v Katalánsku museli bojovat, např. zlaté období katalánské literatury v patnáctém století. Dodnes se snaží prosazovat katalánštinu třeba tím, že všechny restaurace musí mít jídelní lístek v katalánštině spolu s většinou nápisů. Existují noviny vydávané pouze 25
v katalánštině a celé katalánské televizní stanice. Katalánština je považována za symbol svobody a národní identity. Až národní hrdost v osmdesátých letech vynesla katalánštinu jako jazyk rovnocenný kastilštině. Dnes se v Katalánsku tímto jazykem i vyučuje na školách. V psané podobě můžete katalánštinu rozeznat od kastilštiny díky výskytu písmene X. Jednoduchým příkladem je Česká republika. Ve španělštině se píše La República Checa a v katalánštině La República Txeca. V mluvené podobě se dá zaslechnout jiná výslovnost některých písmen. S obchodními partnery Katalánci rádi komunikují španělsky, také portugalsky, kde je patrná jistá podobnost. Díky sousedství a jisté jazykové podobnosti s katalánštinou je oblíbeným jazykem francouzština, až poté je rozšířena angličtina. Určitě je rozdíl znalosti cizích jazyků v přímořských oblastech, kde prosperuje turismus a v centrech obchodu, jako je Barcelona, než ve vnitrozemských malých městech a obcích. Při svém pobytu jsem zjistila, že bych si jen s angličtinou nevystačila.
3.4.2 Jazyk v ČR Mateřským jazykem Čechů je čeština, indoevropský jazyk slovanského původu. Dnes je na 59. místě podle počtu osob, které s ní mluví. Aby se dalo o češtině hovořit, jako o světovém jazyku bylo by potřeba dalších padesáti milionů česky mluvících osob. Historický vývoj sahá do prvního tisíciletí, kořeny češtiny vychází z praslovanštiny. Pro katalánštinu je specifické písmeno x, pro češtinu zase písmeno ř, jež nemá žádný jiný slovanský jazyk a také žádný jiný jazyk mimo slovenštiny nemá tolik slov dochovaných z praslovanštiny. Některá slova jsou převzata z řečtiny. Díky historickému vývoji z němčiny a ruštiny. Dnes jsou to slova z angličtiny nebo slova globalizovaná především z oblasti moderní a výpočetní techniky. Pravděpodobně díky jednotnému používání spisovné češtiny ve školách, v tisku a televizi nejsou rozdíly v mluvě po republice tolik výrazné, zpravidla jsou vzájemně srozumitelné. Ale lze říci, že zmiňované etnografické skupiny mají svá nářečí, například 26
hantec používaný v Brně a jeho okolí. Dobrým příkladem je slovo tramvaj, používané v obecné české mluvě, ale v Brně se tramvaji neřekne jinak než šalina. Dalším je hanácké nářečí používané na střední Moravě tedy na Hané. Mezi ty méně užívané můžeme označit nářečí slezské, lašské, kladské, chodské, goralské, východomoravské a středomoravské. Při obchodních jednání se předpokládá, že zahraniční partneři nebudou umět komunikovat v češtině, proto se už na základních školách vyučuje minimálně jeden cizí jazyk. Na většině středních škol s maturitou a vyšších stupních školství, alespoň dva cizí jazyky. Nejčastěji jimi jsou angličtina a němčina.
3.5. Školství 3.5.1 Školství v Katalánsku Stejně jako u nás je školství zřízeno ministerstvem školství, přesně Ministerstvem školství, sociální politiky a sportu, s působností po celém Španělsku. Přes 75% dětí navštěvuje státní školy, kde rodiče hradí školní pomůcky a podobně. Zbytek žáků studuje na soukromých školách, kde ke všem nákladům platí rodiče ještě školné. Předškolní vzdělávání probíhá v Katalánsku i v celém Španělsku od 6 měsíců, je nepovinné a bývá zdarma, neboť většina maminek musí nastoupit velmi brzy do práce, což vychází ze sociálního systému, o kterém se budu zmiňovat níže. Povinné základní vzdělání trvá v Katalánsku deset let, povinný je primární stupeň a sekundární stupeň vzdělávání. Primární stupeň probíhá od šesti do dvanácti let žáka, a dělí se na tři třídy po dvou letech. Dá se přirovnat k našemu prvnímu stupni základní školy. Po té můžeme mluvit o druhém stupni probíhajícím od 12 do 16 let věku dítěte. První tři roky se učí všichni stejné povinné předměty a v posledním roce se specializují. Po dokončení sekundárního vzdělaní tedy v šestnácti letech, splní povinnou docházku a mohou dále studovat nebo za zvláštních podmínek jít pracovat.
27
Další vzdělání je dvouleté - buď se studuje specializovaný obor s přípravou na zaměstnání anebo vyšší všeobecné vzdělání dělené na přírodní, humanitní vědy, techniku a umění. Poté může následovat specifická příprava vyššího stupně s dosažením titulu tzv. odborníka po třech letech studia. Toto lze studovat z obou druhů středního vzdělání, přirovnala bych to k našim vyšším odborným školám. Vysokoškolské studium je obdobné jako u nás – universitního i neuniversitního typu, s možností dosažení bakalářského, inženýrského a doktorského titulu.
3.5.2 Školství v ČR Školství je u nás řízeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zpravidla od 6 měsíců do 3 let mohou být děti umisťovány do jeslí, pro starší předškolní děti jsou zřízeny tzv. školky, oboje za úplatu. V šesti letech začíná devítiletá povinná školní docházka, žák projde devíti třídami rozdělenými do dvou stupňů. Veřejné základní školy jsou bez školného a mohou se zaměřovat na některé obory (jazyky, matematika…). V patnácti letech se po povinné základní docházce žák může rozhodnout, zda půjde studovat tříletý odborný obor, tedy učiliště zakončené výučním listem, nebo na čtyřleté odborné střední školy zakončené maturitní zkouškou. Další možností je studium na gymnáziích (na ně je možné nastoupit i od druhého stupně základního vzdělání), či lyceích. S maturitní zkouškou, kterou můžete získat i nástavbovým studiem ze zmiňovaných učilišť, se můžete hlásit na vyšší odbornou školu, s dosažením titulu Diplomovaný specialista, anebo na vysokou školu, ať už na bakalářský (3 roky), magisterský (5 let) či doktorský stupeň (7 let).
28
4 Cestovní ruch 4.1 Cestovní ruch v Katalánsku „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.“ [3] Od konce dvacátého století došlo ve Španělsku k obrovskému nárůstu cestovního ruchu, který se stal silným zdrojem příjmů do španělské ekonomiky, zhruba 48 miliard eur (2009). Bohužel v době ekonomické krize došlo k více jak 8% poklesu počtu turistů mířících do celého Španělska, což představuje neuvěřitelných 5 milionů turistů. Přesto se na žebříčku návštěvnosti drží Španělsko na třetím místě za Francií a USA. Z celého Španělska je nejnavštěvovanější právě Katalánsko, Andalusie, Baleáry a Kanárské ostrovy. Nejvíce turistů jezdí z Británie, Německa a Francie. Přímo do Katalánska nejčastěji Němci, Belgičané a Francouzi (2009). Cestovní ruch se podílí 11 % na HDP Katalánska. Do Katalánska lákají turisty překrásné pláže tzv. „divokého pobřeží,“ slunce, moře. Pro vyznavače lyžování a turistiky nabízí hory, národní a přírodní parky. V Katalánsku se lze dokonce projít po sopečném vulkánu. V neposlední řadě většina turistů navštíví světově známé památky od architektů zvučných jmen. Místem s největší koncentrací kulturních památek UNESCO je Barcelona, hlavně díky geniálnímu umělci, katalánskému rodáku (1852), Antoniu Gaudímu. Tento muž původně vystudoval přírodovědeckou univerzitu a až poté architekturu. V 3
Dostupné z http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/
29
jeho životopisech se dočtete, že předčasně zemřel při srážce s tramvají. Jelikož byl oblečen jako tulák, trvalo dlouho, než se zjistilo, že zemřel talentovaný moderní architekt Antonio Gaudí. (Příloha č. 5. památky UNESCO v Katalánsku)
4.2. Cestovní ruch v České republice Cestovní ruch je odvětvím, které se neustále rozvíjí. Po druhé světové válce převažoval domácí cestovní ruch, neboť nebylo vždy možné vycestovat, do zemí západního bloku pouze s výjezdní doložkou. Až po revoluci v roce 1989 byl obrovský nárůst jak příjezdového tak hlavně výjezdového cestovního ruchu. Podíl cestovního ruchu v České republice dosahuje téměř 3 % z celkového HDP (2009), od roku 2004, kdy byl podíl 3,5 %, klesá nebo stagnuje. Číslo 23 589 000 je počtem návštěvníků a všech turistů, kteří přijeli do Čech v roce 2008. Za rok 2010 se poprvé od roku 2008 zastavil pokles návštěvnosti. Zahraničních turistů přijelo o 5 % více než v roce 2009. Turisté navštěvující Českou republiku pocházejí nejčastěji z Německa, Ruska a Velké Británie. Nejnavštěvovanějšími místy v zemi je hlavní město Praha, západočeské lázně, historická města jako Český Krumlov, Kutná Hora a přírodní oblasti České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše, Šumava. Mezi nimiž jsou místa zapsaná v seznamu památek UNESCO. (Příloha č. 6. památky UNESCO v Čechách.)
30
6 Životní styl 6.1 Ekonomická situace V této části se zmíním o ekonomické situaci, která dle mého názoru výrazně ovlivňuje životní styl obyvatel. U Katalánců to platí dvojnásob, protože Katalánsko je součástí ekonomiky celého Španělského království. Tabulka 4 Srovnání ekonomických ukazatelů. Vlastní zpracování [4] Ukazatel HDP na obyvatele
Katalánsko (popř. celé Španělsko) 2009 23 000 (Eur) Šp.
Česká republika 2009 13 050 (Eur)
Podíl služeb
65%
58,5%
Podíl průmyslu
33%
38,5%
Podíl zemědělství
2%
3%
Inflace
2,9
1,7
Jedním z důvodů, proč se dodnes objevují hlasy pro odtržení Katalánska je právě ekonomika. Tato autonomní oblast má silný průmysl a nerovné zdanění s dalšími oblastmi, v podstatě doplácí na další chudší oblasti. Aby se Katalánsko mohlo oddělit od zbytku království, muselo by dojít ke změně španělské ústavy. Silné ekonomické postavení Katalánska přináší průmysl - hlavně automobilový, potravinářský, textilní, papírenský, chemický. V zemědělství převažuje pěstování obilovin, brambor, zeleniny. Tradicí je chov dobytka a rybolov. Největší podíl na HDP autonomie mají služby s 65 %, (cestovní ruch představuje 11 %), průmysl 25 %, stavebnictví 5 % a energetika 3 % a zemědělství 2 % (2009). Katalánci exportovali v roce 2009 zboží o hodnotě více jak 4 miliardy euro, z 80 % do zemí EU například do Německa, Francie, Velké Británie, Portugalska, Itálie a také do České republiky. Hodnota importu k nám činila 394 000 000 euro, z 25 % se jednalo o součásti a produkty do automobilového průmyslu, dále chemické produkty, textil, masné výrobky, elektronika (př. značka FAGOR), a další jako ovoce a zelenina, které se pohybují kolem 4 %. 31
Import do katalánské autonomie je z 67 % ze zemí z EU. Zajímavé je, že exportované produkty z České republiky jsou podobné s produkty dováženými z této oblasti. Jen v automobilovém průmyslu byla čísla o 5 % vyšší než u Katalánců, jinak se jedná také o elektrospotřebiče, chemické výrobky, textil. Jiné atributy nedosahují více jak 2 % z celkového exportu do Katalánska. (Příloha č. 7. Graf znázorňující, ve kterých letech období 2005–2009, převažoval vývoz z Čech do Katalánska.)
6.2 Zaměstnanost Součástí ekonomiky, která silně zasahuje do života je zaměstnanost obyvatel. Celosvětová ekonomická krize 2008 způsobila nárůst nezaměstnanosti po celém světě. Tabulka 5 Ukazatele týkající se zaměstnanosti (Částky byly převedeny kurzem 24,24 Kč =1 euro a zaokrouhleny). Vlastní zpracování [5]
Ukazatel
Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
Katalánsko 17,8% (Španělsko 20,1%)
9,70%
61,2% (z průměrné mzdy)
65% (z průměrné mzdy)
633,3 Eur (15 351 Kč)
330 Eur (8 000,- Kč)
21 500 Eur (521 160 Kč)
11 833 Eur (286 476,- Kč)
Nezaměstnanost k 1. 1. 2011 Dávky v nezaměstnanosti (v1. měsíci) Minimální mzda Průměrná roční mzda
Španělsko trpí vysokou nezaměstnaností, k 1. 1. 2011 činila 20,1 %, konkrétně v Katalánsku to bylo 17,8 % nezaměstnaných, z toho o 2 % více mužů. Na svátek práce (1. 5.) probíhaly ve španělských městech včetně Barcelony protesty kvůli vysoké nezaměstnanosti, počet lidí bez práce se v celém Španělsku pomalu šplhá k 4,5 milionu. Nezaměstnaných ve věku třiceti let je 1,5 milionu. Na dávky podpory nemá nárok 1 200 000 lidí. Španělé mají nejvyšší nezaměstnanost v EU, po nich obyvatelé Lotyšska a Estonska. Z království jsou na tom nejhůře Kanárské ostrovy a Andalusie, naopak nejlépe dopadají Baleárské ostrovy. V obou zemích je výše i délka podpory v nezaměstnanosti závislá na mnoha faktorech. Zjednodušeně řečeno v prvním měsíci nezaměstnanosti je výše podpory 61,2 % a 32
v Čechách 65 % průměrné mzdy. Délka podpory může ve Španělsku být i do dvou let. V Čechách se vyplácí podpora po dobu pěti měsíců. Minimální výše mzdy byla ve Španělsku v roce 2010 633,30 euro. A průměrná roční mzda činní 21 500 euro. Například úředník si vydělá od 900-1200 euro měsíčně, prodavačka 650-900 euro za měsíc.
6.3 Pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení Tato kapitola se zabývá odvody do zdravotního a sociálního systému, do nějž přispívají jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Tabulka 6 Ukazatele pojistného. Vlastní zpracování [6] Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
Zdravotní a sociální pojištění
4,70%
11% (4,5 + 6,5)
Na státní politiku zaměstnanosti
1,55%
x
Zdravotní a sociální pojištění
23,60%
32,8%
Na státní politiku zaměstnanosti
6,00%
1,2%
Ukazatel Odvody zaměstnance
Odvody zaměstnavatele
Ti, kteří mají štěstí a jsou zaměstnáni, pracují obvykle čtyřicet hodin týdně, maximálně devět hodin denně. Ze mzdy mají srážky v podobě odvodů na zdravotní a sociální péči 4,7 % a na nezaměstnané 1,55 %. U zaměstnavatele jsou tato procenta 23,6 % a 6%. Dovolená na zotavenou je třicet dní v roce a nelze nevyužitou dovolenou proplácet. V Čechách zaměstnanci platí 4,5 % zdravotní pojištění a 6,5 % sociální pojištění z hrubé mzdy. Zaměstnavatel hradí za zaměstnance na zdravotním pojištění 9 % a na sociálním 25 %. Sociální pojištění se skládá z nemocenského pojištění (2,3 %), důchodového pojištění (21,5 %), ze státní politiky zaměstnanosti (1,2 %). Dovolená na zotavenou činní dvacet dní.
33
6.4 Daňový systém Ekonomickou situaci obyvatel ovlivňuje také zdanění. V této části porovnám míru zdanění obou oblastí. Tabulka 7 Ukazatele daňového systému. Vlastní zpracování [7] Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
18 %, 8 %, 4 %
20 %, 10 %
Fyzických osob
15-45 %
15 %
Právnických osob
25-30 %
19 %
Ukazatel Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů:
Mezi španělské přímé daně stanovené v celém království vládou patří např. daně ze zisku (z příjmů) právnických i fyzických osob, daně darovací, dědické a majetkové. U fyzických osob se daň z příjmů pohybuje od 15 do 45 % podle výše příjmů za rok. U právnických osob je problematika složitější, ale zdanění se pohybuje zpravidla kolem 25-30 % zisku. V České republice jsou tyto daně jiné, neboť máme nastavenou rovnou daň, kdežto Španělé daň progresivní. Majetkovou daň určuje autonomní oblast, jedná se nejvýše o 2,5 % z hodnoty majetku. Mezi nepřímé daně je zahrnuta především daň z přidané hodnoty (IVA), většina zboží a služeb podléhá zdanění základní sazbou 18 %. Tato sazba byla v důsledku ekonomické krize (2008) navýšena z původních 16 %. Na potraviny, pro činnost kulturní, činnost hotelů a restaurací je uvalena 8 % sazba (původně 7 %), další 4 % sazba se váže k základním potravinám jako mouka, pečivo, vejce, mléko, ovoce, zelenina, dále se jedná o noviny, časopisy a knihy a v neposlední řadě o některé zdravotnické produkty. V České republice máme dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), základní 20 % zahrnuje většinu zboží a služby, včetně činnosti restaurací. A sníženou sazbu 10 %, v níž jsou zahrnuty např. ubytovací zařízení, potraviny, zdravotnický potřeby, květiny. Další nepřímé daně jsou např. daň z převodu nemovitosti, clo, spotřební daň. Do spotřební daně obou zemí je zahrnut alkohol, palivo, tabák. Ve Španělsku dále daň
34
z nákupu některých automobilů, a z odběru elektrického proudu. Někde se můžeme setkat s daní z montáže a výstavby, nebo ze zhodnocení městské půdy.
6.5 Sociální systém Sociální systém neboli podpora státu v takzvaných sociálních krátkodobých, dlouhodobých nebo trvalých událostech, je pro občany státu velmi důležitá. Tabulka 8 Ukazatele sociálního systému. Vlastní zpracování [8] Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
Nemocenské dávky (ze mzdy)
60-75 %
60 %
Délka mateřské dovolené
16 týdnů
28 týdnů
Délka nejdelší možné rodičovské dovolené
3 roky
4 roky
Odchod do důchodu
67 let
65 let
Ukazatel
Každý kdo pracuje, má ve Španělsku kartu sociálního zabezpečení a její číslo. Díky této kartě má nárok na bezplatnou lékařskou péči. Dávky nemoci vzniklé ze zaměstnání dosahují 75 % hrubé mzdy. Při nemoci nebo úrazu, který nevznikne v zaměstnání je výše 60 % základu, po dvaceti dnech stoupá na 75 %. V Čechách nemocenské dosahuje 60 % z redukovaného denního základu. Důchodová reforma postihla i Španělsko, jako opatření ekonomické krize se odchod do důchodu zvýšil z 65 na 67 let. V Čechách je odchod do důchodu závislý také na věku, u žen je dalším rozhodujícím faktorem počet dětí. Podle platné právní úpravy bude u narozených po roce 1968 činit důchodový věk 65 let. Mateřská dovolená je 16 týdnů, některé zdroje uvádí, že prvních 6 týdnů musí být na mateřské dovolené žena, po té se může o dítě starat i druhý z rodičů. Po dobu 16 týdnů dostávají náhradu v plné výši mzdy. Partner má nárok na 30 dní placené dovolené po narození dítěte. Do osmi let dítěte může opatřující rodič pracovat na částečný úvazek za osminu platu. Oproti Španělům mají české maminky 28 týdnů mateřské dovolené, což je nejdéle v Evropské unii. A pak si mohou zvolit 1 až 4 roky, kdy budou dostávat rodičovský příspěvek. 35
6.6 Životní styl Tato kapitola přináší obraz o prostředí a životním stylu obyvatel. Tabulka 9 Ukazatele životního stylu. Vlastní zpracování [9] Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
1979
1989
Církevní a občanské
Církevní a občanské
Sňatky homosexuálů
Ano
Ano
Adopce dětí homosexuály
Ano
Ne
Životní styl a spokojenost
Poklidný, ano
Hektický, spíše ne
Ukazatel Demokracie Sňatky
Velkou změnou v životě Katalánců, byl nástup krále Juana Carlose I. do čela země. Demokracie přinesla ženám svobodu - např. najít si práci, založit si účet v bance, cestovat, což za Franca bez dovolení manžela nebylo možné. Žena se v tradičním modelu starala o domácnost. Sňatky byly pouze církevní a potraty byly zcela zakázané. Dnes je ve Španělsku možné partnerství homosexuálů včetně adopce dětí. U nás byla registrace partnerství složitější, a adopce dětí u těchto párů nebyla povolena. Klima, přímořské prostředí, kultura, temperament podobný u všech obyvatelů jižanských států musí být patrný na životním stylu Katalánců. Podle statistik jsou Španělé spolu s Italy nejšťastnějšími obyvateli v Evropě. Katalánci si zřídka kdy stěžují, snaží se žít v poklidu a vyhradit si čas hlavně na rodinu. Jsou tolerantní i k pozdním příchodům, ale to samé očekávají i od ostatních. Pokud prší, je možné, že na schůzku nedorazí vůbec, což je pro většinu Čechů jen těžko pochopitelné. 6.6.1 Katalánci To co je pro Katalánce specifické, je katalánská soudržnost a hrdost, o které jsem se již zmiňovala. Snaží se ji rozšiřovat nejen do podvědomí obyvatel celého Španělska, tak i do celého světa. Především obyvatelé jiných částí Španělska o obyvatelích Katalánska tvrdí, že nejsou hrdí, ale arogantní. Podle mého názoru vychází jejich hrdost z bojů o vlastní identitu trvající již staletí. Ať je to jakkoliv, je dobré při jednání vědět o jejich 36
silném vlastenectví a považovat je v prvé řadě za Katalánce. Osobně jejich cítění považuji za hrdost s respektem k ostatním národům. Vede mne k tomu skutečnost, že se opravdu většina z nich za Katalánce považuje, a to i nové generace původních přistěhovalců do této oblasti. Ovšem cítění být Španělem nezavrhují, ale v drtivé většině je až na druhém místě. Na rozdíl od Baskicka, obyvatel severovýchodního Španělska a jihozápadního cípu Francie, kde díky separatistické organizaci ETA je spíše ve všeobecném podvědomí silný nacionalismus a pokusy o odtržení. Pravdou je, že tyto vztahy jsou v samotném Baskicku sporné, někteří se považují za Španěly hovořící baskičtinou a ti druzí jsou radikální baskičtí separatisté, nejasnost těchto vztahů dokazuje průzkum z roku 2005. U obyvatel Baskicka se 26 % cítilo být Basky, 21,8 % spíše Basky než Španěly a 38,5 % stejně Basky jako Španěly. S respektem k jinému národu jsem se setkala v situaci, kdy jsem byla představována přátelům rodiny, ve které jsem při svém pobytu žila. Označili mě jako obyvatelku Československa, což mě samotné se nijak nedotklo, ale uvedla jsem na pravou míru, že Československo je rozděleno na dva státy, a že já jsem z České republiky. Velmi a ještě dlouho se mi omlouvali a už vícekrát to nezaměnili.
6.7 Denní režim Tato kapitola uvádí denní režim obyvatel, kdy je otevřena většina obchodů, začíná škola, je polední pauza. Tabulka 10 Ukazatele srovnávající denní režim. Vlastní zpracování [10]
Otevírací doba kamenných obchodů
Katalánsko (popř. celé Španělsko) 10-20 hod / polední pauza od 14-17hod
9-17 hod / polední pauza 12-12.30 hod
Délka pracovní doby
40 hodin týdně
40 hodin týdně
Délka polední pauzy
3 hodiny
30 minut
Začátek vyučování od
9 hodin
8 hodin
Ukazatel
Česká republika
Provozní doba nákupních center a supermarketů je v Katalánsku od 10:00 do 22:00 hodin, najdete zde i nonstop supermarkety jako v České republice. Malé kamenné obchody otvírají také v 10 hodin, ale ve 14 hodin zavírají, zpravidla znovu otevírají až 37
v 17 hodin a to na tři hodiny. V Čechách je otevírací doba u malých obchodů různá, obvykle od 9 hodin do 17 hodin, s půlhodinovou pauzou na oběd během poledne, někdy není polední pauza. Pracovní den Španělů ve velkých firmách a továrnách může být různý, ale ve většině společností se pracuje od 7 nebo 8 hodin, v jednu hodinu bývá dvou až tří hodinová pauza na oběd. Pokud je to možné, obědvají doma i s dalšími členy rodiny. Ve firmě kde jsem trávila praxi, místní obyvatelé odjížděli domů na oběd, a ostatní měli zajištěný oběd na místě. Po této pauze se zase vracejí do práce a zůstávají asi do 19 hodin. Ve školách začínají v 9 hodin a také ve 13 hodin mají dvouhodinovou pauzu na oběd, poté mají do 17 hodin opět vyučování. V Katalánsku je velmi důležitá široká rodina, která je potřeba pro sladění denního režimu především pro pracující rodiče a jejich děti.
6.8 Volný čas a dovolená Zde porovnávám způsob trávení volného času, odpočinku na dovolené a oblíbené turistické destinace obyvatel. Tabulka 11 Ukazatele volného času a dovolené. Vlastní zpracování [11] Ukazatel
Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
30 dní
20 dní
Španělsko
Zahraničí
Počet dní dovolené Kde nejčastěji obyvatelé tráví dovolenou
Volný čas tráví zábavou a pokud možno co nejvíce s rodinou. Skoro každý večer (kolem 23 hodiny) probíhá nějaká oslava nebo návštěva, vyráží do ulic, nebo se usadí před svými domy. Při popíjení oblíbených drinků se vesele baví jak mezi sebou tak sousedy, či kolemjdoucími. Nevím, zda je to také tak ve velkých městech, ale v těch menších nebo na vesnicích určitě. Mám pocit, že Češi volný čas tráví hodně aktivně a někdy si ho ani moc neužijí. Po práci se snaží dohnat resty v domácnosti, kolem domu, obstarat děti a domácí mazlíčky, udělat něco pro své tělo, jít sportovat. Snad jen v pátek a sobotu večer chodí za zábavou. 38
Dovolená v Katalánsku činní 30 dní, tráví ji převážně ve Španělsku. Důvodem by mohla být rozlehlost království včetně ostrovů. Také určitá jazyková pohodlnost v těchto španělsky hovořících destinacích. Nejzávažnějším důvodem je pravděpodobně finanční náročnost cestování do vzdálenějších zahraničních destinací. Když už vyjedou do zahraniční, převažují sousední státy, hlavně Francie. Ze španělů nejčastěji do zahraničí cestují právě Katalánci. Češi jsou zvídaví, a pokud je to v jejich možnostech, rádi cestují. Starší generace pamatují dobu, kdy se nesmělo cestovat. Na svoji dovolenou se velmi těší, aby mohli jet k moři, šetří třeba celý rok. Pro Čechy je nejdostupnější a zároveň nejoblíbenější přímořskou destinací Chorvatsko, kam se dopravují autem nebo autobusem, destinace je cenově přijatelná a i jazyková bariéra není velká.
6.9 Svátky a tradice Specifickým trávením volného času jsou svátky a tradice s nimi spojené. Tabulka 12 Přehled svátků v České republice. Vlastní zpracování [12] Státní a ostatní svátky v České republice 1. 1. 2011
Nový rok
státní a ostatní svátek
25. 4. 2011
Velikonoční pondělí
ostatní svátek
1. 5. 2011
Svátek práce
státní svátek
8. 5. 2011
Den osvobození od fašismu
státní svátek
5. 7. 2011
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
státní svátek
6. 7. 2011
Den upálení mistra Jana Husa
státní svátek
28. 9. 2011
Den české státnosti
státní svátek
28. 10. 2011
Den vzniku samostatného československého státu
státní svátek
17. 11. 2011
Den boje za svobodu a demokracii
státní svátek
24. 12. 2011
Štědrý den
ostatní svátek
25. 12. 2011
První vánoční svátek
ostatní svátek
26. 12. 2011
Druhý vánoční svátek
ostatní svátek
39
Ve Španělsku se slaví mnoho svátků, v Katalánsku také, ať po celém území nebo jen místně. V tabulce jsou uvedeny základní společné španělské a katalánské svátky. Tabulka 13 Přehled svátků v Katalánsku. Vlastní zpracování [13] Španělské a katalánské svátky 1. 1. 2011
Año Nuevo (Nový rok)
Španělsko
6. 1. 2011
Reyesn (Tři králové)
Španělsko
22. 4. 2011
Viernes Santo (Velikonoce)
Španělsko
25. 4. 2011
Lunes de Pascua (Velikonoční podnělí)
Španělsko
1. 5. 2011
Fiesta del Trabajo (Svátek práce)
Španělsko
24. 6. 2011
San Juan (Sv. Jan)
Katalánsko
15. 8. 2011
La Asunción (Nanebevzetí panny Marie)
Španělsko
11. 9. 2011
Festividad Nacional de Cataluña (Den Katalánska)
Katalánsko
12. 10. 2011
Fiesta de la Hispanidad (Národní svátek Španělska)
Španělsko
1. 11. 2011
Fiesta de Todos los Santos (Všech svatých)
Španělsko
6. 12. 2011
Día de la Constitución(Den ústavy)
Španělsko
8. 12. 2011
La Inmaculada (Neposkvrněné početí)
Španělsko
25. 12. 2011
Día de Navidad (Narození Ježíše)
Španělsko
26. 12. 2011
San Esteban (sv. Štěpán)
Katalánsko
Myslím, že právě největší zážitek z celého Španělska nejen z Katalánska si odnesete, pokud zažijete jakoukoliv oslavu neboli fiestu. Během svého pobytu jsem jich zažila hned několik. V jednom z průvodců jsem se dočetla, že na každý den v roce v některé části Španělska připadne nějaký svátek či oslava. Zažila jsem několik oslav narozenin, jmenin, fiestu mayor – svátek patrona dané obce, anebo pouhé setkání třeba tří rodin, vše označují slovem fiesta. Jakmile jste pozváni na nějakou fiestu, buďte si jisti, že na vás čeká rozmanité množství jídla, pití, hudby, tance a zábavy. Jelikož již zmiňovaná hrdost, která je součástí katalánské mentality se projevuje i v udržování zvyků a tradic. Jednou z původních Taragonoských tradic, o které jste
40
možná slyšeli, jsou lidské pyramidy nebo věže chcete-li, nazývané colles castelleres. V dnešní době jsou velmi oblíbené a lákají mnoho diváků. Čistě katalánskou tradicí je tanec sardena doprovázený hudbou zvanou Cobles, (převažují dechové nástroje). Tento tanec se tančí v kruhu, je tedy jedno kolik tanečníků či tanečnic je na parketě, sardena se hojně objevuje na zmiňovaných fiestách. Pro Španělsko je typickou tradicí korida. Mnoho lidí odsuzuje koridu, kvůli trpícím býkům. I v této otázce dalo Katalánsko jasně najevo svoji sílu a vzdor Madridu, vyhlášením (od roku 2012) zákazu býčích zápasů na území Katalánska. Tento zákaz platí i na Kanárských ostrovech. Pravděpodobně tento boj ještě nekončí, Madrid chce prosadit býčí zápasy jako španělskou kulturní tradici, a tím zajistit zachování koridy ve Španělsku. O důležitých svátcích jako jsou vánoce a velikonoce se zmíním blíže, protože zde spatřuji rozdíly. Obě destinace je slaví, ale každá z nich trochu jinak. Vánoce – Navidad V Čechách začínají Vánoce v době adventu, oblíbeným dnem je 5. prosinec, kdy v ulicích chodí sv. Mikuláš spolu s čertem a andělem. Ve Španělsku Mikuláše nepotkáte. Vánoce jsou i pro Katalánce důležité. Schází se široká rodina u štědrovečerní večeře, obvykle u prarodičů. Na slavnostní štědrovečerní tabuli jsou servírovány různé druhy jídla. Chybět by neměl pečený krocan s nádivkou, servírovaný na stříbrném podnose. Nádivka se může lišit v autonomních oblastech. V Katalánsku se připravuje z piniových ořechů, sušeného ovoce – švestek a rozinek. Kdo nemá krocana večeří pečené jehně, kůzle či sele, nebo jako v České republice rybu. Místo vánočního cukroví jsou typické drobné sušenky, čokoláda, marcipán a další cukrovinky. Po večeři se ale nerozdávají dárky jako v České republice, ty v celém království nosí tři králové 6. ledna (na svátek Tří králů). V předvečer 6. ledna večeří jakýsi koláč zvaný Tortell de reis (tříkrálový koláč, věnec), obohacený o minci, fazoli, nebo drobnost, a ten kdo toto ve věnci něco objeví, může další den nosit královskou korunu.
41
Na svátek Tří králů do přístavů připlouvají lodě a bárky s třemi káli, kteří poté projíždějí městem, na velbloudech nebo v honosných kočárech s družinou a zvířectvem. Po příjezdu družiny doma děti nalézají dárky. V Čechách můžete také potkat tři krále, píšící na domy zkratku K+M+B s letopočtem, tento nápis znamená nejenom iniciály králů, ale i „Christus mansionem benedicat“ - Kristus žehná obydlí. 28. prosinec je ve znamení různých vtipů a vtípků podobně jako u nás na 1. dubna – Apríl. Mohutná, bouřlivá oslava, probíhá i poslední den v roce. Slaví celá široká rodina s přáteli v ulicích, kde čekají na odbití půlnoci. Na své zdraví si nejen připijí, ale sní i dvanáct plodů hroznového vína. Velikonoce – La Pascuas Velikonoce ve Španělsku neboli Pascuas jsou pro Katalánce se silnou vírou velmi důležitým svátkem. Slaví se celý týden takzvaná Semana Santa - Svatý týden, začínající na květnou neděli. Ve větších městech se běžné dění zcela zastaví včetně dopravy, protože všichni vyrazí společně slavit do ulic, kde přihlíží velikonočním průvodům. Včele průvodů jsou takzvaní kajícníci v kápi se špičatou kapucí, které doprovází z kostelů do hlavní katedrály chlapci se zapálenými pochodněmi. Nepřehlédnutelná jsou vyzdobená nosítka s Kristem nebo Pannou Marií. Celému průvodu hraje po cestě kapela. Někdy hlasité bubnování v úzkých uličkách, působí tajemně, až člověka mrazí. V ulicích se lidé scházejí s přáteli a rodinou. V neděli slaví vzkříšení Krista darováním koláče dětem, který dávají zpravidla kmotři. V Čechách jsou Velikonoce spíše symbolem jara, což dokládají i zvyky jako barvení vajíček, pečení beránka a hlavně chození mužů „na koledu“ s pletenými důtkami (pomlázkami) z vrbového proutí. Další tradice a svátky, většinou nejsou dnem pracovního volna: 23. duben – svátek Sv. Jiří (Diada de Sant Jordi), = svátek patrona Katalánska. Váže se k němu legenda o sv. Jiřím a drakovi. Jde o klasickou zápletku draka, který místním obyvatelům brání přístupu k vodě. Draka musí odlákat lidskou obětí. Los padne na královskou dceru a král prosí o pomoc. Na poslední chvíli sv. Jiří draka zabije a princeznu zachrání. Tam kde dopadnou kapky drakovi krve, vyrostou růže. Obyvatelstvo se zřekne pohanství a přijme křesťanství. Romantický příběh symbolizuje tento den jako svátek zamilovaných. Zajímavé je, že se páry vzájemně obdarovávají
42
nejen sladkostmi a růžemi, jako na např. na sv. Valentýna, ale také knihami. Dokonce jsou v tuto dobu knihy levnější. 24. červen – svátek Sv. Jana (Sant Joan), = oslava letního slunovratu, kdy se po celou noc pálí hranice ze dřeva nebo loutky z papíru, a to vše za doprovodu hudby, tance a ohňostroje. 11. září – Národní den Katalánska (Diada Nacional de Catalunya). Pro Katalánce významný den, připomíná dobytí Barcelony během války o španělský trůn v r. 1714 a poté následnou ztrátu svrchovanosti. V r. 1980 katalánská vláda zavedla tento svátek jako symbol znovuzískání národní identity – po celém Katalánsku se konají slavnosti pod záštitou místní vlády. 24. září – svátek Panny Marie Milostivé (La Mercè), patronky Barcelony. Během celého týdne se konají slavnosti, stavějí se lidské pyramidy (viz castells), tancuje se sardana, jedí se katalánská jídla a pijí se cavas (šumivá vína). Svátek vrcholí ohňostrojem na kopci Montjuïc.“
6.10 Katalánská kuchyně Další hledisko související se životním stylem je stravování a národní kuchyně. Tabulka 14 Ukazatele katalánské kuchyně. Vlastní zpracování [14] Ukazatel Vliv na místní kuchyni Typická jídla Oblíbené nápoje
Katalánsko (popř. celé Španělsko)
Česká republika
Francie - Provensálsko
Německo, Rakousko
Jamón, tortilla patata, paella, tapas, crema catalana
Omáčky - hovězí svíčková na smetaně, vepřo-knedlo-zelo, knedlíky, buchty
Víno
Pivo
Na první pohled se může zdát, že katalánská kuchyně není ničím zajímavá, ale uvědomíte-li si, že tato kuchyně je ovlivněna francouzskou a především provensálskou kuchyní, pohled bude jiný. Při svém pobytu jsem slyšela názor, že ze španělské kuchyně je právě katalánská ta nejlepší, což mě vzhledem k povaze místních obyvatel nepřekvapilo, ale první španělská kuchařka pochází opravdu z roku 1477 z Barcelony. 43
Před svojí první cestou do Španělska jsem znala pouze gaspacho z Andalusie, sušené maso (šunka jamón) a Valencijskou paellu. Dnes vím, že španělská a konkrétně katalánská kuchyně není pouze o gaspachu, jamónu a paelle, o které vám snad v každé části Španělska tvrdí, že právě jejich je ta pravá a tradiční. Katalánci grilují, smaží, dusí a pečou mnoho druhů mas, od vepřového, přes skopové až po ryby často podávané se zeleninovými směsmi obsahujícími například česnek, cibuli, rajčata, olivový olej a podobně. Masných a uzenářských produktů zde mají velké množství, například kořeněné klobásy, salámy a typickou sušenou šunkou nazývanou jamón, v lecčem podobnou italskému prosciuttu. Jako všechny přímořské státy, tak i Katalánci mají v jídelníčku dary moře, ovšem setkáte se zde s mnohdy překvapivými kombinacemi, například kuřecího masa a langusty, králíka s hlemýždi apod. Mezi tradiční jídla, která byste rozhodně měli ochutnat je pa amb tomáquet - toust, něco jako česká topinka s česnekem navíc navrchu s rozetřeným rajčetem zakápnutý olejem, jak jinak než z oliv. Nebo vařené brambory, podávané jako předkrm, polité dresinkem s ostrou kořeněnou chutí. Omáčky v katalánské kuchyni se moc nepodobají našim zahuštěným a těžkým. Určitě nezapomeňte na Tapas, podávané k drinkům při oslavách, které bych přirovnala k českým chuťovkám či chlebíčkům. V Barceloně dokonce existují takzvané Tapas bary. Snad nejtypičtějším pokrmem z brambor je tortilla patata, jakási silná vaječná omeleta s brambory, vajec a cibule, která se prodává v Katalánsku na každém kroku. Co ovšem mohu doporučit milovníkům sladkého je crema catalna, vaječný krém, takový lehčí pudink s karamelem, typický pro tuto oblast jak napovídá i samotný název. Tuto oblast reprezentuje nápoj, který se mnoha lidem jistě vybaví a to Sangria. Její název vychází z červené barvy krve (sangre - španělsky krev). Tento osvěžující nápoj obsahující červené víno, ovoce a nějaký destilát jako španělské brandy či sherry, vodu nebo sodu s ledem zná spousta lidí. Méně známá je však Sangria Cava, jež je bílá ne červená, a to proto, že základní surovinou není červené víno, ale bílý sekt či bílé šumivé 44
víno. Prává cava, je šumivé víno vyráběné šampaňskou metodou, v Katalánsku je to vinařská oblast Penedés, kde se pěstují i další vynikající bílá vína. Celé Španělsko produkuje dobrá kvalitní vína i ta dezertní jako MOSCATEL. Dalším oblíbeným nápojem na fiestách - oslavách je tzv. cubata. Pravděpodobně je to místní výraz pro celosvětově známý koktejl Cuba libre, v překladu svobodná Kuba. Drink obsahuje Havanský rum s limetkou, dolitý Coca-Colou, místní (především ženy) v drinku nahrazují rum bílým Martiny. Chuť Martiny dokáže nad sladkou Coca-Colou vyniknout, proto mi zachutnal více než koktejl Cuba Libre. Mimo vína se rozhodně v Katalánsku konzumuje i pivo neboli cervesa, která obsahuje obvykle více alkoholu než pivo české. Možná proto ho pijí spíše po třetinkách než po půllitrech. Místní pivo, které jsem ochutnala, a mezi místními oblíbené, je pivo San Miguel. Je to světlý ležák, který si netroufám s českými pivy hodnotit. Během svého pobytu jsem si všimla, že Katalánci pijí alkohol poměrně často nejen na fiestách, ale i během dne. Pokud jsou doma, pijí vinný střik dokonce už k snídani, k obědu sklenka vína nebo třetinka piva, a po něm sem tam přidají brandy nebo koňak do kávy. Nevím, zda je to tak u všech Katalánců, ale k jídlu zde alkohol rozhodně patří. Nutno říci, že i když jsem viděla Katalánce konzumovat alkoholické nápoje často, nesetkala jsem se ale s lidmi, kteří by tu konzumaci výrazněji přehnali. Dokonce jedince, kteří jsou na diskotékách silně pod vlivem alkoholu, okamžitě vyvádí policie či ochranka. Co se týká kávy a čaje, Katalánci preferují kávu. Běžně si objednají espreso jako u nás, někteří přidají mléko nebo i cukr, ale všichni obsah šálku přelijí do připravené sklenice s ledem.
45
7 Komparace životního stylu Katalánců ve srovnání s Čechy K dalšímu srovnání obou oblastí spolu s ověřením některých vlastních postřehů a nasbíraných informací jsem použila dotazníkové šetření provedené v obou zmiňovaných oblastech. Způsob distribuce dotazníků emailem jsem zvolila vzhledem k vzdálenosti Katalánska. Díky této technologii se mi vrátilo 52 odpovědí. Přesnou návratnost dotazníku nemohu vyčíslit, neboť byly dotazníky přeposílány řetězově za pomoci mých přátel a známých, jak katalánských tak českých. Řetězovým přeposíláním jsem rozšířila oblast respondentů. Dotazník obsahoval 8 otevřených otázek bez možností. Jedna otázka byla částečně uzavřena s možností ano či ne, a poté vysvětlení dané volby. Možnost vysvětlení ne všichni respondenti využili. Vedle těchto devíti otázek o volném čase, dovolené, svátcích, zvycích a podvědomí o druhé destinaci, byly v dotazníku ještě další dvě doplňující otázky týkající složení respondentů. Věkové skupiny byly rozděleny do pěti intervalů. První skupinou byli respondenti od 15–18 let, sem většinou zapadají středoškolští studenti, kteří bývají ovlivňováni ještě rodiči. Skupina od 19-26 let jsou již začínající pracující nebo stále studenti, ať už nástavbového nebo vyššího stupně vzdělání. Tito studenti mají podle mne už jiné názory než středoškoláci a ještě jiné možnosti než aktivně pracující obyvatelé. Od 26-45 by měli být respondenti produktivně činní, tedy s jinými možnostmi na dovolenou, fondem volného času, nejen v závislosti na rodině. Od 46-55 mívají respondenti odrostlé, osamostatněné děti, s jiným množstvím volného času, příjmy a životními zkušenostmi. Poslední skupina od 56 a více let většinou zahrnuje jak respondenty před tak i v penzi, kde mívají více volného času a méně finančních možností. Celkový počet všech respondentů V okamžiku vyhodnocování dotazníků se mi vrátilo 52 odpovědí z Katalánska, proto jsem z českých dotazníků vyhodnotila také prvních 52 došlých odpovědí. Celkový počet respondentů z obou oblastí je 104, převažují ženy.
46
Graf 1 Složení všech respondentů
Složení respondentů podle pohlaví poh 60 50
30 Katalánky 22 Katalánci
40 30 20 10
27 Češky
25 Češi
0 MUŽ
ŽENA
Z Katalánců odpovědělo ělo 30 žen a 22 mužů. Z 52 českých respondentů bylo 25 mužů a 27 žen.. Celkem tedy 104 respondentů po 52 z každé oblasti. Věkové složení všech respondentů Nejvíce respondentů z obou destinací je v nejširší věkové skupině 26 26-45 let. Tabulka 15 Věkové skupiny respondentů
Věková skupina
Muž
Žena
Celkem
Procenta
15 - 18 let
1
1
2
1,9
19 - 25 let
9
21
30
28,8
26 - 45 let
25
26
51
49,0
46 - 55 let
10
7
17
16,3
56 a více let
2
2
4
3,8
Celkem
47
57
104
100,0
47
Věkové složení Katalánských atalánských respondentů V nejširší věkové skupině 26-45 26 bylo nejvíce respondentů. Věková kategorie 15 15-18 let bohužel neměla žádného respondenta. Graf 2 Počet katalánských respondentů ve věkových skupinách
Složení respondentů podle věku 15 13
15
11 10
6
Muž
4
5
2
Žena
1
0 19 - 25 let
26 - 45 let
46 - 55 let
56 a více let
Věkové složení českých respondentů res Ve věkové kategorii Čechů byla také nejsilněji zastoupena nejširší skupina respondentů ve věku od 26-45 45 let a to 44,2 %. Z toho 12 mužů a 11 žen. Pouhých 3,8 % zaujala nejmenší skupina 15-18 18 let. Graf 3 Složení respondentů podle p věku a pohlaví
Složení respondentů podle věku 25 26
30
21
25 20 15 10 5
10
9
Muž Žena
7 2 2
1 1
0 15 - 18 let
19 - 25 let
26 - 45 let
46 - 55 let 56 a více let
48
1. Otázka: Jakým způsobem nejčastěji trávíte volný čas (po pracovní době, o víkendech)? Z nejčetnější katalánské odpovědi, že se ve volném čase baví, je patrný jejich životní styl - pracovat a ve volném čase se bavit, ať už jakýmkoliv způsobem. Oproti tomu u Čechů zaznívaly činnosti a povinnosti jako práce na zahradě, kolem domu, v domácnosti a až potom zábava. U konkrétní činnosti uvedly obě oblasti nejvíce sport. Odpovědi Katalánců Jak již jsem uvedla, v katalánských dotaznících padlo nejčastěji slovo DIVERTIR SE, v překladu zábava, bavit se. Takto odpovědělo 11 mužů a 21 žen, tři z nich ještě blíže specifikovali, čím se baví. Zbylých 20 respondentů uvedlo rovnou konkrétní činnost. Tabulka 16 Konkrétní činnosti volného času a počet respondentů Činnost
Muž
Žena
Celkem
Zábava
11
21
32
Sport
5
2
7
Potápění
1
x
1
Fotbal
1
x
1
Rybaření
1
x
1
Ostatní
6
7
13
Četba
1
1
2
Rodina
x
3
3
Zahrada
x
1
1
Psaní knih
x
1
1
Zajímá se o vesmír
1
x
1
Zajímá se o historii
1
x
1
Hudba
1
x
1
Psi
1
x
1
Cestování
1
x
1
Vaření
x
1
1
49
Graf 4 Činnosti, které zmínil více jak jeden katalánský respondent
Činnosti volného času Katalánců Rodina
3
Četba
11
Muž 5
Sport
Žena
2 11
Zábava 0
21 10
20
30
40
Odpovědi Čechů Čeští respondenti jmenovali hned několik činností, činností, kterými tráví volný čas. Činno Činnosti, které se v odpovědích objevily vícekrát než jednou, uvádím v tabulce tabulce. Podobné činnosti sdružuji společně. Činnosti, které zazněly pouze jednou, byly u žen ruční práce, vaření a pečení. U mužů jednou opravaa automobilu, motocyklu, focení a studium. Tabulka 17 Přehled činností respondentů ve volném čase Činnost
Muž
Žena
Celkem
Sledování filmů, TV
6
5
11
Odpočinek, spánek
7
3
10
Výlety, cestování
6
9
15
S rodinou, partnerem, přáteli
4
10
14
Zahrada, chata, chalupa
7
6
13
Domácnost
5
7
12
Četba
4
11
15
Sport
14
10
24
Procházky a procházky se psem
4
9
13
PC + Internet
3
6
9
Hudba
2
-
2
50
Graf 5 Volnočasové činnosti českých respondentů celkem
Činnosti volného času Čechů celkem 2
Hudba
3
PC + Internet
6
4
Procházky a procházky se psem
9 15
Sport 4
Četba
11
5
Domácnost
10 Muž
7 7
Zahrada, chata, chalupa
6
4
S rodinou, partnerem, přáteli
6
Výlety, cestování
9
7
Odpočinek, spánek
3
6
Sledování filmů, TV 0
žena
10
5 5
10
15
20
25
Z grafu i tabulky vyplývá, že nejčetnější odpovědí, jak tráví Češi volný čas, byl sport. A o druhé místo se dělí čas trávený s rodinou, partnerem a přáteli spolu s četbou. Vysoký výsledek četby - 11 žen a 4 mužů, mne překvapil, neboť v dnešní době se často hovoří o tom, že četba ustupuje internetu a televizi. Pouze dvakrát, a to u mužů zazněla hudba, na předposledním místě zůstal čas strávený na počítači a internetu. 2. Otázka: Kam nejčastěji jezdíte na dovolenou? Češi tráví dovolenou z 65 % v zahraničí, Katalánci z 35 %. Z uvedených odpovědí je Čechy nejvíce navštěvováno vštěvováno Chorvatsko a Katalánci Francie. Tabulka 18 Počet respondentů trávících dovolenou v zahraničí nebo v domácí destinaci Katalánci
Češi
Španělsko / ČR
39
28
V zahraničí
13
24
51
Odpovědi Katalánců Celých 75 % Katalánců tráví dovolenou v rámci Španělska. Tři respondenti zmínili ještě po Španělsku zahraniční destinaci USA, Čínu a Anglii. Zde se potvrdily mé předpoklady, že většina Katalánců cestuje po Španělsku, neboť celé království včetně ostrovů poskytuje možnosti trávení dovolené u moře i v horách a především pohodlí v podobě snadné dostupnosti a bez jazykových překážek. Tabulka 19 Destinace, kde tráví Katalánci dovolenou Destinace
Počet odpovědí
Španělsko celkem
39
Španělsko blíže neuvedeno
29
Valencie
1
Andalusie
1
Španělské ostrovy - blíže neuvedeno
2
Mallorca
2
Ibiza
4
Zahraniční destinace celkem
13
Evropa
3
Holandsko
1
Francie
6
Portugalsko
2
USA
1
Odpovědi Čechů Z celkového počtu 28 respondentů uvedlo na prvním místě destinaci, ve které nejčastěji tráví dovolenou - Českou republiku. Z toho 22 dotázaných tráví dovolenou výhradně v tuzemsku a zbylých 6 uvedlo k České republice i zahraniční destinaci. Z oblasti nejčastěji zazněla Šumava. Čechy velmi oblíbená vodácká turistika byla zmíněna pouze třikrát. Také 2 respondenti uvedli, že střídají dovolenou v zahraničí a v Čechách. Původně jsem byla přesvědčena, že více Čechů bude trávit dovolenou v zahraničí, 52
pravděpodobně je to důsledek zhoršené ekonomické situace světovou ekonomickou krizí (2008). Tabulka 20 Destinace, které byly jmenovány v dotaznících Stát, destinace
Počet odpovědí
Anglie
2
Francie
2
Chorvatsko
9
Itálie
9
Maďarsko
2
Rakousko
2
Slovensko
3
Španělsko, španělsky mluvící destinace
3
O první pozici se dělí Chorvatsko a Itálie po devíti odpovědích, jako letní destinace zvítězilo Chorvatsko, protože čtyřikrát byla Itálie uvedena pro zimní dovolenou. Na druhém místě jsou španělsky mluvící destinace a Slovensko po 3 odpovědích. Zbylé destinace neměly více jak dvě odpovědi. Někteří respondenti uvedli pouze světadíl: 1x Evropa, 2x Afrika a 1x Asie. 3. Otázka: Byli jste někdy v Katalánsku / v České republice? Rozdíl v počtu osob z České republiky a Katalánska při návštěvě opačné destinace není zase tak velký 12:8. Ve větším počtu respondentů by byl rozdíl pravděpodobně větší. Určité zkreslení může zapříčinit oslovení prvních respondentů, kteří mají většinou s Českou republikou nějakou obchodní nebo osobní vazbu. Katalánci v ČR Mezi Katalánci, kteří někdy byli v České republice, byli 3 ženy a 5 mužů, většinu zaujala Praha a památky.
53
Tabulka 21 Počet Katalánských respondentů, kteří navštívili Českou republiku Ženy
Muži
Celkem
Ano
3
5
8
Ne
27
17
44
Tabulka 22 Odpovědi, co jednotlivé Katalánce u nás zaujalo Co Vás v České republice zaujalo? Ženy
Muži
Karlovy Vary, památky
Karlovy Vary, lázně
Praha, Český Krumlov, památky
Praha, památky
Praha
Celá Praha je nádherná Praha (byl jsem pouze pracovně) Nevím, (pouze jsem projížděl)
Zbytek, tedy 44 respondentů, v České republice nikdy nebyl, zda by chtěli naši zemi navštívit, vyplnilo pouze 9 osob. Pětkrát ano a čtyřikrát ne, proto tuto otázku nebudu hodnotit. Češi v Katalánsku Celkem 15 respondentů odpovědělo, že bylo ve Španělsku, z toho konkrétně v Katalánsku 12, dále 1 v Andalusii, 1 ve Valencii, 1 v Madridu. Tento výsledek potvrzuje Španělsko jako atraktivní destinaci. Oblibu Katalánska si vysvětluji výhodnými přírodními předpoklady a hlavně jeho polohou. Tabulka 23 Počet Českých respondentů, kteří navštívili Katalánsko Ženy
Muži
Celkem
Ano
5
7
12
Ne
21
16
37
Španělsko (mimo Katalánska)
1
2
3
Celkem
27
25
52
54
České respondenty zaujala především Barcelona a moře. Barcelona je historickým centrem, které většina cestovních kanceláří má v nabídce fakultativních výletů, mnozí turisté přistávají na letišti v Barceloně, snad proto mne četnost této odpovědi nepřekvapila. Jedna odpověď byla i negativní, respondentovi vadil katalánský nacionalismus. O tom, že někteří považují katalánskou hrdost či nacionalismus za nepříjemný až arogantní jsem se již zmiňovala. Další odpovědi viz tabulka. Tabulka 24 Odpovědi, na otázku, co Čechy v Katalánsku zaujalo Co Vás v Katalánsku zaujalo? Ženy
Muži
Krajina, památky, folklor, zábava
Barcelona a mořské pobřeží
Katalánci, jejich jižanský životní styl
Nepříjemný nacionalismus
Barcelona - Gaudího budovy, moře
Barcelona, San Sebastian, Tossa, pobřeží
Pobřeží Costa Brava
Architektura a moře
Jídlo a moře
Fotbalový stadion (FC Barcelona), přístav Barcelona Tapas a věčné diskutování Katalánců
Z 21 žen, které nebyly v Katalánsku, jich 7 uvedlo, že je ani návštěva Katalánska neláká, nebo že je zajímají jiné destinace. Důvodem by mohly být trendy v destinacích cestovního ruchu, kde aktuálně vítězí asijské destinace jako například Thajsko, Arabské emiráty a podobně. Z mužů by se do Katalánska nechtěl podívat pouze jeden a to z věkové kategorie 56 a více let, který uvedl, že důvodem záporné odpovědi je jeho věk. Z těch, kteří uváděli, že by se chtěli do Katalánska podívat, byly důvody podobné. Nejčastěji zaznělo: rád poznávám nová místa, každá země stojí za návštěvu apod. Na druhém místě se umístilo moře a sluníčko, v poslední řadě Barcelona, památky a příroda. 4. Otázka: Máte nějaké domácí zvíře, domácího mazlíčka? Pokud ano, jakého? Celkem 56 respondentů, tedy více jak polovina má doma nějaké zvíře. V obou zemích je nejoblíbenější pes, toho má 43 respondentů. Zajímavým výsledkem je, že žádný Katalánec neuvedl kočku, přestože v Katalánsku jsou k vidění na každém kroku, patrně 55
kočku nepovažují za vlastního domácího mazlíčka. U Čechů byla kočka druhým nejoblíbenějším domácím zvířetem. Odpovědi Katalánců Z 52 respondentů, má doma nějaké zvíře 22 osob, z toho 3 osoby uvedly i hospodářská zvířata. Oblíbený je pes, kterého vlastní 14 respondentů. Tabulka 25 Počet záporných i kladných odpovědí s druhy zvířat vlastněných Katalánci Ne
33
Ano
19
Pes
14
Rybičky
1
Papoušek
1
Had
1
Morče
1
Ještěrka/ ještěr
1
Hospodářská zvířata Kůň
1
Králíci
1
Krávy
1
Více domácích zvířat mají ženy. Nejvíce nehospodářských zvířat má doma věková skupina 26-45 poté skupina 46-55. Tabulka 26 Počet majitelů zvířat podle věku Kategorie
19-25
26-45
46 -55
56+
Celkem
MUŽ - NE
2
8
4
1
15
ŽENA - NE
6
9
3
x
18
MUŽ - ANO
x
5
2
x
7
ŽENA - ANO
5
6
1
x
12
33
19
56
Odpovědi Čechů Z 52 respondentů odpovědělo 18 x nemá a 34 x má, negativně odpovědělo 9 mužů i žen, pozitivních odpovědí bylo 15 u mužů a 19 u žen. Tabulka 27 Počet záporných i kladných odpovědí s druhy zvířat vlastněných Čechy Ne
18
Ano
34
Pes
29
Kočka
10
Rybičky
5
Zakrslý králík
5
Andulka + papoušek
4
Činčila
2
Želva
2
Křeček
2
Mezi druhy domácích mazlíčků zvítězili psi, o 19 odpovědí méně bylo koček, tedy 10. Tabulka 28 Počet majitelů zvířat podle věku Kategorie
15-18
19-25
26-45
46 -55
56+
Celkem
MUŽ - NE
x
6
2
1
x
9
ŽENA - NE
x
1
5
2
1
9
MUŽ - ANO
1
1
11
2
x
15
ŽENA - ANO
1
9
7
1
1
19
18
34
Muži ve věku 26-45 mají nejčastěji nějakého mazlíčka – 11, a poté ženy ve věku 19-25 a to 9.
57
5. Otázka: Které jsou Vaše oblíbené svátky a Vaše oblíbené tradice či zvyky s nimi spojené? Nejoblíbenějšími enějšími svátky v Čechách jsou Vánoce. ánoce. Žádné svátky neupřednostňuje 11 Čechů. Oproti tomu všichni Katalánci mají rádi nějaký svátek a nejvíc nejvíce z nich Silvestr. Katalánci milují téměř každodenní menší oslavy a právě poslední den v roce slaví úplně všichni tu největší oslavu roku. roku Myslím, že to o životním přístupu ístupu Katalánců mnohé vypovídá, mezi běžnými starostmi nezapomínají na rodinu, odpočinek a zábavu. Graf 6 Oblíbenost svátků v obou zemích
Oblíbenost svátků v ČR 40
32
30 20 10
22 16
ČR 2
1
2
2
2
KATALÁNSKO 8 3 3
0
Odpovědi Katalánců Pro Katalánce jee nejoblíbenější Silvestr, Silvestr, hned za ním jsou oslavy patronů obce, až na třetím místě jsou Vánoce. ánoce. Jak jsem již několikrát zmiňovala Katalánci se rádi baví a tráví čas s rodinou a přáteli. Silvestr a oslava patrona obce patří k těm největším oslavám během roku.
58
Graf 7 Oblíbenost svátků v Katalánsku
Procentní podíl oblíbenosti svátků Silvestr
6%
15%
Svátek patrona obce
42%
6%
Tři králové 31%
Velikonoce Vánoce
Odpovědi Čechů Překvapujícím výsledkem není, že na prvním místě 32 respondentů uvedlo Vánoce Vánoce. Snad protože jsou to pro většinu Čechů nejdelší svátky spojené spojen s rodinou, pohodou a klidem, Vánoce ánoce jsou vyvrcholením několikatýdenních příprav, příprav, uklízení, pečení cukroví a nakupování dárků pro své blízké. blízké Dále 11 respondentů uvedlo, že neupřednostňuje žádný svátek, 9 respondentů má raději jiné než vánoční svátky. Graf 8 Oblíbenost svátků v České republice
Procentní podíl oblíbenosti svátků
Všechny stejně Velikonoce Masopust
21% 61%
4% 2% 4% 4% 4%
Mikuláš sv. J. Husa, Cyrila a Metoděje Čarodějnice a 1. máj Vánoce 59
V tradicích jsou nejoblíbenější vánoční dárky, jak jejich darování, tak obdržení. Další tradicí je vánoční cukroví, zdobení vánočního stromku, rodina pohromadě, vánoční kapr, a rozkrajování jablka. 6 Otázka: Co považujete žujete za tradiční katalánské / české jídlo? Tato otázka měla zjistit, jaké jídlo považují Katalánci pro svoji zemi za typické a zase které jídlo je typické pro Čechy. Respondenti z České republiky uvedli hned několik tradičních jídel, největší počet mělo vepřo-knedlo-zelo, zelo, 29. Zato o katalánském tradičním jídlu nebylo pochyb, celých 49 odpovědí byla tortilla de patatas (silná vaječno-bramborová omeleta).. Odpovědi Katalánců Drtivá většina 49 respondentů odpovědělo, že tradičním katalánským jídlem je tortill tortilla de patatas.. Dalšími uvedenými byla paella, jamón (sušená šunka), crema catalana, dvakrát zazněl typický nápoj Sangria. Sangri Dokonce dva Katalánci uvedli, že typickým českým jídlem je svíčková. Graf 9 Tradiční katalánská jídla
Tradiční katalánské jídlo Crema catalana
1
Jamón
1 2
Paella Tortilla de patatas
49 0
10
20
30
40
50
60
Odpovědi Čechů Nejvíce respondentů ve svých odpovědích uvedlo vepřo-knedlo v knedlo-zelo, pod touto zkratkou se skrývá vepřové pečené maso, knedlík a zelí. Někteří respondenti uvedli s knedlíkem a zelím kachnu nebo husu. V těsném závěsu se umístila svíčková. V jednotlivých ch odpovědích zazněla také například knedlíčková polévka, bramborák. Více tradičních jídel bylo uvedeno patrně z široké nabídky tradiční české kuchyně, která se vaří dodnes, včetně její modernější zdravější verze propagované například Českou centrálou cestovního ovního ruchu – Czech tourism. Graf 10 Tradiční česká jídla
Tradiční české jídlo 3
Kuba
4
Houskový knedlík
29
Vepřo - knedlo - zelo 24
Svíčková 0
10
20
30
7. Otázka: Jaký alkoholický nápoj pijete nejčastěji? A kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje? Pro Katalánsko je typické víno a proto ho také nejčastěji píjí. Pro Čechy je typické pivo a nejčastěji ho i pijí, jen u Češek je na prvním místě také víno. Celkově ze 104 respondentů ndentů 56 pije nejčastěji víno. Odpovědi Katalánců Většina Katalánců pije nejčastěji víno – 70 % žen a 77 % mužů. Dále 10 respondentů uvedlo, že pije je alkohol denně k jídlu. Vůbec nepijí tři respondentky a příležitos příležitostně pije alkohol 8 respondentů. 61
Tabulka 29 Konzumace alkoholu podle druhu a pohlaví Alkoholický nápoj
Ženy
Muži
Celkem
Víno
21
17
38
Pivo
1
3
4
Koktejl
5
2
7
Abstinent
3
x
3
Celkem
30
22
52
Graf 11 Oblíbenost nápojů u mužů a žen v Katalánsku
Odpovědi Čechů Češi jsou národem pivařů 75 % mužů, ale už ne tolik ženy 25 %. U nich převažuje z 59 % víno. Průměrně alkohol alkoho konzumují Češi 2-3 krát týdně, převážně během víkendových dnů volna.
62
Tabulka 30 Oblíbenost alkoholických nápojů podle druhu a pohlaví Alkoholický nápoj
Ženy
Muži
Celkem
Pivo
6
18
24
Víno
14
4
18
Becherovka
2
x
2
Rum
x
1
1
Vodka
1
x
1
Koňak
1
1
2
Abstinent
2
x
2
pod 18 let
1
1
2
Celkem
27
25
52
Graf 12 Oblíbenost nápojů u mužů a žen v Čechách
Muži 0% 0% 4% 4%
Pivo Víno Becherovka Rum Vodka Koňak
Ženy 8%
0% 4% 4%
Pivo Víno Becherovka Rum Vodka Koňak 25%
17% 75%
59%
8 Otázka: Znáte nějaký typický produkt nebo zajímavost (památku) Katalánska, popř. Španělska/ z České republiky? republiky Více produktů, ktů, památek, či zajímavostí o druhé destinaci destinaci znali Češi, ovšem důvodem by mohl být fakt,, že více Čechů jezdí do Španělska, než Katalánců do Čech Čech, jak vyplynulo i z tohoto dotazníku. Odpovědi Katalánců Ze všech respondentů uvedlo 44, že nezná nic z České republiky. Ale 8 zbylých respondentů si na něco vzpomněli, vzpomněli ale 7 jich bylo někdy v České republice. 63
Tabulka 31 Odpovědi katalánských respondentů Byli v ČR
Cokoliv z ČR
1
Ne
Orloj
2.
Ano
Pražský hrad, Katedrála sv. Víta, Becherovka
3.
Ano
Pražský hrad, orloj
4.
Ano
Praha, pivo
5.
Ano
Pražský hrad, Václavské náměstí, Karlův most
6.
Ano
Pražský hrad, Katedrála sv. Víta, Karlův most
7.
Ano
Karlovy Vary, Becherovka, oplatky, porcelán
8.
Ano
Karlovy Vary, Becherovka
Odpovědi Čechů U této otázky 17 respondentů uvedlo, že neznají nic z Katalánska, ani nevyužili možnost uvést cokoliv ze Španělska. Ovšem ostatní respondenti uvedli povětšinou více odpovědí, nejvíce uváděli památky Gaudího včetně slavné katedrály Sagrady Familie. Tabulka 32 Odpovědi českých respondentů Španělsko Ze Španělska Ostatní
18
Býčí zápasy
7
Auto SEAT
5
Flamengo
3
Značka FAGOR
1
Kastaněty
1
Don Quijote
1
Místa ve Španělsku
5
Córdoba
1
Sevilla
1
Alhambra
2
Valencie
1
64
Tabulka 33 Odpovědi českých respondentů Katalánsko Z Katalánska Památky Gaudího díla + Sagrada Familia
23 12+7
Chrámy, kostely
3
Dalího muzeum
1
Potraviny, pochutiny
6
Sušená šunka
3
Čokoláda (Agramun)
1
Olivový olej
1
Olivy
1
Nápoje
16
Víno (často z oblasti Rioja – není v Katalánsku)
9
Sangria (celé Španělsko)
7
Ostatní
5
FC Barcelona
4
Výstava hlemýžďů v Lleidě
1
Místa v Katalánsku
4
Monserat
1
Tarragona
1
Pyreneje
1
Costa Brava
1
8 Otázka: Znáte nějakou českou / katalánskou popř. španělskou známou osobnost (ze současnosti nebo historie -politik, sportovec, umělec, …)? Čeští respondenti uváděli světově známá jména jak Španělů, tak i Katalánců. Českých osobností bylo bohužel výrazně méně.
65
Odpovědi Katalánců Katalánci znali z České republiky nejčastěji současného prezidenta Václava Klause a bývalého Václava Havla, včetně těch co v České republice nebyli. Zbylá jména byla uvedena pouze jednou. Ti, kteří nebyli v ČR, uvedli Václava Havla a Tomáše Berdycha (2x Václava Klause). Na nikoho si nevzpomnělo 44 dotázaných. Tabulka 34 Odpovědi respondentů. Osobnosti z České republiky Prezidenti
6
Václav Klaus
Prezident ČR
5
Václav Havel
Prezident ČR
3
Sportovci
2
Petr Čech
Fotbalista
1
Tomáš Berdych
Tenista
1
Umělci Bedřich Smetana
1 Hudební skladatel
1
Odpovědi Čechů Nejznámějším Kataláncem v Čechách je architekt Antonio Gaudí a po něm malíř Salvador Dalí. Dalšími jmenovanými byli sportovci.
Tabulka 35 Odpovědi Čechů o katalánských osobnostech. Osobnosti Katalánska Umělci Antonio Gaudí
Architekt
11
Salvador Dalí
Malíř
9
Xavier Hernández Creus
Fotbalista FC Barcelona
3
Carles Puyol
Fotbalista FC Barcelona
1
Marc Gené
Jezdec Formule 1
1
Sportovci
66
Z celého Španělska je pro Čechy nejznámější jezdec formule 1 Fernando Alonso, toho jmenovalo 16 respondentů. Poté malíř Pablo Picasso se 7 odpověďmi a herec Antonio Banderas, 5 odpovědí. Tabulka 36 Odpovědi Čechů o známých osobnostech Osobnosti Španělska Sportovci Fernando Alonso Diaz (Austria)
Jezdec F1
16
David Villa Sánchez (Austria)
Fotbalista FC Barcelona
1
Lionel Andrés Messi (Agentina)
Fotbalista FC Barcelona
3
Raúl Gonzáles Blanco (Madrid)
Fotbalista FC Barcelona
1
Rafael Nadal (Baleáry)
Tenista
5
David Ferrer (Valencie)
Tenista
1
Miguel Indurain (Navara)
Cyklista
1
Jorge Lorenzo (Baleáry)
Motocyklový závodník
1
Carlos Sainz Cenamor (Madrid)
Jezdec Rellye Dakar
1
Placido Domingo (Madrid)
Tenorista
1
Enrique Iglesias (Madrid)
Zpěvák
2
Penelope Cruz (Madrid)
Herečka
3
Antonio Banderas (Andalúsie)
Herec
6
Pablo Picasso (Andalúsia)
Malíř
7
Francisco de Goya (Aragonie)
Malíř
5
Miguel de Cervantes (Madrid)
Spisovatel
2
Pedro Almodóvar (Kastílie)
Filmový režisér
1
Diktátor
2
Umělci
Ostatní Francisco Franco (Galicie)
Poslední jména, která v dotaznících zazněla, rozhodně do Španělska patří, jen země jejich původu je možná překvapivě jiná. Osobnosti z jiné země původu José Mourinho
Portugalec
Trenér Realu Madrid
1
Juan Carlos I.
Ital
Španělský král
3
Kryštof Kolumbus
Ital
Mořeplavec
3
67
Závěr Katalánsko je jednou ze sedmnácti autonomních oblastí Španělského království. Má překrásné mořské pobřeží, jehož protipólem jsou hory a lesy. Silné postavení průmyslu a hospodářství. Barcelonu, metropoli s centrem obchodu a nevšední architekturou. Více jak sedm milionů hrdého katalánského národa, s barvitými tradicemi a životem. To všechno Katalánsko nabízí a takové opravdu je. Cílem této práce bylo vytvořit náhled na Katalánsko nejen z pohledu cestovního ruchu. A jisté porovnání České republiky a Katalánska včetně životního stylu jejich obyvatel. Jedním z důvodů proč jsem si vybrala toto téma, bylo, že jsem neobjevila prameny porovnávající tyto konkrétní oblasti. I většina turistických průvodců se zabývá celým Španělskem nebo zase pouze Barcelonou. Proto podle mého názoru tato práce může být přínosem pro podnikatele obchodující s Katalánci, včetně cestovních kanceláří, jejich delegáty a klienty. Doufám, že i studenty různých oborů, návštěvníky Katalánska a kohokoli dalšího. Práce představuje obě destinace nejen z pohledu zmiňovaného cestovního ruchu, ale ještě z pohledu geografie, administrativního uspořádání, demografie včetně jazyka, náboženství a školství. Z geografického hlediska obou destinací je zásadní klima a přístup k moři. V Katalánské přírodě naleznete, na co si vzpomenete, moře, hory, lesy. Česká republika má také krásnou a bohatou přírodu a spoustu umělých vodních děl, přesto Čechům moře chybí a mají potřebu k němu cestovat. Velký rozdíl České republiky a Katalánska je v administrativním uspořádání. Česká republika je jeden stát v čele s prezidentem, vystupující jednotně a soudržně. Dá se říci jeden stát, jeden národ. Nacionalizmus byl znát v dobách společného státu se Slovenskem. Byla jedna země, dva národy, které se nakonec oddělily. I v Katalánsku se projevují tyto tendence. Silná autonomní oblast s vlastním průmyslem a hospodářstvím je součástí nejednotné velké země, v jejímž čele je monarcha. V jednom průvodci Španělskem se píše, že neexistuje typický Španěl, stejně jako jedno Španělsko. 68
Proto jsem se i já rozhodla srovnat Českou republiku pouze s částí Španělska, s Katalánskem. Před svým pobytem v této oblasti jsem také považovala Španělsko jako celek, dnes a zvláště po napsání této práce vím, že to tak rozhodně není a že každý národ ve Španělsku si žije svým životem. U Katalánců to platí dvojnásob. Za doby Franca byly snahy Španělsko sjednotit, ať už za pomoci náboženství, či zákazů. Katalánci byli silně potlačováni včetně katalánštiny. Proto boj Madridu a Barcelony je klasickým bojem, jako boj fotbalových týmů těchto metropolí nazývaný „El clásico“ (klasika). Praktická část představuje životní styl Katalánců spolu se základními ekonomickými a sociálními vlivy, které se na jejich životě podepisují, ještě v jednoduchém srovnání s Českou republikou. Cílem této části bylo přiblížit Čechům samotné Katalánce i způsob života. Díky průmyslu má Katalánsko mnoho obchodních partnerů i v Čechách, nebýt jich, nikdy bych se do Katalánské firmy nedostala a ani tahle práce by nevznikla. Dotazníkové šetření, jež je součástí praktické části, potvrdilo většinu mých poznatků. Například, že obyvatelé Katalánska nemají potřebu navštěvovat jiné země, neboť Španělské království nabízí široké možnosti, oproti tomu Češi moře vyhledávají. Dále, že jsou Katalánci přátelským národem, který se rád baví, miluje oslavy. Dodržují a ctí tradice. Žijí si po svém a o ostatní se moc nezajímají, ve španělských médiích je na prvním místě daná oblast a poté zbytek celého Španělska a až potom zprávy ze světa. Možná proto Češi vědí o Katalánsku potažmo Španělsku více, v českých médiích je dostatek prostoru pro zprávy ze zahraničí, i školní osnovy zahrnují výklad o Španělsku a určitě se projevuje i větší četnost návštěv Čechů ve Španělsku nežli naopak. Přestože respondenti obou oblastí odpovídali na stejné otázky, srovnání nebylo vždy jednoduché. Oba na první pohled podobné národy, jsou ve skutečnosti jiné. Každému mohu jen doporučit poznat Katalánce osobně. Mně pobyt přinesl mnoho zážitků, nové zkušenosti, poznatky a především nové přátele.
69
Seznam použitých zdrojů Knižní publikace SIMONIS, Daniel. Španělsko. 1. vydání z řady průvodců Lonely Planet Praha: Svojtka, 2004, 802 s. ISBN 80-7237-899-6 BROWN, Jules. Turistický průvodce Barcelona. Překlad Radek Přerovský a Jan Kozák. 1. vydání JOTA BRNO, 2004, 208 s. ISBN 80-7217-279-9 DUNLOP, Fiona, National Geography průvodce – Španělsko. Překlad Jakub Mikolaštík. 1. Vydání CP Books a.s. BRNO 2005, 393 s. ISBN 80- 251- 0675-6 KINDSELEY, Dorling. Španělsko. Překlad Marie Jungmanová 2. vydání. PRAHA: Ikar, 2003, 672 s. ISBN 80-249-0101-3 STANFORD, Emma, Průvodce do kapsy - Španělsko. Překlad Dana Gadravská. 3. vydání. BUČOVICE: RO-TO-M, 2003, 192 s. ISBN 80-86704-17-3 DVOŘÁČEK, Petr. České památky UNESCO. PRAHA: Fragment 2008. 160 s. ISBN – 978-80-253-0754-0 Internetové zdroje 1) Dostupné z: http://www.ospanelsku.cz [online 25. 2. 2011] 2) [1] Dostupné z http://zempl.wz.cz/php/krajecr.php [26. 2. 2011] 3) Dostupné z: http://www.turisimo.cz [online 26. 2. 2011] 4) Dostupné z: http://www.spanelsko.info [online 3. 3. 2011] 5) Dostupné z: http://www.spain.info [ online 5. 3. 2011] 6) [9]Dostupné z: http://www.ine.es/ [online 26. 2. 2011] 7) [8,9,12,13,14]Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [online 3. 3. 2011] 8) Dostupné z: http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/index.shtml [online 5. 3. 2011] 9) Dostupné z: http://www.angelfire.com/journal/republika/ [online 5. 3. 2011] 10)Dostupné z: http://davidd.paulus.sweb.cz/horyr.htm [ online 8. 3. 2011] 11) Dostupné z: http://nrs.fsv.cuni.cz/aktualityLS07/Spanelsko.pdf [online 8. 3. 2011] 12)Dostupné z: http://spanelsko.iipardubice.cz/ [online 26. 2. 2011] 13)Dostupné z: http://krajane.czu.cz/geografie [online 8. 3. 2011] 70
14)Dostupné z: http://katalansko.navajo.cz/ [online 10. 3. 2011] 15)[3,5,6,7,8,]Dostupné z: http://www.czso.cz/ [online 10. 3. 2011] 16)[4, 5,6,7,8,12]Dostupné z: http://www.businessinfo.cz [online 10. 3. 2011] 17)[2,3,5,6,7,8]Dostupné z: http://www.idescat.cat/economia [online 15. 3. 2011] 18)Dostupné z: http://www.zsru.cz/at/literatura/history/fr.htm [online 15. 3. 2011] 19)Dostupné z: http://zempl.wz.cz/php/krajecr.php [online 18. 3. 2011] 20)Dostupné z: http://spanelsko.svetadily.cz/clanky [online 20. 3. 2011] 21)Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ [online 20. 3. 2011] 22)Dostupné z: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138 [online 20. 3. 2011] 23)[9]Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy [online 20. 3. 2011] 24)Dostupné z: http://www.jazyky.com/content/view/522/ [online 20. 3. 2011] 25)Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/pdf.txt [online 26. 3. 2011] 26)Dostupné z: http://xbook.cz/clanky/cesky-jazyk-clanek [online 30. 3. 2011] 27)[5,6,7,]Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/ [online 30. 3. 2011] 28)[6,7,8,]Dostupné z: http://www.seg-social.es/Internet1/index.htm [online 1. 4. 2011] 29)Dostupné z: www.eluniverso.com [online 5. 4. 2011] 30)Dostupné z: http://byznys.ihned.cz [online 5. 5. 2011] 31)Dostupné z: http://www.doprava.vpraxi.cz. [online 5. 4. 2011] 32)Dostupné z: http://www.socr.cz/images/prirucka/pdf/es.pdf [online 8. 4. 2011] 33)Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/praceveu/zeme/spanelsko [online 5. 4. 2011] 34)Dostupné z: http://www.i-poradce.cz/ [online 12. 4. 2011] 35)Dostupné z: http://www.zones.sk/studentske-prace/ [online 19. 4. 2011] 36)Dostupné z: http://www.afreetime.com/index.php [online 5. 5.2011] 37)[14]Dostupné z: http://todo-de-espanol.cz/katalanska-kuchyne[online 7. 5. 2011] 38)[4,6,7,9]Dostupné z: http://www.mzv.cz/madrid/cz/ [online 2. 5. 2011] 39)Dostupné z: http://www.uzsi.cz/cz/islam-ve-spanelsku.html [online 15. 4. 2011] 40)[4] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Economy [online 17.4. 2011]
Ostatní zdroje: Pan Javier Santander García Slečna Anna Alsina Lopéz
71
Seznam příloh Příloha 1 Mapa Pyrenejského poloostrova, poloha Katalánska...................................... 73 Příloha 2 Mapa provincií Katalánska.............................................................................. 73 Příloha 3 Symboly Katalánska........................................................................................ 74 Příloha 4 Symboly ČR .................................................................................................... 75 Příloha 5 Památky UNESCO v Katalánsku .................................................................... 76 Příloha 6 Památky UNESCO v České republice ............................................................ 78 Příloha 7 Graf vzájemného exportu a importu................................................................ 80 Příloha 8 Dotazník pro české respondenty ..................................................................... 80 Příloha 9 Dotazník pro katalánské respondenty ............................................................. 81
72
Přílohy Příloha 1 Mapa Pyrenejského poloostrova, poloha Katalánska
Zdroj: dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranici/evropa/186869-katalansko [online 27. 2. 2011] Příloha 2 Mapa provincií Katalánska
Zdroj: Dostupné z: http://www.solarnavigator.net/geography/spain.htm [online 3. 4.2011] 73
Příloha 3 Symboly Katalánska
Nejstarším symbolem Katalánska je erb nebo znak,, patří i k jedněm z nejstarších v Evropě. Proč právě čtyři červené pruhy na zlatém poli? O tom vypráví legenda egenda o králi Karlu II. který v boji se saracény byl zraněn a krvavými prsty (bez palce) na zlatém štítě vytvořil zmiňované čtyři rudé pruhy. Obr. Znak Katalánska
Krvavé stopy krále můžete vidět i ve znaku katalánského parlamentu a vlády,, také samozřejmě samozřejm na vlajce Katalánska. Obr. Znak katalánského parlamentu a vlády
Vlajka Katalánska zvaná Senyera, Senyera, je nejčastěji viděným symbolem. Základ Senyera užívají i v Aragonii, Valencii a na Baleárách Baleárách. Obr. Katalánská vlajka
Na obrázku jsou zachyceny tři vlajky u románské katedrály
v Lleidě.
Vlajka
Lleidy,
Španělska
a
Katalánska (z leva). Obr. Vlajky. Zdroj vlastníí fotografie 2009
Dalšími oficiálními katalánskými symboly je Den Katalánska připadající na 11. září (od roku 1901) a hymna Katalánska, Katalánska Els segadors, původně vodně historická píseň, zpracovaná do moderní podoby skladby Francesca Alió v roce 1892, a doplněná vhodným textem Emilia Guanyaventse, Guanya o sedm let později. Zdroj obrázků, dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Katalansko [ 3. 3.2011], pramen textu dostupný z http://krajane.czu.cz [online 5.3.2011]
74
Příloha 4 Symboly ČR
Jedním ze symbolů je velký státní znak a malý státní znak. Velký státní znak, jako většina znaků je tvořen čtyřmi poli na štítě. Čtyři pole, protože znázorňují tři historická území České republiky, těmi jsou Čechy, Morava a Slezsko, a ve čtvrtém poli je místo pro symbol České republiky jako celku. Obr. Velký státní znak
Čechy a Českou republiku jako celek už od dob Přemysla Otakara I. symbolizuje stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou a zbrojí. Proč je lev ve státním znaku, vypráví legenda o Bruncvíkovi, snad to byl kníže Jindřich Lev z Brušvíku, ale proč je lev dvouocasý se dodnes přesně neví. Některé zdroje uvádějí, že dva ocasy i dvě hlavy má samec daného zvířete – př. lev, orel. Jeden ocas je lvice, jedna hlava je orlice, což by v popisu našeho státního znaku souhlasilo. Oproti tomu orlice odpradávna vyjadřují sílu, odvahu a moc. Černá orlice na zlatém poli se stříbrným půlměsícem a malým křížem na prsou znázorňuje Slezsko. Druhou orlicí, která je pro změnu červeno-stříbrně šachovaná, je orlicí Moravskou. Dvouocasý lev se zlatou zbrojí na červeném podkladu, který je použit ve velkém státním znaku, je sám o sobě malým státním znakem. Obr. č. 7. Malý státní znak
Státní barvy, bílá, červená a modrá v tomto pořadí, rozhodně patří mezi symboly země, které jsou ve světě hodně vidět například ve sportu, bohužel stejné barvy používá například i Rusko. Tyto barvy jsou samozřejmě použity na státní vlajce. Základem je bílí pruh a pod ním pruh červený, mezi něž je vsunut modrý klín sahající zhruba do poloviny pruhů. Obr. č. 8. Česká státní vlajka
75
Symbolem, který spatří každý návštěvník Pražského hradu je Prezidentská standarta, chcete-li vlajka prezidenta republiky, je to bílý čtverec olemovaný červenými a modrými barvami. V poli je velký státní znak, pod nímž je na červené stuze, kterou zachycují lipové ratolesti nápis „pravda vítězí“. Obr. č. 9. Prezidentská standarta
Velký státní znak, podložený lipovými ratolestmi se opakuje i ve státní pečeti kruhového tvaru, kolem obvodu je jméno země. Obr. č. 10. Státní pečeť
Posledním státním symbolem je hymna od autorů textu Josefa Kajetána Tyla a hudby Františka Škroupa, píseň "Kde domov můj" pochází z české hry Fidlovačka, kde poprvé zazněla. Její první sloka je státní hymnou České republiky. Zdroj. http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-symboly.shtml [5. 3. 2011] Příloha 5 Památky UNESCO v Katalánsku
a) Park Güell dnešní městský park s architektonickými prvky odkoupilo město, protože se zde nezdařil projekt zahradního města původně navrhovaného Gaudím. b) Palác Güell, palác či sídlo pro dlouholetého přítele a hlavního investora Gaudího projektů pro bohatého průmyslníka Eusebiho Güella c) Casa Milà, dům stavěný pro bohatý manželský pár, Gaudí byl katolík a z domu udělal duchovní místo zasvěcené Panně Marii. d) Sagráda Familia, poslední Gáudího stavba, která byla a je stavěna pouze z darovaných finančních prostředků a ze vstupného, se staví od roku 1882 a stále není dokončena, ovšem interiér se podařilo dokončit a vysvětit římskokatolický chrám papežem Benediktem XVI., 7. listopadu 2010. Katedrála je jedinou rozestavěnou na světě a původní plány Gaudího mají pokořit francouzskou Notre dame i katedrálu sv. Petra ve Vatikánu. Nejvyšší věž se 170m má představovat Krista 76
další věže apoštoly a evangelisty s Pannou Marií, dohromady má k dnešním osmi věžím přibýt dalších deset. Obavy aby se chrám svaté rodiny, dočkal prvenství, způsobuje ražba tunelů a provoz rychlovlaků v nestabilní písčité půdě v blízkosti katedrály. Další kulturní památky světového dědictví v Barceloně, které spojuje architekt Montaner, zapsané roku 1997 jsou: e) Palau de la Música Catalana, neboli koncertní síň, stavěna v letech 1905 - 1908 f)
A el Hospital de Sant Pau, nemocnice svatého Pavla postavena o něco dříve
než koncertní síň (1901-1903). g) Přímo v Tarragoně se nacházejí snad nejvíce dochované římské památky, jak jsem již uváděla, Archeologický celek Tarraco, dlouho čekal na zapsání do seznamu světového dědictví, stalo se tak v roce 2000. h) V provincii Tarragona nedaleko Montblanc, naleznete klidné cisterciácké opatství vybudované ve 12. století, nazývané podle topolů POBLET.
V areálu,
obehnaném hradbami je románský kostel, k němuž vedou krásné arkády. Díky své bohaté historii, oblibě Aragonských králů, vinicím a polnostem i stoletém období, kdy byl klášter opuštěn, si v roce 1991 vysloužilo zapsání do seznamu UNESCO. i)
V roce 2000 byly na seznam UNESCO přidány i nezvykle dochované románské
kostely s freskami z 11. -12. století v provincie Lleida. j)
V UNESCU je i takzvané Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví
lidstva, v Katalánsku ho představuje od roku 2005 festival o Velikonocích na křesťanský svátek Božího těla ve městě Berga na severu Katalánska. Festival byl vyhlášen v roce 1983 jako národní festival La Patum de Berga. Zdroj: dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznamsvětovéhodědictví v Evropě [5. 3. 2011], a knižní zdroje viz seznam použitých zdrojů
77
Příloha 6 Památky UNESCO v České republice
a) Určitě každého napadne, že Praha musí mít historickou památku v UNESCU, ano od roku 1992, je celé historické centrum na seznamu. Jedná se o Pražský hrad, Hradčany, Staré Město, Josefov, Nové Město a Vyšehrad. Nejstarší architektonické a umělecké památky sahají do desátého století. b) Druhým nejnavštěvovanějším městem po Praze je Český Krumlov, jeho okouzlující atmosféra úzkých uliček, kamenných měšťanských domů, hrad a zámek jako rozsáhlý komplex, pod nímž protéká řeka Vltava, její nedostupné okolí, pomohlo přežití historie, neboť moderní Český Krumlov se vybudoval mimo toto centrum, které je také od roku 1992 na seznamu UNESCO. c) V jihočeském kraji, nedaleko Blanského lesa, chráněné oblasti, od roku 1995 najdete další památku zapsanou na seznamu UNESCO, a to venkovské stavby z 18. a 19. stol, neobvykle zachovalá architektura nazývaná jako jihočeské baroko v obci Holašovice. d) Největší koncentraci památek UNESCO najdete na Vysočině. Pohádkovým místem s původně gotickým hradem, s podhradím barokních měšťanských domů, dodnes chráněných rybníky je město Telč, zapsané stejně jako Praha a Český Krumlov v roce 1992. e) Pro obdivovatele židovské architektury, je vhodným místem Třebíč, jako památka UNESCO byla v roce 2003 zapsaná židovská čtvrť – ghetto místními nazývané Zámostí, měla by být jedinou židovskou památkou na seznamu UNESCA mimo Izrael. Na seznamu je ještě s bazilikou sv. Prokopa, ze 13. století v nevšedním románsko-gotickém slohu. f)
Vrcholným dílem Jana Balžeje Santiniho je výjimečný kostel, jeho jedinečnost
tkví ve tvaru pěticípé hvězdy. Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému je obklopen ambitem, celý dojem i částečný jak z venku, tak v interiéru, je silný díky komplikovaným a nenudným architektonickým prvkům této barokně-gotické stavby. Tento světově pozoruhodný areál nacházející se na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, patří od roku 1994 mezi památky Kulturního dědictví. 78
g) Historické centrum, kostel nanebevzetí Panny Marie a chrám sv. Barbory jsou od roku 1995 památky UNESCO města Kutná Hora. Královské město, kde se v historii těžilo stříbro je spjato s gotikou. h) Lednicko-valtický
areál,
je
park
plný
barokních
a
novogotických,
romantických staveb, památek, krajinné úpravy v anglickém stylu, které panstvo z Lichtenštejnu vybudovalo během čtyř století. Celý unikátní areál je na seznamu UNESCO od roku 1996. i)
Komplex zámku a zahrad zasazený v historické části Kroměříže na Hané, je od
roku 1998 na seznamu památek UNESCO. Asi ve 13. století nechal biskup z Olomouce vystavět hrad, místo trpělo válkami a v 17. století další biskup, nechal obnovit hrad na raně barokní zámek. Unikátní památkou jsou i obě zámecké zahrady. j)
Od roku 1999 je na seznamu také krásný renesanční zámek v italském stylu,
s dominantními arkádami, který je v podstatě od 16. století nepřestavován. Upravovány byly pouze interiéry, kde se mísí rokoko, empír, biedermeier i klasicistní styl. Řeč je o areálu zámku Litomyšl. k) Asi druhé nejvýznamnější, původně hlavní město Moravy má památku UNESCO Sloup Nejsvětější Trojice, jedná se o město Olomouc, z jejíž významné historie byl v roce 2000 vybrán krásný příklad takzvaného olomouckého baroka. l)
Funkcionalistická Vila Tugendhat je zahrnována mezi nejvýznamnější stavby
obytného charakteru dvacátého století, proto byla tato stavba od architekta Ludwiga Miese van der Rohe, v roce 2002 zahrnuta mezi památky kulturního dědictví. Zdroj:Dvořáček 2008 m) Hledala jsem v České republice také nějaké „Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva“, jako mají Katalánci, a našla. Takovým dílem je SLOVÁCKÝ VERBUŇK, zapsaný v roce 2005. Sama jsem o něm nevěděla, možná proto, že je to tanec mužů ze Slovácka, tedy regionu na jihovýchodě Moravy. Tento tanec pravděpodobně vznikl, když byli v minulosti muži odváděni, neboli verbováni,
79
odtud „verbuňk“ na vojnu, do války. Proto jej tančí muži, jež měli tancem uvolnit své emoce při odchodu a zároveň předvést svoji sílu a odvahu. Zdroj: dostupné z: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138 [online 17. 3. 2011] Příloha 7 Graf vzájemného exportu a importu
Obchodní výměna ČR s Katalánskem 600
miliony EUR
500 400 300 200 100 0 -100
2005
2006
Vývoz
2007
2008
2009
Dovoz
Graf znázorňující, ve kterých letech období 2005–2009, převažoval vývoz z Čech do Katalánska. Zdroj: ICEX, base de datos Estacom, dostupné z: http://www.gkh.cz/index.php?str=stud_mater&pr=stud_js [online 23. 3. 2011] Příloha 8 Dotazník pro české respondenty
Dobrý den, jmenuji se Petra Přenosilová a jsem studentkou cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Zpracovávám bakalářskou práci na téma Katalánsko a Česká republika. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění několika otázek zaměřených na životní styl. O vyplnění stejného dotazníku (o ČR) žádám i obyvatele Katalánska. Dotazník je anonymní a výsledky budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za ochotu a čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazníku. 80
Jakým způsobem nejčastěji trávíte volný čas (po pracovní době, o víkendech)? 3) Kam nejčastěji jezdíte na dovolenou (země, popř. oblast)? 4) Byli jste někdy v Katalánsku (Španělsko např. Barcelona, Costa Brava)? -
Ano
= co Vás zde zaujalo?
-
Ne
= chtěli byste někdy navštívit Katalánsko? Ano, ne proč?
5) Máte nějakého domácího mazlíčka? (Ano, jakého?) 6) Které jsou Vaše oblíbené svátky a Vaše oblíbené tradice či zvyky s nimi spojené? 7) Co považujete za tradiční české jídlo? 8) Jaký alkoholický nápoj pijete nejčastěji? A kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje? 9) Znáte nějaký typický produkt nebo zajímavost (památku) Katalánska, popř. Španělska? 10) Znáte nějakou katalánskou popř. španělskou známou osobnost (ze současnosti nebo historie -politik, sportovec, umělec, …)? Doplňující otázky: 11) Pohlaví:
muž
x
žena
12) Do jaké věkové skupiny patříte? 15 – 18 let
19 – 25 let
46 – 55 let
56 a více let
26 – 45 let
Příloha 9 Dotazník pro katalánské respondenty
Hola, Me llamo Petra Přenosilová y soy estudiante de turismo en la escuela superior: Escuela superior politécnica en Jihlava. Escribo mi tesis sobre Cataluña y la República Checa. Quisiera pedir que llene preguntas centradas en el estilo de vida. El cuestionario es anónimo y los resultados serán utilizados exclusivamente para el propósito de mi trabajo / mi tesis. 81
Muchas gracias por todo, por su tiempo, su buena complacencia. 1. ¿Cómo,dónde,con quién…. pasa usted su tiempo libre? (después de su trabajo,fines de semana….) 2. ¿A dónde va usted más a menudo a abandonar? (país,area..) 3. ¿Ha estado alguna vez en la República Checa? Sí
¿Qué le ha interesado, ha impresionado ?
No
¿Quiere visitar y por qué?
4. ¿Tiene usted un animal? (Qué) 5. ¿Cuáles son sus fiestas,tradisiones favoritos? 6. ¿Qué considera usted, qué es la tradicional comida española / checa? 7. ¿Bebe usted alcohol? ¿Qué bebe más? ¿Y cuántas veces consume bebidas alcohólicas durante la semana por lo general? 8. ¿Conoce usted algún producto interesente o típico de la República Checa, (de Cataluña) monumentos, algo de la vida de este país ..? 9. Personalidad checa /o (de Cataluña) conocida (actual o historica- político, deportista, artista.) ¿Conoce usted alquien ?
Preguntas adicionales: 10. Sexo :
hombre
x
mujer
11.¿Qué grupo de edad pertenece usted ? 15 – 18 años
19 – 25 años
46 – 55 años
56 años y más
26 – 45 años
82
