Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta _____________________________________________________
Komparace kongresového cestovního ruchu v ČR a Rakousku Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Ondřej Dufek, DiS.
Autor: Bc. Zdenka Svobodová
Brno 2011
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Ondřeji Dufkovi, DiS., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k jejímu vypracování.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Komparace kongresového cestovního ruchu v ČR a Rakousku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Dufka, DiS., a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární i odborné zdroje. V Brně dne 3. ledna 2011
vlastnoruční podpis
Abstrakt SVOBODOVÁ, Z. Komparace kongresového cestovního ruchu v ČR a Rakousku. Diplomová práce. Brno, 2011. Diplomová práce se zabývá zhodnocením stavu kongresového cestovního ruchu v České republice a Rakousku. Cílem této práce je komparace kongresového cestovního ruchu mezi oběma zkoumanými zeměmi. V rámci práce je aplikována výzkumná metoda mystery shopping, provedená u vybraných poskytovatelů kongresových služeb, convention bureau či profesionálních organizátorů kongresů v ČR a Rakousku s cílem zjistit reakce těchto subjektů na poptávku služeb, úroveň komunikace a poskytnutých služeb kongresového cestovního ruchu. Pro zjištění, zda si obě země vedou kongresové statistiky, je využito e-mailové dotazování zvolených organizací, doplněné sekundárním výzkumem jejich internetových stránek. Následně je provedeno srovnání webových portálů národních convention bureau, které slouží k propagaci kongresových destinací obou států. Po zhodnocení současné situace jsou sestaveny návrhy a doporučení, které by mohly být využity při zlepšování poskytovaných služeb v odvětví kongresového cestovního ruchu. Klíčová slova: kongresový cestovní ruch, kongres, PCO, MICE, ICCA, Convention Bureau, Česká republika, Rakousko, mystery shopping.
Abstract SVOBODOVÁ, Z. Comparison of congress tourism in Czech Republic and Austria. Diploma Thesis. Brno, 2011. This thesis focuses on assessing the status of congress tourism in the Czech Republic and Austria. The aim of this work is the comparison of congress tourism among the surveyed countries. As part of the thesis is used mystery shopping method carried out by selected congress providers, Convention Bureau and professional congress organizers in the Czech Republic and Austria with a purpose to ascertain the response of these bodies to the demand of services, level of communication and the services of congress tourism. To determine whether the two countries keep statistics on Congress, is used e-mail interview of selected organizations, supplemented by secondary research their website. Subsequently, are compared web sites of national Convention Bureau, which serves to promote congress destinations of both countries. After reviewing the current situation are drafted proposals and recommendations that could be used to improve services in the congress tourism. Key words: Congress Tourism, Congress, PCO, MICE, ICCA, Convention Bureau, the Czech Republic, Austria, mystery shopping.
Obsah 1
Úvod a cíl práce ..........................................................................................................................9 1.1 Úvod do problematiky ........................................................................................................9 1.2 Cíl práce...............................................................................................................................11 2 Přehled literatury.......................................................................................................................12 2.1 Vymezení cestovního ruchu .............................................................................................12 2.1.1 Typologie cestovního ruchu ......................................................................................12 2.1.2 Služby cestovního ruchu ............................................................................................13 2.1.3 Organizace cestovního ruchu....................................................................................14 2.2 Kongresový cestovní ruch ................................................................................................15 2.2.1 MICE ............................................................................................................................15 2.2.2 Charakteristika kongresového cestovního ruchu ...................................................16 2.2.3 Trh kongresového cestovního ruchu .......................................................................17 2.2.4 Klasifikace akcí kongresového cestovního ruchu...................................................18 2.2.5 Charakteristika kongresových zařízení.....................................................................21 2.2.6 Charakteristika kongresových měst ..........................................................................22 2.2.7 Kongresový cestovní ruch ve světě ..........................................................................23 3 Analýza problému.....................................................................................................................26 3.1 Metodika řešení ..................................................................................................................26 4 Vlastní práce ..............................................................................................................................29 4.1 Charakteristika České republiky v cestovním ruchu .....................................................29 4.1.1 Kongresový cestovní ruch v České republice .........................................................31 4.1.2 Organizace kongresového cestovního ruchu v ČR................................................33 4.1.3 Podmínky pro kongresový cestovní ruch v ČR......................................................36 4.2 Charakteristika Rakouska v cestovním ruchu ................................................................40 4.2.1 Kongresový cestovní ruch v Rakousku ...................................................................41 4.2.2 Organizace kongresového cestovního ruchu v Rakousku ....................................42 4.2.3 Podmínky pro kongresový cestovní ruch v Rakousku ..........................................44 4.3 Vedení statistik o KCR......................................................................................................47 4.3.1 Analýza vedení statistik organizací KCR v ČR a Rakousku..................................47 4.4 Mystery shopping...............................................................................................................50 4.4.1 Vyhodnocení mystery mailingu.................................................................................50 4.4.2 Vyhodnocení jednotlivých nabídek ..........................................................................54 4.5 Propagace ČR a Rakouska národními convention bureau...........................................57 4.5.1 Vyhodnocení komparace webových portálů ACB a CzCB ..................................57 4.5.2 Vyhodnocení webových portálů dle metodiky SEO .............................................59 4.6 Srovnání dosažených výsledků KCR v ČR a Rakousku a stanovení doporučení.....61
7
5 6 7
Diskuse .......................................................................................................................................65 Závěr...........................................................................................................................................67 Seznam literatury.......................................................................................................................70 7.1 Literární zdroje ...................................................................................................................70 7.2 Internetové a jiné zdroje ...................................................................................................71 8 Seznam zkratek..........................................................................................................................74 9 Seznam tabulek..........................................................................................................................75 10 Seznam obrázků........................................................................................................................75 11 Přílohy ........................................................................................................................................76
8
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod do problematiky
Cestovní ruch patří v současnosti k důležitým ekonomickým odvětvím, které se stalo neodmyslitelnou součástí životního stylu a potřeb lidí. Jeho prostřednictvím mohou lidé poznávat nové země, přírodní či kulturní dědictví, ale umožňují také setkávání skupin osob na předem určených místech po celém světě. Jedním z významných a perspektivních produktů cestovního ruchu je právě kongresový cestovní ruch, který se v posledních letech považuje za jednu z jeho nejrezistentnějších forem odolávající ekonomickému kolísání, protože se na jeho rozvoji výrazným způsobem neprojevují ekonomické tlaky či změny devizových kurzů. Odvětví kongresového cestovního ruchu je rovněž tvůrcem značných finančních přínosů plynoucích do místa, v němž se má kongresová akce uskutečnit a to zejména z toho důvodu, že průměrný kongresový turista utratí až třikrát více finančních prostředků než běžný účastník cestovního ruchu. Včetně toho, že je kongresová turistika tvůrcem finančních prostředků, je také odvětvím, které vyvolává potřebu dalších doplňkových oborů, zejména stravování, ubytování, bankovnictví a dopravy a je tak generátorem dalších desítek tisíc pracovních příležitostí. Obecně však přispívá k rozvoji a výměně vědomostí, k poznávání kultur jiných národů a destinací. V současné době, kdy se konkurenční prostředí ve všech oborech lidské činnosti stává neustále náročnější na schopnost odlišit se od ostatních, je rozhodujícím prostředkem pro uspokojení potřeb a požadavků trhu kvalita poskytovaných služeb zákazníkovi. Trh kongresového cestovního ruchu je v tomto ohledu velmi náročný na formulované požadavky, jelikož pro samotnou realizaci a úspěšné uskutečnění kongresové akce je zapotřebí spojit služby několika hlavních sektorů průmyslu cestovního ruchu tak, aby konečná podoba nabídky pro kongresového pořadatele odpovídala co možná nejpřesněji jeho představě. Pokud chtějí jednotlivé země a jejich organizace na tomto trhu uspět, měly by poskytovat profesionální soubor služeb a odpovídající materiálně – technické zázemí, které bude srovnatelné s úrovní ostatních států a destinací, ale které bude rovněž odpovídat požadavkům organizujících klientů. Odvětví kongresové turistiky vytváří vysoké příjmy do státních rozpočtů všech zemí, které se stanou cílovou destinací pro uspořádání kongresové akce. Stát si tedy pořádáním velkých mezinárodních kongresů upevňuje svou prestiž a otevírá další možnosti pro opětovný výběr dané lokality pořádajícími společnostmi. V souvislosti s kongresovou turistikou nabývají v posledních letech na důležitosti i další složky odvětví MICE (Meetings Incentives Conventions Exhibitions), které obdobně jako kongresy, zlepšují image v místech jejich konání a podporují investice do místních
9
podniků. Pro rozsah přínosů z MICE by se tak státy měly více zabývat touto problematikou a vést statistické informace, na jejichž základě by pak mohly lépe stanovovat svá rozhodnutí pro další období a posilovat tak svoji pozici v konkurenci nejsilnějších zemí. Situace v kongresovém cestovním ruchu je z celosvětového hlediska stabilní. První pozici si v mezinárodních statistikách jednoznačně udržuje Evropa, ve které má pořádání kongresů dlouholetou tradici. Evropské státy se tak značnou měrou podílejí na celosvětovém trhu kongresové turistiky a nacházejí se na nejvyšších umístěních ve srovnání se státy okolních kontinentů, což potvrzuje i nejvyšší umístění Vídně v mezinárodních statistikách ICCA. Komparace kongresového cestovního ruchu bude aplikována na Českou republiku a jejího největšího konkurenta Rakousko, které má s českým státem společnou nejen polohu ve středu Evropy, podobnou rozlohu, ale i společnou historii. Rakousko se dlouhodobě udržuje mezi prvními patnácti kongresovými zeměmi světa, vedenými ve statistikách mezinárodní kongresové asociace. Česká republika pak podle statistik ICCA zaujímala v roce 2009 v počtu uskutečněných kongresů 28. místo na světě. V posledních letech se však stává vyhledávanou kongresovou destinací, zejména pro svoji výhodnou geografickou a cenovou dostupnost, tradici lázeňství, atraktivity hlavního města Prahy, dostatečné množství památek, ale také pro svoji bezpečnost, která je při výběru míst pro pořádání kongresů rozhodujícím faktorem. Bezpečnostní prvek tak zvyšuje atraktivitu české destinace pro pořádání kongresů, ale i incentivních programů a posiluje její pozici v mezinárodní konkurenci. Svou prestiž si ČR získala rovněž úspěšnou realizací náročných mezinárodních akcí, zejména zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Skupiny světové banky v roce 2000 či Summitu NATO v roce 2002. Úspěšné uspořádání těchto jednání na nejvyšší úrovni následně pozitivně ovlivnilo uvažování pořadatelů největších kongresových akcí ve světě, aby zahrnuli Prahu na seznam potenciálních kandidátů pro pořadatelství akcí, splňujících nejvyšší nároky na kongresové služby.
10
1.2
Cíl práce
Cílem diplomové práce je zhodnocení úrovně kongresového cestovního ruchu v České republice a Rakousku a následné provedení komparace těchto zemí. Pomocí srovnání stavu kongresové turistiky v obou zemích bude posouzeno, jaké postavení zaujímá ČR na trhu kongresového cestovního ruchu vzhledem k pozici jejího velkého konkurenta a následně zhodnoceno, jakým disponuje potenciálem pro využití v odvětví MICE. Mezi dílčí cíle této práce patří posouzení reakce vybraných poskytovatelů kongresových služeb, convention bureau a profesionálních organizátorů kongresů v České republice a Rakousku na poptávku služeb, kvalitu komunikace a úroveň poskytnutých služeb kongresového cestovního ruchu. Nejvhodnější formou pro zhodnocení reakcí na poptávku mezinárodního kongresu bude využití výzkumné metody mystery shopping. Dále je mezi dílčí cíle rovněž zařazeno porovnání úrovně statistických informací o počtech kongresů, počtech kongresových účastníků, přenocování nebo ekonomickém přínosu kongresového cestovního ruchu v obou zkoumaných zemích. Pro zjištění, zda si obě země vedou kongresové statistiky, bude využito e-mailové dotazování zvolených organizací působících primárně v kongresovém cestovním ruchu, doplněné sekundárním výzkumem jejich internetových stránek. Kongresový cestovní ruch je v obou zemích utvářen mnoha faktory, které ovlivňují postavení těchto zemí na trhu MICE. Mezi dílčí cíle je rovněž zahrnuta komparace národních a regionálních organizací kongresového cestovního ruchu, které se podílí na formování kongresové turistiky České republiky a Rakouska. Jedním z dílčích cílů bude také sestavení přehledu materiálně-technických podmínek spolu s přehledem kongresových měst první, druhé a třetí volby ve zkoumaných zemí, které působí na odvětví kongresového cestovního ruchu a vytvářejí předpoklady pro využití dané země nebo destinace v kongresové turistice. Dalším dílčím cílem bude porovnání úrovně propagace a obsahu webových portálů české a rakouské convention bureau, které slouží k prezentaci kongresových destinací obou států a zhodnocení jejich dosahovaných umístění na zvolených internetových vyhledávačích. Srovnání zkoumaných faktorů a dosažených výsledků bude provedeno prostřednictvím slovního, tabulkového a grafického hodnocení, které bude sloužit pro přehlednější znázornění. Na základě dosažených výsledků budou sestaveny návrhy a doporučení, které by mohly být využity při zlepšování poskytovaných služeb kongresového cestovního ruchu.
11
2 Přehled literatury 2.1
Vymezení cestovního ruchu
Cestovní ruch, představující odvětví terciárního sektoru, se v poslední době stal jednou z vysoce významných a neoddělitelných součástí současného životního stylu, který je spojován s využíváním fondu volného času, poznáváním a rekreací. Je však také výrazným faktorem světového obchodu, celosvětovým tvůrcem pracovních příležitostí a na aktivitách spojených s cestovním ruchem se každoročně podílí značná část světové populace. Představuje rovněž důležitou roli pro získávání příjmů jednotlivých měst, regionů i států a je tedy často označován za jeden z nejdynamičtějších faktorů rozvíjejících ekonomiku.1 Podle Světové organizace cestovního ruchu WTO se za cestovní ruch považuje „činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (in DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, str. 12) Přechodná doba, jak uvádí Petrů (2007, str. 28), „je pro statistické účely vymezena u mezinárodního cestovního ruchu délkou 1 roku, u domácího cestovního ruchu délkou 6 měsíců. Jiný účel cesty než vykonávání výdělečné činnosti v této definici znamená, že výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném poměru.“
2.1.1
Typologie cestovního ruchu
V různých odborných literaturách lze nalézt velké množství kritérií, podle nichž se samotný cestovní ruch determinuje. Většinou se však rozděluje na základní a specifické formy cestovního ruchu, které podle Petrů (2007, str. 29) „vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka, tj. z poptávkově orientované definice cestovního ruchu.“ Formy cestovního ruchu poté rozčleňuje například Hrala (2005, str. 10) do několika základních druhů: •
rekreační cestovní ruch zajišťující odpočinek, fyzickou i psychickou regeneraci, případně i léčbu,
•
exkurzní cestovní ruch zahrnující poznávání kulturních hodnot a společenských událostí, podnikatelský cestovní ruch zahrnující realizaci různorodých podnikatelských aktivit,
•
1
Frindtová uvádí, že po ropném a automobilovém průmyslu zaujímá právě cestovní ruch výší obratu třetí místo. (1998, Konference o cestovním ruchu: Cestovní ruch na prahu 3.tisíciletí)
12
•
cestovní ruch spojený s vědecko-odbornými aktivitami, které mají regionální či celosvětový charakter, v rámci široké škály vědeckých disciplín (tzv. kongresová turistika). Dále tedy existují i tzv. specifické formy cestovního ruchu, mezi něž řadí Ryglová (2007, str. 11) cestovní ruch mládežnický, seniorů, mototuristiku, sportovní lov, rybolov, městský, venkovský, rodinný, gastronomický, chatařský a chalupářský, karavanový, náboženský, incentivní, rurální (spojený s venkovem a jeho tradicemi), zábavní a atrakční, cykloturistiku, nákupní turistiku a další. Podle Foreta a Turčínkové (2005, str. 10) lze však cestovní ruch třídit rovněž podle následujících hledisek, která zohledňují: • místo pobytu, kde je cestovní ruch rozdělován na domácí, tedy na území státu, jehož jsme občany a zahraniční cestovní ruch, který se podle devizového přínosu dále dělí na aktivní - příjezdový a pasivní - výjezdový CR, • •
• • •
dobu pobytu, jež zahrnuje krátkodobý cestovní ruch trvající obvykle do tří dnů a dlouhodobý převyšující tři dny pobytu, počet účastníků, rozdělující cestovní ruch na individuální, reprezentovaný jednotlivci, rodinami, skupinový v podobě zájezdů a masový jako jsou hromadné akce, poutě, sportovní události, způsob organizace, kde je organizovaný cestovní ruch zajišťován specializovanými subjekty a neorganizovaný realizován individuálně, způsob dopravy, způsob placení, zahrnující komerční CR, jež je plně hrazený zákazníkem nebo vázaný CR, u něhož dochází k úhradě pouze části nákladů.
2.1.2 Služby cestovního ruchu Službu definuje Kotler a kol. (2007, str. 710) „jako aktivitu nebo výhodu, kterou může jedna strana nabídnout druhé, a která je v zásadě nehmotná a nepřináší vlastnictví.“ Služby cestovního ruchu slouží především k uspokojování potřeb jednotlivých účastníků cestovního ruchu. Nelze je produkovat do zásoby a jejich poskytnutí je zároveň spojeno s jejich spotřebou. Rovněž kvalita poskytnuté služby je závislá na tom, kdo, kde a kdy ji provádí. Jak uvádí Horner a Swarbrook (2003, str. 54) mnozí lidé však nepovažují cestovní ruch za samostatné odvětví, ale za aktivity, jež jsou výsledkem služeb z jiných oblastí a významných odvětví, jako jsou ubytování, stravování a doprava. Orieška (1999, str. 8) poté charakterizuje některé z druhů služeb cestovního ruchu rovněž z funkčního hlediska. Mezi základní služby řadí, již zmíněné služby dopravní, které umožňují přepravu účastníků cestovního a jsou předpokladem realizace cílů účasti na
13
cestovním ruchu. Ubytovací služby související s pobytovou stránkou cestovního ruchu. A nakonec služby stravovací zabezpečující uspokojování základních potřeb výživy. Mezi doplňkové (komplementární) služby poté zařazuje služby: • zprostředkovatelské, související se zprostředkováním, často i organizací činností podmiňujících účast na cestovním ruchu, • průvodcovské, poskytované průvodci cestovního ruchu, • společensko-kulturní, uspokojující společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu, • sportovně rekreační služby je možné z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovat za jedny z nejvýznamnějších, • směnárenské, související se zahraničním cestovním ruchem, jsou spojené s nákupem, prodejem a výměnou devizových prostředků účastníkům CR, • kongresové služby, představující komplex činností souvisejících s uspokojováním potřeb účastníků kongresového cestovního ruchu, kromě informačních, ubytovacích, stravovacích a dalších obvyklých služeb cestovního ruchu jde hlavně o organizování vlastní kongresové akce, programů před jejím zahájením a po jejím skončení.
2.1.3 Organizace cestovního ruchu Řízení cestovního ruchu probíhá na národní úrovni, ale také v rámci úrovně nižší, která je reprezentována kraji a regiony. Zahrnuje komplex nástrojů a technik, které jsou využívány organizacemi cestovního ruchu, tzv. OCR neboli destinačními agenturami, aby byla zaručena konkurenceschopnost regionů na trhu cestovního ruchu. Jak uvádí Vajčnerová (2009, str. 24) organizace cestovního ruchu (OCR) bývá definována jako „organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejích produktů cestovního ruchu na trhu, realizující záměry destinačního managementu.“ Její hlavní činností je zejména realizace marketingových aktivit regionu, tvorba produktů cestovního ruchu, budování image destinace, výzkumy a analýzy trhu, koordinace spolupráce subjektů veřejné a soukromé sféry nebo sběr a poskytování informací. Finanční prostředky sloužící k zajištění činnosti OCR pak mohou být zabezpečovány z různých zdrojů. Finanční podpora může plynout nejen z fondů Evropské unie, ale rovněž z výnosů vlastní podnikatelské činnosti, veřejných finančních prostředků nebo příspěvků od obcí.
14
2.2
Kongresový cestovní ruch
Kongresový cestovní ruch, jak uvádí Magconsulting (2004, Kongresový cestovní ruch), je považován za jednu z nejodolnějších forem cestovního ruchu odolávající ekonomickým výkyvům. Na jeho rozvoji se již dlouhodobě neprojevují výrazným způsobem ekonomické tlaky, recese nebo změny devizových kurzů. Kongresový cestovní ruch však není pouze tvůrcem finančních přínosů, ale generuje rovněž desítky tisíc pracovních příležitostí. Kromě efektu přímého obratu však toto odvětví cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s konáním kongresů, veletrhů a dalších kongresových akcí spojeny. Pro město, region nebo dokonce i stát, v němž se kongresová akce či veletrh koná, to může znamenat vysoký finanční příjem do místního rozpočtu. Je to způsobeno tím, že účastník kongresu utratí průměrně dvakrát až třikrát více finančních prostředků než ostatní účastníci cestovního ruchu. Význam kongresové turistiky poté nespočívá pouze ve finanční stránce, ale také v souvislosti s rovnoměrným vytížením veškerých kapacit, jelikož většina kongresových akcí se koná mimo sezónu. Mezi nejoblíbenější měsíce v kongresové turistice pak podle Foreta a Turčínkové (2005, str. 101) patří květen, červen, září, říjen a listopad, v nichž se koná 60 % z celkového počtu kongresů, což však může být v rámci jednotlivých zemí, ale také z hlediska jednotlivých sektorů mírně odlišné. Naopak mezi nejpopulárnější dny v týdnu pro konání kongresů se, například v Anglii, považuje úterý, středa a čtvrtek. (ROGERS, 2008, str. 46)
2.2.1
MICE
V souvislosti s kongresovým cestovním ruchem je mnohdy používán pojem MICE (Meetings Incentives Conventions Exhibitions). Jak uvádí Pizam a Holcomb (2008, str. 184) MICE odvětví se dělí na čtyři hlavní segmenty trhu: • meetings a conventions, •
incentivní cesty (incentives), motivační nástroj k odměňování zaměstnanců za dosažení vynikajících úspěchů, • výstavy (exhibitions), které umožní výrobcům a poskytovatelům služeb přímo oslovit cílovou skupinu, kterou by jinak bylo obtížné a nákladné kontaktovat, • veletrhy (traide affairs), které tvoří trh pro komerční dodavatele výrobků nebo služeb a jsou zaměřeny na konkrétní profese a segmenty trhu. Aktivity zaměřené na organizování kongresů a konferencí, veletrhů a výstav zahrnující rovněž incentivní turistiku jsou rovněž označovány jako kongresový průmysl – Meeting Industry.
15
Charakteristické znaky a přínosy MICE cestovního ruchu poté formuloval CzechTourism (MICE Handbook) do následujících bodů: • významnost kongresových akcí podporuje postavení a image města jako důležitého obchodního a kulturního centra, • jsou realizovány především ve větších městech a v pracovním čase účastníků, • sezónou je zejména jaro a podzim, • oproti individuální turistice více lidí v jedné zakázce, • vyšší výdaje na jednoho účastníka spojené s vlivy na příjmy a zaměstnanost (MICE turista utratí až 3x více), • nárůst investic do místních podniků v oblasti dopravy, hotelů, restaurací a jiných příležitostí.
2.2.2 Charakteristika kongresového cestovního ruchu Pojem kongres vznikl překladem latinského slova congressus, který označuje výraz znamenající společenský kontakt či setkání. Kongresový cestovní ruch je tedy druhem cestovního ruchu, který „zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a s pobytem v kongresovém místě, zaměřeným na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností. Setkání účastníků kongresového cestovního ruchu bývají označována jako kongresové akce a služby při nich poskytované, jako kongresové služby.“ (ORIEŠKA, 2003, str. 7) Z historických pramenů, jak uvádí Indrová a kol. (Cestovní ruch, 2007, str. 95), je patrné „že za počátky kongresového cestovního ruchu můžeme považovat již výroční trhy, předchůdce dnešních veletrhů a výstav, organizované v některých nově vzniklých městech již ve 13. století.“ Mohutný rozmach kongresového cestovního ruchu se však vztahuje k období po 2. světové válce, kdy se začíná rozvíjet mezinárodní spolupráce ve všech oblastech společnosti. Předmět kongresového cestovního ruchu je poté spojován s tradičními a progresivními formami kongresových akcí, které podle Oriešky (2003, str. 7) zahrnují organizování kongresů, konferencí, sympózií a seminářů, ale také výstav a veletrhů. Zároveň jsou sem začleňovány služební (pracovní) cesty a incentivní cestovní ruch. Nejčastější podobou incentivy však bývají rekreační zájezdy placené firmou, někdy spojované se vzdělávací či pracovní problematiku. Podle Indrové a kol. (Cestovní ruch, 2007, str. 96) vyplývá z charakteristiky kongresového cestovního ruchu řada specifických rysů: •
Účastníky kongresových akcí bývají lidé středních a vyšších společenských vrstev, s vyššími nároky na úroveň poskytovaných služeb.
•
Každá kongresová akce je v podstatě jedinečná. Je připravována pro předem známého zákazníka na základě speciálních požadavků pořadatele kongresu. Doba
16
přípravy se diferencuje v závislosti na velikosti akce. Může se pohybovat od několika měsíců až do několika let dopředu. • Podstatná část nákladů, která jé spojena s účastí na kongresové akci, je hrazena vysílající organizací. • Rozvoj kongresového cestovního ruchu v určité oblasti je mnohdy podporován ze strany státu či regionu, především z důvodu pozitivního přínosu pro rozvoj dané oblasti. Kongresový cestovní ruch je charakterizován rovněž z hlediska funkcí, které plní. Jak uvádí Orieška (2003, str. 8) jde tedy zejména o vědecko – informační funkci, která umožňuje vzájemné seznámení odborníků z různých vědeckých, technických či společenských oblastí, zprostředkovává výměnu poznatků a zkušeností či navazování pracovních kontaktů. Kulturně – poznávací funkce je naplňována poznáváním místa, regionu a země konání kongresové akce, včetně jejích kulturních a historických památek. Ekonomická funkce poté souvisí s ekonomickým přínosem uspořádaných kongresových akcí, které jsou ekonomicky efektivní, jelikož přinášejí nadprůměrné příjmy na jednoho účastníka. Pro kongresovou turistiku, podle Galvasové a kol. (2008, str. 85) je rovněž velmi důležitá propagace dané destinace, „která by měla vycházet z kvalitně zpracované marketingové strategie. Důležité při propagaci destinace je uplatnění principu partnerství, v této oblasti na rozdíl od mnoha jiných by mohla a měla dobře fungovat spolupráce veřejného sektoru a soukromých subjektů. Vedle spolupráce na regionální úrovni je důležitá i spolupráce na národní úrovni koordinovaná agenturou CzechTourism.“
2.2.3
Trh kongresového cestovního ruchu
Trh je místem směny, kde se střetává nabídka s poptávkou. Nejinak je tomu také na trhu kongresového cestovního ruchu. Rogers (1998, str. 24) uvádí, že trh kongresového cestovního ruchu je vysoce rozmanitý komplex zahrnující: • kupující (podniky, sdružení, vládu), • dodavatele (místa, destinace, jiné dodavatele), • agentury a zprostředkovatele, • jiné důležité organizace (obchodní společnosti, média, národní turistické organizace, poradce, vzdělávací instituce). Poptávku na trhu kongresového cestovního ruchu tedy zastupují především podniky, asociace či společnosti a podle Oriešky (2003, str. 10) jsou sem zahrnováni rovněž „jednotliví účastníci kongresových akcí, označovaní jako kongresoví turisté. Nabídku na trhu kongresového cestovního ruchu prezentují zejména organizátoři kongresových akcí a dodavatelé kongresových služeb. Organizátory kongresových akcí mohou být:
17
•
podniky, instituce nebo společnosti, které jsou vlastníky materiálně technických zařízení (jednací místnosti, výstavní prostory apod.) a které plánují a organizují kongresové akce z vlastní iniciativy,
•
podniky, instituce nebo společnosti, které pro své produkty hledají možnosti prezentace. Pokud nemají vlastní materiálně technickou základnu, uzavírají dohody o pronájmu kapacit s dodavateli služeb.“ Organizování kongresových akcí, se podle Indrové a kol. (Mezinárodní cestovní ruch, 2007, str. 62) v posledních letech věnují „specializované firmy označované jako profesionální organizátoři kongresů PCO (Professional Congress Organizer), které na klíč organizují pro zadavatele kongres v dohodnutém místě a termínu.“ Jako organizátoři kongresových aktivit však mohou vystupovat také cestovní kanceláře či dopravní, zejména letecké společnosti. Jako dodavatelé kongresových služeb mohou vystupovat různé podnikatelské subjekty, hotely, kongresové a víceúčelové sály, výstaviště či vysokoškolské instituce, které disponují vhodnými prostory a kapacitami pro konání jednání. V zemích s rozvinutým kongresovým cestovním ruchem se v posledních letech začaly vytvářet instituce s národní působností kongresové asociace či convention bureau, které zabezpečují marketing v kongresovém cestovním ruchu a spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. (ORIEŠKA, 2003, str. 13) Například Weber (in Tourism Management, 2001) ještě rozlišuje tzv. convention and visitor bureau CVB reprezentující důležitý element v hostitelském místě. Jsou to jakési organizace marketingu destinací, jejichž primárním cílem je rozvoj image a posílení pozice města nebo regionu na trhu jako životaschopné destinace pro návštěvníky kongresového cestovního ruchu.
2.2.4
Klasifikace akcí kongresového cestovního ruchu
Akce kongresového cestovního ruchu mohou být rozlišovány z více hledisek. Může se jednat o jejich rozdělování podle jednotlivých organizací či autorů, kteří tuto segmentaci provádí. Kongresové akce mohou být rovněž klasifikovány podle mezinárodního hlediska, pro statistické účely, nejčastěji se však rozdělují na tzv. tradiční a výstavní a veletržní akce. Pro tradiční kongresové akce, jak uvádí Orieška (1999, str. 132) je „charakteristický specificky připravený, obvykle odborný program, spojený s jednáním a zabezpečené služby pro účastníky,“ a právě Orieška uceleně klasifikuje kongresové akce a jejich členění ve své pozdější publikaci, které znázorňuje následující tabulka.
18
Tabulka č. 1: Klasifikace kongresových akcí Kongresové akce Tradiční kongresové akce podle počtu účastníků (malé, středně velké, velké akce) b) podle délky trvání (trvání akce ve dnech) c) podle formy (seminář, školení, kolokvium, kulatý stůl, zasedání, konference, sympozium, kongres, sjezd) d) podle tematického zaměření (politika, ekonomika, obchod, věda, kultura, vzdělávání, náboženství atd.) e) podle struktury účastníků (národní, mezinárodní, akce se zahraniční účastí) f) podle významu jednání a dosahu přijatých závěrů (regionální, národní, mezinárodní, světové akce) g) podle možnosti účasti (uzavřené nebo otevřené) h) podle způsobu organizace (akce v tradičních či specializovaných zařízeních, pohyblivé či putovní) i) nové formy akcí (telekongresy, telekonference) Zdroj: ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch., str. 29 a)
a) b) c) d) e) f)
Výstavní a veletržní akce podle významu a dosahu (regionální, národní, mezinárodní a světové) podle charakteru (výstava, komerční prezentace, veletrh, workshop) podle určení (pro odbornou či laickou veřejnost) podle očekávaných výsledků z účasti (prezentační, kontraktační, nákupní atd.) podle obsahu – zaměření expozice (všeobecné nebo specializované) nové formy akcí (virtuální výstavy nebo veletrhy)
Vymezení jednotlivých produktů kongresových akcí se opět z hlediska různých odborných přístupů odlišuje. Podle Fenicha (2008, str. 10) se všeobecně uvádí, že akce s dvěmi nebo více lidmi se nazývají jako setkání. Tento termín může nepochybně zahrnovat setkání, které mohou mít desítky či tisíce přítomných návštěvníků a mimo jiné zahrnují: •
• •
Mítink – událost, kde základní aktivitou účastníků je návštěva vzdělávacích zasedání, účast na setkáních a diskusích nebo návštěva jiných organizovaných událostí. Nedochází zde k žádné výstavě komponent. Shromáždění (sjezd) – základní aktivita návštěvníků shromáždění je stejná jako u mítinku, s výjimkou vedlejší ukázky komponent. Konferenci – setkání vytvořené k diskusím, hledání faktů, řešení konkrétních problémů a konzultacím. Je to událost, jež využívají organizace k setkávání a výměně názorů, sdělování zpráv či otevírání debat a získání názorů na specifické otázky.
•
Seminář – přednáška a dialog s cílem podělit se s návštěvníky se zkušenostmi z jednotlivých oblastí, pod vedením vedoucího diskuze. Pojem seminář poté Orieška (2003, str. 32) často spojuje s pojmy školení a kurz, kde především o aktivity spojené se vzděláváním s možností diskuse. S ohledem na využití diskusních metod, které budou použity v malých skupinách, jde o panelovou diskusi, diskusi
19
u kulatého stolu, skupinovou diskusi nebo skupinové interview. Právě Orieška zahrnuje pod pojem seminář i kolokvium. Samotné kongresy jsou pak v publikaci od Kotíkové a Schwartzhoffové (2008, str. 27) označovány jako „odborná setkání, která jsou pořádána většinou v pravidelných intervalech (ročně, jednou za dva roky) a mají mezinárodní význam. Cílem účasti je výměna odborných zkušeností a poznatků a osobní setkání účastníků. Významnou součástí kongresu je i doprovodný program, který často obsahuje prvky spojené s poznáním atraktivit cestovního ruchu v dané lokalitě.“ Orieška (1999, str. 132) rovněž za tradiční kongresovou akci považuje sympozium, což je vědecké nebo odborné setkání nepřesahující 300 osob, které může mít jak národní, tak mezinárodní účast. Má tematický charakter a během jednání si zainteresovaní účastníky vyměňují názory i zkušenosti. Jak uvádí Weber a Chon (2002, str. 109) klasifikaci konajících se mezinárodních kongresů provádí každoročně, od roku 1949, Unie mezinárodních asociací UIA (Union of International Associations). Systematickým sběrem informací o kongresovém cestovním ruchu, které shromažďuje především pro statistické účely, se zabývá Kongresové oddělení UIA. Kongresy zahrnuté ve statistikách UIA, které jsou organizovány nebo sponzorovány mezinárodními organizacemi, jsou evidovány v Ročence mezinárodních organizací (Yearbook of International Organisations) a v Mezinárodním kongresovém kalendáři (International Congress Calendar). Aby mohl být kongres zahrnut do statistik UIA, musí podle Rogerse (2008, str. 14) splňovat následující kritéria: • • • •
minimální počet účastníků: 300, minimální počet cizinců: 40 %, minimální počet národností: 5, minimální doba trvání: 3 dny. Kongresová akce, nesplňující jedno ze čtyř kritérií, není zahrnována do mezinárodních statistik a je tedy sledována buď ostatními organizacemi či pouze svými národními organizacemi, které mají vlastní stanovené podmínky pro zařazení do statistických databází. Naopak mezinárodní kongresová asociace ICCA (International Congress and Convention Association) vymezuje mezinárodní kongresový trh podle organizátorů akcí. Tento kongresový trh ICCA rozděluje na dva základní trhy - korporace a asociace, které jsou poté rozdělovány na vládní a nevládní organizace. (Statistics Report: The international Association Meetings Market 1999-2008) ICCA má poté podstatně méně náročná kritéria. Jak uvádí Indrová a kol. (Mezinárodní cestovní ruch, 2007, str. 64) ICCA do svých šetření zahrnuje pravidelně organizované
20
kongresové a konferenční akce, které mají nejméně 50 účastníků a kolují mezi minimálně třemi destinacemi. Podobně jako tradiční kongresové akce jsou podle Oriešky (2003, str. 36) „i výstavy a veletrhy (expositions) určeny k výměně poznatků a výsledků kreativního myšlení. Jejich těžištěm je však prezentace nejmodernějších výrobků, technologií, know – how apod. Výstava je komplexní propagační akce s předvedením exponátů. Má informativní charakter s cílem prezentovat nabídku. Veletrh je poté rozsahem prezentace větší, bez prodeje anebo s prodejem vystavených exponátů. Jedná se o obchodní výstavní akci zpravidla s mezinárodní účastí.“
2.2.5
Charakteristika kongresových zařízení
Rozvoj kongresového cestovního ruchu, je podle Indrové (Cestovní ruch, 2007, str. 97) „do značné míry závislý na kvalitní materiálně – technické základně. Pro zajištění služeb účastníkům kongresového cestovního ruchu je nutné mít dostatečné a dobře technicky vybavené konferenční prostory, odpovídající ubytovací a stravovací zázemí, včetně možnosti využívání dalších doplňkových služeb. Těmto podmínkám odpovídají většinou hotely zařazené do třídy tří – čtyřhvězdičkových.“ Nejvýznamnější součástí kongresového hotelu je, jak uvádí Orieška (2003, str. 43), „kongresový (konferenční) sál. Naopak hotel, který kongresový sál nemá a na organizování kongresových akcí používá náhradní prostory (např. salonky), se označuje jako seminární hotel.“ Drobná a Morávková (2004, str. 127) zahrnují do specializovaných kongresových zařízení rovněž „kongresové centrum, které je primárně určené pro pořádání kongresů, konferencí a dalších kongresových akcí. Je vybavené velkými konferenčními sály i menšími zasedacími místnostmi s audiovizuálním zařízením a informačními a komunikačními médii, rozsáhlými parkovacími prostory, prostory pro bankety apod.“ Specializovanými kongresovými zařízeními mohou být také „kongresové paláce, kulturně – společenská centra, v některých případech jsou k jednání využívány i sportovní haly nebo stadiony. Existují však i netradiční zařízení například v dopravních prostředcích, říčních nebo námořních lodích.“ (ORIEŠKA, 2003, str. 45) Často jsou pro pořádání kongresů, podle Drobné a Morávkové (2004, str. 128), využívány univerzity a vysoké školy, které disponují obvykle vhodnými konferenčními prostory. Nevýhodou těchto zařízení je však nedostupnost kongresových místností v potřebných časových obdobích a také většinou neexistující ubytovací prostory pro účastníky pořádaných akcí.
21
2.2.6
Charakteristika kongresových měst
Podle CzechTourism (MICE Handbook) jsou 3 základní podmínky, které by jednotlivá města měla splňovat, aby se mohla stát významnou kongresovou destinací. Město musí být turisticky atraktivní – pozitivní image je jedním z významných předpokladů rozvoje, disponovat dostatečnou kongresovou a ubytovací kapacitou a být dostupné od mezinárodního letiště. Pořadatelé zpravidla rozdělují kongresová města do následujících tří skupin: •
•
•
Města první volby jsou vhodná pro konání velkých kongresů. Měla by disponovat kapacitou pro ubytování účastníků ve 2 – 3 tis. vhodných pokojů ve třídě 4 a 5*. Důležitým kritériem je rovněž existence mezinárodního letiště s přiměřeným spojením do hlavních světových center. Kromě toho by měla mít k dispozici jedno nebo více velkých kongresových center, nabízet přírodní a turistické atraktivity v okolí, odpovídající počet stravovacích a zábavních zařízení či kompletní doprovodné služby na vysoké úrovni. Pro konání středních kongresů jsou pak vhodná města druhé volby, mající možnost ubytování účastníků v 1 – 1,5 tis. vhodných pokojů ve třídě 4 a 5*. Mají odpovídající kongresové centrum a mezinárodní letiště je v těchto městech v dojezdové vzdálenosti do 2 hodin. Zpravidla nabízejí přátelštější a důvěrnější atmosféru a nižší ceny, než je tomu u první varianty. Města třetí volby, disponují kapacitami pro konání menších a středních kongresů, mají možnost ubytování účastníků v 500 – 1 tis. vhodných pokojů ve třídě 4 a 5* a nabízejí srovnatelné služby jako města první a druhé volby.
Stát se atraktivní lokalitou MICE se v poslední době stalo jedním z hlavních cílů pro narůstající počet destinací, pro které to znamená výhodu v podobě větších ekonomických přínosů. Výběr místa určení však může být ovlivněn různými vnitřními faktory, jako je již zmíněné image města, motivy a postoje k vnějším faktorům, mezi které patří časová dostupnost a vnímané náklady. Pro většinu destinací je úspěch či neúspěch v kongresovém cestovním ruchu založen na udržení pozitivní představy o destinaci u potenciálních návštěvníků. Vytvoření a udržení pozitivní image lze poté dosáhnout použitím různých ovlivňujících faktorů, jako je marketing, reklamní a propagační programy, v naději, že vyvolají představu turisticky atraktivní destinace. (McCARTNEY in Journal of Convention & Event Tourism, 2008)
22
2.2.7
Kongresový cestovní ruch ve světě
Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, charakteristika trhu kongresového cestovního ruchu je závislá na existenci statistických informací, které zpracovávají odborné mezinárodní organizace. Pro rozvoj světového kongresového cestovního ruchu je poté velice důležitá mezinárodní spolupráce, kterou právě tyto organizace zaštiťují. Orieška (2003, str. 22) rovněž zařazuje do mezinárodních organizací, kromě výše definovaných UIA a ICCA, také další instituce, jejichž činnost se týká i subjektů v České republice: • Evropská asociace veletrhů cestovního ruchu ETTFA (European Travel Trade Fairs Association), sdružující největší evropské veletrhy cestovního ruchu. • Evropská federace kongresových měst EFCT (European Federation of Conference Towns). Potenciální zájemce o členství musí splňovat základní podmínky, mezi jinými disponovat kapacitou kongresového centra a hotelu pro více než 300 účastníků. • Mezinárodní asociace kongresových center IACC (International Association of Congress Center) sdružuje kongresová centra např. z Dánska, Francie, Norska, Velké Británie, Japonska, Severní Ameriky či Austrálie. • Mezinárodní síť konferencí INCON (International Conference Network) je organizací profesionálních organizátorů kongresových akcí. •
•
Mezinárodní výstavnická asociace UFI (Union des Foires Internationales) sdružuje téměř 200 řádných a 40 mimořádných členů – organizátorů výstav veletrhů spolu s vlastníky veletržních prostorů. Mezinárodní úřad pro výstavy IEB (International Exhibition Bureau), jehož úkolem je dohlížet na plnění dohody upravující harmonogram konání výstavních akcí a jejich náplň.
Indrová a kol. (Mezinárodní cestovní ruch, 2007, str. 63) k nim navíc řadí další důležité mezinárodní organizace, které působí v oblasti kongresového cestovního ruchu: • Sdružení profesionálů v průmyslu MICE (MPI Meeting Professional International), jejímž cílem je podpora rozvoje MICE průmyslu. •
Mezinárodní asociace PCO (IAPCO International Association of Professional Congress Organisers), což je sdružení profesionálních organizátorů kongresů.“
Podle statistik ICCA (Statistics Report.: The international Association Meetings Market 2000-2009) se celosvětově v roce 2009 pořádalo 8 294 kongresových akcí. Od roku 2003 do roku 2007, však každoročně klesá procentuální počet mezinárodních kongresů konaných
23
v Evropě. Z původních 58 % v roce 2003 došlo k poklesu na téměř 55,1 % v roce 2007. Evropa však stále potvrzuje jednoznačné prvenství mezi kontinenty, jelikož právě zde se uskutečňuje nejvíce kongresových akcí. V roce 2009 to také utvrzuje zvýšení podílu konaných akcí a to na 54,4 %. Asie - Střední Východ a Severní Amerika se nacházejí na druhém a třetím místě. Prvenství Evropy z hlediska konaných kongresů potvrzují i poslední statistické údaje UIA, která Evropě přiřazuje 52,73 %. (International Meeting Statistics for the Year 2008) Z hlediska statistik podílů jednotlivých zemí na kongresovém cestovním ruchu v roce 2009 si vedoucí pozici dlouhodobě udržují USA, následované Německem, Španělskem a Itálií. Pořadí prvních 10 zemí na trhu kongresového cestovního ruchu znázorňuje následující tabulka, která dokumentuje, že více než 44 % všech akcí se konalo právě v těchto zemích. Nejvyšší odhadovaný počet účastníků pak přirozeně vykázaly USA s 679 141 účastníky, v Evropě pak Itálie 401 618 a Německo s počtem 361 512 účastníků. (BusinessInfo, Podpora kongresů v ČR) Tabulka č. 2: Podíly prvních 10 zemí na kongresovém cestovním ruchu Pořadí 1. 2. 3. 6. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 10.
Země USA Německo Španělsko Itálie Velká Británie Francie Brazílie Japonsko Čína Rakousko Nizozemí
2004 610 409 384 317 317 368 156 199 216 167 238
Zdroj: ICCA, Statistics Report: The international
2005 603 389 346 299 363 347 171 218 219 183 236
2006 612 428 318 296 357 358 230 227 232 236 229
2007 564 484 332 291 316 297 213 241 230 225 218
2008 507 402 347 296 322 334 254 247 223 196 227
2009 595 458 360 350 345 341 293 257 245 236 236
Association Meetings Market 1999-2008, 2000-2009
Jak uvádí BusinessInfo (2010, Podpora kongresů v ČR), jsou celosvětově jednotlivé poplatky a výdaje spojené s kongresovými akcemi, vedené ve statistikách ICCA, charakterizovány následujícími body: • Průměrná hodnota registračního poplatku na delegáta/akci - 547 USD, • Průměrná hodnota celkových výdajů na delegáta/akci - 2 387 USD, • Průměrná hodnota registračního poplatku na delegáta/den - 152 USD, • Průměrná hodnota celkových výdajů na delegáta/den - 691 USD, • Průměrný příjem z registračních poplatků na akci - 349 112 USD, • Průměrné celkové výdaje delegátů na akci - 1 586 873 USD,
24
• •
Odhadovaný celkový příjem z regionálních poplatků ze všech akcí - 2 609 612 200 USD, Odhadované celkové výdaje delegátů ze všech akcí - 11 861 873 636 USD.
Trh kongresového cestovního ruchu je rovněž významný z hlediska jednotlivých měst, poskytujících kongresové služby. Prvních deset kongresových měst se v roce 2009 podílelo na celosvětovém trhu 14,1 %. Vyhledávanými kongresovými městy jsou především Vídeň, Barcelona a Paříž, která se v roce 2009 umístila na prvních třech místech. Údaje uvedené v tabulce č. 3 rovněž potvrzují, že většina kongresů se odehrává právě v evropských městech, které se na trhu kongresového cestovního ruchu prvních deseti zemí podílí více než 81 %. Zbylá procenta jsou zastoupena Asií a to Singapurem a Pekingem. Tabulka č. 3: Podíly měst na světovém trhu kongresového cestovního ruchu Pořadí Město 2004 2005 2006 2007 2008 1. Vídeň 117 139 163 168 139 2. Barcelona 137 133 110 112 136 3. Paříž 133 127 162 135 139 4. Berlín 119 103 114 135 100 5. Singapur 109 128 137 128 118 6. Kodaň 81 79 83 78 82 7. Stockholm 73 72 69 72 87 8. Amsterdam 77 95 90 89 87 8. Lisabon 80 80 76 96 83 10. Peking 104 95 95 102 73 Zdroj: ICCA, Statistics Report: The international Association Meetings Market 1999-2008, 2000-2009
2009 160 135 131 129 119 103 102 98 98 96
Nejvíce kongresových turistů však zavítalo do Berlína (106 171), dále pak do Barcelony (81 933), Paříže (73 872). Významnými evropskými městy jsou z tohoto hlediska i Vídeň, která se umístila na čtvrtém místě s 69 573 účastníky nebo Mnichov a Miláno, které se nacházejí na prvních patnácti pozicích. (BusinessInfo, 2010, Podpora kongresů v ČR) Světový kongresový cestovní ruch lze tedy, i přes výkyvy v posledních letech uvedené v tabulkách, označit za stabilní. Potvrzují také, že se skutečně jedná o rozvoj celosvětový, jelikož není charakteristický jen pro některé ze zemí, což dokládá neustálý konkurenční boj všech kontinentů, států i měst o dosažení prvenství v uvedených charakteristikách.
25
3 Analýza problému 3.1
Metodika řešení
Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část - přehled literatury, v první kapitole pojednává o odvětví cestovního ruchu a jeho základních souvislostech. Druhá kapitola je následně zaměřena na deskripci klíčových pojmů kongresového cestovního ruchu, včetně základních klasifikací a charakteristik, až po současnou situaci na trhu světového kongresového cestovního ruchu. V rámci získávání odpovídajících zdrojů pro první část diplomové práce bylo čerpáno nejen z odborné literatury a internetových zdrojů, ale byly rovněž využity i licenční elektronické informační zdroje Mendelovy univerzity. Pro účely diplomové práce byly využity především databáze SCOPUS, ScienceDirect a EBSCOhost. Praktická část poté přibližuje a charakterizuje ČR a Rakousko z hlediska jejich územního a administrativního členění, počtu obyvatel, podílu ekonomiky cestovního ruchu na zaměstnanosti a HDP nebo specifik těchto zemí. Dále pak analyzuje organizační strukturu a jednotlivé organizace působící v odvětví kongresového cestovního ruchu v obou státech a popisuje vývoj a současnou situaci kongresové turistiky spolu s materiálně – technickými podmínkami pro konání kongresových akcí. Jelikož byly statistické údaje pro komparaci kongresového cestovního ruchu v ČR a Rakousku dostupné pouze v omezené míře, bylo následně provedeno e-mailové dotazování, doplněné sekundárním výzkumem internetových stránek vybraných organizací cestovního ruchu a convention bureau, zda si tyto organizace vedou statistickou databázi o kongresové turistice nebo o kongresových aktivitách, na jejichž zprostředkování se podílely. E-maily byly rozesílány do obou zemí v jejich národním jazyce. Následně byla vyhodnocena reakce těchto subjektů podle stanovených kritérií (kde a jaká kritéria) a posouzeno nakolik se tyto subjekty a samotné země věnují kongresovým statistikám. Cílem marketingového průzkumu bylo zjištění reakcí na poptávku služeb, porovnání celkové úrovně komunikace, poskytnutých informací a vytvořené nabídky pro poptávaný lékařský kongres jednotlivými organizacemi cestovního ruchu, convention bureau, profesionálními kongresovými organizátory či poskytovateli kongresových služeb v ČR a Rakousku. V rámci průzkumu byla využita výzkumná metoda mystery shopping, která představuje simulaci zákazníka, jehož cílem je prostřednictvím fiktivní poptávky zjistit úroveň poskytovaných služeb, komunikaci s klienty a propracovanost jednotlivých navrhovaných nabídek. Celkem 50 subjektů, které byly v obou státech předem vybrány, byly dotazovány prostřednictvím předběžně zformulovaných mystery mailů. Mystery mailing začal dne
26
8. 11. 2010 rozesláním celkem 50 e-mailů do České republiky a Rakouska. Pro účely mystery mailingu byla rovněž zřízena fiktivní e-mailová schránka a osoba, která vystupovala jako zástupce organizátora kongresu. Obsahem zasílaných e-mailů byla předem zformulovaná mystery story reprezentovaná poptávkou po pořádání kongresové akce mezinárodního charakteru se zaměřením na lékařskou tématiku. Počet účastníků 5. Mezinárodního kongresu expertů na akutní kardiologii byl stanoven na 365 osob tří národností – česká, polská, slovenská. Pro kongres bylo vyžadováno uspořádání jednacích prostor v divadelním stylu, tedy takové, kdy účastníci kongresových akcí sedí na sedadlech s výklopnou deskou v řadách za sebou. Lékařský kongres měl trvat celkem 3 dny v rozmezí 8. – 10. listopadu 2011. Ubytování účastníků bylo omezeno na nabídku hotelů v nejméně tříhvězdičkové kategorii s požadavkem na 174 dvoulůžkových a 17 jednolůžkových pokojů. Aby byla rovněž naplněna kulturně – poznávací funkce kongresového cestovního ruchu, byl na druhý den kongresu naplánován galavečer nebo doprovodný program, který měly jednotlivé organizace navrhnout podle vlastních možností. Specifikovaný program kongresu je poté uveden v příloze č. 2. Na základě získaných nabídek byla následně komunikace se všemi dotázanými organizacemi po třech týdnech ukončena, což bylo odůvodněno výběrem konkurenční lokality a nabídky. Zhotovené nabídky byly následně hodnoceny prostřednictvím 11 vybraných kritérií. Pro stanovení těchto hodnotících kritérií byli rovněž osloveni odborníci z oblasti cestovního ruchu, kteří však odmítli spolupráci a proto byla kritéria formulována autorkou. Zvolená kritéria posuzovala zhotovené nabídky z hlediska návrhu nabízeného kongresu, tedy zda byl vyčerpávající, na standardní úrovni, či zcela odbytý. Jako další kritérium byl zvolen časový horizont zhotovení nabídky a to ode dne odeslání mystery mailu s poptávkou po kongresu. Nabídky byly rovněž hodnoceny z obsahového hlediska, zda zahrnovaly cenovou kalkulaci kongresu, nabídku technického vybavení, klasifikaci kongresových prostor, nabídku cateringu či jiné formy stravování, nabídku požadovaného doprovodného programu, či ubytování a jeho kalkulaci. Kongresovému klientovi je také důležité poskytnout informace o společnosti, která kongresovou akci v daném místě zajišťuje, ale také o lokalitě, kde bude kongres probíhat. Jednotlivá kritéria byla následně rozdělena podle své důležitosti na prioritní, která by ve zhotovených nabídkách neměla chybět a na kritéria, která mají spíše informativní charakter. Za prioritní kritéria byl zvolen návrh kongresu, doba zhotovení nabídky, kalkulace kongresu, nabídka cateringu, nabídka doprovodného programu a ubytování. Jednotlivé nabídky byly vyhodnocovány procentuálně. Každému z kritérií bylo subjektivně přiřazováno procentuální ohodnocení, na základě toho, zda bylo v nabídce splněno či ne, popřípadě v jaké výši. Maximálně však 100 % a minimálně 0 %. U prioritních kritérií bylo jejich nesplnění hodnoceno 0 %. U kritérií, která byla považována spíše za informativní či méně důležitá, byla jejich absence hodnocena 50 %. Takové hodnocení bylo vybráno z důvodu, aby nebyly zvýhodňovány subjekty, které zaslaly pouze informativní podobu nabídky, bez konkrétní specifikace, která byla pro zvolený lékařský kongres požadovaná a nebyl tak obsah
27
jednotlivých nabídek zkreslován. Konečná procentuální hodnota každé nabídky pak byla získána tak, že jednotlivé výsledky byly u každého z hodnotících kritérií sečteny a zprůměrňovány jejich celkovým počtem. Komparace České republiky a Rakouska byla provedena i z hlediska propagace dané země národními convention bureau. Na české straně byly, dle vybraných ukazatelů, hodnoceny webové stránky Czech Convention Bureau (www.czechconvention.cz) ve srovnání s rakouskou Austrian Convention Bureau (www.acb.at). Porovnání těchto webových stránek bylo provedeno na základě názorů odborníků z oblasti cestovního ruchu nebo kongresové turistiky obou zemí, kteří byli osloveni prostřednictvím e-mailové komunikace. Paní Silke Spreitzenbarth z Austria Center Vienna, ing. Jan Zmeko majitel Hotelu Prestige ve Znojmě, Ing. Martin Přibyl Ph.D. vedoucí katedry marketingu managemetu na SVŠE ve Znojmě a Ing. Klára Mrkosová, působící na katedře marketingu a obchodu Mendelovy univerzity. Oslovení odborníci se shodli na nedostatcích, popřípadě přednostech webových portálů, které jsou uvedeny v kapitole 4.5.1. Následně byly oba portály vyhodnoceny pomocí metodiky SEO (Search Engine Optimization - optimalizace pro vyhledávače), která vytváří a upravuje webové stránky takovým způsobem, aby jejich forma a obsah byly vhodné pro automatizované zpracování v internetových vyhledávačích. Cílem je získat ve výsledku hledání v různých vyhledávačích, které odpovídá obsahu, pro danou webovou stránku vyšší pozici, četnější zhlédnutí a zároveň cílené návštěvníky. Pro vyhodnocení portálu ACB a CzCB, prostřednictvím SEO metodiky, byly vybrány vyhledávače Yahoo.at, Seznam.cz, které reprezentují národní vyhledávače obou zemí a mezinárodní Google.com., kam byla zadávána následující klíčová slova: czech convention, austria convention, convention bureau czech, convention bureau austria nebo v opačném pořadí czech convention bureau, austria convention bureau. Následně byly zhodnoceny dosažené pozice, v každém z vyhledávačů, pro zkoumané portály.
28
4 Vlastní práce 4.1
Charakteristika České republiky v cestovním ruchu
Česká republika patří se svou rozlohou a jedinečnou polohou ve středu Evropy ke středně velkým evropským státům. V roce 2004 se spolu s dalšími deseti zeměmi stala členem Evropské unie, na jejíž celkové rozloze, která dosahuje více než 4 miliony km2, se podílí téměř 2 %. Podle Světové rady cestovního ruchu WTTC je v ekonomice cestovního ruchu České republiky zaměstnáno více než 500 000 lidí a právě sektor ekonomiky cestovního ruchu se aktuálně podílí 10,8 %2 na tvorbě hrubého domácího produktu. Ze správního a administrativního hlediska se ČR člení na 14 samosprávných krajů. Z pohledu cestovního ruchu se však pro potřeby propagace a vzájemné spolupráce rozděluje rovněž na turistické regiony, které byly definovány současně se vznikem krajů. Turistické regiony jsou tedy vymezovány jako oblasti, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé součásti daného území propojuje a sjednocuje, ale zároveň i diferencuje od ostatních regionů. Podmínkou turistického regionu je existence turistického produktu a jeho následné nabídky. Výsledkem jednání v jednotlivých oblastech bylo v roce 1999 území České republiky rozčleněno na 15 turistických regionů. Hlavní ideou vzniku těchto regionů je především možnost jednotné a ucelené prezentace jednotlivých oblastí. Vzniklé regiony se mohou dále členit na turistické oblasti, které tvoří nižší územní celky. V roce 2001 CzechTourism zveřejnil novou mapu turistických regionů, která nově obsahuje 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí, z původního počtu 43 oblastí. Tato korekce byla provedena z důvodu potřeb regionu Východní Morava a Východní Čechy, který byl rozdělen na další dva regiony – Východní Čechy a Královéhradecko, ale také kvůli změnám hranic či názvů některých regionů. Turistické regiony ani oblasti pak většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu. Jednotlivá rozdělení na kraje, regiony a turistické oblasti jsou pro přehlednost znázorněná na následujících obrázcích č. 1, č. 2 a č. 3.
2
WTTC. Tourism Research.
29
Obr. č. 1: Kraje České republiky Zdroj: http://www.sluchadla.cz/?master=sluch&link=prodejni_mista&kde=2
Obr. č. 2: Turistické regiony České republiky Zdroj: CZECHTOURISM. Mapa turistických regionů a oblastí.
30
Obr. č. 3: Turistické oblasti České republiky Zdroj: CZECHTOURISM. Mapa turistických regionů a oblastí.
4.1.1
Kongresový cestovní ruch v České republice
Kongresová turistika má v České republice svou dlouholetou tradici, která sahá až do konce 19. století a její rozvoj v posledních letech je nepochybný. Česká republika je však jednou z atraktivních destinací kongresového cestovního ruchu nejen pro svou tradici a zkušenosti s pořádáním těchto akcí, ale také pro svou územní dostupnost ve středu Evropy, bezpečnost a množstvím služeb. Otázkou však zůstává, zda zkušenosti s pořádáním kongresů a ostatní výhody, ze kterých může Česká republika profitovat, mohou konkurovat ostatním státům v mezinárodním měřítku. Podle CzechTourism zavítá do České republiky ročně asi 600 tisíc kongresových turistů a příjmy z jejich návštěv dosahují více než deset miliard korun. Průměrné výdaje kongresového turisty na den jsou následně dvakrát až třikrát vyšší než výdaje běžného turisty a pohybují se od 4 000 do 8 000 Kč. Kongresový turista je poté velice dobrým nositelem referencí a doporučení. Pokud je spokojen s poskytnutými službami, rád se do dané destinace vrací i jako individuální turista a dále tuto oblast doporučuje svým blízkým.3 Česká republika se však stala hostitelskou zemí i několika náročných mezinárodních akcí, v roce 2000 se zde konalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny světové banky a v roce 2002 Summit NATO. Stát si tedy úspěšným pořádáním kongresových akcí upevňuje svoji prestiž a postavení v pomyslném žebříčku kongresových účastníků. V České republice je kongresový cestovní ruch situován především do větších měst, jako je Praha, 3
CzechTourism. Kongresová turistika v ČR.
31
Karlovy Vary, Brno, Plzeň nebo Ostrava, ale v rámci celého státu není využit potenciál dalších měst, která rovněž disponují dostatečnými kapacitami. Jak uvádí statistiky ICCA4 Česká republika se umístila, v pořádání kongresů v roce 2009 na 28. místě, tedy o dvě příčky vyšší než v předchozím roce. Nárůst zde pořádaných kongresových akcí vzrostl od roku 1999 o více než 100 %. V porovnání s Rakouskem se však Český stát nachází na pozici o 18 příček nižší. V roce 2009 se poté v ČR konalo 104 velkých mezinárodních kongresů, což je o dvanáct více než v roce 2008. Pro samotné pořadatele kongresů je u nás tradičně největším lákadlem hlavní město Praha, kde se v roce 2009 uskutečnilo 86 velkých akcí, tedy o dvanáct víc než v roce 2008. I přesto však Praha mezi městy klesla z 13. na 15. příčku a nedosáhla ani na hodnoty z roku 2006, kdy se v hlavním městě pořádalo 110 kongresů. Brno se v roce 2008 umístilo na 181. pozici se svými osmi kongresy, avšak v následujícím roce nedosáhlo ani na nejnižší příčky těchto statistik. Podle podílu odhadovaného počtů zúčastněných, zpracovaného oddělením ICCA naposledy pro rok 2008, obsadila Česká republika s 90 808 účastníky 22. místo. V porovnání se středoevropskou konkurencí ji předčilo právě Rakousko, které se v žebříčku nachází na 16. pozici s 99 580 kongresovými účastníky. Praha obsadila 29. místo s 21 715 účastníky a zaostala tak výrazně za Vídní (4. místo – 69 573), Mnichovem (10. místo – 51 876) a Milánem (15. místo – 37 013).5 V České republice, obdobně jako je tomu u mezinárodních unií a asociací, dochází taktéž ke tvorbě statistických údajů z oblasti cestovního ruchu. Kromě agentury CzechTourism a MMR, je to především Český statistický úřad (dále jen ČSÚ), který provádí pravidelná šetření týkající se ubytovacích a stravovacích zařízení, jejich kapacity, příjezdů a přenocování turistů, devizových příjmů a výdajů, či dopravy. Statistiky ČSÚ6 podle hromadných ubytovacích zařízení poté uvádějí, že od roku 2006 se v České republice konalo na 3 230 kongresových akcí a neustále počet konaných kongresů narůstá až na 9 411 v roce 2009. V Praze se v témže roce konalo celkem 3 545 kongresových akcí s 484 807 účastníky. Z českých krajů následovaly po hlavním městě místa s největší koncentrací kongresové turistiky, dle ubytovacích zařízení, a to Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský kraj. Podíl jednotlivých krajů na kongresovém cestovním ruchu České republiky je znázorněn na následujícím obrázku.
4
ICCA. Statistics Report: The international Association Meetings Market 2000-2009. BUSINESSINFO. Podpora kongresů v ČR, 2010. 6 ČSÚ. Konference v hromadných ubytovacích zařízení podle krajů. 5
32
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Obr. č. 4: Podíl krajů na kongresovém cestovním ruchu ČR Zdroj: ČSÚ. Konference v hromadných ubytovacích zařízení podle krajů.
Z hlediska metodiky jsou uvedená data zjišťována ČSÚ v hromadných ubytovacích zařízeních, kam jsou započítávána i zařízení, která v průběhu období pořádala alespoň jednu akci. Do zpracovaných údajů byly od roku 2009 v rámci pozměněné metodiky ČSÚ započítávány kongresové akce a konference již od 50 účastníků. V těchto datech však nejsou zahrnuty údaje z konferenčních zařízení, která nejsou součástí těchto hromadných ubytovacích zařízení. Jedná se o kulturní domy a prostory pro velká setkání, ale součástí nejsou ani údaje o kongresových akcích Kongresového centra Praha.
4.1.2
Organizace kongresového cestovního ruchu v ČR
Kongresovým cestovním ruchem se v České republice zabývá několik subjektů. Nezastupitelným metodickým a koordinačním orgánem na národní úrovni je pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Jeho nezbytným nástrojem pro práci je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007- 2013 7, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Ministerstvo pro místní rozvoj poté úzce spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu – vládní agenturou, jíž je zároveň zřizovatelem. Česká centrála cestovního ruchu je národní turistickou organizací, která je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a byla zřízena 18. března 1993 za účelem propagace České republiky
7
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch.
33
jako atraktivní turistické destinace8 na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce, ale i podnikatelské subjekty. Od 1. srpna 2003 tedy její oficiální název zní Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) neboli CzechTourism.9 CzT se v rámci podpory incommingového a domácího cestovního ruchu zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí a služeb cestovního ruchu, kterými jsou, včetně tradičního lázeňství a národní gastronomie, v posledních letech značně se rozvíjející kongresová a incentivní turistika. Dále podporuje aktivity regionálních a podnikatelských subjektů, které koordinuje se státní propagací cestovního ruchu. Zmíněnými činnostmi naplňuje své stanovené cíle, jimiž je snaha o zvyšování počtu turistů v českých regionech a příjmů z cestovního ruchu. V zahraničí pak Českou republiku reprezentuje 2610 zastoupení CzT, z čehož se 18 nachází v Evropě, 5 na americkém kontinentu a zbylé 3 v Asii, jejichž snahou je především budování povědomí o značce Česká republika a její prezentace pod jednotným oficiálním logem. Aby však byl zajištěn zájem ze strany zahraničních klientů o ČR jako ideální destinaci vhodnou pro kongresovou turistiku, došlo ke vzniku týmu kongresové a incentivní turistiky KIT CzechTourism, jehož základní činností je marketingová podpora a získávání nových kongresových akcí pro ČR. Pro úspěšný rozvoj kongresové turistiky byl následně vytvořen jednotný prezentační materiál Bid Book, který nabízí souhrnnou nabídku kongresových služeb a prostor nejen v Praze, ale i v celé České republice. Agentura CzechTourism s jejím KIT oddělením byla poté v roce 2009 označena časopisem Business Destinations za nejlepší ve střední Evropě v oblasti business turistiky.11 V současnosti existují v ČR organizace cestovního ruchu na regionální úrovni, které jsou zřizovány třemi způsoby. Zřízení organizace příslušným krajem zvolila například Jihočeská centrála cestovního ruchu či Centrála cestovního ruchu jižní Moravy (CCRJM). Zlatý pruh Polabí nebo Destinační společnost Sokolovsko vznikla druhým způsobem z iniciativy a vzájemné spolupráce podnikatelských subjektů. Třetí forma, reprezentována dobrovolnými sdruženími měst a obcí v daném regionu, je typická pro Sdružení Český ráj
8
Podle UNWTO je destinace definována jako „místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu.“ (in VAJČNEROVÁ, 2009, str. 3) 9 KUDY Z NUDY. O CzechTourism. 10 Zahraniční zastoupení CzT: Belgie, Čína, Finsko, Francie, Indie, Itálie, Japonsko, Kanada, Korej, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko, Ukrajina, USA, Velká Británie, Irsko. 11 CZECHTOURISM. Výroční zpráva 2009.
34
nebo Region Slovácko. Souhrn všech působících destinačních agentur a centrál cestovního ruchu v krajích ČR viz příloha č. 1. Mezi další subjekty působící však primárně v odvětví kongresového průmyslu České republiky patří tzv. convention bureau12. Agentura Prague Convention Bureau PCB, nazývaná rovněž jako Pražská asociace kongresové turistiky, funguje již od roku 1993. Jejím posláním je prezentace a posílení povědomí Prahy jako významné kongresové destinace. Nejdůležitější aktivitou členů je pak příprava, produkce a kompletní realizace kongresů, veletrhů, a seminářů. Obdobně jako PCB, působí v Čechách i další kongresové agentury, jako je například liberecká obecně prospěšná společnost NBCB (North Bohemia Convention Bureau) vzniklá v březnu 2010, pardubická East Bohemia Convention Bureau, karlovarská nezisková společnost CCB (Carlsbad Convention Bureau) nebo plzeňská Pilsen Convention Bureau, založená teprve 8. listopadu 2010. Na Jižní Moravě tyto aktivity zajišťuje Moravia Convention Bureau se sídlem v Brně, která se rovněž zabývá propagací destinace Jižní Moravy, jako místa vhodného pro pořádání kongresových aktivit, ale nabízí možnost také poskytovatelům kapacit ke své prezentaci. Ve Zlínském kraji působí v problematice kongresové turistiky Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, která v roce 2010 založila regionální kancelář East Moravian Convention Bureau, která má vytvořit informační platformu a efektivně propagovat všechny možnosti související s tímto typem turistiky. Od 1. 1. 2010 funguje v České republice nová organizace, s názvem Czech Convention Bureau CzCB, které podléhá CzechTourismu a jehož hlavním cílem je propagovat Českou republiku jako kongresovou a incentivní destinaci v tuzemsku i zahraničí, což zajistí navýšení počtu konaných akcí v jednotlivých regionech státu. Jejím cílem je také podpora regionálních destinací v jejich aktivitách a vypracování společného marketingového plánu, aby nebyly jednotlivé činnosti realizovány odděleně, jelikož zahraniční klient vnímá Českou republiku jako jednu destinaci.13 Právě CzCB spolupracuje se všemi výše uvedenými regionálními convention bureau. Aby samotný průběh kongresové akce proběhl bez komplikací a s požadovanými službami odpovídající kvality, pořádající subjekty často zvažují, zda neponechají její organizaci odborníkům. Členem družení profesionálních organizátorů kongresů IAPCO (International Association of Professional Congress Organisers )14 je v České republice pouze jedna PCO se sídlem v Praze. AIMS International Congress Services vznikla v ČR v roce 1996 a je součástí mezinárodní společnosti působící v šesti evropských zemích a dvou kontinentech15. Zabývá se 12
Convention Bureau nemá, podle Indrové (2007, str. 62) český ekvivalent. „Je to státem, destinací nebo firmami působícími v oblasti zajišťování kongresů podporovaná agentura, jejímž cílem je propagace kongresové destinace, vyhledávání příležitostí a zajišťování kampaní pro získávání kongresů.“ 13 CZECH CONVENTION BUREAU. Czech Convention Bureau - Důvěra v partnerství. 14 IAPCO. European Group. 15 Budapešť, Brusel, Lisabon, Praha, Sofie, Vídeň a Šanghaj. (IAPCO, European Group)
35
především podporou, poradenstvím a službami v oblasti kongresového managementu, veletrhů a výstav, destinačního managementu a incentivy, v níž se pohybuje více než 27 let. Kromě AIMS v ČR existuje i několik dalších PCO, které však nejsou členy IAPCO. Jedná se o pražskou Agenturu Carolina nebo brněnský TA – Service. Congress Rental Network (CRN)16 je poté další profesionální organizací sdružující subjekty, kteří propůjčují technické zázemí pro kongresové akce spolu se zajištěním jeho instalace. V Česku existuje opět pouze jedna společnost ProMoPro s.r.o., která je členem tohoto sdružení. V rámci celé České republiky, jednotlivých krajů a regionů tedy působí řada subjektů, jako destinační agentury, centrály cestovního ruchu, PCO či convention bureau, které se ať už primárně či pouze okrajově zabývají kongresovým cestovním ruchem dané destinace a kongresovou turistiku regionu ovlivňují a podporují. Organizace a řízení cestovního ruchu v České republice je však značně roztříštěná, jelikož jednotlivé pravomoci jsou rozlišovány podle územněsprávního členění státu na kraje. Jak již bylo zmíněno výše, turistické regiony však nekorespondují s rozlohou krajů, a proto zde dochází k finančním i organizačním nesrovnalostem.
4.1.3
Podmínky pro kongresový cestovní ruch v ČR
K rozvoji kongresového cestovního ruchu jsou rovněž velmi důležité materiálně – technické podmínky daného místa, na jejichž základě se pořadatelé kongresových akcí rozhodují, zda právě v tomto místě zamýšlený kongres uspořádat. Z kongresového cestovního ruchu těží nejen hotely, restaurační zařízení a dopravní společnosti, ale rovněž i subjekty zabývající se zábavním průmyslem. Při posuzování nakolik jsou jednotlivé země a jejich města vhodná pro konání velkých, středních a malých kongresů, lze při jejich klasifikaci využít kritéria CzechTourismu. Při hodnocení měst první, druhé a třetí volby se jednalo především o existenci alespoň jednoho kongresového centra, dostatečného množství kapacit 4* a 5* hotelů, mezinárodního letiště v samotném městě či jeho blízkosti, odpovídajícího počtu stravovacích, zábavních zařízení a turistických atraktivit. Hlavní výhodou České republiky je především zmiňovaná geografická poloha, dobrá dopravní dostupnost, bezpečnost a turistická atraktivita. V současné době se v ČR nachází 4 469 hotelů a jiných podobných zařízení17, z toho 46 pěti a 425 čtyřhvězdičkových hotelů18, jejichž ubytovací kapacita významně vzrostla z 29 442 lůžek v roce 2000 na současných více
16
CONGRESS RENTAL NETWORK. Our members. EUROSTAT. Hotels and similar establishments. 18 ČSÚ. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech. 17
36
než 70 000 lůžek.19 Celkem se zde nachází 11 letišť s pravidelným provozem, z čehož pouze 4 jsou mezinárodního charakteru a v následující tabulce jsou znázorněna tučně. Tabulka č. 4: Letiště s pravidelným provozem v České republice City name Brno Karlovy Vary Mariánské Lázně Olomouc Ostrava Pardubice Praha Přerov Uherské Hradiště Zábřeh Zlín
Airport Code BRQ KLV MKA OLO OSR PED PRG PRV UHE ZBE GTW
Airport name Tuřany Karlovy Vary Mariánské Lázně Olomouc Mošnov Pardubice Prague - Ruzyně International Přerov Kunovice Dolní Benešov Holešov
Zdroj: http://www.world-airport-codes.com
Kongresový cestovní ruch představuje nejen podstatnou součást profesionálního života, ale plní rovněž důležitou kulturně – poznávací funkci. Je naplňována poznáváním kultury, zvyků či památek země a místa konání kongresové akce. Česká republika poskytuje v tomto ohledu širokou nabídku reprezentovanou např. vinařskou tradicí typickou pro Jižní Moravu, místním folklórem, národními parky, či památkami UNESCO. Na Seznam světového dědictví bylo zapsáno celkem 12 památek, které se nachází po celém území ČR. Na seznamu míst vhodných k pořádání kongresů v ČR se nachází množství center a objektů nabízející luxusní služby, technické zázemí a profesionální servis i pro nejnáročnější klientelu. Celková kapacita kongresových prostor České republiky pak dosahuje až 50 000 míst. Významné postavení v kongresové turistice v podmínkách České republiky má jednoznačně hlavní město Praha. Disponuje největším počtem velkých kongresových prostor a dostatečnými ubytovacími kapacitami pro účastníky pořádaných kongresových akcí. Kongresové centrum Praha je mezinárodní organizací AIPC (Sdružení kongresových paláců)20 uváděné jako jediné kongresové centrum v ČR vhodné pro mezinárodní kongresové akce s maximální kapacitou sálu až pro 2 764 osob. Celková kapacita pak dosahuje velikosti celkem pro 9 000 osob. Včetně Kongresového centra Praha existuje v našem státě celkem 18 specializovaných kongresových center, které disponují kapacitou pro minimálně 300 účastníků v divadelním uspořádání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce spolu s kapacitou největšího sálu. 19 20
ČSÚ. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. AIPC. AIPC’s worldwide membership.
37
Tabulka č. 5: Kongresová centra s kapacitou nad 300 osob v ČR Kongresové centrum Město Počet sálů Max. kapacita sálu Kongresové centrum Praha Praha 60 2 764 Kongresové centrum Aldis Hradec Králové 15 1 170 Congress Center Parkhotel Pilsen Plzeň 7 1 000 Kongresové centrum Babylon Liberec 25 900 Ideon Pardubice Pardubice 5 900 Aquapalace Hotel Prague Praha 10 648 Kongresové a kulturní centrum Roháč Třeboň 3 600 Akord Cultural Centre Ostrava 7 570 Kongresové centrum Brno 9 450 Společenský dům Casino Mariánské lázně 4 450 Congress Centre Pardubice Pardubice 3 450 Regionální centrum Olomouc Olomouc 11 420 Zdroj: vlastní práce na základě vyhledání kongresového prostoru CZeCOT, Czech Convention Bureau
Kromě výše uvedených kongresových center však mohou kongresoví pořadatelé využívat i jiné prostory, např. výstavní a veletržní centra či kulturní zařízení vhodné pro kongresové aktivity. Největší kongresové prostory jsou opět uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 6: Kongresové prostory v ČR Kongresový prostor
Město
Celková kapacita (osob) Veletrhy Brno Brno 20 400 O2 Arena Praha 12 000 Pražský veletržní areál Letňany Praha 10 000 Tipsport Arena Liberec 6 000 KV Arena Karlovy Vary 4 000 Výstaviště Praha Holešovice Praha 3 300 Tesla Arena Praha 1 600 Clarion Congress Hotel Prague Praha 1 500 Výstaviště Flora Olomouc Olomouc 1 500 Obecní dům Praha Praha 1 425 Výstaviště Černá Louka Ostrava 1 000 Wannieck Gallery Brno 650 Zdroj: vlastní práce na základě vyhledání kongresového prostoru CZeCOT, Czech Convention Bureau
Vedle již uvedených kongresových prostor existuje v ČR také množství netradičních zařízení, která mohou být pro uspořádání kongresových setkání atraktivní. Konference a kongresy tak mohou být uspořádány například na zámcích Litomyšl (1100 osob), Nelahozeves (980), Jemniště (520), Dobříš (400) nebo Mikulov (370). Hlavní město Praha, kde se v roce 2009 konalo téměř 83 % všech kongresů v ČR, splňuje rovněž kritéria tzv. města první volby, vhodného pro konání velkých kongresů.
38
Nachází se zde celkem 203 hotelů 4* a 5*, z čehož celkem 37 patří do kategorie s pěti hvězdami. Jen samotný počet pokojů pětihvězdičkových hotelů, který dosahuje více než 10 000 pokojů, splňuje tuto podmínku. Rovněž jako hlavní město disponuje mezinárodním letištěm se spojením do 105 destinací celého světa, Kongresovým centrem Praha – vzdáleným 30 minut od nejbližšího letiště a turistické atraktivity v podobě pražského historického jádra zapsaného do seznamu UNESCO. Pokud budeme uvažovat i o městech, jejichž kongresová centra nejsou vedena ve statistikách AIPC, poté by jako město druhé volby mohlo být označeno Brno. Disponuje kongresovým centrem Veletrhy Brno, vlastním mezinárodním letištěm v Tuřanech, UNESCO památkou Vilou Tugendhat a ubytovací kapacitou osmi 4* a jednoho 5* hotelu s 1 332 pokoji. Vedle Brna mohou být za město druhé volby považovány i Mariánské lázně a Karlovy Vary. Kapacita hotelů v Mariánských lázních v kategorii 4* a 5* dosahuje více než 2 000 pokojů, vzdálenost k mezinárodnímu letišti v Karlových Varech je kratší než 1 hodina a kongresové centrum Společenský dům Casino – se svou kapacitou pro 450 osob, také splňuje podmínky pro zařazení do dané kategorie. Karlovy Vary disponují vlastním mezinárodních letištěm, kapacitou v ubytovacích zařízeních s více než 2500 pokoji a kongresovým prostorem KV Arena, které sice není kongresovým centrem, ale po určitých úpravách by takto mohla sloužit. Jako město třetí volby by následně mohla být označen Liberec, Ostrava nebo Plzeň. Podrobnější údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 7: Města první, druhé a třetí volby v ČR Město
Mezinár. letiště
Praha
Ruzyně
Brno
Tuřany
Mariánské lázně Karlovy Vary Liberec
Karlovy Vary Karlovy Vary Ruzyně
Ostrava
Mošnov
Plzeň
Karlovy Vary
Kongresové centrum
Zábavní a stravovací zařízení
Turistické atraktivity
Kongresové centrum Praha Kongresové centrum BVV Společenský dům Casino KV Arena
Památka UNESCO Památka UNESCO Lázeňství
Lázeňství
Lyžařská turistika Technické památky Pivovarnictví
Kongresové centrum Babylon Akademie Ostrava Congress Center Parkhotel Pilsen
Kapacita pokojů 4* a 5* hotelů 500 – 1 000 – 2 000 – 999 1 999 3 000
Město volby
1. volby
2. volby
2. volby
2. volby
3. volby
3. volby
3. volby
Zdroj: vlastní práce na základě CZeCOT, CzCB, WORLD AIRPORT CODES
39
4.2
Charakteristika Rakouska v cestovním ruchu
Federativní republika Rakousko má s naším státem nejen společnou historii, ale rovněž je jedním z významných evropských států disponujícím širokým potenciálem pro kongresovou turistiku a rozvoj cestovního ruchu, který se nachází na vedoucích příčkách v mezinárodních statistikách světových asociací. Právě kongresový cestovní ruch je nedílnou součástí hospodářství země a hraje v něm nezastupitelnou roli, jejíž důležitost si uvědomují i soukromé subjekty spolupracující s veřejnými organizacemi při propagaci či samotné tvorbě nabídky produktů pro kongresové aktivity. Ve srovnání s Českou republikou je Rakousko svou rozlohou o necelých 5 000 km2 větší, avšak s počtem obyvatel zaostává téměř o 2,3 milionu. V ekonomice cestovního ruchu Rakouska je zaměstnáno 598 800 pracovníků, tedy 14,2 % veškerého jeho obyvatelstva a podíl ekonomiky cestovního ruchu na HDP dosahuje 13,2 %21. Územně a administrativně se Rakousko rozděluje na devět spolkových zemí, jejichž hlavní města jsou uvedena v závorce – Burgenland (Eisenstadt), Kärnten (Klagenfurth), Niederösterreich (St. Pölten), Oberösterreich (Linz), Salzburg (Salzburg), Steiermark (Graz), Tirol (Innsbruck), Vorarlberg (Bregenz), Wien (Vídeň) – viz následující obrázek č. 5.
Obr. č. 5: Mapka spolkových zemí Rakouska Zdroj: http://www.ckneon.cz/oblasti-rakouska/
21
WTTC. Tourism Research.
40
4.2.1
Kongresový cestovní ruch v Rakousku
Stejně tak jako Českou republiku reprezentuje v kongresové turistice hlavní město Praha, podobně významnou roli hraje v Rakousku hlavní město Vídeň. Podle statistik ICCA se Rakousko i se svým hlavním městem dlouhodobě udržuje v mezinárodní konkurenci, a to od roku 1954, na prvních 15 příčkách kongresových velmocí. Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, v roce 2009 právě Vídeň dominovala statistikám, jako město s největším podílem na světovém trhu kongresové turistiky. Rakousko následně obsadilo v témže roce 10. místo. V roce 2009 se poté podle statistik Vienna Convention Bureau22 a ACB23 konalo ve Vídni 882 kongresů a 1687 firemních akcí s celkem 426 120 účastníky a 1 372 884 přenocováními, což se projevilo v ekonomické výkonnosti v podobě přínosu 736,10 miliónů euro. Z celkových 1765 pořádaných kongresů v Rakousku se tak Vídeň tímto počtem zařadila na první místo mezi jednotlivými spolkovými zeměmi v Rakousku, následovaná Steiermarkem a Tirolskem. Celkově se však v hlavním městě projevil klesající trend konajících kongresových akcí oproti roku 2008 a to o 21 %, avšak počet účastníků byl i přes pokles o 15 % vyšší. Následující graf poté zahrnuje podíl jednotlivých spolkových zemí na kongresovém cestovním ruchu v Rakousku.
Vídeň Horní Rakousko Korutany
Steiermark Salzburg Vorarlberg
Tirol Dolní Rakousko Burgenland
Obr. č. 6: Podíl spolkových zemí na kongresovém cestovním ruchu Rakouska Zdroj: AUSTRIAN CONVENTION BUREAU, Österreichische Koongressstatistik 2009
Průměrně pak v Rakousku strávili v roce 2009 kongresoví účastníci 2,76 dní a to obvykle v kongresových hotelech a netradičních zařízeních (např. letištích, operních domech, zoologických zahradách, nemocnicích či lodích). Mezinárodní kongresy poté trvaly déle než 22 23
VIENNA CONVENTION BUREAU. Wiener Kongress-Statistik 2009. AUSTRIAN CONVENTION BUREAU. Österreichische Koongressstatistik 2009.
41
národní a jejich nejčastějším tématem byla medicína, hospodářství a politika a duchovní vědy. Statistiky rovněž potvrzují tvrzení Foreta a Turčínkové, že kongresy potlačují sezónnost a konají se v měsících, které následně vyrovnávají vytížené kapacity jednotlivých zařízení. V Rakousku se tyto kongresy pořádají nejvíce v říjnu, následované červnem, květnem, zářím a nakonec listopadem. Velké kongresy, dominující statistikám mezinárodních organizací, jsou poté spíše výjimkou, pouze 4 % všech kongresů a konferencí mělo více než 1 000 účastníků. Právě malé kongresy a shromáždění s méně než 100 účastníky jsou zde dominujícím prvkem a tvoří 39 % z celkového počtu.
4.2.2
Organizace kongresového cestovního ruchu v Rakousku
Organizace a problematika cestovního ruchu na národní úrovni spadá pod působnost Spolkové ministerstvo hospodářství a práce (Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit) v rámci sekce III – Cestovní ruch a historické objekty (Tourismus und Historische Objekte). Tato sekce se podle ministerstva skládá ze 13 oddělení, které se věnují politice cestovního ruchu, mezinárodním vztahům, požadavkům v oblasti cestovního ruchu, či statistikám.24 Mezi další subjekty zabývající se cestovním ruchem, potažmo i kongresovými aktivitami, patří Rakouská národní turistická centrála - Österreich Werbung (dále jen ÖW). ÖW s hlavním sídlem ve Vídni, je financována z veřejných prostředků, ale rovněž z výnosů z prodeje vlastních marketingových služeb klientům ze strany rakouského cestovního ruchu. Je jedním z nejdůležitějších partnerů ministerstva hospodářství a práce a v současné době provozuje více než 30 turistických centrál v 9 regionech světa, jejichž prostřednictvím realizuje přes 1500 marketingových aktivit. Se 75 % je většinovým vlastníkem centrály Rakouská republika, zbylých 25 % náleží Rakouské hospodářské komoře. Do široké oblasti činnosti ÖW spadá především propagace destinace Rakousko, organizace veletrhů a výstav, produkce tematicky zaměřených prospektů či informační činnost v podobě call-centra - Urlaubsservice der Österreich Werbung, které je největší v zemi a jehož součástí je rovněž největší rakouský internetový portál www.austria.info. Rozpočet ÖW na rok 2010 činí celkem 52,2 milionů EUR a výnosy z obchodních činností jsou plánovány na 16,7 milionů EUR. Podíl nákladů na marketing vůči celkovým nákladům se pak rovná zhruba 60 %.25 Ve spolupráci s ÖW, na úrovni jednotlivých spolkových zemí, působí v Rakousku i regionální turistické informační kanceláře, které poskytují veškeré spolehlivé informace, včetně prospektů, map a dalších doplňujících materiálů: • Wiener Tourismusverband – Vídeňské sdružení cestovního ruchu, • Burgenland Tourismus – Burgenlandská turistická kancelář, 24
BUNDESMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, FAMILIE UND JUGEND. Die Organisation des Tourismus in Österreich. 25 ÖSTERREICH WERBUNG. ÖW Zahlen und Fakten.
42
• • •
Kärntner Tourismusgesselschaft GmbH – Korutanská turistická společnost, Niederösterreich Werbung – Dolnorakouská centrála cestovního ruchu, Oberösterreich Tourismus-Info GmbH – Hornorakouská turistická informační společnost, • Tirol Werbung – Tyrolská centrála cestovního ruchu, • Steirische Tourismus GmbH – Štýrská turistická společnost, • Vorarlberg Tourismus GmbH – Vorarlberská turistická společnost, • SalzburgerLand Tourismus GmbH – Salcburská zemská společnost cestovního ruchu. V rámci řízení a podpory kongresové turistiky existuje v Rakousku rovněž několik convention bureau, které všestranně přispívají k rozvoji kongresového cestovního ruchu v jednotlivých destinacích. Významným subjektem působícím v odvětví kongresové turistiky je Austrian Convention Bureau ACB, nevýdělečná organizace, která je platformou rakouského kongresového průmyslu. Austrian bussines and convention network ABCN je dalším ze subjektů podléhající agentuře ÖW, který je nekomerčním partnerem destinace Rakousko v aktivitách MICE. Rovněž významnou roli hrají i subjekty, které mohou ovlivnit situaci i vývoj kongresového cestovního ruchu v jednotlivých spolkových zemích. Každá z těchto spolkových zemí disponuje vlastním informačním portálem, logem i heslem. V rámci spolkových zemí působí tyto convention bureau, jako propagátoři daného místa v kongresovém průmyslu. Úkolem Vienna Convention Bureau VCB, vzniklé v roce 1969, je především propagovat Vídeň jako nejvhodnější kongresové město střední Evropy. Obdobně působí rovněž Convention Bureau Niederösterreich, Conventionland Kärnten, Convention Bureau Oberösterreich, Convention Bureau Tirol, Vorarlberg Convention, Steiermark Convention, Burgenland Convention či Salzburg Convention Bureau. Profesionální organizátoři kongresů PCO, se podle sdružení IAPCO26, nachází v Rakousku celkem dva. Prvním je člen společnosti AIMS International Congress Services, jehož členem je i česká pobočka. Mondial Congress & Events je druhým PCO působícím v Rakousku od roku 1966 s devíti pobočkami27 v různých státech. Kromě členů sdružení IAPCO zde působí i další profesionální organizátoři kongresových akcí, např. Admicos Congress Incentive, Austropa Interconvention, e+o meeting event travel management nebo Pegasus Incoming. Společnost Kongresstechnik GmbH je poté jediným členem Congress Rental Network 28 CRN , který poskytuje technickou podporu pro kongresové aktivity v této zemi.
26
IAPCO. European Group. Vídeň, Baden, Barcelona, Budapešť, Düsseldorf, Salzburg, Praha, Istanbul a Varšava. 28 CONGRESS RENTAL NETWORK. Our members. 27
43
4.2.3
Podmínky pro kongresový cestovní ruch v Rakousku
Rakouská republika má obdobně jako ČR stejnou výhodu pro kongresovou turistiku v podobě výhodné polohy v centru Evropy, disponuje také širokou škálou poskytovaných služeb na vysoké úrovni a nezaměnitelnou přírodní atraktivitou. Z hlediska pamětihodností zapsaných na seznam UNESCO Rakousko zaostává za ČR celkem o 4 kulturní památky. Podmínky pro ubytování jsou v Rakousku více než příznivé. V současné době se zde nachází 13 645 hotelů a podobných zařízení všech kategorií.29 Počet čtyř a pěti hvězdičkových hotelů jednotlivých spolkových zemí dosahuje 2 372 hotelů s více než 232 000 lůžky.30 Nachází se zde celkem 14 letišť, což je o tři více než v ČR, ale jen v samotném hlavním městě fungují čtyři letiště. Mezinárodní charakter má následně 6 z nich a v níže uvedené tabulce jsou tučně zvýrazněná. Tabulka č. 8: Letiště s pravidelným provozem v Rakousku City name Graz Hohenems Innsbruck Kitzbühl Klagenfurt Lauterach Linz Salzburg St Anton Vienna Vienna Vienna Vienna Zurs/Lech
Airport Code Airport name GRZ Thalerhof HOH Hohenems-Dornbirn INN Innsbruck-Kranebitten XJS Kitzbuehl Railway KLU Alpe Adria QLX Lauterach LNZ Blue Danube SZG W. A. Mozart ANT St Anton XWC Südbahnhof Rail VDD Vienna Danubepier Hov VIE Schwechat International XWW Westbahnhof Rail ZRS Flexenpass Heliport Zdroj: http://www.world-airport-codes.com
V Rakousku nachází celkem čtyři mezinárodní kongresová centra, která jsou sdružením AIPC31 označena za vhodná pro konání velkých mezinárodních kongresů: •
Hofburg Vienna, kongresové centrum zahrnující ubytovací kapacity 3 000 pokojů a 35 sálů pro 1 260 účastníků kongresových akcí v divadelním uspořádání.
29
EUROSTAT. Hotels and similar establishments. ACBN. Planner‘s Guide. 31 AIPC. AIPC‘s worldwide membership. 30
44
•
Messe Congress Graz, s 19 sály a kapacitou pro 1 050 účastníků s možností ubytování v 1 000 hotelových pokojů. • Salzburg Congress Center, disponující 15 sály s kapacitou pro 1 350 osob a 600 hotelových pokojů. • Congress und Messe Innsbruck, nabízející 13 sálů pro 1 500 účastníků kongresových akcí a 4 000 hotelových pokojů. • Bregenzer Festspiel- und Kongresshaus, s 14 sály pro 7 600 účastníků a možností ubytování v 434 hotelových pokojích. V souvislosti s ČR se tedy v Rakousku nachází nejen více mezinárodně uznávaných kongresových center, ale rovněž každé toto centrum již zahrnuje ubytovací prostory, které umožňují komplexní využívání služeb účastníky kongresových akcí. Kromě těchto mezinárodně významných kongresových paláců existuje v Rakousku celkem 26 kongresových center, či výstavních a veletržních zařízeních, která mají k dispozici množství sálů s kapacitami pro více než 300 účastníků konaných kongresů. Největší z nich jsou zařazeny v uvedené tabulce. Tabulka č. 9: Kongresové, veletržní a výstavní centra s kapacitou nad 300 osob v Rakousku Kongresové centrum Austria Center Vienna Bregenzer Festspiel- und Kongresshaus Messe Wien Exhibition & Congress Center Hofburg Vienna Europahaus Mayrhofen – Zillertal Congress Congress Center Villach Congress und Messe Innsbruck Salzburg Congress Center Congress Casino Baden Messe Congress Graz Conference Center Laxenburg Arcotel Wimberger Congress Centrum Alpbach Congress Leoben Schloss Schönbrunn Tagungszentrum
Město
Počet Max. sálů kapacita Vídeň 11 8 454 Bregenz/Vorarlberg 14 7 600 Vídeň 21 3 300 Vídeň 35 1 260 Mayrhofen / Tirol 6 1 720 Villach / Kärnten 6 1680 Innsbruck/Tirol 13 1 500 Salzburg 15 1 350 Baden / Niederösterreich 4 1 134 Graz 19 1 050 Laxenburg/Niederösterreich 8 968 Vídeň 11 900 Alpbach / Tirol 8 917 Leoben / Steiermark 5 875 Vídeň 8 616 Zdroj: vlastní práce na základě vyhledávání ACB, Location Finder
Na základě existence mezinárodních letišť, kapacit 4* a 5* hotelových pokojů, dle uvedených kongresových center, stravovacích zařízení a turistické atraktivity, byl následně specifikován počet měst první, druhé a třetí volby v Rakousku.
45
Za město první volby byl označen Innsbruck a Vídeň, které disponují vlastním mezinárodním letištěm, kongresovým centrem vedeným v AIPC, odpovídajícími stravovacími a zábavními zařízeními, kapacitou s více než 2 000 pokoji a turistickými atraktivity v podobě památek UNESCO či jiných zajímavostí. Ve Vídni se nacházejí dvě památky zapsané na seznam světového dědictví - vídeňské historické centrum a palác a zahrady Schönbrunn. Atraktivitou olympijského města Innsbruck je poté například skokanský můstek Bergisel či historické památky v čele s císařským palácem nebo zámkem Ambras. Graz a Salzburg jsou městem druhé volby pouze z důvodu nesplnění jediného požadavku – kapacity hotelových pokojů. Městem třetí volby byl určen Bregenz, Mayrhofen a Linz. Bregenz reprezentuje spolkovou zemi Vorarlbersko, nemá vlastní mezinárodní letiště, ale švýcarské St. Gallen – Altenrhein Airport je v dojezdové vzdálenosti méně než dvě hodiny. Nachází se zde rovněž kongresové centrum, které je členem AIPC, ale kapacity hotelových pokojů dosahují pouze na nejnižší požadované rozmezí. Mayrhofen a Linz disponují jak vlastním kongresovým centrem, tak mezinárodními letišti v Salzburgu a Innsbrucku, jejichž vzdálenost nepřesahuje časový horizont dvou hodin. S kapacitou pokojů však, podobně jako Bregenz, dosahují pouze na umístění ve městech třetí volby. Tabulka č. 10: Města první, druhé a třetí volby v Rakousku Město
Mezinár. letiště
Innsbruck
Kranebitten
Vídeň
Schwechat
Graz
Thalerhof
Salzburg
W.A. Mozart
Bregenz
St.GallenAltenrhein Airport (SWI) Kranebitten
Mayrhofen Linz
W.A. Mozart
Kongresové centrum Congress und Messe Innsbruck Hofburg Vienna Messe Congress Graz Salzburg Congress Center Bregenzer Festspiel- und Kongresshaus Europahaus Mayrhofen Design Center Linz
Zábavní a stravovací zařízení
Turistické atraktivity Historické památky, lyžařská tur. Památky UNESCO Památka UNESCO Památka UNESCO
Kapacita pokojů 4* a 5* hotelů 500 - 999 1 000 2 000 1 999 3 000
Město volby 1. volby 1. volby 2. volby 2. volby
Historické památky
3. volby
Lyžařská turistika Historické památky
3. volby 3. volby
Zdroj: vlastní práce na základě ACB, WORLD AIRPORT CODES
46
4.3
Vedení statistik o KCR
Velkým problémem k provedení analýzy kongresového cestovního ruchu v Česku, ale i v některých spolkových zemích Rakouska, bylo získání jakýchkoliv souhrnných nebo alespoň dílčích statistických informací o kongresové turistice např. o počtu konaných kongresů, množství účastníků či tématu zaměření kongresu. V České republice prakticky kromě CzechTourismu a ČSÚ neexistuje convention bureau ani jiná další organizace, která by byla schopna poskytnout podrobnější statistické informace o kongresovém cestovním ruchu ve svém kraji či regionu. Statistiky si tyto subjekty buď vůbec nevedou, nebo si data začaly zpracovávat až pro rok 2010 a to ve velmi obecné rovině. V Rakousku se podrobnými kongresovými statistikami zabývá agentura ACB a zahrnuje do nich kongresy, konference, fóra, kolokvia, sympozia, porady či shromáždění a to od minimálně 10 až nad 2 000 účastníků. Samostatnou kategorii, statisticky zpracovávanou zvlášť, poté tvoří firemní akce a veletrhy a výstavy. ABC však začala zpracovávat tyto souhrnné statistiky pro Rakousko až od roku 2009, dřívější údaje jsou k dispozici pouze u některých z jednotlivých spolkových convention bureau, které si tyto informace shromažďují z vlastní iniciativy.
4.3.1
Analýza vedení statistik organizací KCR v ČR a Rakousku
Pro potřeby analýzy kongresového cestovního ruchu bylo nutné shromáždit dostupné údaje o situaci kongresové turistiky v Česku a Rakousku. Prostřednictvím sekundárního výzkumu byly zkoumány především webové stránky jednotlivých agentur, centrál cestovního ruchu na národní úrovni či zastupujících subjektů jednotlivých krajů či regionů. V České republice jsou však statistické informace o kongresovém cestovním ruchu dostupné v omezené míře na webovém portálu CzechTourismu, ČSÚ nebo jsou data dostupná v odborných publikacích a to pouze v rozsahu potřebném pro vymezenou problematiku. Z tohoto důvodu byl proveden mailing, kde byly jednotlivé e-maily zasílány do vybraných convention bureau a organizací zabývající se kongresovou turistikou jak v České republice, tak v Rakousku. V České republice proběhlo rozesílání dne 15. září 2010. Pro zformulované e-maily byly vybrány subjekty, které stojí v čele organizace cestovního ruchu ve státě a to Czechtourism a nově vzniklá Czech Convention Bureau. Jako další byly osloveny agentury, které právě CCB propaguje na svých webových stránkách, jako hlavní zprostředkovatele a subjekty zabývající se primárně kongresovou turistikou. Všechny oslovené organizace působící v ČR a jejich hodnocení jsou uvedeny v následující tabulce. Organizace byly hodnoceny podle následujících vybraných kritérií. Jednotlivými kritérii bylo, zda vůbec dotazované subjekty odpověděly na e-mail, jak dlouhá byla doba odezvy, jestli
47
byly ochotny pomoci při dalších nejasnostech, zda si tyto organizace vedou statistické informace, ať již na webu nebo zaslaly požadované materiály v podobě přílohy či odkazů ve své odpovědi. Tabulka č. 11: Hodnocení organizací v ČR dle reakcí na vedení kongresových statistik Organizace
Odpověděly
CzechTourism Czech Convention Bureau CzCB Moravia Convention Bureau Centrála cestovního ruchu Východní Moravy o.p.s. Carlsbad Convention Bureau CCB
Doba odpovědi 7dní Tentýž den
Vedení statistik
Ochota další spolupráce
Zaslané podklady
1 měsíc
North Bohemia Convention Bureau NBCB Prague Convention Bureau PCB
Tentýž den
Zdroj: vlastní práce
Na sedm rozeslaných e-mailů odpověděly pouze čtyři organizace a CCB dokonce se zpožděním více než jeden měsíc. NBCB a Moravia Convention Bureau si statistiky do současnosti vůbec nevedly. NBCB především proto, že vznikla teprve v březnu roku 2010 a moravská agentura si statistiky nevede především proto, že poskytuje zejména informační než organizační služby. Subjektu poptávající produkt kongresové turistiky poskytují pouze informace a nabídku konkrétních konferenčních zařízení, ale bez zpětné vazby nutné pro zpracování údajů. Zbylé dvě agentury poskytly spíše obecné informace o cílové skupině svých zákazníků a tématu zaměření pořádaných kongresů a konferencí. Podrobnější statistiky o činnosti, množství kongresových akcí, počtu kongresových účastníků nebo počtu přenocování však nebyly schopny dát k dispozici. Nejenže měla reakce CCB na odeslaný mail zpoždění více než měsíční, ale rovněž následná odezva této agentury přišla v podobě 3 na sobě nezávislých e-mailů, každý od jiné osoby pracující pro CCB, avšak se stejným obsahem. Pracovníci agentury se pravděpodobně navzájem neinformují o probíhající komunikaci a na základě jejich odezvy tedy nepůsobí příliš koordinovaně. Centrály cestovního ruchu i jednotlivé convention bureau jsou zejména subjekty veřejné správy a mají ze zákona informační povinnost, avšak ani CzechTourism, Czech či Prague Convention Bureau na zaslané e-maily do současnosti neodpověděli. Na rakouské straně bylo 30. září 2010 osloveno všech devět spolkových convention bureau spolu s dvěmi agenturami ACB a ABCN propagující destinaci Rakousko. Celkem odpověděly čtyři organizace, které kromě Burgenland Convention, poskytly podrobné informace o situaci v dané spolkové zemi nebo v celém Rakousku. Nejlépe pak byla
48
hodnocena Vienna Convention Bureau, jelikož odpověděla v tentýž den, poskytla podrobné informace a v doručeném e-mailu byl k dispozici odkaz k potřebným údajům. Rovněž nabídla pomoc v případě nejasností. U zbylých sedmi agentur, které na e-mail neodpověděly, byly analyzovány jejich webové stránky a přístup ke statistickým informacím. Nejlépe pak byla hodnocena Convention Bureau Oberösterreich, která si vede statistiky na svých webových stránkách pro letní a zimní sezony jednotlivých turistických let, spolu s aktuálními měsíčními daty a časovými řadami. Tabulka č. 12: Hodnocení organizací v Rakousku dle reakcí na vedení kongresových statistik Organizace
Odpověděly
Austrian Convention Bureau ACB Austrian Bussines and convention network ABCN Vienna Convention Bureau Convention Bureau Niederösterreich Conventionland Kärnten Convention Bureau Oberösterreich Convention Bureau Tirol Vorarlberg Convention Steiermark Convention Salzburg Convention Bureau Burgenland Convention
Doba odpovědi 7 dní 6 dní
Vedení statistik
Ochota další spolupráce
Zaslané podklady
1 den Tentýž den
Zdroj: vlastní práce
49
4.4
Mystery shopping
Samotný mystery mailing začal dne 8. 11. 2010 rozesláním celkem 50 e-mailů do České republiky a Rakouska. Mystery maily byly formulovány v anglickém jazyce a to zejména z důvodu zjištění, jakými jazykovými dovednostmi disponují zástupci jednotlivých dotazovaných organizací.
4.4.1
Vyhodnocení mystery mailingu
Po odeslání mystery mailu do organizací obou zemí byla stanovena třítýdenní lhůta pro možnost odezvy dotazovaných subjektů a následovala další komunikace se subjekty, které na poptávku odpověděly. V následné komunikaci pak docházelo zejména k upřesnění požadavků a specifikaci kongresového programu. Pro provedení mystery mailingu byly předem vybrány subjekty v ČR a Rakousku, které měly poskytnout nabídku pro poptávaný lékařský kongres. V ČR to bylo celkem 9 convention bureau a centrál cestovního ruchu (36 % z celkového počtu oslovených organizací v ČR), 11 kongresových zařízení, reprezentovaných hotely a kongresovými centry (44 %), a 5 profesionálních organizátorů kongresů (20 %), které bylo možno veřejně dohledat. Na rakouské straně bylo osloveno celkem 11 spolkových a národních convention bureau, které reprezentovaly celkový dotazovaný soubor v Rakousku 44 %, 8 kongresových center a hotelů (32 %) spolu s 6 profesionálními organizátory kongresových akcí (24 %). Složení všech dotazovaných subjektů je uvedeno na následujícím obrázku č. 7.
25
5
6
11
8
9
11
20 15 10 5 0 Rakousko
ČR Convention bureau, centrály cestovního ruchu
Obr. č. 7: Složení dotazovaných subjektů KCR v ČR a Rakousku Zdroj: vlastní práce
50
Kongresová centra, hotely
PCO
V České republice bylo dotázáno celkem 25 subjektů, z nichž odeslaná poptávka zůstala bez odezvy u 14 dotázaných (56 %). Odpovědělo pouhých 44 %, což je celkem 11 subjektů, se kterými probíhala další komunikace. Tyto subjekty rovněž prokázaly výbornou znalost anglického jazyka. Nejčastěji odpovídala kongresová centra a hotely (46 %), následovaná convention bureau a profesionálními kongresovými organizátory se shodnými 27 %. Souhrnný přehled dotazovaných organizací v České republice, spolu s jejich e – mailovými kontakty, reakcemi a specifiky komunikace, je uveden v příloze č. 3. Níže uvedený obrázek č. 8 zobrazuje, že z 11 organizací, které na poptávku odpověděly, pak 9 z nich (82%) rovněž zhotovilo konkrétní nabídky pro zamýšlený lékařský kongres. Czech Convention Bureau převedla provedení nabídky na jiný dotazovaný subjekt, což odůvodnila tím, že jako národní convention bureau nemůže poskytovat společně nabídky a cenové kalkulace, ale pouze kontaktovat odpovědnou profesionální kongresovou agenturu, která připraví vše nezbytné pro uskutečnění této kongresové akce. Zhotovení nabídky bylo tedy delegováno na destinační společnost32 European Incentives, která se zabývá profesionálním organizováním a plánováním kongresů a konferencí. Společenský dům Casino, v Mariánských Lázních, vyžadoval pro sestavení nabídky konkrétní kontaktní údaje spolu s adresou, webovými stránkami a oficiálním e-mailem pořádající organizace.
14
9 11
1
14 1
11
Odpovědělo
Neodpovědělo
Zhotovené nabídky
Vyžadovaný kontakt
Převedení na jiný subjekt
Obr. č. 8: Grafické znázornění reakce subjektů KCR České republiky Zdroj: vlastní práce
32
Destinační společnost, neboli DMC (Destination Management Company), je podle Vajčnerové (2009, str.16) chápána jako „komerční organizace zabývající se organizováním konferencí“.
51
V Rakousku byl vybrán stejný počet dotazovaných subjektů jako v ČR, tedy 25, z nichž na mystery mail odpovědělo celkem 14 subjektů (56 %), zbylých 11 dotázaných (44 %) však do současnosti neodpovědělo. Nejčastěji poté odpovídaly se 43 % jednotlivé spolkové convention bureau, následované kongresovými zařízeními s 36 % a profesionálními kongresovými organizátory s 21 %. Souhrnný přehled dotazovaných organizací v Rakousku je uveden v příloze č. 4. Celkem 5 subjektů (36 %), kterých na rozeslané e-maily odpovědělo, pak zhotovilo nabídku odpovídající požadavkům pro lékařský kongres. Dalších 7 organizací (50 %) přislíbilo, že nabídku zašle, avšak i po uplynutí třítýdenní lhůty nabídku nezhotovilo a již poptávající osobu dále nezkontaktovalo. Zbylé 2 subjekty (14 %) vyžadovaly pro zaslání nabídky kompletní údaje pořádající organizace spolu s oficiálním e-mailovým kontaktem (odmítaly komunikovat přes e-mail na portálu Google) nebo chtěly nabídku zaslat pouze poštou. Situaci jednotlivých reakcí subjektů v odvětví KCR Rakouska znázorňuje následující obrázek č. 9.
14 11
9 14 11
5
7
1 1 2
11
Odpovědělo
Neodpovědělo
Zhotovené nabídky
Vyžadovaný kontakt
Fáze přípravy
Obr. č. 9: Grafické znázornění reakce subjektů KCR Rakouska Zdroj: vlastní práce
Standardní doporučená doba odpovědi na odeslaný e-mail je obecně stanovena na 24 hodin, avšak neměla by přesáhnout horizont 48 hodin (podle interních materiálů agentury Toress). V České republice, ze zmíněných 11 organizací, které na zaslanou poptávku odpověděly, zareagovalo celkem 55 % ještě tentýž den a v Rakousku celkem 43 %. Následující den odepsalo na zaslaný e-mail 27 % subjektů z ČR a 29 % z Rakouska. Subjekt, který odpovídal v době delší než jeden týden, tak činil zejména z důvodu, že na něj byla poptávka delegována z jiné dotazované organizace a proto zde vznikla tato časová prodleva.
52
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Tentýž den
1 den
2 dny
3 dny
6 dní
18 dní
Rakousko
ČR
Obr. č. 10: Doba odpovědi subjektů KCR v ČR a Rakousku Zdroj: vlastní práce
Rakouské organizace, které odpovídaly ve větším počtu než české subjekty, však poskytly méně zhotovených nabídek. České subjekty, které na poptávku odpověděly, tak se svými nabídkami převyšovaly rakouské konkurenty celkem o 46 %. Zajímavostí je i fakt, že ze 14 rakouských subjektů, které s fiktivní osobou komunikovaly a přislíbily připravení návrhu pro lékařský kongres, pak polovina zhotovenou nabídku do stanovené lhůty neposlala, což se u českých organizací nestalo ani v jednom případě. Naopak v České republice se vyskytnul případ, kdy byla poptávka delegována na jinou agenturu. Srovnání reakcí jednotlivých subjektů v ČR a Rakousku je pro znázornění uvedeno na obrázku č. 10.
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Zhotovené nabídky Fáze přípravy
ČR
Převedení
Rakous ko
Obr. č. 11: Srovnání reakcí subjektů KCR v ČR a Rakousku Zdroj: vlastní práce
53
Vyžadovaný kontakt
4.4.2
Vyhodnocení jednotlivých nabídek
Při formulaci mystery mailu byl kladen důraz zejména na to, aby zamýšlený kongres splňoval kritéria mezinárodních asociací a svou velikostí rovněž předpokládal značnou část finančních příjmů, které by plynuly do destinace a potažmo i do organizace, kde by se kongres konal. Aby mohl být lékařský kongres zahrnut do mezinárodních statistik, byla stanovena délka jeho trvání na tři dny, s účastí třech národností a počtem účastníků přesahující 300 osob. Nejen z finančních důvodů tak bylo předpokládáno, že se dotázané subjekty budou snažit poskytnout co možná nejlepší služby, včetně přívětivé komunikace a zejména pak odpovídajícího počtu nabídek. Z celkových 50 mystery mailů, rozeslaných do obou zemí, však pouze 14 organizací zhotovilo požadované nabídky. Samotné nabídky se poté mezi sebou odlišují nejen formou zpracování, cenou a dobou, kdy byly odeslány, ale také úrovní komunikace, která probíhala do doby, než nabídka vznikla. Jednotlivé nabídky pak byly hodnoceny prostřednictvím 11 vybraných kritérií. Každému z kritérií bylo přiřazováno procentuální ohodnocení, na základě jeho splnění v nabídce. Konečná procentuální hodnota každé nabídky byla získána tak, že jednotlivé výsledky byly u každého z hodnotících kritérií sečteny a zprůměrňovány jejich celkovým počtem. Následující tabulka znázorňuje nabídky jednotlivých subjektů v České republice a jejich hodnocení. Celkové procentuální vyhodnocení kongresových nabídek z obou zemí je uvedeno v příloze č. 5. Tabulka č. 13: Procentuální hodnocení mystery nabídek v České republice Organizace
Průměrné hodnocení nabídky (%)
Carlsbad Convention Bureau North Bohemia Convention Bureau Kongresové centrum Praha Congress Centre Parkhotel Pilsen Aquapalace Hotel Prague Agentura Carolina TA – Service European Incentives Congress Centre Pardubice
88 % 86 % 66 % 94 % 95 % 83 % 46 % 85 % 81 %
Průměrné hodnocení všech nabídek (%)
80 %
Zdroj: vlastní práce
V České republice bylo vypracováno celkem 9 nabídek pro požadovaný kongres. Téměř všechny pak byly zpracovány na vysoké úrovni a obsahovaly takřka všechny požadované náležitosti, které byly formulovány ve stanovených kritériích. Vyčerpávající návrhy, spolu s informacemi o společnosti a oblasti, kde se lékařský kongres měl uskutečnit, poskytla agentura Carolina, karlovarská a severočeská Convention Bureau. Samotnou nabídku
54
pak nejrychleji zhotovil Aquapalace Hotel Prague, který ji zaslal ještě tentýž den, kdy byla odeslána samotná mystery poptávka. Nejhůře však dopadla agentura European Incentives, která nabídku zaslala až za tři týdny. Toto časové zpoždění bylo způsobena, jak již bylo uvedeno výše, delegováním nabídky od Czech Convention Bureau. Kalkulace kongresu, jako prioritní kritérium, byla zhotovena všemi subjekty, kromě agentury Carolina. Občerstvení spolu s nabídkou coffee breaků či bufetů nenabídlo pouze Kongresové centrum Praha a agentura TA – Service. Součástí nabídek byly často tzv. konferenční balíčky, což bylo spojení coffee breaků, pronájmu kongresových prostor, technického vybavení za zvýhodněnou cenu na jednu osobu. Doprovodný program či galavečer, který se měl konat druhý den kongresové akce, však chyběl u téměř poloviny nabídek. Mezi možnostmi nabízených eventů figurovala koktejlová show, formální večeře na Žofíně či ve Strahovském klášteře, večer s pianistou nebo hudební skupinou. Nabídka ubytování byla zhotovena buď v poptávané struktuře nebo v alternativní podobě, kdy se v dané lokalitě či hotelu nevyskytovalo dostatečné množství požadovaných pokojů. Jednalo se například o rozdělení účastníků do několika budov, někdy i blízkých oblastí, avšak vždy na takové úrovni, která by nesnižovala kvalitu pobytu. Ubytování i s jeho kalkulací však zcela opomenula zhotovit agentura TA – Service. Nejlépe hodnocená byla nabídka Aquapalace Hotel Prague, která získala 95 %, následovaná Congress Centre Parkhotel Pilsen s 94 % a Carlsbad Convention Bureau s 88 %. Jediným nedostatkem pražského Aquapalace bylo, že na mystery poptávku zpočátku reagovaly dvě osoby a nebylo tak zřejmé, se kterou má probíhat další komunikace. Průměrné hodnocení všech poskytnutých nabídek v České republice poté dosáhlo 80 %. Rakouské subjekty zhotovily pouze 5 nabídek, jejichž hodnocení je uvedeno v následující tabulce č. 14. Congress Leoben sice zaslal informační materiál, který obsahoval popis konferenčních místností a techniky, dopravní spojení a příjezd k centru, avšak bez konkrétní kalkulace kongresu nebo nabídky ubytování. Vídeňská convention bureau pak sice nabídku i kalkulaci ubytování poskytla, ale cenovou stránku samotného kongresu nesdělila. Vyčerpávající návrhy připravila tyrolská Convention Bureau, Víděňské centrum a Kongresy a veletrhy Innsbruck. Zajímavostí je, že tyto tři organizace do svých kalkulací zahrnovaly např. pronájem nábytku (koberce, židle, stoly, police, ledničky) či personální zajištění kongresu, počínaje hosteskami, šatnáři, technikem a konče managementem kongresu. Ani jedna z nabídek však neobsahovala návrh doprovodného programu, ale naopak všechny specifikovaly své možnosti technického vybavení. Nejlépe hodnocená byla Convention Bureau Tirol s 93 %, Austria Center Vienna se 78 % a Congress und Messe Innsbruck se 76 %.
55
Tabulka č. 14: Procentuální hodnocení mystery nabídek v Rakousku Organizace
Průměrné hodnocení nabídky (%)
Convention Bureau Tirol Vienna Convention Bureau Austria Center Vienna Congress Leoben Congress und Messe Innsbruck
93 % 68 % 78 % 50 % 76 %
Průměrné hodnocení všech nabídek (%)
74 %
Zdroj: vlastní práce
Komunikace s českými subjekty probíhala snáze a bylo patrné jejich značné úsilí, aby byla nabídka úspěšná a kongres se uskutečnil právě v dané české destinaci. Rakouské subjekty pak před zhotovením nabídky kladly množství otázek, týkající se například národnostního složení účastníků, včetně jejich procentuálního rozložení nebo počet tzv. break out rooms, tedy menších konferenčních místností, sloužících pro jednání, což mělo vliv na časové zpoždění těchto nabídek a stěžovalo komunikaci. S průměrným hodnocením všech nabídek však Rakousko zaostalo za Českou republikou celkem o 6 %, což mohlo být způsobeno sníženým hodnocením za chybějící nabídky doprovodného programu nebo samotné kalkulace kongresu. I přes nižší výsledek ve vyhodnocení se však nejedná o závratný rozdíl, který by znamenal, že zhotovené rakouské nabídky nebyly dostatečně propracované.
56
4.5
Propagace ČR a Rakouska národními convention bureau
Aby byla země z hlediska kongresové turistiky úspěšná, měla by kromě odpovídající materiálně – technické základny, profesionálně poskytovaných služeb a infrastruktury, propagovat svoje regiony jako kongresové destinace na webových stránkách. Pro zájemce o uspořádání kongresu je internet nejsnazší cestou, jak se o dané lokalitě nejvíce dozvědět, popřípadě kontaktovat specializovanou kongresovou agenturu, rezervovat kongresový prostor nebo ubytování. Na české straně byly, dle vybraných ukazatelů, hodnoceny webové portály Czech Convention Bureau CzCB (www.czechconvention.cz) ve srovnání s rakouskou Austrian Convention Bureau ACB (www.acb.at).
4.5.1
Vyhodnocení komparace webových portálů ACB a CzCB
Oba webové portály byly posuzovány oslovenými odborníky, kteří podle stanovených ukazatelů hodnotili nedostatky či přednosti každého z nich. Tabulka č. 15: Hodnocení webových stránek CzCB a ACB oslovenými odborníky Ukazatel Informace o organizaci Kontaktní údaje odpovědných osob Vyhledání kongres. prostoru v regionech (spolkových zemí) Vyhledání organizátorů a PCO v regionech (spolkových zemí) Charakteristika regionů Interaktivní mapa regionů Poptávkový formulář Kongresový kalendář On-line newsletter, kongresový magazín Obsah záložek a fungování odkazů
S. Spreitzenbarth CzCB ACB
Ing. Přibyl Ph.D. Ing. Zmeko CzCB ACB CzCB ACB
Ing. Mrkosová CzCB ACB
Zdroj: vlastní práce na základě hodnocení oslovených odborníků
Ve srovnání s rakouským webovým portálem, má portál CzCB značné nedostatky, které mohou být pro jeho návštěvníka matoucí. I přesto, že se zde vyskytuje podrobný popis organizace, kontaktní údaje odpovědných osob, které se podílí na řízení, či kalendář kongresů na daný rok, spousta důležitých informací zde však schází nebo jsou umístěny na nevhodných
57
místech. K dispozici je zde například poptávkový formulář pro uspořádání kongresové akce, který je však umístěn ve spodní části sekce Kontakty a tedy je velmi složité jej na portálu nalézt. Organizace, která by chtěla v České republice uspořádat kongresovou akci, má k dispozici pouze zkrácený výčet největších kongresových center a veletržních zařízení. Pokud by si však chtěla kongresový prostor vyhledat sama, podle vlastních požadavků, odkazují stránky CzCB na turistický server CZeCOT. Jednotlivé kraje ČR jsou na portálu CzCB jmenovitě vypsány, avšak kompletní informace o podmínkách pro uspořádání kongresů, včetně ubytování, organizátorů kongresu či kongresových prostor, jsou uvedeny pouze u poloviny z nich a to v omezené míře. Jedná se o kraje, se kterými CzCB úzce spolupracuje, a těmi jsou Jihomoravský, Zlínský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký a Pardubický kraj, spolu s hlavním městem Prahou. Zbylých sedm krajů je zde pouze stručně charakterizováno z hlediska historických památek UNESCO, geografické polohy (pouze popisem, bez znázornění na mapce) nebo turistických zajímavostí a dopravní dostupnosti, bez konkrétních specifik týkajících se kongresové turistiky. Rovněž zde nejsou k dispozici jakékoliv kontaktní údaje na subjekty zabývající se kongresovou turistikou v daném kraji. Tabulka č. 16: Stručná charakteristika sedmi nespolupracujících krajů na portálu CzCB Kraj Památky UNESCO 1
Geografická poloha
Královéhradecký Ústecký
Jihočeský
2
Vysočina Olomoucký
3 2
Moravskoslezský
Středočeský
Charakteristika Turistické zajímavosti
Dopravní dostupnost
Golf, vodní sporty, plavby na voru, Karlštejn Krkonoše, Český ráj, Orlické hory Labské pískovce, České středohoří, Krušné hory - lyžování Šumavský národní park, Český Krumlov Historické památky Výroba originálního sýra, cykloturistika Hornické muzeum Zdroj: vlastní práce na základě portálu CzCB
Nejenže na portálu chybí vlastní vyhledávač kongresového prostoru a PCO, ale není zde k dispozici ani žádná interaktivní mapa krajů či regionů, která by návštěvníkovi portálu zobrazila zvolenou oblast spolu se všemi partnerskými organizacemi nebo kongresovými prostory a poskytla tak názorný pohled na umístění daného subjektu. Rakouská ACB splňovala téměř všechny výše uvedené ukazatele, kromě chybějícího poptávkového formuláře ACB a nedostatečné charakteristiky tří spolkových zemí –
58
Salcburska, Dolního Rakouska a Hradska. Portál ACB poté nabízel dvě jazykové podoby svých stránek – v němčině a angličtině, za zvážení by však ještě stálo doplnění o italskou mutaci. Český portál byl, kromě češtiny, dostupný pouze v angličtině a to i přes to, že s naším státem sousedí hned dvě německy mluvící země, které by mohly představovat potenciální kongresové klienty. ACB také navíc umožňovala hostům portálu shlédnout on-line kongresový magazín nebo v rámci tzv. vzdělávání zpracovala kongresový lexikon, obsahující základní pojmy pro komunikaci s kongresovými odborníky. Jednotlivé záložky na portálu CzCB, jako například Newsletter, Ke stažení či Reference, neobsahovaly žádné příspěvky ani dokumenty a je tedy k zamyšlení, zda jsou v tomto případě pro portál důležité nebo zda by nebylo vhodné je alespoň doplnit aktuálními údaji či jinými podklady, které by byly užitečné pro případné návštěvníky těchto webových stránek. Grafická stránka webového portálu je na dobré úrovni, avšak amatérský obsah a prázdné záložky způsobují, že nepůsobí důvěryhodně. O využití portálu CzCB také vypovídá ukazatel - počet návštěv, který za celý letošní rok zahrnuje méně než 1600 zhlédnutí.
4.5.2
Vyhodnocení webových portálů dle metodiky SEO
Pro hodnocení portálů národních convention bureau, dle metodiky SEO, byl vybrán rakouský vyhledávač Yahoo.at, český Seznam.cz a mezinárodní Gogole.com. Po zadání klíčových slov bylo následně porovnáno, na jakých pozicích se webové portály nacházejí. Výsledná umístění jsou uvedena v tabulce č. 17. Tabulka č. 17: Umístění webových portálů ve vybraných vyhledávačích Vyhledávač
Yahoo.at Seznam.cz Google.com
convention bureau czech 10. 1. 1.
czech convention bureau 4. 2. 1.
Klíčová slova czech convention convention bureau austria 37. 1. 1.
3. 10. 1.
austria austria convention convention bureau 4. 18. 2. 1. 23. Zdroj: vlastní práce
Na rakouském Yahoo vyhledávači dosáhl portál CzCB nejlepšího umístění při zadání klíčového slova czech convetion bureau, tedy takového, který odpovídá přesně názvu organizace. I přesto se však umístila pouze na čtvrté pozici a třetí místo zaujala Prague Convention Bureau. Při změně klíčového slova na convention bureau czech, pokleslo umístění CzCB na 10. místo (poslední místo na prvním stránce) a právě pražská agentura se umístila na 1. místě. Po zobecnění zadaného výrazu na czech convention se ale propadla až na 37. pozici, odpovídající sedmému místu na čtvrté stránce.
59
V českém Seznamu se při zadání klíčových slov objevila česká convention bureau vždy na prvním místě. Výjimkou však byl překvapivě výraz czech convention bureau, při jehož zádní se na první pozici objevila opět nejprve pražská convention bureau a až na druhém místě CzCB. Ve vyhledávači Google pak CzCB obsadila, při všech hledaných výrazech, první pozici. Po zadání klíčových slov týkajících se rakouské convention bureau, pak právě portál ACB dosáhl nejlepšího umístění právě na vyhledávači Google. Pouze při výrazu austria convention se ACB propadla až na 23. místo a první pozici zaujala druhá národní convention bureau ABCN. Na českém vyhledávači Seznam.cz dosáhla ACB nejvyšší pozice (2. místo) při zadání klíčového slova austria convention bureau, na prvním místě se však umístila Convention Bureau Niederösterreich. Naopak při výrazu austria convention se ABC nevyskytla ani v první stovce vyhledaných webových odkazů. Na tuzemském vyhledávači Yahoo.at bylo nejvyšší dosaženou pozicí 3. místo. V rámci umístění ve vybraných vyhledávačích pak česká CzCB, zaujala lepší pozice, než rakouský portál, což může být způsobeno vhodně zvoleným názvem české národní convention bureau nebo také existencí dvou národních rakouských agentur, které propagují destinaci rakousko na vlastních portálech.
60
4.6
Srovnání dosažených výsledků KCR v ČR a Rakousku a stanovení doporučení
I přes to, že je Česká republika žádanou destinací vhodnou pro kongresovou turistiku, ve srovnání s Rakouskem se pohybuje na nižších příčkách mezinárodních statistik. Níže uvedené grafy poté znázorňují vývoj počtu kongresů, vedených asociací ICCA, konaných v České republice a Rakousku v letech 1999 - 2009 s následnou komparací dosahované výše kongresových akcí jejich hlavních měst.
250
Počet kongresů
200 150
Rakousko ČR
100 50 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Obr. č. 12: Počet kongresů v Rakousku a České republice v letech 1999-2009 Zdroj: ICCA, Statistics Report: The international Association Meetings Market 1999-2008, 2000-2009
Jak je patrné ze znázorněné situace, Česká republika se Rakousku nejvíce přiblížila v roce 1999, kdy rozdíl mezi konanými kongresy činil celkem 53 akcí. Naopak největší diference mezi počtem kongresů obou států byla patrná v roce 2006, kdy se v Rakousku konalo o 150 kongresových akcí více. V roce 2009 se tento počet snížil na celkem 132 kongresů a to i přes výrazný nárůst uskutečněných kongresů v Rakousku. Jiná situace však panuje na straně hlavních měst, jak znázorňuje obrázek č. 13, kde se Praha snažila až do roku 2003 udržet silnou konkurenční pozici. Změna nastala v dalším roce 2004, kdy kongresová turistika ve Vídni významně narostla, naopak v Praze došlo k propadu a v následujících letech jsou právě pro Prahu patrné velké výkyvy v počtu pořádaných kongresů. Nejvíce pak rozdíl mezi hlavními městy narostl v roce 2007, kdy Vídeň předčila pražskou metropoli o 82 kongresů. Výrazný pokles kongresových akcí obou měst nastal v roce 2008, což mohlo být způsobeno ekonomickou krizí, která přivodila nejen pokles celé ekonomiky, ale rovněž úbytek počtu pořádaných kongresů v celém světě.
61
V následujícím roce 2009, podle aktuálních údajů ICCA, se poté Vídeň umístila na vedoucí pozici mezinárodních statistik se 160 kongresy a rozdíl v uspořádaných kongresech mezi zmíněnou Vídní a Prahou tak dosáhl 74 akcí.
180 160 Počet kongresů
140 120 100
Vídeň
80
Praha
60 40 20 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obr. č. 13: Počet kongresů ve Vídni a Praze v letech 1999-2009 Zdroj: ICCA, Statistics Report: The international Association Meetings Market 1999-2008, 2000-2009
V předchozím textu byly charakterizovány oba státy z hlediska vytvořených podmínek pro kongresový cestovní ruch a jejich současného postavení v tomto odvětví. Rovněž byl posouzen stav statistických dat, které si oba státy zpracovávají a proveden mystery shopping, který zhodnotil reakce českých a rakouských subjektů na poptávku služeb, úroveň komunikace a poskytnutých nabídek pro zamýšlený lékařský kongres. Následující tabulka č. 18 poté názorně srovnává dosažené výsledky stavu kongresového cestovního ruchu v obou státech. Jak je z uvedených výsledků zřejmé, Rakousko předčilo Českou republiku nejen v rámci umístění v mezinárodních statistikách organizace ICCA, ale zejména z hlediska materiálně – technické základny, kdy Českou republiku jednoznačně převyšuje počtem ubytovacích kapacit a mezinárodních letišť. Naopak ČR poté dominuje s památkami zapsanými na seznamu UNESCO. Počet convention bureau je v ČR nižší než v Rakousku, což může být způsobeno zatím ještě se rozvíjející sítí partnerských subjektů spolupracujících s CzCB, která v současné době navázala spolupráci pouze se sedmi krajskými convention bureau. V Rakousku však každá spolková země disponuje vlastní convention bureau, u nichž je patrná vzájemná kooperace a propojenost. Dosahuje také lepších výsledků v rámci členství v mezinárodních organizací AIPC, IAPCO. Czech Convention Bureau tedy spolupracuje pouze s polovinou krajů, které také propaguje na svém portálu. Zbývajících sedm krajů však není dostatečně propagováno
62
z hlediska kongresového turismu a chybí zde rovněž kooperace subjektů, které primárně působí v kongresovém cestovním ruchu ČR. CzCB by tedy měla usilovat o vybudování partnerství se zbývajícími kraji, které do současnosti s CzCB ještě nespolupracují a snažit se o vytvoření chybějících convention bureau v těchto krajích. Tyto agentury by poté navazovaly spolupráci s podnikatelskými subjekty v dané destinaci a tím vytvářely příznivé podmínky pro kongresové aktivity. Rovněž je v současné době kongresový cestovní ruch ČR koncentrován především do hlavního města, v němž se v roce 2009 konalo 83 % ze všech uskutečněných kongresových akcí. V České republice však existují i jiná města, která jsou se svými kapacitami schopna zabezpečit uspořádání kongresové akce. Kromě Prahy se v ČR nachází tři města 2. volby – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Brno a tři města 3. volby – Plzeň, Ostrava a Liberec, která by měla být rovněž dostatečně propagována národní centrálou cestovního ruchu a českou Convention Bureau. Tabulka č. 18: Srovnání dosažených výsledků KCR v České republice a Rakousku Kritéria Počet zaměstnanců v ekonomice cestovního ruchu Podíl ekonomiky cestovního ruchu na HDP (%) Umístění v ICCA Umístění hl. města v ICCA Počet kongresů (2009) Počet kongresů v hl. městě (2009) Počet hotelů a podobných zařízení Počet 4* a 5* hotelů Počet lůžek v hotelech a podobných zařízeních Počet lůžek 4* a 5* hotelů Počet letišť s pravidelným provozem Počet mezinárodních letišť Památky UNESCO Počet convention bureau Počet CRN Počet PCO (IAPCO) Kongresová centra (AIPC) Města 1. volby Města 2. volby Města 3. volby Vedení kongresových statistik Počet odpovědí na mystery mailing Počet zhotovených nabídek Průměrné hodnocení všech nabídek (%) Hodnocení webových portálů CzCB a ACB
Česká republika 500 200 10,8 28. místo 15. místo 104 86 4 469 471 261 000 70 700 11 4 12 8 1 1 1 1 3 3 Nedostatečné 11 9 80 % Nedostatečný
Rakousko 598 800 13,2 10. místo 1. místo 236 160 13 645 2 372 588 000 232 000 14 6 8 11 1 2 5 2 2 3 Za celý stát od roku 2009 14 5 74 % Vyhovující
Zdroj: vlastní práce na základě ABCN, AIPC, CRN, ČSÚ, EUROSTAT, IAPCO, ICCA (2000-2009), WTTC
63
I když je na tom Rakousko lépe, jak po stránce materiálně – technické, tak z hlediska počtu konaných kongresů v mezinárodních statistikách ICCA, mystery shopping prokázal menší snahu rakouských subjektů nabízet své kongresové destinace a prostory. Přestože odpovědělo více rakouských subjektů než českých, v počtu zhotovených nabídek pak Rakousko zaostalo. Hodnocení jednotlivých návrhů, z hlediska jejich obsahu, poté vypovídá o tom, že české agentury a poskytovatelé kongresových služeb (80 %) vynaložili větší úsilí při tvorbě odpovídající nabídky než oslovené rakouské subjekty (74 %), ale rovněž je nutno podotknout, že se nejedná o závratný rozdíl. Naopak v ČR z dotázaných subjektů neodpovědělo celkem 56 %. Aby však Česká republika mohla konkurovat Rakousku v počtu pořádaných kongresů, měly by všechny české subjekty odpovídat na zaslanou poptávku a připravovat co nejvíce nabídek, které by zvýšily pravděpodobnost, že si pořádající organizace zvolí právě českou destinaci. Účastníci MICE akcí rovněž přináší do cílové destinace vyšší finanční částky než běžní turisté cestovního ruchu a proto je tato forma cestovního ruchu považována za velmi přínosnou pro destinace, kde se kongresová akce uskuteční. Česká republika by si z tohoto důvodu měla zpracovávat statistické databáze kongresového cestovního ruchu za jednotlivé roky, které jsou v současnosti v omezené míře dostupné pouze na ČSÚ. Kongresové statistiky by zahrnovaly například informace o počtu uskutečněných kongresů, počtu kongresových účastníků, přenocování nebo průměrné doby trvání kongresových akcí. Tyto údaje by následně tvořily základ pro další rozhodnutí v odvětví kongresového turistiky, zejména poté v oblasti zvyšování atraktivity a pozitivního vnímání české destinace. Po zhodnocení webových portálů rakouské ACB a české CzCB, které posuzovali i oslovení odborníci z řad veřejnosti, vyplynulo, že český portál je oproti rakouskému nedostatečně propracovaný, chybí v něm řada důležitých náležitostí a informací, které jej činí nedůvěryhodným pro potenciální návštěvníky. Měl by být doplněn nejen o informace týkající se kongresového využití jednotlivých krajů, které jsou v současné době neúplné nebo zcela chybí, ale rovněž by na portálu měly být k dispozici statistické údaje o kongresové turistice v ČR.
64
5 Diskuse Tato diplomová práce vznikla za účelem srovnání situace v kongresovém cestovním ruchu mezi Rakouskem, tedy státem, který se dlouhodobě udržuje na nejvyšších příčkách světových statistik, a Českou republikou, která disponuje potenciálem pro kongresovou turistiku, avšak zdaleka nedosahuje výsledků svého konkurenta. Zdrojem informací, pro přehled literatury diplomové práce, byly převážně anglické monografie zabývající se problematikou kongresového cestovního ruchu v ČR a Rakousku. Česká literatura se oblastí kongresového cestovního ruchu příliš nezabývá a jedinou českou monografií popisující uceleně kongresový cestovní ruch je kniha od Jána Oriešky. Pro komparaci stavu kongresového cestovního ruchu obou zemí bylo nutné získat množství statistických informací, týkajících se problematiky kongresové turistiky celého státu, ale rovněž jeho jednotlivých krajů či spolkových zemí. Statistické informace pro Rakousko a ČR byly čerpány zejména z materiálů ICCA pro léta 1999 - 2009, která si každoročně vede podrobné statistické údaje o kongresové turistice více než 90 zemí celého světa. Tyto statistiky jsou však zpracovávány na základě kritérií, která jsou stanovena právě organizací ICCA a nejsou dostatečně konkrétní z hlediska jednotlivých států. Konkrétní souhrnné kongresové statistiky Rakouska byly dostupné pouze pro rok 2009, protože právě v roce 2009 je začala rakouská ACB poprvé zpracovávat za celý stát. Dřívější statistické údaje jsou dostupné pouze u některých spolkových convention bureau, které si je zpracovávají z vlastní iniciativy. V České republice prakticky neexistuje materiál, který by poskytoval podrobnější statistické informace o kongresovém cestovním ruchu v českých krajích či regionech. Dostupná byla pouze data z ČSÚ o konferencích v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů, která jsou zpracovávaná od roku 2006 a podle kategorie ubytovacích zařízení, která jsou k dispozici za celý kraj. Statistické údaje, které si vede ČSÚ v ČR a ACB v Rakousku, však nemohla být vzájemně komparována, jelikož obě země používají pro zpracování statistik jiné metodiky a tudíž by porovnávané výsledky neměly vypovídající schopnost. Snaha o získání statistických dat o kongresové turistice obou států bylo také prováděno prostřednictvím e-mailového dotazování subjektů působící přímo v odvětví kongresového cestovního ruchu dané země. Dotázané subjekty v ČR zasílaly kongresová data pouze z ČSÚ, vlastní statistiky si buď nevedou, nebo s jejich zpracováváním teprve začínají. Rakouské subjekty poskytly prostřednictvím této komunikace již zmíněné statistiky ACB nebo například Vienna Convention Bureau zaslala vlastní statistické údaje, které byly následně v práci využity. Pro stanovení měst první, druhé a třetí volby v obou státech, bylo nutné vyhledat počet pokojů v ubytovacích zařízeních 4* a 5* hotelů, turistické atraktivity, stravovací zařízení, existenci kongresového centra či mezinárodního letiště. Vyhledání kongresových center v ČR bylo provedeno na dostupných portálech CZeCOT a CzCB a v Rakousku na portálu ACB.
65
Počet kongresových center pro uspořádání mezinárodních kongresů byla vyhledávána pouze na portálu asociace AIPC. Možnost vyhledání kongresového prostoru nebo alespoň jejich výčet byl nalezen pouze na těchto portálech. V rámci provedeného mystery shoppingu byly dotazovány vybrané subjekty reprezentované profesionálními organizátory kongresů, convention bureau nebo poskytovateli kongresových služeb (hotely, kongresová centra). Fiktivní osoba, která komunikovala s oslovenými subjekty, však nebyla zaštítěna skutečně existující společností nebo nemocnicí, která by poptávala poskytnutí služeb pro lékařský kongres. Pro zajištění skutečného kontaktu byly osloveny subjekty působící v oblasti lékařství, které však odmítly poskytnout svůj kontakt pro prováděný mystery mailing. Hodnotící kritéria pro posouzení zhotovených nabídek byla stanovena autorkou. Nejdříve však byli dotazováni odborníci z oblasti kongresového cestovního ruchu, kteří odmítli spolupráci na určení důležitosti a nezbytnosti kritérií pro poptávající organizace. Na základě zajištěných kontaktních údajů a podložených kritérií názory oslovených odborníků by tak výsledky mystery mailingu mohly dopadnout lépe a jednotlivé nabídky mohly být tím pádem pozitivněji hodnoceny.
66
6 Závěr Hlavním cílem diplomové práce byla komparace úrovně kongresového cestovního ruchu v České republice a Rakousku, které bylo pro srovnání s ČR zvoleno především na základě jejich podobného geografického charakteru, počtu obyvatel, ale také společné historie. Česká republika se v roce 2009 umístila ve statistikách ICCA na 28. místě se 104 kongresy. Naopak Rakousko, které dlouhodobě obsazuje nejvyšší příčky, se umístilo na 10. pozici s 236 uspořádanými kongresovými akcemi. Vídeň v témže roce dominovala statistikám ICCA a předčila tak Prahu, která se umístila na 15. místě. Příliš velká koncentrace uspořádaných kongresů v hlavním městě, kde se v roce 2009 konalo téměř 83 % všech kongresových akcí konaných v ČR, má za následek nedostatečnou propagaci ostatních lokalit České republiky, které mají potenciál pro kongresovou turistiku. Autorkou byl sestaven přehled měst první, druhé a třetí volby v ČR a Rakousku. Z výsledků vyplývá, že kromě Prahy (město 1.volby) se v ČR nachází ještě tři města 2. volby – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Brno a tři města 3. volby – Plzeň, Ostrava a Liberec, které představují významné kongresové destinace schopné zabezpečit uspořádání kongresové akce. Rakousko disponuje dvěmi městy 1. volby, kterými jsou Innsbruck a Vídeň. Podle stanovených kritérií byl mezi města 2. volby zařazen Graz a Salzburg a mezi města 3. volby Bregenz, Mayrhofen a Linz. V České republice spadá problematika kongresového cestovního ruchu pod národní agenturu Czech Convention Bureau, která byla zřízena teprve v roce 2010 pro účely propagace České republiky jako destinace vhodné pro aktivity MICE. V současné době sdružuje CzCB dalších sedm convention bureau, které působí na úrovni krajů. V Rakousku se kongresovou turistikou zabývají hned dvě národní agentury Austrian Convention Bureau a Austria Bussines Convention Network. Každá ze spolkových zemí pak disponuje vlastní kongresovou agenturou. Kongresový účastníci přináší do cílové destinace poměrně vysoké částky a proto je z ekonomického hlediska tato forma cestovního ruchu pro hostitelskou zemi nebo destinaci velmi přínosnou záležitostí. Česká republika by si z tohoto důvodu měla začít zpracovávat statistické informace o stavu kongresového cestovního ruchu v jednotlivých letech, které by tvořily základ pro uskutečnění dalších rozhodnutí v odvětví kongresového turismu, zejména v oblasti zvyšování atraktivity a image České republiky nebo vytváření strategie rozvoje kongresové turistiky i v ostatních destinacích ČR. Rakouská Austrian Convention Bureau začala tyto souhrnné kongresové statistiky shromažďovat os roku 2009. Pro zjištění reakcí vybraných convention bureau, poskytovatelů kongresových služeb a PCO na poptávku služeb v ČR a Rakousku byl proveden mystery shopping, jehož cílem bylo prostřednictvím fiktivní poptávky zhodnotit úroveň poskytovaných služeb, komunikaci s klienty a propracovanost jednotlivých navrhovaných nabídek. Mystery mailing začal dne
67
8. 11. 2010 rozesláním celkem 50 předem zformulovaných mystery mailů do obou zemí. Obsahem mystery story byla fiktivní poptávka po uspořádání kongresové akce mezinárodního charakteru se zaměřením na lékařskou tématiku. V Rakousku na zaslaných 25 poptávek odpovědělo 14 subjektů, z nichž 5 zhotovilo nabídky pro zamýšlený lékařský kongres. V České republice pak na stejný počet rozeslaných poptávek reagovalo 11 subjektů a bylo zhotoveno celkem 9 kongresových nabídek. Získané nabídky byly posuzovány prostřednictvím 11 vybraných kritérií, která byla následně procentuálně ohodnocena. V ČR byla nejlépe hodnocena nabídka Aquapalace Hotel Prague, která získala 95 %. Průměrné hodnocení všech nabídek získaných od subjektů v ČR dosáhlo 80 %. V Rakousku byl nejlépe hodnocen návrh Convention Bureau Tirol s 93 % a zhotovené rakouské nabídky pak byly průměrně hodnoceny 74 %. I přesto, že Rakousko předčilo Českou republiku, nejen z hlediska umístění ve statistikách ICCA s počtem konaných kongresů, provedený mystery shopping prokázal, že oslovené subjekty v České republice reagovaly na poptávku lékařského kongresu pružněji a s větší ochotou a zpracovaly rovněž více nabídek než rakouské organizace. Proč však ČR nedosahuje stejných výsledků jako Rakousko, když je patrné, že české subjekty vynakládají větší úsilí, aby se daná kongresová akce uskutečnila právě v destinaci České republiky? Příčinou by mohla být nedostatečná koordinace jednotlivých subjektů, které primárně působí v odvětví kongresového cestovního ruchu v ČR. Zaštiťující organizace Czech Convention Bureau spolupracuje pouze s polovinou krajů, které rovněž propaguje na svém portálu. Zbylých sedm krajů tedy není dostatečně prezentováno a neexistuje ani propojenost mezi subjekty zabývající se kongresovou turistikou mezi všemi kraji navzájem. CzCB by tak měla usilovat o vybudování partnerství s těmito zbývajícími kraji a jejich organizacemi, popřípadě se snažit o vytvoření chybějících convention bureau v krajích, které dosud nejsou partnery CzCB. Dílčím cílem práce bylo také provést porovnání úrovně propagace a obsahu webových portálů Czech Convention Bureau a Austrian Convention Bureau, které slouží k prezentaci kongresových destinací obou států. Porovnání předností a nedostatků webových portálů bylo provedeno na základě názorů odborníků z oblasti cestovního ruchu nebo kongresové turistiky obou zemí, kteří se shodli, že grafická stránka portálu CzCB je na dobré úrovni, avšak amatérský obsah, prázdné záložky, chybějící vyhledávač kongresového prostoru a PCO a nedostatečná charakteristika nespolupracujících krajů způsobují, že nepůsobí důvěryhodně. Následně bylo u obou portálů, pomocí SEO metodiky, vyhodnoceno, jakých dosahují umístění po zadání vybraných klíčových slov na zvolených internetových vyhledávačích. Česká CzCB poté zaujala ve vybraných vyhledávačích Yahoo.at, Seznam.cz a Google.com lepší pozice než rakouský portál, což může být způsobeno vhodně zvoleným názvem české národní convention bureau nebo také existencí dvou národních rakouských convention bureau, které propagují destinaci rakousko na vlastních portálech.
68
Celkově je tedy možné shrnout, že postavení České republiky na trhu kongresového cestovního ruchu je ovlivňováno pozitivními faktory zahrnující výhodnou geografickou polohu, množství historických památek, přitažlivost hlavního města, bezpečnost, celkovou úspěšnost organizace Výročních zasedání MMF, Skupiny Světové Banky v roce 2000 a Summitu NATO v roce 2002, která znamenala zvýšení prestiže České republiky a celosvětově propagaci Prahy a vytvořila tak pozitivní představu o české destinaci. Oproti Rakousku má ČR v oblasti kongresového cestovního ruchu také množství slabin v podobě nedostatečné ubytovací kapacity hotelů vyšších kategorií v jednotlivých krajích nebo nevyhovující dopravní infrastruktury. Existuje však řada faktorů, jejichž zlepšení může do budoucna postavení ČR vylepšit. V první řadě se tedy jedná o propagaci ostatních měst, které jsou vhodné pro konání MICE akcí, kooperaci veřejných organizací se subjekty ze soukromé sféry působící v oblasti kongresové turistiky, zřízení chybějících krajských convention bureau a v neposlední řadě již několikrát zmiňované vedení kongresových statistik.
69
7 Seznam literatury 7.1 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
Literární zdroje DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. FENICH, G. G. Meetings, expositions, events and conventions: An introduction to the Industry. 2nd edition. New Jersey: Pearson Education, Inc., 2008. 532 s. ISBN 0-13-234057-7. FORET, M., TURČÍNKOVÁ, J. Cestovní ruch. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. ISBN 80-7157-838-X. GALVASOVÁ, I. a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 110 s. ISBN 80245-0858-3. INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 97880-245-1252-5. INDROVÁ, J. a kol. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 92 s. ISBN 978-80-245-1287-7. KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 92 s. ISBN 978-80-87147-04-7. KOTLER, P., WONG, W., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní marketing. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch. 1 vyd. Praha: Idea servis, 2003. 139 s. ISBN 8085970-45-7. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Idea servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5. PIZAM, A., HOLCOMB, J. International dictionary of hospoitality management. 1st edition. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2008. 314 s. ISBN 978-0-7506-8385-2. ROGERS, T. Conferences. Harlow: Addison Wesley, 1998. 217 s. ISBN 0-582-31930-7. ROGERS, T. Conferences and Convention: A global industry second edition. 2nd edition. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2008. 400 s. ISBN 978-0-7506-8544-3. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 2. vyd. Brno: B.I.B.S, 2007. 81 s. ISBN 978-80-86575-57-5.
70
18. 19.
7.2 1. 2. 3. 4.
5.
6. 7.
8. 9. 10. 11. 12.
13.
VAJČNEROVÁ, I. Destinační management. 1. vyd. Brno: MZLU, 2009. 68 s. ISBN 97880-7375-333-7. WEBER, K., CHON, K. Convention tourism: international research and industry perspectives. 1st edition. New York: Haworth Hospitality Press, 2002. 255 s. ISBN 0-7890-1284-7.
Internetové a jiné zdroje AIPC. AIPC’s worldwide membership. [online]. 2010 [cit. 2010-11-06]. Dostupný z WWW:
. AUSTRIAN CONVENTION BUREAU. Location Finder. [online] [cit. 2010-12-01]. Dostupný z WWW: < http://www.acb.at/partner/?lang=1&cid=4>. AUSTRIAN CONVENTION BUREAU. Österreichische Kongressstatistik 2009. Interní materiály. BUNDESMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, FAMILIE UND JUGEND. Die Organisation des Tourismus in Österreich. [online] [cit. 2010-11-02]. Dostupný z WWW: . BUSINESSINFO. Podpora kongresů v ČR. [online] [cit. 2010-11-06]. Dostupný z WWW: . CK NEON. Oblasti Rakouska. [online] [cit. 2010-11-03]. Dostupný z WWW: . CRN - CONGRESS RENTAL NETWORK. Our members. [online]. 2008 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . CZECH CONVENTION BUREAU. Czech Convention Bureau – Důvěra v partnerství. [online] [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < http://www.czechconvention.com/>. CZECH CONVENTION BUREAU. Kongresové prostory. [online] [cit. 2010-12-14]. Dostupný z WWW: < http://www.czechconvention.cz/Kongresove-prostory/>. CZECOT. Vyhledání kongresového prostoru. [online] [cit. 2010-12-01]. Dostupný z WWW: . CZECHTOURISM. Kongresová turistika v České republice. [online] [cit. 2009-11-16]. Dostupný z WWW: < http://www.czechtourism.cz/kongresova-turistika/>. CZECHTOURISM. Mapa turistických regionů a oblastí [online] [cit. 2010-12-01]. Dostupný z WWW: . CZECHTOURISM. MICE handbook. [online] [cit. 2009-11-24]. Dostupný z WWW: .
71
14. 15.
16.
17.
18.
19.
20.
21. 22.
23. 24. 25. 26. 27.
CZECHTOURISM. Organizace cestovního ruchu. [online] [cit. 2010-12-01]. Dostupný z WWW: . CZECHTOURISM. Výroční zpráva 2009. [online] [cit. 2010-11-17]. Dostupný z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. [online] [cit. 2010-12-04]. Dostupný z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Konference v hromadných ubytovacích zařízení podle krajů. [online] [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech. [online] [cit. 2010-12-04]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr>. EUROSTAT. Hotels and similar establishments. [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupný z WWW:. FRINDTOVÁ, E. Konference o cestovním ruchu: Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí. [online] [cit. 2009-11-26]. Dostupný z WWW: . IAPCO. European Group. [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Dostupný z WWW: . ICCA. Statistics Report: The international Association Meetings Market 1999-2008. [online] [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: . ICCA. Statistics Report: The international Association Meetings Market 2000-2009. [online] [cit. 2010-11-17]. Dostupný z WWW: < http://www.iccaworld.com>. KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY. [online] [cit. 2010-11-02]. Dostupný z WWW: . KUDY Z NUDY. O CzechTourism. [online] [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: . MAGCONSULTING. Kongresový cestovní ruch. [online] [cit. 2009-11-14]. Dostupný z WWW: . McCARTNEY, G. The CAT (Casino Tourism) and the MICE (Meetings, Incentives, Conventions, Exhibitions): Key Development Considerations for the Convention and Exhibition Industry in Macao. Journal of Convention & Event Tourism 9.4 (2008). [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupný z WWW: .
72
28. 29.
30.
31.
32.
33. 34.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch. [online] [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: < http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch>. ÖSTERREICH WERBUNG. ÖW Zahlen und Fakten. [online] [cit. 2010-11-02]. Dostupný z WWW: . UIA. International Meeting Statistics for the Year 2008. [online] [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: . VIENNA CONVENTION BUREAU. Wiener Kongress – Statistik 2009. [online] [cit. 2010-10-04]. Dostupný z WWW: . WEBER, K. Meeting planner’s use and evaluation of convention and visitor buraeus. Tourism Management, Volume 22, Issue 6, 2001. 599-606 s. [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupný z WWW: . ISSN 0261-5177. WORLD AIRPORT CODES. Guides Network. [online]. 2003 - 2010 [cit. 2010-10-06]. Dostupný z WWW: < http://www.world-airport-codes.com/>. WTTC. Tourism Research. [online]. 2007 [cit. 2010-12-13]. Dostupný z WWW: < http://www.wttc.org/eng/Tourism_Research/Economic_Data_Search_Tool/>.
73
8 Seznam zkratek ACB ABCN AIPC CCB CCRJM CRN CzCB CZeCOT CzT ČSÚ IAPCO ICCA KCR MICE NBCB ÖW PCB PCO UIA
Austria Convention Bureau Austria Bussines Convention Network Mezinárodní sdružení kongresových paláců (Association Internationale des Palais des Congrés) Carlsbad Convention Bureau Centrála cestovního ruchu Jižní Morava Congress Rental Network Czech Convention Bureau Turistický server České republiky CzechTourism Český statistický úřad Sdružení profesionálních organizátorů kongresů (International Association of Professional Congress Organisers) Mezinárodní kongresová asociace (International Congress and Convention Association) Kongresový cestovní ruch Meetings Incentives Coventions Exhibitions North Bohemia Convention Bureau Österreich Werbung Prague Convention Bureau Profesionální organizátor kongresů (Professional Congress Organizer) Unie mezinárodních asociací (Union of International Associations)
74
9 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Klasifikace kongresových akcí .................................................................................... 19 Tabulka č. 2: Podíly prvních 10 zemí na kongresovém cestovním ruchu.................................... 24 Tabulka č. 3: Podíly měst na světovém trhu kongresového cestovního ruchu ........................... 25 Tabulka č. 4: Letiště s pravidelným provozem v České republice................................................. 37 Tabulka č. 5: Kongresová centra s kapacitou nad 300 osob v ČR ................................................ 38 Tabulka č. 6: Kongresové prostory v ČR.......................................................................................... 38 Tabulka č. 7: Města první, druhé a třetí volby v ČR........................................................................ 39 Tabulka č. 8: Letiště s pravidelným provozem v Rakousku ........................................................... 44 Tabulka č. 9: Kongresové, veletržní a výstavní centra s kapacitou nad 300 osob v Rakousku. 45 Tabulka č. 10: Města první, druhé a třetí volby v Rakousku .......................................................... 46 Tabulka č. 11: Hodnocení organizací v ČR dle reakcí na vedení kongresových statistik .......... 48 Tabulka č. 12: Hodnocení organizací v Rakousku dle reakcí na vedení kongresových statistik49 Tabulka č. 13: Procentuální hodnocení mystery nabídek v České republice ............................... 54 Tabulka č. 14: Procentuální hodnocení mystery nabídek v Rakousku ......................................... 56 Tabulka č. 15: Hodnocení webových stránek CzCB a ACB oslovenými odborníky.................. 57 Tabulka č. 16: Stručná charakteristika sedmi nespolupracujících krajů na portálu CzCB ......... 58 Tabulka č. 17: Umístění webových portálů ve vybraných vyhledávačích .................................... 59 Tabulka č. 18: Srovnání dosažených výsledků KCR v České republice a Rakousku.................. 63
10 Seznam obrázků Obr. č. 1: Kraje České republiky ........................................................................................................ 30 Obr. č. 2: Turistické regiony České republiky .................................................................................. 30 Obr. č. 3: Turistické oblasti České republiky.................................................................................... 31 Obr. č. 4: Podíl krajů na kongresovém cestovním ruchu ČR ........................................................ 33 Obr. č. 5: Mapka spolkových zemí Rakouska .................................................................................. 40 Obr. č. 6: Podíl spolkových zemí na kongresovém cestovním ruchu Rakouska ........................ 41 Obr. č. 7: Složení dotazovaných subjektů KCR v ČR a Rakousku ............................................... 50 Obr. č. 8: Grafické znázornění reakce subjektů KCR České republiky........................................ 51 Obr. č. 9: Grafické znázornění reakce subjektů KCR Rakouska................................................... 52 Obr. č. 10: Doba odpovědi subjektů KCR v ČR a Rakousku ....................................................... 53 Obr. č. 11: Srovnání reakcí subjektů KCR v ČR a Rakousku ........................................................ 53 Obr. č. 12: Počet kongresů v Rakousku a České republice v letech 1999-2009.......................... 61 Obr. č. 13: Počet kongresů ve Vídni a Praze v letech 1999-2009 ................................................. 62
75
11 Přílohy Příloha č. 1: Organizace cestovního ruchu v krajích České republiky Název organizace
Adresa
www
Střední Čechy Středočeská turistická a informační služba, a.s. Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. Posázaví, o.p.s. Rakovnicko Jihočeská centrála cestovního ruchu Destinanční společnost Sokolovsko, o.p.s.
České Švýcarsko, o.p.s. Centrum cestovního ruchu Litoměřice Centrum rozvoje turismu Mostecka
Husova 19, 110 00 Praha 1
www.centralbohemia.cz
Zámek Loučeň 1, 289 37 Loučeň Vlašský dvůr Havlíčkovo náměstí 552 284 24 Kutná Hora Masarykovo náměstí 1, Piaristická kolej – 1. patro, 256 01 Benešov kancelář svazku měst a obcí Rakovnicka, Poštovní 20, 269 01, Rakovník Jižní Čechy P.O.Box 80, Jírovcova 1, 370 21 České Budějovice Západočeské lázně
www.polabi.com www.guide.kh.cz www.posazavi.com www.rakovnicko.info www.jccr.cz
Husovy sady 2044, 356 01 Sokolov Severozápadní Čechy
www.sokolovsko.cz
Masarykova 1094/4, 407 46 Krásná Lípa Pekařská 2, Litoměřice 412 01 Radniční 1, MOST 43469 Českolipsko a Jizerské hory
www.ceskesvycarsko.cz
Sdružení Českolipsko
www.litomerice.cz www.imostecko.cz
nám.T.G.Masaryka 1, 470 01, Česká Lípa Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Svazek měst a obcí Jizerské hory Nisou Královéhradecko
www.ceskolipsko.info
Branka, o.p.s.
www.branka.cz
Masarykovo náměstí 1, 547 01 Náchod Východní Čechy
Destinační společnost Východní Jahnova 8, 530 02 Pardubice Čechy Českomoravské pomezí - svazek obcí Bří Šťastných 1000, Litomyšl
www.jizerky.cz
www.vychodnicechy.info www.ceskomoravskepomezi.cz
Vysočina Vysočina Tourism
Žižkova 1936/16, 58601 Jihlava 1
www.vysocinatourism.cz
KLACR,o.s. Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu Jeseníky - Sdružení CR Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, z.s.p.o. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s.
Severní Morava a Slezsko Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava Střední Morava a Jeseníky
www.klacr.cz
Horní náměstí 5, 772 00 Olomouc
www.olomouc-travel.cz
Kladská 1, 787 01 Šumperk Jižní Morava
www.jeseniky.org
Radnická 2, 602 00 Brno Východní Morava
www.ccrjm.cz
http://ccr.vychodnitř. T. Bati - areál Svit, budova 22, 760 90 Zlín morava.cz/ Šumava
Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. Stachy 206, 384 73 Stachy
www.rras.cz
Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše - svazek měst a obcí
Zámek 1, 543 01 Vrchlabí
www.krkonose-smo.cz
DM Podzvičinsko
Holovousy 39, 508 01 Hořice
www.podzvicinsko.cz
Český ráj Sdružení Český ráj
A. Dvořáková 335, 511 01 Turnov
www.cesky-raj.info
Rozkládá se na území dvou regionů Východní Čechy a Královéhradecko Destinační společnost Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou www.orlickehory-cz.info Orlické hory a Podorlicko Rozkládá se na území dvou regionů Východní a Jižní Moravy Region Slovácko - sdružení pro Masarykovo nám. 21, 686 01 Uherské rozvoj cestovního ruchu Hradiště www.slovacko.cz Zdroj: upraveno, CzechTourism, Organizace cestovního ruchu
Příloha č. 2: Program 5. Mezinárodního lékařského kongresu expertů na akutní kardiologii Congress program November 2011 November 8: 9:00 - 10:30
Opening the congree
10:30 - 11:00
Coffee Break
11:00 - 13:00
Program block I.
13:00 - 14:00
Lunch break
14:00 - 16:00
Program block II.
16:00 - 16:30
Coffee Break
16:30 – 18:30
Program block III.
November 9: 8:00 - 8:30
Program block IV.
9:30 - 10:00
Coffee Break
10:00 - 12:00
Program block V.
12:00 - 13:00
Lunch break
13:00 - 15:00
Program block VI.
15:00 - 16:00
Coffee Break
16:00 - 18:30
Program block VII.
20:30 - 24:00
Social gala
November 10: 8:00 - 10:30
Program block VIII.
10:30 - 11:00
Coffee Break
11:00 - 14:00
Program block IX.
14:00 - 14:10
Closing of the congress Zdroj: vlastní práce
Příloha č. 3: Mystery shopping Česká republika
Organizace Czech Convention Bureau
Česká republika E-mail [email protected]
Moravia Convention Bureau Carlsbad Convention Bureau North Bohemia Convention Bureau Prague Convention Bureau East Bohemia Convention Bureau Centrála Východní Moravy Jihočeská centrála cestovního ruchu Vysočina Tourism Kongresové centrum Praha Region centrum Olomouc Kongresové centrum Aldis Kongresové centrum Babylon Congress Centre Parkhotel Pilsen Ideon Pardubice Aquapalace Hotel Prague Kongresové a kulturní centrum Roháč Veletrhy Brno Congress Centre Pardubice Společenský dům Casino
[email protected]
Specifika Převedly na European Incentives
[email protected]
[email protected]
[email protected] [email protected]
[email protected] [email protected]
[email protected] [email protected]
[email protected] [email protected] [email protected]
[email protected]
[email protected] [email protected] [email protected]
Odpověděly 2
[email protected] [email protected] [email protected]
Kontakt
CK Pressburg s.r.o. Agentura Carolina TA – Service European Incentives AIMS International Congress Services Celkem
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
25
Odpověď
Nabídka
11 odpovědí
9 nabídek 1 kontakt 1 převedli Zdroj: vlastní práce
Příloha č. 4: Mystery shopping Rakousko Rakousko Organizace
E-mail
Odpověď
Nabídka Příprava
Specifika
[email protected]
[email protected]
Příprava
Odpověděly 2
[email protected] [email protected]
Příprava
[email protected]
Příprava
[email protected]
[email protected]
Congress Casino Baden
[email protected]
Kontakt
Congress Leoben Europahaus Mayrhofen Messe Congress Graz Salzburg Congress Congress und Messe Innsbruck Bregenzer Festspiel und Kongresshaus Pegasus Incoming Admicos Congress Incentive gmbh Ausria Congress com Austropa Interconvention E+O meeting, event travel management Mondial Congress Events Celkem
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
Příprava
Stejná nabídka s ACV Odpověděly 2, zaslaly i banket Nabídka pouze poštou Odpověděly 2
Helga.ginzinger@festspielhausbrege nz.at [email protected] [email protected]
Příprava
[email protected] [email protected]
Kontakt
[email protected]
[email protected]
Příprava
ACB ABCN Burgenland Tourismus Conventionland Kärnten Convention Bureau Niederösterreich Convention Bureau Oberösterreich Salzburg Convention Bureau Steiermark Convention Convention Bureau Tirol Convention Partner Vorarlberg Vienna Convention Bureau Austria Center Vienna
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
25
14 odpovědí
5 nabídky 2 kontakt 7 příprava Zdroj: vlastní práce
Příloha č. 5: Vyhodnocení nabídek mystery shoppingu
Nabídka Organizace Česká republika
vyčerp. standart odbytá Ten den 4 dny 7 dní
Carlsbad Convention Bureau
100%
North Bohemia Convention Bureau
100%
Congress Centre Parkhotel Pilsen
100%
Aquapalace Hotel Prague
100%
Agentura Carolina
100%
10% 80% 100%
100%
100%
100%
60%
50%
10%
0% 0%
75% 100%
0%
75%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100% 0%
ne
Nabídka doprovodného Nabídka ubytování programu ano ne požad. alternat. žádné
0%
0%
100%
Congress Centre Pardubice
ano
100%
30% 0%
ne
Nabídka catering
100% 65%
TA – Service European Incentives
8 dní 10 dní 14 dní 18 dní 21 dní ano 50%
50%
Kongresové centrum Praha
Kalkulace kongresu
Zhotovení nabídky (ode dne odeslání poptávky)
0%
75%
0%
0%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
0%
100%
0%
100%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Rakousko Convention Bureau Tirol
100% 50%
Vienna Convention Bureau Austria Center Vienna
100%
80%
0%
80%
100%
50%
Congress Leoben Congress und Messe Innsbruck
50%
100%
50% 60%
0% 100%
0% 100%
Zdroj: vlastní práce
75% 100%
Kalkulace ubytování Organizace Česká republika
ano
Carlsbad Convention Bureau
100%
North Bohemia Convention Bureau
100%
ne
Technické vybavení
Klasifikace kongresových prostor
ano
ne
ano
50%
100%
100% 50%
Kongresové centrum Praha
50%
ne
Informace o společnosti ano
ne
Informace o lokalitě kongresu ano
Průměrné hodnocení nabídky v%
ne
100%
100%
88%
50%
100%
100%
86%
50%
100%
100%
66%
Congress Centre Parkhotel Pilsen
100%
100%
50%
50%
94%
Aquapalace Hotel Prague
100%
100%
50%
50%
50%
95%
Agentura Carolina
100%
100%
50%
50%
100%
50%
50%
50%
46%
50%
TA – Service
100%
100%
83%
European Incentives
100%
100%
50%
50%
50%
85%
Congress Centre Pardubice
100%
100%
50%
50%
50%
81%
Convention Bureau Tirol
100%
100%
Vienna Convention Bureau
100%
Rakousko 100%
100%
100% 50%
100% 50%
93% 50%
68%
50%
78%
Austria Center Vienna
50%
100%
100%
100%
Congress Leoben
50%
100%
100%
100%
100%
55%
Congress und Messe Innsbruck
50%
100%
100%
100%
76%
50%
Zdroj: vlastní práce
