Karanténa opatření zavedená z důvodů dalšího nešíření nákazy omezuje volnost pohybu jedince vystaveného kontaktu s nákazou

 původ slova je odvozen z řeckých slov epi (nad, mezi) a démos (lid) a logos (slovo, věda, studium) „studium toho, co je nad lidmi“  zakladatelem je považován řecký lékař Hippokratés.  věda o vzniku a šíření infekčních nemocí, zkoumá faktory, které šíření ovlivňují  proces šíření infekčních onemocnění Epidemický proces  má 3 podmínky 1.musí se poskytnout zdroj původu infekční nemoci 2.přenos původce infekčního onemocnění 3.vnímavý jedinec, vnímavá populace - hostitel Infekce  vniknutí mikroba do organismu, do buňky  infekční délka  brána vstupu - rozhoduje o vzniku, průběhu Průběh  manifestní  viditelné příznaky, typické a netypické  latentní  skryté = asymptomatické onemocnění Inkubační doba  interval (doba), který uplyne mezi prvním stykem organismu s původcem infekčního onemocnění, propuknutí choroby (první příznaky onemocnění)  může trvat několik hodin až několik let  má význam pro stanovení karantény při kontaktu s nákazou Karanténa  opatření zavedená z důvodů dalšího nešíření nákazy  omezuje volnost pohybu jedince vystaveného kontaktu s nákazou Zdroj  člověk, zvíře  infikovaný člověk - mikrob se z něj uvolňuje do poloviny infekční doby - nemocný, nosič (inkubační - bezpříznakové, rekonvalescenční, chronické nosičství)  epidemiologická opatření proti zdroji  rychlá a správná léčba  izolace N  kontakty - dohled lékaře (kontroly), zdravotnický dozor (kontroly a zákaz činnosti)

Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 25

Přenos  uvolnění mikroba ze zdroje 1/ uvolňuje se přímo do vnímavého jedince 2/ uvolňuje se do prostředí a potom do vnímavého jedince Přímý přenos  kapénkový, kontakt, placentárně, poranění zvířetem Nepřímý přenos  mikrob přežívá v prostředí, nebo jen část mikroba, vzdušný, alimentární (potrava) alimentární přenos  primární kontaminace - sekundární kontaminace voda  přenašeči - pasivní (mouchy), aktivní (klíště, komár)  kontaminované předměty  biologický materiál  půda 1. zdroj původce nákazy  může být člověk a zvíře  ochranou je izolace a léčba (správný transport = omezit šíření nákazy) Člověk  nemocný (z hlediska šíření nákazy je méně nebezpečný)  nosič  inkubační doba (žloutenka)  v rekonvalescenci (salmonelóza)  při bezpříznakovém průběhu infekce (dětská obrna)  při přetrvávající infekci (herpetické viry, viry hepatitidy B a C v jaterních buňkách, HIV virus v lymfocytech T)  chronické onemocnění  mikrob žije v organismu déle než rok, množí se, je vylučován  skryté (latentní) onemocnění  mikrob žije v organismu, ale dá se prokázat pouze v době snížené odolnosti  pomalé onemocnění  velmi dlouhá doba přítomnosti mikroba v organismu (AIDS) Zvíře  stejné jako u lidí  nákazy označujeme jako ZOONÓZY  vzteklina, ornitóza, toxoplasmóza, červenka...... 2. přenos a cesta šíření původce nákazy  dělíme na přímý a nepřímý přenos Přímý  je pro něj charakteristická přítomnost zdroje nákazy a vnímavého hostitele  přímý kontakt - dotekem kůže, nebo sliznic (sex, líbání, kontaminované ruce.....)  přenos kapénkami  přímým vmetením kapénkami obsahující infekční mikrob na nosní nebo ústní sliznici, nebo na spojivku  kapénky mají dolet až 1 m, v prostředí nepřežívají  přenos pokousáním, poškrábáním (vzteklina, tetanus)  přenos placentární  přenos přes placentu na plod (zarděnky, AIDS...) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 26

Nepřímý  dochází k němu nezávisle na současné přítomnosti zdroje nákazy a vnímavého hostitele  předměty  znečištěné mikrobem (příbory, hračky, , deky, jehly, přístroje.....)  vehikuly  něco, co obsahuje mikroba  voda = žloutenka, tyfus, úplavice, cholera  potraviny = žloutenka  mléko = encefalitida  půda = tetanus  biologické produkty  krev, krevní produkty (plazma)  spermatem (žloutenky, AIDS)  vektorem  mouchy (spavá nemoc)  klíšťata (zánět mozku)  komáři (malárie)  blecha (mor....)  vzduchem – aerosol s mikroby vydechnutý infikovaným jedincem 3. vnímavý jedinec, vnímavá populace - hostitel  pohybuje se mezi naprostou vnímavostí a naprostou odolností  závisí na  živočišném druhu  nemoci přenosné jen mezi určitými druhy zvířat  nemoci přenosné jen mezi lidmi  jedinec  genetické vlivy  věk v době infekce  imunitní odpověď  výživa  současná jiná onemocnění (např.cukrovka)  osobní návyky (kouření, alkohol, tělesná námaha.....)  psychologické faktory (optimismus, víra, stres....) 3 základní mechanismy 1. vrozené ochranné faktory (kůže) 2. přirozená nespecifická imunita (systém obrany) 3. získaná, specifická imunita (vzniká po předchozím setkání s mikrobem)

OBRANNÉ FUNKCE ORGANISMU Imunita  je schopnost organismu reagovat na cizorodé látky ( bakterie, viry), nespecifickou a specifickou obrannou reakcí Nespecifická o.r.  chrání před jakoukoliv cizorodou strukturou Specifická o.r.  chrání před zcela určitou cizorodou strukturou, a to i po styku s ní Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 27

Antigeny  jsou cizorodé látky Imunitní systém  je obranný systém tvořený především bílými krvinkami a protilátkovými molekulami  v těle člověka je asi 10 na12 lymfocytů a 10 na 20 protilátkových molekul, které se dostávají do tkání těla krevním oběhem  po vniknutí antigenu do organismu se jejich počet může značně zvyšovat

Fagocytóza  je proces, při kterém jsou odstraňovány, pohlcovány cizorodé látky  tuto schopnost mají dva typy buněk MAKROFÁGY  hojně ve slezině, v kostní dřeni, játrech, vazivu  umožňují to dva mechanismy těchto buněk  vazba protilátek na makrofágy (cytofilní protilátky)  vazba protilátek na bakterie (opsonizace bakterií) MIKROFÁGY  neutrofilní a eozinofilní leukocyty (viz.krev)

Látkový a buněčný typ imunity  lymfocyty tvoří až 25 % všech bílých krvinek, které jsou schopny rozeznat antigen  jsou především v v mízních (lymfatických) uzlinách a ve slezině odkud se dostávají krevními cévami do celého těla Látkový typ imunity  reakce zprostředkována protilátkami, které vytváří B-lymfocyty, ty rozeznávají antigen pomocí receptorů na povrchu  chrání organismus jen před jedním určitým onemocněním  protilátky mají charakter imonoglobulínu, který lze rozdělit do různých skupin podle jejich struktury: IgG, IGM, IgA, IgD, IgE Buněčný typ imunity - je zprostředkována T- lymfocyty, jejich činnost je stejná jako B- lymfocytů s tím rozdílem, že T-lymfocyty nevytvářejí protilátky, ale:  podněcují k tvorbě protilátek, zesilují činnost makrofágů (při fagocytóze)  rozrušují buňky napadené viry  způsobují i vypuzení transplantátu  případně tlumí přehnané imunitní reakce Imunologická tolerance  snášenlivost, organismus na antigen nereaguje vůbec nebo jen částečně  lze dosáhnout při transplantacích ozářením, nebo imunosupresivními léčivy Přecitlivělost  je reakce citlivého organismu na antigen, může vést k poškození buněk, tkání nebo orgánů


Stránka 28

Druhy imunity – vrozená nebo získaná Vrozená  odolnost proti určitým nemocem (např. mor dobytka) Získaná  je získaná během života a dělí se na:  aktivní = překonáním infekce (kdy se v těle vytvoří protilátky zpravidla po 10 až 15 dnech po vniknutí antigenu, protilátky lze zjistit krevním séru i za několik let nebo celý život) = očkováním (do organismu se vpraví oslabený antigen, kterým donutí vytváření specifických protilátek) = povinné očkování (záškrt, tetan, černý kašel, chřipka, dětská obrna, spalničky, zarděnky a příušnice, někdy i tuberkulózy)  pasivní = vpravení hotových protilátek

Výskyt infekčních nemocí sporadický = ojedinělý epidemie = zvýšený počet onemocnění v určitém místě a čase pandemie = obrovské územní rozšíření s obrovským počtem nemocných endemie = úzce ohraničená oblast se zvýšeným původcem onemocnění PŘENOS CHOROB Lidské tělo kůže  na vlhkých teplých místech bakterie rozkládají pach ústa  mléčná bakterie (rozkládají cukr na kys.mléčnou, narušují sklovinu) dýchací cesty  nosohltan, průdušky, do plic se nedostanou střeva  hlavní tlusté střevo  bakterie hnilobné, kvasné  napomáhají trávení, musí být v rovnováze pro správnou činnost těla  vyrábí vit.K  ESCHERICHIA KOLI = kvasná bakterie, vyrábí vit.B a antibiotika Bakteriální nákazy člověka EPIDEMIE – hromadné rozšíření namoci PANDEMIE – až celosvětové rozšíření nemoci ENDEMIE – onemocnění vyskytující jen v určité oblasti (např.malárie) Nákazy vzdušnou cestou TBC- očkování ZÁŠKRT – očkování ANGÍNA – inkubační doba 1 – 3 dny SPÁLA – inkubační doba až 7 dní ZÁPAL PLIC – způsoben streptokoky, inkubační doba 1 – 2 dny ČERNÝ KAŠEL – očkování


Stránka 29

Nákazy přenášené alimentární cestou (vodou, stolicí, potravou, ústy) TYFUS (břišní tyfus) – inkubační doba 14 – 16 dní SALMONELÓZA ÚPLAVICE ENTEROTOXIKOZY – způsobuje stafylokok- otrava 1 bakterii Nákazy přes poraněnou kůži TETANUS – křeče v ústech, dýchacího ústrojí KOŽNÍ NÁKAZY – záněty, vředy, vřídky Nákazy pohlavním stykem SYFILIS (lues, přijíce)- má 3 stádia, zdrojem nákazy jsou lidé - v 1 a 2 stádiu inkubační doba 3 dny - možná smrt KAPAVKA – projevuje se zánětem pohl.orgánů( pův.jsou diplokoky) HIV=AIDS – projevuje se původně jako chřipka, může končit smrtí Nákaza zvířaty SNĚŤ SLEZINNÁ – nejnebezpečnější je plicní forma= smrt( u nás vzácná) Využití bakterií v průmyslu  výroba kys.mléčné, acetonu, zrání sýrů, kysaní mléka, výroba vitamínů, aminokyselin, antibiotik, inzulínu, kys.octové

Speciální epidemiologie  věda o vzniku a šíření infekčních nemocí, zkoumá faktory, které šíření ovlivňují Vzdušné nákazy  nejčastější  přenos  kapénky, prach, aerosol  brána vstupu  dýchací sliznice  inkubace  dle typu mikroba  zdroj  člověk  epidemiologická opatření  nespecifická - snaha zabránit vzdušné nákaze, životospráva, vitaminy, pohyb,  specifická - zaměřena proti konkrétní nemoci, očkování, izolace, karanténa Alimentární nákazy  v teplejších a chudších oblastech  přenos  voda, potrava, špinavé ruce, předměty  brána vstupu  střevní sliznice  inkubace  dle typu nákazy  alimentární intoxikace  otrava potravinami s toxinem  zdroj  člověk, zvíře Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 30

nespecifická  vyšší význam, individuální (mytí rukou, potravin, příprava potravin, ...) a celospolečenská (pitná voda a ochrana zdrojů, čištění odpadních vod, úložiště komunálního odpadu, kontrola potravin) specifická  zaměřena proti konkrétní nemoci, očkování Nozokomiální nákazy  nákaza získaná při pobytu v nemocnici při léčebném zákroku  přenos  rukama zdravotníků, kapénky, prach, předměty, biologický materiál, jídlo, ...  brána vstupu  rány, operační rána, vpich, ...  inkubace  dle typu mikroba  zdroj  sám pacient, ostatní nemocní, zdravotníci  nejčastější původci  G- tyčky, aerobní clostridia  celonemocniční  stavební řešení, počty nakažených používání dezinfekčních prostředků a kontrola funkčnosti "správná" práce zdravotníků EPIDEMIOLOGICKÁ OPATŘENÍ  zaměřují se 1. odstranění zdroje nákazy 2. přerušení cesty přenosu 3. zvýšení odolnosti vnímavých osob 1. diagnostika, izolace a léčba hlášení infekčních nemocí aktivní vyhledávání nemocných a z nemoci podezřelých 2. dezinfekce  zneškodňování choroboplodných zárodků pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů dezinfekce ohnisková  zneškodňování choroboplodných zárodků v ohnisku nákazy s cílem přerušit šíření nákazy sterilizace  usmrcení nebo odstranění všech forem mikroorganismů, včetně spor bakterií a hub v prostředí, na předmětech nebo materiálech antisepse  ničení mikroorganismů na povrchu i v dutinách lidského těla asepse  soubor opatření a postupů k zachování sterilního prostředí  používání ochranných pomůcek, sterilizace materiálu, mytí rukou....  dezinsekce - hubení škodlivých druhů hmyzu  deratizace – hubení druhů hlodavců 3. očkování (imunizace)  pasivní (hotovými protilátkami)  aktivní (oslabené mikroorganismy nebo jejich část)  ovlivnění životního stylu (správná životospráva)


Stránka 31

Karanténa opatření zavedená z důvodů dalšího nešíření nákazy omezuje volnost pohybu jedince vystaveného kontaktu s nákazou

Recommend Documents