TÉMA
VOLNOST. ROVNOST. TRAIL!
OTÁZKA CO JE TRAILOVÝ BĚH, SE V DEBATÁCH V BĚŽECKÉM SVĚTĚ POSUNULA SPÍŠ SMĚREM: JAK HO VIDÍŠ? A ODPOVĚĎ? VOLNÉ BĚHÁNÍ V PŘÍRODĚ. KDE K JEDNOMU CÍLI VEDE VÍC CEST.
TOMÁŠ NOHEJL Trailový běh se stal trendovým pojmem. Při zkoumání jeho zákonitostí však můžete konstatovat trošku s úsměvem k vyhraněným „termínistům“. Je to opravdu běhání v přírodě, nebo možná ještě přesněji ve volném terénu, který začíná už za vaším městským domem a vede
8
www.behej.com
i přes chodníky, schodiště a třeba parky. Tátové tomu říkali kros, přespolák, nebo i fartlek. Teď tedy v době invaze anglismů světácky trail… „Zálesáci, co jezdili na koních, říkali „on the trail“, pak se to nějak přeneslo. Je to ryze americký pojem, v Evropě se pou-
žívalo spíš cross-country,“ vysvětluje jeden z významných přírodních běžců Jaromír Vicari. Trail „přiběhl“ do jazyka někdy možná v osmdesátých, devadesátých letech. Když se vedle rozvoje silničních maratonů začaly běhat ultramratony, často ultratraily…
FOTO: SALOMON
www.behej.com
9
TÉMA
Americký trail, to je Xduro Určitě nemá nálepku až mystické (skoro)nedosažitelnosti jako tarahumarský Copper Canyon Ultra Marathon. Zato se pyšní pevným a bohatým kalendářem, jež pod jednou značkou pokrývá celý svět. Xterra Trail Run Series. Jak zde charakterizují trailové běhání? „Miluji běhání v přírodě a lesích. Vzduch je tu čistší, povrch je mnohem přívětivější pro nohy. Je to prosté,“ říká Emily McIlvaine z trailové sekce firmy Team Unlimited, sídlící v Honolulu. Ano, té samé, co už od roku 1996 produkuje mistrovství světa a později americkou i evropskou sérii Xterra terénního triatlonu. A posledních pět let také trailového běhu, jemuž dali dali název Xduro (= Endurance Trail Run). Letos nabízí více než šedesátku závodů po celých Státech, s tradičním mistrovstvím USA v Utahu a samozvaným (a proč ne, když si ho sami vymysleli…) světovým šampionátem na Havaji. K tomu nyní poprvé i sedm podniků po celém světě od Nového Zélandu přes Filipíny, Brazílii až do Evropy. A jaký má být podle ní ten správný trail, pořádná drsárna po skalách, nebo v džungli? „Ale vůbec ne. Dobrá, pro šampionát je lepší delší a náročnější trať. Pro rodinné běhy stačí k zábavě i 5 nebo 10 km.“ Většina podniků tak nabízí tři až čtyři délkové varianty. Účast jde obvykle nejmíň k tisíci. Podobně jako velké maratony, nebo i triatlony, považují za důležité nabídnout možnost startu smíšenému poli, špičkových profesionálů, i obyčejných hobíků. „Účast známých jmen přináší kredit každému podniku. Však se podívejte, co udělal Armstrong na loňské Xteře. Stejně si však vážíme širokého pole závodníku, jimž přineseme radost ze sportu,“ vysvětluje Dave Nicholas, výkonný ředitel firmy, který již několikrát navštívil i Česko. Stejně jako o Maxi Kingovi rádi posílají do světa obyčejné příběhy. Teď v Alabamě na Oak Mountain Trail Runu běželi terénní maraton společně otec se synem. Joe Napier vzal na trať teprve 15letého Harrise. Ten měl po zimní srážce s autem zlomenou nohou a běhal jen pár týdnů. Přitom předtím hrával lakros a uběhl nanejvýš 5 km. Teď společně s tátou dokázal zdolat maratonskou výzvu. Navíc v horách. To zní přece úžasně, ne? Společnost amerických „trekařů“ mohutně roste. Důvod je podle lidí z Team Unlimited prostý. „Proč by měli lidé dýchat smrady z výfuků a uhýbat se autům, když mohou vyrazit po trávě, nebo někde po horských stezkách?,“ usmívají se. Navzdory rostoucí síle a nespoutanosti se však nechtějí vyčleňovat z oficiálních běžeckých struktur. „Fungujeme sice jako privátní podnik, tudíž vám nesdělíme rozpočty ani počet zaměstnanců. Ale spolupracujeme s atletickou federací. Díky ni máme třeba kvalitní pojištění pro všechny účastníky,“ dodává Dave Nicholas. (TN)
www.xterraplanet.com 10
www.behej.com
Dolomity po svých. I takhle můžete pádit dolů. Pokud se ovšem vyškrábete nahoru…
NEDOTČENÉ HORY I RUŠNÁ METROPOLE
„Snažím se na to pohlížet ze šířky. I ve městě najdete fajn terény. Lidi z Ameriky, co za mnou přijeli do Prahy, jen s úžasem zdvihali obočí, co tady na malém prostoru našli za možnosti. Vše v přírodě, snad
naběhnout dvacku někde v terénu, i kdybych měl vyrážet s čelovkou. Jakmile dost neběhám, pořád mě něco pobolívá.“ Jaromír Vicari je poněkud konkrétnější. „Trail je běhání po pěšinách, v terénu. Vidím ho jako protipól běhu po upravených cestách. Striktně asi po úzkých pěšinách
„Možná vám ze slova trail zazní v uších ozvěna alpských cest, singletracků někde v Coloradu či Britské Kolumbii, nebo stezek v džungli na Borneu.“ kromě orienťáku, je trail,“ uvažuje Michael Dobiáš, majitel prodejny Trailpoint v Praze na Letné. A co považuje vyznavač tohoto směru za jeho hlavní přednosti? „Při běhání v jakémkoliv členitějším terénu se zmenšuje riziko dlouhodobých únavových zranění. Ty se objevují víc při jednostranné zátěži. Proto jsem si řekl: Každý den musím
s kameny a kořením. Raději mimo civilizaci.“ Možná vám ze slova trail zazní v uších ozvěna alpských cest, singletracků někde v Coloradu či Britské Kolumbii, nebo stezek v džungli na Borneu. Ale natočit si ho můžete i po pražských brownfields, pod mosty, podél řeky či developersky neznásilněných ghettech velkoměstské
FOTO: GORE-TEX
LÉTO POD STANEM zapomenutosti. Nebo v Posázaví, na Svatojánských proudech, v Beskydech… zkrátka kdekoliv. Zkuste tedy posunout význam pojmu spíš ke hledání nových cest. Fyzicky po mapě či pod nohama. I duševně uvnitř sebe sama. Jen ta z pásu ve fitku sem nepatří. :-)
TRAIL A ULTRA? NE, JEN ULTRA TRAILY
Některé časopisy nebo weby si vedou rubriku Trail a Ultra. To však nezní úplně přesně. Trail nemusí být ultra. A ultra přece nemusí výt trail. Jedna cesta se jistě jmenuje ultra traily. Pavlína Hanušová, zakladatelka českého Silva Nortica Runu, o tom svém hovoří takhle: „Vytvořili jsme jej proto, aby lidé měli možnost posunout se z kratších běhů dál na ultramaratonskou vzdálenost. Připadá nám, že to není něco tak nemožného, jak by se mohlo zdát. Že i ultramaraton o délce 103 kilometrů je „doběhnutelný“, dosažitelný. Chtěli jsme přitom, aby šlo o běžecký závod, ne turistickou atrakci, turistický pochod.“ Přitom i SNR v nedotčených Novohradských horách nabízí v programu varianty maratonské a půlmaratonské. Naopak řadu informací o českých dlouhých trailech (Krakonošova stovka, Týnišťské šlápoty, Beskydská 7, Pražská stovka a další) najdete na webu turistickepochody.cz. „Pochod se to jmenuje pouze proto, že ani nejlepší běžci to nevydrží celou dobu běžet a musí občas přejít do chůze,“ vysvětluje jeden z vyznavačů Olaf Čihák. Z nich se můžete kvalifikovat na neoficiální mistrovství světa v horském ultramaratonu Ultra-trail du Mont Blanc. Závod dlouhý 167 km s převýšením 9 500 metrů. To už je hodně výživná porce. Jediný český účastník loňského ročníku Jaroslav Hrabica, 32letý běžec z Napajedel, přiznal ve své reportáži, jak trpěl
% 0 3 Y-
K Á C A P YS
N A T S
PANTONE :
ROUGE 186 CVC GRIS 425 CVC PROCESS BLACK CVC
Akce platí od 18. 5. do 30. 6. 2012 nebo do vyprodání zásob v kamenných prodejnách a na e-shopu. Slevy se nesčítají. Platí na všechny tyto značky vyjma péřových spacáků.
www.hudy.cz
FOTO: VÁCLAV PANCER
TÉMA
a běžel držen při životě nejen red bully, ale i diclofenaky. Což jde zase tak trochu proti přírodnímu elitářství některých běžců, „naturalistů“, jež se potkávají hlavně na trailových bězích.
XDURO, DESÍTKY Z MĚSTA I ŠUTR
Pak tu existuje World Championships Xduro, mistrovství světa v trailovém běhu. „Jen“ půlmaraton, byť v přírodě a s krpály. Přístupný špičkovým běžcům, ale i obyčejným hobíkům. Úplně normální americká show na Havaji, kterou si před pěti lety vymysleli a sami pojmenovali chlápci a dámy z jedné promotérské firmičky. Ale proč ne? Tuhle přístupnější a, řekněme v dobrém slova smyslu komerčnější verzi reprezentuje i český Salomon Trail Running Cup. Běží teprve druhý rok. Délka okolo deseti kilometrů, běhá se i z měst. Běh za sedmizubým hřebenem v Boskovicích vedl dokonce asi ze sedmdesáti procent po asfaltu. Zato přilákal téměř tisíc běžců. Martin Dvořák z pořádající agentury Sportgroup.cz plánuje v programu přitlačit na drsnější zastávky, zastoupené nyní asi nejvíc Ještědem. A ještě připomeňme možná zlatou střední cestu – pražský Šutr54. Dostupných 18 kilometrů v atraktivních lokalitách hned na kraji metropole. Ale pořád s trochu „nezávislou“ produkcí, netlačící na absolutní čísla účasti nebo sledovanosti. „Není to podle vzdáleností, ať jdeš pět nebo padesát, pořád to může být trail. Pokud bych chtěl být jazykový hnidopich, pak trail by měl vést po cestě v lese,“ potvrzuje Vicari. Znovu se jen potvrzuje úvodní charakteristika: K jednomu cíli – nalezení zážitku z přírodního běhu – může vést více cest. Proč někomu nutit tu zrovna vaši „lepší“? Zasloužilý běžecký aktivista, bývalý závodník, nyní i trenér Miloš Škorpil tuto terminologii a vymezování se do skupin vůbec neřeší. Vždyť sám běžel „trail“ podél hranic republiky, když tenhle termín tady ještě nikdo nepoužíval. „Ultráši? Nebo trailisti? Dřív mě za tohle „nedělení“ neměli rádi maratonci, kteří se považovali za výlučné, a dnes už maraton běhá skoro každý… Já vidím spíš atlety, závoďáky, kteří se chtějí poměřovat, zlepšovat, někdy až za každou cenu. Na silnici, nebo v přírodě. A pak hobíky, kteří se jakýmkoliv během baví, hledají a vybírají si zážitky, mezi něž může patřit i účast v závodě,“ říká velmi rozumně.
12
www.behej.com
Posvátná Silva Nortica Run. Trailový festival v Novohradských horách je tuzemským unikátem.
FOTO: INOV-8
TÉMA
MINI NENÍ PODMÍNKA, JEN VOLBA
Nohy vítězí nad přírodou. Anebo spíš souzní v jeden celek...
Ještě se zastavme u materiálu. I tady fungují obě verze. Tradiční odpružená i průkopnická minimalistická, nebo barefoot. Pětiprsty i „podkovy“ s tlustými odpruženými podrážkami. Nenuťte se, abyste odpovídali samozvaným vizážistům a stylotvůrcům. Stejně jako na kole někdo volí silničku, jiný horáka – a tady si ještě vybírá fulla nebo hardtaila a dokonce i velikost kol 26 nebo 29. Berte a užívejte, co vás baví. Střídejte. Poznávejte. „Minimalistické obutí bude mít přece jen větší prostor tady u trailů. Na silnici ten komfort tolik neužijete,“ tvrdí Škorpil. „Nemusíš běžet trail a z hlediska bezpečnosti jsou odpružené boty nebezpečné. Snáze si vymkneš kotník. To byl i důvod, proč jsem se přezul, abych měl jistotu při došlapu,“ vysvětluje Vicari. „Na druhou stranu ujdu bos i hodně kilometrů, ale běhat, natož závod, to zase ne. Šutříky a drobné žaludy na cestách tě zpomalují. Když chceš běžet, nějaký obutí potřebuješ. Je to věc osobní preference.“
Stůl s počítačem stojí u výlohy, v níž leží boty. Krámek je zařízen stylově a minimalisticky. Pár stojanů a krabic, štangl s triky. Po zdech na neotesaných prknech na hřebících visí čepice, batůžky a plakáty. Vítejte v Trailpointu, běžecké oáze v jedné z vedlejších ulic na Letné v Praze. Zřídil si ho pro radost běžec Michael Dobiáš. Jak se zrodil obchod? Sešlo se víc věcí dohromady. Byl jsem po delší době na volný noze a říkal si, že to, co dělám a čím se živím, nemusí trvat věčně. A že by bylo dobrý diverzifikovat aktivity. Vtom se objevila možnost pronájmu kanceláře, stejně bych ji potřeboval. Měl jsem nějaké volné peníze, někdo by si koupil hezký auto. Já koupil boty, dal je do výlohy a čekal, co na to lidi řeknou. A? Teď vím, že to funguje, že to lidi baví, že jich chodí čím dál tím víc. A jestli se daří? Srovnávat není s čím. Ale je to moje hlavní činnost. Běhání není jen o botách, takže ty boty nemusejí být do budoucna mojí jedinou činností a příjmem. Dál se to bude vyvíjet. Ale hlavní je zatím prodej bot a běžeckých doplňků? Boty a oblečení. Snažím se dělat hlavně
14
www.behej.com
boty. Obout správně lidi je první. Oblečení je okrajové, věnuju se mu málo podle času. Když se mě ptali, jaký mám podnikatelský záměr a marketinkovou studii, odpovídal jsem: Máte pocit, že je v Praze dost dobrých běžeckých obchodů? To bylo celý, můj byznys plán. Čeho bych se měl bát? Vidím tady koncept elitářský, jen tři značky – New Balance, Inov-8, Vivobarefoot. Ty se prodávají rovnoměrně. Prostor pro další mám. Ale při patnácti značkách na krámě některé fungují jen kvůli marketinku. Jsou tady i specialitky Newton, Merrell, Northface, který by mohly… jde o to, co dává dlouhodobě smysl v práci s lidma. Bota může být skvělá, ale obchodní podmínky jsou někdy, řekněme jiné. Chci, aby to mělo hlavu a patu. Jde to vyvážit. Padesátiprocentní slevu tady nenajdete, ale ty ceny jsou slušný. Stáváš se taky ideovým centrem trendového běžeckého stylu, ne? Kolik času strávíš debatami a diskusemi? Hodně. Osmdesát procent zabere povídání. Proto sem plno lidí chodí. (vstupuje zákazník: Máte…, a už to jede. Pokračujeme po chvíli, pozn. red.) Snažím se být striktní. Předkládám lidem názor, protože si ho myslím, ne návod: Takhle to musíte dělat. Než být ideovým centrem, což mi zní strašně, chci bourat dogmata. Zátopek běhal v kanadách :-).
FOTO: TRAILPOINT
Obchod? Základna? Ideové centrum!
Máš další ambice, vytvořit si i vlastní běžeckou skupinu, tým? Něco takovýho roste, i když to není žádný oficiální oddíl. Jsem rád, že za nás běhá Miloš Smrčka, který nám dal přednost před nabídkou jedné velké značky. Sousedka Regina Procházková běhá už velmi slušně, první maraton za 3:10. A spousta dalších lidí. Chci, aby to bylo férový. I Miloš má „jen“ určitou slevu a jsem rád, že se podařilo vyjednat mu jedny boty na otestování zdarma. Ale nejsem v pozici, abych mu mohl platit všechno možný okolo. Což snad ani nečekal. Takoví lidi budou přibývat. K tomu pořádat běžecké kempy, zájezdy. Potenciál tady je. Nápadů mám mraky, plány jsou další věc a třetí pak realita. Seriozní začátek bych viděl třeba příští rok. Radši dobře, než rychle. Priority se sami setřídí a věci rostou organicky. Mám dlouhodobou vizi, která se přesunuje a naplňuje. (TN)
FOTO: SALOMON
TÉMA
Sám s krajinou. Podobné kompozice si nejlépe uchováte navždy alespoň v podvědomí.
Hodně odpružené boty do terénu odmítá. Robustní a těžké salomony s hodně pevnou podrážkou však akceptuje. A přidává zajímavou zkušenost: „Techniku vypiluješ nejlíp na hladkým povrchu, bosej. Zato maraton na silnici mě zničí víc než v přírodě.“ Především volné přírodní běhání podporuje i rozvinutý systém a vývoj navigací. Ano, můžete vyběhnout podle turistických nebo cyklistických značek. Tady dokonce vyzkoušet i prověřené singletracky, ale může hrozit kolize s bikery. Klidně taky na divoko, jak to vyjde a věřit orientačnímu smyslu. Ale s GPS, ať už speciální verzí nebo v mobilu, se dá zažít hodně. Ať už chcete vyrazit po vyšlapané stopě, nebo hledat čerstvou, svoji vlastní. Zkuste náš tip na mytrails.cz. „Snažím se dávat fotky i videa, to může být motivace, aby lidi zvedli zadky,“ usmívá se její autor Michael Dobiáš.
VÝZVA NOVÉ DOBY. Z FACEBOOKU
Speciálních trailových klubů asi moc nenajdete. Běžci se organizují tak nějak sami volně nejvíc na sociálních sítích, kde si sdělují zážitky a tipy na akce. Nebo se domluví na společných výpravách. Pořadatelé závodů většinou nepotřebují kamenné instituce typu svazů a federací. Prostě si něco vymyslí, zafinancují a zorganizují. I tady můžeme hledat paralelu s bikery. Vytvořily se závodnické skupiny objíždějící maratony. Nebo jen partičky, vydávající za extrémními výzvami. Anebo nakonec jen vlci samotáři, toužící ve volném terénu
16
www.behej.com
objevovat (sebe sama) bez potřeby sdílení a poměřování. Platí jen obecný proud všesportovního vývoje. Hledají se stále náročnější osobní výzvy (vytrvalostní, nedostupné terény atd.). A pořád většímu počtu lidí, ať už z důvodů ekonomických či časových, se stávají dostupné donedávna nedosažitelné aktivity a mety. A totéž platí i pro sportovní formy. Proč bych měl „jenom“ běžet. V přírodě běžím, zastavím se a na stromě dám pár shybů. Za chvíli se vydýchám a porozhlédnu se do krajiny. A můj obzor se tím zase rozšiřuje. Kam se bude ubírat dál vývoj běžeckého boomu? Masové městské megaběhy asi přitáhnou nejvíc začátečníků. Mnozí z nich brzy naplní prvotní očekávání a budou hledat další výzvy. Zamíří do výjimečného terénu, později možná i k extrémním délkám. To je ale zcela přirozené. „Velké městské běhy, to je brazilský karneval, užiješ si společnosti. V přírodě můžeš být sám. Na silničních závodech můžeš poměřit svoji výkonnost dlouhodobě. Na trailech obvykle jen v daný moment s těmi, co tam zrovna jsou. Každý si může vybrat,“ porovnává Vicari. „Ale horší výkonnostní přechod je ze silnice do přírody. Tam potřebuješ speciální náročnější přípravu. Naopak, když jdeš z lesů a kopců na silnici, přijde ti všechno snadný.“ Takže platí lehce přizpůsobené heslo Velké francouzské revoluce, jejíž výročí si za pár dní znovu připomeneme. Volnost. Rovnost… Trail!
OBLÍBENOST VYBRANÝCH ZNAČEK
595 hl. 210 hl. 77 hl. 408 hl. 298 hl. 127 hl. 132 hl. 38 hl. 79 hl. 411 hl. 362 hl. 27 hl. 443 hl. 53 hl. 302 hl. 130 hl. 97 hl. 187 hl. 79 hl. 4 hl.
Adidas Alpine Pro Brooks Craft Garmin Hannah Inov-8 Keen Merrell Mizuno New Balance Newton Nike Pearl Izumi Salomon Saucony Scott Suunto Vibram Fivefingers Vivobarefoot
Číslo udává počet čtenářů webu behej. com, kteří si vyžádali reklamní sdělení od jednotlivých firem.
Vybrali jsme značky, spojené i s trailem
