kapky vodárenské leden 2011 roãník XV - ãíslo âasopis VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEâNOSTI, a. s

vodárenské leden 2011 ro ã n í k X V - ã í s l o

1

kapky

âASOPIS VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEâNOSTI, a. s.

OBSAH: Na prahu roku 2011… ................................................................................................................................................3 Ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. byl zahájen proces implementace environmentálního managementu (EMS) ..........................................................4 Nový software pro mzdy a personalistiku ..................................................................................................................5 Decentralizované odvádění srážkových vod ..............................................................................................................6 Pracovní postupy jako nástroj řízení ..........................................................................................................................8 Řízení provozu úpraven vod ........................................................................................................................................9 Vzdělávací program pro zaměstnance VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. ..........................................11 Začínáme patnáctý ročník našeho časopisu ............................................................................................................11 Ocenění inovačních projektů v rámci IWA 2010 ......................................................................................................13 Konference Pitná voda 2010 v Trenčanských Teplicích ..........................................................................................14 Konference SOVAK Provoz vodovodních a kanalizačních sítí v Plzni ......................................................................15 Oxid chloričitý v Srbsku ............................................................................................................................................15 Jednání odborné komise úpraven vod SOVAK ........................................................................................................16 Divize Třebíč představuje… provoz VaK Hrotovice ..................................................................................................18 Exkurze třebíčské pobočky ČVTVHS ........................................................................................................................20 Každoroční setkání zaměstnanců divize Jihlava ......................................................................................................21 Indie - země barev, tradic a úsměvů... Svátek světel – Diwali ................................................................................22 Blahopřejeme ..........................................................................................................................................................26 Výroky moudrých ......................................................................................................................................................27 Autorský rejstřík 2010 ..............................................................................................................................................28 Turecko – země krásných vzpomínek ......................................................................................................................29

Foto na obálce a ilustrační foto na str. 12: Ing. Jaroslav Hedbávný Ilustrační foto na str. 2: Ing. Vladimír Dvořák

VODÁRENSKÉ KAPKY ČASOPIS VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Řídí redakční rada, předseda redakční rady Ing. Vladimír Dvořák Adresa redakce: VAS, a. s., Soběšická 156, 638 01 Brno, tel. 545 532 111, fax 545 222 674, [email protected]

www.vodarenska.cz • graphic design © by AMC Company, s. r. o.

Vodárenské kapky

Na prahu roku 2011…

J

e zavedenou tradicí, že na začátku kalendářního roku hodnotíme rok skončený a s očekáváním se zamýšlíme nad tím, co nám přinese rok právě začínající.

Nejprve k roku uplynulému. Jsem přesvědčen a ekonomické výsledky tomu nasvědčují, že jsme si udrželi postavení silné a ekonomicky stabilní provozní společnosti. Tak jako všechny ostatní firmy z oboru, i my jsme čelili dalšímu snižování spotřeby vody a to zejména v kategorii „ostatních odběratelů“. Výnosy z vodného a stočného klesaly, což nás přirozeně nutilo hledat dodatečné úspory v nákladech tak, abychom dosáhli plánovaného hospodářského výsledku. S konečnou platností budeme uplynulý rok moci hodnotit až po účetní závěrce. Již dnes však lze říci, že všechny provozní divize bez výjimky musely operativně řešit problém kde uspořit, aby nedošlo ke snížení kvality poskytovaných služeb pro zákazníky. Stěžejní událostí roku 2010 pro náš podnik bylo získání certifikátu ISO 9001. Na průběhu celého procesu se podílely doslova stovky zaměstnanců. Získáním tohoto certifikátu byl v původně plánovaném termínu splněn první ze tří cílů schválené strategie společnosti. Mnoho práce a úsilí však bylo vynaloženo i na řešení ostatních strategických projektů. Přestože se často jednalo o velmi obtížné záležitosti, vážím si skutečnosti, že jsme zůstali kolektivem, který je schopen konstruktivně komunikovat a dohodnout se na společných principech vedoucích ke sjednocení firmy. Tímto proto děkuji všem ředitelům divizí a svým náměstkům za jejich úsilí, trpělivost a důslednost, které bylo zapotřebí zejména při řešení koncepčních záležitostí firmy, přestože se mi někdy zdálo, že najít shodu nebude vůbec jednoduché. Významnou událostí v oblasti řízení lidských zdrojů byl bezesporu průzkum názorů a očekávání zaměstnanců, který byl proveden v loňském roce. Výsledky průzkumu odrážely rozdílné pohledy na situaci v podniku a některé názory se mi nečetly příjemně. Přesto, nebo možná právě proto, považuji tento průzkum za důležitý a jeho výsledky budu brát v potaz při své další práci. Za úspěch považuji také dosažení shody s odbory na přepracované kolektivní smlouvě, i když průběh závěrečné fáze jednání pravděpodobně nebyl pro obě strany zrovna lehký. Navenek se naše společnost nejvíce angažovala v práci odborných komisí oborového sdružení SOVAK. Naše zaměstnance máme ve všech komisích sdružení a jsem přesvědčen, že jsme tak přínosem pro rozvoj celého vodárenského oboru. Kromě aktivní práce v komisích také přispíváme na činnost SOVAKu nemalou částkou ve formě členského příspěvku. To však bohužel stále nestačí k tomu, abychom měli odpovídající zastoupení v představenstvu SOVAKu. Další vyznamnou aktivitou realizovanou mimo společnost byla spolupráce na projektu Water Risk. V roce 2010 byla také úspěšně ukončena dlouhodobá spolupráce naší společnosti s VUT Brno a SZÚ na metodice analýzy rizik veřejných vodovodů a metodice k sestavování plánů bezpečného zásobování vodou. I v tomto případě chci poděkovat všem, kteří svou činností přispívají k dobrému jménu naší společnosti, jež se těmito činnostmi aktivně podílí na rozvoji oboru vodovodů a kanalizací.

V uplynulém roce byla přijata některá rozhodnutí, které ovlivní život naší společnosti nejen v roce nadcházejícím, ale také v letech dalších. Po mnoha letech diskusí bylo v srpnu rozhodnuto, že všechny laboratoře budou sjednoceny pod jednu organizační jednotku technické divize. Jsem si vědom toho, že pro většinu mých kolegů ve vedení společnosti to nebyla lehká diskuse. Současná doba nicméně vyžaduje řešení, která byla ještě před nedávnem takřka nemyslitelná. Technická divize má již nového ředitele a jeho hlavním úkolem bude nyní stabilizovat divizi a zajistit její další rozvoj. Jsem přesvědčen, že si technická divize své stabilní a pevné místo rychle vybojuje a spolu s provozními divizemi vytvoří jednolitý celek schopný odolávat silnému konkurenčnímu tlaku ostatních subjektů, které se pohybují ve stejném oboru. Po trpělivém čekání jsme v závěru roku obdrželi rozhodnutí o přidělení grantu na vzdělávání zaměstnanců. Jsem přesvědčen o tom, že grant nám byl udělen na základě vysoké kvality našeho vzdělávacího projektu. Nejen, že jsme při jeho tvorbě měli jasnou představu o tom, koho školit a v jaké oblasti, ale mohli jsme také využít našich zkušeností s dotovaným vzděláváním z minula. Na samém konci loňského roku jsme pak vybrali vzdělávací agenturu a v průběhu letošního roku nás čeká řada školení především středního a vyššího managementu. Vedle toho bychom se rádi zapojili do dalších dotovaných vzdělávacích projektů, protože některým skupinám zaměstnanců hodně dlužíme z pohledu jejich dalšího rozvoje. Možnosti existují, musíme je však rychle využít. Nesmíme nicméně zapomínat na skutečnost, že administrace dotovaných projektů není jednoduchá. Navzdory tomu však vzdělávání zaměstnanců patří k našim prioritám. Platí totiž, že investice do vzdělávání zaměstnanců se vyplatí nejen společnosti, ale i samotným zaměstnancům, kteří tímto získávají konkurenční výhodu na trhu práce. V tomto roce budeme nadále věnovat velkou pozornost také spolupráci se svazky měst a obcí, které realizují projekty spolufinancované z prostředků EU. Tyto činnosti spadají do dalšího strategického cíle, v rámci kterého budeme pokračovat v podpoře vlastníků infrastruktury při její obnově. V loňském roce jsme se významně podíleli na přípravných pracích a připomínkování projektových dokumentací jednotlivých projektů; v letošním roce se zaměříme především na spolupráci v průběhu provádění stavebních a montážních prací. Z toho, co nás čeká a nemine v roce 2011, jsem si na závěr nechal dvě oblasti, které jsou pro nás v zásadě klíčové. V polovině roku bychom chtěli získat certifikát ISO 14001 a tím přirozeně navázat na zavádění certifikovaného systému řízení kvality. Po dobrých zkušenostech z let 2009 a 2010, kdy jsme zaváděli ISO 9001, by nás už nemělo nic překvapit. Přestože jsme si však vědomi všech možných úskalí, která mohou tento proces provázet, máme na paměti také fakt, že nelze usnout na vavřínech a považovat tuto záležitost za rutinní a tudíž jednoduchou. Pevně věřím, že celý tým, který se věnoval zavádění systému řízení kvality, bude pokračovat v dobré práci, kterou odváděl již v průběhu zavádění předchozích certifikátů.

3

4

Vodárenské kapky

Druhou klíčovou oblastí, které se chci v závěru věnovat, je téma koncesí a otázka naší účasti v koncesních řízeních. Problematice koncesních řízení se věnuje vedení společnosti velmi intenzivně. Zatímco na začátku loňského roku jsme sledovali spíše vývoj metodiky a postupů pro koncesní řízení, v závěru loňského roku jsme si již vyzkoušeli, jak vypracovat a pak podat kvalifikační dokumentaci na koncesní řízení pro svazek Židlochovice. Vedle toho si ověřujeme naši konkurenceschopnost – a možná i jistou dávku štěstí - v případě koncesního řízení pro město Konice na Prostějovsku. Přestože v tomto místě zatím infrastrukturu neprovozujeme, podali jsme kvalifikační dokumentaci a letos budeme předkládat cenovou nabídku na provozování zmíněné infrastruktury. Nadále samozřejmě sledujeme také vývoj koncesí v dalších lokalitách a to především tam, kde již infrastrukturu provozujeme. Konkurenční boj je neúprosný a naším hlavním

úkolem je nepodcenit situaci, nenechat se ukolébat naším dobrým výchozím postavením a tyto lokality znovu obhájit a provozovat. Z dosavadního vývoje se zdá, že budeme muset sáhnout „na dno svých sil“ a cenové nabídky vypracovat natolik atraktivním způsobem, abychom uspěli. Rok 2011 může být pro naši společnost svým způsobem rozhodující. Ověříme si sami na sobě, jak jsme silní, jednotní, výkonní a konkurenceschopní. Máme velmi dobré výchozí podmínky k tomu, abychom opět obstáli jak odborně, tak i ekonomicky. Pevně věřím, že Vy, zaměstnanci, se budete svou prací na našem úspěchu podílet. Přeji Vám proto v novém roce mnoho štěstí, zdraví, pracovních úspěchů a osobní spokojenosti. Ing. Miroslav Klos generální ředitel

Ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. byl zahájen proces implementace systému environmentálního managementu (EMS) dle ČSN EN ISO 14001/2005 Ing. Josef Filla, Ing. Andrea Rovnaníková

Ú

spěšným absolvováním dozorového auditu byl ke dni 30. 6. 2010 završen v naší vodárenské společnosti proces zavedení systém řízení kvality dle normy EN ISO 9001:2008. V zásadě se jedná o dosažení jednoho z celé řady složek systému integrovaného managementu, jehož nedílnou součástí je rovněž environmentální systém řízení (dále jen EMS). V současné době je zpracováván registr vlivů činností na životní prostředí, zatím formou pilotního projektu, realizovaného v úzké spolupráci zaměstnanců technického úseku GŘ a divize Brno-venkov. Jedná se o etapu prověření jednotlivých environmentálních aspektů realizovaných činností a produktů, jimiž jsou určovány faktické i potenciální dopady na jednotlivé složky životního prostředí. Tím byly zahájeny konkrétní pracovní úkony směřující k potvrzení shody EMS s požadavky výše citované normy ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. V podmínkách naší společnosti se opět jedná (stejně jako v případě zavedení QMS) o značně rozsáhlý proces zahrnující velké množství činností. Rovněž lze ovšem jedním dechem dodat, že podstatná část prvků EMS je v naší společnosti již neformálně zavedena. Vychází to ze samotné podstaty náplně našich výrobních procesů, především pak v oblasti provozování jednotlivých ČOV, kdy se výraznou měrou podílíme na celkovém zlepšení kvality povrchových vod v jednotlivých regionech.

V současné době je tedy zpracován základní časový harmonogram realizovaného certifikačního procesu, který byl formálně zahájen již dne 16. 6. 2010 předáním žádosti o zahájení certifikace systému EMS certifikačnímu orgánu, kterým byla tato žádost následně zaregistrována. K úvodním informacím na dané téma tedy zbývá dodat, že celý proces je naplánován pro následující období s ukončením do konce první poloviny příštího kalendářního roku. V květnu 2011 se předpokládá výzva certifikačnímu orgánu k provedení certifikačního auditu pro oblast EMS, a to v rámci realizace pravidelného každoročního dozorového auditu pro oblast QMS. Zcela jistě se nabízí otázka: „Proč další certifikace, k čemu nám to vše vlastně bude?“ Odpovědět lze následovně: • Významnou část požadavků ustanovení příslušné normy již dnes neformálně plníme, na ochraně životního prostředí je z podstatné části založena činnost naší společnosti. • Stejně jako v případě získaného certifikátu pro oblast QMS je vlastnictví certifikátu často nepominutelným předpokladem pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti firmy při výběrových (koncesních) řízeních na provozování infrastruktury. • Implementace EMS má rovněž významný vliv na finanční zabezpečení ekologických rizik která souvisejí s výrobními procesy VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. a s nimiž by se tato musela v nadcházejících letech vypořádat. Jedná se o působnost zákona č.167/2008 Sb., o předcházení

Vodárenské kapky

ekologické újmě a její nápravě, který doposud nebyl v praxi aplikován. Zákon vychází z evropských předpisů a VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. se tudíž, jakožto provozovatel činností vyjmenovaných v příloze tohoto zákona, povinnostem vyplývajícím z tohoto zákona v budoucnu nevyhne. Tímto zákonem je stanovena pro provozovatele povinnost zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona, s platností od 1. 1. 2013. Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností a toto hodnocení průběžně aktualizovat. Bližší podmínky provádění hodnocení a způsobu finančního zajištění dosud vláda svým nařízením nestanovila. Vzhledem k širokému rozsahu a záběru našich činností by toto ustanovení mohlo mít na naši společnost významný finanční dopad. Významné je v případě naší společnosti ustanovení zákona, ve kterém je řečeno, že toto finanční zajištění není povinen zabezpečit

provozovatel, který má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný dle souboru norem ČSN EN ISO 14000. Z výše uvedeného důvodu je tedy nutné EMS nejen zavést, ale také v následujících letech udržovat, zlepšovat a průběžně obhajovat. Tolik tedy k základním informacím o zahájeném procesu implementace systému environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001/2005. K nastíněnému tématu se budeme v následujícím období prostřednictvím tohoto periodika zcela jistě vracet.

Ing. Josef Filla generální ředitelství [email protected] Ing. Andrea Rovnaníková generální ředitelství [email protected]

Nový software pro mzdy a personalistiku Mgr. Ivana Křenková

J

iž v minulých číslech Vodárenských kapek byla zmíněna snaha VAS, a. s. intenzivně pracovat na rozvoji personálního systému, zabývat se otázkami péče o zaměstnance a všestranným posilováním lidských zdrojů společnosti. V současné době je modernizace veškerých systémů čím dál více spojována a podporována i novými informačními technologiemi, a proto se i naše společnost rozhodla posílit výše zmíněné snahy i pořízením modernějšího a našim rozvíjejícím se potřebám lépe vyhovujícího softwaru pro zpracování mezd a personalistiky. Na přelomu měsíců července a srpna bylo provedeno rozsáhlé výběrové řízení s náročnými požadavky na funkčnost a možnosti nového softwaru. Nejen že si musí umět bezchybně poradit s komplikovanou otázkou zpracování mezd pro společnost naší velikosti dle všech legislativních požadavků, ale navíc musí splňovat řadu dalších kritérií pro budoucí fungování a zjednodušení personálních procesů od náboru, přes problematiku plánování vzdělávání až po hodnocení jednotlivých zaměstnanců. Po náročném hodnocení byla jako nejvhodnější posouzena nabídka firmy Webcom Axperience, a. s., neboť svým produktem Navision nejlépe korespondovala jak s našimi požadavky, tak s faktem, že podobný software je již ve firmě využíván v oblasti účetnictví. Díky tomu bude nejen snadněji aplikován, ale zároveň celý systém vhodně doplní a vytvoří tak funkční a kompaktní celek.

Proces implementace nového softwaru do firmy byl pro svou náročnost rozdělen na dvě fáze. V první vlně, která právě probíhá, bude implementována mzdová část softwaru, budou proškoleni klíčoví uživatelé a systém bude postupně upravován tak, aby co nejlépe vyhovoval specifickým požadavkům na fungování v podmínkách naší společnosti. Během této fáze bude celý proces zpracování mezd postupně překlápěn do nového softwaru s cílem, aby po zkušebním provozu byly od měsíce března již mzdy zpracovávány zcela v novém systému. Druhou fází, která bude následovat na jaře příštího roku, bude implementace personální části softwaru tak, aby systém korespondoval s postupně nastavovanými personálními procesy a přispíval tak ke zjednodušení činností a menší administrativní zátěži s nimi spojené. V obou implementačních fázích se počítá se zapojením zaměstnanců ze všech divizí, aby nový software opravdu vyhovoval potřebám celé společnosti a stal se tak kvalitním moderním nástrojem, který bude pro své uživatele i pro firmu skutečným přínosem.

Mgr. Ivana Křenková generální ředitelství [email protected]

5

6

Vodárenské kapky

Decentralizované odvádění srážkových vod Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D.

V

ekonomicky vyspělých zemích je současným trendem v oblasti koncepčního hospodaření se srážkovými vodami snaha o postupný návrat k přírodnímu decentralizovanému způsobu jejich odvádění ze zemského povrchu. Co si představit pod pojmem decentralizované odvádění srážkových vod? V urbanizovaném povodí se stále častěji setkáváme s požadavkem na tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je zabývat se srážkovým odtokem v místě jeho vzniku a vracet ho do přirozeného koloběhu vody. Nejvíce jsou přírodě blízká opatření, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. výstavbou akumulací a užíváním srážkové vody nebo retencí a regulovaným (opožděným) odtokem do stokové sítě. Co vyžaduje tuzemská legislativa při decentralizaci srážkových vod? Tuzemské právní předpisy v koncepci hospodaření se srážkovými vodami vyžadují alespoň částečné vsakování srážkových vod jako původní přirozený způsob odvádění srážek ze zemského povrchu do podzemí a upřednostňují vsakování srážkových vod před vypouštěním do kanalizace:

a) aktuální znění stavebního zákona (viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a související vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a vyhláška č. 269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území): - odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním - není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod - pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací

- na pozemcích staveb pro bydlení je vsakování splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování k celkové výměře pozemku činí 0,4, resp. 0,3 (pro řadové rodinné domy a bytové domy) - už ale neplatí původní požadavek stavebního zákona na zdržení srážkových vod v kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do vodního toku nebo do kanalizace b) aktuální znění zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu: - nevztahuje se na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod - odvádí-li se však odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, potom se na takto odváděné srážkové vody tento zákon v plném rozsahu vztahuje - koncepce odvádění srážkových vod by měla být řešena pro každou obec v krajských Plánech rozvoje vodovodů a kanalizací vypracovaných dle § 4 tohoto zákona c) aktuální znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách - ani po jeho velké novele provedené v roce 2010 není zatím u vsakování jednotně dořešeno, resp. je na rozhodnutí vodoprávních úřadů: - zda se jedná při vsakování srážkových vod vždy o vodní dílo - zda je zapotřebí pro vsakování nebo retenci nebo využívání srážek z akumulačního zařízení povolení k nakládání s vodami - kdy je zapotřebí pro vsakování srážkových vod souhlas vodoprávního úřadu - ve kterých případech se nepovažují srážkové vody za odpadní vody d) z výše uvedených právních předpisů lze tuzemskou koncepci pro hospodaření se srážkovými vodami popsat názorně následujícím rozhodovacím kritériem – viz schéma 1:

Vodárenské kapky

Jak upravují technické normy problematiku vsakování srážkových vod? Dosud neexistuje žádná tuzemská technická norma, která by uceleně shrnovala hlavní zásady pro vsakovací zařízení srážkových vod. V České republice se ale stále častěji budují různá vsakovacích zařízení srážkových vod, zpočátku se jednalo o ojedinělou výstavbu vsakovacích zařízení menšího rozsahu k odvedení srážkových vod ze zpevněných ploch u velkých areálů pro průmysl, výrobu a služby, postupně docházelo k budování vsakovacích zařízení u jednotlivých domů sloužících k bydlení, ale vzdálených od nejbližší dešťové kanalizace nebo recipientu. Novým trendem je výstavba vsakovacích zařízení pro větší ucelené části obcí, zejména pro nově vznikající satelitní městečka poblíž velkých měst, ale také např. pro části obcí, ve kterých původní kanalizace postupně ztrácí funkčnost. V praxi nejčastěji čeští projektanti postupují při dimenzování podle německého pracovního předpisu DWA – A 138 nebo využívají rakouské normy ŐNORM B 2506. Co přinese připravovaná ČSN 75 9010 - „Návrh, výstavba a provoz vsakovacích zařízení srážkových vod“? a) v roce 2011 by měla v tuzemsku nabýt účinnosti nyní dokončovaná zcela nová technická norma, jejím zpracovatelem je Hydroprojekt CZ, a. s. Praha ve spolupráci s týmem tuzemských odborníků a Technickou normalizační komisí 95 - Kanalizace. Cílem normy je zdokumentovat hlavní technické zásady platné pro vsakování srážkových vod, aby při jejich respektování byly v maximálně možné míře eliminovány negativní důsledky špatných postupů, které se již v tuzemsku vyskytují a následné vzniklé škody se často stávají předmětem právních sporů. Norma respektuje zejména požadavky Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako zadavatele, např. řeší: - vsakování srážkových vod v urbanizovaném území, ale nikoliv celkovou koncepci nakládání se srážkovými vodami v krajině - rozsah a způsoby provádění potřebného geologického průzkumu - kvalitu srážkových vod z pohledu vhodnosti pro vsakování - metody pro dimenzování různých druhů vsakovacích zařízení s důrazem na zajištění bezpečnosti proti přetečení - parametry pro výpočet množství vsakované vody, velikosti vsakovací plochy, objemu a doby prázdnění zařízení, přičemž přináší aktuální hodnoty úhrnů srážek pro ČR s vazbou na příslušnou periodicitu - specifikuje rizikové podmínky pro úspěšné vsakování - přináší přehled povrchových a podzemních vsakovacích zařízení - souhrn doporučení pro výstavbu vsakovacích zařízení - doporučení pro provoz a údržbu vsakovacích zařízení b) nová technická norma přinese také příklady limitujících omezení pro vsakování srážkových vod nebo upozornění na nevhodnost vsakování, např. pro tyto případy: - nevhodné geologické poměry – důležité je posuzovat koeficient vsaku kv - špatná výchozí kvalita srážkové vody před vsáknutím, kdy může být znečištěna např. těžkými kovy nebo závadnými látkami

- nedostatečná vzdálenost mezi dnem vsakovacího zařízení a nejvyšší hladinou podzemní vody (doporučuje se min. 1 m a více) - vsakovací zařízení by mohlo způsobit škody – nutno dodržet požadované vzdálenosti pro odstup od jiných nemovitostí - v podzemí se vyskytuje potenciální možnost znečištění (bývalé skládky) - vsakování by mohlo negativně ovlivnit hydrologický režim nebo jakost vody v ochranném pásmu vodního zdroje - je-li lokalita pro vsakování výhledově určená k jiné zástavbě a došlo by tedy ke zrušení nebo poškození vsakovacího zařízení (sledovat územní plán) c) v normě budou uvedeny také nejdůležitější zásady pro provoz vsakovacích zařízení, např.: - musí být stanoven vlastník zodpovědný za provoz, údržbu a obnovu všech částí vsakovacího zařízení - jedná-li se o vodní dílo, pak je nutné vypracovat jeho provozní řád - nelze očekávat, že vsakování srážkových vod bude probíhat samostatně a bez potřeby lidského dohledu, je zapotřebí kontrola vsakovacího zařízení nejméně 2 x ročně a průběžná údržba. Dle druhu zařízení je také nutné např. kontrolovat funkčnost odvětrávání nebo přepadů, udržovat vegetační pokryv v potřebném stavu, čistit předřazené usazovací objekty, kontrolovat sorpční schopnost substrátu a obměňovat ho apod. Závěr - proč je vhodné zabývat se vsakováním srážkových vod, když nespadá do režimu zákona o vodovodech a kanalizacích? Pod tlakem dotačních pravidel Evropské unie je velká pozornost státních orgánů věnována problematice celkové tuzemské koncepce hospodaření se srážkovými vodami. V současné době ale odvádění srážkových vod, s výjimkou jejich odvádění jednotnými kanalizacemi, nespadá do režimu zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Již nyní ovšem stále platí, že vodoprávní úřad může svým rozhodnutím stanovit, že v odůvodněných případech se může zákon vztahovat také na oddílné kanalizace. Při častých změnách tuzemské legislativy se může snadno stát, že v další novele zákona se tato možnost bude vztahovat případně také na jiné způsoby hospodaření se srážkovými vodami, např. právě na vsakování srážkových vod, protože již nyní se vyskytují vsakovací zařízení, která sice někdo vybudoval, ale jejich provozováním se dále nezabývá, což přináší obyvatelům obcí značné problémy v důsledku postupné ztráty funkčnosti těchto zařízení. Některé tuzemské vodárenské společnosti již byly dokonce osloveny, zda budou ochotny případně provoz vsakovacích zařízení zajišťovat. Je proto vhodné seznámit se s hlavními technickými a legislativními zásadami platnými pro decentralizované odvádění srážkových vod a upozorňovat včas na jejich respektování a výhody nebo nevýhody, např. v případě, kdy se vlastníci námi provozované kanalizace rozhodují v některé obci pro toto variantní řešení k oddílné kanalizaci. Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D. generální ředitelství [email protected]

7

8

Vodárenské kapky

Pracovní postupy jako nástroj řízení Jindřich Kaupa

souladu s dlouhodobou strategií VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. byl v prvním pololetí letošního roku vydán řídící dokument Katalog pracovních postupů, který stanovuje a do provozní praxe zavádí dokumentované pracovní postupy. Tento dokument upřesňuje a konkretizuje provádění standardních pracovních činností pro provoz, obsluhu a údržbu v souladu s provozními řády vodohospodářských zařízení a provozními smlouvami mezi majiteli infrastruktury a provozovateli. Stanovuje, díky 56 pracovním postupům pro provozování vodohospodářských zařízení na vodovodech a 30 na kanalizacích, fakticky i rozsah kalibrací plánovaných pracovních činností v systému SOLVER a svým zpracováním je nejen odpovídající náhradou za standardizace pracovních činností, ale rozsahem zpracování ji i překonává. Dokumentovanými pracovními postupy je dán Střediskům řízení prací nástroj, na jehož základě mohou operativně ovlivňovat a upřesňovat všechny oblasti prováděných pracovních činností na jednotlivých pracovištích VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. A to nejen jejich názvy, ale i jejich rozsah činností, včetně detailního popisu jednotlivých prací. Současně však vzniká i povinnost provést nové kalibrace prací a sladit je s postupy uvedenými v přílohách Katalogu pracovních postupů. V souvislosti s výše uvedenými fakty nelze vynechat již zmíněný SOLVER. Zřejmě nepřesnou aplikací metodického pokynu TN GŘ č. 1/2007 PROVOZOVÁNÍ SW SOLVER neplní současný SOLVER vše co se od něj očekávalo i přes jeho nesporné kvality. Díky modifikacím dokumentovaných pracovních postupů je možné mnohé změnit a systém se stane skutečným nástrojem řízení v souladu se zavedením managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009. Současně je možné připravit stávající systém plánování a evidence pracovních činností na zavedení pracovních normativů u opakovaných pracovních činností a činností, u kterých lze normativ pracovního času odpovědně stanovit. Těch je zatím vytipovaných téměř 30. Po jejich zavedení bude možné provést další zpřesnění plánů činností jednotlivých pracovišť. Střediska

V

řízení prací, s nimi současně i vedení jednotlivých divizí, tak získají významný nástroj k upřesňování řízení denních pracovních činností jednotlivých pracovišť v souladu s Metodickým pokynem TN GŘ č. 1/2007, Příloha č. 3, články C a D. Dokumentované pracovní postupy jsou svojí skladbou a rozsahem informací důležitým pomocníkem vedoucích zaměstnanců, ale příliš obsáhlé pro denní použití. Pro denní praxi jsou vhodnější, a pro zaměstnance přijatelnější, modifikované verze dokumentovaných pracovních postupů. V modifikovaných verzích si každý vedoucí zaměstnanec může upřesnit druh a rozsah prováděných pracovních činností na daném vodohospodářském zařízení, včetně místních zvyklostí a názvů. Vždy však musí, při zpracování modifikovaného pracovního postupu, vycházet z textů dokumentovaných pracovních postupů a místních provozních bezpečnostních předpisů uvedených v Katalogu pracovních postupů. V souvislosti s dokumentovanými pracovními postupy se nelze nezmínit o dalším nástroji řízení, kterými jsou protokoly o provedení práce a evidenci zjištěných a neodstraněných závad z kontrolních činností. SOLVER eviduje kontrolní činnosti jako činnosti plánované, ale odstraňování závad, které nelze předem detailně naplánovat, nemá v systému zavedeny. Za vytvoření požadavku k provedení opravy odpovídá vedoucí zaměstnanec (viz metodický pokyn TN GŘ č. 1/2007, Příloha č. 3, článek B, odstavec 3 - Plánované opravy). To platí pouze v případě, že vedoucí zaměstnanec je po ukončených kontrolních činnostech o zjištěných závadách informován. To z různých příčin nemusí být všude běžnou praxí. Zaváděné protokoly, s předtištěným konkrétním rozsahem kontroly, tuto tzv. zpětnou vazbu zabezpečují v plném rozsahu provozní potřeby. Evidence neodstraněných závad je dále využitelná vedoucími zaměstnanci a Středisky řízení prací k průběžnému doplňování zásobníku prací v systému SOLVER a současně usnadňují vedoucím zaměstnancům provádění kontrolních činností u odvedených prací.

Vodárenské kapky

V praxi to znamená, že tiskopisy protokolů, 18 pro vodovody a 7 pro kanalizaci, mají zaměstnanci při plnění nařízených pracovních činností trvale a v dostatečném počtu u sebe. Po vyplnění je předávají spolu s pracovním příkazem vedoucímu zaměstnanci, který práci přidělil. Po zavedení protokolů nebudou vedoucí zaměstnanci zatíženi další provozní administrativou a navíc získají i nezpochybnitelný doklad o provedených pracovních činnostech pro vedení divize a pravidelné kontrolní audity. Zavedení pracovních postupů a další provozní dokumentace nastavuje stejnou úroveň kvality prováděných prací na všech pracovištích naší společnosti a umožňuje jejich další zkvalitňování.

Postupy současně významně upravují pracovní vztahy na pracovištích tím, že je v písemné formě stanoven pracovní úkol a rozsah jeho plnění nejen pro zaměstnance dělnických profesí, ale i jejich nadřízené všech stupňů řízení. A to je důležitou podmínkou pro kontrolu a zlepšování řízení všech realizovaných procesů u naší společnosti.

Jindřich Kaupa divize Jihlava [email protected]

Řízení provozu úpraven vody Ing. Václav Mergl, CSc.

S

eminář se uskutečnil v rámci Programu vzdělávání zaměstnanců naší společnosti.

Při naplňování Programu vzdělávání pro rok 2010 se technologové pitné vody a vedoucí úpraven vody naší společnosti zúčastnili ve dnech 29. a 30. dubna 2010 výjezdního dvoudenního semináře na téma „Řízení provozu úpraven vody“, který se konal se svolením provozující vodárenské společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s. na jejich úpravně vody Bzenec-Přívoz po nedávné rekonstrukci a intenzifikaci. Navštívená úpravna vody Bzenec-Přívoz byla vybudována v letech 1986 – 1993. Upravuje surovou vodu ze zdrojů v kvartérních sedimentech údolní nivy řeky Moravy. Stávající technologické zařízení úpravny vody bylo po stránce morální i technické zastaralé, což bylo způsobeno tím, že mezi původním návrhem úpravny vody a jejím uvedením do provozu uplynula velmi dlouhá doba. Navržené zařízení, uvedené do provozu v roce 1993, bylo již v té době zastaralé a v řadě případů i nekvalitní a neodpovídalo potřebám a požadavkům na spolehlivé zařízení pro úpravu vody nejen z hlediska technologického, ale i ekonomického. Navíc i po stránce své životnosti bylo v době přípravy navrhované rekonstrukce již za obdobím své faktické funkčnosti. Míra automatizace úpravny vody Bzenec byla nízká, z čehož plynulo, že jak obsluha, tak i kontrola provozu úpravny vody využívala ve vysoké míře lidský faktor pracovníků úpravny vody. Strojně technologické zařízení úpravny vody bylo v rámci rekonstrukce vybudováno na maximální požadovaný výkon 400 l.s-1 upravené vody, intenzifikací na tento výkon byl nahrazen úbytek vzniklý postupným odstavováním jiných využívaných zdrojů s nevyhovující kvalitou vody. Projekt Fondu soudržnosti nazvaný Střední Pomoraví/Hodonínsko řešil intenzifikaci technologického zařízení vlastní úpravny vody a zvýšení kapacity včetně prameniště. Rekonstrukce byla dána stávajícím areálem úpravny vody. Úpravna vody a prameniště jsou rozhodujícím a nejvýznamnějším zdrojem pitné vody v okrese Hodonín. Voda z úpravny vody Bzenec -Přívoz je distribuována do třech hlavních spotřebišť okresu,

kterými jsou Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou a zásobuje v současné době 131 000 obyvatel. Součástí projektu intenzifikace byla i rekonstrukce vodojemu Vracov, který svým postavením v hierarchii vodovodu má přisouzenou roli řídícího vodojemu. Jeho původní objem 2 x 3 000 m3 byl nedostatečný. Projekt vyřešil potřebné zvýšení objemu rozšířením, přístavbou akumulačních nádrží na celkový objem 12 000 m3.

Úpravna vody Bzenec-Přívoz – sedimentační nádrž

Z technologického hlediska je úpravna vody Bzenec-Přívoz mimo jiné zajímavá využitím hyperboloidních míchadel při úpravě surové vody. V současné době je na úpravně vody v provozu 16 ks nových hyperboloidních míchadel Invent HyperClassic s průměrem 1,5 m, což znamená největší aplikaci těchto míchadel v oblasti úpravy vody v České republice. V každé flokulaci jsou po rekonstrukci dvě samostatné sekce, ve kterých jsou umístěny vždy dva páry míchadel s opačným směrem otáčení, oddělené od sebe pevnou děrovanou stěnou. Flokulace je oddělena od sedimentace stavitelnou děrovanou stěnou.

9

10

Vodárenské kapky

Hyperboloidní míchadla v nádrži flokulace

Zásadní změnu doznalo ovládání uzavíracích a regulačních armatur přechodem od čistě elektrického k pneumatickému. K volbě pneumatického ovládání bylo přistoupeno zejména vzhledem k jedné z jeho hlavních předností, kterou je zachování funkce ovládání při náhlém výpadku dodávky elektrické energie. Akumulovaná zásoba stlačeného vzduchu zajistí bezpečné zastavení výroby tak, aby nebyly ohroženy technologické procesy. Ovládání stlačeným vzduchem je v prostředí s vysokou vlhkostí spolehlivou alternativou k čistě elektrickému ovládání a přispívá k větší bezpečnosti obsluhy z důvodu vyloučení vyšších napětí. Výhodou je i snadná údržba a delší životnost pneumatických pohonů. Stlačeným vzduchem je ovládáno celkem 88 ks armatur v nejrůznějších částech technologie (kromě filtrace i nátoky do aerátorů, sedimentací, akumulací, výtlaky do vodojemů, atd.), především mezipřírubových otočných klapek o světlosti DN125 až DN600, pneumatické ventily jsou sdruženy do celkem 17 terminálů umístěných na montážních panelech v různých místech technologie.

V rámci semináře představil v informativní části zástupce firmy Johnson Screens, s. r. o. Ing. Zdeněk Hradil, CSc. drenážní systém Triton z vinutých drátů ve tvaru písmene „V“. Tento systém poskytuje maximální styčnou plochu filtru a filtračního media k zajištění optimální účinnosti filtrace a zpětného praní. Systém Triton je instalován a je možné ho shlédnout na úpravně vody ve Štítné nad Vláří. Významnou výhodou je nízké mezidno, které lze využít na těch úpravnách vody, kde se využívá gravitační nátok vody na filtry. Popsaný systém je další alternativou, kterou je možné vzít v úvahu při návrhu technologie při plánované rekonstrukci úpravny vody. Dalším přednášejícím byl Ing. David Balcar, zastupující firmu Ifigenija, s. r. o. Uvedl, že v uplynulém roce se do rukou české vodárenské veřejnosti dostal nový alternativní (bezreaktorový) způsob přípravy oxidu chloričitého – technologie TwinOxide ®. Tato technologie nepoužívá generátor ani jiná podobná zařízení a nabízí velmi široké možnosti uplatnění nejen ve vodárenství. Jednoduchost a elegantní provedení nové technologie skýtá řešení pro ty provozovatele vodáren, kteří uvažují o přechodu od stávající chlorové technologie k jinému bezpečnějšímu a účinnějšímu způsobu dezinfekce. Podrobný popis uvedených nových technologických prvků najdete v našem časopise v číslech 1/2010, 3/2010 a 4/2010. Seminář byl doplněn informacemi o změnách legislativy na úseku pitné vody a zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a změnách v zákonu o ochraně veřejného zdraví. Diskutovány byly i aktuální otázky a problémy na našich úpravnách vody a činnosti související s certifikací ISO. Poděkování patří vedení společnosti VaK Hodonín, a. s. a pracovníkům společnosti Ing. Jaroslavu Fialovi, RNDr. Stanislavu Vaňkovi, Františku Langovi a Jánu Vargovi za velice pěkné přijetí a za podrobné informace nejenom z historie, ale také o provozních a technologických podmínkách po rekonstrukci úpravny vody a rekonstrukci vodojemu. Ing. Václav Mergl, CSc. generální ředitelství [email protected]

Pneumatické ovládání armatur

Vodárenské kapky

Vzdělávací program pro zaměstnance VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Ing. Lenka Trchalíková iž v červencovém čísle Vodárenských kapek jsme Vás informovali, že se naší společnosti podařilo získat finanční dotaci na vzdělávání zaměstnanců v rámci výzvy „Školení je šance" vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tento projekt, financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR, byl oficiálně zahájen 1. 9. 2010.

J

V současné chvíli již za sebou máme celou řadu činností. Prvním krokem přípravné fáze bylo jmenování realizačního týmu ze zaměstnanců společnosti, který bude odpovídat za zdárný průběh a organizaci celého dvouletého projektu. Dále proběhlo výběrové řízení na dodavatele vzdělávacích služeb, který bude zajišťovat komplexní realizaci zakázky během celé doby trvání projektu. Ve stanovené lhůtě bylo zadavateli doručeno celkem 6 nabídek, z nichž jedna byla posouzena jako neúplná a nepostoupila do dalšího hodnocení. Hodnocení provedla Komise pro posouzení a hodnocení nabídek na základě předem stanovených hodnotících kritérií v souladu s Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ. Hodnocení probíhalo formou přidělování bodů za každé dílčí kritérium všemi hodnotiteli, přičemž vítěznou se stala nabídka s největším počtem bodů. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena nabídka společnosti MITA THOR INTERNATIONAL, s. r. o.

Ihned po podpisu smlouvy s tímto dodavatelem budou odstartovány první vzdělávací aktivity. Během dvouletého projektu, tedy v období od 1. 9. 2010 do 31. 8. 2012, by mělo proběhnout přibližně 60 kurzů rozvržených do tří vzdělávacích modulů, kterými jsou: zlepšení manažerských dovedností, práce s výpočetní technikou a rozvoj soft skills – tedy dovedností zaměřených na komunikaci, týmovou spolupráci, asertivní jednání a další. Kurzy budou probíhat ve skupinách o 9 až 12 osobách a v časovém harmonogramu budou rozvrženy tak, aby neohrozily běžný chod naší společnosti. Na každé divizi společnosti byla pro tento projekt vybrána kontaktní osoba, která bude důležité informace předávat svým divizním kolegům s dostatečným předstihem. Informace můžete nalézt také na našich webových stránkách: www.vodarenska.cz. Zaměstnanci společnosti se o aktualitách projektu budou průběžně dozvídat také pomocí letáků na nástěnkách. Věříme, že začínající vzdělávací projekt bude nejen významným přínosem pro všechny zúčastněné, ale také impulsem k všestrannému rozvoji celé naší společnosti. Ing. Lenka Trchalíková divize Brno-venkov [email protected]

Začínáme patnáctý ročník našeho časopisu Ing. Vladimír Dvořák

O

bčas je dobré ohlédnout se zpět. Tak i na náš časopis, který dovršil čtrnáct ročníků, a nyní stojíme na prahu ročníku patnáctého. Na začátek ohlédnutí něco statistiky. Údaje jsou přehledně uvedeny v tabulce. Jak je z tabulky vidět, začátky byly skromné – první ročník nebyl úplný, proto malý počet čísel, malý počet stran a článků. Zatím se také nevytvořil stálý okruh přispěvatelů – autorů článků. Druhý a třetí ročník byly ve znamení rozvíjení časopisu, i když se ještě stále ozývaly skeptické hlasy, které prorokovaly časopisu zánik. Od čtvrtého ročníku dochází ke stabilizaci čtyř čísel v ročníku, avšak vycházejí i čísla mimořádná k různým příležitostem, např. k výstavě Vodovody a kanalizace, ke Dni vody, či k jiným akcím. Časopis tak pomáhal reprezentaci naší společnosti. Významná byla dvě mimořádná čísla v ročníku 2003 – jedno k 10. výročí VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. a druhé

ročník

počet čísel

počet stran čísel

normálních zvláštních normálních zvláštních

celkem

počet článků

I - 1997

3

20

20

35

II - 1998

5

64

64

70

III - 1999

4

72

72

58

IV - 2000

4

2

112

52

164

72

V - 2001

4

1

100

4

104

78

VI - 2002

4

2

104

36

140

93

VII - 2003

4

2

128

110

238

120

VIII - 2004

4

1

148

40

188

119

IX - 2005

4

1

120

28

148

92

X - 2006

4

1

188

36

224

111

148

82

166

88 94

XI - 2007

4

XII - 2008

4

148

XIII - 2009

4

164

164

XIV - 2010

4

172

172

94

celkem

56

2 012

1 206

1

11

166

1 706

26

332

11

12

Vodárenské kapky

k 10. výročí vzniku Svazků vodovodů a kanalizací jako vlastníků vodárenské infrastruktury. Tato dvě mimořádná čísla představila jednak společnost, její strukturu, činnost, výsledky hospodaření apod., jednak jednotlivé svazky, rozsah jejich vlastněné vodárenské infrastruktury, jejich investiční činnost za uplynulé období a jiné. Ojedinělým počinem bylo vydání mimořádného čísla v ročníku 2008. Číslo bylo vydáno ke 130 letům vodovodu Znojmo, a zabývalo se téměř výhradně problematikou vodovodů a kanalizací Znojemska. Číslo bylo vydáno z iniciativy divize Znojmo, autoři článků byli většinou zaměstnanci divize, ale přispěli i někteří představitelé svazků na Znojemsku. Náklady hradil iniciátor čísla. Je škoda, že od té doby se nenašla další příležitost prezentovat výročí významného vodárenského zařízení tímto způsobem. V roce 2005 vydala naše společnost knižní publikaci Vodovody jihozápadní Moravy. Publikace měla 132 strany, bylo v ní 25 článků od 23 autorů, až na jednu výjimku zaměstnanců společnosti. Obsah tvořily články o historii a současnosti významných vodovodů, které provozuje naše společnost. Články byly jednak nové, ale převážnou část tvořily články uveřejněné ve dříve vyšlých číslech časopisu, rozšířené a přepracované. Vznik publikace zajišťovala redakční rada s cílem zachovat v knižní formě zajímavosti o vodovodech v našem regionu otištěné v jednotlivých minulých číslech časopisu. Publikace sloužila, kromě jiného, také jako propagační materiál společnosti a je uložena v rámci povinných výtisků v Národní knihovně ČR, v Moravské zemské knihovně v Brně, Vědecké knihovně v Olomouci a v Krajské knihovně Jihomoravského kraje. Je třeba se zmínit ještě o jednom čísle, které bylo teoreticky běžným číslem, avšak přece svým způsobem mimořádným. Jde o číslo 4 ročníku 2008, které bylo věnováno 15 letům VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOST, a. s. Číslo obsahovalo, mimo celkového zhodnocení činnosti společnosti za uplynulých patnáct let, charakteristiku jednotlivých divizí, tj. oblast jejich působení, složení divize, její vybavení, poskytované služby zákazníkům, přehled výrobních a technických ukazatelů za období 1994 - 2007. Ještě něco na tomto čísle bylo mimořádné – ale o tom později. Ve čtrnácti ročnících bylo vydáno 56 čísel pravidelných a 11 čísel mimořádných. Pravidelná čísla měla celkem 1 706 stran, mimořádná 332 strany, spolu pak 2 038 stran. Průměr je vždy informace zavádějící, přesto však – průměr na číslo je 30 stran a na ročník 143,7 strany. Průměr za posledních sedm ročníků (jen pravidelná čísla) činí 39,5 strany na číslo a 158 stran za ročník. Příspěvků se nám za dobu trvání časopisu sešlo 1 206. Bývá pokládána otázka, proč mají jednotlivá čísla různý počet stran. Odpověď je jednoduchá: Kolik nám

přispěvatelé pošlou článků, tolik jich můžeme otisknout. Autoři článků jsou ve velké většině naši zaměstnanci. Existuje skupina, která skoro pravidelně posílá své příspěvky. Podíváte-li se do autorských rejstříků, najdete je tam. Tito autoři tvoří základ každého čísla, k nim se pak připojují autoři, kteří nepíší často, ale bez nichž by časopis byl jistě chudší. Zvláště je třeba ocenit naše spoluzaměstnance z provozů, kterým není psaní článků denním chlebem, ale přesto čas od času napíší zajímavosti z provozu vodovodů a kanalizací. Cizí autoři jsou víceméně vzácní, avšak vyskytují se. K technické stránce časopisu – papír a tisk. První tři ročníky byly tištěny černobíle nebo modrobíle na papíru připomínajícím denní tisk. Od čtvrtého ročníku se přešlo na křídový papír. Zjistilo se, že cenový rozdíl je zanedbatelný. Od pátého ročníku se začalo tisknout za stejnou cenu ve třech barvách: bílá, černá a modrá. Přes vyšší náklady se od desátého ročníku objevují i vícebarevné stránky, a to tehdy, když získáme kvalitní barevné fotografie, které by v černobílém provedení zanikaly. Ty jsou potom soustředěny na barevné stránky, texty zůstávají na černobílých stranách. Problém je v tom, že v jednom čísle musí být barevné stránky alespoň čtyři a k nim musí být dostatek fotografií, jinak by tyto stránky nebyly využity. Zatím jako jediné bylo celobarevně vytištěno již zmíněné číslo 4 ročníku 2008, včetně první strany obálky. Stalo se to vzhledem k jeho výjimečnosti. Poté se pokračovalo v dosavadní praxi jednotlivých stran barevných fotografií. K podstatné změně vzhledu časopisu došlo od počátku čtrnáctého ročníku v roce 2010. Redakční rada nechala zpracovat několik návrhů nové obálky s tím, že bude celá barevná. Tím se zároveň získá barva na druhé a předposlední straně. Po pečlivém výběru byl zvolen jeden z předložených návrhů a obálky jsou nadále tištěny barevně. Zdá se, že toto opatření časopisu velmi prospělo. Podmínkou úspěchu je však kvalitní fotografie. Děkujeme panu Ing. Jaroslavu Hedbávnému - řediteli divize Třebíč a výbornému fotografovi - za mimořádně citlivě zachycené proměny vody v přírodě. Jeho snímky, které našemu časopisu poskytuje mnoho roků, mohou čtenáři tím více obdivovat po zavedení barevných obálek. Pro patnáctý ročník časopisu nepřipravuje redakční rada žádné významné změny. Chceme především udržet jeho dobrou úroveň, která je oceňována i mimo naši společnost. Děkujeme též našim autorům příspěvků, bez jejichž zájmu a píle by náš časopis nemohl vycházet.

Ing. Vladimír Dvořák [email protected]

Vodárenské kapky

Ocenění inovačních projektů v rámci IWA 2010 Ing. Radovan Křivský

M

ezinárodní asociace pro vodu (IWA) uděluje ceny za inovační projekty (PIA). Udílení cen PIA běží ve dvou kolech, tzn. regionální a globální a v pěti kategoriích - aplikovaný výzkum, projekční práce, provoz, plánované projekty a malé projekty. První kola se konají v regionech Asie pacifická, Asie východní, Evropa a Severní Amerika. V článku jsou představeni vítězové kategorie malých projektů. Prosím kolegy za shovívavost laického překladu. Originál textu a vítěze ostatních kategorií lze najít na http://www.iwa-pia.org/pia/2010Winners.aspx. Globální vítěz v kategorii malých projektů

Společnost AGBAR za technologii přidávání ledové tříště pro čištění vodovodní potrubí (Ice Pigging Technology to Clean Potable Water Mains). Přestože pitná voda v celém Spojeném království má vysoký standard, nejběžnější jednotlivé stížnosti jsou na zabarvení vody. Zabarvení je vyvoláno jemnými sedimenty v distribuční soustavě, které přecházejí do suspenze a putují ke kohoutku zákazníka. Agbar, ve spolupráci s Universitou v Bristolu, vyvinul novou technologii čištění potrubí pomocí ledové tříště, která překonává omezení stávajících čistících technik zejména snadným použitím, snížením nákladů, vyšší účinností čištění a kratší odstávkou v zásobování odběratelů. Tento projekt byl jedním z prvních ve světě, který použil ledovou tříšť pro komerční funkčně schopnou technologii pro odstranění sedimentů přichycených na stěnu potrubí a odstranil přes 200 kg jemných sedimentů z 1,2 km potrubí o průměru 150 mm. Úspěch technologie zaznamenal snížení doby odstávek v zásobování jen na 8 hodin, zvýšení účinnosti čerpadel ve vrtech díky zmenšení nárůstů v potrubí, zvýšení účinnosti úpravny vody jako výsledek nižší úrovně suspenze v přicházející surové vodě a v neposlední řadě úsporu nákladů na odložené stavební práce. Pro více informací o těchto projektech se obracejte na email: [email protected].

Regionální vítěz v kategorii malých projektů Společnost EMUASA (Aquas de Murcia) za aktivátora micro měřených okrsků (Micro Metering District Area Enabler). Z hlediska efektivnosti a řízení objemu nefakturovaného podílu vody (NRW) se doporučuje provozování distribučních sítí pitné vody rozdělit do zón, protože rozdělení na menší a snadněji spravované části sítě umožňuje jejich lepší analýzu a očekávané chování. Optimalizaci systému řízení umožňuje další „noční dynamická fragmentace“ u nejsložitějších měřených okrsků (DMAs). Toto druhotné rozdělení do menších distriktů je nazýváno mikro-měřený okrsek. Implementace mikro-okrsků je založena na vývoji jednoduchého a spolehlivého zařízení, které se nazývá DMA-aktivátor (enabler), což je hydraulická pohonná jednotka, která manipuluje s uzavírací klapkou. Aktivátor byl navržen tak, aby mohl být instalován na stávající uzávěry, což zvyšuje proveditelnost a snižuje investiční náklady. DMA-aktivátor vyžaduje nízké náklady na údržbu a nepotřebuje elektrickou energii, protože si energii bere z tlaku vody v síti. S tímto systémem byl v distribuční síti města Murcia ve Španělsku snížen objem nefakturované vody (NRW) o 5 % za méně než 1 měsíc. Pro více informací o těchto projektech se obracejte na email: [email protected]. Ing. Radovan Křivský divize Žďár nad Sázavou [email protected]

13

14

Vodárenské kapky

Konference Pitná voda 2010 v Trenčianských Teplicích Ing. Jiří Novák

V

e dnech 5. - 7. října 2010 se konala již XIII. mezinárodní konference Pitná voda v Trenčianských Teplicích. Je to konference tradičně na velmi dobré odborné úrovni, kde si vyměňují a předávají zkušenosti uznávaní odborníci ze Slovenské i České republiky. Konference se v posledních letech opakuje každoročně, je ale možné, že přejde do dvouletého cyklu, a to střídavě s podobnou konferencí v Táboře, aby bylo možné střídavě, ale průběžně představit jak technické novinky, tak i nejnovější poznatky z praxe (výzkumu i provozu).

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. je tradičním účastníkem konference v Trenčianských Teplicích, a to nejen pasivně. Pravidelně jsou zde prezentovány naše provozní zkušenosti v několika příspěvcích. V letošním roce byly předneseny čtyři samostatné příspěvky a na jednom dalším, na kterém pracoval kolektiv autorů, se naši kolegové podíleli. Zvolená témata jsou především vodítkem pro autory příspěvků na konferenci a pro organizační výbor, který je posuzuje a vybírá z nich ty nejvhodnější. Obsahově byla konference rozdělena do řady sekcí takto: 1. Koncepční otázky rozvoje vodárenství, organizace a řízení 2. Systémy environmentálního manažerství 3. Zdroje vody a jejich ochrana 4. Technologie úpravy vody 5. Hygiena, hydrobiologie a kvalita vody 6. Doprava vody 7. Prezentace zkušeností a poznatků z výroby, technologie, údržby apod. V sekci koncepční otázky rozvoje vodárenství, organizace a řízení mj. zazněl i referát doc. Ing. Látala, CSc. a Ing. Filly z TÚ GŘ VAS, a. s. „Systém řízení kvality podle normy ČSN EN ISO9001 ve vodárenské společnosti“. Téma bylo pro většinu účastníků nové a zajímavé, o čemž svědčí

V

následně probíhající diskuze (především mimo program). Do tohoto programového okruhu byl zařazen i další náš příspěvek na téma „Výběr provozovatele vodárenské infrastruktury v režimu koncesního řízení“, autoři Ing. Jiří Novák a Ing. Petra Oppeltová, Ph.D. I tato poměrně nová problematika zaujala účastníky konference. Technologie úpravy vody byla jako obvykle hlavní náplní konference. Zazněly zde příspěvky specialistů – technologů k novinkám i novým poznatkům, stejně jako informace z praxe – kdy se o své zkušenosti podělili zástupci provozních společností. Téma „Teorie tvorby vloček perikinetickou a ortokinetickou koagulací a její význam pro praxi“ připravil kolektiv autorů doc. Ing. Petr Dolejš, CSc., prof. Ing. Václav Janda, CSc., Ing. Jiří Kratěna, Ph.D, Ing. Josef Drbohlav, doc. Ing. Milan Látal, CSc. a doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc. Doc. Látal a doc. Hlaváč byli autory i dalšího samostatného příspěvku na téma „Pulzační čiřiče“. Přednášky různá témata mezi kterými a doc. Látala, kové analýzy“.

v závěrečném třetím dni byly zaměřeny na související s vodárenskou problematikou, zazněl i společný příspěvek doc. Hlaváče nazvaný „Některé metodické problémy rizi-

Z konference byl vydán sborník příspěvků, který je u zúčastněných (v případě VAS, a. s. u výše uvedených autorů) k dispozici. Konference byla jejími účastníky hodnocena velmi kladně, především po obsahové stránce, ale k pohodě přispělo i příjemné prostředí, dnes pěkně opraveného lázeňského města.

Ing. Jiří Novák generální ředitelství [email protected]

ODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. je opět generálním partnerem již 4. konference „Řešení extrémních požadavků na čištění odpadních vod – Blansko 2011“, která se koná v hotelu Panoráma v Blansku – Těchově ve dnech 24. – 25. 2. 2011. Náplní konference budou, jako již tradičně konkrétní poznatky a postupy z oboru využitelné v praxi, jak při návrhu zadávacích podmínek pro nové stavby a rekonstrukce, tak při projektování nebo vlastním provozu ČOV. Samozřejmostí jsou i technologické novinky. Bližší informace lze nalézt na www.czwa.cz, na stránkách odborné skupiny OS REP nebo v cirkulářích časopisu Vodní hospodářství. Bližší dotazy je také možno zasílat na e-mail: [email protected].

Vodárenské kapky

Konference SOVAK Provoz vodovodních a kanalizačních sítí v Plzni Ing. Jiří Novák

D

alší odbornou a velmi zajímavou byla konference pořádaná SOVAK v Plzni ve dnech 9. – 10. listopadu 2010, nazvaná Provoz vodovodních a kanalizačních sítí. Jedná se již o tradičně pořádanou konferenci, avšak na různých místech v rámci ČR. Do dvoudenního programu byla zařazena celá řada zajímavých příspěvků.

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. se těchto tématicky zaměřených konferencí pravidelně účastní a přináší sem i své zkušenosti v podobě příspěvků. Stejně tomu bylo i v letošním roce, kdy zazněly tři příspěvky od naší společnosti. V úvodu konference hovořili zástupci ministerstev a organizátorů, např. Ing. František Barák, předseda SOVAK na téma „Vize a předpoklady koncepce oboru vodovodů a kanalizací po roce 2010“, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství (MZe), RNDr. Pavel Punčochář přednesl „Teze aktualizace koncepce oboru vodovodů a kanalizací“, Mgr. Zdeněk Horáček z MZe přiblížil „Dopady velké novely vodního zákona do oboru vodovodů a kanalizací“. RNDr. Zdeňka Bubeníková, Ph.D, ředitelka odboru odpadů Ministerstva životního prostředí představila „Věcný záměr nového zákona o odpadech“. Další jednání konference již přineslo odborné referáty k tématu, odpolední jednání prvního dne bylo dokonce rozděleno do dvou sekcí – pro pitné a odpadní vody.

Příspěvky VAS, a. s., technického úseku GŘ, byly na témata: „Ochrana vod, ochranná pásma vodních zdrojů“ – Ing. Jiří Novák, „Rizika technických zařízení v systému rizik provozovatele“ a „Doporučení pro výstavbu a provoz vsakovacích zařízení“ – oba Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D. Účast na konferenci byla opět bohatá – podle organizátorů více než 300 účastníků z celé ČR. Převážná většina přednesených referátů je uvedena ve sborníku z konference, který mají u sebe účastníci. Vedle tradičně tištěné podoby byla pořízena i elektronická verze. Na společenském večeru bylo do programu zařazeno i předávání cen – ocenění a poděkování za práci pro SOVAK a obor vodovodů a kanalizací. Cena byla příznačně nazvána „VODNÍK“, ale protože mezi oceněnými byla i žena, jedna z cen se jmenovala „VÍLA“. Touto oceněnou vodařkou, které tímto gratulujeme, byla naše kolegyně Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D. z TÚ GŘ.

Ing. Jiří Novák generální ředitelství [email protected]

Oxid chloričitý v Srbsku Ing. Václav Mergl, CSc.

O

xid chloričitý stále častěji nahrazuje chlor jako hygienické zabezpečení pitné vody.

Skupina vodárenských pracovníků z České republiky přijala pozvání do Srbska, kde jim byly ukázány lokality s využitím oxidu chloričitého připraveného technologií TwinOxide®. Touto technologií je připraven 0,3 % roztok oxidu chloričitého přímo v místě použití. Specifikace připraveného roztoku uvádí, že přípravek umožňuje zcela bezpečné, efektivní a ekonomické využívání schopností oxidu chloričitého malým a středním uživatelům a provozovatelům nejrůznějších podniků a zařízení pro hygienické zabezpečení vody. Výrazně zlepší organoleptické vlastnosti upravované vody, tj. zápach, chuť i barvu. Hned po aplikaci dochází k postupnému odstraňování biofilmových nárostů a uživatel získává kontrolu nad vznikem nežádoucího kalu. Přípravek zajišťuje ochranu vůči nejrůznějším mikroorganismům v širokém rozsahu hodnot pH (4 - 10). Je důležité, že splňuje přísné směrnice WHO (World Health Organization) kladené na kvalitu pitné vody a lze jej použít jako trvalý prostředek pro mikrobiální kontrolu upravované vody. Oxid chloričitý má silnější oxidační schopnosti v porovnání s běžně používaným

chlorem nebo chlornanem sodným a navíc vykazuje menší, respektive minimální korozní účinky, tudíž je šetrný k materiálům, s nimiž přichází do přímého kontaktu. Několik poznámek k navštíveným lokalitám, kde technologii TwinOxide® využívají. Stara Pazova Obec Stara Pazova provozuje úpravnu vody pro lokalitu s 80 000 obyvatel. Stáří vodovodního potrubí v délce asi 300 km je přibližně 40 let a materiál je převážně azbestocement. Zdrojem vody je celkem 15 vrtaných studní s hloubkou od 90 do 180 metrů. Úprava vody je soustředěna na úpravně vody s dodatečným hygienickým zabezpečením na síti. V současnosti je 70 % veškeré vody dodatečně hygienicky zabezpečeno pomocí TwinOxide® a v plánu je do poloviny roku 2011 přejít zcela na tuto technologii. Dále se z důvodu omezených zdrojů podzemní vody plánuje dodatečný odběr pitné vody z bělehradské vodárny, jejíž zdroje jsou převážně povrchové. Podle sdělení ředitele vodovodů ve Stare Pazove – Jaroslava Hrebika, se výrazně zlepšily celkové senzorické vlastnosti pitné vody. Technologie TwinOxide® je kontinuálně aplikována od června tohoto roku.

15

16

Vodárenské kapky

Krusevac Zdrojem vody pro město Krusevac je přehradní jezero Čelije, na řece Zapadna Morava, které leží asi 20 km od města. Jezero bylo vybudováno v roce 1979 jako ochrana před záplavami a až dodatečně se začalo využívat jako zdroj surové vody pro úpravu na vodu pitnou. Jezero má objem 40 mil. m3 s maximální hloubkou dna 40 metrů. Kolem jezera nejsou ochranná pásma. Jezero je využíváno k rekreaci a rybaření, které spolu se splachy z okolních polí způsobují největší znečištění vody. Voda z jezera je nejprve předupravena pomocí TwinOxide a teprve poté je vedena 4 km dlouhým potrubím (průměr 1 m) na úpravnu vody s výkonem 700 l.s-1, kde se dávkuje síran hlinitý před čiřiče. Následuje dávkování ozonu, písková filtrace a filtry s granulovaným aktivním uhlím.

Hygienické zabezpečení se dosud provádí plynným chlorem (1 mg/l). Dodatečné hygienické zabezpečení na síti se provádí technologií TwinOxide®. Úpravna vody bude rekonstruována za podpory dotací z evropského dotačního fondu na výkon 1 000 l.s-1, v návrhu je použití TwinOxide® jako hlavního hygienického zabezpečení namísto již zmíněného chloru. VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. má již bohaté zkušenosti s použitím oxidu chloričitého. Na několika lokalitách se uplatňují přednosti této chemikálie, neboť nevytváří vyhláškou k pitné vodě sledovaný chloroform a obdobné trihalomethany (THM). Pro širší uplatnění oxidu chloričitého na dalších lokalitách je dle vyhlášky limitujícím ukazatelem výskyt chloritanů, jako vedlejších produktů rozkladu oxidu chloričitého, s kterými se setkáváme při použití dosavadních technologií přípravy oxidu chloričitého po reakci chloritanu sodného s chlorem nebo s kyselinou chlorovodíkovou. Bude zajímavé ověřit uváděnou skutečnost, že oxid chloričitý připravený technologií TwinOxide® vedlejší produkt – chloritany, neprodukuje, což bylo konstatováno na všech navštívených lokalitách v Srbsku, kde tuto technologii využívají.

Foto: Ing. D. Balcar

Ing. Václav Mergl, CSc. generální ředitelství [email protected]

Jednání odborné komise úpraven vody SOVAK Ing. Václav Mergl, CSc.

P

racovníci pořadatelské organizace ČEVAK, a. s. připravili pro členy odborné komise úpraven vody SOVAK bohatý program s řadou zajímavých provozních zkušeností a místních kuriozit.

Podzimní setkání členů odborné komise úpraven vody SOVAK se uskutečnilo dle programu předloženého Ing. Jiřím Starou, zástupcem hostitelské vodárenské společnosti ČEVAK, a. s., ve dnech 14. a 15. října 2010. Po příjezdu do Tábora si účastníci setkání prohlédli úpravnu vody Tábor-Rytíř. Byla postavena v roce 1936. Ve vstupu do budovy je umístěna pamětní deska, na které je napsáno: „Vodárna postavena v r. 1936 za prezidenta republiky Dr. E. Beneše a starosty města V. Soumara, nám. kons. R. Fridricha a Kroce, s podporou Min. zemědělství, zdravotnictví a zem. výboru. Vod. ref. J. Trejbal, staveb. spr. Ing. O. Šulc, Ing. Dvorský, správce vod. J. Kříž. Projektoval a stavěl Ing. Čeněk Pštross, stroj zař.: ČKD, Ing. Kohn, Bří Krchové v Táboře“. Úpravna vody je po rekonstrukci a v říjnu

2006 byl povolen trvalý provoz úpravny vody jako záložního zdroje pitné vody pro město Tábor a okolí. Pracovní výkon je v současnosti 50 l.s-1, maximální výkon je 110 l.s-1. Úpravna vody Tábor-Rytíř upravuje dvoustupňovou separací surovou vodu z vodárenské nádrže Jordán, která je nejstarší a dosud

funkční vodárenskou nádrží ve střední Evropě, vybudována byla v roce 1492. Nádrž je i přes výstavbu nových čistíren odpadních vod v povodí výrazně eutrofizovaná. Technickým handicapem nádrže je absence dnové výpusti, takže kromě regulace hladiny na přepadu z nádrže není možná jiná manipulace, která by dovolila ovlivnit kvalitu surové vody, která je přiváděna ze dna nádrže Jordán, tj. asi 7 m pod hladinou, štolou dlouhou 70 m o průměru 70 cm do čerpací jímky. Odtud je voda čerpána ponornými čerpadly do procesu úpravy vody. Po nadávkování síranu železitého prochází přes 2 galeriové čiřiče, následují 4 pískové filtry, ozonace, filtrace přes aktivní uhlí a po nadávkování vápenného hydrátu (hydroxidu vápenatého) natéká do akumulace. Hygienické zabezpečení vody bývalo chlorem, nyní je chlornanem sodným. V odpolední části byla navštívena úpravna vody České Budějovice, která byla uvedena do provozu v roce 2009. Běžný výkon úpravny vody je 50 l.s-1, maximální výkon je 80 l.s -1. Je umístěna v katastrálním území Hrdějovice a podílí se na zásobování statutárního města České Budějovice pitnou vodou. Zdrojem surové vody jsou 2 vrty, které jímají surovou podzemní vodu z hlubokých kolektorů křídových sedimentů Budějovické pánve. Úprava vody spočívá v kombinaci fyzikálně-chemických postupů, které jsou zaměřeny na snížení obsahu železa a manganu a obohacení

Vodárenské kapky

vody o vápník. Do surové vody se dávkuje vápenné mléko a voda je intenzivně provzdušňována. Vysrážené sloučeniny železa a manganu se oddělí v otevřených usazovacích nádržích a filtrací na tlakových filtrech ve dvou stupních. První stupeň tvoří filtrační náplň křemičitého písku různé zrnitosti a antracit. Druhý stupeň pak obsahuje navíc vrstvu pyroluzitu, pomocí kterého je dokončen proces odstranění manganu. Takto upravená voda je nakonec hygienicky zabezpečena chlorem a čerpána do cílového vodojemu Hosín.

Jednání komise se zúčastnila i ředitelka SOVAK Ing. Miloslava Melounová. Poděkovala přítomným za zájem o činnost komise a stručně informovala o akcích pořádaných Sdružením oboru vodovodů a kanalizací v nejbližším období. Podotkla, že došla zásoba Příruček provozovatele úpravny pitné vody, osloví autory a požádá je o aktualizaci pro další vydání. Na SOVAK se obrátila Akademie věd o vydání publikace k technologiím pro úpravu vody. Vyzvala přítomné k sepsání článků do časopisu SOVAK, podělit se s ostatním o provozní zkušenosti. Předseda komise Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D. poděkoval vedení společnosti, organizátorům a jmenovitě Ing. Jiřímu Starovi za vytvoření výborných podmínek pro jednání komise úpraven vody SOVAK v jejich regionu. Následující den byl věnován návštěvě úpravny vody Vyšší Brod a prohlídce vodního díla a vodní elektrárny v podzemí nádrže Lipno.

Pohled na úpravnu vody České Budějovice-Hrdějovice

Ve večerních hodinách, ve sportovním zařízení Chata lanovka Lipno, zazněla ještě řada zajímavých přednášek. Ing. Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK, a. s. představil hostitelskou společnost a podotknul, že jsou pátou největší vodárenskou společností v České republice. Zásobují přes 550 000 obyvatel, provozují 141 úpraven vody a 191 čistíren odpadních vod. Následovaly odborné přednášky. Doc. Ing. Josef Hejzlar, CSc. z Biologického centra Akademie věd ČR komentoval dlouhodobý vývoj kvality vody v nádržích na jihu Čech ve vztahu k upravitelnosti surové povrchové vody. Uvedl trendy koncentrací rozpuštěných organických látek vodárenských nádrží Římov, Lipno a Karhov, kde dochází k postupnému nárůstu z 5 na 7 mg.l-1. Roste koncentrace huminových látek a narůstá eutrofizace nádrží. Ing. Jan Jindra, CSc. se zabýval vlivem koroze na jakost dopravované vody – dávkují vápno 5 mg.l -1 . Výkonný ředitel firmy Culligan Czech, a. s. o. Ing. Karel Slavík přednesl provozní aplikace systémů vodárenské úpravy speciálních náplní vyráběných filtrů pro speciální účely pro snížení obsahu vybraných iontů ve vodárenské technologii. Zástupce firmy Knauf Praha s. r. o. Antonín Bartík upozornil na použití moderních materiálů KNAUF při odstraňování havarijních stavů vodárenských zařízení – sanace i velmi narušených a poškozených konstrukcí, malty na opravu kanalizačních stok, finální povrchové nátěry akumulačních nádrží s atestem pro styk s pitnou vodou, ochrana výztuže a adhezní můstky. AQUAPANEL® Cement Board Floor nabízí architektům, projektantům a všem zpracovatelům dokonalou náhradu tradičních mokrých litých podlah nebo podlah ze sádrovláknitých, sádrokartonových a dřevotřískových desek, uvedl Jiří Gina. Ing. Vladimír Novák z AQUAFILTER, v. o. s. uvedl zajímavé aplikace filtračního systému bez mezidna a uvedl na pravou míru informaci z konference o zanesení drenážního systému na úpravně vody Špindlerův mlýn, kde vlivem rozpadu betonového okraje filtrů, došlo k úniku písku pod filtr. Ing. Jiří Stara vzpomenul historii a současnost zásobování regionu Lipno pitnou vodou.

Hráz vodní nádrže

Senzitivní mapa vodní elektrárny Lipno

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/t_eleli.htm Příští setkání odborníků soustředěných v komisi úpraven vody SOVAK se uskuteční na jaře roku 2011, pravděpodobně v regionu vodárenské společnosti CHEVAK, Cheb, a. s.

Ing. Václav Mergl, CSc. generální ředitelství [email protected]

17

18

Vodárenské kapky

Divize Třebíč představuje… provoz VaK Hrotovice Karel Kalina

Historie provozu O divizi Třebíč i její historii bylo podrobně psáno v několika předchozích číslech našeho časopisu. Ještě před tím, než se Okresní vodohospodářská správa začala měnit ve státní podnik JmVaK, se začíná psát i historie provozu Hrotovice, původně Rouchovany. Tehdejší OVHS Třebíč zahrnovala především provozy Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice a Jemnice. Ovšem i na jihovýchod od Třebíče bylo několik významných vodních zdrojů a velkých obcí, které vyžadovaly vlastní provozní středisko. Tím se původně stala obec Rouchovany, pod vedením pana Jana Škarabely. Zde v roce 1965 vzniklo první provozní středisko, sídlící nejprve v jeho rodném domě, pak v nenápadném domku na návsi v Rouchovanech a zastřešující okolní obce. Ty byly původně zásobovány výhradně z místních zdrojů (Hrotovice – Račice, Rouchovany – Krhov, Dukovany, Biskupice), ale se vznikem oblastního vodovodu Vranov - Třebíč v roce 1982 byly obce a města tohoto regionu postupně přepojovány na vodu z Úpravny vody ve Štítarech. V osmdesátých letech minulého století řídil hrotovický provoz pan Josef Kopeček a po jeho předčasném úmrtí v roce 1992 nastoupil na jeho místo pan Karel Kalina, který vykonává tuto funkci dodnes. Sídlo provozu se na přelomu osmdesátých a devadesátých let z Rouchovan přemístilo na přechodnou dobu do podnájmu Správy a údržby silnic Třebíč, střediska Hrotovice a následně po zakoupení a modernizaci vybrané nemovitosti v červenci roku 1998 do vlastních prostor v Hrotovicích na ulici Brněnské č. p. 128 (foto 1). V roce 1999 zde byla realizována výstavba čtyř nových řadových garáží v areálu nového střediska, provedeny terénní úpravy a zpevněné plochy ze zámkové betonové dlažby. V této podobě již zůstává středisko Hrotovice do současné doby. Současnost provozu V současné době provozní středisko Hrotovice v počtu pěti pracovníků zajišťuje provoz: • 17 obcí, včetně města Hrotovice • 67 km sítí vodovodů v obcích a 25 km přivaděčů • 31,5 km sítí kanalizací • 6 vodojemů, z toho 3 zemní a 3 věžové • 2 čerpací stanice (Myslibořice a Slavětice) • 3 ČOV včetně kanalizací (Hrotovice, Dalešice a Dukovany) V těchto strohých technických údajích je možná skrytá odpověď na otázku, proč právě provoz Hrotovice byl za naši divizi vybrán jako první. Představujeme provoz malý počtem pracovníků, ale významný z hlediska rozsahu provozovaného

zařízení i významu provozovaného území. Málokterý provoz v rámci celé VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. se může pyšnit tím, že: • Zásobuje pitnou vodou jadernou elektrárnu, v tomto případě Dukovany (foto 2). Že se nejedná o úkol jednoduchý, svědčí údaj o současném dodávaném množství vody pro JE Dukovany, které činí v průměru 5 000 m3 za měsíc. Jen pro zajímavost - v roce 1999 byla průměrná dodávka desetkrát vyšší a maximální měsíční spotřeby činily až 66 000 m3. V té době byla JE nejvýznamnějším odběratelem naší divize. Postupně byly realizovány opravy vodovodních řadů v areálu elektrárny, a v září roku 2002 byly dokončeny výměny všech jejích řadů. Spotřeby se dále snižovaly, až na současných cca 5 000 m3. S tímto faktem se ekonomika naší divize jen velmi těžko vyrovnávala. • Zásobuje pitnou vodou pivovar, a to pivovar ne ledajaký, ale pivovar v Dalešicích (foto 3). Zde se točil legendární film Postřižiny podle povídek Bohumila Hrabala, zde Jaromír Hanzlík vykřikoval své světácké zkušenosti, zde Magda Vášáryová konzumovala zabíjačkové pochoutky a přiváděla k šílenství členy správní rady pivovaru, zde Jiří Schmitzer na motocyklu Laurin a Klement… Těch „zde“ by mohlo být nekonečně, faktem ale je, že pivovar tu stojí dodnes a vaří pivo výhradně z „naší“ vody (s průměrnou spotřebou v závislosti na ročním období: 400 - 700 m3 měsíčně). Dalešické pivo konzumentům určitě chutná, protože dle posledních informací od majitelů pivovaru, které prošly i tiskem, chystají zvýšit produkci svého zlatého moku až o 100 %, na maximálních 10 tisíc hektolitrů za rok, a to již od dubna příštího roku. • Provozuje vodovodní řad, umístěný v koruně hráze vodního díla Dalešice zásobující sousední náměšťský provoz, což znamená netypické provozní problémy a povinnosti. Z důvodu případné poruchy na potrubí vedoucí touto hrází, a jejího okamžitého zjištění jsou na obou stranách hráze Vodního díla Dalešice vybudovány vodoměrné a armaturní šachty s přenosem měřených údajů na centrální dispečink v Třebíči. V současné době probíhá intenzifikace ČOV Hrotovice, ovšem jedná se v podstatě o výstavbu zcela nové čistírny. Termín dokončení stavby a zahájení zkušebního provozu je stanoven na 1. 4. 2011. Současně se stavbou nové ČOV Hrotovice (foto 4, 5) jsou prováděny rekonstrukce částí již nevyhovující kanalizace, náklady na rekonstrukci kanalizace jsou cca 25 mil. Kč. Foto: autor článku

Karel Kalina divizeTřebíč [email protected]

Vodárenské kapky

1

2

3

5

4

19

20

Vodárenské kapky

Exkurze třebíčské pobočky ČVTVHS Ing. Vladimír Novotný

D

ruhý říjnový pátek letošního roku jsme s naší třebíčskou pobočkou ČVTVHS vyjeli na již tradiční jednodenní exkurzi po vodárenských zařízeních. Tentokrát jsme zvolili jih Moravy, konkrétně Čistírnu odpadních vod v Mikulově a Úpravnu vody v Lednici. Existuje mnoho důvodů, proč jsme vybrali právě tyto objekty. Hlavním však byla především skutečnost, že oba prošly v minulých dvou letech rozsáhlou rekonstrukcí a byly součástí rekonstrukce vodohospodářských objektů Břeclavska v rámci obřího projektu „Břeclavsko – rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje“ s celkovými rozpočtovými náklady 57,1 mil. EUR, kde dotace z Fondu soudržnosti EU činila 37,4 mil. EUR.

Odpolední program každý z nás spojil s atraktivností místa, kde jsme se nacházeli, protože část krásného podzimního dne jsme využili k návštěvě města Lednice. Několik hodin volna si volil každý individuálně, většina si vybrala procházku po zámeckém parku v kombinaci s občerstvením. I přes časovou náročnost se některým mladším kolegům podařilo zdolat jednu z místních atrakcí – minaret.

Po poněkud komplikované cestě v mlze jsme s půlhodinovým zpožděním dorazili na ČOV Mikulov, kde nás již očekával její vedoucí a náš průvodce v jedné osobě pan Ota Dubina. Postupně jsme si prohlédli budovu hrubého předčištění, dvě oběhové aktivační nádrže, dvě dosazovací nádrže s armaturní komorou a mikrosítem, chemické hospodářství, dvě uskladňovací nádrže kalu a hygienizaci kalu, která je prováděna tekutým kyslíkem. Vše je vystavěno prakticky nově na „zelené louce“ z původní čistírny zbyla dosazovací nádrž, nyní ve funkci dešťové zdrže. Samozřejmostí jsou zde technologické rozvody z nerezavějící oceli, ovšem na dveřní zárubně z této ušlechtilé oceli však zvyklí nejsme. Odtok z čistírny je pod stálým odborným i laickým dozorem (zejména rybářů), protože voda na odtoku míří do velké rybniční soustavy jižní Moravy a to včetně takových rybníků jako jsou Nesyt a Apolo. Kapacita čistírny činí 20 000 EO a samostatnou kapitolu tvoří mimořádné zatížení odpadními vodami během podzimní vinařské kampaně. Návštěvu ČOV jsme zakončili na moderním velíně provozní budovy a ukázkou funkcí centrálního řídícího počítačového systému. Výklad pana Dubiny byl natolik zajímavý, poutavý a vyčerpávající, že zaujal všechny posluchače. Z jeho vyprávění bylo patrné, že práce je pro něho nejen zdrojem obživy, ale i koníčkem.

Foto: Bohuslav Částek

S více jak hodinovým zpožděním jsme dorazili na Úpravnu vody Lednice, kde nás přivítal její vedoucí pan Miloš Krčka. Úpravna prošla v letech 2007 – 2009 rekonstrukcí, zdroj vody pro úpravnu tvoří soustava vrtaných studní, ve kterých je jímána podzemní voda a pomocí násosek, sběrných studní, čerpacích stanic a výtlačných řadů dopravována do úpravny vody. Oproti našim hydrogeologickým poměrům na Vysočině je voda ve vrtech jímána pouze z hloubky deseti metrů. Voda z této úpravny zásobuje celkem deset měst a obcí pod Pavlovskými vrchy a to včetně Lednice a Mikulova, její průměrná výroba činí 70 l/s, kapacitně však stačí vyrobit až 100 l/s. Postupně jsme navštívili prostory armaturní komory s jednotlivými přítoky od vrtů, halu pískových filtrů, místnosti chemického hospodářství. Místní zajímavostí je také atypická kruhová sedimentační nádrž umístěná ve volném prostoru. Největším problémem této úpravny je velký výskyt železa v surové vodě a jeho následné odstraňování. Nedořešené zůstávají bohužel také některé reklamace z nedávno ukončené investiční akce, patří mezi ně například nekvalitní netěsné sváry na nerezových potrubních rozvodech. Prohlídku jsme opět končili v místnosti vodárenského dispečinku, kam jsou přenášeny údaje nejen ze samotné ÚV, ale i z místně příslušných vodojemů.

V závěru našeho úspěšného říjnového putování jsme navštívili restauraci a vinný sklep bratrů Šťastných ve Svatobořicích – Mistříně, V příjemném prostředí, při vzorné obsluze a pozornosti rodiny Šťastných, jsme povečeřeli a v malém rodinném sklípku ochutnali místní výborná vína. Ing. Vladimír Novotný divizeTřebíč [email protected]

Vodárenské kapky

Každoroční setkání zaměstnanců divize Jihlava Jan Pešek, DiS.

S

talo se v pátek, dne 26. listopadu roku 2010... Toto významné datum se opět zapsalo do historie VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. divize Jihlava. Jak již bývá dobrým zvykem závěr každého roku nese sebou hodnocení a bilancování toho, co se v uplynulém období povedlo a případně v čem je potřeba přidat. Takovou vhodnou příležitostí, kde mohou zaznít jak slova chvály, tak podněty pro zlepšení v určitých oblastech je i pravidelné setkání zaměstnanců – současných i bývalých s vedením divize spolu se zástupci odborového svazu. A právě 26. listopad se letos stal tím vyvoleným datem k této „sešlosti“. Je pravdou, že některé zvyky zůstávají stále stejné a tak k častým dotazům zaměstnanců patřily znovu dvě hlavní otázky: „Co bude pěkného v igelitce, kterou dostaneme na schůzi a Co bude dobrého k jídlu?“ „Nechte se překvapit“, zněla často odpověď z mých úst. Mnohdy však zvědavost a neodbytnost byl tak velká, že jsem to nevydržel a musel s pravdou ven. Poměrně významnou změnou bylo letos místo tradičního setkání. Z důvodu rekonstrukce v našem stálém zařízení v blízkosti divize jsme byli nuceni poohlédnout se po jiných prostorách. Po pár telefonátech se nám naskytla příležitost uspořádat schůzi v nedalekém Dělnickém domě. Vzhledem k jeho uspořádání a velkému společenskému sálu jsme rádi přijali nabízenou možnost. Pochopitelně zvědavost zaměstnanců byla také velká a tak se mnozí o to víc těšili na něco nového a netradičního. První „nedočkavci“ se začali scházet cca 1,5 hodiny před plánovaným začátkem celé akce, aby takříkajíc „okoukli“ nové prostory. Z jejich tváří nebylo poznat na první pohled žádné zklamání a tak jsem předpokládal, že s novým místem setkání jsou spokojeni. Oficiální program byl zahájen ve 14.30 hod. V úvodu byl nejdříve dán prostor předsedovi základní odborové organizace panu Widerlechnerovi. Ten ve svém příspěvku opět zmínil některé významné události uplynulého roku 2010, které odborová organizace musela řešit včetně kolektivního vyjednávání pro rok následující. Příjemnější stránkou pro všechny přítomné byla informace o připravených kulturních či společenských akcích v závěru roku 2010.

Dále na jeho slova navázal ekonomický náměstek Ing. Skoumal, který ve stručnosti předal informace o čerpání sociálního fondu v roce 2010, předpokládaném hospodářském výsledku a také o využití rekreačních zařízení v majetku divize Jihlava. Tradiční závěrečný proslov patřil opět řediteli divize panu Pospíšilovi. Ani letos v něm nechyběla slova chvály a to především za výborný pracovní kolektiv a odvedenou práci v roce 2010 a dále poděkování všem zaměstnancům za aktivní přístup a spolupráci při získání certifikátu pro naši firmu potvrzujícího zavedení a shodu systému managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009. Z jeho úst zaznělo i to, co by sám osobně chtěl zlepšit ve vztahu vůči zaměstnancům – a to je častější a otevřenější komunikace. Zmínil i současné palčivé problémy, které neušly pozornosti mnohých zaměstnanců – a tím je situace ohledně vystoupení města Jihlavy z dobrovolného Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko a rozhodnutí předsedy Úřadu pro hospodářskou soutěž v otázce významné investiční akce na rekonstrukci vybraných úseků kanalizace v Jihlavě s finanční podporou Evropské unie a Statutárního města Jihlava. V závěru svého proslovu se zmínil o pravidelných setkáních se zástupci odborové organizace při vyhodnocení plnění Kolektivní smlouvy pro r. 2010. Bylo konstatováno, že Kolektivní smlouva byla ve všech ohledech splněna. Velmi příjemnou částí celého setkání byla i neoficiální část, která následovala ihned po chutném pozdním obědu. Druhou významnou změnou byla nová hudební skupina EVIS, která nás doprovázela až do nočních hodin. Bylo vidět, že mnozí z účastníků využili vzácné příležitosti a obklopili a doslova „zasypali“ ředitele divize spoustou dalších dotazů a námětů. Při sklence dobrého nápoje se rozhovor velmi rychle rozproudil a pomyslně zmizeli i případné „zábrany“ z důvodu ostýchavosti či podobně. Z přátelských dialogů s některými kolegy jsem vesměs byl potěšen, když kladně hodnotili celou akci včetně místa, občerstvení a dobré kapely. Je pravdou, že se našli i takoví, kteří měli trochu jinou představu a objevila se i mírná kritika. Holt člověk si musí zvyknout, že všem se nezavděčí. Celkově však musím uznat, že i letos vše proběhlo ke všeobecné spokojenosti a doufám, že většina z cca 150 přítomných prožila příjemný večer s kulturním zážitkem. Jan Pešek, DiS. divize Jihlava [email protected]

21

22

Vodárenské kapky

Indie - země barev, tradic a úsměvů... Svátek světel – Diwali Mgr. Eliška Dospíšilová

S

končil podzim a paní Zima se ujala již své vlády. Ale vraťme se ještě v tomto čísle našeho časopisu k podzimním dnům v jiné zemi, přenesme se do Indie, kde žije náš adoptivní chlapec Joyson Abreo. V měsíci říjnu v Indii skončily monzuny, vše je krásně zelené, vzduch je pročištěný a celá země nádherně voní. Teploty jsou v tomto období velmi příjemné, není horko, ani zima. Je to příznivé období pro zemědělce, ale i turisty. Je to nejvhodnější doba pro prožití příjemné dovolené v zemi plné tradic, barev a úsměvů, právě v době od listopadu do února. Himalájské horské oblasti je doporučováno navštívit v létě. Na přelomu měsíců října a listopadu je v Indii oslavován svátek světel Diwali. Oslava svátku, jak se můžeme dočíst na webových stránkách, velmi připomíná něco jako Vánoce. Indové je neslaví tak masově, ale o to veseleji slaví tento svůj oficiální státní svátek. Slaví se nejen v Indii, ale také v Guyaně, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Srí Lance a Fidži. V kulturně rozmanité zemi jako je Indie se slaví neuvěřitelné množství svátků, slavností a festivalů, jejichž data se řídí různými náboženskými kalendáři. Většina z nich má náboženský základ a odtud plyne i jejich početnost. Své svátky mají vyznavači víry hindu, muslimové, sikhové, budhisté a další až po křesťany. Jednotný ani vyčerpávající seznam svátků pro celou Indii neexistuje. Kromě dále uvedených státních a náboženských svátků se slaví Den Matek (2. neděli v květnu), Den otců (3. neděli v červnu), Den přátelství (4. neděli v srpnu), Halloween (31. října), Den dětí (14. listopadu, v den narození významného indického politika Džaváharlála Nehrú) a Den učitelů (5. září). Mimo celostátních svátků existuje navíc mnoho místních a regionálních oslav. Většina z nich se slaví podle indického lunárního kalendáře a tak se jejich termíny rok od roku mění. Indické lunární měsíce a jejich gregoriánské ekvivalenty jsou následující: Chaitra Vaishaka Jyaistha Asadha Sravana Bhadra Asvina Kartika Aghan Pausa Magha Phalguna

březen – duben duben – květen květen – červen červen - červenec červenec - srpen srpen – září září – říjen říjen – listopad listopad - prosinec prosinec – leden leden – únor únor – březen

Nejdůležitějším svátkem hinduistické Indie je Diwali – svátek světel (dijas znamená lampa). Je znám také jako Depavali, neboli „řada olejových lamp“. Je symbolicky založen na dávné mytologii, která představuje vítězství pravdy nad lží, světla nad tmou, života nad smrtí a dobra nad

zlem. Má historický význam a spojuje tak všechny blízké. Skutečná oslava znamená rodinné smíření, zvláště mezi bratry a sestrami a uctívání Boha. Oslavy Diwali jsou velkolepé kvůli tradici i díky náboženství, které je pro Indy, zejména pro hinduisty, víc než jen víra. Je to jasně stanovený životní styl. V této zemi, tedy dál od rovníku, se den v zimě zkracuje podobně jako u nás. Svátek se slaví nepravidelně (asi jako naše Velikonoce). Nemá pevně stanoveno datum, ale připadá vždy na 15. den indického měsíce Kartiky, který je jedním z měsíců Hindského a Bengálského kalendáře. V letošním roce se svátek slavil 5. listopadu. Oficiálně je státní svátek pouze 1 den, ale jeho oslava trvá 4 - 5 dnů. Je to nejšťastnější a nejveselejší svátek v hindu kalendáři. Legenda je taková, že v noci svítí nespočetně světel, aby ukázaly Ramovi (jde o mytologickou postavu) cestu domů z jeho exilu. Dnes je festival věnován také bohyním Lakshmi (především v Bombayi) a Kali (v Kalkatě). Pro každý den festivalu je něco typické. A jak taková příprava svátku a jeho oslava probíhá? Na webových stránkách můžeme najít plno zajímavostí, které popisují průběh oslav tohoto velmi veselého svátku, často nazývaného festivalem nebo již zmíněným svátkem světel. První den se ve všech domácnostech dokonale uklízí. Vstupní domovní schody jsou křídou vymalovány spletitými vzory. Lidé zdobí okolí svého domu řadou svíček, pálí prskavky. Dnes už to nejsou jen olejové lampičky, ale dokonalé elektrické osvětlení, což vyvolává velký obdiv, neboť Indie stále zápasí s nedostatkem elektrické energie. Lidé se oblékají do slavnostních oděvů, které hýří barvami, neboť svátek světel je oslavou prosperity a náklonnosti bohů. Večer pak vypuknou soukromé ohňostroje. Čím větší je rachot, tím lépe. Nejvíce si to užívají samozřejmě děti, ale i někteří dospělí se nechají strhnout atmosférou a radují se také z každé rány, stejně jako jejich děti. V noci lidé vycházejí v průvodech do ulic a kochají se světelnou show. Také chrámy, kde se konají bohoslužby se rozzáří světelnou výzdobou. Druhý den je věnován vítězství Krišny nad Narakasurou, legendárním tyranem. Na jihu je tento den spojen s koupelí před svítáním a lidé si oblékají nové oděvy. Během třetího dne je uctívána Lakshmi, bohyně štěstěny. Tradičně je to začátek nového finančního roku pro společnosti. Čtvrtý den připomíná památku návštěvy přátelského, ale Pátý den muži navštěvují své sestry, aby jim na čelo daly znamení tikka - červenou tečku na čelo značící královské požehnání. Svátek Diwali slaví i nepálští budhisté. Během jednoho z největších náboženských svátků Dasain se nedostupný královský palác otevře i pro obyčejné Nepálce. Za přísných bezpečnostních opatření pak král i královna rozdávají rovněž znamení tikka - červenou tečku na čelo. Hinduisté věří, že král je žijícím vtělením boha Višnua. Na této víře je z velké části založena existence dědičné hinduistické monarchie.

Vodárenské kapky

V severní Indii se např. oslavuje návrat boha Rámy – také je to reinkarnace boha Višnua, který za pomoci opičího boha Hanumana osvobodil svou manželku Sítů a vrátil se s ní z ostrova Lanky zpět na pevninu. O tom vypráví jedno z ústředních děl indické literatury Ramajana. Pro střední Indii je Diwali především svátkem bohyně Lakshmi a znamená rovněž začátek nového finančního roku pro společnosti, který má všem na dalších 12 měsíců přínést štěstí. Před svátkem Diwali se v každé domácnosti také peče. Indické pečivo je drobné, hezky barevné, ale velmi sladké. První den svátku nedočkavé děti vstávají ještě před úsvitem, musí se vykoupat, natřít olejem, zapálí lampičky a oslavy mohou začít. První den svátku je ve znamení vítězství Krišny - převtělení jednoho z hlavních indických bohů Višnua nad démonem Narakou. Byl to velmi mocný a zlý démon, který sužoval bohy i lidi a nikdo si nevěděl rady. Jen Višnu je laskavý, jehož úkolem je pomáhat. Byl tedy povolán, aby přišel na svět jako Krišna a vzal si za manželku krásnou Satyabhamu. Tento detail byl velmi důležitý, neboť bylo psáno, že démona může zabít jen jeho vlastní matka Bhudevi a právě Satyabhama je její reinkarnací - v bitvě s démonem zasáhla právě včas. Tento příběh vyprávějí rodiče svým dětem, aby věděly, že právě oni mohou své potomky přísně potrestat, pokud si to zaslouží. Druhý den svátků je věnován krásné, lotosy ověnčené Lakshmí. Ten den měla vystoupit, podobně jako Venuše, z mořských pěn, z oceánu mléka, které bohyně a démoni stloukali, aby získali nápoj nesmrtelnosti. Žádný hinduista, ani ten nejmodernější, by si nedovolil zapomenout na bohyni, zejména je-li to Lakshmi. Každý věří, že následky by mohly být nedozírné. A naopak: poctí-li Lakshmi úctou a láskou, tak mu pomůže. O tom nikdo nepochybuje. Třetí den patří

21-10-2010 Překlad dopisu Joysona Abrea Můj drahý sponzore, Joyson Abreo, Vaše milující sponzorované dítě, Vám píše s radostí tento dopis. Přeji vám všem vše nejlepší a modlím se za Boží požehnání. Studuji 8. ročník na státní střední škole. Angličtina a matematika jsou pro mě trochu těžké. Mými oblíbenými předměty jsou kannada, hindi a společenské vědy. Ve školních testech jsem dostal následující známky - kannada - 22/25 angličtina - 19/25 hindi - 23/25 matematika - 20/25 společenské vědy - 24/25 věda - 18/25. Ve škole máme různé sportovní aktivity. Účastnil jsem se štafety a hodu diskem a získal jsem 2. a 3. místo. Moje pololetní zkoušky se konaly mezi 27. zářím až 6. říjnem. V naší škole máme 16 učitelů, kteří pilně pracují ve prospěch studentů. V poledne dostáváme ve škole jídlo. Měl jsem 20 dní prázdniny. Účastním se všech činností školy. Ve škole jsme dostali talíře, oblečení a knihy. V mé třídě je 60 studentů. Máme zde třídy 1 až 10. Ve škole jsme oslavili Den nezávislosti, 15. srpna. Od vyhlášení naší nezávislosti uplynulo 63 let. V kostele jsme měli v den Nanebevzetí Panny Marie mši. Doma je nás 5. Můj otec, matka, můj starší bratr, teta a já. Můj tatínek pracuje jako dělník a maminka je v domácnosti. Doma máme 1 prase, 4 krávy, 3 kočky a 3 psy. Doma pěstujeme nějakou zeleninu. Teď nám tady málo prší.

velkomyslnému démonu Bali, který pomohl bohu Višnuovi, když od sebe odděloval zemi a nebe. Čtvrtý den se lidé navštěvují, zejména sestry zvou své bratry, aby jim na čelo daly již zmíněné znamení – tikka. Tradicí je také darování zlatých šperků ve svátek Diwali nebo Deepavali, který pochází ze starých antických textů. Jeden z nich uvádí, že dárce zlata na oplátku dostává šťastný život a slávu a na druhé straně obdarovaný, vítá u sebe Lakshmi, bohyni blahobytu a prosperity. Podobně jako Vánoce v jiných zemích má tento svátek rovněž nezanedbatelný vliv na ekonomiku země. Bez ohledu na cenu zlata, ať je sebevyšší, platí i pro dnešní období. Prodej zlata dosahuje závratných výšin a je jednoznačně největší z celého roku. Hlavní poptávka je po zlatých špercích ryzosti 22 karátů. Vzhledem k tomu, že Diwali začíná vždy 15. dne hinduistického měsíce Kartik, 20 dnů po hinduistickém svátku Dasahra, když je Měsíc v novu, připadá termín svátku v příštím roce 2011 na den 26. října. Zajímavosti uvedené v tomto článku nám opět přiblížily zemi, ve které žije náš adoptivní chlapec – Indii, zemi barev a tradic. V závěru přejeme našemu chlapci, aby byl opravdu veselý, bezstarostný a šťastný nejen v těchto dnech. Připojujeme jeho dopis a dopis Prescilly D´mello správkyně MOUNT ROSARY CHARITABLE INSTITUTIONS, která pečuje, mimo jiné, i o našeho chráněnce (oba dopisy v překladu Jeleny Kocmanové). Mgr. Eliška Dospíšilová [email protected]

Dne 8. září jsme v kostele slavili narození Panny Marie. Při přípravě na tento svátek jsme měli v kostele 9 dní modliteb novena. Do kostela jsme přinesli květiny, kterými jsme po dobu 9 uctívali Pannu Marii. Na slavnost obětování květin se do kostela přišlo podívat mnoho dalších zbožných lidí a líbilo se jim to. V den svátku jsme šli do kostela na slavnostní mši. Po mši se lidem rozdávala cukrová třtina a požehnaná zrnka rýže. Doma jsme se po odříkání krátké modlitby těšili novému bohatému jídlu s různými druhy zeleniny. Dne 25. prosince budou křesťané slavit svátek vánoční. Doma připravujeme sladkosti a bez jakékoliv náboženské diskriminace se o ně dělíme se sousedy a šíříme vánoční radost. V kostele bude po slavnostní mši rozkrájen koláč a bude rozdán mezi shromážděné lidi. Budeme mít soutěže ve zpívání koled atd. a vítězové dostanou ceny. Doma se budeme těšit ze slavnostní večeře. Jsem Vám vděčný za Vaši pomoc s mým vzděláváním. Ať Vám Bůh požehná Vaši laskavou práci a dá Vám pevné zdraví a klid.

Přeji Vám veselé Vánoce a šťastný nový rok. Ještě jednou Vám děkuji

Se srdečným pozdravem Joyson Abreo

23

24

Vodárenské kapky

MOUNT ROSARY CHARITABLE INSTITUTIONS ALANGAR, MOODBIDRI - 574 227, D. K. (JIŽNÍ INDIE) Tel.: 08258 - 236238 Správce:

Datum: 15-10-2010

Drazí, nastaly Vánoce. Je třeba, aby Vám Mount Rosary vyjádřila dvě velká poděkování. Zaprvé vám přejeme vše nejlepší při příležitosti Vánoc a zadruhé Vám chceme vyjádřit svou vděčnost za podporu Charity Praha - Adopce na dálku, kterou poskytujete dětem a rodinám z naší vesnice. Čas Vánoc a svátky Vánoční vlastně přicházejí a odcházejí každý rok. Ale je to připomenutí nám všem, že Bůh s námi i nadále sdílí svou neochvějnou lásku skrze naše vlastní životy a žití. Lidé z České republiky prostřednictvím Charity Praha neustále sdílí svou lásku a velkorysost s lidmi z naší vesnice v oblasti Moodbidri. Za tento skutek laskavosti je tento vánoční dopis a každý vánoční dopis naší povinností a radostnou odpovědností. Mount Rosary zahájila program Adopce na dálku v roce 2002. Tento program se zaměřuje na první a druhý stupeň základního vzdělání, na středoškolské a předuniverzitní vzdělávání více než 900 dětí. Tento program také poskytuje podporu vyššího vzdělávání studentů, a to hlavně v technických a odborných oborech. Příjemci tohoto vzdělávacího programu jsou a budou vůdčími osobnostmi naší komunity a naší vlasti. Samozřejmě vedou odpovědný život. Ráda bych uvedla příklad tohoto života v osobě Shubhakara Anchana. Shubhakar Anchan byl sponzorován v roce 2003, když byl v 8. ročníku. Jeho otec už nežije a matka není duševně v pořádku. Sponzoři v programu Adopce na dálku se stali jeho rodiči a umožnili mu vzdělání nejen na střední škole, ale i předuniverzitní studia, ale díky svému talentu a bystrosti se již stal bakalářem sociálních studií a pokračuje dále v magisterském studiu. Stal se důležitou osobou a školí muže a ženy ve vesnicích v oblasti vedení a týmové práce. Vede kurzy v oblasti skupinové dynamiky, setkávání mladých a budování týmů v rámci vesnic. Učí lidí, jak plánovat zvelebování vesnic a jak budovat organizaci ve vesnicích. Zajišťuje dobrou budoucnost nejen sobě, ale i lidem, mezi kterými žije a pracuje. Během svých tří let na studiích B. S. W, podporoval dětský tábor Mount Rosary, což je vzdělávací program. Každým rokem je osobou vedoucí tábory pro děti a mládež. Mount Rosary děkuje Charitě Praha za tuto myšlenku, když tato organizace začala podporovat program rozvoje komunity ve vesnicích. Jedná se o progresivní krok, od orientace na vzdělávání dětí po budování rodinného života a komunitního života vesnice. Chtěla bych zde napsat o skupinách vesnických žen z Nakre, které představují příklad toho, jak se mohou matky scházet a plánovat si programy samostatného

podnikání, získávat prostředky pro rodinu a organizovat programy vzdělávání v oblasti zdravotnictví a další výukové programy pro rozvoj vesnic a rodin. Skupina žen z Nakre se spojila měsíc před svátkem Vánoc, loni v roce 2009, a připravila různé vánoční sladkosti, hygienicky je zabalila a prodávala je nejen v celé farnosti vesnice Nakre, ale i mimo ni. V měsíci březnu 2010 se tyto ženy opět sešly a připravily různé druhy nakládaných okurek a masaly a prodávaly je na Den žen, dne 8. března, a ušetřily si tím nějaké peníze. 8. září je v našem regionu svátek rodiny a členové rodiny si dávají dárky ve formě cukrové třtiny. Ženy z Nakre se sešly jako skupina, zajistily si kus zemědělské půdy se zavlažováním a sklidily více než 60 000 rostlin cukrové třtiny. Rostliny byly zralé v prvním týdnu v září a byly prodány k distribuci do vesnic a farností. Každá členka skupiny žen z Nakre měla z využití těchto zdrojů ekonomický přínos, byly uspokojeny potřeby rodin a byly podpořeny činnosti této skupiny. Dalším případem je slupina žen z Marpady, které se scházejí v rámci programů vzdělávání, plánování seberozvoje a zlepšování kvality života jejich rodin. U jedné z členek této skupiny, se jménem Seetha Megera, byla diagnostikována leukémie v posledním stádiu. Nebylo možné ji zachránit a minulý týden zemřela, ale celá skupina z vesnice Marpady se spojila, aby přispěla na úhradu lékařských nákladů na léčbu této pacientky s rakovinou a snažily se jak mohly její život zachránit. Má sponzorované dítě v prvním ročníku bakalářských studií, Pushpa Mugera. Program Adopce na dálku má 60 podobných skupin, které se scházejí a pracují spolu, sdílejí svůj život a přinášejí oběti pro budování lepší budoucnosti. V posledních několika letech byl tento program velkým požehnáním. Díky tomuto týmovému duchu Program komunitního rozvoje Charita Praha podporuje rodiče našich studentů ve studiích, aby se spolu snažili a spolupracovali, aby sdíleli své názory při setkávání své skupiny, aby budovali vzájemné porozumění, aby respektovali názory všech a aby se uměli dohodnout na cílech a ideálech. Toto vede k odpovědnosti každého člena a pomáhá jim v rozvoji společenství, bratrství a týmové práce. Stávají se nezištnými a obětavými a z tohoto důvodu máme dobré skupiny žen, jako například skupiny v Nakre a Marpady. Mount Rosary a její sociální pracovnice z řad řádových sester v programu Adopce na dálku a Programu komunitního rozvoje Vám děkují za Vaši velkorysost a za to, že nám dáváte možnost pracovat v partnerství s vámi, Caritas Prague. Dovolte nám, abychom Vám popřáli velice radostné a veselé Vánoce a nechť Vás Betlémské Jezulátko zasype v roce 2011 svým mírem.

Se srdečnými pozdravy (sestra Prescilla D’mello) správkyně

Vodárenské kapky

Zima na Vysočině

Foto. Ing. Jaroslav Hedbávný

25

26

Vodárenské kapky

Blahopřejeme

našim spoluzaměstnancům, kteří dosáhli významného životního jubilea ve vodním hospodářství: v měsíci lednu

divize

Jiřina Buchtová Marie Hlásková Jarmila Pavelková Ing. Jiří Bejbl Ing. Jaroslav Fidler Zdena Němcová Ing. Dana Grygarová Josef Vaďura

generální ředitelství Jihlava Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou technická technická Třebíč Žďár nad Sázavou

v měsíci únoru

divize

Stanislav Nagy Josef Poslušný Jitka Rynešová Miroslav Solař

Třebíč Třebíč Jihlava Třebíč

60 let 60 let 60 let 55 let 55 let 55 let 50 let 50 let

60 let 60 let 60 let 60 let

Dobromil Dvořák Zdeněk Kaláb Stanislav Tesař

Jihlava Třebíč technická

v měsíci březnu

divize

Jaroslav Matula Josef Melek Karel Lokvenc Pavel Režňák Ludmila Fabešová Ing. Josef Filla Ing. Ladislav Chalabala Miroslava Klímová Jan Sobotka Stanislav Špaček Ing. Ladislav Tungli

Znojmo Třebíč Jihlava Znojmo Jihlava generální ředitelství Brno-venkov Žďár nad Sázavou Jihlava Žďár nad Sázavou generální ředitelství

55 let 55 let 50 let

60 let 60 let 55 let 55 let 50 let 50 let 50 let 50 let 50 let 50 let 50 let

našim spoluzaměstnancům, kteří dosáhli významného pracovního jubilea ve vodním hospodářství: v měsíci lednu

divize

Ladislav Češka Jaroslav Vinklar Martin Košťál Jiří Marek Alois Běhal Jiří Janáček František Zámečník Petr Studýnka Libor Smutný Ing. Marta Janečková Jiří Havel Josef Strejček Zdeněk Pánek František Prokeš Drahomíra Klempová

Žďár nad Sázavou Třebíč Žďár nad Sázavou Boskovice Znojmo Jihlava Žďár nad Sázavou Třebíč Třebíč Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Jihlava Brno-venkov Brno-venkov Znojmo

45 let 25 let 25 let 25 let 25 let 25 let 20 let 20 let 20 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let

v měsíci únoru

divize

Antonín Budín Jaroslav Bracek Lubomír Jaroš

Třebíč Brno-venkov Žďár nad Sázavou

v měsíci březnu

divize

Luboš Košťál Jan Nosek Štefan Obšusta Zdeněk Panáček doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc. Libuše Dohnalová Miroslav Caha Milan Novotný Miroslav Chocholouš Pavel Pelc Zdeněk David

Brno-venkov Jihlava Znojmo Jihlava generální ředitelství Brno-venkov Třebíč Boskovice Třebíč Znojmo Boskovice

20 let 20 let 15 let

30 let 30 let 20 let 20 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let

Děkujeme za dlouholetou práci ve vodním hospodářství našim spolupracovníkům, kteří odešli nebo odcházejí na zasloužený odpočinek: panu Pavlu Haškovi, panu Zdeňku Balíkovi, panu Janu Nixovi a panu Josefu Hlávkovi z divize Znojmo, paní Mileně Zemanové z divize Jihlava, panu Františku Slabému z divize Třebíč, panu Rodulfu Cyprovi, panu Jiřímu Doleželovi, panu Josefu Hynštovi a panu Františku Zapletalovi z divize Boskovice a panu Luboši Fraňkovi z divize Brno-venkov

Vodárenské kapky

Výroky moudrých Jsou vítězství, která jsou hanbou. (J. Čapek)

Časem si možná zvyknou i na ten nejhorší charakter. Zvláště je-li to jejich vlastní. (A.Drews)

Často mě rmoutí myšlenka, že pro genialitu existují hranice, kdežto pro hloupost nikoliv. (A.Dumas ml.)

Některé lidi musíme užívat jen v malých dávkách. (T.A. Edison)

Polovina pravdy bývá často velkou lží. (B.Franklin)

Trpaslík nebude větší, i kdyby se na horu postavil. (Plinius ml.)

Ze všech tvorů jen člověk pije, ač nemá žízeň, jí, ač je bez hladu, mluví, ač nemá co říci. (J. Steinbeck)

Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače. (W. Churchil)

Člověk potřebuje dva roky, než se naučí mluvit a šedesát, než se naučí mlčet. (L. Feuchtwanger)

Cizí výrazy mohou polointeligentům sloužit za ochranný pancíř. (C. de Vries)

Kámen lze hodit do vzduchu, a přece mu křída nenarostou. (Ch. F. Hebbel)

Optimisti i pesimisti mají jednu společnou chybu: bojí se pravdy. (T. Bernard)

Lidé raději věří tomu, co si přejí. (G. J.Caesar)

Polovina pravdy bývá často velkou lží. (B. Franklin)

Prázdná slova se snadno přenášejí. (V. Janovic)

Jsou lidé, jejichž veškerá zásluha spočívá v tom, že nic nedělají. (V. O. Klučevskij)

Vždycky buď na lidi slušný, když jdeš nahoru, mohl bys je potkat až půjdeš dolů, (J. J. Osborne)

Ten, kdo o ničem důležitém nerozhoduje, se domnívá, že to, o čem rozhoduje, důležité je. (C. N. Parkinson)

To nejtěžší na každé práci je překonat moment, kdy se nám nechce pracovat. (I. P. Pavlov)

Každé přesvědčení je choroba. (F. Picabia)

Talentu se pomoci musí, protože blbec se proboxuje sám. (M. I. Romm)

Chytré je udělat hned sám, k čemu později stejně musí dojít. (P. Terentius Afer)

Možná, že nové koště dobře mete, ale nikdy se nespoléhej na stará pořekadla. (J. Thurber)

Blahoslavený je ten, kdo nemá co říci a neodívá tento fakt do slov. (J. Tuwim)

Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu bránit vaše právo říkat to. (F. M. Voltaire)

Časem si možná zvyknou i na ten nejhorší charakter. Zvláště, je-li vlastní. (A. Drews)

Skutečný optimismus nespočívá v přesvědčení, že všechno dobře dopadne, ale v názoru, že ne všechno půjde špatně. (J. Dutuard)

Moudřejší ustoupí. Smutná pravda, na níž je založena světovláda hlouposti. (M. von Ebner-Esterbachová)

Někteří lidé nedělají chyby, protože se nikdy nepokusili dělat něco, co stojí za to. (F. M. Voltaire)

Jeden blázen. To je legrace, ale většina bláznů přijde draho. (L. Pirandello)

Láska hory přenáší, ale s blbostí ani nehne. (J. Žáček)

Čas ubíhá různě, podle toho s kým. (W. Shakespeare)

Jak ochotně uvěříme v rozumnost těch, kdož jsou s námi stejného mínění. (J. John)

Soudím, že pánbůh tvoříc člověka přecenil své možnosti. (O. Wilde)

Ředitel je člověk jako jiní, jenže neví o tom. (R. Chandler)

Kdo má své místo na vrcholu sopky, je vždy v nebezpečí. (H. Sienkiewicz)

Neberte život příliš vážně. Beztak z něho nevyváznete živí. (E. Hubbart)

Člověk, na nějž nadávají blbci, je hoden důvěry. (J. P. Sartre)

A jak se říká: jen když je koryto. Svině je již najdou. (J. John)

27

28

Vodárenské kapky

Autorský rejstřík 2010 Autor

Článek

Bulová Dagmar PaedDr.

Exkurze na úpravně pitné vody v Hosově u Jihlavy Oprava kanalizační stoky na provozu vodovody a kanalizsce Telčsko Představujeme provoz Vodovody a kanalizace Telčsko Kde je voda, tam je život Balená pitná voda - ano či ne SOVAK ČR trvá již 20 let Jak se stavěla první čistírna odpadních vod v Praze Rady autorům Co se stalo před padesáti lety Provoz vodovodů, kanalizací a ČOV Nové Město na Moravě divize Žďár nad Sázavou Osmé setkání bývalých zaměstnanců divize Třebíč

Čermák František Čermák František Dospíšilová Eliška Mgr. Dvořák Vladimír Ing. Dvořák Vladimír Ing. Dvořák Vladimír Ing. Dvořák Vladimír Ing. Dvořák Vladimír Ing. Fila Josef

Fortelná Drahomíra Ing. Gómez Marcel, Balcar David, Dvořák Lukáš Havlová Pavla Ing. Hedbávný Jaroslav Ing. Hedbávný Jaroslav Ing. Hedbávný Jaroslav Ing. Hedbávný Jaroslav Ing. Hedbávný Jaroslav Ing. Hedbávný Jaroslav Ing. Hedbávný Jaroslav Ing., Hons Stanislav Hedbávný Jaroslav Ing., Šigut Jaroslav Hlaváč Jaroslav Ing. doc., CSc. Hradil Zdeněk Ing., CSc. Hudec Petr Ing. Chládek Pavel Chládek Pavel Filla Josef Ing. Filla Josef Ing.

Filla Josef Ing., Boháčková Zdenka RNDr. Jan Foller Ing. Jaroš Zdeněk Ing. Jaroš Zdeněk Ing.

Jaroušková Iva Mgr. Jirgalová Hana Bc. Jirgalová Hana Bc. Jirgalová Hana Bc. Jirgalová Hana Bc. Jirgalová Hana Bc., Juhaňák Tomáš Ing. Kalina Karel Kaluža Jan Mgr. Kaluža Jan Mgr. Kaluža Jan Mgr. Kalužová Magda Kavka Pavel PhDr.

Nová technologie přípravy stabilního roztoku oxidu chloričitého Hurá "nach Berlin" Whisky a voda II. (tentokrát z Irska) Projekt "Pitná voda - Třebíčsko" byl ukončen Masarykův okruh v sezóně 2009 Významné návštěvy na Úpravně vody Štítary Třetí den měsíce září na divizi Třebíč Motocyklová sezóna 2010 na Masarykově okruhu Třebíčský dispečink po rekonstrukci Provoz čerpací stanice surové vody Vranov v zimním období 2009 - 2010 Umění dalších jubilujících umělců v sídle firmy Moderní nerezový drenážní systém TRITON ve vodárenské praxi Hyperboloidní míchadla INVENT - aplikace ve vodárenství A znovu nám to trochu kape… i trochu sněhu Co se všechno může stát … Certifikace ve společnosti VODÁRENSKÉ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. je držitelem Certifikátu QMS-476-2010 Certifikace systému řízení kvality ve společnosti - jdeme do finále VAS, a. s. a čištění odpadních vod Únorové setkání na Znojemské ČOV Znojemská divize VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. opět vyhlašuje fotografickou soutěž Exkurze ČVTVHS při VAS, a. s. v roce 2010 O vinobraní se degusovala i voda Ohlédnutí za akcemi pro veřejnost na divizi Znojmo v roce 2009 Za vodou na kole Známe vítěze 3. ročníku fotografické soutěže i znojemské Znalce vody Světový den vody 2010 ve Znojmě Silvestrovská porucha na kanalizaci v Hrotovicích XIII. ročník turnaje v kuželkách Desáté setkání důchodců na divizi Boskovice XXXVII: ročník Vodohospodářské padesátky VODOVODY - KANALIZACE 2010 Ukončení zaměstnaneckého investování SPRING 2004

str. č.

Autor

Článek

Klimeš Petr 37 3 23 3 26 18 12 23

4 2 1 2

26 2 39 2 9 3

11 3 23 4

12 3 45 3 26 1 14 2 42 2 24 3 22 4 29 4 29 1

37 2 30 4 10 4 15 1 38 2 42 3 11 2

3 4

5 3 6 4 34 2

40 3 33 4 25 1 29 1 35 3 34 4 34 3 31 2 34 1 36 3 40 4 10 3 19 2

Rekonstrukce zasedací místnosti a učebny výpočetní techniky v budově na Soběšické Klos Miroslav Ing. Na prahu nového roku Knopp Michal Ing. Budeme telefonovat levněji? Kokeš Milan Ing. Boj o první místo Kravčíková Janka JUDr. Volba člena dozorčí rady voleného zaměstnanci společnosti Křenková Ivana Mgr. Vzdělávací program pro zaměstnance VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Křenková Ivana Mgr. Nejmladší generace roste jak "z vody" Lidmila Jiří Ing. Ceny vodného a stočného v roce 2010 Mattis Zdeněk Ing. XXXIV. vodohospodářské sportovní hry v Českých Budějovicích Mattis Zdeněk Ing. Dny otevřených dveří na vodárenských objektech divize Žďár nad Sázavou Mattis Zdeněk Ing. Vodárenská soutěž zručnosti Mattis Zdeněk Ing. XXXIV. vodohospodářské sportovní hry v Českých Budějovicích Mattis Zdeněk Ing. Setkání s bývalými zaměstnanci na divizi Žďár nad Sázavou Mattis Zdeněk Ing. Vodohospodářské sportovní hry 2010 v Českých Budějovicích byly zrušeny Mergl Václav Ing., CSc. Konference Provoz vodovodních a kanalizačních sítí Mergl Václav Ing., CSc. Konference Vodárenská biologie 2010 Mergl Václav Ing., CSc. Seminář Vodojemy 2009 Mergl Václav Ing., CSc. Řízení provozu úpraven vod Mergl Václav Ing., CSc. Teplá voda Mergl Václav Ing., CSc. Higienické minimum pro pracovníky ve vodárenství Nesnídal Lukáš Ing. Intranet - divize Znojmo Novák Jiří Ing. Výsledky hydrogeologického průzkumu v heraltickém prameništi Novák Jiří Ing. Ochrana vod Novák Jiří Ing. Konference Pitná voda 2010 v Táboře Novák Jiří Ing. Novela vodního zákona Odrazil Pavel PhDr. Slza v koštýři Ondroušek Josef Aktiální otázky BOZ a PO - Znojmo 2009 Ondroušek Josef Požární bezpečnost ve vodním hospodářství Ondroušek Josef V Olešnici je nové muzeum Pařízek Zdeněk Provozování vodovodu v zimě na Vysočině Pešek Jan, DiS. Slavnostní setkání zaměstnanců divize Jihlava Pešek Jan, DiS. Zkušenosti ze zimního provozu v divizi Jihlava Pešek Jan, DiS. Cvičení připravenosti NZV ne Jihlavsku Rabner Vilém Ing. Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etepa redakce Program Adopce na dálku redakce Rozhovor s ředitelem divize Znojmo Ing. Zdeňkem Jarošem redakce Doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc. jubilantem Rovnaníková Andrea Ing. Nová tvář webových stránek společnosti Rychlá Zdeňka Ing. Jihlava - havárie v ul. Havlíčkova Soldánová Miloslava RNDr. Energie hýbe náklady ve společnosti Soldánová Miloslava RNDr. Světový den vody na divizi Boskovice Staňková Markéta Ing. Co se dá stihnout za tři roky Šenkapoulová Jana Ing., Ph.D. Ekonomický přístup provozovatele ke snižování ztrát vody Šenkapoulová Jana Ing., Ph.D. Výsledky provozu vodovodů a kanalizací v roce postiženém krizí Šenkapoulová Jana Ing., Ph.D. Porovnání teoretického rizika úrazů se skutečnou úrazovostí Šeránek Milan Ing. Oprava a rekonstrukce čerpací stanice pitných vod Velké Opatovice Šmerda Vlastimír Představení provozu ČOV a kanalizací divize Boskovice Tungli Ladislav Ing. Hromadné zpracování dat v MS Excel Vančura Martin Křetínka cup 2010 Višňanská Iveta Mgr. Životní jubileum našeho bývalého ředitele JUDr. Ivo Miky Višňanská Iveta Mgr. Volba členů předstevenstva

str. č.

16 3 18 12

3 1 3 4

32 3 7 3 42 3 11 1 41 2 23 3 25 3 39 3 28 4 38 4 20 24 25 27 16

1 2 2 2 3

20 4 4 3 7 8 3 8 25 22

1 2 3 4 4 1

23 1 38 3 36 2 32 1 35 2 15 4 22 2 29 3 24 4 33 7 28 17 32 21

4 3 2 2 3 4

4 1 3 2 16 4 19 3 20 2 31 2 36 4 25 1 15 4

Vodárenské kapky

Turecko – země krásných vzpomínek Ing. Pavla Havlová

A

NO... jsem člověk, který se velmi často a rád rozplývá, a to nad čímkoliv. Jak říkají mí přátelé: „Tobě stačí málo!“ Ovšem to, jak jsem se rozplývala v Turecku..., nad krásami, které jsem doposud neviděla..., nad lidmi, které jsem dosud nepoznala..., nad teplíčkem, které nám tu v Čechách koncem října už značně chybělo..., tak v tomto ohledu jsem zažila „rozplývací premiéru“! V Turecku jsem nechala část svého srdce a nutno podotknout, že i část hlasivek a bránice. Ale vrátila jsem se o tolik bohatší...! Po tříhodinovém letu jsme konečně přistáli na mezinárodním letišti Antalya, kde si nás ochotně „rozebrali“ delegáti naší cestovní kanceláře, o jejíž existenci jsem doposud neměla sebemenší tušení. Nutno podotknout, že právě tento český delegát - Jirka - byl neobyčejným zážitkem celé mé dovolené... pochopitelně co do znalostí historie i současného života v Turecku a ochoty vyjít nám všem vstříc. Jeho kolegy na poznávací trase Antalya – Kappadokie byli turecký průvodce Shalel a řidič autobusu Yüksel. Poté, co opadlo prvotní nadšení z „profesionálního složení“ naší výpravy, která měla první den za hlavní úkol dopravit nás v pořádku do pětihvězdičkového hotelu Crystal Paraiso Verde v blízkosti města Belek (40 km od letiště Antalya), se mě mírně zmocnila panika, a to v nevědomosti toho, co nás čeká. Však koho by nevyděsilo, kdyby pootevřenými okny polorozpadlých domů, které jsme míjeli, viděl, jak lidé a dobytek sdílejí téměř stejné místnosti...?! Hlavou se mi začaly honit myšlenky: „Jak v Turecku vypadá pětihvězdičkový hotel? Budu ve svém pokoji taky sdílet lože s...?!“ NIKOLIV! Náš autobus zamířil k tomu nejkrásnějšímu hotelu, v jakém jsem kdy měla možnost bydlet. V recepci jsme byli přivítáni sladkým drinkem a ještě o něco sladšími chuťovkami. Všude byly palmy, fontány, uměle vytvořené říčky, vodotrysky, bazény, obchody... takové „město ve městě“, řekla bych.

Po několika hodinách, které byly protkány četnými odpočinkovými zastávkami, jsme stanuli ve městě Konya, v jednom z nejstarších měst střední Anatolie. Toto město je známo zejména díky tančícím - rotujícím - dervišům, jejichž chrám (Mevlanův klášter) - dnes muzeum - jsme měli možnost navštívit. Dervišové se z původní sekty mnichů, kterou založil již zmiňovaný Mevlana, jenž byl přesvědčený o blahodárnosti hudby spojené s tancem, vypracovali až do organizovaného řádu. Muzeum Mevlany je komplexem budov (obřadní hala, cely dervišů, knihovna a kuchyně jsou v oddělených budovách), v nichž je možné spatřit nejrůznější zlaté a stříbrné poklady, dlaždice s kaligrafickými ozdobami, vzácné houně a tkaniny, ale zejména pak Mevlanův hrob, k němuž se věřící chodí modlit. Dnes je však tento řád jako takový již zakázaný a rotující dervišové jsou pouze součástí „nabídky“ kulturní zábavy pro turisty. Po návštěvě muzea a jedné z mnoha mešit, kam jsme směli vstoupit pouze bez bot a ženy se zahalenými vlasy, k čemuž postačila i obyčejná kapuce u bundy, jsme pokračovali v cestě do naší cílové zastávky, kterou se na pár dnů a nocí měla stát Kappadokie, městečko Avanos, hotel Altinyazi. Následující den, který byl nádherně prosluněný, ostatně jako zbylé dny naší týdenní dovolené, jsme se jali objevovat krásy Kappadokie, která nás uchvátila svou bizarností. Toto území je vymezeno trojúhelníkem Nevsehir – Avanos – Urgup, kterému dominují vrcholy tří sopek: Erciyes, Hasan a Malendiz Daglari. A právě v minulosti zde díky těmto vulkánům došlo k tak obrovské erupci, že výbuch pokryl krajinu silnou vrstvou sopečného prachu, který podléhal vlivům deště a větru, a proto je zdejší krajina rozbrázděná a rozpukaná. Výjimkou jsou sopečné balvany, které na tuto drolivou vrstvu dopadaly, a bránily tak této erozi, čímž vznikly jakési věže z prachu s balvany na vrcholech – dnes znak Kappadokie.

Poté, co jsme byli schopni zase zavřít, údivem otevřená ústa, a naše zavazadla jsme hodili do krásných útulných pokojů, vyrazili jsme na písčito-oblázkovou pláž, která byla od hotelu vzdálená asi 400 m. S radostí jsme odhodili své svršky a skočili plnou parou do moře... v tu chvíli mi bylo naprosto jedno, zda svým skokem zalarmuju hnutí Greenpeace, či se někde na druhé polokouli dají do pohybu seizmografy...! V tu chvíli jsem myslela jen na jedno: „Je 19. října a já se KOUPU v moři!“

Naší první zastávkou toho dne bylo muzeum pod otevřeným nebem v Göreme. Jedná se o komplex kostelů (Tmavý kostel, Bezejmenný kostel, Kostel sandálu, Kostel hada, Kostel sv. Barbary a Kostel s jablkem), vytesaných do měkkých tufových skal, jež sloužily jako útočiště křesťanů před arabskými nájezdníky. Stěny těchto chrámů jsou vyzdobeny kříži a freskami, jež zobrazují nejrůznější biblické výjevy. Dnes jsou však tyto malby značně poškozené – obličeje postav byly většinou rozryty a poničeny v dobách náboženské intolerance.

Po báječném relaxu ve vodě, po velice namáhavé večeři o několika chodech (nedoporučuji jezdit do Turecka v průběhu držení diety a podobných výmyslů dnešní civilizace, kterým i já rok co rok podléhám), a hlavně po únavném cestování, které tomu všemu předcházelo, jsme zapluli do hotelových pokojů, abychom se spánkem posílili na asi 600 km dlouho cestu do Kappadokie, která měla následovat další den.

O malý kousek dál od muzea nás čekala příjemná procházka Simeonovým údolím, zvaným také „Komíny víl“ či „Údolí lásky“, které bylo přímo poseté věžemi, které vytvořila sama příroda (viz. výše). Při pohledu na tyto útvary mě napadala myšlenka: „Proč se tady tomu říká Údolí lásky?! Co tyto bizarnosti připomínají?! To jsou evidentní ještě nerozvinuté bedle!“

Probudili jsme se do deštěm uplakaného dne, což nám – nadšencům – nemohlo ani v nejmenším zkazit náladu. Plni očekávání jsme se posadili do autobusu a vydali se vstříc pohádkově krásné Kappadokii. Cesta byla dlouhá, ale krátili jsme si ji povídáním a vzájemným poznáváním zbylých členů posádky našeho autobusu..., náš průvodce Jiří neustále obohacoval naše téměř neexistující dějepisné znalosti..., a hlavně... nebyl čas se nudit už kvůli těm nádherným výhledům při projíždění pohořím Taurus, zahaleném v ranní mlze.

Následovaly návštěvy dalších až pohádkově krásných údolí, jejichž jména jsem si už, ke své škodě, nedokázala zapamatovat, ale přesto se mi vryly hluboce do paměti. Den jsme zakončili posezením v příjemné malé vinárně, kde jsme měli tu možnost ochutnat tamější proslulé bílé a červené víno, oceněné řadou evropských cen. Jelikož ale v tomto ohledu nepatřím mezi gurmány, znalci omluví, já si nepochutnala.

29

30

Vodárenské kapky

Nadcházející den byl, až na výjimky, opět ve znamení toulek po Kappadokii. Naše výprava začala v „Údolí velbloudů“, které za svůj název vděčí skalnímu útvaru připomínajícímu „kupodivu“ právě velblouda. Poté, co jsme se do sytosti nabažili úchvatnými pohledy na krajinu, nás čekala spíše komerční „záležitost“, a to návštěva dílny, v níž se vyrábí proslulé turecké koberce. K mému úžasu se nás ujala Češka, která se, jak jsem posléze zjistila, provdala za majitele tohoto poměrně výnosného obchodu. Dostalo se nám podrobného vysvětlení od získávání vláken hedvábí z kokonů bource morušového, přes tkaní, až po čištění a údržbu těchto uměleckých děl, po němž ale následovala mně nemilá část, a to „hon na turisty“, jehož cílem bylo přemluvit nás k zaručeně výhodné koupi. Utekla jsem právě včas...! Odpoledne toho dne se již neslo opět ve znamení údivu nad překrásnou tureckou zemí. Navštívili jsme například jedno z mnoha skalních měst, ve kterých žili a dodnes tu a tam žijí tamější lidé. Protože ale pevnost těchto skal není příliš veliká a navíc je narušená četnými jeskynními chodbami a místnostmi, stává se, že se celé bloky takto „provrtaných“ skal utrhnou a zřítí, což pochopitelně ohrožuje lidi na zdraví a životech. Proto se dnes po Turecku rozmáhá trend vkusně vypadajících „paneláků“, nabízející těmto lidem útočiště. Naše společná výprava toho dne byla zakončena návštěvou keramické dílny ve městečku Avanos, kde jsme měli možnost, kromě nakupování, vyzkoušet si i svou zručnost na hrnčířském kruhu. Místní keramika je tvořena z jílu, na nějž je bohatá nejdelší turecká řeka Kizilirmak, v překladu Červená řeka, která se mimo zmíněného jílu využívá i k zavlažování a pohánění mnohočetných vodních mlýnů. Jelikož následující den nás čekala zpáteční cesta do Antalye, bylo nutné rozloučit se s Kappadokií skutečně velkolepě. Část nadšenců, mezi nimiž jsem byla pochopitelně i já, si zaplatila účast na „Tureckém večeru“, kde nám místní taneční skupina předváděla národní tance, obyčeje, tradice, a kde se pilo, jedlo, hodovalo…! A jak už bývá mým zvykem… i zde jsem se na několik málo minut stala středem pozornosti… a to rovnou dvakrát! Poprvé si mě tato taneční skupina vybrala k účasti na předvádění turecké svatby… A jelikož jsem člověk přející, ukázala jsem na svého přítele, aby se i on na této show podílel svou přítomností. Seděla jsem na malé stoličce uprostřed sálu, s hlavou zahalenou pod červeným závojem a dle pokynů tanečníků jsem se snažila o blíže neidentifikovatelné pohyby, stejně jako můj přítel… který kolem mě skákal s šátky v rukách, což mi spíše připomínalo hopsání po žhavých uhlících. Ovšem úspěch byl zaručen… a já se v křečích, způsobených neuvěřitelným záchvatem smíchu, sunula pomalu ke svému místu u stolu. Má společenská likvidace však po malé pauze měla své pokračování…! Tentokrát se mě „zmocnila“ břišní tanečnice… Postavila mě doprostřed sálu, kam se upíral zrak všech přítomných, a kynula mi, abych předvedla svůj taneční um, zatímco ona zabrala mou vyhřátou židli. Během těch několika málo vteřin, než se rozezněla hudba, mi hlavou prolétlo pár osamocených myšlenek: „Buď tady budu stát jako Y, nebo něco předvedu a ty lidi prostě pobavím!“ Osazenstvo jsem bavila celých neuvěřitelně dlouhých pět minut. Ovšem dostalo se mi mohutných ovací… a pracovních nabídek…! Půlnoc naštěstí tento bláznivý večer ukončila a my se přesunuli do hotelu, abychom druhý den mohli vyrazit na místo našeho startu – do Antalye.

Na zpáteční cestě jsme měli možnost navštívit trosky seldžuckého karavanseráje Obruk Han. Karavanseráj v minulosti představoval útočiště pro karavany, které měsíce putovaly pouštěmi a horskými údolími. Poskytovaly tak bezpečí pro lidi i zvířata před písečnými bouřemi, či bandity, cestovatelé se zde mohli umýt a najíst, vyměňovali si informace o politické situaci, válkách, náboženství, apod. Jednalo se vlastně o předchůdce našich hotelů, které stály obvykle od sebe ve vzdálenosti 30 km. Vedle této stavby se nacházelo jezero, které se postupem času propadne do „samého nitra země“. V zimě totiž toto jezero zamrzá, čímž zvětšuje svůj objem a roztahuje okolní horninu. Na jaře, poté co roztaje, se propadá o tu část, o kterou se jeho okolí rozšířilo. A tak to jde rok co rok, desetiletí co desetiletí. Přes pohoří Taurus jsme opět dorazili k našemu hotelu Crystal Paraiso Verde, v němž jsme bydleli poslední dny naší dovolené. Následující, předposlední den jsme téměř celý strávili ve dvoumiliónovém městě Antalya, na slunných březích Středozemního moře. Za nejhezčí místo tohoto města je považován starý přístav pod starým, původně řeckým městem, které jsme měli možnost navštívit. Původní řecká architektura se zde projevuje zejména úzkými uličkami, dále kamennou a dřevěnou architekturou a v uspořádání města kolem přístavu. Dominantou této části města je „flétnový“ minaret - Yivli Minare, který se v současnosti rekonstruuje. Co mě ovšem v Antalyi naprosto uhranulo, byl dech beroucí vodopád Karpuzkaldran, kousek od starého města, který padá přímo do moře. V této metropoli jsme navíc měli možnost navštívit proslulý bazar, či zlatnictví a kožešnictví, kde k mému dalšímu údivu, pracovaly opět Češky a opět se konal „útok“ na peněženky turistů. Celý tento týdenní poznávací maraton zakončila návštěva místa zvaného Aspendos, bývalého vnitrozemního města, které dnes připomínají klenutý most, mohutné akvadukty, a zejména pak zdaleka viditelné divadlo, které je ještě dnes využíváno pro hudební a divadelní představení a které pojme cca 15 000 diváků. Poslední den na půdě turecké země jsme trávili každý po svém. Jelikož nám přálo počasí a teploty se pohybovaly kolem 28 °C, zamířili jsme k moři, kde jsme se dostatečně vykoupali a nahřáli, abychom se mohli následující den vrátit do již prochladlého Česka. Týden utekl jako voda a my se museli vrátit zpět do své domoviny. Na tuto dovolenou budu ale vždy ráda a s úsměvem vzpomínat. Na památky, na tamější okouzlující přírodu a hlavně na lidi – spolucestující – se kterými jsem se náležitě bavila a snad i navázala dlouhá přátelství. A co dodat na závěr?! Snad jen: „Turecko, já se jednou vrátím!“

Foto: Autorka článku

Ing. Pavla Havlová divize Jihlava [email protected]

Vodárenské kapky

1

2

3

5

7

4

6

8

1. Konya, Muzeum Mevlana

5. Kappadokie, Údolí velbloudů

2. Antalya, vodopád Karpuzkaldran

6. Jezero u karavanseráje Obruk Han

3. Kappadokie, Údolí holubů

7. Kappadokie, Skalní město

4. Kappadokie, Simeonovo údolí

8. Aspendos, divadlo

31