Cílem tohoto ãlánku je pfiedstavit dal‰í ãást projektu „¤ízení turistické destinace a trvale udrÏiteln˘ rozvoj cestovního ruchu”1, která se zab˘vá problematikou únosnosti rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk˘ ráj. DÛvodem volby tohoto pilotního území byla skuteãnost, Ïe území âeského ráje pfiedstavuje v˘znamn˘ tradiãní turistick˘ region, ve kterém mÛÏe dojít v souvislosti s pfiípadn˘m zápisem jeho nejatraktivnûj‰í a zároveÀ ekologicky nejcitlivûj‰í ãásti na Seznam kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO k v˘znamn˘m zmûnám v intenzitû a formách cestovního ruchu2. V˘sledkem je jak˘si metodick˘ instrument usnadÀující pochopení a usmûrÀování procesu zmûn zpÛsoben˘ch cestovním ruchem na území âeského ráje. Pfii identifikaci pfiíãin neÏádoucích dopadÛ cestovního ruchu a jejich percepci byly vzaty v úvahu sezonnost a prostorová koncentrace cestovního ruchu v tomto regionu. Synergické pÛsobení této dvojité koncentrace pfiedstavuje jednu z klíãov˘ch pfiíãin tûchto neÏádoucích dopadÛ, a pfiedstavuje tedy zásadní v˘zvu pro destinaãní management âeského ráje. âlánek se také snaÏí nastínit v˘hody plynoucí ze znalosti konceptu únosné kapacity ãi konceptu LAC (meze pfiijateln˘ch zmûn) a jeho aplikace v rámci aktivit destinaãního managementu.
KAPACITA ÚZEMÍ TURISTICKÉHO REGIONU âESK¯ RÁJ PRO UDRÎITELN¯ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Martina Pásková Úvod Je zfiejmé, Ïe v˘znamnou podmínku rozvoje cestovního ruchu, kter˘ by mûl b˘t dlouhodobû pfiínosn˘ pro v‰echny dotãené skupiny i jedince, pfiedstavuje sledování a zvy‰ování únosnosti tohoto rozvoje. Monitorování únosnosti (udrÏitelnosti) rozvoje cestovního ruchu musí odráÏet nejen stanoviska odborníkÛ, ale i názory a postoje ‰iroké vefiejnosti (místních obyvatel i náv‰tûvníkÛ území), coÏ ãiní tento proces znaãnû nároãn˘m a v˘sledky obtíÏnû interpretovateln˘mi. Je v‰ak nutné pfiijmout tuto v˘zvu a pokusit se takto uvûdomûle pfii rozvoji cestovního ruchu postupovat, i kdyÏ to zpoãátku pfiinese více komplikací neÏ v˘hod. Sledování dopadÛ zmûn vyvolan˘ch aktivitami cestovního ruchu a míry jejich únosnosti pro dané území ãi pfiijatelnosti pro komunitu na nûm Ïijící by mûlo postupnû vyústit v roz‰ífiení klasického informaãního (pfiípadnû rezervaãního anebo navigaãního) systému na informaãnû monitorovací systém, kter˘ je nezbytn˘m pfiedpokladem a podkladem pro efektivní a profesionální práci destinaãního managementu, resp. poskytuje nezbytné informace o zpûtné vazbû rozvojov˘ch aktivit. U kaÏdého kapitálu, nástrojÛ, zdrojÛ vãetnû pÛdy a nemovitostí existuje jakási pomyslná hranice ãi kritická míra jejich vyuÏívání, pfiiãemÏ pfii jejím pfiesaÏení dochází k po‰kozování jejich základních hodnot a parametrÛ. Takovéto sníÏení hodnoty vstupního kapitálu pfiirozenû sniÏuje i kvalitu samotného v˘stupu, v na‰em pfiípadû produktu cestovního ruchu. Kapitál cestovního ruchu, tj. pfiírodní a kulturní (hmotné a nehmotné) dûdictví, pfiedstavuje zpravidla kolektivní vlastnictví, coÏ s sebou pfiiná‰í nutnost koordinovanû sdílené zodpovûdnosti. Realitou je ov‰em spí‰e oportunistické chápání této situace, kdy je úsilí mnohdy vynakládáno k maximalizaci vyuÏívání kapitálu pfii minimalizaci zodpovûdnosti za jeho údrÏbu. Lze vinit zákonodárce z nedokonalé právní úpravy podnikatelského prostfiedí v oblasti cestovního ruchu, anebo spí‰e podnikatelskou etickou nevyspûlost? âesk˘ ráj pfiedstavuje v˘znamné pfiírodní, ale souãasnû i kulturní dûdictví âeské republiky. V rámci správy mÛÏe b˘t toto dûdictví vyuÏíváno pro cestovní ruch jen do urãit˘ch mezí, aby nedo‰lo k naru‰ení jeho základních parametrÛ, resp. pÛvodní a jedineãné pfiírodní i kulturní hodnoty tohoto vzácného statku. V kontextu pravdûpodobného zafiazení âeského ráje lze hovofiit dokonce o dûdictví (tím pádem i turistické atraktivity) globálního v˘znamu. Pfiípadn˘m zápisem na Seznam UNESCO by âesk˘ ráj dostal neoficiálnû nejprestiÏnûj‰í znaãku globálního trhu destinací, coÏ by s sebou pfiirozenû neslo znaãn˘ tlak na komercializaci místního Ïivota a na komodifikaci destinaãních zdrojÛ obecnû. Ho1
2
Zadavatelem tohoto pilotního projektu bylo Ministerstvu pro místní rozvoj (Odbor realizace a rozvoje cestovního ruchu - fieditelka odboru PhDr. BlaÏena KfiíÏová), první ãást byla ve zkrácené verzi uvefiejnûna v bfieznovém ãísle COT. Projekt sestával z fie‰ení tfií problémov˘ch okruhÛ: 1. návrh systému koordinace cestovního ruchu v turistickém regionu âesk˘ ráj; 2. návrh informaãního a statistického systému cestovního ruchu v âeském ráji; 3. návrh metody stanovení kapacity a rezerv území âeského ráje pro rozvoj cestovního ruchu. Problematika poslednû jmenovaného okruhu je pfiedmûtem tohoto pfiíspûvku, okruh informaãnû statistick˘ je pfiedstaven v pfiíspûvku docenta Zelenky (sekce informatiky).
COT Business ~ 6 ~ 2003
Grafiti na masivu Sokolky
vofiíme-li o turistickém regionu âeského ráje jakoÏto dûdictví lidstva, je vhodné jej pojmout jako dûdictví kulturní krajiny3. Dá se tedy fiíci, Ïe se v tomto pfiípadû jedná o hodnotu, spoãívající ve vzájemném souladu pfiírodních a kulturních hodnot, synergicky vytváfiejících jedineãnou ãeskou historickou krajinu. Je evidentní, Ïe tato hodnota nabízí znaãn˘ osvûtov˘ i proÏitkov˘ potenciál, kter˘ je zároveÀ nutné vnímat jako historick˘ odkaz, kolektivní dûdictví.
DÛvody pro hledání únosn˘ch mezí rozvoje potenciálu území Nutnost zohledÀovat kvantitativní a kvalitativní aspekty rozvoje cestovního ruchu z hlediska jeho únosnosti pro dané území je explicitnû vyjádfiena v dokumentu vycházejícího ze Summitu Zemû 1992 Agenda 21 pro cestovní ruch (WTO 1998). Tento dokument uznává obrovsk˘ potenciál cestovního ruchu, av‰ak zároveÀ konstatuje, Ïe pfiestoÏe mÛÏe na jednu stranu vést k ekonomické prosperitû i ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí, mÛÏe na druhou stranu v pfiípadû slabého managementu vést k po‰kození zdrojÛ, na nichÏ cestovní ruch bytostnû závisí. ·kodám na pfiírodním i kulturním dûdictví lze v‰ak pfiedejít pfiijetím a prosazováním preventivních opatfiení, zejména ve formû profesionálních a systematick˘ch aktivit destinaãního managementu a prÛbûÏné, nezkreslené a vãasné informovanosti v‰ech aktérÛ rozvoje cestovního ruchu na území âeského ráje i mimo nûj. Dále tento dokument uvádí, Ïe Ïádná obec nemÛÏe hovofiit o budování udrÏitelného cestovního ruchu, pokud nehodnotí dÛsledky vlastních aktivit na územní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Za tímto úãelem je nutné provést anal˘zu dopadu vlastních aktivit na oblast ekonomickou, sociální, kulturní a sloÏek pfiírodního prostfiedí a plánovat opatfiení vedoucí k optimalizaci zji‰tûného dopadu. 3
PÛvodním zámûrem bylo nominovat âesk˘ ráj jako smí‰enou památku na Seznam UNESCO. I
Je objektivnû uznávan˘m faktem, Ïe âesk˘ ráj patfií k nejvyhledávanûj‰ím turistick˘m regionálním destinacím âeské republiky. Rozmanitost a hodnota potenciálu území âeského ráje pro rozvoj cestovního ruchu je vûdomû ãi podvûdomû vnímána a oceÀována snad v‰emi aktéry domácího cestovního ruchu. Dá se tedy hovofiit o spoleãenském konsensu ohlednû nezbytnosti udrÏování a rozvíjení pfiírodního i kulturního dûdictví âeského ráje pro souãasnou populaci i budoucí generace rezidentÛ i náv‰tûvníkÛ. Pfiirozená ucelenost skalních mûst daná jejich geomorfologickou konfigurací i historick˘m v˘vojem jejich okolí v˘raznû omezuje jejich turisticky únosnou kapacitu a ãiní je tak daleko zranitelnûj‰ími ve srovnání s vût‰inou prÛmûrn˘ch ãesk˘ch regionálních turistick˘ch destinací. Relativní blízkost hranic, pfiírodní i kulturní pfiitaÏlivost celého regionu a pfiedev‰ím reáln˘ pfiedpoklad zápisu území na Seznam svûtového pfiírodního dûdictví pfiedurãují âesk˘ ráj k relativnû vysoké náv‰tûvnosti a pÛsobení v‰ech dopadÛ zmûn s ní spojen˘ch. Je tedy zfiejmé, Ïe správû v˘‰e zmínûn˘ch hodnot musí b˘t vûnována patfiiãná pozornost a Ïe rozvoj cestovního ruchu na tomto území musí podléhat zvlá‰tnímu ochrannému reÏimu, zaloÏenému na zmínûné shodû o nutnosti udrÏet jeho jedineãné hodnoty. Tento reÏim v‰ak rozhodnû nemá bránit ãi omezovat Ïádoucí (kvalitativnû orientovan˘) spoleãensk˘ rozvoj (pokrok) na území âeského ráje. Má jen zaruãit, aby nedocházelo k naru‰ování ãi degradaci podstaty pfiírodních a kulturních hodnot rozvíjeného území.
ZpÛsob hledání únosn˘ch mezí rozvoje potenciálu území Hledání únosn˘ch mezí rozvoje potenciálu území destinace âesk˘ ráj ãili nalézání udrÏitelné míry aktivace jeho turistického potenciálu musí pfiedstavovat integrální souãást jejího systematického plánovitého rozvoje. Pfii strategickém plánování cestovního ruchu na území této turistické destinace je nezbytné provést následující ãtyfii kroky: 1. Zji‰tûní souãasné hodnoty turistického zatíÏení fie‰eného území, respektive jeho nejzatûÏovanûj‰ích ãástí. Následuje zji‰Èování souãasné hodnoty únosné kapacity fie‰eného území – vybraného skalního mûsta. Tyto hodnoty mohou b˘t zji‰Èovány napfi. na základû znalosti geologick˘ch, botanick˘ch a zoologick˘ch parametrÛ daného skalního mûsta (zmûny ve stavu vegetaãního a pÛdního krytu, stanovi‰È a populaãním v˘voji ohroÏen˘ch druhÛ fauny), územnû plánovací dokumentace, v˘sledkÛ dotazníkov˘ch ‰etfiení rezidentÛ i náv‰tûvníkÛ, na základû anal˘zy v˘sledkÛ vlastního terénního ‰etfiení zátûÏe skalních mûst (resp. jeho ãástí) cestovním ruchem. Rozdíly mezi zji‰tûnou hodnotou únosné kapacity skalního mûsta souãasnou mírou jeho zatíÏení cestovním ruchem hovofií o mífie nasycení únosné kapacity území, pfii stávajícím zpÛsobu a mífie ãasoprostorového vyuÏívání (‰etrnûj‰í zpÛsob vyuÏívání a vy‰‰í míra vyuÏití disponibilního ãasoprostoru znamená zv˘‰ení hodnoty únosné kapacity území). 2. Stanovení cílové (Ïádoucí) hodnoty turisticky únosné kapacity skalního mûsta. Únosná kapacita je veliãinou promûnnou, která se mûní v ãase v fie‰eném prostoru v závislosti pfiedev‰ím na následujících vzájemnû souvisejících faktorech: úroveÀ náv‰tûvnického managementu (zejména pfiístupového managementu), míra sezonnosti, míra prostorové koncentrace, úroveÀ environmentální technologie, struktura a podíl ostatních funkcí území skalního mûsta (lokalita vûdeckého zájmu, stanovi‰tû ohroÏen˘ch druhÛ fauny a flóry atd.), struktura a profily náv‰tûvnick˘ch segmentÛ, úroveÀ údrÏby a technick˘ch inovací, rekonstrukcí, regulaãních mechanismÛ a úroveÀ destinaãního managementu obecnû. 3. Identifikace úkazÛ a procesÛ, které mohou indikovat nastartování neÏádoucích zmûn v území – zohlednit fyzick˘, ekologick˘, ekoII
nomick˘, institucionální, socio-kulturní, psychologick˘ rozmûr dopadÛ rozvoje cestovního ruchu na prostfiedí destinace. Následuje v˘bûr ukazatelÛ, jejichÏ hodnota má b˘t sledována – stanovení sady indikátorÛ relevantních z hlediska únosného zatíÏení území cestovním ruchem, návrh algoritmu mûfiení hodnot ukazatelÛ (navrÏení zpÛsobu získávání dat – zdrojÛ, vhodné periody a územní jednotky – úrovnû agregace zji‰tûn˘ch hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty). 4. Takto stanovené smûrné hodnoty (popsané neÏádoucí projevy v území, zji‰tûné symptomy neÏádoucích zmûn v destinaci) bude nutné konfrontovat s reáln˘mi hodnotami (s vypozorovan˘mi symptomy a s namûfien˘mi prÛtoky náv‰tûvníkÛ) vyuÏití kapacity a zji‰Èovat tak míru saturace (nasycení) dané únosné kapacity. DÛleÏité je tedy uvûdomit si fakt, Ïe únosná kapacita není fixní hodnotou (nepfiekroãitelnou mezí rozvoje v kvalitativním slova smyslu), ale promûnnou hodnotou, závislou na vnûj‰ích i vnitfiních faktorech zmínûn˘ch v bodû 2, zejména v‰ak na kvalitû destinaãního managementu, jehoÏ úsilím by mûlo b˘t tuto hodnotu postupnû a systematicky zvy‰ovat (pfii vy‰‰ím objemu náv‰tûvnosti ãi rozvoje cestovního ruchu obecnû dochází ke stejnému, nebo dokonce niωímu zatûÏování fie‰eného území). Jednotlivé, zejména hrdlové lokality nejsou „nafukovací“, av‰ak pracuje-li destinaãní management s ãasoprostorovou kombinatorikou náv‰tûvnick˘ch tokÛ, resp. dokáÏe-li v maximálnû moÏné mífie ovlivÀovat pohyb náv‰tûvníkÛ v rámci celého území âeského ráje a stimulovat je do ménû preferovan˘ch ãasov˘ch období a ãástí dne, lze únosnou kapacitu území celého âeského ráje zvy‰ovat. U pat skal dochází vlivem pohybu horolezcÛ k naru‰ování vegetaãního krytu a k následné erozi nezpevnûn˘ch pískÛ. Obrázek ukazuje lokalitu po provedení protierozních zábran.
Metodika stanovování orientaãního intervalu mezních hodnot turistické zatíÏitelnosti Prvním krokem procesu urãování limitní hodnoty zátûÏe musí b˘t vymezení ãasové periody (prvotní inventarizace, pak soustavn˘ monitoring) a prostorové jednotky, jejíÏ hodnota turisticky únosné kapacity je zji‰Èována. Pokud se jedná o ãlenitûj‰í prostranství, napfiíklad v pfiípadû skalního mûsta, pak se za smûrodatn˘ údaj pokládá tzv. „hrdlová hodnota“ – únosná kapacita místa s nejniωí zátûÏovou tolerancí. Z toho je zfiejmé, Ïe únosnou mez rozvoje cestovního ruchu v destinaci je vhodné zji‰Èovat pro vymezenou, z hlediska pÛsobení cestovním ruchem nejzranitelnûj‰í ãást (segment) jejího území. Následuje hledání hodnot jednotliv˘ch sloÏek únosné kapacity. Zji‰Èování hodnot indikátorÛ v‰ech sloÏek turisticky únosné kapacity musí b˘t provádûno interdisciplinárním t˘mem ve vhodnû zvolen˘ch periodách. Pro systematické sledování míry dosaÏení stanovené hodnoty únosné kapacity je nutné vytvofiit soubor ukazatelÛ reprezentujících v‰echny rozmûry únosnosti tak, aby se postupnû vybudovala pevná základna pro rozhodovací procesy destinaãního managementu, pfiípadnû pro správce jednotliv˘ch objektÛ, prostranství skalních mûst. Tyto indikátory slouÏí k monitorování míry dosaÏení stanoven˘ch mezních hodnot jednotliv˘ch sloÏek únosné kapacity, identifikaci potenciálních ohroÏení – symptomÛ neÏádoucích územních zmûn (za úãelem stanovení rÛzn˘ch stupÀÛ bdûlosti/pohotovosti) a posuzování pfiíãinn˘ch vztahÛ mezi v˘vojem cestovního ruchu a stavem pfiírodního i spoleãenského prostfiedí v destinaci âesk˘ ráj. Smûrná hodnota zatíÏení lokality by mûla b˘t odvozována na základû zmínûn˘ch dimenzí únosné kapacity. Kvantifikovatelnost indikátorÛ míry dosaÏení únosné kapacity je sice podmínkou nutnou, ne v‰ak poCOT Business ~ 6 ~ 2003
Nápisy na skalním masivu Drábsk˘ch svûtniãek
staãující. Podchytit se musí také kvalitativní aspekt kvantitativních jednotek (náv‰tûvníkÛ), které jsou v rámci zji‰Èování únosnosti mûfieny. Je tedy nezbytné zjistit stávající a definovat cílov˘ profil náv‰tûvníka. Pomûrem takto definovaného optimálního profilu ku profilu skuteãnému se získá hodnota koeficientu, kter˘ je pracovnû nazván „koeficientem profilu“. Kromû Ïádoucí struktury, vzorce chování a demografického profilu náv‰tûvníka se urãí dal‰í pfiedpoklady optimálního stavu, napfiíklad úroveÀ sezonnosti ãi úroveÀ místní environmentální technologie. Zji‰tûn˘mi koeficienty profilu, technologie a sezonnosti se upraví v˘sledná hodnota únosné kapacity, agregovaná ze ãtyfi níÏe uveden˘ch, kvantitativnû definovan˘ch sloÏek zátûÏové kapacity. Mezi nepfiíznivé atributy turismu v âeském ráji, v˘raznû sniÏující jeho turisticky únosnou kapacitu, patfií sezonní v˘kyvy v náv‰tûvnosti celého regionu. Proto za nezbytné povaÏuji monitorování míry sezonnosti náv‰tûvnosti, vyjádfiené podílem míry náv‰tûvnosti v nejsilnûj‰ím a nejslab‰ím mûsíci turistické sezony ãi kurtózou („‰piãatostí“ sezony). Dal‰ím faktorem, kter˘ sniÏuje turisticky únosnou kapacitu konkrétního skalního mûsta je koncentrace aktivit cestovního ruchu v jeho pfiírodnû cenném jádru. Pomocí dotazníkového ‰etfiení náv‰tûvníkÛ tedy musí b˘t zji‰Èováno procento náv‰tûvníkÛ, ktefií nav‰tûvují téÏ atraktivity mimo území jádra skalního mûsta (koeficient územní koncentrace). Zji‰tûn˘mi koeficienty sezonnosti i územní koncentrace bude o‰etfiena v˘sledná hodnota turisticky únosné kapacity skalního mûsta. Mezi dal‰í základní ukazatele udrÏitelnosti rozvoje cestovního ruchu by mûl patfiit index iritace a turistická (Defertova) funkce. Mezi dal‰í ukazatele, jejichÏ únosná mez má b˘t urãena a sledována saturace této mezní hodnoty, patfií indikátory dlouhodobé únosnosti rozvoje cestovního ruchu.
DÛvody kombinace konceptu únosné kapacity s konceptem akceptovateln˘ch zmûn Jako základní ukazatel fyzické únosnosti jednotliv˘ch skalních útvarÛ, jejich komplexÛ a potaÏmo celého území skalního mûsta se standardnû pouÏívá poãet náv‰tûvníkÛ za hodinu/den/mûsíc pfii stávajícím právním stavu ochrany a stávajícím zpÛsobu a intenzitû regulace jeho vyuÏití. Na základû rozboru teoretické báze a praktick˘ch zku‰eností pfii aplikaci konceptu únosné kapacity se v‰ak nejeví zcela realistické definovat hranice únosnosti rozvoje pro fie‰ené území pouze na základû exaktních a objektivních ukazatelÛ. Odli‰nou alternativou ke konceptu únosné kapacity, charakteristickou subjektivnûj‰ím pfiístupem, pfiedstavuje model LAC4. Jde o obecn˘ model plánování a regulace vlivÛ na biosféru, kdy se místo s regulací chování a restrikcemi pracuje s nalezením a popisem pfiijateln˘ch parametrÛ biosféry a jejich sledováním a monitorováním. Ústfiední metodou je tedy mûfiení symptomÛ neÏádoucího v˘voje území (projevÛ neÏádoucích zmûn v území, vyvolan˘ch aktivitami cestovního ruchu) namísto limitace objemu náv‰tûvnosti ãi objemu rozvoje cestovního ruchu obecnû. Mezi metody a nástroje modelu LAC (Ahn – Lee a Shafer 2002) patfií EIA, SEA, dotazníková ‰etfiení obyvatel, náv‰tûvníkÛ, klíãov˘ch aktérÛ, indikátory udrÏitelného rozvoje vãetnû vyuÏívání indikátorÛ udrÏitelného rozvoje cestovního ruchu aj. Tento „mûkk˘“ model hledající „meze pfiijatelné zmûny“ se jeví realistiãtûj‰í pfiedev‰ím z hlediska moÏnosti exaktnû a objektivnû definovat hranice únosnosti rozvoje pro fie‰ené území, neboÈ je chápe spí‰e jako shodu mnoha subjektÛ o horní mezi pro nû únosného rozvoje, a to pfii souãasném zohlednûní v˘sledkÛ sledování objektivnû mûfiiteln˘ch a hodnotiteln˘ch skuteãností. Pfii zji‰Èování únosnosti území zátûÏe spojené s aktivitami cestovní4
Model mezí pfiijatelné zmûny; akronym anglického termínu „Limits to Acceptable Change“
COT Business ~ 6 ~ 2003
ho ruchu ve skalních mûstech (a na celém území âeského ráje proto upfiednostÀujeme kombinaci pfiístupu „tvrd‰ího“ (tedy klasické expertnû urãování limitÛ rozvoje cestovního ruchu) s „mûkãím“ pfiístupem spoleãensky i odbornû pfiijateln˘ch zmûn (indikaci prvních projevÛ neÏádoucích zmûn v fie‰eném území), kterou nabízí model LAC.
Proces monitorování hodnot ukazatelÛ Soustavné sledování v˘voje hodnot zvolen˘ch indikátorÛ samo o sobû vytváfií databázi nezbytnou pro kvalifikovanou práci destinaãního managementu i pro úãely komparativních studií provádûn˘ch na vy‰‰ích úrovních státní správy. Je v‰ak nezbytné hledat ãasoprostorové zákonitosti ve v˘voji monitorovan˘ch hodnot a identifikovat pfiíãinné vztahy. Vhodné by bylo sledovat korelaci (i v˘voj tûchto korelací) monitorovan˘ch hodnot s hodnotami Defertovy („turistické“) funkce. Jedná se o pomûr mezi hustotou lÛÏek a poãtem obyvatel na fie‰eném území. Tento ukazatel je z hlediska v˘povûdní hodnoty, dostupnosti dat i jednoduchosti v˘poãtu nejpfiijatelnûj‰ím ukazatelem maximálního potenciálního zatíÏení území cestovním ruchem, a má tedy v˘raznou pomocnou funkci pfii sledování nasycenosti únosné lÛÏkové kapacity území pfii plánování ubytovací kapacity a s ní související infrastruktury v rámci procesu územního plánování. Nedostatkem tohoto ukazatele je fakt, Ïe nepostihuje neregistrovaná ubytovací zafiízení a jednodenní náv‰tûvnost (v˘letníky). Je tedy nezbytné o‰etfiit tuto hodnotu koeficientem podílu registrovan˘ch zafiízení na celkovém poãtu ubytovacích zafiízení vãetnû odhadu poãtu neregistrovan˘ch a dále koeficientem podílu turistÛ (pfienocujících náv‰tûvníkÛ) na celkové náv‰tûvnosti (vãetnû v˘letníkÛ) bûhem prÛmûrného dne hlavní sezony. Pfii hledání vzájemn˘ch vazeb a kauzality mezi jednotliv˘mi ukazateli je dÛleÏité si uvûdomit, Ïe v realitû nejde o existenci linií pfiíãin (lineární pfiíãinnosti), ale o vícerozmûrnou síÈ akcí, interakcí a reakcí (zpûtn˘ch vazeb). Pokud je od této skuteãnosti abstrahováno, pak je nutné toto znaãné zjednodu‰ení brát v úvahu pfii interpretaci v˘sledkÛ. Monitorování slouÏí kromû optimalizace dopadÛ (kompromis mezi maximalizací pozitivních a minimalizací negativních dopadÛ) rozvoje cestovního ruchu také k preventivnímu podchycování jeho negativních vlivÛ (nezam˘‰len˘ch), coÏ je nevyhnutelné pro udrÏování a podporování zdravého v˘voje destinace. V pfiípadû vãasného odhalení nepfiízniv˘ch projevÛ rozvoje cestovního ruchu je správnost a rychlost diagnózy (identifikace pfiíãiny, tedy zdroje) zv˘‰ena právû pomocí systematicky pofiizované databáze klíãov˘ch indikátorÛ, vystihujících typické pfiíznaky chorobného v˘voje cestovního ruchu. Monitoring musí b˘t koordinován na vy‰‰í úrovni státní správy, je tedy nezbytné, aby dané orgány specifikovaly, které základní ukazatele mají b˘t povinnû sledovány. Tento soubor ukazatelÛ musí daná obec roz‰ífiit na základû znalosti specifick˘ch podmínek, konkrétních potfieb a priorit své vlastní lokality. Dal‰í funkcí monitorování je odvozování trajektorie Ïivotního cyklu a zji‰Èování pozice destinace v nûm, je tedy pfiedpokladem pro identifikaci v˘vojové fáze, ve které se destinace ve sledovaném období nachází. Bez existence v˘‰e zmínûné databáze a preventivního sledování v˘voje indikátorÛ mÛÏe dojít k situaci, kdy na sebe nezdrav˘ v˘voj destinace upozorní teprve znaãnû alarmujícími projevy, tedy ve fázi úpadku,
Vytvofiení paralelní cesty cyklisty v místû povalového chodníku III
kdy se negativní dopady dají uÏ jen tlumit, ne v‰ak systematicky odstraÀovat. Na základû generalizace empirick˘ch dat (v˘‰e zmínûné základní soubory ukazatelÛ), získan˘ch z komunální sféry, je vhodné na vy‰‰í úrovni státní správy urãit (pro usnadnûní identifikace v˘vojové fáze na lokální úrovni) orientaãní intervaly referenãních hodnot vybran˘ch indikátorÛ a míry nasycení únosn˘ch kapacit (Defertovy funkce). Stanovení kapacitních hranic se li‰í pro rÛzné typy destinací, napfiíklad kapacitní zatíÏitelnost pfiírodního území s kfiehk˘m a hodnotn˘m ekosystémem bude v˘raznû niωí neÏ únosná kapacita urbánního prostfiedí.
MoÏnosti sledování udrÏitelnosti cestovního ruchu na území âeského ráje Mezi indikátory kvalitativního charakteru by mûly b˘t zafiazeny ukazatele postihující napfi. prÛbûh procesu dualizace (rozdûlování) spoleãnosti, (marginalizace obyvatel), turismifikace (proces „poturi‰tûní“ sídelního centra), inscenizace (pfiedvádûní kulturních zvyklostí pro úãely cestovního ruchu), folklorizace (pfiedvádûní folkloru pro úãely cestovního ruchu) a stereotypizace kultury, neboÈ jde o procesy, které mají nejdramatiãtûj‰í dopady právû na komunity mal˘ch ostrovních státÛ exploatovan˘ch cestovním ruchem zpravidla v duchu neokolonialismu. Toto sice zatím není pfiípad âeského ráje, av‰ak postoj místních obyvatel k rozvoji (formû a intenzitû) musí b˘t prÛbûÏnû sledován, stejnû tak pfiípadn˘ proces jejich marginalizace, míra „poturi‰Èování“ obcí v jádrové ãi nástupní oblasti, míra komercializace folkloru a tradic obecnû atd. Zaveden˘m, ale doposud velmi zfiídka pouÏívan˘m indikátorem je „irridex“ (Doxeyho iritaãní index), kter˘m se „mûfií“ míra turistické iritace (lépe: postoj obyvatel k rozvoji cestovního ruchu) ve formû ãtyfibodové stupnice. V procesu rozvoje se nachází tzv. ekolabeling cestovního ruchu, tedy standardizace ekokvality zafiízení a cel˘ch destinací cestovního ruchu. Bylo by vhodné v rámci práce destinaãního managementu stimulovat provozovatele zafiízení cestovního ruchu na území âeského ráje k usilování o dosaÏení standardu, a tedy certifikátu, aÈ uÏ se jedná o dobrovolnou certifikaci na národní ãi lokální (regionální) úrovni. Tab. 1 Indikátory vybrané Správou CHKO âesk˘ ráj pro monitoring zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem ve stavu pfiírodního dûdictví UNESCO. Zdroj: Pásková – Mertlík dle WTO Indikátor
sledovaná charakteristika
WTO 2 Stres WTO 3 Intenzita uÏívání WTO 4 Sociální dopady
ZatíÏení hrdlov˘ch bodÛ a extrémnû zatíÏen˘ch lokalit Poãty osob/ha nebo km cest v hlavní sezonû Pomûr poãtu turistÛ a místních obyvatel
WTO 5 Kontrola rozvoje
WTO 7 Proces plánování WTO 8 Kritické ekosystémy (dopad na pfiírodu)
sbûr dat
Sãítání procházejících, poãty prodan˘ch vstupenek Sãítání procházejících, poãty prodan˘ch vstupenek Poãty lÛÏek, poãty objektÛ individuální rekreace, poãty trvale hlá‰en˘ch obyvatel Kvalita územnû plánovací Existence závazn˘ch regudokumentace laãních limitÛ v územních plánech obcí a regulaãních plánech Zmûna vyuÏívání nárÛst zastavûn˘ch ploch, území poãty zahajovan˘ch novostaveb existence rozvojového plánu pravidelné cestovního ruchu a jeho na- vyhodnocení plÀování poãty vzácn˘ch (ohroÏeinventarizace n˘ch) biologick˘ch druhÛ hlá‰ená po‰kození skalních hlá‰ení o po‰kození povrchÛ hluková zátûÏ mûfiení po‰kození vegetaãního krytu prÛbûÏné vyhodnocování míra spokojenosti pravidelná dotazníková náv‰tûvníkÛ ‰etfiení
WTO 9 Spokojenost náv‰tûvníkÛ WTO 10 Spoko- míra spokojenosti jenost místních místních obyvatel obyvatel
pravideln˘ monitoring faktorÛ spokojenosti
ZpÛsob monitorování souboru indikátorÛ zmûn vyvolan˘ch ve v˘znamné mífie cestovním ruchem je pfiedmûtem dal‰ích kapitol. MoÏnosti sledování dosaÏení kritické meze socio-kulturní a psychologické únosnosti spoãívají v propracování metodiky sociologick˘ch prÛzkumÛ náv‰tûvníkÛ a obyvatel. IV
Po‰kození frekventované cesty. Pfiíãiny: – neúnosn˘ terén – neudrÏování cesty – strm˘ svah
Algoritmus ãinnosti pracovní skupiny Práce nad touto studií byla prÛbûÏnû usmûrÀována na základû diskuzí v rámci úãelovû sestavené pracovní skupiny s tematikou únosnosti rozvoje cestovního ruchu. Pracovní skupina sestávala ze zástupcÛ ochrany pfiírody (pracovníci SCHKO), památkové péãe, samosprávn˘ch úfiadÛ, Ïivnostensk˘ch sdruÏení (KâT) i podnikatelsk˘ch subjektÛ cestovního ruchu. JiÏ ze samotné skladby této skupiny vypl˘vá, Ïe vytvofiila platformu pro prezentaci a diskuzi znaãnû rozdíln˘ch, ale o to podnûtnûj‰ích názorÛ. Jako vstupní pfiedpoklady pracovní skupiny byly konstatovány následující skuteãnosti: • •
•
• •
•
•
území âeského ráje (jeho fyzické i sociální dimenze) je pfietíÏitelné z hlediska rozvoje (nejen) cestovního ruchu území âeského ráje má omezenou absorpãní schopnost fyzick˘ch sloÏek území ve smyslu zátûÏe zpÛsobené rozvojem cestovního ruchu území âeského ráje má omezenou míru tolerance ze strany spoleãnosti, ve smyslu akceptovat zmûny zpÛsobené v území rozvojem cestovního ruchu (jeho formou, intenzitou, tempem) fyzické i sociální hodnoty území âeského ráje pfiedstavují zdroje cestovního ruchu (materiál pro „stavbu“ cestovního ruchu) princip dlouhodobého kvalitativního rozvoje území âeského ráje a zachování této schopnosti rozvoje nespoãívá v omezování „stavby“ (rozvoje) cestovního ruchu, ale naopak v zaji‰tûní neomezování dal‰ích potenciálních stavitelÛ (uÏivatelÛ zdrojÛ cestovního ruchu) ve smyslu zachování kvalitních podmínek rozvoje pro nû i pro budoucí generace existují vnitfiní i vnûj‰í faktory, které absorpãní schopnost území âeského ráje ovlivÀují: management území, v˘vojová fáze, typ destinace, segment náv‰tûvníkÛ atd. únosná kapacita není konstantou, její velikost je do znaãné míry závislá na práci destinaãního managementu âeského ráje, konstantou se stává aÏ od momentu stoprocentního vyuÏití disponibilního ãasu i území COT Business ~ 6 ~ 2003
•
•
•
zji‰Èovat absorpãní schopnost fyzického prostfiedí (únosnou kapacitu jevového prostfiedí) a toleranãní interval sociálního prostfiedí (pfiijatelnost zmûn v rámci vjemového prostfiedí) znamená definovat si pruÏnost a odolnost materiálu (území âeského ráje), kter˘ je pouÏíván pro „stavbu“ cestovního ruchu rozvoj cestovního ruchu je nezbytné stimulovat do – z hlediska turistické zátûÏe – odolnûj‰ích lokalit âeského ráje, ve vhodné intenzitû, ãasu, formû i tempu klíãoví aktéfii (vyjma spekulativnû anebo krátkozrace uvaÏujících subjektÛ) mají zájem na zachování, ãi dokonce zv˘‰ení kvality zdrojÛ cestovního ruchu na území âeského ráje. Jedinû potenciální „omezovatele“ mÛÏe zaji‰tûní únosnosti rozvoje cestovního ruchu na území âeského ráje v jejich aktivitách omezit. Ostatním aktérÛm naopak respektování únosnosti (zatíÏitelnosti) území âeského ráje zajistí kvalitní podmínky pro dal‰í rozvoj cestovního ruchu.
•
Dále se skupina shodla na tom, co by mûlo b˘t v˘stupem spoleãné práce a této studie: • • •
• • •
definování pfiíznaãn˘ch (varujících, symptomatick˘ch) jevÛ (stavÛ a procesÛ) na vymezen˘ch (pilotních) kontrolních lokalitách mapa s vyznaãením pilotních kontrolních stanovi‰È stanovení ukazatelÛ (nivelaãních znaãek) varujícího stavu fyzického anebo sociálního prostfiedí (na základû v˘sledkÛ mezioborové anal˘zy fyzické vstfiebatelnosti a spoleãenské pfiijatelnosti zmûn zpÛsoben˘ch rozvojem cestovního ruchu) návrh postupu monitorování zmûn stavu (a zpÛsob jejich interpretace) návrh postupu (alternativních opatfiení) pro destinaãní management zonace území dle jeho únosné zatíÏitelnosti rozvojem cestovního ruchu
Vstupními podklady pro takto orientovanou práci by podle pracovní skupiny mûly b˘t: • • •
• • • • • •
empirické poznatky o souãasném zatíÏení klíãov˘ch lokalit (v˘sledky sãítání náv‰tûvníkÛ) expertní znalost citlivosti (zranitelnosti) území z hlediska rozvoje cestovního ruchu pfiibliÏná znalost postojÛ obyvatel k rozvoji cestovního ruchu a vnímání jeho stávajících i potenciálních dopadÛ na kvalitu jejich Ïivota anal˘za souãasného zatíÏení a vyuÏití regionu cestovním ruchem stanovení systému ukazatelÛ dopadÛ zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem návrh „varujících“ hodnot ukazatelÛ dopadÛ zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem zpracování mapov˘ch podkladÛ a fotodokumentace dopadÛ zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem stanovení systému ukazatelÛ dopadÛ zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem sestavení mezioborového t˘mu (dále jen MT) zohledÀujícího více rozmûrÛ únosnosti dopadÛ zmûn vyvolan˘ch aktivitami cestovního ruchu
Tento mezioborov˘ t˘m byl sestaven a jeho jednání probûhla ve formû „kulatého stolu“ ve tfiech kolech následujícím zpÛsobem: •
•
1. kolo MT – probûhla identifikace úkazÛ a procesÛ, které mohou indikovat nastartování neÏádoucích zmûn v území, byly zohlednûny pfiíslu‰né fyzické, ekologické, ekonomické, institucionální, socio-kulturní, psychologické rozmûry dopadÛ zmûn vyvolan˘ch rozvojem cestovního ruchu na prostfiedí destinace. Byl téÏ sestaven základní soubor ukazatelÛ. 2. kolo MT – byl proveden v˘bûr konkrétních ukazatelÛ, jejichÏ hodnota má b˘t sledována, pfiiãemÏ v˘sledkem bylo stanovení zúÏené sady indikátorÛ relevantních z hlediska únosného zatíÏení území cestovním ruchem, návrh algoritmu mûfiení hodnot ukazatelÛ (navrÏení zpÛsobu získávání dat – zdrojÛ, vhodné periody
COT Business ~ 6 ~ 2003
•
a územní jednotky – úrovnû agregace zji‰tûn˘ch hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty) a vypracování koneãné sady indikátorÛ vãetnû její diskuze v pracovní skupinû. Souãasnû byla ve spolupráci s pracovníkem SCHKO âesk˘ ráj provedena anal˘za souãasného zatíÏení a vyuÏití regionu cestovním ruchem (na základû empirick˘ch poznatkÛ a statistick˘ch ‰etfiení). Byl sestaven pfiehled maximálních hodnot turistické zátûÏe zji‰tûn˘ch v hrdlov˘ch bodech (kontrolních stanovi‰tích). Byl pfiedloÏen návrh na standardizaci mûfiení zátûÏe, na pofiizování fotodokumentace (specifikace pilotních kontrolních lokalit, zpÛsobu a period mûfiení). 3. kolo MT – byla nadefinována forma a diskutována intenzita úkazÛ a procesÛ, indikujících nastartování neÏádoucích zmûn. Dále bylo provedeno zhodnocení souãasné úrovnû dosaÏení stupnû zátûÏe vzhledem k únosnosti daného území. Byly téÏ diskutovány a navrÏeny pohotovostní („varující“) intervaly hodnot ukazatelÛ. Problematika stanovování „varující“ formy a intenzity neÏádoucích dopadÛ zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem se ukázala b˘t velice sloÏitá, pfiiãemÏ byla konstatována nutnost získávání pomûrnû dlouhodob˘ch empirick˘ch poznatkÛ, zohledÀujících specifika sledované lokality (nelze tedy vytváfiet univerzální interpretaãní ‰kály mûfien˘ch hodnot indikátorÛ únosnosti dopadÛ zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem). 4. kolo MT – byly naformulovány konkrétní zákroky, urãitá opatfiení, která je nutno (zatím ze strany SCHKO, v budoucnu ze strany destinaãního managementu) podniknout pfii daném stupni varující hodnoty indikátorÛ („stupni pohotovosti“). Tato opatfiení byla zatím navrÏena pro pilotní kontrolní stanovi‰tû.
Dále byla v rámci ãinnosti pracovní skupiny naznaãena návaznost a vzájemná souvislost s ostatními bloky projektu – destinaãním managementem a regionálním informaãním a monitorovacím systémem. Bylo konstatováno, Ïe kvalita destinaãního managementu je ústfiedním a vnitfiním (tedy kontrolovateln˘m) faktorem ovlivÀování velikosti hodnoty únosné kapacity území âeského ráje pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi klíãové orientace aktivit destinaãního managementu by mûly patfiit aktivity zvy‰ující absorpceschopnost území âeského ráje, aktivity usmûrÀující (stimulující) rozvoj cestovního ruchu z hlediska alokace v ãasoprostoru (akcentace mimosezonní náv‰tûvnosti a pohybu náv‰tûvníkÛ mimo jádrová území), usmûrÀování formy, intenzity a tempa aktivit cestovního ruchu.
Záfiezy od lan
Z hlediska regionálního informaãního a monitorovacího systému je podle pracovní skupiny nutné zaãlenit navrÏen˘ systém indikátorÛ do ‰ir‰ího monitorovacího systému a umoÏnit zpfiístupnûní i aktualizaci tûchto dat jak odborné, tak i ‰iroké vefiejnosti. V budoucnu bude nezbytné navrhnout mechanismy (na základû pravdûpodobn˘ch scénáfiÛ a algoritmÛ optimalizujících dopady zmûn vyvolan˘ch rozvojem cestovního ruchu) pro podporu rozhodování destinaãního managementu, správy CHKO a samosprávy. Na základû diskuzí pracovní skupiny byla usmûrnûna práce nad orientaãní zonací území âeského ráje podle jeho absorpceshopnosti (kvality i kvantity) rozvoje cestovního ruchu (na základû expertního posouzení pracovníka SCHKO a dosavadní znalosti náv‰tûvníkÛ území vypl˘vající z v˘sledkÛ „sãítání vstupÛ, prÛtokÛ“) pilotních kontrolních stanovi‰È. Pro kaÏdou z tûchto kontrolních lokalit byl proveden expertní odhad (Mertlík 2002) dosaÏení únosné míry turistického zatíÏení, typizace a fotodokumentace tohoto zatíÏení a návrh prevence i nápravy. SouãasV
nû byla provedena anal˘za vztahu mezi intenzitou náv‰tûvnosti kontrolních lokalit a jejich stavem (závaÏností a typem zátûÏe/dopadu). Pro území âeského ráje jako celku byla vytvofiena typologizace dopadÛ cestovního ruchu – pro kaÏd˘ typ zátûÏe/dopadu zohlednûna nároãnost a zpÛsob nápravy, pfiíãina a moÏnosti prevence.
Dva nejpouÏívanûj‰í pfiístupy posuzování stavu stezek 1. problémovû zaloÏené rychlé ‰etfiení 2. vzorkovû zaloÏené rychlé ‰etfiení problémové ‰etfiení – v˘zkumník zaznamenává vybrané problémy (‰ífika, eroze; jejich poãátek a konec) pomocí mûfiícího kotouãe – tato metoda poskytuje: poãet v˘skytÛ problémÛ na stezce, celkovou délku stezky, % postiÏené stezky, poãet v˘skytÛ problémÛ na 1 km stezky vzorkové ‰etfiení – systematick˘ pfiístup, po 50 metrech (pomocí mûfiícího kotouãe) zaznamenávat ‰ífiku stezky (zmûny vinou naru‰ení ãi ztrátû vegetaãního krytu nebo kvÛli organickému odpadu…) a erozi stezky (odhadnout pÛvodní povrch stezky a mûfiit od tohoto bodu k nejhlub‰ímu bodu vy‰lapané (vyjeté) stopy (profil stezky) – tato metoda poskytuje data indikující rozsah a prÛmûr ‰ífiky (‰ífiek) a erozi (profil stezky)
Metoda zji‰Èování míry únosného zatûÏování stezek Pfii aplikaci metodiky únosné kapacity je z dÛvodu komplexity tohoto konceptu nezbytné volit gradualistick˘ postup, tedy zaãít jen jejím jist˘m geografick˘m i vûcn˘m v˘sekem. Z dÛvodu dostupnosti metodick˘ch zdrojÛ doporuãujeme zaãít zji‰Èováním souãasného stavu únosné zátûÏe stezek vybran˘ch skalních mûst, konkrétnû pomocí relativnû exaktní metody zji‰Èování únosné zátûÏe pÛdního i vegetaãního krytu kontrolní lokality. Metoda bude samozfiejmû ãasem rozvíjena a zfiejmû modifikována na specifické podmínky fie‰en˘ch skalních mûst, resp. jejich relativnû nejzatûÏovanûj‰ích/nejohroÏenûj‰ích lokalit, a to zejména s ohledem na odborná doporuãení pracovníkÛ SCHKO âesk˘ ráj. Praktickému zji‰Èování únosné zátûÏe musí pfiedcházet a následnû doprovázet zji‰Èování souãasné zátûÏe stezek a prostranství fie‰eného území. V souãasnosti oblíbená praxe sãítání náv‰tûvníkÛ uÏivatelÛ stezek v urãit˘ch periodách se nezdá b˘t adekvátní (ãi dostateãná pro interpretaci vztahu objemu náv‰tûvnosti a jeho únosnosti pro území), pfii stejném poãtu mÛÏe docházet k rÛzné formû i intenzitû naru‰ení pÛdního i vegetaãního krytu, a to dokonce na tomtéÏ úseku území (rÛzné vzorce náv‰tûvnického chování, poãasí atd.). Proto by sãítání mûlo b˘t jen doplÀkovou metodikou, pro pfiibliÏnou indikaci objemu z hlediska územního dopadu nadmûrné náv‰tûvnosti (poãet je v‰ak jen jedním z faktorÛ, jak je naznaãeno v˘‰e). Pro pû‰í turistiku jsou na území âeského ráje tradiãnû udrÏovány trasy a po‰kozené úseky jsou prÛbûÏnû opravovány. Postupnû se dobudovává síÈ cyklotras. Orientaãní bûh je povolován pouze mimo jádrová území. Nûkteré trasy v âeském ráji jsou jiÏ dnes znaãnû zatíÏeny. Problémem pfietûÏovan˘ch tras mÛÏe b˘t po‰kození okolní vegetace a ru‰ení ÏivoãichÛ nadmûrn˘m hlukem. Na území âeského ráje v‰ak existuje rezerva ve formû moÏnosti usmûrÀování turistick˘ch tokÛ na ménû vyuÏívané stezky a trasy. V pfiípadû nutnosti je moÏné vybudování tras s povrchem odoln˘m erozi a se‰lapu, pfiedev‰ím v atraktivních územích. V územích jsou ponechávány lokality uzavfiené pro turistick˘ ruch. Ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech po dohodû s obcemi mÛÏe dojít i k uzavfiení cest a tím i pfiíslu‰né oblasti (§ 64 Zákon o Ïivotním prostfiedí ã.17/1992 Sb., ve znûní zákona ã. 123/1998 Sb.). Je nutné vzít v úvahu, Ïe stezky pfiedstavují vitální sloÏku celkové strategie destinaãního managementu (resp. náv‰tûvnického managementu), a proto musí b˘t peãlivû lokalizovány, navrÏeny, konstruovány a udrÏovány (za úãelem udrÏení ãi zv˘‰ení kvality záÏitku náv‰tûvníka i ochrany zdrojÛ pro cestovní ruch). ·patn˘ stav stezky mÛÏe b˘t zapfiíãinûn nedostatkem v nûkteré z v˘‰e uveden˘ch ãinností (lokalizace, návrh – projekt, konstrukce a údrÏba stezek) nebo aktivitami cestovního ruchu pfiesahujícími fyzickou kapacitu daného úseku stezky (Marion citovan˘ In Monz 2000). Mezi nejobvyklej‰í dopady cestovního ruchu na stezky (Leung a Marion citovan˘ In Monz 2000) vedoucí k sniÏování hodnoty zdrojÛ, bezpeãnosti a estetiãnosti záÏitku patfií následující jevy: – – – –
roz‰ifiování stezky – vytváfiení paralelních stezek (zji‰Èováno standardizovan˘m mûfiením ‰ífiky stezky v cm) vyjeté stopy, koleje (stopy od kol, koní atd. – zji‰Èováno standardizovan˘m mûfiením profilu stezky v cm) pÛdní eroze, svaÏitost stezky (v cm) rozbahnûnost stezky
Inventarizace v˘skytu a stavu stezek –
– –
VI
je nezbytné lokalizovat a zmapovat stezky a jejich stav, identifikovat obecné atributy, jako jsou délka, turistická nároãnost, pfiírodní a kulturní charakteristiky, vybavenost (mostky, znaãky, nauãné cedule, laviãky…) údrÏba stezek – lokalizovat problémy a navrhnout fie‰ení (posunutí stezky ãi její znovuvybudování, odvodÀování atd.) ohodnotit stav stezky (vzhledem k moÏnému dopadu cestovního ruchu) – v˘skyt exotick˘ch druhÛ atd.
Tab. 2 V˘hody a nev˘hody pfiístupu hodnocení stavu stezek5 Typ v˘zkumu
V˘hody
Problémovû orientovan˘ rychl˘ v˘zkum
• Dovolí rychl˘ v˘zkum zamûfien˘ na ty problémy stezek, které jsou klíãové z hlediska managementu • Charakterizuje podmínky celé stezky
Vzorkovû orientovan˘ rychl˘ v˘zkum
Stál˘ bodov˘ v˘zkum
Nev˘hody
• Zamûfien na problémy stezek • NemÛÏe charakterizovat prÛmûrné stavy takov˘ch indikátorÛ, jak˘mi jsou ‰ífika stezky nebo bahnitost • Není citlivá na malé zmûny • Dovolí rychl˘ v˘zkum • NemÛÏe pfiesnû charakteriobecn˘ch podmínek stezky zovat problémy stezky, pokud není pouÏito velké mnoÏství vzorkovacích bodÛ • Není citlivá na malé zmûny • Poskytuje pfiesná data • Velmi ãasovû nároãná meo zmûnách stavu stezky toda. • Necharakterizuje celkov˘ stav stezky.
Zji‰Èování souãasné a únosné zátûÏe stezek a náv‰tûvnick˘ch prostranství fie‰eného skalního mûsta, resp. vybraného kontrolního stanovi‰tû, bude zahrnovat dva základní soubûÏné (av‰ak s odli‰nou periodizací) procesy: 1) inventarizaci a anal˘zu zátûÏe a stavu a 2) periodick˘ (prÛbûÏn˘) monitoring zmûn zátûÏového stavu.
Monitoring turistick˘ch tokÛ – zatíÏení území související s aktivitami náv‰tûvníkÛ Jako jist˘ orientaãní ukazatel zátûÏe území cestovním ruchem slouÏí pfiehled o poãtu náv‰tûvníkÛ vybran˘ch skalních mûst âeského ráje. V˘skyt náv‰tûvníkÛ byl pfiedmûtem prÛzkumu provedeného firmou DHV (2001) ve spolupráci se sdruÏením âesk˘ ráj. Tento prÛzkum vzorce prostorového chování náv‰tûvníka byl poprvé provádûn dne 7. 7. 2001, tj. v sobotu o prázdninách v ãasovém intervalu 9.00 – 18.00 hodin v následujících lokalitách: Hruboskalské skalní mûsto (vstup: celkem 3 845 pû‰ích a 819 cyklistÛ), Pfiíhrazské skály (vstup 366 pû‰ích, prÛtok 697 pû‰ích, 30 cyklistÛ vstup, 56 prÛtok), Podtrosecká údolí (vstup 735 pû‰ích, 729 cyklistÛ), Údolí Plakánku (prÛtok 570 pû‰í, 455 cyklisté), Klokoãské skály (prÛtok 504 pû‰ích, 22 cyklistÛ), Maloskalsko (vstup – pû‰í 375, prÛtok 422, cyklisté – vstup 3, prÛtok 14). Kfiivka náv‰tûvnosti vykazuje dvû maxima. První je v dopoledních hodinách mezi 10. – 12. hod. a druhé mezi 13. – 15. hodinou. Na základû tûchto prÛzkumÛ nav‰tíví turistick˘ region âesk˘ ráj prÛmûrnû dennû v ãervenci 12 900 náv‰tûvníkÛ. V létû 2002 (6. 7.) bylo opût provedeno mûfiení prostorového vzorce chování turistÛ (ARR Nisa 2002b), a to obdobn˘m, i kdyÏ propracovanûj‰ím zpÛsobem neÏ pfied rokem DHV (2001). Metodika tohoto ‰etfiení spoãívala v mûfiení poãtu vstupÛ a prÛtokÛ ve vymezeném území skalních mûst. NejdÛleÏitûj‰ím souhrnn˘m poznatkem je potvrzení v˘chozího pfiedpokladu, Ïe: 5
Zdroj: Monz 2000 COT Business ~ 6 ~ 2003
Bylo konstatováno, Ïe pohyb náv‰tûvníkÛ by mûl b˘t vylouãen na biologicky vzácn˘ch lokalitách a pfiilehlém území v závislosti na jejich charakteru, mimo zpevnûné cesty na podmáãen˘ch lokalitách a nezpevnûn˘ch píscích a na po‰kozen˘ch plochách v prÛbûhu jejich asanace. V rámci navrÏení monitorovacího systému zmûn vyvolan˘ch v relevantní mífie turistick˘mi aktivitami byla zvolena kombinace (modifikace) problémovû orientovaného a stálého bodového v˘zkumu.
Závûr
Vytvofiení paralelní cesty v místû rozbahnûní
1.
zatíÏení míst a komunikací v centru skalních mûst je velmi nevyrovnané, pû‰í provoz se koncentruje do nûkolika míst a zb˘vající místa jsou, zejména náv‰tûvníky skalních mûst, témûfi nevyuÏívána; 2. intenzita pû‰ího provozu kolísá v ãase, kromû urãit˘ch ãástí skalních mûst, je niωí ve volné dny a v ranní a v podveãerní dobû. Mûfiení probíhalo uprostfied sezony. V období mimo sezonu by pravdûpodobnû byly namûfiené hodnoty celkovû niωí a nevyrovnanost intenzity pû‰ího provozu na jednotliv˘ch místech i v ãase by byla zfiejmû v˘raznûj‰í. Aby tato mûfiení dosáhla urãité praktické relevance, je nutné je opakovat ve stejném ãase i prostoru, pfiiãemÏ je vhodné zv˘‰it frekvenci mûfiení (periodicitu) na ãtvrt nebo alespoÀ pÛl roku. V˘sledná zji‰tûní jsou totiÏ vyuÏívána nejen pro sledování prostorov˘ch zmûn v turistické zátûÏi území, ale také pro sledování zmûn v rovnomûrnosti ãasového rozloÏení turistick˘ch tokÛ (sníÏení rozdílÛ mezi sezonní a mimosezonní náv‰tûvností skalních mûst). Velmi dÛleÏité je téÏ usouvztaÏnûní zji‰tûné kvantity (a pfiípadnû téÏ kvality) náv‰tûvnosti sledovan˘ch území s formou a závaÏností zátûÏe, zji‰tûné pomocí vhodnû vybraného ukazatele (napfi. úbytek vegetaãního ãi pÛdního krytu, vytváfiení paralelních stezek atd.) na dan˘ch kontrolních monitorovan˘ch stanovi‰tích. (Pro interpretaci turistické „zátûÏe“ namûfiené na jednotliv˘ch lokalitách je nezbytné provést nejdfiíve anal˘zu a diagnózu stavu tûchto území z hlediska míry dosaÏení únosné meze jejich zatíÏitelnosti turistick˘mi aktivitami. Je nutné peãlivû zváÏit, o ãem namûfien˘ poãet turistÛ v daném stanovi‰ti vypovídá, resp. o ãem nevypovídá. Interpretace zji‰tûn˘ch údajÛ rozhodnû není tak pfiímoãará, jak se mÛÏe na první pohled zdát. Zvy‰ování poãtu turistÛ mÛÏe, ale nemusí vést k rostoucí zátûÏi. Musela by b˘t poloÏena nereálná podmínka et ceteris paribus (za jinak stejn˘ch podmínek), pfiedpokládající v podstatû laboratorní prostfiedí. FaktorÛ je pfiíli‰ mnoho: segmentaãní strategie, poãasí, postoje obyvatelstva, úroveÀ destinaãního managementu, ostatní zpÛsoby vyuÏití krajiny a aktivity místního obyvatelstva obecnû, úroveÀ environmentální technologie atd. Napfi.: Jsou-li na kontrolním stanovi‰ti zji‰tûny (namûfieny) neÏádoucí dopady zmûn ve v˘znamné mífie vyvolané cestovním ruchem a zároveÀ statistiky sãítání turistÛ dosahují napfi. tisíc osob za den, lze jedinû konstatovat, Ïe za souãasného stavu fie‰eného území (stezky a jejího okolí) a ãasoprostorového chování turistÛ (zachovány místa koncentrace, resp. hromadûní v hrdlov˘ch bodech a denní amplitudy) jiÏ nelze objem denní náv‰tûvnosti zvy‰ovat. Jak je naznaãeno v˘‰e, existuje v‰ak celá mnoÏina faktorÛ, které lze pfii aktivní a profesionální práci destinaãního managementu kontrolovat (usmûrÀovat). Míra sezonnosti, prostorové veliãiny (zonace z hlediska únosnosti, vymezení klidov˘ch území, návrh alternativních tras a okruhÛ) a segmentaãní struktura (pfievaÏující motivace náv‰tûvníkÛ) jsou tfii klíãové faktory (do znaãné míry kontrolovatelné) velikosti a saturace hodnoty únosné kapacity.
COT Business ~ 6 ~ 2003
Z této pilotní studie vyplynulo, Ïe v rámci zji‰Èování hodnot únosné meze rozvoje cestovního ruchu i sledování míry dosaÏení (nasycení) tûchto hodnot bude nutné zvaÏovat dopady zmûn vyvolan˘ch rozvojem cestovního ruchu na jednotlivé rozmûry Ïivotního prostfiedí. Bude nutné pokusit se odkr˘vat pfiíãiny tûchto zmûn a jejich dopadÛ a také podchycovat skuteãnosti limitující rozvoj cestovního ruchu. Bude tedy nutné provést hodnocení pozitivního a negativního pÛsobení vlivÛ z hlediska udrÏitelného rozvoje ve formû zhodnocení dopadÛ strategie rozvoje cestovního ruchu na Ïivotní prostfiedí (SEA). Pro hodnocení dopadÛ zmûn vyvolan˘ch v Ïivotním prostfiedí v souvislosti s implementací strategie rozvoje cestovního ruchu bylo navrÏeno sledování následujících efektÛ: • •
•
•
• •
Fyzická dimenze únosnosti: kvalita i kvantita sluÏeb (kapacita a forma zafiízení cestovního ruchu), intenzita vyuÏití, nová v˘stavba Ekologická dimenze únosnosti: zmûny v ohroÏen˘ch ekosystémech, míra a forma zneãi‰tûní, eroze, po‰kození flory a fauny, stav turistick˘ch stezek v chránûn˘ch územích, ‰ífiení nepÛvodních druhÛ Ekonomická dimenze únosnosti: daÀová v˘tûÏnost, zamûstnanost v oblasti cestovního ruchu, investice do kapitálu cestovního ruchu (pfiírodní i kulturní prostfiedí a infrastruktura) Institucionální dimenze únosnosti: úroveÀ destinaãního managementu, vertikální a horizontální kooperace subjektÛ cestovního ruchu v regionu Socio-kulturní dimenze únosnosti: postoj k rozvoji cestovního ruchu a vnímání dopadÛ cestovního ruchu místními obyvateli Psychologická dimenze únosnosti: spokojenost náv‰tûvníkÛ, vnímání kvality proÏitku v souvislosti s hromadností cestovního ruchu
Dále je nutné upozornit na: • nutnost zohlednit rozdílnost dopadÛ rÛzn˘ch forem cestovního ruchu (rÛzn˘ch typÛ náv‰tûvníkÛ, rÛznû motivovan˘ch k náv‰tûvû) na území celé destinace nutnost zohlednit v rámci rÛzn˘ch zón rozdílnou míru Ïádoucnosti vyuÏít maximálnû únosné kapacity daného území pro rozvoj cestovního ruchu • dilema soustfieìování ãi rozptylování náv‰tûvnosti v citliv˘ch zónách Na základû provedené pilotní studie je moÏné doporuãit tzv. gradualistick˘ systém monitorování. To znamená, Ïe je vhodné zaãít prostorovû i pfiedmûtovû vymezen˘m úsekem sledované reality, tedy konkrétnû vymezen˘mi lokalitami a konkrétnû stanoven˘mi indikátory dopadÛ konkrétních zmûn vyvolan˘ch v urãité mífie cestovním ruchem. Je evidentní, Ïe v pilotní fázi monitorování není moÏné zohlednit v‰ech ‰est v˘‰e zmínûn˘ch dimenzí únosné kapacity. Z hlediska proveditelnosti se zdá nejvhodnûj‰í zaãít s monitorováním fyzické a ekologické dimenze zmûn vyvolan˘ch cestovním ruchem, a to konkrétnû zmûn ve stavu stezek, neboÈ zde je pÛsobení turistick˘ch aktivit nejintenzivnûj‰í a statisticky monitorovatelné. Tento dopad je podchytiteln˘ pomocí následujících ukazatelÛ: zmûna v ‰ífice stezky (v cm, v %) zejména ve formû vytváfiení paralelních stezek, dále zmûna profilu stezky (v cm, v %), úbytek vegetaãního krytu (v m2, v %). Jako ménû proveditelné se ukázalo mûfiení hluku a vibrací souvisejících s turistick˘mi aktivitami, neboÈ pfiedstavuje jistou finanãní investici do mûfiících pfiístrojÛ a pomûrnû komplikovanou interpretaci namûfien˘ch hodnot. TotéÏ platí o monitorování prostorového a reprodukãního chování Ïiv˘ch organismÛ. Zavádûní podobn˘ch indikátorÛ je pfiirozenû odvislé od specifick˘ch podmínek sledovaného území a od finanãních, organizaãních, technick˘ch a ãasov˘ch moÏností jeho managementu (správy). Je tedy moÏné shrnout, Ïe poãáteãní fáze monitorování se orientuje pfiedev‰ím na sledování ukazatelÛ dopadÛ zmûn zejména fyzické VII
Literatura 1. 2. 3.
4. 5. 6. 7. 8. 9. Po‰kození bfiehÛ v místû koupání
a ekologické dimenze Ïivotního prostfiedí. V pfiípadû území s pfieváÏnû pfiírodními hodnotami pÛjde jako v pfiípadû âeského ráje o indikátory ekosystémového charakteru, zatímco v pfiípadû území hodnotného z kulturnû-historického hlediska se bude jednat spí‰e o parametry památkové péãe. V pfiípadû území s pfieváÏnû pfiírodními hodnotami, resp. ve zvlá‰tû chránûn˘ch územích se doporuãuje postupná pfiíprava na naplnûní pravidel a principÛ „Evropské charty udrÏitelného cestovního ruchu ve zvlá‰tû chránûn˘ch územích“ (EUROPARC) a tedy k pfiistoupení k této chartû. Ostatní dimenze Ïivotního prostfiedí, resp. dopady zmûn v nich vyvolan˘ch, je vhodné postupnû zohledÀovat pomocí indikátorÛ navrÏen˘ch v Tab. 1, a to i v dal‰ích (kromû pilotních) kontrolních lokalitách, pfiípadnû na celém území regionální destinace. Zejména sledování dopadÛ zmûn v socio-kulturní a psychologické dimenzi bude nároãné jak ãasovû, tak personálnû, neboÈ bude vyÏadovat intenzivní dotazníkové ‰etfiení percepcí a postojÛ obyvatel a náv‰tûvníkÛ území. V pfiípadû dopadÛ zmûn na psychologickou dimenzi Ïivotního prostfiedí pÛjde o vnímané dopady na estetiku krajiny a percepci míry pfielidnûnosti – dopad na kvalitu záÏitku. Ohlednû zji‰Èování míry dosaÏení hodnoty socio-kulturnû únosné kapacity se doporuãuje provádût prÛzkum postojÛ místních obyvatel, a to ve formû strukturovan˘ch rozhovorÛ s pomocí dotazníkov˘ch formuláfiÛ. Tento prÛzkum musí b˘t provádûn ‰kolen˘mi tazateli, pfiiãemÏ respondenti by nemûli dotazníkov˘ formuláfi mít k dispozici (jde pouze o pracovní a záznamov˘ podklad tazatele). Mûfiení dopadÛ zmûn v ekonomické dimenzi prostfiedí bude vyÏadovat systematizaci sledování v˘konÛ, daÀové v˘tûÏnosti, zamûstnanosti a investic v oblasti cestovního ruchu jak na místní, tak destinaãní úrovni. Mezi dopady zmûn v ekonomickém rozmûru Ïivotního prostfiedí patfií také po‰kozování kapitálu rozvoje cestovního ruchu (krajinného rázu, jednotliv˘ch pfiírodních i kulturních hodnot, technick˘ stav infrastruktury cestovního ruchu, pfiitaÏlivosti území pro náv‰tûvníky obecnû). V pfiípadû sledování dopadÛ zmûn v institucionálním rozmûru Ïivotního prostfiedí bude sledována kvalita i kvantita organizací cestovního ruchu i související legislativy i nepsan˘ch pravidel. Do této kategorie patfií i efektivita horizontální, vertikální i diagonální spolupráce mezi aktéry rozvoje cestovního ruchu, taktéÏ formální i neformální vztahy mezi nimi. Zásadním indikátorem v této dimenzi se jeví kvalita a dosah destinaãního managementu (nekontrolovatelnost a nekoordinovanost rozvoje má dopad na kvalitu zdrojÛ dal‰ího rozvoje cestovního ruchu). Mezi dal‰í ukazatele tohoto rozmûru lze zafiadit situaci v majetkoprávních vztazích a problematiku geografické pfiíslu‰nosti daní. Jako indikátory dopadÛ zmûn ve fyzickém rozmûru Ïivotního prostfiedí lze oznaãit napfi. kapacitní moÏnosti infrastruktury cestovního ruchu (zejména ubytovací), zejména je nutné zohlednit dopady této infrastruktury na okolní prostfiedí, je tedy nutné zváÏit objem i kvalitu její v˘stavby. Jist˘m indikátorem je existence územních plánÛ a míra zohlednûní problematiky cestovního ruchu do ÚPD, existence generelu cestovního ruchu, pfiípadnû zonace území z hlediska citlivosti ekosystémÛ. VIII
10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
WTO (1997): Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry, Madrid Ahn, B. Y. – Lee, B. – Shafer, C. S. (2002): Operationalizing sustainability in regional tourism planning: an application of the limits of acceptable change framework. Tourism Management, roãník 23, str. 1 –15 ARR Nisa (2002a): Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk˘ ráj. In: Program trvale udrÏitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk˘ ráj. 2. etapa. Zpracováno pro SdruÏení obcí a mûst âeského ráje jako podklad pro Koncepci dlouhodobû udrÏitelného rozvoje cestovního ruchu v prostoru turistického regionu âesk˘ ráj. Turnov ARR Nisa (2002b): Program trvale udrÏitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk˘ ráj. 3. etapa, Turnov Canestrelli, E. – Costa P. (1991): Tourist Carrying Capacity: A Fuzzy Approach. Annals of Tourism Research, 18 (2), str. 295-311 DHV CR, spol. s r.o. (2001): Anal˘za potenciálu území turistického regionu âesk˘ ráj. Mûstsk˘ úfiad Turnov, Turnov Doxey, G. (1975): Causation Theory of Visitor-Resident Irritants; Methodology and Research Inference. Paper given at San Diego, California, The Travel Research Association Conference No. 6, TTRA, str. 195-198 Getz, D. (1983): Capacity to Absorb Tourism. Concepts and Implications for Strategic Planning, Annals of Tourism Research, 10 (2), str. 239-262 Goodall, B. (1987): Dictionary of Human Geography. Penguin Group, London Johnston, R. a kol. (1981): The Dictionary of Human Geography. Basil Blackwell Publisher Limited Mertlík, J. (2002): Pracovní podklady, studie kontrolních lokalit, typizace a fotodokumentace zatíÏení území âeského ráje. SCHKO, Turnov Monz, Ch. (2000): Recreation Resource Assessment and Monitoring Techniques for Mountain regions,. In: Godde, P. M. a kol.: Tourism and Development in Mountain Regions, CABI Publishing, str. 47 – 68 O’Reilly, A. M. (1986): Tourism Carrying Capacity. Concept and Issues. Tourism Management, 7 (4), str. 254-258 Pásková, M. (2002): Dûdictví pro turismus nebo turismus pro dûdictví? In Vefiejná správa, roãník XIII, ã.42, ISSN 0027-8009, str. 12, 21 – 22 Pásková, M. – Zelenka, J. (2001) Vliv cestovního ruchu na pfiírodní a lidmi vytvofiené prostfiedí, teoretická ãást a pilotní projekt, studie pro MMR, 131 str. Pásková, M. – Hubáãek, O. (2001): Únosná kapacita. Intenzita zatíÏení míst a komunikací v centru mûst. In kol. autorÛ: Studie dlouhodobû udrÏitelného rozvoje cestovního ruchu v âeském Krumlovû a jeho okolí. Agentura ivp, s.r.o. z Prahy – projekt CZ98O5.02.01.01.04.03, souãást programu PHARE CBC – Fond mal˘ch projektÛ v regionu ·umava Pásková, M. – Zelenka, J. (2002): V˘kladov˘ slovník cestovního ruchu. Ústav územního rozvoje, Brno, 448 str. Pásková, M. (2003): Anal˘za zmûn vyvolan˘ch rozvojem cestovního ruchu (disertaãní práce). Praha, 230 str. (v tisku) Petera, J. (2002): Optimalizace znaãen˘ch tras. SHKO, Turnov SCHKO âesk˘ ráj (2002): Návrh plánu péãe CHKO âesk˘ ráj. Turnov Steele, K. (1994): An Assessment of Tourists Carrying Capacity in Resort Areas via a Tourism Impact Analyzis: A Case Study of Jamaica. Unpublished MSc dissertation, University of Surrey, Guildford, UK Trnková, O. a kol. (1995): Území a cestovní ruch. V·E, Praha, str. 123-3 ÚÚR (2001): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území âR”, Úkol B.-II.2, Brno Wilkinson, P. F. (1990): Carrying Capacity in Tourism Planning. Paper presented at the Carribean Tourism Organisations Conference on Tourism and Socio-Cultural Change in the Carribean Conference, Trinidad and Tobago Williams, P. – Gill, A. (1994): Tourism Carrying Capacity Management Issues. In: W.F. Theobald ed.: Global Tourism: The Next Decade; Butterworth-Heinemann Ltd, Oxford, UK, str. 174-187 WTO (1985): The Risks of Saturation or Carrying Capacity Overload in Holiday Destinations in Europe; World Travel, 185 (July/August): str. 87-94 WTO (1998): Guide for Local Authorities on Developing Sustainable Tourism. Madrid Zákon ã.114/1992 Sb. O ochranû pfiírody a krajiny Zákon ã.189/1995 Sb., o lesích Zákon o Ïivotním prostfiedí ã.17/1992 Sb., ve znûní zákona ã. 123/1998 Sb.
Ing. Martina Pásková – postgraduální studentka Pfiírodovûdecké fakulty UK (katedra Sociální geografie a regionálního rozvoje), vedoucí odborná referentka Samostatného oddûlení ekologie urbanizovan˘ch prostorÛ a cestovního ruchu Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR e-mail:
[email protected]
Foto Jan Mertlík
COT Business ~ 6 ~ 2003
