Kanadské hospodářství z pohledu makroekonomické analýzy
Kanada je zajímavým příkladem veřejností opomíjeného státu. Přitom je to multikulturní země s rozsáhlou ekonomikou náležející do seskupení G7, jež se dodnes nezdráhá přijímat imigranty ze všech koutů světa. Co víc, jedná se o významnou cílovou zemi pro imigranty z celé planety. Jako první z britských kolonií získala Kanada v roce 1867 statut dominia, jež jí náleží dodnes. Postupně se slučovala jednotlivá území Kanady v jeden celek. Připojením britské kolonie Newfoundland v roce 1949 byl tento proces dokončen. Následující období můžeme nazvat Velkou imigrací. Příliv přistěhovalců rostl od 2. světové války, k jeho nárůstu přispěla válka ve Vietnamu, kdy se mnoho mladých Američanů chtělo touto cestou vyhnout branné povinnosti, stejně jako útlak v zemích komunistického bloku, nebo socioekonomická situace v chudých zemích Commonwealthu. V současnosti přibližně třetinu obyvatel Kanady tvoří "nekanaďané," identifikující se s anglokanadskou většinou. Tyto skutečnosti vedly k nepokojům zapříčiněným "vytlačováním" francouzsky mluvících obyvatel soustředěným především v provincii Québec. To vedlo v roce 1981 k sepsání nové ústavy a v roce 1982 vstoupil v platnost Canada Act, který dovršil odloučení Kanady a Velké Británie. Kanada již nebyla povinována nechat si schvalovat ústavní změny britským parlamentem. Jediným spojujícím článkem s bývalou metropolí zůstal sdílený monarcha. Další důležitou součástí historie Kanady je postupná ekonomická integrace s USA. Mimo spolupráce jako takové byla v roce 1987 Kanadsko-americkou smlouvou o volném obchodu (Canada-United States Free Trade Agreement) vytvořena zóna volného obchodu mezi těmito státy a vzájemné propojení těchto dvou ekonomik se neustále prohlubuje. Rokem 1994 pak vstoupila v platnost dohoda o severoamerické zóně volného obchodu, NAFTA. Jestliže se nyní podíváme do vývoje světového hospodářství po druhé světové válce, zjistíme, že 50. léta by se obecně pro západní ekonomiky dala nazvat úspěšnými. Jak uvedl Spěváček (1996), dá se to vysvětlit hned několika faktory, v západní Evropě např. poválečnou obnovou či postupnou industrializací venkova. Jednou z dalších významných skutečností byla liberalizace světového obchodu, díky níž průměrný roční růst světového obchodu dosahoval hodnoty 8,1%. Postupem času se ale ekonomický růst zpomaluje. To je zapříčiněno v 70. letech
ropnými šoky (1973, 1979) a dále rozpadem Bretton-Woodského systému. Následovala recese (1975) a později se zvýšila i míra inflace, dosahující více než 10%. V 80. letech se proto obecně za nejlepší cestu hospodářské politiky považoval boj proti inflaci. Recese, resp. stagflace přetrvávala do poloviny let 90., kdy byla vystřídána oživením ekonomiky ve většině zemí. Většina historických událostí se teoreticky promítla i do námi sledovaných veličin. Je však otázkou, zda jsou jejich výkyvy způsobeny hospodářským cyklem, vlivem těchto událostí či jen kombinací obou faktorů. Např. vliv ropných šoků v 70. letech je nesporný. Oproti tomu masivní nárůst HDP v roce 1982 nebude s největší pravděpodobností ovlivněn osamostatněním Kanady a získání nezávislosti na Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Důležitou skutečností týkající se roku 1982 je druhý ropný šok. V té době proběhla v Íránu revoluce, jejímž následkem vzrostla cena ropy za barel ze 13$ na 35$. Časový odstup od této události se sám nabízí. Kanada je významným dovozcem nafty pro USA. Jestliže tedy USA nemohlo odebírat tuto surovinu od Íránu, přirozeně hledalo jiné řešení, čímž se Kanadě navýšila aktivní obchodní bilance a prudce vzrostlo HDP. Stejně tak růst v 1987 je spojen s Kanadsko-americkou smlouvou o volném obchodu. U těchto dvou událostí nelze s určitostí říct, zda změnu způsobily či jen prohloubily průběh cyklu. Stejně tak je v dnešní době patrné zmírnění cyklických výkyvů a obecně délka periody daného cyklu. Nyní se věnujme několika veličinám, které nám ekonomiku Kanady přiblíží. Sledovat budeme nominální veličiny, a to mzdu a mzdovou inflaci, úrokovou míru, deflátor HDP, inflaci, množství peněz v ekonomice a tempo růstu peněz. Data byla čerpána z databáze Mezinárodního měnového fondu (International Monetary Fund, Washington). Jejich podoba nebyla nijak upravována, neboť se jedná informace v odstupu jednoho čtvrtletí. V Matlabu jsme využili upravenou funkci cortest (úpravy jsou uvedeny v příloze). V průběhu textu se budeme odkazovat na podrobný výpis dat v tabulkách uvedených v příloze na konci textu. Naším cílem bude prozkoumat námi nalezená data, zobrazit výsledky analýzy a stručně vyložit jejich význam. První zkoumanou veličinou bude mzda a mzdová inflace. Mzda jako taková (jak je ilustrováno na prvním grafu) má cyklus o délce odpovídající cyklu HDP. Její chování v námi sledovaném časovém období je procyklické, zaostává za vývojem HDP o pět čtvrtletí. Mzdová inflace nám udává tempo růstu mezd. Analýzou získaných statistických dat
bylo zjištěno, že nominální mzdová inflace má obecně kratší cyklus než HDP. Její výkyvy ovšem nejsou tak velké. To nám potvrzuje i směrodatná odchylka, která v tomto případě udává hodnotu 0,008. Dále si můžeme všimnout, že mzdová inflace je procyklická, její časový posun nabývá hodnoty dvou čtvrtletí. V následujícím grafu jsou výše zmíněné rozdíly oproti cyklu HDP jasně patrné.
0 .0 5 m e z e ra H D P m e z e ra m e z d
0 .0 4 0 .0 3 0 .0 2 0 .0 1 0 -0 .0 1 -0 .0 2 -0 .0 3 -0 .0 4 -0 .0 5 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 1: Mzda
0 .0 5 m e z e ra H D P 0 .0 4
m e z e ra m z d o ve π t
0 .0 3 0 .0 2 0 .0 1 0 -0 .0 1 -0 .0 2 -0 .0 3 -0 .0 4 -0 .0 5 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 2: Mzdová inflace Tyto skutečnosti odpovídají realitě, neboť pokud roste HDP, následně rostou i mzdy. Směrem vzhůru je pohyb patrnější, protože mzdy jsou nepružné směrem dolů. Dalším ukazatelem je úroková míra, která ovlivňuje zejména ochotu investovat v dané zemi. V Kanadě se tato veličina chovala za posledních 40 let procyklicky s časovým
posunem jednoho čtvrtletí. Úroková míra silně koreluje. Tyto skutečnosti jsou ilustrovány na dalším obrázku.
0 .0 8 m e z e ra H D P m e z e r a u ro k o ve m ir y
0 .0 6
0 .0 4
0 .0 2
0
-0 .0 2
-0 .0 4
-0 .0 6 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 3: Úroková míra Jestliže chceme zkoumat cenový vývoj, je vhodné využít k tomu nejuniverzálnější cenový index, deflátor HDP, který umožňuje nejširší měření inflace, jež v sobě zahrnuje změnu cen všech statků v ekonomice. Počítáme jej v běžném období, tzn. jedná se o Paasheho index.
0 .0 6 m e z e ra H D P m e z e r a d e fl a t o r u H D P 0 .0 4
0 .0 2
0
-0 .0 2
-0 .0 4
-0 .0 6 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 4: Deflátor HDP Z dat uvedených v tabulce č. 4 je patrné, že v našem případě se jedná opět o
procyklickou veličinu, která odpovídá vývoji HDP, tj. časový posun je nulový. Korelační koeficient poukazuje na silnou korelaci. Další zkoumanou veličinou bude inflace. Inflací rozumíme trvalejší růst cenové hladiny, potažmo pokles kupní síly peněz. Jak jsme uvedli výše, dle statistik OECD se inflace v 70. letech vyšplhala až na 13,6% (nepočítáme-li Turecko, kde se její hodnota vyšplhala na 60% až 70%). V 80. letech postupně díky protekcionistickým opatřením (např. v USA tzv. Reaganomika, ve Velké Británii nastoupila na post premiéra Margaret Thatcherová) klesala. Již v roce 1981 se snížila na 10,5%, v roce 1993 na 3%. I v případě inflace se v námi získaných datech projevila procyklická vlastnost. Zde je však nutné upozornit na časový posun inflačního cyklu, který vývoj HDP předbíhá, a to o tři období. Tato veličina slabě koreluje. Z korelačního koeficientu vyplývá, že převažují poptávkové šoky. Vývoj inflace opět ilustruje následující graf.
0 .0 6 m e z e ra H D P m e z e ra π t
0 .0 4
0 .0 2
0
-0 .0 2
-0 .0 4
-0 .0 6
-0 .0 8 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 5: Inflace Posledním námi zkoumaným jevem je množství peněz v ekonomice a jeho tempo růstu. Jak je na obou grafech a z přiložených statistických údajů patrné, největší změny v této oblasti se udály v roce 1967, což může být ovlivněno konáním světové výstavy EXPO v Montrealu. V tabulce č. 7 je obzvláště zajímavá statistická významnost tempa růstu množství peněz. Tento faktor se ukázal být necyklický. Na posledním obrázku jsou dále patrné velmi časté pohyby této proměnné. Oproti tomu množství peněz je proticyklické a zaostává o jedno čtvrtletí. Tato skutečnost neodpovídá teoretickému výkladu, např. Fischerově kvantitativní
teorii peněz, z jehož rovnice směny (M x V = P x T) vyplývá, že pokud rychlost obratu peněz V a celkový počet transakcí T při plném využití zdrojů považujeme za stabilní, je množství peněz M přímo úměrné cenové hladině P. Jak jsme řekli již dříve, inflace je procyklická. Stejně tak by se tedy mělo chovat i množství peněz v ekonomice.
0 .4 m e z e ra H D P m e z e ra m n o z s t vi p e n e z
0 .3
0 .2
0 .1
0
-0 .1
-0 .2
-0 .3 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 6: Množství peněz
0 .6 m e z e ra H D P m e z e ra t e m p a ru s t u m n o z s t vi p e n e z
0 .5 0 .4 0 .3 0 .2 0 .1 0 -0 .1 -0 .2 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Ilustrace 7: Tempo růstu peněz
Závěrem můžeme říci, že chování veličin odpovídalo našim představám. Jedinou výjimkou byly protichůdné výsledky u množství peněz a jeho tempa růstu.
Použitá literatura Spěváček, V.: Makroekonomická analýza a prognóza. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 1996
Příloha
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
0,487
7,092
1,975
1
-4
0,438
6,226
1,975
1
-3
0,343
4,679
1,975
1
-2
0,208
2,729
1,974
1
-1
0,064
0,827
1,974
0
0
-0,041
-0,530
1,974
0
1
-0,151
-1,973
1,974
0
2
-0,261
-3,476
1,974
1
3
-0,340
-4,637
1,975
1
4
-0,370
-5,083
1,975
1
5
-0,412
-5,762
1,975
1
Tabulka 1: Mzda
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
0,086
1,104
1,975
0
-4
0,173
2,237
1,975
1
-3
0,252
3,334
1,975
1
-2
0,255
3,388
1,974
1
-1
0,189
2,479
1,974
1
0
0,213
2,817
1,974
1
1
0,214
2,827
1,974
1
2
0,161
2,097
1,974
1
3
0,064
0,816
1,975
0
4
0,079
1,014
1,975
0
5
0,058
0,746
1,975
0
Tabulka 2: Mzdová inflace
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
0,129
1,651
1,975
0
-4
0,278
3,696
1,975
1
-3
0,441
6,293
1,975
1
-2
0,609
9,870
1,974
1
-1
0,710
12,999
1,974
1
0
0,685
12,163
1,974
1
1
0,562
8,757
1,974
1
2
0,386
5,373
1,974
1
3
0,217
2,840
1,975
1
4
0,085
1,095
1,975
0
5
-0,029
-0,364
1,975
0
Tabulka 3: Úroková míra
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
0,258
3,399
1,975
1
-4
0,339
4,596
1,975
1
-3
0,437
6,223
1,975
1
-2
0,532
8,070
1,974
1
-1
0,603
9,731
1,974
1
0
0,625
10,335
1,974
1
1
0,550
8,479
1,974
1
2
0,417
5,899
1,974
1
3
0,249
3,289
1,975
1
4
0,062
0,799
1,975
0
5
-0,073
-0,930
1,975
0
Tabulka 4: Deflátor HDP
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
-0,159
-2,050
1,975
1
-4
-0,194
-2,521
1,975
1
-3
-0,195
-2,547
1,975
1
-2
-0,146
-1,892
1,974
0
-1
-0,044
-0,564
1,974
0
0
0,150
1,955
1,974
0
1
0,265
3,541
1,974
1
2
0,338
4,607
1,974
1
3
0,373
5,155
1,975
1
4
0,271
3,600
1,975
1
5
0,195
2,536
1,975
1
Tabulka 5: Inflace
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
0,107
1,374
1,975
0
-4
0,000
0,000
1,975
0
-3
-0,096
-1,232
1,975
0
-2
-0,185
-2,420
1,974
1
-1
-0,206
-2,718
1,974
1
0
-0,180
-2,368
1,974
1
1
-0,074
-0,960
1,974
0
2
0,029
0,377
1,974
0
3
0,083
1,063
1,975
0
4
0,119
1,533
1,975
0
5
0,143
1,834
1,975
0
Tabulka 6: Množství peněz
Období Korelační koeficient t-statistika Kritická hodnota Významnost -5
0,129
1,657
1,975
0
-4
0,107
1,373
1,975
0
-3
0,115
1,483
1,975
0
-2
0,028
0,358
1,974
0
-1
-0,033
-0,431
1,974
0
0
-0,127
-1,651
1,974
0
1
-0,123
-1,598
1,974
0
2
-0,060
-0,772
1,974
0
3
-0,042
-0,535
1,975
0
4
-0,028
-0,359
1,975
0
5
0,011
0,135
1,975
0
Tabulka 7: Tempo růstu peněz
