KA4 Vzdělávání v oblasti duševního vlastnictví

Rozvoj v oboru dopravního inženýrství CZ.1.07/2.3.00/09.0144

KA4 – Vzdělávání v oblasti duševního vlastnictví

stránka

Autor

Název příspěvku

str. 2

Hana Janáčková

Ochrana duševního vlastnictví – teorie II.

str. 39

Ing. Hana Martiníková, Ph.D.

Ochrana duševního vlastnictví – teorie I.

1

Ochrana duševního vlastnictví – teorie II.  Hana Janáčková – Transfer technologií, VŠB-TU Ostrava

Úvod  Duševní vlastnictví je obecný pojem pro určité výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly, které jsou duševními hodnotami nehmotné povahy s různou úrovní výlučných práv k jejich uplatnění na trhu. Výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly mají společného jmenovatele, a sice jsou součástí hodnoty tržních komodit. Například u náramkových hodinek technická a funkční část hodinek je založena na vynálezu. Jiná tvůrčí a umělecká činnost vytváří vnější vzhled hodinek tj. Průmyslový vzor a obchodní symbol hodinek, tj. Ochrannou známku, která je rozlišovacím znakem podmiňujícím marketing výrobku. Většina výsledků tvůrčí duševní činnosti, jako jsou vynálezy, užitné vzory, topografie integrovaných obvodů, odrůdy rostlin, know-how jako praktické uplatnění myšlenek (znalostí, informací), hraje důležitou roli při inovaci zboží, jeho technických (funkčních, užitkových) vlastností. Výsledky tvůrčí činnosti, jako jsou průmyslové vzory a díla užitného umění, jsou základem ke zlepšení kvality zboží podmíněné vizuálním a estetickým vzhledem výrobku. Obchodní označení jako jsou ochranné známky, obchodní jména a zeměpisná označení se používají k rozvoji marketingové hodnoty zboží a služeb, k jejich rozlišení, jakož i k rozlišení podniků či zeměpisných regionů, ze kterých pocházejí nebo odvozují renomé, pověst či obchodní hodnotu. Pod pojmem duševní vlastnictví lze dále zahrnovat díla literární, vědecká i umělecká, ale např. i software.

1. Důvody ochrany duševního vlastnictví  Výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly jako nehmotná aktivita lze rozdělit pro obchodní účely na dva druhy tržních komodit: -využitelné výsledky tvůrčí činnosti, které mohou být zahrnuty do užitkových výrobků (hodinky, kamery, léky atd.) 2

-výsledky tvůrčí činnosti, užitkové anebo umělecké, které mohou být ztělesněny v hmotných vyjadřovacích prostředcích ( popis, výkres, film, CD-ROM atd.) Komerční symboly mohou být připojeny jak k užitkovým předmětům, tak k vyjadřovacímu prostředku. V důsledku nehmotné povahy duševního vlastnictví neexistují žádná přirozená nebo časová a prostorová omezení na jeho využití současně nebo postupně různými stranami kdekoli ve světě. Zatímco na jedné straně vytvoření a využívání duševního vlastnictví jako nehmotných statků si vyžaduje stále větší investiční náklady, čas. Úsilí a přijetí značného rizika při výzkumu, vývoji a výrobě, na straně druhé je technicky snadné a levné tyto statky napodobit. Pokud se nezabrání napodobování, nemůže tvůrce duševního vlastnictví získat zpět své rizikové kapitálové investice s příslušnými zisky na trhu a ztratí svou ekonomickou motivaci a zdroje pro další inovaci, při níž je neúspěch častější než úspěch. Cílem ochrany je vytvořit tržní mechanismus právním zabráněním možnosti „parazitování“, tj. možnosti využívání těchto nehmotných statků třetími stranami pro obchodní účely. Umožněním náhrady investic s příslušným ziskem na trhu ochrana podporuje: - technický, ekonomický, kulturní pokrok, diverzifikaci a zvyšování kvality výrobků na základě výsledků tvůrčí činnosti; - hmotnou a morální stimulaci tvůrců; -zveřejnění výsledků tvůrčí činnosti, aby postupně byly dostupné veřejnosti pro experimentální účely, a po uplynutí ochrany, pro výrobní účely; - původní technologie, hlavně prostřednictvím udělování licencí. Cílem ochrany udělené komerčním symbolům je rozvoj trhu tím, že se umožňuje rozlišování chráněného zboží nebo služeb z hlediska jejich původu, jejich kvality a prostřednictvím jejich propagace mezi spotřebiteli. Komerční symboly představují pověst zboží a služeb v souvislosti, s nimiž se značka používá. Dobrá pověst představuje hodnotu podniku, která odráží jeho obchodní pověst a může být přeměna na trhu ve vyšší zisk.

3

2. Analýza současné ochrany duševního vlastnictví  Celá oblast práv duševního vlastnictví byla u nás během posledních 40 let značně nedoceněna a právní zájem o ni byl na okraji pozornosti. Platí to zejména o právech průmyslového vlastnictví. Po odstranění direktivního systému se radikálně změnila funkce státu a míra jeho zasahování do práv původců a majitelů chráněných nehmotných statků. S tím byla změna koncepce celého systému ochrany průmyslových práv. Byla přijata řada nových zákonů, které po zániku federace byly upraveny do českého právního řádu. Zásadní změnu pro tuto oblast přinesl zákon 527/1990 Sb. O vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, pozdější změna zákonem č. 207/200 Sb.) a následně i zákon 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, kterým byla téměř po 40 letech obnovena profese patentových zástupců – specialistů zejména na průmyslové právo a práva na označení. Jejich základním posláním je pomáhat klientům k získávání, udržování a obhajování jejich průmyslových práv. Legislativní proces byl završen přijetím zákona 137/1995 Sb.,( jeho pozdější novelizace zákonem č. 441/2003 Sb.) o ochranných známkách. Těmito legislativními kroky se systém práv průmyslového vlastnictví stal slučitelným se stavem v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou. Pro doplnění ve světě obvyklých zákonů byl přijat zákon 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků a zákon 478/1992 Sb., o užitných vzorech. V oblasti úpravy autorským zákonem měla rozhodující význam zejména novela autorského zákona z roku 1990, která upřesnila i zákonnou ochranu programů počítačů jako autorských děl. Průmyslové vlastnictví, kam řadíme zejména práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, užitným vzorům, ochranným známkám, označení původu výrobku, je součástí duševního vlastnictví. Na práva k průmyslovému vlastnictví se Současně pohlíží jako na právní podstatu, jejímž prostřednictvím se usiluje o dosažení obchodních a průmyslově politických cílů, zejména zajištění bezpečného a přitom volného oběhu zboží na širším, než národním trhu.

3.  Ochranná  známka  –  platná  právní  úprava  v ČR,  pojem,  druhy  ochranných známek, funkce ochranné známky.  Platná právní úprava v ČR: Zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů 4

(zákon o ochranných známkách) a vyhláškou č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Kromě ochrany dle zákona o ochranných známkách jsou ochranné známky chráněny dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem v rámci práva nekalé soutěže (§44 a následující). Neoprávněné použití ochranné známky je totiž zpravidla i nedovoleným soutěžním jednáním. Podle okolností je tedy možné se domáhat ochrany podle obou uvedených právních předpisů. Ochranné známky jsou chráněny i dalšími právními předpisy, zejména trestním zákonem (zákon č. 140/2001 Sb.), zákonem o přestupcích (zákon č. 78/2002 Sb.), zákonem o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), zákonem o ochraně olympijských symbolik (zákon č. 60/2000 Sb.). Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Druhy ochranných známek Z pozitivní definice ochranné známky vyplývá, jaké druhy známek mou být předmětem ochrany. Jedná se o ochranné známky: a) slovní -

jsou tvořeny jedním nebo více slovy, písmeny, číslicemi nebo jejich kombinací a jsou provedeny v běžném písmu (např. KOH-I-NOOR, Čedok)

b) slovní grafické -

jsou to v podstatě ochranné známky slovní, které jsou provedeny v graficky upraveném písmu

jedná se např. o název Coca-Cola

5

nebo General Motors c) obrazové -

jsou tvořeny pouze kresbou, geometrickým obrazcem nebo jiným grafickým provedením bez slovních prvků, písmen či číslic

např. vyobrazení slona firmy KOH-I-NOOR

nebo značka firmy Tesla d) prostorové -

představují zpravidla tvar výrobku nebo jeho obalu, zejména se jedná o tvar lahví, tablet léků

příkladem je např. láhev pro nápoje Pepsi-Cola nebo vyobrazení obalu na cukrovinky Toblerone

6

e) kombinované -

jsou tvořeny kombinací prvků slovních a obrazových případně prostorových

-

toto vyobrazení je posuzováno jako celek, tzn. jak působí všechny její prvky dohromady

např. ŠKODA AUTO

nebo Plzeňský prazdroj Ochranné známky mohou být v černobílém nebo v barevném provedení. V případě přihlášení ochranné známky v černobílém provedení jsou chráněny všechny barevné kombinace. V případě barevného provedení je chráněna ochranná známka právě v tom barevném provedení, které je přihlášeno, nebo-li uvedeno v přihlášce Ochranné známky. 7

Podle osoby vlastníka ochranné známky lze ochranné známky dělit na individuální a kolektivní. U individuální ochranné známky je vlastníkem jedna nebo více fyzických osob nebo právnická osoba. Jedná se o více subjektů, které jsou na sobě nezávislé, samostatně vystupující. Kolektivní ochranná známka je označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby nebo účastníků sdružení založené za účelem společného označování výrobků či služeb od výrobků či služeb jiných podnikatelů. K přihlášce kolektivní ochranné známky je třeba přiložit písemnou smlouvu uzavřenou mezi všemi členy či společníky právnické osoby nebo účastníky sdružení, která stanoví podmínky používání kolektivní ochranné známky, včetně sankcí za jejich porušení. Zákon o ochranných známkách uvádí výčet ochranných známek, které požívají ochrany na území České republiky (§2 zákona o ochranných známkách): a) národní ochranné známky – zapsané v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze, b) mezinárodní ochranné známky – zapsané v rejstříku mezinárodního úřadu duševního vlastnictví pro ČR podle Madridské dohody nebo Protokolu, c) známky Společenství – známky zapsané v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), d) všeobecně známé známky – nejsou založené na zápisu do rejstříku, ale na faktickém užívání, kdy je všeobecně známo, že je označení užíváno ve vztahu k určitým výrobkům nebo službám určitého poskytovatele. Funkce ochranné známky Odlišit výrobky a služby jednoho subjektu od výrobků a služeb jiného subjektu. 1. HLEDISKA ZÁPISNÉ ZPŮSOBILOSTI OCHRANNÉ ZNÁMKY. V souladu s právní úpravou známkového práva se rozlišuje mezi absolutními důvody pro odmítnutí ochrany, které jsou veřejnoprávního charakteru (tzn. že postavení účastníků není 8

rovné, jedná se o důvody stanovené zákonem a nelze je obejít, postavení není rovné z toho důvodů, že zákon má vždy nadřazenou roli) a důvody relativními, které mají charakter soukromoprávní (tzn. účastníci mají stejná práva, tyto důvody lze určitými prostředky napravit, obejít, např. dohodou mezi jednotlivými účastníky).

Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany jsou vyjmenovány v §4 zákona o ochranných známkách. Do rejstříku se nezapíše označení, které: a) není označením schopným zápisu do rejstříku ochranných známek – tzn. nesplňuje definiční znaky ochranné známky, b) nemá rozlišovací způsobilost – tzn. že hrozí nebezpečí záměny s již zapsanou ochrannou známkou, ochranná známka by proto měla být provedena, ztvárněna tak, aby svou formou a obsahem byla do té míry originální, že je schopna individualizovat jí označené výrobky a služby, c) je tvořeno výlučně označeními nebo údaji sloužícími v obchodě k určení druhu (např. světlé pivo, hořká čokoláda, autoservis), jakosti (např. standard, exklusive, speciál), množství (např. maxi, mikro, mini), účelu (napři. antikorozní), hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby (např. nonstop, night) nebo k označení jiných jejich vlastností – je přípustný určitý stupeň opisnosti, který např. vyvolává pouze asociaci ve vztahu k výrobku nebo službě nebo čistě popisná označení, ale bez souvislosti k výrobkům a službám (např. Sahara – pro kosmetické přípravky), d) je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech – jedná se o běžná slova ze slovní zásoby (např. web, net, CZ), e) je tvořeno výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu – označení tvořená výlučně tvarem výrobku nelze chránit jako ochrannou známku v případech, kdy je tvar výrobku obecně užíván (např. tvar pivní láhve, běžný tvar tužky pro psací potřeby) a dále v případech, kdy tvar výrobku 9

je podmíněn povahou výrobku (např. tvar tablety s mycím prostředkem do myček nádobí, tvar baterky pro kapesní svítilny), f) je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy – jedná se o označení hanlivá, neslušná, pornografická, nemorální, symboly propagující nebo vyvolávající násilí, rasismus (např. vyobrazení hákového kříže, Ku-Klux-Klan), g) mohlo by klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby – např. označení výrobku „čistá vlna“ pro textilní výrobky, které obsahují i jiné látky nebo „krabí kroketky“ pro vepřové maso, h) je přihlašováno pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisné označení, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ (např. označení na láhvi vína – Francouzské víno, přičemž bylo vyrobeno v Austrálii, Skotská whisky, která byla vyrobena v České republice), i) obsahuje označení požívající ochrany podle článku 6ter Pařížské úmluvy, k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány – vztahuje se na použití zejména erbů, vlajek, a jiných znaků státní svrchovanosti, včetně zkratek nebo názvů mezinárodních, mezivládních organizací, pokud k jejich zápisu nebyl příslušnými orgány dán souhlas, j) obsahuje jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6ter Pařížské úmluvy, jestliže jejich užití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu (např. znaky obcí a krajů), k) které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol (např. „křesťanský kříž“, „Davidova hvězda“), l) jehož užívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv – např. zákon č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik, bez předchozího souhlasu Českého olympijského výboru nelze používat výrazy „olympijský“, „olympiáda“, m) jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře – smyslem je zamezit zápisu tzv. spekulativních ochranných známek, což znamená, že si ji přihlašovatel nechává zapsat, aby získal výhody z již zapsané ochranné známky s dobrým jménem, které je nově přihlašované označení podobné.

10

V rámci absolutních důvodů, které brání zápisu ochranné známky je nezbytné rozlišovat ty, které nelze překonat (tzn. označení nemůže být vůbec zapsáno do rejstříku) a těmi, které překonat lze (tzn. označení může být do rejstříku zapsáno jen při splnění určitých podmínek). V rámci řízení o přihlášce ochranné známky lze překonat pouze překážky spočívající v nedostatečné rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení. Takováto označení mohou být zapsaná do rejstříku, jestliže přihlašovatel prokáže, že příslušné označení užíváním v obchodním styku získalo před zápisem ochranné známky do rejstříku rozlišovací způsobilost pro jeho výrobky a služby. Přihlašovatel musí získání rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení pro své výrobky či služby prokázat předložením dokladů (např. objednávkami, fakturami, dodacími listy a propagačními materiály), z nichž je patrno, že toto označení užíval na svých výrobcích, popř. pro své služby právě přihlašovatel, a to již v době před zápisem ochranné známky.

Relativní důvody pro odmítnutí ochrany Jedná se o vyloučení ze zápisu v důsledku kolize s právy třetích osob. V tomto případě již existuje starší shodná ochranná známka jiného vlastníka, co do vnějšího provedení, tak i do skupiny výrobků a služeb, pro něž je starší ochranná známka zapsaná. Zápisnou způsobilost v těchto případech lze získat, udělením písemného souhlasu majitele starší ochranné známky. Smyslem této úpravy je zabránit užívání shodného označení více osobami a tím i situaci, že spotřebitelé na trhu nebudou moci rozeznat původ výrobků a služeb. K relativním důvodům se řadí i případ, kdy přihlášku ochranné známky podal tzv. „nehodný zástupce“. V tomto případě přihlášku ochranné známky podal jednatel nebo zástupce majitele ochranné známky svým jménem a bez souhlasu majitele. Na základě námitek ze strany majitele nebude ochranná známka zapsaná. 2. VĚCNÝ PRŮZKUM (VEŘEJNOPRÁVNÍ A SOUKROMOPRÁVNÍ). Po formálním průzkumu a odstranění formálních vad se u přihlášky provádí věcný průzkum. Věcný průzkum individuální i kolektivní ochranné známky se provádí stejně. Průzkumový referent posoudí, zda přihlášené označení není vyloučeno ze zápisu, tzn. da není dán některý z absolutních důvodů odmítnutí ochrany nebo relativních důvodů odmítnutí ochrany. 11

Pro posouzení zápisné způsobilosti přihlašovaného označení, průzkumový referent provede rešerši. Vypracuje písemnou rešeršní zprávu, která je součástí spisu o ochranné známce. Zpráva obsahuje číslo spisu zkoumané přihlášky, popis rešeršního stavu, rozhodnutí průzkumového referenta, datum a podpis. V případě, že průzkumový referent v průběhu věcného průzkumu nalezne závady, bránící zápisné způsobilosti, vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil. V případě, že přihláška ochranné známky je bez formálních a věcných vad nebo byly nedostatky odstraněny, je bezodkladně přihláška postoupena ke zveřejnění ve Věstníku Úřadu. V tomto okamžiku končí práce průzkumového referenta.

Zamítnutí a částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky Pokud přihlašovatel ve stanovené době nedostatky přihlášky neodstranil přihláška ochranné známky se zamítne. V průběhu řízení je možné provést i částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky. Toto se provádí v případech, kdy zápisně nezpůsobilá je jen část výrobků a služeb, pro které je ochranná známka přihlašována. Pokud přihlašovatel sám neprovede omezení seznamu výrobků a služeb, na základě výměru, kterým je informován o zápisné nezpůsobilosti kolizní části seznamu výrobků a služeb, vydá průzkumový referent pro kolizní část seznamu výrobků a služeb rozhodnutí o zamítnutí. Následně přihlášku s omezeným seznamem výrobků a služeb postoupí ke zveřejnění ve Věstníku. Rozhodnutí o zamítnutí musí obsahovat základní identifikační údaje o přihlášce ochranné známky, zdůvodnění zamítnutí a poučení o odvolání. Pokud přihlašovatel podá ve lhůtě 1 měsíce od doručení rozhodnutí rozklad (tzn. odvolá se proti rozhodnutí Úřadu), postoupí průzkumový referent spis se svým vyjádřením, odvolacímu oddělení. 3. SUBJEKT PRÁVA K OZ – PŘIHLAŠOVATEL A MAJITEL OCHRANNÉ ZNÁMKY. Kdo může být vlastníkem ochranné známky?

12

V širším pojetí se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, která má způsobilost k právním úkonů (tzn. u fyzických osob dosažením 18 let a u právnických osob dnem zápisu), dále to může být stát nebo jeho orgány, různé instituce, nadace, sdružení, obce apod. Přihlášku ochranné známky může podat kterákoliv fyzická či právnická osoba, která má adresu či sídlo na území České republiky. Přihlašovatel může podat přihlášku osobně, nebo prostřednictvím svého zástupce. Zahraniční přihlašovatel, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky musí být v řízení před Úřadem zastupován advokátem nebo patentovým zástupcem s bydlištěm nebo sídlem v České republice. 4. FORMÁLNÍ PRŮZKUM A NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY OCHRANNÉ ZNÁMKY. Po obdržení přihlášky ochranné známky je přidělena průzkumovému referentovi, který přihlášku podrobí formálnímu průzkumu, tzn. zjišťuje, zda přihláška splňuje formální náležitosti. Pokud přihláška obsahuje formální vady průzkumový referent vyzve dopisem přihlašovatele k jejich odstranění. Řízení o přihlášce se zastavuje v případech, kdy přihláška neobsahuje předepsané náležitosti a přihlašovatel je nedoplní ve stanovené lhůtě. Dále se také řízení o přihlášce zastaví v případě, že přihlašovatel nezaplatil v zákonem stanovené lhůtě (1 měsíc po podání přihlášky) správní poplatek za podání přihlášky ochranné známky. Náležitosti přihlášky: 1. žádost o zápis ochranné známky do rejstříku, 2. jméno a příjmení fyzické osoby a adresu místa jejího trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování (v případě, že je odlišná od adresy místa trvalého bydliště), nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo, je-li přihlašovatelem právnická osoba, 3. znění či vyobrazení přihlašovaného označení, 4. seznam konkrétních výrobků či služeb, pro které je dané označení přihlašováno včetně uvedení tříd. 13

Přihláška se může týkat jen jedné ochranné známky!!! 5. MEZINÁRODNÍ ZNÁMKOVÉ TŘÍDĚNÍ VÝROBKŮ A SLUŽEB, OBRAZOVÉ TŘÍDĚNÍ. Niceská dohoda Niceská dohoda zavedla pro účely zápisu OZ jednotné mezinárodní třídění výrobků do 34 tříd (1 – 34) a služeb do 11 tříd (35 – 45). Třídění je vyhotoveno v jazyku anglickém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost. Niceské třídění se skládá ze dvou částí. I. část obsahuje ve sloupcích řazená česká, anglická a francouzská hesla, včetně tzv. základního kódu Mezinárodního třídění výrobků a služeb a číselné označení třídy, vše je v abecedním uspořádání. český výraz

anglický výraz

francouzský výraz

Na Internetové adrese Úřadu, www.upv.cz je Niceské třídění rozděleno na 2 části, přičemž I. část je abecedně seřazená a dělí se na výrobky a služby. I. část obsahuje opět ve sloupcích řazená česká, anglická a francouzská hesla, základní kód a číselné označení třídy, vše v uspořádání podle tříd a v abecedním pořádku v každé třídě.

14

Výchozím jazykem pro abecední uspořádání je čeština. II. část je seřazená podle jednotlivých tříd a také se dělí na výrobky a služby Seznam tříd s vysvětlivkami naleznete na adrese Úřadu, www.upv.cz (v kapitole ochranné známky, systém třídění, seznam výrobků a služeb s vysvětlivkami). Vídeňská dohoda Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Třídění představuje hierarchický systém, který vychází od obecného ke konkrétnímu a dělí všechny obrazové prvky na třídy, oddíly a sekce. Kde je to vhodné, obsahuje vysvětlivky týkající se buď třídění jako celku, nebo jakékoliv dané třídy, oddílu nebo sekce. Sekce jsou dvou druhů. Kromě hlavních sekcí zahrnuje sekce pomocné, určené pro obrazové prvky, které jsou již pokryty hlavní sekcí, ale považuje se za užitečné je pro účely hledání seskupit podle zvláštních tříd. Každá třída, oddíl a sekce je očíslována příslušným kódem. Třídění je vytvořeno v angličtině a francouzštině, přičemž oba texty jsou si rovnoprávné. Toto třídění se používá v případě rešerše ať pro úředníky Úřadu nebo pro přihlašovatele, který si provádí předběžnou sondáž, zda známka, kterou má v úmyslu přihlásit není podobná některé jiné již zapsané ochranné známce.

Přehled základních tříd Vídeňského třídění Třída 1

Nebeská tělesa, přírodní jevy, zeměpisné mapy

Třída 2

Lidské bytosti

Třída 3

Zvířata

Třída 4

Nadpřirozené

bytosti,

pohádkové,

neidentifikovatelné bytosti Třída 5

Rostliny

Třída 6

Krajiny

Třída 7

Stavby, vývěsní tabule, hrazení 15

neobvyklé

nebo

Třída 8

Potravinářské výrobky

Třída 9

Textilie, oděvy, šicí potřeby, pokrývky hlavy, obuv

Třída 10

Tabák, kuřácké potřeby, zápalky, cestovní potřeby, vějíře, toaletní potřeby

Třída 11

Potřeby pro domácnost

Třída 12

Nábytek, sanitární zařízení

Třída 13

Osvětlení, rádiové lampy, zařízení pro topení, vaření nebo mražení, pračky, sušičky

Třída 14

Železářské zboží, nástroje, žebříky

Třída 15

Stroje, motory, hnací stroje

Třída 16

Telekomunikace, záznamy nebo reprodukce zvuku, počítače, fotografie, kinematografie, optika

Třída 17

Hodinářské přístroje, klenoty, váhy a míry

Třída 18

Doprava, vybavení pro zvířata

Třída 19

Nádoby a obaly, vyobrazení různých výrobků

Třída 20

Potřeby psací, kreslířské nebo malířské, kancelářské zboží, papírnické a knihkupecké výrobky

Třída 21

Hry, hračky, sportovní potřeby, kolotoče

Třída 22

Hudební nástroje a jejich příslušenství, hudební potřeby, zvony, obrazy, sochy

Třída 23

Zbraně, střelivo, brnění

Třída 24

Heraldika, mince, znaky, symboly

Třída 25

Ornamentální motivy, plochy nebo pozadí s ornamenty

Třída 26

Geometrické tělesa a obrazce

Třída 27

Písma, číslice

Třída 28

Nápisy v různých písmech

Třída 29

Barvy

6. VZNIK A ZÁNIK PRÁVA K OCHRANNÉ ZNÁMCE, ZMĚNA VLASTNÍKA OCHRANNÉ ZNÁMKY. 16

Doba platnosti ochranné známky Zápis ochranné známky platí deset let ode dne podání přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad). Na žádost vlastníka ochranné známky se zápis obnoví vždy o deset let. Žádost o obnovu zápisu může být podána nejdříve ve lhůtě 12 měsíců před skončením doby platnosti ochranné známky, avšak nejpozději v den skončení doby platnosti. Vlastník

ochranné známky je povinen za žádost o obnovu, zaplatit příslušný správní

poplatek. V případě nezaplacení správního poplatku za podání žádosti o obnovu se na žádost hledí, jako by nebyla podána. Zákon o ochranných známkách umožňuje, aby vlastník ochranné známky podal žádost o obnovu zápisu ještě v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby platnosti. Účelem této dodatečné lhůty je umožnit vlastníkovi ochranné známky, při dočasném opomenutí, zabránit zániku ochranné známky uplynutím doby platnosti. V případě, že vlastník ochranné známky využije této dodatečné šestiměsíční lhůty, je povinen zaplatit správní poplatek v dvojnásobné výši.

Zánik ochranné známky Ochranná známka zaniká způsoby stanovenými zákonem o ochranných známkách, a jsou to tyto způsoby: 1) Uplynutí doby platnosti Pokud vlastník ochranné známky nepodal v zákonem stanovené lhůtě, ani v dodatečné lhůtě, po skončení doby platnosti ochranné známky, žádost o obnovu ochranné známky. 2) Vzdání se práv k ochranné známce Vlastník se může u Úřadu písemným prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla ochranná známka zapsána, nebo některých z nich, účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu, toto prohlášení nelze vzít zpět. Úřad vyznačí vzdání se práv k ochranné známce v rejstříku a oznámí to ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Věstník). 3) Zrušení ochranné známky Ke zrušení ochranné známky může dojít jen z důvodů, které nastaly po zápisu ochranné známky do rejstříku, a to: 17

a) pro neužívání ochranné známky po zákonem stanovenou dobu -

je důvod pro zrušení jen tehdy pokud ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu pěti let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána,

-

užíváním se rozumí skutečné užívání na výrobcích nebo službách, které jsou běžným způsobem dostupné na trhu, nebo také fiktivní užívání, čímž je myšleno užívání v obchodní korespondenci, pro účely propagace (katalogy, reklamní účely),

b) pro zdruhovění ochranné známky -

v tomto případě, ochranná známka ztratila svou rozlišovací způsobilost, protože se v obchodním styku stala označením obvyklým pro ty výrobky a služby, pro které je zapsána,

c) pro klamavost ochranné známky -

v důsledku nesprávného užívání ochranné známky, došlo nebo by mohlo dojít ke klamání veřejnosti, ať již přímo vlastníkem ochranné známky nebo s jeho souhlasem,

d) v případě užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním -

tento důvod pro zrušení ochranné známky předpokládá existenci pravomocného soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním.

4) Prohlášení ochranné známky za neplatnou Prohlášení ochranné známky za neplatnou je způsobem zániku ochranné známky, který se uplatní tehdy, je-li potřebné odstranit nežádoucí stav, který vznikl již samotným zápisem ochranné známky do rejstříku. Znamená to, že ochranná známka byla zapsána v rozporu s některým z důvodů pro odmítnutí ochrany. Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou se pohlíží, jako by nikdy nebyla zapsána. Existuje-li důvod pro neplatnost pouze ve vztahu k některým výrobkům a službám, pro které byla ochranná známka zapsána, je ochranná známka prohlášena za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby. 18

Změna vlastníka ochranné známky Právo nakládat s ochrannou známkou zahrnuje zejména možnost poskytnout k ní licenci, požádat o přepis vlastníka ochranné známky nebo ochrannou známku zastavit.

Převod práv k ochranné známce Vlastník může převést ochrannou známku na kohokoliv, kdo má způsobilost k právním úkonům (u fyzických osob dosažením 18 let, u právnických osob dnem vzniku). Na nabyvatele přechází všechna práva a povinnosti původního vlastníka ochranné známky. Převod se provádí na základě písemné smlouvy, ve které se stanoví, zda se jedná o úplný nebo částečný převod práv. Účinky vůči třetím osobám z převodu práv k ochranné známce, nabývají účinnosti (tzn. začínají platit) až dnem zápisu v rejstříku. Žádost o zápis převodu do rejstříku může podat kterýkoliv účastník smlouvy, za tento úkon se platí správní poplatek. Převod práv je možný i bez ohledu na podnik, tzn. zda zrovna probíhá zrušení, prodej nebo převod podniku, jelikož práva k ochranné známce nezanikají. V případě, že je na podnik vyhlášen konkurz je nezbytné, aby správce konkurzní podstaty souhlasil s převodem práv na jiný subjekt, bez jeho souhlasu nelze provést zápis převodu. Tato skutečnost se týká i případu, že smlouva byla podepsaná před vyhlášením konkurzu.

Přechod práv k ochranné známce Vlastnická práva přecházejí na právního nástupce (např. při sloučení a splynutí podniku nebo při úmrtí vlastníka). Žádost o zápis podává pouze právní nástupce (tzn. ten na koho práva přecházejí), tato žádost není zpoplatněna.

Přepis práv k ochranné známce Vlastník ochranné známky zapsané v unijní zemi Pařížské úmluvy může podat u soudu návrh na určení práva (tzn. na vyznačení změny vlastníka ochranné známky), byla-li ochranná známka zapsána na jméno obstaravatele (což může být - obchodního zástupce, zprostředkovatele, který na základě smluvního vztahu a dohodnutých podmínek hájí obchodní zájmy vlastníka ochranné známky). Soud na základě svého rozhodnutí musí konstatovat, že obstaravatel využil svého postavení a zapsal ochrannou známku na své jméno a naplnil tak 19

skutkovou podstatu „nevěrného agenta“ a dopustil se tak podvodu či získal jednostrannou výhodu. Vlastnické právo mění už pravomocné rozhodnutí soudu. Na základě pravomocného rozhodnutí soudu Úřad na žádost vyznačí změnu vlastníka OZ v rejstříku a tuto skutečnost zveřejní ve věstníku Úřadu.

Licenční smlouva Vlastník ochranné známky má právo udělit licenci k ochranné známce na základě licenční smlouvy uzavřené podle Obchodního zákoníku, který obsahuje úpravu licenční smlouvy pro předměty průmyslového vlastnictví jako zvláštní smluvní typ (§508 a následující Obchodního zákoníku). Licenční smlouvou vlastník ochranné známky většinou za úplatu poskytuje nabyvateli licence právo užívat ochrannou známku, a to ve sjednaném rozsahu (tzn. pro všechny výrobky a služby, pro které byla zapsána nebo pro jejich část) a na sjednaném území (na celém území České republiky nebo jen ve vymezené lokalitě). Poskytnutím licence nedochází ke změně vlastníka ochranné známky, nabyvatel licence pouze získává právo ochrannou známku využívat. Licence může být poskytnuta jako výlučná nebo nevýlučná. Nestanoví-li smlouva jinak, platí, že licence je poskytnuta jako nevýlučná, tzn. vlastník ochranné známky je nadále oprávněn k užívání ochranné známky a k poskytnutí práva užívat ochrannou známku další osobě. Licenční smlouva musí být v písemné formě a účinnosti vůči třetím osobám nabývá až zápisem do rejstříku.

Jiná práva k ochranným známkám Ochranná známka může být předmětem zástavního práva či exekuce a může být zahrnuta do konkurzní podstaty v konkurzním řízení nebo do seznamu majetku v řízení o vyrovnání. Tato práva se zapisují do rejstříku na žádost. 7. PRÁVA

A POVINNOSTI MAJITELE OCHRANNÝCH ZNÁMEK, OMEZENÍ A VYČERPÁNÍ PRÁV

Z OCHRANNÉ ZNÁMKY.

20

Práva z ochranné známky Práva z ochranné známky náležejí pouze vlastníku ochranné známky a působí vůči všem, kteří by chtěli do jeho práv zasáhnout. Práva vlastníka ochranné známky vznikají dnem zápisu ochranné známky do rejstříku. Zákon o ochranných známkách vymezuje práva vlastníka ochranné známky jednak pozitivně, tzn. výčtem činností, ke kterým je z hlediska vlastnického práva oprávněn a jednak negativně, tzn. výčtem činností, které může vlastník zakázat třetím osobám, aby konaly. Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro které je chráněna. Vlastník ochranné známky může zejména označovat ochrannou známkou své výrobky a jejich obaly, nabízet pod tímto označením výrobky, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem, nabízet či poskytovat služby pod tímto označením, dovážet nebo vyvážet výrobky pod tímto označením a užívat tohoto označení v obchodních listinách a reklamě. Vlastník ochranné známky je oprávněn spolu s ochrannou známkou používat také označení ®. Toto označení ®, je také ochranným prvkem, a to proto, aby nedošlo ke zdruhovění ochranné známky. Vlastník zapsané ochranné známky prokazuje své právo výpisem z rejstříku, popř. osvědčením o zápisu. Právu vlastníka užívat ochrannou známku odpovídá také právo domáhat se zákazu takových jednání třetích osob, které v obchodním styku užívají bez jeho souhlasu označení: a) shodné s ochranou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, b) shodné nebo podobné s ochrannou známkou pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, za předpokladu pravděpodobnosti záměny ze strany veřejnosti, c) shodné nebo podobné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsaná, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo ji bylo na újmu.

21

Užívání ochranné známky Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochranné známky řádně užívat ochrannou známku pro výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům z neužívání ochranné známky, ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Za řádné důvody zákon považuje: b) užívání ochranné známky v podobě, která se od podoby zapsané ochranné známky liší prvky, které nemění její rozlišovací způsobilost, c) pokud je ochranná známka umísťována na výrobcích nebo jejich obalech pro účely vývozu. Užívání ochranné známky na základě licenční smlouvy a užívání kolektivní ochranné známky osobou, která má oprávnění ji užívat, se považuje za užívání vlastníkem.

Následky neužívání ochranné známky Ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou z důvodu existence starší ochranné známky, pokud tato starší ochranná známka nesplňuje podmínky užívání. Pokud není starší ochranná známka užívána může být toto neužívání důvodem pro zrušení ochranné známky buď v plném rozsahu nebo částečně, pro tu část výrobku a služeb pro které není užívána. Pokud není starší ochranná známka užívána pro některé výrobky a služby, pro které byla zapsaná, může být její existence důvodem pro prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou jen v rozsahu výrobků a služeb, pro které je starší ochranná známka užívána.

Omezení účinku ochranné známky Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat určitá jednání, která by jinak mohla být charakterizována jako porušování práv vlastníka ochranné známky. Vedle omezení vyplývající ze smluvní licence jsou práva vlastníka omezena tzv. licencí zákonnou. Udělení zákonné licence se v případě ochranných známek příliš nevyskytuje (je ojedinělé), zákonná licence se spíše uplatňuje u ostatních předmětů průmyslového práva hlavně u vynálezů. Zákonná licence se používá, v případě, že zajištění užívání chráněného předmětu je ve veřejném zájmu. 22

Vlastník ochranné známky nemůže v obchodním styku zakázat třetím osobám užívání stanovených údajů, pokud jejich užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Jedná se o užívání jména a příjmení třetích osob, jejich obchodní firmy nebo názvu nebo adresy. Dále jde o údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností. Třetí osobě nelze zakázat užívání označení nezbytného k určení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů. Vlastník ochranné známky je také povinen strpět užívání shodného nebo podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky. Jedná se o omezení práv vlastníka ochranné známky právem tzv. předchozího uživatele.

Vyčerpání práv z ochranné známky Zákon o ochranných známkách upravuje institut tzv. vyčerpání práv z ochranné známky, podle něhož vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívaní své ochranné známky na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v České republice nebo v členském státě Evropského společenství, ať již vlastníkem samotným nebo s jeho souhlasem. Toto omezení neplatí, pokud má vlastník řádné důvody k tomu, aby bránil pozdějšímu využití výrobků, zejména pokud se stav výrobků po jejich uvedení na trh změnil nebo zhoršil.

Omezení práv z kolektivní ochranné známky Kolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence, nemůže být poskytnuta jako zástava a nemůže být převedena na jinou osobu. 8. OPRAVNÉ

PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍ

ÚŘADU,

NÁMITKY, NÁVRH NA ZRUŠENÍ NEBO

PROHLÁŠENÍ NEPLATNOSTI OCHRANNÉ ZNÁMKY.

Připomínky (nejsou opravným prostředkem !!!)

23

Kdokoliv může do doby zápisu ochranné známky do rejstříku podat k Úřadu písemné připomínky založené zejména na absolutních nebo relativních důvodech odmítnutí ochrany. Úřad k připomínkám přihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky do rejstříku. Osoba, která podala připomínky, se nestává účastníkem řízení, ale Úřad ji vyrozumí o výsledku posouzení jejich připomínek. Přihlašovatel musí být Úřadem o připomínkách a výsledku jejich posouzení vyrozuměn a má právo se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit. Informace o ochranných známkách jsou k dispozici na stránkách Úřadu.

Námitky Oprávněné osoby mohou podat u Úřadu námitky ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky. Tuto lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy. K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po lhůtě 3 měsíců Úřad nepřihlíží. Spolu s námitkami je namítající povinen zaplatit správní poplatek. Není-li tento poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané. Námitky musí obsahovat: •

minimálně údaje umožňující identifikaci osoby, jež námitky podává, tj. údaje o názvu a adrese sídla nebo jménu, příjmení a adrese trvalého pobytu podatele námitek,

•

dále spisovou značku a datum zveřejnění přihlášky, proti níž námitky směřují,

•

údaje o přihlašovateli a znění či zobrazení napadeného označení, označení výrobků a služeb, jichž se námitky týkají, včetně jejich tříd podle mezinárodní klasifikace.

Oprávněnou osobou, která je oprávněna podat námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku je osoba, která je: •

vlastníkem nebo přihlašovatelem starší ochranné známky, jehož starší ochranná známka je shodná či podobná se zveřejněným označením, které je přihlašováno pro shodné či podobné výrobky nebo služby a přitom z hlediska veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny,

24

•

vlastníkem nebo přihlašovatelem starší ochranné známky, jehož starší ochranná známka je shodná či podobná se zveřejněným označením, které sice není přihlašováno pro podobné výrobky nebo služby, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jí bylo na újmu,

•

vlastníkem starší všeobecně známé známky, která je shodná či podobná se zveřejněným označením a která je přihlašována pro shodné či podobné výrobky nebo služby a přitom z hlediska relevantní veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny se zveřejněným označením; pravděpodobností záměny se rozumí i pravděpodobnost vyvolání představy o souvislosti (asociace) se starší ochrannou známkou,

•

vlastníkem starší všeobecně známé známky, která je sice shodná či podobná se zveřejněným označením a která však není přihlašována pro shodné či podobné výrobky nebo služby, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna. Jde však o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, námitka se však bude pokládat za oprávněnou pouze za předpokladu, že užívání přihlašovaného označení ve vztahu k uplatňovaným výrobkům či službám by ukazovalo na vztah k vlastníku všeobecně známé známky, Dobré jméno (dobrá pověst, renomé) je u ochranné známky vyjádřením toho, že široká veřejnost známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb touto známkou označených očekává a věnuje ji svou důvěru. Známka s dobrým jménem je známkou natolik silnou, že odlišuje jejího vlastníka od jiných osob, bez omezení na určitý druh zboží nebo služeb, a to i v tom případě, není-li zapsána. Známka s dobrým jménem tedy může být jak ochrannou známkou formálně registrovanou, tak známkou všeobecně známou. V tomto směru, se oproti předchozí právní úpravě, v souvislosti se zavedením ochranné známky s dobrým jménem, zúžilo vymezení pojmu všeobecně známé známky.

•

vlastníkem nebo přihlašovatelem starší ochranné známky Společenství, která je shodná nebo podobná s přihlašovaným označením, které má být sice zapsáno pro ne podobné 25

výrobky či služby, avšak tato starší ochranná známka Společenství má na území Evropského společenství dobré jméno a užívání přihlašovaného označení by bez řádného důvodu nepoctivě těžilo z její rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména nebo by jí bylo na újmu, •

vlastníkem nebo přihlašovatelem ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku na stejnou ochrannou známku na své jméno a bez souhlasu vlastníka podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky, zákon v tomto případě uvádí výjimku pro případ, kdy by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil,

•

uživatelem nezapsaného označení užívaného zejména v obchodním styku pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné nebo podobné s přihlašovaným označením, pokud takové označení nemá jen místní dosah a pokud právo k tomuto označení vzniklo před podáním přihlášky ochranné známky. Tímto ustanovením se sleduje i ochrana označení chráněných zvláštními předpisy, jako je zákon o drahách, o ekologickém zemědělství, o vinohradnictví a vinařství a předpisy o nekalé soutěži,

•

fyzickou osobou, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osobou oprávněnou uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti. Námitky bude oprávněna podat tedy i fyzická osoba, jejíž jméno a příjmení nebo vyobrazení, popřípadě pseudonym, jsou shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením, jestliže zápis tohoto označení do rejstříku může zasáhnout do jejích práv na ochranu osobnosti,

•

osobou, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno. Autorské dílo bude v případě jeho neoprávněného užití dotčeno, jestliže bude užito bez svolení autora nebo toho, jemuž náležejí práva k autorskému dílu, je-li shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením. Osobou, která může podat tyto námitky, je jak sám autor, tak i jeho právní nástupce, popřípadě ochranná organizace oprávněná spravovat autorova práva,

26

• vlastníkem staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud tato práva mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena. Aplikace tohoto ustanovení bude přicházet v úvahu nejčastěji u průmyslových vzorů. V případě podání námitek z tohoto důvodu je jejich podatel povinen předložit důkaz o tom, že je ke dni priority přihlašovatele ochranné známky skutečně majitelem platného práva k danému předmětu průmyslového vlastnictví, např. že je majitelem patentu nebo registrovaného průmyslového vzoru, užitného vzoru, jehož vnější vzhled je užit ve zveřejněném označení, • podnikatelem, jehož obchodní firma, popřípadě název, pod nímž podniká, nebo označení jeho provozovny či organizační jednotky jeho podniku jsou shodné či podobné s přihlašovaným označením. To však za podmínky, pokud tato práva vznikla před podáním napadené přihlášky ochranné známky, popřípadě pokud by tato práva byla užíváním přihlašovaného označení dotčena. To by přicházelo v úvahu zejména tehdy, jestliže podnikatel vyrábí stejné nebo podobné výrobky, nebo poskytuje stejné nebo podobné služby, pro které je zveřejněné označení přihlášeno, nebo jsou takové výrobky předmětem jeho obchodní činnosti, • osobou, ať již fyzickou či právnickou, která je podáním přihlašovaného označení, přihlašovaného nikoliv v dobré víře, dotčena ve svých právech. Nedostatek dobré víry je v tomto případě řazen mezi relativní důvody zápisné způsobilosti. Přitom tentýž důvod uvádí zákon i mezi absolutními překážkami zápisné způsobilosti, kdy sám Úřad průmyslového vlastnictví zkoumá, zda přihláška zřejmě nebyla podána v dobré víře. Pro majitele starších práv je velice důležité sledovat lhůtu k podání námitek, jelikož v některých případech je jedinou formou ochrany proti označením, která zasahují do jejich práv. Například držitel nezapsaného označení nemá možnost po zápisu kolidující známky do rejstříku dosáhnout z tohoto titulu jejího výmazu, dosažení výmazu je pouze v rámci správního řízení.

27

Řízení o námitkách Úřad řízení o námitkách zastaví v případě, že důvod podání námitek odpadl. Rozhodnutí o zastavení řízení Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. Úřad námitky zamítne, pokud nebyly podány v zákonné lhůtě 3 měsíců nebo nebyly námitky podány oprávněnou osobou nebo nebyly uvedeny důvody podání námitek či nebyly doloženy důkazy. Pokud Úřad řízení o námitkách nezastaví nebo námitky nezamítne, vyrozumí přihlašovatele o obsahu námitek a stanoví mu lhůtu, ve které se může k námitkám vyjádřit. Pokud se přihlašovatel ve stanovené lhůtě k námitkám nevyjádří, Úřad námitky projedná podle jemu dostupné dokumentace. Úřad může také vyzvat namítajícího a přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě pokusili o námitkách dohodnout, pokud se dohodnou a jsou námitky vzaty zpět, úřad řízení o námitkách zastaví. Úřad námitky zamítne, zjistí-li, že přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob. Zjistí-li Úřad v průběhu řízení o námitkách, že přihlašovaná ochranná známka nesplňuje podmínky pro zápis jen pro některé výrobky a služby, pro které byla podaná přihláška, přihlášku zamítne v rozsahu těch výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu. Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu písemné vyhotovení rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo rozhodnutí o zamítnutí námitek. Úřad údaje o zamítnutí přihlášky nebo zamítnutí námitek zveřejní ve věstníku. Zrušení Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže •

ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro 28

započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, •

se ochranná známka stala pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka, označením, které je v obchodě obvyklé,

•

souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.

V řízení zahájeném na návrh podaný do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním, Úřad tuto ochrannou známku zruší. Lhůtu k podání návrhu na zrušení nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Je-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, Úřad ochrannou známku zruší v rozsahu těchto výrobků nebo služeb. Neplatnost •

Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 (absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti) nebo § 6 (starší ochranná známka).

•

Byla-li ochranná známka zapsána v rozporu s § 4 písm. b) (rozlišovací způsobilost) nebo c) (označení druhu, jakosti, množství….) anebo d) (obvyklé v běžném jazyce), nebude prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána.

•

Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou rovněž v řízení zahájeném na návrh oprávněné osoby a z důvodů v tomto ustanovení uvedených.

•

Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.

•

Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou i poté, co se jí vlastník vzdal nebo co zanikla uplynutím doby platnosti.

29

•

Existuje-li důvod neplatnosti pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ochranná známka zapsána, je ochranná známka prohlášena za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby.

Návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti •

Návrh na zrušení ochranné známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy. Považuje se za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

•

Náležitosti návrhu na zrušení ochranné známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis.

• Úřad vyzve vlastníka ochranné známky, aby se k návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti vyjádřil. Nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu.

PRŮMYSLOVÝ VZOR Dle zákona č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení, b) výrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů, c) složeným výrobkem výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku, d) původcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzor vytvořen. 30

Podmínky ochrany Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy, a) jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a b) jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy. Běžným užíváním se rozumí užívání konečným uživatelem, s výjimkou údržbářských, servisních a opravárenských prací. Novost Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně. Individuální povaha Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoru jeho původce. Průmyslové vzory dané technickou funkcí a průmyslové vzory vzájemného propojení (Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru. Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci. 31

Rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy. Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti. ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE PRŮMYSLOVÉHO VZORU Dle zákona č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů Přihláška průmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu. U Úřadu může být podána rovněž přihláška (průmyslového) vzoru Společenství; na takovouto přihlášku Úřad vyznačí den jejího podání a do 14 dnů ji předá Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory). Za předání přihlášky je přihlašovatel povinen zaplatit úhradu nákladů spojených s přijetím a předáním přihlášky. Přihláška průmyslového vzoru Má-li přihláška průmyslového vzoru založit právo přednosti, musí obsahovat a) žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku, b) jméno a příjmení nebo obchodní firmu přihlašovatele a adresu trvalého pobytu nebo místa podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická, a obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická, c) vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a které lze reprodukovat. Přihláška dále musí obsahovat a) název průmyslového vzoru, b) určení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorů, 4) c) jméno a příjmení původce průmyslového vzoru, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že původce se vzdává práva být uveden.

32

Přihláška dále může obsahovat a) popis, který vysvětluje vyobrazení, b) žádost o odklad zveřejnění průmyslového vzoru podle § 38 odst. 4. Přihláška může obsahovat žádost o zápis jednoho průmyslového vzoru (jednoduchá přihláška průmyslového vzoru) nebo žádost o zápis více průmyslových vzorů (hromadná přihláška průmyslového vzoru). S výjimkou průmyslových vzorů spočívajících ve zdobení se hromadná přihláška průmyslového vzoru může týkat pouze průmyslových vzorů patřících do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů. Hromadná přihláška průmyslového vzoru musí obsahovat seznam průmyslových vzorů, o jejichž zápis se žádá. Právo přednosti Dnem podání přihlášky průmyslového vzoru vzniká přihlašovateli právo přednosti za předpokladu, že přihláška obsahuje náležitosti uvedené v zákoně. Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy, musí přihlašovatel uplatnit do jednoho měsíce od podání přihlášky a na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě toto právo prokázat, jinak k němu Úřad nepřihlíží. Průzkum přihlášky průmyslového vzoru Úřad podrobí přihlášku průzkumu. Neobsahuje-li přihláška náležitosti uvedené v zákoně, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Týkají-li se nedostatky náležitostí uvedených v zákoně, které přihlašovatel ve stanovené lhůtě odstranil, považuje se za den podání den, kdy tuto opravu obdržel. Jinak se taková přihláška pokládá za nepodanou. Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky uvedené v zákoně ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce průmyslového vzoru zastaví. Přihlašovatel je až do zápisu v rejstříku oprávněn rozdělit hromadnou přihlášku průmyslového vzoru. Právo přednosti z původní přihlášky bude zachováno i pro přihlášky rozdělené, jestliže obsahují jen průmyslové vzory uvedené v původní přihlášce. Není-li předmětem přihlášky průmyslový vzor, popřípadě jestliže průmyslový vzor, který je předmětem přihlášky, nesplňuje požadavky podle zákona, Úřad přihlášku zamítne. Přihláška průmyslového vzoru bude zamítnuta rovněž z důvodu kolize se starším shodným 33

průmyslovým vzorem s účinky na území České republiky, který byl zpřístupněn veřejnosti po dni podání přihlášky, popřípadě po dni vzniku práva přednosti této přihlášky. Před zamítnutím přihlášky musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k důvodům, pro které má být přihláška zamítnuta. Zápis průmyslového vzoru do rejstříku (Úřad zapíše průmyslový vzor do rejstříku, jestliže tomu nebrání skutečnosti uvedené v zákoně, a přihlašovateli vydá o zápisu osvědčení. Současně se zápisem průmyslového vzoru do rejstříku Úřad zveřejní zapsaný průmyslový vzor. Zápis průmyslového vzoru do rejstříku oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. V případě, že přihlašovatel v přihlášce požádal o odklad zveřejnění průmyslového vzoru nepřesahující 30 měsíců od data podání přihlášky nebo ode dne vzniku práva přednosti, Úřad průmyslový vzor zveřejní až po uplynutí požadované doby; spolu s oznámením zápisu podle odstavce 3 Úřad oznámí odložení zveřejnění průmyslového vzoru. Soudní řízení pro porušení práv ze zapsaného průmyslového vzoru, který dosud nebyl zveřejněn, lze zahájit jen za podmínky, že osobě, proti níž směřuje žaloba, byly sděleny informace obsažené v rejstříku a ve spisu týkajícím se přihlášky průmyslového vzoru. ÚČINKY ZAPSANÉHO PRŮMYSLOVÉHO VZORU Dle zákona č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů Práva vyplývající ze zápisu Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům. Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzor užíván v dobré víře. 34

Ohrožení nebo porušení práva V případě neoprávněného zásahu do práv ze zapsaného průmyslového vzoru se může jeho vlastník domáhat u soudu zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má vlastník průmyslového vzoru právo na její náhradu; pro náhradu škody se použije ustanovení občanského zákoníku. Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má vlastník průmyslového vzoru právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění. Vlastník průmyslového vzoru může požadovat, aby soud rovněž nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Právo na informaci Vlastník práva ze zapsaného průmyslového vzoru má vůči každému, kdo jeho práva ohrožuje nebo porušuje, právo na informaci o původu výrobku, ve kterém je zapsaný průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, včetně informací týkajících se uvádění takových výrobků na trh; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení. Omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoru Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na a) jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely, b) jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely, c) jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoru a že je uveden zdroj. 35

Dále se práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru nevztahují na dopravní prostředky a jejich náhradní díly, které se přechodně pohybují na území ČR a nebo jsou dovezeny za účelem opravy takového dopravního prostředku. Vyjímku tvoří prostředky pozemní dopravy. Práva uživatele mohou být omezena tzv. „vyčerpáním práv“ - práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem. Toto platí i pro trhy Evropské unie. Dalším omezujícím faktorem může být právo předchozího uživatele. Práva ze zapsaného průmyslového vzoru nepůsobí vůči třetím osobám, které mohou prokázat, že před datem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti započaly na území České republiky s užíváním průmyslového vzoru spadajícího do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoru, jestliže užívaný průmyslový vzor byl vytvořen nezávisle na zapsaném průmyslovém vzoru, nebo za tímto účelem učinily vážné přípravy. Takovéto osoby jsou oprávněny užívat průmyslový vzor při své podnikatelské činnosti, při které předchozí užití bylo uskutečněno nebo připravováno. Toto právo je vázáno na podnik či provozovnu, kde bylo využíváno a nelze je převést. ZÁNIK A VÝMAZ PRŮMYSLOVÉHO VZORU Dle zákona č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů Právo ze zapsaného průmyslového vzoru zaniká, jestliže a) uplyne doba ochrany, b) vlastník průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku. Váznou-li na průmyslovém vzoru práva třetích osob, Úřad zánik průmyslového vzoru vyznačí až poté, kdy obdrží od vlastníka průmyslového vzoru důkaz o tom, že tyto třetí osoby byly o tomto záměru vlastníka průmyslového vzoru informovány. Zapsaný průmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku: a) jestliže průmyslový vzor neodpovídá definici průmyslového vzoru dle zákona, b) pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj ze zákona, 36

c) pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzor, d) je-li průmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzor, avšak byl zpřístupněn veřejnosti po dni vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoru, e) je-li v průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat, f) představuje-li průmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva, g) představuje-li průmyslový vzor zneužití některého z prvků uvedených v článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen "Pařížské úmluvy") 3) nebo jiných symbolických znaků, vlajek, erbů, na které se nevztahuje článek 6 ter Pařížské úmluvy, které však představují v příslušném členském státě zvláštní veřejný zájem. Návrh na výmaz je oprávněna podat pouze osoba (písemně u ÚPV), která na základě rozhodnutí soudu má právo na podání přihlášky průmyslového vzoru. Návrh na výmaz může podat pouze fyzická nebo právnická osoba, jejíž práva jsou dotčena. Průmyslový vzor může být vymazán zcela nebo i částečně a to i po jeho zániku. Výmaz zapsaného průmyslového vzoru z rejstříku má účinky, jako by průmyslový vzor nebyl do rejstříku zapsán. Návrh na výmaz musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se opírá. Důvody výmazu, včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny. Úřad vyzve vlastníka průmyslového vzoru, aby se k návrhu ve stanovené lhůtě vyjádřil. Nevyjádří-li se vlastník průmyslového vzoru k návrhu na výmaz, není to na překážku rozhodnutí o návrhu na výmaz. Odnětí ochrany a přepis Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzor nepříslušelo. Návrh na odnětí takového ochrany je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na průmyslový vzor, nebo její právní nástupce. Úřad zapíše tuto oprávněnou osobu jako vlastníka průmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím soudu. Nebude-li podán návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru, Úřad provede výmaz průmyslového vzoru z rejstříku z moci úřední. 37

Zdroje informací  1) Duševní vlastnictví jako zdroj kvalitativního rozvoje; Úřad průmyslového vlastnictví; 2004; ISBN 80-7282-031-1 2) Platná legislativa ČR a EU 3) Webové stránky Úřadu průmyslového vlastnictví 4) Vlastní studijní materiály z Institutu průmyslového vlastnictví (Úřad průmyslového vlastnictví, Praha)

Kontakt  Hana Janáčková  Transfer technologií, VŠB‐TU Ostrava  17. listopadu 15, 708 33 Ostrava‐Poruba  [email protected] 

38

Ochrana duševního vlastnictví – teorie I.  Ing. Hana Martiníková, Ph.D. – Transfer technologií, VŠB-TU Ostrava

PATENT Prameny práva: Zák. č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích (Patentový zákon) Ve znění pozdějších předpisů 3/2001 Sb. ) Prováděcí vyhláška 550/1990 Sb. Patent je listinné vyjádření právní ochrany na přihlášku vynálezu, která úspěšně prošla řízením před příslušným úřadem průmyslového vlastnictví. Patent musí splňovat zákonné požadavky, a navíc musí být splněno: a) požadavky na novost patentu – vynález nesmí být součástí stavu techniky (stavem techniky je vše, co bylo známo do podání přihlášky vynálezu a k čemu měla přístup veřejnost) b) vynálezecká činnost – vynálezecký krok – tj. musí být přínosem do stavu techniky jako celku a musí být pro tento stav obohacením. Patentovatelné vynálezy leží za hranicemi běžné řemeslné nebo rutinní inženýrské práce. c) Průmyslová využitelnost -

předmět patentové ochrany může být průmyslově

vyráběn, či jinak využit v průmyslu, zemědělství či jiných oblastech hospodářství. d) Musí se jednat o komplikovanější technické řešení nebo způsob výroby. Co není vynálezem: -

objevy, vědecké teorie, matematické metody

-

estetické výtvory

-

plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti

-

počítačové programy (v ČR se na ně vztahuje autorský zákon)

-

podávání informací 39

-

způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování

-

diagnostické metody

Kdo má právo na patent: -

původce vynálezu nebo jeho právní zástupce

-

spolupůvodci v rozsahu stanoveném ve smlouvě

-

zaměstnavatel v případě, že se jedná o technické řešení vzniklé v rámci plnění pracovních povinností.

V případě zaměstnaneckého vynálezu musí původce o technickém řešení informovat a předat mu veškerou dokumentaci, která se technického řešení týká, aby ji zaměstnavatel mohl posoudit. Zaměstnavatel má poté právo se do 3 měsíců vyjádřit, zda na dané technické řešení uplatní svá práva na patent. V případě, že tak zaměstnavatel neučiní, přecházejí veškerá práva k technickému řešení zpět na původce. Pokud dojde k uplatnění práva zaměstnavatelem, pak má zaměstnanec právo na přiměřenou odměnu, pokud dojde k finančnímu prospěchu z vynálezu po uplynutí delšího časového termínu, má zaměstnanec právo na dodatečné vypořádání. Práva, povinnosti i mlčenlivost musí být zachována i v případě, že původce změní zaměstnavatele. Účinky patentů a doba platnosti patentu Po zveřejnění patentové přihlášky (18 měsíců po podání přihlášky) se technické řešení díky zveřejnění dostává do stavu techniky a tím pádem znemožňuje další pokusy o přihlášení tohoto řešení jiným původcem. Po udělení patentu (cca 3-4 roky) je ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví zveřejněno oznámení o udělení a po zaplacení příslušných poplatků majitel získává patentovou listinu. Patent platí 20 let a tato lhůta nemůže být prodlužována s výjimkou dodatečného ochranného osvědčení, které se vztahuje na léčiva prostředky pro ochranu rostlin (možnost prodloužení až o 5 let). Doba platnosti patentu běží od podání patentové přihlášky a v příslušných časových intervalech musí být tento patent obnovován a to zaplacením určitého poplatku správnímu orgánu. Po udělení patentu má jeho vlastní práva vyrábět, prezentovat, uvádět na trh technické řešení, které je předmětem patentu. Majitel má právo poskytovat na předmět patentu licence nebo 40

patent může prodat (nutná písemná smlouva, nabývá platnosti až zápisem do rejstříku). Bez souhlasu majitele patentu nemůže být s předmětem patentu nijak nakládáno. Toto se vztahuje i na způsob výroby a tudíž výrobky, které takto vznikly. Zánik a zrušení patentu Patent zaniká pouze: a) uplynutím doby platnosti b) nezaplacením správních poplatků c) pokud se ho majitel vzdá. V případě zrušení patentu, ruší se veškeré jeho účinky od samého začátku. Patent je zrušen tehdy, pokud nevyhoví zákonným podmínkám, není-li předmět patentové přihlášky jasně popsán, byl-li udělen neoprávněné osobě, jestliže byl předmět patentové přihlášky dodatečně rozšiřován a to nad její původní rámec. Patent je možné zrušit i částečně nebo po jeho zániku. Řízení o udělení patentu Podáním patentové přihlášky začíná řízení o udělení patentu, po kterých následuje: a) formální průzkum b) Rešerše

činnosti probíhající 18 měsíců po vzniku práva

c) zveřejnění přihlášky

přednosti

d) věcný průzkum

činnosti po 18ti měsících od vzniku práva

e) udělení či zamítnutí přihlášky vynálezu

přednosti až po dobu 3-4 let od jeho vzniku

Minimum nutné pro podání patentové přihlášky: -

označení přihlašovatele

-

projev vůle přihlašovatele, že chce pro dané území mít patent

-

popis vynálezu

-

přihláška musí být podána v úředním jazyce

41

Další nutné náležitosti: -

žádost o dělení patentu ve dvojím vyhotovení, popis vynálezu (výkresy), nejméně jeden patentový nárok, anotaci, potřebné přílohy. V případě, že není přihlašovatelem vynálezu sám původce či jeho zástupce nebo se nejedná o zaměstnanecký vynález, pak musí předkladatel přiložit ještě doklad o nabytí práva na patent.

-

v případě, že žádost o udělení patentu podává více spolupůvodců najednou a nemají společného patentového zástupce, pak musí tito původci určit ze svého středu osobu, která bude komunikovat s Úřadem

-

popis vynálezu musí obsahovat – název vynálezu, oblast techniky, pro kterou je technické řešení určeno, současný stav techniky, vysvětlení podstaty vynálezu a jeho výhod, objasnění výkresů (pokud jsou přiloženy), příklady provedení, způsob průmyslové využitelnosti

-

patentové nároky, vymezující předmět ochrany. Musí být stručné, jasné a podložené popisem.

-

Anotace – musí obsahovat název vynálezu a stručnou charakteristiku předloženého technického řešení.

Formální průzkum Vylučuje z dalšího řízení ty přihlášky, jejichž předmět je nepatentovatelný a připravuje podklady pro zveřejnění. Kontroluje náležitosti přihlašovacího formuláře, plnou moc patentového zástupce apod. Zveřejnění přihlášky Nedojde-li k zamítnutí, zastavení nebo odvolání řízení je přihláška po 18 měsících zveřejněna. Přihlášku je možné zveřejnit i dříve a to na žádost přihlašovatele a nebo pokud dojde k udělení patentu dříve než 18 měsíců od podání. Přihláška je pak zveřejněna současně s oznámením o udělení patentu ve Věstníku. Pokud by mělo dojít ke zveřejnění přihlášky během tzv. prioritní lhůty (12 měsíců od podání), může dojít ke zveřejnění jen se souhlasem přihlašovatele. Po zveřejnění může kdokoli podat písemné připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu. 42

Úplný průzkum Provádí se na žádost přihlašovatele. Žádost musí být podána do 36 měsíců od podání přihlášky a nelze ji vzít zpět. Tato lhůta umožňuje přihlašovateli se rozhodnout o pokračování řízení a tím i o dalších finančních vydáních. V různých státech je doba pro podání žádost o úplný průzkum rozdílná. U mezinárodních přihlášek (PCT) se doba začíná počítat od jejich podání. Lhůta 36 měsíců je stejná. Žádost o provedení úplného průzkumu podléhá správnímu poplatku. Pokud tuto žádost přihlašovatel do 36 měsíců nepodá, Úřad řízení o patentové přihlášce zastaví. Rešerše Pomáhá ověřit způsobilost technického řešení k udělení patentu. Rešeršní zpráva je obvykle v tabulkové formě. Jednotlivé rešeršované dokumenty jsou v této zprávě označeny velkými písmeny abecedy (A – obecný stav techniky; X – dokumenty jsou na závadu novosti nebo vynálezecké činnosti; Y – dokumenty, které jsou v kombinaci s jinými na závadu vynálezecké činnosti). Při samotné rešerši je nutné zvolit vhodnou rešeršní strategii. Proto, abychom ji mohli zvolit, je nutné si předem stanovit několik důležitých věcí. a) volba vhodného informačního zdroje – databáze veřejně přístupná – bezplatná, databáze komerční, web, odborné knihy, články v odborných časopisech b) obsah a rozsah informačních zdrojů – v národní databáze, oborové databáze, databáze zahraniční… c) definování samotného rešeršního dotazu – tj. odborná terminologie v českém i cizím jazyku, znalost jazyka příslušné databáze (jaké operátory použít, jaké znaménka), znalost patentového třídění. Základní obecně užívané operátory Booleovské operátory – AND – logický součin – v dokumentu se budou nacházet všechny zvolené pojmy OR - logický součet – v dokumentu se musí nacházet alespoň jeden z hledaných pojmů NOT – negace – zužuje hledaný výsledek, vylučuje z hledání určité definované pojmy 43

Mezi další často používané znaky patří tzv. relační operátory - =, <, >. Patentové třídění a) národní – národní databáze příslušných patentových úřadů b) mezinárodní – MPT c) ECLA – třídění evropského patentového úřadu d) US clasification e) F Terms - klíčová slova z 2 164 technických oborů – použitý jazyk - japonština Třídníky jsou podkladem pro zjednodušení vyhledávání v rámci databází. Tvoří je alfanumerický kód, který získáme tzv. zatříděním technického řešení podle daných pravidel. Rešeršér postupně prochází jednotlivé třídy technických řešení a postupně generuje požadovaný kód, který mu posléze ulehčí samotné vyhledávání. V případě, že provádíme rešerši na technické řešení a nevyhovují nám definovaná zatřídění event. nejsme si jisti, zda námi vyhledávaný výrobek do určené třídy patří, volíme metodu analogie (tj. zadáme do databáze technických řešení klíčové slovo a následně prohlédneme vybraná technická řešení, která nám poskytla databáze – z nich vybereme výrobky, které jsou příbuzné našemu technickému řešení, a zjistíme jejich zatřídění – v případě, že generovaný kód odpovídá našemu technickému řešení, získali jsme požadované zatřídění). Není nutné vázat se pouze na jednu MPT třídu. Rešeršované technické řešení může být zatříděno do několika tříd najednou. MPT třídění obsahuje tyto základní sekce: A - Lidské potřeby B – Průmyslové techniky a doprava C – Chemie a hutnictví D – Textil a papír E – Stavebnictví F – Mechanika, osvětlování, vytápění, zbraně, práce s trhavinami G – Fyzika H – Elektrotechnika 44

Příklad

A Sekce

třída

01 podtřída

B

1/02 hlavní skupina

podskupina

Hesláře – pomáhají sjednotit odborný jazyk – obsahují abecední seznamy všech termínů textu MPT. U každého termínu jsou uvedeny všechny znaky MPT, které se u daného klíčového slova vyskytují. Další druhy třídění: a) ochranné známky -

Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek (dle Vídeňské dohody) – obsahuje třídy 1-29

-

Mezinárodní třídění výrobků a služeb pro účel zápisu ochranné známky (Niceské třídění) – je rozděleno na část určenou pro výrobky (třída 1-34) a na část pro služby (35 – 45)

b) průmyslové vzory -

Locarnské třídění – obsahuje třídy 1-32 – určeno pro vyhledávání designů

Zdroje informací o technických řešeních a) primární – patentová přihláška, patentový dokument b) sekundární – věstníky, rešeršní zpráva, odborný časopis, seznamy patentových dokumentů, rejstříky technických řešení z hlediska přístupu a) Volně přístupné – webové stránky jednotlivých patentových úřadů (UPV, Evropský patentový úřad, Světová organizace duševního vlastnictví – WIPO, OHIM) 45

b) Placené – databáze na CD-ROMech, databázová centra komerčních poskytovatelů (STN, Dialog, Questel) Rešerše jsou prováděny na: a) právní stav dokumentu (platný-neplatný-v řízení) b) patentová rodina (skupiny přihlášek vztahujících se k jednomu vynálezu) c) na jméno (vyhledávání jména původce) d) na novost (zda je technické řešení skutečně unikátní) e) na ochranné známky (unikátnost loga či znaku, pro odlišení v obchodním styku) f) na vzhled výrobku (design) Zpráva o úplném průzkumu a rozhodnutí o přihlášce Úplný průzkum poskytuje informace nutné pro udělení patentu. Úplný průzkum končí buď zamítnutím, zastavením patentové přihlášky nebo udělením patentu. V případě zamítnutí musí mít přihlašovatel možnost se k důvodům zamítnutí vyjádřit. K zastavení řízení dochází marným uplynutím 36měsíční lhůty, nezaplacením správního poplatku, pokud přihlašovatel neodstraní vady přihlášky (ve stanovené lhůtě). Přihlašování do zahraničí Proč přihlašovat: -

ochrana vlastního exportu – upevnění pozice na trhu – vyšší zisk (nutno zvážit, jak je inovace významná; u méně významných inovací je přihlašování do zahraničí zbytečně nákladné. U mimořádně významných inovací je vhodné využít institut PCT přihlášky

-

licence – majitel patentu může převádět svá práva a to formou licence nebo třeba i prodeje

-

propagační důvody – patentová listina je přístupna v příslušné knihovně patentového úřadu, a tudíž je dostupná i konkurenci – poukazuje na inovační potenciál vlastníka

Kdy a jak přihlašovat: Po podání národní přihlášky má přihlašovatel 12 měsíců na to, aby se rozhodl, zda podá patentovou přihlášku i do zahraničí. 46

Vynález lze přihlásit národní cestou (jednotlivé státy), regionální cestou evropského patentu nebo pomocí mezinárodní patentové přihlášky (PCT). EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA Podává se u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově, řízení o přihlášce probíhá tamtéž. Řízení probíhá následovně: -

průzkum formálních náležitostí

-

provedení rešerše

-

zveřejnění přihlášky a rešeršní zprávy

-

průzkum na základě žádosti přihlašovatele

-

rozhodnutí o udělení evropského patentu či ukončení patentového řízení

-

publikace evropského patentového spisu

-

přechod uděleného evropského patentu do zvolených členských zemí

-

odporové řízení (do 9-ti měsíců) proti udělenému patentu

Po udělení se patentová přihláška rozpadá na národní přihlášky a řízení pak přechází na národní úřady zajišťující ochranu průmyslového vlastnictví. Patent společenství V současné době neexistuje, ale jeho platnost by se vztahovala na všechny členské země Evropské unie. Udělen by byl centrálně a po jeho udělení by nedocházelo k rozpadnutí na jednotlivé národní přihlášky. Jednání o ustavení patentu společenství započala v roce 1975. MEZINÁRODNÍ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA – PCT V případě této přihlášky je podávána jediná mezinárodní přihláška, která je účinná ve všech smluvních státech uznávajících Smlouvu o patentové spolupráci a které vyznačil přihlašovatel.

V rámci PCT je prováděn pouze jediný průzkum, který provádí Světová

organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě. Každá taková přihláška je podrobena mezinárodní rešerši event. průzkumu patentovatelnosti, které provádí úřady pověřené WIPO. Přihláška je poté centrálně zveřejněna. Na tuto fázi posléze navazuje fáze národní. Mezinárodní přihláška má stejné účinky jako přihláška národní. Musí být podána v jednom z 47

předepsaných jazyků (AJ, NJ, FRJ). Udělení přihlášky patentu provádí příslušné určené úřady jednotlivých zemí. Dodatková osvědčení k patentu Vztahují se pouze na léčiva a přípravky na ochranu rostlin. Jejich účinná látka musí být chráněna patentem a musí být povolena na území daného státu. V odůvodněných případech je možné prodloužit jeho platnost až o 5 let. Žádost o toto osvědčení podává na Úřad majitel patentu či jeho právní nástupce. Žádost musí být podána do půl roku ode dne rozhodnutí o registraci přípravku. Pokud byla látka registrována před udělením patentu, pak musí být o osvědčení požádáno do půl roku ode dne udělení patentu.

UŽITNÝ VZOR Prameny práva: zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech (novelizován zák. 116/2000 Sb a zák. 4/2001Sb.) Užitný vzor je technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Užitný vzor není všeobecně rozšířen a nemusí platit ve všech zemích. Mezi země, kde je možné užitný vzor přihlásit patří například – Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Dánsko, Švédsko apod. Za předmět ochrany užitným vzorem (dále UV) se nepovažuje: •

objevy, vědecké teorie a matematické metody

•

pouhý vzhled výrobku (viz. průmyslový vzor)

•

plány, pravidla a metody duševních postupů

•

programy pro počítače (autorský zákon)

•

pouhé uvedení informace

48

Zcela vyloučeno z ochrany UV je: •

řešení, která jsou v rozporu s dobrými mravy (z hlediska lidskosti, etiky, morálky)

•

rostlinné odrůdy, plemena zvířat a biotechnologické reprodukční materiály

•

způsoby výroby či pracovní činnosti

Kdo má právo na ochranu UV: Původce – vynálezce či jeho právní nástupce. Přihláška UV Představuje velice rychlý způsob jak získat ochranu na technické řešení. Přihláška je podávána původcem či jeho zástupcem (patentový zástupce, zaměstnavatel apod.) u Úřadu průmyslového vlastnictví. Žadatel o ochranu vyplní příslušný formulář a uvede popis a nároky na ochranu. Následně předá přihlášku správnímu orgánu, který o ní rozhodne. V případě UV platí tzv. registrační princip – tj. Úřad průmyslového vlastnictví nezkomá světovou novost či úroveň řešení. Provádí pouze průzkum formální správnosti a dalších základních zápisných podmínek. V případě že přihláška nevyhovuje, je žadatel vyzván k její opravě. Pokud tak neučiní, je řízení o užitném vzoru zastaveno. Pokud přihláška vyhoví všem požadovaným podmínkám je technické řešení registrováno do rejstříku užitných vzorů na UPV (3-4 měsíce od podání přihlášky). Po zaplacení poplatků je žadateli vydáno osvědčení o užitném vzoru jehož platnost je 4 roky. Platnost může být 2 krát prodloužena o 3 roky. Toto prodloužení je zpoplatněno. Celková doba platnosti UV tedy může být až 10 let. Účinky ochrany užitným vzorem Vlastník UV může: •

předmět UV vyrábět, uvádět na trh nebo jinak užívat

•

poskytnout licenci jiné osobě

•

obchodovat s osvědčením.

Tato ochrana však může být omezena a to v případě neužívání UV - zde může správní orgán nařídit tzv. nucenou licenci (vlastnická práva majitele jsou omezena; majiteli náleží poplatek). 49

Pokud se jedná o UV s mimořádným významem (významné a unikátní technické řešení) nebo v případě existence institutu „předchozího majitele“ (osoba, která užívala technické řešení nezávisle na jeho autorovi a před podáním přihlášky UV na Úřad). Zánik, zrušení užitného vzoru -

uplynutím doby platnosti

-

majitel se technického řešení vzdá

-

v případě, že v době zápisu nebyl způsobilý k ochraně touto formou

-

byl-li udělen patent nebo zapsán UV na stejné technické řešení, který má dřívější právo přednosti (tj. UV zapsaný před podáním naší přihlášky)

-

byla-li přihláška užitného vzoru rozšířena nad rámec původního podání.

Zvláštní možnost podání u Úřadu průmyslového vlastnictví – „Odbočená přihláška“ V rámci podávání na Úřadu průmyslového vlastnictví je možné kromě přihlášky patentu nebo užitného vzoru podat tzv. „odbočenou patentovou přihlášku“. Jedná se o patentovou přihlášku, ze které byl „odbočen“ užitný vzor. V případě podání patentové přihlášky na Úřad průmyslového vlastnictví má přihlašovatel určitou lhůtu (do zveřejnění přihlášky – obvykle 18 měsíců, ale může být kratší – nikoliv delší) na to, aby se rozhodl, zda využije možnost podat k této přihlášce i přihlášku užitného vzoru. Tento institut je využíván tehdy, dochází-li k možnosti ohrožení budoucích práv přihlašovatele třetí osobou (od zveřejnění patentové přihlášky sice běží tzv. předběžná ochrana, ale uplatnit jí je možné až po udělení patentu). Odbočený užitný vzor totiž využívá data priority patentové přihlášky a požívá ochrany mnohem dříve než patent. Užitný vzor je na základě registračního principu zapsán do 3-4 měsíců od podání, kdežto patent je udělován po 3-4 letech od podání. Odbočená přihláška tudíž přihlašovateli zajišťuje dřívější ochranu pomocí užitného vzoru, ale je jí možné využít pouze na území ČR (ne všechny země uznávají institut užitného vzoru).

50

Zdroje informací  1) Kolektiv autorů: Nehmotné statky a průmyslová práva. Jejich ochrana, oceňování a komerční využití; TC AV ČR Praha; 2010; ISBN 978-80-7419-037-7 2) Jakl L.: Právní ochrana průmyslového a jiného duševního vlastnictví – REPETITORIUM; MUP Praha; 2008; ISBN 978-80-863855-30-1 3) Kubíček J., Svačina P.: Průmyslová práva a nehmotné statky, jejich licenční využití, hodnocení a oceňování – příručka pro podnikovou praxi; TC AV ČR Praha; 2006; ISBN 80-86794-19-9 4) Národní předpisy se vztahem k průmyslovému vlastnictví; Úřad průmyslového vlastnictví Praha; 2005; ISBN 80-7282-040-0 5) Platná legislativa ČR a EU 6) Webové stránky Úřadu průmyslového vlastnictví 7) Vlastní studijní materiály z Institutu průmyslového vlastnictví (Úřad průmyslového vlastnictví, Praha)

Kontakt  Ing. Hana Martiníková, Ph.D.  Transfer technologií, VŠB‐TU Ostrava  17. listopadu 15, 708 33 Ostrava‐Poruba  [email protected] 

51