UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra psychologie a patopsychologie
JITKA KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník – kombinované studium
Obor: Pedagogika – správní innost
CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÉHO OBDOBÍ PUBESCENCE Diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Kamila Holásková, Ph.D.
OLOMOUC 2011
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a uvedla jsem veškerou použitou literaturu.
Ve Šternberku dne 7. 3. 2011
…………………………… Jitka Králíková
2
Pod kování: kuji PhDr. Kamile Holáskové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce. kuji svému manželovi PhDr. Tomášovi Králíkovi za nezm rnou trp livost a pomoc i statistickém zpracování výzkumné práce, také d kuji své dce i Veronice Králíkové za pomoc p i vyhodnocování dotazník .
3
OBSAH
ÚVOD....................................................................................................................................5 I TEORETICKÁ ÁST ....................................................................................................6 1 Charakteristika období pubescence ............................................................................6 1.1 Obecná charakteristika ............................................................................................6 1.2 Emoce v období pubescence ...................................................................................8 1.3 Poznávací procesy v období pubescence ...............................................................10 1.4 Sociální vývoj v období pubescence......................................................................13 1.5 Sebepojetí v období pubescence............................................................................14 1.6 Socializace v období pubescence...........................................................................16 1.7 Osobnost pubescenta.............................................................................................19 1. 8 Specifické vývojové problémy v období pubescence .............................................21 1.9 Poruchy v období pubescence ...............................................................................22 1.10 Postoje v období pubescence.................................................................................26 1.11 Sexualita v období pubescence..............................................................................28 1.12 Diference mezi chlapci a dívkami v pubescenci ....................................................30 2 Postoje – charakteristika, poznávání a zm ny u pubescent .......................................32 2.1 Obecné vymezení..................................................................................................32 2.2 Funkce postoje ......................................................................................................34 2.3 P edm t postoj ....................................................................................................35 2.4 Utvá ení postoj ....................................................................................................35 2.5 Zm ny postoj ......................................................................................................37 2.6 M ení postoj ......................................................................................................42 II PRAKTICKÁ ÁST ....................................................................................................44 3 Cíl výzkumu .............................................................................................................44 3.1 Stanovení hypotéz.................................................................................................44 3.2 Metody sb ru dat ..................................................................................................45 3.3 Charakteristika souboru ........................................................................................46 3.4 Postup p i sb ru dat...............................................................................................47 3.5 Statistické zpracování dat......................................................................................47 3.6 Výsledky k ov eným hypotézám..........................................................................49 3.7 Vyhodnocování výsledk ......................................................................................50 3.8 DISKUSE .............................................................................................................72 III ZÁV R ....................................................................................................................76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................77 SEZNAM P ÍLOH ..............................................................................................................80
4
ÚVOD
Pro posuzování dít te v období pubescence je d ležité vzít v úvahu jak jeho vrozené vlastnosti, tak prost edí, ve kterém vyr stá. V této práci bych cht la p iblížit obtíže v chování dospívajících, které jsou podmín ny jak vn jšími, tak i vnit ními vlivy. K posuzování jsem si zvolila d ti ze speciálních a základních škol ve v ku od 11ti do 15ti let, které práv prochází obdobím puberty.
Práci jsem rozd lila na dv
ásti – teoretickou a praktickou.
V první, teoretické ásti budu popisovat charakteristické období pubescence, emoce, poznávací proces, sociální vývoj, sebepojetí, socializaci, osobnost pubescenta, sexualitu a postoje dospívajícího jedince. V praktické ásti využiji popsaných teoretických východisek k provedení šet ení mezi dospívající mládeží. M j výzkum je zam en k problematice volno asových aktivit, rodinného a školního prost edí, vztah mezi vrstevníky, sexuální problematiky a na vztahy k negativním sankcím. V sou asné
dob
se
problematikou
mládeže
zabývají
nejen
pedagogové
a psychologové, ale i sociologové, léka i, filozofové, politici aj. Období dospívání se proto ozna uje za nejkriti
jší a nejobtížn jší stádium ve vývoji jedince.
5
I
TEORETICKÁ ÁST
1
Charakteristika období pubescence Mám-li v pr
hu práce hovo it o charakteristice vývojového období pubescenta, bylo
by nejd íve vhodné si vysv tlit n které pojmy. Pubescent - jedná se o odborné ozna ení mladého jedince, která se nachází ve stádiu dospívání – tzv. slangov pubert
neboli pubescence. V tomto období jedinec dosahuje
pohlavní a psychické zralosti. Pubescence - období pro vytvá ení vlastní identity Období pubescence je charakterizováno mnoha dramatickými zm nami, a to jak po stránce psychické, tak po stránce t lesné. Nejd ležit jší sou ástí t lesné prom ny je pohlavní dozrávání, které již samo o sob sta í pro vychýlení psychické rovnováhy. Slovo „pubes“ pochází z latiny a znamená chmý í, vousy, p enesen ohanbí, vn jší pohlavní orgány. Období dospívání znamená také výraznou r stovou akceleraci. Na konci této vývojové fáze dochází k celkovému dokon ení t lesného r stu, dosažení pohlavní zralosti a reproduk ní schopnosti. Do jaké míry však lov k dosp je i psychicky a kdy m že být jedinec uznáván jako dosp lý, je otázka zcela jiná.
1.1
Obecná charakteristika
Období dospívání je vymezováno jako životní úsek, který je ohrani ený z jedné strany prvními známkami pohlavního zrání a více
i mén
vyzna ovanou akcelerací r stu
a ze strany druhé dovršením plné pohlavní zralosti a dokon ením t lesného r stu. (Langmeier, 1991)
Dospívání je považováno za p echodnou dobu mezi d tstvím a dosp lostí, kdy je jeho první polovina pojmenována termínem pubescence. rokem života jedince. (Vágnerová, 1999)
6
asov je lokalizována mezi 11. až 15.
Za átek tohoto období je u dívek vymezen mezi 11. až 14 rokem a u chlapc mezi 13. a 14. rokem. (Me
, 1989)
Pokusy jasn za adit období dopívání komplikuje zna ná intraindividuální variabilita a rovn ž variabilita interindividuální. Nejednotnost se objevuje v literatu e i v názorech na jev tzv. sekulární akcelerace. Urychlení celkové r stu a posun po átku puberty, který hledá iny ve spole enských a civiliza ních zm nách, potvrzují antropologické studie v období ed a po druhé sv tové válce. (Taxová, 1987, Langmeier, 1983)
Literatura nov jší, však p edpokládá ur itou stabilizaci v urychlení doby biologického dospívání. (Vágnerová, 1999)
Sekulární akcelerace p inesla rychlejší za átek t lesného a duševního dospívání, ale prodloužila dosažení psychické a sociální zralosti. Dospívání se tak rozlišuje ob ma sm ry. Zkracuje dobu d tství a oddaluje nástup dosp losti. (Langmeier, 1991)
Nej ast jší zastoupení v literatu e je d lení období dospívání na fázi pubescence (11 až 15 let). U dívek tato fáze probíhá asi o 1 až 2 roky d íve než u chlapc . (Langmeier, 1991)
Období dospívání je rozd lováno na období pubescence, které zahrnuje dv fáze, a to prepubescenci a pubescenci, a na období adolescence.
Puberta je považována za nejdynami
jší prom nu v život jedince, která zasahuje
všechny složky osobnosti jedince. Významnou roli v tomto období hrají biologické a psychosociální faktory, které jsou ve vzájemné interakci. (Vágnerová, 1999)
Puberta je p ednostn považována za biologický mezník. T lesné dospívání se svými sledky (zm na postavy, sekundární pohlavní znaky, funkce pohlavních orgán
apod.)
podmi uje zm ny, které pro pubescenta p inášejí zna nou zát ž. Tyto zm ny zvyšují pocity nejistoty, které zasahují oblast emocí a tím spojenou oblast kognitivní. Zm ny, které zp sobily ztrátu p vodních jistot, nutí pubescenta dosáhnout nové stabilizace.
Nástup
innosti pohlavních hormon
v dosp lého jedince. D
zp sobuje nejbou liv jší p em nu dít te
ata mají 2 – 3 roky náskok p ed chlapci. Výrazný negativní vliv na
motoriku mají disproporce v r stu (samá ruka, samá noha), projevuje se diskoordinací 7
pohyb , zhoršením obratnosti a silové schopnosti, p esnosti a plynulosti pohybu, motorickým neklidem. Vrchol negace je u d
at ve 13 letech u chlapc ve 14 až 15 letech. Pravidelná
lesná výchova v pubert tlumí negativní projevy v motorice. (Langmeier, Krej
1.2
ová, 1999)
Emoce v období pubescence
Projevy emocí jsou v tomto období charakterizovány labilitou, zm nami nálad, impulsivitou, nep edvídatelností postoj a reakcí.
City i emoce se výrazn podílejí na utvá ení osobnosti pubescenta, a to v pozitivním i negativním sm ru a hrají významnou roli na utvá ení osobnosti jedince. V období prudkého citového rozvoje se emoce prohlubují, rozši ují a diferencují. Tento vývoj je nejednozna ný a není plynulý. Také se výrazn m ní intenzita a pr
h reakcí. Pubescenti sami velmi obtížn
identifikují své emoce. (Taxová, 1987)
Emo ní nevyrovnanost p ináší další ztrátu bývalé jistoty a stability. S nejistotou a emo ní nevyrovnaností souvisí zm na v sebehodnocení pubescence. Nejistota a pochybnosti nad vlastní sebeúctou m ní interpretaci chování ostatních lidí. Ve fázi prom ny vlastní identity se stává pubescent vztahova ný a s tím souvisejí neadekvátní i nep átelské reakce. Nesrozumitelnost vlastních pocit a reagují na n podrážd
spojených s úzkostí a nejistotou obt žují pubescenty
i sociáln rušiv . Pubescent se m že stát i mén akceptovatelným.
Negativní hodnocení a pocit odmítání zvyšují nejistotu pubescenta a zhoršují jeho prožívání. astým obranným mechanismem v období puberty je fantazie. Umož uje jedinci odpoutání od reality nebo prožití nedosažitelných rolí. (Vágnerová, 1999)
Projevy citových konflikt , které jsou velmi nápadné, ozna ují toto období jako období „bou í“ a „krizí“. Pubescenti mívají pocity opušt nosti a osam losti. Stávají se introvertn jšími a neradi své city projevují navenek. Usilují o svobodu a uvoln ní, což p ináší snahu po volném život . Protože osamostat ování vyvolá st ety s dosp lými, m že se u pubescenta objevit popudlivost, hrubost, výsm ch, zvýšená kriti nost apod. V tomto období dít usiluje p edevším o dobré postavení ve vrstevnické skupin , mén již o lepší prosp ch. Typický bývá i rozpor mezi konformitou a nonkonformitou. Pubescent je konformní k vrstevnické skupin , nap . zp sobem úpravy zevn jšku (ú es, oble ení, ch ze, hulákání 8
apod.) a siln nonkonformní v i spole nosti (kritika dosp lých za jejich úpravu zevn jšku, názory, chování, rozpory v myšlení apod.) tato negativní emocionalita typická pro období pubescence se n kdy nazývá „fáze druhého vzdoru“. Pubescenti astokrát sami nerozumí vlastním projev m, m že je ovliv ovat navíc únava, ztráta koncentrace, ochablost až apati nost s krátkými stavy p emršt né aktivity. (Langmeier, 1991)
Emoce se objevují i v jednotlivých projevech. Pubescenti používají specifické verbální i nonverbální komunika ní styly, mají vlastní mimiku a pantomimu. Okázalost i hlu nost i další klackovité projevy mohou vyvolávat nespokojenost u n kterých dosp lých. Nevhodná výchovná opat ení u pubescent ovšem zvyšují jejich neklid a nap tí. (Taxová, 1987)
Obecný názor o emo ní krizi pubescent nepotvrzují již tolik sou asné výzkumy. Jako konfliktní jsou považovány vztahy s rodi i, ale jsou za azovány do období první poloviny pubescence. (Macek, 1998)
I když negativní emoce se u pubescent vyskytují asto, jejich emo ní instabilitu ovliv uje p edevším reakce okolí, a to hlavn výchovné styly. Pubescent získává z chování ostatních lidí zp tnou vazbu. Negativní informace o sob zvyšují nejistotu, pop . snižují ješt více pubescentovo sebehodnocení. Pozitivní informace pomáhají získat orientaci v sociálních vztazích a stanoví ur ité sociální normy ve smyslu akceptovatelnosti vhodného pozitivního chování. (Vágnerová, 1999)
V období pubescence se m že objevit návrat k infantilnímu ešení situace. Vývojov nižší fáze umož uje pubescentovi, i když je krátkodobá, prožít chvilkový pocit jistoty a relaxovat. V p ípad , že je pubescent vystaven velké zát ži, používá jako obranu regresi na nižší vývojové stadium. (Vágnerová, 1999)
Také emocionální vzrušivost, která je typická pro po átky období pubescence, je podmín na neuropsychickým typem osobnosti jedince.
9
1.3
Poznávací procesy v období pubescence
Poznávací procesy v tomto období jsou charakteristická zkvalitn ním smyslového vnímání, v domé regulace vnímání, rozvojem sebepozorování, kolísavostí koncentrace, zlepšením kapacity pam ti a hlavn rozvojem myšlenkových proces a operací. J. Piaget nazval toto období stadiem formálních logických operací. (Pet íková, 1991)
Stadium formálních operací se za íná u dít te vytvá et na po átku pubescence a svého vrcholu dosahuje zpravidla okolo 15 let. Nevzniká najednou a bez p ípravy a nevzniká pravideln . V n kterých p ípadech m že dosáhnout pubescent ve svém myšlení této kvality a v jiných ne. Existují rovn ž významné rozdíly mezi jednotlivými d tmi, které jsou dány vrozenými dispozicemi a p íležitostí k ešení r zných problém . (Langmeier, 1998)
Kognitivní vývoj je tedy v této fázi výsledkem zrání a u ení. Teprve, když je dít zralé a má dostatek zkušeností, mohou se rozvíjet formální logické operace. (Vágnerová, 1999)
Pubescenti si osvojují zp sob logického uvažování tak, že mohou uvažovat o r zných variantách situací, které mají reálnou i nereálnou podobu. Pubescentovi tato schopnost umož uje chápat r zné problémy a aplikovat rozlišné teorie.
Myšlení pubescenta: 1. Klade d raz na uvažování a jiné možnosti než na poznání. Dít není již tolik vázáno na existující skute nost. Toto umož uje použít více úvah i imaginárních alternativ. 2. Pubescent uvažuje systematicky. Vytvá í hypotézu a systematickými kroky ji potvrzuje
i vylou í. Dovede zvážit p
iny i d sledky situace a uvažuje
i o neexistujících variantách 3. Myšlenky dovede pubescent kombinovat a integrovat. P emýšlí na hypotetické a abstraktní úrovni.
Nové dovednosti zm ní i vnímání okolí u pubescent
i na sebe. Rovn ž zm na
myšlení, které je flexibiln jší a komplexn jší, umož uje rozvoj fantazie. (Vágnerová, 1999) V období pubescence dochází také k rozvoji tvo ivosti. Vnímavost pubescent umož uje postihovat neobvyklé prvky a vztahy. Jsou 10
jim
inorodí, iniciativní, vynalézaví
a nápadití. Ne vždy jsou však chápáni, nebo jejich nápady bývají neuvážlivé i p ekotné. Snaha o originalitu se projevuje i v oblasti myšlení pubescent . I v jejich úvahách se objevují ne ekaná p irovnání, nové nápady, svérázná argumentace a originální myšlenky. (Taxová, 1987)
Pubescenti jsou schopni volit neobvyklé a jedine né postupy, jejich fantazie je nápaditá a originální. P edstavivost, která je v tomto období bohatá, ovliv uje i denní sn ní, které obsahuje ideální p edstavy o sob samém. ( ížková, 1999)
Sou asn u pubescent
p ináší zm na v myšlenkové oblasti další zdroje nejistoty. N kdy se
objevuje tendence p ece ování svého myšlení. Subjektivní pocit, že mají
dostatek informací, vede u pubescent
k vytvo ení iluze, že zvládnou v tšinu problém .
Odtud pramení i kriti nost pubescent , kte í mohou být p esv jeví. P
ení, že je vše snazší, než se
iny kriti nosti lze najít ve vztahu pubescenta k celému sv tu a ostatním lidem.
Pubescent si snadno vytvá í ideální sv t, jemuž se ten realistický velmi vzdaluje. Nástup formálních operací umož uje pubescentovi nový zp sob morálního hodnocení a
asté
používání mravních soud . D ležitým znakem pubescence je zam ení na sebe a na nové vnímání okolního sv ta. (Langmeier, 1991) Nový zp sob myšlení m ní vztah k asové dimenzi. Pubescenti, kte í dokáží uvažovat hypoteticky, mohou uvažovat i o budoucnosti. Vzhledem k sou asným zkušenostem pubescence dovoluje jedinci p edvídat
i plánovat události. Zm na v hodnocení asové
dimenze ovlivní celkový p ístup pubescent ke sv tu i k sob samým, nebo m ní základní psychické pot eby: 1. Pot eba jistoty a bezpe í je zm na anticipací budoucnosti, která m že být vnímána jako bezpe ná i jako nejistá. Pubescent je nucen usilovat o rozvíjení nové identity, která mu umožní v tší i menší pocit jistoty vlastní pozice. 2. Pot eba seberealizace získává v pubescenci nový obsah, nebo
dít
uvažuje
o možnostech a perspektivách v budoucnosti. Seberealizace se tak posunuje z p ítomnosti na budoucnost. Pubescent m že odsunout aktuáln nerealizovanou pot ebu do budoucnosti a sou asn prožívá stavy nespokojenosti nad dobrými výkony, které m že vnímat jako do asné. 3. Pot eba
otev ené
budoucnosti,
která
u pubescent dává otev enou perspektivu.
11
pro
menší
dít
nebyla
možná,
Pubescenti plni nov nabytých zkušeností a nového zp sobu uvažování, nejsou ješt dostate
zralí na to, aby se vyrovnali egocentrickým tendencím v posuzování ehokoliv.
(Vágnerová, 1999)
Pubescent je hyperkritický, nebo
jeho hledání ideálního
ešení ulpívá na
nedostate ných zkušenostech. Dosp lí se mu jeví jako pokryte tí a neschopní. P
iny
zvýšené kriti nosti jsou sou asn výrazem vlastní nejistoty. Pot eba procvi it si a potvrdit své intelektové kvality vede k oblib a p esv
v polemikách. Pubescenti jsou p esv
eni o jasnosti
ivosti svých argument . Dosp lí n kdy považují omílání argument za obt žující
a pubescenty za provokující.
Pocity nejistoty a stimulace n kterých obranných mechanism vyvolává ur itá sociální dezorientace pubescenta, kdy není schopen správn reagovat na své okolí. Egocentrismus se objevuje v chování pubescent i pozd ji adolescent a pomáhá jim sou asn zvládat životní zm ny, nebo ve své sob st edné orientaci si neuv domuje, že není výjime ný, a že imunita i b žným ohrožením se na nikoho nevztahuje. Nezralé a nevyrovnané sebev domí pubescent vyvolává formou vztahova nosti, která vymizí v období adolescence. Pubescent je v rámci vlastní vztahova nosti schopen uvažovat o tom, co si myslí ostatní, a tím rozvíjí empatii a citlivost v i ostatním lidem. V období pubescence jedinec za íná chápat a sou asn akceptovat ur itý spole enský ád, ovšem akceptace je spojená s absolutním pln ním pravidel za všech okolností. Jeho rigorózní trvání na p evzatých pravidlech souvisí se zdrojem vlastní jistoty. Kompromisy a zm ny pubescenti odmítají, nebo je mohou vnímat jako ohrožující. Zvyšuje se tak kriti nost pubescent , bez ohledu na p
iny a okolnosti
nedodržení základních princip daného ádu. Obranou proti nejistot se stává pro pubescenta radikalismus. Pro pubescenta je snazší užít si pocit uspokojení z nov nabytých zkušeností, než riskovat nejistotu rozmanitých variant, které se nabízejí. Nezkušenost a zbrklost provázejí pubescentovy generalizace. Pubescenti, t ebaže jejich myšlení jim umož uje nové zp soby uvažování, nedokáží diferencovat jemné rozdíly reálných jev . Významnou roli v jejich zp sobu myšlení hraje i emotivní složka. Radikalismus v ešení a p ijímání záv zna
je tak
posilován. (Vágnerová, 1999)
Kognitivní zm ny u pubescent kladou zna né nároky na chování dosp lých, kte í kdy zbyte
p isuzují zp sob m myšlení pubescent nadm rnou závažnost. Ne však vždy
berou dosp lí v úvahu, že pubescenti o ekávají v rohodné a jasné odpov di, a že mají 12
tendenci k zevšeobec ování vlastních postoj . Úsp šná komunikace s pubescentem m že prob hnout za p edpokladu, že dosp lý není p ekvapen radikalismem, racionalismem, vysokou kriti ností u pubescent
i naivitou. Kritika a nepochopení ze strany dosp lých vyvolává
pocity ned
ry, odporu i ostražitosti. Velmi
astou chybou dosp lých
v komunikaci s pubescenty je zd raz ování sociální, institucionální i sociální nad azenosti nad d tmi. To ovšem platí pro všechny v kové kategorie. Produktivn jší metoda je vytvo ení partnerského vztahu a využití diskusních metod k p esv názor
ování a formování žádoucích
a postoj . Význam t chto metod, které vyhovuje myšlení pubescent , není ješt
dostate
docen n.
1.4
Sociální vývoj v období pubescence
Období pubescence je charakteristické kvalitativními zm nami v oblasti sociálních vztah
a aktivit. Tyto zm ny souvisejí s rozvojem a zm nami v oblasti kognitivní
i emocionální (rozvoj abstraktního myšlení, diferenciace schopností, hodnocení a osvojování spole enských
norem,
samostatnost
v rozhodování,
vznik
hodnotových
orientací,
dlouhodob jší perspektivy, atd.). U pubescent , tak jako i v jiných stupních vývoje lidského jedince, pozorujeme zna né individuální variace. Proces vývoje pubescenta se odvíjí rovn ž za aktivní ú asti každého jedince, proto výchovné formování je v tomto období velmi náro né a vyžaduje dostatek tolerance, kreativity a zkušenosti.
Pubescentní zm ny mají vliv na sebehodnocení. Pubescenti v nují v tší pozornost svému zevn jšku. Viditelná prom na p ipoutává jejich pozornost a asto se objevuje odmítání subjektivn neakceptovatelného detailu. Sociální reakce na nový zevn jšek ovliv uje jeho identitu. I zde platí, že se sebehodnocení pubescenta zhoršuje p i setkání s negativním hodnocením okolí. P esto v úprav zevn jšku usilují pubescenti o odlišnost a up ednost ují nedbalé vzez ení. Protože puberta p ináší zvýšení pot eby v navazování vztah
mezi
vrstevníky, i v úprav zevn jšku zachovávají pubescenti zna nou konformitu. Uniformita ve vrstevnické skupin se neprojevuje pouze v oblékání a volb ú esu, ale také ve zp sobu verbálních i nonverbálních projev a v názorové jednosti. ( ížková, 1999)
Vliv vrstevnické skupiny se projevuje u pubescent
posilováním sebepojetí
i sebev domí. Silný vztah k sociální skupin m že znamenat nebezpe í pro další vývoj 13
pubescenta, a to zejména v p ípad , že se rodi e, u itelé a vychovatelé soust vytýkání nedostatk
ují na
dít te a soustavn dít hodnotí negativn . V takovém p ípad m že
nezkušený pubescent p imknout k part , dochází u n j k idealizaci partou uznávaných hodnot a norem. Velmi nebezpe né je i odmítání kontakt s dalšími sociálními skupinami, které by umožnily optimáln jší socializaci. Pro období pubescence je charakteristická snaha dít te o uvoln ní ze závislosti na rodi ích a navazování významn jších vztah k vrstevník m. Tento jev nazýváme emancipace od rodiny. Nar stá význam vztah s vrstevníky, ale d ležitost vztah s rodi i neklesá. M ní se tedy význam obou dvou vztah , které jsou rozdílné. Ve vztahu k vrstevník m pubescent usiluje p evážn o získání prestiže a sociální hodnoty a ve vtahu k rodi m usiluje více o uznání vlastní hodnoty. Celý proces emancipace je nezbytný pro osobní vývoj pubescence. Pro rodi e není uvol ování dít te snadné. Podmínky, které zajiš ují optimální osamostat ování dít te, jsou tvo eny p edevším z úrovn
a kvality
dosavadních vztah mezi rodi i a dít tem. Tam, kde vztahy mezi rodi i a dít tem byly dosud málo konfliktní a jist jší, je v tší pravd podobnost úsp šného zvládnutí tohoto období. Nov jší empirické výzkumy (Macek, 1998) nepotvrzují konfliktní vztahy mezi rodi i a pubescenty. Mezi eskou a zahrani ní populací nebyly zjišt ny ani pohlavní rozdíly a ani kové specifika. Konflikty a problémy s rodi i nejsou tedy typickou charakteristikou života pubescent . Avšak existuje domn nka, že d ív jší mezigenera ní vztahy byly vyhrocené z d vodu obtížn jšího p ekonání závislosti na autoritách. V tšina sou asných dospívajících tí prochází pubescentním obdobím klidn . Tam, kde se objevují konflikty s rodi i, v tšinou navazují na p edcházející rodinné problémy a nevhodné výchovné styly.
Pro pubescenta je velmi d ležité v
t, co si o n m myslí dosp lí – rodi e a usiluje
o akceptaci, nikoliv o názor, jaký by m l být a jaký by se m l stát. V této souvislosti úsp šnost pubescenta souvisí s jeho komunika ními dovednostmi. Jestliže dokáže vyjád it sv j názor a naslouchat i názor m druhého lov ka, nemá problémy v sociálních vtazích a nedostává se do spor s autoritami.
1.5
Sebepojetí v období pubescence
Puberta je považována za kvalitativní p ed l sebepojetí. Nejprve se pubescent zam uje na vzhled a tvary vlastního t la. P edevším je ovlivn n standardem atraktivity a velmi asto se objevuje nespokojenost a obtíže vyrovnání se s m nícími se t lesnými 14
proporcemi u chlapc a dívek. Tyto subjektivní potíže provázejí d ív jší i pozd jší nástup pubescence. Pubescent, který se nepovažuje za dostate
atraktivního, usiluje intenzivn ji
o osobnostní rozvoj, nebo pot ebuje vlastní nedostate nost n jakým zp sobem kompenzovat. raz na zevn jšek je v období pubescence d ležitou sou ástí vlastní identity. Paradoxn dosahují optimáln jšího osobnostního vývoje pubescenti mén
konven
atraktivní.
(Vágnerová, 1999)
Pubescent se postupn stává objektem sebeuv dom ní. Jeho obraz se m ní. Nejprve zahrnuje vlastní exteriér, ale postupn i schopnosti, názory, mravní a volní kvality. Pubescenti intenzivn
prožívají, co se s nimi d je. V tomto období si za ínají uv domovat vlastní
odlišnost od ostatních, tedy svou jedine nost. Mezi 14. a 15. rokem d ti vstupují do fáze zkoušení a experimentování (Macek, 1998/5). Pubescenti mají pocit, že oni nejlépe sami v dí, co je pro n nejlepší. Sou asn se zvyšuje i jejich odpov dnost a závazky v i vrstevník m, se kterými se ve svých postojích podporují. S dosp lými, ale rádi soupe í a vyhledávají jakoukoli p íležitost, jak nad nimi mohou zvít zit.
Všechny zm ny, které p ináší pubescence, mají sv j subjektivní význam, nebo prom na pubescenta ovlivní jeho identitu. Erickson ozna il období pubescence a adolescence jako fázi hledání a vytvá ení vlastní identity (viz
ížková,1999; Vágnerová, 1999; Taxová,
1987; Langmeier, 1991).
V pr
hu procesu utvá ení identity jedinec rozvíjí svou p edstavu o tom, jaký by
cht l být. Pubescent své sebepojetí boduje aktivn
a samostatn , a na rozdíl od
edcházejícího vývoje není již jen závislý na názorech jiných osob. Zm ny v prožívání a myšlení p edstavují sou asn pro pubescenta zp tnou vazbu, která ho nutí ke zm edstavy o sob . Prom na v období pubescence probíhá delší dobu, v níž se jedinec vyrovnává s nejistotou a nespokojeností s vlastní identitou. U n kterých pubescent se mohou objevit i problémy s akceptací vlastní identity. Výsledkem vývoje m že být zvýšená sebekriti nost a zam enost na sebepoznávání. Sou ástí sebepoznávání není jen pozorování lesné stránky, ale i introspekce, tj. zam ení na vlastní psychické procesy. Objevování vnit ního sv ta je ale pro pubescenta velmi obtížné. Je ovládáno emo ními výkyvy, nezkušeností a nejistotou. Pubescenti jsou znepokojeni vlastním prožíváním, považují ho za ojedin lé a domnívají se, že jim nikdo není chopen rozum t. V období pubescence usiluje jedinec o uspo ádání svých zkušeností a o jejich kategorizaci. Nejlépe se orientuje v pr 15
hu
vlastních pocit ve vrstevnické skupin . Protože pubescent bývá málokdy se sebou spokojen a výsledky svého sebepoznávání akceptuje jen z ídka, používá r zné obranné mechanismy, nap . pop ení, únik do fantazie apod. (viz p edcházející kapitola).
Objektivním kritériem pro sebehodnocení pubescentního jedince jsou výkony. T lesná i duševní výkonnost se rozvíjí, ale i diferencuje. Do sebehodnocení zasahují úsp chy, ale i neúsp chy. Jsou zvažovány vlastní schopnosti i nedostatky. Pubescent usiluje o potvrzení svých kompetencí v nejr zn jších oblastech. Také v tomto období se m ní hodnota školního prosp chu a stává se spíš p edpokladem pro další školní budoucnost. Ve školních t ídách se tvo í r zné podskupiny, které projevují odlišnou motivací ke škole, p ijímají odlišné hodnoty a mají jiné sebehodnocení, tudíž i jinou sociální identitu. (Vágnerová, 1999)
Významnou sou ástí identity pubescenta je sebeúcta, avšak ta je v tomto období labilní a zranitelná. Sebeúctu pubescenta p edevším ovliv ují jeho dosavadní zkušenosti a pochybnosti o sob samém. Nejistý jedinec obtížn odlišuje reakce okolí, které mohou být i náhodné nebo vázány na osobnost druhého komunikátora, a je ovlivn n podez ívavostí a p ecitliv lostí. Sociální okolí dává informace pubescentovi, jak je p ijímá, což ovliv uje ijetí sebe sama, tj. sebeakceptaci. V tomto období je jedinec nejlépe p ijímán vrstevnickou skupinou, což podporuje významn jeho sebev domí. Pubescent se skupinou identifikuje, a to vede ke zvýšení konformity k normám i hodnotám skupiny. Vrstevnická skupina tedy m že být pozitivním, ale i negativním modelem pro imitaci a identifikaci.
Vztah k rodin a identifikace s ní závisí na tom, zda jsou rodi e pro pubescenta akceptovatelní. Rodinné postoje zasahují významným zp sobem p edevším do profesní orientace pubescenta. N kdy se v prost edí rodiny objevují tendence, které jsou manipulativní, ale které jsou považovány dosp lými za dobro pro jejich dít .
1.6
Socializace v období pubescence
Socializace dospívajících se kvalitativn
liší od socializace ve školním d tství.
Projevuje se tendence pubescenta odpoutávat se od rodiny, vznikají intimn spole enské
16
vztahy. Ty se p edevším vztahují k vrstevník m pubescenta. V tomto období ukon uje povinnou školní docházku a volí další vzd lávací varianty. (Kuric, 2001)
Socializace je p edevším ovlivn na prom nami osobnosti u pubescenta, a to ve více oblastech: 1. Sociální poznávání a s ním spojené hodnocení je ovlivn no rozumovými schopnostmi. Pubescent se zajímá p edevším o to, jací jsou a nikoliv jak se projevují. Toto posuzování vyžaduje zna né zkušenosti, které ovšem pubescent nemá. 2. Pubescent získává novou roli, která je ovlivn na jednak t lesnými zm nami a také osamostat ováním a emancipací od rodiny. Rodina poskytuje dít ti základní citovou jistotu, bezpe í ve všech událostech, úto išt , k n muž se m že upírat v situacích ohrožení a bolesti.
ím hlubší, jist jší a mén konfliktní jsou vztahy,
které dít k rodi m navázalo, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání, jak popisuje P íhoda (1991). Pubescent neodmítá autoritu proto, aby autoritu odstranil, ale proto, aby se autoritou sám stal. Pokud se mu poda í úsp šn oponovat a logicky argumentovat, dosahuje pubescent pocitem jistoty. Pubescent trvá na dodržování pravidel pro všechny stejn . V p ípad , že dosp lí trvají na akceptaci n jakého ádu pouze pro d ti, pubescent jej odmítá, nebo by se dostal rovn ž do pod ízené role. Vztah k dosp lému a hlavn
k rodi m je
ovlivn n vrstevnickou skupinou. Zprvu p evažuje u d tí v období puberty sklon vytvá et skupiny složené z jedinc stejného pohlaví, ozna ován jako – „skupinová izosexuální fáze“. Jedinci opa ného pohlaví jsou odmítání, chlapci zavrhují ata, protože jsou podle jejich mín ní uf ukaná, užalovaná a nesdílejí jejich chlapecké zájmy. Naopak dívky odmítají chlapce, protože jsou hrubí. Pot eba intimního párového p átelství, kterou styk ve skupin neuspokojuje. Nazývá se „individuální izosexuální fáze“. Rovn ž v období puberty se za íná ohlašovat zájem o druhé pohlaví, zprvu tápavý, bázlivý a nejistý, tzv. „ echodná etapa“. Role, kterou hraje pubescent ve vrstevnické skupin , má velký význam pro dosažení identity. Zlepšení pozice dosahuje zvýšením konformity. Pubescent pomocí identifikace se skupinou vrstevník závislosti k rodin .
usiluje hlavn o uvoln ní vlastní
ím lépe se jedinec v období pubescence vyrovná s novými
zm nami a získá novou jistotu, tím rychleji se upraví vztahy s dosp lými.
17
3. Komunikace
mezi
dosp lými
a
dospívajícími
je
v období
pubescence
poznamenána nižší kvalitou a menší srozumitelností. Jestliže pubescent nemá dost kaz , že je akceptován, ztrácí o vzájemnou komunikaci zájem, nebo se projevuje omíláním vlastních argument , kverulantstvím a neochotou k vyslyšení druhého. Pubescenti se astokrát chovají vztahova reagují netrp liv
a p ecitliv le, a dosp lí
i zvyšují autoritativnost. Vzájemná komunikace pak vede ke
zhoršení negativismu u pubescenta. Dosp lí n kdy ztrácejí zbyte
spoustu
energie úsilím o zm nu vn jších znak dít te (nap . oble ení i volba ú esu), ztrácejí postupn
vliv na zm nu postoj
V komunikaci pubescent
dít te k významn jším jev m.
se objevují slangové výrazy, hrubost, huhlání
i
hulákání. Je také poznamenána specifickými vzorci nap íklad teatrálností, upoutáváním pozornosti, preferencí typických slov, užívání stejných obrat úsilím o originalitu v obsahu apod. Sou asným a b žným zp sobem velmi oblíbené komunikace mezi pubescenty je telefonování a chatování. Pubescenti se potvrzují vztah s komunikantem, aniž by pot ebovali sd lit n co konkrétního. Ale i komunikace s po íta em m že být zdrojem nebezpe í tam, kde pubescent není úsp šný v sociální komunikaci a nahrazuje si komunikaci s p ístrojem komunikaci mezilidskou. 4. Normy a pravidla chování v období pubescence jsou zvažovány a zpochyb ovány. inou t chto úvah u pubescent je jednak zm na v kognitivní oblasti a sou asné úsilí o emancipaci od rodiny, ili odpoutávání se od hodnotového systému rodiny a snaha o vytvo ení vlastního. Pubescenti chápou svou rodinu jako p ít ž a asto proklamují její ned ležitost. Pubescenti, i když nev dom , nadále z stávají siln emo
k rodin poutáni a vazba mezi rodinou a pubescentním jedincem musí
stat zachována, nebo je stále zdrojem jistoty bezpe í. I když emancipace od rodiny vede k odpoutávání se od hodnotového systému rodiny a k uznání norem vrstevnické skupiny, nachází pubescent v rámci rodiny uspokojení svých pot eb biologických i emo ních. Rodina je nezastupitelná pro dít
všech v kových
kategorií, i v období dospívání. Velké nebezpe í pro období pubescence m že znamenat neschopnost rodi
dosáhnout pozitivní komunikaci, která vede
i k rizikovému chování pubescenta.
18
1.7
Na pr
Osobnost pubescenta
hu dospívání závisí do velké míry další vývoj a utvá ení osobnosti jedince. Je
to období p ed lu od d tství k dosp losti, od nesamostatnosti k samostatnosti, od závislosti na dosp lých k nezávislosti, od neodpov dnosti k morální odpov dnosti. Dospívající se pomalu odst ihuje od d tství, ale ve spole nosti ješt není p ijat jako rovnocenný partner. Období od dvanáctého do patnáctého roku je po období batolecím druhým nejkriti
jším obdobím. Pro
dospívající je také zpravidla obtížná adaptace na druhý stupe základní školy, kdy v jejím záv ru se objevují také obavy z ukon ení školní docházky a volby budoucí profese. Období dospívání je rozhodujícím p ípravným stadiem pro další uplatn ní v život . Na utvá ení osobnosti dospívajícího mají velký vliv ekonomické a sociokulturní faktory. Také spolup sobení výchovných osob, které dospívající považuje za významné hraje podstatnou roli. Výraznou psychosomatickou prom nu osobnosti pubescenta chápe E. Erikson jako období rozvoje jeho vlastní identity, což je vlastn
vzr stající p esv
ení o vlastním
významu pro druhé. Pubescenta zajímá p edevším to, jak se jeví druhým ve srovnání s tím, co cítí a co si o sob sám myslí. (Kuric, 2001)
Sebehodnocení pubescenta je ovlivn no vrstevnickou skupinou, která tak ur uje jeho postavení. Velmi nep íjemn prožívá pubescent negativní hodnocení. Období pubescence je charakteristické touhou po pozitivním hodnocení. Postupn
pak dochází k formování
celkového postoje k vlastní osob , který je poznamenán prvky kognitivními, emociálními i vlastní seberegulací. Pubescent rozlišuje mezi reálným a ideálním já a tato rozporuplnost mu dodává neklid a nap tí. Pokud sebepojetí pubescenta obsahuje mnoho negativních hodnocení, kompenzuje své nedostatky denním sn ním a setkáním s realitou vnímá jako rušivé. Jedinec postupn za azuje do sebehodnocení konkrétní úsp chy i neúsp chy a vlastní schopnosti. Protože pro pubescenty je velmi významné hodnocení okolí, rádi upoutávají pozornost. Majíli pocit, že jsou p ehlíženi, usilují o sebeprosazení jakýmikoliv prost edky (nap . lhaním, provokacemi aj.).
Seberealizace a sebeuplatn ní souvisí s rozvojem v le a volních vlastností. Vývoj v le souvisí s celkovým rozvojem osobnosti a s celkovou motiva ní sférou. Tak jako v tšina psychických vlastností navazuje i vývoj volních vlastností na p edchozí období. Pubescenti objevují nové formy seberealizace, nové zdroje zkušeností apod. V kombinaci s touhou po 19
nových a nevyzkoušených požitcích m že u pubescent
docházet ke snížené korekci
kognitivních schopností a volních vlastností. Impulsivita a zvýšená sugestibilita m že vést u pubescentních d tí k p ekotnému a neuváženému rozhodování. Vytrvalost a stálost u pubescent , které bývají podporovány dosp lými, astokrát st ídá vytrvalost, úspornost v lp ní na p áních a zám rech. Rozvíjení volních vlastností se vyskytuje u r zných jedinc odlišn . Vývojové disproporce a disharmonie, které jsou pro období puberty typické, oslabují volní vlastnosti u pubescentních dívek i chlapc . V tšinou narážejí na odmítání dosp lých a to vyvolává zvýšení negativismu pubescent . Komunikace se m že komplikovat afektivní reakcí nezralého dít te. Za normálních okolností p edstavuje negativismus pouze vývojovou fázi procesu osamostat ování. (Taxová, 1987)
Pubescenti provád jí p ísnou selekci p i výb ru autoritativních jedinc . Každodenn a intenzivn provád jí tzv. sociální srovnávání, a to zejména ve vrstevnických skupinách. V nich hledají své vzory a ideály, které napodobují a s nimiž se identifikují. Funkci referen ních skupin mají ty vrstevnické skupiny, jejichž hodnoty pubescent uznává a které ijímá. Ve vrstevnické skupin se utvá í sociální zkušenost jedince a jeho sebehodnocení je obohacováno. Zapojování do spole enských vztah pomáhá pubescentovi vytvá et relativn stabilní sebev domí, které úzce souvisí s v domím vlastní psychofyzické i sociální totožnosti. Sebev domí pomáhá pubescentovi utvá et rovnováhu mezi vn jšími vlivy a jeho vnit ním stavem. (Taxová, 1987)
V období dospívání se rozvíjí a strukturuje motiva ní sféra osobnosti. V této vývojové fázi se aktualizují pot eby, které motivují sebevýchovné a sebevzd lávací aktivity, pot ebu seberealizace a i sebeuplatn ní. (Pet íková, 1991)
Protože pubescenti kolísají mezi nároky na vlastní osobnost a netrp livostí p i ekonávání vlastních nedostatk , je možné p stovat volní vlastnosti a trénovat v li. Se zam ením na cíl velmi úzce souvisí motiva ní procesy. Takovéto procesy pomáhají podn covat a zam ovat innost k dosahování dlouhodob jších cíl . Významnou motiva ní oblast tvo í mezilidské styky a interakce. Pubescenti sami aktivn do mezilidských vztah vstupují a hodn
od nich o ekávají. P edevším pro vztahy rovnoprávnosti je d ležitá
vrstevnická skupina, sou asn pot ebují mít pubescenti jistotu rodinného zázemí. Podobnou motivaci jako vztahy k vrstevnické skupin mají diferencovan jší vztahy k dosp lým mimo rámec rodiny. Vysoké požadavky pubescent 20
na dosp lé, které jsou charakteristické
edevším kriti ností, vytvá ejí ideály a vzory, které podn cují k nápodob . Motiva ní oblast pubescent
tvo í také p edstavy a sny o budoucnosti. Pro pubescenty jsou typické
nevyhran né zájmy, které málokdy ústí do vyhran
jšího zájmu profesionálního. Vývoj
zájmu je d ležitým socializa ním stadiem a pomáhá utvá et p edpoklady rozvoje speciálních schopností.
1. 8
Specifické vývojové problémy v období pubescence
Období pubescence je spojováno s adou problém , které jsou vázány jak ke své osob pubescenta, tak k místu, které je mu v dnešní spole nosti p isuzováno, v etn vlastní rodiny. Tyto problémy jsou vyjad ovány a spojovány s adou rozpor : 1. rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí; 2. rozpor mezi rolí a statusem; 3. rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace; 4. rozpor mezi hodnotami rodiny a vn jší spole nosti.
Rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí Pohlavní zralosti a sekulární akcelerace t lesného r stu posouvá hranici dospívání do nižšího v ku, nebo
složitost spole enských požadavk
a nárok
na vzd lávání
a profesionální p ípravu oddaluje sociální zralost jedince. Dosažení fyzické a dosažení sociální zralosti se vzájemn
stále více oddalují. Tento jev se projevuje p edevším ve
složit jších organizovaných spole nostech, které dosahují vyšší vzd lanostní úrovn obyvatelstva. Tento rozpor ovliv uje p edevším sexuální aktivitu dospívajících, kte í jsou nucení p ípadné partnerství pod ídit závislosti na rodi ích. V období pubescence tento rozpor není ovšem tak stimulován, jak v pozd jších obdobích dospívání.
Rozpor mezi rolí a statusem Sociální rolí se zpravidla rozumí chování odpovídající ur ité pozice ve spole nosti (nap . pozici léka e, manžela, otce, syna, p ítele, spolupracovníka). Pojem sociální status žeme chápat jako soubor práv a povinností, které ur ují postavení jedince ve spole enské hierarchii. V jednodušších spole nostech je mezi rolí a statusem z ejmý souhlas, nebo je stanoven v kem dít te. Ve vysp lé spole nosti pubescent, který dosáhl fyzické zralosti, 21
nezíská vyšší status. Dosp lý od n j o ekávají závislé chování a ukládají pubescentnímu jedinci r zná omezení. Spole nost neakceptuje rozdílné pot eby a zájmy pubescent , a zv tšuje nespokojenost a negativismus. Sou asn je na pubescentech vyžadováno chování a postoje dosp lého jedince. Pubescent tak eší rozpor mezi požadavky na jeho chování, které edpokládá zralost a vysp lost, a skute ným postavením v sociální skupin , kde mu p ísluší role dít te.
Rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace Je p
inou stále ast jších rozdíl v názorech, v hodnotách a v postojích generací.
Starší generace, která vyr stala ve zcela rozdílných podmínkách a má jiné zkušenosti, má tendenci ulpívat na d ív jších hodnotách. Nová generace odmítá p ijmout stará m ítka a vytvá í si vlastní názorový sv t. Sou asné výzkumy odmítají tzv. genera ní konflikt jako nezbytný a nutný, nebo
v rámci vývoje spole enských vztah
pozorujeme ústup
autoritativních princip ve výchov d tí, postupné uvol ování patriarchální struktury rodiny a celkové sblížení obou generací.
Rozpor mezi hodnotami rodiny a vn jší spole nosti Je p
inou citových vztah v rodin a v širší spole nosti. P i pr chodu celým vývojem
dít te se v období pubescence stává uvedený rozpor kritickým. Obtíže mohou nastat tehdy, jestliže rodi e prosazují vlastní názory a normy chování a vyvolávají tak odpor pubescenta i brzdí jeho vývoj.
1.9
Poruchy v období pubescence
K poruchám v období pubescence nej ast ji pat í poruchy chování, konflikty, problémové vztahy s rodi i nebo autoritami, ekonomické konflikty, problémové party, závislost na omamných látkách a patologické jevy v oblasti sexuality. Poruchy v pubescenci jsou ješt
d leny na poruchy somatické a poruchy
psychosociální. Nej ast jšími somatickými poruchami v období pubescence jsou vady páte e, kyfóza a skolióza. P
iny bývají hledány v anatomicko – fyziologických zvláštnostech pop .
hormonální innosti. P ed asná puberta (pubertas praecox) je pozorována u dívek p ed osmým rokem a u chlapc za azována u dívek po
p ed desátým rokem. Puberta opožd ná (pubertas tarda) je trnáctém roku a u chlapc 22
po roku šestnáctém. P ed asný
i opožd ný nástup puberty je závažným problémem p edevším sociálním a psychickým. Zcela žné je i kožní onemocn ní typické pro období pubescence je akné. Mívá hormonální p
iny
a u v tšiny pubescent postupn mizí a nezanechává žádné stopy. V období pubescence se mohou objevovat tzv. poruchy neurovegetativní regulace (nap . bolesti hlavy, závrat , nadm rná únava aj.). Poruchy sociálních vztah – tj. vztah v rodin , ve škole k u iteli a ke spolužák m. Sociální vztahy odrážejí sociální city dít te, které se neshodují b hem vývoje cit v bec. Optimální rozvoj cit
zabezpe uje dobrá saturace základních psychických pot eb dít te,
k nimž pat í pot eba bezpe í, lásky, dostate né stimulace identifika ního vzoru atd. K uspokojování t chto základních pot eb dochází v aktivnímu kontaktu se sociálním prost edím, v n mž se dít vyvíjí. Nejd ležit jším je z tohoto aspektu prost edí rodinné. Psychosociální poruchy v období pubescence mívají p
iny ve specifi nosti tohoto
období, typické p ecitliv lostí a snadnou zranitelností. Tak jako každá jiná vývojová etapa i pubescence navazuje na zkušenosti jedince v p edcházejících vývojových stupních. V období prudkých zm n se zúro í vše kladné v pr
hu vývoje dít te, avšak i to záporné.
Sou asn platí zákony d di nosti i konstitu ního vývoje a uplat ují se exogenní vlivy biopsychosociální. Znevýhodn n je ovšem jedinec, který se h e vyrovnává s hormonálními vlivy a se zm nami v oblasti kognitivní i emocionální. V období pubescence nedochází ke kvantitativnímu nár stu psychických onemocn ní. (Vojtík, 1990) V období pubescence jsou zvláštním jevem asté hlavn u chlapc r zné úrazy, nap . pády z výšky, ezné i se né rány, úrazy p i sportu i popáleniny apod. Poruchy
chování,
které
signalizují
dosažení
ur ité
úrovn
kognitivního
i socializa ního vývoje. Lhaní a podvád ní je astým p estupkem chování u pubescent . Pro pravou lež je typický p edcházející úmysl a v domí nepravdivosti. Smyšlenka je jedním z projev typického zp sobu uvažování a prožívání d tí. Bájivá lhavost se m že vyskytnout nezávisle na v ku. Pokud se školák dopustí krádeže jde zpravidla o impulzivní reakci. Dále tendence k impulzivní agresivit nap . drobné rva ky, strkání, provokování apod. Šikana, dít že být skupinou zesm
ováno, ponižováno. Šikanu lze definovat jako násilné ponižující
jednání jednotlivce nebo skupiny. Záškoláctví m že mít r znou p
inu, impulzivní obranou
reakci (nap . špatná známka, šikana spolužák , projev odmítnutí povinností – chodit do školy, odmítnutí d ležité spole enské normy. Psychické poruchy, které se v tomto období objevují, bývají obtížn rozpoznatelné. i diagnostice psychosociálních poruch mohou napomoci r zné somatické projevy. Nap . urychlení i pozdní nástup pubescence je pro osobnost pubescentního jedince ohrožující, stav 23
výživy, který m že být projevem otylosti nebo naopak mentální anorexií, je v sou asnosti alarmující. Do somatických projev
psychosociálních poruch jsou za le ovány poruchy
spánku a motorické poruchy. Zmín né somatické poruchy i další jsou v období pubescence intenzivn ji vnímány a mohou zp sobit vznik druhotných psychických poruch a narušit zdravý vývoj dít te. Poruchy poznávacích schopností obsahují poruchy kognitivních schopností, nap . pam , vnímání, myšlení, intelekt, apod., dále také poruchy cit a poruchy sociálních vztah . (Vojtík, 1990)
Vnímání se m že postupn vyrovnávat s vnímáním dosp lého lov ka. Dospívající esn vnímá plochu, prostor, as, umí odhadovat hmotnost i velikost p edm
, rozlišuje
jemné odstíny sluchových, ichových i zrakových vjem . M že být také narušováno vadami smyslových receptor , a m žeme se již v tomto období setkat i s halucinacemi a s iluzemi, které mívají projevy krátkodobé i trvalejší. P
iny mohou být v po ínajícím
psychotickém onemocn ní, ale ast ji p i intoxikacích pubescenta.
Pam
se v období dospívání vyvíjí rovn ž velmi intenzivn , a to p edevším po
kvalitní stránce. V tomto období bývá poznamenána rozdíly mezi mechanickou a logickou pam tí nejlepší kvalita zapamatování je u pubescent v té oblasti, v níž jsou jejich zájmy nejintenzivn jší. Významné zastoupení v poruchách pam ti u pubescent výbavnosti, která se projevuje u d tí emo
mívá poruchy
labilních s úzkostnými a depresivními
neurotickými reakcemi. Za patologický projev v období pubescence je považována bájivá lhavost (pseudologia phantastica). Zvýšenou pozornost vyvolává porucha v oblasti myšlení. Ulpívavé, zabíhavé, symbolické, obsedantní, introvertní, artistické a jiné druhy patologického myšlení sou asn s poruchami obsahu myšlení (tj. bludy), bývají odhalovány spíše pozd ji a v období pubescence se objevují jen z ídka.
U poruch intelektu na všech stupních mentální retardace navozuje puberta specifickou psychiatrickou problematiku. I když u t chto postižených jedinc hormonální dozrávání opožd
p ichází
, nar stají výrazné druhotné p íznaky. Objevuje se
v souvislosti s nižší kontrolou emo ních reakcí sklon k agresivnímu chování, neklid, afektivní výbuchy a nekontrolovaná sexuální aktivita. U pubescent s mentálním postižením je ovladatelnost výrazn nižší a m že být i pozorován další úbytek rozumových schopností.
24
Místo progrese u zdravých d tí dochází u d tí s mentálním postižením k zástav i regresi. Další vývoj rozumových schopností již není p edpokládán. (Vojtík, 1990)
Porucha vyšších cit
(moral insanity) je složit jším problémem s dalekosáhlými
sledky ve spole enských interakcích. D ti, trpící touto poruchou vyžadují d sledn jší a specifi
jší výchovné postupy. N kdy i p es zam enou výchovnou pé i m že tato
porucha p er st do nebezpe né formy, nap . delikvence, asociálního chování apod. problematika poruch emotivity je složitá, nebo vyvolává u pubescenta potíže v komunikaci a v sociálních vztazích. I u d tí zdravých m že být pozorováno snížení rozumových schopností, nap . u neurotických d tí nebo u d tí v zát žových situacích. Jedná se v tšinou o pseudodemenci a stav bývá postupn normalizován. Asi deset procent pubescentních d tí doprovází výrazn rozkolísaná emotivita. V tšina emotivních poruch nep etrvává do dosp lého v ku, i když sou asná v da nemá ješt dostatek poznatk k p esn jším záv mén
m. V období pubescence se
asto objevují úzkostné stavy, typické pro p edcházející období. V tomto období
výrazn jší intenzitu získávají r zné fobie. ast ji se mohou objevovat depresivní stavy, které zahrnují velké nebezpe í suicidálního jednání. V pubescenci m že docházet ke st ídání polarit emocí, tj. emo ní labilit , která m že být zp sobena neurotickou i organickou poruchou. Je však obtížné rozlišitelné, zda emo ní labilitu m žeme považovat za projev normální pubescence i nikoliv.
Poruchy sociálních vztah
v období pubescence bývají dosp lými podce ovány.
Sociální vztahy jsou ovlivn ny sledováním vlastního postavení ve skupin , d sledn jším sebepozorováním. Krom
prohlubování sociálních kontakt
a pozitivních vztah
mají
vrstevnické skupiny i svá rizika. Pubescent, který hledá pevné sociální vztahy, m že volit spole ensky negativní skupinu, která sice má silné sociální vazby, ale jedná asociáln . Pubescent usilující o dobré postavení ve vrstevnické skupin m že up ednost ovat asociální projevy ve svém dosud neproblémovém chování. D ti, projevující již d íve agresivní psychosociální poruchy, mají v tší pravd podobnosti, že si zvolí vrstevnickou skupinu s negativním
zam ením.
N které
psychosociální
potíže
mohou
mít
p
inu
v nerozpoznatelných a nelé ených poruchách somatických. (Vojtík, 1990) U všech jedinc však neprobíhá období pubescence stejn . Mohou se objevit r zné odlišnosti, které nejsou zcela funk ní. Hledat m žeme p osobností dít te i jeho postižením. Nap íklad: 25
iny v odlišnosti rodinných vztah ,
1. Submisivní, pasivní jedinec se m že komplementárn rozvinout v p íliš autoritativní rodin . Jeho identita je trvale vázána na rodinné role a jedinec není schopen odpoutat se z t chto vazeb. Taková situace nastává v dysfunk ních rodinách, kde rodi
i rodi e sice volí submisivní strategie, ale sou asn
vydíráno a vmanipulováno do role, která mu nep ísluší. Dít
je dít
emo
se v takovém
prost edí stává zodpov dné za chod domácnosti, za mladšího sourozence i za osobní problémy rodi . Dít ti m že být i vnucena role dokonalého milovaného jedince, který je trestán i odm ován projevy lásky a odmítáním. Neustálou úzkostí ze ztráty p ízn se ale tyto d ti vy erpávají, a také jejich socializace se výrazn
zpomaluje. Vážným nebezpe ím je silná fixace na rodi e,
ast ji
osam lého, nebo dít není schopno oprostit se silného závislého vztahu na rodi e a ztrácí možnost osamostatn ní se. Tyto varianty se objevují p edevším u t ch rodin, které neplnily dob e své funkce ve smyslu saturace pot eby bezpe í a jistoty. Dít uprost ed patologických rodinných vazeb ztrácí víru ve vlastní schopnosti a sou asn nem že prob hnout optimální rozvoj jeho osobnosti. 2. U dít te mohou chyb t schopnosti a p edpoklady k pubertálnímu osamostatn ní. Nap . postižené dít , nem že dosáhnout samostatnosti, protože je na rodin závislé v nejzákladn jších složkách. Podobná situace vzniká u d tí s mentálním postižením, které jim zabra uje v rozvoji formálních operací. K tomu se váže zvýšená pot eba jistoty a bezpe í, a infantilní vazby p etrvávají nejen v pubert , ale celoživotn .
1.10
Postoje v období pubescence
Postoje u pubescent lze považovat za komplexní dispozi ní struktury se složkami kognitivními, emociálními a konativními. Hlavn
otázka tvorby postoj
a hodnotových
orientací se v období pubescence dostává do pop edí.
Postoje v období pubescence, cituji: „jsou objektov
zam eny, hierarchicky
uspo ádány a vyjad ují hodnotící vztah, tj. pozitivní nebo negativní zhodnocení r zné intenzity. Proto jsou asto uvád ny postoje a hodnoty do vzájemného vztahu. Mezi hodnotami a postoji však existují rozdíly. Postoje se váží k daleko v tšímu rejst íku jev
vnit ního
i vn jšího sv ta. Vyjad ujeme v nich to, co máme rádi i to, co odmítáme, se zd vodn ním i bez 26
ho, emu dáváme p ednost, co oce ujeme, co odsuzujeme, co si vybíráme apod. Naproti tomu hodnoty se vyzna ují specifickými kvalitami. Podstatné je jejich obsahové zam ení a objektivní, spole enská, historicky vzniklá významnost. V hodnotách, které lov k uznává a o n ž usiluje, se odrážejí nejen vlastnosti jeho charakteru, ale i jeho ideový profil… Postoje v dospívání se rozvíjejí velmi prudce intenzívn a zasahují tém
všechny životní oblasti –
práci, u ení, zábavu, volný as, mezilidské vztahy, kulturu, um ní, konzumaci apod.“ (Taxová, 1987, s. 144)
V pubescentním období bývají postoje ješt velmi prom nlivé, tvárné a ovlivnitelné. Spole ensky požadované postoje závisí na objektivních podmínkách výchovy a celého socializa ního procesu jedince a subjektivního vztahu dít te k danému pojmu. (Pardel, 1967)
Sklon k radikalismu, který se v tomto období objevuje, je zp sobem snahou mít ke všemu vlastní názor a nedostatkem zkušeností.
„U pubescent a adolescent nacházíme r zné stupn zvnit ování hodnot r zného zam ení, které mohou následovat po sob , ale mohou existovat i paraleln . N které hodnoty už mají podobu ucelen jšího systému (jde spíše o hodnoty základní, související s životními pot ebami), vztah k jiným se teprve vytvá í, strukturuje a diferencuje.“ (Taxová, 1987, s. 145)
Zjiš ování hodnotových zam ení pubescent
je komplikované. Výzkumy mohou
používat r zné p ístupy a metody, od nabídky rejst ík vybraných pojm a hodnot p es zjiš ování postoj až po volné odpov di a úvahy na téma r zných problém . Výzkumy hodnotových orientací pubescent ukazují celkovou pozitivní orientaci mládeže ve smyslu hledání a uznávání spole ensky žádoucích hodnot, upozor ují také na ur ité v kové a vývojové zvláštnosti. Jiné výzkumy potvrdily, že pojem hodnoty není v období pubescence dostate
ujasn ný a vyhran ný. Pro pedagoga je d ležité poznat individuální orientaci
u t ch jedinc , kde se objevují nebo dokonce p evládají hodnoty i postoje spole ensky nežádoucí. Pubescenti je v tšinou nep iznávají, ale m žeme je objevit v preferenci ur itých aktivit, objekt a vn jších znak (nap . rozlišovací prvky p íslušník r zných hnutí, symboly, hudba apod.). D ležité v pr
hu pozorování je rozlišit, zda se jedná již o fixované nebo
o p edstírané výrazové prost edky, které jsou typické pro období pubescence. Pubescenti
27
usilují o obranu proti konformit a skupin dosp lých a pokoušejí se (ne vždy zda ile) o formulování vlastních názor . (Taxová, 1987)
1.11
Sexualita v období pubescence
Není pochyby o tom, že sexuální aktivita v ur ité primitivní form neza íná teprve v období dospívání, ale dávno p edtím. Sexualita v období pubescence je závislá na fyziologických procesech, tedy na hormonální innosti, sou asn i na sociálních podmínkách jedince a kulturních normách spole nosti. Spole enské normy sexuálního chování pubescent jsou rozdílné. Tolerují zájem o druhé pohlaví a sou asn odsuzují heterosexuální styky. Spole nost i škola usilují o optimální sexuální informovanost a sou asn existuje zna ná nabídka medializovaných sexuálních praktik. D ti nedostávají vždy optimální informace pro toto období a mohou být vyvolána nadm rná o ekávání nezralých pubescent .
Mezi pubescenty jsou rozší eny autoerotické praktiky, které jsou považovány odbornou ve ejností za významný zdroj zkušeností. Výzkumy sexuálního chování uvád jí, že chlapci za ínají masturbovat ve 13 letech a dívky v 17 letech. Bylo zjišt no, že stoupá po et dívek p iznávajících masturbaci, což souvisí s uvoln ním sexuálního chování a v tší informovaností žen. Celkov s autoerotickými zkušenostmi za ínají chlapci d íve a jejich frekvence je ast jší než u dívek. (Weiss, Zv ina, 2001)
První zkušenosti s heterosexuálními styky získává v období pubescence jen malá ást sou asné populace. Koitus, jako poslední stupe heterosexuální aktivity, není ani v pozd jších letech dospívání – adolescenci, pravidlem a z ídkakdy je motivací prvého koitu hlubší emo ní vztah. (Langmeier, 1991)
Podle Langmeiera uvád jí n me tí auto i v k prvého koitu takto: Tabulka . 1: V k prvního koitu
Chlapci 13 let 15 let 17 let 20 let
ni 4% 15 % 44 % 81 %
Dívky studenti 1% 4% 12 % 44 %
28
nice 5% 7% 33 % 83 %
studentky 1% 1% 7% 33 %
V eské republice dlouho chyb ly výzkumy, které by zjistily skute nou situaci v sexuálním chování u celé populace. Až v roce 1988 v souvislosti s epidemií HIV-AIDS byl proveden výzkum, který zjiš oval postoje obyvatelstva k této problematice. V sou asné dob jsou již zpracovány rozsáhlé výzkumy sexuálního chování, ale stále chybí dostatek informací o období pubescence. Šet ení, která jsou zam ena na dospívající, zachycují v kovou kategorii od 15 let. Pouze Waissova studie zahrnuje do souboru respondent d ti od 12 let. Toto šet ení potvrdilo nár st sexuálních zkušeností, sbližování v ku prvního styku i po tu sexuálních partner , zvyšování po tu adolescent
zahajující pohlavní život p ed v kem
zákonným, ale i odpov dn jší antikoncep ní chování. Pouze 1,1% respondent muž a 0,6% žen v roce 1993 p iznali, že první soulož provedli p ed 13. rokem. V roce 1998 již stejné chování p iznalo 2,2% muž a 1,4% žen. 14 let p i první souloži v roce 1993 uvádí 4,1% muž a 1,4% žen. V roce 1998 klesl po et muž na 3,1% a po et žen na 0,8%. Výrazn vyšší procento muž a žen se p iznává k první souloži v 15 letech. V roce 1993 to bylo 7,4% muž a 5,8% žen. V roce 1998 se po et muž snížil na 5,8% a u žen se zvýšilo procento o jednu desetinu, tzn., že pr
rný po et dívek a chlapc , kte í zahajují sexuální život v 15 letech je
stejný. (Weiss, Zv ina, 2001)
„Do dvanácti let se sexuální zkušenost objevuje pouze v ojedin lých p ípadech. Trvalý vzestup sexuální zkušenosti za íná od t inácti let…. U populace se vedle snižování v ku sexuální zkušenosti m ní rozptyl, to znamená nakolik je sexuální styk soust ed n do v tšího i menšího asového intervalu…. Za dv generace se pr snížil zhruba o ty i roky, p
rný v k prvního sexuálního styku
emž podstatná ást tohoto zkrácení p ipadá na poslední období
spole enských podmínek radikáln zm
ných po listopadovém p evratu.“ (Sak, 2000, s.162)
ív jší nástup první sexuální zkušenosti je výzkumn potvrzen u kategorie delikvent i jedinc s poruchami chování. Nap íklad první sexuální zkušenost p iznávají delikventi a pacienti diagnostických ústav
ve 14 letech, zatímco normální populace v 16 letech.
Podobná situace je zjišt na u první vykou ené cigarety, kdy normální d ti za ínají s kou ením ve 13 letech, u delikvent
je to 12 let. D ti normální populace se za ínají zú ast ovat
mejdan s alkoholem od 10 let a u budoucích delikvent je to od 8 let. Poprvé za školou jsou ti ze souboru delikvent a mládeže z diagnostických ústav v 7 letech a normální populace v 8 letech. (Sak, 2000)
29
V období pubescence je patrno ve vztahu k druhému pohlaví vzájemné sbližování, které má podobu koketování a škádlení. Vzájemná izolovanost chlapc
a d
postupn
jsou ovládnuty
v pr
hu období pubescence. První citové vztahy pubescent
at mizí
emírou idealizace partnera a i když mají erotický charakter, p edstava sexuálního styku není aktuální. ( ížková, 1999)
Pomocí p edstavivosti si pubescenti nahrazují nedostatek erotických zkušeností. Dosp lí reagují nevhodn na nové vztahy pubescent a p ece ují tak tyto vztahy v rámci dalšího vývoje jedince.
1.12
Diference mezi chlapci a dívkami v pubescenci
Není zjišt no a potvrzeno p íliš rozdíl
mezi pohlavími v období pubescence.
„Obvykle se uvádí, že mužská nebo ženská diferenciace mozku m že ovliv ovat emocionalitu (vyšší u žen), prostorovou p edstavivost (lepší u muž ) a verbální schopnosti (lepší u žen). Ovšem i tyto rozdíly bývají n kdy zpochyb ovány, resp. je v podstat nemožné izolovat je v komplexn jších
innostech a projevech. Nepom rn
rozsáhlejší však m že být vý et
charakteristik, které se v naší kultu e ozna ují jako typicky ženské i mužské, p ípadn jako dív í a chlapecké….Nálepky kulturních normativ a stereotyp o mužském a ženském chování pak už provázejí lov ka celý život. Pom rn velmi brzo ovlivní sebepojetí dít te“ (Macek, 1998, s. 14)
Dít okolo t etího roku pochopí své za azení mezi dívky a chlapce. Postupn p ibývá zkušeností dít te s hraním role jednotlivého pohlaví. P i stejném chování dívky i chlapce je nap . zlobivost a vzdorovitost tolerována mužskému pohlaví, emotivnost pohlaví ženskému. V období pubescence je výrazn ji odmítána každá odlišnost od pohlavní role. Chlapec, který se nezajímá o sport nebo neumí elit fyzickému útoku, je mezi vrstevníky degradován. V období pubescence mají vliv na identifikaci s rodovou rolí a chováním muže a ženy média. Pubescentní chlapci i dívky si vybírají r zné typy hrdin jako identifika ní vzory. Rodové rozdíly jsou p edevším v typických vlastnostech, které hrdinové p edstavují. Tlak médií a jejich hrdin ovliv uje i p edstavy pubescent u chlapc
na vlastní vzhled. Zatímco
dochází k p ibližování k žádoucím standard m (atletická svalnatá postava)
30
u dívek je situace složit jší. V tšina dívek má potíže se zaoblováním vlastní postavy, které ji vzdaluje od ideálu naprosté štíhlosti. D sledkem pubescentních fyzických zm n m že být jeden ze sociáln patologických jev , který zasahuje p edevším dívky, a to poruchy p íjmu potravy. Rozdíly mezi pohlavími jsou i v sebehodnocení, které se zvyšuje ve v tší mí e u chlapc než u dívek (Macek, 1998) Podle n kterých výzkum
existují rozdíly mezi dosahováním identity chlapc
a dívek. Tato otázka však pat í do období adolescence, která není p edm tem popisu této kapitoly. V období pubescence byly zjišt ny výrazné rozdíly v motorice, které se projevují hlavn v rychlosti, obratnosti a v síle. Chlapci v pr
ru p evyšují dívky. Také ve sportovní
innosti chlapci p edstihují dívky v tší mnohotvárností. M žeme ale p edpokládat, že postupn bude docházet k výrazn jšímu p ibližování obou pohlaví v t chto oblastech. (Pardel, 1967)
31
2
Postoje – charakteristika, poznávání a zm ny u pubescent 2.1
Obecné vymezení
Sociální psychologové definují pojem postoje dle vlastního pojetí. elem této práce není tato pojetí hodnotit a p ípadn se p iklonit k n kterému z nich. Volím relativn neutrální p ístup a definuji tento pojem pomocí slovníkového vymezení. Dictionary of psychology definuje postoje takto: 1.
Podle p vodního latinského slova atitudo, které znamená zp sobilost - postoj tedy u inil lov ka zp sobilého k zapojení do ur itého úkolu.
2.
V léka ství je tento výraz používán k popisu t lesného postoje nebo držení t la s ohledem na polohu kon etin.
3.
V etologii a ve srovnávací psychologii byl tento význam rozší en na myšlenku úmyslného jednání.
4.
V psychologii osobnosti a sociální psychologii postoje p evzaly vysv tlující roli. To znamená, že postoj byl považován za vnit ní emotivní orientaci, která vysv tluje jednání lov ka.
Postoje obsahují n kolik složek: poznávací, emotivní, hodnotící, volní. Vzniká neshoda, která z t chto složek má významn jší roli. Poznávací složka postoje sestává z názor
jedince o p edm tu. Nekriti
v postojové soustav
jsou
hodnotící názory.
jší poznatky, které bývají obsaženy Jde tady o posuzování p íznivých
a nep íznivých, žádoucích a nežádoucích, dobrých a zlých vlastností p edm tu. Kognitivní složka m že zahrnovat názory jedince o vhodných i nevhodných zp sobech odpov dí na daný jev. Citová složka postoje se vztahuje k emocím, které souvisejí s p edm tem. P edm t sobí p íjemn nebo nep íjemn a je oblíbený nebo neoblíbený. Emocionální náboj dodává postoj m jejich motiva ní charakter. Zdali jedinec zaujímá pozitivní postoj v i danému edm tu, bude ochotný k pomoci i podpo e. Zdali jedinec zaujme negativní postoj, bude ipravený v c poškodit i potrestat. Jestliže má jedinec pozitivní postoj k lidem, bude je vyhledávat, pomáhat jim a uznávat je jako své p átele. Jestliže nemá jedinec pozitivní postoj k ur ité sociální skupin , bude leny této skupiny zavrhovat, odmítat jim pomoc a bude s nimi zacházet jako s mén cennými lidmi. V tšina postoj se seskupuje s jinými postoji a jen málo postoj existuje zcela izolovaných. (Krech, 1968)
32
Postoje m žou být k odlišným objekt m a jev m, reálné a nereálné. Zvláštní skupinu tvo í postoje v i jiným lidem. Social attitude i spole enský postoj je charakterizovaná jako: 1.
postoj, který p edstavuje tendenci lov ka chovat se ur itým zp sobem k jiným lidem;
2.
ur itý model p esv
3.
osobní p esv
ení spole ný skupin lidí nebo spole nosti;
ení, které je získáno jako výsledek proces socializace. (Reber, 1985)
Hartl ve svém slovníku definuje postoj jako sklon ustáleným zp sobem reagovat na edm ty, osoby, situace i na sebe sama.
„Postoje jsou sou ástí osobností, souvisejí se sklony a zájmy osobnosti, p edur ují poznání chápání, myšlení a cít ní: v domostí, dovedností a postoje se získávají v pr
hu
života, p edevším vzd láním a širšími sociálními vlivy, jako je ve ejné mín ní, sociální kontakty aj.: jsou všechny relativn
trvalé…. Postoje lze m nit kvantitativn
(škály)
i
analyzovat obsahov podle vztahu k hierarchii hodnot.“ (Hartl, 1993, s. 151)
V psychologii, p edevším v psychologii sociální, se pojem postoj stanovil na po átku 20. století. V odborné literatu e je nejednotn definovaný, ale bývá chápán jako hodnotící vztah. Od postoj odlišujeme n které vn jší formy postoje, nap . mín ní, víra, p esv
ení,
edsudek, názor, sklon, soud apod.
„Postoje mají t i základní atributy: 1.
jsou intencionální, tj. vztahují se k n emu (k n jakému objektu);
2.
mají sm r ve smyslu pozitivního, neutrálního nebo negativního ohodnocení daného objektu;
3.
mají intenzitu, tzn. že objekt je oce ován v ur ité mí e, která tvo í základnu pro ení postoj , jež m že být r zn diferencována, nap . je naprosto pozitivní, celkem pozitivní, spíše pozitivní, celkem negativní, naprosto negativní. Intenzita postoje se projevuje v úsilí, s jakým je postoj prosazován a obhajován. Postoj se m že vztahovat ke kterékoliv bytosti, události, v ci nebo jevu.“ (Hyhlík, Nakone ný, 1977, s. 144) 33
Multiplexita znamená obsahovou diferencovanost
i složitost nebo jednoduchost
postoj . Prom nliv jší jsou jednoduché postoje než postoje složit jší, ale diferencovan jší postoj se m ní snáz než postoj jednoduchý. Pospolitost r zných komponent postoje (emotivní, kognitivní a konativní složka) je konzistence postoj . Konzistentní postoje jsou stabiln jší. (Atkinsonová, 1995) Nekonzistence p sobí jako podn t, který nutí jedince ke zm usilujeme o to, aby naše názory, p esv
, zatímco všichni
ení a postoje byly konzistentní. Výzkumy však
ukazují, že nekonzistence je u lidí rozší en jší než konzistence. (Atkinsonová, 1995)
„Postoje plní celou adu r zných psychologických funkcí. R zní lidé mohou zastávat tytéž postoje z r zných p
in a lov k m že zastávat ur itý postoj z více než jednoho d vodu.
Funkce, kterým ur itý postoj u svého nositele slouží, mají také vliv na to, jak dalece je tento postoj konzistentní s dalšími postoji tohoto lov ka a jak snadno je lze zm nit.“ (Atkinsonová, 1995, s. 731)
2.2
Funkce postoje
Postoje mají následující funkce: 1.
instrumentální funkce – vyjad ují zvláštní p ípady naší touhy po úsp chu;
2.
kognitivní funkce – pomáhají vytvá et názor na sv t;
3.
hodnotová funkce – vyjad ují naše hodnoty i odrážejí naše sebepojetí;
4.
ego-obranná funkce – nás chrání p ed ohrožením naší sebeúcty;
5.
sociáln -adjusta ní funkce – nám pomáhá cítit se sou ástí sociálního okolí.
Studium postoj umož uje predikovat chování. Nejlépe predikují chování ty postoje, které jsou silné a konzistentní, jsou založené na osobní zkušenosti a vztahují se k predikovanému chování. (Atkinsonová, 1995)
34
2.3
P edm t postoj
„Velké množství postoj
k p edm
m má jedinec ve fyzikálním sv
obklopuje a ješt více postoj má v i p edm
m ve spole enském sv
, který ho
, ve kterém žije.
Každý lov k má postoje v i jiným lidem a skupinám lidí, v i spole enským jev m, um ní filozofii, bohu a celému sv tu. Mnoho postoj má jedinec i v i sob . Po et postoj jedince je kone ný, protože m že mít postoje jen k t m p edm duševním sv
m a jev m, které existují v jeho
. Z tohoto d vodu není možné m it postoje ke zvolenému jevu u všech lidí.
Existence n jakého jevu nezaru uje u všech jedinc možnost m ení jejich postoj k tomuto jevu. O pom rn malém po tu postoj se m žeme domnívat, že existují v úplné izolovanosti. tšina z nich vytvá í seskupení s jinými postoji. Jen málo vykazuje jedinec vysoký stupe jednoty postoj . V tšinou jsou politické, náboženské, um lecké a v decké ideologie do ur ité míry odd litelné. Ale i toto konstatování vyžaduje p esn jší vymezení. Nem žeme se domnívat, že pro každou oblast lidského života, kterou lze ozna it osobním jménem, vždy existuje u každého lov ka odpovídající seskupení homogenních postoj . Je pravd podobn jší, že u dané osoby seskupení postoj bude zahrnovat heterogenní postoje, nap . ur ité náboženské, ur ité politické a ur ité v decké postoje.“ (Krech, 1968)
2.4
Utvá ení postoj
Obecn je rozlišováno n kolik zdroj , které se podílejí na utvá ení postoj : 1.
specifické zkušenosti;
2.
sociální komunikace;
3.
modely (osoby s nimiž se identifikujeme);
4.
institucionální faktory (nap . spole enské instituce).
Život jedince se nevyvíjí odd len od života ostatních, ale s vývojem lov ka se vyvíjejí i jeho postoje. Postoje, které se vyvíjejí v pr a sou asn odlišné od vývoje postoj initele, které ur ují vývoj postoj
hu celého života, jsou podobné
blízkých osob daného jedince. Mezi determinující lidského jedince, pat í pot eby jedince, informace,
íslušnost ke skupinám a osobnost. U jedince se vyvíjejí r zné postoje p i vyrovnávání se s r znými problémy a ve snaze uspokojit své pot eby. Jedinec pozitivn hodnotí ty jevy, které mu slouží k dosažení cíle a nep ízniv ovliv uje postoje k takovým p edm lidem, kte í zabra ují dosažení daných cíl .
m, jev m i
lov k si rozvíjí své postoje jako odpov
35
na
problémové situace, uchovává je a používá p i ešení r zných situací a p i uspokojování zných pot eb. Jestliže si jedinec postupn
osvojuje a fixuje charakteristické zp soby
uspokojování pot eb, m že se nau it zd vodnit i nep ijatelné pot eby a chování pomocí ijatelných aspirací. Nap . nep átelství v i ur ité skupin lidí postupn p echází v agresivní útok. Jedinec, který poci uje silné impulsy k agresivit a je nucen je ovládat ze strachu p ed spole enskými následky, hledá cestu k vlastnímu uvoln ní. Nej ast ji dochází k reinterpretaci vlastního prožívání a chování, pop . jedinec vytvá í p edsudky, které ospravedl ují jeho postoje. N kdy m že jedinec potla it své primitivní pot eby (nap . sexualitu) a projektovat je nep átelské skupin . Postoje se neutvá ejí pouze v rámci pot eb, ale sou asn je v nich i informace, která jedince ovlivní. Z ídkakdy se informace stává determinujícím initelem daného postoje. Nová informace se ast ji používá na dotvo ení již existujícího postoje, který souhlasí s již existujícími podobnými postoji. U lov ka se mohou vytvo it postoje, které mají charakteristický odklon od fakt . Z tohoto jevu m žeme odvodit chování n kterých jedinc , kte í nesmysln bojují proti spole ensky uznávaným a ov eným názor m (nap . n která ekologická hnutí). Mnoho postoj
lidí postrádá validitu, protože lidé nemají dostatek
informací. Nedostatek znalostí daných fakt
m že zkreslit význam, obzvlášt
neobsahují-li informace n které z podstatných vlastností p edm tu
tehdy,
i jevu. Nedostatek
znalostí m že vést ke špatné interpretaci daného faktu a tak m že dojít k vytvo ení nevhodného postoje. Sv t, ve kterém žijeme, je velice složitý a neustále se velmi rychle m ní. Post ehnout všechny informace o svém okolí je pro jedince velmi obtížné a lidská spole nost je z tohoto d vodu závislá na informacích, které poskytují experti i jiné autority. Ši iteli informací jsou pro každého jedince rodi e, u itelé a další specialisté ur itých obor . Autorita že podávat p esné informace, ale m že se i nev domky mýlit nebo v dom falšovat fakta v zájmu svých vlastních cíl . Na základ t chto zkušeností jedinec nep ebírá fakta od autorit nepromyšlen , ale reguluje jejich p íjem. Sou asn vybírá mezi autoritami spolehlivé zdroje informací a nespolehlivé zdroje odmítá. Protich dné informace mohou u jedince pomáhat p i vytvá ení nových postoj , ale sou asn mohou zp sobit p ekrucování fakt . Výskyt pov r, klam a p edsudk souvisí se spolehlivostí autorit, na kterých jsme závislí (u itel , novin, knih, televizních a rozhlasových vysílání), s rozsahem zkušeností, kterými jsme prošli a se stupn m adekvátního uspokojení našich hlavních pot eb. (Krech, 1968) které postoje mají tendenci odrážet názory, hodnoty a normy skupin, se kterými se jedinec identifikuje. Nonkonformista nevydrží dlouho odolávat tlaku v tšiny skupiny, ve které žije. V p ípad , že se mu nepoda í vytvo it vlastní skupinu, je vybízen ke konformit . Každý 36
jedinec je v pr
hu svého života lenem velké sociální skupiny a r zných malých sociálních
skupin. Spole nost je tvo ena soustavou navzájem propojených skupin. Každá skupina má svou vlastní kulturu a své zp soby vlastní regulace názor , hodnot a spole enských norem. Zaru ená jednota v postojích len dané skupiny je d sledek toho, že lenové skupiny mají spole né názory na p edm ty, jevy, události, problémy apod. Z toho vyplývá, že m že vzniknout nap tí mezi jednotlivými skupinami, které uznávají odlišné hodnoty. Problémem se i jeví vztah mezi hodnotou a postojem. Nelze jednozna
tvrdit, že akceptace a propagace
ur ité hodnoty v rámci sociální skupiny povede vždy k vytvo ení stejných postoj u len skupiny k této hodnot . Nap . svoboda jedince, která je zd raz ována v demokratických spole nostech, m že u n kterého lov ka vést k p íznivému postoji ke spole nosti a u jiného ke zneužití vlastních svobod na úkor druhého jedince. V každé sociální skupin proto existují složité, nejednozna né vztahy. es tyto uvedené informace je z ejmé, že skupinové normy, které v každé skupin edepisují správné chování a správné postoje, donucují každého lena k jejich dodržování. Každý len skupiny se ocitá pod velkým tlakem v dodržování skupinových norem. Hlavním initelem p i vytvá ení základních postoj je primární skupina (nap . rodina, p átelé) a také skupina referen ní. Vývoj postoj jedince m že ovliv ovat i referen ní (vztažná) skupina, kde jedinec není lenem. lov k neabsorbuje pasivn p evládající postoje v r zných skupinách. Postoje si je vytvá í selektivn v rámci procesu uspokojování svých pot eb. To znamená, že lov k si vybírá ty postoje, které vedou k uspokojení jeho pot eb. Každý jedinec je ve styku s r znými sociálními skupinami, v nichž zaujímá shodné i neshodné postoje. Skupinový vliv na vytvá ení postoj jedince je tedy nep ímý.
2.5
Zm ny postoj
Postoje, které se vytvo ily na základ zkušeností lidského jedince, mají tendenci etrvávat. Pochopiteln každý lov k musí n jakým zp sobem odpovídat na zm ny, které ho neustále obklopují. Z tohoto d vodu musí zákonit docházet ke zm
postoj v pr
hu
života každého jedince. Poznat, jak se postoje m ní i jak se m nit dají je velmi obtížné. Kognitivistická organizace (nap . Heider, Newcomb, Festinger, Osgood, Tannenbaum) hledá vysv tlení zm ny sociálních postoj
pomocí „teorie rovnováhy“. To znamená, že
zm na postoje probíhá v tom p ípad , když v kognitivní struktu e individua vzniká nesoulad,
37
nap . dochází ke srážení negativního postoje k n jakému objektu a pozitivního postoje k osob , která objekt pozitivn hodnotí. Nesoulad m že vznikat i z dalších p
in. Je ovšem
nezbytné, aby stimulem pro zm nu postoje byla pot eba individua obnovit kognitivní soulad, tj. uspo ádanou „jednozna nou“ recepci vn jšího sv ta. (Andrejevová, 1984) Ve Festingerov práci, která byla ovlivn na Heiderovými myšlenkami, je zd razn no, že kognitivní disonance je d ležitým zdrojem zm ny postoj . Kognitivní disonance se podle Festingera objeví tehdy, jestliže jedinec zjistí, že si jeho postoje odporují, proto, že jsou nevyvážené nebo, podle Heidera, že jsou v p ímém konfliktu. Se vzniklou tenzí se vyrovnává jedinec zm nou jednoho z postoj
i p idáním dalšího postoje, který mu pom že interpretovat
danou situaci jiným zp sobem. Festinger se domnívá, že kognitivní disonance je hlavním faktorem zm ny postoj . Jedinci, kte í mají na daný objekt vyhran ný názor, bývají odmítaví k informacím, které jejich postoje mohou m nit. Mohou i takové informace ignorovat a p ekrucovat. Zkreslení odmítané informace m že mít r zné formy: 1.
diskreditace informace;
2.
nová analýza informace, která ukáže, že z ní vyplývají odlišné záv ry;
3.
elový výb r ásti informace, které lov k vezme na v domí nebo si je zapamatuje. (Hayesová, 1998)
„Ú inn jší jsou vlivy informativní než vlivy propaga ní, p esv
ování založené na
vyvolávání emocí než na logické argumentaci, vlivy, které se sumují, než vlivy jedine né. Osoby s neutrálními nebo ambivalentními postoji se dají snáze ovlivnit než osoby s postoji ur it jšími. Mín ní v tšiny má v tší vliv než mín ní expert . Mín ní osob dotazovaných na ur ité hodnocení však akcentované p esv
asto nevyžaduje jejich skute ný postoj…. Emocionáln
ování m že vyvolávat u p esv
siln
ovaných racionální obrany, které
vytvá ejí rezistenci v i zm nám postoje. R zné specifické postoje korelují pozitivn nebo naopak negativn s r znými vlastnostmi osobnosti.“ (Hyhlík, Nakone ný, 1977, s. 147)
Další d ležitá prom na, která se týká zdroje, který ovliv uje zm nu postoj , je atraktivita mluv ího. Badatelé potvrdili, že se necháme lépe ovlivnit mluv ím, kterého považujeme za atraktivního. (Hayesová, 1998) tšina koncepcí, které se zam ují na výzkum postoj v sociální psychologii, je charakteristická tím, že zkušebním kamenem jejich platnosti se v záv ru stala otázka 38
formování a zm ny postoj . Jednotliví auto i (nap . Eagly, Himmelfarb, Chaiken, Stangor, Tesser, Shaffer) potvrzují, že hlavním prost edkem navození zm ny postoj (p esv
je persuaze
ování). I v sou asnosti je zájem výzkumník o oblast zm ny postoj , které využívají
jako hlavní prost edek p esv
„Mnoho výzkum
ování, v centru pozornosti. (Výrost, Slam ník, 1997)
zm n postoj
vyvolali jednotlivci a organizace, zabývající se
odstran ním „nežádoucích p edsudk “. Z nejvšeobecn jšího hlediska proto zm na postoj znamená zm nu znaménka existujícího postoje (z kladného na záporný, anebo ze záporného na kladný), anebo pokles po áte ního množství kladu a záporu. Tento druh zm ny nazveme nesourodou zm nou, protože její sm r jde ke znaménku, které je opa né jako p vodní postoj…. Druhý, hlavní typ zm ny postoj nazveme sourodou zm nou, protože sm r zm ny je v souhlase se znaménkem existujícího postoje. Sourodá zm na m že zahrnovat zvýšení záporu v existujícím záporném postoji (nap . zm na mírn
protiamerického postoje na silný
protiamerický postoj), anebo zvýšení kladu v existujícím.“ (Krech, 1968, s. 253)
Postoje, které nyní jedinec získal, se liší svou m nitelností. Rozlišujeme n kolik charakteristických znak , které ovliv ují m nitelnost postoje. Nap . extrémn jší postoje jsou mén
m niteln jší než postoje extrémní. Extrémní postoje mají vysoký stupe
a jsou v i zm nám odoln jší. Dostupn jší zm
síly
bývají postoje jednodušší než postoje
složité. Významný vliv na oslabení zm n postoj má konzistentní postojový systém, který bývá stabiln jší a v i zm nám málo odolný. P i ur ení stupn snadnosti p i zm
postoje je
ležité, jak intenzivn je vzájemn spojený postoj s jinými postoji. Postoje, které se prolínají s jinými postoji, odolávají velmi dob e možným zm nám. P ebírání protich dných informací že vyvolat obranné reakce jedince. M žeme však p edpokládat, že vzájemn spojené postoje budou p ístupn jší vliv m, které vyvolávají sourodé zm ny. Postoje, které jsou seskupené, se budou m nit podle toho, nakolik je postoj ve shod s ostatními postoji. Postoje, které se shodují, budou lépe odolávat nesourodým zm nám a zm na snadno nastane v sourodém sm ru zm ny. Odpor postoje v i zm
také závisí na uspokojení pot eb. Postoj, který je založený
na pot ebách, bude reagovat na nesourodou zm nu. Nap . postoj, který je oprou sebehodnocení jedince a slouží k uspokojení hlavních pot eb, bude možné odstranit jen velmi obtížn . Podstatn snáze nastane sourodá zm na u podobného postoje. Rovn ž postoj, který
39
má pro jedince zásadní význam a má tudíž vysokou hodnotu, bude odolný v i nesourodým zm nám. K sourodé zm nitelnost postoj
bude tento typ hodnot samoz ejm p ístupn jší. není ur ená pouze charakteristickými znaky, ale i osobností
jedince. Vztah mezi osobností a m nitelností jeho postoj je obtížn m nitelný. Významným osobnostním faktorem ovliv ujícím m nitelnost postoj
je inteligence. Jedinec s vyšší
inteligencí dokáže lépe chápat a hodnotit protikladné argumenty, mén
inteligentní lidé
mohou být ovlivnitelní propagandou a více se pod izují nátlak m skupiny. Mnozí v dci pozorovali p i p esv
itelnosti významové pohlavní rozdíly. Existují dv
shodn uvád né zjišt ní. Za prvé se zjiš uje, že ženy se dají lépe p esv druhé, korelace mezi mírou osobnosti a p esv
it než muži. Za
itelností jsou vyšší u muž než u žen. Z ejm
je možné tento jev vysv tlit tak, že kultura spole nosti vyžaduje od žen více povolnosti v i prestižním pramen m informace. (Krech, 1968) V p ípad že existuje rozpor mezi stanoviskem komunikátora a stanoviskem subjektu, dá se o ekávat výskyt bumerangových ú ink
(zm ny ve sm ru proti obhajovanému
stanovisku). Propagandista, který úto í na postoj k takové otázce, na které je osoba hluboce zainteresovaná, úto í na postoj, který je sou ástí sebev domí lov ka, protože je to „jeho“ postoj. Ochrana vlastní sebeúcty m že zp sobit, že se propaganda mine s p vodním cílem. (Krech, 1968) Obdobné výsledky popsal na základ výzkumu, který byl zam en na vliv komunikace na zm nu postoj , H.C. Trianddis, který ur il následující faktory zm n postoje: 1.
ryhodnost zdroje informace;
2.
atraktivita zdroje informace;
3.
moc zdroje informace;
4.
styl, struktura a obsah informace.
Nep íliš širší pojetí podmínek, za nichž dochází ke zm a Thomas. Používají k nim termín mytí mozk
postoj , mají Mueller
resp. „brain washing“, jestliže dojde
u jedince k „nao kování“ žádoucího postoje. Za nejprimitivn jší formu považuji mu ení, nebo tehdy se vytvá í pohotovost p ijmout vše, co je jedinci vnuceno. (Nakone ný, 1999) i p ijetí požadovaných daných fakt
bude úsp šn jší ten propagandista, který
poukáže na požadovanou skute nost a také na po adí podávání informací. V tší souhlas získá propagandista, který nap ed se adí žádoucí a potom nežádoucí informace. V p ípad použití strachu nebo hrozby je zm na postoje nestejn ú inná. Intenzivní zastrašování jedince vede ke zvýšení úzkostí, kterou m že jedinec kompenzovat jedin 40
nep átelským postojem ke komunikátorovi a odmítáním informací, které komunikátor prezentuje. Použití strachu nebo hrozby za ú elem zm ny postoje musí být velmi nepatrné. Zm na postoj
jedince m že být doprovázena zm nami chování. Zm na postoj
a chování z ejm nenastane, bude-li vynucovaná, nap . zákonem i násilím. Rozlišujeme dva druhy vynucování zm n chování a postoj . Jednak vynucený kontakt s leny menšinové skupiny, který je vynucený na jedinci zákonem nebo okolnostmi a také vynucení hraní rolí, které jsou v rozporu se skute nými postoji jedince. Vynucený kontakt m že již existující postoj zesílit i oslabit, tzn., že m že vyvolat sourodou i nesourodou zm nu, nap . lásku nebo nenávist. Vynucený kontakt s menšinovou skupinou by m l korigovat zkreslené informace, zné stereotypy
i p edpojaté postoje. Jedinec, ovlivn ný vyžadovanou úpravou svého
chování, kterou si vynucuje vn jší autorita, bude reagovat na autoritu podle typu své osobnosti. P i zm
postoj dochází k výrazným individuálním rozdíl m. Jedinec, který má
pot ebu vzep ít se autorit a prožívá silné agresivní typy, bude obtížn , pod nátlakem autority, nit své postoje a chování. V p ípad hraní požadované role se jedinec ocitá v situaci, ve které jsou od n j ekávány normy chování a jednání, které mohou být v rozporu s jeho soukromými postoji. Nap . u itel s p edsudky je nucen se laskav chovat k romskému žákovi, sociální pracovnice slouží bezdomovci závislém na alkoholu, obchodník obsluhuje zákazníky všech ras atd. Daná kultura p edepisuje danou roli a ur ité chování, které je v rozporu s postoji u itele, obchodníka nebo sociální pracovnice. M žeme p edpokládat, že vliv hraní role, ve které lov k zastává názory, které jsou protikladné jeho postoj m, m že vést k p ijetí ve ejn obhajovaných názor . Hraní role má ale za následek zm nu postoj jen tehdy, jestliže existuje pro tuto zm nu spole enská podpora. Pro jev zm ny postoj
je velmi dob e použitelná Festingerova teorie kognitivní
disonance, která vysv tluje p
iny projev postoje, který je ve skute nosti neslu itelný se
skute ným postojem jedince. Zm na postoj , která je vytvo ená vynucením ur itého chování je d sledek velmi nep íjemného stavu disonance, který je vyvolán tím, že jedinec jedná v rozporu se svým postojem. Jediným zp sobem, jak snížit tento disonan ní stav, je zm nit vlastní postoje, které jsou potom v souladu s ve ejnými postoji.
41
2.6
M ení postoj
Mezi metody, které mohou m it postoje, pat í tzv. postojová stupnice, která se skládá z výrok a položek, k nimž osoba vyjad uje sv j souhlas nebo nesouhlas. Psycholog tak získává prost edek, který mu pom že u init záv r o postoji. Existuje p t hlavních metod vytvá ení stupnice: metoda stejn se jevících interval ; metoda souhrnných odhad ; stupnice spole enské vzdálenosti; metoda kumulativní stupnice; technika stupnicové diskriminace;
Ur ení neutrální oblasti stupnic (oblast bez postoje) je velmi d ležité p i m ení postoje. Žádná ze stupnicových metod nem že uspokojiv
identifikovat tuto oblast.
Nejuspokojiv jším ešením, p i n mž se neutrální oblast pokládá za nejnižší oblast k ivky, když se skóre intenzity nebo ur itosti zakreslí oproti skóre valence. Obsahová validita se vztahuje na stupe odpovídajícím výb rem celého okruhu názor , cit
do jakého jsou položky ve stupnici a tendencí ke konání vzhledem na
edm t. Ve všeobecnosti se zjistilo, že spolehlivost postojových stupnic, kterou m žeme odhadnout metodou testu a retestu, metodou rozp lování nebo metodou ekvivalentních forem, je uspokojivá.
„Validitu stupnic m žeme také odhadnout porovnáváním postoj skupin, o nichž se ví, že se odlišují ve svých postojích k p íslušnému p edm tu. O mnohých stupnicích se zjiš uje, že mají použitelnou validitu ur enou tímto zp sobem. Prediktivní validitu stupnice m žeme odhadnout ur ením korelace mezi skóre stupnice a n jakou mírou
innosti vzhledem
k p edm tu.“ (Krech, 1968, s. 193)
V sou asné dob existují techniky, které mají vysokou validitu m ení postoj . Projek ní i projektivní techniky se uplat ují asto v psychologii, která podle nich usuzuje nep ímo na psychické zvláštnosti jednajícího subjektu.
42
“P edpokládá se, že výzkumné osoby do produkt
vlastní innosti promítají své
motivy, postoje, názory, pot eby. Projektivní techniky usnad ují odhalit aspekty a obsahy, které lov k není schopen vyjád it p ímo.“ (Skalková, 1968, s. 97)
43
II
PRAKTICKÁ ÁST
3
Cíl výzkumu Cílem výzkumné innosti je zachytit rozdílnost názor respondent k problematice
volno asových aktivit, rodinného a školního prost edí, vztah
mezi vrstevníky, sexuální
problematiky a na vztahy k negativním sankcím. Jinými slovy je výzkum zam en jak na zjišt ní postoj respondent k vrstevník m i rodi m a na jejich pot eby, tak i na sb r údaj týkající se školy a mimoškolních aktivit.
3.1
Stanovení hypotéz
Hypotéza je v deckým p edvídáním n jaké zákonitosti, kterou je t eba potvrdit nebo zamítnout po shrnutí výsledk výzkumu. (Horák, Chráska, 1989)
Hypotéza hlavní Respondenti u všech dotazovaných podskupin budou zastávat rozdílné názory ke zkoumaným jev m.
Vedlejší hypotézy Hypotéza 1 - žáci ze základních škol mají odlišn jší názory na zkoumané úkazy než žáci ze speciálních škol. Hypotéza 2 – P edpokládám, že budou zjišt ny rozdíly v názorech ke zkoumanému jevu mezi pubescentními dívkami a pubescentními chlapci Hypotéza 3 – P edpokládám, že budou zjišt ny rozdíly v názorech ke zkoumanému jevu mezi mladšími žáky a staršími žáky.
44
3.2
Metody sb ru dat
Sb r údaj
jsem realizovala pomocí dotazníku. Dotazníková metoda se nej ast ji
charakterizuje jako výzkumná metoda, pomocí niž se zkoumají názory lidí na jednotlivé jevy. Sám dotazník se chápe jako „listina p edem p ipravených a formulovaných otázek o jistém problému, který je p edm tem zkoumání“. ( uri , 1979, s. 91) Otázky v dotazníku jsem použila uzav ené a polouzav ené. Uzav ené otázky se vyzna ují tím, že mají p esnou formulaci a vedou k výb ru alternativ mezi dv ma nebo více možnostmi odpov dí. N kdy je k uvedeným alternativám azena možnost „jiná odpov
“, na kterou respondent v p ípad , že mu nevyhovuje žádná
z nabízených alternativ, odpovídá voln . Otázky tohoto druhu bývají ozna ovány jako polouzav ené. Použila jsem nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. P ed vlastním terénním šet ením jsem provedla p edvýzkum, pomocí n hož jsem si zp esnila formulace problému a hypotéz výzkumu a také jsem si ov ila vhodnost zvolené metody a techniky výzkumu. Tímto p edvýzkumem jsem si vyzkoušela funk nost navrženého dotazníku a ov ila jsem si zda jsou otázky srozumitelné a zda jsou správn chápány ne n kolika respondentech. Po vyhodnocení výsledk jsem zn ní n kterých otázek upravila a vylou ila jsem 5 otázek pro íliš osobní dotazy. V kone né fázi dotazník obsahuje celkem 20 otázek. Je anonymní, protože pro úsp ch dotazníkového šet ení je d ležité, aby respondenti m li záruku, že dotazníkem zjišt né skute nosti nebudou zneužity proti nim a anonymita tak zaru uje kvalitn jší výpov di respondent . Dotazník obsahuje v první
ásti osobní charakteristiky respondenta (ro ník, v k
a pohlaví), v další ásti potom otázky, na které respondent odpovídá. Dotazník je tvo en kombinací uzav ených a polouzav ených otázek, jak jsem se již zmínila (viz p íloha). Otázky jsou zam eny na zjišt ní stanoveného výzkumného problému a ov ení hypotéz. Týkají se názor respondent vztahujících se k problematice volno asových aktivit, rodinného a školního prost edí, vztah mezi vrstevníky, sexuální problematiky a na vztahy k negativním sankcím.
45
3.3
Charakteristika souboru
Zkoumanou skupinu tvo í soubor ítající 115 žák
ve v ku od 11ti do 15ti let.
Z tohoto celkového po tu respondent je 59 chlapc a 56 dívek. Jedná se o d ti, které ve školním roce 2010/2011 navšt vují 6. až 9. t ídu základní a nebo speciální školy v okrese Olomouc. et respondent dle pohlaví a druhu školy Graf . 1 - Po et respondent dle pohlaví Poa druhu školy
18
24
Základní -chlapci Základní - dívky Speciální - chlapci Speciální - dívky 32 41
Posuzované skupiny byly rozd leny dle následující tabulky (viz Ttabulka . 2: psuzované skupiny):
Tabulka . 2: Posuzované skupiny
dle druhu školy dle pohlaví dle v kové kategorie
základní dívky 11 až 13 let
Graf . 2 - Po et respondent dle druhu školy
speciální chlapci 14 až 15 let
Graf . 3 - Po et respondent dle pohlaví
Po et respondent dle druhu školy
Po et respondent dle pohlaví
základní
chlapci
50
56 dívky
speciální
59
65
et respondent dle dle v kové Graf . 4 - Po etPorespondent v kategorie kové kategorie
11 - 13
53
62 14 - 15
46
3.4
Postup p i sb ru dat
Vlastní sb r dat pomocí dotazníku jsem uskute nila v listopadu a prosinci 2010 na Speciální škole pro t lesn a mentáln postižené v Prost jov , ve speciální škole s vadou
i
v Olomouci a na Základní škole Dr. Hrubého ve Šternberku. Po dohod s editeli škol jsem navštívila výše uvedené školy, kde jsem provedla výzkum. Žáci obdrželi p edtišt ný formulá dotazníku, kde jsem jim sd lila návod, jak mají dotazník vypl ovat. M li také možnost zeptat se na p ípadné nejasnosti otázek a byli upozorn ni na naprostou anonymitu dotazníku.
3.5
Statistické zpracování dat
K posouzení sledovaných jev
a jejich statistické významnosti mezi zkoumanými
názory jsem použila statistickou metodu test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingen ní tabulku. K tomuto ú elu bylo nutné pro každou uvedenou v cnou hypotézu v kapitole 3.1 stanovit statistické hypotézy H0 a HA.
Statistický test významnosti chí-kvadrát pro kontingen ní tabulku se využívá nap . v p ípad , kdy se snažíme rozhodnout o existenci významné souvislosti mezi pedagogickými jevy, které byly zjišt ny pomocí nominálního nebo ordinálního m ení. Využívá se nap . p i dotazníkovém sb ru dat. (Chráska, 1998, s. 170) K tomu abychom mohli o závislosti rozhodnout, je nutné sestavit kontingen ní tabulku - tabulku se dv ma vstupy. (Chráska, 1998, s. 170)
Hypotézy bývají obecn stanoveny takto: H0 = mezi zkoumanými skupinami není ve stanoveném jevu statisticky významný rozdíl. HA = mezi zkoumanými skupinami je ve stanoveném jevu statisticky významný rozdíl.
Testové kritérium
2
se vypo ítá jako sou et všech vypo ítaných hodnot dle vzorce: (P – O)2 O
47
v každém ádku a sloupci kontingen ní tabulky. Všechny tyto vypo ítané hodnoty se teme a dostaneme
2
.
U výše uvedeného vzorce je P = pozorovaná etnost a O = o ekávaná etnost. 2
Takto vypo ítaná hodnota
je ukazatelem velikosti rozdílu mezi skute ností a mnou
stanovenou hypotézou, kterou je nutné srovnat s kritickou hodnotu testového kritéria zvolenou hladinu významnosti a po et stup
2
pro
volnosti f.
Stupn volnosti pro kontingen ní tabulku vypo ítáme podle vzorce: f = (r – 1) * (s – 1) U vzorce pro výpo et stup
volnosti f , p edstavuje písmeno r = ádky a s = sloupce.
Protože ve všech p ípadech mého výzkumu byly srovnány dv skupiny, byl ve všech verzích použit stejný vzorec pro výpo et hladiny významnosti. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotu 0,05 tzn., že
ijetí i odmítnutí nulové resp. alternativní hypotézy je
s jistotou 95 %.
Pro mé pot eby, kdy jsem použila od 2 do 7 odpov dí vždy u každé ze dvou skupin respondent , odpovídají stupn volnosti hodnotám 1 až 6, je kritická hodnota na výše uvedené hladin významnosti pro
2
0.005(1
Tabulka . 3: Kritické hladiny významnosti pro
2
až 6) následující: 0.005(1
Dle porovnání vypo ítaného
až 6) 2 0.005(1) 2 0.005(2) 2 0.005(3) 2 0.005(4) 2 0.005(5) 2 0.005(6) 2
3,841 5,991 7,815 9,483 11,070 12,592
a kritické hodnoty dle výše uvedené tabulky pro
stanovenou hladinu významnosti je možné ur it, zda byla nulová hypotéza p ijata odmítnuta. Jinými slovy, je-li vypo ítaná hodnota nulovou hypotézu.
48
2
i
menší než hodnota kritická odmítáme
3.6
Výsledky k ov eným hypotézám
V následující kapitole uvádím obsahy zobrazených tabulek v etn
grafického
znázorn ní ke každé z 20ti otázek a zkoumané dvojici skupin (dle typu školy - základní / speciální, dle pohlaví - Chlapci / Dívky, dle v ku - 11 – 13 / 14 – 15).
Níže uvedená tabulka, použitá k výpo
m, je rozd lena na dv
ásti, a to vždy pro
každou z posuzovaných skupin (Posuzovaná skupina1 a Posuzovaná skupina2). V této tabulce jsou ve sloupcích P a O uvedeny pozorované (PA-N) i o ekávané (OA-N) etnosti, dle odpovídajícího po tu odpov dí. Pozorovaná etnost je etnost výskytu k dané odpov di, ke které se vyjád ili respondenti. O ekávaná
etnost se vypo ítá tak, že
vynásobíme marginální etnosti z tabulky a vyd líme celkovou etností. (Chráska, 1998, s. 171) Dále ve sloupci (((P-O)^2)/O) jsou vypo ítány vztahy mezi pozorovanou a o ekávanou etností (((P-O)^2)/OA-N) a ve sloupci
je uveden sou et pozorovaných
etností ( PAA-AN a AN-NN). V ádku
je uveden sou et pozorovaných etností ( PA-N) a výpo et vztah mezi
pozorovanou a o ekávanou etností ( ((P-O)^2)/OA-N). Poslední
ádek v tabulce obsahuje výpo et
2
(
((P-O)^2)/O) a výslednou
vypo ítanou hypotézu (H0 respektive HA) zjišt nou porovnáním vypo ítané hodnoty
2
a kritické hodnoty z tabulek pro stanovenou hladinu významnosti. Tabulka . 4: Popis tabulky uvedené ve výzkumné ásti Posuzovaná skupina1
Posuzovaná skupina2
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
PA
OA
((P-O)^2)/ OA
PA
OA
((P-O)^2)/ OA
PAA
B
PB
OB
((P-O)^2)/ OB
PB
OB
((P-O)^2)/ OB
PBB
PN
ON
((P-O)^2)/ O N
PN
ON
((P-O)^2)/ ON
PNN
((P-O)^2)/ OABN
PABN
N
PABN
((P-O)^2)/ OABN Chí kvadrát
((P-O)^2)/ O
H0 / HA
Grafy na pravé stran od popisované tabulky zobrazují grafické znázorn ní po tu odpov dí vždy dvou práv posuzovaných skupin. Osa x zobrazuje druh odpov dí (A až G) a osa y zobrazuje po et odpov dí k dané otázce. Procentuální vyjád ení t chto odpov dí ke shodným posuzovaným skupinám, stejn jako v p edcházejícím p ípad , uvádím v ásti „P íloha
. 2 – Grafy procentuálních
vyjád ení“. Do praktické ásti (II), kapitoly „3.7 Vyhodnocování výsledk “ jsem tyto grafy neuvád la z d vodu jejich velké náro nosti na prostor.
49
3.7
Vyhodnocování výsledk
V následujících podkapitolách vyhodnocuji výsledky dotazníkového šet ení, kde uvádím jejich grafické znázorn ni a tabulky s uvedenou hypotézou H0 respektive HA.
V kapitole 3.7.21 uvádím porovnání vypo ítaných hypotéz, které vyšly u jednotlivých srovnávaných skupin (dle typu školy, dle pohlaví, dle v kové kategorie) u každé z dvaceti edloženým otázkám, ke kterým se m li respondenti vyjád it.
50
3.7.1 Otázka . 1 - Podle vašeho názoru žije vaše rodina? a) b) c)
hezky a spo ádan ob as se vyskytnou hádky a neshody, ale brzy odezní dlouhodob nespo ádan (rodi e se rozvád jí, alkoholismus otce hádky) …………………………………
d)
Otázka dí. 1k- otázce VŠICHNI ŽÁCI Graf . 5a: Pom r odpov . 1 - Všichni žáci
i matky,
asté
Tabulka . 5a: Výpo ty k otázce . 1 - Všichni žáci Základní
30 25
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
20
A
12
17,826
1,904
29
23,174
1,465
41
Hodnocení 15
B
28
24,348
0,548
28
31,652
0,421
56
C
4
3,043
0,301
3
3,957
0,231
7
D
6
4,783
0,310
5
6,217
0,238
11
3,062
65
2,356
115
5,418
H0
Základní Speciální
10 5
50
0 A
B
C
D
Chí kvadrát
Odpov di
U otázky „Podle vašeho názoru žije vaše rodina?“se naprosto shodli respondenti jak ze speciální školy, tak ze základní školy na odpov di b) ob as se vyskytnou neshody, ale brzy odezní, ale liší se u odpov di a) hezky a spo ádan (10,43% : 26,22% ve prosp ch žák ze spec. škol) z ehož plyne, že spíše u žáku ze speciálních škol žijí rodi e hezky a spo ádan . Otázka . 1 - chlapci vs. dívky Graf . 5b: Pom r odpov dí k otázce . 1 - dle pohlaví
Tabulka . 5b: Výpo ty k otázce . 1 – dle pohlaví
30
Chlapci
25
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
27
21,035
1,692
14
19,965
1,782
41
Chlapci
B
28
28,730
0,019
28
27,270
0,020
56
Dívky
C
0
3,591
3,591
7
3,409
3,784
7
D
4
5,643
0,479
7
5,357
0,504
11
5,780
56
6,090
115
11,870
HA
20 Hodnocení 15 10 5
59
0 A
B
C
Dívky
P
D
Chí kvadrát
Odpov di
U stejné otázky výše položené se op t respondenti dívky a chlapci shodují u odpov di b) ob as se vyskytnou neshody, ale brzy odezní, a u odpov di a) hezky a spo ádan se výrazn liší odpov di chlapc od dívek - chlapci odpovídali na tuto odpov
ve v tším po tu než
dívky, které se vyjad ovaly i k dalším odpov dím (23,48% chlapci a 12,17% dívky). Graf . 5c: Pom r odpov 1 – dle v ku Otázkadí. 1k- otázce žáci dle v .ku
Tabulka . 5c: Výpo ty k otázce . 1 – dle v ku 11 - 13
14 - 15
30
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
18
18,896
0,042
23
22,104
0,036
41
B
27
25,809
0,055
29
30,191
0,047
56
C
4
3,226
0,186
3
3,774
0,159
7
D
4
5,070
0,226
7
5,930
0,193
11
0,509
62
0,435
115
0,944
HA
25 20 Hodnocení 15
11 - 13 14 - 15
10 5
53
0 A
B
C
Chí kvadrát
D
Odpov di
Dle v kové kategorie se respondenti shodli u odpov di b) ob as se vyskytnou neshody, ale brzy odezní (23,48% mladší a 25,22% starší žáci), liší se u odpov di a) hezky a spo ádan , kde na tuto odpov
odpovídalo více respondent vyšší v kové kategorie. 51
3.7.2 a) b) c)
Otázka . 2 - Komu se nej ast ji sv ujete, když máte n jaký problém?
ob ma rodi m matce otci
d) e)
kamarádovi nikomu Tabulka . 6a: Výpo ty k otázce . 2 - Všichni žáci
Otázka dí . 2k- VŠICHNI Graf . 6a: Pom r odpov otázce ŽÁCI . 2 - Všichni žáci
Základní
25 20 15 Hodnocení
Základní 10
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
8
8,696
0,056
12
11,304
((P-O)^2)/O 0,043
20
B
18
17,826
0,002
23
23,174
0,001
41
C
4
3,913
0,002
5
5,087
0,001
9
D
13
12,174
0,056
15
15,826
0,043
28
7
7,391
0,021
10
9,609
0,016
17
0,136
65
0,105
115
0,241
H0
Speciální
5
E
0 A
B
C
D
50
E
Chí kvadrát
Odpov di
U otázky „Komu se nej ast ji sv ujete, když máte n jaký problém“respondenti ze speciálních i základních škol se shodli. Odpovídali nejvíce na odpov míst byla odpov
b) matce a na druhém
d) kamarádovi. Z toho lze, dle mého názoru, usuzovat, že žáci nej ast ji
eší problém se svou matkou nebo vrstevníky. Graf . 6b: Pom r odpov dí k. 2otázce . 2dívky - dle pohlaví Otázka - chlapci vs.
Tabulka . 6b: Výpo ty k otázce . 2 – dle pohlaví Chlapci
25 20 15 Hodnocení
Chlapci 10
Dívky
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
14
10,261
1,363
6
9,739
1,436
20
B
20
21,035
0,051
21
19,965
0,054
41
C
4
4,617
0,083
5
4,383
0,087
9
D
8
14,365
2,820
20
13,635
2,972
28
13
8,722
2,099
4
8,278
2,211
17
6,415
56
6,759
115
13,174
HA
E
5
Dívky
P
59 0 A
B
C
D
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
E
Odpov di
I v p ípad srovnání dívek a chlapc se shodli na odpov di b) matce, ale výrazn se liší u odpov dí d), kde se chlapci spíše sv ují ob ma rodi m (8,16%), dívky se sv ují spíše kamarádovi (20,41%). Tabulka . 6c: Výpo ty k otázce . 2 – dle v ku
Otázkadí. 2k- otázce žáci dle v .ku Graf . 6c: Pom r odpov 2 – dle v ku
11 - 13
30
20 Hodnocení 15
11 - 13 14 - 15
10 5
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
7
9,217
0,533
13
10,783
0,456
20
B
28
18,896
4,387
13
22,104
3,750
41
C
5
4,148
0,175
4
4,852
0,150
9
D
6
12,904
3,694
22
15,096
3,158
28
7
7,835
0,089
10
9,165
0,076
17
8,878
62
7,589
115
16,468
HA
E
0 A
B
C
D
53
E
Odpov di
Podle v kové kategorie odpov
14 - 15
P
25
Chí kvadrát
li respondenti ve v ku 11 – 13 let spíše na odpov
b) matce (28,57%) a starší respondenti (14 – 15 let) odpovídali na odpov (22,45%). 52
d) kamarádovi
3.7.3 Otázka . 3 – Které tresty ze strany rodi a) b) c)
hubování zákaz oblíbené innosti domácí v zení
d) e) f)
vás mrzí nejvíce?
lesný trest ponižování, zesm ování …………………………… Tabulka . 7a: Výpo ty k otázce . 3 - Všichni žáci
Graf . 7a: Pom Otázka r odpov. 3 dí k otázce - VŠICHNI ŽÁCI. 3 - Všichni žáci
Základní 25
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
20
A
6
8,261
0,619
13
10,739
0,476
19
15
B
22
20,000
0,200
24
26,000
0,154
46
Základní
C
10
8,696
0,196
10
11,304
0,151
20
Speciální
D
3
2,174
0,314
2
2,826
0,241
5
E
5
3,913
0,302
4
5,087
0,232
9
F
4
6,957
1,257
12
9,043
0,967
16
2,887
65
2,221
115
5,107
H0
Hodnocení 10 5 0 A
B
C
D
E
F
50
Odpov di
Chí kvadrát
U otázky „Které tresty ze strany rodi nejvíce odpov
b) zákaz oblíbené
vás mrzí nejvíce?“ respondenti odpovídali
innosti (základní 24,44% a speciální 26,67%).
K ostatním odpov dím se vyjad ovali respondenti obou skupin mén . Tabulka . 7b: Výpo ty k otázce . 3 – dle pohlaví
Graf . 7b: Pom Otázka r odpov k otázce . 3 - dle pohlaví . 3 -dí chlapci vs. dívky
Chlapci
Dívky
30
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
10
9,748
0,007
9
9,252
0,007
19
B
29
23,600
1,236
17
22,400
1,302
46
C
6
10,261
1,769
14
9,739
1,864
20
D
2
2,565
0,125
3
2,435
0,131
5
E
3
4,617
0,567
6
4,383
0,597
9
F
9
8,209
0,076
7
7,791
0,080
16
3,779
56
3,981
115
7,760
HA
25 20 Hodnocení 15
Chlapci Dívky
10 5 0 A
B
C
D
E
F
59
Odpov di
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
Dle tohoto grafu se dívky a chlapci nejvíce shodli u odpov di a) hubování (10% vs. 11,11%). Nej ast jší odpov dí obou skupin však byla odpov
b) zákaz oblíbené innosti,
kde spíše odpovídali chlapci (32,22%). Naopak dívky se spíše vyjad ovaly k odpov di c) domácí v zení (15,56%). Graf . 7c: Pom rOtázka odpov. 3dí-žáci k otázce dle v ku . 3 – dle v ku
Tabulka . 7c: Výpo ty k otázce . 3 – dle v ku
25
11 - 13 20 15 Hodnocení
11 - 13
10
14 - 15
5 0 A
B
C
D Odpov di
E
F
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
8
8,757
0,065
11
10,243
0,056
19
B
21
21,200
0,002
25
24,800
0,002
46
C
13
9,217
1,552
7
10,783
1,327
20
D
2
2,304
0,040
3
2,696
0,034
5
E
1
4,148
2,389
8
4,852
2,042
9
F
8
7,374
0,053
8
8,626
0,045
16
4,102
62
3,506
115
7,608
HA
53
Chí kvadrát
Pro výše uvedenou otázku se respondenti obou skupin dle v ku nejvíce vyjad ovali k odpov di b) zákaz oblíbené innosti (23,33% mladší a 27,78% starší žáci). 53
3.7.4 Otázka . 4 - Kontrolují Vás rodi e p i u ení? a) b) c)
pravideln m kontrolují ob as m kontrolují nekontrolují, protože nemají as
d) nekontrolují, protože spoléhají na samostatnost e) nekontrolují, protože nemají zájem f) jiný d vod ………………………………. Tabulka . 8a: Výpo ty k otázce . 4 - Všichni žáci
- VŠICHNI ŽÁCI. 4 - Všichni žáci Graf . 8a: Pom Otázka r odpov. 4 dí k otázce
Základní
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
5
11,739
3,869
22
15,261
2,976
B
23
18,696
0,991
20
24,304
0,762
43
C
3
6,087
1,566
11
7,913
1,204
14
D
17
12,174
1,913
11
15,826
1,472
28
E
0
0,000
0,000
0
0,000
0,000
0
F
2
1,304
0,371
1
1,696
0,285
3
8,710
65
6,700
115
15,409
HA
25
((P-O)^2)/O 27
20 15 Hodnocení
Základní
10
Speciální
5 0 A
B
C
D
E
F
50
Odpov di
Chí kvadrát
Na otázku „Kontrolují Vás rodi e p i u ení“ respondenti ze speciálních škol uvád li odpov di a) pravideln
m
kontrolují (19,64%) a b) ob as m
kontrolují (17,86%).
Respondenti ze základní školy uvád li odpov di b) (20,54%) a d) nekontrolují (15,8%), protože spoléhají na samostatnost. Dá se tedy usuzovat, že žáci ze ZŠ jsou více samostatn jší. Tabulka . 8b: Výpo ty k otázce . 4 – dle pohlaví
. 4 -dí chlapci vs. dívky Graf . 8b: Pom Otázka r odpov k otázce . 4 - dle pohlaví
Chlapci
Dívky
25
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
20
A
13
13,852
0,052
14
13,148
0,055
27
15
B
20
22,061
0,193
23
20,939
0,203
43
C
10
7,183
1,105
4
6,817
1,164
14
D
13
14,365
0,130
15
13,635
0,137
28
Hodnocení
Chlapci
10
Dívky
5 0 A
B
C
D
E
F
E
0
0,000
0,000
0
0,000
0,000
0
F
3
1,539
1,387
0
1,461
1,461
3
2,866
56
3,020
115
5,886
HA
59
Odpov di
Chí kvadrát
U stejné otázky odpovídali chlapci i dívky skoro totožn na odpov di b) ob as m kontroluji (17,84% / 20,5%), a) pravideln m kontrolují (11,61% / 12,56%) a d) nekontrolují (11,61% / 13,96%), protože spoléhají na samostatnost. U odpov di c) nekontrolují, protože nemají as spíše odpovídali chlapci, že nejsou kontrolování od rodi
z nedostatku asu.
Tabulka . 8c: Výpo ty k otázce . 4 – dle v ku
dle v ku . 4 – dle v ku Graf . 8c: Pom rOtázka odpov. 4dí- žáci k otázce
11 - 13
14 - 15
25
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
20
A
16
12,443
1,017
11
14,557
0,869
15
B
22
19,817
0,240
21
23,183
0,205
43
11 - 13
C
6
6,452
0,032
8
7,548
0,027
14
14 - 15
Hodnocení 10
27
D
7
12,904
2,702
21
15,096
2,309
28
5
E
0
0,000
0,000
0
0,000
0,000
0
0
F
2
1,383
0,276
1
1,617
0,236
3
4,266
62
3,647
115
7,912
HA
A
B
C
D
E
F
53
Odpov di
Chí kvadrát
U skupin dle v kové kategorie, byly názory na odpov di a) pravideln m kontrolují a b) ob as m kontrolují spíše totožné. Liší se u odpov dí d) nekontrolují, protože spoléhají na samostatnost, zde odpovídali p evážn respondenti starší v kové kategorie (o 12,5% více než mladší žáci), kde dle mého názoru rodi e spoléhají na v tší samostatnost potomk .
54
3.7.5 Otázka . 5 - Kdo Vám pomáhá p i domácích úkolech? a) b) c)
matka otec rodi e se st ídají
d) starší sourozenec e) nikdo
Tabulka . 9a: Výpo ty k otázce . 5 - Všichni žáci
Otázka dí . 5k- VŠICHNI Graf . 9a: Pom r odpov otázce ŽÁCI . 5 - Všichni žáci
Základní
30 25
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
20
A
9
15,217
2,540
26
19,783
1,954
Hodnocení 15
B
2
2,609
0,142
4
3,391
0,109
6
C
7
6,522
0,035
8
8,478
0,027
15 13
Základní Speciální
10 5 0 A
B
C
D
35
D
3
5,652
1,244
10
7,348
0,957
E
29
20,000
4,050
17
26,000
3,115
46
8,012
65
6,163
115
14,175
HA
E
50
Odpov di
Chí kvadrát
Na otázku, „Kdo Vám pomáhá p i domácích úkolech“, uvád li respondenti ze speciálních škol nejvíce odpov uvád li spíše odpov
a) matka (3768%) a naopak respondenti ze základních škol
e) nikdo (42,02%), z ehož dle mého názoru vyplívá, že žáci ze
základních škol jsou p i vypracovávání úkol samostatn jší. Otázka . 5 - chlapci vs. dívky Graf . 9b: Pom r odpov dí k otázce . 5 - dle pohlaví
Tabulka . 9b: Výpo ty k otázce .5 – dle pohlaví
30
Chlapci
25 20 Hodnocení 15
Chlapci Dívky
10
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
19
17,957
0,061
16
17,043
0,064
B
3
3,078
0,002
3
2,922
0,002
6
C
7
7,696
0,063
8
7,304
0,066
15
35
5
D
10
6,670
1,663
3
6,330
1,752
13
0
E
20
23,600
0,549
26
22,400
0,579
46
2,338
56
2,463
115
4,801
HA
A
B
C
D
E
59
Odpov di
Chí kvadrát
Na tutéž otázku, dle posuzovaných skupin dívek a chlapc se dívky vyjád ily spíše pro samostatnou práci odpov dí e) nikdo a chlapci spíše shodn pro odpov di a) matka i e) nikdo. Tabulka . 9c: Výpo ty k otázce . 5 – dle v ku
Graf . 9c: Pom r odpov 5 – dle v ku Otázkadí. 5k- otázce žáci dle v .ku
11 - 13
35 30
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
25
A
24
16,130
3,839
11
18,870
3,282
20
B
4
2,765
0,551
2
3,235
0,471
6
C
6
6,913
0,121
9
8,087
0,103
15 13
Hodnocení
11 - 13
15
14 - 15
35
10
D
4
5,991
0,662
9
7,009
0,566
5
E
15
21,200
1,813
31
24,800
1,550
46
6,986
62
5,972
115
12,959
HA
0 A
B
C
D
53
E
Odpov di
Chí kvadrát
U rozd lení dle v kové kategorie odpovídali respondenti ve v ku 14 až 15 let evážn na odpov
e) nikdo (44,93%). Zajímavou shodu v po tu 12 odpov dí m la tato
skupina u odpov dí c) rodi e se st ídají, d) starší sourozenec. U v kové skupiny mladších žák (11 až 13 let), p evažuje odpov
a) matka (34,78%).
55
3.7.6 Otázka . 6 a) b) c)
li jste n jaký d vod, pro jste necht li jít do školy?
neshody se spolužáky neshody s u iteli potíže s u ením, nesta ím na probíranou látku
6 - kVŠICHNI Graf . 10a: Pom r Otázka odpov .dí otázceŽÁCI . 6 - Všichni žáci
d) obava p ed špatnou známkou e) nezájem o školní práci f) jiný d vod …………………..
Tabulka . 10: Výpo ty k otázce . 6 - Všichni žáci
25
Základní
15 Hodnocení
Základní
10
Speciální
5 0 A
B
C
D
E
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
8
8,696
0,056
12
11,304
0,043
B
3
3,478
0,066
5
4,522
0,051
8
C
2
3,043
0,358
5
3,957
0,275
7
D
23
18,261
1,230
19
23,739
0,946
42
E
1
3,913
2,169
8
5,087
1,668
9
F
13
12,609
0,012
16
16,391
0,009
29
3,890
65
2,992
115
6,882
H0
20
F
50
Odpov di
Chí kvadrát
Respondenti obou typ škol na otázku „ školy?“ odpovídali nejvíce na odpov Další astou odpov dí byla odpov
20
li jste n jaký d vod, pro jste necht li jít do
d) obava p ed špatnou známkou (celkem 54,55%).
f) jiný d vod (celkem 37,66%).
. 6 - chlapci vs. dívky . 6 - dle pohlaví Graf . 10b: PomOtázka r odpov dí k otázce
Tabulka . 10b: Výpo ty k otázce . 6 – dle pohlaví
30
Chlapci 25 20 Hodnocení 15
Chlapci Dívky
10
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
11
10,261
0,053
9
9,739
0,056
B
5
4,104
0,195
3
3,896
0,206
8
C
4
3,591
0,047
3
3,409
0,049
7 42
20
D
14
21,548
2,644
28
20,452
2,786
5
E
6
4,617
0,414
3
4,383
0,436
9
0
F
19
14,878
1,142
10
14,122
1,203
29
4,495
56
4,736
115
9,231
HA
A
B
C
D
E
F
59
Odpov di
Chí kvadrát
Dle tohoto grafického zobrazení m ly dívky spíše obavy p ed špatnou známkou (36,36%), kdežto chlapci spíše uvád li jiné d vody (24,68%). Tabulka . 10c: Výpo ty k otázce . 6 – dle v ku
. 6 -dí žáci v ku . 6 – dle v ku Graf . 10c: Pom Otázka r odpov k dle otázce
11 - 13
25
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
13
9,217
1,552
7
10,783
1,327
B
2
3,687
0,772
6
4,313
0,660
8
C
4
3,226
0,186
3
3,774
0,159
7
D
25
19,357
1,645
17
22,643
1,407
42
E
2
4,148
1,112
7
4,852
0,951
9
F
7
13,365
3,031
22
15,635
2,591
29
8,299
62
7,094
115
15,393
HA
20 15 Hodnocení
11 - 13
10
14 - 15
5 0 A
B
C
D
E
F
Odpov di
14 - 15
P
53
Chí kvadrát
((P-O)^2)/O 20
Mezi respondenty dle v kové kategorie byl také rozdíl v odpov dích d) a f). Žáci mladšího v ku m li obavu ze špatné známky, kdežto žáci staršího v ku uvád li jiné d vody, pro necht li jít do školy.
56
3.7.7 Otázka . 7 - Jak asto jste trestáni od rodi a) b) c)
bec ne denn kolikrát týdn
?
d) každý m síc e) jiný d vod ……………… Tabulka . 11a: Výpo ty k otázce . 7 - Všichni žáci
. 7 - dí VŠICHNI ŽÁCI . 7 - Všichni žáci Graf . 11a: PomOtázka r odpov k otázce 40
Základní
35 30 25 Hodnocení 20
Základní
15
Speciální
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
21
25,652
0,844
38
33,348
0,649
B
1
1,739
0,314
3
2,261
0,242
4
C
4
3,043
0,301
3
3,957
0,231
7
59
D
4
3,478
0,078
4
4,522
0,060
8
E
20
16,087
0,952
17
20,913
0,732
37
2,489
65
1,914
115
4,403
H0
10 5
50
0 A
B
C
D
E
Chí kvadrát
Odpov di
Na otázku „Jak asto jste trestáni od rodi ?“ respondenti ze speciálních školy odpovídali výrazn ji na odpov
a) v bec ne (48,72%) a také e) jiný d vod (21,79%).
Respondenti ze základních škol se sice shodovali u odpov dí a) v bec ne (26,92%) i e) jiný vod (25,64%), ale v menší mí e. Z tohoto vyplývá, že rodi e své d ti spíše netrestají. Tabulka . 11b: Výpo ty k otázce . 7 – dle pohlaví
. 7 - chlapci vs. dívky . 7 - dle pohlaví Graf . 11b: PomOtázka r odpov dí k otázce
Chlapci
35
25 20 Hodnocení
Chlapci
15
Dívky
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
34
30,270
0,460
25
28,730
0,484
B
2
2,052
0,001
2
1,948
0,001
4
C
3
3,591
0,097
4
3,409
0,103
7
30
59
10 5 0 A
B
C
D
D
4
4,104
0,003
4
3,896
0,003
8
E
16
18,983
0,469
21
18,017
0,494
37
1,030
56
1,085
115
2,115
HA
E
59
Odpov di
Chí kvadrát
Na výše uvedenou otázku se dívky a chlapci op t shodli na svých odpov dích a)
bec ne (celkem 75,64%) a u odpov dí e) jiný d vod (celkem 47,44%).
Otázka .dí 7 -kžáci dle v ku Graf . 11c: Pom r odpov otázce . 7 – dle v ku
Tabulka . 11c: Výpo ty k otázce . 7 – dle v ku
35
11 - 13
30
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
24
27,191
0,375
35
31,809
0,320
B
3
1,843
0,726
1
2,157
0,620
4
10
C
4
3,226
0,186
3
3,774
0,159
7
5
D
5
3,687
0,468
3
4,313
0,400
8
0
E
17
17,052
0,000
20
19,948
0,000
37
1,754
62
1,499
115
3,253
HA
25 20 Hodnocení
11 - 13
15
59
14 - 15
A
B
C
D
E
53
Odpov di
Chí kvadrát
Dle tohoto grafu se výrazn
liší respondenti dle v kové kategorie, kde spíše
respondenti z vyšší v kové kategorie (14-15 let) uvád li odpov
a) v bec ne, respondenti
z nižší v kové kategorie (11-13 let) se spíše shodovali u odpov dí a) v bec ne a e) jiný d vod.
57
3.7.8 Otázka . 8 - Trávíte s rodi i volný as? a) b) c)
2x týdn spole stolujeme povídáme si trávíme as u televize
d) e)
hrajeme spole enské hry jiný d vod ……………..
Tabulka . 12a: Výpo ty k otázce .8 - Všichni žáci
Graf . 12a: PomOtázka r odpov k otázce . 8 - dí VŠICHNI ŽÁCI . 8 - Všichni žáci
Základní
25
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
4
6,522
0,975
11
8,478
0,750
15
B
11
12,174
0,113
17
15,826
0,087
28
C
18
16,957
0,064
21
22,043
0,049
39
D
8
6,957
0,157
8
9,043
0,120
16
9
7,391
0,350
8
9,609
0,269
17
1,659
65
1,276
115
2,935
H0
20
((P-O)^2)/O
15 Hodnocení
Základní 10
Speciální
5
E
0 A
B
C
D
E
50
Odpov di
Chí kvadrát
U otázky: „Trávíte s rodi i volný respondent vyskytovala odpov
as“, se nej ast ji u všech posuzovaných
c) trávíme as u televize (celkem 39,8%). U respondent
ze speciálních škol se vyskytovala více i odpov
b) povídáme si (17,35%), než u druhé
skupiny. Tabulka . 12b: Výpo ty k otázce . 8 – dle pohlaví
Graf . 12b: PomOtázka r odpov dí k otázce . 8 - chlapci vs. dívky . 8 - dle pohlaví
Chlapci
25
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
11
7,696
1,419
4
7,304
1,495
15
B
15
14,365
0,028
13
13,635
0,030
28
C
17
20,009
0,452
22
18,991
0,477
39
D
8
8,209
0,005
8
7,791
0,006
16
8
8,722
0,060
9
8,278
0,063
17
1,964
56
2,070
115
4,034
HA
20
((P-O)^2)/O
15 Hodnocení
Chlapci 10
Dívky
5
E
0 A
B
C
D
E
59
Odpov di
Chí kvadrát
i srovnání respondent chlapc a dívek k dané otázce se dívky nejvíce vyjad ovaly k odpov di c) trávíme
as u televize (22,46%) a chlapci p ibližn
stejn
k odpov dím
b) povídáme si (15,31%) a o dva respondenty více c) trávíme as u televize (17,35%). Tabulka . 12c: Výpo ty k otázce . 8 – dle v ku
Graf . 12c: Pom rOtázka odpov. 8dí k otázce - žáci dle v ku . 8 – dle v ku
11 - 13
25
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
6
6,913
0,121
9
8,087
0,103
15
B
13
12,904
0,001
15
15,096
0,001
28
C
15
17,974
0,492
24
21,026
0,421
39
D
11
7,374
1,783
5
8,626
1,524
16
E
8
7,835
0,003
9
9,165
0,003
17
2,400
62
2,052
115
4,452
HA
20 15 Hodnocení
11 - 13 10
14 - 15
5 0 A
B
C
D
53
E
14 – 15
P
Odpov di
Ob
skupiny respondent
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
nejvíce
odpovídali
na
otázku
c)
trávíme
as
u televize (24,49% starší a 15,31% mladší žáci). Mladší skupina respondent také asto odpovídala odpov dí b) povídáme si (12,37%). 58
3.7.9 Otázka . 9 - Jak trávíš volný as? a) b)
sám(a) (u po íta e, kniha) s kamarády venku
c) s kamarády na chatu (facebook, skype, ICQ) d) jinak ……………………… Tabulka . 13a: Výpo ty k otázce . 9 - Všichni žáci
. 9 - dí VŠICHNI ŽÁCI . 9 - Všichni žáci Graf . 13a: PomOtázka r odpov k otázce
Základní
25
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
11
14,348
0,781
22
18,652
0,601
33
B
16
14,348
0,190
17
18,652
0,146
33
C
17
16,522
0,014
21
21,478
0,011
38
D
6
4,783
0,310
5
6,217
0,238
11
1,295
65
0,996
115
2,291
H0
20 15 Hodnocení
Základní 10
Speciální
5
50
0 A
B
C
Speciální
P
D
Chí kvadrát
Odpov di
Respondenti ze speciálních škol se na otázku „Jak trávíš volný as?“ nej ast ji vyjad ovali k odpov di a) sám(a) (u po íta e, kniha) a o jednoho respondenta mén k odpov di c) s kamarády na chatu (facebook, skype, ICQ). Respondenti ze základních škol se p ibližn stejn vyjad ovali k odpov dím b) s kamarády venku a c) s kamarády na chatu (facebook, skype, ICQ). Tabulka . 13b: Výpo ty k otázce . 9 – dle pohlaví
Graf . 13b: PomOtázka r odpov dí k otázce . 9 - chlapci vs. dívky . 9 - dle pohlaví
Chlapci
25
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
18
16,930
0,068
15
16,070
0,071
33
B
16
16,930
0,051
17
16,070
0,054
33
C
17
19,496
0,319
21
18,504
0,337
38
D
8
5,643
0,984
3
5,357
1,037
11
1,422
56
1,498
115
2,921
HA
20 15 Hodnocení
Chlapci 10
Dívky
5
59
0 A
B
C
Dívky
P
D
Chí kvadrát
Odpov di
Respondenti z porovnávaných skupin chlapc a dívek se dle grafického vyobrazení vyjad ovali k odpov dím a) až c) zdánliv p ibližn stejn . Chlapci se však odlišn ji vyjád ili k odpov di d) jinak (6,96%) a dívky zase nejvíce k odpov di c) s kamarády na chatu (facebook, skype, ICQ) (18,26%). Tabulka . 13c: Výpo ty k otázce . 9 – dle v ku
. 9 - žáci dle v ku Graf . 13c: Pom Otázka r odpov dí k otázce . 9 – dle v ku 25
11 - 13 O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
19
15,209
0,945
14
17,791
0,808
33
11 - 13
B
14
15,209
0,096
19
17,791
0,082
33
14 - 15
C
13
17,513
1,163
25
20,487
0,994
38
D
7
5,070
0,735
4
5,930
0,628
11
2,939
62
2,513
115
5,452
HA
15 Hodnocení 10 5
53
0 A
B
C
14 - 15
P
20
D
Chí kvadrát
Odpov di
Dle grafického zobrazení je nejmarkantn jší rozdíl u odpov di c) s kamarády na chatu (facebook, skype, ICQ), kde se výrazn více vyjad ovali starší respondenti (21,74%) a mladší respondenti nejvíce odpov
li a) sám(a) (u po íta e, kniha) (16,52%). 59
3.7.10 Otázka . 10 - Jezdíte s rodi i na dovolenou? a) b) c)
ano ne ob as Tabulka . 14a: Výpo ty k otázce . 10 - Všichni žáci
Graf . 14a: Pom rOtázka odpov . 10 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 10 - Všichni žáci
Základní
30
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
19
19,130
0,001
25
24,870
0,001
44
B
10
9,565
0,020
12
12,435
0,015
22
C
21
21,304
0,004
28
27,696
0,003
49
0,025
65
0,019
115
0,044
H0
25 20 Hodnocení 15
Základní Speciální
10
Speciální
P
50
5
Chí kvadrát
0 A
B
C
Odpov di
U dané otázky „Jezdíte s rodi i na dovolenou?“ odpovídali v tšinou respondenti na stejné odpov di c) ob as a a) ano, na odpov
b) ne jen v menší mí e
Otázka . 10 - chlapci vs. dívky. 10 - dle pohlaví Graf . 14b: Pom r odpov dí k otázce
Tabulka . 14b: Výpo ty k otázce . 10 – dle pohlaví
30
Chlapci
25 20 Hodnocení 15
Chlapci
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
29
22,574
1,829
15
21,426
1,927
44
B
7
11,287
1,628
15
10,713
1,715
22
C
23
25,139
0,182
26
23,861
0,192
49
3,640
56
3,835
115
7,474
HA
Dívky
10 5
59
0 A
B
Chí kvadrát
C
Odpov di
Zde se skupina respondent u odpov dí a) ano zna
liší, kde chlapc odpov
lo
(25,22%) a dívek (13,04%) a u odpov di c) ob as se respondenti shodovali, dívek však bylo o 2,61% více než chlapc .
. 10 - žáci dle v ku Graf . 14c: PomOtázka r odpov dí k otázce . 10 – dle v ku
Tabulka . 14c: Výpo ty k otázce . 10 – dle v ku
25
11 - 13
15 Hodnocení
11 - 13 10
14 - 15
5
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
19
20,278
0,081
25
23,722
0,069
44
B
10
10,139
0,002
12
11,861
0,002
22
C
24
22,583
0,089
25
26,417
0,076
49
0,171
62
0,147
115
0,318
HA
53
Chí kvadrát
0 A
B
14 - 15
P
20
C
Odpov di
Respondenti dle v kové kategorie se liší u odpov di a) ano o 5,22% ve prosp ch starších žák . U odpov di c) ob as odpovídalo 20,87% mladších žák a 21,74% starších žák .
60
3.7.11 Otázka . 11 - Kde nej ast ji trávíte dovolenou (prázdniny)? a) b) c)
v zahrani í v tuzemsku doma
d) e)
u prarodi jinak ……………….
Tabulka . 15a: Výpo ty k otázce . 11 - Všichni žáci
Graf . 15a: Pom rOtázka odpov . 11 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 11 - Všichni žáci
Základní
25
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
19
17,391
0,149
21
22,609
0,114
40
B
7
6,087
0,137
7
7,913
0,105
14
C
8
13,043
1,950
22
16,957
1,500
30
D
10
8,261
0,366
9
10,739
0,282
19
E
6
5,217
0,117
6
6,783
0,090
12
2,719
65
2,092
115
4,811
H0
20 15 Hodnocení
Základní 10
Speciální
5 0 A
B
C
D
Speciální
P
50
E
Odpov di
Chí kvadrát
Jak je z tabulky i grafu patrné, nejvíce se respondenti obou typ škol k otázce „Kde nej ast ji trávíte dovolenou (prázdniny)?“ Vyjad ovali k odpov dí a) v zahrani í - 18,45% ze základních a 20,39% ze speciálních škol. D ti ze speciálních škol se asto vyjad ovali i k odpov di c) doma. vs. dívky Graf . 15b: Pom rOtázka odpov. 11 díchlapci k otázce . 11 - dle pohlaví
Tabulka . 15b: Výpo ty k otázce . 11 – dle pohlaví
25
Chlapci 20 15 Hodnocení
Chlapci 10
Dívky
5 0 A
B
C
D
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
24
20,522
0,590
16
19,478
0,621
40
B
11
7,183
2,029
3
6,817
2,138
14
C
16
15,391
0,024
14
14,609
0,025
30
D
5
9,748
2,313
14
9,252
2,436
19
3
6,157
1,618
9
5,843
1,705
12
6,573
56
6,925
115
13,499
HA
E
E
Dívky
P
59
Odpov di
Chí kvadrát
Obdobn , jako p i posuzování p edcházející skupiny, i zde u skupin rozlišených dle pohlaví, se nejvíce pubescenti vyjad ovali k odpov dím a) v zahrani í (20,30% chlapci, 15,53% dívky) a b) v tuzemsku (15,53% chlapci, 13,59 dívky). Tabulka . 15c: Výpo ty k otázce . 11 – dle v ku
dle v ku Graf . 15c: Pom r Otázka odpov . 11 dí -kžáci otázce . 11 – dle v ku
11 - 13
30
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
14
18,435
1,067
26
21,565
0,912
40
B
7
6,452
0,047
7
7,548
0,040
14
C
13
13,826
0,049
17
16,174
0,042
30
D
11
8,757
0,575
8
10,243
0,491
19
E
8
5,530
1,103
4
6,470
0,943
12
2,840
62
2,428
115
5,268
HA
25 20 Hodnocení 15
11 - 13 14 - 15
10
14 - 15
P
5 0 A
B
C
D
53
E
Odpov di
Chí kvadrát
I p i posuzování skupin dle v ku se respondenti vyjad ovali nejvíce k odpov dím a) (13,59% mladší a 25,24% starší žáci) a b) (12,62% mladší a 16,50% starší žáci).
61
3.7.12 Otázka . 12 - Máš blízkého (nejlepšího) kamaráda? a) b)
ano ne
Graf . 16a: Pom rOtázka odpov . 12 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 12 - Všichni žáci
Tabulka . 16a: Výpo ty k otázce . 12 - Všichni žáci
60
Základní
50 40 Základní
Hodnocení 30
Speciální
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
48
46,087
0,079
58
59,913
0,061
B
2
3,913
0,935
7
5,087
0,719
9
1,015
65
0,781
115
1,795
H0
20
50
106
10
Chí kvadrát 0 A
B Odpov di
U otázky „Máš blízkého (nejlepšího) kamaráda?“ se na odpov di a) ano (celkem 92,17%) shodla v tšina respondent , z toho vyplývá, že mají respondenti n jakého svého blízkého kamaráda. vs. dívky Graf . 16b: Pom rOtázka odpov. 12dí- chlapci k otázce . 12 - dle pohlaví
Tabulka . 16b: Výpo ty k otázce . 12 – dle pohlaví
60
Chlapci
50 40
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
53
54,383
0,035
53
51,617
0,037
B
6
4,617
0,414
3
4,383
0,436
9
0,449
56
0,473
115
0,922
HA
106
Chlapci
Hodnocení 30
Dívky
20
59 10
Chí kvadrát 0 A
B Odpov di
Zde se skupina respondent
chlapc
i dívek vyjád ila stejn
na odpov
a) ano (každá ze skupin 46,09%). To znamená, že mají svého nejlepšího kamaráda nebo kamarádku. . 12 -dí žáci dle v ku . 12 – dle v ku Graf . 16c: Pom Otázka r odpov k otázce
Tabulka . 16c: Výpo ty k otázce . 12 – dle v ku
60
11 - 13
50 40 11 - 13
Hodnocení 30
14 - 15
20
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
50
48,852
0,027
56
57,148
0,023
B
3
4,148
0,318
6
4,852
0,272
9
0,345
62
0,295
115
0,639
HA
53
10
Chí kvadrát
106
0 A
B Odpov di
I u tohoto grafu se shodovali respondenti dle starších i mladších v kových kategorií, na odpov di a) ano, tedy mají svého nejlepšího nebo blízkého kamaráda.
62
3.7.13 Otázka . 13 - Jsi lenem d tské party? a) b)
ano ne
Graf . 17a: Pom rOtázka odpov . dí otázce ŽÁCI . 13 - Všichni žáci 13 -kVŠICHNI
Tabulka . 17a: Výpo ty k otázce . 13 - Všichni žáci
35
Základní
30
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
29
27,826
0,050
35
36,174
0,038
B
21
22,174
0,062
30
28,826
0,048
51
0,112
65
0,086
115
0,198
H0
25 20
Základní
Hodnocení 15
Speciální
10
50
5
Chí kvadrát
64
0 A
B Odpov di
Jak zobrazuje grafické znázorn ní pro ob
skupiny respondent
a speciálních škol se zdají odlišnosti v odpov dích na otázku „Jste
základních lenem d tské
party?“velmi malé. Ob skupiny respondent odpovídali p ibližn stejn , na odpov (celkem 55,65%) a na odpov
a) ano
b) ne (celkem 44,35%). Tabulka . 17b: Výpo ty k otázce . 13 – dle pohlaví
Graf . 17b: Pom r odpov dí k otázce Otázka . 13 - chlapci vs. dívky. 13 - dle pohlaví 35
Chlapci
30
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
34
32,835
0,041
30
31,165
0,044
B
25
26,165
0,052
26
24,835
0,055
51
0,093
56
0,098
115
0,191
HA
25 20
Chlapci
Hodnocení 15
Dívky
10
59
5
Chí kvadrát
64
0 A
B Odpov di
Tak jako u p edcházejícího porovnání skupin, tak i v tomto p ípad jsou odpov di a) ano a b) ne na výše uvedenou otázku pro ob skupiny respondent
chlapc
i dívek
ibližn stejné. Tabulka . 17c: Výpo ty k otázce . 13 – dle v ku
dle v ku Graf . 17c: Pom r Otázka odpov. 13 dí-kžáci otázce . 13 – dle v ku
11 - 13
35
25 Hodnocení
20
11 - 13
15
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
31
29,496
0,077
33
34,504
0,066
B
22
23,504
0,096
29
27,496
0,082
51
0,173
62
0,148
115
0,321
HA
30
64
14 - 15
53
10 5
Chí kvadrát
0 A
B Odpov di
i srovnání skupin mladších (11-13 let) a starších (14-15 let) respondent
je dle
grafického zobrazení patrn jší, že se respondenti obou skupin vyjád ili více k odpov di a) ano (celkem 55,65%). Avšak vyjád ení k odpov di b) ne (celkem 44,35%), u obou pozorovaných skupin, je dle mého názoru, také nezanedbatelné.
63
3.7.14 Otázka . 14 - Máš negativní (špatné) zkušenosti s vrstevnickou skupinou? a) b) c)
ponižování útoky šikanování
d) e)
nemám žádné negativní zkušenosti jiné …………………. Tabulka . 18a: Výpo ty k otázce . 14 - Všichni žáci
Graf . 18a: Pom rOtázka odpov . 14 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 14 - Všichni žáci
Základní
45 40
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
7
6,522
0,035
8
8,478
0,027
B
3
2,174
0,314
2
2,826
0,241
5
C
2
4,348
1,268
8
5,652
0,975
10
D
34
33,913
0,000
44
44,087
0,000
78
E
4
3,043
0,301
3
3,957
0,231
7
1,918
65
1,475
115
3,393
H0
35 30 Hodnocení
25 20
Základní
15
Speciální
10
Speciální
P
15
5 0 A
B
C
D
E
50
Odpov di
Chí kvadrát
U otázky „Máš negativní (špatné) zkušenosti s vrstevnickou skupinou?“ odpovídali respondenti ze speciálních škol (40,74%) a ze základních škol (31,48%), že nemají žádné negativní zkušenosti s vrstevnickou skupinou, tedy d) nemám žádné negativní zkušenosti. Tabulka . 18b: Výpo ty k otázce . 14 – dle pohlaví
Graf . 18b: PomOtázka r odpov dí k otázce . 14 - chlapci vs. dívky. 14 - dle pohlaví
Chlapci
40 35 30 25 Hodnocení 20
Chlapci
15
Dívky
10
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
5
7,696
0,944
10
7,304
0,995
B
2
2,565
0,125
3
2,435
0,131
5
C
8
5,130
1,605
2
4,870
1,691
10
D
38
40,017
0,102
40
37,983
0,107
78
E
6
3,591
1,616
1
3,409
1,702
7
4,391
56
4,626
115
9,017
HA
15
5 0 A
B
C
D
E
59
Odpov di
Chí kvadrát
Na výše položenou otázku odpovídali dívky (37,04%) a chlapci (35,19%) na odpov d) nemám žádné negativní zkušenosti s vrstevnickou skupinou - 9,26% dívek odpov
lo, že
má zkušenost s ponižováním, 7,41% chlapc se šikanováním. Graf . 18c: Pom rOtázka odpov. 14dí- žáci k otázce dle v ku . 14 – dle v ku
Tabulka .18c: Výpo ty k otázce . 14 – dle v ku 11 - 13
50 45
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
11
6,913
2,416
4
8,087
2,065
B
3
2,304
0,210
2
2,696
0,180
5
C
7
4,609
1,241
3
5,391
1,061
10
D
29
35,948
1,343
49
42,052
1,148
78
E
3
3,226
0,016
4
3,774
0,014
7
5,226
62
4,467
115
9,693
HA
40 35 30 Hodnocení 25
11 - 13
20
14 - 15
15 10 5 0 A
B
C
D
14 - 15
P
53
E
Odpov di
Chí kvadrát
((P-O)^2)/O 15
Dle grafického zobrazení u respondent starší v kové kategorie (45,37%) a mladších žák
(26,85%) v dotazníku tvrdilo, že nemají žádné negativní zkušenosti s vrstevnickou
skupinou. Dále 10,19% respondent
mladší v kové kategorie (11-13 let), uvedlo, že má
zkušenost s ponižováním.
64
3.7.15 Otázka . 15 - Jak asto trávíš sv j volný as sportováním? a) b) c) d) e)
více než 3x týdn – uve jaký sport ………………… 2-3x týdn - uve jaký sport ………………………… 1x týdn - uve jaký sport …………………………… íležitostn - uve jaké sporty ……………………… nesportuji v bec
Otázkadí. k15otázce - VŠICHNI ŽÁCI Graf . 19a: Pom r odpov . 15 - Všichni žáci
Tabulka . 19a: Výpo ty k otázce . 15 - Všichni žáci Základní
25
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
9
9,130
0,002
12
11,870
0,001
B
9
8,261
0,066
10
10,739
0,051
19
C
8
7,826
0,004
10
10,174
0,003
18
D
18
12,609
2,305
11
16,391
1,773
29
E
6
12,174
3,131
22
15,826
2,409
28
5,508
65
4,237
115
9,745
HA
20 15 Hodnocení
Základní 10
Speciální
5 0 A
B
C
D
50
E
Odpov di
Chí kvadrát
U otázky „Jak asto trávíš sv j volný as sportováním?“ se respondenti zna
21
liší.
Žáci ze speciálních škol v tšinou uvedlo, že nesportují v bec (23,9%), žáci ze základních škol naopak uvedlo, že sportují p íležitostn (20,69%). Tabulka . 19b: Výpo ty k otázce . 15 – dle pohlaví
Graf . 19b: Pom r odpov Otázka dí. 15 k -otázce chlapci vs. . 15 dívky - dle pohlaví
Chlapci
20 18 16
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
19
10,774
6,281
2
10,226
6,617
B
10
9,748
0,007
9
9,252
0,007
19
C
8
9,235
0,165
10
8,765
0,174
18
6
14 12 Hodnocení 10
Chlapci
8
Dívky
6 4 2 0 A
B
C
D
Dívky
P
21
D
12
14,878
0,557
17
14,122
0,587
29
E
10
14,365
1,326
18
13,635
1,398
28
8,336
56
8,782
115
17,118
HA
59
E
Odpov di
Chí kvadrát
U tohoto grafu se liší názory chlapc a dívek. Chlapci nejvíce odpovídali na odpov a) více než 3x týdn (21,84%), dívky odpovídaly spíše na odpov di d) p íležitostn (19,54%) a e) nesportují v bec (20,69%). Otázka - žáci dle.v15 ku– dle v ku Graf . 19c: Pom r odpov dí k. 15otázce
Tabulka . 19c: Výpo ty k otázce . 15 – dle v ku 11 - 13
20 18
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
5
9,678
2,261
16
11,322
1,933
B
6
8,757
0,868
13
10,243
0,742
19
C
9
8,296
0,060
9
9,704
0,051
18
16 14 12 Hodnocení 10
11 - 13
8
14 - 15
6 4 2 0 A
B
C
D
21
D
19
13,365
2,376
10
15,635
2,031
29
E
14
12,904
0,093
14
15,096
0,080
28
5,658
62
4,836
115
10,494
HA
53
E
Odpov di
14 - 15
P
Chí kvadrát
Respondenti dle starší v kové kategorie odpovídali, že sportují více než 3x denn a ve svých názorech se zna
liší od respondent mladší v kové kategorie, kte í uvád li, že
sportují p íležitostn nebo nesportují v bec.
65
3.7.16 Otázka . 16 - Navšt vuješ um lecké kroužky? (m žeš zak ížkovat více odpov dí) a) b) c)
výtvarný hudební tane ní
d) e)
jiný …………………… žádný Tabulka . 20a: Výpo ty k otázce . 16 - Všichni žáci
Graf . 20a: Pom rOtázka odpov . 16 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 16 - Všichni žáci
Základní
35 30 25 20 Hodnocení
Základní
15
Speciální
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
6
5,861
0,003
7
7,139
0,003
B
5
4,508
0,054
5
5,492
0,044
10
C
7
4,508
1,377
3
5,492
1,131
10 22
13
10 5 0 A
B
C
D
D
5
9,918
2,439
17
12,082
2,002
E
32
30,205
0,107
35
36,795
0,088
67
3,980
67
3,267
122
7,246
H0
E
55
Odpov di
Chí kvadrát
U této otázky Navšt vuješ um lecké kroužky? bylo docela p ekvapivé, že žáci spíše nenavšt vují žádný kroužek (celkem 54,92%). Na druhém míst respondenti ze základních a speciálních škol navšt vují n jaký jiný kroužek, který nebyl v dotazníku uveden. Tabulka . 20b: Výpo ty k otázce . 16 – dle pohlaví
Otázka . 16 - chlapci vs. dívky. 16 - dle pohlaví Graf . 20b: Pom r odpov dí k otázce
Chlapci
45 40
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
3
6,287
1,718
10
6,713
1,609
B
2
4,836
1,663
8
5,164
1,558
10
C
2
4,836
1,663
8
5,164
1,558
10
35 30 Hodnocení
25 20
Chlapci
15
Dívky
10
Dívky
P
13
D
11
10,639
0,012
11
11,361
0,011
22
E
41
32,402
2,282
26
34,598
2,137
67
7,339
63
6,873
122
14,212
HA
5 0 A
B
C
D
E
59
Odpov di
Chí kvadrát
Mezi dívkami a chlapci navšt vují dívky spíše výtvarný, hudební nebo tane ní kroužek a chlapci nenavšt vují žádný kroužek nebo n jaký jiný. Tabulka . 20c: Výpo ty k otázce . 16 – dle v ku
. 16 -dí žáci dle v ku . 16 – dle v ku Graf . 20c: Pom Otázka r odpov k otázce
11 - 13
40 35 30
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
7
6,074
0,141
6
6,926
0,124
B
5
4,672
0,023
5
5,328
0,020
10
C
5
4,672
0,023
5
5,328
0,020
10
25 Hodnocení 20
11 - 13
15
14 - 15
14 - 15
P
13
10
D
11
10,279
0,051
11
11,721
0,044
22
5
E
29
31,303
0,169
38
35,697
0,149
67
0,407
65
0,357
122
0,765
HA
0 A
B
C
D
57
E
Odpov di
Chí kvadrát
Podle v kové kategorie respondenti starší i mladší v kové kategorie nenavšt vují žádný kroužek (celkem 54,92%) a na druhém míst navšt vují jiný kroužek, který nebyl uveden v dotazníku (celkem 18,03%).
66
3.7.17 Otázka . 17 - Pomáháš pravideln (každý den / týden) doma rodi
m
s domácími pracemi? (m žeš zak ížkovat více odpov dí) a) b) c) d)
vynáším odpadky umývám nádobí vysávám utírám prach
e) f) g)
va ím jiné ……………………….. nepomáhám v bec Tabulka . 21a: Výpo ty k otázce . 17 - Všichni žáci Základní
Graf . 21a: Pom rOtázka odpov . 17 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 17 - Všichni žáci
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
40
A
31
30,122
0,026
43
43,878
0,018
74
35
B
31
28,087
0,302
38
40,913
0,207
69
C
29
26,865
0,170
37
39,135
0,116
66
D
18
17,910
0,000
26
26,090
0,000
44
E
7
11,397
1,697
21
16,603
1,165
28
5
F
10
10,990
0,089
17
16,010
0,061
27
0
G
1
1,628
0,242
3
2,372
0,166
4
2,526
185
1,734
312
4,260
H0
45
30 Hodnocení
25 20
Základní
15
Speciální
10
A
B
C
D
E
F
G
127
Odpov di
Chí kvadrát
Nejvíce se respondenti obou skupin základních a speciálních škol vyjád ily k odpov di a) vynáším odpadky, b) umývám nádobí a c) vysávám. Na odpov
g) nepomáhám v bec se
vyjád ili pouze 4 respondenti z obou skupin. Tabulka . 21b: Výpo ty k otázce . 17 – dle pohlaví Graf . 21b: Pom r odpov dí k otázce Otázka . 17 - chlapci vs. dívky. 17 - dle pohlaví
Chlapci
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
45 40
A
44
36,288
1,639
30
37,712
1,577
74
35
B
28
33,837
1,007
41
35,163
0,969
69
C
36
32,365
0,408
30
33,635
0,393
66
D
17
21,577
0,971
27
22,423
0,934
44
E
12
13,731
0,218
16
14,269
0,210
28
5
F
13
13,240
0,004
14
13,760
0,004
27
0
G
3
1,962
0,550
1
2,038
0,529
4
4,797
159
4,616
312
9,413
HA
30 Hodnocení
25 20
Chlapci
15
Dívky
10
A
B
C
D
E
F
G
153
Odpov di
Chí kvadrát
Dívky se na posuzovanou otázku nejvíce vyjád ily k odpov di b) umývám nádobí a chlapci k odpov di a) vynáším odpadky. Odpov di c) vysávám a d) utírám prach se nezdají Tabulka . 21c: Výpo ty k otázce . 17 – dle v ku
být dle mého názoru nezanedbatelné.
11 - 13 . 17 -dí žáci dle v ku . 17 – dle v ku Graf . 21c: Pom Otázka r odpov k otázce
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
31
33,205
0,146
43
40,795
0,119
74
B
33
30,962
0,134
36
38,038
0,109
69
30
C
30
29,615
0,005
36
36,385
0,004
66
25
D
23
19,744
0,537
21
24,256
0,437
44
E
11
12,564
0,195
17
15,436
0,158
28
10
F
11
12,115
0,103
16
14,885
0,084
27
5
G
1
1,795
0,352
3
2,205
0,287
4
1,472
172
1,198
312
2,670
HA
45 40 35
Hodnocení
20
11 - 13
15
14 - 15
0 A
B
C
D
E
F
140
G
Odpov di
Chí kvadrát
U posuzované otázky je nejmarkantn jší rozdíl u odpov di a) vynáším odpadky ve prosp ch starších žák (17%), odpov di b) umývám nádobí a c) vysávám byli u posuzovaných skupin op t hojn zastoupeny – celkem 27,27% pro odpov
67
b) a 26,09% pro c).
3.7.18 Otázka . 18 - Mluvíte doma s rodi i otev en na téma sex? a) b)
ano ne
c)
jen v malé mí e
Tabulka . 22a: Výpo ty k otázce . 18 - Všichni žáci
Graf . 22a: Pom rOtázka odpov . 18 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 18 - Všichni žáci
Základní
40 35
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
7
7,391
0,021
10
9,609
0,016
17
Základní
B
24
27,826
0,526
40
36,174
0,405
64
Speciální
C
19
14,783
1,203
15
19,217
0,926
34
1,750
65
1,346
115
3,096
H0
30 25 Hodnocení 20 15
Speciální
P
10
50
5
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
0 A
B
C
Odpov di
U otázky „Mluvíte doma s rodi i otev en
na téma sex?“ odpov
li v tšinou
respondenti ze speciální školy, že nemluví v bec (34,78%) a respondenti ze základní školy dopovídali, že nemluví v bec (20,87%) nebo jen v malé mí e (16,52%). Tabulka . 22b: Výpo ty k otázce . 18 – dle pohlaví
Otázka . 18 - chlapci vs. dívky. 18 - dle pohlaví Graf . 22b: Pom r odpov dí k otázce
Chlapci
35
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
8
8,722
0,060
9
8,278
0,063
17
Chlapci
B
29
32,835
0,448
35
31,165
0,472
64
Dívky
C
22
17,443
1,190
12
16,557
1,254
34
1,698
56
1,789
115
3,487
HA
25 20 Hodnocení 15
Dívky
P
30
10
59
5
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
0 A
B
C
Odpov di
Na výše položenou otázku odpovídali dívky a chlapci na odpov
b) ne (celkem
55,55% všech žák ), nemluví s rodi i na téma sex a na druhém míst odpovídali na odpov c) jen v malé mí e. Na tuto odpov
odpovídalo o 10 chlapc více než dívek.
Otázka .dí 18 k - žáci dle v ku Graf . 22c: Pom r odpov otázce . 18 – dle v ku
Tabulka . 22c: Výpo ty k otázce . 18 – dle v ku
35
11 - 13
30 25
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
5
7,835
1,026
12
9,165
((P-O)^2)/O 0,877
17
B
34
29,496
0,688
30
34,504
0,588
64
C
14
15,670
0,178
20
18,330
0,152
34
1,891
62
1,617
115
3,508
HA
20 Hodnocení
11 - 13
15
14 - 15
10
53
5
Chí kvadrát
0 A
B
C
Odpov di
Na tomto grafu je jednozna né, že respondenti dle v kové kategorie odpovídali na odpov
b) ne, s rodi i na toto téma nemluví, na druhém míst odpovídali jen v malé mí e,
ale liší se v odpov di a) ano, kde odpov
lo o 6,09% respondent starší v kové kategorie
více než respondent mladší v kové kategorie.
68
3.7.19 Otázka . 19 - Mluví s tebou rodi e otev en na téma antikoncepce? a) b)
ano ne Tabulka . 23a: Výpo ty k otázce . 19 - Všichni žáci
Graf . 23a: Pom rOtázka odpov. 19 dí-kVŠICHNI otázceŽÁCI . 19 - Všichni žáci
Základní
60
40 Základní
Hodnocení 30
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
((P-O)^2)/O
A
14
10,435
1,218
10
13,565
0,937
B
36
39,565
0,321
55
51,435
0,247
91
1,539
65
1,184
115
2,724
H0
50
Speciální
50
20
Chí kvadrát
10
24
0 A
B Odpov di
Na otázku, „Mluví s tebou rodi e otev en na téma antikoncepce?“, se respondenti ze základních i speciálních škol shodli na odpov di b) ne (v pom ru 31,30% : 47,83%). Graf . 23b: Pom r odpov dí k otázce Otázka . 19 - chlapci vs. dívky. 19 - dle pohlaví
Tabulka . 23b: Výpo ty k otázce . 19 – dle pohlaví Chlapci
60
Dívky
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
7
12,313
2,293
17
11,687
((P-O)^2)/O 2,415
B
52
46,687
0,605
39
44,313
0,637
91
2,897
56
3,052
115
5,950
HA
50
24
40 Chlapci
Hodnocení 30
59
Dívky
20
Chí kvadrát
10 0 A
B Odpov di
Na tuto otázku odpovídali respondenti p evážn
odpov dí b) ne. Mezi chlapci
i dívkami bylo o 10 dívek více než chlapc , které se svými rodi i mluví na toto téma, dle mého názoru, více otev en .
Graf . 23c: Pom r odpov otázce . 19 – dle v ku Otázka .dí 19 k- žáci dle v ku
Tabulka . 23c: Výpo ty k otázce . 19 – dle v ku 11 - 13
50 45 40 35 30 Hodnocení 25 20 15 10 5 0
11 - 13 14 - 15
14 - 15
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
7
11,061
1,491
17
12,939
1,274
B
46
41,939
0,393
45
49,061
0,336
91
1,884
62
1,611
115
3,495
HA
53
Chí kvadrát A
((P-O)^2)/O 24
B Odpov di
U tohoto grafu také respondenti obou v kových kategorií odpovídali na odpov b) ne. Z toho mohu usuzovat, že se doma rodi e s respondenty na téma antikoncepce nebaví.
69
3.7.20 Otázka . 20 - Hovo í s tebou rodi e na téma partnerské vztahy? (vztah mezi mužem a ženou, násilí mezi partnery, alkohol v rodin …..) a) b) c)
žn málokdy nikdy Tabulka . 24a: Výpo ty k otázce . 20 - Všichni žáci
Graf . 24a: Pom rOtázka odpov . 20 dí -kVŠICHNI otázce ŽÁCI . 20 - Všichni žáci
Základní
35
25 20 Hodnocení
Základní
15
Speciální
Speciální
P
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
5
6,522
0,355
10
8,478
0,273
15
B
28
21,304
2,104
21
27,696
1,619
49
C
17
22,174
1,207
34
28,826
0,929
51
3,667
65
2,821
115
6,487
HA
30
((P-O)^2)/O
10
50
5
Chí kvadrát
0 A
B
C
Odpov di
Na otázku „Hovo í s tebou rodi e na téma partnerské vztahy“ se respondenti shodovali u odpov di b) málokdy, ale liší se u odpov di c) nikdy, kde odpovídalo o 14,78% respondent ze speciální školy více než respondent ze základní školy. Tabulka . 24b: Výpo ty k otázce . 20 – dle pohlaví
Graf . 24b: Pom rOtázka odpov. 20dí- chlapci k otázce . 20 - dle pohlaví vs. dívky
Chlapci
30
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
10
7,696
0,690
5
7,304
0,727
15
B
24
25,139
0,052
25
23,861
0,054
49
25
26,165
0,052
26
24,835
0,055
51
0,794
56
0,836
115
1,630
HA
25 20 Hodnocení 15
Chlapci
C
Dívky
10
Dívky
P
59
5
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
0 A
B
C
Odpov di
U tohoto grafu se dívky i chlapci tém
shodují u odpov dí b) málokdy a odpov di c)
nikdy. Z toho, jak se domnívám, vyplývá, že se s rodi i na toto téma baví velmi z ídka. Otázka .dí 20 k - žáci dle v ku Graf . 24c: Pom r odpov otázce . 20 – dle v ku
Tabulka . 24c: Výpo ty k otázce . 20 – dle v ku
30
11 - 13
25 20 Hodnocení 15
11 - 13
O
((P-O)^2)/O
P
O
A
4
6,913
1,228
11
8,087
1,049
15
B
25
22,583
0,259
24
26,417
0,221
49
C
24
23,504
0,010
27
27,496
0,009
51
1,497
62
1,279
115
2,776
HA
14 - 15
10 5
53
0 A
B
14 - 15
P
((P-O)^2)/O
Chí kvadrát
C
Odpov di
Dle grafického zobrazení se respondenti obou v kových kategorií tém
shodují
u odpov di b) málokdy i u odpov di c) nikdy, kde odpovídali respondenti starší v kové kategorie více než respondenti mladší v kové kategorie a taktéž u odpov di a) b žn odpovídalo o 6,09% respondent starší v kové kategorie více než respondent mladší v kové kategorie.
70
3.7.21 Porovnání hypotéz
V této podkapitole uvádím souhrn vypo ítaných hypotéz ke každé posuzované skupin a položené otázce v dotazníku (Tabulka . 25: Hypotézy u jednotlivých otázek a skupin).
Jak nazna uje níže uvedená tabulka, pro soubor respondent rozd lený dle typu školy evažovala nulová hypotéza Ho, pouze ve ty ech p ípadech vyšla hypotéza alternativní HA. Nulová hypotéza H0 tedy vyšla v šestnácti p ípadech. U následujících dvou rozd lení jednak dle pohlaví a jednak dle v ku, byla situace naprosto jednozna ná. U všech otázek pro posuzované skupiny rozd lené dle pohlaví, vyšly alternativní hypotézy HA. Obdobn jako u p edcházejících posuzovaných skupin, tak i u skupin rozt íd ných dle ku, vyšly taktéž u všech otázek alternativní hypotézy HA.
Tabulka . 25: Hypotézy u jednotlivých otázek a skupin
Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka
.1 .2 .3 .4 .5 .6 .7 .8 .9 . 10 . 11 . 12 . 13 . 14 . 15 . 16 . 17 . 18 . 19 . 20
Všichni Dle typu Dle pohlaví H0 HA H0 HA H0 HA HA HA HA HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA HA HA H0 HA H0 HA H0 HA H0 HA HA HA
71
Dle v ku HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA HA
3.8
DISKUSE
V této kapitole se zam ím p edevším na interpretaci t ch výsledk , které mají úzký vztah ke stanoveným hypotézám.
Jak jsem se zmínila v kapitole 3.5, použila jsem pro sb r statistických dat metodu dotazníku a pro následnou analýzu takto získaných dat jsem použila metodu chí-kvadrát pro kontingen ní tabulku, kde byly posuzovány vždy dv skupiny respondent – žáci dle druh škol: základních (50) a speciálních (65); žáci dle pohlaví: chlapci (59) a dívky (56); žáci dle kové kategorie: 11 – 13 let (53), 14 – 15 let (62). Pomocí výše uvedené statistické metody jsem získala poznatky o jednotlivých posuzovaných skupinách a jejich názorech ke zmi ovaným dotaz m. Jak vyplývá z tabulek a graf uvedených v p edcházejících kapitolách, mohu dle mého názoru konstatovat, že v tšinou mají respondenti odlišn jší názory ke zkoumaným jev m.
Nyní se pokusím shrnout nejzajímav jší poznatky, se kterými jsem se setkala v pr
hu realizace mého výzkumu.
Hypotéza hlavní – potvrzení
V hlavní hypotéze obecn
p edpokládám, že respondenti u všech dotazovaných
podskupin budou zastávat rozdílné názory ke zkoumaným jev m. Pro tento p edpoklad jsem se rozhodla p edevším proto, že v období dospívání se obecn m ní názory, postoje, zp soby vnímání i myšlení a uspokojování vlastních pot eb každého dospívajícího jedince – pubescenta a také nar stá vliv vrstevnické skupiny i pot eba skupinové konformity. To vše m že pozitivn ovliv ovat a podporovat psychický vývoj dít te nebo jej deformovat a brzdit. Z analýzy statisticky vypo ítaných výsledk
vyplývá, že v tšina respondent
má
odlišné názory k problematice volno asových aktivit, rodinného a školního prost edí, vztah mezi vrstevníky, sexuální problematiky a na vztahy k negativním sankcím. Z tohoto edpokladu dle mého názoru lze vyvozovat, že každý jedinec je v pr
72
hu výchovy a vývoje
ovliv ován jinými vlivy a proto se každý vyvíjí jako individuální osobnost s vlastními názory a postoji. Jak uvádí „Tabulka . 25: Hypotézy u jednotlivých otázek a skupin“ p evažují v ní alternativní hypotézy (HA), proto je možné dle výše uvedených výsledk výzkumu hlavní hypotézu „Respondenti u všech dotazovaných podskupin budou zastávat rozdílné názory ke zkoumaným jev m“ potvrdit. Jinými slovy v tšina žák má odlišné názory na položené otázky. Kladn hodnotím, že p evážná v tšina respondent si myslí, že jejich rodina žije hezky a spo ádan s pravidelnou rodi ovskou kontrolou innosti svých d tí. Dalším pozitivním faktem je skute nost kdy d ti mají pocit, že je rodi e trestají p im en , jak vyplývá z odpov di na otázku . 7: Jak jste asto trestání od svých rodi ? Jako negativní se mi jeví fakt kdy d ti tráví nejvíce svého volného asu u po íta e (facebook, skype, ICQ) a tím pádem postrádají pohybové aktivity jak uvádí v otázce . 15: Jak asto trávíš sv j volný as sportováním? a také omezené množství zájmových inností, jak se vyjád ili k otázce . 16: Navšt vuješ um lecké kroužky? Z toho však nelze p ímo usuzovat, že by d ti nem li zájem o tyto
innosti, protože to vše m že bát ovlivn no
socioekonomickou situací dané rodiny.
Díl í hypotéza 1 – vyvrácení
Pro posouzení díl í hypotézy 1 žáci ze základních škol mají odlišn jší názory na zkoumané úkazy než žáci ze speciálních škol byly posuzovány dv skupiny respondent ze základních a st edních škol. koliv jsem touto hypotézou 1 p edpokládala odlišný postoj respondent , tedy výrazný rozdíl mezi ob ma typy škol, opak je pravdou. V 16 p ípadech se názory posuzovaných žák
obou skupin na dané otázky velmi podobají. Nejvíce se shodli
u odpov dí, kdy byli dotázání na sexuální problematiku (otázka . 18: Mluvíte doma s rodi i otev en na téma sex?; otázka . 19: Mluví s tebou rodi e otev en n téma antikoncepce), kde ti p evážn odpovídaly, že s rodi i na téma sex a antikoncepce nemluví. Dle mého názoru je neprobírání tohoto tématu v rodinném kruhu spíše na škodu, protože se pak pubescenti dozvídají informace z jiných zdroj a ty mohou být zkreslené. Dle výše uvedených výsledk výzkumu m žeme díl í hypotézu 1 vyvrátit nebo-li žáci ze základních i speciálních škol mají shodné názory na dané otázky. 73
Díl í hypotéza 2 – potvrzení
U díl í hypotézy 2 „P edpokládám, že budou zjišt ny rozdíly v názorech ke zkoumanému jevu mezi pubescentními dívkami a pubescentními chlapci.“ Nejvíce rozdíly byly u otázky . 6:
li jste n jaký d vod, pro jste necht li jít do
školy?, kde dívky se nejvíce bály špatných známek a chlapci uvád li jiný d vod (nap . necht lo si jim vstávat, hrát po íta ové hry, jít s kamarády ven), a u otázky . 3: které tresty ze strany rodi
Vás mrzí nejvíce? , kde chlapci odpovídali p evážn zákaz oblíbené innosti
a dívky domácí v zení. Z toho vyplývá, že dívky se snaží mít dobré výsledky ve škole a chlapci dávali spíše p ednost svým zálibám, a také fakt, že chlapc m vadí omezování vykonávat své zájmy a d
at m je na obtíž zákaz styku s vrstevníky.
U této díl í hypotézy 2 lze tvrdit, že podskupiny chlapc a dívek mají odlišné názory na stanovené otázky, proto ji m žeme potvrdit.
Díl í hypotéza 3 – potvrzení
U této hypotézy 3 byly posuzovány skupiny respondent dle v ku, mladší (11 – 13 let) a starší (14 – 15 let). Jak potvrdily výpo ty ve statistické
ásti odlišovali se respondenti ve všech
odpov dích. Nap íklad mladší respondenti se sv ují s problémy spíše matce a starší respondenti kamarádovi, jak je uvedeno u otázky . 3: Komu se nej ast ji sv ujete, když máte n jaký problém? Domnívám se, že je to zp sobeno tím, kdy mladší respondenti se nestydí sv ovat se svými problémy matce
i rodi m a starší se rad ji sv í svým
kamarád m než rodi m nap íklad ze strachu i jako únik p ed studem. U díl í hypotézy 3 jsem p edpokládala, že budou zjišt ny rozdíly v názorech ke zkoumanému jevu mezi mladšími žáky a staršími žáky, které se potvrdily.
Ze zjišt ných výsledk lze shrnout následující.
Jak se všeobecn p edpokládá, existují rozdíly mezi žáky základních a speciálních škol. Žáci speciálních škol mají obdobné vzd lávací osnovy, avšak p ístup k samotnému výchovn -vzd lávacímu procesu je za strany pedagog odlišný. D vodem je snaha v novat se 74
každému žáku individuáln ji než na b žných základních školách a tím dosáhnout podobného výchov -vzd lávacího cíle. K tomu, aby byl tento p ístup k žák m umožn n již dnes napomáhá nap íklad menší po et žák ve t íd speciální školy na jednoho pedagoga, nebo nap íklad pro d ti t lesn postižené je spole
s pedagogem i asistent pedagoga u n kterých
tí s t žším postižením pomáhá i osobní asistent pedagoga. K tomu aby se rozdíly mezi žáky základních a speciálních škol ješt více snížil by bylo vhodné dovybavit speciální školy vhodnými vyu ovacími prost edky a pom ckami, které v sou asné dob na mnoha t chto školách chybí, nebo jsou již zastaralé.
Jsem si v doma, že m j výzkum má spíše orienta ní hodnotu, která souvisí ur itou rou i s nevelkým po tem respondent , kdy by mohlo v tší množství respondent a taktéž tší rozsah skupin respondent , mít lepší vypovídající hodnotu. Statistickým postupem jsem však zjistila pro praxi zajímavé poznatky, které mohou posloužit k hodnocení pubescent ve školním i rodinném prost edí a s vrstevnickou skupinou.
75
III
ZÁV R Na každého jedince v pr
hu jeho vývoje p sobí r zné vlivy, a už se jedná
o prost edí, výchovu i genetické p edpoklady. V období pubescence má velmi velký vliv zejména spole nost vrstevník a s tím spojená i snaha o konformitu. V tomto období se také dotvá í jedine nost každého dospívajícího jedince a jeho vlastní názory na své okolí. Ale i p es tyto fakta se názory jedinc na volno asové aktivity, rodinné i školní prost edí, vztahy mezi vrstevníky, sexuální problematiku nebo vztahy k negativním sankcím nijak výrazn neodlišují. I p es zna nou pozornost, kterou se snaží v novat naše spole nost úprav podmínek vedoucích k p íznivému vývoji mladé generace, je jejich rozvoj stále ohrožen, a to jak z p vnit ních (d di ností, psychickým stavem
i fyzický zdravím), tak i z p
in
in vn jších
(ovlivn ných prost edím a spole ností, která jedince obklopuje). Nelze tedy opomíjet žádnou z výše uvedených skute ností, protože napomáhají k tvorb citových vazeb, zp sob chování, mezilidských vztah , a to jak k vrstevník m nebo rodi m, tak i k u itel m
i jiným
autoritám. Práce se pokouší zjistit obtíže v chování dospívajících, vyplývající ze zjišt ní názor na r zné aspekty mezilidských vztah
(rodinných, školních, vrstevnických) a vztah
k rozli ným innostem (volno asové aktivity, povinnosti) nebo problematikám (sexuální, vrstevnické, atd.) dospívající mládeže.
Zjišt ná fakta mohou pomoci p i za le ování postižených jedinc
do spole nosti
a zefektivn ní vzd lávacích i výchovných metod k tomuto ú elu sm ujících, které vychází ze zjišt ných vztah
i názor k výše uvedeným témat m.
Vzhledem k neustálému vývoji spole nosti je také velmi d ležité aby jak rodi e, tak i pedagogi tí pracovníci byli informováni o aktuálních pot ebách svých potomk
resp.
pubescent a mohli tak adekvátn ovliv ovat jejich psychický vývoj odpovídající formou výchovn -vzd lávacích metod. Této informovanosti by mohlo být dosahováno nap . p i komunikaci s t ídním u itelem na t ídních sch zkách, r znými TV spoty i rozhlasovými relacemi atp. U výchovy dospívající mládeže by m lo být snahou rozvíjet jejich individualitu, jejich touhu po spole enském vyžití, dnes oblíbeném tématu uvoln ní adrenalinu a podn cování jejich samostatnosti a tím p ispívat i k tvorb jejich individuálního psychického rozvoje.
76
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ATKINSONOVÁ, R. a kol. Psychologie. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-35-X ICHÁ EK, V. Poruchy vývoje d tí a mladistvích a jejich projevy v rodin a ve škole. 1. vydání. Praha: SPN, 1990, ISBN 80-04-24650-8 ÍŽKOVÁ, J. a kol.
ehled vývojové psychologie. 1. vydání. Olomouc: VUP, 1999. ISBN
80-7067-953-0 ÍŽKOVÁ, J. Poznání duševního života. 2. vydání. Olomouc: VUP, 1997. ISBN 80-7067779-1 DA ÍLEK, P., KUSÁK, P. Kapitoly z pedagogické psychologie. 2. vydání. Olomouc: VUP, 1992, ISBN 80-7067-189-0 URI , L. Úvod do pedagogické psychologie. 1. vydání. Praha: SPN, 1979, ISBN neuvedeno HARTL, P. Psychologický slovník. 2. vydání. Praha: Budka, 1993. ISBN 80-901549-0-5 HAYSOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vydání. Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178198-3 HYHLÍK, F., NAKONE NÝ, M. Malá encyklopedie sou asné psychologie. 2. vydání. Praha: SPN, 1977, ISBN neuvedeno CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice (Základy kvantitativn
orientovaného
výzkumu). 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, ISBN 80-244-0765-5 CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. Dotisk druhého vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1998, ISBN 80-7067-798-8 KERLINGER, F. Základy výzkumu chování. 1. vydání. Praha: Academia, 1972, ISBN 50921-75 KRECH, D. a kol. lov k ve spole nosti. 1. vydání. Bratislava: SAV, 1968, ISBN 71-067-68
77
KROBOTOVÁ, M., HOLOUŠOVÁ D. Diplomová a záv re né práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1237-3. KUNC, J. Ontogenetická psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. , 2001, str. 94 – 111. ISBN 80-214-1844-3 LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro d tské léka e. Praha: Avicenum, 1991, str.75 – 88 ISBN 80-201-0098-7 LANGMEIER, J., KREJ
OVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1999, str. 138 –
160 LANGMEIER, J.a kol. Vývojová psychologie. 1.vydání. Praha: HH, 1998, str. 132 ISBN 8086022-37-4 MACEK, P. Dospívání bez konflikt . Propsy, 1998, ISSN 1211-5886 MAT ME
EK, Z. Rodi e a d ti. 2. vydání. Praha: Avicenum, 1989, ISBN neuvedeno , J. Starosti s dospíváním. 1. vydání. Praha: Mona, 1989, ISBN 80-7026-016-5
MUSIL, J. Úvod do pedagogické psychologie. 1. vydání. Olomouc: VUP, 1999, ISBN 807067-646-9 PARDEL, T. Pedagogická psychológia. 3. vydání. Bratislava: SPN, 1967, ISBN 67-248-67 PET ÍKOVÁ, A. Nástin ontogeneze d tství a dospívání. 1. vydání. Olomouc: VUP, 1991, 38 s. ISBN 80-7067-002-9 ÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky, I. - IV. Praha: SPN., 1974 – 1977, ISBN neuvedeno REBER, A. Dictionaly of Psychology. 1. vydání, London: Penguin Group, 1985, ISBN 0-14051079-6 SAK, P. Prom ny eské mládeže. 1. vydání. Praha: Petrklí , 2000, ISBN 80-7229-042-8 SKO EPA, M. Puberta. 3. vydání. Praha: D dictví Komenského, 1940, ISBN neuvedeno SRME OVÁ, J. Na prahu dosp losti. 2. vydání. Bratislava: Mladé léta, 1986, ISBN neuvedeno ŠVANCARA, J. Geneze systém
empirické psychologie. Brno: Masarykova univerzita v
Brn , 1993 ISBN neuvedeno
78
TAXOVÁ, J. Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívání. 1. vydání. Praha: SPN, 1987. 273 s. ISBN neuvedeno TAXOVÁ, J. Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívání. 1. vydání. Praha: SPN, 1987, ISBN neuvedeno VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2001, ISBN 80-246-0181-8 VÁGNEROVÁ, M. Psychologie školního dít te. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1998. 88 s. ISBN 80-7184-478-X VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. 1. vydání. Praha: Karolinum, Praha, 1999, str. 237 – 244, ISBN 80-7184-803-4 VÝROST, J., SLAM NÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie. 1. vydání. Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178-269-6 WEISS, P., ZV
INA, J. Sexuální chování v R – situace a trendy. 1. vydání. Praha: Portál,
2001, ISBN 80-7178-558-X
79
SEZNAM P ÍLOH íloha . 1 - Dotazník pro žáky íloha . 2 – Grafy procentuálních vyjád ení
80
íloha . 1 - Dotazník pro žáky Dobrý den, cht la bych Vás touto cestou požádat o vypln ní dotazníku, který mi pom že p i výzkumné innosti na diplomovou práci. Dotazník vypl te tak, že u každé otázky zak ížkujte jen jednu odpov , která je pro Vás správná nebo odpovídá Vaší situaci. U n kterých otázek, kde je možnost více odpov dí, zak ížkujte i více odpov dí. Na vyte kovaná místa dopište odpov stru a pravdiv vlastními slovy. kuji Vám za d
Základní údaje: Pohlaví:
1)
ru a pravdivost údaj .
ro ník ………
a) b)
dívka chlapec
k ………. Škola: a) b)
základní praktická, speciální
Podle vašeho názoru žije vaše rodina?
a) b)
hezky a spo ádan ob as se vyskytnou hádky a neshody, ale brzy odezní c) dlouhodob nespo ádan (rodi e se rozvád jí, alkoholismus otce i matky, hádky) d………………………………………………..
2)
Komu se nej ast ji sv ujete, když máte n jaký problém?
d) e) f) g) h)
ob ma rodi m matce otci kamarádovi nikomu
3)
Které tresty ze strany rodi
d) e) f) g) h) i)
hubování zákaz oblíbené innosti domácí v zení lesný trest ponižování, zesm ování ……………………………
vás mrzí nejvíce?
81
asté
4)
Kontrolují Vás rodi e p i u ení?
d) e) f) g) h) f)
pravideln m kontrolují ob as m kontrolují nekontrolují, protože nemají as nekontrolují, protože spoléhají na samostatnost nekontrolují, protože nemají zájem jiný d vod ………………………….
5)
Kdo Vám pomáhá p i domácích úkolech?
d) e) f) g) h)
matka otec rodi e se st ídají starší sourozenec nikdo
6)
li jste n jaký d vod, pro jste necht li jít do školy?
a) b) c) d) e) f)
neshody se spolužáky neshody s u iteli potíže s u ením, nesta ím na probíranou látku obava p ed špatnou známkou nezájem o školní práci jiný d vod …………………………………
7)
Jak asto jste trestáni od rodi ?
a) b) c) d) e)
bec ne denn kolikrát týdn každý m síc jiný d vod ……………………………….
8)
Trávíte s rodi i volný as?
a) b) c) d) e)
2x týdn spole stolujeme povídáme si trávíme as u televize hrajeme spole enské hry jiný d vod ………………………….
82
9) d) e) f) g)
Jak trávíš volný as? sám(a) (u po íta e, kniha) s kamarády venku s kamarády na chatu (facebook, skype, ICQ) jinak…………………………..
10)
Jezdíte s rodi i na dovolenou?
d) e) f)
ano ne ob as
11)
Kde nej ast ji trávíte dovolenou (prázdniny)?
d) e) f) g) h)
v zahrani í v tuzemsku doma u prarodi jinak……………………………………..
12)
Máš blízkého (nejlepšího) kamaráda?
c) d)
ano ne
13)
Jsi lenem d tské party?
a) b)
ano ne
14)
Máš negativní (špatné) zkušenosti s vrstevnickou skupinou?
d) e) f) g) h)
ponižování útoky šikanování nemám žádné negativní zkušenosti jiné………………………………
83
15)
Jak asto trávíš sv j volný as sportováním?
f) g) h) i) j)
více než 3x týdn – uve jaký sport ………………… 2-3x týdn - uve jaký sport ………………………… 1x týdn - uve jaký sport …………………………… íležitostn - uve jaké sporty ……………………… nesportuji v bec
16)
Navšt vuješ um lecké kroužky? (m žeš zak ížkovat více odpov dí)
d) e) f) g) h)
výtvarný hudební tane ní jiný………………………….. žádný
17)
Pomáháš pravideln (každý den / týden) doma rodi (m žeš zak ížkovat více odpov dí)
e) f) g) h) i) j) k)
vynáším odpadky umývám nádobí vysávám utírám prach va ím jiné …………………………………… nepomáhám v bec
18)
Mluvíte doma s rodi i otev en na téma sex?
c) d) e)
ano ne jen v malé mí e
19)
Mluví s tebou rodi e otev en na téma antikoncepce?
a) b)
ano ne
20)
Hovo í s tebou rodi e na téma partnerské vztahy? (vztah mezi mužem a ženou, násilí mezi partnery, alkohol v rodin …..)
a)
b žn
b) c)
málokdy nikdy
84
m s domácími pracemi?
íloha . 2 – Grafy procentuálních vyjád ení V této p íloze uvádím procentuální vyjád ení respondent jednotlivých srovnávaných skupin.
k odpov dím dle
Otázka . 1 - Podle vašeho názoru žije vaše rodina?
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví Procentuální srovnání respondent dle pohlaví
50,00
Speciální
50,00
Dívky 45,00
45,00 40,00 40,00
24,35
24,35
35,00
35,00
Procenta
25,00
25,22
20,00
12,17
25,00
20,00
15,00
15,00
23,48
Základní
24,35
Chlapci
24,35
10,00
10,00
10,43 5,00
2,61 3,48
0,00
4,35
5,00
5,22
0,00
A
6,09 6,09 0,00
3,48
A B
B C
C
D
D
Odpov di
Odpov di
Procentuální srovnán respondent í dle v ku
Procentuální srovnání respondent dle v ku
14 - 15 50,00
45,00
40,00
25,22
35,00
Procenta
Procenta
30,00 30,00
30,00
20,00 25,00
20,00
11 - 13
15,00
23,48 10,00
15,65
5,00
2,61 3,48
0,00
6,09 3,48
A B
C D
Odpov di
85
Otázka . 2 - Komu se nej ast ji sv ujete, když máte n jaký problém? Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
45,00
45,00
40,00
40,00
Speciální
30,00
Procenta
Procenta
21,43
23,47
30,00
25,00
15,31
20,00
15,00
Dívky
35,00
35,00
12,24
25,00
20,00
6,12
20,41
15,00
4,08
5,00
10,20
18,37
10,00
5,10
8,16
Základní
20,41
10,00
Chlapci
14,29 5,10
13,27
13,27
5,00
7,14
4,08
8,16
4,08
0,00
0,00 A
A
B C
B C
D
D
E
Odpov di
E
Odpov di
Procentuální srovnán respondent v ku Procentuální srovnání respondentí dledle v ku
45,00
14 - 15
40,00
13,27
35,00
Procenta
30,00
25,00
20,00
13,27
15,00
22,45
28,57
11 - 13
10,20
10,00
4,08 7,14
5,00
5,10
6,12
7,14
0,00 A
B
C
D
E
Odpov di
Otázka . 3 – Které tresty ze strany rodi
vás mrzí nejvíce?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
60,00
60,00
Speciální
50,00
Dívky
50,00
18,89 40,00
26,67 Procenta
Procenta
40,00
30,00
30,00
20,00
20,00
10,00
11,11
14,44 10,00
11,11
0,00 A
B
15,56 11,11
4,44 2,22 3,33
5,56
7,78
10,00
13,33 6,67
32,22
Základní
24,44
6,67 4,44
0,00 A
C
D
E
B
C
F
Odpov di
Odpov di
86
3,33 2,22 D
6,67 10,00 3,33 E
F
Chlapci
Procentuální srovnání respondent Procentuální srovnán respondent í dle vdle ku v ku
60,00
14 - 15 50,00
40,00
Procenta
27,78 30,00
20,00
7,78
12,22
11 - 13 23,33
8,89
10,00
14,44
8,89
3,33 2,22
0,00 A
B
C
D
8,89
8,89
1,11 E
F
Odpov di
Otázka . 4 - Kontrolují Vás rodi e p i u ení? Procentuální srovnání dle typu škol Procentuální srovnán respondent respondent í dle typu školy
Procentuální srovnání respondentí dledle pohlaví Procentuální srovnán respondent pohlaví 40,00
40,00
Speciální
35,00
17,86
30,00
30,00
20,54
20,00
Procenta
25,00
9,82 19,64 20,54
10,00
20,00
12,50 13,39
15,00
Základní
9,82
10,00
3,57
17,86
Chlapci
11,61
15,18
5,00
5,00
8,93
4,46
11,61
2,68
0,00
0,00 A
A
B
B C
C
D
D
Odpov di
Odpov di
Procentuální srovnán respondent í dle v ku
Procentuální srovnání respondent dle v ku 40,00
14 - 15 35,00
18,75
30,00
25,00
Procenta
Procenta
25,00
15,00
Dívky
35,00
20,00
9,82
15,00
18,75 19,64
10,00
11 - 13
7,14
14,29 5,00
5,36
6,25
0,00 A B C D
Odpov di
87
Otázka . 5 - Kdo Vám pomáhá p i domácích úkolech? Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy 70,00
70,00
Speciální
60,00
24,64
50,00
Dívky
60,00
50,00
Procenta
Procenta
37,68 40,00
37,68 30,00
20,00
Základní
27,54
14,49
13,04
5,80 2,90
11,59
28,99 4,35 4,35
4,35
14,49
10,14
0,00 A
B
Chlapci
4,35
10,00
10,14
0,00 A
30,00
20,00
42,03 11,59
10,00
23,19
40,00
B
C D
C D
E
Odpov di
E
Odpov di
Procentuální srovnání respondentí dledle v ku Procentuální srovnán respondent v ku
70,00
14 - 15 60,00
50,00
Procenta
15,94 44,93
40,00
30,00
20,00
34,78
11 - 13
13,04 10,00
13,04
2,90 5,80
8,70
0,00 A
B
21,74
5,80
C D
E
Odpov di
Otázka . 6 -
li jste n jaký d vod, pro jste necht li jít do školy?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální respondent pohlaví Procentuálnísrovnání srovnán respondent í dle dle pohlaví 60,00
60,00
Speciální
Dívky 50,00
50,00
24,68
40,00
Procenta
Procenta
40,00
30,00
20,78 20,00
15,58
36,36 30,00
20,00
Chlapci 10,00
6,49 3,90
0,00 A
B
6,49
10,39
2,60
11,69
Základní
29,87 10,00
10,39
12,99
14,29
16,88
6,49
D
E
3,90
18,18
5,19
3,90
24,68
7,79
0,00
1,30
A C
3,90
B
C
F
Odpov di
Odpov di
88
D
E
F
Procentuální srovnán respondent í dle v ku Procentuální srovnání respondent dle v ku
60,00
14 - 15 50,00
22,08 Procenta
40,00
30,00
9,09
28,57
20,00
11 - 13
32,47 16,88
10,00
7,79
3,90
2,60
5,19
9,09 2,60
0,00 A
B
C
D
9,09
E
F
Odpov di
Otázka . 7 - Jak asto jste trestáni od rodi
?
Procentuálnísrovnání srovnán respondent í dle typu školy škol Procentuální respondent dle typu
Procentuální srovnán respondent pohlaví Procentuální srovnání respondentí dledle pohlaví
80,00
80,00
Speciální
70,00
Dívky
70,00
60,00
32,05
60,00
48,72 Procenta
50,00
40,00
21,79 30,00
40,00
26,92
30,00
43,59
Základní
20,00
Chlapci
20,00
26,92 25,64
10,00
3,85 1,28
0,00 A
B
3,85 5,13
10,00
5,13 5,13
A C
5,13 3,85
2,56 2,56
0,00
5,13 5,13
C
D
E
Odpov di
Procentuální srovnán respondent í dle v dle ku v ku Procentuální srovnání respondent
80,00
14 - 15 70,00
60,00
44,87 50,00
40,00
25,64
30,00
11 - 13
20,00
30,77 10,00
1,28 3,85 0,00 A
B
3,85 5,13 C
Odpov di
89
3,85 6,41 D
20,51
B
D
Odpov di
Procenta
Procenta
50,00
21,79
E
E
Otázka . 8 - Trávíte s rodi i volný as?
Procentuální respondent Procentuálnísrovnání srovnán respondent í dledle typutypu školyškol
Procentuální srovnání respondentí dledle pohlaví Procentuální srovnán respondent pohlaví
40,00
40,00
Speciální
35,00
Dívky
35,00
30,00
21,43
30,00
22,45 25,00
Procenta
Procenta
25,00
17,35
20,00
15,00
10,00
13,27 20,00
15,00
11,22
4,08
8,16
8,16
8,16
Základní
18,37
17,35
15,31
11,22
11,22
5,00
9,18
10,00
Chlapci
5,00
8,16
4,08
9,18
8,16
0,00
8,16
0,00 A
A
B
B
C
C
D
D
E
E
Odpov di
Odpov di
Procentuální srovnán respondent í dle v dle ku v ku Procentuální srovnání respondent
40,00
14 - 15 35,00
30,00
24,49 Procenta
25,00
15,31 20,00
15,00
5,10
9,18
9,18
10,00
13,27 5,00
11 - 13
15,31 11,22
6,12
8,16
0,00 A
B
C
D
E
Odpov di
Otázka . 9 - Jak trávíš volný as? Procentuální srovnání respondent dle typu škol Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví 35,00
35,00
Dívky
Speciální 30,00
30,00
25,00
25,00
14,78
19,13
15,00
5,00
20,00
15,00
10,00
10,00
9,57
13,91
18,26
13,04
14,78 20,00
Procenta
Procenta
18,26
14,78
Základní
15,65 13,91
4,35
14,78
2,61
5,00
6,96
5,22 0,00
0,00 A
A
B
B C
C D
D
Odpov di
Odpov di
90
Chlapci
Procentuální srovnán respondent í dle v ku Procentuální srovnání respondent dle v ku
35,00
14 - 15
30,00
25,00
Procenta
12,17 21,74
16,52
20,00
15,00
10,00
11 - 13
16,52 3,48
12,17
11,30
5,00
6,09 0,00 A B C D
Odpov di
Otázka . 10 - Jezdíte s rodi i na dovolenou?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální respondent pohlaví Procentuálnísrovnání srovnán respondent í dle dle pohlaví
45,00
45,00
Speciální 40,00
35,00
35,00
13,04 24,35
21,74
25,00
20,00
15,00
10,00
Základní
20,00
25,22
13,04
10,00
18,26 8,70
5,00
25,00
15,00
10,43 16,52
22,61
30,00
Procenta
30,00
20,00
5,00
0,00
6,09
0,00 A
A B
B C
C
Odpov di
Odpov di
Procentuální srovnán respondent í dle v dle ku v ku Procentuální srovnání respondent
14 - 15
45,00
40,00
35,00
30,00
Procenta
Procenta
Dívky
40,00
21,74
21,74
25,00
20,00
10,43
15,00
10,00
16,52
11 - 13 20,87
8,70
5,00
0,00 A B C
Odpov di
91
Chlapci
Otázka . 11 - Kde nej ast ji trávíte dovolenou (prázdniny)? Procentuální srovnán respondent í dle typu školy Procentuální srovnání respondent dle typu
Procentuální srovnán respondent pohlaví Procentuální srovnání respondentí dledle pohlaví
škol
40,00
40,00
Dívky
Speciální 35,00
35,00
15,53 30,00
30,00
20,39
25,00
Procenta
Procenta
25,00
20,00
21,36
13,59 20,00
15,00
15,00
8,74 10,00
18,45
2,91
23,30
6,80
Základní
13,59
10,00
5,00
6,80
7,77
10,68
5,00
9,71
8,74
5,83
4,85
0,00
2,91
0,00 A
A
B C
B C
D
Chlapci
15,53
5,83
E
Odpov di
D
E
Odpov di
Procentuální srovnání respondent Procentuální srovnán respondent í dle v dle ku v ku
40,00
14 - 15 35,00
30,00
25,24 Procenta
25,00
16,50
20,00
15,00
7,77 6,80
10,00
11 - 13 3,88
13,59 12,62
5,00
10,68
6,80
7,77
0,00 A
B C
D
E
Odpov di
Otázka . 12 - Máš blízkého (nejlepšího) kamaráda?
Procentuální srovnání respondent typu Procentuální srovnán respondent í dle typudle školy
škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
Speciální
100,00
90,00
80,00
80,00
46,09
50,43
70,00
60,00
Procenta
Procenta
70,00
50,00
40,00
30,00
Dívky
100,00
90,00
Základní
41,74
20,00
60,00
50,00
40,00
30,00
46,09
Chlapci
20,00
10,00
10,00
6,09 1,74
0,00
2,61 5,22
0,00 A
A B
B
Odpov di
Odpov di
92
Procentuální srovnán respondent í dle v ku Procentuální srovnání respondent dle v ku
14 - 15 100,00
90,00
80,00
48,70
Procenta
70,00
60,00
50,00
40,00
30,00
11 - 13
43,48
20,00
10,00
5,22 2,61
0,00 A
B
Odpov di
Otázka . 13 - Jsi lenem d tské party?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
Speciální
60,00
50,00
50,00
26,09
30,43 40,00 Procenta
40,00 26,09
30,00
22,61 30,00 20,00
20,00 25,22 10,00
29,57
Základní
21,74
10,00
18,26
0,00
0,00 A
A
B Odpov di
B Odpov di
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku
14 - 15
60,00 50,00 28,70 40,00 Procenta
Procenta
Dívky
60,00
25,22
30,00 20,00 26,96
11 - 13
10,00
19,13
0,00 A
B Odpov di
93
Chlapci
Otázka . 14 - Máš negativní (špatné) zkušenosti s vrstevnickou skupinou?
Procentuální respondent dle Procentuální srovnánsrovnání respondent í dle typu školy
typu škol
Procentuální srovnání respondent dle Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
pohlaví
100%
80,00
90%
Speciální
70,00
1,85
Dívky
0,93
80% 60,00 Procenta
Procenta
70% 40,74
50,00 40,00 30,00
37,04
2,78
9,26
60% 50% 40%
7,41
5,56
30% 20,00
Základní
31,48
7,41
10,00
20%
4,63
1,85
A
B
35,19
Chlapci
10%
6,48
1,85 2,78
7,41 1,85
A
B
C
0,00
2,78 3,70 D
0% C
E
Odpov di
D
E
Odpov di
Procentuální srovnán respondent í dle v ku
Procentuální srovnání respondent dle v ku
100% 90%
14 - 15
3,70
2,78
1,85
80%
Procenta
70%
45,37
3,70
26,85
2,78
D
E
60% 50% 40%
10,19
6,48
2,78
30% 20%
11 - 13
10% 0% A
B
C
Odpov di
Otázka . 15 - Jak asto trávíš sv j volný as sportováním?
Procentuální srovnání respondent dle školy typu škol Procentuální srovnán respondent í dle typu
Procentuální respondent dle pohlaví Procentuálnísrovnání srovnán respondent í dle pohlaví 35,00
35,00
Speciální
30,00 12,64
25,00 Procenta
Procenta
25,00 20,00
25,29
13,79 11,49
15,00
11,49
Dívky
30,00
2,30
19,54 20,69
20,00 10,34 15,00
11,49 21,84
10,00 5,00
10,00
20,69 10,34
Základní 10,34
11,49
5,00
9,20
9,20
13,79
Chlapci 11,49
6,90 0,00
0,00 A
B
C
A D
E
Odpov di
B
C Odpov di
94
D
E
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku
35,00
14 - 15
30,00 11,49
25,00 Procenta
16,09 20,00 18,39
15,00
10,34
14,94
21,84
10,00
11 - 13
16,09
5,00
5,75
6,90
A
B
10,34
0,00 C
D
E
Odpov di
Otázka . 16 - Navšt vuješ um lecké kroužky?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
60,00
60,00
Speciální
Dívky 50,00
50,00
Procenta
30,00
30,00 20,00
20,00 10,00
21,31
40,00
28,69
5,74 4,92
0,00 A
13,93
4,10 4,10
2,46 5,74
B
C
Základní
26,23
10,00
4,10
0,00
D
9,02 8,20 2,46
6,56 1,64
6,56 1,64
9,02
A
B
C
D
E
Odpov di
Odpov di
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku
60,00
14 - 15
50,00 40,00 Procenta
Procenta
40,00
31,15 30,00 20,00 10,00
9,02
4,92 5,74
4,10 4,10
4,10 4,10
9,02
A
B
C
D
0,00
Odpov di
95
11 - 13 23,77
E
33,61
E
Chlapci
Otázka . 17 - Pomáháš pravideln (každý den / týden) doma rodi pracemi?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
m s domácími
Procentuální respondent pohlaví Procentuálnísrovnání srovnán respondent í dle dle pohlaví 30,00
30,00
Speciální
Dívky
25,00
25,00
11,86 17,00 15,02
20,00
20,00
16,21
Procenta
Procenta
14,62 15,00
11,86
15,00
10,28
10,67 10,00
10,00
12,25
12,25
5,00
8,30
11,46
17,39
Základní
6,72
14,23
7,11
A
B
C
D
5,53
4,74
5,14
Chlapci
6,72 2,77
0,00
6,32
11,07
5,00
3,95 1,19 0,40
E
F
0,40 1,19
0,00 A
B
C
G
Odpov di
D
E
F
G
Odpov di
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku 30,00
14 - 15 25,00
17,00 20,00
14,23
Procenta
14,23 15,00
8,30 10,00
12,25 13,04
11,86
6,72
6,32
4,35
4,35
11 - 13
5,00
9,09 0,00 A
B
1,19 0,40 C
D
E
F
Odpov di
G
Otázka . 18 - Mluvíte doma s rodi i otev en na téma sex?
Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
60,00
60,00
Speciální
Dívky
50,00
50,00
30,00 13,04
20,00 10,00
8,70
30,00 10,43 20,00
Základní
20,87
7,83
Chlapci
25,22
10,00
16,52
6,09
30,43
40,00
34,78 Procenta
Procenta
40,00
19,13 6,96
0,00
0,00 A
B
A C
Odpov di
B Odpov di
96
C
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku
100%
14 - 15
90% 80% 70%
26,09 17,39
10,43
Procenta
60% 50% 40% 30% 20%
29,57
11 - 13
12,17
4,35
10% 0% A
B
C
Odpov di
Otázka . 19 - Mluví s tebou rodi e otev en na téma antikoncepce? Procentuální srovnání respondent dle typu škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
Procentuální srovnán respondent í dle typu školy
Speciální
80,00
70,00
70,00 60,00
Procenta
50,00 40,00 30,00 20,00
8,70
10,00
12,17
33,91
60,00
47,83
50,00 40,00 30,00 20,00
Základní
31,30
10,00
0,00
45,22 14,78 6,09
0,00 A
A
B Odpov di
B Odpov di
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku
14 - 15
80,00 70,00 39,13
60,00 Procenta
Procenta
Dívky
80,00
50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
40,00
14,78 6,09
0,00 A
B Odpov di
97
11 - 13
Chlapci
Otázka . 20 Hovo í s tebou rodi e na téma partnerské vztahy? (vztah mezi mužem a ženou, násilí mezi partnery, alkohol v rodin …..)
Procentuální srovnání respondent Procentuální srovnán respondent í dle typu dle školytypu
škol
Procentuální srovnání respondent dle pohlaví Procentuální srovnán respondent í dle pohlaví
45,00
45,00
Speciální
40,00 35,00
30,00 Procenta
29,57
25,00 20,00 15,00
5,00
21,74
22,61
20,87
21,74
25,00 20,00 15,00
24,35 10,00
4,35
8,70
Základní
10,00
14,78
8,70
5,00
4,35
0,00
0,00 A
B
A
C
Odpov di
B Odpov di
Procentuální srovnání respondent dle v ku Procentuální srovnán respondent í dle v ku
45,00
14 - 15
40,00 35,00 20,87 30,00 Procenta
Procenta
35,00
18,26
30,00
Dívky
40,00
23,48
25,00 20,00 15,00 10,00 5,00
9,57
21,74
20,87
3,48
0,00 A
B Odpov di
98
C
11 - 13
C
Chlapci
ANOTACE Jméno a p íjmení:
Jitka Králíková
Katedra:
Psychologie a patopsychologie
Vedoucí práce:
PhDr. Kamila Holásková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Charakteristika vývojového období pubescence
Název v angli tin :
Characteristics of the developmental period of adolescence
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá charakteristikou období vývoje pubescenta. Je rozd lena do dvou ástí, první ást je teoretická, zahrnuje problematiku dospívajících d tí v období puberty. Druhá ást je praktická, je posuzovaná na základ výzkumu, který byl provád n na d tech v základních a speciálních školách.
Klí ová slova:
pubescent, socializace, postoje, emoce, sexualita, osobnost
Anotace v angli tin :
This thesis deals with the characteristics of adolescent development. It is divided into two parts, the first part is theoretical and covers issues of teenagers in puberty. The second part is practical, is assessed on the basis of research that was conducted on children in elementary and special education.
Klí ová slova v angli tin :
teenager, socialization, positron, emotion, sexuality, personality
ílohy vázané v práci:
Rozsah práce: Jazyk práce:
Dotazník Grafy procentuálních vyjád ení Anotace CD 80 stran eský jazyk
99
100
