Jeřáby Bezpečnost Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA 1. Návrh 09.2003

ICS 53.020.30

Jeřáby – Bezpečnost – Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen

Leden 2004

ČSN EN 13155 27 0139

Cranes – Safety – Non-fixed load lifting attachments Appareils de levage à charge suspendue - Sécurité – Equipements amovibles de prise de charge Krane - Sicherheit – Lose Lastaufnahmemittel

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 13155:2003. Evropská norma EN 13155:2003 má status české technické normy. This standard is the Czech version of the European Standard EN 13155:2003. The European Standard EN 13155:2003 has the status of a Czech Standard.

© Český normalizační institut, 2003 Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

XXXXX

ČSN EN 13155

Národní předmluva Citované normy EN 292-1:1991 zavedena v ČSN EN 292-1:1994 (83 3001) Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro projektování – Část 1: Základní terminologie, metodologie, nahrazena EN 292-1:2000 EN 292-2:1991 zavedena v ČSN EN 292-2:1994 (83 3001) Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro projektování – Část 2: Technické zásady a specifikace, nahrazena EN 292-2+A1:2000 EN 287-1 zavedena v ČSN EN 287-1 (05 0711) Svařování – Zkoušky svářečů – Tavné svařování – Část 1: Oceli EN 349:1993 zavedena v ČSN EN 349:1994 (83 3211) Bezpečnost strojních zařízení – Nejmenší mezery k zamezení stlačení částí lidského těla EN 457 zavedena v ČSN EN 457 (83 3291) Bezpečnost strojních zařízení – Akustické signály – Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody EN 818-4 zavedena v ČSN EN 818-4 (27 0083) Krátkočlánkové řetězy pro účely zdvihání – Bezpečnost – Část 4: Vázací řetězy – Třída 8 EN 818-5 zavedena v ČSN EN 818-5 (27 0083) Krátkočlánkové řetězy pro účely zdvihání – Bezpečnost – Část 5: Vázací řetězy – Třída 4 EN 842 zavedena v ČSN EN 842 (83 3592) Bezpečnost strojních zařízení - Vizuální signály nebezpečí Všeobecné požadavky, navrhování a zkoušení EN 981 zavedena v ČSN EN 981 (83 3593) Bezpečnost strojních zařízení - Systém akustických a vizuálních signálů nebezpečí a informačních signálů EN 1070:1998 zavedena v ČSN EN 1070:2000 (83 3000) Bezpečnost strojních zařízení – Terminologie EN 1492-1 zavedena v ČSN EN 1492-1 (27 0147) Textilní vázací prostředky – Bezpečnost – Část 1: Vázací popruhy ze syntetických vláken pro všeobecné použití EN 1492-2 zavedena v ČSN EN 1492-2 (27 0147) Textilní vázací prostředky – Bezpečnost – Část 2: Vinuté smyčky ze syntetických vláken pro všeobecné použití ENV 1993-1-1:1992 zavedena v ČSN P ENV 1993-1-1 (73 1401) Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby EN 10025 zavedena v ČSN EN 10025 + A1 Výrobky válcované za tepla z nelegovaných konstrukčních ocelí. Technické dodací podmínky EN 10045-1 zavedena v ČSN EN 10045-1 (42 0381) Kovové materiály – Zkouška rázem v ohybu podle Charpyho – Část 1: Zkušební metoda (V a U vruby) EN 12345 zavedena v ČSN EN 12345 (05 0008) Svařování – Vícejazyčný slovník termínů svarových spojů se zobrazením prENV 13001-3-1:1999 Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 3-1: Mezní stavy a prokázání způsobilosti ocelové konstrukce nezavedena, nahrazena prCEN/TS 13001-3-1:2003, dosud nezavedena prEN 13414-1 Vázací prostředky z ocelových lan – Bezpečnost – Část 1: Vázací prostředky pro všeobecné použití při zvedání dosud nezavedena prEN 13557:2003 Jeřáby - Ovládání a řídicí stanoviště dosud nezavedena EN 25817 zavedena v ČSN EN 25817 (05 0110) Svarové spoje ocelí zhotovené obloukovým svařováním – Směrnice pro určování stupňů jakosti Vypracování normy Zpracovatel: Královo Pole Cranes, a.s., IČ 46357408, ing. Miroslav Jírů Technická normalizační komise: TNK 123, Zdvihací a manipulační zařízení Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jaroslav Zajíček 2

ČSN EN 13155

EVROPSKÁ NORMA EUROPEAN STANDARD NORME EUROPÉENNE EUROPÄISCHE NORM

EN 13155 Červenec 2003

ICS 53.020.30 Jeřáby – Bezpečnost – Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen Cranes – Safety – Non-fixed load lifting attachments Appareils de levage à charge suspendue - Sécurité – Equipements amovibles de prise de charge

Krane - Sicherheit – Lose Lastaufnahmemittel

Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-11-17. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN. Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze. Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska. CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel

© 2003 CEN.

Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN. 3

Ref. č. EN 13155:2003 E

ČSN EN 13155

Předmluva Tato evropská norma (EN 13155:2003) byla připravena Technickou komisí CEN/TC 147 „Jeřáby – Bezpečnost“, jejíž sekretariát zajišťuje BSI. Této evropské normě musí být nejpozději do ledna 2004 udělen status národní normy a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání jako národní normy. Národní normy, které jsou s ní v rozporu, musí být zrušeny nejpozději do ledna 2004. Tato evropská norma byla zpracována v rámci mandátu, který evropská komise a evropská zóna volného obchodu udělila CEN; podporuje základní požadavky směrnic EU. Vztahy se směrnicemi EU jsou uvedeny v informativní příloze ZA, která je součástí této normy. V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou následující země povinny převzít tuto evropskou normu: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. O vztahu s dalšími evropskými normami jeřábů viz informativní příloha H.

4

ČSN EN 13155

Obsah Strana Úvod .......................................................................................................................................................................... 6 1

Předmět normy.................................................................................................................................................. 6

2

Normativní odkazy............................................................................................................................................. 7

3

Definice ............................................................................................................................................................. 8

4

Seznam významných nebezpečí....................................................................................................................... 12

5

Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření ........................................................................................................19

6

Ověření bezpečnostních požadavků a/nebo opatření. ...................................................................................... 25

7

Informace pro používání.................................................................................................................................... 31

Příloha A (normativní) Všeobecné metody ověření .................................................................................................... 36 Příloha B (normativní) Metody ověření svěrek na plechy ............................................................................................ 40 Příloha C (normativní) Metody ověření podtlakových uchopovacích prostředků ......................................................... 43 Příloha D (normativní) Metody ověření břemenových magnetů................................................................................... 49 Příloha E (normativní) Metody ověření nosných traverz ............................................................................................. 53 Příloha F (normativní) Metody ověření nosných kleští................................................................................................. 54 Příloha G (normativní) Metody ověření svěrek ............................................................................................................ 55 Příloha H (informativní) Výběr vhodné sady norem jeřábů pro dané použití................................................................ 58 Příloha ZA (informativní) Vztah této evropské normy ke směrnicím EU ...................................................................... 59 Bibliografie.................................................................................................................................................................. 60

5

ČSN EN 13155

Úvod Tato evropská norma je harmonizovaná norma, poskytující jedno z řešení volně zavěšených prostředků pro uchopení břemen pro splnění základních hygienických a bezpečnostních požadavků, uvedených ve směrnici EU Strojní zařízení a v její změně. Tato evropská norma je norma typu C podle EN 1070. V předmětu této normy je uvedeno, kterých strojů se norma týká a rozsah příslušných nebezpečí. Pokud ustanovení v této normě typu C jsou odlišná než v normách typu A a B, pro volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen, navržené a vyrobené podle požadavků v této normy typu C, mají ustanovení této normy typu C přednost před ustanoveními ostatních norem.

1 Předmět normy Tato evropská norma uvádí bezpečnostní požadavky pro jeřáby, kladkostroje a ručně vedená manipulační zařízení pro následující volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen: – svěrky na plechy; – podtlakové uchopovací prostředky; – samopřísavné, – nesamopřísavné (pumpa, Venturiho trubice, turbína); – břemenové elektromagnety (bateriové a síťové); – permanentní břemenové magnety; – elektropermanentní břemenové magnety; – nosné traverzy; – C–háky; – nosné vidlice; – svěrky (kleště); definované v kapitole 3. Tato norma neuvádí přídavné požadavky na: – volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen s přímým kontaktem s potravinářskými nebo farmaceutickými výrobky, vyžadujícími z hygienických důvodů vysokou úroveň čistoty; – nebezpečí v důsledku manipulace se zvlášť nebezpečnými materiály (např. výbušné, žhavé roztavené hmoty, radioaktivní materiál); – nebezpečí z důvodu manipulace ve výbušném prostředí; – nebezpečí vyvolaná hlukem; – elektrická nebezpečí; – nebezpečí způsobená hydraulickými a pneumatickými komponentami. Tato norma nezahrnuje nebezpečí z hlediska mechanické pevnosti nosných prvků uchopovacích prostředků, navržených pro více než 20 000 zvedacích cyklů. POZNÁMKA Koeficient bezpečnosti uvedený v 5.1.1 zabezpečuje, že kontrolu na únavu není potřebné provádět pro méně než 20 000 cyklů. To souhlasí s běžně používanými výpočtovými postupy, např. FEM 1001.

Tato norma nezahrnuje uchopovací prostředky určené pro zvedání osob. Tato norma nezahrnuje vázací prostředky, pánve, rozpínací trny, naběráky, drapáky nebo polypové drapáky. Závažná nebezpečí, kterých se týká tato norma, jsou uvedena v kapitole 4. Tato norma nepojednává o nebezpečích, která souvisejí se zvedáním osob. 6

ČSN EN 13155

Tato norma se používá pro volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen, které byly vyrobeny po datu schválení této normy v CEN.

2

Normativní odkazy

Tato evropská norma zahrnuje datovanými a nedatovanými odkazy ustanovení z jiných publikací. Tyto normativní odkazy jsou citovány na příslušných místech textu a níže je uveden seznam těchto publikací. Pozdější odkazy nebo jejich změny jsou pro tuto normu platné jen tehdy, byly-li včleněny při změně nebo revizi. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání příslušné publikace. EN 292-1:1991 Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro projektování – Část 1: Základní terminologie, metodologie (Safety of machinery – Basic concepts, general principles for design – Part 1:Basic terminology, methodology) EN 292-2:1991+A1:1995 Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro projektování – Část 2: Technické zásady a specifikace (Safety of machinery – Basic concepts, general principles for design – Part 2:Technical principles and specifications) EN 287-1 Svařování – Zkoušky svářečů – Tavné svařování – Část 1: Oceli (Approval testing of welders for fusion welding — Part 1: Steels) EN 349:1993 Bezpečnost strojních zařízení – Nejmenší mezery k zamezení stlačení částí lidského těla (Safety of machinery — Minimum gaps to avoid crushing of parts of the human body) EN 457 Bezpečnost strojních zařízení – Akustické signály – Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody (Safety of machinery — Auditory danger signals — General requirements, design and testing) EN 818-4 Krátkočlánkové řetězy pro účely zdvihání – Bezpečnost – Část 4: Vázací řetězy – Třída 8 (Short link chain for lifting purposes — Safety — Part 4: Chain slings — Grade 8) EN 818-5 Krátkočlánkové řetězy pro účely zdvihání – Bezpečnost – Část 5: Vázací řetězy – Třída 4 (Short link chain for lifting purposes — Safety — Part 5: Chain slings —Grade 4) EN 842 Bezpečnost strojních zařízení - Vizuální signály nebezpečí - Všeobecné požadavky, navrhování a zkoušení (Safety of machinery — Visual danger signals — General requirements, design and testing) EN 981 Bezpečnost strojních zařízení - Systém akustických a vizuálních signálů nebezpečí a informačních signálů (Safety of machinery - System of auditory and visual danger and information signals) EN 1070:1998 Bezpečnost strojních zařízení – Terminologie (Safety of machinery — Terminology) EN 1492-1 Textilní vázací prostředky – Bezpečnost – Část 1: Vázací popruhy ze syntetických vláken pro všeobecné použití (Textile slings — Safety — Part 1: Flat woven webbing slings, made of man-made fibres, for general purpose use) EN 1492-2 Textilní vázací prostředky – Bezpečnost – Část 2: Vinuté smyčky ze syntetických vláken pro všeobecné použití (Textile slings — Safety — Part 2: Round slings, made of man-made fibres, for general purpose use) ENV 1993-1-1:1992 Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (Eurocode 3: Design of steel structures — Part 1-1: General rules and rules for buildings) EN 10025 Výrobky válcované za tepla z nelegovaných konstrukčních ocelí. Technické dodací podmínky (Hot-rolled products of non alloy structural steels — Technical delivery conditions) EN 10045-1 Kovové materiály – Zkouška rázem v ohybu podle Charpyho – Část 1: Zkušební metoda (V a U vruby) (Metallic materials — Charpy impact test — Part 1: Test method) 7

ČSN EN 13155

prEN 13414-1 Vázací prostředky z ocelových lan – Bezpečnost – Část 1: Vázací prostředky pro všeobecné použití při zvedání (Steel wire rope slings — Safety — Part 1: Slings for general lifting service) prEN 13557:2003 Jeřáby - Ovládání a řídicí stanoviště (Cranes — Controls and control stations) EN 25817 Svarové spoje ocelí zhotovené obloukovým svařováním – Směrnice pro určování stupňů jakosti (Arc-welded joints in steel — Guidance on quality levels for imperfections) (ISO 5817:1992)

3

Pojmy a definice

Pro účely této evropské normy se používají termíny a definice uvedené v EN 1070:1998 a tyto následující: 3.1 adhezní síla (adhesion force): síla potřebná k uvolnění břemena z podtlakového uchopovacího prostředku; 3.2 staveniště (building area): prostranství, kde jsou stavěny nebo obnovovány budovy, mosty, silnice atd., nebo kde jsou prováděny jejich demolice POZNÁMKA Na těchto prostranstvích se okolní prostředí neustále mění. Rizika jsou zde větší než v továrnách nebo ve skladech.

3.3

C-háky (C-hooks): zařízení tvaru „C“ používané pro zvedání břemen s dírou, např. prstence, roury

Obrázek 1 – Příklad C-háku 3.4 koeficient využití (coefficient of utilisation): aritmetický poměr hmotnosti maximálního břemena, drženého uchopovacím prostředkem a nosnosti 3.5 svěrky (kleště) (clamps): zařízení používané k manipulaci s břemeny, kde se uchopení provádí sevřením určité části břemena POZNÁMKA

Svěrky jsou známy také jako kleště. Pro definici svěrky na plechy viz 3.12.

8

ČSN EN 13155

Obrázek 2 – Příklad svěrky (kleští) 3.6

individuální ověření (individual verification): ověření prováděné na každém výrobku

3.7 nosná traverza (lifting beam): zařízení pro usnadnění manipulace s břemeny, vyžadujícími zavěšení (podepření) ve více bodech, sestávající z jedné nebo více částí s uchopovacími body

Obrázek 3 – Příklad nosné traverzy 3.8 nosná vidlice (lifting forks): zařízení sestávající ze dvou nebo více ramen, upevněných na kolmý sloup s horním ramenem, určené hlavně ke zvedání paletizovaných nebo obdobných břemen

Obrázek 4 – Příklad nosné vidlice

9

ČSN EN 13155

3.9

břemenový magnet (lifting magnet)

Obrázek 5 – Příklad břemenového magnetu 3.9.1 elektrický břemenový magnet (electric lifting magnet): zařízení s magnetickým polem, vyvolaným elektrickým proudem, které vytváří dostatečnou sílu pro uchopení a držení břemen a pro manipulaci s břemeny, které mají feromagnetické vlastnosti 3.9.2 permanentní břemenový magnet (permanent lifting magnet): zařízení s permanentním magnetickým polem, které vytváří dostatečnou sílu pro uchopení a držení břemen a pro manipulaci s břemeny, které mají feromagnetické vlastnosti. Magnetické pole je ovládáno mechanickými prostředky 3.9.3 elektropermanentní břemenový magnet (electro - permanent lifting magnet): zařízení s permanentním magnetickým polem, které vytváří dostatečnou sílu pro uchopení a držení břemen a pro manipulaci s břemeny, které mají feromagnetické vlastnosti. Magnetické pole je ovládáno elektrickým proudem, který není potřebný pro vytváření magnetického pole POZNÁMKA Elektropermanentní břemenové magnety mohou mít energii dodávánu ze sítě, z baterie nebo z nezávislého generátoru.

3.10 prostor se zakázaným vstupem (no go - area): prostor, do něhož osoby nesmějí za normálního provozu vstupovat 3.11 volně zavěšený prostředek pro uchopení břemen (non fixed load lifting attachment): uchopovací prostředek, který může být uživatelem zavěšen přímo nebo nepřímo na hák nebo na jiné připojovací zařízení jeřábu, kladkostroje nebo ručně vedeného manipulačního zařízení, bez dopadu na integritu jeřábu, kladkostroje nebo ručně vedeného manipulačního zařízení 3.12 svěrky na plechy (plate clamps): zařízení bez pohonu, používané pro manipulaci s ocelovými plechy (deskami), sevřením čelistí svěrky

Obrázek 6 – Příklad svěrek na plechy 3.13 tvarové zádržné zařízení (positive holding device): zařízení tvořící přímé mechanické zachycení břemena a které nespoléhá jen na tření, podtlak nebo magnetickou adhezi břemena 3.14 přídavné tvarové zádržné zařízení (secondary positive holding device): zařízení určené k zachycení břemena, když hlavní zádržné zařízení selže a které nespoléhá na tření, podtlak nebo magnetickou adhezi břemena 3.15 síla odtržení (tear off force): síla působící kolmo na rovinu pólů magnetu, potřebná k odtržení břemena ze zapnutého magnetu 3.16 ovládání dvěma akcemi (two-action control): ovládání, které se aktivuje vykonáním dvou samostatných akcí jedné ruky nebo dvou rukou, např. 10

ČSN EN 13155

a) manipulace dvěma ovládači, které nelze zajistit (musí se držet); b) manipulace dvěma postupnými pohyby ovládače; c) předchozí odjištění ovládače se samočinným zajištěním v neutrální poloze. 3.17 ověření typu (type verification): ověření vyráběného zařízení před prvním uvedením na trh, provedené na jednom nebo na více vzorcích, reprezentujících určité provedení a velikost POZNÁMKA Ačkoliv ověření typu je výraz obvykle používaný v sériové výrobě zařízení, pro účely této normy se také používá pro kusově vyráběné uchopovací prostředky

3.18 podtlakový uchopovací prostředek, (přísavka) (vacuum lifter, suction pad): zařízení vybavené jednou nebo více přísavkami, fungující na principu podtlaku 3.18.1 samopřísavný podtlakový uchopovací prostředek (self priming vacuum lifter): podtlakový uchopovací prostředek, který vytváří podtlak účinkem břemena

Obrázek 7 – Příklad samopřísavného podtlakového uchopovacího prostředku 3.18.2 nesamopřísavný podtlakový uchopovací prostředek (non self priming vacuum lifter): podtlakový uchopovací prostředek, používající externí zdroj energie

Obrázek 8 – Příklad nesamopřísavného podtlakového uchopovacího prostředku 3.19 nosnost - mezní pracovní břemeno (working load limit - WLL): hmotnost maximálního břemena, pro které je volně zavěšený prostředek vyprojektován ke zvedání za podmínek, určených výrobcem

11

ČSN EN 13155

4 Seznam závažných nebezpečí Tabulky 1 až 7 uvádějí seznam závažných nebezpečných situací a událostí, které při normálním provozu a při předvídatelném nesprávném použití mohou znamenat rizika pro osoby. Obsahuje také odpovídající odkazy na příslušné odstavce této normy, které je nutno dodržet ke zmenšení nebo odstranění rizik spojených s těmito nebezpečími. POZNÁMKA Čísla v levém sloupci odpovídají číslování v příloze A normy EN 1050:1996 Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika.

Tabulka 1 – Svěrky na plechy – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1

Příslušný článek (články) této normy

Mechanická nebezpečí Způsobená částmi stroje nebo břemenem, např. :

1 e)

neodpovídající mechanickou pevností

5.1.1.1, 5.1.1.2, Nepojednává o únavě

1 c)

neodpovídající stabilitou

5.1.5, 7.1.1

1.1

Nebezpečí rozdrcení

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

8

Nebezpečí vznikající zanedbáním ergonomických zásad

8.1

Nevhodná poloha těla

5.1.3

8.6

Chybné jednání člověka

5.2.1.2

15

Chybná montáž

5.2.1.4, 5.2.1.6

27

Mechanická nebezpečí a nebezpečné situace

27.1

Vyvolané pádem břemena, kolizí, nakloněním stroje způsobeným:

27.1.1

nedostatečnou stabilitou

5.1.5

27.1.4

neočekávaným/nezamýšleným pohybem břemena

5.2.1.1, 5.2.1.2, 5.2.1.3, 5.2.1.4

27.1.5

nevhodnými upevňovacími (uchopovacími) prostředky/příslušenstvím

5.2.1.4, 5.2.1.5, 7.1.1, 7.1.2

27.4

nedostatečnou mechanickou pevností částí

5.1.1.1 Nepojednává o únavě

27.6

Vyvolané nevhodnou volbou řetězů, lan a příslušenství a jejich nevhodným včleněním do stroje

5.1.4, 5.2.1.6

27.8

Vyvolané abnormálními podmínkami při montáži/zkoušení/používání/údržbě

5.2.1.5, 5.2.1.6, 7.1 až 7.2

12

ČSN EN 13155

Tabulka 2 – Podtlakové uchopovací prostředky – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1


Mechanická nebezpečí Způsobená částmi stroje nebo břemenem, např. :

1 e)



1 c)


5.1.5, 7.1.1

1 h)

účinkem podtlaku

5.2.2

1.1


5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

8


8.1


5.1.3

8.2

Nedostatky s ohledem k anatomii rukou/horních končetin

5.1.2

8.6


5.2.2.1 až 5.2.2.10

8.7

Nevhodná konstrukce ručních ovládačů

5.1.2

10

Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení rychlosti

5.1.6

13

Porucha přívodu energie

5.2.2.5, 5.2.2.6, 5.2.2.7

14

Porucha řídicího obvodu

7.1.1, 7.1.2

15

Chybná montáž

7.1.1, 7.1.2

17

Pád předmětů

5.2.2.1, 5.2.2.2, 5.2.2.3,, 5.2.2.4

18

Ztráta stability strojního zařízení

5.1.5

27


27.1

Vyvolané pádem břemena, srážkou, nakloněním stroje způsobené:

27.1.1

ztrátou stability

5.1.1.2

27.1.2

nekontrolovaným zatížením – přetížením – převrácením způsobeným nadměrným pohybem

5.1.1.1, 7.1.1

27.1.3

nekontrolovaným rozsahem pohybů

5.2.2.10

27.1.4


5.2.2.1, 5.2.2.2, 5.2.2.3, 5.2.2.4, 5.2.2.5, 5.2.2.6, 5.2.2.9, 5.2.2.10, 7.2.3

27.1.5

nevhodnými upevňovacími (uchopovacími) prostředky / příslušenstvím

5.2.2.1, 7.1.1, 7.1.2

27.4

Vyvolané nedostatečnou mechanickou pevností částí

5.1.1.1 Nepojednává o únavě

27.6


5.1.4

27.8


5.2.5, 5.2.6, 7.1, 7.2

13

ČSN EN 13155

Tabulka 3 – Břemenové magnety – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1


Mechanická nebezpečí způsobená částmi stroje nebo břemenem, např. :

1 e)



1 c)


5.1.5, 7.1.1

1.1


5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

8


8.1


5.1.3

8.2

Nedostatky s ohledem k anatomii horní končetiny

5.1.2

8.6


5.2.2.1 až 5.2.2.10

8.7


5.1.2

13

Porucha přívodu energie

5.2.3.3, 5.2.3.4.2, 5.2.3.4.3, 5.2.2.7

14

Porucha řídicího obvodu

7.1.1, 7.1.2

15

Chybná montáž

7.1.1, 7.1.2

17

Pád předmětů

5.2.3.3, 5.2.3.4, 5.2.3.5, 5.2.3.6

18

Ztráta stability/překlopení strojního zařízení

5.1.5

27


27.1


27.1.1

ztrátou stability

5.1.1.2

27.1.2


5.1.1.1, 7.1.1

27.1.4


5.2.3.1, 5.2.3.3, 5.2.3.4, 5.2.3.5, 5.2.3.6, 7.2.3

27.1.5


5.2.3.2, 7.1.1, 7.1.2


5.1.1.1

27.6


5.1.4

27.8


5.2.5, 5.2.6, 7.1, 7.2

27.4

14

Nepojednává o únavě

ČSN EN 13155

Tabulka 4 – C-háky – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1



1 e)



1 c)


5.1.5, 7.1.1

1.1


5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

8


8.1


5.1.3, 5.2.4.1

8.2


5.1.2

8.7


5.1.2

17

Pád předmětů

5.2.4.2

18


5.1.5

27


27.1


27.1.1

ztrátou stability

5.1.1.2

27.1.2


5.1.1.1, 7.1.1

27.1.4


5.2.4.2

27.1.5


5.2.4.1, 7.1.1, 7.1.2, 7.2.3


5.1.1.1

27.6


5.1.4

27.8


7.1, 7.2

27.4

15


ČSN EN 13155

Tabulka 5 – Nosné vidlice – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1



1 e)


5.1.1.1, 5.1.1.2, 5.2.5.6 Nepojednává o únavě

1 c)

stabilitou

5.1.5, 7.1.1

1.1


5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.9

Nebezpečí vystříknutí vysokotlaké kapaliny

5.1.7

8


8.1


5.1.3, 5.2.5.1

8.2


5.1.2

8.7


5.1.2

17

Pád předmětů

5.2.5.2, 5.2.5.3, 5.2.5.4, 5.2.5.5,7.1.1, 7.2.3

18


5.1.5

27


27.1


27.1.1

ztrátou stability

5.1.1.2

27.1.2


5.1.1.1, 7.1.1

27.1.4


5.2.5.2, 5.2.5.3, 5.2.5.4, 5.2.5.5

27.1.5


5.2.5.2, 5.2.5.3, 5.2.5.4, 5.2.5.5, 7.1.1, 7.1.2, 7.2.3


5.1.1.1, 5.2.5.6

27.6


5.1.4

27.8


5.2.5.3, 5.2.5.4, 5.2.5.5, 7.1, 7.2

27.4

16


ČSN EN 13155

Tabulka 6 – Nosné traverzy – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1



1 e)


5.1.1.1, 5.1.1.2, 5.2.6.3.1 Nepojednává o únavě

1 c)

stabilitou

5.1.5, 7.1.1

1.1


5.1.3, 5.2.6.1.3, 5.2.6.2, 5.2.6.3.4, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 5.2.6.1.3, 5.2.6.2, 5.2.6.3.4, 7.1.1, 7.1.2

Nebezpečí vtažení

5.2.6.3.4, 7.1.1, 7.1.2

1.3 1.4? 8


8.1


5.1.3

8.2


5.1.2

8.7


5.1.2

10

Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení rychlosti

5.2.6.3.3

17

Pád předmětů

5.2.6.2, 5.2.6.3.2

18


5.1.5

27


27.1


5.1.1.2, 5.2.6.1.3, 5.2.6.3.3

27.1.1

ztrátou stability

5.1.1.1, 7.1.1

27.1.2


7.1, 7.2

27.1.4


5.2.6, 7.2.3

27.1.5


5.1.4, 7.1.1, 7.1.2


5.1.1.1

27.6


5.1.4

27.8


5.2.5, 5.2.6, 7.1, 7.2

27.4

17


ČSN EN 13155

Tabulka 7 – Svěrky – Seznam závažných nebezpečí a souvisejících požadavků Závažné nebezpečí 1



1 e)


5.1.1.1, 5.1.1.2, 5.2.7.6 Nepojednává o únavě

1 c)

stabilitou

5.1.5, 7.1.1

1.1


5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

1.2

Nebezpečí střihu

5.1.3, 7.1.1, 7.1.2

8


8.1


5.1.3

8.2


5.1.2

8.6


5.2.7.4, 5.2.7.5, 5.2.7.7

8.7


5.1.2, 5.2.7.4

15

Chybná montáž

5.2.7.2, 7.1.1, 7.1.2

17

Pád předmětů

5.2.7, 7.1.1, 7.2.3

18


5.1.5

27


27.1


27.1.1

ztrátou stability

5.1.1.2

27.1.2


5.1.1.1, 7.1.1, 7.2.1

27.1.4


5.2.7.1, 5.2.7.2, 5.2.7.3, 5.2.7.4, 7.2.3

27.1.5


5.2.7.2, 5.2.7.3, 5.2.7.5, 5.2.7.7, 7.1.1, 7.1.2, 7.2.3


5.1.1.1, 5.2.7.6

27.6


5.1.4

27.8


5.2.7.5, 7.1, 7.2

27.4

18


ČSN EN 13155

5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření 5.1

Všeobecné požadavky

Uchopovací prostředek musí splňovat bezpečnostní požadavky a/nebo opatření uvedená v této kapitole. Kromě toho musí být uchopovací prostředek konstruovány podle zásad EN 292 s přihlédnutím na rozhodující, nikoliv však závažná nebezpečí, která v této normě nejsou uvedena. 5.1.1

Mechanické části přenášející zatížení

5.1.1.1

Mechanické části přenášející zatížení musí mít únosnost, splňující následující požadavky:

1) Uchopovací prostředek musí být konstruován tak, aby odolával statickému zatížení o velikosti trojnásobku nosnosti bez uvolnění se břemena, i když vzniknou trvalé deformace; 2) Uchopovací prostředek musí být konstruován tak, aby odolával statickému zatížení o velikosti dvojnásobku nosnosti bez výskytu trvalých deformací. 5.1.1.2 Uchopovací prostředky určené k naklápění musí být konstruovány pro úhel větší nejméně o 6° než maximální pracovní úhel. Uchopovací prostředky neurčené k naklápění musí být konstruovány pro úhel minimálně 6°. 5.1.2

Ovládání

Ovládání uchopovacích prostředků musí odpovídat následujícím článkům prEN 13557:2003, pokud jsou aplikovatelné: 5.1.1, 5.1.10, 5.2.3.1.1, 5.2.3.1.2, 5.2.3.1.3, 5.2.3.2.1, 5.2.3.2.2, 5.2.3.2.3, 5.2.3.2.4, 5.2.3.2.5, 5.2.3.2.6 5.1.3

Rukojetě

Uchopovací prostředky určené pro ruční manipulaci musí být vybaveny rukojetí (rukojetěmi) uspořádanými tak, aby se zabránilo zranění prstů. Rukojeti nejsou požadovány v případě tvaru s možností přirozeného uchopení. 5.1.4

Požadavky na připojené vázací prostředky

Vázací prostředky, pokud jsou integrální částí uchopovacího prostředku, musí být v souladu s následujícími normami: – EN 818-4; – EN 818-5; – prEN 13414-1; – EN 1492-1; – EN 1492-2. 5.1.5 Stabilita při uskladnění Pokud není uchopovací prostředek používán, musí být možno odstavit ho tak, aby byl během skladování ve stabilní poloze. Za stabilní je považováno uskladnění, když se uchopovací prostředek nepřeklopí při sklonu 10° v libovolném směru. Toho se musí dosáhnout buď tvarem uchopovacího prostředku nebo za pomoci přídavného zařízení, např. stojanu. 5.2 5.2.1

Specifické požadavky pro každou kategorii uchopovacích prostředků Svěrky na plechy

5.2.1.1 Za podmínek určených výrobcem nesmí být možné nezamýšlené uvolnění břemena, zvláště v důsledku následujících vlivů: a) náraz na překážku svěrkou na plechy a zvláště zajišťovacím mechanizmem; b) zatížení zařízení od odložení jeřábového háku, spodní kladnice nebo jiného článku spojení; 19

ČSN EN 13155

c) záměrné naklápění a/nebo otáčení. 5.2.1.2 Svěrky na plechy určené pro dopravu svisle zavěšených plechů musí být opatřeny zařízením, zabraňujícím neúmyslnému uvolnění břemena při jeho dosednutí. 5.2.1.3

Koeficient bezpečnosti proti vyklouznutí břemena musí být nejméně 2.

5.2.1.4 Pro svěrky na plechy, kde rozsah tlouštěk (plechů) nezačíná nulou, je pod nejmenší určenou tloušťkou požadován bezpečnostní rozsah, ve kterém svěrná síla neklesne pod hodnotu danou v 5.2.1.3, aby svěrky byly schopny kompenzovat výrobní tolerance, pružné deformace atd. Jsou požadovány následující minimální bezpečnostní rozsahy: a) pro minimální tloušťku menší nebo rovnou 50 mm: 10 % minimální tloušťky; b) pro minimální tloušťku mezi 50 a 100 mm: 5 mm; c) pro minimální tloušťku větší než 100 mm: 5 % minimální tloušťky. 5.2.1.5 Pokud je uchopovací prostředek určen pro používání s více než jednou svěrkou, musí být nosnost každé svěrky zohledněna pro předpokládané rozložení zatížení od břemena (včetně nerovnoměrného rozložení vlivem tuhosti břemena) a všech vložených zařízení mezi svěrkami a jeřábem, např. traverzy. 5.2.1.6 Způsob připojení k jeřábu nebo vloženému zařízení musí zajišťovat, aby síly byly řádně přenášeny na svěrky plechů. Pokud to není konstrukčně možné, musí být jasně uvedeno označením a/nebo popisem v návodu k použití, jak má být připojení provedeno. 5.2.2

Podtlakové uchopovací prostředky

5.2.2.1 Podtlakové uchopovací prostředky musejí být dimenzovány na konci pracovního rozsahu, respektive na začátku nebezpečného rozsahu, na udržení břemena nejméně velikosti dvojnásobku nosnosti a to při všech zamýšlených úhlech naklonění. Maximální úhel naklonění musí být zvýšen podle 5.1.1.2. POZNÁMKA Rozsah tlaku, při kterém se může pracovat, je nazýván pracovní rozsah. Za pracovním rozsahem následuje nebezpečný rozsah. U některých systémů podtlakových uchopovacích prostředků, zvláště u samopřísavných podtlakových uchopovacích prostředků, pokles tlaku nastává v závislosti na hmotnosti břemena.

5.2.2.2 Nesamopřísavné podtlakové uchopovací prostředky musejí být vybaveny měřícím zařízením tlaku, které ukazuje pracovní a nebezpečný rozsah podtlaku. 5.2.2.3 Samopřísavné podtlakové uchopovací prostředky musejí být vybaveny indikátorem, který obsluze ukazuje dosažení konce pracovního rozsahu. 5.2.2.4 Měřící zařízení nebo případně indikátor musí být dobře viditelné vazačovi, nebo pokud vazač není, tak jeřábníkovi v jeho normální pracovní poloze. 5.2.2.5 Musejí být provedeny prostředky k předejití riziku ztráty podtlaku. Musejí to být tyto: a) u podtlakových uchopovacích prostředků s vývěvou: rezervní podtlak se zpětným ventilem mezi rezervním podtlakem a vývěvou, umístěným co nejblíže rezervnímu podtlaku; b) u podtlakových uchopovacích prostředků s Venturiho systémem: nádrž s přetlakem nebo nádrž s podtlakem se zpětným ventilem mezi rezervním podtlakem a Venturiho systémem, kde tento ventil je umístěný co nejblíže rezervnímu podtlaku; c) u podtlakových uchopovacích prostředků s turbínou: podpůrná baterie nebo přídavný setrvačník; d) u samopřísavných podtlakových uchopovacích prostředků: rezervní zdvih rovný nejméně 5% celkového zdvihu pístu. POZNÁMKA Ztráta podtlaku může vzniknout např. netěsností, nebo v případě nesamopřísavných podtlakových uchopovacích prostředků selháním pohonu.

5.2.2.6 Musí být provedeno zařízení, které automaticky upozorňuje na dosažení nebezpečného rozsahu, kdy nemůže být kompenzována ztráta podtlaku. Výstražný signál musí být vizuální nebo akustický, v závislosti na okolnostech použití podtlakového uchopovacího prostředku a v souladu s EN 981, EN 842 20

ČSN EN 13155

a EN 457. Výstražné zařízení musí být rovněž v činnosti při výpadku napájení podtlakového uchopovacího prostředku. POZNÁMKA Výstražné zařízení není měřícím zařízením tlaku podle 5.2.2.2 nebo indikátorem podle 5.2.2.3.

5.2.2.7 V případě výpadku energie musí být schopen podtlakový uchopovací prostředek držet břemeno po dobu 5 minut. Není to nutné v prostoru se zakázaným vstupem a není to nutné pro vakuové zvedáky s turbínou, pokud je vyhověno všem následujícím podmínkám: – obsluha ovládá břemeno pákami, kde je zajištěno, že v případě pádu břemena se obsluha nachází mimo nebezpečný prostor; – navíc k 5.2.2.6 musí být výstražné zařízení aktivováno ihned při výpadku energie; – výrobce musí zakázat označením a rovněž v návodu k používání zvedání geometrického středu přísavky více než 1,8 m. 5.2.2.8 Pro podtlakové uchopovací prostředky, určené pro použití na staveništi, je požadováno přídavné tvarové zádržné zařízení nebo musí být použity dvě nádrže s podtlakem, každá s připojeným zpětným ventilem. Každá nádrž s podtlakem musí být připojená k samostatné sadě přísavek. Každá sada přísavek musí splňovat požadavky 5.2.2.1. 5.2.2.9 Uvolnění břemena se musí provádět ovládáním dvěma akcemi. Není to nutné, když uvolnění břemena není možné, dokud není odloženo, nebo při práci v prostoru se zakázaným vstupem. 5.2.2.10

Naklápění a otáčení musí mít ovládací prvky, které nelze zajistit.

5.2.2.11 Tvar přísavky musí být vhodný pro zamýšlené břemeno (břemena). Pokud se na nosné traverze používá současně více než jedna přísavka, musí být uspořádání a nosnost přísavek přizpůsobena k břemenu (břemenům). Rozložení účinku břemena na jednotlivé přísavky se předpokládá při zohlednění tuhosti břemena i podtlakových uchopovacích prostředků tak, aby nebyla překročena nosnost jednotlivých přísavek. 5.2.3 Břemenové magnety 5.2.3.1

Všeobecně

5.2.3.1.1 Uvolnění břemena se musí provádět ovládáním dvěma akcemi. Není to nutné, když uvolnění břemena není možné, dokud není odloženo, nebo při práci v prostoru se zakázaným vstupem. 5.2.3.1.2 Tvar magnetu musí být vhodný pro zamýšlené břemeno (břemena). Pokud se na nosné traverze používá současně více než jeden magnet, musí být uspořádání a nosnost magnetů přizpůsobena k břemenu (břemenům). Rozložení účinku břemena na jednotlivé magnety se předpokládá při zohlednění tuhosti břemena i traverzy tak, aby nebyla překročena nosnost jednotlivých magnetů. 5.2.3.2 Břemenové elektromagnety napájené baterií 5.2.3.2.1 Musí mít sílu odtržení odpovídající nejméně dvojnásobku nosnosti, při podmínkách specifikovaných výrobcem. 5.2.3.2.2 Musí být provedeno automatické výstražné zařízení, které monitoruje napájení a dává výstražný signál nejméně 10 minut před dosažením stavu, kdy břemeno bude uvolněno. Výstražný signál musí být vizuální nebo akustický. 5.2.3.2.3 Musí být provedeno bezpečnostní zařízení, které zabrání novému zapnutí po aktivaci výstražného zařízení poklesu napájení a po vypnutí magnetů, dokud nejsou baterie znovu nabity na minimální úroveň, kdy výstražné zařízení poklesu napájení se již neaktivuje. 5.2.3.2.4 Musí být proveden indikátor, které ukazuje zapnutí magnetu (ZAPNUTO / VYPNUTO). POZNÁMKA

Indikátor nemusí ukazovat dostatečnost magnetického pole.

5.2.3.3 Břemenové elektromagnety napájené ze sítě 5.2.3.3.1 Musí mít sílu odtržení odpovídající nejméně dvojnásobku nosnosti, při podmínkách určených výrobcem.

21

ČSN EN 13155

5.2.3.3.2 Musí být provedeno automatické výstražné zařízení, které upozorňuje na výpadek proudu. Výstražné zařízení může být vizuální nebo akustické. Toto zařízení není nutné v prostoru se zakázaným vstupem. 5.2.3.3.3 Musí být provedena záložní baterie pro napájení v případě výpadku napájení ze sítě. Musí být schopná dodávat proud po dobu nejméně 10 minut pro udržení břemena o velikosti nosnosti. Toto není nutné v prostoru se zakázaným vstupem. 5.2.3.3.4 Požadavky článků 5.2.3.3.2 a 5.2.3.3.3 nejsou nutné, pokud je vyhověno oběma následujícím podmínkám: – Výrobce musí zakázat označením a v návodu k používání zvedání geometrického středu pólu nad 1,8 m; – Hmotnost břemena je menší než 20 kg. 5.2.3.3.5 V případech, kdy je obtížné opustit nebezpečný prostor (např. na staveništi nebo na lodi při nakládání a vykládání), je požadováno zdvojení (redundance) ohebných kabely stejnosměrného proudu mezi ovládací skříní a uchopovacím prostředkem (např. spreaderová traverza nebo jednoduchý magnet) a napájecí ovládací jednotky systému magnetů. Alternativně je požadováno přídavné tvarové zádržné zařízení. 5.2.3.3.6 Magnety pro zvedání břemen z vrchní vrstvy hromady, jako jsou tlusté a tenké plechy nebo tyče, musí mít ovládání k omezení napájecího proudu, usnadňující odstranění přebývajících břemen. Po odstranění přebývajících břemen musí ovládání dovolit obnovení plného výkonu. 5.2.3.3.7 Systém magnetů musí mít indikátor, který ukazuje, zda je magnetizován břemenový magnet (magnety). U magnetů s proměnným napájením musí indikátor rozlišovat mezi plnou a částečnou magnetizací. POZNÁMKA

Indikátor nemusí ukazovat dostatečnost magnetického pole.

5.2.3.4 Permanentní břemenové magnety 5.2.3.4.1 Musí mít sílu odtržení odpovídající nejméně trojnásobku nosnosti, při podmínkách určených výrobcem. 5.2.3.4.2 Ovládání musí jasně ukazovat stav magnetu ZAPNUTO nebo VYPNUTO. 5.2.3.4.3 Ovládání provozu magnetu musí být v souladu s EN 349:1993, se zohledněním místa pro ruce obsluhy. 5.2.3.5 Elektropermanentní břemenové magnety 5.2.3.5.1

Musí mít sílu odtržení pro nejméně trojnásobek nosnosti, při podmínkách určených výrobcem.

5.2.3.5.2 Magnety musí mít indikátor, který ukazuje zapnutí magnetu (magnetů). U magnetů s proměnným napájením musí indikátor rozlišovat mezi plnou a částečnou magnetizací. 5.2.4

C-háky

5.2.4.1 Nezatížené C-háky musí mít při zavěšení sklon spodního ramena od horizontály do 5°, aby se usnadnilo uchopení břemena. 5.2.4.2 Musí být provedeno jedno z následujících opatření k zabránění sklouznutí břemena na spodním ramenu, proti spadnutí břemena nebo jeho části: a) sklon C-háku v zatíženém stavu je dozadu 5° nebo více; b) C-hák určený pro manipulaci se jednoduchými svitky plechu musí mít při zatížení spodní rameno ve vodorovné poloze nebo skloněné dozadu; c) řetěz, pás nebo tyč k zajištění (uzavření) otevřené části C-háku; d) systém pro zajištění sevřením břemena; e) zarážka na spodním ramenu.

22

ČSN EN 13155

5.2.5

Nosné vidlice

5.2.5.1 Aby se usnadnilo uchopení břemena, musí být sklon nezatížené vidlice od horizontály menší než 5°. 5.2.5.2 Při břemenu předpokládané velikosti a s předpokládanou polohou těžiště musí být rameno vidlice skloněno dozadu pod úhlem větším nebo rovném 5°, aby se zabránilo sklouznutí břemena z ramena kleští. 5.2.5.3 Nosné vidlice pro materiál, který se může roztrousit (např. cihly a dlaždice), musí mít při použití na staveništi použito přídavné tvarové zádržné zařízení (např. síť, klec). Přídavné tvarové zádržné zařízení musí zabránit uvolnění celého břemena nebo jeho části. Přídavné tvarové zádržné zařízení (např. síť, klec) pro materiál, který se může roztrousit (např. cihly a dlaždice), nesmí mít na boční a spodní straně větší otvory než 50 mm2. POZNÁMKA Doporučuje se, aby se přídavné tvarové zádržné zařízení aktivovalo automaticky.

5.2.5.4 Nosné vidlice, vybavené přídavným tvarovým zádržným zařízením požadovaným v čl. 5.2.5.3, musí být schopné ve všech čtyřech vodorovných směrech zadržet rovnoměrně rozložené břemeno velikosti do 50 % nosnosti. 5.2.5.5 Nosné vidlice pro kusová břemena (např. paletizovaná břemena balená smrštitelnou fólií) musí mít při použití na staveništi zádržné zařízení (např. řetěz, pás nebo tyč) pro zabránění sklouznutí tohoto kusového břemena z vidlice. 5.2.5.6 Nosné vidlice se zádržným zařízením požadovaným v čl. 5.2.5.5 musí být schopné zadržet rovnoměrně rozložené břemeno velikosti do 50 % nosnosti. 5.2.6

Nosné traverzy

5.2.6.1 Připojení nosné traverzy na jeřáb 5.2.6.1.1 Každé spojení, které se uskutečňuje pohybem nebo posunutím částí nosné traverzy, musí být před zdviháním tak zajištěno, aby nemohlo dojít k nežádoucímu uvolnění tohoto spojení. 5.2.6.1.2 Musí být provedeny prostředky k zabránění nebezpečnému pohybu a poškození zavěšených částí nosné traverzy během jejího uskladnění, při připojování na jeřáb a při odpojování. 5.2.6.2 Zajištění břemena na nosné traverze 5.2.6.2.1 Na nosné traverze s podélně pohyblivými body připojení uchopovacích prostředků musí být zabráněno jejich odpojení. 5.2.6.2.2 Uchopovací prostředky pohyblivé podél traverzy musí mít zajištění jejich polohy při zatížení břemenem. 5.2.6.2.3 Pokud jsou prostředky k zajištění polohy uchopovacích prostředků ovládány ručně, pak musí být vazačovi viditelný stav zajištění. 5.2.6.3

Nosná konstrukce

5.2.6.3.1 Pokud je nosná traverza určena pro naklápění, výrobce musí uvést maximální dovolený úhel naklonění z vodorovné polohy. Pokud je nosná traverza určena použití ve vodorovné poloze, pak konstrukce musí tolerovat úhel naklonění do 6° z vodorovné polohy. 5.2.6.3.2 Pohyblivé části nosné konstrukce musí mít zařízení, která při zatížení zajistí jejich polohu. Tato zařízení musí být účinná až do 6° od maximálního úhlu naklonění, dovoleného pro nosnou traverzu. Pokud tato zařízení jsou založena na tření, pak součinitel bezpečnosti musí být nejméně 2. 5.2.6.3.3 Pokud volný pohyb představuje nebezpečí, pak nosné traverzy s otáčecím nebo naklápěcím mechanismem musí být vybaveny zařízením, které zastaví pohyb a znehybní břemeno v určené poloze. 5.2.6.3.4 Pokud je vzdálenost mezi pohyblivými částmi traverzy ovládána strojním pohonem, pak musí být zajištěna ochranná zařízení pro zabránění nebezpečí stlačení a střihu, dle specifikace v EN 349:1993.

23

ČSN EN 13155

5.2.7

Svěrky

5.2.7.1 Nosná síla1 svěrek, přenášená třením, musí být nejméně pro dvojnásobek nosnosti, aby se zabránilo vyklouznutí břemena. 5.2.7.2 V případě svěrek, přenášejících zatížení třením, kde rozsah tlouštěk nezačíná nulou, je pod nejmenší určenou tloušťkou požadován bezpečnostní rozsah, ve kterém svěrná síla neklesne pod hodnotu danou v 5.2.7.1, aby svěrky byly schopny kompenzovat výrobní tolerance, pružné deformace atd. Jsou požadovány následující minimální bezpečnostní rozsahy: a) pro minimální tloušťku menší nebo rovnou 50 mm: 10 % minimální tloušťky; b) pro minimální tloušťku mezi 50 a 100 mm: 5 mm; c) pro minimální tloušťku větší než 100 mm: 5 % minimální tloušťky. POZNÁMKA V důsledku velké rozmanitosti provedení svěrek je nemožné pro všechny specifikovat bezpečnostní rozsah. S výše uvedenými rozsahy by se mělo proto zacházet obezřetelně a je-li to vhodné, pro danou aplikaci je zvýšit.

5.2.7.3 V případě svěrek, přenášejících zatížení třením, svírací mechanismus musí být navržen tak, aby se zajistila svírací síla a zůstala zachována při deformaci břemena (např. rozdrcení povrchu, elastická a plastická deformace). POZNÁMKA Toho se může dosáhnout např. gravitačním nůžkovým mechanismem nebo tlakovým kompenzačním zařízením (jako jsou pružiny, hydraulické akumulátory) atd.

Svěrky držící břemeno hydraulicky nebo pneumaticky musí být vybaveny zařízením, kompenzujícím pokles tlaku pod pracovní rozsah tlaku. Pokud není možné dodržet požadavek článku 5.2.7.1, musí se automaticky aktivovat akustický nebo vizuální výstražný signál. 5.2.7.4 V případě svěrek, které nejsou samosvorné, provádí se uvolnění břemena ovládáním dvěma akcemi. Není to nutné, když uvolnění břemena není možné, dokud není odloženo, nebo při práci v prostoru se zakázaným vstupem. 5.2.7.5 Svěrky používané na staveništi musí mít tvarové zádržné zařízení nebo přídavné tvarové zádržné zařízení (např. vázací prostředky, síť, klec). Tvarové zádržné zařízení nebo přídavné tvarové zádržné zařízení musí zabránit upuštění celého břemena nebo uvolnění části břemena. Pro manipulaci s materiálem, který se může roztrousit (např. cihly a dlaždice), tvarové zádržné zařízení nebo přídavné tvarové zádržné zařízení (např. síť, klec) nesmí mít na boční a spodní straně větší otvory než 50 mm2. POZNÁMKA Doporučuje se, aby se přídavné tvarové zádržné zařízení aktivovalo automaticky.

5.2.7.6 Pro manipulaci s materiálem, který se může roztrousit (např. cihly a dlaždice), tvarové zádržné zařízení nebo přídavné tvarové zádržné zařízení (např. síť, klec) musí být schopné zadržet rovnoměrně rozložené břemeno o velikosti 50 % nosnosti ve všech čtyřech vodorovných směrech a 200 % nosnosti ve svislém směru. 5.2.7.7 Požadavky článků 5.2.7.5 a 5.2.7.6 se nemusí použít, když svěrky jsou určeny ke zdvihání nejnižšího místa svěrky do nejvyššího místa o méně než 1,8 m a jsou buď: – pro přemísťování jednotlivých cihel nebo stavebních dílů s hmotností menší než 50 kg, nebo – pro vykládání nákladních aut na podlahu.

1

NÁRODNÍ POZNÁMKA: V originálu normy je na více místech použito: síla = hmotnost (nosnost), překlad upraven. 24

ČSN EN 13155

6

Ověření bezpečnostních požadavků a/nebo opatření

Shoda všech bezpečnostních požadavků a/nebo opatření (daných v kapitole 5 a 7) musí být ověřena metodami specifikovanými v tabulce 8 a podrobně rozepsanými v přílohách A až G. Pro jednotlivě zkonstruované a vyrobené výrobky musí být provedeno ověření typu a individuální ověření. Pro sériově vyráběné výrobky musí být provedeno ověření typu jednoho nebo více reprezentativních výrobků série a individuální ověření každého vyrobeného výrobku. Tabulka 8 – Metody používané k ověření shody s bezpečnostními požadavky a/nebo opatřeními

Zařízení

Požadavek Popis

Svěrky na plechy

Metoda ověření Číslo článku

typu

individuální


5.1.1.1

A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4

Vázací prostředky

5.1.4

A.4

Stabilita při uskladnění

5.1.5

A.4

Zabránění nežádoucímu uvolnění břemena

5.2.1.1

B.1

Zabránění neúmyslnému uvolnění břemena při jeho dosednutí

5.2.1.2

B.1

Koeficient tření

5.2.1.3

B.2 + B.3

Tolerance rozsahu tlouštěk

5.2.1.4

B.4

Předpokládané rozložení zatížení od břemena

5.2.1.5

A.4

Připojení na jeřáb

5.2.1.6

A.4

Informace pro používání

7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

25

A.3

ČSN EN 13155

Zařízení

Požadavek

Metoda ověření

Popis

Číslo článku

typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

A.1 nebo A.3

Limit naklopení

5.1.1.2

C.10 nebo A.2

C.9

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4

Podtlakové

Adhezní síla

5.2.2.1

C.10 nebo A.2

uchopovací

Měřící zařízení tlaku

5.2.2.2

C.1

prostředky

Indikátor unikání

5.2.2.3

C.2

Viditelnost měřícího zařízení nebo indikátoru

5.2.2.4

Prostředky k předejití nebezpečí ztráty podtlaku

5.2.2.5

C.4 a C.6

Výstražné zařízení

5.2.2.6

C.5 a C.8

Čas držení (zavěšení) břemena

5.2.2.7

C.4

Staveniště

5.2.2.8

A.4

Ovládání dvěma akcemi

5.2.2.9

C.7

Ovládací prvky pro naklápění

5.2.2.10

A.4

Tvar přísavky vhodný pro břemeno

5.2.2.11

A.4


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

Zařízení

Požadavek

Metoda ověření

Popis

Břemenové magnety napájené baterií

C.3

Číslo článku

typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4


5.2.3.1.1

D.2

Tvar magnetu vhodný pro břemeno

5.2.3.1.2

D.7

Síly odtržení

5.2.3.2.1

D.1

Výstražné zařízení

5.2.3.2.2

D.3 a D.4

D.3 a D.4

Bezpečnostní zařízení zabraňující zapnutí

5.2.3.2.3

A.4

A.4

Indikátor magnetizace

5.2.3.2.4

D.5

D.5


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

26

A.1 nebo A.3

ČSN EN 13155

Zařízení

Požadavek Popis

Břemenové magnety napájené ze sítě

Číslo článku

individuální

5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4


5.2.3.1.1

D.2


5.2.3.1.2

D.7

Síly odtržení

5.2.3.3.1

D.1

Výstražná zařízení

5.2.3.3.2

D.3 a D.4

D.3 a D.4

Čas vybití baterií

5.2.3.3.3

D.4

D.4

Výjimka (napájení)

5.2.3.3.4

A.4

A.4

Přídavné nebo záložní zařízení

5.2.3.3.5

D.6

D.6

Odstranění (přebývajícího břemena)

5.2.3.3.6

D.2


5.2.3.3.7

D.5

D.5


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

Požadavek Popis

břemenové magnety

typu


Zařízení

Permanentní

Metoda ověření

A.1 nebo A.3


typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4


5.2.3.1.1

A.4


5.2.3.1.2

D.7

Síly odtržení

5.2.3.4.1

D.1

Poloha ovládání

5.2.3.4.2

A.4

A.4

Bezpečná vzdálenost

5.2.3.4.3

A.4

A.4


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

27

A1 nebo A.3

ČSN EN 13155

Zařízení

Požadavek

Metoda ověření

Popis

Číslo článku

typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4

Elektropermanentní


5.1.5

A.4

břemenové magnety


5.2.3.1.1

D.2


5.2.3.1.2

D.7

Síly odtržení

5.2.3.5.1

D.1


5.2.3.5.2

D.5

D.5


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

Zařízení

Požadavek

Metoda ověření

Popis

C-háky

A.1 nebo A.3

Číslo článku

typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4

Poloha bez zatížení

5.2.4.1

A.4

A.4

Zabránění sklouznutí nebo spadnutí břemena

5.2.4.2

A.4

A.4


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

28

A.1 nebo A.3

ČSN EN 13155

Zařízení

Požadavek

Metoda ověření

Popis

Nosné vidlice

Číslo článku

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4

Poloha bez zatížení

5.2.5.1

A.4

A.4

Zabránění sklouznutí nebo spadnutí břemena

5.2.5.2

A.4

A.4

Staveniště

5.2.5.3

A.4

A.4

Pevnost přídavného tvarového zádržného zařízení

5.2.5.4

F.1

Zádržné zařízení pro kusové břemeno

5.2.5.5

A4

Pevnost zádržného zařízení

5.2.5.6

A.1 nebo A.2


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

Zařízení

Požadavek Popis

Nosné traverzy

typu

A.1 nebo A.3


typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

E.1 nebo E.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4

Připojení na jeřáb

5.2.6.1.1

A.4

Zabránění poškození zavěšených částí

5.2.6.1.2

A.4

Zajištění břemena na nosné traverze

5.2.6.2

A.4

Limit naklopení

5.2.6.3.1

E.1 nebo E.2

Zajištění pohyblivých částí na konstrukci

5.2.6.3.2

E.1 nebo E.2

Zajištění naklápěcího a otáčecího mechanismu

5.2.6.3.3

A.4

Mezera mezi pohyblivými částmi

5.2.6.3.4

A.4


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

29

A.1 nebo A.3

ČSN EN 13155

Zařízení

Požadavek Popis

Svěrky


typu

individuální


5.1.1.1

A.1 nebo A.2

Limit naklopení

5.1.1.2

A.1 nebo A.2

Ovládání

5.1.2

A.4

Rukojetě

5.1.3

A.4


5.1.4

A.4


5.1.5

A.4

Koeficient bezpečnosti

5.2.7.1

G.1 + G.2

Rozsah tlouštěk

5.2.7.2

G.5

Deformace břemenem

5.2.7.3

A.4

A.4


5.2.7.4

A.4

A.4

Tvarové zádržné zařízení

5.2.7.5

A.4

A.4

Pevnost přídavného tvarového zádržného zařízení

5.2.7.6

A1 nebo A.2

Výjimka (tvarové zádržné zařízení)

5.2.7.7

A.4

A.4


7.1

A.4

A.4

Značení

7.2

A.4

A.4

30

A.1 nebo A.3

ČSN EN 13155

7


7.1

Návod k používání

7.1.1

Všeobecné informace

Aby se zákazníkovi umožnilo bezpečně vybrat, instalovat, používat a udržovat odnímatelné uchopovací prostředky během jeho normálního technického života, musí výrobce uvést k dodanému zařízení v návodu k používání alespoň následující informace a poučení: a) krátký popis; b) nosnost; c) určené použití; d) charakteristiky břemena včetně vykonávané práce a počtu kusů, se kterými se může současně manipulovat; e) určení pracovního rozsahu; f) instrukce pro provoz a používání; g) montáž, zajištění, připojení/odpojení a ustavení zařízení na jeřábu; h) manipulace se zařízením a jeho uskladnění; i) stabilita (kde je aplikovatelné); j) rozsah teplot, při kterých se může pracovat s uchopovacím prostředkem; k) omezení pro práci ve zvláštním prostředí (např. výbušné, slané, kyselé, alkalické, vysoká vlhkost) POZNÁMKA Řetězové vázací prostředky podle EN 818-4 se nedoporučují pro použití v mořicích lázních z důvodu nebezpečí vodíkového křehnutí.

l) omezení pro manipulaci s nebezpečným nákladem (např. roztavené látky, radioaktivní materiál); m) kde je to vhodné, zákaz přepravy osob; n) speciální výcvik obsluhy, kde je to nutné. 7.1.2

Informace pro jednotlivé druhy

Jako doplnění výše uvedených všeobecných informací musí výrobce dávat upřesňující informace o následujícím: 7.1.2.1

Svěrky na plechy

a) svislé zdvihání jednoho kusu najednou; b) otáčení desek ležících na zemi; c) zacházení se zajišťovacím zařízením; d) podmínky pro povrch přepravovaných částí (mastný, natřený nebo s povlakem); e) sledování rozsahu svěru; f) tvrdost částí, s nimiž se manipuluje; g) opatření k zabránění nežádoucímu uvolnění břemena z důvodu zatížení jeřábovým hákem, spodní kladnicí nebo přípoji, působením na svěrku (např. krátká délka řetězu). 7.1.2.2

Podtlakové uchopovací prostředky

a) kontrola úrovně podtlaku; b) opatření, která mají provést, jakmile se aktivuje výstražný signál; c) kontrola stavu spojů s podtlakem a hadic; 31

ČSN EN 13155

d) kontrola stavu přísavek; e) čas držení břemena v případě selhání napájení; f) předpokládaná maximální hladina hluku okolí, při níž je účinné výstražné zařízení. 7.1.2.3

Bateriové a síťové břemenové magnety

a) bezpečnostní opatření, pro případ aktivace výstražného zařízení; b) kontrola stavu kabelů; c) návod pro údržbu a kontrolu stavu nabíjení a kapacity baterií; d) čas držení břemena v případě selhání napájení (je-li aplikovatelné); e) předpokládaná maximální hladina hluku okolí, při níž je účinné výstražné zařízení. 7.1.2.4

C-háky a nosné vidlice

a) kontrola vhodnosti břemena; b) požadovaný rozsah břemen a poloha těžiště pro zabránění sklouznutí břemena; c) pokud se používají nosné vidlice na staveništi, kontrola umístění přídavného tvarového zádržného zařízení. 7.1.2.5

Nosné traverzy

a) výrobce nosné traverzy musí dodat informaci v návodu k používání o metodě připojení břemena, aby se uživateli umožnilo zajistit, že nosná traverza bude v kombinaci s břemenem při zvedání stabilní. Informace musí určovat střed otáčení nosné traverzy na jeřábu, středy otáčení bodů zavěšení břemena a svislou vzdálenost mezi nimi. Je to schematicky zobrazeno na obrázku 9 v jedné rovině, společně obdobná zobrazení středů otáčení bodů zavěšení břemena a svislé vzdálenosti k těžišti. POZNÁMKA Objekt s úzkou základnou a vysokým těžištěm potřebuje menší sílu k překlopení než jiný s širokou základnou a nízkým těžištěm. Jak se relativně zvětšuje výška těžiště k šířce základny, bude dosaženo stavu, kdy objekt se překlápí, pokud není držen vnějšími silami. V tomto stadiu je objekt považován jako nestabilní a labilnost vyžaduje větší podporu. Podobná situace existuje se zavěšeným břemenem. Síly, které se snaží překlopit břemeno, jsou nevyhnutelně vždy přítomny (např. vítr, zrychlení, brždění). Je proto důležité, aby uvázání břemena zajišťovalo, že je dostatečně stabilní a odolné těmto klopícím silám. Břemeno je zcela stabilní, když vázací prostředky zdvihu jsou připojeny nad těžištěm, které se pak naklápí kolem závěsu.

Na obrázku 9 má nosná traverza 1 pozitivní výšku pro stabilitu, nosná traverza 2 má negativní výšku. Břemeno 1 má pozitivní výšku pro stabilitu, břemeno 2 má negativní výšku. Pro stabilitu nosné traverzy v kombinaci s břemenem musí být celková výška pozitivní. Ačkoliv je zobrazení jen v jedné rovině, musí být toto aplikováno kolem obou os rotace. Výsledek všech kombinací je následující: Nosná traverza 1 + břemeno 1: bude vždy stabilní Nosná traverza 1 + břemeno 2: bude stabilní, pokud A>D Nosná traverza 2 + břemeno 1: bude stabilní, pokud C>B Nosná traverza 2 + břemeno 2: bude vždy nestabilní

32

ČSN EN 13155

1 Nosná traverza 1 3 Břemeno 1 ⊕ označuje těžiště • označuje střed rotace

2 4

Nosná traverza 2 Břemeno 2

Obrázek 9 – Středy otáčení břemena a zvedací traverzy b) Maximální dovolený úhel naklopení nosné traverzy. 7.1.2.6

Svěrky

a) podmínky pro povrch přepravovaných částí (mastný, natřený nebo s povlakem); b) sledování rozsahu svěru; c) tvrdost částí, s nimiž se manipuluje; d) opatření k zabránění nežádoucímu uvolnění břemena z důvodu zatížení jeřábovým hákem, spodní kladnicí nebo přípojů, působením na svěrku (např. krátká délka řetězu). 7.1.3

Poučení pro údržbu

Výrobce musí dodat dostatek informací pro zajištění vhodné údržby uchopovacího prostředku, zahrnující: a) instrukce pro periodickou údržbu; b) instrukce pro opravy; c) opatření přijatá pro průběh opravy; d) použití originálních náhradních částí; e) záznam údržby, je-li to potřebné; f) seznam částí potřebujících zvláštní provedení a kontrolu; g) použití speciálních mazadel.

33

ČSN EN 13155

7.1.4

Ověření a inspekce

Výrobce musí uvést nezbytné inspekce a ověření: a) před uvedením do provozu; b) po opravě nebo po novém připojení; c) během technického života uchopovacího zařízení. Výrobce musí také dodat: 1) seznam částí, které vyžadují speciální operace a kontroly; 2) očekávané poruchy. 7.2

Značení

7.2.1

Minimální označení

Všechny odnímatelné uchopovací prostředky musí na sobě na jasně viditelném místě trvalou identifikaci s následujícími informacemi: a) identifikaci výrobce; b) typ; c) výrobní číslo; d) hmotnost nezatíženého uchopovacího prostředku, pokud přesahuje 5 % nosnosti zařízení nebo 50 kg, které z nich je menší; e) rok výroby; f) nosnost v tunách nebo kg. Když uchopovací prostředek je používán ve více konfiguracích, musí být rovněž uvedeny výsledné nosnosti. 7.2.2 7.2.2.1

Přídavné označení Jako doplnění údajů, uvedených v 7.2.1, musí být, kde je to aplikovatelné, označeno následující:

a) dovolený rozsah svěru na uchopovacím prostředku, který drží břemeno svěracími silami; b) minimální břemeno na samopřísavném podtlakovém uchopovacím prostředku; c) označení přípojů, namontovaných na břemenu, na zařízení, mechanicky připojovaném ke břemenu (např. úchyty včleněné do prefabrikovaných betonových dílů); d) předpokládané mezní polohy těžiště na C-háku a na nosných vidlicích; e) minimální břemeno na nosných vidlicích, kde je požadováno naklopení vidlice podle 5.2.5.2. 7.2.2.2 Na podtlakovém uchopovacím prostředku s turbínou, kde v případě selhání napájení je čas držení kratší než 5 minut, musí být označeno následující: „Výstraha – Břemeno nesmí být zvedáno nad 1,8 m“ 7.2.2.3 Článek 7.2.1 písmeno f) se neuplatňuje pro břemenové magnety, konkrétní nosnost se může vzít podle dokumentace na místě používání. V případě magnetů nosnost závisí, kromě jiných okolností, na materiálu břemena, na jeho tloušťce a povrchu a na vzduchové mezeře mezi břemenem a magnetem. Doporučuje se proto určit maximální přípustné zatížení jako funkci těchto proměnných parametrů. Musí se však připustit, že nosnost nezávisí pouze na magnetických silách, ale také může být omezena nosností závěsu. 7.2.3

Přídavné bezpečnostní tabulky

Doporučuje se upevnit přídavné tabulky nebo nálepky, sdělující základní bezpečnostní instrukce jako: a) zákaz osobám vstupovat nebo se zdržovat v nebezpečném prostoru; b) sledovat vlastnosti břemena, se kterým má zařízení manipulovat;

34

ČSN EN 13155

c) zákaz používání na staveništi, pokud uchopovací prostředek nevyhovuje požadavkům na staveništi podle kapitoly 5. Obsluha by si měla přečíst návod k používání, vyhotovený výrobcem.

35

ČSN EN 13155

Příloha A (normativní) Všeobecné metody ověření A.1 Ověření mechanické pevnosti, bez statické zkoušky Tato metoda je použitelná pro nelegované konstrukční oceli podle EN 10025. A.1.1 Zatěžovací případ Uvažuje se následující zatěžovací případ SDL + 2 SWLL kde SDL

zatížení od vlastní hmotnosti uchopovacího prostředku

SWLL

zatížení od nosnosti

Součinitel 2 zahrnuje dynamický účinek zvedání a také statickou zkoušku. Tento součinitel nezahrnuje účinek zatížení větrem. A.1.2 Ověření vzhledem k mezi pružnosti Pro tento zatěžovací případ musí být normálné napětí σi a smykové napětí τ v prvcích nosné konstrukce menší nebo rovno než přípustné napětí dané v tabulce A1. V případě rovinného napětí musí být ověřena také rovnice (A.1). 2

2

2

⎛τ ⎞ ⎛ σ x ⎞ ⎛ σ y ⎞ σ x ×σ y ⎜ ⎟ +⎜ ⎟ − + 3⎜ ⎟ ≤ 1 2 ⎜f ⎟ ⎜ f ⎟ ⎜ f ⎟ fy ⎝ y⎠ ⎝ y⎠ ⎝ y⎠

(A.1)

Tabulka A.1 – Přípustné napětí Ocel

Tloušťka v mm

Přípustné napětí v tahu/tlaku fy v MPa

Přípustné napětí ve smyku fy /√3 v MPa

S 235

t ≤ 16

235

135

16 < t ≤ 40

225

130

t ≤ 16

275

160

16 < t ≤ 40

265

153

t ≤ 16

355

205

16 < t ≤ 40

345

200

S 275

S 355

Pro tento zatěžovací případ musí být normálné napětí ve svaru σwi menší nebo rovno než přípustné napětí α fy/γ a smykové napětí ve svaru τw musí být menší nebo rovno než přípustné napětí αs fy/γ , kde γ = 1,1. V případě rovinného napětí musí být ověřena také rovnice (A.2).

⎛ γ ⋅ σ wx ⎜ ⎜α⋅ f y ⎝

2

⎞ ⎛ γ ⋅ σ wy ⎟ +⎜ ⎟ ⎜α⋅ f y ⎠ ⎝

2

⎞ γ ⋅ σ wx × γ ⋅ σ wy ⎛ γ ⋅ τ w ⎟ − +⎜ 2 ⎟ ⎜α ⋅ f ) ( ⋅ α f y ⎠ ⎝ s y

36

2

⎞ ⎟ ≤1 ⎟ ⎠

(A.2)

ČSN EN 13155

Tabulka A.2 – Přípustné napětí ve svarech Typ svaru podle ENV 13001-3-1 článek 4.4

Svar s úplným provařením nebo s provařeným kořenem •

Tupý svar ( V )

•

Oboustranný svar ½ V , svar ½ V na T-spoji

α

B,C

1

1

1/√2

D

0,9

1

1/√2

B,C

0,9

1

1/√2

D

0,8

0,9

1/√2

Příčné napětí ve svaru

B,C,D

0,7

0,8

1/√2

Napětí ve směru svaru

B,C,D

1

1

1/√3



Svar s úplným provařením nebo s provařeným kořenem 3 •

Svar (tupý) na stojině, tenčí než kolmý plech (T-spoj)

•

Oboustranný svar ½ Y, svar ½ Y na T-spoji

Svar s nedostatečným provařením •

Oboustranný svar ½ Y, svar ½ Y na T- spoji

•

Oboustranný koutový svar

•

Koutový svar

Všechny typy svarů

Stupeň jakosti α podle tah EN 25817

Druh namáhání 2

αs

tlak

A.1.3 Ověření stability částí nosné konstrukce Příčná stabilita prutů nosné konstrukce musí být ověřena podle ENV 1993-1-1 článku 5.5.4 Ohyb a osový tlak (vzpěr) a rovněž podle článku 5.5.2 Příčná a torzní stabilita nosníků (klopení) pro zatěžovací stav, definovaný v A.1.1. Ověření smykové únosnosti stojiny při boulení musí být provedeno podle článku 5.6 ENV 1993-1-1, kromě nosníků bez výztuh, je-li je splněno d / tw ≤ 69 (235 / fy)0,5

(A.3)

kde d

výška stojiny v mm

tw

tloušťka stojiny v mm

fy

mez kluzu v MPa

Obrázek A.1 – Nosník bez výztuh

2 3

NÁRODNÍ POZNÁMKA: prCEN/TS 13001-3-1:2003 odkazuje na typy svarů podle EN 12345 (z ní použity názvy) NÁRODNÍ POZNÁMKA: Tato věta (dle originálu) je nepřesná - uvedené svary nemají úplné provaření. V prCEN/TS 13001-3-1:2003 byl odpovídající odstavec zrušen 37

ČSN EN 13155

A.1.4 Ověření proti křehkému lomu Odolnost proti křehkému lomu musí být provedena podle přílohy C normy ENV 1993-1-1, nebo musí být ověřena podle tabulky A.3. Tabulka A.3 - Největší tloušťka v mm a jakost oceli pro zabránění křehkému lomu Ocel jakosti

Největší tloušťka (v mm) pro nejnižší pracovní teplotu 0° C

-20° C

S1

S2

S3

S1

S2

S3

S235 JR, JR G1

32

10

ne

17

5

ne

S355 JR G1 nebo JR G2

32

10

ne

17

5

ne

S235 J0

40

24

10

40

13

5

S235 J2 G3 nebo J2 G4

40

40

27

40

30

14

S275 JR

22

6

ne

11

ne

ne

S275 J0

40

16

7

28

8

ne


40

39

18

40

20

9

S 355 JR

11

ne

ne

5

ne

ne

S355 J0

28

8

ne

15

ne

ne


40

21

9

37

11

5

S355 K2 G3 nebo K2 G4

40

21

9

37

11

5

S1 : bez svarů S2 : svařovaná konstrukce s lokálním napětím menším než 0,67 fy S3 : svařovaná konstrukce s lokálním napětím větším než 0,67 fy POZNÁMKA

Tato tabulka je založena na ENV 1993-1-1, příloha C.

Pro jakostní stupně JR, JR G1 a JR G2 se musí při zkoušce nárazové práce prokázat minimální hodnota nárazové práce 27 J podle EN 10045-1, je-li zkouška volitelná pro tyto jakostní stupně. A.1.5 Ověření kvality svarů Musí být prokázáno, že svary byly provedeny svářeči se zkouškami podle EN 287-1. Musí být ověřeno, že stupeň jakosti svarů je v souladu s EN 25817, s odkazy dle tabulky A.2. A.2

Ověření mechanické pevnosti typu statickou zkouškou

A.2.1 Podmínky Zkouška se musí provádět použitím statické síly F3 způsobem, který napodobuje podmínky používání, pro které je uchopovací prostředek určen. A.2.2 Postup Uchopovací prostředek musí být při zavěšen v bodech a zatížen v zatěžovacích bodech tak, že průvodiče sil vedené těmito body jsou stejné jako za provozu. Zkušební síla F3 ± 2 % musí být bez nárazu a v časovém úseku nejméně jedné minuty. Kde je dovoleno nebo požadováno používat uchopovací prostředek při naklápění nebo posouvání jakýmkoliv způsobem, takže průvodiče sil vedené body zavěšení nebo uchopení se budou měnit, musí se zkouška opakovat ve více polohách rozsahu pohybu. Tyto polohy musí být vybrány pro simulaci nejhorších pracovních podmínek a při uvážení tolerance naklápění, požadované v 5.1.1.2. Po odlehčení musí být uchopovací prostředek prohlédnut z hlediska deformací, prasklin a jiných poruch. 38

ČSN EN 13155

A.2.3 Kritérium přípustnosti Uchopovací prostředek, reprezentující typ, musí odolávat statickému zatížení F3 = 3 × nosnost, uchopovací prostředek musí síle odolávat i když vzniknou trvalé deformace. A.3 Ověření mechanické pevnosti statickou zkouškou každého jednotlivého uchopovacího prostředku A.3.1 Podmínky Zkouška se musí provádět použitím statické síly F2 způsobem, který napodobuje podmínky používání, pro které je uchopovací prostředek určen. A.3.2 Postup Uchopovací prostředek musí být při zavěšen v bodech a zatížen v zatěžovacích bodech tak, že průvodiče sil vedené těmito body jsou stejné jako za provozu. Zkušební síla F2 ± 2 % musí být bez nárazu a v časovém úseku nejméně jedné minuty. Kde je dovoleno nebo požadováno používat uchopovací prostředek při naklápění nebo posouvání jakýmkoliv způsobem, takže průvodiče sil vedené body zavěšení nebo uchopení se budou měnit, musí se zkouška opakovat ve více polohách rozsahu pohybu. Tyto polohy musí být vybrány pro simulaci nejhorších pracovních podmínek. Po odlehčení musí být uchopovací prostředek prohlédnut z hlediska deformací, prasklin a jiných poruch. A.3.3 Kritérium přípustnosti Každý jednotlivý uchopovací prostředek série musí odolávat statické síle F2, ekvivalentní 2 × nosnosti, bez vzniku trvalé deformace, a po odlehčení nesmějí být viditelné poruchy. A.4

Ověření inspekcí

A.4.1 Postup Na uchopovacím prostředku musí být provedena inspekce a kontrola charakteristik a/nebo funkcí, zda mají požadované provedení. Při vyhodnocování splnění požadavků jsou zohledněny instrukce výrobce. Je provedena inspekce značení na každém vázacím prostředku a certifikátu dodaných se všemi vázacími prostředky, zda odpovídají: – EN 818-4; – EN 818-5; – prEN 13414-1; – EN 1492-1; – EN 1492-2. A.4.2 Kritérium přípustnosti Zařízení musí vyhovovat příslušným požadavkům podle kapitoly 5 a 7.

39

ČSN EN 13155

Příloha B (normativní) Metody ověření svěrek na plechy B.1 Neodpojení břemena při spuštění a v případě nárazu B.1.1 Podmínky Zařízení je zavěšeno na jeřábu. Hmotnost zkušebního břemena musí být přinejmenším rovna nosnosti. B.1.2 Postup POZNÁMKA Zkoušející může být vystaven riziku při odpojení a při novém zapojení zajišťovacího mechanismu v případě neudržení břemena svěrkou na plechy, která může rovněž spadnout po pádu břemena.

Břemeno musí být uchopeno zařízením a zajišťovací mechanismus uveden do zajišťovací polohy. Břemeno musí být zvednuto a spuštěno podlahu maximálně během 5 sekund. Břemeno musí být znovu zvednuto bez zásahu obsluhy na zařízení. Postup se potom musí opakovat s nárazem zařízení na překážku. Pokud má zařízení zajišťovací mechanismus, náraz se musí uskutečnit na toto zařízení. Při zvedání břemena z podlahy se zajišťovací mechanismus přesune do polohy otevřeno a svěrka na plechy musí břemeno držet. Zajišťovací mechanismus se vrátí do polohy zajištěno a břemeno je spuštěno na podlahu a umožní se uvolnění ve spojení mezi jeřábovým hákem a zařízením. To se musí provést za podmínek specifikovaných v návodu k použití (např. délka řetězu), aby se zabránilo působení tíhy háku jeřábu na zařízení způsobem, který uvolňuje břemeno. B.1.3 Kritérium přípustnosti Břemeno se během simulace nikdy nesmí uvolnit ze zařízení. B.2 Určení součinitele tření B.2.1 Podmínky Zkušební přístroj musí zahrnovat: a) břemeno nebo vzorek materiálu, odpovídající břemenu za extrémních podmínek, určených v návodu k používání (např. tvrdost materiálu); b) unášeč (podpěru) s vrstvou materiálu svěrky, která je v kontaktu s břemenem; c) reprodukovaný - přenesený tvar vrstvy (např. zuby čelistí svěrky).

40

ČSN EN 13155

1 Unášeč 2 Povrchová vrstva svěrky 3 Vzorek břemena Obrázek B.1 – Zkušební přístroj a aplikace sil Musí být použity aktuální podmínky prostředí, které jsou důležité pro tření (např. přítomnost oleje nebo vlhkosti). B.2.2 Postup Svislá síla F působící na unášeč, vytváří tlak mezi 2 a 3, odpovídající minimálnímu kontaktnímu tlaku mezi svěrkami a břemenem při zvedání břemena. Vodorovná tahová síla T musí působit mezi 1 + 2 a 3, až se část 1 + 2 začne pohybovat. Proměnnost této tahové síly reprezentuje křivka, obvykle odpovídající následujícímu diagramu:

1 Přechodný stav 2 Ustálený stav (pohyb) 3 Přemístění Obrázek B.2 – Charakteristiky tahové síly T

41

ČSN EN 13155

B.2.3 Kritérium přípustnosti Koeficient tření µ používaný pro výpočty, je poměr veličin Tr (průměrná vodorovná tahová síla v ustáleném stavu) a kolmé síly F. Jsou požadovány minimálně 3 zkoušky a koeficient tření musí být vzat ten nejmenší ze tří měření. B.3 Neprokluzování břemena – sevření s třením nebo s proniknutím (se „zakousnutím“) B.3.1 Postup Největší dosažitelná síla držící břemeno se nazývá síla držení. Je určena: T = S (µ1 + µ2) kde: S

síla sevření svěrek

µ1

koeficient tření mezi břemenem a jednou částí svěrky

µ2

koeficient tření mezi břemenem a druhou částí svěrky

P

pracovní kus (břemeno)

Síla držení je určena výpočtem. Výpočet musí být proveden pro nejnepříznivější uchopovací rozsah.

Obrázek B.3 – Síly sevření

B.3.2 Kritérium přípustnosti Síla držení T musí být udržet dvojnásobek břemena, které má být drženo. Tento požadavek musí být ověřen zvedací operací, bez ohledu na to, zda síla sevření S je způsobena samosvěrem (je úměrná hmotnosti břemena) nebo mechanickým pohonem. B.4 Rozsah tlouštěk pro svěrky B.4.1 Podmínky Svěrky musí být zkoušeny použitím vzorku plechu s tloušťkou rovnou spodní hranici rozsahu tlouštěk, zmenšenou o bezpečnostní rozsah. Příklad: svěrka s rozsahem tlouštěk 30 – 60 mm, zkouška plechem 30 mm – 10 %, tj. tloušťkou 27 mm. B.4.2 Postup Vzorek plechu je zvedán svisle. B.4.3 Kritérium přípustnosti Svěrka nesmí uvolnit vzorek plechu.

42

ČSN EN 13155

Příloha C (normativní) Metody ověření podtlakových uchopovacích prostředků C.1 Ověření zařízení měřícího tlak C.1.1 Podmínky Zkouška pro ověření správné funkce zařízení měřícího tlak. Musí být uspořádána tak, aby se zabránilo riziku v případě snížení velikosti podtlaku. C.1.2 Postup Podmínky, pro které je zařízení požadováno, musí být simulovány zmenšením maximální hladiny podtlaku v podtlakovém systému. C.1.3 Kritérium přípustnosti Měřící zařízení tlaku indikuje snížení hladiny podtlaku. Pracovní rozsah a nebezpečný rozsah musí být zřetelně prokázány. C.2 Ověření indikátoru unikání C.2.1 Podmínky Zkouška pro ověření správné funkce indikátoru unikání. Musí být uspořádána tak, aby se zabránilo riziku v případě snížení velikosti podtlaku. C.2.2 Postup Podmínky, pro které je zařízení požadováno, musí být simulovány vytvořením unikání na přísavce. Velikost unikání musí odpovídat odsouhlasenému minimálnímu času zavěšení břemena, uvedenému v návodu k používání. C.2.3 Kritérium přípustnosti Při simulování poruchy nebo podmínek, zařízení musí vyhovět článku 5.2.2.3. C.3 Ověření viditelnosti měřícího zařízení nebo indikátoru C.3.1 Podmínky Zkouškou se ověří viditelnost měřícího zařízení a indikátoru. C.3.2 Postup Zkontroluje se, zda jsou měřící zařízení nebo indikátor viditelné z normálního stanoviště obsluhy nebo jeřábníka. Kde není známo stanoviště jeřábníka, návod k používání musí odkazovat na správnou polohu zvedacího zařízení s ohledem na jeřábníka. C.3.3 Kritérium přípustnosti Měřící zařízení nebo indikátor jsou řádně viditelné. C.4 Ověření kompenzace ztráty podtlaku na zařízení C.4.1 Podmínky Zkouška ověří, zda zařízení správně kompenzuje ztráty podtlaku. Musí být uspořádána tak, aby se zabránilo riziku v případě upadnutí břemena.

43

ČSN EN 13155

C.4.2 Postup Podtlakový uchopovací prostředek musí být zatížen nosností jednotlivých přísavek, která musí být uvedena v návodu k používání. Materiál a jiné podmínky (např. znečistění) musí být srovnatelné s břemenem, se kterým bude manipulováno v praxi. V případě samopřísavných podtlakových zvedáků a v případě nesamopřísavných zvedáků (jejich pohon musí být vypnut) čas zavěšení je změřen nebo extrapolován. C.4.3 Kritérium přípustnosti Tento čas musí být nejméně roven času zavěšení, specifikovaném v návodu k používání. Čas musí být dostatečně dlouhý, aby osoby mohly opustit nebezpečný prostor a musí odpovídat článkům 5.2.2.5 a 5.2.2.7. C.5 Ověření výstražného zařízení C.5.1 Podmínky Zkouška ověří správnou funkci výstražného zařízení indikujícího, že bylo dosaženo hranice bezpečného pracovního rozsahu podtlakového systému. C.5.2 Postup Podtlakový uchopovací prostředek je přisát na břemeno a vytvoří se nekompenzovatelné unikání podtlakového systému. Když je dosaženo hranice bezpečného pracovního rozsahu podtlakového systému, musí se automaticky aktivovat výstražné zařízení. C.5.3 Kritérium přípustnosti Okamžik, kdy se aktivuje výstražné zařízení, musí odpovídat meznímu pracovnímu rozsahu podtlaku. Výstražné zařízení je vizuální a/nebo akustické a pro obsluhu snadno viditelné/slyšitelné. C.6 Ověření zpětného ventilu C.6.1 Podmínky Zkouška ověří správnou funkci zpětného ventilu a jeho umístění. C.6.2 Postup Vývěvě je dodávána energie po dostatečný čas, aby vyráběla podtlak v podtlakovém systému s břemenem. Po zastavení vývěvy je vizuálně kontrolováno, zda je patrný úbytek úrovně podtlaku. C.6.3 Kritérium přípustnosti Ventil musí odpovídat požadavkům, uvedeným v článku 5.2.2.5. Když není patrný pokles úrovně podtlaku, indikuje to vzduchovou přiléhavost podtlakového systému, včetně zpětného ventilu. C.7 Ověření ovládání C.7.1 Podmínky Podtlakovým uchopovacím prostředkem se provede zkouška přisátí břemena. Musí být uspořádána tak, aby se zabránilo riziku v případě selhání funkce ovládání. C.7.2 Postup Musí být provedena inspekce jednoho reprezentujícího vzorku každého typu a velikosti a také manipulace s ním. Musí být provedena inspekce ovládání a manipulace ve všech kombinacích, předpokládaných výrobcem. Navíc musí být simulováno selhání pro zkontrolování, jak se změní stav podtlakového systému. C.7.3 Kritérium přípustnosti Podtlakový uchopovací systém musí odpovídat článku 5.2.2.9. 44

ČSN EN 13155

C.8 Ověření výstražného systému při selhání zdroje energie C.8.1 Podmínky Zkouška ověří správnou funkci automatického výstražného zařízení. Zkouška se provede v nezatíženém stavu. C.8.2 Postup Simulováno je selhání zdroje energie. C.8.3 Kritérium přípustnosti Při simulaci selhání zdroje energie musí zařízení odpovídat článku 5.2.2.6. C.9 Ověření polohy břemena C.9.1 Podmínky Zkušební břemeno má velikost nosnosti a reprezentuje předpokládané břemeno. C.9.2 Postup Zkušební břemeno musí být zvedáno a umístěno při maximálním zamýšleném naklonění plus 6°, ale ne více než 90°. Úroveň podtlaku musí být na okraji pracovního rozsahu a na začátku nebezpečného rozsahu. C.9.3 Kritérium přípustnosti Zkušební břemeno nesmí sklouznout. C.10 Ověření adhezní síly výpočtem C.10.1 Postup Koeficient tření mezi přísavkami a manipulovaným materiálem je určen v souladu s C.11 a vypočítají se složky adhezní síly na okraji pracovního rozsahu. Fa ⊥ = P · S Fa // = µ · P · S P

velikost podtlaku v Pa

S = Σ Si

celkový vnitřní povrch přísavky v m2

µ

koeficient tření

C.10.2 Kritérium přípustnosti Obě účinné složky adhezní síly musí být větší nebo rovny dvojnásobku4 odpovídajících složek účinku nosnosti. Fa ⊥ = P · S ≥ 2 · WLL · g · cos α Fa // = µ · P · S ≥ 2 · WLL · g · sin α g

gravitační zrychlení v m/s2

WLL

nosnost v kg

Výpočet se provede pro největší zamýšlený úhel naklonění plus 6°, s výjimkou podtlakových uchopovacích prostředků navržených pro svislou polohu podtlakových přísavek.

4

NÁRODNÍ POZNÁMKA: Ve znázornění na obrázku C.1 dvojnásobky nejsou dosaženy 45

ČSN EN 13155

Výše uvedený výpočet určuje složky adhezní síly. Aby se zcela ověřily (bezpečnostní) požadavky, musí se zohlednit momenty5 vznikající mezi polohou těžiště břemena a geometrií podtlakového uchopovacího prostředku.

Obrázek C.1 – Adhezní síla a efektivní složky gravitační síly nosnosti 6 C.11 Určení koeficientu tření C.11.1 Podmínky Zkušební přístroj musí zahrnovat: a) břemeno nebo vzorek materiálu, odpovídající břemenu za extrémních podmínek, určených v návodu k používání; b) přísavku připojenou na systém, schopný vytvářet podtlak, odpovídající konci pracovního rozsahu; c) snímač zaznamenávající proměnnou tahovou sílu, potřebnou k přemísťování břemena.

5

NÁRODNÍ POZNÁMKA: Přesněji: Momenty sil, působících v těžišti, ke geometrickému středu podtlakového uchopovacího prostředku 6 NÁRODNÍ POZNÁMKA: S1 a S2 jsou plochy přísavek 46

ČSN EN 13155

1

Přísavka s podtlakem o velikosti konce pracovního rozsahu

2

Vzorek materiálu břemena

Tr

Svislá tahová síla Obrázek C.2 – Zkušební přístroj a aplikace sil

Musí být použity aktuální podmínky prostředí, které jsou důležité pro tření (např. přítomnost oleje nebo vlhkosti). C.11.2 Postup Na přísavce musí být vytvořena hladina tlaku na konci pracovního rozsahu. Provádí se kolmé posouvání břemena. Měří se tahová síla, potřebná k posunutí břemena. Získaná křivka obvykle odpovídá následujícímu diagramu:

1 Přechodný stav 2 Ustálený stav (pohyb) 3 Přemístění Obrázek C.3 - Charakteristiky tahové síly T C.11.3 Kritérium přípustnosti Koeficient tření µ používaný pro výpočty, je poměr Tr (průměrná svislá7 tahová síla v ustáleném stavu) plus tíha vzorku materiálu a adhezní síly P · S : 7

NÁRODNÍ POZNÁMKA: V originále normy je omylem uvedeno „horizontální“ 47

ČSN EN 13155

µ = (Tr + m g) / (P · S) Jsou požadovány minimálně 3 zkoušky a koeficient tření musí být vzat ten nejmenší ze tří měření.

48

ČSN EN 13155

Příloha D (normativní) Metody ověření břemenových magnetů D.1 Ověření síly odtržení D.1.1 Ověření zkouškou tažení D.1.1.1 Podmínky (vztahuje se k obrázku D.1) a) Délka zkušebního břemena: l2 ≥ l1 × 1,2 pro pravoúhlé magnety l2 ≥ d1 × 1,1 pro kruhové magnety b) Šířka zkušebního břemena: w2 ≥ w1 × 1,2 pro pravoúhlé magnety w2 ≥ d1 × 1,1 pro kruhové magnety c) Tloušťka zkušebního břemena tmin nejméně rovná: – polovině středního průměru pólu pro kruhové magnety; – šířce středního pólu pro třípólové magnety; – dvojnásobku šířky pólu pro bipolární magnety. d) Tvar zkušebního břemena: rovinnost menší než 0,1 mm/500 mm; e) Materiál zkušebního břemena: nízkouhlíkatá ocel (např. S235); f) Pro ověření síly odtržení je vybrána jedna z následujících mezer: 1) pro kruhové magnety: bez mezery, 1/300 nebo 1/100 vnějšího průměru; 2) pro pravoúhlé magnety: bez mezery, 1/300 nebo 1/100 šířky přes póly; Vybraná mezera musí odpovídat použití magnetu, uvedenému v návodu k používání. g) Jmenovitý napájecí proud magnetu; h) Rozsah okolní teploty: +10° C až 30° C; Jako alternativa mohou být magnety pro speciální účely zkoušeny dle výrobcova rozhodnutí v podmínkách, simulujících zamýšlený účel.

49

ČSN EN 13155

Obrázek D.1 – Zkušební zařízení pro ověření břemenových magnetů Kde: d1

Průměr měřený přes póly kruhových magnetů

d2

Průměr zkušebního břemena

l1

Délka měřená přes póly pravoúhlých nebo bipolárních magnetů

l2

Délka zkušebního břemena

w1

Šířka měřená přes póly pravoúhlých nebo bipolárních magnetů

w2

Šířka zkušebního břemena

t

Tloušťka zkušebního břemena

R

Síla odtržení

σ

Vzduchová mezera

1

Póly magnetu

2

Zkušební břemeno

D.1.1.2 Postup Magnet musí být umístěn na zkušební břemeno tak, že všechny póly jsou jím zakryty a pak je dodávána energie na plný výkon při minimálním dovoleném napětí. Zkušební síla F ± 2 % musí bez nárazu zatěžovat v uchopovacích bodech magnetu a v pravém úhlu k rovině mezi magnetem a zkušebním břemenem. D.1.1.3 Kritérium přípustnosti Zkušební síla F dosáhne velikosti síly odtržení, specifikované v článcích 5.2.3.2.1, 5.2.3.3.1, 5.2.3.4.1 nebo 5.2.3.5.1, pokud je použití vhodné.

50

ČSN EN 13155

D.1.2 Ověření toku měřením a výpočtem D.1.2.1 Podmínky Použijí se stejné podmínky, uvedené v D.1.1 s výjimkou, že musí být vždycky bez mezery. Magnet musí být umístěn vždy přímo na břemenu. Jako alternativa mohou být magnety pro speciální účely zkoušeny dle výrobcova rozhodnutí v podmínkách, simulujících zamýšlený účel. D.1.2.2 Postup Tok musí být měřen na povrchu kontaktu mezi magnetem a břemenem kolem středního pólu pro kruhové magnety a třípólové magnety a kolem jednoho pólu bipolárních magnetů. Síla musí být vypočítána z tohoto změřeného toku. D.1.2.3 Kritérium přípustnosti Vypočítaná síla F dosáhne velikosti síly odtržení, určené v článcích 5.2.3.2.1, 5.2.3.3.1, 5.2.3.4.1 nebo 5.2.3.5.1, pokud je použití vhodné. D.2 Ověření ovládání D.2.1 Podmínky Nominální břemeno nebo zkušební břemeno, se kterými magnet může manipulovat. Zkouška musí být uspořádána tak, aby se zabránilo riziku v případě selhání funkce ovládání. D.2.2 Postup Musí být provedena inspekce jednoho reprezentujícího vzorku každého typu a velikosti a také manipulace s ním všemi funkcemi, předpokládanými výrobcem. D.2.3 Kritérium přípustnosti Magnet vyhovuje článkům 5.2.3.1.1 a 5.2.3.3.6, pokud je použití vhodné. D.3 Ověření záložního a výstražného zařízení D.3.1 Podmínky Zkouška pro ověření, zda správně funguje záložní a výstražné zařízení, musí být provedena buď jen pro ovládací okruhy a pro výstražné zařízení nebo pro celý magnet. D.3.2 Postup Závada nebo podmínky, pro které je zařízení požadováno, musí být simulovány redukcí nebo odpojením napájení, podle toho, co je vhodné požadavkům. D.3.3 Kritérium přípustnosti Při simulované závadě nebo podmínkách musí zařízení odpovídat článkům 5.2.3.2.2, 5.2.3.2.3, 5.2.3.3.2 a 5.2.3.3.3, pokud je použití vhodné. D.4 Ověření času vybití baterií D.4.1 Podmínky Zkouška pro ověření času vybití baterií musí být provedena při použití baterií, které vyhovují minimálně době a stavu nabití, specifikovanými výrobcem magnetu. Magnet musí být zkoušen břemenem, specifikovaným v postupu článku D.1. Jako alternativa mohou být magnety pro speciální účely zkoušeny dle výrobcova rozhodnutí v podmínkách, simulujících zamýšlený účel.

51

ČSN EN 13155

D.4.2 Postup Magnet musí být umístěn na zkušební břemeno tak, že všechny póly jsou jím zakryty a pak je dodávána energie na plný výkon. Zkušební síla F, odpovídající nosnosti ± 2 %, musí magnet bez nárazu zatěžovat v uchopovacích bodech a v pravém úhlu k rovině mezi magnetem a zkušebním břemenem. Pak je simulováno selhání nebo podmínky, na které se vztahují (bezpečnostní) požadavky. Musí být zkoušen jeden vzorek pro každý typ a velikost magnetů. D.4.3 Kritérium přípustnosti Magnety udrží zkušební sílu F minimálně po dobu, uvedenou v 5.2.3.2.2 nebo 5.2.3.3.3, pokud je použití vhodné. D.5 Ověření indikujícího zařízení D.5.1 Podmínky Zkouška pro ověření indikujícího zařízení musí být provedena při použití jmenovitého napětí magnetu (magnetů). D.5.2 Postup Indikující zařízení musí být zkoušeno současně s postupy článků D.2, D.3 a D.4. D.5.3 Kritérium přípustnosti Indikující zařízení musí indikovat magnetizaci. Pro ovládáním s proměnným výkonem musí být rozlišitelné mezi plnou a částečnou magnetizací v souladu s články 5.2.3.2.4, 5.2.3.3.7 a 5.2.3.4.2, pokud je použití vhodné. D.6 Ověření alternativy mechanického záložního zařízení D.6.1 Podmínky Magnet nebo magnety a jim přidružená nosná traverza musí být zkoušeny reprezentativním vzorkem břemena o velikosti maximální nosnosti magnetu (magnetů) za podmínek, kdy je bez rizika simulováno selhání napájení a rovněž záložní zařízením. D.6.2 Postup Magnet (magnety) musí být umístěn na zkušební břemeno a je dodávána energie na plný výkon. Břemeno musí být zvednuto do dostatečné výšky, která dovoluje umístění mechanického záložního zařízení. Po umístění záložního zařízení je magnet vypnut. D.6.3

Kritérium přípustnosti

Po uvolnění břemena z magnetu (magnetů) ho udrží záložní zařízení, jak je uvedeno v 5.2.3.3.5. D.7 Ověření vhodnosti magnetu pro předpokládané břemeno (břemena) D.7.1 Postup Magnety pro speciální účely, kde výrobci jsou známy detaily o předpokládaném břemenu (břemenech), je přezkoumána konstrukce magnetu nebo magnetů a přidružená nosná traverza, aby se zjistilo, zda vyhovují požadavkům článku 5.2.3.1.2. D.7.2


Přezkoumání konstrukce prokáže, že magnet vyhovuje požadavkům článku 5.2.3.1.2.

52

ČSN EN 13155

Příloha E (normativní) Metody ověření nosných traverz E.1 Ověření zajišťovacího nebo přídržného zařízení zkouškou E.1.1 Podmínky Zkouška se provede buď zvedáním skutečného zkušebního břemena nebo pomocí statické síly na zkušebním zařízení.

F 1a2

Nosná traverza při různých pracovních úhlech

3

Pohyblivá část

4

Maximální pracovní úhel nosné traverzy plus 6°

5

Maximální pracovní úhel nosné traverzy

F

Zkušební síla Obrázek E.1 – Úhly související s ověřením nosných traverz

E.1.2 Postup Pohyblivá část musí být zajištěna v určité poloze prostředky pro zajištění a je zatížena silou F bez rázu minimálně po dobu jedné minuty a rovné 2 × statické síle, která je požadována jakožto zatížení za provozu, pod úhlem přesahujícím o 6° úhel, určený výrobcem, viz obrázek E.1. Zkouška musí být opakována v obou směrech podle všech horizontálních os a podle obou horizontálních os v kombinaci (s břemenem) pro všechny dostupné zajišťovací polohy. Pokud pohyblivá část nemá předem určenou polohu a zajišťuje se třením, zkouška se provede ve dvou krajních polohách posuvu a v jednom bodě uprostřed. Po odlehčení síly je prohlédnuta pohyblivá část a její zajišťovací zařízení z hlediska deformací, prasklin a jiných poruch. E.1.3


Pohyblivá část a její zajišťovací zařízení odolává zkušební síle F bez prokluzování, deformace nebo selhání a po sejmutí břemena nejsou vidět defekty a pohyblivá část a její zajišťovací zařízení se volně pohybují. E.2

Ověření zajišťovacího zařízení výpočtem

Mechanické části se počítají v souladu s přílohou A pro maximální určený úhel naklopení plus 6°, s výjimkou nosných traverz určených pro svislou polohu. Jestliže pohyblivé části konstrukce jsou drženy v určité poloze zařízením, založeném na základě tření (např. vyplývající z brzdného momentu), musí výpočet dokazovat, že třecí síla je nejméně dvojnásobná než síla od vlastní hmotnosti částí a od nosnosti pro maximální úhel naklonění plus 6°, s výjimkou nosných traverz určených pro svislou polohu. 53

ČSN EN 13155

Příloha F (normativní) Metody ověření nosných kleští F.1 Ověření mechanické pevnosti ve vodorovném směru přídavného tvarového zádržného zařízení pro nosné kleště F.1.1 Podmínky Zkouška musí být prováděna zatížením rovnoměrně rozloženou statickou silou odpovídající účinku ½ WLL (poloviny nosnosti) při naklonění nosných kleští o 90°. F.1.2

Postup

Uchopovací prostředek bez břemena je nakloněn a zajištěn takovým způsobem, že přídavné tvarové zádržné zařízení není v kontaktu s ničím jiným než se zvedacími kleštěmi nebo se zkušebním břemenem a má dost místa, aby se mohlo deformovat. Síla rovná účinku poloviny WLL musí zatěžovat spodní část přídavného tvarového zádržného zařízení. Zkouška musí být provedena nejméně ve dvou nepříznivých směrech. F.1.3


Přídavné tvarové zádržné zařízení musí odolávat síle, i když nastanou trvalé deformace.

54

ČSN EN 13155

Příloha G (normativní) Metody ověření svěrek G.1

Určení koeficientu tření

G.1.1 Podmínky Zkušební přístroj musí zahrnovat: a) břemeno nebo vzorek materiálu, odpovídající břemenu za extrémních podmínek, určených v návodu k používání (např. tvrdost materiálu); b) unášeč (podpěru) s vrstvou materiálu svěrky, která je v kontaktu s břemenem; c) reprodukovaný - přenesený tvar vrstvy (např. zuby čelistí svěrky).

1 Unášeč 2 Povrchová vrstva svěrky 3 Vzorek břemena Obrázek G.1 – Zkušební přístroj a aplikace sil Musí být použity aktuální podmínky prostředí, které jsou důležité pro tření (např. přítomnost oleje nebo vlhkosti). G.1.2

Postup

Svislá síla F působící na unášeč, vytváří tlak mezi 2 a 3, odpovídající minimálnímu kontaktnímu tlaku mezi svěrkami a břemenem při zvedání břemena. Vodorovná tahová síla T musí působit mezi 1 + 2 a 3, až se část 1 + 2 začne pohybovat. Proměnnost této tahové síly reprezentuje křivka, obvykle odpovídající následujícímu diagramu:

55

ČSN EN 13155

1 Přechodný stav 2 Ustálený stav (pohyb) 3 Přemístění Obrázek G.2 – Charakteristiky tahové síly T

G.1.3 Kritérium přípustnosti Koeficient tření µ používaný pro výpočty, je poměr veličin Tr (průměrná vodorovná tahová síla v ustáleném stavu) a kolmé síly F. Jsou požadovány minimálně 3 zkoušky a koeficient tření musí být vzat ten nejmenší ze tří měření. G.2 Neprokluzování břemena – sevření s třením nebo s proniknutím (se „zakousnutím“) G.2.1

Postup

Největší dosažitelná síla držící břemeno se nazývá síla držení. Je určena: T = S (µ1 + µ2) kde: S

síla sevření svěrek

µ1

koeficient tření mezi břemenem a jednou částí svěrky

µ2

koeficient tření mezi břemenem a druhou částí svěrky

P

pracovní kus (břemeno)

Síla držení je určena výpočtem. Výpočet musí být proveden pro nejnepříznivější uchopovací rozsah.

Obrázek G.3 – Síly sevření G.2.2 Kritérium přípustnosti Síla držení T musí být udržet dvojnásobek břemena, které má být drženo. 56

ČSN EN 13155

Tento požadavek musí být ověřen zvedací operací, bez ohledu na to, zda síla sevření S je způsobena samosvěrem (je úměrná hmotnosti břemena) nebo mechanickým pohonem. G.3 Ověření mechanické pevnosti ve vodorovném směru přídavného tvarového zádržného zařízení pro svěrky G.3.1 Podmínky Zkouška musí být prováděna zatížením rovnoměrně rozloženou statickou silou odpovídající účinku ½ WLL při naklonění uchopovacího prostředku o 90°. G.3.2

Postup

Uchopovací prostředek bez břemena je nakloněn a zajištěn takovým způsobem, že přídavné tvarové zádržné zařízení není v kontaktu s ničím jiným než se zvedacími kleštěmi nebo se zkušebním břemenem a má dost místa, aby se mohlo deformovat. Síla rovná účinku poloviny WLL musí zatěžovat spodní část přídavného tvarového zádržného zařízení. Zkouška musí být provedena nejméně ve dvou nepříznivých směrech. G.3.3


Přídavné tvarové zádržné zařízení musí odolávat síle, i když nastanou trvalé deformace. G.4 Ověření ve svislém směru mechanické pevnosti přídavného tvarového zádržného zařízení pro svěrky G.4.1 Podmínky Zkouška musí být prováděna zavedením rovnoměrně rozložené statické síly odpovídající 2 WLL. G.4.2

Postup

Rovnoměrně rozložené břemeno odpovídající dvojnásobku WLL zatěžuje přídavné tvarové zádržné zařízení. Svírací mechanismus je odjištěn. Přídavné tvarové zádržné zařízení není v kontaktu s ničím jiným než se svěrkou a zkušebním břemenem a má dost místa, aby se mohlo deformovat. G.4.3


Přídavné tvarové zádržné zařízení musí odolávat síle, i když nastanou trvalé deformace. G.5

Rozsah tlouštěk svěrek

G.5.1 Podmínky Svěrky musí být zkoušeny použitím vzorku s tloušťkou rovnou spodnímu okraji rozsahu tlouštěk, zmenšenou o bezpečnostní rozsah. Příklad: svěrka s rozsahem tlouštěk 30 – 60 mm, zkouška plechem 30 mm – 10 %, tj. tloušťkou 27 mm. G.5.2

Postup

Vzorek je zvedán svisle. G.5.3 Kritérium přípustnosti Svěrka nesmí uvolnit vzorek.

57

ČSN EN 13155

Příloha H (informativní) Výběr vhodné sady norem jeřábů pro dané použití Je některá norma výrobků z následujícího seznamu vhodná pro dané použití? prEN 13000:1997

Jeřáby – Mobilní jeřáby

prEN 14439:2002

Jeřáby – Věžové jeřáby Jeřáby – Otočné výložníkové jeřáby Jeřáby – Mostové a portálové jeřáby

prEN 13852-1:2001

Jeřáby – Offshore jeřáby – Část 1: Offshore jeřáby všeobecného použití

prEN 13852-2:2002

Jeřáby – Offshore jeřáby – Část 2: Plovoucí jeřáby Jeřáby – Vrátky a kladkostroje se strojním pohonem - Část 1: Vrátky se strojním pohonem

prEN 14492-2:2002

Jeřáby – Vrátky a kladkostroje se strojním pohonem - Část 2: Kladkostroje se stroj. pohonem

EN 12999:2002

Jeřáby – Nakládací jeřáby

prEN 13157:1998

Jeřáby – Ručně poháněné jeřáby

prEN 13155:1998

Jeřáby – Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen

prEN 14238:2001

Jeřáby – Ručně vedená manipulační zařízení

ANO

NE

Použijte ji přímo, a dále normy, na které jsou odkazy.

Použijte následující: Jeřáby - Terminologie prEN 13001-1:1997

Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 1: Základní principy a požadavky

prEN 13001-2:1997

Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 2: Účinky zatížení Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 3.1: Mezní stavy a prokázání způsobilosti ocel. konstrukce Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 3.2: Mezní stavy a prokázání způs. částí lanových systémů Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 3.3: Mezní stavy a prokázání způs. kontaktu kolo/ kolejnice Jeřáby – Návrh všeobecně – Část 3.4: Mezní stavy a prokázání způsobilosti strojních zařízení

prEN 13135-1:1998

Jeřáby – Vybavení - Část 1 : Elektrotechnické vybavení

prEN 13135-2:2001

Jeřáby – Vybavení - Část 2 : Neelektrotechnické vybavení

prEN 13557:2003

Jeřáby – Ovládání a řídicí stanoviště

EN 12077-2:1998

Bezpečnost jeřábů – Zdravotní a bezpečnost. požadavky – Část 2: Omez. a indikující zařízení

prEN 13586:1999

Jeřáby – Přístupy

prEN 14502-1:2002

Jeřáby – Zařízení pro zvedání osob - Část 1: Zavěšené koše Jeřáby – Zařízení pro zvedání osob - Část 2: Svisle pohyblivé kabiny Jeřáby – Zařízení pro zvedání osob - Část 3: Spreadery

EN 12644-1:2001

Jeřáby – Informace pro používání a zkoušení - Část 1 : Návody k používání

EN 12644-2:2000

Jeřáby – Informace pro používání a zkoušení - Část 2 : Značení

58

ČSN EN 13155

Příloha ZA (informativní) Vztah této evropské normy ke směrnicím EU Tato evropská norma byla zpracována v rámci mandátu, který evropská komise a evropská zóna volného obchodu udělila CEN a podporuje základní požadavky směrnic EU: Směrnice Strojní zařízení 98/37/EC se změnou 98/79/EC Dodržení této normy je jednou z možností shody s příslušnými základními požadavky směrnic a s nařízeními sdružení EFTA. UPOZORNĚNÍ: Pro výrobky, které patří do působnosti této normy, mohou platit další požadavky a další směrnice EU.

59

ČSN EN 13155

Bibliografie [1] EN 1050: 1996, Safety of machinery — Principles of risk assessment (Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika) [2] FEM 1001: 1998, Rules for the design of hoisting appliances (Pravidla pro navrhování zvedacích zařízení) POZNÁMKA

FEM je Fédération Européenne de la Manutention

60

Jeřáby Bezpečnost Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen

Recommend Documents