Prostedky individuální ochrany jednotlivce. Adam Koutecký

Prost•edky individuální ochrany jednotlivce

Adam Koutecký

Bakalá!ská práce 2013

ABSTRAKT Tato práce je zamìøena na prostøedky individuální ochrany obyvatelstva. Je v ní uvedena historie ochrany obyvatelstva od dob jejího vzniku v První republice, pøes celý historický vývoj, až do dnešních dnù. V práci jsou popsány druhy prostøedkù civilní ochrany, jak pro dospìlé osoby, tak pro dìti, spoleènì s postupem zacházení s tìmito prostøedky. Provedl jsem analýzu souèasného zastoupení prostøedkù individuální ochrany a navrhl vlastní zpùsob zvýšení ochrany obyvatelstva tìmito prostøedky.

Klíèová slova: prostøedky individuální ochrany, plynová maska, ochranný filtr, civilní ochrana, civilní obrana.

ABSTRACT This Bachelor thesis deals with personal protective equipment. There is mentioned history of civil defense since it has been established in 1st republic across the historical development up to present days. Types of individual protection were described in the study, combined with treatment of these resources. I analyzed presents kinds of individual protection and I proposed my own way to increase the protection by these resources.

Keywords: Personal protective equipment, gas mask, filter, civil defense, civil protection.

Pod•kování: Chtìl bych tímto podìkovat svému vedoucímu práce panu doc. Ing. Ivanu Maškovi, CSc. za rady a èas strávený pøi konzultacích této bakaláøské práce. Dále bych chtìl podìkovat panu prof. Ing. Dušanovi Vièarovi, CSc. za poskytnutí vynikající odborné literatury týkající se tohoto tématu.

Motto: „Všechno je jed, ve všem je jed. Záleží pouze na dávce“ Paracelsus, otec toxikologie

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 I TEORETICKÁ !ÁST .................................................................................................... 10 1 HISTORIE OCHRANY OBYVATELSTVA V NAŠICH ZEMÍCH .................. 11 1.1 OBDOBÍ PO PRVNÍ SVÌTOVÉ VÁLCE ...................................................................... 11 1.2 PØEDVÁLEÈNÉ OBDOBÍ ......................................................................................... 11 1.3 OBDOBÍ DRUHÉ SVÌTOVÉ VÁLKY ......................................................................... 12 1.4 OBDOBÍ MEZI LETY 1945-1948............................................................................. 13 1.5 OBDOBÍ PO ROCE 1948 ......................................................................................... 13 1.6 OBDOBÍ 1958-1975 .............................................................................................. 14 1.7 OBDOBÍ 1976 - 1989 ............................................................................................ 16 1.8 CIVILNÍ OBRANA ÈSFR ........................................................................................ 19 1.9 CIVILNÍ OBRANA V ÈESKÉ REPUBLICE .................................................................. 20 2 PROST•EDKY INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY .................................................... 22 3 PROST•EDKY IMPROVIZOVANÉ OCHRANY .............................................. 24 4 KOLEKTIVNÍ OCHRANA .................................................................................... 26 CÍL PRÁCE A POUŽITÉ METODY .............................................................................. 27 II PRAKTICKÁ •ÁST ...................................................................................................... 28 5 ANALÝZA PROST!EDK" INIDIVIDUÁLNÍ OCHRANY ............................. 29 5.1 DÌTSKÉ VAKY ...................................................................................................... 29 5.1.1 Dìtský ochranný vak DV-65 ........................................................................ 29 5.1.2 Dìtský ochranný vak DV-75 ........................................................................ 30 5.2 DÌTSKÉ KAZAJKY ................................................................................................. 31 5.2.1 Dìtská kazajka DK-62 ................................................................................. 31 5.2.2 Dìtská ochranná kazajka DK-88/93............................................................. 32 5.3 DÌTSKÉ MASKY .................................................................................................... 33 5.3.1 Dìtská maska DM-1 ..................................................................................... 33 5.3.2 Dìtská ochranná maska CM-3/3h ................................................................ 34 5.4 OCHRANNÉ ROUŠKY ............................................................................................. 35 5.4.1 Ochranná rouška OR-1 ................................................................................. 35 5.5 OCHRANNÉ MASKY .............................................................................................. 36 5.5.1 Ochranná maska CM-3 ................................................................................ 36 5.5.2 Ochranná maska CM-4 ................................................................................ 37 5.5.3 Ochranná maska CM-5D.............................................................................. 38 5.5.4 Ochranná maska CM-6 ................................................................................ 39 5.6 FILTRY K OCHRANNÝM MASKÁM .......................................................................... 40 5.7 OCHRANNÉ ODÌVY ............................................................................................... 44 5.8 ZÁSADY PRO OŠETØOVÁNÍ PIO ............................................................................ 44 6 VYUŽITÍ PROST•EDK• OCHRANY OBYVATELSTVA .............................. 46 6.1 DOSTUPNOST PROSTØEDKÙ INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY ........................................... 46 6.2 MNOŽSTVÍ PROSTØEDKÙ INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY ............................................... 48

MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ ÚROVN• OCHRANNY OBYVATELSTVA .............. 49 7.1 MOŽNÉ KRIZOVÉ SCÉNÁØE ................................................................................... 49 7.2 NÁVRH K URYCHLENÍ NASAZENÍ PROSTØEDKÙ INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY ............. 50 ZÁV•R ............................................................................................................................... 55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 56 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL! A ZKRATEK ..................................................... 59 SEZNAM OBRÁZK! ....................................................................................................... 60 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 61 SEZNAM P"ÍLOH............................................................................................................ 62

7

UTB ve Zlín•, Fakulta logistiky a krizového •ízení

9

ÚVOD Historie prostøedkù individuální ochrany jednotlivce se zaèala psát spoleènì s používáním bojových chemických látek v prùbìhu první svìtové války. Pøi prvním nasazení chlóru, jako otravného plynu, v dubnu 1915, ubìhlo již témìø sto let. Za tu dobu se prostøedky individuální ochrany jednotlivce zmìnily z jednoduchého navlhèeného kapesníku upevnìného na tváøi na sofistikovaný druh ochranného prostøedku, který je schopen chránit osobu témìø pøed jakýmkoliv plynem, aerosolem èi pevnou radioaktivní mikroèásticí. Spoleènì s postupnou modernizací samotných prostøedkù v prùbìhu let se vyvíjelo i její legislativní zabezpeèení. Od civilních aktivistických složek, jejíž zásady byly poté upevnìny v zákonech První republiky, pøes masovou výrobu a právní zabezpeèení v období studené války. Tato doba odstartovala prudký vývoj, díky nìmuž jsme se stali svìtovou špièkou v oblasti ochrany obyvatelstva pøed zbranìmi hromadného nièení. Byly vyvinuty prostøedky pro ochranu všech vìkových kategorií, od kojeneckých vakù až po ochranné obleky chránící celý povrch tìla. Byly postaveny naddimenzované ochranné kryty pro obyvatelstvo, které je mìlo chránit pøed úèinky radioaktivního záøení a zajistit jeho pøežití. Z tìchto poznatkù a zdrojù èerpáme dodnes. I když jsou nìkteré staré už více jak 40 let, stále mohou být v dnešní dobì použitelné a dokážou chránit lidské životy. S nastolením demokracie ve východním bloku klesla možnost váleèného konfliktu na kontinentì. Spoleènì s pádem železné opony však nepøestal být vývoj prostøedkù individuální ochrany aktuální. Stále tu jsou však hrozby nevojenské, a• už se jedná o možnost havárie, èi teroristického útoku na civilní cíl. V souèasné dobì není Èeská republika schopna zabezpeèit vìtšinu obyvatelstva prostøedky individuální ochrany a je pouze na obèanech našeho státu, zdali si tyto prostøedky poøídí ze svých vlastních zdrojù.


I. TEORETICKÁ •ÁST

10


1

11

HISTORIE OCHRANY OBYVATELSTVA V NAŠICH ZEMÍCH

1.1 Období po první sv!tové válce V roce 1929 z podmìtu ministerstva národní obrany a za aktivního pøispìní Èeskoslovenského èerveného køíže vniklo Ústøedí obrany obyvatelstva a jeho místní výbory. To zahájilo èinnost od roku 1930. Tato složka se stala jakousi pomocnou aktivistickou složkou vojenského letectva a obrany proti vzdušnému napadení. Nemìla vlastní èlenskou základnu, ale pouze øídící orgány pro koordinaci dobrovolné èinnosti Èeskoslovenského èerveného køíže, hasièù a v nìkterých místech i èlenù tìlovýchovných organizací a skautských organizací. Ústøedí obrany obyvatelstva a jeho místní výbor ukonèily svoji èinnost schválením zákona o ochranì a obranì proti leteckým úkolùm v roce 1935. Tímto rokem zaèíná dlouholetá historie organizované ochrany obyvatelstva na našem území. [1]

1.2 P"edvále#né období Pøijetí zákona è. 82 o ochranì a obranì proti leteckým útokùm dne 11. dubna 1935 bylo ovlivnìno pøedevším nástupem nacistù v Nìmecku a vývojem jejich zahranièní politiky. K realizaci ustanovení tohoto zákona byly zøízeny v rùzných mìstech poradní sbory civilní protiletecké ochrany. Výkonné složky civilní protiletecké obrany byly rozdìleny na svépomocnou službu obyvatelstva a na pohotovostní oddíly veøejné služby. Èleny výkonných složek mohli být pouze obèané nepodléhající mobilizaci, podle potøeby mohly nastoupit ženy a mládež. Pohotovostní oddíly byly rozdìleny do osmi odborných služeb a to do poøádkové a bezpeènostní služby, poplachové služby (peèovala o provozuschopnost výstražných zaøízení), požární služby, samaritánské služby (udržovala stanice první pomoci a jejich vybavení), asanaèní služby (obstarávala ochranné prostøedky, dezinfekce a další záležitosti nezbytné k odmoøování zasažených ploch), spojovací a zpravodajské služby, zastírací služby (mìla za úkol zatemnìní a maskování dùležitých objektù) a zvláštní služby (likvidovala nevybuchlou munici a opravovala poruchy na inženýrských sítích). Výcvik byl provádìn ve støediscích branné výchovy úøedními cvièiteli branné výchovy za spolupráce Èeskoslovenského èerveného køíže, hasièù a jiných organizací


12

a spolkù k tomuto pøizpùsobivých. Byly organizovány pomìrnì èasté cvièení ve mìstech za úèasti hasièù a letectva. Hlavními klady tohoto zákona bylo položení veškerých opatøení spojenými s ochranou a obranou pøed leteckými a jinými útoky na obce, které mìly v dané dobì široké pravomoci, ale také i velkou odpovìdnost vùèi fyzickým a právnickým osobám. Dále zákon umožòoval rozsáhlé zásahy do práv obèanù v pøípadì potøeby, napøíklad znárodnìní majetku. Zákon o ochranì a obranì proti leteckým útokùm byl upraven zákonem è. 75 Sb. ze dne 8. dubna 1938 a spoleènì platily až do roku 1961, kdy skonèily vydáním zákona è. 40 Sb. o obranì Èeskoslovenské socialistické republiky. Ochrana obyvatelstva pøed chemickými útoky byla specifikována vládním naøízením è. 83 ze dne 17. dubna 1935, které pojednává o individuální protichemické ochranì. Toto naøízení upravovalo, kdo bude povinen si plynovou masku poøídit na vlastní náklady a komu ji bude hradit stát. Výrobu a cenu mìl stát díky naøízení pod svou kontrolou a jakékoliv porušení bylo tvrdì trestáno. Výroba plynových masek pro obyvatelstvo zapoèala až v roce 1937, díky dlouhému smlouvání ohlednì ceny a distribuce. Urèité množství této "lidové masky" sloužilo k ochranì obyvatelstva ještì v padesátých letech. [1]

1.3

Období druhé sv•tové války Po zøízení Protektorátu Èechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) vstoupil

v platnost nìmecký zákon è. 827/1935 tzv. Luftschutzgesetzt. Zákon byl v prùbìhu války doplòován prostøednictvím pozmìòovacích naøízení. Èeskoslovenská civilní protiletecká ochrana byla roku 1941 zaèlenìna do øíšské protiletecké ochrany tzv. Luftschutz. Byly vybudovány ústøedny protiletecké ochrany (Luftschutzzentralstellen) v Praze, Plzni, Brnì a Èeských Budìjovicích. Na celém území protektorátu byla také vybudována tzv. sí• výstrahy (Warnungsnetz). [15]


13

1.4 Období mezi lety 1945-1948 Osvobozená Èeskoslovenská republika mìla po ukonèení války vyhlídky na dlouhodobé mírové období v rámci demokratického zøízení. Strategické postavení ÈSR se na rozdíl od roku 1938, díky výsledkùm druhé svìtové války, lišilo v náš prospìch, jelikož se upevòovaly spolupráce s vítìznými mocnostmi. Od roku 1946 probíhala organizovaná likvidace protiletecké ochrany. Odstraòovaly se stavby, zaøízení a zbytky pùvodní organizaèní struktury. Tato likvidace pokraèovala až do roku 1948. [1]

1.5 Období po roce 1948 V èervnu roku 1948 byla vydána Smìrnice pro prozatímní organizaci protiletecké ochrany, jež se odvolávala na pùvodní legislativní normy. Smìrnice øešila organizaci protiletecké ochrany a pøechodnì také pevnou strukturu civilní ochrany. Civilní ochrana byla charakterizována jako ochrana života a statkù pøed požáry a jinými mimoøádnými ohroženími, pøed leteckými a jinými útoky. Opìt se zahájil výzkum a vývoj protiplynových masek pro obyvatelstvo. Byl vyvinut prototyp tzv. civilního filtru a na rok 1951 byla zajištìna výroba 90 000 tìchto masek. Ministerstvo vnitra se také snažilo získat zpìt materiál a vybavení, které pøedalo v letech 1945-1947 jiným resortùm. Civilní obrana byla zamìøena na ochranu obyvatelstva, øídících orgánù a národního hospodáøství proti konvenèním zbraním (letecké bombardování s masovým použitím tøíštivo-trhavých pum) a proti bojovým otravným látkám. Tìžištì pøíprav a opatøení spoèívalo pøedevším v mìstských aglomeracích a závodech, které byly rozdìlovány do tøí kategorií dle dùležitosti. Každé mìsto èi objekt mìl být v pøípadì napadení maximálnì sobìstaèný, s meziokresní pomocí se nepoèítalo. Bylo ustanoveno 13 služeb civilní obrany, a to zdravotnická, protipožární, komunální, krytová, obnovovací, silnièní a mostní, spojovací, energetická, poøádková a bezpeènostní, veterinární, zatemòovací, maskovací a protichemická. Pozdìji k tìmto službám pøibyla ještì služba plynárenská, dopravní a služba zásobovací, avšak zrušena byla služba maskovací, zatemòovací a protichemická.


14

Civilní obrana byla od svého vzniku plnì závislá na výzkumu a vývoji dotovaného ministerstvem národní obrany. A to i ve specifickém vývoji týkajícím se obrany obyvatelstva a státu. Proto bylo koncem roku 1955 rozhodnuto o vybudování Výzkumného ústavu civilní obrany, který se mìl zabývat výzkumem pouze pro potøeby civilní obrany. Byl zøízen také Výzkumný ústav vzduchotechnických a chemických zaøízení, který byl zamìøen na ochranu pøed zbranìmi hromadného nièení. Vláda dne 13. záøí 1956 pøijala usnesení týkající se usnadnìní rozšíøení protichemické ochrany. V mírové dobì mìlo být vybudováno tolik úkrytù, které by pokryly 60 - 70 % obyvatelstva. Zbytek obyvatelstva mìl být ukryt v polních úkrytech, postavených v dobì pøípadného narùstání váleèného ohrožení. [1]

1.6 Období 1958-1975 S narùstajícím hrozbou použití atomových zbraní bylo zapotøebí podpoøit rozvoj civilní obrany v Èeskoslovensku. To se neobešlo bez legislativních zmìn, proto byl novelizován zákon z roku 1951. V roce 1958 vláda pøijala Usnesení vlády Republiky èeskoslovenské è. 49 o civilní obranì Republiky èeskoslovenské a souèasnì s schválila Smìrnici o civilní obranì Republiky èeskoslovenské. Celý dokument byl pøísnì tajný. Usnesení nemìnilo v podstatì nic na základních principech, podle kterých byla civilní ochrana organizována. Novì však byla stanovena øada úkolù a opatøení pro nositele civilní obrany, kteøí mìli zajistit pøechod k ochranì pøed zbranìmi hromadného nièení. V bøeznu roku 1962 byla schválena koncepce ochrany obyvatelstva a národního hospodáøství, ze které vyplývaly pøedevším tyto zásady: -nelze zabezpeèit úplnou ochranu obyvatelstva pøed zbranìmi hromadného nièení, lze však snížit ztráty na životech a to pøedevším evakuací z míst, o kterých se pøedpokládá, že budou napadeny; -je zapotøebí podporovat zøizování úkrytù na celém území státu a vybavení všech obyvatel státu prostøedky individuální protichemické ochrany; -je nutno zabezpeèit nepøetržitou výrobu pro vojsko a to i v evakuovaných prostorech.


15

Platnost této koncepce byla témìø dvacet let. Až s rozvojem raket dlouhého doletu na poèátku osmdesátých let došlo k pøehodnocení priorit ochrany a hlavní dùraz byl kladen z evakuace na ukrytí. Podle této koncepce byla zabezpeèena individuální protichemická ochrana obyvatelstva a to pøedevším ochrannými maskami CM-3, filtry MOF, brašnami, dìtskými ochrannými vaky DV-65, dìtskými maskami DM-1, osobními zdravotními balíèky a dalšími ochrannými prostøedky. Tyto prostøedky byly vyrábìny podle stanoveného plánu a pøidìlovány mezi obyvatelstvo podle vyhlášky (Tab. 1.). Tab. 1. rozd•lení PIO v období 1958-1975 [1]

Mladší dìti - do 18

Dìtský ochranný

Dìtský ochranný vak DV-62,

mìsícù

vak DV-52

DV-65

Starší dìti - od 18

Dìtská ochranná

Dìtská ochranná

Dìtská ochranná

mìsícù do 3 let

kazajka DK-52

kazajka DK-62

maska DM-0

D•ti do 3 let

D•ti od 3

Ochranná maska

do 6 let

DM-1 (velikost 1)

D•ti od 6

Ochranná maska

Ochranná maska

Ochranná maska CM-3

do 15 let

DM-1 (velikost 2)

DM-3/3h

(velikost 3)

Dosp•lé

Ochranná maska

osoby

CO-1

Ochranná maska M-52,

Ochranná maska CM-3

BSS MO-4u* D•ti od 1,5 roku, dosp•-

Ochranná rouška

lé osoby *Bojevája Sovìršenné Sekretnaja Málaja Obševojskovaja typ èetvjórtyj ulùèšenyj-bojobý (pøísnì tajný vševojskový-typ ètvrtý zdokonalený)


16

Byl vyvinut impregnant, jehož jednoduchým použitím bylo možné vytvoøit jakýkoliv odìv filtraèního typu. Také se do ochranných zdravotních balíèkù zaèaly pøidávat antidota snižující za urèitých podmínek úèinek ozáøení. Dùležitá také byla informovanost obyvatelstva o úèincích zbraní hromadného nièení. Za tímto úèelem byla v letech 1955-1957 organizována tzv. masová pøíprava obyvatelstva k civilní obranì a v letech 1960-1961 a 1962-1963 tzv. všenárodní pøíprava obyvatelstva k civilní obranì. Údajnì se zúèastnilo 5,7 mil. obèanù v první etapì a 4,5 mil. v druhé. Byla schválena tzv. základní norma znalostí, která stanovovala konkrétní obsah i rozsah pøípravy a byla realizována v dvouletých cyklech v období 1966-1973. [1]

1.7 Období 1976 - 1989 Civilní obrana byla 1. listopadu 1976 pøevedena z podøízenosti Federálního ministerstva vnitra ÈSSR do podøízenosti Federálního ministerstva národní obrany. Doposud se øídila vládním usnesením è. 49 z roku 1958 a jeho pøílohou. Tento dokument byl však již historicky pøekonán a nevyhovoval civilní obranì vzhledem ke zmìnám, které nastaly. Byl proto nahrazen nìkolika novými zákony a vyhláškami. Vedle tìchto zákonù se civilní obrana øídila usneseními Rady obrany státu. K nejdùležitìjším patøilo usnesení: ·

ze dne 22. dubna 1976 k zabezpeèení øízení civilní obrany v Èeské socialistické republice a Slovenské socialistické republice;

·

ze dne 10. listopadu 1978 k Zásadám øízení obrany ÈSSR v míru a za branné pohotovosti;

·

ze dne 27. listopadu 1980 ke Smìrnicím pro uvádìním ÈSSR do branné pohotovosti.

Vrcholným orgánem øízení civilní obrany ÈSSR se stala Rada obrany státu a její

øízení pøíslušelo ministru národní obrany. Jeho výkonným orgánem se stal štáb Ci-

vilní obrany ÈSSR. Civilní obrana byla definována jako souèást obrany Èeskoslovenské socialistické republiky, zahrnující opatøení k zabezpeèení ochrany a obrany obyvatelstva pøed následky


17

nepøátelského napadení, k vytvoøení podmínek pro plynulý chod hospodáøského života pøi nepøátelském napadení a k odstraòování následkù tohoto napadení. V dobì míru mìla civilní obrana pøedevším školit obyvatelstvo ohlednì obrany pøed úèinky soudobých bojových prostøedkù, zabezpeèit vèasné varování obyvatelstva, øešit pøípravu ukrytí, evakuaci, protichemickou a protiradiaèní ochranu èi zdravotnické zabezpeèení obyvatelstva. Také mìla zvyšovat odolnost národního hospodáøství, vytvoøit a pøipravit orgány øízení a jednotek civilní obrany i organizovat zatemòovací opatøení. Za branné povinnosti mìla civilní obrana pøedevším za úkol záchranné a likvidaèní práce vèetnì materiálního a technického zabezpeèení napadených, dále poskytovat pomoc vojsku, udržovat veøejný poøádek a provádìt pyrotechnická a vyproš•ovací akce v místu napadení (Obr. 1.). Dùležitým prvkem v pøípravì obyvatelstva byly spoleèenské organizace, které napomáhaly civilní obranì. Byl to pøedevším Svaz pro spolupráci s armádou, Èeskoslovenský èervený køíž a Svaz požární ochrany. Vìdecko-výzkumnou èinnost provádìl pro civilní obranu Výzkumný ústav civilní obrany, který se zabýval vývojem pøístrojù a prostøedkù zamìøených pøedevším na: ·

odolnost národního hospodáøství;

·

pøírodní katastrofy;

·

psychologickou pøípravu obyvatelstva;

·

varování a vyrozumìní;

·

kolektivní ochranu;

·

prostøedky zdravotnické ochrany obyvatelstva;

·

prostøedky ochrany dýchacích cest;

·

èistící materiály;

·

prostøedky likvidaèních prací;

·

opravárenskou techniku pro civilní obranu.

Výzkumný ústav civilní obrany byl významnou èástí civilní obrany, bez které by civilní obrana nebyla schopna plnit své úkoly. [1]


Prùzkumná èeta

Prùzkumné družstvo

Spojovací èeta

Spojovací družstvo

Vyproš•ovací rota

Vyproš•ovací èeta

Rota speciální oèisty

Èeta speciální oèisty

Technická èeta

Technické družstvo

Poøádková èeta

Poøádkové družstvo

Zdravotnická služba

Zdravotnická družina

18

Velitelství

Dozimetrická hlídka Obr .1. Struktura obrany obyvatelstva [1] Individuální protichemická ochrana v letech 1976 - 1989 Základy koncepce rozvoje individuální ochrany byly položeny v polovinì šedesátých let a vydržely následující ètvrt století. Prostøedky individuální protichemické ochrany se rozumìly prostøedky ochrany dýchacích cest a povrchu tìla, zdravotnický prostøedek jednotlivce a osobní dozimetrický pøístroj.

Tyto prostøedky byly pøidìlovány obyvatelstvu v následující poøadí: ·

pøíslušníci jednotek civilní obrany;

·

osazenstvo objektù výrobní sféry;

·

dìti do 15 let;

·

ženy v domácnosti, dùchodci... (Tab. 2.)


19

Tab. 2. Prost•edky ochrany dýchacích cest v civilní obran• v období 1976-1989. [1] D•ti do v•ku 1,5

Ochranný vak

roku

DV-65 a DV-62

D•ti od 1,5 do 6 let

Ochranná kazajka

Dìtská ochranná

Ochranná kazajka

DK-62

maska DM-1

DK-88

D•ti a mládež od 6

Dìtská ochranná

do 16 let

maska DM-1

Pracovn• aktivní obyvatelstvo

Ochranný vak DV-75g

Ochranná maska CM-3/3h (DM-2/I, DM-2/II)*

Dìtská maska DM-3**

Ochranná maska Ochranná maska CM-4

CM-3, MO-4u, M-52,

Pracovn• neaktiv-

Ochranná maska

Ochranná maska

Ochranná rouška

ní obyvatelstvo

CO-1

CM-3

OR-1

*vycházely z CM-3, **pouze prototyp S prostøedky na ochranu povrchu tìla se u obyvatelstva nepoèítalo v dùsledku nesmírných nákladù. Poèítalo se s použitím improvizovaných prostøedkù ochrany (pláštìnky, igelitové sáèky, gumové holinky). [1]

1.8 Civilní obrana •SFR Jedním z prvních krokù po listopadových událostech roku 1989 bylo sdìlení federálního ministerstva zahranièních vìcí è. 168 Sb, ze dne 23. kvìtna 1991 o vázanosti Èeské a Slovenské Federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochranì obìtí mezinárodních ozbrojených konfliktù a konfliktù nemajících mezinárodní charakter, pøijatými v Ženevì dne 8. èervna 1977. Zabezpeèení základních funkcí civilní obrany bylo zajištìno vydáním Smìrnice pro èinnost nevojenské èásti Civilní obrany ÈSFR v pøechodném období dne 1. srpna 1990. Smìrnice zahrnovala tyto úkoly: ·

varování a vyrozumìní;

·

protiradiaèní a protichemické zabezpeèení;


·

kolektivní ochranu obyvatelstva;

·

ochranu hospodáøství;

·

organizaèní strukturu civilní obrany;

·

pøípravu štábù, jednotek a zaøízení;

·

pøíprava obyvatelstva;

·

øídící a organizátorské práce;

·

materiální, technické a finanèní zabezpeèení. [1]

20

1.9 Civilní obrana v •eské republice

1. ledna 1993 zaèal pracovat Štáb CO Èeské republiky, pro jehož zahájení bylo vydáno Usnesení vlády Èeské republiky è. 126 ke stavu civilní ochrany Èeské republiky, její struktuøe a materiálnímu zabezpeèení, jeho pøílohou jsou Opatøení civilní ochrany Èeské republiky. Pojem civilní ochrana zaèal oficiálnì používat po dlouhé dobì zákon è. 21/1993 Sb. Èinnost civilní ochrany byla zamìøena pøedevším na: ·

udržování trvalé provozuschopnosti a pohotovosti varovacích a vyrozumívacích systémù;

·

údržbu vybudovaného úkrytového fondu;

·

pøehodnocení zásad individuální ochrany a prostøedkù s pøihlédnutím k potøebám a možnostem, vèetnì zabezpeèení jejich pøípravy;

·

vytvoøení pøedpokladu k navázání spolupráce Civilní obrany ÈR se sousedními státy a pro její zaèlenìní do pøíslušných organizací a systémù;

·

stanovení zásad pro využití opatøení civilní ochrany pøi mimoøádných situacích v míru, vèetnì úèasti v regionálních záchranných systémech;

·

øádné skladování a ošetøování materiálù civilní ochrany a jeho evidenci;


·

21

efektivní a racionální využívání pøidìlených finanèních prostøedkù v souladu s novì vydanými pøedpisy.

Funkci centrálního vzdìlávacího zaøízení zaèal plnit Institut civilní obrany ÈR Láznì Bohdaneè, který vznikl spojením bývalých vzdìlávacích a výzkumných støedisek CO. 31. 12. 1993 byly zrušeny štáby civilní ochrany okresù a statutárních mìst na základì Usnesení vlády Èeské republiky ze dne 24. prosince 1993 èl. 660. Usnesením vlády èeské republiky è. 53 ze dne 20. ledna 1999 byl vysloven souhlas s pøevodem výkonu státní správy ve vìcech civilní obrany z pùsobnosti Ministerstva obrany do pùsobnosti Ministerstva vnitra, s úèinností od 1. ledna 2000. 22. dubna 2002 byla usnesením vlády Èeské republiky schválena Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2006 s výhledem do roku 2015. 11. prosince 2007 byla Výborem pro civilní a nouzové plánování schválena koncepce pro léta 2013-2020. Tato koncepce byla schválena 25. února 2008 v Usnesení vlády ÈR è. 165/2008. Tyto dokumenty øeší pøípravu a realizaci opatøení k ochranì obyvatel ÈR . [1] Integrovaný záchranný systém Usnesením vlády Èeské republiky è. 246 ze 29. kvìtna 1993 byly stanoveny zásady Integrovaného záchranného systému, pøièemž civilní ochrana je považována jako jeden ze subjektù tohoto záchranného systému. IZS tvoøí základní pilíø pøi koordinování èinností a postupù jeho jednotlivých složek pøi pøípravì na mimoøádné události, pøi záchranných a likvidaèních pracích a pøi ochranì obyvatelstva pøed a po dobu vyhlášení stavu nebezpeèí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a váleèného stavu.


2

22

PROST•EDKY INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY Podle Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2006 do roku 2015 mohou být pro-

støedky individuální ochrany využity pøi evakuaci a ukrytí obyvatelstva v prùbìhu váleèného stavu. Avšak jejich okamžité použití pøi bezprostøedním nevojenském ohrožení je nereálné. Prostøedky individuální ochrany jsou definovány jako prostøedky pro ochranu dýchacích cest a povrchu tìla èlovìka pøed nìkterými úèinky zbraní hromadného nièení a prùmyslových škodlivin.

Rozd!lení prost"edk# individuální ochrany a. z funkèního hlediska: ·

ochrana dýchacích cest;

·

ochrana povrchu tìla;

b. dle zpùsobu ochrany dýchacích cest: ·

filtraèní (ochrana dýchacích cest pomocí kompletu lícnice ochranné masky a malého ochranného filtru; podmínkou použití této ochrany je, že v daném prostoru bude v ovzduší dosaženo min. 17 % obj. kyslíku a max. 0,5 % bojové chemické látky, popøípadì 1 obj. % prùmyslové škodliviny)

·

izolaèní (ochrana dýchacích cest pomocí kompletu lícnice ochranné masky a dýchacího pøístroje; musíme použít tam, kde nejsou splnìny podmínky pro použití filtraèní ochrany, tj. v ovzduší je obsaženo ménì nìž 17 % obj. kyslíku èi více než 0,5 obj. % bojové chemické látky, pøípadnì 1 obj. % prùmyslové škodliviny)

c. z hlediska uživatelského lze prostøedky individuální ochrany rozdìlit na: ·

vojenské;

·

civilní: Ø prostøedky individuální ochrany pro dìti: §

od narození do 1,5 roku (dìtské ochranné vaky);

UTB ve Zlín•, Fakulta logistiky a krizového •ízení §

23

od 1,5 do 3 let (dìtské ochranné kazajky a dìtské ochranné masky);

§

od 3 do 10 (12) let (dìtské ochranné masky);

Ø prostøedky individuální ochrany pro dospìlé (ochranné masky pro dospìlé a dìti do 10 let). [14]


3

24

PROST•EDKY IMPROVIZOVANÉ OCHRANY Prostøedky improvizované ochrany slouží jako náhrada za prostøedky individuální

ochrany v pøípadì jejich nedostatku. Popøípadì slouží jako prvotní pomùcka pøi ochranì osob pøi krizových situacích. Je urèena k ochranì tìla a dýchacích orgánù pøed úèinky toxických a nebezpeèných látek. Základním principem je vhodné využití odìvních èástí, které jsou v dispozici v domácnostech èi na pracovištích. Pøi použití této ochrany je potøeba dodržet tyto tøi zásady: 1. musí být zakryt celý povrch tìla, žádné místo nesmí být nepokryto; 2. vše musí být dokonale utìsnìno; 3. je vhodné použít více vrstev. K ochranì hlavy je vhodné použít šátky, šály popøípadì èepice, pøes které je vhodné natáhnout kapuci. Dále nasadit v pøípadì možností helmu (cyklistickou, motorkáøskou, aj.), které takto chrání pøed padajícími pøedmìty. Oèím a oblièeji je nutno vìnovat nejvìtší pozornost. Zvláštní pozornost je tøeba vìnovat ochranì úst a nosu, jelikož jsou vstupními otvory do dýchacího ústrojí. Nejvhodnìjší je pøekrytí složeným kusem flanelové látky èi froté ruèníkem, mírnì navlhèeným ve vodì èi vodném roztoku sody nebo kyseliny citrónové, a upevnìným v zátylku šátkem èi šálou. Oèi je tøeba chránit nejlépe brýlemi uzavøeného typu (plavecké èi motocyklové). Popøípadì lze oèi ochránit pøetažením prùhledného igelitu pøes hlavu a stažení gumou v úrovni lícních kostí. Musí se co nejvíce zamezit kontaktu oèí s okolním vzduchem. Platí zásada, že každý druh odìvu poskytuje urèitou míru ochrany, pøièemž vìtší poèet vrstev zvyšuje koeficient ochrany. K ochranì trupu jsou nejvhodnìjší následující druhy odìvù: ·

dlouhé zimní kabáty;

·

bundy;

·

kalhoty;

·

kombinézy;

·

šus•ákové sportovní soupravy.


25

Tyto odìvy je nutno dostateènì utìsnit kolem krku, rukávù a nohavic. Kolem krku lze použít šálu èi šátek omotaný pøes zvednutý límec. Netìsné zapínání a trhliny je nutné pøelepit izolepou. Je vhodné použít ke všem ochranným odìvùm pláštìnku, èi jiný nepronikavý pøehoz. V pøípadì nutnosti je vhodné nahradit pláštìnku dekou èi pøikrývkou a zabalit se do ní. Velmi dobrý ochranným prostøedkem rukou jsou pryžové rukavice. Èím je materiál silnìjší, tím lepší poskytuje ochranu. Rukávy pøesahující pøes okraj rukavic pøevážeme u okrajù øemínkem èi provázkem. Rukavice je možné nahradit látkou èi šátkem, které ovineme kolem rukou. Krátkodobì je tak ochráníme pøed škodlivými látkami. Chodidla je vhodné chránit pryžovými holínkami èi koženými vysokými botami. Je nutné zabezpeèit, aby mezi nohavicí a botou nezùstalo nechránìné místo. Pøesahující nohavici je nutno stáhnout øemínkem èi provázkem. V pøípadì použití nízkých bot, je vhodné nohy zabalit do igelitových sáèkù a uvázat. Improvizovaná ochrana je urèená ke krátkodobé ochranì a je urèena pøedevším: ·

k pøesunu do stálých úkrytù;

·

k opuštìní zamoøených prostorù;

·

k pøekonání zamoøených prostorù;

·

k ochranì v prostoru jednoduchého typu;

·

k evakuaci obyvatelstva [20].


4

26

KOLEKTIVNÍ OCHRANA Kolektivní ochrana je hromadná, spoleèná ochrana obyvatelstva proti úèinkùm

a následkùm ozbrojených konfliktù, velkých provozních havárií a živelních pohrom. Kolektivní ochrana zahrnuje ukrytí a evakuaci.[14] Pøi mimoøádných událostech spojených s úniky nebezpeèných škodlivin se ke kolektivní ochranì osob využívají ochranné vlastnosti staveb a tam, kde jsou pro to z hlediska dislokace podmínky, improvizované a stálé úkryty. Rozsah a zpùsob kolektivní ochrany je stanoven plánem ukrytí, který je souèástí havarijního plánu. Stanovuje zásady ukrytí, vypracování pøehledu poètù a druhù úkrytù v pøíslušném regionu, jejich kapacit, upøesnìní jejich pøedurèení (poèty ukrytých osob v bydlišti, zamìstnání, ve školských, zdravotnických a dalších zaøízeních) a zásady chování obyvatelstva pøi ukrytí. Rozd!lení úkryt• ·

stálý protiradiaèní úkryt;

·

stály tlakovì odolný úkryt;

·

protiradiaèní úkryty budované svépomocí;

·

protiradiaèní úkryty budované svépomocí polním zpùsobem;

·

ochranný systém metra. [18]

Stálé úkryty byly budovány v letech 1950-1990 ve velkých mìstech a na územích, která byla pøedpokládaným cílem možného napadení zbranìmi hromadného nièení. Nejvíce úkrytù se budovalo v Praze, Moravskoslezském, Støedoèeském a Ústeckém kraji. Po roce 1990 byla zastavena výstavba nových krytù, pouze se dokonèovaly rozestavìné. [19]


27

CÍL PRÁCE A POUŽITÉ METODY Cílem práce je provést zhodnocení platné legislativy a souèasného stavu zabezpeèení prostøedky individuální ochrany jak po kvalitativní tak po kvantitativní stránce. Dále pak navrhnout opatøení ke zvýšení ochrany osob tìmito prostøedky na základì vyhodnocení dvou modelových situací. Provedl jsem rešerši souèasných prostøedkù individuální ochrany, jak masek tak filtrù. Dále jsem na základì analyzování dvou historických pøíkladù prùmyslových katastrof s prùmyslem na našem území navrhl zpùsob rychlejšího nasazení prostøedkù individuální ochrany v pøípadì krizové situace. Tyto dva zpùsoby jsem pak porovnal pomocí SWOT analýzy.


II.

PRAKTICKÁ !ÁST

28


5

29

ANALÝZA PROST EDK!"INIDIVIDUÁLNÍ"OCHRANY K souèasnému stavu prostøedkù individuální ochrany je nutno dodat významnou

skuteènost. Tyto prostøedky byly vyvíjeny a dimenzovány na tøetí svìtovou válku vedenou zbranìmi hromadného nièení a režimy života v ní. Dokážou tedy chránit pøed malou koncentraci škodlivin zapøíèinìných jaderným výbuchem, vìtšina však nedokáže chránit pøed prùmyslovými škodlivinami. Aè jde o výrobky zhotovené pøed více než 40 lety, jde o prostøedky, které mohou v nìkterých pøípadech zachránit lidský život. [16]

5.1 D#tské"vaky Jsou urèeny k ochranì dìtí ve vìku asi do 18 mìsícù. Chrání organismus dítìte proti úèinkùm radioaktivního prachu, aerosolù otravných látek a bakteriologických (biologických) prostøedkù. Vak se vyrábí z pogumovaného textilu, který se pomocí tkanic napíná na hliníkovou kostru. Je vybaven prùzorem, manipulaèními rukavicemi a popruhem na usnadnìní transportu. K umožnìní dýchání je vybaven 2 difúzními filtry. [2] 5.1.1 D#tský"ochranný"vak"DV-65 Slouží k individuální ochranì dìtí do 18 mìsícù vìku (výjimeènì do 24 mìsícù). Skládá se z lehké trubkové konstrukce, na kterou je pøetažen vak z pogumované textilie s prùzorem, jedním difúzním filtrem, manipulaèní rukavicí a pøíslušenstvím. Na kovovou kostru lze pøipevnit popruh pro pøenášení vaku na zádech. Difúzní filtr brání prùniku radioaktivního prachu, bojových otravných látek a bakteriologických látek do vnitøní èásti vaku, ale ponechává volný prùchod kyslíku dovnitø a vydechovaného oxidu uhlièitého s vodními parami smìrem ven. V prùbìhu skladování je difuzní filtr chránìn pøed poškozením z obou stran ochranným papírem vyztuženým vrstvou polyetylénu. Pøed vložením dítìte do vaku se z obou stran strhne krycí papír, svážou se boèní chlopnì, napnou se èelní chlopnì s vyztužovacími lištami a upevní se. Ochranná poloha vaku se stabilizoval uzavøením boèních rozpìrných hákù s pojistkou. Dodává se v kartónové krabici. (Obr. 2.) [3]


30

Obr. 2. DV-65 [3] 5.1.2 D•tský ochranný vak DV-75 Slouží k individuální ochranì dìtí do 18 mìsícù vìku (výjimeènì do 24 mìsícù). Skládá se z lehké trubkové konstrukce, na kterou je pøetažen vak z pogumované textilie s prùzorem, dvìma difúzními filtry, manipulaèní rukavicí a pøíslušenstvím. Uvnitø vaku jsou dvì kapsy pro zásobu plenek èi kojeneckou láhev a propojovací zaøízení pro podávání stravy zvenèí do kojenecké láhve. V pøíslušenství vaku je dále zásobní láhev s uzávìrem s injekèní jehlou a sací láhev s dudlíkem, nosný popruh a nafukovací podložka pod hlavu dítìte. Vak se napíná na skládací kovovou kostru. Pomocí tvarovaného prostìradla se dá upravit na dìtskou postýlku v nezamoøeném prostoru. Dodává se v kartónové krabici. (Obr. 3.) [4]


31

Obr. 3. D•tský ochranná vak DV-75 [4]

5.2 D•tské kazajky Jsou urèeny pro ochranu dìtí ve vìku od 15 mìsícù do 3 až 4 let (dle vzrùstu). Chrání dýchací orgány a horní èást tìla dítìte proti úèinkùm radioaktivních i otravných látek a bakteriologických (biologických) prostøedkù. Jsou vhodné zvláštì pro dìti nesnášející ochrannou masku a pro dìti s onemocnìním dýchacích cest. Kazajka je vyrobena z pogumovaného textilu a je opatøena hlavovou kuklou s prùzorem z plexiskla, èástí kryjící tìlo až do pasu, rukávy pevnì spojené s bezprstými rukavicemi a v pase dvìma opasky tìsnícího zaøízení. Dodávka vzduchu do kazajky pøes filtr je zabezpeèována nucenou ventilací. [2] 5.2.1 D•tská kazajka DK-62 Je urèena pro dìti ve vìku od 18 mìsícù do 3 - 4 let. Je vyhotovena z pogumované textilie žluté barvy. Má hlavovou kuklu s prùzorem z plexiskla, èást kryjící tìlo do pasu a rukávy pevnì spojené s bezprstými rukavicemi. Ventilová komora s vdechovacím ventilem je na hrudní èásti. Do kazajky se vhání vzduch pøes filtr MOF pøipojený k dmychadlu vrapovou hadicí. Vydechovací ventil je umístìn na vrcholu hlavové kukly. V pase jsou dva opasky se samoutahovacími pøezkami. Vhánìní vzduchu do kazajky je mechanické (Obr. 4.). [5]


32

Obr. 4. DK-62 [6] 5.2.2 D•tská ochranná kazajka DK-88/93 Je urèena na individuální ochranu dìtí od 18 mìsícù do 3 let. Skládá se z kombinézy na horní polovinu tìla, vrapování hadice a mechanického dmychadla. Doplòuje se malým ochranným filtrem MOF. Je vyrobena z polyamidové pogumované tkaniny. Vzduch k dýchání je nasáván ventilátorem pøes filtr MOF, který je umístìn na nástavci na hlavové kukle. Výdechový ventil je umístìn na kukle pod panoramatickým plastovým prùzorem. Jako zdroj elektrické energie slouží monoèlánky (6 ks) typu R-14, nebo LR-14. Na rozdíl od DK-62 tak DK-88 nevyžaduje trvalou obsluhu dospìlé osoby, je potøebný pouze dozor. V pøípadì poruchy ventilátoru, nebo pøi vybití baterií je možné použít ruèní dmychadlo pøipevnìného na filtr MOF. Kazajka je vybavena systémem umožòujícím pøíjem tekutin v zamoøeném prostoru. Dìtské ochranné kazajky se dodávají a ukládají v uzavøených vìdrech z umìlé hmoty (Obr. 5.). [17]


33

Obr. 5. DK-88 [7]

5.3 D•tské masky Jsou urèeny pro dìti od 1,5 roku do 10 let, v pøípadì dìtí s malým oblièejem až do 12 let. Ve spojení s ochranným filtrem, chrání oblièej a dýchací cesty, proti radioaktivním i otravným látkám a bakteriologickým (biologickým) prostøedkùm. Maska se skládá z pryžové lícnice a oddìlitelného filtru. Vlastní lícnice je vyrobena z pryže a skládá se z tìla, zorníkù, ventilové komory a páskového upínacího systému. Vzduch k dýchání do masky vstupuje vlastní èinností dýchacích orgánù. Velikost 0 je urèena pro dìti ve vìku od 18 mìsícù do 3 let, velikosti 1 a 2 jsou urèeny pro dìti ve vìku 3 až 10 - 12 let. [2] 5.3.1 D•tská maska DM-1 Je urèena na individuální ochranu dìtí od 3 let do 15 let. Skládá se z lícnice dìtské ochranné masky DM-1, malého ochranného filtru MOF a kapsy na ochrannou masku DM. Lícnice dìtských ochranných masek DM-1 se dodávají a ukládají v døevìných bednách, obsahujících 120 kusù lícnic. Lícnice se kompletují s filtry a ukládají do kapes až pøed jejich výdejem. Dùvodem konstrukce masky s vrapování hadicí je skuteènost, že ochranné filtry MOF mají pomìrnì velkou hmotnost (více než 250 g) a proto z dùvodu možného poškození krèní páteøe u dítìte v pøípadì montáže filtru pøímo na masku, jako je tomu u dospìlé osoby, a proto je filtr umístìn v tašce, kterou má dítì provìšenou pøes levé rameno a s ochrannou maskou je spojen hadicí.


34

Maska je k dispozici ve tøech velikostech. Velikost 0 je urèena pro dìti od 18 mìsícù do 3 let, velikost 1 a 2 pro dìti od 3 let do 12-15 let (Obr. 6.). [8]

Obr. 6. DM-1 [8]

5.3.2 D•tská ochranná maska CM-3/3h Je urèena na individuální ochranu dìtí od 6 let do 15 let. Skládá se z lícnice ochranné masky CM-3 velikosti è. 3 doplnìné odnímatelnou vrapovou hadicí, z malého ochranného filtru MOF a kapsy na ochrannou masku DM. Lícnice dìtských ochranných masek CM-3/3h se dodávají a ukládají v døevìných bednách, obsahujících 120 kusù lícnicí. Lícnice se kompletují s filtry a ukládají do kapes až pøed jejich výdejem (Obr. 7.). [10]


35

Obr. 7. CM-3/3h [9]

5.4 Ochranné roušky Pøedstavují náhradní jednoúèelový prostøedek k ochranì proti radioaktivnímu prachu v oblasti spadových stop v pøípadech, kdy není dostatek ochranných masek. Nechrání proti otravným látkám, oxidu uhelnatému a veškerým prùmyslovým škodlivinám. [24] 5.4.1 Ochranná rouška OR-1 Jednoúèelový prostøedek k ochranì dýchacích cest dìtí od 9 mìsícù až dospìlých osob pøed úèinky radioaktivních látek a èásteènì pøed úèinky biologických prostøedkù, jsou-li tyto škodliviny použity ve formì prachu nebo aerosolu. Byla vydána pro obyvatelstvo žijících v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. Je vyrobena z textilu a skládá se z pøední textilní lícní èásti se dvìma prùzory z prùhledné fólie, podbradníku a tìsnìní. Ve spodní èásti lícnice je mezi dvìma textilními vrstvami vložena textilní filtraèní vložka, která je schopna zachytávat prachové èástice. K zadní èásti lícnice jsou pøišity upínací pásky (Obr. 8.).


36

Obr. 8. OR-1 [11]

5.5 Ochranné masky Jsou urèeny pro dospìlé obyvatelstvo. Ochranné masky v kompletaci s pøíslušným ochranným filtrem slouží k ochranì dýchacích orgánù v pøípadech, že koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu je alespoò 17 % a koncentrace škodliviny nepøesahuje 0,5 %. [2]

5.5.1 Ochranná maska CM-3 Je oblièejová maska s páskovým upínacím systémem, kulatými zorníky, do nichž je možné vložit speciální brýlové vložky. Bakelitová ventilová komora obsahuje zdvojený vydechovací ventilek a ventilek vdechovací. Ve spodní èásti ventilové komory je hrdlo pro našroubování filtru MOF. Vyrábìna byla ve ètyøech velikostech - 3 (nejmenší, dìtská CM-3/3h), 4, 5 a 6. [2] Ochranné masky CM-3 se dodávají a ukládají v døevìných bednách po 120 kusech. Lícnice se filtry kompletují až pøed výdejem (Obr. 9.).


37

Obr. 9. CM-3 [11]

5.5.2 Ochranná maska CM-4 Je oblièejová maska s pìtipáskovým upínacím systémem, panoramatickými zorníky, do nichž lze vkládat speciální brýlové vložky. Lícnice dále obsahuje prùzvuènou membránu, která zvyšuje srozumitelnost mluveného slova a to i pøi použití technických spojovacích prostøedkù a ventilovou komoru vyrobenou z mechanicky odolného sklolaminátu. Na šroubení ventilové komory se pøipojuje filtr MOF. Lícnice OM má na okraji tìsnící manžetovou linii a je doplnìna pevnì zabudovanou polomaskou. Vyrábí se ve tøech velikostech - 3 (nejmenší), 4 a 5 (Obr. 10.). [2] Kromì základní verze existuje také modifikace CM-4M, která je pøizpùsobená pøijímání nápojù a modifikace CM-4K, který umožòuje kombinaci s izolovaným dýchacím pøístrojem.


38

Obr. 10. CM-4 [2] 5.5.3 Ochranná maska CM-5D Ochranná maska CM-5D spolu s vhodným typem filtru nebo dýchacím pøístrojem chrání oblièej a dýchací orgány pøed úèinky toxických plynù, par a aerosolù, biologických škodlivin a radioaktivnímu spadu, bojovými otravnými látkami nebo nebezpeèným látkám vzniklých pøi havárií objektù a zaøízení, které používají jaderné èi chemické materiály. Vyznaèuje se dìleným velkoplošným panoramatickým zorníkem, který umožòuje uchycení dioptrické vložky pøi zajištìní dobré prostorové orientace. Tìsnící manžeta zlepšuje tìsnost pøi použití. Tento typ masky umožòuje použití brýlové vložky, která je urèena pro uživatele s vadami zraku. Brýlová vložka je uchycena zasunutím do pryžového trámku zorníku z vnitøní strany. K dispozici jsou 4 vertikální polohy umístìní brýlové vložky podle velikosti oblièeje (Obr. 11.). [12]


39

Obr. 11. CM-5D [12] 5.5.4 Ochranná maska CM-6 Jedná se o nejmodernìjší ochrannou masku. V kombinaci s vhodným filtrem nebo dýchacím pøístrojem zajiš•uje ochranu oblièeje, oèí a dýchacích orgánù pøed úèinky toxických plynù, par a aerosolù, biologických škodlivin, radioaktivního prachu atd. Maska je urèena pro použití v prùmyslu, chemických a nukleárních oborech, zemìdìlství, hornictví, jednotkách civilní ochrany, záchranných hasièských sborech, u policejních jednotek, apod. Maska CM-6 zajiš•uje spolehlivou ochrannou funkci v teplotním rozsahu -30 !C až +70 !C. Lícnice je vyrobena z chemicky odolné, mìkké a dobøe snášenlivé pryže. Velkoplošný panoramatický polykarbonátový zorník zajiš•uje dokonalou nezkreslenou prostorovou orientaci pøi obvyklých èinnostech. Øešení tìsnící linie masky zabezpeèuje spolehlivou tìsnost u rùzných velikostí oblièeje. Maska umožòuje použití elektronických komunikaèních zaøízení. Konstrukèní øešení masky umožòuje montáž filtru na levou nebo pravou stranu. Prùzvuèná vložka zajiš•uje snadnou komunikaci pøi použití masky. Modifikace CM-6M je vybavena zaøízením pro pøíjem tekutin. CM-6S je dodávána s vnitøní maskou z transparentní silikonové pryže s vynikající snesitelností (Obr. 12.) [13]


40

Obr. 12. CM-6 [13]

5.6 Filtry k ochranným maskám Zabraòují prùniku radioaktivních látek, bojových chemických látek a biologických agens do vnitøních èástí ochranné masky. Nechrání však pøed oxidem uhelnatým a ochranu proti nìkterým prùmyslovým škodlivinám poskytují jen po krátkou dobu. Pøi prùmyslových haváriích spojených s únikem nebezpeèných škodlivin nebo pøi zamoøení prostoru oxidem uhelnatým se zamìòují za pøíslušné filtry prùmyslového typu. [14] Rozdìlujeme na malý ochranný filtr (MOF), který váží do 500 g, a velký ochranný filtr (VOF), který váží do 1000 g. Existují filtry MOF-1, MOF-2, MOF-4, MOF-5, MOF-6M. Filtry se vyrábìly od roku 1976 do roku 1999. Výrobní technologie filtrù MOF-5 a MOF-6M je k dispozici a v pøípadì potøeby je možno je hromadnì vyrábìt.


41

Obr 13. schéma MOF filtru [Zdroj: vlastní] Filtry MOF-2,-4,-5 obsahují protiaerosolový filtr a sorpèní náplò na bázi aktivního uhlí. Pøi prùchodu vzduchu jsou nejdøíve oddìleny škodlivé aerosoly a prach prùchodem pøes filtraèní papír (filtraèními složenci). Poté se škodlivá látka pøi prùchodu aktivním uhlím zachytí na jeho povrchu, jelikož struktura aktivního uhlí pøipomíná houbu s mnoha výdutìmi (Obr. 13.). Aktivní uhlí mùže být také impregnováno chemickou látkou, která se škodlivinou vytvoøí chemickou vazbu. Tento zpùsob sorpce se nazývá chemisorpce a využívají ji nejnovìjší filtry MOF-6M. Pr•myslové filtry Jsou urèeny k záchytu škodlivin z procházejícího vdechovaného vzduchu (Tab. 5.). Mohou být použity jako souèást filtraèních dýchacích pøístrojù. Potøeba ochrany proti rùzným plynùm vedla ke vzniku širšího sortimentu filtrù specificky urèených pro záchyt škodlivin (Tab. 3.). Prùmyslové filtry dìlíme na filtry proti plynùm, èásticové filtry (Tab. 4.) a kombinované filtry. [14]


42

Tab. 3. Filtry proti plyn•m [14] Typ filtru

Barevné ozna•ení

A

Hnìdá

Hlavní využití Organické plyny a páry, rozpouštìdla

B

Šedá

Anorganické plyny a páry

E

Žlutá

Kyselé plyny

K

Zelená

Èpavek

Hg

Èervená

Páry rtuti

Reaktor

Oranžová

Radioaktivní jód

CO

Bez oznaèení

Oxid uhelnatý

NO

Tmavì modrá

Nitrozní plyny

AX

Svìtle modrá

Nízkovroucí organické látky

Tab. 4. •ásticové filtry [14] T•ída

Odlu•ivost

Hlavní využití

P1

Malá

Obtìžující prach

P2

Støední

Netoxické pevné a kapalné aerosoly

P3

Vysoká

Toxické pevné a kapalné aerosoly


43

Tab. 5. Sorp•ní kapacita filtr• typu A, B, E a K p•i pr•toku zkušebního plynu p•i 30 l/min [14] Typ a t•ída

Zkušební

Koncentrace plynu

Nejnižší rezisten!ní doba

filtru

plyn

(obj. %)

(min)

0,1

70

0,5

35

1,0

65

Dimethylether

0,05

50

isobutan

0,25

50

Chlor

0,1

20

Sulfan

0,1

40

Kyanovodík

0,1

25

Chlor

0,5

20

Sulfan

0,5

40

Kyanovodík

0,5

25

Chlor

1,0

30

Sulfan

1,0

60

Kyanovodík

1,0

35

0,1

20

0,5

20

E3

1,0

30

K1

0,1

50

0,5

40

1,0

60

A1 A2

Cyklohexan

A3 AX

B1

B2

B3

E1 E2

K2

Oxid sirièitý

Amoniak

K3 NO -P3

Oxid dusnatý

0,25

20

Hg-P3

Páry rtuti

1,6 mg/m3

100 hodin


44

5.7 Ochranné od•vy Speciální ochranný odìv civilní ochrany (SOO-CO) slouží k hermetickému uzavøení povrchu tìla (Obr. 14.). Chrání pøed úèinky toxických látek, toxinù, radiaèními úèinky radioaktivních látek i infekèními úèinky biologických prostøedkù. Je složen z jednodílné kombinézy s kapucí, chladícího pøevleku, speciálních ochranných rukavic, bavlnìné rukavice, pohotovostní opravné soupravy, pøenosné brašny a spodního prádla. Souèástí je maska CM-4. Je urèena složkám IZS a pro osoby v zaøízeních civilní ochrany k pøípravì a provádìní úkolù ochrany obyvatelstva. [11]

Obr. 14. SOO-CO [11]

5.8 Zásady pro ošet•ování PIO Ochranné masky se jednou za pùl roku kontrolují, ošetøují a udržují, Kontroluje se každé zjevné porušení lícnice, plíseò textilních èástí, koroze kovových èástí, ztráta elasticity pryže, trvalá deformace a pøeležení lícnice a podobnì. Pøi každém zjištìní uvedených závad je nutno lícnice zaslat ke kontrole a pøezkoušení opravárenskému závodu. Po zneèištìní lícnice je nutno umýt v teplé vodì s pøísadou mýdla nebo saponátu mìkkým hadrem nebo houbou. Po umytí se osuší nebo nechá volnì oschnout. Dokonale se vytøe ventilová


45

komora, dosedací plochy vydechovacích ventilù a lícnice se dezinfikuje roztokem ajatinu, vodným roztokem etanolu nebo formaldehydu, jimiž se vnitøní èásti lícnice vytøou. Po osušení je vhodné lícnice mírnì naklouzkovat. Do polyetylénového sáèku se musí lícnice vložit suchá. [14]


6

46

VYUŽITÍ PROST•EDK• OCHRANY OBYVATELSTVA Dle platných právních úvah, které pojednávají o prostøedcích individuální ochrany

je jejich nasazení a použití umožnìno pouze v pøípadech ohrožení státu èi pøi vyhlášení válèeného stavu. Své uplatnìní by však našly i pøi jiných krizových situacích, napø. pøi úniku velkého množství chemikálií, rozsáhlého požáru, jaderné katastrofy a podobnì.

6.1 Dostupnost prost•edk• individuální ochrany Prostøedky individuální

ochrany jsou momentálnì uskladnìny pøedevším

na Základnì logistiky v Olomouci. Další, menší sklady, jsou rozmístìny kolem velkých mìst po celém území ÈR (Obr. 15)

Obr. 15. Rozmíst•ní menších sklad! PIO na území "R (#ervené kole#ka zna#í po#et obyvatel) 1. Skute#, 2. Tišnov, 3. Drahanovice 4. Vizovice, 5. Zbiroh, 6. Krou#ová, 7. Velvary, 8. Hluboká nad Vltavou, 9. Vlastislav, 10. Kamenice u Prahy [Zdroj: vlastní]


47

Zde jsou však umístìny pouze ty prostøedky, které jsou zapotøebí k pokrytí ochrany obyvatelstva, jež na nì má ze zákona nárok. Ostatní obyvatelstvo si dle souèasných norem a zákonù musí tyto ochranné prostøedky nakoupit samo, ve státem urèených prodejnách (Obr. 16.), èi se chránit pomocí improvizované ochrany.

Obr. 16. Umíst•ní prodejen PIO ve Zlínském kraji 1. Gumárny Zub•í a.s., 2. ECOPROTECT spol. s r.o., 3. FATRA, a.s., 4. EuroFire, spol. s r.o., 5. TRIODON, s.r.o. Fryšták, 6. FOR JOB PROTECT s.r.o., 7. HARDMAN, s.r.o., 8. PRIMASTYL, chrán•ná dílna, s.r.o., 9. SAFEART Blanka Bilíková [Zdroj: vlastní]


48

6.2 Množství prost•edk• individuální ochrany Jednotky integrovaného záchranného systému mají ke kvìtnu 2013 k dispozici tyto prostøedky individuální ochrany (Tab. 6.): Tab. 6. Použitelné prost•edky individuální ochrany k 4/2013 [21] Název

Po et!(ks)

Lícnice masky CM-4

1 500 000

Lícnice masky CM-5, CM-6

10 000

Lícnice dìtské masky DM-1 a CM-3H

340 000

Dìtské vaky a kazajky DV-75, DK-88

25 000

Malý ochranný filtr MOF 2-5

1 300 000

Malý ochranný filtr MOF-6,-6M

10 000

Masky CM-3, dìtské vaky DV-65 a dìtské kazajky DK-62 byly ze skladù vyøazeny a nebo jsou momentálnì v Opravárenském závodu Olomouc. Tento závod je souèástí základny logistiky a stará se o opravy a revize prostøedkù individuální ochrany. U využitelných prostøedkù individuální ochrany (mimo MOF filtry) se provádí pravidelné revize a kontroly v rámci stanovených lhùt revizí. Uvedený materiál civilní ochrany je rozmístìn v pomìrném zastoupení a poètech u výše uvedených skladovacích zaøízení a je pøipraven v pøípadì krizových situací k výdeji v rámci hotovostního systému IZS. V pøípadì nasazení tìchto prostøedkù øeší informování obyvatelstva ohlednì zacházení s tìmito prostøedky odbory ochrany obyvatelstva jednotlivých HZS krajù, které za tuto problematiku odpovídají. [21]


7

49

MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ ÚROVN• OCHRANNY OBYVATELSTVA Souèasné legislativní zabezpeèení ochrany obyvatelstva neumožòuje rychlé nasa-

zení prostøedkù individuální ochrany. Tento centralizovaný systém nedokáže pružnì reagovat na možné prùmyslové havárie.

7.1 Možné krizové scéná•e

Únik radioaktivního materiálu do ovzduší V Èeské Republice byly postaveny dvì jaderné elektrárny, Temelín (v areálu se nachází 92 t UO2 sloužícího jako palivo) a Dukovany (krom vlastních zásob UO2 se v areálu nachází také sklad použitého jaderného paliva a úložištì radioaktivních odpadù). Elektrárna Dukovany se nachází 35 km jihozápadnì od Brna (380 tis obyvatel). Temelín leží pøibližnì 25 km od Èeských Budìjovic (100 km od Prahy). Nejedná se však pouze o jaderné elektrárny na našem území. Možným ohrožením jsou také jaderné elektrárny poblíž našich hranic. U našich slovenských sousedù je to jaderná elektrárna v Mochovci a Bohunicích. V Nìmecku jsou pak elektrárny nejblíže k našim hranicím v Iseru a Gundremmingenu. V pøípadì úniku radioaktivního materiálu, a• už vinou teroristického útoku, lidského selhání èi technické závady, ve stejném množství, jako v pøípadì ukrajinské jaderné elektrárny v Èernobylu (nacházelo se zde 190 t UO2, ze kterého uniklo asi 13 - 30 %), nebude integrovaný záchranný systém schopen zajistit dostateènou ochranu všech osob.

Havárie v chemickém pr•myslu S rozvojem chemického prùmyslu na našem území se zvyšuje nebezpeèí úniku škodlivých látek a možnost ohrožení obyvatelstva na životech. Nejvìtší katastrofa zavinìná únikem chemikálií se stala v indickém mìstì Bhopálu v roce 1984. Tamìjší únik smrtelného methylisokyanátu nejdøíve obyvatele oslepil a následnì zahubil. Bìhem prvního týdne zemøelo až 15 000 lidí. Aèkoliv se plyn po nìkolika dnech rozpustil, lidé dále umírali na rakovinu a další onemocnìní.


50

Další známá chemická havárie se stala v italském Sevesu. Ze zdejší chemièky unikly pouhé dva kilogramy dioxinu TCDD. To staèilo k zamoøení dvou tisícù hektarù pùdy a následnému onemocnìní asi dvou set lidí. Na našem území se nachází nìkolik chemických závodù. Významnou souèástí našeho chemického prùmyslu tvoøí rafinérie zpracovávající ropu a jiné podniky zamìøené na chemický prùmysl. Neznámìjší je firma Spolana a. s., která sídlí v Neratovicích u Prahy. Nejvìtší polistopadová havárie ve Spolanì se stala 22. srpna 2002, kdy uniklo nìkolik stovek kilogramù jedovatého chlóru, zamoøilo Neratovice a zpùsobilo zdravotní potíže nìkterým obyvatelùm. Není vylouèeno, že v budoucnosti mùže dojít k daleko rozsáhlejšímu úniku toxických látek z jakéhokoliv chemického závodu na našem území. Pøi zamoøení vìtšího osídleného území (obec Neratovice má v souèasnosti 16 000 obyvatel) není integrovaný záchranný systém schopen vydat prostøedky individuální ochrany obyvatelstvu dostateènì rychle a zamezit tak ztrátám na životech.

7.2 Návrh k urychlení nasazení prost•edk• individuální ochrany V souèasnosti jsou prostøedky individuální ochrany skladovány v desíti skladech po celém území ÈR. Tento systém umožòuje pravidelnou kontrolu jednotlivých prostøedkù, jejich evidenci a možnost masového nasazení. Není však v možnostech integrovaného záchranného systému tyto prostøedky nasadit ihned po vypuknutí krizové situace. Jednou z možností, jak urychlit výdej tìchto prostøedkù lidem, kterým jsou dle zákona zaruèeny (osoby mladší 18 let, èi studenti støedních škol a osoby umístìné ve zdravotnických èi sociálních zaøízeních) by bylo rozmístìní masek s filtry MOF-6M do školských, zdravotnických a sociálních zaøízení. Dále by zde mìly být umístìné specifické protichemické filtry v pøípadì, že se v okolí nachází podnik zpracovávající chemikálie. Rozmístìní masek do škol by umožnilo vyuèovat pøedmìty zabývající se ochranou obyvatelstva již na základních školách, èímž by se zvýšila informovanost mladých lidí ohlednì této tématiky. Skladování a kontrolu prostøedkù individuální ochrany by si jednotlivé školy zaøizovaly sami. Uskladnìní PIO je nenároèné, dle pøedpisu o zásadách skladování a distribuce prostøedkù individuální ochrany vydaným ministerstvem obrany ÈR, je potøeba aby skladovací prostory byly suché, èisté, bezprašné a bez prùvanu. Dále aby byly vybaveny regály


51

pro rychlý výdej a usnadnìní manipulace. Teplota se ve skladu nesmí pøekroèit 25 °C a klesnout pod - 10 °C. Vlhkost vzduchu by se mìla pohybovat mezi 55 - 75 %. Spoleènì s PIO nesmí být ve skladu umístìny chemikálie, které by je mohly poškodit (rozpouštìdla, pohonné hmoty, louhy, kyseliny). Jednotlivé masky a filtry musí být uskladnìny dle pokynù výrobce. [22] Jednou roènì by je zkontroloval povìøený èlen hasièského záchranného sboru dané obce.

SWOT analýza Pro vyhodnocení rizik stávajícího a mnou navrhovaného systému rozmístìní PIO na našem území jsem si vybral SWOT analýzu (Tab. 7. a 8.). Zkratka SWOT vychází z tìchto anglických slov: S - strenghts (silné stránky), W - weaknesses (slabé stránky), O - opportunities (pøíležitosti) a T - threats (hrozby). Díky této analýze budu moct jasnì poukázat na výhody a nevýhody tìchto dvou pøístupù. Princip SWOT analýzy spoèívá v identifikaci silných a slabých stránek uskladnìní PIO ve vztahu k pøíležitostem a hrozbám. Tyto SWOT analýzy mohou sloužit k jasnému porovnání dvou rùzných pøístupù ke skladování PIO.

Tab. 7. Centralizované uskladn•ní PIO [Zdroj: vlastní] Silné stránky

Slabé stránky

Masové nasazení

Neschopnost rychlého nasazení

Zvýšené zabezpeèení proti krádeži

Špatné umístìní

Rychlejší opravy

Možné znehodnocení velkého poètu PIO

P•íležitosti

Hrozby

Modernizace vybavení

Možnost zkolabování systému

Navýšení poètu èlenù CO

Neschopnost rychlého výdeje

Rychlejší nahrazení pùvodních PIO

Možné pøehlédnutí závad


52

Silné stránky: ·

Masové nasazení - v pøípadì krizové situace umožòuje centralizované uskladnìní hromadný výdej PIO

·

Zvýšení zabezpeèení proti krádeži - Základna logistiky Olomouc je souèástí armádního komplexu, tudíž se jedná o pøísnì støežený objekt

·

Rychlejší opravy - jelikož Základna logistiky v Olomouci sousedí s Opravárenským závodem Olomouc, jsou závady PIO øešeny bez logistických problémù

Slabé stránky: ·

Neschopnost rychlého nasazení - v pøípadì nenadálé krizové situace není možno okamžitì poskytnout PIO

·

Špatné umístìní - centrální sklady jsou umístìny pøevážnì kolem velkých mìst, okrajové oblasti na nìkterých místech jsou vzdálené

·

Možné znehodnocení velkého poètu PIO - v pøípadì požáru èi teroristického útoku by bylo znièeno velké množství PIO

Pøíležitosti ·

Modernizace vybavení - jelikož jsou PIO uskladnìny centrálnì, modernizace skladù není tak nákladná

·

Navýšení poètu èlenù CO - jelikož jsou PIO umístìny centrálnì, zvyšování poètù CO není tak nákladné

·

Rychlejší nahrazení modernìjšími PIO - v pøípadì masové modernizace by nahrazení stávajících PIO probìhla rychleji

Hrozby ·

Neschopnost rychlého výdeje - v pøípadì nenadálé krizové situace ve vzdálenìjších lokalitách neumožòuje centralizovaný sklad dostateènì rychlý výdej

·

Možnost zkolabování systému - v pøípadì rozsáhlé krizové situace by mohl zkolabovat systém

·

Možné pøehlédnutí závad - pøi velkém poètu uskladnìných PIO se možnost pøehlédnutí nìkterých závad zvyšuje


53

Tab.8. Decentralizované uskladn•ní PIO [Zdroj: vlastní] Silné stránky

Slabé stránky

Rychlejší výdej

Vìtší finanèní nároènost

Kontrolní systém

Nezkušenost

Vìtší zabezpeèení CO prostøedky PIO

Poèáteèní logistické problémy

P•íležitosti

Hrozby

Praktická výuka

Rozkradení

Nákup moderních PIO pøi zavedení

Špatné skladování

Snížení nákladù na provoz centrálních skladù

Nekvalifikovaná obsluha

Silné stránky ·

Rychlejší výdej - v pøípadì nutnosti budou PIO dostupné ihned

·

Kontrolní systém - jelikož budou PIO rozdìleny do menších skladù budou pod neustálou kontrolou

·

Vìtší zabezpeèení CO prostøedky PIO - jelikož budou PIO rozmístìny v každém školském(zdravotnickém) zaøízení, je možnost komplexního vyøazení (znièení) minimální

Slabé stránky ·

Finanèní nároènost - jelikož budou PIO rozdìleny do mnoha skladù, bude potøeba více personálu pro jeho zabezpeèení

·

Nezkušenost - nový personál bude potøebovat zaškolení

·

Poèáteèní logistické problémy - bude otázka nìkolika let, než se nový systém dostateènì doplní novými PIO

Pøíležitosti ·

Praktická výuka - s rozmístìním PIO do škol se naskytne pøíležitost používat je jako uèební pomùcky a zvyšovat tak informovanost obyvatelstva

·

Nákup moderních PIO pøi zavedení - pøi zmìnì systému by mìly být nahrazeny pùvodní PIO moderními

·

Snížení nákladù na provoz centrálních skladù - jelikož již nebude potøeba centrálních skladù, ušetøí se za jejich provoz


54

Hrozby ·

Rozkradení - v pøípadì nekvalitního personálu hrozí lokální ztráty

·

Špatné skladování - pøevážnì v poèáteèních fázích mùžou být PIO skladovány nesprávnì a mùže dojít k jejich poškození

·

Nekvalifikovaná obsluha - pøi množství lokálních skladù nemusí nìkterá z obsluh mít dostateènou kvalifikaci


55

ZÁV•R Ve své práci jsem se zabýval historickým vývojem ochrany obyvatelstva na našem území. Od jeho poèátku, kdy se republika pøipravovala na možný støet s Nìmeckem, pøes období studené války, jež spolu se závody ve zbrojení pøinášel i prudký rozvoj prostøedkù individuální ochrany, až po dnešní dobu. Po celý tento vývoj byla ochrana obyvatelstva úzce spjata s prostøedky individuální ochrany, jejich vývoj a specializace odrážel požadavky daného období a díky tomu byla ochrana obyvatelstva na našem území vždy na svìtové špièce. Byly vyvinuty nové ochranné masky, které dovolují dlouhodobìjší nošení oproti minulým typùm, a spoleènì s novým typem multifunkèního filtru pomalu nahrazují ve skladech prostøedky individuální ochrany z dob studené války. Stále však pøevažují masky staršího typu, spolu s malými ochrannými filtry vyrobenými za úèelem ochrany obyvatelstva v pøípadì jaderné války. Modernìjší masky s multifunkèními filtry MOF-6 jsou zastoupeny jen v mizivém poètu, stejnì jako filtry proti specifických chemikáliím. Je tøeba však nadále vyvíjet nové typy masek a podporovat vývoj nových protichemických filtrù pro obyvatelstvo. Dùležité je také rozšiøovat informovanost obyvatelstva ohlednì civilní ochrany, pøedevším výukou na školách, a zvyšovat tak vìdomosti obyvatel. V souèasnosti, dobì informaèního vìku a rozvoje EU i NATO, je možnost globálního konfliktu mizivá. Stále se však zvyšuje riziko prùmyslových nehod èi teroristických útokù na našem území. Nynìjší centralizovaný systém rozmístìní prostøedkù individuální ochrany však není schopen rychlého nasazení kdekoliv v republice a pokrytí všech zasažených osob. Na základì porovnání historických pøíkladù prùmyslových katastrof s možnostmi krizových situací v prùmyslu èeské republiky jsem navrhnul zpùsob rozmístìní prostøedkù individuální ochrany. Tento zpùsob decentralizace umožòuje rychlejší výdej prostøedkù individuální ochrany tìm, kterým jsou urèeny. Ostatní obyvatelstvo má možnost nákupu vlastních prostøedkù v pomìrnì široce zastoupené síti prodejen ochranných prostøedkù na našem území.


56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ŠILHÁNEK, Bohumil a Josef DVOØÁK. Stru•ná historie ochrany obyvatelstva v našich podmínkách. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra, generální øeditelství Hasièského záchranného sboru ÈR, 2003, 176 s. ISBN 80-866-4012-4. [2] OCHRANA OBYVATELSTVA: Prostøedky individuální ochrany (PIO). [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/prostredky-individualni-ochranypio.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d [3] Detský ochranný vak DV-65. [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/45720 [4] Detský ochranný vak DV-75 [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/45722 [5] Detská kazajka DK-62 [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/4573 [6] Prost•edky individuální ochrany [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hzs-hlavniho-mesta-prahy-menu-ochranaobyvatelstva-prostredky-individualni-ochrany-prostredky-individualniochrany.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3 [7] DK88 [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http : //www.gasmaska.cz/ceske/ces/dk88.htm [8] Detská maska DM-1 [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/CZK-DM-1-detska-ochrannamaska/t/45724 [9] CM-3/3h [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.gasmask.estranky.sk/fotoalbum/plynove-masky/cssr/cm-3-3h.-.html [10] Detská ochranná maska CM-3/3h [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/45725


57

[11] Ochranná rouška OR-1 [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://survive-ability.cz/vasetelesnaochrana.html [12] Ochranná maska CM-5D [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.avec.cz/?ref=3&id=4&child_id=19 [13] Ochranná maska CM-6 [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.guzu.cz/index.php?view=nbc&display=ochranne-masky-civilni-cm6&lang=cz [34] KROUPA, Miroslav a Milan ØÍHA. Ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Praha: Armex, 2006, 100 s. ISBN 80-867-9533-0. [15] Protiletecká ochrana [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.jmsieber.cz/muzeum/index.php?id=1233&level=1 [16] KONEÈNÝ, Rudolf. HZS MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Prost•edky individuální ochrany [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: www.hzscr.cz/soubor/14-zip.aspx [17] CZK - DK-88 (DK-88/93) (detská ochranná kazajka) [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/CZK-DK-88-DK-88-93-detskaochranna-kazajka/t/45723 [18] MIKA, Otakar J, Lubomír POLÍVKA a Jozef SABOL. Zbran• hromadného ni"ení a ochrana proti jejich ú"ink#m. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie Èeské republiky v Praze, 2009, 151 s. ISBN 978-80-7251-302-4. [19] Martínek, B., Linhart, P. a kol.: Ochrana obyvatelstva, modul E, u"ební pom#cka pro vzd•lávání v oblasti krizového •ízení. MV-GØ HZS ÈR, Praha, 2006. 127 s., ISBN 978-80-7251-298-0 [20] Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu t•la [online]. 2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/improvizovana-ochrana-dychacich-cest-a-povrchutela-609410.aspx [21] VALOUCH, Jaromír. Podklady PIO od SOZ [online]. 5.dubna 2013 13:50; [cit. 2013-4-6]. Osobní komunikace.

UTB ve Zlín•, Fakulta logistiky a krizového •ízení [22] Zásady skladování a distribuce prost•edk• individuální ochrany. Praha: MINISTERSTVO OBRANY ÈR, 1996. 36 s.

58


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL• A ZKRATEK ÈSR

Èeskoslovenská republika

MOF

Malý ochranný filtr

VOF

Velký ochranný filtr

CM

Civilní maska

DV

Dìtský vak

DK

Dìtská kazajka

DM

Dìtská maska

ÈSSR

Èeskoslovenská socialistická republika

ÈSFR

Èeská a Slovenská Federativní Republika

ÈR

Èeská republika

OM

Ochranná maska

IZS

Integrovaný záchranný systém

TCDD 2,3,7,8 - Tetrachlordibenzo-p-dioxin EU

Evropská unie

NATO Severoatlantická aliance PIO

Prostøedky individuální ochrany

59


60

SEZNAM OBRÁZK• Obr. 1. Struktura obrany obyvatelstva ................................................................................ 18 Obr. 2. DV-65 ..................................................................................................................... 30 Obr. 3. Dìtský ochranná vak DV-75 .................................................................................. 31 Obr. 4. DK-62 ..................................................................................................................... 32 Obr. 5. DK-88 ..................................................................................................................... 33 Obr. 6. DM-1 ...................................................................................................................... 34 Obr. 7. CM-3/3h.................................................................................................................. 35 Obr. 8. OR-1 ....................................................................................................................... 36 Obr. 9. CM-3 ....................................................................................................................... 37 Obr. 10. CM-4 ..................................................................................................................... 38 Obr. 11. CM-5D .................................................................................................................. 39 Obr. 12. CM-6 ..................................................................................................................... 40 Obr. 13. Schéma MOF filtru ............................................................................................... 41 Obr. 14. SOO-CO ............................................................................................................... 44 Obr. 15. Rozmístìní menších skladù PIO na území ÈR ..................................................... 46 Obr. 16. Umístìní prodejen PIO ve Zlínském kraji ............................................................ 47


61

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Rozdìlení prostøedkù individuální ochrany v období 1958-1975 ........................ 15 Tab. 2. Prostøedky ochrany dýchacích cest v civilní obranì v období 1976-1989. .......................... 19 Tab. 3. Filtry proti plynùm ................................................................................................. 42 Tab. 4. Èásticové filtry ...................................................................................................... 42 Tab. 5. Sorpèní kapacita filtrù typu A, B, E a K pøi prùtoku zkušebního plynu pøi 30 l/min.......................................................................................................................... 43 Tab. 6. Použitelné prostøedky individuální ochrany k 4/2013................................... 48 Tab. 7. Centralizované uskladnìní PIO .............................................................................. 51 Tab. 8. Decentralizované uskladnìní PIO .......................................................................... 53


SEZNAM P•ÍLOH P I:

Havárie ve Spolanì Neratovice

62

P•ÍLOHA P I: HAVÁRIE VE SPOLAN! NERATOVICE 1965 - 68 - Pøi výrobì nebezpeèného herbicidu 2,4,5-T, který proslul jako souèást amerického bojového prostøedku Agent Orange docházelo ve zvýšené míøe ke vzniku dioxinù (PCDD/F) jako nechtìného vedlejšího produktu. Poté, co onemocnìla øada pracovníkù, byla výroba ukonèena a tøi kontaminované budovy uzavøeny. Dvì z nich dosud stojí. 27. ledna 1967 - První požár ve výrobì hexachlorcyklohexanu (HCH), který sloužil jako surovina k výrobì pesticidu lindan. 5. srpna 1968 - Požár ve výrobì lindanu (= gamaHCH). 28. "íjna 1972 - Druhý požár ve výrobì hexachlorcyklohexanu (HCH). #erven 1988 - Po havárii èistièky exhalací, k níž došlo v provozu viskózové støiže 17. 6. 1988, navrhla krajská hygienièka, MUDr. D. Wokounová, tuto výrobu ukonèit. Tehdy neuspìla. Provoz byl uzavøen až koncem roku 1999. Srpen 1991 - Došlo k úniku práškového PVC, rakovinotvorného vinylchloridu, a dokonce snad i chloru z výroby PVC ve Spolanì. V závodì byl vyhlášen poplach I. stupnì. 17 pracovníkù bylo v ošetøení pro otravu anebo podezøení na ni. Byla zasažena i obec Libiš. Duben 1993 - Došlo k explozi ve výrobì vinylchloridu monomeru. Pøi této havárii hoøely chlorované materiály, muselo tudíž docházet ke vzniku toxických dioxinù. Nikdo však jejich koncentrace nezmìøil a ani tato mìøení nepožadoval. 21. $ervna 1997 - Pøi havárii kotle pro fluidní spalování energetického uhlí byli zranìni dva pracovníci údržby. Výroba nebyla omezena. 20. srpna 1998 - V jednom ze závodù Spolany uniklo nìkolik kilogramù plynného chlorovodíku. Událost si vyžádala vyhlášení všech tøí stupòù chemického nebezpeèí, zdraví obyvatel ale podle oficiálních zpráv nebylo pøímo ohroženo, lékaøi nemuseli nikoho ošetøit. Podle havarijní komise byla pøíèinou "rozkolísaná elektrická ochrana kompresoru". 23. dubna 1999 - Havárie elektrických rozvodù na nìkolik dnù ochromila výrobu. Pøíèinou byla závada na technickém zaøízení, která vedla k rozkolísání elektrické sítì a explozi

jedné ze spojek šestikilovoltového vedení. Podle firmy nikdo neutrpìl zranìní a havárie nezatížila životní prostøedí Neratovic. Celkovou škodu spoleènost odhadla na 95 miliónù korun. 10. b•ezna 2000 - Povodeò na Labi omezila výrobu ve Spolanì. Podle mluvèího firmy žádné škody na majetku nevznikly, výpadek ve výrobì ale pøišel spoleènost na 36,5 miliónu korun. 21. !ervence 2000 - Pøi havárii ve Spolanì uniklo do ovzduší zhruba 188 kilogramù chlóru. Úniku, jehož pøíèinou byl prasklý svar na potrubí v chlórové stanici, se podaøilo zamezit po jedenácti hodinách. Mrak chlóru byl vidìt, držel se pøi zemi a postupnì se rozpouštìl. Nemocnièní ošetøení muselo vyhledat sedm hasièù, kteøí se chlóru nadýchali. 20. listopadu 2000 - Ze Spolany uniklo v 7:45 do ovzduší zhruba 50 litrù kyseliny chlorsulfonové. Podle mluvèího firmy nikdo nebyl zranìn a nevznikly ani vìtší hmotné škody. Pøíèinou bylo prasklé tìsnìní na ventilu potrubí. V b•eznu 2001 podal právní zástupce zemìdìlských a lesních podnikatelù z okolí podniku první z nìkolika chystaných žalob na Spolanu. Podle žalob únik chlóru zpùsobil podnikatelùm znaèné škody, napøíklad majitelé lesních školek Knížecí dvùr v Tišicích na Mìlnicku požadují náhradu 34 miliónù korun. Podle døívìjšího názoru Spolany škoda nevznikla v dùsledku úniku chlóru. Dnes to však pøipouští a chce se s poškozenými vyrovnat mimosoudní cestou. 6. !ervna 2001 - Chlorovodík, který unikl do ovzduší pøi havárii ve Spolanì, se nerozšíøil mimo areál závodu. Mìøicí pøístroje nezjistily žádné koncentrace mimo továrnu, havárii ale provázel charakteristický zápach. Pozdìji mìlnická policie pøijala oznámení, že chlorovodík poleptal hlasivky sedmaètyøicetileté ženì v nedaleké Libiši. 19. !ervna 2002 – Došlo k výbuchu v provozu chlorové chemie, kde se vyrábí polyvinylchlorid (PVC). Exploze zranila dva zamìstnance chemièky. Podle vedení Spolany Neratovice do ovzduší neunikly žádné toxické látky. 15. srpna 2002 – Únik chloru do ovzduší poci•ovali obyvatelé v širokém okolí Neratovic. Zástupci Spolany tvrdili, že jejich zdraví nebylo ohroženo. Byl vyhlášen chemický poplach tøetího (nejvyššího) stupnì.

17. srpna 2002 – Spolana pøiznává další únik chlóru. 23. srpna 2002 – Ze Spolany opìt unikl jedovatý chlor. Vedení podniku hovoøilo nejprve o kilogramech, poté pøiznalo stovky kilogramù uniklé toxické látky. Ta závažnì poškodila lesní kultury a polní plodiny v širokém okolí. Nìkteøí obyvatelé Neratovic a sousedních obcí mìli zdravotní potíže. Byl vyhlášen tøetí stupeò chemického poplachu. Povodn• v srpnu 2002 – Bìhem srpnových povodní byla ze Spolany vyplavena øada toxických látek. Únik nìkterých z nich vedení podniku pøiznalo, jiné nikoliv. Rozbory z Labe a okolí chemièky prokázaly zvýšené koncentrace velmi toxických látek jako jsou dioxiny èi polychlorované bifenyly (PCB). 14. •íjna 2002 - Spolana hlásí únik oxidu siøièitého. 31. •íjna 2002 - Ve Spolanì opìt unikl oxid siøièitý. Nedostal se ale mimo areál podniku. Byl vyhlášen první stupeò chemického poplachu, který byl po nìkolika minutách odvolán. 5. prosince 2002 - Druhý den po obnovení výroby PVC došlo k úniku chlóru. Chemická látka údajnì neopustila areál chemièky. [Zdroj: http://arnika.org/havarie-ve-spolaneneratovice-v-obdobi-1965-2002]

Prostedky individuální ochrany jednotlivce. Adam Koutecký

Recommend Documents