Jaroslava Jermanová, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Lidé, kteří pomáhají handicapovaným, mají náš obdiv a úctu

Evropské dny handicapu mají na své partnery velké štěstí. Podporují je orgány samosprávy, firmy i soukromé osoby. Někdo může přispět finančně, jiný poskytne prostor nebo ceny do soutěží. Všem patří velké poděkování. I jejich zásluhou proběhl XXII. ročník Evropských dnů handicapu ve skvělé atmosféře. Jak na pomoc lidem s postižením nahlížejí, jsme se jich zeptali ve třech otázkách: 1. Proč je podle Vás důležité podporovat handicapované a znevýhodněné osoby? 2. Koho, kdo je sám handicapovaný, nebo se o handicapované stará, byste rád pozval na kávu a proč? 3. Co přejete letošním Evropským dnům handicapu? Jaroslava Jermanová, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1. Vždycky jsem se klonila k názoru, že každou civilizovanou společnost je třeba hodnotit především z hlediska, jak se stará o ty své členy, kteří nemají možnost se postarat sami o sebe. Mezi ně patří samozřejmě také osoby handicapované a znevýhodněné. Vzhledem k tomu, že práce – jak nás upozorňují odborníci – zlepšuje nejen kognitivní procesy, sebevnímání a společenské uplatnění člověka, je třeba, abychom těmto spoluobčanům umožnili vstup na trh práce a tak jim přiblížili startovní čáru srovnatelnou s námi ostatními. 2. Pokud je pozváním na kávu myšlena míra, do jaké si těchto lidí vážím, pak by to byli všichni ti, kteří přes svůj handicap neztrácí optimismus a dovedou se se svým osudem poprat. Můj obdiv i úctu mají samozřejmě i všichni ti, kteří jim v tom nezištně, bez nároku na odměnu či vděk, pomáhají. 3. Evropským dnům handicapu přeji, aby jim všechny vytčené cíle vyšly a aby proběhly ke spokojenosti organizátorů i všech zúčastněných. Petr Kajnar, primátor statutárního města Ostrava 1.

2.

3.

Handicapované a znevýhodněné osoby jsou naši spoluobčané jako každý jiný. Jak jsem se osobně mnohokrát přesvědčil, jsou mezi nimi lidé někdy neobvyklých schopností. Konkrétně Ostrava má dobře propracovanou síť sociálních služeb, které právě těmto občanům hodně pomáhají, město všechny podobné aktivity významně podporuje. Mívám příležitost se s handicapovanými setkávat na řadě akcí. Obdivuji například lukostřelkyni Markétu Sidkovou, ostravskou rodačku, se kterou jsem se setkal jako s bronzovou medailistkou paralympijských her v Pekingu 2008. Město i tyto sportovce podporuje. Je příjemné se s nimi potkávat, protože mají často jiný, mnohem ostřejší, často vtipný a velkorysý pohled na běžné denní starosti. Dovedou se s handicapem poprat. Přeji EDH co největší zájem odborníků, kteří si mohou odnést řadu poznatků pro práci s handicapovanými. Tato aktivita má v našem městě už dlouholetou tradici, je skutečně chvályhodná, protože nabízí pomocnou ruku těm, kteří to nejvíce potřebují.

Anna Olszewska, Generální konzulát Polské republiky v Ostravě 1. Aktivity ve prospěch handicapovaných – to jsou výzvy a zároveň povinnost zdravých lidí vůči osobám, které jsou platnými členy společnosti, které osud však omezil v jejich každodenních činnostech a potřebují naši pomoc a podporu. Každý z nás se může nenadále ocitnout ve „světě” handicapovaných. V dnešní době na celém světě žije kolem 500 milionů handicapovaných lidí. Povinnost vůči nim se týká všech národů. Díky iniciativám jako jsou Evropské dny handicapu, péče o znevýhodněné a zdravotně postižené osoby, spojuje všechny národy ve společném úsilí ku prospěchu cílové skupiny. Bohatý program Evropských dnů handicapu soustřeďuje zástupce polských úřadů a institucí působících v této oblasti, také v oblasti administrativy, kultury či výchovy a vzdělání. V rámci rozvoje dvoustranné polsko-české spolupráce patří také podpora těchto iniciativ k významným úkolům Generálního konzulátu Polské republiky. 2. S velkým uznáním jsem zaznamenala a nadále sleduji také ve zdejším regionu mnoho důležitých a potřebných iniciativ a aktivit, které jsou důkazem toho, že Česká republika přikládá význam pomoci handicapovaným lidem. Vyjadřuji hlubokou úctu záměrům, projektům a aktivitám tohoto druhu, ať už se jedná o působení Asociace Trigon, Centra pro osoby se zdravotním postižením „Čtyřlístek” či občanského sdružení na podporu umělecké a sociální integrace občanů se zdravotním handicapem „Bílá holubice”. V této otázce bych poukázala na činnost celého týmu Asociace TRIGON, avšak především na osobu paní ředitelky Olgy Rosenbergerové, které patří poděkování největší. Právě ona získala za svou činnost a odhodlanost titul „Žena regionu Moravskoslezského kraje 2013“, udělovaného v rámci pátého ročníku stejnojmenné soutěže. Tato cena je však pouze skromným poděkováním za angažovanost, výjimečné úsilí a kus vlastního života v náročné práci. Je to ocenění všech dosavadních iniciativ a projektů asociace, za bohatý program činností, zapojení ostatních orgánů a institucí za účelem společné soudržností cílů a zajištění důstojného života lidí s handicapem. Osobně jsem ráda, že toto úsilí stále přináší své ovoce, a že mám možnost osobně spolupracovat s paní ředitelkou a doufám, že tato spolupráce bude i nadále pokračovat. 3. Evropským dnům handicapu přeji především mnoho dalších let působnosti, zajímavých aktivit a iniciativ ve prospěch zlepšování životních i pracovních podmínek handicapovaných lidí, při zavádění nových adaptačních programů a hodně sil do příštích ročníků. Hana Komárková, Eurocentrum Ostrava 1. Myslím si, že zdraví je dar, který je křehký a vzácný a kterého by si měl každý člověk vážit. Někteří lidé kolem nás bohužel takové štěstí neměli, ale to není důvodem odsouvat je na okraj společnosti. Je nesmírně důležité, aby v naší společnosti byli lidé s handicapem podporováni a zahrnováni do každodenního života. Pro nás, kteří si mnohdy stěžujeme na banality, můžou být novou inspirací a povzbuzením. 2. Pozvala bych svou maminku. Vždy najde novou sílu, porozumění a slova útěchy, přestože můj bráška, který má od narození zdravotní problémy, stojí častokrát právě na tom okraji společnosti. 3. Celého projektu si velmi vážím. Proto letošním Evropským dnům handicapu přeji mnoho plodných debat, které přinesou nové podněty a řešení, mnoho vyměněných zkušeností se zahraničními odborníky, které přinesou nové poznatky i naší společnosti a také to, aby právě díky tomuto projektu si lidé více uvědomovali, jak je důležité neodsouvat handicapované osoby na okraj.

Jana Jílková, Europe Direct Ostrava 1. Otázku vnímám ve dvou rovinách. Myslím si, že tito lidé mají stejné právo žít plnohodnotný a kvalitní život jako my ostatní. Věřím, že akce takového charakteru, jako jsou Evropské dny handicapu, pomohou nejen upozornit na nedostatky a obtíže, které provází jejich životy, ale také najdou způsoby a cesty k jejich odstranění. Druhý pohled mi poskytla příležitost, kterou jsem v mládí měla. Moje teta pracovala jako ošetřovatelka mentálně postižených dětí a dospělých. Díky tomu jsem měla možnost stát se alespoň na chvíli součástí života této skupinky a poznat tak, kolik nespoutané a upřímné radosti tito lidé umí dát. Bez skrytých pohnutek vám ukázali svou lásku k lidem, což je v dnešní době vzácné. V těch krátkých chvilkách strávených v jejich skupince jsem se cítila ne špatně z toho, jaký osud je potkal, ale naopak dobře, protože mi dávali najevo lásku a radost ze života. 2. Na kávu bych pozvala kohokoli, kdo v sobě dokáže najít sílu a odvahu pomáhat těmto lidem. Je totiž velmi náročné každodenně s nimi pracovat a pomáhat jim. Jejich osobnost, postižení, prostředí, v němž žili či stále ještě žijí, není jednoduché zvládnout a člověku tak brzy chybí energie a entusiasmus k pokračování v této pomoci. Na druhou stranu je pro ošetřovatele či pečující velmi těžké vyrovnat se s osudem těchto lidí a s tím, že mohou pomoci pouze s aktuální situací a nezmění nemoc, postižení či příčinu současného stavu. 3. Evropským dnům handicapu přeji mnoho dobrých lidí, kteří budou mít odvahu a možnost zlepšovat a zkvalitňovat život lidem, k nimž nebyl osud příliš nakloněn. Věřím, že pomoc překročí toto týdenní mezinárodní setkání a stane se celoroční aktivitou. Paní Rosenbergerové přeji nejen energii a nadšení, ale také spoustu štěstí, bez něhož se i sebelepší myšlenka neuskuteční. Lidem, kterým touto akcí pomáháme, přeji mnoho radosti a štěstí také od druhých. Radka Bobková, Návštěvnické centrum Nový Jičín - město klobouků 1. Protože i tyto osoby mají právo na plnohodnotný život, v žádném případě by se neměly s jakýmkoliv handicapem sociálně ze společnosti vylučovat. 2. Například pana Linharta, který už v našem objektu Návštěvnického centra byl se skupinkou osob s handicapem a je obdivuhodné, že tito lidé dokáží vymyslet a zajistit výlet s programem i do vzdálenějších míst a překonat svůj handicap. 3. Aby byly tak úspěšné jako doposud, aby je podporovalo čím dál více organizací a aby i veřejnost pochopila, co tito lidé potřebují, a že díky handicapovaným osobám se naučíme vážit si jeden druhého. Petra Křivánková, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj 1.

Podpora handicapovaných a znevýhodněných osob je jedním z indikátorů vyspělosti společnosti. Za posledních dvacet let jsme urazili značný krok vpřed, řada věcí se zlepšila, míra solidarity často přesáhne rámec lhostejnosti a zlepší postavení konkrétních osob i celých skupin znevýhodněných. Rezervy a některé problémy přetrvávají. Jako hlavní vidím společenské a především pracovní uplatnění znevýhodněných osob, zajištění dostatečného příjmu osobám, které se často celý život a celodenně starají o ty, kteří měli mnohem méně štěstí než zdravější část populace. Řada legislativních opatření čeká na revizi s jediným cílem - zlepšit postavení

2.

3.

handicapovaných, zvýšit celospolečenský význam aktivit přispívajících k realizaci různých charitativních konceptů, zatraktivnit daňové zvýhodnění těchto aktivit. Buďme spravedliví. Kávu si zaslouží každý, kdo se musí vypořádat s nepřízní osudu a často to zvládá mnohem lépe než jeho šťastnější okolí. O osobách starajících se o handicapované osoby nemluvě. Ke kávě bych přidala i odpovídající finanční obnos, který by významně zvýšil sociální a společenské postavení osob, které často rezignují na svoje záliby a ambice a věnují svůj život starosti o znevýhodněné osoby. Evropským dnům handicapu přeji hodně sponzorů, dostatek finančních prostředků na podporu charitativních projektů, společenskou pozornost a zájem odpovědných státních institucí, který by neměl mít jepičí povahu. Handicapovaným a znevýhodněným osobám bych přála pocit, že společnost kolem nich jim chce pomáhat a začlenit je mezi sebe. Zkrátka, slušnost a soucit nic nestojí.

Tomáš Svrčina, Lázně Darkov, a.s. 1. Dnešní doba je náročná pro všechny. Handicapované a znevýhodněné osoby mají pochopitelně svou pozici ještě těžší. V různých případech vyžadují tito lidé různé formy pomoci. Mnozí z nich nejsou schopni s ohledem na svůj handicap žít plnohodnotný život, pracovat, věnovat se svým zálibám. I u banálních věcí, které „zdraví lidé“ pokládají za samozřejmost, může postižený člověk narazit na nepřekonatelnou bariéru. Zkusme si na pár chvil svázat ruce a připravit snídani dětem, zakrýt oči a přejít silnici, sednout si na invalidní vozík a nakoupit. Aniž by byla tato zkouška nutností, uvědomujeme si, že to opravdu legrace nebude. Proto fandím všem, kteří jakoukoliv formou a dílem přispívají k pomoci handicapovaným. 2. Za svůj život jsem se setkal se spoustou lidí, kteří se handicapovaným osobám dlouhodobě věnují. Avšak jen jedna z nich, mi známá, jim zasvětila svůj život celý. Měl jsem to štěstí a kávu jsme spolu již vypili. Jsem rád, že jsem Olgu Rosenbergerovou poznal. Velmi si vážím její pomoci handicapovaným. 3. Kdybych byl přesvědčen o tom, že je možné, aby byly ještě povedenější než v letech minulých, tak ať se to povede. Všem, kteří se na této akci podílí, držím palce a přeji mnoho úspěchů. Ilja Maloušková, Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek 1. Handicapovaní a zdravotně znevýhodnění spoluobčané jsou plnohodnotnými členy naší společnosti. Úkolem každé demokratické společnosti je vytvářet těmto spoluobčanům rovné příležitosti a k tomu je nezbytné jim pomáhat a podporovat je v jejich profesním a osobním životě. 2. Ráda bych pozvala na kávu absolventy naší školy, abych s nimi mohla diskutovat o jejich začlenění do společnosti jak v jejich pracovním, tak osobním životě. 3. Letošním Evropským dnům handicapu přeji, aby výsledky konference i workshopů našly odezvu nejen v řadách odborníků, ale i řadách politiků a široké občanské veřejnosti. Svatopluk Aniol, Čtyřlístek – centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava 1. Lidé se zdravotním postižením mají právo na šťastný život jako všichni ostatní lidé. Postižení jim však většinou neumožňuje, aby to dokázali sami. Proto potřebují podporu ostatních. A jejich představy o šťastném životě jsou většinou mnohem skromnější než nás ostatních.

2. Znám mnoho úžasných lidí s mentálním postižením, kteří přes své postižení považují svůj život za šťastný, nezávidí zdravým lidem. A kolem nich je mnoho těch, kteří jim poskytují potřebnou podporu. Není jednoduché si vybrat. Ale když teda musím, pak bych si velice rád sedl na kávu s naší „partou“, která obývá Chráněné bydlení Thomayerova ve Vítkovicích. Jsou to úžasně šikovní a milí lidé. 3. Organizovat Evropské dny handicapu je velice náročné. Program musí být aktuální a pro účastníky přínosný, je třeba zajistit účast zajímavých zahraničních i domácích hostů. Již v minulosti byla projednávána řada důležitých témat, získány informace o dobré praxi od zahraničních hostů a přijata doporučení, co by se mělo udělat v naší republice. Doporučení jsou postoupena na příslušná místa. Bohužel, tím to většinou skončí. Takže bych letošním „dnům“ přál, aby se těmi doporučeními skutečně někdo zabýval a dovedl je do úspěšného konce. Petr Franiok, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita 1. 2. 3.

Protože je to výpověď o míře humanity jednotlivce i celé společnosti. Každého. Bezproblémový průběh a dostatek podnětů k zamyšlení pro všechny účastníky.

PR a mediální zastoupení DATIV OSTRAVA Marie Václavková, +420 733 529 899 Karolina Čiklová, +420 604 832 036 [email protected]