JAROSLAV HRBEK
Velká válka na moři 5. D Í L
Rok 1918
NAKLADATELST VÍ LIBRI PRAHA 2002
OBSAH
Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Slovo autora k 5. dílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 PÁTÝ DÍL – FINIS GERMANIAE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Ponorková válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Operace německých ponorek v prvním čtvrtletí roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Operace německých ponorek ve druhém čtvrtletí roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Incident s nemocniční lodí LLANDOVERY CASTLE . . . . . . . . . . Flotila podmořských křižníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Operace německých ponorek ve druhém pololetí roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podmořské křižníky ve vzdálených vodách . . . . . . . . . . . . Ztráty německých ponorek ve druhém pololetí roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konvojový systém v roce 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Protiponorková válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Minové přehrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konec ponorkové války . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Na evropských vnitřních mořích . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. 1. Jaderské moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzpoura v Boce Kotorské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poslední akce hladinových lodí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ponorková a minová válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Malá válka na Jadranu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konec války na Jadranu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. 2. Egejské moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výpad křižníků Goeben a Breslau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Problémy Dohody ve Středomoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. 3. Podivný mír ve východoevropských vodách . . . . . Evakuace Revalu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 15 16 19 23 23 25 30 32 34 36 39 47 49 50 50 62 71 73 75 78 78 84 88 88
Německá intervence ve Finsku a evakuace Helsingforsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Tragédie Černomořského loďstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 3. Konec války na Severním moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Operace u pobřeží Flander . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Útok na Zeebrugge a Ostende . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Výpad Širomořského loďstva k Norsku . . . . . . . . . . . . . . . 121 Britské obavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Přeprava amerických vojsk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Poslední nálety německých vzducholodí . . . . . . . . . . . . . 130 Konec války na Severním moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Der Tag . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 EPILOG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Bilance Velké války na moři 1914–1918 . . . . . . . . . . Boj o nadvládu nad vlnami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakter námořních střetnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Křižníková válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ponorková válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nástup letectva do války na moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Scapa Flow – hrob německého loďstva . . . . . . . . . . . Mírová konference a námořní problémy . . . . . . . . . . . . . . Götterdämmerung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Versailleská mírová smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Intervence a občanská válka v Rusku . . . . . . . . . . . . Intervence Dohody v severním Rusku . . . . . . . . . . . . . . . . Britské loďstvo na Baltu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Na Černém, Azovském a Kaspickém moři . . . . . . . . . . . . . Dálný východ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Washingtonská konference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
147 148 149 154 158 160 165 169 169 174 184 187 189 190 198 204 206
Srovnání důstojnických hodností jednotlivých námořnictev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slovníček odborných termínů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oficiální historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzpomínky a dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Životopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historické studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ročenky a příručky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Errata k 1. až 4. dílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam zkratek k rejstříku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík procházející všemi pěti díly . . . . . . . . . . . . . . .
214 217 223 223 224 225 226 228 229 232 234
PŘEDMLUVA
Pátý kalendářní rok první světové války přinesl nakonec rozhodnutí v celém konfliktu, v němž se s dosud nevídanou brutalitou střetly všechny světové velmoci. Po vyřazení Ruska z války doufaly Centrální mocnosti ve vítězství nad zdánlivě oslabenou Dohodou a německá armáda zahájila na západní frontě sérii útoků, jež měly porazit britská a francouzská vojska dřív, než na bojiště dorazí nově formované armády Spojených států amerických. Ludendorffova ofenziva, jak se německému útoku souhrnně říkalo, však neuspěla a vojska Dohody přešla naopak do rozhodující protiofenzivy, které nebyla oslabená německá armáda schopna čelit. Ve válce na moři již v roce 1918 nedošlo k větším střetnutím hladinových lodí, pokračovala však neomezená ponorková válka, přestože k ní už německé velení neupíralo takové naděje jako v roce předcházejícím. Ponorková válka se tak změnila v každodenní boj o námořní komunikace, v němž však stály proti německým ponorkám početně i výzbrojí stále silnější protiponorkové a eskortní síly Dohody. Rozšíření konvojů pak zaručilo Dohodě, že v tomto dlouhém a nelítostném zápase nakonec uspěje, přestože ztráty obchodních lodí byly i v posledním roce první světové války obrovské. Na evropských mořích nadále probíhaly minové operace, výpady a šarvátky lehkých námořních sil i akce stále silnějšího námořního letectva. O vítězství Dohody v do té době největším a nejkrvavějším ozbrojeném konfliktu v dějinách lidstva se v neposlední řadě zasloužila i námořní blokáda, kterou silnější loďstva mocností Dohody rdousila válečné úsilí Centrálních mocností. Stále rostoucí nedostatek potravin i spotřebního zboží nakonec vyústil v Německu v revoluci, která svrhla monarchii a umožnila uzavřít kýžený mír. Rakousko-Uhersko, kde se nepokoje vyvolané nedostatkem potravin mísily s národnostními spory, se dokonce ještě předtím, než uzavřelo formálně příměří s mocnostmi Dohody, rozpadlo. V obou zemích se na konci války vzbouřili námořníci válečného loďstva, v Rakousku-Uhersku proto, že již nehodlali dál bojovat za rozpadající se habsburskou monarchii, v Německo proto, že nechtěli zbytečně obětovat své životy v nesmyslné závěrečné bitvě, kterou pro čest a slávu naplánovali němečtí admirálové. 7
První světová válka změnila zásadně nejen politickou mapu světové souše, nýbrž i poměr sil na světových mořích. Z osmi námořních mocností, jež do ní vstoupily, jedna jako stát zanikla a další dvě byly velmi oslabeny. Namísto Německa, jehož loďstvo skončilo zčásti na dně zálivu Scapa Flow a zčásti ve starém železe, se druhou nejsilnější námořní mocností staly Spojené státy americké, na třetí místo se dostalo Japonsko. A právě mezi těmito mocnostmi se okamžitě po skončení první světové války rozhořely nové závody v námořním zbrojení, které zastavila až Washingtonská konference o námořním odzbrojení v roce 1922. Již předtím byla námořní síla Německa omezena Versailleskou mírovou smlouvou. Po vytvoření nového versaillesko-washingtonského mírového systému se určitý čas zdálo, že Velká válka byla opravdu „válkou k ukončení všech válek“. Nicméně rozpory, jež byly od samého počátku v tomto systému přítomny, však nakonec převážily a trvalý mír se stal jen dvacetiletým příměřím. Schylovalo se k novému ozbrojenému konfliktu, který měl být ještě ničivější, krvavější, globálnější a totálnější než ten předchozí, konfliktu, který vstoupil do dějin pod názvem druhá světová válka. Jaroslav Hrbek
8
Slovo autora ke 5. dílu
Kniha Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918 popisuje námořní operace v posledním roce první světové války, který již sice na moři nepřinesl mnoho dramatických střetnutí, zato však vedl ke zhroucení Centrálních mocností. V neposlední řadě se o tento kolaps zasloužila i námořní blokáda Dohody, která po celou dobu konfliktu škrtila jejich válečné úsilí. Epilog knihy přináší rámcové vylíčení ruské občanské války a intervence Dohody ve východoevropských a severoevropských vodách, popisuje neslavný konec německého loďstva v zálivu Scapa Flow a námořní klauzule mírových smluv uzavřených v Paříži. Pozornost je věnována i počátkům nového kola závodů v námořním zbrojení, které bylo zastaveno Washingtonskou konferencí o námořním odzbrojení v roce 1922, jež tvořila součást vratkého mírového systému, který zakotvil výsledky první světové války. Kniha je doplněna obšírným seznamem pramenů a literatury a podrobným rejstříkem osob, lodí a zeměpisných lokalit pro celý soubor všech pěti knih věnovaných Velké válce na moři 1914–1918.
9
Ediční poznámka
Pro lepší orientaci čtenáře jsou jména válečných lodí psána kurzivou, názvy tříd lodí verzálami a jména obchodních lodí, a to parních i plachetních, kapitálkami, stejně jako jména nemocničních lodí, které mohly sice formálně patřit k válečnému námořnictvu, ale nepluly pod válečnou vlajkou. Zde je na místě upozornit čtenáře, že vzhledem ke skutečnosti, že naprostá většina ponorkových velitelů měla za první světové války hodnost kapitán-poručík, bylo v závorce za jménem ponorky uvedeno vždy jen jméno jejího velitele bez hodnosti. Pokud měl velitel ponorky jinou hodnost než kapitán-poručík, je vždy uvedena.
10
PÁT Ý D Í L – FINIS GERMANIAE K d y ž b u d e v á l k a p o k ra č o va t , stane se naše porážka nevyhnutelnou. GENERÁL ERICH LUDENDORFF
Přestože neomezená ponorková válka zahájená Německem 1. 2. 1917 nepřinesla za prvních jedenáct měsíců svého trvání očekávané výsledky a nesrazila Velkou Británii na kolena, spatřovalo v ní německé velení hlavní zbraň ve válce na moři i pro rok 1918. Nicméně však počítalo s tím, že vítězství v celém konfliktu dosáhne na západní frontě, kde německá armáda zahájila 21. 3. 1918 sérii mohutných útočných operací, jež vešly do dějin pod souhrnným názvem Ludendorffova ofenziva. Hladinové jednotky Císařského námořnictva byly nadále pasivní, ačkoliv se Širomořské loďstvo odhodlalo v dubnu vyplout na moře. Německé ponorky tak zůstávaly nejnebezpečnějším protivníkem námořních sil Dohody, jež jejich hrozbě čelily postupným rozšiřováním konvojové služby a nasazováním stále většího počtu eskortních lodí a hlídkových letadel k ochraně konvojů. Mocnosti Dohody se již ve válce na moři spoléhaly prakticky výhradně na dálkovou námořní blokádu, která stále víc rdousila válečné úsilí Centrálních mocností.
1.
P O N O R K O VÁ
VÁ L K A
V prvním roce neomezené ponorkové války poklesl celkový objem obchodních lodí Dohody a neutrálních států o více než 6 milionů BRT, přičemž jen britské obchodní loďstvo přišlo o 3 750 000 BRT (z toho 3,5 milionu BRT připadalo na zaoceánské lodě). Za rok tedy ztratili Britové přes 20 % objemu svých obchodních lodí. Navíc bylo při15
bližně 1 175 000 BRT lodního prostoru (z toho celkem 925 000 BRT britského) poškozeno nepřátelskou činností. Většina poškozených lodí byla vyřazena z provozu na čtyři až šest měsíců. Připočteme-li lodě poškozené haváriemi (ztroskotání, srážky), bylo koncem ledna 1918 v opravě 1,5 milionu BRT lodního prostoru (z toho třetina pro vážná poškození). Výroba lodí nadále nedokázala nahrazovat ani průběžné ztráty (přes jejich pokles v druhé polovině roku 1917), o nahrazení akumulovaných ztrát z předchozích let války ani nemluvě. V roce 1918 se však situace v lodní dopravě Dohody radikálně zlepšovala, zejména od druhého čtvrtletí tohoto roku.
Operace německých ponorek v p r v n í m č t v r t l e t í r o k u 1918 Počátkem roku 1918 mělo Císařské námořnictvo pro pokračující tažení neomezené ponorkové války k dispozici celkem 169 ponorek. Velitel ponorek Širomořského loďstva komodor Andreas Michelsen mohl do akce nasadit 73 člunů organizovaných v pěti flotilách,1) velitel ponorek ve Flandrech korvetní kapitán Karl Bartenbach disponoval 33 ponorkami ve dvou flotilách, zatímco veliteli ponorek ve Středomoří námořnímu kapitánu Theodoru Püllenovi bylo podřízeno 22 člunů dvou flotil na Jadranu a tři ponorky půlflotily v Cařihradu. Samostatná flotila podmořských křižníků čítala šest ponorek. Ostatní čluny byly buď školní, nebo prodělávaly zkušební plavby. Přes vysoký počet operačních ponorek (v průměru 123 pro celý rok 1918) i člunů skutečně aktivních na bojových plavbách v danou chvíli (v průměru 45 pro celý rok) dosažené úspěchy nadále klesaly. V prvním Obchodní lodě Dohody a neutrálních států potopené ponorkami (1. 1. 1918–31. 3. 1918) měsíc
podle německých údajů
podle britských údajůx)
leden únor březen
295 630 BRT/160 lodí 335 202 BRT/138 lodí 368 746 BRT/190 lodí
302 088 BRT/123 lodí 318 174 BRT/115 lodí 344 814 BRT/169 lodí
celkem
999 578 BRT/488 lodí
965 076 BRT/407 lodí
x)
Rozdíly v údajích jsou způsobeny zejména tím, že Britové zahrnuli do statistiky jen lodě větší než 500 BRT, zatímco Němci započítávali i sebemenší plavidla. 1) Na konci dubna 1918 byla 5. flotila rozpuštěna a její čluny převeleny k ostatním flotilám Širomořského loďstva.
16
