JAROSLAV HRBEK
Velká válka na moři 1. D Í L
Rok 1914
NAKLADATELST VÍ LIBRI PRAHA 2001
Věnováno památce mého otce Ivana Hrbka.
© P h D r. J a r o s l a v H r b e k , 2 0 01 I l l u s t r a t i o n s © a r c h i v a u t o r a , 2 0 01 M a p s © P a v e l R a j s k ý, 2 0 01 © L i b r i , 2 0 01 ISBN 80-85983-84-2 ISBN 80-85983-83-4 (soubor)
OBSAH
Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Slovo autora k 1. dílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Námořní moc a mezinárodní politika . . . . . . . . . . . . . Britská námořní moc koncem 19. století . . . . . . . . . . . . . . . Německé Zákony o loďstvu a Tirpitzovy teorie . . . . . . . . . Británie opouští „skvělou izolaci“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fisherovy reformy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nové kolo závodů v námořním zbrojení . . . . . . . . . . . . . . . Britská námořní panika v roce 1909 . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik Trojdohody a izolace Německa . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Éra dreadnoughtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bitevní lodě přelomu 19. a 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . Zrození dreadnoughtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poslední obrněné a první bitevní křižníky . . . . . . . . . . . . . Další vývoj bitevních lodí a bitevních křižníků . . . . . . . . . . Superdreadnoughty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lehké křižníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Torpédoborce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ponorky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 16 17 20 23 25 27 27 30 31 32 34 36 39 41 45 48 51
PRVNÍ DÍL – KRACH TIRPITZOVY DOKTRÍNY Prolog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Síly a plány válčících stran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Velká Británie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rusko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Japonsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Německo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rakousko-Uhersko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Válka začala na Balkáně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
59 60 61 64 65 67 68 70 71
Únik Goebenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Začátek války na Jadranu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 3. Blokáda a kontrablokáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Pasivní začátek války . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 První akce v Severním moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Bitva u Helgolandu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 První úspěchy ponorek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Ponorková hrozba Velkému loďstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Obsazení Flander Němci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Britské obavy z německé invaze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Minová válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Návrat admirála Fishera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Německé útoky na britské pobřeží . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 První akce námořního letectva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Bitva u Doggerbanku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 4. Operace ve východoevropských vodách . . . . . . . . . . 121 Začátek války na Baltu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Zkáza křižníku Magdeburg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Ruský výpad ke Gotlandu a německá protiakce . . . . . . . . 125 Začátek ponorkové války na Baltu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Minová válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Turecko na prahu války . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Začátek války na Černém moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Bitva u mysu Saryč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Další operace na Černém moři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Turecký útok na Suezský průplav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 5. Na vzdálených mořích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 5. 1. Obléhání Čching-tao . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 5. 2. Plavba eskadry admirála Maximiliana von Spee . . . 142 Britská protiopatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Bitva u Coronelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Bitva u Falkland . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 5. 3. Křižníková válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Korzárská plavba křižníku Karlsruhe . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Akce křižníku Dresden . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Emden – postrach Indického oceánu . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Geier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Operace německých pomocných křižníků . . . . . . . . . . . . 170 5. 4. Boj o německé kolonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Obsazení německých držav v Tichomoří . . . . . . . . . . . . . . 174 Německé kolonie v západní Africe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Zkáza křižníku Königsberg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam válečných lodí účastnících se první světové války, 1. část Legenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brazílie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Britské impérium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bulharsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
179 179 181 183 239
Organizace a dislokace britského loďstva v srpnu 1914 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Domácí vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Atlantik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Středozemní moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzdálené vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
240 240 242 242 243
Organizace a dislokace francouzského loďstva v srpnu 1914 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Středozemní moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Atlantik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Organizace ruského Baltského loďstva v srpnu 1914 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Baltské moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Organizace a dislokace německého loďstva v srpnu 1914 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Severní moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Baltské moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Středozemní moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Atlantik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tichý oceán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Východní Afrika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
248 248 250 250 250 250 250
Organizace rakousko-uherského loďstva v srpnu 1914 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Srovnání důstojnických hodností jednotlivých námořnictev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Slovníček odborných termínů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254
P Ř E D M L U VA
V představách středoevropského suchozemce je první světová válka především konfliktem početných pozemních armád zápasících v nebývale krvavých bitvách, v nichž se úspěch měřil postupem o pouhých pár desítek či stovek metrů, a strádajících v zákopech, ve kterých se nebozí vojáci zoufale snažili krýt nejen před bubnovou palbou nepřátelského dělostřelectva, nýbrž i před nepřízní počasí. Právě zákopová válka se stala synonymem válečných hrůz pro celou jednu generaci evropské populace. První světová válka však měla, jak už tomu u globálních konfliktů bývá, více rozměrů a válka na souši byla jen jedním z nich. Námořní válka byla důležitou součástí této konflagrace a podle mínění mnohých se právě na moři rozhodovalo o porážce císařského Německa, jež bylo bezesporu nejsilnějším, a tím i nejnebezpečnějším protivníkem mocností Dohody. Přestože nelze s naprostou jistotou tvrdit, že námořní blokáda byla hlavní, či dokonce jedinou příčinou zhroucení německého válečného úsilí, je nepochybné, že přerušení námořního obchodu, zejména dovozu strategických surovin a potravin, mělo nebývale silný negativní dopad na zbrojní výrobu a výživu obyvatel Centrálních mocností. Na druhé straně je určitým paradoxem, že Německo, jež bylo vždy klasickou kontinentální velmocí s dominantním postavením pozemní armády, mělo celkové vítězství ve válce na dosah ruky právě na moři. Neomezená ponorková válka, vedená sice v rozporu s mezinárodním právem, zato však s velkou efektivitou, totiž málem srazila v roce 1917 Velkou Británii na kolena podvázáním jejího námořního obchodu, na němž byla tato ostrovní velmoc zcela závislá. Na druhé straně však tatáž neomezená ponorková válka přivedla do konfliktu na straně Dohody Spojené státy americké, jejichž materiální a lidské zdroje sehrály nakonec rozhodující roli v porážce německých armád na západní frontě v roce 1918. Bojové operace námořní války měly rozmanitý charakter a na jednotlivých bojištích se od sebe podstatně lišily. Vzhledem k námořní převaze mocností Dohody (spojencem Německa bylo jen Rakousko-Uhersko, jež bylo z námořních velmocí nejslabší, zatímco proti němu stálo loďstvo zprvu čtyř a později dokonce šesti námořních velmocí) bylo jen logické, že v průběhu první světové války nedošlo k mnoha střetnutím těžkých hladinových lodí. Přesto byla v roce 1916 svedena generální bitva mezi britským a ně9
meckým loďstvem, bitva, jež svým rozsahem zdaleka překonala všechny předchozí námořní konflikty. Ve střetnutí 250 válečných lodí obou stran s více než 100 000 námořníky na palubách udávalo tón 58 bitevních lodí a bitevních křižníků, jež po sobě střílely z téměř 600 těžkých děl, vrhajících granáty o váze několika metrických centů na vzdálenost až 20 kilometrů. Během jediného odpoledne a následujícího večera kleslo ke dnu 25 válečných lodí a zahynulo 8 500 britských a německých námořníků. Velká válka na moři v letech 1914 až 1918 byla posledním konfliktem, do kterého nastupovala loďstva jeho protagonistů s vírou v nepřemožitelnost bitevních lodí a nedostižnost taktiky kýlové řady. V průběhu války se však prosadily ty zbraně, jež potom v dalším vývoji námořní techniky i taktiky měly získat postavení zbraní rozhodujících a odsoudit silně pancéřované bitevní lodě, ježící se hlavněmi děl, nejprve do role druhořadých bojových prostředků a nakonec do starého železa. Tyto zbraně, totiž ponorky a letadla, také dodaly válce na moři nový rozměr. Ponorky ji rozšířily pod vodní hladinu, bojové letouny (a zprvu také vzducholodě) do vzduchu nad ní. Nové zbraně zároveň vtáhly do hrůz války na moři v mnohem větším měřítku, než bylo dosud obvyklé, civilisty včetně občanů neutrálních zemí. Zejména ponorková válka, vedená stále častěji bez ohledu na limitující ustanovení mezinárodního válečného práva, vnesla do námořní války hrůzy srovnatelné s utrpením civilistů, kteří se ocitli uprostřed válečného požáru na pozemním bojišti. V neomezené ponorkové válce se válka na moři stala krutým zápasem o námořní komunikace, jehož oběťmi se ve stále větší míře stávali nejen civilní námořníci sloužící na obchodních lodích, nýbrž i bezbranní cestující včetně žen a dětí. Námořní bitvy patřily vždy k nejkrvavějším a epocha rychlého technického pokroku v 19. a na počátku 20. století učinila z válečných lodí složité stroje na zabíjení s obrovskou ničivou silou. Každá ze 130 nových bitevních lodí a bitevních křižníků, jež byly na světě v letech 1905–18 postaveny, dokázala vyslat na cíl v jediné salvě nepoměrně více výbušnin než dělostřelectvo celé divize na pozemní frontě. Stroje na válečných lodích ovšem obsluhovali lidé, a potopení velké válečné lodě tak téměř vždy znamenalo zmaření značného počtu lidských životů, někdy dokonce v pouhých několika minutách či sekundách. Tato kniha se pokouší vylíčit námořní operace první světové války v širokém kontextu tohoto konfliktu i v jejich jedinečnosti, zabývá se ovšem nejen střetnutími těžkých lodí, nýbrž i běžnými akcemi patřícími k rutině války na moři, vedené s obrovskou urputností prakticky od prvních hodin konfliktu až do jeho posledních dní. A epilog Velké války na moři 1914–18 dokonce přesahuje ještě do doby rodícího se nepevného míru. Jaroslav Hrbek
10
S l o v o a u t o r a k 1. d í l u
Kniha Velká válka na moři. Rok 1914 je věnována námořním operacím od počátku první světové války až do jara 1915, tedy období, které bylo bohaté na dramatické události, a to zejména na vzdálených mořích. Líčí bitvy svedené mezi německou Východoasijskou eskadrou křižníků a britskými eskadrami u jihochilského Coronelu a jihoatlantických Falklandských ostrovů, korzárské plavby německých lehkých křižníků na Atlantském i Indickém oceánu, epický únik německé Středomořské divize z italské Messiny do tureckého Cařihradu i bitvy svedené na Severním moři v Helgolandské zátoce a u mělčiny Doggerbank. Všímá si ovšem i malé války na evropských vnitřních mořích a prvních úspěchů nové zbraně – ponorek. Předřazeny jsou úvodní kapitoly, které rozebírají vliv námořní politiky a závodů v námořním zbrojení na mezinárodní politickou situaci v předvečer války a podávají přehled vývoje nejdůležitějších kategorií válečných lodí v prvních desetiletích 20. století. Tehdy došlo v konstrukci bojových lodí ke skutečné revoluci, způsobené stavbou bitevní lodě HMS Dreadnought a prvních bitevních křižníků. Kniha je doplněna celou řadou příloh, ve kterých čtenář nalezne organizaci a dislokaci loďstev hlavních protivníků na počátku války, srovnávací tabulku hodností námořních důstojníků v jednotlivých zemích a první část seznamu válečných lodí států, které se války účastnily, zahrnující loďstva Brazílie, Britského impéria a Bulharska. Vzhledem k tomu, že po první světové válce následovalo nové kolo závodů v námořním zbrojení, které ukončila až konference ve Washingtonu v roce 1922, byly do seznamu lodí všech států zařazeny všechny jednotky rozestavěné před rokem 1922, ať již byly dokončeny, nebo nikoliv. Přiřazen je také seznam použitých zkratek a slovníček technické terminologie. Kniha je bohatě vybavena mapami, fotografiemi a bokorysy válečných lodí. Rejstříky a seznam literatury nalezne čtenář v posledním svazku série knih věnovaných Velké válce na moři 1914–1918.
11
Ediční poznámka
Pro lepší orientaci čtenáře jsou jména válečných lodí psána kurzivou, názvy tříd lodí verzálami a jména obchodních lodí, a to parních i plachetních, kapitálkami, stejně jako jména nemocničních lodí, které mohly sice formálně patřit k válečnému námořnictvu, nepluly však pod válečnou vlajkou. Zde je dále na místě upozornit čtenáře, že vzhledem ke skutečnosti, že naprostá většina ponorkových velitelů měla za první světové války hodnost kapitán-poručík, bylo v závorce za jménem ponorky uvedeno vždy jen jméno jejího velitele bez hodnosti. Pokud měl velitel ponorky jinou hodnost než kapitán-poručík, je vždy uvedena.
12
Seznam zkratek Zkratky přídavných jmen platí i pro příslovce od těchto přídavných jmen odvozená.
amer. angl. ANZAC
americký anglický Australian-New Zealand-Army Corp (Australsko-novozélandský armádní sbor) austral. australský BB Battleships (bitevní lodě) brit. britský BRT brutto registrovaná tuna býv. bývalý franc. francouzský hl. hladina HMAS His Majesty’s Australian Ship (Australská loď Jeho Veličenstva) – označení australských válečných lodí HMCS His Majesty’s Canadian Ship (Kanadská loď Jeho Veličenstva) – označení kanadských válečných lodí HMNZS His Majesty’s New Zealand Ship (Novozélandská loď Jeho Veličenstva) – označení novozélandských válečných lodí HMS His Majesty’s Ship (Loď Jeho Veličenstva) – označení britských válečných lodí ital. italský jap. japonský MAS původně Motobarca armata SVAN (ozbrojený motorový člun SVAN), později Motobarca anti-sommergibili (protiponorkový motorový člun) či Motobarca armata silurante (tichý ozbrojený motorový člun), a nakonec Motoscafo anti-sommergibili (protiponorkový motorový kluzák) – označení malých italských torpédových člunů něm. německý niz. nizozemský nom. u. nominální maximální rychlost (v uzlech) port. portugalský pl. protiletadlové dělo rak.-uher. rakousko-uherský RAN Royal Australian Navy (Královské australské námořnictvo) 13
RCN RIN RN RNVR RNZN řec. skut. u SMS SVAN špan. t torp. tur. u USAAF vl.
Royal Canadian Navy (Královské kanadské námořnictvo) Royal Indian Navy (Královské indické námořnictvo) Royal Navy (Královské námořnictvo) – oficiální název britského válečného námořnictva Royal Navy Voluntary Reserve (Dobrovolná záloha Královského námořnictva) Royal New Zealand Navy (Královské novozélandské námořnictvo) řecký skutečná maximální rychlost (v uzlech) Seine Majestäts Schiff (Loď Jeho Veličenstva) – označení německých válečných lodí Societa Veneziana Automobili Nautiche (Benátská společnost námořních plavidel) – italská loděnice španělský tuna torpédomet turecký uzel United States Army Air Force (Americké armádní letectvo) vlajkový
14
ÚVOD Snaha o teoretické zobecnění nejrůznějších společenských jevů, jež byla typická pro myšlení 19. století, nemohla opomenout ani tak specifickou formu lidské činnosti, jakou je námořní válka. Po vzoru teoretiků války na souši v čele s Carlem von Clausewitzem a Henrim Jominim se i námořní důstojníci a historici pokusili na konci století stanovit obecně platné zákonitosti války na moři. Tvůrce teorie námořní síly jako rozhodujícího činitele moci daného státu, americký kontradmirál Alfred T. Mahan, opíral své závěry o analýzu role námořní moci v novověkých konfliktech.1) Jeho současník, britský viceadmirál Philip H. Colomb, učitel strategie a taktiky na námořní škole v Greenwichi, ovlivnil svou zásadou, že úspěch v námořní válce přináší jen získání nadvlády nad mořem dosažené zničením loďstva protivníka v rozhodující bitvě, celou generaci britských námořních důstojníků.2) Z jeho teorie logicky vyplývala důležitost mohutných loďstev bitevních lodí, tvořících hlavní údernou sílu válečného námořnictva. Zcela jiná teoretická východiska hájila francouzská jeune école (mladá škola) v čele s kontradmirálem Hyacinthem T. Aubem, která kladla důraz na malou válku, jejímž cílem bylo oslabit nepřátelské loďstvo útoky menších, torpédy vyzbrojených bojových lodí, minami a ponorkami, a zvrátit tak převahu bitevních lodí protivníka. O syntézu obou protikladných názorů se pokusil britský námořní historik sir Julian Stafford Corbett svou tezí, že nadvlády nad mořem se dá dosáhnout jak v rozhodující námořní bitvě, tak i blokádou. Zároveň doporučoval malou válku vedenou pomocí lehkých hladinových sil a ponorek.3) Corbettovy zásady se staly základem britské námořní strategie za první světové války. 1) Mahanovými základními díly jsou: The Influence of Sea Power upon History, 1660–1783, Boston 1890; The Influence of Sea Power on the War of the French Revolution and Empire, 1793–1812, Boston 1892; Sea Power and Its Relations to the War of 1812, Boston 1905. 2) Colomb byl autorem teoretické studie Naval Warfare, Its Ruling Principles and Practice, Historically Treated, London 1891. 3) Své teorie vyložil Corbett v díle Some Principles of Maritime Strategy, London 1905.
15
