Listopad 2012 Články do Čáry Vlka posílat prosím na:

Plán akcí: 7.11.- Oddílovka 10.11.- akce Greenpeace aneb brigáda v lese 23.-25.11.-Družinové výpravy 27.11.- Promítání fotek z Vietnamu a z Indie 5.12- Oddílovka 13.-16.12.-Vánoční výprava- Rychta

Listopad 2012

www.94bo.cz [email protected]

Články do Čáry Vlka posílat prosím na: [email protected]

Nazdar bratři a sestro, Listopad je tu a to je samozřejmě výborná zpráva. Už v dobách starých pohanů byl začátek tohoto měsíce označován za nový rok. Křesťané potom začali 1.listopad slavit jako svátek Všech svatých a den nato jako památku zesnulých – Dušičky. Já a jistě i mnoho z vás se tak nedávno vypravilo na hřbitov zapálit svíčku a uctít tak památku svých předků. Už ovšem zase pohleďme kupředu, protože listopad máme před sebou ještě téměř celý. Ve skautu nás čeká jednodenní akce opět s holkama z třicítky a víkendová výprava. Zatímco na říjnové podzimky nás jelo až neskutečně mnoho, v listopadu se skautské družiny vypraví do přírody zcela samostatně. Něco mi říká, že si Rysi i Vlci užijí další pozoruhodné dobrodružství. Vlčecí družina Čápů se vypraví na výpravu do Olomouce, ovšem na rozdíl od skautů nebude jejich výprava tak úplně družinová. Tam se totiž setkají a vlastně setkáme, protože na výpravu Čápů pojedu i Já, s rojem světlušek z 1.dívčího oddílu z Lanškroun. Akce to tedy bude jedna z nejnetradičnějších a i proto by o ni nemělo žádné vlče přijít. Víc už se dočtete v jednotlivých pozvánkách uvnitř. Krom akcí se tento měsíc mohou vlčata těšit na ještě jednu věc, a sice na stezky vlčat. Poštou nám už došly a musím totiž říct, že za to vážně stojí. Jinak tedy nezbývá než otočit list. Sysel

2

Pozvánka na výpravu vlků: Bitva u Thermopyl Perský velekrál Xerxés si chce podmanit celý svět, vyhrával jednu bitvu zadruhou a uzavírál mírové smlouvy ve svůj prospěch. Až do doby kdy narazil na uskupení řeckých států. Naši zvědové zjistili, že perská vojska jsou nespočetná tudíž její síle není možné odolat. Aproto hledáme muže jako jsi ty: silné, věrné, čestné a nebojácné. Král Leonidas Vás očekává v hojném počtu! Sraz: 23.11.2012 v 17:00 ve vestibulu Hlavního vlakového nádraží S sebou: obvyklévěci na schůzku(Kpz, blok, psací potřeby, šátek, uzlovačka, 3 hadrové koule), taborové meče(kdo nemá obdrží), vhodné zimní oblečení, nepromokavá obuv(pohorky), jídlo na pátek a sobotní snídani, přezůvky, spacák, karimatka, hygiena, ešus+příbor, pláštěnka → Vše v jednom batohu (krosně) Kam se jede: jedeme do Břeclavi na skautskou klubovnu kde bude dostatek tepla, hygieny a jiných sociálních potřeb

Pozvánka na výpravu Rysů!

Návrat: 25.11.2012 v 13:35 tamtéž Desert

Rallye Paříž-Dakar pokračuje! 23. -25. 11. 2012! V Podžatíně (Oslavany)! Start: 23. 11. 2012 Konec: 25. 11. 2012 Přesný čas startu bude upřesněn. S sebou věci na vícedenní akci, spacák, hygienické potřeby, teplé oblečení! O dalším vybavení budou závodníci informováni později…

Sova 3

Pozvánka na Vánoční výpravu 13 - 16.12.2012 Jak jste již mnozí všimli, nezadržitelně se blíží Vánoce a s tím i každoroční Vánoční výprava, která bude letos oproti loňskému roku na Severce. Severní hvězda neboli Severka je chata, která leží nedaleko našeho tolik let obývaného tábořiště na Smilově, kam se určitě všichni rádi opět podíváme. Bližší informace o této výpravě se 100% objeví jak v prosincovém ČáryVlka, tak i na našich webových stránkách. Věřím, že i tento rok bude mít výprava hojnou účast a že se tam všichni setkáme. Radek 4

Pozvánka na výpravu vlčat

Proč je tady volná stránka?

23.-25.11.2012 Čas běží jako fena utržená ze řetězu noční ulicí. A právě čas bude hrát zásadní roli v úžasném příběhu o orloji, radních a jednom setsakramentsky zručném hodináři. I ty můžeš být jeho součástí! Tento měsíc jsme si pro vlčata připravili opravdu neopakovatelné zážitky. Pojedeme na výpravu do Olomouce, kde budeme ubytováni ve skautské klubovně. Každý kdo pojede, si užije nejen historické centrum města se všemi kašnami a zákoutími, ale samozřejmě také pěknou krajinu v okolí města. Výprava je navíc společná se světluškami z 1. dívčího oddílu, které přijedou až z dalekého Lanškrouna. A aby těch lákadel nebylo málo, naznačím ještě, že se akce zúčastní ti nejlepší kytaristé z našeho oddílu, takže kdo rád zpívá, si určitě přijde na své. S sebou: Spacák, karimatku, přezůvky, pevné boty a oblečení do přírody, pláštěnku, kartáček a pastu na zuby, čelovku (nebo jinou baterku), věci na schůzku, deník a psací potřeby, ešus a lžíci, oddílový zpěvník (kdo má) jídlo na pátek a sobotní snídani cena: 350 kč Sraz: v pátek 23.11.2012 v 16:45 na hlavním vlakovém nádraží Brna. Návrat: v neděli 25.11.2012 v 16:38 tamtéž

No to je tak... Uzávěrka článků do čáry vlka je vždy v pondělí. No a většinou se články páčí z lidí, kteří je mají napsat dokonce až ve středu v den oddílovky. Avšak tento měsíc ne. Takže měl tu být zápis z podzimek.

Ale není, protože ho

Libor neposlal.

Sysel ([email protected])

5

6

Registrace Ahoj, blíží se nový rok a to, mimo jiné, znamená skautskou registraci. Letošní poplatek bude 550 Kč(bez časopisu 500). Zvýhodnění pro sourozence v našem středisku je dohromady 1000 Kč.Registrace je povinná pro všechny členy Junáka. Registrace zahrnuje úrazové pojištění. Pro vlastníky skautské telefonní sítě je poplatek navýšen o 250 Kč. Registrace se začne vybírat až na prosincové oddílové schůzce. S pozdravem Krtek

Všecko se odehraje v úterý 27.11. 2012 v 20:00, možná v klubovně kluků, možná taky u holek. A proč tak pozdě? Protože tohle promítání z Indie bude plynule navazovat na Teřino promítání, kterak byla ve Vietnamu, začínající v 19:00. Na to jste zváni také! Proto se nebojte obětovat v úterní večer dvě hodiny troše cestování, poznání a intelektuální zábavy, uděláme všechno proto, abyste nelitovali! Těší se biida

Pozvánka na promítání - Colours of Himalaya Jednou z jara mi Vilém povídá: „Hej, jedu do Indie a chcu tam vylézt nějakej pořádnej kopec! Jdeš do toho se mnou?“ A já mu na to: „Tak jo kámo. Jedu taky. Ale ten kopec musí mít aspoň 6000 metrů, ať to stojí za to, ať pak v listopadu na promítání všici čumí s otevřenou hubou!“. Vilém odpoví klidně s úsměvem: „To sipiš, že to bude stát za to!“... Tehdy jsem fakt nevěřil, že do Indie s Vilémem pojedu, a už vůbec, že se od tama vrátím živej a zdravej, a navrch ještě s vylezenou šestitisícovkou. Jenže jak se řeklo, tak se i stalo. S Vilémem, vůdcem našeho střediska jsme v severní Indii strávili super čtyři týdny, na který nikdy nezapomenu. Zažili jsme vedro i zimu, déšť, sníh, ledovec i poušť, města, hory i údolí, pocity bezpečí i momenty, kdy už se loučíte se životem. Nakonec jsme se ale vrátlil domů celí, a pokud máte zájem, můžeme Vám, případně i Vašim rodičům a kamarádům o tom popovídat, za doporvodu krásných fotografií! Možná ty nejbystřejší posluchače odměníme tibetskýma modlitebníma vlaječkama, možná i prozradíme, proč se expedice jmenovala tak, jak se jmenovala, nebo proč Vilém vypadá jako vajíčko...

Letos jsem se spolu s Vélou a dalšími kamarády vypravila skoro na měsíc do Vietnamu. Cíl byl jasný projet ho z jihu na sever, po cestě se stavit v Laosu a na zpáteční cestě užít opalování u moře. Nicméně realita byla jiná. Po příletu do Saigonu a jeho prohlídce jsme se vypravili směrem do Dalatu. Hned v prvním autobusu jsme pochopili, jak se ve Vietnamu cestuje. Náš autobus byl tak asi pro 15 lidí, jelo jich v něm něco přes třicet a to ještě každý převážel zboží na trh ( ryby, zeleninu, polívku….) Evropan by nevěřil, že se to tam všechno může vejít. Navíc když jste někomu překáželi, tak do vás bez milosti kopne a odsune vás, kde potřebuje. Vietnamci jsou hold trochu drsnější. Po příjezdu do Dalatu začalo pršet a 2 týdny pršelo. Okusili jsme všechny druhy deště, ze shora, ze spodu, ze strany, ze všech stran, déšť, který vás chce probodnout… (kdo viděl Foresta Gumpu, ví o čem mluvím☺) Nicméně déšť nás neodradil od cestování. Půjčili jsme si motorku a projeli jsme tamní okolí. Na vysvětlenou, každý ve Vietnamu jezdí na motorce, převeze na ní cokoliv a vejde se na ni bez problémů celá rodina!

7

8

Pár postřehů z Vietnamu

Dále jsme pokračovali Vietnamem více na sever. Náhodou jsme se dostali na svatební hostinu, kde jsme pili rýžový burčák, tančili na místní veselici a povídali si s místními horskými průvodci. To byl jeden z největších zážitků vůbec. Véle nechali zahrát písničku jenom pro ni a mě vyhlásili nejlepším tanečníkem parketu. Musela jsem být asi vážně dobrá, můj taneční partner mi pak neustále líbal ruku… Jedna z dalších zastávek byla Laos. V Laosu ve srovnání s Vietnamem jsou lidé strašně nepříjemní a vůbec nestojí o turisty. Mnohdy vás z obchodu vyhodí a nikdo se na vás neusměje. Navíc tam neustále pršelo a my jsme začali hnít. Po několika dnech v Laosu, jsme přejeli k moři, zpátky do Vietnamu. U moře jsme se pořádně nahřáli, hlavně usušili, vyhodili shnilé oblečení a užili všeho, co moře přináší – koupání, nákupy, opalování, promenády, drinky…. Před Hanojí jsme se stavil ještě v deštném pralesu, kde pršelo úplně nejvíc ze všeho. Vůbec jsem si nedovedla představit, jak takový prales může vypadat. Je to neuvěřitelná houština a člověk si tam připadá jako trpaslík, navíc jsem měla pocit, že za každým keřem musí číhat nějaké zvíře, had nebo pavouk. Navíc je tam obrovské vlhko a když prší tak se z cest stane dravá řeka. Vietnam byl úplně super, všem můžu doporučit. Koho by zajímali i fotky doplněné o další zážitky, tak zvu na promítání! Tera Vietnam ze všech stran (promítání fotek z Vietnamu) …jak na nás za působil Vietnam, v čem si Vietnamci libují, na co si dát rozhodně ve Vietnamu pozor, komu nic nevěřit, co tam určitě ochutnat, jaké to je když se na vás přisaje pijavice, jak ji odstranit a jak se povznést nad déšť… Kdy: 27.11. v 19 hodin na klubovně 9

Rumunsko Než vám prostřednictvím tohoto článku povím, jak jsem se měl v Rumunsku, rád bych vás k něčemu vyzval. A sice jedná se mi o to, že mnoho z vás se nezřídka podívá na zajímavá místa a do zajímavých krajů. Neváhejte, stejně jako já v tuto chvíli, věnovat svému dobrodružství ještě několik minut a sepsat z něj několik řádků, zabalit a poslat mailem na [email protected]. My ostatní si potom rádi přečteme, co jste prováděli, i když to s činností oddílu nutně nesouviselo. Tak a to moje Rumunsko?

Na září jsme se, se spolužáky, domluvili, že vyrazíme do Rumunska. Lákala nás tamější krajina, zajímavý terén a samozřejmě zvířata a kytky, pře jsme všichni botanici nebo zoologové. Ač nás původně lákala Delta Dunaje, rozhodli jsme se nakonec, že cílem našeho putování bude Národní Park Apuseni. Ten totiž není tak pekelně daleko. Do země každému z nás stačil pas nebo pouhá občanka, protože Rumunsko je členem Evrposké unie. Slovo dalo slovo a když přišel den D, seděli jsme všichni ve vlaku. Brno, Bratislava, Budapešť. Zde se objevili značné komplikace pro výluku. To nás stálo něco času, něco peněz a něco putování Budapeští na nádraží Nugati station, o kterém naprosto 10

neschopná paní za přepážkou vůbec nevěda kde leží, když nás tam posílala. Každopádně jsme viděli parádní budovu parlamentu. Byla velká a krásná a pokud budete mít to štěstí, že se do Budapešti podíváte a budete v něm pro výluku pár hodin uvězněni, určitě se na něj jděte podívat. Toho večera (spíš v noci) jsme dorazili do města Huedin, které leží severně od parku. Následujících několik dní jsme strávili putování na jih. Viděli jsme hory, náhorní plošiny, hřebeny a dlouhosáhlé porosty jalovce. V těch místech se pásla velká stáda ovcí a ovčáčtí psi běhali všude kolem, takže když jsme večer pod širým nebem dělali oheň, vynořovali se ze tmy jako sny z podvědomí spáče. Později se krajina měnila, my procházeli zařízlými údolími, kde neteklo nic než pěkně ledová řeka. Byla to dlouhá cesta z kamene na kámen a nejeden z nás do té řeky tehdy spadl i se všemi věci na zádech. Zvláštní byl průchod jeskyní, kde řetězy sloužili místo cesty a další neméně náročné úseky nás zavedli do kempu v Cantonu Glavoi. Tak jsme na několik málo dní postavili stany a vyráželi do okolních propastí a strží na lehko. Bylo to vůbec poprvé, co jsem putoval řekou podzemním tunele a dlouho jsem si tolik nezalozil po kamenech a skalách. Vězte, že tamější propast svojí hloubkou velice přesáhla hloubky naší Macochy. Přišel čas opustit kemp, rozloučit se s koňmi, psi a rumuny, které jsme tam poznali a putovat dále. Tentokrát lesem k místu, které je na všech mapách známe jako P-na Florilor – květinová louka. Tam jsem nalovil mnohem víc ploštic než ve zbytku Rumunska za celou dobu putování. Pod ní jsme přenocovali. Poslední den v Rumunsku jsme si dáchli. Do Arieseni, odkud nám jel autobus, jsme šli znavení, všem nám bylo špatně. Někteří z nás v noci zvraceli a nikdo se nevyspal dobře. Naštěstí jsme cestou potkali náklaďák, který nás na korbě svezl pěkných pár kilometrů. V Arieseni jsme si koupili Coca-Colu. Ta nám vcelku pomohla a celou noc jsme se dostávali do míst, kde jezdí vlaky. Krom normálního autobusu jsme jeli rozjezdem, stopem a dokonce autobusem co vozí dělníky z továren. Dalšího dne na večer jsme byli doma plní zážitků a rádi že jsme doma. Sysel 11

Vtipná stránka vtipálka pekoše

Najdi 10 rozdílů

12