JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ L AMOUR

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra Hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Studijní obor Hudební manažerství

L‘AMOUR

Projektová dokumentace

Autor práce: David Ostružár Vedoucí práce: doc. MgA. Pierre Nadaud Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D.

Brno 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Českých Budějovicích, dne 23. 5. 2015

David Ostružár

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................. 5 1.

CÍLE PROJEKTU .......................................................................................................... 6 1.1

REALIZACE VZDĚLÁVÁCÍ FÁZE PROJEKTU L’AMOUR: EXPERIMENT............................................ 6

1.2

REALIZACE INSCENACE L’AMOUR: EXPERIMENT .................................................................. 6

1.3

INOVACE KSFT O ŠÁLY ..................................................................................................... 6

1.4

SPOLUPRÁCE STUDENTŮ HUDEBNÍ A DIVADELNÍ FAKULTY JAMU ............................................. 6

1.5

CÍLOVÁ SKUPINA ............................................................................................................. 6

1.6

KRITÉRIA ÚSPĚŠNOSTI PROJEKTU ........................................................................................ 7

2.

RIZIKA PROJEKTU ...................................................................................................... 8

3.

PŘEDPROJEKTOVÁ FÁZE ............................................................................................ 9

4.

PROJEKTOVÁ FÁZE .................................................................................................. 10 4.1

REALIZAČNÍ TÝM PROJEKTU ............................................................................................. 10

4.2

PRVNÍ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR A UKOTVENÍ PROJEKTU NA PŮDĚ JAMU........................................ 10

4.3

FUNDRAISING .............................................................................................................. 11

4.4

ZMĚNA OBSAHU ŽÁDOSTI ............................................................................................... 12

4.5

WORKHOPY VZDUŠNÉ AKROBACIE NA ŠÁLE V CIRKUSU LEGRANDO.......................................... 13

4.6

WORKSHOPY VE SPOLUPRÁCI S CIRQUEONEM – CENTREM PRO PODPORU NOVÉHO CIRKUSU V ČESKÉ REPUBLICE........................................................................................................ 14

4.7

WORKSHOP SOUČASNÉHO TANCE SE ZAMĚŘENÍM NA KONTAKTNÍ IMPROVIZACI ......................... 14

4.8

PROVOZ V DIVADLE NA ORLÍ / HUDEBNĚ-DRAMATICKE LABORATOŘI JAMU ............................ 15

4.8.1.1

Popis zkoušení procesem „Devised theatre“ ................................................. 16

4.8.2

Dramaturgie projektu .................................................................................... 16

4.8.3

Zkoušecí plán .................................................................................................. 17

4.8.4

Explikační porada ........................................................................................... 19

4.8.5

Přejímka projektu do provozu Divadla na Orlí ............................................... 19

4.9

STRUČNÝ POPIS JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK INSCENACE .............................................................. 20

4.9.1

Světelný design a video design ....................................................................... 20

4.9.2

Závěsná akrobacie na šále ............................................................................. 21

4.9.3

Hudba ............................................................................................................. 22

4.9.4

Scéna a kostýmy ............................................................................................. 22

4.10

PR A PROPAGACE ..................................................................................................... 23

4.10.1

Články v médiích a na webových stránkách mediálních partnerů ................. 23

4.10.2

Facebook ........................................................................................................ 24

4.10.3

Webová stránka ............................................................................................. 24

4.10.4

Plakáty ........................................................................................................... 24

4.10.5

Guerrilla akce na Jakubském náměstí ............................................................ 25

4.10.6

Oslovování náhodných lidí ............................................................................. 25

4.10.7

Účast na Know-how konferenci ..................................................................... 25

4.10.8

Mediální partneři projektu ............................................................................. 26

4.11

5.

6.

PARTNEŘI PROJEKTU ................................................................................................. 27

4.11.1

Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř JAMU ................................ 27

4.11.2

Cirkus LeGrando ............................................................................................. 27

4.11.3

CIRQUEON – centrum pro podporu nového cirkusu v České republice .......... 28

4.11.4

ProSHOWto .................................................................................................... 28

4.11.5

Derivative company (CA) ................................................................................ 28

4.12

VSTUPENKY A SYSTÉM REZERVACÍ ................................................................................ 28

4.13

PROVOZ PŘEDSTAVENÍ ............................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

4.14

KOMUNIKACE .......................................................................................................... 29

4.15

ROZPOČET .............................................................................................................. 29

POPROJEKTOVÁ FÁZE .............................................................................................. 31 5.1

VYÚČTOVÁNÍ ............................................................................................................... 31

5.2

ZHODNOCENÍ INSCENACE ............................................................................................... 31

5.3

KOLEKTIVIZACE MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ............................................................................... 31

VÝSTUPY Z PROJEKTU .............................................................................................. 31 6.1

MĚŘITELNÉ UKAZATELE .................................................................................................. 32

6.2

AUTOROVA ROLE V TÝMU ............................................................................................... 32

6.3

ZHODNOCENÍ ............................................................................................................... 33

ZÁVĚR ......................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 7.

SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 35

8.

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................... 36

9.

SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 37

PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM RIZIK .......................................................................................... 38 PŘÍLOHA Č. 2 – FERMAN 31-3.-13.4. ................................................................................. 42 PŘÍLOHA Č. 3 – FERMAN 25. 4.-8.5. .................................................................................. 43 PŘÍLOHA Č. 4 – GENERÁLKOVÝ TÝDEN .............................................................................. 45

ÚVOD Tato projektová dokumentace poskytuje informace o projektu L’amour, jeho průběhu, cílech, zaměření a výsledku. Rozebírá realizační tým projektu, přípravy projektu, jeho realizaci v obou fázích (edukační a umělecké). Věnuje se propagaci projektu, zajištění finančních zdrojů, partnerů a mediálních partnerů projektu a poté popisuje průběh a realizaci samotného představení. Dále popisuje poprojektovou činnost. V závěru práce rozebírá některá úskalí projektu a navrhuje jejich možné řešení. Prvotním impulsem pro vznik projektu bylo setkání řešitele projektu Davida Ostružára a režisérky Mariky Smrekové (v tu dobu studenta magisterského stupně studia oboru Činoherní režie na DIFA JAMU). Po společných debatách se rozhodli spolu spolupracovat na autorské inscenaci propojující nejen mnoho uměleckých žánrů a postupů, ale i studentů obou fakult mezi sebou i studentů akademie s externisty. Celý projekt L’AMOUR se skládal ze dvou částí, z nichž první měla charakter edukativní a druhá umělecký. Edukativní část projektu představovala workshopy závěsné akrobacie na šále a taneční workshop se zaměřením na kontaktní improvizace. Druhou částí projektu je pak zrealizovná inscenace L’AMOUR: Experiment, která v sobě spojuje pohybové divadlo, současný tanec, hudbu, prvky nového cirkusu a videomapping a která byla uvedena v Divadle na Orlí / Hudebnědramatické laboratoři JAMU v premiéře v pátek, 15. května 2015. V reprízách byla inscenace tamtéž uvedena ještě v sobotu, 16. května, v pondělí 1. června a v úterý 2. června. Celý projekt iniciovaný studenty Hudební a Divadelní fakulty JAMU, vznikal pod hlavičkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

5

1. Cíle projektu 1.1

Realizace vzdělávácí fáze projektu L’AMOUR: Experiment Jedním ze dvou nejdůležitějších cílů je realizace edukativní části projektu v

pokud možno nejkompletnějším rozsahu, tedy všechny workshopy („dlouhodobý“ worshop závěsné akrobacie na šále cirkusu Le Grando, víkendový workshop závěsné akrobacie na šále s lektorem z CIRQUEONu, taneční workshop se zaměřením na kontaktní improvizaci s Jarem Viňarským), které napomůžou naplnění uměleckých záměrů inscenace (vyvážená kombinace pohybového divadla, tance, nového cirkusu, hudby a videomappingu).

1.2

Realizace inscenace L’AMOUR: Experiment Hlavním cílem projektu je úspěšně realizovat inscenaci L’AMOUR:

Experiment. Ta musí proběhnout, splňovat umělecké požadavky JAMU, pokud možno co nejvíce zaplnit sál Divadla na Orlí a ideálně se dočkat mediálních ohlasů.

1.3

Inovace KSFT o šály Dalším z cílů byla snaha o inovaci ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby na

Divadelní fakultě JAMU o prvky novo cirkusových disciplín (závěsná akrobacie na šále).

1.4

Spolupráce studentů Hudební a Divadelní fakulty JAMU Jedním z cílů projektu byla spolupráce studentů obou fakult na společném

projektu. Iniciátoři projektu cítili potřebu vzájemné spolupráce, při které by měli sami příležitost si sami sestavit realizační tým a s ním realizovat autorskou inscenaci takového charakteru.

1.5

Cílová skupina Z charakteru projektu lze určit tři hlavní cílové skupiny. První cílovou skupinou projektu jsou především členové realizačního týmu,

jímž je projekt určen. Projekt jim umožňuje rozšířit záběr studia o nové dovednosti, ale především zkušenosti v nejen mezifakultní spolupráci, ale hlavně ve spolupráci s externě zapojenými subjekty. Realizátoři taktéž vytvoří pracovní skupinu, se kterou

6

budou moci v budoucích kariérách realizovat podobné projekty, případně se budou přes ostatní realizátory do podobně laděných projektů snáze dostávat. Druhou cílovou skupinou jsou pak návštěvníci samotného představení. Realizátoři se snažili cílit na skupinu návštěvníků, patřící do odborné části publika (např. hudebníci, performeři, videoartisté, kritici, divadelníci, členové pohybových souborů, tanečníci, studenti HF a DIFA JAMU), ale i na širokou veřejnost, především z řad podobně laděných představení či podniků nejen v Brně. Práce s touto cílovou skupinou je specifikována v kapitole 4. 10, která se věnuje propagaci. Třetí cílovou skupinou jsou zaměstnanci Divadla na Orlí a vedení Divadelní fakulty a Hudební fakulty. Těm projekt přiblížil práci na experimentálním projektu, který vyžaduje specifický přístup, například při využití videomappingu v představení nebo specifickém procesu vzniku inscenace v kontextu provozu Divadla na Orlí. Obě fakulty taktéž získali zkušenosti se supervizí takto náročného projektu, jež vzešel z řad jejich studentů.

1.6

Kritéria úspěšnosti projektu Autory projektu byla nastavena následující kritéria úspěšnosti projektu:  Uspořádání edukativních worshopů a aplikace nově nabytých dovedností při inscenaci  Naplňený sál při premiéře a reprízách  Zapojení do projektu ze strany studentů obou fakult JAMU

7

2. Rizika projektu Tato kapitola se zabývá problematikou rizik, kdy jsou rozdělena do tří skupin. Interní rizika, externí rizika a legislativní rizika. Taktéž je nastíněna eliminace zmíněných rizik a případná forma naplnění jednotlivých rizik. Rizika projektu autor dělí do tří skupin: rizik interních, která může realizační tým ovlivnit a kontrolovat, rizik externích, která přichází zvenčí a z pozice týmu je nelze ovlivnit, pouze jim co nejlépe předcházet a hledat alternativní řešení a rizika legislativní, vycházející z českého právního řádu. Kompletní seznam rizik je přiložen k dokumentu. Co se týče interních rizik, nejčastěji šlo o rizika vycházející z komunikace mezi realizačním týmem a vedením JAMU, Divadlem na Orlí nebo riziky spojenými s možnou absencí členů týmu. Tato rizika se autor snažil eliminovat dostatečnou prezentací projektu a jeho propracovnámím před samotným zažádáním o grant. Externím rizikům, která čítají například jinou akci v Brně a okolí zaměřenou na stejnou cílovou skupinu nebo živelnou pohromu, případně nezájem veřejnosti se autor rozhodl předcházet, jak nejlépe to šlo, a to dlouhodobým monitoringem kulturní situace v Brně a propagací projektu na mnoha propagačních kanálech. Co se týče legislativních rizik, autor se snažil získat vhled od potřebného okruhu práva ČR a důsledně dodržovat právní závazky jak k JAMU, tak k jiným subjektům, aby i v případě nedokonalých smluv nedošlo k problémům.

8

3. Předprojektová fáze Předprojektovou fázi autor práce vymezuje soustavou aktivit a rozhodnutí, které bylo nutné provést před samotnou realizační fází projektu. Tato fáze je charakteristická pak zejména přípravnou fází ve smyslu ustanovení iniciátory celého konceptu. Ačkoliv je pro předprojektovou fázi charakteristické vypracování například SWOT analýzy nebo studie proveditelnosti, autor práce žádnou z těchto studií nevypracovával, neboť není zvyklý s výše zmíněnými studiemi pracovat. Iniciátoři projektu v předprojektové fázi především finalizovali koncept projektu. Předprojektová fáze začala v momentě, kdy se autor projektu setkal s jeho režisérkou MgA. Marikou Smrekovou a dohodli se, že spolu projekt realizují (v této fázi měl projekt samozřejmě ještě velmi rozdílnou podstatu, která se během jeho průběhu mnohokrát změnila). Předprojektová fáze obsahovala mnoho vymýšlení, diskusí, konzultací předvytipování členů realizačního týmu a až po relativně dlouhé době bylo jasné, že projekt bude opravdu realizován. Předprojektová fáze pak končí rozhodnutím pokusit se projekt realizovat jako studentskou iniciativu, kterou zaštítí Janáčkova akademie múzických umění v Brně.

9

4. Projektová fáze Projektová fáze byla charakteristická sestavováním týmu, plánování systému worshopů, komunikace se studenty i pedagogem ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby na DIFA JAMU, tvorba projektového záměru, který byl předložen rozšířenému kolegiu rektora a následné ukotvení projektu na půdě Janáčkovy akademie. V projektové fázi také proběhl zisk finančních prostředků a následná realizace všech workshopů i výsledné inscenace L’AMOUR: Experiment.

4.1

Realizační tým projektu Celý tým tvůrců projektu jako takového se skládal nejen ze studentů

Hudební a Divadelní fakulty JAMU, pedagogů obou fakult a zaměstnanců Divadla na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoře JAMU, ale i z externistů nebo subjektů, které svou činností (zejména workshopy závěsné akrobacie) pomohli k realizaci celého projektu. V průběhu projektu docházelo k drobným změnám v týmu souvisejícími s vývojí a délkou trvání projektu. Režisérkou inscenace byla MgA. Marika Smreková, produkčně pak projekt zaštiťoval autor práce. Výsledná choreografie je výstupem workshopu s choreografem Jarem Viňarským, ačkoliv v prvotním záměru a plánování uvažovali realizátoři i o francouzské choreografce Louise Kalfon. Autorem hudby měla být původně BcA. Hana Mlnaříková, která ale z výše zmíněných důvodů z projektu odstoupila a nahradila jí Petra Machková. Spolu s ní vytvářel hudbu BcA. Jan Neugebauer. Scénografii vytvářela BcA. Jana Tkáčová a Stanislav Cibulka. Dramaturgii inscenace vytvářel Jakub Liška s konzultací Bc. BcA. Matyáše Dlaba. Světelný design v inscenaci obstarával Jakub Kubíček. Video design pro inscenaci vytvořil absolvent Jevištní technologie na Divadelní fakulta JAMU a v současnosti člen pražského vizuálního studia Lunchmeat, Lukáš Dřevjaný. Performerské jádro pak tvořili studenti ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby na Divadelní fakultě JAMU, Viktor Černický, Tomáš Janypka, Vojtěch Hříbek, Martin Šalanda, Tereza Sikorová, Ekaterina Plechková, Marie Svobodová, Tereza Jurová a Aneta Červená. Poslední dvě jmenované ale v druhé polovině zkoušení z projektu odešli ze zdravotních důvodů. Fotografie z průběhu zkoušecího procesu i z generálních 10

zkoušek vznikali ve spolupráci se studentem ateliéru Audiovizuální tvorby a divadla, Petrem Chodurou. Pedagogický dohled nad průběhem realizace vykonával vedoucí ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby, doc. MgA. Pierre Nadaud. V průběhu realizace mohli realizátoři konzultovat jak umělecké, tak organizační záležitosti s MgA. Tomášem Hubáčkem, Mgr. Ivanou Kloubkovou a ing. Zdeňkou Vlachovskou. Úzká spolupráce realizačního týmu probíhala také se zaměstnanci Divadla na Orlí, především pak se zvukaři, osvětlovači a techniky.

4.2

První projektový záměr a ukotvení projektu na půdě JAMU První projektový záměr byl dokument, který celý projekt představoval a

seznámil s projektem vedení obou fakult i Divadlo na Orlí. Byl prezentován tajemnicí Hudební fakulty ing. Janou Vondráčkovou v květnu 2014 na rozšířeném kolegiu rektora, které se konalo v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři JAMU v Brně. Jednalo se o dokument, který ve svých deseti kapitolách představoval základní informace o projektu, zainteresované obory Hudební a Divadelní fakulty JAMU, stručnou anotaci o projektu, Proč chtějí studenti projekt realizovat a co projekt pro autory projektu i vedoucího ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby znamená, charakteristika navrhovaného realizačního týmu, včetně krátkých medailonků navrhovaných realizátorů, uvedení a popis spolupráce s externisty, vizi projektu a knižní předlohu, na jejíž myšlenkách měla inscenace vzniknout. V přílohách pak byl přiložen životopis choreografky Louise Kalfon a předběžný návrh rozpočtu celého projektu. Na základě tohoto květnového zasedání byl pak projekt L’AMOUR oficiálně přijat jako společný projekt Hudební fakulty a Divadelní fakulty JAMU.

4.3

Fundraising Autor projektu se rozhodl zvolit financování cestou Fondu rozvoje umělecké

činnosti JAMU. Fond rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU je vyhlašován v rámci Institucionálního rozvojového plánu JAMU a je určen všem zaměstnancům a studentům Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Projekt byl přihlášen do tématické oblasti tvůrčí práce směřující k inovaci vzdělávací a umělecké činnosti. 11

Konkrétní název žádosti byl ve znění „L’amour – inovace ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby v oblasti současného cirkusu a současného tance“. V tuto chvíli dochází v projektu ke změně choreografa, neboť náklady spojené s pobytem francouzské choreografky by se vyšplhaly k částce téměř 90 000 Kč, což si autoři nemohli dovolit. I z těchto důvodů byl osloven slovenský tanečník, choreograf a pedagog Jaro Viňarský. Celkové náklady na projek i po této změně byly vyčísleny částkou 135 000 Kč, z čehož 80 000 Kč tvořily osobní náklady, 40 000 Kč tvořil materiál na realizaci inscenace, 5 000 Kč bylo navrženo na služby a 10 000 Kč bylo navrženo na stipendia studentů, podílejících se na realizaci projektu. Projekt uspěl v konkurenci dalších žádostí podaných studenty nebo pedagogy JAMU, byl uznán jako společný projekt Hudební fakulty a Divadelní fakulty a v prosinci 2014 byla autorům projektu uznána žádost ve výši 90 000 Kč (Pakliže byl projekt uznán jako společný, peníze byly přiděleny Hudební fakultě). I z těchto důvodů bylo nutné částečné ořezání obsahu celého projektu, které se na výsledku projevilo tak, že namísto původně plánovaného zakoupení dvou akrobatických šál byla pořízena pouze jedna a nebyla zakoupena visutá hrazda. S tím souviselo i zakoupení menšího množství vybavení pro bezpečnou instalaci akrobatického vybavení. Z původně plánovaného zakoupení čtyř „O“ karabin, dvou „Rescue 8“ karabin, dvou „Swivel“ karabin a čtyř horolezeckých smyc, byly zakoupeny pouze tři horolezecké smyce (2x Singing rock „Eye sling“, 1x šitá prodlužovací smyce v délce 60 cm). V oblasti zahrnující workshopy pak nedošlo k žádným zásadním změnám, které by ovlivňovaly projekt. Došlo pouze k finalizaci a konkretizaci jednotlivých forem workshopů, které vznikali ve spolupráci s Jarem Viňarským, CIRQUEONem a cirkusem LeGrando. Kompletní rozpočty (Původní z projektového záměru, rozpočet z žádosti o finanční příspěvěk z FRVUČ i finální rozpočet) troří jednu z příloh celé práce.

4.4

Změna obsahu žádosti Krátce po přidělení finančních prostředků určených pro realizaci projektu,

dochází v projektu ke změnám. Jimi jsou hlavně odchod autorky hudby, BcA. Hany Mlnaříkové, která z projektu odchází ze zdravotních důvodů. Tato změna měla na projekt následující dopady: byla potřeba rychle sehnat náhradu za Hanu

12

Mlnaříkovou, která by vytvořila scénickou hudbu pro inscenaci a neuskutečněný workshop práce performerka se zvukem Hanu Mlnaříkovou v projektu vystřídala studentka 2. Ročníku oboru Kompozice na Hudební fakultě JAMU, Petra Machková. BcA. Hana Mlnaříková byla taktéž studentskou spoluřešitelkou projektu FRVUČ. S jejím odchodem byla za studentskou řešitelku oslovena studentka 2. Ročníku ateliéru Divadelního manažerství na Divadelní fakulta JAMU, Kateřina Uhrová, která v projektu působila na pozici asistentky produkce. S novou autorkou hudby však přišla i koncepční změna hudební složky. Z původně plánovaného nahrávání autorsky složených partů pro smyčcové kvarteto, kontrabas, hoboj a fagot, doplněných o živě vytvářenou elektronickou hudbu se koncepce přeměnila na částečně improvizovanou hudbu vznikající souběžně s inscenací. Kompletní charakter a hudební složky je popsán v kapitole č. 4. 9. 3., Hudba. Veškeré projektové změny, které přinesla obměna autorky hudby a které byly vyšší než 15 %, byly dle směrnic grantu FRVUČ sepsány a v dopisu s žádostí o jejich schválení poslány prof. PhDr. Václavu Cejpkovi, jakožto prorektoru pro studijní záležitosti.

4.5

Workhopy vzdušné akrobacie na šále v cirkusu LeGrando Workshopy závěsné akrobacie na šále probíhaly ve spolupráci s brněnským

cirkusem LeGrando, který působí pod Střediskem volného času Lužánky. Celkový koncept měl formu workshopů (1x týdně, 90 minut), které se uskutečnili od 9. ledna do 24. dubna v speciální hale pro nový cirkus v Kohoutovicích. Z původních šesti zájemců o disciplínu závěsné akrobacie na šále (Martin Šalanda, Tereza Jurová, Ekaterina Plechková, Jazmína Piktorová, Vojtěch Hříbek, Marie Svobodová) se ve výsledku zůčastnili 4 studenti (ze zdravotních důvodů se nezúčastnila Tereza Jurová a Vojtěch Hříbek), kteří pracovali s lektorkou Anetou Tesařovou na základních i pokročilých prvcích vzdušné akrobacie na šále. Někteří ze studentů také pak využívali možnost tzv. Open classů (2x týdně, 60 minut), konající se dvakrát týdně a které umožňují komukoliv trénovat v hale uzpůsobené na novo cirkusové disciplíny. V prostorách Kohoutovické haly pak proběhl i workshop závěsné akrobacie na šále s jedním z lektorů pražského

13

CIRQUEONu a jedním z v současnosti nejlepších vzdušných akrobatů v ČR – Salvi Salvatorem (Libor Kubeš). Workshopu se krom studentů KSFT zúčastnili i dva lektoři cirkusu LeGrando. Konečná částka zahrnující jak workshopy v LeGrandu, tak „pronájem“

prostoru

pro

víkendový

workshop

vznikající

ve

spolupráci

s CIRQUEONem činila 11 300 Kč a byla vyplacena převodem na účet na základě Smlouvy o zajištění vzdělání mezi Janáčkovou akademií a Lužánkami – střediskem volného času. V konečném rozpočtu pak tuto položku zahrnuje autor mezi náklady spojené se službami.

4.6

Workshopy ve spolupráci s CIRQUEONem – centrem pro podporu nového cirkusu v České republice Spolupráce s pražským CIRQUEONem – centrem pro podporu nového

cirkusu v České republice byla od počátku nastavena na formu víkendového workshopu závěsné akrobacie na šále, který se měl uskutečnit s jedním z tamních lektorů v Brně. Výsledná forma spolupráce měla podobu dvoudenního workshopu kreativního žonglování s Guilamem Marinetem a workshopu závěsné akrobacie na šále se Salvi Salvatorem. Workhosp kreativního žonglování, který nebyl původně plánovaný, se uskutečnil z iniciativy ředitelky CIRQUEONu, která chtěla podpořit projekt i studenty. Tento workshop se pak uskutečnil v rámci workshopů druhého ročníku festivalu nového cirkusu Cirkopolis. Workshopu se zúčastnili studenti KSFT Martin Šalanda, Jazmína Piktorová a Marie Svobodová. Workshop závěsné akrobacie na šále se pak uskutečnil o víkendu 14. a 15. 3. 2015. Pod vedením Salviho Salvatore se pak čtveřice studentů doplněná o dva lektory cirkusu LeGrando zúčastnila intenzivního workshopu zaměřeného na zlepšení techniky i základy improvizace. Workshop se sestával z částí: rozcvička (10:00 – 11:00), zlepšování techniky a učení nových prvků (11:00 – 12:30), „oběd“/svačina (12:30 – 13:00), technika, improvizace, informace o bezpečném tréninku a správných materiálech (13:00 – 14:30/15:00). Náklady na tento workshop činily 5 500 Kč a částka byla vyplacena bankovním převodem na základě licenční smlouvy.

4.7

Workshop současného tance se zaměřením na kontaktní improvizaci

14

Nedílnou složkou projektu byl workshop současného tance se zaměřením na kontaktní improvizaci se slovenským tanečníkem, choreografem, pedagogem a držitelem prestižní Bessie award, kterou taneční svět přirovnává k filmovým Oscarům, Jarem Viňarským. Workshop probíhající v blocích 31. 3. – 13. 4., 27. 4. – 30. 4. a 4. 5. – 16. 5. se uskutečnil na zkušebnách Divadla na Orlí/Hudebnědramatické laboratoře JAMU. Výsledkem měsíčního workshopu byla následně choreografie v inscenaci L’AMOUR: Experiment. S pobytem choreografa souviselo i zajištění kvalitního zázemí. Z osobních kontaktů sehnal autor práce ubytování zdarma. Náklady choreografova pobytu tvořili v rozpočtu jednu položku osobních nákladů, která činila 35 500 Kč. Do této částky byla zahrnuta i 15% daň (5 500 Kč). Čistá suma tedy činila 30 000 Kč a zahrnovala honorář, diety a cestovné pro lektora.

4.8

Provoz v Divadle na Orlí / Hudebně-dramaticke laboratoři JAMU Celý projekt, vedoucí k inscenaci L’AMOUR: Experiment, byl nastaven pro

prostory Divadla na Orlí / Hudebně-dramatickou laboratoř JAMU. Specifika projektu (především pohybově taneční, cirkusová a videomappingová složka) se pak odrážela i na provozu divadla, které je, ačkoliv označováno za laboratoř, zvyklé zejména na operní nebo muzikálové inscenace, které tvoří většinu výstupů studentů jednotlivých fakult JAMU. Ačkoliv byl projekt v divadle vnímán jako „malý projekt“, byli zaměstnanci divadla (zejména ředitelka, zaměstnanci pracující na pozicích stavby, videa, světel a zvuku) seznámeni s náročností realizace této inscenace. Vedení divadla vyšlo studentům vstříc a ti tak dostali z původně plánovaných 7 dní (5 dní zkoušení, premiéra, repríza) zkoušení na sále, dnů 11. To zejména z důvodů instalace a zkoušení náročné složky videa a instalace akrobatického vybavení. Díky těmto čtyřem dnům pak realizátoři mohli vyzkoušet video i akrobacii přímo v prostoru a lépe se tak připravit na zkoušku se světly. Poprvé se octli realizátoři projektu v budově divadla 28. 3. 2015 a s přestávkou 14. 4. - 24. 4. pak projekt pokračoval až do 16. 5. 2015. Provoz tvorby inscenace, vznikající procesem „devised theatre“, který je popsán v následující kapitole, se odrážel i v provozu divadla. Specifikem pohybového divadla je jeho

15

náročnost na prostor, proto byly zejména v první polovině (28. 3. - 14. 4.) využívány jak velká, tak malá zkušebna. Veškeré záměry i dopady zkoušecího procesu bylo třeba vždy nahlásit zástupkyni ředitelky, která měla na starosti tvorbu fermanů divadla. Ferman následujícího týdne bylo třeba odeslat nejpozději ve středu odpoledne, neboť ve čtvrtek ráno je v divadle provozní porada, na které se řeší právě následující týden. Z těchto divadelních provozních porad mohly vyplynout i podněty, které stály za úpravami nebo změnami v samotném zkoušecím procesu. 4.8.1.1 Popis zkoušení procesem „Devised theatre“ Devised theatre je forma nebo proces, kdy prvky výsledného představení a jeho průběh nevychází z předem vytvořeného scénáře, který se performeři učí nazpaměť, ale představení utváří všichni zúčastnění během workshopů a zkoušek. Na nich účinkující natáčeli společnou improvizaci a z ní vybírali prvky, které se rozhodli v představení použít. Výsledkem tohoto procesu byl mnohostranný dialog, z něhož nakonec vzešla forma i náplň výsledného představení. Proces Devised theatre pak dopadá i na zbytek realizačního týmu, zejména pak na hudbu, scénografii a produkci. Je potřebné, aby se celého procesu co nejvíce fyzicky účastnili i výše zmíněné složky, neboť jsou procesem ovlivněny a „nuceny“ se procesu jak podřizovat, tak dávat podněty směrem k tvorbě výsledného produktu. Produkce je pak potřeba pohotová, rychlá a operativní. V těchto případech bylo zvláště důležité „myslet dopředu“ a zkoušet si vydedukovat dopady nápadů v souvislosti s provozem divadla (například ve chvíli, kdy performeři potřebují zkoušet ve dvou zkušebnách naráz, je potřebné tyto změny oznámit asistentce ředitele, aby je zanesla do divadelního fermanu). 4.8.2 Dramaturgie projektu Dramaturgie projektu měla podobně jako celý projekt dvě fáze. První fáze byla přípravná a probíhala před zahájením zkoušení samotného projektu. Druhá fáze pak probíhala již při samotném zkoušecím procesu. Během první fáze se připravovala režisérka s dramaturgy literární podklady pro projekt L’Amour a vymýšleli společně možné koncepty připravované inscenace.

16

Hlavním literárním podkladem pro projekt byl román Alfreda de Musseta Zpověď dítěte svého věku. Již zpočátku šlo ale především o inspiraci. Cílem tak bylo vybrat z románu Mussetovy jedinečné pohledy na téma lásky a zároveň prozkoumat další témata, která jsou v něm obsažená. Vzniknulo několik konceptů toho, jak by mohla připravovaná inscenace vypadat. V druhé fázi se dramaturgie již zcela oprostila od literární předlohy a začala pracovat s těmi významovými strukturami, které vyprodukoval proces zkoušení. Všichni performeři přečetli román a vedli nad ním diskusi. Sami pak napsali vlastní monology na téma: „Co pro mne znamená láska.“ S těmi se pak pracovalo ve zkoušecím procesu a jejich text se nakonec objevil i ve výsledné inscenaci. Kromě těchto monologů pracovala dramaturgie projektu L’Amour ještě s pohybovými sóly, duety či se skupinovými pohybovými celky. Všechny vznikly během procesu zkoušení na základě improvizací či pohybových cvičení. Každá z těchto pohybových „jednotek“ měla svůj název, který však neměl ambici postihnout její podstatu, byl pouze pracovním označením. Z těchto celků, jakou jsou Viktorovo solo, Fucking, Rituál, Zen, Palice, Duet Martina a Marie, Krajky, Terčino solo, Vidličky, Slepá apod., se sestavila první kostra připravované inscenace. Ta potom byla podrobena dalším improvizacím – tzv. metodou schuffle, kdy performeři mohou dané celky zcela svobodně během své improvizace prohazovat. U projektu lze hovořit o jakési „otevřené“ dramaturgii – ta neustále zpracovává nově se rodící podněty performerů a nastavuje mezi nimi vztahy tím, že je řadí za sebe či je přímo spojuje k sobě jako paralelní děje. 4.8.3 Zkoušecí plán Celé zkoušení začalo 9. 1. 2015, kdy měli studenti první workshop závěsné akrobacie v brněnském LeGrandu, které formou pravidelných workshopů (včetně worskhopu se Salvi Salvatorem) i open classů probíhalo až do 24. 4. 2015. Od 28. 3. však také začalo již zkoušení v Divadle na Orlí. Celý zkoušecí proces začal 3 denním soustředěním, kterého se zúčastnil celý tým. Důvodem tohoto soustředění bylo především „dostání se na stejnou vlnu“. To se dělo především diskusí nad knihou Zpověď dítěte svého věku, francouzského spisovatele Alfreda de Musseta, kterou měli všichni do tohoto dne přečíst, a diskusí nad ní, jejím obsahem a paralelami

17

s performerovými zážitky a zkušenosti. Taktéž proběhla diskuse na tématem lásky nebo zhlédnutí 2 filmů inspirovaných výše zmíněnou knihou. Režisérka Marika Smreková taktéž v tuto dobu dávala hercům herecká cvičení, užívající se především v činoherním prostředí. 30. 3. se do zkoušecího procesu zapojuje i choreograf Jaro Viňarský, který spolu s Marikou Smrekovou a performery zkouší v prvním zkoušecím bloku (31. 314. 4.). Zde vzniká materiál především z forem jednotlivých cvičení na zadání a improvizací, které jsou nahrávány a následně zkoumány a tvůrci z nich vybírají materiál, který se objevuje ve výsledné inscenaci. Po tomto zkoušecím bloku následuje desetidenní pauza, která je způsobená průběhem festivalu Encounter (14. 4. - 18. 4.) a následné účasti studentů KSFT na pixilačním workshopu ve Zlíně (20. 4. - 24. 4.). Shodou náhod v těchto dnech nemůže být v České republice přítomen ani choreograf Jaro Viňarský. Druhý zkoušecí blok je pak časově umístěn od 25. 4. do 9. 5. V tu dobu se pracovalo s materiálem z prvního zkoušecího bloku, i když byl mnohdy součástí dalších improvizací, které dávali vzniku a práci s dalším pohybovým materiálem. V tomto bloku dostali realizátoři možnost vyzkoušet v sále instalace akrobatické šály a především instalace a zkoušky videoprojektorů a techniky s ní související. Tyto dny byly plně využity na výše zmíněné účely. V poslední fázi zkoušení, umístěného časově od 10. 5. do 14. 5., probíhal generálkový týden. Největší komplikací byl odjezd muzikálového představení Sweeny Tod do pražského divadla DISK. S tímto kusem, který byl v tamním divadle odehrán 11. 5., odjela i značná část světelného vybavení a taktéž odjela většina technických zaměstnanců divadla. Z původního plánu mít tedy technickou zkoušku, včetně světel, 10. 5. bohužel sešlo. Namísto toho byla tato zkouška odsunuta na 12. 5. od 16:00 do 22:00, z čehož měli realizátoři strach, neboť bylo potřeba vyzkoušet synchronizaci světla z projektoru s konvenčními a LED světly. Pro uspoření času spojeného se stavbou a zapojováním světel se realizátoři rozhodli poprosit vedení divadla, zdali by bylo možné postavit a zapojit světla již 10. 5., čímž by došlo k úspoře času a 12. 5. by mohla začít zkouška rovnou se světly. I přes problémy s tímto nápadem, se realizátorům podařilo tento nápad prosadit, což se ve výsledku ukázalo jako správný krok, který ušetřil značnou část času. Následující den, 11. 5., 18

pak měli realizátoři k dispozici pouze jednoho technika (stavba) a omezenou část zvukového vybavení, které měli v předchozí době i na velké zkušebně a které mohli obsluhovat svépomocí. V úterý, 12. 5. pak proběhla v dané časové dotaci světelná zkouška. Následující dny se pak nesly ve znamení hlavních a generálních zkoušek. Premiéru měla inscenace L’AMOUR: Experiment v pátek, 15. 5. a v reprízách byla uvedena v sobotu 16. 5., v pondělí 1. 6. a v úterý 2. 6. 2015, od 19 hodin v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři JAMU. Kompletní fermany mapující zkouškový proces od 28. 3. do 16. 5. jsou součástí přílohy této práce. 4.8.4 Explikační porada Explikační porada se konala v pondělí 13. 4. 2015 od 15 hodnin v manažerské učebně Divadla na Orlí. Přítomni zde byli jak zástupci projektu L’AMOUR (režie, produkce, scénografie, video design, light design, dramaturgie a pedagog KSFT), tak zástupci Divadla na Orlí (ředitelka, nastupující nový ředitel, technici od stavby, zvuku, videa, světel). Realizátoři svůj projekt po provozní stránce, zejména se pak dotazovali a spolu s osvětlovači divadla upřesňovali využití techniky pro světlo a hlavně pro video. Taktéž byl představen celý koncept zkoušení včetně požadavků na dny v sále a v jednotlivých zkušebnách. Součástí explikační porady byla i debata se zvukařem divadla, který realizátorům zapůjčil základní mikrofonní vybavení a looper, které byly nezbytné pro živou hudbu vznikající přímo v průběhu zkoušení. Všichni zúčastnění se poté dohodli na přejímku projektu do provozu divadla. 4.8.5 Přejímka projektu do provozu Divadla na Orlí Ta se uskutečnila 5. 5. 2015 od 12 hodin v manažerské učebně Divadla na Orlí. V podobném složení se sešlo vedení divadla s realizátory projektu, aby finálně přednesly své požadavky na provoz divadla. Díky tomu, že do tohoto data již bylo možné vyzkoušet video i zavěšení akrobatické šály v sále, jednalo se více méně o formální schůzku. Realizátoři představili finální scénografii inscenace, časové využití a plánování obsazení sálu i zkušeben také, video i základní zvuk bylo vyzkoušeno a byl vysloven finální požadavek na množství a typ světel používaných v inscenaci, která však byla v souladu s technikou, která neodjížděla na představení do divadla DISK.

19

4.9

Stručný popis jednotlivých složek inscenace V této podkapitole autor rozebírá jednotlivé složky inscenace a přibližuje

jejich obsah a použití. 4.9.1 Světelný design a video design Světelný design v inscenaci obstarával student druhého ročníku jevištní technologie na Divadelní fakultě JAMU, Jakub Kubíček. Světelný koncept pak spočíval především v umístění světel do řad po bocích jeviště. K nasvícení inscenace bylo potřeba 19 ks profilů, 20 ks PAR 64, 8 ks PAR LED RGBW, 2 ks Asterion, 6 ks Moving heads, 3 ks FHR 1000W, 1 ks FHR 500W, 1 ks hudebnické lampičky na noty, 1 ks LED pásek RGBW, 4 ks Tbar 6 kanál, 2 ks Tbar 4 kanál a 10 ks stativů na světla. Veškerá světelná technika se stavěla 10. května v dopoledních hodinách a čas potřebný na stavbu světel byl cca 2, 5 hodiny. Nasvícení inscenace pak proběhlo 12. 5. od 16:00 do 22:00 s tím, že v následujících dnech bylo potřeba provést drobné úpravy v závislosti na videu a na vývoji inscenace při zkouškách na sále. Konzultantem pro světelný design byl Vladimír Burian, člen pražského institutu světelného designu, který realizátorům dával cenné rady ohledně svícení pohybového divadla, čímž došlo opět k nemalé úspoře času. Jednou z technicky nejnáročnějších složek inscenace byl video design, který vznikal pod rukama absolventa ateliéru Jevištní technologie a člena pražského vizuálního studia Lunchmeat, Lukáše Dřevjaného. Cílem této složky bylo dosáhnout interaktivního videa, které je ovlivňováno i situací vzniklou na scéně a reakce na ně. Pro tento typ videomappingu bylo potřeba sehnat silný počítač, který by dokázal odbavit takovýto typ videa přes dva projektory. Ten se autorovi práce podařilo na potřebnou dobu zapůjčit zdarma ze soukromých zdrojů. Taktéž bylo potřebné získat oficiální cestou licenci na program TouchDesigner, ve kterém videomapping vznikal a která by nám umožnila pracovat právě s formou interaktivního a živě generovaného videa. Proto autor práce oslovil kanadskou společnost Derivative, která je autorem programu TouchDesigner, který je k požadované formě videomappingu potřebný. Firma Derivative zdarma poskytla edukativní licenci na přípravu video deisgnu, jeho odbavení na premiéře a reprízách inscenace, čímž se stala se jedním z partnerů projektu.

20

Co se týká technické náročnosti, stala se inscenace L’AMOUR: Experiment jednou na video nejnáročnějších inscenací, které byly v Divadle na Orlí realizovány. V případě některých komponentů využívaných v projekcích, zejména Kinecty a IR camera, došlo k prvnímu použití tohoto vybavení. Video se promítáno jak horizontálně přímo na scénu, tak vertikálně. V druhém z případů se promítalo na tyly systematicky zavěšené na tazích v provazišti divadla. Díky těmto tylům mohl video designer vytvořit konkrétní a na míru připravenou „masku“, díky níž bylo možné promítat pouze na tuto vybranou část scény. I přes technickou náročnost se však realizátoři nesetkali z žádným zásadním problémem ve video designu, který by ohrozil samotnou inscenaci nebo její zkoušení. 4.9.2 Závěsná akrobacie na šále Přestože se ve výsledném tvaru inscenace tato složka nejvíce potlačila, bylo nezbytné precizní a především bezpečné instalace tohoto typu vybavení. Již několik týdnů před samotnou instalací (tzv. riggingem), diskutoval autor práce s jevištními mistry o způsobu bezpečného zavěšení. Z původního řešení zavěsit šálu na motorové tahy nakonec díky scénografickému konceptu sešlo a bylo třeba naleznout jiné řešení. Nabízelo se zavěšení šály na jednu z divadelních lávek, načež se jako nejelegantnější, nejjednodušší a nejbezpečnější řešení ukázalo zavěšení tohoto akrobatického prvku přímo na divadelní rošt, který je postaven z železných traverz a na kterém jsou navařeny i divadelní tahy. Tento rošt se však nachází ve výšce cca 15 metrů nad jevištěm a proto bylo potřebné sehnat jak delší šálu (neboť naše zakoupená 6 metrů dlouhá by byla nevhodná a nepohodlná), tak smyce na její prodloužení a ukotvení. Šálu v odpovídající délce nakonec autor zapůjčil v cirkusu LeGrando, kde měli a nepoužívali 10 metrů dlouhou šálu. Následně zbývalo zakoupit pouze horolezecké smyce, které sloužily k prodloužení a bezpečnému ukotvení akrobatického materiálu na rošt v provazišti. K těmto účelům byly zakoupeny dvě horolezecké smyce Singing Rock Eye Sling v délce 150 cm, které nabízí statické zatížení až 3 kN, což je dostatečné pro účely závěsné akrobacie na šále.

21

4.9.3 Hudba Živou hudbu a ruchy během představení vytvářeli Petra Machková, studentka druhého ročníku oboru Kompozice na Hudební fakultě JAMU a Jan Neugebauer,

absolvent

ateliéru

Dramatické

výchovy.

Namísto

původně

zamýšlených konvenčních nástrojů spojených s elektronickou hudbou, pracovali hudebníci s různými podomácku vyrobenými nástroji (didgeridoo z trubky od vysavače, monochordy, skleničky, barely na vodu apod.) a s loop station, díky které mohli z ruchů a zvuků vytvářet zvukové smyčky, které lze vrstvit a modulovat, čímž vznikla možnost vytvářet více atmosférickou hudbu. Výše zmíněné nástroje byly doplněny o částečně preparované koncertní křídlo, které se využívá jak klasickým způsobem (hráč hraje na klapky klavíru), tak i způsobem ne příliš obvyklým (např. hudebnice využívá možnosti hry na struny klavíru). Stejně jako složka video designu, reagovala hudba na aktuální situaci na jevišti, třebaže klíčové části (náročné na skombinování hudby a pohybu) byly dopředu nacvičené. Hudební složku můžeme taktéž považovat za tu, která vznikala nejvíce v souběžnosti s pohybovou složkou inscenace. Je to dáno především dobrým vybavením zkušeben Divadla na Orlí, neboť každá z nich je vybavena koncertním křídlem. Tento fakt umožňoval hudebníkům tvorbu hudby paralelně s tvorbou pohybové složky. 4.9.4 Scéna a kostýmy Scéna a kostýmy ve výsledné inscenaci L’AMOUR: Experiment vznikaly v duu studentů ateliéru Scénografie na DIFA JAMU Jany Tkáčové a Stanislava Cibulky. I tato složka inscenace byla ovlivněna procesem devised theatre, kdy na počátku zkoušení měli výtvarníci scény a kostýmů pouze určité představy a směry, kudy by se měla tato složka dále vyvíjet. Tyto ideje pak nakonec díky ovlivnění specifickým procesem vzniku inscenace nebyly naplněny. Celkové uspořádání sálu se poněkud lišilo od standardního uspořádání, které návštěvník divadla zná například z oper nebo muzikálů. Postavení elevace zůstalo stejné jako ve výše zmíněných případech, pouze byly odebrány první dvě řady židlí, které stojí na prvních dvou praktikáblech. Odebrané židle byly nahrazeny podsedáky, tedy se kapacita sálu nikterak nesnížila. Nahrazení židí podsedáky bylo hlavně z důvodu dobré viditelnosti diváků, neboť 22

velká část představení se odehrávala na zemi, kde herci leželi. Portály potom byly vysunuty až na úroveň vstupních dveří, hlavně z důvodu vytvoření co největšího a nejucelenějšího prostoru na jevišti. Scénografie inscenace L’AMOUR: Experiment odpovídala pohybovému charakteru představení, a proto bylo jeviště téměř holé. Základ tvořili čtyři pásy šedého baletizolu, v pravé zadní části jeviště pak bylo umístěno koncertní křídlo, které tak jasně udávalo umístění hudebníků, v levé zadní části bylo využito jevištního propadla, které bylo vyplněno kovovou mříží a překryto plexisklem. Téměř nad propadlem potom byla zavěšena bílá akrobatická šála. Nedílnou součástí scénografie, která je úzce spjata s video designem, byly i zavěšené tyly, které jednak tvořilyí jakýsi pomyslný strop scény, tak sloužily jako materiál a prostor pro video design. Kostýmní část je charakteristická především běžným každodenním oblečením, což je dáno i tím, že se inscenace neodehrává v žádném konkrétním časovém období. Rekvizity

byly nakonec

použity

pouze

nejzákladnější,

které

měly

opodstatněný význam v inscenaci. Jednalo se tak pouze o jednu dřevěnou tyč (její konce byly ošetřeny tak, aby neponičily baletizol) a pruh bílé banneroviny.

4.10 PR a propagace Propagace a PR byly v projektu řešeny ze dvou důvodů. Zaprvé aby se naplnila premiéra i reprízy a zadruhé aby zájem médií o projekt napomohl propagaci partnerů projektu, což plní funkci revanže za jejich pomoc projektu. Propagace probíhala převážně na internetu, i když byly použity i techniky propagace v reálném světě. Internetová forma propagace byla zvolena hlavně z důvodu finanční nenáročnosti a také kvůli větší orientaci realizačního týmu v této formě propagace. 4.10.1 Články v médiích a na webových stránkách mediálních partnerů Autor práce spolu s PR asistentem Lukášem Wiesnerem sestavil tiskovou zprávu, kterou rozeslal spolu s nabídkou mediálního partnerství do médií, které mají potenciál pro propagaci projektu jako je L’amour. Nakonec z deseti oslovených

23

médií odpovědělo kladně sedm, které se staly mediálními partnery projektu. Tato média jsou dále popsána v podkapitole věnující se mediálním partnerům. Na jejich webech vyšly v průběhu projektu články popisující workshopy nebo lákající na představení, na některých webech se objevil banner s informacemi o představeních. 4.10.2 Facebook Facebook se rychle stal nejpoužívanější formou propagace projektu, díky jednoduchosti jeho používání a znalostem týmu týkajících se práce s Facebookem. Na facebookové stránce (L’amour: Experiment) realizační tým sdílel fotografie z workshopů a zkoušek, informace o projektu, zákulisní fotografie, videa a podobně. Také zde byly sdíleny výstupy z Guerrilly na Jakubském náměstí a z oslovování náhodných lidí. Ke dni 11. 5. měla facebooková stránka projektu 390 označení „to se mi líbí“ a dosah příspěvků 7 579. 4.10.3 Webová stránka Jelikož v realizačním týmu chyběla osoba, která by uměla vytvořit vlastní internetové stránky, organizátoři projektu se rozhodli využít platformu Weebly, na které lze do přednastavených upravitelných mustrů překlopit obsah a vytvořit vlastní webové stránky. Také za tímto účelem byla zakoupena doména www.lamourexperiment.cz. Na

internetových

stránkách

projektu

jsou

zveřejněny

fotografie

z workshopů, zkoušek, informace o projektu, o týmu i o inscenaci, novinky z projektu, informace o rezervaci vstupenek a o představeních, tisková zpráva a kontakt na realizátora projektu Davida Ostružára. Internetové stránky projektu měly v době dvou týdnů před premiérou průměrně cca 60 návštěv za den. 4.10.4 Plakáty Grafiku plakátů řešila scénografka projektu Jana Tkáčová. Specifikem tištěných propagačních materiálů bylo to, že byly oboustranné. Většina tištěných propagačních materiálů totiž byla distribuována do kaváren a formou osobního pozvání, a tedy se realizátoři rohodli zvolit tuto možná trochu netradiční formu. 24

Druhým z faktů této volby bylo věnování co možná největšího prostoru přední strany plakátu samotnému vizuálu, tak aby pření strana nebyla zahlcena textem. Realizační tým se rozhodl pro tisk formátů A2, A5 a A2 v nákladu na tisk: A2 – 20 ks, z toho 10 oboustranně, A5 – 450 ks oboustranně a A6 – 200 ks oboustranně. Pro tisk plakátů jsme zvolili malou třineckou reklamní agenturu, jejíž majitel je partnerem jedné z performerek, díky čemuž jsme měli plakáty fyzicky v Brně hned v den zadání objednávky. Distribuce plakátů probíhala na místech: budova Hudební fakulty JAMU, budova Divadelní fakulty JAMU, koleje Astorka, divadelní studio Marta a kavárny Rotor, Tunsgran, Kino Art, Café PRAHA, Kino Scala, Traubka, Podnebí, Morgal, Tři ocásky, Mezinin, café Alfa, Kabinet múz. Většinu distribuce plakátů do zmíněných podniků obstarávala asistentka produkce Kateřina Uhrová. 4.10.5 Guerrilla akce na Jakubském náměstí Akce na Jakubském náměstí vycházela z touhy propagovat projekt i nekonvenční cestou v reálném světě a zároveň z nutnosti vymyslet originální formu propagace bez nutnosti investovat do ní velké finanční prostředky. Navíc organizáoři projektu předpokládali, že z ní vznikne dobrý materiál na Facebook. Organizátoři ve středu 23. 4. 2015 napsali křídami na zem na Jakubském náměstí nápis „CO PRO VÁS ZNAMENÁ LÁSKA?“ a internetové stránky projektu a nechali na zemi křídy, aby kolemjdoucí mohli dopsat svojí odpověď. Výsledné nápisy poté pořadatelé vyfotografovali a umístili na Facebook inscenace. Místo organizátoři zvolili s ohledem na jeho frekventovanost, kterou podporuje fakt, že celé náměstíčko bývá obsazeno zákazníky baru Na stojáka, kteří ho využívají coby prodloužení zahrádky podniku. 4.10.6 Oslovování náhodných lidí Stejnou otázku jako na Jakubském náměstí pokládali organizátoři akce náhodným lidem v barech, v nočních rozjezdech nebo jen tak na ulici. Na tuto otázku dotázaní odpovídali písemně, organizátoři poté nápisy naskenovali a s přepsaným textem sdíleli na facebookových stránkách projektu. 4.10.7 Účast na Know-how konferenci

25

Díky mediálnímu partnerství s Musicologicou dostali Jaro Viňarský a David Ostružár pozvánku na účast na know-how konferenci pořádané Musicologicou. Tam budou mluvit o organizaci projektu a aplikaci poznatků na další projekty, což dále zvýší povědomí o L’amouru v odbornějších kruzích. Spolu s nimi se diskuse na téma tanec, zúčastnili i zástupci baletu Národního divadla v Brně, kteří zde na podobné bázi prezentovali svůj projekt Choreografických ateliérů. 4.10.8 Mediální partneři projektu Kvůli mediální podpoře oslovili organizátoři projektu celkem deset médií s nabídkou mediálního partnerství. Na stránkách médií vycházely články o průběhu projektu ve fázi workshopů, pozvánka na premiéru a první reprízu inscenace a redaktorům byly poskytnuty volné vstupenky za účelem napsání recenze. Veškeré mediální výstupy budou teprve kolektivizovány. Jedním z nich byl server Protišedi.cz, což je server zabývající se alternativním stylem života, kulturou, jídlem, módě, cestování, sportu a podobně. Dále Divadlo.cz, to je informační portál českého divadla provozovaný Institutem

umění

–

divadelním

ústavem.

Obsahuje

databázi

premiér,

festivalů i adresář divadel a souvisejících institucí. Na stránkách Divadla.cz lze nalézt aktuální články týkající se jednotlivých inscenací, festivalů, výstav a dalších akcí s divadelní tematikou. Dalším osloveným médiem bylo Rádio R. Rádio R je studentské rádio, které funguje od roku 2008 pod katedrou mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU v Brně. Radio R dává prostor vyhraněným hudebním žánrům, menšinovým tématům a zapojuje se do brněnského kulturního prostoru. Studenpoint, který byl dalším osloveným serverem, je lifestylový server zaměřený na studenty. Uveřejňuje informace o různých akcích, festivalech a podobně, uveřejňuje články s tipy pro studenty, reportáže, recenze atd. Jeho realizační tým tvoří převážně studenti, kteří vybírají témata a sami o nich píšou. Autor projektu oslovil i Generaci 21. Generace 21 je také lifestylový server, na kterém tým složený převážně ze studentů rozebírá kulturu, gastronomii, cestování, vztahy atd. Uveřejňuje pozvánky na akce, recenze, lifestylové články,

26

informace o různých akcích a podobně. Primárně cílí na mladší generaci a na studenty. Dalším osloveným médiem byla MUSICOLOGICA, internetový časopis Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity založený v roce 2012. Jeho náplní jsou studie, recenze, fejetony, eseje a rozhovory týkající se kulturního dění se zaměřením na město Brno. Osloveny byly i Taneční aktuality, server, který informuje o událostech v oblasti tance. Mimo článků od redaktorů dává prostor i studentským článkům a příspěvkům. Na stránkách tanečních aktualit vyšel článek o tanečních workshopech s Jarem Viňarským.

4.11 Partneři projektu Partnery projektu jsou společnosti nebo instituce, které napomohly realizaci projektu a na oplátku organizátoři uvádějí jejich loga na veškerých propagačních materiálech. Podrobněji jsou partneři popsáni v následujících podkapitolách. 4.11.1 Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř JAMU Hudebně-dramatická laboratoř Janáčkovy akademie múzických umění poskytla své personální, prostorové a časové dispozice vedoucí k realizaci celého projektu. Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř je novou divadelní scénou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vzniklo v něm špičkově vybavené pracoviště v oblasti jevištních technologií, tj. především zvukových a světelných, které umožňují studentům připravovat se na profesionální kariéru v prostředí odpovídajícím současným světovým trendům. Slouží především studentskému hudebnímu divadlu, tedy opeře a muzikálu. 4.11.2 Cirkus LeGrando Brněnská platforma pro současný cirkus napomáhá pomocí pravidelných workshopů projektu L’AMOUR vzniku novocirkusových prvků v inscenaci. Cirkus LeGrando je cirkusová škola pro děti, mládež a dospělé, která funguje od roku 2005 v brněnských Kohoutovicích jako projekt „Lužánek – střediska volného času.“. Svoji činnost zahájili jako první tréninkový prostor specializující se na výuku

27

cirkusových dovedností dětí, mládeže i dospělých. Posláním Cirkusu LeGrando je vzdělávat a tvořit prostřednictvím cirkusového umění. 4.11.3 CIRQUEON – centrum pro podporu nového cirkusu v České republice Organizace na podporu nového cirkusu v České republice pomáhá projektu pomocí workshopů s profesionálními lektory nejen z České republiky. CIRQUEON je zastřešující organizace pro podporu a rozvoj nového cirkusu v České republice. Cirqueon je členem mezinárodní sítě Circostrada Network. Hlavní náplní Cirqueonu je poskytování informací o domácím i evropském dění na poli nového cirkusu, podpora projektů nové cirkusové vlny vznikajících v České republice a rozvoj cirkusových dovedností profesionálů i široké veřejnosti. 4.11.4 ProSHOWto Díky tomuto brněnskému výrobci a distributorovi novocirkusového vybavením disponuje projekt vlastním náčiním. ProSHOWto je jednou z obchodních značek firmy Vystrčil s.r.o. Značka zahrnuje stále se rozšiřující sortiment produktů určených převážně pro cirkusovou zájmovou, ale i profesionální činnost, avšak nevylučuje ani klasické sportovní využití. Vývoj a test produktů výrobní značky ProSHOWto je prováděn ve spolupráci s profesionálním vedením, trenéry a artisty cirkusu LeGrando. Díky této spolupráci vznikají kvalitní produkty využitelné v širokém cirkusovém a sportovně-zábavném spektru. 4.11.5 Derivative company (CA) Derivative je kanadská firma, jejíž počítačový program Touchdesigner umožňuje provázat video s dalšími médii na scéně – světlem, zvukem a pohybem performerů, pracovat interaktivně a využívat intuitivních videoherních kontrolerů k ovládání technologií na scéně. Firma Derivative se rozhodla projekt podpořit poskytnutím edukativní licence jejich softwaru.

4.12 Vstupenky a systém rezervací Rezervovat lístky na představení bylo možné dvěma způsoby. Prvním z nich byl přes rezervačním systém Colloseum, který standardně používá Divadlo na Orlí. Druhý způsob byl rezervovat lístky přes pro tyto účely zřízený e-mail [email protected]. Celková kapacita sálu byla 130 diváků. Premiéru a 28

první reprízu měl realizační tým na každé představení vyrezervovaných 50 lístků pro rodinné příslušníky. Dalších 50 lístků se v systému Colloseum vyblokovalo a těchto 50 míst bylo obsazeno primárně pro vedení JAMU, VIP hosty, novináře, studenty JAMU a konzervatoře Brno. Zbylých 30 lístků šlo do rezervačního systému Colloseum. Studenti a pedagogové JAMU a konzervatoře Brno měli vstupné zdarma, ostatní studenti zaplatili za vstupné po předložení studentského průkazu 100 Kč a nestudenti zaplatili plnou cenu vstupného ve výši 150 Kč. Na premiéru 15. května se prodalo celkem 6 lístků za studentské vstupné a 21 lístků za plné vstupné, zdarma pak mělo lístek 110 návštěvníků. Na první reprízu 16. května bylo pak za studentské vstupné prodáno 8 lístků a za plnou cenu 14 vstupenek. Zdarma mělo lístek 102 návštěvníků.

4.13 Komunikace Pro komunikaci na projektu bylo používáno několik kanálů. Asi nejčastější a nejdůležitější komunikační cestou byl e-mail. Ten sloužil ke komunikaci zpráv oficiálního významu, např. rozesílání fermanů celému týmu, komunikace s divadlem, komunikace s partnery. Druhým

z komunikačních

kanálů

byl

facebook.

Také

fungoval

v předprojektové fázi projektu. Na sociální síti byla vytvořena soukromá skupina „RANDORI – hudba, divadlo, nový cirkus“, kam byli pozváni všichni členové týmu a kam mohl kdokoliv přidávat inspirační zdroje především ve formě sdílení videí. Krátce pro komunikaci na projektu fungovala i aplikace Evernote, která funguje na podobné bázi jako skupina na facebooku. Samozřejmé je, že důležitou formou komunikace byla i osobní setkání. Ať už s vedením divadla, s vedoucím ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby, nebo s představiteli jednotlivých složek v inscenaci.

4.14 Rozpočet Finální rozpočet byl přizpůsoben výši přidělených finančních prostředků na projekt, které činily 90 000 Kč. Celý rozpočet pak tvoří části osobních nákladů, materiálů, služeb a stipendií. Do osobních nákladů byly zažazeny honoráře hostů a lektorů, kteří se na projektu podíleli. Byli to konkrétně choreograf Jaro Viňarský, lektor závěsné akrobacie z CIRQUEO Nu Libor Kubeš, video designer Lukáš Dřevjaný 29

a režisérka Marika Smreková. Všem hostům byly vyplaceny honoráře na základě uzavření licenčních smluv. U Jara Viňarského a Mariky Smrekové bylo k honoráři nutné připočítat i 15% daň, neboť zmínění aktéři jsou slovenské národnosti. 15% daň bylo nutné započítat i u Lukáše Dřevjaného, u kterého se jednalo o vytvoření autorského dílo. Celková výše osobních nákladů v projektu, včetně daní tvoří 64 600 Kč. Další část rozpočtu tvoří náklady na materiál. Zde se jedná především o náklady spojené s nákupem materiálu pro scénu, kostýmy a nákupem akrobatického vybavení. Tyto položky byly placeny v hotovosti případě na základě vystavení faktury. Materiál na scénu činil ve výsledku 3 155 Kč. Náklady na kostýmy pak činily 2 274 Kč. Do nákladů na služby byl zařazen tisk plakátů, zapůjčení triple headu (jeden z komponentů videa) a náklady na workshopy závěsné akrobacie v cirkusu LeGrando. Celkové náklady za služby činily 14 770 Kč. Vzhledem k úspoře finančních prostředků v projektu mohla být udělena třem studentům, kteří neměli projekt uznaný jakožto výstup ze studia, stipendia ve výši 1 733 Kč. Celkové náklady projektu tak činily 89 998 Kč. I když v původní kalkulaci projektu nebylo počítáno s žádnými příjmy, ve výsledné fázi došlo k malým příjmům v podobě výdělku na vstupném, které za premiéru a první reprízu činilo 6 500 Kč. Na rozdíl od nákladů, které se již nezvyšovaly Tabulka nákladů a příjmů projektu se všemi položkami rozpočtu tvoří přílohu číslo 5., která se věnuje rozpočtu.

30

5. Poprojektová fáze Tato práce vzniká v časovém období týden po první repríze, tedy je zde potřeba brát v potaz určitá organičnost a časová prodleva, se kterou se níže zmíněné události uskuteční. Nicméně je naplánovaný seznam aktivit, které se uskuteční do konce června 2015 a které uzavřou celý projekt

5.1

Vyúčtování Po domluvě s projektovou manažerkou Hudební fakulty MgA. Kateřinou

Poláškovou, která pomáhala a monitorovala administrativní a finanční záležitosti celého projektu, proběhne finální vyúčtování grantu FRVUČ, ze které ho je projekt financován v průběhu června 2015. V tuto chvíli je již rozpočet uzavřený.

5.2

Zhodnocení inscenace Zhodnocení inscenace a celého projektu realizátoři naplánovali na polovinu

června 2015, především pak z důvodů časového vytížení jednotlivých členů, které je u části studentů podpořeno státními závěrečnými zkouškami. Realizátoři by na hodnocení projektu rádi pozvali jak děkany a tajemníky obou fakult, ředitele Divadla na Orlí, tak rektora JAMU a přednesli jak bezproblémové části a kroky realizace, tak ty problémové. Rádi by tak dali výše zmíněným představitelům reflexy z realizace pro JAMU nestandardního projektu.

5.3

Kolektivizace mediálních výstupů Jednou z poprojektových činností i je kolektivizace mediálních výstupů, a to

jak článků, které byly vydány před akcí, tak články vydané po akci, stejně jako rozhovory a recenze.

6. Výstupy z projektu - uskutečněné workshopy závěsné akrobacie - fotografie a videa z workshopů - uskutečněný workshop zaměřený na současný tanec a kontaktní improvizaci - fotografie a videa z workshopu - uvedená inscenace L’AMOUR: Experiment 31

- fotografie a videa ze vzniku inscenace - video materiál z velké většiny zkoušecího procesu - nakoupený materiál pro vzdušnou akrobacii - plakáty (A2, A5, A6) - facebooková stránka - webová stránka - mediální výstupy

6.1

Měřitelné ukazatele - návštěvnost Kapacita sálu v Divadle na Orlí byla 130 míst, na premiéru i první reprízu se

dostavilo 130 návštěvníků. Kapacita sálu tedy byla zcela naplněna. - počet partnerů (mediálních i partnerů projektu) Pro projekt se podařilo získat pět partnerů, kteří projekt různým způsobem podpořili a 7 mediálních partnerů, kteří uveřejňovali mediální výstupy (články, rozhovory, upoutávky, recenze). - mediální ohlasy Počet mediálních ohlasů zatím není definitivní a vzhledem k momentálně probíhající poprojektové fázi, jejíž součástí je i kolektivizace mediálních výstupů nelze v tuto chvíli tento ukazatel považovat za naplněný. Ke dni 23. 5. 2015 na různých serverech vyšlo minimálně 15 různých článků o průběhu projektu a inscenaci (včetně pozvánek a článků o know-how diskusi, které se členové realizačního týmu zúčastnili).

6.2

Autorova role v týmu Autor práce v projektu působil od samotného začátku, neboť byl jedním

z jeho iniciátorů. V předprojektové fázi jeho role spočívala především v komunikaci s vedením školy, tvorbě projektového záměru, oslovováním lidí pro jednotlivé složky inscenace, komunikace s partnery, domlouvání workshopů a shánění finančních prostředků. V projektové fázi měla autorova role již čistě produkční charakter. Jedním z hlavních úkolů bylo včasné zajištění co možná nejlepších podmínek pro všechny složky inscenace. Tato fáze byla charakteristická především komunikací s Divadlem 32

na Orlí, jednotlivými lektory i prostor, ve kterých se workshopy odehrávali, s čímž bylo spojeno i tvoření fermanů v souladu s provozem především Divadla na Orlí. V tuto chvíli již autor taktéž pracoval na PR projektu směřujícímu k výsledné inscenaci. V poprojektové fázi bude autor pracovat především na úspěšném uskladnění inscenace, kolektivizaci mediálních výstupů, bude se podílet na vyúčtování projektu a bude řešit možnosti hostování inscenace v jiných prostorách v České republice.

6.3

Zhodnocení Autor v této kapitole hodnotí celý projekt a na základě vlastních zkušeností

dává doporučení pro organizaci projektů podobného charakteru. I přes občasné organizační problémy nedošlo k ohrožení realizace žádné části projektu ani výsledné inscenace, čímž autor považuje projekt za úspěšný. Nejobtížnější částí projektu byl fakt, že se realizátoři nemohli opřít o žádné předchozí zkušenosti, neboť podobný projekt v Divadle na Orlí ještě nebyl realizován (zejména rigging šály, video). Mezi obtížné části projektu patřila rozhodně komunikace a s ní spojená koordinace několika uměleckých složek. Taktéž celé zkoušení formou devised theatre způsobovalo mnohdy nepředvídatelné požadavky, které měly vliv na provoz Divadla na Orlí, díky čemuž docházelo k občasným neshodám realizátorů a personálu Divadla na Orlí. Mezi doporučení pro příští projekty podobného charakteru by autor rozhodně

vyzdvihl

velice

propracovanou

formu

realizace.

Nepodcenit

předprojektovou fázi, ve které doporučuje použít metody pro tuto část projektu charakteristické i přes to, že by realizátor neměl zkušenosti s jejich používáním. Taktéž by autor doporučil realizovat takto rozsáhlý projekt ve větším týmu, ve kterém by byly produkční činnosti systematicky rozděleny do podskupin, čímž by nedošlo k faktu, že veškerou produkci čítajíc velké množství úkolů řeší jedna osoba. Tímto krokem by také došlo k větší preciznosti provádění jednotlivých úkolů.

33

7. Závěr Tato projektová dokumentace pojednává o projektu L’AMOUR: Experiment, který uskutečnili studenti obou fakult JAMU a hosté. Projekt se skládal z edukativní fáze a fáze inscenace, kdy se účastníci projektu v edukativní fázi zdokonalovali v dovednostech, které následně použili v inscenaci. Dokumentace v úvodu popisuje projekt, poté rozebere jeho cíle, rizika s projektem spojená a přejde k předprojektové fázi. Po ní následuje nejdelší, projektová, fáze, ve které je popsán realizační tým, přípravné fáze, žádost o grant JAMU a průběh workshopů a příprav na samotnou inscenaci a samozřejmě inscenace samotná. Poprojektová fáze rozebírá výstupy z projektu, hodnotí roli autora a samotný projekt. Celý projekt byl pro jeho účastníky náročný jak časově, tak fyzicky a psychicky. Této náročnosti by se podle autora dalo částečně předcházet lepším rozvrhnutím některých činností během projektu, stejně tak jako zefektivněním komunikace mezi jeho účastníky a jasným definováním rolí v týmu. To se ovšem ne úplně slučuje s organickou povahou neustále se měnícího projektu. Také je třeba více spolupracovat s mediálními partnery a vytvořit mezi nimi a účasníky projektu funkční dialog a komunikační kanál, díky kterému lze snáze monitorovat mediální výstupy z projektu a koordinovat například reportáže nebo psaní recenzí.

34

8. Seznam literatury HNILICA, Jiří. Kvalitativní a semikvalitativní analýza rizika projektu. Acta oeconomica Pragensia vědecký časopis Vysoke Školy Ekonomické v Praze. 2008,

roč.16,

č.

3,

s.

5-6.

ISSN

1804-2112.

Dostupné

z:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CHAQ FjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.vse.cz%2Fpolek%2Fdownload.php%3Fjnl%3Daop% 26pdf%3D107.pdf&ei=a_KoT9mRHcXptQbo2ZWBBQ&usg=AFQjCNE3NxgVcc17jj0c9i sOWeZKgqIXbg&sig2=LKsl KJER, Paul. Setting Goals that are Smarter than S.M.A.R.T. : SMART is a handy acronym to remember for goal setting - maybe too handy. Fitnessrocket [online].

2007

[cit.

2009-12-14].

.

35

Dostupný

z

WWW:

9. Seznam zkratek JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně IR – Infračervený PR – Vztahy s veřejností SWOT – analýza slabých a silných stránek projektu, jeho hrozeb a příležitostí HF – Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně DiFa – Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění KSFT – Ateliér klaunské, scénické a filmové tvorby FRVUČ – Fond rozvoje umělecké činnosti JAMU j. h. – Jako host (nestuduje na JAMU) PAR, LED – typy osvětlovací techniky

36

10.

Seznam příloh Příloha č. 1 – Seznam rizik Příloha č. 2 – Ferman 31. 3. - 13. 4. Příloha č. 3 – Ferman 25. 4. - 8. 5. Příloha č. 4 – Generálkový týden Příloha č. 5 – Rozpočet

37

Příloha č. 1 – seznam rizik 10.1 Interní rizika Taková skupina rizik, která jsou ovlivnitelná a kontrolovatelná projektovým týmem. Do interních rizik byly zahrnuty následující rizika:

1. nezájem akademie o podporu takového typu projektu 1.1. eliminace: dostatečné představení a odůvodnění realizace projektu na rozšířeném kolegiu rektora v květnu 2014. Toto riziko nebylo naplněno, neboť celý projekt vzniká právě pod hlavičkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

2. nedostatečná výše finančních prostředků 2.1. eliminace: správná formulace grantu pro FRVUČ, případně zvážení jiných forem financování projektu. Toto riziko nebylo naplněno. Realizátoři sice nedostali plnou výši z grantu FRVUČ, nicméně i s přidělenými prostředky mohli celý projekt uskutečnit.

3. neshoda s vedoucím ateliéru KSFT o umělecké kvalitě 3.1. eliminace: dostatečné představení projektu a společné diskuse o jeho především edukativní podobě, společný výběr lektorů.

4. zarezervovaný Divadelní sál ro jinou akci 4.1. eliminace: dostatečná rezervace potřebných termínů v Divadle na Orlí s ohledem na již zarezervované projekty. Toto riziko nebylo naplněno.

5. onemocnění osob z realizačního týmu 5.1. eliminace: předání úkolu jiné osobě, duplicita některých pozic (například scénografie). Toto riziko nebylo naplněno.

6. onemocnění účinkujících 6.1. eliminace: snaha předejít takovému problému (dbaní na bezpečnost při cvičení, vyhovující podmínky pro pohybové divadlo). Toto riziko bylo částečně naplněno před generálkovým týdnem, kdy onemocněla část účinkujících

7. - zranění účinkujících 7.1. eliminace: zvýšená bezpečnost především při závěsné akrobacii (hodiny s profesionálním lektorem v prostředí uzpůsobeném pro závěsnou akrobacii,

38

navýšení pobytu v prostředí uzpůsobeném pro závěsnou akrobacii (cirkus LeGrando) o hodiny open class)

8. nezájem veřejnosti 8.1. eliminace: včasná a plánovaná propagace (stránky, facebooku, trailery, fotografie, plakáty, tiskové zprávy)

9. vzájemné konflikty v týmu 9.1. eliminace: pravidelné schůze, reflektování a snaha omezit konflikty _______ 10. nedostatečné technické vybavení prostor Divadelní fakulty a Divadla na Orlí 10.1.

eliminace: včasné konzultace především s mistrem světel, videa a

stavbou. Toto riziko nebylo díky výše zmíněnému způsobu jeho eliminace naplněno.

11. neshoda v harmonogramu cirkusu LeGrando, CIRQUEONu a studentů KSFT 11.1.

eliminace: včasné domlouvání způsobu spolupráce a vzájemná diskuse o

možnostech obou stran. Toto riziko nebylo naplněno 3. 2. Externí rizika Taková rizika, která nemohou být ovlivněna realizačním týmem. Na tento typ projektu mohlo působit několik externích rizik:

1. jiná akce podobného charakteru v rozmezí 14 dnů 1.1. eliminace: přehled o kulturním dění v Brně. Toto riziko bylo částečně naplněno ve formě Noci muzeí (16. 5.), Brněnského Majálesu (7. 5.) nebo absolventského týdne ve Studiu Marta (11. – 15. 5.).

2. velká kulturní nebo sportovní akce ve stejný den 2.1. eliminace: přehled o kulturním a sportovním dění v Brně a přizpůsobení propagace na cílovou skupinu. V době generálkového týdne probíhalo mistrovství světa v hokeji, které však žádným způsobem neovlivnilo poslední týden zkoušení a riziko tak považuje autor za nenaplněné.

3. malá cílová skupina 3.1. eliminace: důsledná propagace na cílové skupiny. 4. živelná pohroma (záplavy, hurikán, teroristický útok, … )

4.1. eliminace: zvážení přesunutí představení na jiný den. _______ 5. těhotenství účinkujících 5.1. eliminace: vytvoření inscenace tak, aby ji bylo možné odehrát i bez její přítomnosti. Toto riziko bylo naplněno, kdy na začátku projektové fáze

39

otěhotněla jedna z performerek. I přes tuto událost se ale celého procesu účastnila, s ohledem na zdravotní stav. 3. 3. Legislativní rizika Legislativní rizika v projektu se vztahovala především na uzavírání smluv a nákupů jednotlivých věcí potřebných pro realizaci projektu. Díky tomu, že byl projekt financován a podporován Janáčkovou akademií, nemohl autor práce samovolně uzavírat jakékoliv právní vztahy. Veškeré smlouvy bylo vždy potřeba v dostatečném předstihu předložit a prokonzultovat s projektovou kanceláří HF JAMU. Přesto však jako legislativní rizika byla vyhodnocena následující:

1. legislativní změna mající za následek nedodržení zákon 1.1. eliminace: kontrola legislativních změn 2. neznalost či nesprávná aplikace zákonů 2.1. eliminace: zájem o legislativní zpravodajství a průběžná kontrola a případná konzultace s projektovou kanceláří HF JAMU, případně s právním oddělením JAMU.

3. nedokonalé smluvní vztahy 3.1. eliminace: důsledné nastudování smluvních vztahů v rámci občanského a obchodního zákoníku a kontrola smluv s projektovou kanceláří HF JAMU. 3. 4. Vyhodnocení rizik - malé riziko - nezájem veřejnosti (2D) - střední riziko - onemocnění osob z realizačního týmu (2C) - vzájemné konflikty v týmu (3D) - velká kulturní nebo sportovní akce ve stejný den (2C) - onemocnění účinkujících (2C) - jiná akce podobného charakteru v rozmezí 14 dnů (3D) - malá cílová skupina (3D) - legislativní změna mající za následek nedodržení zákonů (3D) - neznalost či nesprávná aplikace zákonů (3E) - velké riziko - neshoda s vedoucím ateliéru KSFT o umělecké kvalitě (4D) - zarezervovaný Divadelní sál pro jinou akci (4E)

40

- zranění účinkujících (3C) - nedostatečné technické vybavení prostor Divadelní fakulty a Divadla na Orlí (3B) - neshoda v harmonogramu cirkusu LeGrando, CIRQUEONu a studentů KSFT (3B) - nedokonalé smluvní vztahy (4E) - extrémní riziko - nezájem akademie o podporu takového typu projektu (4C) - nedostatečná výše finančních prostředků (4B) - živelná pohroma (záplavy, hurikán, teroristický útok, atd.), (4D) Zdroj: Jiří Hnilica, kvalitativní a semikvalitativní analýza rizika projektu.

41

Příloha č. 2 – Ferman 31. - 3. - 13. 4.

Čas 10:00 18:00 út, 31. 3. 18:00 22:00 10:00 st, 1. 4. 22:00

místo DIFA, 202 DnO, zk. 4.p DnO, zk. 4.p

zkouška, kdo, co performeři, Jaro, Marika performeři, Jaro, Marika performeři, Jaro, Marika

zvuk

zvuk

čt, 2. 4.

10:00 22:00

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

zvuk

pá, 3. 4.

10:00 22:00

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

zvuk

so, 4. 4.

10:00 22:00

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

zvuk

ne, 5. 4.

10:00 22:00

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

zvuk

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika performeři, Jaro, DIFA, 202 Marika

zvuk

út, 7. 4.

10:00 22:00 10:00 22:00

st, 8. 4.

10:00 22:00

Dno, malá zk. performeři, Jaro, 4.p Marika

zvuk

čt, 9. 4. pá, 10. 4.

10:00 22:00 10:00 22:00

Dno, malá zk. performeři, Jaro, 4.p Marika performeři, Jaro, DIFA, 202 Marika

zvuk

10:00 so, 11. 4. 22:00

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

zvuk

ne, 12. 4.

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

zvuk

po, 6. 4.

10:00 22:00

zvuk

zvuk

zvuk po, 13. 4.

10:00 22:00

DnO, velká zk. performeři, Jaro, 6.p. Marika

42

pauza na oběd cca 13:00 - 14:00

termín

požadavky na techniku poznámka

od 17:00 do 20:30 chybý Viktor, Jazz, Mari, Vojta

Příloha č. 3 – Ferman 25. 4. - 8. 5. aktualizace dne 30. 3. 2015, David Ostružár, produkce, [email protected], 774 806 154 požadavky na Termín čas místo zkouška, kdo, co techniku poznámka 10:00 - 23:00 14:00 - 23:00 ne, 26. 4. 12:00 - 18:00

malá a velká performeři, marika, zkušebna práce na materiálu velká a malá performeři, marika, zkušebna práce na materiálu David, Jana, Standa, Lukáš, Kuba, Marika + potřební performeři sál (upřesníme na místě)

10:00 - 13:00, velká a malá performeři, marika, 20:00 - 23:00 zkušebna pierre, Jaro - trénink po, 27. 4. zkouška se zvukem, videem, šálou - velká 14:00 - 20:00 sál improvizace

light verze zvuku, light video a světlo zvuk technika pro zavěšení šál a instalaci videa zvuk šály, video, zvuk

10:00 - 23:00

velká a malá performeři, marika, zkušebna jaro, pierre - zkouška

light verze zvuku

st, 29. 4.

10:00 - 23:00

velká a malá performeři, marika, zkušebna jaro, pierre - zkouška

light verze zvuku

čt, 30. 4.

10:00 - 23:00

velká a malá performeři, marika, zkušebna jaro, pierre - zkouška

light verze zvuku

10:00 - 13:00

velká a malá performeři, marika, zkušebna pierre - zkouška

zvuk

út, 28. 4.

pá, 1. 5.

so, 2. 5.

sál

20:00 - 22:00

velká a malá připomínky, reflexe, zkušebna úpravy

zvuk

10:00 - 13:00

velká a malá performeři, marika, zkušebna pierre - zkouška

zvuk

14:00 - 20:00

sál

ne, 3. 5. 10:00 - 23:00

út, 5. 5

light verze zvuku, video, šála

14:00 - 20:00

20:00 - 22:00

po, 4. 5.

zkouška v prostoru (se zvukem, videem, šálou)

10:00 - 23:00

10:00 - 23:00

zkouška v prostoru (se zvukem, videem, šálou)

velká a malá připomínky, reflexe, zkušebna úpravy performeři, Marika, velká a malá Pierrea ostatní dle zkušebna potřeby performeři, Marika, velká a malá Pierre, Jaro a ostatní dle zkušebna potřeby performeři, Marika, velká a malá Pierre, Jaro a ostatní dle zkušebna potřeby

43

light verze zvuku, video, šála zvuk light verze zvuku

light verze zvuku

light verze zvuku

pauza na oběd cca 13:00 - 14:00

so, 25. 4.

12:00 - 13:00

st, 6. 5.

10:00 - 23:00

čt, 7. 5.

10:00 - 23:00

pá, 8. 5.

10:00 - 23:00

PŘEJÍMKA - David, manažerská Marika, Lukáš, Jana, učebna 4.p. Standa, Kuba, Pierre performeři, Marika, velká a malá Pierre, Jaro a ostatní dle zkušebna potřeby performeři, Marika, velká a malá Pierre, Jaro a ostatní dle zkušebna potřeby performeři, Marika, velká a malá Pierre, Jaro a ostatní dle zkušebna potřeby

44

bejt skvěý! :)

light verze zvuku

light verze zvuku

light verze zvuku

Příloha č. 4 – Generálkový týden termín čas

místo

zkouška, kdo, co

ne, 10. 13:00 - 16:00 velká zk. Zkouška 5.

do 12:00

po, 11. 5.

sál

stavba scény / DnO technik, Tkáčová/Cibulka

požadavky na techniku light zvuk

poznámka pauza na oběd cca 13:00 14:00

light zvuk, stavba

12:00 - 15:00 sál

instalace světel, Jajčík, Dřevjaný, Kubíček

light zvuk, světla

16:00 - 22:00 sál

zkouška, všichni

light zvuk, bez svícení, světla jen nainstalovaná

13:00 sál 14:00 - 19:00 sál 19:00 - 21:00 sál

út, 12. 10:00 - 11:00 foyer 5.

12:00 - 16:00 sál 14:00 sál

13.oo nástup herci, zkouška (video, šála, pohyb) zkouška (video, šála, pohyb)

light zvuk, video, stavba light zvuk, video, stavba projížděčka + připomínky light zvuk, video, stavba TISKOVÁ KONFERENCE - Jaro, 2 podlouhlé Marika, Jana, David, Viktor, stoly, 15 židlí Lukáš?, Kuba L?, Kuba K?, Peťa? set-up a zkouška zvuku, Peťa, full zvuk, stavba Lukáš, Honza nástup performeři, warm-up full zvuk, stavba

16:00 - 22:00 sál

svícená - Roman, Lukáš, Marika, Kuba

full zvuk + světla, stavba

20:30 -21:45 sál

projížděčka + připomínky

full zvuk + světla, stavba

st, 13. 10:00 - 13:00 sál dosvícení, všichni 5. 14:00 - 15:30 sál Trénink 15:30 - 17:00 1. hl. zk všichni - režim představení!

full zvuk i světla, stavba

full zvuk i světla, stavba 17:30 - 20:00 sál Úpravy a připomínky k videu a full zvuk i světla, světlu/zvuku stavba 17:30 - 20:00 Know- prezentace L'AMOUR na MIMO DNO how Know-how diskusy na diskuse Masarikově Univerzitě. DAVID + JARO 20:00 - 22:00 1. všichni - režim představení! full zvuk i světla, generálk stavba a+

45

připomí nky čt, 14. 10:00 - 15:00 sál video + světlo 5. 15:00 - 17:30 sál trénink - příprava s herci

video, světlo

full zvuk, stavba, video, světla 19:00 - 21:00 sál 2. generálka full zvuk, stavba, video, světla 21:00 - 22:00 sál úpravy + připomínky full zvuk, stavba, video, světla pá, 15. 10:00 - 14:00 sál příadná rezerva na cokoliv full zvuk i světla, 5. stavba 15:00 sál nástup performeři - chill, full zvuk i světla, warm-up stavba 16:00 sál nástup techniků DnO full zvuk i světla, stavba 18:00 pokladn open pokladna - Lenka full zvuk i světla, a Murasová + Bára Mikolášiková stavba 18:50 foyer pouštění lidí do sálu full zvuk i světla, stavba 19:00 - 21:00 PREMIÉ všichni jsou srdíčkový full zvuk i světla, RA stavba 21:00 - xxxx afterpar TBA! full zvuk i světla, ty stavba so, 16. 15:00 sál nástup performeři - chill, full zvuk i světla, 5. warm-up stavba 16:00 sál nástup techniků DnO full zvuk i světla, stavba 18:00 pokladn open pokladna -Majka Žilecká full zvuk i světla, a + Zuzka Brdíčková stavba 18:50 foyer pouštění lidí do sálu - ? full zvuk i světla, stavba 19:00 - 21:00 PREMIÉ všichni jsou srdíčkový full zvuk i světla, RA stavba 21:00 - xxxx další TBA! full zvuk i světla, afterpar stavba ty

46

Příloha č. 5 - Rozpočet

47

NÁKLADY NA PROJEKT

forma částka platby

název položky

kdy platím

stav

Osobní náklady: Jaro Viňarský - (honorář, diety, cestovní náklady) 15% daň CIRQUEON - víkendový workshop závěsné a vzdušné akrobacie (Salvi)

35500 licenční s. březen/květen hotovo

videoart - Lukáš Dřevjaný, 6 týdnů

11800 licenčka

duben/květen hotovo

režie - Marika Smreková, 10 měsíční práce

11800 licenčka

duben/květen hotovo

5500 licenčka

březen

hotovo

Materiál: materiál na výrobu scény, rekvizit, kostýmů Scéna PUR odřezky

151 hotově

březen

hotovo

střešní latě pro tyly

560 hotově

květen

hotovo

76 hotově

březen

hotovo

krytky na tyče Kostýmy

hotovo

oblečení ze sekáče

2274 hotově

šála - 12m

1621 faktura

květen

hotovo

747 hotově

květen

hotovo

2x smyce Singing Rock Eye Slink

květen

hotovo

Služby: propagace tisk plakátů 2x zapůjčení Triple head (á 350,-) Lužánky SVČ, cirkus LeGrando - (13 individuálních tréninků, prostor pro víkendový workshop, 14x open space)

2770

hotovo

700

hotovo

jejich 11300 smlouva

Stipendia Jana Tkáčová

1733

Stanislav Cibulka

1733

Petra Machková

1733

48

březen

hotovo

Celkem

89998

49