Janáčkova akademie múzických umění v Brně Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie
Koncepce kulturní politiky v průmyslových regionech České republiky na případové studii Mostecka Bakalářská práce
Autor: Bc. Nikola Cziglová Vedoucí práce: doc. MgA. Blanka Chládková Oponent práce: JUDr. Lenka Valová Brno 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen těch pramenů, které uvádím v seznamu použitých zdrojů.
Brno, dne 25. 5. 2015
Bc. Nikola Cziglová
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala své rodině, za nikdy nekončící podporu a pochopení, kterou měli po celou dobu mého studia i během psaní této práce. Rovněž děkuji vedoucí své bakalářské práce doc. MgA. Blance Chládkové za věcné rady, odborné vedení a trpělivost v průběhu realizace.
Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce vychází z předpokladu nedostatečného řešení kulturní politiky a kultury obecně v průmyslových regionech ČR jakožto důležitého nástroje pro další rozvoj území. Jako případová studie této bakalářské práce byla vybrána obec s rozšířenou působností Most, neboť předpoklad nedostatečného řešení kulturní politiky v průmyslových oblastech pojala autorka této práce při shromažďování dat pro svoji předchozí bakalářskou práci. Cílem této práce je tedy potvrdit, nebo vyvrátit původní předpoklad. Práce se bude zabývat dopadem a významem kulturní politiky v jedné z průmyslových oblastí ČR. Účelem této práce je zpracování analýzy využívání a plánování kulturní politiky na vybraném území Mostecka a území ORP Karviná (jakožto srovnávaného území). Práce by měla mít teoreticko-praktický charakter, neboť po provedení syntézy dat by měla dokázat vznést doporučení, na co konkrétně se v daném regionu z hlediska koncepce kulturní politiky zaměřit, a měla by tak být schopná vznést návrhy na případné zlepšení výchozí situace. Klíčová slova: kultura, kulturní politika, ORP, Most, Karviná, rozvoj Abstract: This bachelor thesis presents the hypothesis of an insufficient solution of cultural politics and culture as a whole in industrial regions of the Czech Republic being one of the most important elements in encouraging this development area further. An example of a thesis showing cultural politics broadening the scope of an industrial region was based on a region called Most and was produced by the author of this thesis who was summarising the data for the previous bachelor thesis. The main aim of this thesis is to confirm or disprove the original assumption provided by the previous author. This bachelor thesis will deal with an impact and importance of cultural politics in one of the industrial regions in Czech Republic. The purpose of this thesis is to analyse the planning and use of cultural politics within the chosen region of Most and other compare it with another region called Karvina (as a comparable region). This thesis should have a theoretical and practical character as after the analysis of data it should prove and highlight recommendations, specifically in the primary focus region (Most), in terms of the concept of cultural politics; also it should highlight improvements of the current situation.
Key words: culture, cultural policy. The Most region, The Karvina region, development Bibliografický záznam CZIGLOVÁ, Nikola. Koncepce kulturní politiky v průmyslových regionech České republiky na případové studii Mostecka. [The Cultural policy in the industrial regions of the Czech republic – case study Most]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok. 2015, 65 s. Vedoucí diplomové práce doc. MgA. Blanka Chládková.
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 1 1. Kultura a kulturní politika ........................................................................................ 3 1.1.
Kultura ........................................................................................................... 3
1.2.
Kulturní politika ............................................................................................ 5
1.2.1.
Evropská unie ......................................................................................... 5
1.2.2.
Kulturní politika na státní úrovni ........................................................... 6
1.2.3.
Kulturní politika na krajské úrovni ........................................................ 8
1.2.4.
Kulturní politika na úrovni obcí ........................................................... 10
2. Vymezení zájmového území a socioekonomická charakteristika .......................... 12 2.1. Obce s rozšířenou působností.......................................................................... 13 2.2. Vývoj daného území ....................................................................................... 14 2.3. Demografická situace ...................................................................................... 14 2.3.1.
Nezaměstnanost a výše příjmů ............................................................. 16
2.4. Stav životního prostředí .................................................................................. 17 2.4.1. Rekultivace krajiny .................................................................................. 17 2.4.2. Kvalita ovzduší......................................................................................... 18 3. Subjekty kulturního dění a kulturní akce v ORP Most .......................................... 20 3.1. Městské divadlo v Mostě ............................................................................ 20 3.2. Městská knihovna v Mostě ......................................................................... 21 3.3. Oblastní muzeum v Mostě .......................................................................... 21 3.4. Galerie výtvarného umění v Mostě ............................................................. 22 3.5. Podkrušnohorské technické muzeum .......................................................... 23 3.6. Středisko volného času Most ...................................................................... 23 3.7. Dům romské kultury ................................................................................... 23 3.8. Hrad Hněvín ................................................................................................ 24 3.9. Ostatní ......................................................................................................... 24
3.10. Dopravní dostupnosti do centra ORP ........................................................ 25 4. Územní plánování .................................................................................................. 26 4.1. Lipská charta ................................................................................................... 26 4.2. Územní plán Ústeckého kraje ......................................................................... 27 4.3. Územní plán města Mostu............................................................................... 27 4.4. Akční plán města Mostu ................................................................................. 29 4.5. Podpořené projekty z EU ................................................................................ 30 5. Komparace vymezeného území s další ORP v průmyslové oblasti ....................... 32 5.1. Demografické ukazatele na území ORP Karviná........................................... 35 5.1.1. Nezaměstnanost........................................................................................ 35 5.1.2. Vzdělanostní struktura v ORP Karviná .................................................... 36 5.1.3. Národnostní struktura obyvatelstva v ORP Karviná ................................ 36 5.2. Kulturní subjekty v ORP Karviná ................................................................... 37 5.2.2. Městský dům kultury................................................................................ 38 5.2.3. Regionální knihovna Karviná .................................................................. 39 5.2.4. Muzeum v Karviné................................................................................... 39 5.2.5. Galerie pod věží Karviná ......................................................................... 39 5.2.6. Krajské středisko volného času Juventus Karviná ................................... 40 5.3. Komparace území na základě satelitních účtů kultury .................................... 41 5.3.1. Poskytovatelé v oblasti kulturního dědictví ............................................. 43 5.3.2. Divadla ..................................................................................................... 43 5.3.3. Knihovny .................................................................................................. 44 5.4. Komparace území na základě výdajů na kulturu ............................................ 45 5.4.1. Výdaje na kulturu ve městě Mostě ........................................................... 45 5.4.2. Výdaje na kulturu ve městě Karviná ........................................................ 47 5.5. Interpretace rozhovorů se zástupci magistrátu ................................................ 49
5.5.1. Vyhodnocení rozhovoru se zaměstnankyní odboru kultury Magistrátu města Mostu ....................................................................................................... 49 5.5.2. Vyhodnocení rozhovoru se zaměstnankyní odboru kultury Magistrátu města Karviná..................................................................................................... 50 Závěr .......................................................................................................................... 52 Seznam zkratek .......................................................................................................... 55 Seznam tabulek .......................................................................................................... 56 Seznam obrázků ......................................................................................................... 57 Seznam příloh............................................................................................................. 58 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 59
Úvod Kultura je nezbytnou složkou rozvoje. Díky ní se vytváří tradice, hodnoty, které se předávají z generace na generaci, a kultura se tak stává integrální složkou našeho vývoje a společnosti. Je důležitá pro rozvoj každého a všeho, a proto je nezbytné ji podporovat. Je totiž součástí nás všech. Nebo by alespoň měla být. V České republice existuje celá řada území, pro která je specifická konkrétní kultura a s ní spojené tradice a hodnoty. Obyvatelstvo je s ní úzce spjato a vzhledem k tomu, že stojí na pevném základu, má pozitivní vliv nejen na chování jednotlivců, ale rovněž na fungování komunity. Dokonce budí zájem lidí ze vzdáleného okolí, kteří se chtějí něco dozvědět, pobavit se jiným než konzumním způsobem. Tedy můžeme říci, že kultura kromě jiného povzbuzuje v některých regionech i oblast cestovního ruchu. Avšak v České republice jsou i takové regiony jako například Mostecko – oblast, která v posledním století prošla mnoha ekonomickými, politickými i sociálními změnami. Díky nalezištím hnědého uhlí představovalo Mostecko jednu z nejdůležitějších oblastí československého průmyslu, který byl zaměřen především na těžbu a chemický průmysl. Kvůli uhlí bylo zbouráno hlavní město oblasti, samotné královské město Most, čímž došlo ke zničení mnoho architektonicky hodnotných památek. Nové město bylo vybudováno převážně v době normalizace. Průmyslová aktivita se rovněž projevila na kvalitě životního prostředí, skladbě a vzdělanosti obyvatel. Nicméně v posledních letech byla na Mostecku uzavřena velká část dolů, které již byly vytěženy. Omezení těžby tak poznamenalo oblast velkou mírou nezaměstnanosti a strukturálním postižením. Jediná možná cesta vedoucí ke zlepšení v rámci endogenního rozvoje regionu je přeorientovat alespoň částečně, ze sektoru průmyslu do terciéru – tzv. sektoru služeb. K tomu je samozřejmě nezbytný i rozvoj kultury, ať už jako nástroje pro rozvoj cestovního ruchu, tak pro společné, kulturně orientované trávení volného času, které je nabízeno místním občanům. Ti se pak mohou daleko více cítit jako součást nějaké komunity a přicházet s kreativními nápady. Vzhledem k výše uvedeným faktům je však hlavní hypotéza této práce založena na tom, že kultura a kulturní politika nejsou na Mostecku dostatečně řešenými aspekty regionálního rozvoje. Tento předpoklad vychází rovněž z autorčiny zkušenosti s danou oblastí, neboť se problematice Mostecka věnovala již ve své předchozí bakalářské práci. 1
Tato práce má za cíl prozkoumat, jaký je skutečný význam kultury na Mostecku a jak je kultura řešena především na municipální úrovni. V první části práce je důležitá syntéza dat z různých oblastí (demografické ukazatele, strategické dokumenty, počet subjektů kulturního dění apod.). V další fázi bude následovat komparace vybraného území s jinou průmyslovou oblastí České republiky. Komparace by měla mj. zjistit, zdali je vývoj a rozvoj kultury na Mostecku podprůměrný v rámci průmyslových oblastí, nebo naopak, zdali jsou kroky, které jsou v rámci rozvoje kultury na Mostecku podnikány správné. V závěru této práce dojde k vyhodnocení obou oblastí na základě společných zkoumaných znaků a případně by v závěru mělo být vzneseno doporučení pro zlepšení výchozí situace.
2
1. Kultura a kulturní politika Úvodní kapitola má za cíl uvést čtenáře do kontextu práce. Budou v ní z více hledisek vysvětleny klíčové pojmy pro tuto práci, jako je kultura, kulturní politika a lokální kultura. Tyto pojmy budou následně v dalších částech práce dokumentovány příklady z praxe.
1.1.
Kultura
Pojem kultura má samozřejmě mnoho významů a možných výkladů, často v souvislosti s konkrétním kontextem, ve kterém je pojem vysvětlován. Např. podle Ernesta Gellnera (1997) jsou kultura spolu s organizací dvěma základními prvky společenského života. Ty na sobě mohou být zcela nezávislé, nebo naopak typ jednoho vyžaduje existenci specifického typu druhého prvku.
Jednou z funkcí kulturní
podobnosti jedinců však je, že též může vytvářet stav legitimního členství v národním uskupení, v němž definuje soubor tradic, kulturního dědictví a potenciálu, které jsou s ním historicky svázány. Dle Heřmanové a Chromého (2009) patří mezi hmotné prvky kultury všechny výtvory vyrobené člověkem, jako jsou umělecká a architektonická díla, knihy apod. Nehmotné prvky kultury jsou pak vytvářeny tradicemi, zvyky a obyčeji. V tomto rozsahu je kultura součástí všech lidských činností, které se navzájem prolínají. Spojením těchto forem kultury vzniká kulturní dědictví, které tvoří most mezi generacemi a upevňuje současné kulturní a společenské hodnoty. Vzhledem k zaměření této práce je rovněž vhodné představit pojem lokální kultura. Za lokální kulturu považujeme takovou, která je úzce spjata s konkrétním místem a vytváří tak specifické tradice a zvyklosti typické pro konkrétní oblast. Tyto aspekty jsou tvořeny a ovlivňovány mnoha příčinami jako například historickými souvislosti, tak geografickou polohou území. Podobu lokální kultury rovněž ovlivňuje celková vzdělanost a hodnoty místního obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že lokální kultura je do jisté míry ohrožována globalizací (díky vzájemným kontaktům a vazbám mohou oblasti ztrácet svoji jedinečnost a charakteristické znaky), pro zachování lokální kultury je proto nutné podporovat a rozvíjet kulturní rozmanitosti, místní tradice a zvyky. Důležitou roli v tomto ohledu hraje také sounáležitost obyvatel a daného území (Patočka, Heřmanová, 2008).
3
„Žádná kultura nevzniká direktivně shora. Pro existenci lokální kultury je potřebný určitý duchovní základ velmi významně ovlivněný tradicí. Na druhou stranu žádné kulturní jevy ani subjekty na lokální úrovni neexistují samy o sobě, ale jsou více nebo méně, přímo nebo nepřímo ovlivňovány společenskou, politickou i ekonomickou situací územně nadřazeného celku“ (Patočka, Heřmanová, 2008, s. 83). Pro tuto práci samotnou je však klíčové vysvětlení pojmu kultura z hlediska státních institucí, které mají největší vliv na podobu kulturní politiky a strategie v oblasti kultury. V dokumentu Ministerstva kultury „Kulturní politika“ (2001, s. 3) je kultura a její funkce definovaná v několika následujících bodech:
Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku.
Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovnou a vzdělávací funkci.
Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje; vytváří z ní oproti jiným státům charakteristickou zemi.
Kultura je rovněž významných hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů komunálních, avšak podílí se též na jejich vytváření přímo, prostřednictvím daňových výnosů odvětví tzv. kulturního průmyslu a nepřímo tím, že vytváří podmínky pro vznik příjmů státního i komunálních rozpočtů, např. daňovými výnosy tzv. kulturního turismu. Součástí aktivní ekonomické funkce kultury je i to, že nabízí pracovní příležitosti pro řadu občanů.
Kultura rovněž plní důležitou sociální funkci. Přispívá k sebeidentifikaci občanů jako svobodných individualit i k identifikaci občanů se společenstvím, v němž žijí, s obcí, regionem i státem. Tato role kultury má značný motivační efekt. Participace na kultuře vytváří smysluplnou náplň volného času a je tak mj. důležitým preventivním faktorem před narkomanií, gamblerstvím, kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy, jimiž je ohrožena zejména mládež.
4
Obecně přispívá také k lepšímu vzájemnému pochopení mezi občany různého národnostního původu a je nezanedbatelným prostředkem boje proti xenofobii a rasismu.
Účast na kulturním životě pomáhá osobám se zdravotním postižením začlenit se do pospolitosti zdravých občanů a překonat tak v jisté míře jejich postižení, podobně může tato participace pomoci i obětem násilí. Kultura, resp. podílení se na ní, má tedy i terapeutickou funkci.
Z předchozích odstavců je patrné, že vliv kultury na celou společnost je opravdu dalekosáhlý a je třeba ho podporovat. V dokumentu Kulturní politika (2001) je shrnuta většina aspektů kultury, není v něm ovšem zohledněna lokální kultura, jakožto důležitý faktor pro rozvoj, rozmanitost a jedinečnost území. Lokální kultura je však aspekt na jednotlivých územích, který má nezanedbatelný vliv pro celospolečenský rozvoj, a jak je patrné z dalších kapitol, pokud tento aspekt v konkrétní oblasti chybí, je tato skutečnost projektována do každé části územního rozvoje.
1.2.
Kulturní politika
Aby kultura mohla plnit všechny své funkce, tak jak je vyjmenovalo Ministerstvo kultury, a přispívala k celkovému společenskému rozvoji, musí být její plánování kontinuální s jasně stanovenými cíli, prioritami a opatřeními, které zajistí, že postupnými kroky bude docházet k naplňování jejího poslání. Kulturní politika má tedy za úkol formovat vizi kultury do budoucna a následně je rozpracována do strategických prováděcích dokumentů, které kromě cílů obsahují i aktivity a nástroje pro jejich naplnění. Kulturní politika je formována na několika úrovních:
1.2.1. Evropská unie Na mezinárodní úrovni se problematikou kulturní politiky zabývají především dokumenty Evropské unie. Činnost EU v oblasti kultury doplňuje kulturní politiku členských států v různých oblastech. Patří k nim například ochrana evropského kulturního dědictví, spolupráce kulturních institucí různých zemí nebo volnost pohybu umělců a sbírek. Jedná se především o následující dokumenty:
Lisabonská smlouva – zdůrazňuje význam kultury (2008). 5
Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě – sdělení, které vyjadřuje nové strategické cíle pro činnost EU v oblasti kultury (2010).
Studie dopad kultury na kreativitu, ekonomika kultury v Evropě (2009).
Výše uvedené dokumenty zde byly zmíněny z toho důvodu, že jejich klíčová sdělení jsou rozpracovány do strategie EU – Kreativní Evropa. Z tohoto dokumentu vycházejí prováděcí plány, které následně ovlivňují politiku na národní, lokální i místní úrovni všech členských států. Z hlediska účelu této práce je dále důležité věnovat se kulturní politice, která je definována na státní, krajské a municipální (obecní) úrovni.
1.2.2. Kulturní politika na státní úrovni Základním strategickým dokumentem na národní úrovni je Státní kulturní politika ČR na léta 2009–2014, kterou v březnu 2009 vydalo Ministerstvo kultury. V roce 2013 byla dále zpracována Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013–2014 s výhledem na roky 2015–2020, která shrnuje plnění úkolů z předchozího dokumentu a zároveň se zabývá dalšími aktivitami směřujícími k rozvoji kultury v ČR, včetně jejího financování. Cílem těchto dokumentů bylo stanovit si vize, priority a cíle, které měly být v rámci kulturní politiky ČR v tomto obdobní realizovány nebo alespoň rozpracovány. V obou těchto dokumentech byly definovány čtyři hlavní cíle pro rozvoj kultury v daném období (Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013–2014 s výhledem na roky 2015–2020, 2013):
Cíl 1 – Ekonomická a společenská dimenze – „Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností.“ -
Směřuje k účelnému využívání kulturních hodnot, ať již v hmotném (historické dědictví, kulturní krajina, umělecká díla apod.) či nehmotném (intelektuální dimenze, inovace a kreativita) smyslu jakožto impulsů a výzev pro sociální prostředí státu a jeho ekonomiku. Předpokladem ke splnění tohoto cíle je efektivnější využívání památek, sbírek, urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a navazujících činnostech, zpřístupňování kulturního dědictví a nové tvorby všem bez rozdílu, rozvoj kulturního průmyslu, uplatnění mezinárodních zkušeností v rozvoji kulturního průmyslu a umělecké tvorby a posílení role kultury v politice vnějších vztahů apod. Realizace úkolů 6
spadajících pod tento cíl zahrnuje i dopad hlavních prvků kulturní politiky do strategií ostatních sektorů.
Cíl 2 – Občanská dimenze – rozvoj osobnosti – „Zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty.“ -
Cíl 2 představuje záměr posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání a obohacování života jednotlivých občanů, dospělých i dětí. Kultura je v našem prostředí typickým civilizačním projevem, vycházejícím z obnovených tradic a využívajícím otevřeného prostoru – svobody volby – ke kultivaci jednotlivců, a tím i společnosti. Tento cíl operuje s předpokladem, že obyvatelstvo si bude kultury vážit a chovat se k ní odpovědně pouze v případě, že jednotliví občané budou kulturu považovat za užitečnou. Proto je důležité stanovit si jako cíl dosažení vyšší pasivní i aktivní účasti občanů na kulturním dění a na péči o existující kulturní hodnoty.
Cíl 3 – Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot – „Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových.“ -
3. cíl formuluje, jakým způsobem budou uchovávány vytvořené a nově vytvářené kulturní hodnoty a jakou roli má stát v tomto procesu. V tomto cíli je rovněž naznačeno, že nemůže být účinně plněn pouze státními orgány a institucemi, pokud nebude na kulturu z rozpočtu země vyčleněno 1 % všech financí. Do Cíle 3 rovněž spadá oblast využití prostředků z podpůrných fondů EU. Patří sem i daňová a rozpočtová politika zaměřená na překonání stereotypu kultury jako „nadstavby“ či rezortu, na který pouze „zbude“, jakož i na vytvoření daňově zajímavých možností pro podporu kultury ze strany podnikatelů.
Cíl 4 – Role státu při tvorbě pravidel – „Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí.“
7
-
Tento cíl vyjadřuje klíčovou úlohu státu ve smyslu tvůrce pravidel – zákonodárce i vykonavatele. Pravidla podle něj musí být strukturována tak, aby podobně jako při uplatňování principu subsidiarity jejich tvorba i výkon příslušela té řádové úrovni (stát, kraj, obec), na které je lze vytvářet a vykonávat co nejúčinněji ve vztahu k předchozím třem cílům kulturní politiky. Na všech úrovních pak musí být transparentní, tedy předvídatelná a srozumitelná, a objektivní tak, aby mimo jiné rovněž podporovala rozmanitost kulturních projevů. Žádoucí je podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů tak, aby v případě větších projektů mohlo docházet k vícezdrojovému financování.
Jednotlivé cíle koncepce kulturní politiky jsou dále rozpracovány v jednotlivá konkrétní opatření a úkoly. Pro účely této práce z hlediska území, kterému se hodláme věnovat, je pro nás klíčové věnovat pozornost především cílům 1 a 2. Vzhledem k tomu, že vymezeným územím této práce je Mostecko, oblast, která je dlouhodobě považována za podprůměrný region z hlediska mnoha ekonomických faktorů, jako jsou HDP, míra nezaměstnanosti, průměrná výše mzdy apod., mohlo by být pro tento strukturálně postižený region, ve kterém je stále vysoký počet obyvatel zaměstnaný v primárním a sekundárním sektoru klíčové začít využívat kulturního dědictví pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. Vzhledem k hypotéze autorky této práce, že kultura je na Mostecku podceňovanou složkou rozvoje se lze domnívat, že dojde-li během realizace práce k jejímu potvrzení, bude poté na místě předpokládat, že správným krokem k alespoň částečnému řešení ekonomických problémů na Mostecku a k rozvoji území může do jisté míry být investice do kultury a kulturních průmyslů.
1.2.3. Kulturní politika na krajské úrovni Dle dokumentu Státní kulturní politika 2009–2014 (2009, str. 30–31) má kraj mít na kulturu vliv z těchto hledisek: „Kraje podporují rozvoj kultury ze svých rozpočtů a plní úkoly vyplývající ze zvláštních předpisů. Zřizují krajské knihovny, muzea a galerie, v některých případech krajská divadla a stagiony, orchestry a ústavy
8
archeologické památkové péče. Kraje spoluvytváří finanční, koncepční a legislativní předpoklady pro rozvoj kultury v kraji a reagují na aktuální potřeby v souladu s koncepcemi vlády ČR a doporučením Ministerstva kultury ČR. Velká pozornost je věnována rozvoji aktivit volného času s důrazem na stimulaci rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce. Nezastupitelnou roli zde představuje spolková a zájmová činnost obyvatel. Ta je v rámci krajů pravidelně podporována zejména grantovými programy, přímou podporou významných kulturních a společenských akcí. Zvlášť je udělována podpora regionálním postupovým a národním přehlídkám v oblasti neprofesionálního umění. V zájmu krajů je podpora lidových tradic, která je významná jak pro identifikaci obyvatel s územím, tak pro zvýšení atraktivity z hlediska cestovního ruchu.“ Z výše zmíněného dokumentu ovšem rovněž vyplývá, jak se ke kultuře staví ve svých koncepcích samotný Ústecký kraj, ve kterém se zájmové území Mostecka nachází. Dle něj je v Ústeckém kraji chápání kultury omezeno na:
kulturní instituce (knihovny, muzea, galerie, divadla, kina aj.),
podporu kulturních institucí a kulturních památek (kultura jako předpoklad rozvoje cestovního ruchu).
Z pohledu státu tedy Ústecký kraj řeší kulturu a její vliv na prostředí méně komplexně než ostatní kraje ČR, ve kterých je rozvoj kultury zahrnut přímo do priorit a cílů. Vztah ke kultuře z pohledu Ústeckého kraje je nejlépe definován v dokumentu Koncepce rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji 2014–2020 (2013). V tomto dokumentu je deklarováno, že všechny funkce kultury nabývají v Ústeckém kraji na významu. Z dokumentu je patrné, že si vedení kraje uvědomuje, že Ústecko je kraj plný kontrastů, neboť na jedné straně je Ústecký kraj územím s bohatým kulturním dědictvím a s množstvím hodnotných kulturních památek (České Švýcarsko), na straně druhé je Ústecký kraj regionem s nízkou vzdělanostní úrovní obyvatel, vysokou nezaměstnaností, vysokým počtem vyloučených lokalit, nízkou úrovní ztotožnění se obyvatel s územím, na kterém žijí a nízkou úrovní tradic a tradiční výroby. Z dokumentu rovněž vyplývá, že rozvoj kultury a působení kultury a kulturního prostředí je dlouhodobým procesem, jehož výsledky se neprojeví okamžitě. Jako možná řešení navrhuje dokument pořádání různých kulturních akcí jako protipól ke konzumní společnosti, neboť kvalitní kulturní akce, mohou občanům pomáhat 9
ztotožnit se se svoji obcí a tradicemi regionu. Tzn. neustále občanům nabízet možnost vstřebávat kulturní hodnoty, sebevzdělávat se a aktivně se spolupodílet na vytváření nových kulturních hodnot. Dokument rovněž tvrdí, že možnost kraje ovlivňovat kulturní dění je poměrně omezená. Podle něj kraj může zasahovat do programové skladby a činnosti zřizovaných organizací, ale převážná většina kulturních akcí nadále zůstává v kompetenci měst a obcí, které mají povinnost zajistit kulturní život mikroregionu. Což je do jisté míry pravda, neboť vedení obcí a měst má jistě lepší přehled o kultuře a kulturních potřebách v obci, nicméně z výše uvedeného je naopak patrné, že i role kraje není zanedbatelná (vlastní grantová politika apod.).
1.2.4. Kulturní politika na úrovni obcí Dle Škarabelové (2008) by kulturní politika na municipální úrovni (úrovni obcí) měla odrážet význam lokální kultury v životě obyvatel. Rovněž by měla zajišťovat jistou míru veřejných kulturních služeb. Po reformě veřejné správy, která v České republice probíhala od roku 2000, obce postupně získávaly jak v rámci samostatné, tak přenesené působnosti, větší kompetence v oblasti kultury a kulturní politiky. Díky této reformě jsou dnes samosprávy obcí zřizovateli většiny divadel, knihoven, muzeí, kulturních center apod. Tím pádem je zajištění podpory rozvoje kultury, rozvoj společenského života (v podobě organizování kulturních akcí) a forma ochrany kulturních památek především v působnosti měst a obcí. Na tvorbě kulturní politiky na úrovni obcí má vliv několik faktorů. Zaprvé je to velikost obce a počet jejich obyvatel, tím je určen daňový příjem obce. Neboť čím více příjmů obec má, tím více může kulturním subjektům přerozdělit v podobě dotací a grantů. Dalším faktorem by měl být fakt, že samosprávy obcí by měly odpovídat na potřeby občanů a na společenskou poptávku. Tvůrci kulturní politiky by rovněž měly respektovat lokální kulturní tradice, zvyky a historický vývoj oblasti. Z organizačního hlediska obce podporují kulturu prostřednictvím dotací a grantů ze svých rozpočtů a mohou zřizovat příspěvkové organizace různých kulturních subjektů (divadla, knihovny, muzea, orchestry apod.). Dle Mockovčiakové, Prokůpkové a Morávka (2011) může příspěvkovou organizaci obec zřídit pro takové účely, které souvisí se samostatnou působností, resp. s výkonem takových činností
10
nebo služeb, o kterých obec v samostatné působnosti rozhodla, že jejich zabezpečení je v zájmu obce a občanů. Rozhodnutí o vzniku a zániku příspěvkové organizace plně v kompetenci zřizovatelské obce. Oblast kultury je většinou zabezpečována odbory kultury dané obce, příspěvkovými organizacemi a dobrovolně mohou obce zřídit kulturní komise, které fungují jako poradní orgány. Z předchozích řádků vyplývá, že právě obce a města jsou hlavním hybatelem kulturních aktivit v České republice. Tedy jsou to především obce a města, která by měla rozvíjet kulturní aktivity a snažit se tak vytvářet komplexní nabídku kulturního vyžití jak pro občany obce, tak pro případné turisty. Aby se z obce či města stalo centrum kulturního dění, je však nutné rozvíjet všechny aspekty rozvoje a správy – územní plánování, kvalita životního prostředí, dopravní a informační infrastruktura atd.
11
2.
Vymezení
zájmového
území
a
socioekonomická
charakteristika Vymezeným územím pro účely této práce je obec s rozšířenou působností Most (dále ORP Most). Ta se nachází v severozápadních Čechách a z hlediska přírodních podmínek
lze
toto
území
rozdělit na tři různé části –
jednak
Českého
okrajovou středohoří,
částí reliéf
Krušných hor a Mosteckou pánev,
která
ovlivněná
je
zásadně
těžební
činností.
Z administrativního hlediska správní obvod ORP Most zahrnuje 15 obcí, 39 částí obcí a
49
katastrálních
území.
Z těchto obcí má statut města pouze město Most. Obcemi ORP Most jsou: Bečov, Belušice, Braňany, Havraň, Korozluky, Lišnice, Lužice, Malé Březno, Most, Obrnice, Patokryje,
Polerady,
Skršín, Volevčice
a
Želenice. Rozloha
ORP
Most
je 23 113 ha (231,13 km2), což představuje 4,3 % rozlohy kraje. ORP Most je rozlohou třetím nejmenším obvodem v Ústeckém kraji (Města a obce, 2014). K 31. 12. 2012 byl počet obyvatel ORP Most 76 316. V počtu obyvatel se ORP Most řadí na páté místo v rámci Ústeckého kraje a z hlediska hustoty zalidnění výrazně převyšuje krajský i celorepublikový průměr (tabulka č. 1).
Hustota zalidnění Česká republika
133 obyvatel/km2
Ústecký kraj
156,7 obyvatel/km2
ORP Most
330,2 obyvatel/km2
Tabulka č. 1: Hustota zalidnění v ORP Most, zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. 2012, vlastní zpracování
Centrem ORP je samotné město Most, ve kterém se nachází většina ekonomických aktivit – pracovní místa, občanská vybavenost apod. To také vede k tomu, 12
že v samotném městě Most se koncentruje až 88 % obyvatel celé ORP (Magistrát města Mostu, Územně analytické podklady, 2013).
2.1. Obce s rozšířenou působností V České republice se nachází celkem 205 obcí s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou působností vznikly 1. 1. 2003 v rámci reformy územní veřejné správy a představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Cílem reformy územní veřejné správy byla především její decentralizace. Současná kompetence ORP vychází z předešlých povinností a úkolů, které měly na starosti především okresní úřady. Mezi pozitivní faktory pro tuto transformaci se řadily:
lepší dostupnost,
přenos prvoinstančního rozhodování na co nejnižší možnou úroveň veřejné správy,
efektivnost, kvalita a hospodárnost výkonu veřejné správy na příslušném stupni.
Problematickým faktorem je ovšem fakt, že obce, které vykonávají rozšířenou působnost, fungují pro obce, které zastupitelstvo této obce volili, tak pro ty obce, jejíž obyvatelé neměli na složení zastupitelstva vliv, což může vést ke střetu zájmů (RIS, 2014). Fungování ORP je převážně vymezeno v § 66 a § 61 odst. c), § 11 odst. 2 a dalších ustanoveních zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Obecně lze vymezit jejich působnost na tyto položky:
evidence obyvatel,
vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů,
živnostenské oprávnění,
výplata sociálních dávek,
sociálně-právní ochrana dětí a péče o staré a zdravotně postižené,
vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství,
doprava a silniční hospodářství.
V kompetenci ORP Most jsou všechny výše zmíněné funkce. Každá obec má své vlastní zastupitelstvo v čele se starostou a funguje samostatně. 13
2.2. Vývoj daného území Tato podkapitola stručně shrnuje základní historické souvislosti spojené s vývojem Ústeckého kraje v 19.–20. století. Na vývoj je pohlíženo z hlediska celého Ústeckého kraje, neboť zahrnuje a kopíruje i vývoj Mostecka. Základním rysem ve vývoji Ústeckého kraje je jeho raná industrializace již od konce 18. století. Díky řemeslnické vyspělosti při těžbě železných rud a pozdějším nalezištím hnědého uhlí se z Ústeckého kraje stalo jedno z nejvyspělejší a nejlidnatějších center Rakousko-Uherské monarchie. Tento stav pokračoval i v době Československé republiky. Vše se ovšem změnilo začátkem II. světové války vzhledem k direktivní politické i ekonomické orientaci na Německou říši. Důležitějším mezníkem pro vývoj kraje byl však až konec války a nové uspořádání Evropy. Z Ústeckého kraje, jakožto ze sudetské oblasti, došlo k masivnímu odsunu více než 510 tis. německých občanů. Dalších 100 tis. českých obyvatel se z Ústeckého kraje přesunulo do vnitrozemí. Poté byla oblast dosídlena příchodem 310 tis. obyvatel z celého Československa, kteří byli povětšinou ze zemědělských a dělnických profesí (Kopačka L., 1975, s. 5–11). S nástupem komunistického režimu, pro který je typická centrálně řízená ekonomika, docházelo v podnicích k jisté míře zaostávání a mnoho výrob bylo pozastaveno nebo přesunuto do jiných regionů (z důvodů vytvoření pracovních míst). Samozřejmě zcela vymizelo soukromé podnikání, což mělo velký dopad na kreativitu, úlohu inteligence i kvalitu výroby (Brynda R., 2010).
2.3. Demografická situace Charakteristika obyvatelstva je z velké části dána historickými a územními souvislosti. V souvislosti s potřebou pokrýt vzniklá pracovní místa byl ve druhé polovině 20. století prováděn rozsáhlý nábor lidí po celém území tehdejšího Československa bez požadavků jakékoliv kvalifikace. Tímto způsobem přicházely do regionu skupiny často konfliktních a nepřizpůsobivých osob, které měnily skladbu obyvatelstva výrazně k horšímu. Nové přistěhované obyvatelstvo přišlo do oblasti, o které většinou mnoho nevědělo a velmi často mělo negativní vztah ke krajině i k majetku vystěhovaných Němců (Naděje pro Mostecko, 2011). Tomu odpovídá i údaj z posledního zpracovaného Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB) v roce 2011, kdy podíl obyvatel narozených v daném území na celkovém počtu obyvatel k 1. 3. 2011 je na území ORP Most jedním z nejnižších v celé ČR. Celorepublikový 14
průměr činil 52,5 %, zatímco v ORP Most to bylo 47,7 % obyvatelstva a v ORP Litvínov dokonce 41,4 %. I přesto že tyto ukazatele mají nízké hodnoty, stále je nejnižší podíl rodáků v Karlovarském kraji v okresu Cheb, kde je nejnižší hodnota 39,9 % rodáků a ve Středočeském kraji v okresu Praha západ dokonce 33,2 % (SLDB 2011). S historickým vývojem území souvisí i neuspokojivá vzdělanostní struktura obyvatelstva s velmi nízkým podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných osob. Podle strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 2020 (2013) je podíl středoškolsky
a
vysokoškolsky
vzdělaných
obyvatel
o
14,1
%
nižší
než v ČR a kopíruje situaci v Ústeckém kraji. Vysoký je naopak podíl obyvatel se základním vzděláním, a to několikanásobně vyšší než v ČR (viz obr. č. 2). Lidé se základním vzděláním tvoří také 45 % uchazečů o zaměstnání v Mostě.
ORP Most
Ústecký kraj
ČR
0%
10% ZŠ
20%
SŠ bez maturity
30% SŠ s maturitou
40%
50%
VŠ
obr. č. 2: Vzdělanostní struktura obyvatelstva, zdroj: SPRMM, 2013, vlastní zpracování
Jelikož se jedná se o území, které se v minulosti orientovalo především na těžbu uhlí, energetiku a průmysl, odpovídá této skutečnosti i specializace odborných a středních škol v regionu. Dle Strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 2020 (2013) je specializace škol na Mostecku rozmanitá, z jejich výčtu je však patrné, že v regionu chybí školy humanitního či sociálního zaměření a možná právě díky stále relativně úzké specializaci dochází k tomu, že mladí lidé opouští kraj kvůli vzdělání v jiném městě a málo z nich se po ukončení studií vrací zpátky na Mostecko. Všechny tyto faktory představují poměrně velkou překážku v dalším rozvoji území, nezaměstnaní 15
s nedostatečnou kvalifikací jsou jen těžko zaměstnatelní bez dalších rekvalifikací a fakt, že mladí vzdělaní lidé opouštějí region či kraj není také faktorem, který by mohl situaci pozitivně ovlivnit.
2.3.1. Nezaměstnanost a výše příjmů Dle dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (2013) zůstává podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji dlouhodobě hluboko pod českým i evropským průměrem. Příčinou tohoto stavu je pokles těžby uhlí, útlum zemědělství a restrukturalizace podniků. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti je uvedena v tabulce č. 2. Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti – srovnání ORP Most s ČR 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Celkem ČR
9,0
8,5
9,2
9,9
9,2
9,0
8,1
6,6
5,4
8,0
9,0
8,6
8,6
Most
21,0
21,3
21,4
22,3
22,8
22,0
20,5
17,6
13,1
15,5
16,2
15,9
15,8
Tabulka č. 2: Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanost, zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, vlastní zpracování
K 31. 7. 2013 je podíl nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 10,96 % a v ČR 7,5 %. Jak je patrné z tabulky č. 3 míra nezaměstnanosti v ORP Most mezi roky 2012 a 2013 poklesla o 3,3 % bodu, což je výsledkem konce recese, kterou způsobila finanční krize v roce 2008. Pokles míry nezaměstnanosti tedy není zapříčiněn aktivitami v regionu, nýbrž je celorepublikovým trendem. Tím pádem i přes pozitivní změnu zůstává ORP Most oblastí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR. Okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
2012
2013
Most
16,0 %
12,7 %
Děčín
14,7 %
10,0 %
Chomutov
13,9 %
11,1 %
Ústí nad Labem
13,8 %
12,6 %
Tabulka č. 3: Okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, zdroj: ČSÚ 2012 a KurzyCZ, 2013, vlastní zpracování
V roce 2014 činila průměrná hrubá měsíční mzda v Ústeckém kraji na osobu 22 785 Kč, přičemž celorepublikový průměr byl o 2 578 Kč vyšší. Při srovnání krajů 16
České republiky, na základě výše průměrné mzdy byl Ústecký kraj na 8. místě (prace.cz, 2015).
2.4. Stav životního prostředí Vzhledem k tomu, že oblast Mostecka má negativní image spojenou s velmi nepříznivou kvalitou životního prostředí, je vhodné v socioekonomické analýze zmínit i tuto problematiku.
2.4.1. Rekultivace krajiny Průmyslová činnost, která je charakteristická pro ORP Most i další oblasti Ústeckého kraje má samozřejmě nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba měla výrazný vliv na přirozenou podobu krajiny, která je nyní velmi nákladně rekultivována. Velice častou formou rekultivace těžkou postižené krajiny je zaplavením povrchových dolů vodou, ze kterých pak vznikají nové vodní nádrže a jezera určena k volnočasovým aktivitám. Jako příklad můžeme uvést Vodní nádrž Matylda, která vznikla na místě bývalého hnědouhelného dolu Vrbenský. Poté, co bylo uhlí v roce 1985 vytěženo, začala rekultivace celého území a v roce 1992 tak vznikla vodní nádrž. Vodní nádrž Matylda se nachází na strategickém a dobře dostupném místě, ležící mezi dvěma mosteckými vrchy Hněvínem a Širákem a z města Most je možný přístup několika příjezdovými cestami (Matylda, 2010). Dalším příkladem je nové jezero Most, které vzniká na bývalé ploše hnědouhelného lomu Ležáky, na místě, kde kdysi stálo původní město Most, než bylo v 70. letech zbouráno, kvůli ložiskům hnědého uhlí. Mostecké jezero má mít větší rozlohu než Máchovo jezero a bude tak patřit k největším nádržím v České republice. Jeho rozloha má být 304 ha a má pojmout 70 milionů krychlových metrů (Internetový magazín plavidla.cz, 2008). Díky jeho stavbě Město Most počítá s rozvojem turismu, neboť v okolí mají vést cyklostezky, in-line stezky, budou zde restaurace, mnoho pláží a bohaté sportovní i společenské vyžití. Na břehu jezera má být také postaven velký model původního města Most (Průvodce Krušnými horami, 2011). Strategie zatopení bývalých hnědouhelných dolů po vytěžení na Ústecku obecně velmi využívanou metodou. Do roku 2035 je na Ústecku počítáno s dalšími šesti novými jezery, které vzniknou zatopením bývalých lomů. Jezera mají mít dohromady rozlohu až 3 859 ha. 17
Dalším lomem v pořadí, který má být na Mostecku v budoucnu zatopen je Důl Československé armády s rozlohou 1 260 ha (Internetový magazín plavidla.cz, 2008).
2.4.2. Kvalita ovzduší Dlouhodobá průmyslová a zemědělská činnost měly samozřejmě velký vliv i na kvalitu ovzduší a území ORP Most stále patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Největší problémy představují oxid siřičitý a oxidy dusíku, které se do vzduchu dostávají díky povrchové těžbě nerostů, koncentrací průmyslové výrobny, přítomností tepelných elektráren, ale i zemědělskou činností. Jak je ovšem vidět na obrázku č. 3, je zde alespoň mírné zlepšení výchozí situace v čase, jak na úrovni celého Ústeckého kraje, tak na úrovni ORP Most a ORP Chomutov. Tyto dva okresy vykazují nejvyšší míru znečistění v celém Ústeckém kraji a při měření emisí, jsou v těchto okresech velmi často překračovány povolené limity (CENIA, 2010).
Obr. č. 3: Srovnání měrných emisí Ústeckého kraje s mosteckým a chomutovským okresem (v t/km2), zdroj: CENIA 2010, vlastní zpracování
Z předchozích odstavců je patrné, že stav životního prostředí v ORP Most není zcela ideální, ale díky mnoha faktorům, mezi které patří pozastavení těžby, výstavba nových dopravních obchvatů, rekultivace a použití dalších institucionálních nástrojů, dochází na daném území ke zlepšení situace, což je pro rozvoj prostředí nezbytné v mnoha ohledech. Mimo jiné je zlepšení významným prvkem pro image regionu, který má stále pověst území se znečištěným životním prostředí, což neprospívá mnoha 18
oblastem, např. cestovnímu ruchu a do jisté míry jistě i developerským tendencím. Je tedy potřeba neustále vyzdvihovat úspěchy v oblasti zlepšení životního prostředí, dát veřejnosti vědět o každém progresu, který v regionu v této oblasti nastane, např. pomocí tiskových zpráv vyvěšených na webu a prostřednictvím dalších marketingových nástrojů.
19
3. Subjekty kulturního dění a kulturní akce v ORP Most Tato kapitola má za cíl zmapovat veškeré subjekty z veřejného sektoru, které se podílejí na tvorbě kulturní nabídky ORP Most a také zhodnotit nejvýznamnější kulturní akce. Vzhledem k rozsahu vybavenosti v ORP, který je popsán v Územně analytických podkladech ORP Most, v tabulce č. 4. (2012), bude v této práci věnována pozornost převážně těm subjektům, které své aktivity provozují v centru ORP, tedy ve městě Mostě. Rozsah vybavenosti v ORP Most B e č o v
Kino
1
Veřejná knihovna
1
B e l u š i c e
B r a ň a n y
H a v r a ň
K o r o z l u k y
L i š n i c e
L u ž i c e
M a l é B ř e z n o
M o s t
1
1
1
1
1
1
1
2
Muzeum
2
Galerie, vč. výstavních síní
1
1
P a t o k r y j e
P o l e r a d y
S k r š í n
V o l e v č i c e
Ž e l e n i c e
2
Divadlo
Ostatní kulturní zařízení
O b r n i c e
2
1
1
Střediska pro volný čas
1
1
1
1
15
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
Tabulka č. 4:Rozsah vybavenosti v ORP Most, zdroj: Územně analytické podklady ORP Most, 2012, vlastní zpracování
3.1. Městské divadlo v Mostě Mostecké divadlo bylo otevřeno v roce 1985 a je činoherním divadlem se stálým souborem. Kapacita sálu je 480 diváků a divadlo má až osm premiér ročně. Městské divadlo v Mostě rovněž produkuje dnes již známý divadelní festival Young for Young, který je organizován především pro mladé diváky a během kterého v Mostě hostují 20
tzv. mladá divadla1 z celé ČR. V divadle se kromě jednotlivých představení konají i různé výstavy a další kulturní akce. Vedle hlavní činoherní scény má Městské divadlo v Mostě také svoji loutkovou a alternativní scénu s kapacitou 138 míst, která nese název Divadlo Rozmanitostí. Ta vedle hlavní scény funguje již 27 let a představení jsou svým repertoárem určena spíše dětskému publiku. Obě scény Městského divadla v Mostě jsou příspěvkovou organizací města (Městské divadlo v Mostě, 2014).
3.2. Městská knihovna v Mostě Městská knihovna Most je příspěvkovou organizací města Most. Knihovna má oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení. V objektu knihovny jsou organizovány výstavy, přednášky, divadelní představení, koncerty, filmové projekce. Součástí knihovny je výstavní síň Zlatá trojka (otevřená na konci roku 2003) a malý kinosál, který slouží k promítání nekomerčních filmů pro veřejnost. V budově existovalo také samostatné kino Mír, které však bylo zrušeno a prostor byl přestavěn na diskotéku (Wikipedia, 2013). Ročně navštíví knihovnu až 95 000 návštěvníků (Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020, 2013). Jakkoliv pozitivně však můžeme hodnotit víceúčelové využívání prostoru, je nutné podotknout, že například webové stránky výstavní síně Zlatá trojka jsou zcela nefunkční a bez aktuálního obsahu. Pokud stránky existují, měly by plnit svůj význam, kterým je poskytování informací o kulturní službě.
3.3. Oblastní muzeum v Mostě Je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje a v současné době muzeum své odborné činnosti soustřeďuje na uchování, evidenci a doplňování svých fondů zaměřených převážně na historii a přírodu Mostecka, v širších souvislostech na přilehlé oblasti jako Krušné hory a České středohoří. Jeho stále exponáty jsou spíše přírodního charakteru (např. Mineralogie Krušnohoří, Geologická minulost Mostecka apod.), ale má také výstavy, které jsou spjaté s historickým vývojem Mostecka ve 20. století – kdy musela spousta obcí a památek ustoupit těžbě. Na toto konto vznikly expozice jako Zmizelé obce, 58 zlikvidovaných kostelů apod. (Oblastní muzeum v Mostě, 2014). 1
Tzv. Mladá divadla – soubory tvořené mladými lidmi, s inovativními přístupy k pojetí divadla.
21
3.4. Galerie výtvarného umění v Mostě Galerie výtvarného umění v Mostě je rovněž příspěvkovou organizací, která je spravována Ústeckým krajem. Svůj výstavní program realizuje v suterénním výstavním sále gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie Výstavní činnost je koncipovaná tak, aby výběr umělců v dlouhodobém horizontu přiblížil mostecké a ústecké veřejnosti tvorbu předních výtvarných umělců a uměleckých proudů 20. a 21. století. Výstavy zde realizují výtvarníci nejen z ČR, ale také ze zahraničí. Galerie dále spolupracuje s širokou kulturní veřejností se zaměřením na práci s mládeží, kde je cílem naučit mladé návštěvníky zodpovědnosti a vztahu k bohatému duchovnímu a kulturnímu dědictví a skrze něj rozšiřovat schopnost komunikace a tolerance (Galerie výtvarného umění Most, 2012). Samotný kostel Nanebevzetí Panny Marie, ve kterém galerie sídlí, je sám o sobě velkou raritou, díky jeho přesunu v roce 1975 se stal dokonce národní kulturní památkou. Kostel byl původně součástí starého města Most, které jako mnoho dalších obcí v kraji muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí, proto byl kostel převezen během téměř jednoho
měsíce
o
841
m,
průměrnou
rychlostí
2,16
cm
za
minutu
(Kostel – Most, 2012). V areálu tohoto kostela se zároveň koná pravidelně mnoho dalších kulturních akcí, např. v měsíci září jednodenní hudební festival pořádaný mosteckým magistrátem, který nese název Mostecké slavnosti. Na této akci se během jednoho dne vystřídá několik hudebních skupin na dvou podiích a hlavní program doprovází také offprogram v podobě aktivit pro děti, vystoupení mosteckých tanečních skupin apod. Dále v areálu kostela pravidelně probíhá Sochařské sympozium a na ně navazující jednodenní festival Folkový Most. Tyto dvě akce probíhají vždy v druhé polovině července a jsou opět pořádané mosteckým magistrátem. Sochařské sympozium je týden trvající akce, na které sochaři během onoho týdne mají vytvořit sochu z daného materiálu na dané téma, které je určeno tématem daného ročníku sympozia. Vítěz je vyhlášen během folkového festivalu, který začíná den po ukončení sympozia. Během folkového festivalu vystoupí vždy během onoho dne několik kapel, které se věnují tomuto žánru (Most: Oficiální web města, 2014).
22
3.5. Podkrušnohorské technické muzeum Podkrušnohorské technické muzeum se nachází přibližně 2 km od Mostu a leží v bývalém dole Julius III na rozloze cca 5 ha. Po vytěžení mnoha dolů v oblasti bylo rozhodnuto, že je třeba udržet hornickou minulost v expozicích vybudovaného muzea. Po shromáždění artefaktů a exponátů vedení města rozhodlo, že místem pro vznik muzea bude právě bývalý důl Julius III. V roce 2003 začalo budování expozice pro návštěvníky. V mnoha expozicích, které se od otevření stihly vybudovat, mohou návštěvníci zhlédnout různé techniky dobývání hnědého uhlí, jež je pro region typické. Podkrušnohorské technické muzeum ukazuje ve svých expozicích i další odvětví průmyslu, která se podílela na utváření charakteru podkrušnohorské oblasti. Např. chemický průmysl, sklářský, textilní atd. Muzeum působí velmi autenticky, právě díky tomu, že je umístěno v bývalém hlubinném dole, což podtrhují vystavené exponáty, ale autentičnost je zachována i díky možnosti „fárání“, které si návštěvníci mohou vyzkoušet do uměle vytvořené štoly (Podkrušnohorské technické muzeum, 2011).
3.6. Středisko volného času Most Dle Integrovaného plánu rozvoje města Mostu (2009) patří ke kulturním subjektům ve městě Mostě i Středisko volného času Most, které funguje od roku 2010 a vzniklo sloučením dvou organizací Centra volného času, které bylo zřízeno jako příspěvková organizace města Mostu v roce 1990, a Domu dětí a mládeže, příspěvková organizace Krajského úřadu Ústeckého kraje. Jak je uvedeno na webových stránkách organizace, středisko zabezpečuje zájmovou, kulturní, sportovní a vzdělávací činnost pro všechny věkové kategorie. Organizuje akce netradičního a zábavného charakteru pro veřejnost a spolupracuje se zřizovatelem na kulturních, společenských a sportovních akcích města Mostu (Středisko volného času v Mostě, 2013).
3.7. Dům romské kultury Poslední subjekt, který Integrovaný plán rozvoje (2009) jmenuje, je Dům romské kultury, což je obecně prospěšná společnost, která zařizuje převážně pro romské občany bez vzdělání rekvalifikační kurzy, zařizuje výkon alternativních trestů (veřejně prospěšné práce apod.) a zároveň v jejím jádru vznikají různá hudební uskupení.
23
3.8. Hrad Hněvín Další prostor, který se jeví jako vhodný pro pořádání kulturních akcí v Mostě, je hrad Hněvín, který leží na stejnojmenném vrchu a je hlavní mosteckou dominantou. Původní hrad byl zbořen po třicetileté válce, dnešní podoba hradu pochází z přelomu 19. a 20. století (Wikipedia, 2014). Dnes Hněvín slouží jako hotel, restaurace a hvězdárna, z hlediska svého prostoru a polohy má však potenciál pro pořádání kulturních akcí různého zaměření2. Jedinou akcí, která se na hradě momentálně pořádá, je Den magistra Kellyho. Tato akce se koná jednu sobotu v měsíci červnu na počest výše jmenovaného magistra, který byl na hradě vězněn. Součástí oslav jsou koncerty, představení pro děti, divadelní představení pod širým nebem, projížďky na koních, ukázka dobových řemesel, historické stánky, historické souboje apod. Den magistra Kellyho pořádá mostecký magistrát a náklady na tuto jednodenní akci se pohybují kolem 300 000 Kč (Most, 2014).
3.9. Ostatní Prostorů v Mostě, ve kterých lze pořádat kulturní akce různého typu, není příliš mnoho. Dva subjekty, které na webových stránkách města figurují jako možné prostory pro pořádání hudebních produkcí, vernisáží, plesů a divadelních představení jsou Kulturní dům MEDUZA a Kulturní dům REPRE Most. Bohužel jejich webové stránky nejsou aktualizované a zcela funkční a ani jejich propojení s webem mosteckého magistrátu nefunguje, takže se prostřednictvím nich potenciální návštěvník jen sotva dozví, jaké akce se v daném místě konají. Ze strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 202 se můžeme tedy dozvědět, že Kulturní dům REPRE Most, který donedávna plnil funkci plesového sálu, byl odprodán společnosti CT Crestyl, s. r. o. a je momentálně v rekonstrukci, která by měla být dokončena v roce 2015. V kulturním domě vzniknou nové multifunkční konferenční sály a obchodní prostory. Bude zachován plesový sál, planetárium a vznikne 5 nových kinosálů. Ve druhém zmíněném kulturním domě MEDUZA se pořádá komornější společenské a kulturní akce, koncerty, festivaly a výuku tanců (Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020, 2013).
2
Hrad získalo po restituci v roce 1989 město Most a své prostory pronajímá.
24
3.10. Dopravní dostupnosti do centra ORP Vzhledem k tomu, že tato práce se zabývá kulturními subjekty převážně v samotném centru ORP městě Mostě, vyvstává zde otázka, zdali je uspořádání a centralizace kulturních subjektů a akcí do města Mostu výhodná i pro okolní obce, které jsou součástí ORP z hlediska dostupnosti. Z hlediska dostupnosti do centra ORP, tedy města Mostu, jsou nejvzdálenější obcí Belušice (14,8 km) a nejblíže od města Mostu se nachází obec Obrnice (5,8 km). Nejlepší časová dostupnost je z obcí Obrnice a Patokraje, ze kterých se občané dostanou do centra Mostu za 15 minut. Vzdálenosti jednotlivých obcí od města Mostu i časová náročnost dojezdu jsou uvedeny v tabulce č. 5. A obecně lze konstatovat, že vzdálenost jednotlivých obcí ani časové zátěž na cestu není zvláště náročná ani z jedné z nich. obec vzdálenost od města Most časová náročnost na dopravu (MHD) Bečov 14,5 km 20 minut Belušice 14,7 km 20 minut Braňany 8,5 km 19 minut Havraň 6,5 km 22 minut Korozluky 9,8 km 18 minut Lišnice 7,7 km 24 minut Lužice 11,3 km 17 minut Malé Březno 8,6 km 25 minut Obrnice 5,8 km 15 minut Patokryje 8,2 km 15 minut Polerady 10,3 km 17 minut Skršín 12,3 km 18 minut Volevčice 11,9 km 23 minut Želenice 12,4 km 18 minut Tabulka č. 5: Vzdálenost a délka dopravy z jednotlivých obcí do města Most, zdroj: Google Maps, 2014, vlastní zpracování
V této kapitole byly vyjmenovány a zhodnoceny všechny subjekty, které jsou za kulturní a kulturu vytvářející považovány mosteckým magistrátem i ORP Most (jsou uváděny ve všech dokumentech jako kompletní výčet). Obecně se lze domnívat, že pro město okresního typu je nabídka poskytovaná vedením města celkem komplexní. Nicméně je nutné podotknout, že stav jednotlivých jmenovaných subjektů je mnohdy velmi zanedbaný, a to jak z hlediska budov, ve kterých působí, tak z hlediska propagace. Např. internetová propagace těchto subjektů je na velice špatné úrovni, stránky jsou často nefunkční a někdy zcela postrádají aktuálnost a aktuální nabídku. Proto by bylo dobré si uvědomit, že tento fakt může mít samozřejmě velký dopad na návštěvnost daných kulturních akcí a subjektů. 25
4. Územní plánování Z předchozích podkapitol, které se zabývaly vymezením demografické situace v ORP Most, kulturních subjektů a akcí konané městem jasně vyplývá, že kultura na Mostecku není zcela dostatečně rozvíjena pravděpodobně z toho důvodu, že je zde celá řada dalších faktorů a problémů, které mají v řešení vyšší prioritu. Vzhledem k tomu, že Mostecko je územím, které je negativně ovlivněno těžbou i společensko-historickými souvislostmi je pro účely této práce dobré vymezit také problematiku územního plánování v dané oblasti. Územní plánování v tomto případě může odhalit priority v dalším směřování území v budoucnosti a zjistit, zdali je v plánu počítáno s rozvojem kulturně-společenské dimenze. Na územní plánování bude pohlíženo z několika perspektiv – z hlediska evropských dokumentů (Lipská charta), územního plánu Ústeckého kraje a jeho návaznosti na územní plán a akční plán Mostecka. Rovněž v této kapitole budou zohledněny projekty, které byly za účelem revitalizace a rekultivace území podpořeny fondy z Evropské unie.
4.1. Lipská charta Lipská charta je dokument o udržitelných evropských městech z roku 2007. Je výsledkem dohody ministrů členských států Evropské unie zodpovědných za městský rozvoj a představuje tak souhrn společných principů a strategií politiky urbánního rozvoje. V Lipské chartě (2007) jsou doporučovány dva základní body v oblasti rozvoje urbanismu:
věnování zvláštní pozornosti deprivovaným/upadajícím čtvrtím v rámci města jako celku,
širší využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst.
Dále je v Lipské chartě doporučováno, aby města prioritně vytvářela kvalitní veřejný prostor, neboť ho vnímá jako dobrý faktor pro přilákání podniků v oblasti znalostní ekonomiky, kreativní síly a jako dobrý podklad pro rozvoj cestovního ruchu. Pro zlepšení kvality života místních obyvatel rovněž navrhuje mj. obnovu bytového fondu, především pak na sídlištích v panelových domech. Pozornost by města rovněž měla věnovat deprivovaným čtvrtím, ve kterých se vyskytují sociálně vyloučené komunity (Lipská charta, 2007). 26
4.2. Územní plán Ústeckého kraje Základní priority v územním plánování Ústeckého kraje, které se dotýkají oblasti Mostecka, se dají shrnout do následujících bodů:
Pokračovat v napravování složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší), které byly v minulosti v souvislosti s těžebním a chemickým průmyslem narušeny. Dále odstraňovat staré ekologické zátěže především v oblasti Severočeské hnědouhelné pánve (oblast Mostecka).
Respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí a nepřekračovat je. Tím pádem těžbu uhlí podřídit únosnému zatížení krajiny.
Podporovat revitalizaci nevyužívaných areálů (brownfields) s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu.
Snažit se o rovnováhu socioekonomického a demografického vývoje v dílčích oblastech kraje a předcházet prohlubování regionálních rozdílů, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.
Snažit se zrychlit postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou a zaměřit se na vznik funkční příměstské krajiny, pro rozvoj rekreace asociálních vazeb (Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2011).
4.3. Územní plán města Mostu Aktuální situace v ORP Most je popsaná v tabulce č. 6. prostřednictvím SWOT analýzy. Analýza tak do jisté míry shrnuje vše, co již bylo popsáno v předchozí kapitole, která se věnovala demografické situaci a životnímu prostředí ve vymezené oblasti. Proto je logické, že jednotlivé kroky, cíle a priority, které jsou v oblasti podnikány v rámci územního plánování, souvisí s největšími problémy, které se zde vyskytují. Z analýzy je rovněž patrné, že všechny prioritní oblasti pro úspěšný urbanistický rozvoj, které jsou v Lipské chartě definovány, jsou na Mostecku problematické a řeší se.
Silné stránky
Významné ekonomické aktivity – těžba, průmysl, energetika,
Slabé stránky
Významné narušení hydrologického režimu povrchových a podzemních vod způsobené
27
významné přírodní zdroje – uhlí, jíly, bentonit, atraktivní přírodní lokality, zejména v krajina CHKO České středohoří, kvalitní zemědělská půda (I. a II. třídy), dokončené a stále probíhající rekultivace ploch postižených těžbou, napojení vysokého podílu obcí na vodovod, kanalizaci a plyn, stabilní počet obyvatel, nízký průměrný věk obyvatel, odpovídající příležitosti pro každodenní rekreaci.
Příležitosti
Realizace ÚSES a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, pokračování rekultivací ploch postižených těžbou, zlepšení životního prostředí (hluk, emise) v souvislosti s útlumem těžby a snížení dopravní zátěže, nárůst ploch travních porostů, lesa a krajinné zeleně za účelem zvýšení retenční schopnosti krajiny, vymezení a vybudování silničních obchvatů sídel, zlepšení technických parametrů stávajících silnic a železničních tratí, další vzdělávání a rekvalifikace obyvatelstva,
těžbou a vysokým podílem orné půdy a zpevněných ploch, významné narušení krajiny a složek životního prostředí těžbou, průmyslovou výrobou a dopravou, limity územního rozvoje vyplývající z ochrany nerostných surovin, poddolovaných území ochrany půd a ochrany přírody a krajiny, významná plocha území se středním radonovým rizikem, znečištění ovzduší a hluková zátěž, související s těžbou, výrobou a dopravou, nízká ekologická stabilita krajiny, poloha ORP mimo významné koridory automobilové dopravy (dálnice, rychlostní silnice), průchod silnic I. a II. třídy zastavěným územím některých obcí, nepříznivá vzdělanostní struktura, ztráta identity způsobená historickými souvislostmi – obměna obyvatelstva, vysoká míra nezaměstnanosti, vysoké saldo vyjížďky za prací, obytná území s vysokou koncentrací sociálně problémových skupin, nedostatečná obnova domovního fondu, nízká míra nové bytové výstavby, image neatraktivního průmyslového a těžebního území se špatným životním prostředím. Hrozby Další koncentrace ekonomických aktivit náročných na dopravu v Mostě, rozvoj těžby a přetrvávající dopravní zátěží s důsledkem narušení přírodních procesů, další zábor kvalitní půdy pro výstavbu, stárnutí populace, odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi mimo ORP, ztráta atraktivity odlehlých sídel pro bydlení, pokračující segregace národnostních a sociálních skupin, postupné chátrání bytového fondu, vylidňování, vznik ghett, pokles zájmu o druhé bydlení,
28
zkvalitňování bytového fondu a obytného prostředí, využití specifických charakteristik rekultivované krajiny jako atraktivit cestovního ruchu, využití rekreačního potenciálu České středohoří, vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vč. sítě turistických a cyklistických tras, orientace na jiné segmenty hospodářství než doposud (těžební průmysl), lokalizace ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou, vymezení a příprava rozvojových území pro bytovou výstavbu a pro ekonomické aktivity. Tabulka č. 6: SWOT analýza územního plánování
přetrvávající nezájem turistů a tranzitní charakter území, zánik hlavních podnikatelských subjektů v regionu – ztráta ekonomického potenciálu a pracovních příležitostí, nevhodné umístění nových průmyslových ploch v krajině bez vazby na kapacitní dopravní napojení.
v ORP Most, zdroj: Územně analytické podklady
2012, vlastní zpracování
Územní plán se tedy zabývá potřebou vytvoření nových rozvojových ploch, které by do jisté míry mohly řešit zaměstnanost obyvatel. Dále je v územním plánu intenzivně řešena regenerace bytového fondu, neboť ten je na Mostecku velmi zanedbanou složkou rozvoje. Na základě toho se lze domnívat, že byty se díky nevyhovující kondici prodávají hluboko pod průměrnou cenou pro ČR a tento fakt může přitahovat problémové skupiny obyvatel. Regenerace bytového fondu je tak důležitá i z hlediska přitáhnutí ekonomické síly a vzdělanějšího obyvatelstva do oblasti. Dále se plán intenzivně zabývá sanací krajiny po ukončení těžby z celospolečenských hledisek. Současný územní plán je platný od roku 2002. Do roku 2013 bylo zastupitelstvem města Mostu schválená 9. změna územního plánu a v průběhu roku byly zahájeny přípravy pro pořízení nového územního plánu. Ten v současné době ještě není k dispozici a dle webových stránek města Most (2014) by měl být hotový ke konci roku 2015.
4.4. Akční plán města Mostu Pro účel této kapitoly jsou klíčové jen některé části Akčního plánu (2013), konkrétně ty, které se zabývají urbanismem a rozvojem území. Fakticky nás tedy zajímá pilíř 6 – Urbanismus a bydlení, jehož základní vize je definována takto: „Město Most je harmonicky uspořádané území s architektonicky dořešeným centrem, je městem 29
s udržovanou veřejnou zelení a veřejným prostranstvím. Díky realizovaným rekonstrukcím domů se zvýšila kulturně architektonická úroveň panelových sídlišť“ (Akční plány – Pilíř 6 – Urbanismus a bydlení, 2013, str. 3). Plán se věnuje opět všem možnostem rozvoje, pro oblast kultury a popř. cestovního ruchu jsou však z Akčního plánu klíčové tyto jednotlivé cíle:
Zlepšení urbanistické hodnoty města – tento cíl je dále rozvinut na několik dílčích, z nichž pro kulturní oblast má největší význam podpora rozvoje lokality u kostela Nanebevzetí Panny Marie a jezera Most s ohledem na jejich kulturní a rekreační význam – tyto lokality již byly zmíněny v kapitole č. 3, ze které bylo patrné, že již v současné době slouží pro pořádání různých kulturních akcí a dle Akčního plánu májí prostory velký potenciál pro rozvoj – v roce 2014 byla zadána studie proveditelnosti, podle které bude následně zahájena realizace (Akční plány – Pilíř 6 – Urbanismus a bydlení, 2013).
Dostavba a zvýšení estetické hodnoty centra města – to je další cíl, který se bezprostředně dotýká oblasti kultury, je tedy v práci taktéž zhodnocen. Pod tento cíl spadá úprava veřejných prostranství, spolupráce s investorem při rekonstrukci kulturního domu REPRE a snaha o zvýšení architektonické úrovně budov v centru města (Akční plány – Pilíř 6 – Urbanismus a bydlení, 2013). Což je pro rozvoj kultury vhodné, neboť v plánu je počítáno s realizací i parkových prostranství, jejichž výstavba může významně podpořit živé umění v ulicích i pořádaní sezonních kulturních akcí.
Z předchozích odstavců lze jasně vyvodit jednotlivé priority rozvoje území. Mezi ně patří především rekultivace postižených území, rekonstrukce bytového fondu, zlepšení úrovně a kvality veřejných prostranství a v neposlední řadě zlepšení také zlepšení demografických ukazatelů. Nutno říci, že tyto jednotlivé aktivity jsou uvedeny v dokumentech na všech hierarchických úrovních, a tím pádem můžeme považovat všechny dokumenty za poměrně jednotné v určení prioritních oblastí rozvoje území.
4.5. Podpořené projekty z EU Další podkapitola se zabývá tím, do jaké míry se vize jednotlivých dokumentů podařilo přenést do praxe prostřednictvím realizovaných projektů na území. Jako indikátor 30
budou použity realizované projekty spolufinancované Evropskou unii, neboť Ústecký kraj, potažmo Mostecko, měly v posledním programovém období 2007–2013 (vzhledem k tomu, že patří mezi oblasti se soustředěnou podporou státu) velkou pravděpodobnost pro obdržení dotace. Z webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj (2013) vyplývá, že v posledním programovém období (2007–2013) bylo z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu na území Mostecka podpořeno zhruba 200 projektů. Je však nutno doplnit, že ne všechny projekty se týkaly primárně ORP Most, nýbrž se jednalo o celokrajské aktivity. Jak je vidět v tabulce č. 7 drtivá většina projektů se týkala investic do vzdělání, rekvalifikace a sociální integrace. Další velkou skupinou projektů byly rekonstrukce již zmíněného bytového fondu, dalších objektů ca veřejných prostranství. Z tabulky je rovněž patrné, kolik projektů pro rozvoj kultury a cestovního ruchu bylo podpořeno a schváleno. Na základě těchto čísel lze vyvodit fakt, že rozvoj kultury a cestovního ruchu opravdu nejsou prioritní oblastí vymezeného území. A pravděpodobně to tak ještě nějakou dobu potrvá. Drobné snahy tu sice jsou, ale rozvoj těchto oblastí je opravdu ještě v začátcích.
Oblast
Počet podpořených projektů
Doprava
6
Zdravotnictví
6
Kultura a cestovní ruch
6
Sociální tématika
39
Vzdělání
76
Rekonstrukce budov, objektů a veřejných prostranství
49
Technologie
15
Tabulka č. 7: Počet podpořených projektů v ORP Most, zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013
31
5. Komparace vymezeného území s další ORP v průmyslové oblasti Pátá kapitola této práce má na základě komparace s další ORP, která se nachází v rovněž průmyslem zasažené lokalitě má na základě posouzení několika vnějších znaků ukázat, zdali je význam a rozvoj kultury v ORP Most podprůměrný, nebo srovnatelný s vývojem v jiných průmyslových oblastech. Jako obec, která se jevila být vhodná pro srovnání s ORP Most byla vybrána ORP Karviná v Moravskoslezském kraji. K výběru konkrétní ORP vedlo několik důvodů a podobných znaků, aby srovnání bylo co nejpřesnější:
Počet obyvatel – V ORP Karviná žije podle posledního SLDB, které proběhlo v roce 2011, 68 024 obyvatel (ORP Most 76 316). Na rozdíl od ORP Most je na Karvinsku problém s úbytkem obyvatelstva, které se stěhuje z oblasti do větších měst (převážně do Brna a Prahy). To dokládá fakt, že ještě podle SLDB v roce 2001 žilo na území ORP 75 250 obyvatel. ORP Karviná je tvořena 4 obcemi, (Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné a Stonava), z toho pouze Karviná má status města. Celková rozloha ORP je 356 km2 (Regionální informační servis, 2014).
Značně industriální oblast ovlivněna převážně těžební činností – ve 2. polovině 18. století přinesl nález ložisek černého uhlí zásadní zvrat v rozvoji celého území. Z původně málo důležité oblasti Karvinska se postupem času stala oblast, která měla zásadní význam pro celou Rakousko-Uherskou monarchii (podobně tomu bylo i na Mostecku, díky ložiskům hnědého uhlí). I proto se Karvinsko stalo předmětem mocenských a majetkových sporů. Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky, které vyústily až v obsazení požadovaného území v roce 1938. Mezi tato území patřila i oblast dnešní ORP Karviná. Po porážce Polska Německem na počátku II. světové války byla oblast přičleněna k Německu. V roce 1948, kdy už Karviná zase patřila pod Československou republiku, se ukázalo, že pod původním městem Karviná se nachází velká ložiska černého uhlí. Ve stejném roce bylo rozhodnuto, že podobně jako město Most, tak i město Karviná ustoupí těžbě (Zaniklé obce, 2015). Původní město bylo tedy zbouráno, ale na zbytku území nastal velký rozvoj 32
a jeho výstavba trvala až do 80. let 20. století. Díky faktu, že obě původní města byla zbourána kvůli těžbě a výstavba nových probíhala především v době normalizace, projevuje se tento fakt na architektuře obou center srovnávaných oblastí, tedy jak města Most, tak města Karviná. Např. ve městě Karviná bydlí 92 % obyvatel v panelových domech (Místopisný průvodce po České republice, 2009). Tento fakt se může negativně projevit (vzhledem k nedostatku architektonických památek a dalších pamětihodností) jako problémový faktor ve vztahu k cestovnímu ruchu v obou zkoumaných oblastech.
Strukturálně postižený region – ORP Most i ORP Karviná jsou Ministerstvem pro místní rozvoj vymezeny jako regiony (oblasti) se soustředěnou podporou státu. Patří mezi tzv. strukturálně postižené regiony, jejichž hlavní charakteristikou je, že hlavní ekonomická činnost, která byla v oblasti vykonávána, již skončila a region tak patří mezi upadající. Hlavními faktory pro toto vymezení jsou většinou nadprůměrně vysoká nezaměstnanost a podprůměrná mzda. Rozvoj těchto strukturálně postižených oblastí je důležitý z hlediska rozvoje celé země, neboť pro vyvážený rozvoj státu je potřeba podporovat vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků (Metodická podpora regionálního rozvoje, 2006).
Poškozené životní prostředí – Díky tomu, že oba vybrané regiony jsou postiženy těžební a průmyslovou činností, je potřeba vymezit i tuto problematiku. Obě oblasti vykazují velice nepříznivé hodnoty znečistění, což je zajisté závažný problém rozvoje území. Dá se ale předpokládat, že stejně velkým problémem je samotná image, kterou obě oblasti doposud mají. Objektivní srovnání úrovně znečištění ve městech v různých regionech (Mostecko, střední Čechy) mnohdy ukazuje na poměrně malé rozdíly ve znečištění, ale na výrazné rozdíly ve vnímání regionů, obcí z tohoto pohledu. Do značné míry to působí tak, že i přesto, že se hodnoty znečištění na obou územích v čase zlepšují, stále přetrvává obraz Mostecka a Karvinska z 90. let. Tento fakt lze považovat za velice nevýhodný aspekt pro další rozvoj obou území, zejména v oblasti cestovního ruchu a s ním spojený rozvoj kultury.
33
Podle Aktualizace socioekonomických údajů v rámci rozporu udržitelného rozvoje území Karviná (2014) je možno uvést základní charakteristiky životního prostředí v ORP Karviná: - nepříznivé ukazatele zdravotního stavu, - narušené životní prostředí – těžba černého uhlí, - 50 % území okresu postiženo těžbou, poklesy území až o 40 m, likvidace obytné zástavby, - ovlivnění ŽP z vlastního průmyslu i z okolních aglomerací (Ostravsko, Třinecko). Dle dostupných dokumentů lze konstatovat, že obě oblasti mají velké problémy hlavně s překračováním měrných emisí na území ORP. Strategické dokumenty obou ORP mají v cílech a prioritách snižovat emisní zátěže pomocí různých zdrojů. Jak je vidět na obrázku 4, v programovém období 2007–2013 se v ORP Most podařilo díky dotačním programům z fondu koheze snížit počet emisí o 3 541 tun za rok. Oproti tomu ORP Karviná zůstala v tomto období v průměrných hodnotách.
obr. č. 4: Podpora snížení emisí z fondu soudržnosti, zdroj: RIS, 2013
34
5.1. Demografické ukazatele na území ORP Karviná 5.1.1. Nezaměstnanost Stejně jako má útlum těžby na Karvinsku vliv na odchod obyvatel z oblasti do jiných měst, pozastavení těžby se samozřejmě i neblaze projevuje na vývoji nezaměstnanosti, která na Karvinsku patří k nejvyšším v České republice. Srovnání obou řešených oblastí z hlediska podílu nezaměstnaných ukazuje tabulka č. 8. Pro širší představu je v tabulce ukázán i celorepublikový průměr. Ale vzhledem k tomu, že ani ten nelze považovat za zcela ideální, tabulka dokládá i vývoj podílu nezaměstnaných v oblasti Praha-východ, ve které je dlouhodobě míra nezaměstnanosti nejnižší z celé ČR.
ORP Most ORP Karviná Praha východ ČR
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
9,40
11,01
10,52
11,40
12,04
13,47
13,03
12,77
8,61
9,97
10,46
10,21
10,32
11,81
11,9
12,06
1,33
2,24
3,01
2,92,
2,87
3,37
3,29
3,20
4,11
6,30
6,96
6,70
6,76
7,68
7,45
7,2
tabulka č. 8: Vývoj podílu nezaměstnaných ve vybraných oblastech (zdroj: aktualizace socioekonomických údajů v rámci Rozboru udržitelného rozvoje území Karviná 2014, Kurzy.cz, 2015, vlastní zpracování)
Údaje v tabulce č. 8 byly vypočteny novou metodikou, která zhodnocuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %). Dříve šlo o podíl z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dle předchozí metodiky je zpracována tabulka č. 2, nicméně aby mohlo dojít k relevantnímu srovnání, byla v tabulce č. 7 využita nová metodika i pro území ORP Most. Tabulka jasně ukazuje, že obě oblasti jsou z hlediska nezaměstnanosti na velice špatné úrovni a obě se pravidelně umísťují na nejnižších příčkách okresů s nevyšším podílem nezaměstnaných osob (další okresy Bruntál, Jeseník, Ústí nad Labem atd.). Co se týká výše příjmů v Moravskoslezském kraji, je nutné konstatovat, že je to kraj ekonomicky silnější a vyspělejší nežli kraj Ústecký. Podle posledních informací ze serveru prace.cz (2015) činí průměrná mzda v Moravskoslezském kraji 23 577 Kč, zatímco v Ústeckém kraji 22 785 Kč. Tyto částky řadí Moravskoslezský kraj na páté a Ústecký kraj na osmé místo ze 14 krajů ČR.
35
5.1.2. Vzdělanostní struktura v ORP Karviná Jak již bylo zmíněno v podkapitole 2.3, vzdělanostní struktura v ORP Most je velice neuspokojivá a rovněž zůstává hluboko pod českým průměrem. Vzhledem k tomu, že k tomuto výsledku se nabízela hypotéza o nízké vzdělanosti v průmyslových regionech ČR, považovala autorka práce za důležité zjistit, zdali je situace obdobná i
v
ORP
Karviná
a
zda
se
původní
hypotéza
potvrdí.
Na
základě
obr. č. 5 lze konstatovat, že vzdělanostní struktura v ORP Karviná je rovněž velmi špatné úrovni a až na drobné odchylky kopíruje situaci na Mostecku. Podíl osob se základním vzděláním v ORP Karviná i v ORP Most dosahuje 25 %, průměr ČR je potom 7,7 %. Osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním je potom v ORP Karviná 7,9 % a v ORP Most 9 % (celorepublikový průměr 18 %). Jak je tedy patrné vzdělanostní struktura v obou zkoumaných oblastech je značně nedostačující a zcela jistě má vliv na vysokou míru nezaměstnanosti. V obou zkoumaných oblastech je tato problematika vnímána a řešena pomocí různých rekvalifikačních kurzů, investicí do vzdělávání apod. Vzdělanostní struktura v ORP Karviná ZŠ
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
VŠ 0,00%
5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00%
Obr. č. 5: Vzdělanostní struktura v ORP Karviná (zdroj: Aktualizace socioekonomických údajů v rámci rozboru udržitelného rozvoje území Karviná, 2014, vlastní zpracování)
5.1.3. Národnostní struktura obyvatelstva v ORP Karviná Dalším faktorem, který stojí za zjištění, je podíl rodáků v ORP Karviná, neboť z předchozích kapitol je patrné, že dosídlení oblastní po německém obyvatelstvu a nárůst obyvatelstva na Mostecku mělo velký vliv na složení obyvatelstva a dost možná i pro nás důležitý vývoj kulturních hodnot a tradic. Podíl rodáků v ORP Karviná 36
je dle posledního SDLB 48, 6 %, což je pouze o 0,9% bodu více než v ORP Most. Přestože Karvinsko nebylo odsunem německého obyvatelstva zasaženo tak, jako Mostecko, i přesto je zde poměrně zajímavá národnostní struktura obyvatelstva, která má nepochybně vliv na podobu živé kultury a hodnot. Při hodnocení podmínek ORP proto nelze opomínat národnostní strukturu obyvatel. Nezanedbatelný podíl mají obyvatelé slovenské (3,6 %) a polské (5,2 %) národnosti. Faktor národnosti je velmi často těžko hodnotitelný a nelze ho považovat za zcela přesný, nicméně dle posledního SLDB (2011) má z dlouhodobějšího hlediska klesající vliv (viz například polské školství s dlouhodobým poklesem počtu žáků a zaniklá slovenská základní škola).
5.2. Kulturní subjekty v ORP Karviná Stejně jako u ORP Most i zde je potřeba vymezit rozložení kulturních subjektů v ORP Karviná. Jak je vidět v tabulce č. 9, většina kulturních subjektů je opět centralizována do města, v tomto případě do Karviné. Rozsah vybavenosti v ORP Karviná Petrovice u Dětmarovice Karviná Karviné 0 3 0 1 10 1 0 1 0 0 1 0
Kino Knihovna Divadlo Muzeum Galerie a výstavní síně ostatní kulturní zařízení střediska pro volný čas
Stonava 0 1 0 0
0
7
0
0
1
5
3
2
0
8
0
0
Tabulka č. 9: Rozsah vybavenosti v ORP Karviná zdroj: Aktualizace socioekonomických údajů v rámci rozboru udržitelného rozvoje území Karviná, 2014
Ostatní položky v okolních obcích tak můžeme považovat za zanedbatelné a vymezeny v této práci tak budou pouze subjekty, které se nachází přímo v centru ORP, tedy v Karviné. Co se týká dostupnosti z ostatních obcí do města Karviná, jsou uvedeny v tabulce č. 10. Nejvíce vzdálenou obcí jsou Dětmarovice, s dostupností do 10 minut od centra ORP,
což
lze
stále
považovat
za
poměrně
únosnou
vzdálenost.
37
obec Petrovice u Karviné Dětmarovice Stonava
vzdálenost 5,6 km 8 km 7,3 km
dostupnost MHD 9 minut 10 minut 8 minut
Tabulka č. 10: Vzdálenost a délka dopravy z jednotlivých obcí ORP do města Karviná, zdroj: Googlemaps, 2014 vlastní zpracování
5.2.2. Městský dům kultury Městský dům kultury byl otevřen v roce 1964 a dnes funguje jako příspěvková organizace města Karviná. Jeho posláním je uspokojování kulturních a sociálních potřeb občanů ORP, snaží se o posílení povědomí občanů o kultuře a aktivním podílu občanů na kulturním životě. Zároveň by Městský dům kultury měl spoluvytvářet image Karviné, jakožto kulturního města. Městský dům kultury Karviná je pořadatelem koncertů, divadelních pořadů, různých zájmových besed, přednášek, výstav a dalších společenských akcí. Dále zajišťuje programovou náplň pro karvinské kino Centrum, kino Ex a letní kino a vydává také vlastní kulturní periodikum – měsíčník Kulturní zpravodaj. K nejznámějším akcím patří Dny Karviné, Prolínání kultur, Karvinské hudební léto, Karvinské varhany, vánoční a velikonoční jarmark. „V roce 2013 zorganizoval Městský dům kultury Karviná přes 200 kulturních akcí, proběhlo více než 1 200 filmových projekcí, na které vloni přišlo 48 tisíc diváků (nejvíce za posledních 15 let). Do různých kurzů se přihlásilo přes 1 300 účastníků, bohatá a úspěšná je také zájmová činnost (v zájmových útvarech je sdruženo přes 300 členů). Divadelní soubor K.V.A.S. získal CENU DIVÁKŮ na Ostravských Bucharech 2013, taneční škola Nicola´s Dance Unico úspěšně reprezentuje Karvinou na mnoha tanečních soutěžích, do krásy roste také jeden z nejmladších zájmových útvarů Taneční klub Quick. Pohádky divadelních souborů Harlekýn a Bambules se těší zájmu malých diváků, ze kterých si postupně vychováváme příští návštěvníky kulturních akcí“ (Městský dům kultury Karviná, 2014). V kompetencí Městského domu kultury je i provoz tří kin, které se ve městě nacházejí. Ty se v posledních letech hojně rekonstruovaly (oprava letního kina, digitalizace kina Centrum). Díky výše zmíněnému lze konstatovat, že Městský dům kultury opravdu funguje jako centrum většiny kulturního dění ve městě.
38
5.2.3. Regionální knihovna Karviná RKK funguje jako příspěvková organizace města Karviná. Je to pověřená knihovna, která zaštiťuje a koordinuje činnosti dalších dvanáct knihoven v ORP Karviná. Buduje výměnné fondy a zapůjčuje výměnné soubory knihovních dokumentů a vykonává další činnosti, které vedou k rozvoji knihovnických a informačních služeb na Karvinsku. Knihovna prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí, cílem rekonstrukce bylo vytvoření moderního komplexu pro další vzdělávání obyvatel města Karviná a širšího rozvoje knihovnických služeb. Knihovna organizuje celou řadu důležitých akcí, snaží se svým působením rovněž zvýšit kvalifikaci nezaměstnaných obyvatel, aby pro ně bylo jednodušší začlenit se do pracovního procesu. Knihovnu ročně navštíví až 280 000 čtenářů, nicméně do této sumy jsou započítáni i online čtenáři (DUHA, 2011). Dle dostupných zdrojů lze tak konstatovat, že RKK v Karviné dobře plní svou základní funkci, ale zároveň funguje i jako rekvalifikační a informační centrum města. Za svoji činnost získala mnoho ocenění, a to jak v rámci ČR, tak zahraničí.
5.2.4. Muzeum v Karviné Muzeum ve městě Karviná, je jediným na vymezeném území ORP. Muzeum je jednou z 8 poboček Muzea Těšínska, další se nacházejí například v Českém Těšín, Jablunkově a Havířově. Díky tomu, že muzeum působí na celém území kraje, je tím pádem jeho příspěvkovou organizací. Svou činností je Muzeum Těšínska zaměřeno na především na historii, přírodovědu a vlastivědu zmíněné oblasti. Pobočka v Karviné má svoji stálou expozici o historii města Karviná. Ta je mapována od středověku, ale své místo ve výstavě mají rovněž prvky moderní historie, které jsou pro město typické, je zde tedy reflektována nedávna hornická a průmyslová tradice a dále např. lázeňství. Kromě stále expozice muzeum nabízí různé besedy, výstavy a rovněž je muzeum součástí slezské muzejní noci, která se koná pravidelně každý rok (Muzeum Těšínska, 2011).
5.2.5. Galerie pod věží Karviná Galerie Pod Věží vznikla v roce 2003 jako další součást Regionální knihovny Karviná, neboť k vizi a poslání knihovny patří nejen činnosti na poli knihovnicko-informačních systémů, ale knihovna se i svými dalšími aktivitami snaží otvírat široké veřejnosti. 39
Galerie se nachází ve sklepním prostorách s renesanční klenbou a celoročně se zde konají výstavy klasických i současných umělců. Galerie vznikla za podpory Statutárního města Karviná, Regionální knihovny Karviná a ve spolupráci s Občanským sdružením výtvarníků ARTklub Karviná. Tím, že galerie funguje pod knihovnou, má rovněž balíčky služeb pro studenty, kterým jsou poskytovány lekce zaměřené na výklad k vystavovaným dílům, autorům i technikám děl (Galerie Pod Věží Karviná, 2015).
5.2.6. Krajské středisko volného času Juventus Karviná V roce 2007 proběhla v kraji reforma středisek volného času, během které se všechna střediska sloučila a spadají pod Moravskoslezský kraj. Středisko volného času v Karviné se tak stalo součástí příspěvkové organizace kraje. Pod tuto organizaci patří několik volnočasových středisek, jako např. Domovy dětí a mládeže v Orlové, Bruntále a Odrách. I budova Střediska volného času byla v minulých letech značně rekonstruována, především interiéry byly zpravovány tak, aby lépe vyhovovaly potřebám střediska (Krajské SVČ Juventus Karviná, 2015). Shrnutí podkapitoly: Podkapitola 5.2 měla za cíl prozkoumat na základě veřejně dostupných dat a informací, kulturní subjekty v ORP Karviná a následně jejich fungování srovnat s kulturními subjekty v ORP Most. Tyto subjekty byly vybrány pro zhodnocení, neboť obě města je hojně jmenují a skloňují ve svých strategických dokumentech a jejich činnosti tak představují hlavní složku kulturního dění ve vymezených oblastech. Na základě syntézy dat z dostupných zdrojů lze konstatovat, že na první pohled je patrné, že vliv a význam kulturním subjektům je mnohem více přisuzován v ORP Karviná nežli na Mostecku. Důvodů, které vedou k tomuto závěru je hned několik, můžeme k nim řadit rozsáhlé rekonstrukce jednotlivých objektů v ORP Karviná (knihovna, kina, středisko volného času…) v posledních několika letech, které byly prováděny za podpory nejrůznějších projektů financovaných Evropskou unií. Tento fakt je důležitý právě z toho důvodu, že v minulém programovém období 2007–2013 měla Česká republika možnost vyčerpat cca 700 mld. Kč v rámci různých cílů a operačních programů, přičemž obě NUTS II, tedy Moravskoslezsko i Severozápad (pod které obě ORP patří), spadaly do cílů konvergence, na jejichž rozvoj bylo z dotace vyčleněna většina prostředků. Je proto 40
s podivem, že na území ORP Most podle dostupných zdrojů nebyl realizován žádný takovýto projekt, který by využil možné finance z EU na rekonstrukci budov sloužící kultuře. Dalším důvodem, který vede k závěru, že na Mostecku není kulturním subjektům a obecně kultuře přisuzován takový význam pro rozvoj území jako na Karvinsku je fakt, že téměř žádný subjekt v ORP Most není dobře zpropagován. Jak již bylo zmíněno v předchozí části práci, např. webové stránky jednotlivých kulturních subjektů v Mostě jsou zastaralé, velice často zcela neaktuální a celková propagace tak působí velice špatným až amatérským dojmem. Stejně tak na webu města Most v sekci kultura je záložka kulturní kalendář, který ale není nijak funkční. Je tedy velice problematické se přes jakýkoliv zdroj dostat k tomu, jaké možnosti kulturního vyžití jsou v ORP k dispozici. Stejně problematické jsou stránky jednotlivých obcí, které jsou součástí ORP. Na rozdíl od Mostecka, na webu Města Karviná, je velice dobře fungující aktualizovaný kulturní kalendář, ve kterém jsou zaneseny kulturní události všeho druhu až do konce roku 2015. Na webových stránkách všech zkoumaných subjektů v ORP Karviná jsou pravidelně aktualizovány informace a webové stránky fungují jako přehledný nástroj pro poskytování informací. Cílem tohoto odstavce není snaha říci, že kultura je odvislá od propagace, ale samozřejmě nedostatečná propagace svědčí o důležitosti a významu, který je této oblasti v ORP Most přisuzován. Dalším pozitivním jevem v ORP Karviná je fakt, že na činnostech různých kulturních subjektů se podílejí různá občanská sdružení, lze se tedy domnívat, že kultura je do jisté míry integrální součást života některých obyvatel. Je však třeba si uvědomit, že ORP Karviná, resp. samotné město Karviná, má daleko méně svých příspěvkových organizací a spousta kulturních subjektů je zřizována Moravskoslezským krajem. Je tedy otázka, do jaké míry je kultura ve městě v rukou samotného města. Další podkapitoly této práce se budou věnovat rozpočtové politice obou ORP a také budou prozkoumány satelitní účty kultury, které by měly ukázat, situaci v obou krajích, ve kterých se zkoumané oblasti nacházejí.
5.3. Komparace území na základě satelitních účtů kultury Satelitní účet kultury je v České republice poměrně novým pojmem. Obecně tím, že podle mnohých kultura pouze spotřebovává prostředky z veřejných rozpočtů
41
a do jisté míry i fakt, že přínos kultury se jen těžko dá kvantifikovat, jsou satelitní účty kultury jedním z mála prostředků, který hodnotí přinos kultury a kulturních subjektů. Satelitní účet kultury je z metodického hlediska souhrnem soustav tabulek, které na podkladě vyjádření ekonomických vztahů nabídky a poptávky umožňují kvantifikovat ekonomický přínos kulturního a kreativního průmyslu v celkové ekonomice příslušné země. Soustava satelitního účtu kultury tak umožní určit vliv základních činností kultury na ostatní odvětví ekonomiky, umožní zvýraznit její multiplikační efekt a vyjádřit hodnotově její přínosy pro tvorbu hrubého domácího produktu, příjmy státu, státních i místních rozpočtů i pro rozvoj zaměstnanosti (NIPOS, 2015). Ministerstvo kultury v již zmíněném dokumentu Státní kulturní politika na léta 2009–2014 definovalo sestavení satelitního účtu kultury jako jednu z hlavních priorit dokumentu. Sestavením pověřilo svoji příspěvkovou organizaci Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (dále jen NIPOS). „Cílem vytvoření účtu kultury je zmapování všech finančních toků přicházejících do kultury z nejrůznějších zdrojů a stejně tak finančních toků z kultury vycházejících. Účet by měl také ukázat úroveň a efektivnost hospodaření v jednotlivých oblastech, rozsah použitých pracovních a investičních zdrojů, výši mezd a v neposlední řadě vyjádřit pomocí finančních ukazatelů váhu kultury v ekonomice“ (NIPOS, 2015). První satelitní účet kultury vyšel v roce 2009 a od té doby vychází pravidelně za každý kalendářní rok, nicméně metodika, kvalita získaných dat, definice oblasti kultury i výsledky účtu za jednotlivé roky se stále mění. Jak je z výše uvedeného patrné, srovnávání výsledků účtů kultury v časové řadě je prozatím velmi problematické, neboť metodika ještě nebyla zcela ustálena. Pro účely této práce budou vybrána relevantní data, především z výsledků účtů za roky 2009 a 2010 (v dalších výsledcích satelitních účtů nejsou zohledněny regionální ani krajské statistiky). Nicméně vzhledem k začátkům fungování satelitních účtů jsou výsledky pouze za větší územní celky, tedy za jednotlivé kraje. Cílem této podkapitoly je zejména zhodnotit oba kraje, ve kterých se vymezená území nachází, z hlediska jejich postavení mezi ostatními kraji ČR.
42
5.3.1. Poskytovatelé v oblasti kulturního dědictví Oblast kulturního dědictví je podle satelitních účtů kultury definována na část nehmotného kulturního dědictví (blíže nedefinována) a dále na oblast hmotného kulturního dědictví. Do této skupiny spadají historické památky, muzea a galerie, archeologická naleziště a architektura. V roce 2009 bylo na našem území 291 veřejně přístupných hradů a zámků a jiných památkových objektů. V roce 2010 se jejich počet poté snížil na 288. Počet návštěvníků se rovněž nevyvíjí zcela pozitivně, roce 2009 byl 11,6 mil. osob a v roce 2010 11,5 mil. osob. Jedná se tedy o nevýhodný trend, kdy se návštěvnost za jediný rok sníží o cca 100 000 návštěvníků. V roce 2009 připadlo na 10 tis. obyvatel 11 072 návštěvníků a v roce 2010 10 973 návštěvníků na 10 tis. obyvatel v porovnání s těmito průměry za oba zkoumané roky průměrným údajem byla nejvyšší návštěvnost v Praze (více než dvojnásobná) a v Jihočeském kraji (téměř dvojnásobná). Naopak velice podprůměrnou návštěvnost zaznamenaly právě námi vybrané kraje – Ústecký kraj se dostal zhruba na 30 % průměrné návštěvnosti a Moravskoslezský kraj dokonce na 25 % celorepublikového průměru. Stejně negativní je o celorepublikový pokles návštěvnosti v muzeích a galeriích. Kromě Prahy, jejíž návštěvnost byla zhruba 2,5krát vyšší než republikový průměr, ostatní kraje ČR byly podprůměrné a nejnižších (téměř polovičních) hodnot dosáhl opět Moravskoslezský a Ústecký kraj (Výsledky účtů kultury za rok 2009 a 2010, 2010 a 2011).
5.3.2. Divadla V roce 2010 bylo v provozu 160 stálých scén, což je o 13 více než v roce 2009, a i když pro tento předpoklad neexistují spolehlivé podklady, NIPOS se domnívá, že počet návštěvníků v divadlech roste. Předpokládá se tak především z důvodu rostoucího počtu premiér a uspořádaných představení.
2009 2 440
2010 2 174
2009 267 400
2010 273 200
Počet na 10. tis. obyvatel 2009 2010 3 198 3 268
2 417
2 512
468 000
439 100
3 746
3 528
1 805
1 805
261 700
276 800
2 111
2 202
Kapacita Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský
Počet diváků
Tabulka č. 11: Výsledky satelitního účtu kultury – divadla, zdroj: Výsledky účtu kultury za roky 2009 a 2010, 2010 a 2011, vlastní zpracování
43
Tabulka č. 11 ukazuje, jak jsou na tom vybrané kraje z hlediska kapacit a návštěvnosti divadel. Pro širší srovnání jsou v tabulce rovněž data kraje Středočeského, neboť má z hlediska počtu kapacit k vybraným krajům nejblíže. Sice ani jeden z vybraných krajů nepřesahuje v návštěvnosti celostátní průměr (přesáhla pouze Praha a Jihomoravský kraj), ale je vidět, že oproti ostatním krajům se těší Moravskoslezský kraj poměrně vysoké návštěvnosti – dokonce téměř dvojnásobné oproti oběma srovnávaným krajům. Tato čísla zcela jistě navyšuje Ostrava, která je jednou z divadelních metropolí v ČR. Oproti tomu v Ústeckém kraji se žádné město, které by bylo takto divadelně orientované, nenachází. Poměrně nízkou návštěvnost divadel v kraji Středočeském můžeme přikládat působením Prahy, která je ze Středočeského kraje v dojezdové blízkosti (Výsledky účtů kultury za rok 2009 a 2010, 2010 a 2011).
5.3.3. Knihovny Dle Výsledků satelitních účtů kultury (2010 a 2011) tvoří knihovny nejhustší síť
kulturních
zařízení
v
zemi.
Vedle
tradičních
knihovnických
služeb
se jim za poslední roky rozvinulo pole působnosti o řadu dalších vzdělávacích či výstavních služeb. V tabulce č. 12 je k vidění statistika vymezených krajů porovnaná s celorepublikovým průměrem. Hodnoty k průměru ČR jsou sice nižší z hlediska počtu knihoven na obyvatele, nicméně to je dáno tím, že některé kraje ČR (Vysočina, Plzeňský kraj atd.) nejsou tak hustě osídlené, tedy pro ně tento poměr vychází lépe. Co se týká počtu návštěvníků na 10. tis. obyvatel, z tabulky je patrné, že oba kraje více méně splňují republikový průměr.
Počet knihoven na 10. tis. obyvatel
Počet návštěvníků na 10. tis. obyvatel
2009
2010
2009
2010
Ústecký kraj
3,4
3,45
59 852
57 258
Moravskoslezský kraj
2,1
2,15
62 268
64 071
ČR
5,2
5,15
63 729
63 489
Tabulka č. 12. Výsledky satelitního účtu kultury – knihovny, zdroj: Výsledky účtu kultury za roky 2009 a 2010, vlastní zpracování
44
Výsledky satelitních účtů potvrdily v mnohém původní předpoklad – oba kraje sice např. u knihoven kopírují celorepublikový průměr, ale v oblastech rozvoje, které se přímo dotýkají kultury a cestovního ruchu, jsou oba dva kraje podprůměrnými z hlediska návštěvnosti. S tím nepochybně souvisí i fakt, že obě ORP se nachází v oblastech, které jsou značně zasaženy těžbou, která území ovlivnila i z hlediska architektonických památek, neboť v obou oblastech byla zbouraná původní města s historickými památkami apod. Tudíž je zřejmé, že vymezených oblastech není taková nabídka jako v ostatních krajích republiky. Dále je nutné vzít v potaz, že do celorepublikového průměru je započítána i Praha, která výrazně překračuje hodnoty a může tak konečný výsledek pro celou zemi výrazně pozměnit.
5.4. Komparace území na základě výdajů na kulturu V této podkapitole jsou srovnány rozpočty města Most a města Karviná, jakožto center vybraných ORP z hlediska jejich příspěvků na kulturu a kulturní dění. Částky budou poměřeny s celkovým rozpočtem měst. Srovnání proběhne za delší časové období, abychom viděli širší vývoj v časové řadě. Pro komparaci byly na základě dostupnosti a dalších faktorů vybrány tyto roky: 2004, 2006, 2008, 2010, 2012 a 2015. Pro vývoj je zajímavý zejména rok 2008, neboť tento rok je považován za začátek ekonomické krize, proto je možné, že se by se zejména v sektoru kultury mohlo dojít ke snížení příspěvků.
5.4.1. Výdaje na kulturu ve městě Mostě Příspěvky města Most na kulturu za jednotlivé roky ukazuje tabulka č. 13. Pro větší přehlednost jsou v této tabulce uvedeny celkové výdaje na kulturu. Příspěvky konkrétním příspěvkovým organizacím města a dalším subjektům jsou uvedeny v tabulce č. 14. Most
příjmy města v tis. Kč 2004 1 476 284 2006 1 186 827 2008 1 192 170 2010 1 107 171 2012 948 071 2015 950 345 průměrně % za celé období
výdaje města v tis. Kč 1 517 756 1 594 667 1 515 507 1380 719 1 164 579 1 010 740
výdaje na kulturu 52 614 57 397 53 250 57 180 55 635 55 273
výdaje na kulturu v % 3,46 3,59 3,51 4,14 4,77 5,46 4,155
Tabulka č. 13: Výdaje města Mostu na kulturu, zdroj: rozpočet města 2004–2015, vlastní zpracování
45
Z tabulky č. 13 vyplývá, že příspěvky na kulturu ve městě Mostě se v čase zvyšují, v roce 2015 dokonce výdaje na kulturu dokonce poprvé přesáhly hranici 5 %, a to i přesto, že příjmy města od roku 2004 do roku 2015 značně poklesly. Na základě tabulky č. 14 je však patrné, že drtivá většina příspěvků na kulturu putuje do rozpočtů příspěvkových organizací města, kterým prostředky slouží z velké části na udržení provozu dané instituce. Z těchto prostředků tak instituce musí uhradit i náklady, např. na elektřinu, vodné apod. tedy vynaložené peníze neputují přímo na rozvoj kultury. Vyčleněné prostředky na kulturu ve městě Mostě (v tis. Kč) Městské divadlo Most 2004 2006 2008 2010 2012 2015
33 000 38 217 30 400 30 500 30 400 32 400
Městská knihovna v Mostě 13 874 13 450 16 095 16 857 16 700 15 233
Středisko volného času Most 2 675 2800 2 950 4 076 4 143 3 500
ostatní výdaje na kulturu a sport 6 125 2930 3 805 5 747 4 392 4 110
Tabulka č. 14: Vyčleněné prostředky na kulturu ve městě Mostě (v tis. Kč), zdroj: rozpočet města 2004–2015, vlastní zpracování
Pozitivním faktorem však je, že prostředky, které město poskytuje svým příspěvkovým organizacím, jsou navzdory změnám a stálému schodku v rozpočtu poměrně vyrovnané. I když jak je vidět na příkladu roku 2006, pokud jedna příspěvková organizace (Městské divadlo Most) získá více finančních prostředků, projeví se to snížením příspěvku pro všechny další příspěvkové organizace a kulturní aktivity ve městě. Je tedy zřejmé, že objem finančních prostředků pro kulturu je pevně stanoven a musí zůstat v předem vytyčených částkách. Z tabulky č. 13 je rovněž vidět, že rok 2008, který je považován za začátek ekonomické krize měl na Mostecku na kulturu vliv, neboť v daném roce putovalo do sektoru kultury menší procento prostředků nežli v roce 2006 i 2010. Jak již bylo řečeno, dotace příspěvkovým organizacím města se v čase drží v relativně stabilních hodnotách, ovšem v ostatních výdajích na kulturu a sport jsou zaznamenány zásadní výkyvy. V prvním zkoumaném roce je do částky ostatních výdajů na kulturu zahrnut příspěvek na provoz kin v Mostě, který v rozpočtech na další roky již není veden, proto došlo mezi roky 2004–2006 k zásadnímu poklesu. Je nicméně důležité si uvědomit, že v částce ostatní výdaje 46
nejsou zahrnuty jen výdaje na kulturu, nýbrž i na sport, z čehož lze vyvodit, že finální částka poskytnutá na kulturní dění může být i poloviční, než je uvedena v tabulce č. 14. Z rozpočtů na jednotlivé roky je rovněž patrné, že ve městě se během zkoumaného období neudály žádné zásadní změny v oblasti kultury a jsou podporovány stejné aktivity. Jedinou pozitivní změnou, která se udála v roce 2008, je zřízení odboru cestovního ruchu, jehož vznik může alespoň částečně podpořit rovněž rozvoj kultury.
5.4.2. Výdaje na kulturu ve městě Karviná Metodika zkoumání rozpočtu města Karviná a jejich výdajů na kulturu byla stejná jako u města Most. Na první pohled je v rozpočtové politice obou měst vidět několik rozdílů. Zaprvé rozpočet města Karviná se vyvíjí poměrně nestálým a nevyrovnaným způsobem a částky, se kterými město v jednotlivých letech hospodařilo, jsou velice rozdílné (v roce 2008 město hospodařilo pouze s 848 945 tis. Kč, zatímco v roce 2010 byl rozpočet města téměř dvojnásobný). Na rozdíl od města Most byly příjmy a výdaje města až do roku 2015 v rovnováze. Z tabulky č. 15 můžeme rovněž vidět, že výdaje na kulturu byly ve sledovaném období až do roku 2010 rostoucí, nicméně od roku 2012 začaly zásadně klesat a v roce 2015 se dostaly na druhou nejnižší hodnotu ve sledovaném období. Nicméně procentuálně vzhledem ke snížení celkového rozpočtu byla suma vydaná na kulturu v roce 2015 třetí nejvyšší. Karviná
příjmy města v tis. Kč 2004 999 366,2 2006 1 220 585 2008 846 945 2010 1 616 847 2012 797 698 2015 822 455,9 průměrně % za celé období
výdaje města v tis. Kč 999 366,2 1 220 585 846 945 1 616 847 797 698 864 171,2
výdaje na kulturu 47 603 53 888 60 700 65 208 61 234 51 367,1
výdaje na kulturu v % 4,76 4,41 7,16 4,03 7,67 5,94 5,665
Tabulka č. 15: Výdaje města Karviná na kulturu, zdroj: rozpočet města 2004–2015, vlastní zpracování
Z tabulky č. 16 můžeme rovněž vidět, že částka putující do fondu pro kulturu a rozvoj se ve sledovaném období navzdory inflaci vůbec nezměnila a je v posledních letech stejná. Pozitivně však lze hodnotit zvyšující se počet finančních prostředků určených pro celoměstské akce. Tento příspěvek, byl nejvyšší v roce 2006. V následujícím období sice zásadně poklesl, ale od té doby se v podstatě zvětšuje. 47
Vyčleněné prostředky na kulturu ve městě Karviná (v tis. Kč)
2004 2006 2008 2010 2012 2015
fondy pro kulturu a rozvoj 5 900 5 900 5 900 5 900 5 900 5 900
celoměstské Městský akce dům kultury 1 000 18 000 2 213 19 500 1 275 23 960 1 480 27 185 1 280 26 500 1 700 23 945,6
Regionální knihovna Karviná 16 903 20 970 22 565 24 493 24 234 19 015,5
správa a údržba zámku 5 800 5 300 7 000 6 150 3 320 808
Tabulka č. 16: Vyčleněné prostředky na kulturu ve městě Karviná (v tis. Kč), zdroj: rozpočet města 2004–2015, vlastní zpracování
Dále je z tabulky č. 16 patrné, že příspěvky na činnost byly v roce 2015 poměrně zásadně sníženy příspěvkovým organizacím města. Tento fakt lze přisoudit schodku v rozpočtu města, který nastal v roce 2015 poprvé za sledované období. Navíc, stejně jako je tomu v Mostě, musíme mít na paměti, že i příspěvkové organizace ze svých příspěvků musí uhradit náklady spojené s chodem budov, ve kterých se nacházejí, nicméně od roku 2008 začaly obě příspěvkové organizace, tedy Městský dům kultury i Regionální knihovna Karviná dostávat příspěvky, konkrétně určené na realizaci dalších celoměstských akcí, knižních jarmarků apod. z čehož lze usuzovat, že ve Městě Karviná jsou hojně podporovány akce, které zlepšují stav kulturního dění a živého umění ve městě. Shrnutí: Na základě předchozích tabulek lze konstatovat, že i navzdory tomu, že rozpočet města Karviná je nižší nežli rozpočet města Most, Karviná přispívá na kulturu větším objemem financí. Pokud zprůměrujeme příspěvky na kulturu v obou městech za sledované období, zjistíme, že město Karviná uvolnilo na kulturu přibližně 5,665 % svého rozpočtu. Oproti tomu město Most pouze 4,155 % ze svého rozpočtu. Navíc je nutné poukázat na fakt, že zhruba polovina těchto prostředků ve městě Mostě putuje do rozpočtu Městského divadla Most a na kulturní projekty je vyhrazena jen velice nízká částka, která je navíc rozdělována ještě mezi sportovní aktivity a projekty. Cílem této poznámky není doporučení, aby se divadlu příspěvek snížil, nicméně má poukázat na fakt, že příspěvky tak nejsou rovnoměrné, a to může vést k tomu, že se spousta kulturních projektů nebude podpořena, což může zbrzdit rozvoj kultury na Mostecku. 48
Nicméně, jak je patrné z předchozích kapitol a jak potvrzuje zaměstnankyně odboru kultury na Magistrátu v Mostě, rozvoj kultury je na Mostecku zatím velice mladou disciplínou, která je stále v začátcích.
5.5. Interpretace rozhovorů se zástupci magistrátu V rámci této kapitoly budou interpretovány e-mailové rozhovory, které proběhly se zástupci magistrátů města Mostu i Karviné, jakožto se zvolenými zainteresovanými stranami. Na základě rozhovorů by mělo vyplynout, jak jsou samotná města spokojena s úrovní a rozvojem kultury. Samozřejmě vzhledem k tomu, že rozhovor byl vždy veden pouze s jedním zaměstnancem, nemůžeme odpovědi považovat za zcela přesné a naprosto vypovídající. Slouží do jisté míry jen k ilustraci toho, jak jsou dané záležitosti vnímány odborem kultury obou měst.
5.5.1. Vyhodnocení rozhovoru se zaměstnankyní odboru kultury Magistrátu města Mostu Přepis této komunikace tvoří přílohu A této práce. Cílem položených otázek bylo zjistit, jak samotný magistrát centra ORP vnímá úlohu kultury ve městě a jak je provázána s dalšími oblastmi. Z rozhovoru vyplynulo několik věcí: 1) Magistrát města si je vědom toho, že kulturní nabídka ve městě není zcela vyvážená – dle zaměstnankyně magistrátu je patrné, že ve městě nejsou zastoupeny menší a alternativní žánry (což je dáno tím, že počet žádajících subjektů o příspěvek na svoji činnost výrazně převyšuje prostředky, které má město i kraj na kulturu vyhrazeny), rovněž chybí zastoupení dalších divadelních žánrů (opera, balet) a kulturní nabídka není v průběhu roku vyrovnaná. To však nepovažuje zaměstnankyně magistrátu za vážný nedostatek. 2) Další otázka se týkala cestovního ruchu a jeho návaznosti na kulturu. Z odpovědi je zřejmé, že obě odvětví jsou na Mostecku realizována samostatně a nezávisle na sobě právě z toho důvodu, že rozvoj cestovního ruchu je zde mladou disciplínou. Toto samostatné rozvíjení je na jednu stranu dobře, ale zároveň se autorka práce vzhledem k ambicím Ústeckého kraje stát se turistickou oblastí domnívá, že by bylo dobré rozvíjet tyto oblasti společně, 49
alespoň v podobě různých turistických nabídek (spojení kulturní akce s rekreací apod.). 3) Další otázka se týkala hornické minulosti oblasti, a zdali je s ní nějakým způsobem pracováno v kultuře (folklórní akce apod.). Odpověď se bohužel týkala pouze Podkrušnohorského technického muzea a faktu, že se vedení města podílelo na jeho vzniku. Jinak nežli exponáty v Oblastním a Podkrušnohorském muzeu není tradice hornictví v oblasti nijak připomínána ani rozvíjena (E-mailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury města Mostu, 2015). Celkově lze z odpovědí vyvodit, že magistrát si je vědom toho, že kultura není rozvíjena zcela stoprocentně, ale na druhou stranu se domnívá, že systém fungování kultury je ve městě relativně správný a Most v tomto ohledu nezaostává za ostatními městy. Nicméně na základě rozpočtu města lze konstatovat, že prostředky vyčleněné pro kulturu jsou i v rámci průmyslové oblasti poměrně nízké, což se samozřejmě musí na fungování kultury projevit v počtu i kvalitě kulturních akcí.
5.5.2. Vyhodnocení rozhovoru se zaměstnankyní odboru kultury Magistrátu města Karviná Z komunikace, jejíž přepis je přílohou B této práce, vyplývá, že odbor kultury města Karviná považuje kulturní nabídku za poměrně komplexní a vyrovnanou. Z hlediska kulturních aktivit a pamětihodností vyzdvihuje většinou subjekty, které již byly v práci zmíněny. Důležitou informací ovšem je, že jsou v Karviné pořádány tzv. Hornické slavnosti (E-mailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury města Karviná, 2015.) Během tohoto jednodenního eventu se spojuje oslava hornické minulosti v podobě folklórní akce (hornického průvodu, zpěvů) a vystoupení různých kapel. Cílem této akce je připomenout si historii, která je spojená s Karvinskou oblastí a uctít památku tragicky zemřelých horníků (Hornické slavnosti OKD, 2014). Autorka této práce se domnívá, že tato akce je v dané oblasti do jisté míry klíčová, neboť je patrné, že Karvinsko je ztotožněno s tím, že je průmyslovou oblastí a bere tento fakt jako svoji součást, což podporuje rozvoj lokální kultury. Tato akce je organizována společností Ostravsko-karvinské doly a.s., tedy soukromým subjektem, zabývajícím se těžbou uhlí, který je zároveň jedním z největších zaměstnavatelů v oblasti. Autorka práce 50
se domnívá, že Mostecko by se touto akcí mohlo inspirovat a vytvořit akci podobného typu. Došlo by tak ke vzniku eventu, který vychází z historických kořenů dané oblasti a dá se tedy předpokládat, že by obyvatelstvo mohlo cítit jistou mírou sounáležitosti a akci navštěvovat. Tato akce by zároveň mohla být pravidelnou součástí nabídky cestovního ruchu, neboť ve světě má silně rostoucí tendenci zájem o průmyslové dědictví jak v hmotné, tak nehmotné podobě.
51
Závěr Předkládaná bakalářská práce vycházela ze základní hypotézy podceňování rozvoje kultury a kulturní politiky v ORP Most. Na základě syntézy všech dat, které autorka měla k dispozici a následné komparace území s ORP Karviná, měla být původní hypotéza potvrzena či vyvrácena. V rámci zpracování této otázky bylo zjištěno velké množství dat a údajů. Z hlediska některých socioekonomických i environmentálních faktorů, jako např. míra nezaměstnanosti, vzdělanostní struktura obyvatelstva, kvalita ovzduší, výše příjmů apod., lze konstatovat, že obě zkoumané ORP patří mezi podprůměrné regiony ČR. Tyto faktory bezesporu ovlivňují celý rozvoj oblasti, neboť jsou díky nim jasně vytyčeny hlavní priority rozvoje. Ty se potom odráží v tom, kolik prostředků z veřejných rozpočtů plyne do jednotlivých oblastí rozvoje. Tento fakt potvrdila i podkapitola o územním plánování na Mostecku. Z kapitoly vyplynulo, že hlavní aktivity, které jsou v rámci rozvoje území plánovány, jsou zaměřeny převážně na sanaci krajiny po těžbě, zlepšení životního prostředí (ovzduší, voda, půda, krajina), úpravu bytového fondu atd. V rámci této kapitoly jsme se rovněž zaměřili na projekty, které byly realizovány v ORP Most a které zároveň byly podpořeny prostředky Evropské unie. Povaha projektů se v drtivé většině týkala investic do vzdělání, rekvalifikace, sociální integrace a následně také rekonstrukce veřejných prostranství, bytového fondu apod. Je tedy zřejmé, že na Mostecku se momentálně snaží napravit nedostatky, které na území vznikaly v průběhu nedávné hornické minulosti. Rovněž tedy z předchozích řádků vyplývá, že kultura je na Mostecku rozvíjena pomalu a spíše okrajově. Tuto hypotézu podporuje několik dalších faktorů. Můžeme jmenovat rozpočet města Most a jeho výdaje na kulturu za několik posledních let. Z rozpočtu města plynou finanční prostředky především třem městským příspěvkovým organizacím, nicméně prostředků pro podporu a rozvoj další kultury město příliš mnoho nevyčleňuje. Tento fakt podporuje i srovnání rozpočtu s rozpočtem města Karviná, které vydává na kulturu více prostředků i přes menší rozpočet města. Dalším faktorem, který není zanedbatelný při hodnocení významu kultury pro danou ORP je stav a propagace některých kulturních subjektů na území. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, ve městě Karviná byla za poslední roky rekonstruována spousta budov, ve kterých se provozuje kultura a volnočasové aktivity. Rovněž propagace jednotlivých subjektů kultury je na výborné úrovni, zatímco na Mostecku 52
je tomu naopak (neaktualizované a zastaralé stránky institucí, apod.). I tímto se dá poměřovat význam kultury pro danou oblast a znovu lze pouze konstatovat, že na Mostecku je rozvoj kulturního sektoru ve svých začátcích. Nicméně autorka práce se domnívá, že pro další rozvoj území je nezbytné a velice důležité, aby se s kulturou jako důležitou složkou rozvoje pracovalo na Mostecku intenzivněji než doposud. Je to důležité z několika důvodů. Z první kapitoly, ve které byly vyjmenovány jednotlivé aspekty kultury, víme, že pro rozvoj lokální kultury je zapotřebí podporovat místní tradice a rozmanitost. V současné době se dá konstatovat, že na Mostecku tyto snahy vytvářeny nejsou. Celá oblast působí dojmem, že se chce své průmyslové minulosti zbavit, ta se ale přitom stala její integrální součástí a tato minulost by neměla být „zatajována“, nýbrž vyzdvihována v rámci různých tradic apod., jen tak se může Mostecko stát svébytnou oblastí s vlastní historií a tradicí. Dle 1. cíle, který je definován v dokumentu Státní kulturní politika ČR na léta 2009–2014 by kultura měla rovněž sloužit jako nástroj pro rozvoj cestovního ruchu. Z předchozích kapitol je patrné, že i přesto, že cestovní ruch je v oblasti poměrně novým oborem, snahy o jeho rozvoj nepopiratelně jsou. Proto by bylo dobré více podporovat kulturní akce, které by mohly sloužit jako prostředek pro oslovení potenciálních turistů, které by akce navštívili. Kulturní akce pro veřejnost jsou sice pořádány (Den Magistra Kellyho, divadelní festival Young for Young atd.), ale dost pravděpodobně ne v takové míře, aby oslovily širší spektrum publika (resp. turistů). Z přechozích kapitol lze rovněž vyvodit, že pokud se Mostecko snaží o rozvoj cestovního ruchu, je spíše počítáno, že toho dosáhne prostřednictvím nově budovaných jezer, rozvojem cykloturistiky a obecně spíše sportovnějším využitím. Nicméně tyto dva aspekty rozvoje cestovního ruchu, a sice sportovně-rekreační a kulturní se mohou dobře doplňovat. Dle 2. cíle stejného dokumentu by kultura rovněž měla sloužit pro rozvoj osobnostního růstu občanů, zejména pak pro rozvoj tvořivosti, rozvíjení demokratických hodnot a sounáležitost občanů s vytvořenými i zděděnými hodnotami. Tento cíl je důležitý pro vymezenou oblast právě z toho důvodu, že zde neexistuje úplná sounáležitost občanů s územím, na kterém žijí. I proto by bylo dobré podporovat rozvoj kultury na Mostecku (především živé a tradiční), neboť může přivést občany k širšímu vzdělávání, sounáležitost s komunitou i územím, na kterém žijí. Cílem posledních odstavců není sdělení, aby se všechny prostředky z veřejných rozpočtů začaly primárně vyhrazovat na kulturu, nicméně se autorka této práce 53
skutečně domnívá, že pokud se má Mostecko stát svébytným územím České republiky s vlastní ideou a image, které si váží, musí se rozvíjet celkově, tedy nejen z hlediska rekultivací a sanací krajiny, ale rovněž vnitřně na základě všech socioekonomických faktorů mezi které bezpochyby patří i kultura.
54
Seznam zkratek apod. – a podobně atd. – a tak dále ČR – Česká republika EU – Evropská unie MHD – Městská hromadná doprava NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu ORP – obec s rozšířenou působností RIS – Regionální informační servis RKK – Regionální knihovna Karviná SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů SŠ – střední škola VŠ – vysoká škola ZŠ – základní škola
55
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Hustota zalidnění v ORP Most Tabulka č. 2 – Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti Tabulka č. 3 – Okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Tabulka č. 4 – Rozsah vybavenosti v ORP Most Tabulka č. 5 – Vzdálenost a délka dopravy z jednotlivých obcí do města Most Tabulka č. 6 – SWOT analýza územního plánování v ORP Most Tabulka č. 7 – Počet podpořených projektů v ORP Most Tabulka č. 8 – Vývoj podílu nezaměstnaných ve vybraných oblastech Tabulka č. 9 – Rozsah vybavenosti v ORP Karviná Tabulka č. 10 – Vzdálenost a délka dopravy z jednotlivých obcí ORP do města Karviná Tabulka č. 11 – Výsledky satelitního účtu kultury – divadla Tabulka č. 12 – Výsledky satelitního účtu kultury – knihovny Tabulka č. 13 – Výdaje města Most na kulturu Tabulka č. 14 – Vyčleněné prostředky na kulturu ve městě Most (v tis. Kč) Tabulka č. 15 – Výdaje města Karviná na kulturu Tabulka č. 16 – Vyčleněné prostředky na kulturu ve městě Karviná (v tis. Kč)
56
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – ORP Most Obrázek č. 2 – Vzdělanostní struktura obyvatelstva v ORP Most Obrázek č. 3 – Srovnání měrných emisí v Ústeckém kraji, mosteckém a chomutovském okrese Obrázek č. 4 – Podpora snížení emisí z fondu soudržnosti Obrázek č. 5 – Vzdělanostní struktura v ORP Karviná
57
Seznam příloh Příloha A – emailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury Magistrátu města Most Příloha B – emailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury Magistrátu města Karviná
58
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje: GELLNER, Ernest André. Podmínky svobody: občanská společnost a její rivalové. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1997, 187 s. ISBN 80-85959-27-5. HEŘMANOVÁ, Eva a Pavel CHROMÝ a kol. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3. KOPAČKA L.: Československý průmysl v období 1945 – 1975, Historická geografie 13, Komise pro historickou geografii při Ústavu čs. a svět. dějin ČSAV, Praha 1975. MOCKOVČIAKOVÁ, Alena, PROKŮPKOVÁ, Danuše, MORÁVEK, Zdeněk. Příspěvkové organizace 2010. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN: 978-80-7357-533-5. PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 199 s. ISBN 978-80-7357-347-8. ŠKARABELOVÁ, S. Účinnost kulturní politiky na municipální úrovni. In: Veřejné politiky a jejich účinnost – determinanty racionálnosti řízení ve veřejném sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2008
59
Elektronické dokumenty: BRYNDA, Radek. Regionální a geografická analýza hospodářství „malých okresů“ NUTS II Severozápad. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/13716/prif_d/?jazyk=en;info. Dizertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. CENIA: česká informační agentura životního prostředí. [online]. 2010 [cit. 2012-11-07] Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web pub2.nsf/$pid/CENMSFNFVPN5/$FILE/ustecky_06_final_eb%5B1%5D.pdf INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJ MĚSTA MOSTU. In: 2009. Dostupné z: http://www.mestomost.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9959&id_dokumenty=3074 Lipská charta o udržitelných evropských městech. Urbanismus a územní rozvoj, (2007), s. 5-10. Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/gw/umluvaSP/prilohy/02_lipska.pdf MAGISTRÁT MĚSTA MOSTU. Územně analytické podklady ORP MOST 4: 3. úplná aktualizace - 2013. 2013. Dostupné z: http://www.mestomost.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9959&id_dokumenty=22028 MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY. Aktualizace státní kulturní politiky na léta 2014 - 2015 s výhledem na roky 2015 - 2020. 2013. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Aktualizace--Statni-kulturni-politiky-naleta-2013--2014-s-vyhledem-na-roky-2015---2020.doc MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY. THE IMPACT OF CULTURE ON CREATIVITY [online]. 2009 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/evropska-unie/dokumenty-evropskekomise/study_impact_cult_creativity_06_09.pdf MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY. Státní kulturní politika na léta 2009-2014 [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Průměrná míra nezaměstnanosti v okresech ČR: od roku 1997 [online]. 2013 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/us!prumer_mn_od_97_portal.xls
60
POLEDNIK, Milan. 2014. AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014. s. 15-44. Dostupné z: http://uap.karvina.cz/_dokumentace/UAP_Vykresy/2014/Karvina_UAP_sociodemo_ 2014.pdf REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE. 2011. Analýza potřeb revitalizace území Ústeckého kraje [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.pdf STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST. 2013. Akční plány: Pilíř 6 - Urbanismus a bydlení [online]. [cit. 2015]. Dostupné také z: www.mestomost.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA MOSTU DO ROKU 2020. 2013. Dostupné z: http://www.mesto most.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9959&id_dokumenty=18213 ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLUKY. LISABONSKÁ SMLOUVA [online]. 2008 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/evropskaunie/lisabonskasmlouva/LS-konsolid.pdf ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY: ORP MOST [ONLINE]. 2. vyd. 2012, [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: https://geoportal.krustecky.cz/gs/data/uploads/UAP/most/UAP_2012_ORP_MOST_doplnek_v.02.2013. pdf ÚSTECKÝ KRAJ. Koncepce rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji 2014 - 2020. 2013. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1 685385 VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2009. 2010. Dostupné také z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2010/01/Vysledek_uctu_kultury_CR_za_rok_2009.pdf VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2010. 2011. Dostupné také z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2011/01/Vysledek_uctu_kultury_CR_za_rok_2010.pdf Zákon č. 128/2000 Sb.: Zákon o obcích. In: Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-%28obecnizrizeni%29.html
61
Internetové zdroje: BUSINESSINFO: oficiální portál pro podnikání a export. [online]. 2006 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristikausteckeho-kraje-2245.html Český statistický úřad. Charakteristika okresu Most [online]. 2012 [cit. 2014-09-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_most Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xu/orp_most DUHA: Informace o knihách a knihovnách z Moravy. 2011. Moravská zemská knihovna [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: https://duha.mzk.cz/clanky/regionalni-knihovna-karvina-moderni-progresivniperspektivni Emailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury města Karviná, 20. 5. 2015 Emailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury města Mostu, 7. 5. 2015 EUROPA:PŘEHLEDY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU. Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě [online]. 2010 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/culture/l29019_cs.htm INTERNETOVÝ MAGAZÍN PLAVIDLA.CZ. Plavidla.cz: Bývalý lom Ležáky [online]. 2008 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.plavidla.cz/view.php?cisloclanku=2008102401&PHPSESSI6 Galerie Pod Věží Karviná [online]. 2015. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://galeriepodvezi.rkka.cz/ Galerie výtvarného umění Most. Atahualpa: [online]. 2012 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://galeriemost.cz/about GOOGLE MAPS. [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/ Hornické slavnosti OKD [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.hornicke-slavnosti.cz/blog/2014/09/01/oslavy-svatku-horniku-sevydarily/ Kostel - Most. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Galileo Corporation: [online]. 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.kostel-most.cz/presun-kostela/ 62
KurzyCZ. Nezaměstnanost v ČR, vývoj 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-09-13]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ Matylda. Aleš Burda: [online]. 2010 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.matylda-most.cz/co-je-matylda.html Město Karviná. Rozpočet města [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/magistrat/zakladni_dokume nty/rozpocet Města a obce. Veřejná správa online [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/obce_orp.asp Městské divadlo v Mostě [online]. 2014 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://www.divadlo-most.cz/cz/ Městský dům kultury Karviná [online]. 2014. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.medk.cz/o-nas/historie-a-soucasnost-medk-karvina Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2006. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/sub1.html Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.dotaceeu.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mapa-projektu/Projekty? Místopisný průvodce po České republice [online]. 2009. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/historie_karvina_8873.html Most: Oficiální web města [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.mesto-most.cz/folkovy-most-2014/a-5559 Most: Oficiální web města. Rozpočet města [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mesto-most.cz/rozpocet-mesta/ds-1132 Most: Oficiální web města. Územní plán města mostu - základní informace [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mesto-most.cz/uzemni-plan-mestamostu-zakladni-informace/d-3120 Muzeum Těšínska [online]. 2011. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.muzeumct.cz/karvina/ Naděje pro Mostecko: Integrovaná strategie pro období 2011-2013. [online]. 2011, s. 1-54 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 63
http://www.nadejepromostecko.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=c ategory&id=4&Itemid=69 NIPOS [online]. 2015. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/?cat=424 Oblastní muzeum v Mostě. Creative Commons: [online]. 2014 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://www.muzeum-most.cz/index.html Prace.cz. Mzdy podle regionů [online]. 2015 [cit. 2015-3-13]. Dostupné z: http://www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/mzdy-podle-regionu-porovnejtesi-vydelek/ Podkrušnohorské technické muzeum. [online]. 2011 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.ptm.cz/index.html Průvodce Krušnými Horami. Krušnohorci: Jezero Most/Ležáky [online]. 2011 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.krusnohorci.net/vylet/233-vznika-novejezero-lezaky RIS: Regionální Informační Servis [online]. 2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/ustecky-kraj/verejna-sprava/spravni-cleneni/obce-srozsir-pusobnosti/ RIS: Regionální Informační Servis [online]. 2014 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/okresy/ RIS: Regionální Informační Servis [online]. 2013 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.risy.cz/Files/Images/mapy/mapy_ke_stazeni/ZP_emise_2013_UPRAV.jp g Sčítání lidu, domů a bytů. ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/o_scitani Středisko volného času v Mostě [online]. 2013 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://www.svc-most.cz/articles.php?lng=cz&pg=12 THEUEROVÁ, Jana. 2015. Krajské SVČ Juventus Karviná [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.juventus.cz/historie.php Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_knihovna_Most
64
Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hn%C4%9Bv%C3%ADn Zaniklé obce [online]. 2015. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5871
65
Příloha A e-mailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury Magistrátu města Most ze dne 7. 5. 2015 Otázka: Jak jste spokojený s úrovní kultury a počtem kulturních aktivit v městě Mostě a jeho okolí (zdali je hodně kulturních subjektů, kteří žádají o dotace, pokud se podíváte, do kulturního kalendáře města, zdali vám nabídka připadá dostatečně komplexní…)? Odpověď: Podle mého názoru nabídka ve městě, jako je Most, nemůže být komplexní a po celý rok vůbec ne. Ve městě je málo zastoupená alternativní kultura a minimálně jsou zastoupeny menší žánry nebo technicky náročné žánry (např. balet). Ty jsou převážně dováženy z jiných měst (Praha, Plzeň, Ústí nad Labem). Otázka: Myslíte, že má město Most kulturní potenciál, který by se mohl více rozvinout? Odpověď: Město Most dosud nevyužilo veškeré kulturní možnosti, směry a cesty. To o sobě mohou prohlásit skoro všechna města. Nové vedení města i jeho zaměstnanci se otázce kultury věnují a snaží se právě objevit a zrealizovat to nové. Velké tradiční kulturní akce pro nejširší veřejnost již úspěšně běží a jsou veřejností vyhledávány, ale právě menší žánry si svou cestu hledají a hledají i své posluchače a diváky. Otázka: Má kultura na Mostecku svoji samostatnou funkci, nebo je hlavně prostředkem pro rozvoj cestovního ruchu? Odpověď: Kultura na Mostecku je organizována nezávisle na rozvoji cestovního ruchu. Tím, že cestovní ruch na Mostecku je velice mladým odvětvím a mostecká destinace je spíše náhodně objevována, je kultura samostatným odvětvím. Tím není popřeno, že subjekty v cestovním ruchu nezahrnují do svých programů kulturní aktivity a kulturní zařízení nesledují činnosti a aktivity realizované v cestovním ruchu. Otázka: Je nějaká část kultury spjata s hornickou minulostí, která je typická pro tuto oblast, snaží se město tuto složku nějakým způsobem promítat do kulturního dění? Odpověď: Město Most pomohlo ke vzniku Podkrušnohorského technické muzea na dole Julius a nadále ho podporuje. Připomíná hornickou minulost celé mostecké oblasti.
1
Příloha A e-mailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury Magistrátu města Most ze dne 7. 5. 2015 Otázka: Sledujete návštěvnost akcí, které organizuje město a také těch, které město finančně podporuje? Odpověď: U akcí pořádaných městem Most je návštěvnost patrná hned v průběhu dění, podobné je to i u akcí finančně podporovanými městem. Těchto akcí se zúčastňují zástupci města i pracovníci magistrátu. Otázka: Jak město komunikuje s občany, aby zjistilo jejich spokojenost s kulturní nabídkou a úrovní nabízených akcí? Odpověď: Město Most sleduje reakce občanů na Facebooku, v tisku i dalších mediích. Velice často dostáváme e-mail zprávy s vyjádřením k pořádaným akcím. Na všechny zprávy odpovídáme. Zjistit reakce na naši poslední akci můžete v událostech, zasílám odkaz https://www.facebook.com/events/1389743444674295/. Otázka: Jakým způsobem mohou získat kulturní tělesa a aktivity příspěvky na činnosti od města Most? Odpověď: Město Most podporuje subjekty prostřednictvím komise školské a kulturní na základě žádosti subjekty ve městě, ať jsou to menší soubory, sbory, uskupení nebo i žádost fyzických osob na jednotlivé kulturní akce. Stejně tak mohou poskytovat dotace na kulturní akce další komise sociální a národnostních menšin, finanční apod. Finanční prostředky mohou být poskytnuty i sponzorky z darů velkých společností, které projednává statutární město Most. Zajišťování kulturních akcí ve svém programu má i Městská knihovna Most a Středisko volného času (příspěvkové organizace města), Městské divadlo v Mostě, s. r. o. Do všech těchto organizací a společností jdou finanční prostředky města Mostu. Přímo z rozpočtu města jsou financovány odpolední čaje seniorů, i když pořadateli jsou jiné subjekty.
2
Příloha B e-mailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury Magistrátu města Karviná ze dne 20. 5. 2015 Otázka: Jak jste spokojený s úrovní kultury a počtem kulturních aktivit v městě Karviná a jeho okolí (otázka je směřovaná na členy oddělení, které mají kulturu ve městě v kompetenci)? Odpověď: Myslím, že je dostatečná. Otázka: Myslíte, že kulturní nabídka v Karviné je vyvážená (zastoupení živého umění - divadla, koncerty, hudební produkce apod.)? Odpověď: Kulturní nabídka je dle mého názoru vyvážená, každý si může vybrat. Otázka: Má kultura na Karvinsku podle vašeho názoru svoji samostatnou funkci, nebo je hlavně prostředkem pro rozvoj cestovního ruchu? Odpověď: Má samostatnou funkci, i když s rozvojem cestovního ruchu úzce souvisí. Podotýkám, že se vyjadřujeme pouze za město. Otázka: Je nějaká oblast kultury, která není dle vašeho názoru na Karvinsku zastoupená dostatečně? Odpověď: Není. Otázka: Které kulturní akce a aktivity považujete ve městě za nejvýznamnější? Odpověď: Zámek Fryštát, činnost MěDK a Regionální knihovnu Karviná. Otázka: Je nějaká část kultury spjata s hornickou minulostí, která je typická pro tuto oblast, snaží se město tuto složku nějakým způsobem promítat do kulturního dění? Odpověď: Hornické slavnosti pořádané OKD (Ostravsko-karvinské doly). Otázka: Myslíte, že má město Karviná kulturní potenciál, který by se mohl více rozvinout? Pracuje na tom rozvoji vedení města nějakým způsobem? Odpověď: Nemyslím si. Otázka: Máte pocit, že kultura je integrální složkou života pro obyvatele města (z hlediska návštěvnosti a úspěšnosti kulturních akcí, divadel, apod.)? 1
Příloha B e-mailová komunikace se zaměstnancem odboru kultury Magistrátu města Karviná ze dne 20. 5. 2015 Odpověď: Nevím. Otázka: Sledujete návštěvnost akcí, které organizuje město a také těch, které město finančně podporuje, pokud ano, jak? Odpověď: Ano podle návštěvnosti, počtu prodaných vstupenek. Otázka: Jak město komunikuje s občany, aby zjistilo jejich spokojenost s kulturní nabídkou a úrovní nabízených akcí? Odpověď: Spokojenost zjistíme návštěvností a ohlasy na sociálních sítích.
2
