Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o.

květen 2013

Hana Bělejová

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. CR.

Tato absolventská práce s názvem „Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o.“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038

“Inovace

vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá řízením zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o. za období 1.5.2012 – 28.2.2013. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje informace o rozdělení zásob, řízení zásob a metody používané při řízení zásob. Praktická část zahrnuje profil společnosti, řízení zásob zboží v tomto podniku a aplikaci metody ABC na zboží, které tento podnik vlastní. Na závěr jsou zde navrhnuty doporučení a řešení pro podnik. Klíčová slova: zásoby, zboží, řízení zásob, metody řízení zásob, metoda ABC

ABSTRAKT This thesis deals with the controlling of goods supplies in company FILMONT, s.r.o., for the period May 1st 2012 to Fubruary 28th 2013. The thesis is divided into two main parts, a theoretical and a practical. The theoretical part contains information about the stock distribution, inventory control and methods used for inventory control. The practical part includes a company profile, the product inventory control in this company and application method of ABC on goods which the company owns. At the end of the thesis, there are possible recommendations and solutions designed for the enterprise. Keywords: supplies, goods, inventory control, method of inventory control, ABC method

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

3

Ráda bych zde poděkovala všem, kteří se podíleli na vzniku této absolventské práce. Především Ing. Bc. Šárce Vránové, za odborné konzultace, rady a připomínky k práci. Zároveň za její ochotu a čas, který mi poskytla. Dále bych chtěla poděkovat Andrei Fůskové, za vytvoření skvělé atmosféry na praxi a také za poskytnutí všech informací, bez kterých by má praktická část vůbec nevznikla.


4

Prohlášení

Já, Hana Bělejová, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma „Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o..“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použil(a) zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci

Creativecommons,

jejíž

plné

znění

je

dostupné

na

adresehttp://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna) ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Zlíně, dne 10.5.2013 .......................................... podpis


5

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1 ZÁSOBY...................................................................................................................... 9 1.1 DEFINICE ZÁSOB ................................................................................................ 9 1.2 VYMEZENÍ POJMU ZÁSOB ................................................................................... 9 1.3 DĚLENÍ ZÁSOB ................................................................................................. 10 1.3.1 Druhy zásob podle stupně zpracování .............................................. 10 1.3.2 Druhy zásob podle funkce v podniku ............................................... 11 1.3.2.1 Rozpojovací zásoby.......................................................................... 11 1.3.2.2 Zásoby na logistické trase ................................................................ 11 1.3.2.3 Technologická zásoba ...................................................................... 12 1.3.2.4 Strategická zásoba ............................................................................ 12 1.3.2.5 Spekulační zásoba ............................................................................ 12 1.3.3 Druhy zásob podle použitelnosti ...................................................... 12 1.3.4 Druhy zásob podle účetnictví ........................................................... 12 2 ŘÍZENÍ ZÁSOB ....................................................................................................... 14 2.1 OBSAH A CÍL ŘÍZENÍ ZÁSOB.............................................................................. 14 2.2 SYSTÉM ŘÍZENÍ ZÁSOB ..................................................................................... 15 2.3 ČLENĚNÍ ŘÍZENÍ ZÁSOB .................................................................................... 15 2.4 NÁKLADY NA ZÁSOBY ..................................................................................... 16 3 METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB .................................................................................... 19 3.1 ANALÝZA ABC ............................................................................................... 19 3.1.1 Klasifikace skladových položek ....................................................... 20 3.1.2 Diferenciace způsobů řízení zásob ................................................... 20 3.2 KANBAN .......................................................................................................... 21 3.3 JUST IN TIME ................................................................................................... 22 3.3.1 Přínosy a problémy spojené se zavedením technologie JIT ............. 22 3.4 QUICK RESPONSE ............................................................................................ 23 3.5 HUB AND SPOKE .............................................................................................. 24 3.6 CROSS – DOCKING ........................................................................................... 25 4 OBRÁTKA, DOBA OBRATU ................................................................................ 26 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 27 5 PROFIL SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O. ...................................................... 28 5.1 OBECNÉ ÚDAJE ................................................................................................ 28 5.2 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ....................................................................................... 29 5.3 SORTIMENT ZBOŽÍ ........................................................................................... 29 6 ŘÍZENÍ ZÁSOB ZBOŽÍ VE SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O. .................... 31 6.1 ŘÍZENÍ PRODEJE ............................................................................................... 31 6.2 ŘÍZENÍ NÁKUPU ............................................................................................... 32 6.3 SKLADOVÁNÍ ZÁSOB ........................................................................................ 35 6.4 NÁKLADY NA UDRŽENÍ ZÁSOB ......................................................................... 37


6

6.5 VLASTNÍ ŘÍZENÍ ZÁSOB .................................................................................... 38 7 METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB .................................................................................... 49 7.1 METODA ABC ................................................................................................. 49 8 OBRÁTKA, DOBA OBRATU ................................................................................ 53 9 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PODNIKU FILMONT .......................................... 62 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 65 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 66 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 67 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 68


7

ÚVOD Každý podnik, ať už obchodní nebo výrobní se nějakým způsobem setkává se zásobami a jejich řízením. S tímto řízením je spojeno mnoho úkolů a povinností a mnohdy se tato problematika může zdát lehčí, než vypadá. Někdy může být problém jen ve zvolení správného a co nejefektivnějšího dílčího rozhodnutí v oblasti zásob. Někdy je ale nutné jít více do hloubky a zvolit potřebnou úroveň zásob z hlediska množství a struktury pro zásobování a jejich alokace dle předpovědí prodeje. Ke správnému zvolení strategie, přispívá fakt, že zásoby v sobě vážou mnoho finančních prostředků, a proto špatně zvolená strategie řízení zásob, může mít nejeden negativní vliv na podnik jako celek. I společnost FILMONT, s.r.o. tuto problematiku řeší. Snaží se o zvolení nejvhodnější strategie, tak aby co nejvíce snížila náklady spojené se zásobami a aby zároveň nedošlo v důsledku špatně zvolené strategie k negativnímu vlivu na výši zásob a ke špatné schopnosti zásobovat zákazníky. Absolventská práce řeší problematiku řízení zásob zboží v podniku. Práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány zásoby a uvedeno jejich rozdělení podle různých hledisek. Dále pak obsah a cíl řízení zásob, systém řízení zásob, členění řízení zásob a náklady spojené s tímto řízením. V poslední části jsou popsány metody používané při řízení zásob, obrátka a doba obratu zásob. V praktické části je představena společnost FILMONT, s.r.o., její předmět podnikání a sortiment zboží. Dále se zde porovnávají dříve uvedené teoretické poznatky a tím jak jsou používány a jak fungují v podniku. Celá praktická část je zaměřena zejména na oblast řízení zásob zboží, protože zlepšení právě této oblasti je hlavním cílem absolventské práce. V průběhu celé praktické části a poté na jejím konci jsou navržena doporučení a rady pro podnik v této oblasti. Cílem práce je důkladně zanalyzovat zásoby zboží v tomto podniku a zároveň odhalit případná problémová místa v oblasti řízení zásob a navrhnout opatření k jejich řešení. K analýze zásob zboží využívá tato práce metodu ABC dle ziskovosti. A zároveň zkoumá, zda je potvrzeno Paterovo pravidlo, které tvrdí, že 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

ZÁSOBY

1.1 Definice zásob „Zásoby patří do oběžného majetku, tzn. jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové složky.“ (Štohl, 2008, s. 13) Dle Horákové (1997, s. 67) lze chápat zásoby jako přirozený prvek ve výrobních a distribučních organizacích. Zásobami lze rozumět část užitných hodnot, které byly vyrobeny, ale ještě nebyly spotřebovány. Zásoby se mohou projevovat jak pozitivním, tak negativním způsobem. „Pozitivní význam spočívá v tom, že přispívají –

k řešení časového, místního, kapacitního a sortimentního nesouladu mezi výrobou a spotřebou,

–

k tomu aby se přírodní a technologické procesy mohly uskutečňovat ve vhodném rozsahu (v optimálních dávkách),

–

ke krytí nepředvídaných výkyvů a poruch (zajišťují plynulost výrobního procesu, pokrývají výkyvy v poptávce a při doplňování zásoby. aj.)“ (Horáková, 1997, s. 67)

Negativní vliv spočívá v tom, že váží kapitál, spotřebovávají práci a prostředky a nesou s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti a neprodejnosti. Se zvyšující se konkurencí na trhu a vysokou úrokovou mírou pro krátkodobé úvěry může dojít k tomu, že kapitál investovaný do zásob chybí pro financování technického a technologického rozvoje, snižuje likviditu podniku a snižuje podnikovou důvěryhodnost při jednání o úvěrech. (Horáková, 1997, s. 67)

1.2 Vymezení pojmu zásob Součástí zásob je nakoupený a skladový materiál, materiál vlastní výroby, nedokončená výroba a polotovary vlastní výroby, nakoupené a skladované zboží. „Do materiálu náleží suroviny, pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly a drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není investičním majetkem.“ (Vavrla, 1995, s. 70)


10

„Suroviny jsou hmoty, které při výrobě přecházejí zcela nebo částečně do výrobku a tvoří jeho podstatu.“ Pomocné látky přecházejí přímo do výroby, ale netvoří jeho podstatu. Provozovací látky jsou hmoty, které jsou zapotřebí pro chod podniku. Náhradní díly jsou předměty, které pomáhají uvést hmotný majetek do původního stavu. Obaly slouží k ochraně a přepravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků. Drobný hmotný majetek jsou samostatné movité věci, jejichž ocenění nepřekročí 10 000,- Kč. Nedokončená výroba jsou produkty, které prošly alespoň částečnou výrobou, ale nejsou ještě výrobky, nelze je považovat ani za materiál. Polotovary vlastní výroby jsou oddělené produkty, které neprošly všemi stupni výroby a budou dokončeny nebo zkompletovány do finálního výrobku. Výrobky jsou produkty vlastní výroby. „Zvířata jsou to mladá zvířata, ryby, kožešinová zvířata, včelstvo, slepice, krůty, kachny…“ Zboží je všechno, co podnik nebo organizace koupí za účelem dalšího prodeje. Projde podnikem v nezměněném stavu. (Vavrla, 1995, s. 70)

1.3 Dělení zásob „Na přiměřenou velikost jednotlivých druhů zásoby mají vliv různé činitele; rozeznávat druhy zásob je nezbytné kvůli správné volbě metod jejich řízení.“ (Horáková, 1997, s. 72) Zásoby lze rozdělit do několika kategorií. 1.3.1 Druhy zásob podle stupně zpracování Podle stupně zpracování lze zásoby rozdělit do těchto skupin: –

výrobní zásoby (suroviny, základní, pomocné, režijní materiály, paliva, náhradní díly, nástroje, obaly…),

–

zásoby rozpracovaných výrobků (polotovary vlastní výroby, nedokončené výrobky),

–

zásoby hotových výrobků (též nazývány distribuční zásoby),


–

11

zásoby zboží (výrobky nakoupené za účelem prodeje).

„U obchodních podniků leží těžiště zásob v zásobách zboží, charakter výrobních zásob mají hlavně obaly a obalové materiály, jakož i náhradní díly a pomocné materiály.“ (Horáková, 1997, s. 72) 1.3.2 Druhy zásob podle funkce v podniku Jednotlivé druhy zásob mají významný vliv na potřebný způsob jejich řízení. Podle tohoto hlediska můžeme rozeznávat pět skupin, zásoby rozpojovací, na logistické trase, technologické, strategické a spekulační. (Horáková, 1997, s. 73) 1.3.2.1 Rozpojovací zásoby Důvodem vytváření těchto zásob je rozpojování materiálového toku mezi jednotlivými články logistického řetězce nebo dílčími procesy. Rozpojovací zásoby můžeme rozdělit od čtyř základních skupin: –

obratová zásoba (též běžná zásoba) je důsledkem nákupu, výroby nebo dopravy v dávkách,

–

pojistná zásoba se vytváří u běžně spotřebovávaných nebo prodávaných položek za účelem zachycování náhodných výkyvů na straně vstupu a na straně výstupu,

–

vyrovnávací zásoba slouží k zachycování nepředvídaných okamžitých výkyvů mezi navazujícími procesy ve výrobě,

–

zásoba pro předzásobení má tlumit předvídané větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu. (Horáková, 1997, s. 73-74)

1.3.2.2 Zásoby na logistické trase Tuto zásobu tvoří materiály a výrobky, které mají konkrétní určení. Lze je rozdělit na dopravní zásobu a zásobu rozpracované výroby. –

dopravní zásoba představuje „zboží na cestě“ z jednoho místa logistického řetězce na místo druhé,

–

zásoba rozpracované výroby (lze nazývat též zásobou nedokončených výrobků) zahrnuje materiály a díly, které již byly zadány do výroby a nacházejí se ve zpracování. (Horáková, 1997, s. 74)


12

1.3.2.3 Technologická zásoba Do tohoto druhu zásob patří materiály a výrobky, které před dalším zpracováním nebo expedováním, z technologických důvodů potřebují nějakou dobu skladování, aby nabyly požadovaných vlastností. Skladování je většinou součástí technologického procesu, proto by tato zásoba měla být spíše zařazena do rozpracované výroby. (Horáková, 1997, s. 75) 1.3.2.4 Strategická zásoba Tyto zásoby mají zabezpečit přežití podniku při nepředvídaných kalamitách v zásobování, např. v důsledku přírodních pohrom, stávek, válek apod. Příkladem je devadesátidenní zásoba ropy, vytvořená v řadě zemí po ropné krizi v 70. letech. (Horáková, 1997, s. 75) 1.3.2.5 Spekulační zásoba Vytvářejí se ve snaze docílit úspory při nákupu; bývají to základní suroviny pro výrobu. Tyto materiály se nakupují (obvykle ve velkých dávkách a předčasně) kvůli očekávanému zvýšení ceny. (Horáková, 1997, s. 75) 1.3.3 Druhy zásob podle použitelnosti Dle Horákové (1997, s. 73) se zde rozeznávají zásoby použitelné a nepoužitelné. Do použitelné zásoby patří položky, které se běžně spotřebovávají nebo prodávají. Tyto položky jsou předmětem „normálního“ řízení zásob. Tuto zásobu lze rozdělit do dvou složek: –

přiměřená zásoba je část průměrné zásoby, jejíž spotřebu pro výrobu nebo prodej lze očekávat v „rozumné“ době,

–

nadbytečná zásoba představuje rozdíl celkovou průměrnou zásobou a přiměřenou zásobou dané položky.

Nepoužitelná zásoba potom zahrnuje položky s prakticky nulovou spotřebou, u nichž je pravděpodobné, že budou moci být normálně využity pro budoucí výrobu. Tato zásoba se někdy označuje jako zásoba bez funkce. 1.3.4 Druhy zásob podle účetnictví Z tohoto hlediska lze zásoby rozdělit na:


–

13

materiál – zde patří suroviny (základní materiál), pomocné látky, provozovací látky, náhradní díly, obaly, další movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez ohledu na výši ocenění a drobný hmotný majetek,

–

zásoby vytvořené vlastní činností (včetně zásob patřících do zásob) – do této skupiny patří nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zvířata,

–

zboží – zahrnují se sem movité věci, které účetní jednotka pořizuje za účelem dalšího prodeje. (Štohl, 2008, s. 14)


2

14

ŘÍZENÍ ZÁSOB

Řízení zásob jsou činnosti podniku, jejichž cílem je zabezpečení optimálního množství zásob v odpovídající struktuře, kvalitě, čase a místě při vynaložení minimálních nákladů k zajištění plynulého chodu výroby a prodeje. (Vránová, 2008, s. 12) Řízení zásob je metoda, jak řídit tok výrobků v dodavatelském řetězci a dosáhnout požadované úrovně služeb za přijatelnou cenu. Pohyb a tok výrobků jsou klíčové koncepty v řízení zásob, protože když se tok zastaví, přidá se hodnota. (Emmett, 2008, s. 43) Důvody proč by podnik měl držet na skladě alespoň nějaký stav zásob, jsou: –

odstranění vazby mezi nabídkou a poptávkou,

–

bezpečnost / ochrana, například proti nejistotě vůči dodavatelům, nebo pokrytí neočekávané poptávky,

–

očekávání poptávky, například při zvyšování poptávky z důvodu sezony nebo reklamy,

–

poskytování služeb odběratelům, například cyklické zásoby hotových výrobků, nebo dostupnost pohotovostní zásoby pro případ neočekávané poptávky. (Emmett, 2008, s. 43)

„Řízení zásob se zaměřuje zejména na ovlivňování: –

objemu zásob (závisí na oboru podnikání, objemu výkonů, organizaci zásobování, kvalitě zásob,…),

–

struktury zásob (podle rozvahy, podle prodejnosti, podle potřebnosti,…),

–

míry využívání zásob (zda jsou efektivně využívány, neleží dlouho ve skladech, odpadové hospodářství,…).“ (Vránová, 2008a, s. 12)

2.1 Obsah a cíl řízení zásob „Řízení zásob představuje efektivní zacházení a efektivní hospodaření se zásobami, využívání všech rezerv, které v této oblasti existují, a respektování všech činitelů, které mají vliv na účinnost řízení zásob.“ (Horáková, 1997, s. 68) Dle Horákové (1997, s. 69) existence zásob v okamžiku, kdy nenacházejí uplatnění nebo po nich není poptávka, znamená zbytečné vynakládání prostředků (nejen hmotných a finančních, ale i lidských). Na druhou stranu neexistence zásob v okamžiku, kdy je potřebné splnit zakázku odběratele, vede ke ztrátě prodejců a následně i ke ztrátám


15

zákazníků a dobré pověsti firmy. Vznikají i další náklady s tím spojené, především dopravní a manipulační. Řízení zásob představuje komplex činností, které spočívají především v prognózování, analýzách, plánování,

operativních činnostech a kontrolních operacích v rámci

jednotlivých skupin zásob a v rámci zásob jako celku, které vytvářejí podmínky pro plnění stanovených podnikových cílů s optimálním vynaložením nákladů a s optimální vázaností finančních prostředků v zásobách (Horáková, 1997, s. 97)

2.2 Systém řízení zásob „V rámci tržního hospodářství vzrůstá úloha zásob a jejich řízení, které by mělo vést k optimální výši zásob.“ V podstatě je to hledání a nalezení optimálního vztahu mezi tím, jak zásoba plní své funkce, a tím, jak vysoké náklady je třeba vynaložit na její pořizování a držení. To znamená nalézt optimální vztah mezi jednotlivými druhy nákladů, které jsou ve spojitosti se zásobami vynakládány. Některé náklady s velikostí zásoby stoupají a jiné naopak klesají. (Horáková, 1997, s. 70) Systém řízení souvisí: –

s konkrétními podmínkami ve sledovaném podniku (tzn. se skladbou a délkou výrobního procesu a s výší a strukturou zásob v tomto podniku),

–

se systematickou evidencí zásob a s její nepřetržitou aktualizací (na základě existujících, reálných podmínek),

–

s objektivními prvky (jako jsou ekonomické podmínky země a platné legislativní normy),

–

se subjektivními prvky (lidský faktor dle počtu a kvality, způsob myšlení pracovníků jako tvůrčí myšlení a schopnost ekonomického uvažování, schopnost citlivě reagovat na reálné podmínky v podniku i jeho okolí a schopnost přijímat nové a progresivní myšlenky i když nevznikly ve vlastním podniku). (Horáková, 1997, s. 71)

2.3 Členění řízení zásob Řízení zásob obsahuje řízení výrobních zásob, řízení nedokončené výroby a řízení hotových výrobků.


16

Řízení výrobních zásob Výrobní zásoby jsou zásoby od vstupu materiálu do podniku až po jeho předání do výroby. Příjem zásob probíhá v předem dohodnutých dodávkových cyklech. Výdej do spotřeby je postupný. Pro řízení zásob se stanoví normativ (finanční limit, regulativ). Tzn. množství financí, které zabezpečí optimální úroveň výrobních zásob. Pro potřeby řízení výrobních zásob se používá pojem průměrná zásoba, která závisí na denní spotřebě zásob nebo průměrné době jejich vázanosti. (Vránová, 2008a, s. 13) Řízení nedokončené výroby V nedokončené výrobě je majetek vázán od předání materiálu do výroby, během celého výrobního procesu až do předání na sklad hotových výrobků. Z hlediska likvidnosti je tato skupina nejhorší. Protože jsou v nedokončené výrobě vázány značné finanční prostředky, musí být stanovena jejich nezbytná výše, ta se zabezpečuje normováním. Zde rozlišujeme operativní a globální řízení výroby. Pomocí operativního řízení výroby se určuje výše zásob ve výrobě v hmotných jednotkách. Při globálním řízení výroby je rozhodující normativ, tj. norma zásob nedokončené výroby vyjádřená v peněžních jednotkách. (Vránová, 2008a, s. 15) Řízení hotových výrobků Hotové výrobky jsou majetek, který je v podniku vázán od okamžiku převzetí z výroby na sklad hotových výrobků až po jeho expedici z podniku. (Vránová, 2008a, s. 16)

2.4 Náklady na zásoby Problém existujících i neexistujících zásob jsou náklady. V případě, že zásoby máme, kryjeme riziko jejich nedostatku, které by mohlo narušit bezporuchovost podnikových procesů. Náklady z nedostatku zásob jsou náklady vyvolané tím, že je nedostatek zásob pro účel, pro který mohou být určeny. Tento druh nákladů je z metodického hlediska nejhůře zjistitelný a rozhodnutelný. (Lukoszová, 2004, s. 69)


17

Náklady na zásoby můžeme rozdělit do dvou základních skupin, náklady na skladování a udržování zásob (pojistné a poplatky, skladovací náklady, skladovací ztráty, ztráty způsobené vázáním kapitálových prostředků) a náklady na vyřízení dodávky. (Lukoszová, 2004, s. 67-70) Pojistné – je dáno druhem skladového zboží, kryje riziko vyplývající ze skladování a jeho konkrétní výši stanovuje pojišťovna. Poplatky – jsou dány předpisy v dané lokalitě a vypočítávají se obvykle jako procentní sazba z hodnoty daného skladového zboží. Skladovací náklady – nejsou závislé na hodnotě zásob. Výše těchto nákladů závisí na tom, zda se jedná o vlastní nebo pronajatý sklad. Jde-li o vlastní sklad, skladovací náklady zahrnují roční odpisy, náklady na údržbu, mzdové náklady a náklady na energii. Skladovací náklady se pak obvykle přepočítávají na m2, m3, t, … skladovací kapacity skladu v m2, m3, t, … za časovou jednotku (např. den), a to při použití vzorce: (1) (1) ns = náklady na skladování jednotky zásob za časovou jednotku u vlastního skladu n = náklady vlastního skladu (náklady na energii, údržbu, …) f = plocha, příp. prostor, který zabírá jednotka zásob (m2, m3, t, …) T = časová jednotka (den, rok, …) Q = množství skladovaných jednotek, které projde skladem v daném období K = kapacita skladu (m2, m3, t, …) Pro každý výrobek (jednotku zásob) je potřeba určit plochu nebo prostor, který na skaldu obsadí. Při použití cizího skladu udává náklady pronajímatel. V tomto případě bývají obvykle náklady vyšší, než je tomu u vlastního skladu. Skladovací ztráty – určují se na základě zkušeností z minulého období (zpravidla metodou prognózování), ale jen v případě, pokud nejsou kryty pojištěním zásob (jinak by mohlo docházet ke zdvojení nákladů). Někdy jsou zde započítány i ztráty způsobené neprodejností výrobku. Skladovací ztráty se stanovují přímo v hodnotovém vyjádření nebo procentní sazbou.


18

Ztráty způsobené vázáním kapitálových prostředků – jsou nejsložitější záležitostí odhadu nákladů na udržení zásob. Bývá zde používána úroková sazba, která se pohybuje od běžně užívané hodnoty až po hodnotu okolo 25 %. Jednou z možností, jak odlišně a prakticky stanovit úrokové sazby, je klasifikovat zásoby, a to na: –

zásoby nezbytně nutné, kterým je přiřazena nejnižší úroková sazba,

–

zásoby pojistné,

–

zásoby udržované ze spekulativních důvodů, kterým se přiřazuje vysoká sazba z důvodů jejich vysoké rizikovosti.

Náklady na vyřízení dodávky – a její realizaci zahrnují náklady spojené s převzetím zásilky, popř. s její kvalitativní kontrolou, náklady na výpravu objednávky, kterou je potřeba vyhotovit a poslat dodavatelovi, náklady na zpracování dokumentace, apod. Východiskem pro tyto náklady bývají náklady minulého období a počet objednávek nebo dodávek. (Lukoszová, 2004, s. 70-71)


3

19

METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB

„V logistických systémech se snažíme pomocí vhodných metod přístupů a řídících procedur vybrat a uspořádat jednotlivé operace tak, aby optimálně fungovaly.“ Jde o to, aby zákazníky požadovaná úroveň služeb byla zajištěna s co nejnižšími náklady, nebo aby byla při stanovené výši nákladů dosažena maximální úroveň poskytovaných služeb. (Sixta, 2005, s. 241) Existuje mnoho metod pro řízení zásob. Některé z nich budou v této části rozebrány. Jde o metody ABC, Kanban, Just in Time, Quick Response, Hub and Spoke a Cross-docking.

3.1 Analýza ABC Řízení zásob velkého počtu skladových položek pomocí objednacích systémů nebo plánů potřeby dodávek s individuálně určovanými parametry by vyžadovalo pro každou položku stanovit a periodicky aktualizovat velikost dávky a pojistnou zásobu. Zásoby by pak byly optimální, avšak pouze za cenu jejich pracného a nákladného řízení. To je jeden extrém. (Horáková, 1997, s. 192) Druhý extrém je používání jednotlivých časových norem velikosti dávky a pojistné zásoby pro všechny položky spolu s hrubými metodami k předpovídání poptávky po hotových výrobcích a k odhadu budoucí potřeby položek. Takový systém řízení by byl sice velmi jednoduchý a provozně levný, avšak výše zásob ani úroveň služeb zákazníkům by nebyly optimální. (Horáková, 1997, s. 192) Z tohoto důvodu je zapotřebí najít „střední cestu“ mezi těmito extrémy, která by snížila náklady jak na držení zásob, tak na jejich řízení, a která by přitom zabezpečila požadovanou úroveň služeb zákazníkům. Efektivní cesta se nabízí rozdělit skladové položky do několika kategorií a zásobu jednotlivých kategorií řídit diferencovaným způsobem. „Vhodným podkladem pro diferenciaci je analýza ABC.“ (Horáková, 1997, s. 192) Paretova zákonitost Analýza ABC je založena na Paretově zákonitosti, tzv. na pravidlu 80 / 20, která říká, že často zhruba 80 % důsledků vyplývá z přibližně 20 % počtu všech možných příčin (čísla 80 % a 20 % neplatí absolutně, ale vyjadřují pojmy „hodně“ a „málo“). (Horáková, 1997, s. 192)


20

3.1.1 Klasifikace skladových položek Pro účely řízení zásob se obvykle položky označují písmeny ze začátku abecedy v pořadí klesající důležitosti položek. Nemusí být vytvořeny jen 3 kategorie, ale v závislosti na konkrétní struktuře skladovaného sortimentu může být zvolen počet o něco větší. (Horáková, 1997, s. 196) Klasifikace položek začíná volbou hranic kumulovaného procentního podílu hodnoty spotřeby pro jednotlivé kategorie (např. 50 %, 80 %, 90 % nebo 95 %). Pro každou ze tří dílčích sestav ABC mohou být hranice jiné. (Horáková, 1997, s. 196) Bývá účelné některé položky přeřadit do vyšší kategorie podle dalších hledisek, jakými může být například vysoká cena položky, důležitost položky, vysoké riziko neprodejnosti nebo nepoužitelnosti, omezená doba skladování a další. Tyto hlediska a jejich váhy musí podnik volit podle konkrétních podmínek. (Horáková, 1997, s. 196) 3.1.2 Diferenciace způsobů řízení zásob Důvodem diferenciace způsobů řízení zásob pro kategorie položek je snaha snížit hodnotu celkové průměrné zásoby a také pokud možno zmenšit, nebo alespoň příliš nezvětšit, celkový roční počet objednávek. (Horáková, 1997, s. 196) „Při stanovení potřeby a při řízení zásob se věnuje největší, téměř každodenní, pozornost položkám kategorie A („velmi důležitým“)“. Ty se sledují průběžně, předpověď potřeby a řídící veličiny se stanovují individuálně pomocí co nejpřesnějších metod a poměrně často se aktualizují. Pro položky řízené objednacími systémy se doporučuje systém, který ihned signalizuje pokles zásoby pod objednací úroveň. U položek řízených plánem potřeby dodávek se pracuje s měsíčním nebo s týdenním plánovacím obdobím. Stav zásob a plnění dodávek se pečlivě kontroluje, při hrozícím skluzu se včas iniciují opatření k nápravě. (Horáková, 1997, s. 197) Položky kategorie B („středně důležité“) se sledují podobně jako kategorie A, ale méně často a méně intenzivně. Řídící veličiny jsou stanoveny obvykle taky individuálně, někdy pomocí jednodušších metod. Pro položky řízené objednacím systémem bývá vhodný systém s kratším, týdenním, nejvýše dvoutýdenním, kontrolním intervalem. (Horáková, 1997, s. 197) Položkám kategorie C („málo důležitým“) se věnuje nejmenší pozornost. Jako předpověď potřeby slouží obvykle aritmetický průměr spotřeby, vypočtený z časové řady. Zásoby


21

s nezávislou poptávkou se řídí objednacím systémem s delším kontrolním intervalem, systémem dvou zásobníků nebo plánem potřeby dodávek s měsíčním plánovacím obdobím. Položek v této kategorii bývá značný počet. Obvykle bývá účelné tuto kategorii rozdělit do několika podkategorií. Pro každou z nich se používají jednotné skupinové časové normy zásoby. Dávky a pojistné zásoby je účelné volit větší s cílem, aby tyto položky byly stále na skladě a aby se nemuseli objednávat příliš často. (Horáková, 1997, s. 197)

3.2 Kanban Je to bezzásobová technologie, vyvinuta japonskou firmou Toyota Motors (v 50. a 60. letech min. století), rychle se rozšířila do výrobních podniků po celém světě. Známá také pod názvem Toyota Production Systems (TPS). Nejvíce je tato metoda používána ve strojírenské výrobě, zvláště pak v automobilovém průmyslu. „Tento systém se velmi dobře osvědčuje pro ty díly, které se používají opakovaně.“ (Sixta, 2005, s. 241 – 242) Principem jsou tzv. samořídící regulační okruhy, které tvoří dvojice článků (dodávající a odbírající) vzájemně propojené na základě tažného principu. Objednacím množstvím je zde obsah jednoho přepravního prostředku, nebo jeho násobků, plně naplněného vždy konstantním množstvím materiálu. Dodavatel ručí za kvalitu a odběratel má povinnost objednávku vždy převzít. Kapacity dodavatele a odběratel jsou vyvážené a jejich činnost je synchronní. Také spotřeba materiálu je rovnoměrná bez velkých výkyvů a sortimentních změn. Dodavatel ani odběratel nevytváří žádné zásoby. (Sixta, 2005, s. 242) Materiálové a informační toky v Kanban systému probíhají následně: -

odběratel odešle dodavateli prázdný dopravní prostředek s jedním štítkem, s jednou výrobní průvodkou, která plní funkci objednávky,

-

dodání

prázdného

přepravního

prostředku

s výrobní

kartou

k dodavateli

je podmětem k zahájení výroby příslušné dávky, -

touto dávkou je přepravní prostředek naplněn (nesmí být naplněn menším ani větším počtem dílů), opět označen štítkem a odeslán odběrateli,

-

odběratel je povinen došlou dávku převzít a zkontrolovat. (Sixta, 2005, s. 243)


22

3.3 Just in Time Nejznámější logistická technologie, která vznikla počátkem 80. let v Japonsku a USA, později se rozšířila do Evropy. Jde o způsob uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě, nebo hotového výrobku v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodávaní podle potřeb odebírajících článků. Dalo by se říct, že tato technologie je rozšířená technologie Kanban, protože propojuje nákup, výrobu a logistiku. (Sixta, 2005, s. 245) Dodávají se malá množství velmi často, v co možná nejpozdějším okamžiku a díky tomu na sebe mohou v logistickém řetězci navazovat jen s minimální pojistnou zásobou. Zásoby se udržují jen na dobu i několika hodin. (Sixta, 2005, s. 245) Technologii Just in Time (JIT) lze chápat spíš jako určitou filozofii řízení výroby než jako konkrétní techniku. JIT se zaměřuje na identifikování a odstraňování ztrát, a to ve všech místech a fázích výrobního procesu. Ústředním prvkem řízení je dle JIT koncepce neustálého zlepšování. Jinými slovy jde o řízení toku materiálu založeného na principu „dostat správné materiály (výrobky) na správné místo ve správnou dobu“. (Sixta, 2005, s. 245) Pro úspěšnost technologie JIT musí být splněny tyto předpoklady: -

odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobit,

-

přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci – více než rychlost přepravy je ceněna spolehlivost a přesnost,

-

dalšími podmiňujícími prvky jsou: o vhodně rozložená místa výroby a spotřeby, o náklady na dopravu musí být nižší než úspory z omezení nebo likvidace skladů, o dopravní prostředky a infrastruktura musí zabezpečovat spolehlivost intervalů dodání zásilky. (Sixta, 2005, s. 246)

3.3.1 Přínosy a problémy spojené se zavedením technologie JIT Přínosy systému JIT: -

výrazné snížení zásob surovin, zásob ve výrobě i zásob hotových výrobků,

-

značné zkrácení doby toku materiálů,


-

snížení velikosti potřebných prostorů pro výrobní proces,

-

zlepšení produktivity a větší úroveň řízení mezi různými úseky výroby,

-

výrazné zlepšení obrátky zásob. (Sixta, 2005, s. 248)

23

Problémy systému JIT Mezi negativní důsledky a problémy při uplatnění technologie JIT patří: -

skutečnost, že zvláště v našich podmínkách výrazně přispívá k většímu zaplnění našich silnic menšími nákladními a dodávkovými vozidly a rychlejšímu vyčerpání jejich kapacity,

-

negativní vliv exhalací z výfukových plynů, hluku a nehod způsobený větším počtem silničních vozidel na životy a zdraví občanů i životního prostředí a

-

problémy vznikající s dodržováním časových plánů při překonávání některých hranic i v silně dopravně zatížených městských aglomeracích. (Sixta, 2005, s. 248 – 249)

Nákupní činnost

Tradiční přístup

Přístup v prostředí JIT

Výběr dodavatele

Minimem jsou dva dodavatelé; ústředním kritériem výběru je cena

Často pouze jeden místní dodavatel; časté dodávky

Podání objednávek

Objednávka specifikuje dodací dobu a kvalitu

Roční rámcová objednávka; dodávky se realizují podle potřeby

Změny objednávek

Dodací doba a kvalita se často na poslední chvíli mění

Dodací doba a kvalita je pevně dána; množství se podle potřeby upravuje v rámci předem daných rozmezí

Následná kontrola objednávek

Mnoho telefonů - nutno řešit problémy s dodávkami

Málo problému s dodávkami díky jasně stanoveným smlouvám, nedodržení kvality nebo dodacích lhůt se nepřipouští

Kontrola dodávaného zboží

Kontrola kvality i množství prakticky u všech dodávek

Počáteční namátkové kontroly; později nejsou kontroly nutné

Hodnocení dodavatelů

Kvalitativní hodnocení; dodací odchylky do 10 % se tolerují

Odchylky se nepřipouštějí; cena je pevně dána a vychází z jasné kalkulace

Fakturace

Platba po každé dodávce

Faktury se shromažďují a uhrazují se jednou za měsíc

Zdroj: Sixta, 2005, s. 253 Tab. 1 Rozdíly mezi tradičním přístupem k nákupu a nákupem v prostředí JIT

3.4 Quick Response Tato technologie je zaměřena na řetězce spotřebního zboží z výroby přes velkoobchod do maloobchodní sítě. Začala se používat v USA v osmdesátých letech min. století


24

u textilního a oděvního zboží a postupně se rozšířila i na další zboží do Evropy. „Jde o zdokonalené řízení zásob a zvýšení efektivity prostřednictvím urychlení toku zásob.“ (Sixta, 2005, s. 256) Metoda Quick Response je zaměřena mnohem šiřeji než metoda JIT. Při aplikaci metody QR jde prakticky o uplatněni metody JIT v celém zásobovacím řetězci od dodavatele surovin až ke konečnému spotřebiteli. „Každý článek řetězce sdílí informace o prodeji, objednávkách a zásobách s ostatními články, přičemž partnerské vztahy v řetězci musí být vícestranné. Tato metoda předpokládá zavedení automatické identifikace (čárové kódy) a elektronickou výměnu dat (EDI).“ (Sixta, 2005, s. 256)

3.5 Hub and Spoke Technologie, která spočívá ve sdružování (konsolidaci) menších zásilek do větších celků, které jsou po přepravě kapacitními dopravními prostředky a systémy opět rozdruženy (dekonsolidovány). (Sixta, 2005, s. 258)

Zdroj: Sixta, 2005, s. 258 Obr. 1 Princip logistické technologie Hub and Spoke Přeprava mezi centry bývá železniční, kamionová, vodní i letecká. Často se využívají také kontejnery, protože jejich oddělení od dopravních prostředků (železničních vozů, automobilů, návěsů, letadel) umožňuje lepší využití zvolených dopravních prostředků. Kontejnery pak mohou sloužit jako dočasné skladovací prostory. (Sixta, 2005, s. 259)


25

Hub and Spoke si ve srovnání s metodou JIT poradí s častějšími a menšími dodávkami zboží, které jsou ekologičtější a také levnější. Náklady na dálkovou přepravu velkokapacitními prostředky nebo soupravami jsou mnohem nižší a dražší rozvoz menších zásilek na krátkou vzdálenost cenu příliš nezvýší. (Sixta, 2005, s. 259) Tato metoda má své výhody i nevýhody. Mezi výhody lze zařadit nižší náklady na dopravu, odlehčení dopravních komunikací a ekologická šetrnost (ve srovnání s metodou JIT). Mezi nevýhody lze pak zařadit investiční náročnost a použitelnost pouze na delší přepravní vzdálenost. (Sixta, 2005, s. 259)

3.6 Cross – Docking Metoda využívající výhody začlenění distribučního centra jako celku do dodavatelského řetězce mezi větší počet dodavatelů na jedné straně a maloobchodní sítě na druhé straně. (Sixta, 2005, s. 259) „Distribuční centrum třídí, kompletuje a expanduje zásilky přímo do jednotlivých prodejen.“ Zboží se v distribučním centru neskladuje. (Sixta, 2005, s. 259)

Zdoj: Sixta, 2005, s. 260 Obr. 2 Schéma materiálového toku v systému s distribučním centrem


4

26

OBRÁTKA, DOBA OBRATU

Ukazatel obratu zásob nám říká, kolikrát za rok se zásoba v podniku otočí, respektive kolikrát za rok jsme schopni přeměnit naše zásoby na tržby. Obrátka zásoby se vypočítá jako podíl tržeb a zásob. Vzorec pro měsíční obrátku zásob vypadá následovně:

Obrátka zásob =

(2)

á

Ukazatel doby obratu zásob měří rychlost, nebo dobu s jakou společnost průměrně prodá své zásoby. Obrazně řečeno, pokud je doba obratu zásob např. 50 dnů, znamená to u obchodní společnosti, že od okamžiku nákupu zboží do okamžiku prodeje zboží leží toto zboží průměrně 50 dnů na skladě. U výrobního prodeje s dobou obratu např. 70 dnů zahrnuje tato doba celý výrobní cyklus, tedy os okamžiku nákupu materiálu, přes výrobu, do okamžiku prodeje výrobku. Doba obratu zásoby se vypočítá jako podíl průměrné zásoby a průměrné tržby na 1 den. Vzorec pro výpočet doby obratu (s využitím měsíčních dat) vypadá takto:

Doba obratu zásob

(3) á

Ve většině případů platí, že čím vyšší je obrátka zásob a kratší doba obratu zásob, tím lépe. Podnik ale musí udržovat takovou výši zásob, aby byla schopen zabezpečit plynulou výrobu nebo uspokojení zákazníků. (Vránová, 2008b, s. 42)

II PRAKTICKÁ ČÁST


5

28

PROFIL SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O.

5.1 Obecné údaje

Obchodní jméno

FILMONT, s.r.o.

Sídlo

Cyrilometodějská 578, Valašské Klobouky 766 01

Právní forma

společnost s ručením omezeným

Datum vzniku společnosti

22. 11. 2005

Statutární orgán

jednatel

Prokura

Andrea Fůsková

Lubomír Fichta

Michal Bližňák Základní kapitál

200 000,- Kč

Jednání za společnost

jménem společnosti jedná jednatel

(Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012) Údaje o zaměstnancích Firma má asi 25 zaměstnanců, z toho asi 6 zaměstnanců je přímo ve firmě. Jedná se o účetní a techniky. Jeden zaměstnanec se nachází ve stavebninách v Bylnici, v letním období jsou zde dva zaměstnanci. Jeden na prodejně a druhý venku v prostorách stavebnin. Ostatní stálý zaměstnanci se nacházejí na stavbách, které podnik právě provádí. Dále si firma najímá dle sezónních zakázek jiné stavební firmy – subdodavatele. Úložné prostory – sklady Podnik vlastní celkem 3 sklady. Prvním a taky největším z nich jsou stavebniny, které se nacházejí v Brumově – Bylnici. Zde má podnik hlavní sklad materiálu, přímo v prostorech se nachází i prodejna. Další sklad se nachází nedaleko sídla firmy ve Valašských Kloboukách. Zde má firma uložené především lešení. V sídle firmy, ve


29

sklepových prostorech, se nachází třetí a nejmenší sklad, ve kterém je uloženo drobné nářadí, ochranné a pracovní pomůcky (vrtačky, pracovní monterky, boty apod.).

5.2 Předmět podnikání Do předmětu podnikání lze zařadit především dvě hlavní živnosti. První z nich je provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Tento předmět podnikání byl zapsán 22. listopadu 2005. Druhá z nich byla zapsána 14. října 2010 a jde o výrobu, obchod a služby neuvedené v příloze 1 a 3 živnostenského zákona. Do 14. října 2010 měla firma v obchodním rejstříku zapsánu živnost na specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, která byla tedy později změněna na výše uvedenou činnost. (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012) Stavebniny Prodej veškerého stavebního materiálu pro stavbu. Stavebniny dodávají sádrokartony vč. příslušenství, minerální podhledy, izolace, zateplovaní systémy, zdící materiály, malty, omítky, sanační omítky, lepidla, betonové a samonivelační hmoty, izolace proti vodě, betonové výrobky, silikonové a akrylátové tmely, PUR pěny, spárovací hmoty, nářadí. Stavebniny najdete v Bylnici naproti vlakového nádraží. (FILMONT, © 2011) Stavební výroba Společnost FILMONT zajišťuje kompletní dodávku staveb a rekonstrukcí budov průmyslové, občanské, bytové výstavby a rodinných domů včetně projekce. Provádí zateplování staveb a fasády, zámečnické práce, obkladačské práce, podlahářské práce, dodávky střech včetně tesařských a klempířských konstrukcí, malířské a natěračské práce, protipožární ucpávky HILTI. (FILMONT, © 2011)

5.3 Sortiment zboží Podnik má dle aktiv v rozvaze zásoby materiálu, zásoby nedokončené výroby a polotovarů a zásoby zboží. Zásoby nedokončené výroby a polotovarů v podniku představují spíše rozestavěné domy, které se nedají ve své podstatě chápat jako součást výrobního procesu. Jde spíše o rekonstrukce domů, dostavění budov apod. V této práci budu řešena pouze problematika zásob zboží. Tento sortiment je v podniku velice rozsáhlý, podnik ho využívá jak pro prodej (zboží), tak pro účely firmy (materiál). Ve stavebninách v Brumově – Bylnici se nachází tento sortiment zboží:


30

1. Betonové výrobky – zatravňovací dlažba, více druhů zámkové dlažby, obrubníky (chodníkový, nájezdový, palisádový, parkový, silniční, zahradní), plotová tvarovka, bednící tvárnice, betonové překlady, palisády, odvodňovací betonové žlaby. 2. Cementové a stavební směsi – cement, unimalt, betonová směs, jádrová omítka, štuková omítka, lepidla (standartní a flexibilní), zdící malty, štuky (vnitřní a vnější), nivelace, sanační omítky, tepelněizolační malty, strukturové omítky, křemičitý písek. 3. Zateplovací systémy, izolace – fasádní polystyrény, vaty, perlinka, polystyrén perimetr a styrodur (tvrzený). 4. Sypké materiály – makadam, štěrk, potěr, písek, vyosévky, drť pod dlažbu. 5. Zdící materiály – pálený cihelný blok, itonk porobeton, porfix, H+H, vápenopískové cihly, pálené cihly, šamotové cihly, překlady. 6. Nářadí – štětce, držáky válečků, ocelové kartáče, nůžky na plech, sádrovací špachtle, špachtle, nivelační válečky, brusné ucho, pily na itong, nože, rašple na SDK, vrtáky, metry, vodováhy, válečky, žufany, sponkovačky, řezné a brusné kotouče, akrylové pistole, pistole na pěnu, lžíce, polystyrénový brus, zubové hladítko, rádlovací kleště, spárovačky, pákové nůžky, kladiva, úhelníky, gumové palice, škrabáky, stahovací lať, vykružováky. 7. Spojovací materiál – hmoždinky, vruty. 8. Stavební chemie a lepidla – univerzální a sanitární silikony, tmely (akrylový, etylenový, kamnářský, sklenářský), stavební lepidla, tekuté hřebíky, pěny (montážní, nízkoexpanzní, na polystyrén, kanalizační, studnařské, protipožární a zimní), penetrace, tekuté kotvy, čistící roztoky, likvidátory plísní, šlehaný brousitelný tmel, asfaltový penetrační lak, tekuté lepenky. 9. Stavební ocel – roxory, kari sítě. 10. Střešní krytiny – pálené betonové tašky, plechové střechy. 11. Suchá výstavba – sádrokartonové desky, minerální podhledy. 12. Drobný materiál – zakládací lišty, vymezovací podložky, hmoždinky, zárubně.


6

31

ŘÍZENÍ ZÁSOB ZBOŽÍ VE SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O.

Řízení zásob je velice rozsáhlým tématem. Do této oblasti lze zařadit několik kategorií řízení. Jde o řízení prodeje, řízení nákupu, řízení skladování, řízení nákladu spojených se zásobami a vlastní řízení zásob. Postupně zde budou rozebírány jednotlivé kategorie. Nejprve řízení prodeje, kde bude především řešeno, jakým způsobem probíhá prodej zákazníkům a jakým způsobem lze platit faktury. V oblasti řízení nákupu je věnována pozornost dodavatelům a poté objednávkám a placení faktur. V řízení skladování je řešena problematika, kde a jakým způsobem je co skladováno a nedílnou součástí je i příjem a výdej ze skladu. Náklady spojené se zásobami jsou velice obsáhlým bodem, jelikož podnik může mít různé náklady (několik druhů pojištění, poplatků, nájemné apod.). Vlastní řízení zásob je v kompetenci podniku samotného. Zde bude především řešeno, jakým způsobem jsou zásoby evidovány a jak jsou zásoby regulovány.

6.1 Řízení prodeje Objednávky pro zákazníky Jelikož podnik nemá prostory pro všechno zboží, které nabízí, je možnost objednávky pro zákazníky, dle požadavků. V prodejně je několik katalogů, z kterých si mohou zákazníci osobně vybrat. Jde o speciální druhy zámkových dlažeb, vzory střešních krytin a další speciální druhy zboží, které se běžně neprodávají. Ve venkovních prostorech stavebnin se nachází i několik vzorků s ukázkami jak objednané zboží bude vypadat. Druhým způsobem je, že zákazník ví přesný název a další informace spojené se zbožím a pošle si naceněnou objednávku na e-mail nebo provede objednávku telefonicky. Placení faktur Tak jako asi v každém podniku, tak i zde funguje způsob placení v hotovosti a bezhotovostně. Hotovost přijímá pracovník, na základě daňového dokladu do pokladny. Bezhotovostně probíhá platba tak, že je vystavena faktura, na které je uveden dodavatel (adresa, číslo, e-mail, fax), odběratel (adresa, číslo, e-mail,fax), zboží a jeho množství, částka bez DPH a s DPH za kus, celková cena a číslo účtu, na který má odběratel zaplatit. V případě, že faktura není do doby splatnosti zaplacena, posílá společnost jednu upomínku, poté druhou a když odběratel stále nezaplatí, vymáhají se faktury soudně. Obvyklá doba


32

splatnosti u těchto faktur je 14 – 28 dnů, u některých odběratelů, s kterými je sepsána smlouva, je doba splatnosti i delší, například 2 měsíce.

6.2 Řízení nákupu Dodavatelé Podnik má několik dodavatelů z různých míst s různým sortimentem zboží. Jeden z hlavních dodavatelů je společnost MPL TRADING, s.r.o., která společnosti FILMONT dodává jakýkoliv druh zboží. Mezi další dodavatele patří například KM Beta, AZ BETON, EURO NÁŘADÍ, PRO-DOMA, Krkonošské vápenky Kunčice a další. V následující tabulce je znázorněno 12 nejvýznamnějších dodavatelů této společnosti. Je zde uvedena částka bez DPH a procentní podíl na celkové částce za odběr zboží. Částka bez DPH je hodnota, za kterou podnik v roce 2012 odebral zboží od dané společnosti. Dodavatel

Částka bez DPH

MPL TRADING, spol. s r.o.

%

3 873 015,18

70,562

PRO-DOMA, spol. s r.o.

702 839,29

12,805

HESCO, s.r.o.

196 886,60

3,587

CEMEX Sand, s.r.o.

195 889,00

3,569

STAVOSPOL, s.r.o.

112 831,70

2,056

VARS-TRANS, s.r.o.

102 417,15

1,866

Krkonošské vápenky Kunčice, a.s.

87 503,40

1,594

AZ BETON, s.r.o.

83 616,60

1,523

KM Beta, a.s.

50 503,24

0,920

EURO NÁŘADÍ, s.r.o.

34 537,47

0,629

PEMADEX, s.r.o. VARS-TRANS, s.r.o.

39 128,97 9 614,50

0,713 0,175

5 488 783,10

100,000

CELKEM

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat firmy r. 2012 Tab. 2 Dodavatelé společnosti FILMONT, s.r.o. Výše uvedená tabulka je dále zpracována do grafu. Jde o 10 nejvýznamnějších dodavatelů firmy.


33

10 nejvýznamnějších dodavatelů MPL TRADING, spol. s r.o. 2% 2% 2%

PRO-DOMA, spol. s r.o. HESCO, s.r.o.

3% 4%

CEMEX Sand, s.r.o. STAVOSPOL, s.r.o.

13% VARS-TRANS, s.r.o.

71%

Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. AZ BETON, s.r.o. KM Beta, a.s. EURO NÁŘADÍ, s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat firmy Obr. 3 Graf 10 nejvýznamnějších dodavatelů Pro lepší rozbor dodavatelů byla použita hodnotící tabulka, v které byly přiřazovány známky k různým dodavatelům dle 5 kritérií s váhou problému 3, tedy největší. Kritéria, které byly vybrány, jsou pro podnik jedny z nejhlavnějších, jde o blízkost místa, sortiment zboží, dobu reakce v případě potřeby, všeobecný image dodavatele a jakost. Známky, které byly poté ke kritériím přiřazovány, měly hodnotu 0 – 10, 0 znamená nevyhovující a 10 nejvíce vyhovující. Na konci se známka vynásobila s váhou problému a dostal se určitý počet bodů. Nejvyšší počet bodů, které mohl jednotlivý dodavatel dosáhnout, byl 150. Počet dosažených bodů je možno podrobněji vidět v níže uvedené tabulce.


34

Kritérium Dodavatel

Doba reakce v Všeobecný image případě potřeby dodavatele

Součet

Blízkost místa

Sortiment zboží

Jakost

MPL TRADING

30

30

30

30

30

150

PRO-DOMA

18

21

12

18

30

99

HESCO

18

27

15

24

30

114

CEMEX Sand

15

18

21

21

24

99

STAVOSPOL

18

24

21

18

27

108

VARS-TRANS

24

24

24

18

18

108

Krkonošské vápenky

12

21

12

21

15

81

AZ BETON

21

27

12

24

21

105

KM BETA

15

21

27

24

27

114

EURO NÁŘADÍ

27

27

30

24

27

135

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 3 Hodnocení dodavatelů Dle výše uvedených tabulek, se potvrdilo, že společnost MPL TRADING, s.r.o. je nejlepším a nejvíce vyhovujícím dodavatelem pro podnik. Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., i přes to, že dostali jen 81 bodů ze 150, jsou 7. nejlepším dodavatelem za rok 2012. EURO NÁŘADÍ, s.r.o. jsou sice v nejlepších dodavatelích na 10. místě, za to hodnocení má jako druhý nejlepší. Podnik STAVOSPOL a VARS-TRANS si udrželo střední příčku v obou tabulkách. Objednávky nákupu Objednávky v podniku FILMONT, jsou prováděny na základě minimálního odběru. Skladník má celkový přehled o zboží ve skladu, ale i přesto si při prodeji většího množství daného sortimentu zaznamenává, co je potřeba dokoupit. V době kdy je zaplněn kamion alespoň z poloviny může skladník provést objednávku. Další možností kdy objednat je, že přijde zákazník, který něco nutně potřebuje a zároveň je ochoten zaplatit si o něco vyšší cenu za zboží, jelikož se musí platit i doprava. V tomto případě se kamion objedná i dřív, s tím, že se skladník pokouší ho co nejvíce doplnit. Výsledná cena za dopravu se poté rozpočítává. Pro lepší představivost minimálního množství bylo zjištěno, kolik je čeho zhruba zapotřebí objednat, aby byl kamion dostatečně zaplněn. Minimální odběr jsou 4 palety, množství se ale mění s druhem zboží. Například při sypkém materiálu jako je písek, makadam, štěrk


35

apod. musí být vždy naplněn kamion úplně, což odpovídá asi 24 paletám. V případě stavebních směsí, kdy nemusí být kamion zaplněn, jde zhruba o 4 – 6 palet. Způsoby a lhůty placení faktur Přesněji je tato problematika řešena přímo ve smlouvách, které má podnik s dodavateli uzavřeny. Doba splatnosti je obecně 30 dnů, které se na základě zkušeností s placením faktur prodlužují až na 90 dnů, někdy i delší. Faktury jsou placeny bezhotovostně přes účet podniku do doby splatnosti. V příloze P I je uložena kopie smlouvy se společností MPL TRADING, s.r.o., která je největším dodavatelem zkoumaného podniku.

6.3 Skladování zásob Příjem na sklad Zboží na sklad je přijímáno skladníkem. Před příjmem na sklad provede skladník kontrolu došlého zboží na základě dodacího listu. Nejprve zkontroluje, zda dodací list odpovídá objednávce (na dodacím listu musí být vždy uvedeno číslo objednávky) a poté provede fyzickou kontrolu (přepočet množství). Nutná je také vizuální kontrola zboží, především u zboží, které může být zkorodované. V případě, že je zboží zabaleno, zkontroluje, zda není obal nějak porušen. V momentě, že skladních shledá jakoukoliv škodu při přebírání zboží, sepíše se doklad o vadě, který musí řidič podepsat. Na základě tohoto dokladu poté dodavatel vystaví dobropis na poškozené množství. Někdy se může stát, že se škoda na došlém materiálu nezjistí hned při přebírání dodávky (např. poslední vrstva u palety zámkové dlažby je rozbitá, rozdrolená apod.). V takovém případě je tato škoda nafocena a řešena přes pojišťovnu. V případě, že není zjištěna žádná škoda, skladník potvrdí dodací list a kopii předá dopravci. Poté proběhne naskladnění přijatého množství zboží do PC, kde je doplněn skutečný přijatý stav zboží. Na základě zadaných údajů je vystavena příjemka, která je poté spolu s dodacím listem předána účetní. Jako poslední se řeší umístění na sklad. Skladování Zboží je skladováno ve vnitřních i vnějších prostorech stavebnin. Ve vnější části prostoru je zboží skladováno na paletách, nebo samostatně. Ve vnitřních prostorech je zboží uloženo z vetší části na paletách, nebo v regálech.


-

36

Zboží skladované ve vnějších prostorech - zde je skladováno pouze zboží, které může být vystaveno povětrnostním podmínkám. Jde především o sypké materiály (písek, makadam, štěrk, vyosévky apod.), cihelné a betonové prvky (zámková dlažba, obrubníky, cihly apod.) a železo. Dále jsou zde uloženy různé ukázkové vzorky, například položená zámková dlažba, střešní krytiny od KM BETY apod..

-

Zboží skladované ve vnitřních prostorech – zde jsou skladovány materiály, které jsou sice více náchylné na povětrnostní podmínky, ale nevadí jim nižší teplota. Jde o stavební směsi (cement, unimalt, malty apod.), sádrokartonové desky, izolace (vaty, polystyrény) a drobný materiál.

-

Zboží na prodejně – zde je vystaveno nepřeberné množství nářadí a drobného materiálu jako jsou lepidla, silikony, kleště, válečky, nůžky a další. V regálech je tento sortiment logicky seskupen, aby byl umožněn lehčí výběr pro zákazníka. Například pěny (montážní, nízkoexpanzní, na polystyrén, kanalizační, studnařské, protipožární, zimní) a vedle jsou pistole na tyto pěny, v případě, že nejsou přímo součástí balení.

Výdej zboží ze skladu Výdej zboží probíhá buď přes prodej zboží zákazníkovi, nebo jako výdej materiálu pro účely firmy. V případě prodeje se požadované zboží vyhledá v programu v PC, vytiskne se přes prodej daňový doklad v případě platby hotovosti, nebo faktura v případě, že je zákazník větší odběratel a chce platit přes účet. Skladník poté požadované zboží předá. V případě potřeb pro firmu, skladník požadované zboží přes PC vyskladní a vystaví výdejku. Toto zboží poté předá zaměstnanci, který pro tento materiál přijede. Jelikož jde o výdej pro účely podniku, tedy na stavby a podobně, skladník výdejku odešle účetní, která tento výdej zboží zaúčtuje do účetního programu POHODA. Doprava zboží Podnik FILMONT má, jako jeden z mála na okolí, možnost rozvozu zboží. V případě, že zákazník provede velký nákup a nemá možnost vlastní dopravy (z důvodů malého auta, nákup velkého množství zboží, které jsou možné prodat na paletě apod.), je možnost využít dopravy od podniku. Tato doprava je zpoplatněna 20 Kč/km + DPH.


37

Mnoho zákazníků najde stejný druh zboží u konkurence i o několik procent levněji, ale v konečné fázi se vracejí do FILMONTU, jelikož nemají možnost si zakoupené zboží sami odvézt a chtějí využít rozvozu od firmy. Po propočtu všech nákladů, se konečné ceny konkurence, kde si zákazníci musejí zajistit vlastní dopravou, vyšplhají na stejnou cenu, jako ceny společnosti FILMONT, u které si zákazníci zaplatí dopravu, a navíc je jim zboží dovezeno na místo, které potřebují.

6.4 Náklady na udržení zásob Společnost FILMONT, má několik nákladů spojených se zásobami. Jde především o daně, pojištění, nájemné prostorů skladu a pojištění škod na zboží. Daně Zboží, které společnost vlastní, je zatíženo daní s přidané hodnoty, ve výši 21 %. Jelikož tato práce zahrnuje období od 1. 5. 2012 do 28. 2 2013 a v tomto období se DPH měnilo s 20 % na 21 %, z tohoto důvodu bylo rozhodnuto této dani nevěnovat velkou pozornost, jelikož i u dražšího sortimentu, tento rozdíl dělá asi 5 Kč. V konečné fázi tato změna DPH cenu zboží nijak moc neovlivnila, navíc je zde spíše pracováno s aritmetickým průměrem. Mimo DPH, podnik platí ještě daň z příjmu právnických osob, tato daň je ale placena za celou činnost, kterou podnik provádí, ne jen za zboží. Pojištění Podnik má několik pojištění, ať už jde o pojištění hlavní budovy firmy, stavebnin, nebo pojištění proti různým nehodám (rozbití skla na stavbě, špatné provrtání zdi apod.) Pojištění stavebnin je nejvíce propojeno se zbožím, a proto bylo o tomto pojištění zjištěno více informací. Stavebniny jsou pojištěny u České pojišťovny. Druh pojištění je Živelné pojištění movitých věcí a je do výše 2 mil. Kč, stroje jako je inventář, počítač apod. jsou pojištěny do výše 50. 000 Kč. Budova stavebnin pojištěna není, jelikož není vlastnictvím podniku. Nájemné Celý prostor stavebnin, včetně budov, které se zde nacházejí, jsou v pronájmu. Z tohoto důvodu není placeno pojištění budovy ani daň z nemovitosti. Dle informací od garanta praxe, je nájem placen měsíčně ve výši 30 000 Kč soukromé osobě. Toto nájemné bude


38

mít podnik od května 2013 sníženo na 25 000 Kč. Všechno je ukotveno ve smlouvě o pronájmu. Škody Může se stát, že při dodávce nového zboží je vše v pořádku a později se zjistí škoda, např. rozdrolená zámková dlažba. V tomto případě se vše nafotí, zdokumentuje a řeší se přes pojišťovnu, jako náhrada škody. Dalším problémem může být, že se nechtěně autem poškodí zboží, které je skladované ve vnějších prostorech. Postup na náhradu škody je obdobný jako ve výše uvedeném případě.

6.5 Vlastní řízení zásob Evidence zásob Podnik FILMONT pro řízení zásob využívá program VS obchod HT od společnosti VS Computer. Tento program je vhodný pro zákazníky, kteří v prodejnách preferují moderní, ale klasickou registrační pokladnu s napojením na skladový počítač. Prodej zboží je realizován na registrační pokladně se snímačem čárového kódu a informace jsou přenášeny mezi pokladnou a počítačem. Mimo jiné lze s tímto programem provádět tyto operace: vedení v průměrných skladových cenách, identifikace zboží podle čísel nebo čárového kódu, automatická tvorba cen podle nastavené obchodní přirážky, jednorázová změna přirážky, tvorba prodejních cen podle skladové (průměrné) nebo podle poslední nákupní ceny, přepínání zobrazení skladové ceny, pořizovací cena bez DPH a skutečné přirážky, možnost zadání budoucí ceny, kopie jakékoliv skladní karty včetně pořizovací ceny a mnoho dalších. (VS computer system, © 2013) Analyzovaná společnost snímač čárových kódů ani čárové kódy nevyužívá. Příjem, výdej a pohyby zboží jsou naváděny přímo do počítače skladníkem. Společnost se tento program snaží využívat z co nejvíce hledisek, současně ale uvažuje o změně programu, jelikož s programem od společnosti VS Computer, není moc spokojená. Regulace zásob Zásoby jsou v podniku řízeny v návaznosti na požadavky od zákazníků a dle sezónnosti. Letní sezóna je v podniku v měsících duben až říjen. V tomto období je ve stavebninách otvírací doba od půl sedmé až sedmé hodiny ranní do páté hodiny odpolední, s půl hodinovou přestávkou na oběd. Zimní sezóna je od října do dubna. V tomto období


39

je otevřeno od 7 od rána do 3 odpoledne, taktéž s půl hodinovou přestávkou na oběd v zimním i letním období je navíc otevřeno v sobotu od 8 od ráno do 11 dopoledne. V tabulkách níže jsou analyzovány pohyby zboží u deseti top nejziskovějších položek. Tyto položky jsou také top v prodejnosti. Jde o tmel, cement, GKB (sádrokarton), štěrk, polystyren, tkanina Vertex, flex, filigran, štěrkopísek (potěrák) a CD profil. Údaje jsou zaznamenány za druhé pololetí roku 2012 a to měsíčně, tak aby byly zahrnuty 3 měsíce z letního období a 3 měsíce ze zimního období. V tabulkách je vidět o jaký druh zboží jde, jeho spotřebu (jaké množství bylo prodáno), zůstatek zásoby na konci měsíce (v měrných jednotkách), tržby v Kč, zůstatek zásoby na konci měsíce v Kč a jednotlivé sloupky celkem.

Měsíc

Prodáno (ks)

Zůstatek zásoby na konci měsíce (ks)

Tržby (Kč)

Zůstatek zásoby na konci měsíce (Kč)

červenec

265

312

42 665,00

33 314,25

srpen

235

249

37 835,00

26 579,76

září

212

463

34 132,00

49 861,82

říjen

292

506

47 012,00

54 643,15

listopad

198

311

31 878,00

33 585,10

prosinec

10

301

1 610,00

32 505,20

1 212

2 142

195 132,00

230 489,28

Celkem

Zdroj: vlastní zpracování interních dat Tab. 4 Pohyb zásoby Weber tmel 700 Z výše uvedené tabulky je patrné, že spotřeba tmelu je v letní sezóně vyšší než v zimní. Největší spotřeba byla v říjnu a nejmenší v prosinci. Z tabulky lze vypočítat, že v druhém pololetí roku 2012 se prodalo 36,14 % ze zásob tmelu, zbývajících 63,86 % zůstalo na skladě. Cena za jeden balík tmelu, což je 25 kg, je 161 Kč. Průměrná spotřeba tmelu na jednotlivé měsíce je 202 ks. Průměrná tržba za měsíc je 35 522 Kč.


40

Tento tmel se využívá pro lepení izolačních materiálů v interiéru i exteriéru. Také je možno ho použít v kombinaci s vhodným typem skleněné tkaniny, pro vytváření tepelně izolačních kompozitních systémů, pod finální omítku. Vhodný pro lepení izolačních desek, obkladů a dlažeb, k vyrovnání podkladů a k vytváření základní vrstvy. Cement Hranice 25 kg Měsíc

Prodáno (ks)


Tržby (Kč)


červenec

997

651

64 805,00

29 407,51

srpen

752

686

48 880,00

30 906,35

září

494

1 032

32 110,00

46 345,39

říjen

454

578

29 510,00

25 988,03

listopad

333

1 091

21 645,00

48 915,36

prosinec

43

1 049

2 795,00

47 032,07

3 073

5 087

199 745,00

228 594,71

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 5 Pohyb zásoby cementu Hranice Z výše uvedené tabulky je patrné, že spotřeba cementu je opět v letním období vyšší než v zimním. Největší spotřeba byla v červenci a nejmenší v prosinci. Z tabulky lze vypočítat, že v druhém pololetí roku 2012 se prodalo 37,66 % ze zásob cementu, zbývajících 62,34 % zůstalo na skladě. Cena za jeden balík cementu Hranice, což je 25 kg, je 65 Kč. Průměrná spotřeba cementu na jednotlivé měsíce je asi 512 ks. Průměrná tržba za měsíc je 33 290,83 Kč. Cement se využívá pro výrobu malty a betonu. Spojuje se s ním přírodní i umělé kamenivo a tím vzniká pevný stavební materiál, který je v konečné fázi trvanlivý. Cement ve zvýšeném množství zlepšuje pevnost, vodotěsnost, přídržnou a zlepšuje odolnost výztuže proti korozi.


41

GKB 12,5x1250x2000 A13 Knauf Měsíc

Prodáno (ks)


Tržby (Kč)


červenec

188

590

27 072,00

57 458,70

srpen

245

345

35 280,00

33 762,30

září

154

204

22 176,00

20 124,78

říjen

63

141

9 072,00

14 031,42

listopad

118

247

16 992,00

23 898,46

prosinec

67

180

9 648,00

17 418,22

Celkem

835

1 707

120 240,00

166 693,88

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 6 Pohyb zásoby GKB 12,5x1250x2000 Na základě údajů v tabulce, týkající se sádrokartonu GKB 12,5x1250x2000, je patrné, že se sádrokarton prodává poměrově mnohem v menším množství než předešlý cement a tmel. Největší spotřeba sádrokartonu byla v červenci a nejmenší v říjnu. Z tabulky lze dopočítat, že se za toto období prodalo 32,85 % ze zásob sádrokartonu, zbývajících 67,15 % zůstalo na skladě. Cena za jednu desku GKB 120,5x1250x2000 je 144 Kč. Průměrná spotřeba tohoto druhu sádrokartonu je asi 139 ks. Průměrná tržba za měsíc je 20 040 Kč. Sádrokarton se využívá na obklady stěn a stropů na spodní konstrukci, předsazené stěny, dělící příčky a podhledy a pro lepení jako suchá omítka. Sádrokarton GKB od společnosti Knauf je nejvíce vhodný do interiérů, které nejsou vystaveny zvýšené vlhkosti, bez nároků na vyšší požární odolnost. Jsou tedy vhodné do kanceláří, obytných prostorů a dalších, nevhodné jsou například do koupelen. Společnost FILMONT mimo sádrokartonu GKB prodává ještě GKBi, který je vhodný do vlhkého prostředí a GKF, který je protipožární. Celkovou nabídku sádrokartonů od Knaufu doplňuje ještě GKFi, který je protipožární a zároveň je vhodný do vlhka, tento produkt ale FILMONT do svého sortimentu zatím nezařadil.


42

Štěrk 0/32 Měsíc

3

Prodáno (m )

Zůstatek zásoby na konci měsíce (m3)

Tržby (Kč)


červenec

28,42

17,88

21 311,25

8 927,97

srpen

34,55

24,21

25 912,50

12 086,35

září

24,60

19,59

18 450,00

9 775,80

říjen

22,84

16,36

17 130,00

8 164,61

listopad

11,30

22,75

8 475,00

11 348,57

prosinec

0,00

22,75

0,00

11 348,57

121,71

123,55

91 278,75

61 651,87

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 7 Pohyb zásoby štěrku 0/32 Z tabulky je patrné, že společnost FILMONT byla v prodeji štěrku úspěšná, protože z celkového množství zásob se v druhé polovině roku 2012 podařilo prodat 49,62 %, což je asi polovina. Zbývající část, 50,38 % zůstala na skladě. Štěrk je prodáván v metrech krychlových a cena za jednu tuto jednotku je 750 Kč. Nejvíce štěrku bylo prodáno v srpnu a nejméně v listopadu. V prosinci nebyl štěrk vůbec prodáván. Průměrný prodej štěrku na měsíc byl 20,29 m3 a průměrná měsíční tržba za štěrk byla 15 213,13 Kč. Štěrk je využitelný v mnoho případech. Nejvíce se asi používá pro stavební účely, při opravě silnic, v akvaristice, v zahradnictví k úpravě terénů a jezírek a k drenážím. Nabídka štěrku na trhu je široká, je možné zakoupit štěrk drobný, hrubší, říční a štěrk z kamení.


43

Polystyren EPS 70F 1000x500x100 Měsíc

červenec

Prodáno (ks)


Tržby (Kč)


171

863

10 687,50

34 881,85

21

842

1 312,50

34 033,03

září

162

680

10 125,00

27 484,99

říjen

78

602

4 875,00

24 332,23

listopad

101

501

6 312,50

20 249,81

prosinec

35

466

2 187,50

18 835,11

Celkem

568

3 954

35 500,00

159 817,02

srpen

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 8 Pohyb zásoby polystyren EPS Na základě údajů uvedených v tabulce výše, je patrné, že polystyren více zůstával na skladě, než se prodával. Z celkového množství zásob, které byly v druhé polovině roku 2012, se podařilo podniku prodat pouhých 12,56 %, zbývající část, 87,44 % zůstala na skladě. Nejvíce kusů se podařilo prodat v červenci a nejméně v prosinci. Cena za kus je 62,5 Kč. Průměrný měsíční prodej byl asi 94 kusů a průměrná měsíční tržba byla 5 916,67 Kč. Polystyren se nejvíce objevuje ve stavebnictví, hodí se však i pro dekorační účely nebo pěstování rostlin. Ve stavebnictví má největší využití jako izolační materiál. Je vynikající pro své tepelné a zvukové vlastnosti. Má nízkou nasákavost a jeho aplikace je velice snadná.


44

Tkanina Vertex R117 1,1x50 m Měsíc

Prodáno (m)

Zůstatek zásoby na konci měsíce (m)

Tržby (Kč)


červenec

311,00

1 908,50

6 220,00

26 519,23

srpen

225,00

1 683,50

4 500,00

23 391,73

1 187,00

2 147,50

23 740,00

29 841,33

říjen

979,00

1 168,50

19 580,00

16 233,23

listopad

859,50

1 959,00

17 190,00

27 221,18

prosinec

0,00

1 959,00

0,00

27 221,18

3 561,50

10 826,00

71 230,00

150 427,88

září

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 9 Pohyb zásoby tkanina Vertex Na základě údajů v tabulce, týkající se tkaniny Vertex R 117, je patrné, že se tkanina prodává v docela velkém množství. Nejvíce této tkaniny bylo prodáno v měsíci září a nejméně v měsíci srpnu. V prosinci nebyl prodán ani jeden metr. Prodáno bylo 24,75 % z celkové půlroční zásoby a 75,25 % zůstalo na skladě. Cena za metr tkaniny je 20 Kč. Průměrný měsíční prodej byl asi 593,6 m a průměrné měsíční tržby byly asi 11 871,67 Kč. Tkanina Vertex neboli perlinka Vertex se využívá pro fasádní systémy. Jde o sklovláknitou fasádní mřížku, která se využívá v interiérech i exteriérech. Použití najde pro vyztužování omítek a jako výstužný materiál pro zateplovací fasádní systémy.


45

Weber for Flex 25 kg Měsíc

červenec


Prodáno (ks)

Tržby (Kč)


48

106

11 520,00

16 955,77

101

92

24 240,00

14 708,91

září

40

53

9 600,00

8 477,88

říjen

20

117

4 800,00

18 693,08

listopad

61

58

14 640,00

9 266,65

prosinec

9

49

2 160,00

7 828,72

279

475

66 960,00

75 931,01

srpen

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 10 Pohyb zásoby Weber for Flex Z tabulky pohybu zásoby Weber for Flex, je patrné, že společnost prodala nejvíce kusů v srpnu a nejméně v prosinci. Z celkové půlroční zásoby bylo prodáno 37 % a 63 % zůstalo na skladě. Cena za jeden 25 kg pytel je 240 Kč. Průměrný měsíční prodej pytlů byl 46,5 a průměrné měsíční tržby byly asi 11 160 Kč. Weber for Flex je speciální flexibilní lepidlo na terasy, balkony, podlahy na vlhká místa. Používá se k lepení keramických a speciálních obkladů. Tento produkt je vhodný a určený pro lepení minerálních podlah, také jako podklad pro vápenocementové, běžné i betonové omítky. Lze využít pro lepení dlažby na podlahy s podlahovým topením. Toto flexibilní lepidlo není vhodné na dřevo, finální štuky, na kovy a na barevné nátěry.


46

Ecomin Filigran SK 600x600 Měsíc

červenec

2

Prodáno (m )


Tržby (Kč)


12,96

203,40

1 555,20

13 077,38

168,48

320,04

20 217,60

20 895,24

září

0,00

320,04

0,00

20 895,24

říjen

3,60

316,44

432,00

20 660,19

listopad

265,68

50,76

31 881,60

3 313,94

prosinec

0,00

50,76

0,00

3 313,94

450,72

1 261,44

54 086,40

82 155,93

srpen

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 11 Pohyb zásoby Ecomin Filigran Z výše uvedené tabulky je patrné, že Ecomin Filigran se nejvíce prodával ve dvou měsících a to v srpnu a v listopadu. V měsíci září a prosinec se neprodalo nic. Z tabulky lze vypočítat, že v druhém pololetí roku 2012 se prodalo 26,32 % zásob, zbývajících 73,68 % zůstalo na skladě. Cena za jeden metr čtvereční, je 120 Kč. Průměrná spotřeba na jednotlivé měsíce je 75,15 m2. Průměrná tržba za měsíc je asi 9 014,40 Kč. Ecomin Filigran je tvrdá minerální podhledová deska, odolná proti vlhkosti a požáru. Využívá se v administrativních budovách, školách, supermarketech a průmyslových objektech.


47

Potěrák 0/4 Měsíc

3

Prodáno (m )


Tržby (Kč)


červenec

29,95

21,87

22 462,50

9 575,88

srpen

18,05

3,93

13 533,75

1 726,20

září

20,86

14,41

15 641,25

6 307,30

říjen

11,21

23,25

8 403,75

10 169,78

listopad

3,28

19,97

2 456,25

8 737,19

prosinec

2,25

17,72

1 687,50

7 752,98

Celkem

85,58

101,15

64 185,00

44 269,33

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 12 Pohyb zásoby potěrák Z výše uvedené tabulky je patrné, že spotřeba štěrkopísku (potěráku) není velká, ale i přesto se v letním období prodávalo více jak v zimním období. Nejvíce se ho prodalo v červenci a to 29,95 m3 a nejméně v prosinci. Prodáno bylo 45,83 % z celkové půlroční zásoby, na skladě zůstalo 54,17 %. Potěrák je prodáván v metrech krychlových. Cena za jeden m3 je 750 Kč. Průměrná měsíční spotřeba je asi 14 m3 a průměrná měsíční tržba je 10 697,50 Kč. Štěrkopísek (obecně potěrák) se převážně používá do betonu, nebo k dalšímu zednickému zpracování. Potěrák je netříděné kamenivo, které obsahuje drobné i hrubé částice. Používá se zejména ve staveništních betonárkách pro výrobu betonů.


48

CD Profil 60/4 m 12 ks Měsíc

Prodáno (ks)


Tržby (Kč)


červenec

320

143

22 720,00

7 118,71

srpen

169

406

11 999,00

19 672,28

září

77

329

5 467,00

15 967,81

říjen

57

272

4 047,00

13 225,54

listopad

227

645

16 117,00

31 032,57

prosinec

88

557

6 248,00

26 798,89

Celkem

938

2 352

66 598,00

113 815,80

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 13 Pohyb zásoby CD profil Z tabulky pohybu zásoby CD profil, je patrné, že společnost měla větší odbyt v letním období než v zimním. Společnost FILMONT prodala nejvíce kusů v červenci a nejméně v říjnu. Z celkové půlroční zásoby bylo prodáno 28,51 % a 71,49 % zůstalo na skladě. Cena za jedno balení, které obsahuje 12 ks, je 71 Kč. Průměrný měsíční prodej balení byl asi 156 a průměrné měsíční tržby byly 11 099,67 Kč. CD profil je především určen pro montáž sádrokartonového stropu, podhledu a předsazené stěny. Je vyroben z pozinkovaného plechu. CD profil se používá k vytváření podkonstrukcí u podhledů, předstěn a podkroví, kde v případě zakrytí stávajících stěn a stropů dochází k vylepšení této plochy po estetické stránce. V případě vložení i tepelné izolace, dochází navíc k vylepšení po akustické a tepelně izolační stránce.


7

49

METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB

Existuje mnoho metod pro řízení zásob, každá však nelze použít v každém podniku. Některé jsou určeny pro řízení zásob pro výrobní proces (zde je dobrým příkladem metoda Kanban, která je vhodná při výrobě aut, kde je zapotřebí mnoho druhů dílu, které se často opakují), některé pro řízení zásob v obchodním procesu (například metoda ABC) a některé lze využít ve výrobním i obchodním procesu (například Quick Response). Nejznámější metoda JIT, která je založena na pravidelně dohodnutých a dodržovaných dodávkách, v podniku FILMONT nelze využít, jelikož zde nejdou aplikovat pevně stanovené a pravidelné dodávky zboží. Podnik je v podstatě závislý na tom co se zrovna prodává a spotřebovává. Zároveň je ovlivněn sezónností. Dle těchto kritérií jsou sestavovány i objednávky zboží. V této práci byla použita metodu ABC, jelikož podnik vlastní veliké množství zboží a prozatím tato problematika nebyla nějak více řešena.

7.1 Metoda ABC U společnosti FILMONT byla provedena analýza ABC na asi 1400 položkách materiálu, které má podnik v evidenci. Metoda ABC byla aplikována na všechny položky bez rozdílu. Analýza byla zpracovávána v programu Microsoft Excel s použitím elektronických skladových karet. Skladové karty obsahují tyto údaje: kód (skladové číslo), název materiálu, měrnou jednotku, datum (spotřeby nebo příjmu materiálu), číslo dokladu, příjem a výdej materiálu (množství), nákupní cenu za měrnou jednotku, zůstatek v měrných jednotkách a cenu celkem (za zůstatek v měrných jednotkách). Sledované období bylo od 1. 5. 2012 do 28. 2. 2013. Na základě výše uvedených údajů, bylo provedeno několik analýz podle různých kritérií. Nejprve byla vypočítána hodnota obratu s nákupní cenou, poté s prodejní cenou, ziskovost a nakonec byla zaznamenána přirážka u jednotlivých položek. Nakonec bylo jako nejlepší zvoleno roztřídění sortimentu zboží dle ziskovosti. U jednotlivých položek byl zjištěn za sledované období zisk, který byl na konci sečten, aby se zjistil celkový zisk za toto období. Poté byl vypočten podíl na zisku u jednotlivých položek a proveden kumulativní podíl na zisku. Dle procent, která vyšla, byly položky


50

rozděleny do skupin. Hranice byly upraveny dle Paretova pravidla, dle uvážení a vhodnosti pro podnik a byly stanoveny následovně: -

Položka A: asi 10 % zboží, přináší 70 % tržeb.

-

Položka B: asi 20 % zboží, přináší 20 % tržeb.

-

Položka C: asi 70 % zboží, přináší 10 % tržeb.

Celková analýza ABC dle ziskovosti je vložena do přílohy II. Jelikož je tabulka veliká, byla sestavena menší tabulku, v které je vidět kolik je položek v jednotlivých kategoriích, procento položek a zisk pro jednotlivé třídy. Třída

Počet položek

Podíl položek (v %)

Zisk (v Kč)

A

97

9,44

4 789 366,03

B

205

19,94

1 712 922,41

C

726

70,62

601 228,17

Celkem

1 028

100,00

7 103 516,61

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 14 Analýza ABC dle ziskovosti Ve skupině C byla ještě vytvořena podskupina s názvem Cc. Tato skupina byla vytvořena z toho důvodu, že třída C obsahuje poměrně velké množství neziskových položek. Ty firma prodává z toho důvodu, aby byl její sortiment kompletní. Podrobnější rozdělení skupiny C, je znázorněno v následující tabulce. Položka

Počet položek

Podíl položek (v %)

C

647

89,12

Cc

79

10,88

726

100,00

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 15 Analýza podskupiny Skupinu A tvoří velmi důležité položky zásob podniku. Tato skupina zahrnuje 97 položek s celkovým ziskem 4 789 366 Kč. Jak je z tabulky zjevné skupina A má mnohem míň položek než skupina C, a přesto dosahuje až o ¾ větší zisk něž skupina C. Z tohoto důvodu by se této skupině měl podnik věnovat nejvíce. Dle nastudované literatury bylo podniku doporučeno následující:


-

často provádět inventuru (týdně, maximálně každé 3 týdny)

-

objednávat často v menším množství

-

snažit se o zkracování dodací lhůty

-

zbytečně v této skupině nevázat peněžní prostředky

-

denně (týdně) aktualizovat stav zásob (skladové karty)

51

Skupinu B tvoří středně důležité položky zásob. V této kategorii je 205 položek s celkovým ziskem 1 712 922 Kč. Doporučení pro podnik bylo obdobné jako u skupiny A s těmito rozdíly: -

inventury prováděny v rozmezí 1 – 2 měsíců

-

objednávky ve středním množství s o trochu delší objednací dobou (méně často než skupina A)

-

asi měsíčně aktualizovat skladové karty

Skupinu C tvoří největší počet položek a jde o položky s malou důležitostí. V této skupině je 726 položek s celkovým ziskem 601 228 Kč. Základní doporučení byly: -

nutnost mít tyto položky na skladě

-

naprosto zjednodušené skladové karty

-

velká objednací množství v co nejkrajnějších případech (popřípadě dokládat do kamionu u objednávek skupiny A a B)

-

inventury provádět co půl roku až rok

Podskupinu Cc tvoří neziskové položky, kterých ve sledovaném období bylo 79. V těchto 79 položkách jsou zbytečně vázány peněžní prostředky, které by podnik mohl využít mnohem efektivněji. Z tohoto důvodu bylo podniku doporučeno, aby tyto položky sice v evidenci měl, ale jejich objednávka byla prováděna pouze na základě potřeby (ať už firmy nebo zákazníků). Skladové karty vést dle uvážení, se základními údaji. Na základě hlavní tabulky (ziskovosti) byla vytvořena Lorenzova křivka, která je vidět v grafu níže. V tomto grafu je znázorněn kumulativní podíl na zisku. Na svislé ose jsou dány procenta, hlavní osa má jednotku 20 a vedlejší 10. Vodorovná osa znázorňuje pouze pořadí.


Kumulativní podíl na zisku 100,00

80,00

60,00

40,00

20,00

0,00

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 4 Graf kumulativního podílu na zisku

52


8

53

OBRÁTKA, DOBA OBRATU

Podnik FILMONT, nevyužívá výpočty obrátky ani doby obratu. Z tohoto důvodu byla u některých druhů zboží provedena tato analýza. Jelikož podnik vlastní veliké množství zboží, bylo vybráno alespoň 20 druhů z nich. Dle uvážení bylo pro srovnání vybráno top 10 nejprodávanějších druhů materiálu, tyto druhy materiálu jsou zároveň 10 nejziskovějších položek dle metody ABC a jsou zařazeny ve skupině A. Pro lepší porovnání bylo poté ještě vybráno 10 nejziskovějších položek ze skupiny B. Data uvedená v tabulkách níže byla získána z interních zdrojů firmy, konkrétně z elektronických skladových karet podniku. Tyto karty byly vytisknuty pomocí programu VS obchod HT. Ze skladových karet byly použity skladové čísla, názvy položek, stavy zásoby k poslednímu dni daného měsíce a tržby za dané měsíce. Jak už bylo výše zmíněno, bylo vybráno 20 druhů materiálu. Srovnávané měsíce byly červenec a listopad roku 2012. Tyto dva měsíce byly zvoleny dle uvážení tak, aby byl zahrnut jeden měsíc z letní sezóny a jeden měsíc ze zimní sezóny. Údaje a výsledky byly pro přehlednost zaznamenány do tabulek, které jsou vloženy níže. Z těchto tabulek byly následně vytvořeny grafy. V těchto grafech je vidět pouze srovnání výsledků v daných měsících, nebyly zde zahrnuty celkové průměry obrátky a doby obratu u vybraných položek daných skupin.

Stav zásoby k 31.7. (Kč)

Název položky

Tržby za měsíc 7/2012 (Kč)


Tržby ze měsíc 11/2012 (Kč)

O zásoby v 7/2012

O zásoby v 11/2012

A 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

163 Weber tmel 700 25 kg 191 Cement Hranice 25 kg 56 ks/pal

33 314,25

42 665,00

33 585,10

31 878,00

1,28

0,95

29 407,51

64 805,00

48 915,36

21 645,00

2,20

0,44

57 458,70

27 072,00

23 898,46

16 992,00

0,47

0,71

8 927,97

21 311,25

11 348,57

8 475,00

2,39

0,75

319 Polyst. EPS 70F 1000y500x100 127 Tkanina Vertex R117 1,1x50 m

34 881,85

10 687,50

20 249,81

6 312,50

0,31

0,31

26 519,23

6 220,00

27 221,18

17 190,00

0,23

0,63

485 Weber for Flex 25 kg 999 Ecomin Filigran SK 600x600

16 955,77

11 520,00

9 266,65

14 640,00

0,68

1,58

13 077,38

1 555,20

3 313,94

31 881,60

0,12

9,62

14 Potěrák 0/4 90 CD profil 60/4 m 12 ks CZ

9 575,88

22 462,50

8 737,19

2 456,25

2,35

0,28

7 118,71

22 720,00

31 032,57

16 117,00

3,19

0,52

1,32

1,58

1 GKB 12,5x1250x2000 13 Štěrk 0/32

Průměr

-

-

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 16 Obrátka u zboží skupiny A

-

-


Pořadové Skladové číslo číslo

54


55

Z výše uvedené tabulky je patrné, že se obrátka u jednotlivých druhů zboží liší. Nejvyšší obrátka v měsíci červenci byla u CD profilu, kde se tato zásoba obrátila asi 3,2 x za dobu tohoto měsíce. Nejnižší obrátka byla u zásoby Ecomin Filigran kde se zásoba obrátila asi 0,1 x za dobu tohoto měsíce. Průměrná obrátka v měsíci červenci byla 1,32. V měsíci listopad nejvyšší obrátky dosáhl Ecomin Filigran, který měl v měsíci červenec obrátku nejnižší. Z výpočtu vyplývá, že se CD profil v podniku obrátil asi 9,6 x za měsíc listopad. Nejnižší obrátku v měsíci listopad měl potěrák, který se v tomto měsíci obrátil asi 0,3 x. Průměrná obrátka v listopadu byla 1,58. Na základě výše vypočtených obrátek, byl sestaven graf, kde lze u jednotlivých druhů zboží vidět měsíční srovnání.

Srovnání obrátky 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1

2

3

4

5 červenec

6

7

8

listopad

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 5 Graf srovnání obrátek u zboží skupiny A

9

10

Skladové číslo


Název položky




O zásoby v 7/2012

O zásoby v 11/2012

B 1

412 Zatravňovací dl. 60x40x8 šed. AZ

8 683,07

0,00

8 101,49

3 225,00

0,00

0,40

2

721 Schiedel komín.vl. RR20 rovná

4 898,29

194,00

7 915,06

2 328,00

0,04

0,29

3

655 Dlažba plošná 50x50x6 40ks/pAZ

3 648,02

0,00

7 016,46

10 220,00

0,00

1,46

4

366 Polyst. EPS 70F 1000x500x120

10 632,78

148,00

7 266,96

370,00

0,01

0,05

5

427 Hmožd. Tal. KOELNER KI 10x260 kov

10 516,80

0,00

8 544,90

16 650,00

0,00

1,95

13 369,44

0,00

2 325,12

0,00

0,00

0,00

6

1061 Polyst. EPS Perim. 1250x600x140

7

759 Porobeton příč. 500x250x75

7 797,53

3 102,00

1 949,30

792,00

0,40

0,41

8

318 Polyst. EPS 70F 1000x500x80

7 511,95

5 292,00

2 192,35

3 332,00

0,70

1,52

9

114 Hmožd. Tal. KOELNER KI 10x160

7 315,44

2 660,00

4 959,24

703,50

0,36

0,14

10

214 HELUZ 17,5 nebrouš. ProD (80ks)

15 403,69

1 008,00

8 869,93

0,00

0,07

0,00

0,16

0,62

Průměr

-

-

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 17 Obrátka u zboží skupiny B

-

-


Pořadové číslo

56


57

Nejvyšší obrátka v měsíci červenci byla u polystyrenu EPS 70F s rozměry 1000x500x80, kde se tato zásoba obrátila asi 0,7 x za dobu tohoto měsíce. Nejnižší obrátka byla u zásoby polystyren EPS 70 F s rozměry 1000x500x120 kde se zásoba obrátila asi 0,01 x za dobu tohoto měsíce. Ve skupině B se objevily 3 druhy zboží, u kterých se obrátka nedala vypočítat, jelikož za ně v měsíci červenec nebyla tržba. Průměrná obrátka v měsíci červenci 0,16. V měsíci listopad nejvyšší obrátky dosáhla hmoždinka, která měla obrátku v podniku 1,95. Nejnižší obrátku v měsíci listopad měl opět polystyren EPS 70F s rozměry 1000x500x120, který se v tomto měsíci obrátil 0,03 x. I v tomto měsíci se našly dvě položky, u kterých obrátka vypočtena nebyla. Průměrná obrátka v listopadu byla 0,62. Na základě výše vypočtených obrátek, byl sestaven graf, kde lze u jednotlivých druhů zboží vidět měsíční srovnání.

Srovnání obrátky 2,00

1,50

1,00

0,50

0,00 1

2

3

4

5 červenec

6

7

8

listopad

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 6 Graf srovnání obrátek u zboží skupiny B

9

10

Název položky





DO u zásoby 7/2012 (dny)

DO zásoby 11/2012 (dny)

A 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

163 Weber tmel 700 25 kg 191 Cement Hranice 25 kg 56 ks/pal

33 314,25

42 665,00

33 585,10

31 878,00

24,21

31,61

29 407,51

64 805,00

48 915,36

21 645,00

14,07

67,80

57 458,70

27 072,00

23 898,46

16 992,00

65,80

42,19

8 927,97

21 311,25

11 348,57

8 475,00

12,99

40,17

319 Polyst. EPS 70F 1000y500x100 127 Tkanina Vertex R117 1,1x50 m

34 881,85

10 687,50

20 249,81

6 312,50

101,18

96,24

26 519,23

6 220,00

27 221,18

17 190,00

132,17

47,51

485 Weber for Flex 25 kg 999 Ecomin Filigran SK 600x600

16 955,77

11 520,00

9 266,65

14 640,00

45,63

18,99

13 077,38

1 555,20

3 313,94

31 881,60

260,67

3,12

14 Potěrák 0/4 90 CD profil 60/4 m 12 ks CZ

9 575,88

22 462,50

8 737,19

2 456,25

13,22

106,71

7 118,71 -

22 720,00 -

31 032,57 -

16 117,00 -

9,71 67,96

57,76 51,21

1 GKB 12,5x1250x2000 13 Štěrk 0/32

Průměr

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 18 Doba obratu u zboží skupiny A



58


59

Z výše uvedené tabulky je patrné, že se doba obratu u jednotlivých druhů zboží liší. Nejvyšší dobu obratu měl a měsíci červenci Ecomin Filigran, kde byl tento druh zboží vázán ve formě zásob asi 260 dnů. Nejnižší doba obratu a tudíž i nejlíp na tom byl CD profil, který byl vázán ve formě zásob asi 10 dnů. Průměrná doba obratu byla asi 68 dnů. V měsíci listopad nejvyšší doby obratu dosáhl potěrák, který byl vázán ve formě zásob asi 107 dnů. Nejnižší dobu obratu měl Ecomin Filigran, který byl ve formě zásob vázán asi 3 dny. Tento materiál byl s dobou obratu v měsíci červenci nejhůř. Průměrná doba obratu v měsíci listopad byla asi 51 dnů. Na základě výše vypočtených dob obratu, byl sestaven graf, kde lze u jednotlivých druhů zboží vidět měsíční srovnání.

Srovnání doby obratu 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 1

2

3

4

5 červenec

6

7

8

listopad

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 7 Graf srovnání doby obratu u zboží skupiny A

9

10


Název položky






B 1

412 Zatravňovací dl. 60x40x8 šed. AZ

8 683,07

0,00

8 101,49

3 225,00

0,00

75,36

2

721 Schiedel komín.vl. RR20 rovná

4 898,29

194,00

7 915,06

2 328,00

782,72

102,00

3

655 Dlažba plošná 50x50x6 40ks/pAZ

3 648,02

0,00

7 016,46

10 220,00

0,00

20,60

4

366 Polyst. EPS 70F 1000x500x120

10 632,78

148,00

7 266,96

370,00

2 227,14

589,21

5

427 Hmožd. Tal. KOELNER KI 10x260 kov

10 516,80

0,00

8 544,90

16 650,00

0,00

15,40

13 369,44

0,00

2 325,12

0,00

0,00

0,00

6

1061 Polyst. EPS Perim. 1250x600x140

7

759 Porobeton příč. 500x250x75

7 797,53

3 102,00

1 949,30

792,00

77,93

73,84

8

318 Polyst. EPS 70F 1000x500x80

7 511,95

5 292,00

2 192,35

3 332,00

44,00

19,74

9

114 Hmožd. Tal. KOELNER KI 10x160

7 315,44

2 660,00

4 959,24

703,50

85,26

211,48

10

214 HELUZ 17,5 nebrouš. ProD (80ks)

15 403,69

1 008,00

8 869,93

0,00

473,72

0,00

369,08

110,76

Průměr

-

-

Zdroj: Vlastní zpracování interních dat Tab. 19 Doba obratu u zboží skupiny B

-

-



60


61

Nejvyšší dobu obratu měl a měsíci červenci polystyren EPS 70F o rozměrech 1000x500x120, kde byl tento druh zboží vázán ve formě zásob asi 2 227 dnů, což je opravdu hodně. Nejnižší doba obratu a tudíž i nejlíp na tom byl polystyren EPS 70F s rozměry 1000x500x80, který byl vázán ve formě zásob 44 dnů. Průměrná doba obratu byla asi 369 dnů. V měsíci listopad nejvyšší doby obratu dosáhl opět polystyren EPS 70F o rozměrech 1000x500x120, který byl vázán ve formě zásob asi 589 dnů, což je proti měsíci červenec lepší, ale mohlo by doba obratu ještě více klesnout. Nejnižší dobu obratu měla plošná dlažba, která byla ve formě zásob vázána asi 21 dnů. Průměrná doba obratu v měsíci listopad byla asi 111 dnů, průměrná doba obratu tedy proti měsíci červenci klesla. V obou měsících, jak červenci, tak i listopadu se našli druhy zboží, u kterých nebyla doba obratu vypočítána z důvodů nulové tržby v daném měsíci. Na základě výše vypočtených dob obratu, byl sestaven graf, kde lze u jednotlivých druhů zboží vidět měsíční srovnání.

Srovnání doby obratu 2 000,00

1 500,00

1 000,00

500,00

0,00 1

2

3

4

5

červenec

6

7

8

listopad

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 8 Graf srovnání doby obratu u zboží skupiny B

9

10


9

62

NÁVRHY A DOPORUČENÍ PODNIKU FILMONT

Ke zlepšení problematiky řízení zásob ve společnosti FILMONT, by bylo vhodné uplatnit následující opatření: -

upravit četnost provádění inventur, četnost a velikost objednávek, obsah skladových karet a další (uvedeno výše u metody ABC),

-

podrobně se seznámit s poznatky v tabulce (příloha P II) a poté se při řízení zásob zboží co nejvíce zaměřit na skupinu A, méně na skupinu B a skupinu C a u podskupiny Cc provést opatření (sortiment jen na objednávky, skladové karty vést na min. úrovni a další – viz kapitola 7.1),

-

po nějaké době (např. rok) znovu provést ABC analýzu a zjistit jestli nastaly nějaké změny,

-

zvětšení prostorů stavebnin v Bylnici (podnik má i v plánu), šlo by o nafukovací halu, která by se umístila na pronajaté pozemky za budovou, která už je teď v nájmu (toto doporučení je navrženo, z důvodů vlastnictví velkého množství zboží, pro lepší přehlednost a orientaci ve skladech),

-

v případě volných finančních prostředků zakoupení nového, lepšího softwaru do stavebnin (podnik není moc se stávajícím softwarem spokojený), např. program Skladové hospodářství od společnosti POHODA.

Při aplikaci těchto návrhů v praxi by mělo dojít k zefektivnění skladového hospodářství společnosti.


63

ZÁVĚR V teoretické části této absolventské práce jsem se zabývala zásobami, jejich definicí, vymezením pojmů a rozdělením podle různých hledisek. Dále jsem se snažila co nejvíce popsat obsah a cíle řízení zásob, systém řízení zásob, členění řízení zásob, náklady spojené s tímto řízením, metody používané při řízení zásob a také obrátky a doby obratu zásob. V praktické části jsem představila společnost FILMONT, s.r.o., její předmět podnikání a sortiment zboží. Snažila jsem se co nejvíce porovnat teoretické poznatky s tím, jak jsou používány a jak fungují v podniku. Celá praktická část byla zaměřena zejména na oblast řízení zásob zboží. V průběhu celé praktické části a poté i na jejím konci jsem navrhla nějaké doporučení a rady pro podnik, především pro zlepšení stávajícího stavu v této oblasti. Cílem práce bylo důkladně zanalyzovat zásoby zboží v konkrétním podniku a zároveň odhalit případná problémová místa v oblasti řízení zásob a navrhnout opatření k jejich řešení. K analýze zásob zboží byla využita metoda ABC dle ziskovosti, a zároveň bylo zkoumáno, zda je potvrzeno Paretovo pravidlo. Na základě informací, které mi byly poskytnuty, a na základě postupných analýz v podniku jsem dospěla k několika závěrům. V podniku FILMONT, s.r.o. je snaha o snížení nákladů spojených se zbožím, ale v důsledku vedlejších vlivů (dodavatelé a další) se toto snížení moc nedaří. Z tabulek, které byly během práce vytvořeny, je zjevné, že podnik zbytečně váže finanční prostředky v některých druzích zboží. Tyto finanční prostředky by se daly přitom využít mnohem efektivněji (např. lepší softwarový program do stavebnin). Skladníkovi mnou navržené uplatnění metody ABC práci velmi usnadní, jelikož teď ví, na které druhy zboží se má více zaměřovat a kterým druhům může věnovat menší pozornost. Paretovo pravidlo se v podniku FILMONT potvrdilo, jelikož v zásobách skupiny A je docela malý sortiment, ale na druhou stranu má podnik z této skupiny největší zisky. Zásoby tohoto podniku jsem zanalyzovala dle představ svých i představ firmy. Navrhla jsem několik doporučení pro zefektivnění, které podnik přijal kladně a hodlá je v budoucnu uplatnit při řízení zásob zboží ve společnosti.


64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. EMMETT, S. Řízení zásob: Jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1828-3. 2. FILMONT, © 2011. Filmont.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://filmont.cz/ 3. HORÁKOVÁ, H. a J KUBÁT. Řízení zásob: Logistické pojetí, metody, aplikace, praktické úlohy. Praha 2: Profess Consulting s.r.o., 1997. ISBN 80-85235-55-2. 4. LUKOSZOVÁ, Xenie. Nákup a jeho řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, xii, 170 s. ISBN 80-251-0174-6.

5. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, © 2012. Justice.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik 6. SIXTA, J. a V. MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, 315 s. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 80-251-0573-3. 7. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2008: pro střední školy a veřejnost II. díl. 9 upravené vydání. Znojmo, 2008, 56 s. ISBN 978-80-87237-02-1. 8. VAVRLA, P. a J. ŠAMÁREK. Ekonomika. Opava: VAŠA, 1995. 9. VRÁNOVÁ, Š. Finance a my: Finance podniku. Zlín: Z Studio, 2008a. ISBN 97880-7318-694-4. 10. VRÁNOVÁ, Š. Finanční analýza. Skripta. Zlín, 2008b. 11. VS COMPUTER SYSTEM, © 2013. Vscomputer.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0503]. Dostupné z: http://www.vscomputer.cz/softwarove-produkty/


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK DO

Doba obratu

EDI

Elektronická výměna dat

JIT

Just in Time

O

Obrátka

PC

Počítač

QR

Quick Response

TPS

Toyota Produstion Systems

65


66

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Princip logistické technologie Hub and Spoke ......................................................... 24 Obr. 2 Schéma materiálového toku v systému s distribučním centrem ............................... 25 Obr. 3 Graf 10 nejvýznamnějších dodavatelů ..................................................................... 33 Obr. 4 Graf kumulativního podílu na zisku ......................................................................... 52 Obr. 5 Graf srovnání obrátek u zboží skupiny A ................................................................. 55 Obr. 6 Graf srovnání obrátek u zboží skupiny B ................................................................. 57 Obr. 7 Graf srovnání doby obratu u zboží skupiny A .......................................................... 59 Obr. 8 Graf srovnání doby obratu u zboží skupiny B .......................................................... 61


67

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Rozdíly mezi tradičním přístupem k nákupu a nákupem v prostředí JIT ................. 23 Tab. 2 Dodavatelé společnosti FILMONT, s.r.o. ................................................................ 32 Tab. 3 Hodnocení dodavatelů .............................................................................................. 34 Tab. 4 Pohyb zásoby Weber tmel 700 ................................................................................. 39 Tab. 5 Pohyb zásoby cementu Hranice ................................................................................ 40 Tab. 6 Pohyb zásoby GKB 12,5x1250x2000 ...................................................................... 41 Tab. 7 Pohyb zásoby štěrku 0/32 ......................................................................................... 42 Tab. 8 Pohyb zásoby polystyren EPS .................................................................................. 43 Tab. 9 Pohyb zásoby tkanina Vertex ................................................................................... 44 Tab. 10 Pohyb zásoby Weber for Flex ................................................................................ 45 Tab. 11 Pohyb zásoby Ecomin Filigran ............................................................................... 46 Tab. 12 Pohyb zásoby potěrák ............................................................................................. 47 Tab. 13 Pohyb zásoby CD profil ......................................................................................... 48 Tab. 14 Analýza ABC dle ziskovosti................................................................................... 50 Tab. 15 Analýza podskupiny ............................................................................................... 50 Tab. 16 Obrátka u zboží skupiny A ..................................................................................... 54 Tab. 17 Obrátka u zboží skupiny B ..................................................................................... 56 Tab. 18 Doba obratu u zboží skupiny A .............................................................................. 58 Tab. 19 Doba obratu u zboží skupiny B .............................................................................. 60


SEZNAM PŘÍLOH PI

Kopie smlouvy se společností MPL TRADING, spol. s r.o.

P II

Metoda ABC dle ziskovosti

68

Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o

Recommend Documents