Řízení údržby s počítačovou podporou v podmínkách metalurgických provozů

Hutnické listy č.3/2008

Automatizace, počítačová simulace, výpočetní metody

Řízení údržby s počítačovou podporou v podmínkách metalurgických provozů Ing. Miroslav Szymanik, Ing. Zbyněk Prokop, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Průmyslová 1000, 739 61 Třinec – Staré Město,Třinec Doc. Ing. Jiří David, PhD., Prof. Ing. Milan Vrožina, CSc., VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 OstravaPoruba

V článku jsou shrnuty zásady průniku moderních poznatků do řízení údržby metalurgických provozů. Jejich průběžná aplikace je definována v oblasti počítačové podpory řízení údržby při její operativní, taktické i strategické úrovni. Jsou popsány současné přístupy při zavádění těchto moderních metod v podmínkách Třineckých železáren, a.s. Třinec a vytýčeny další postupy při zefektivnění činnosti údržby v tomto podniku.

Trendy v podnikové údržbě V současné době lze v oblasti údržby výrobních zařízení vypozorovat čtyři významné trendy. Pravděpodobně nejsilnější současný trend vývoje péče o výrobní zařízení směřuje jednoznačně ke koncepci údržby podle skutečného stavu výrobního zařízení a jejím modifikacím. Tato koncepce je v souladu s druhým trendem - zavádění původně japonské metody TPM (Total Productive Maintenance), která značně posunuje podíl odpovědnosti za údržbu a opravy z údržbářského subjektu na subjekt výrobní a klade důraz na správnou zainteresovanost každého z nich. Třetím trendem je stále vyšší stupeň vyčleňování vlastních údržbářských a opravárenských subjektů mimo firmu - tzv. outsourcing. A zde, ale i v případě prvních dvou uvedených trendů, je ve stále větší míře kladen důraz na podporu výpočetní techniky spolu s implementací různých řídicích systémů a identifikačních technologií. To lze považovat za čtvrtý silný trend v oblasti údržby a oprav výrobních zařízení, který je daný mimo jiné i nástupem relativně levných softwarových systémů pro řízení údržby a oprav s vysokým uživatelským komfortem. Přestože pronikání softwarových systémů do oblasti údržby představuje pozitivní trend pro vývoj nových přístupů k řízení údržby, je na druhou stranu nutné konstatovat, že softwarové firmy nezachytily měnící se trendy v oblasti údržby výrobních zařízení, a to zvláště přechod od periodické údržby ke koncepci údržby podle skutečného stavu.

Údržba v metalurgických provozech Specifičnost údržby v metalurgických provozech je dána především charakterem výrobních procesů a dále následujícími skutečnostmi [2]: • většina sledovaných součástí nebo uzlů je opravitelná, přičemž stupeň opravy je přímo závislý na provozně technickém důsledku poruchy; • při výskytu většího počtu sledovaných součástí v opravitelné soustavě není zpravidla s odstupem doby

•

•

•

• •

•

•

při hodnocení znám přesný okamžik poruchy konkrétního prvku; odstraňování poruch s relativně malými provozními důsledky se provádí často teprve po jejich kumulaci, většinou při pravidelné údržbě; je téměř vyloučeno z provozních, ekonomických nebo organizačních důvodů zajistit sledování spolehlivosti středně složitých a složitých systémů na homogenních, ze statistického hlediska dostatečně obsažných souborech, různým stupněm začlenění posuzovaného výrobku do vyšší technologické soustavy, jejíž celkovou spolehlivost na jedné straně ovlivňuje, na druhé straně je naopak ovlivňován poruchami této soustavy; odlišným posuzováním stavů sledovaného výrobku; různou konstrukční členitostí výrobků a předpokládanou podrobností analýz, např. poruchovosti jeho uzlů a součástí; nestejným způsobem experimentálního určování nebo ověřování ukazatelů spolehlivosti konkrétních výrobků; celkovou růzností údržbových a opravárenských systémů výrobce i uživatele.

V údržbě metalurgických strojů a zařízení můžeme definovat čtyři údržbářské filozofie, které jsou nyní s různým stupněm důležitosti zavedeny v závodech za účelem optimalizace ekonomických a technických výsledků údržby: • • • •

korektivní (opravárenská) údržba, preventivní údržba, údržba založená na stavu zařízení, příležitostná údržba - název vyjadřuje skutečnost, že je prováděna v případě odstavení z provozu jiného stroje do údržby nebo z jiného důvodu.

Počítačová podpora řízení údržby Výše uvedené aspekty a mnohé další méně podstatné vedou k výrazným komplikacím při zavádění počítačové podpory řízení údržby v metalurgických

85

Automatizace, počítačová simulace, výpočetní metody provozech. V čem lze spatřovat důvody a přínosy zavedení počítačové techniky do údržbářských činností? Důvodem jsou data a tedy zvýšení efektivnosti řízení na základě adekvátních dat a informací. Moderní řízení údržby na základě dat znamená sledování výrobních zařízení, plánování a řízení jejich preventivní údržby, včetně návaznosti na skladové hospodářství a administrativu nákupních operací náhradních dílů s provázáním na informační a ekonomický systém celého podniku [1]. Základem takto koncipovaného počítačového systému řízení musí být přesné definování a pojmenování problémů a potřeb údržby na všech stupních řízení v podniku, tzn. v podmínkách operativního řízení, ale i taktického a strategického řízení, spolu s vymezením informačních a datových toků tohoto systému v systému řízení celého podniku.

Hutnické listy č.3/2008 t1;t2

začátek a konec hodnoceného časového intervalu

Měrný objem oprav lze vyjádřit i vhodnými ekonomickými ukazateli, pokud jsou evidovány a objektivně zjistitelné z ekonomického systému. • Měrný objem plánované údržby – udává počet odpracovaných hodin při plánované údržbě jednoho objektu, vztažený na jednotku doby provozu No

Θu =

uji

i =1 j =1 No

∑ (t

2

[odpracované hodiny ⋅ h −1 ]

(2)

− t1 )i

i =1

No je ki

počet hodnocených objektů; počet provedených údržbových operací na i-té objektu v časovém intervalu doby provozu t1, t2; počet odpracovaných hodin při j-té údržbové činnosti na i-tém objektu; začátek a konec hodnoceného časového intervalu.

Θuji t1; t2

Koeficient účinnosti údržby – vyjadřuje poměr objem práce potřebné na plánovanou údržbu ve sledovaném období k objemu práce vynaloženém ve stejném období na neplánované obnovování provozuschopnosti objektu

•

Operativní řízení

ki

∑∑ Θ

Pro dosažení cílů na úrovni operativního řízení je základním požadavkem nastavení počítačového systému tak, aby byl schopen efektivně shromažďovat, sledovat a vyhodnocovat značné množství různorodých informací způsobem, který bude lehce srozumitelný pro všechny pracovníky podniku na všech stupních řízení (od výrobních hal až po administrativu).

No Nk

∑∑ Θ K uik =

uik

(3)

i =1 j =1 No Nk

∑∑ Θ

ij

i =1 j =1

Θuik je Θij

objem činností na k-tý plánovaný údržbářský zásahu i-té objektupočet odpracovaných; objem činností na j-té obnovování provozuschopnosti i-tého objektu.

Koeficient efektivnosti plánované údržby – vyjadřuje procentuální poměr odpracovaných hodin při plánované údržbě objektu a celkového počtu odpracovaných hodin při údržbě a obnovách objektu, vztažených na jednotku doby provozu

•

• Ke = Obr. 1 Obrazovka funkce Raportní kniha Fig. 1 Screen of function Report book

Pro operativní hodnocení údržby lze aplikovat některý z následujících ukazatelů [6]: •

Měrný objem oprav – udává průměrný počet odpracovaných hodin při obnovování provozuschopnosti jednoho objektu, vztažený na jednotku doby provozu No

ni

∑∑ Θ Θo =

i =1 j =1 No

∑ (t

2

oij

[odpracované hodiny ⋅ h −1 ]

− t1 )i

i =1

No je ni Θoij

86

počet hodnocených objektů počet poruch zjištěných u i-té objektu v časovém intervalu doby provozu t1;t2 počet odpracovaných hodin při j-tém obnovování provozuschopnosti i-tého objektu

(1)

Θu je Θo

Θu ⋅ 100 Θu + Θ o

[%]

(4)

měrný objem plánované údržby [odpracované hodiny.h-1]; měrný objem obnov [odpracované hodiny.h-1; odpracované hodiny.cyklus-1].

Taktické řízení údržby Úroveň taktického řízení údržby představuje jádro přínosů počítačové podpory ve vztahu k oddělení údržby, a proto této úrovni bude věnována větší pozornost. Přínosy lze rozčlenit do tří hlavních oblastí: • • •

zlepšení preventivní a prognostické údržby, zlepšení plánování a časového rozvržení práce, zlepšení v rozhodovacích procesech řízení údržby.


Preventivní a prognostická údržba Záznamy o vykonané údržbě (tj. plánovaných i neplánovaných činnostech) uložené v počítačovém systému lze využít jako podklad pro upravení činností preventivní údržby, aby se selhání výrobních zařízení v budoucnosti neopakovalo. Tato data také zpřesňují stanovení časových intervalů, ve kterých budou úkoly preventivní údržby konkrétních výrobních zařízení plněny. Měření a revize stavu výrobního zařízení předepsané v postupech prognostické údržby slouží k identifikaci a odstranění malých problémů ještě před tím, než se z nich stanou problémy velké nebo havarijní. Uskutečňování těchto postupů také může zabránit odstavení zařízení z výroby, popř. i zbytečně předčasné výměně náhradních dílů podle konzervativních postupů „běžné“ preventivní údržby. Základním přínosem preventivní i prognostické údržby je minimalizace výskytu havarijních selhání výrobních zařízení, protože omezením těchto havárií se významně snižují náklady na materiály a pracovní síly použité při odstraňování těchto poruch a současně se zkracuje doba nečinnosti těchto výrobních zařízení.


Další rozměr při plánovaní údržby (především při rozsáhlých údržbářských akcích jakými jsou např. střední nebo generální opravy apod.) je koordinace pracovních činností s požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu pro příslušné činnosti spolu s dodávkami náhradních dílů.

Seskupování preventivní údržby Kritérium optimalizace je však závislé na plánu preventivní údržby, který je určený: • časovými okamžiky údržby, • účinkem údržby na změnu stavu a spolehlivost udržovaného prvku, • rozdělením pravděpodobnosti doby do poruchy. Pro nejčastěji používané plány preventivní údržby (tj. F/E/I - flexibilní periodická metoda údržby s úplnou opravou po poruše - věková údržba, S/E/I - standardní periodická metoda údržby s úplnou opravou po poruše, S/M/I - standardní periodická metoda údržby s minimální opravou po poruše) lze na základě dílčích kriteriálních funkcí stanovit kriteriální funkci strojního zařízení jako složité soustavy, u níž se vykonávají opakovaně různé druhy obnovy jejichž optimální rozsah i okamžik vykonání jsou ovlivňovány mnoha náhodnými vlivy. Kritérium má pak následující tvar:

Plánování a časové rozvržení práce k

Většinou je typické, že se podrobněji plánují pouze periodicky se opakující údržbářské aktivity nebo činnosti vyžadující odstávku celého zařízení nebo celého provozu. Je třeba si uvědomit fakt, že příkaz k zastavení výrobního zařízení nebo procesu k údržbě dává výroba, která je správcem zařízení, avšak která usiluje o co největší plynulost výroby. Z tohoto hlediska se problematika plánování údržby jeví jako dílčí systém procesu řízení výroby, tzn. k dosažení primárního cíle řízení výroby – plynulosti výroby je nutná integrace procesu výroby a údržby a plán údržby by měla vypracovávat výroba společně s útvarem údržby.

Obr. 2 Obrazovka plánování údržby Fig. 2 Screen of maintenance planning

C (u ) = ∑ i =1

ci1 .Fi (T ) + ci 2 .Ri (T ) T

∫ R (T ).dt

l

+∑ i =1

ci1 .H i (T ) + ci 2 m ci 2 − ci1 . ln( Ri (T )) +∑ Ti Ti i =1

i

0

(5) kde C(u) F(t) R(t) H(t) c1 c2

jsou střední údržbové náklady při intervalu údržby u; je pravděpodobnost poruchy v čase t; pravděpodobnost bezporuchového provozu v čase t; funkce obnovy obnovovaného prvku v čase t; střední náklady na údržbu jednoho porušeného prvku; střední náklady na údržbu jednoho neporušeného prvku.

Stanovení intervalu preventivních prohlídek Při provozu zařízení ve stavu poruchy vznikají určité ztráty. Aby se vzniku těchto ztrát zabránilo nebo se tyto ztráty úplně eliminovaly, uskutečňují se v určitých předem stanovených intervalech prohlídky provozuschopnosti zařízení. Tyto prohlídky jsou ale také spojeny s určitými náklady nebo ztrátami, např. ztráta výkonu zařízení po dobu zkoušky, zapojení přístrojů, demontáž atd. Pokud se budou kontroly provádět příliš často, omezí se tím možná doba provozu ve stavu poruchy, ale vzrostou náklady na pravidelnou kontrolu, při dlouhých intervalech mezi kontrolami zase stoupne riziko, že zařízení bude dlouhou dobu provozováno v nevyhovujících podmínkách [2].

87

Automatizace, počítačová simulace, výpočetní metody Pro stanovení optimální délky intervalů preventivních prohlídek je nejčastěji užíváno kritérium minimalizace celkových nákladů, kde pro délku intervalu mezi jednotlivými kontrolami platí [3]

d k = tk +1 − tk +

Hutnické listy č.3/2008 výrobního zařízení (CEZ, angl. OEE). Tento ukazatel hodnotí účinnost údržby zejména z hlediska prostojů (výpadků výroby), kvality produkce a výkonnosti výrobního zařízení. Celková efektivita výrobního zařízení využití) CEVZ se vypočítá podle vztahu

F ( tk −1 ) − F ( tk ) c1 − f ( tk ) c2

(6) Z výše uvedeného plyne, že ke každému danému t1 (okamžiku první kontroly) lze pomocí rekurentního vztahu (6) určit posloupnost dalších okamžiků kontrol. Další možností, jak vhodně zvolit intervaly kontrol způsobilosti zařízení k provozu, je stanovit intervaly tak, aby se dosáhlo co největšího koeficientu pohotovosti, tj. co největšího poměru průměrné doby, po kterou je zařízení plně způsobilé k provozu k celkové době jeho používání. Koeficient pohotovosti je pak tedy roven [3] E (T ) ∞ ∞     c1 1 + ∑ F ( tk )  + t1 + ∑ ( tk +1 − tk ) F ( tk )  + c3  k =1    k =1

(7)

Hodnoty t1, t2, … zde mají jiný význam než v předchozí metodice a sice, že ti znamená dobu provozu předcházející i-té kontrole, čili t1 je okamžik první kontroly, ale t2 je okamžik druhé kontroly, zmenšený o dobu první zkoušky, t3 je okamžik třetí kontroly, zmenšený o dobu prvních dvou zkoušek atd., tk+1 – tk je „čistý čas“ provozu mezi kontrolou k a (k+1). Po výpočtu hodnot tk by se okamžik začátku i-té kontroly vypočetl jako ti + i⋅c1.

Rozhodovací procesy v řízení údržby Mají-li pracovníci údržby snadno a přehledně dostupné informace o všech pracovních úkolech a jejich nákladech, mohou efektivně určovat nejvhodnější strategie pro dané úkoly. Možná úspora finančních prostředků vlivem zlepšeného rozhodování pomocí počítačového systému vzniká hlavně zkrácením doby odstávek odstraněním opakujících se problémů.

Informace pro strategické řízení Relativně malá pozornost, která je věnována potřebě informací na podporu strategického řízení, může být jednou z příčin neúspěchu při implementaci počítačové podpory v podnicích. Informační systém totiž nesmí být samoúčelný, nýbrž musí být podřízen cílům podniku. Nejobecnějším cílem podniku je trvalé zvyšování jeho výkonnosti. V souvislosti s tím vzniká otázka, jak výkonnost podniku definovat a jak ji měřit. Pro hodnocení efektivity údržby existuje řada postupů, jedním z nejpoužívanějších a zároveň nejpropracovanějších je výpočet celkové efektivity

88

(součinitel

CEVZ = S VPCS ⋅ EVZU = S VPCS ⋅ S VRCS ⋅ S MVV ⋅ S JP = =

t PRC t OPER W SK Q H (t OPER ) − z CHYB − z NAB ⋅ ⋅ ⋅ t PCS t PRC W JM Q H (t OPER )

(8)

kde CEVZ je EVZU tPCS je tPRC tOPER zNAB zCHYB

celková efektivita výrobního zařízení; efektivita výrobního zařízení ovlivněná údržbou; provozní čas směny [min]; produktivní čas směny [min]; operativní čas směny [min]; počet neshodných výrobků v důsledku náběhu výroby [ks]; počet neshodných výrobků v důsledku chyb technologického procesu [ks]; WSK skutečná výkonnost výrobního zařízení [ks/min]; WJM teoretická výkonnost výrobního zařízení [ks/min]; QH(tOPER) hrubá produkce za operativní čas směny [ks]; SVPCS součinitel využití provozního času směny; SVRCS součinitel využití produktivního času směny; SMVV součinitel možného využití výkonnosti; SJP součinitel jakosti produkce.

Zvyšování produktivity údržby představuje optimalizaci prostojů vyvolaných preventivní údržbou tPU, snižování prostojů v důsledku přestavování a seřizování tPS, v důsledku údržby po poruše tUP a v důsledku odstraňování technologických poruch, které tím ovlivňuje produktivní a operativní čas směny. Celkovou efektivitu výrobního zařízení je možno dále ovlivnit zvyšováním skutečné výkonnosti (rychlosti) výrobního zařízení WSK a také snižováním počtu neshodných výrobků v důsledku náběhu výroby zNAB a v důsledku chyb technologického procesu zCHYB. Uvedené změny ztrátových činitelů vedou ke zvyšování efektivity výrobního zařízení ovlivněné údržbou (EVZU) a tím pádem i ke zvýšení finančně vyjádřené čisté produkce. Strategické řízení nastavuje pro celý informační systém specifické požadavky. Jestliže bychom hodnotili komerčně dodávané softwarové systémy z hlediska jejich zdrojů a využití, zjišťujeme, že většina z nich pracuje s databázemi z různých podnikových zdrojů. Tyto informace čerpají primárně z údajů o minulé skutečnosti, a proto jsou vhodné především pro taktické (krátkodobé) a operativní řízení, avšak nejsou vhodné pro strategické řízení.

Podmínky pro zavedení počítačové systému pro řízení údržby Výše uvedené přínosy ze zavedení počítačového systému řízení údržby vzniknou pouze při splnění následujících podmínek: •

zaznamenává se historie všech prací na výrobních zařízeních (seřizování, údržby, opravy aj.),


předepsané práce podle metod a postupů preventivní a prognostické údržby se dělají pravidelně, • v počítačovém systému jsou vytvořeny metody pro zpracování evidovaných dat, • data jsou evidována na jednom místě, • techničtí pracovníci byli řádně vyškoleni a jsou schopni analyzovat výsledky. I když na první pohled vypadají tyto podmínky jednoduše a jasně, ne vždy jejich naplnění je splněno. •

Automatizace, počítačová simulace, výpočetní metody Systém dále umožňuje zadávání požadavků na údržby, plánované činnosti, hodnocení poruchovosti a technického stavu, statistickou evidenci poruchovosti a další funkce.

Počítačová podpora řízení údržby v TŽ V rámci Třineckých železáren, a.s. Třinec je počítačová podpora řízení údržby zajišťována soustavou softwarových produktů, přičemž páteřní osu tvoří systémy ETSZ – SAP R3 – V.I.S. Obr. 4 Obrazovka ETSZ - Statistika Fig. 4 Screen ETSZ - Statistics

ETSZ – evidence technického stavu zařízení Původně tento softwarový produkt vznikl pro účely pracovníků VI- Řídící systémy a telekomunikace pro evidenci a správu jejich činností. Postupně po různých modifikacích se rozšířil do většiny provozů Třineckých železáren, a.s. Třinec a stal se základem pro operativní řízení údržby. V současné době systém umožňuje rozlišovat a evidovat následující údržbářské činnosti a přiřadit je k technickému místu dle zadaného členění evidovaného objektu: oprava, prevence, měření, konfirmace, kalibrace, revize, dekáda, střední oprava.

SAP R/3 Reprezentuje kategorii softwarových systému EAM (Enterprise Asset Management). Výraz Enterprise Asset Management (EAM) lze přeložit jako „péče o zdroje v podniku (podnikové zdroje)“[5]. Zdroji v podniku ve smyslu EAM jsou výrobní stroje, zařízení, náhradní díly, suroviny a materiály, budovy apod.

Obr. 5 Obrazovka SAP R/3 Fig. 5 Screen SAP R/3

Obr. 3 Obrazovka Činnosti detaily Fig. 3 Screen Activities - details

Každé z těchto činností jsou postupně doplněny údaje charakterizující danou činnost pro potřeby evidence a rovněž stav dané činnosti v aktuálním čase. V systému ETSZ se používají tyto stavy: naplánováno, schváleno, zadáno, řeší se, ukončeno s výhradami, ukončeno. Konkrétní činnost nemusí vždy projít všemi stavy. Například mohou být přeskočeny stavy "Schváleno" nebo "Zadáno". Naplánovaná činnost může být rovnou řešena [4].

Funkce SAP Řízení a plánování údržby: • řízení a plánování údržby na základě čítačů a počítadel, • doklady o měření, • změnová služba - změnové doklady, • řízení a plánování preventivní údržby, • sledování reakčních časů, • plány a strategie údržby, • plánování kapacit, • automatické generování zakázek údržby z plánu údržby, • plánování kapacit, • vyhodnocení zatížení pracovišť, • údržba prováděná pro externí zákazníky,

89


• •


statistika - vyhodnocení příčin poruch, statistika - vyhodnocení četnosti poruch, příčin, apod.

Integrované specializované moduly: •

PDM, APS/SCM, Řízení projektů, Řízení jakosti, CRM, Správa investičního majetku, správa odpadů a nebezpečných materiálů, Controlling, Personalistika a řízení lidských zdrojů, Finanční účetnictví, Datový sklad / MIS.

V.I.S – výrobní informační systém Představuje soustavu softwarových produktů pro podporu řídících činností v Třineckých železárnách, a.s. Třinec. Systém V.I.S. lze zařadit do kategorie systémů MES (Manufacturing Execution Systems - česky asi nejvýstižněji výrobní informační systémy). Systém V.I.S. lze tedy charakterizovat v kontextu informačních systémů podniku jako propojovací článek mezi řízením technologických procesů a ostatními informačními systémy. Jaké jsou přínosy aplikace systému V.I.S.?

Obr. 6 Obrazovka VIS - Hodnocení zařízení Fig. 6 Screen VIS – Device evaluation

Přínosy pro vedoucí pracovníky ve výrobě: • •

• • • •

Přínosy pro vrcholový management podniku: •

•

•

• • • • • •

snížení vázaných finančních prostředků vlivem omezení zásob surovin i hotových výrobků na skladě, lepší možnosti při jednání se zákazníky díky viditelnosti rozpracované výroby a plnění zakázek v reálném čase, snížení nákladů na jednotlivé operace díky optimalizaci výroby a zkrácení doby výrobních operací, zvýšení spolehlivosti a hodnověrnosti u zákazníků zásluhou včasných dodávek, možnost synchronizace výroby s požadavky zákazníků, snadnější adaptace výroby při požadavku na různé varianty a modifikace výrobků, zvýšení schopnosti podniku efektivně využívat elektronické obchodování (B2B, B2C), rychlejší uvedení nových výrobků na trh a zvýšení podílu na trhu, zrychlení návratnosti investičních prostředků vložených do výrobních zařízení.

•

•

•

Přínosy pro obsluhu strojů a linek: •

•

•

•

90

zkrácení dob jednotlivých výrobních operací i celkové výrobní cesty, zmenšení objemu zbytečně rozpracované výroby i množství zásob, které ušetří výrobní i skladové prostory, zlepšení kvality výroby a minimalizace odpadu, rychlejší uvedení nových výrobků do výroby, minimalizace „papírování“ pro operátory ve výrobě, kteří zaznamenávají odvedenou práci, lepší (okamžitý) přehled o rozpracované výrobě, který zvyšuje operativnost rozhodování při řízení výroby, snadný přístup k informacím i v ostatních podnikových softwarových systémech (ERP, APS, LIMS aj.), kompletní záznam historie výroby a její snadné dohledání pro vyřízení reklamací, dokladování dodržení kvality, zjištění výkonnosti, nalezení problémových míst (úzká hrdla, příčiny nekvality aj.), zvýšení celkové pružnosti výroby (velikost dávky, pořadí zakázek aj.).

obsluha má přehled o pořadí, prioritách a stavu zpracovávaných zakázek v reálném čase, a to i pro konkrétní výrobní operace, obsluha je automaticky informována o požadavcích na výrobu (jaké materiály, jakou recepturu, jaké stroje, jaké množství, požadované parametry, skutečné parametry aj.), obsluha má k dispozici informace o průběhu výroby předchozích zakázek pro vyhodnocení a uskutečnění případných optimalizací a korektur při nastavení výrobních zařízení, obsluha může zaznamenat a kdykoliv si zobrazit informace o kvalitě a vykonání zakázky (čas operace, množství odpadu, už spotřebované a ještě potřebné materiály, požadovaný a aktuálně možný čas ukončení výroby),


•

pro obsluhu jsou dostupné informace o plánovaných odstávkách strojů a linek i aktuálně vykonávané údržbě nebo opravách.

Přínosy pro oddělení údržby: • • • • •

informace o skutečném používání strojů pro zlepšení plánování preventivní údržby, zaznamenání pravidelné údržby i odstávek strojů, analýza chodu strojů, jejich životnosti a spolehlivosti, analýza vykonávání oprav (rychlost, časy, četnost), včasná informace o alarmových stavech ve výrobě (překročení limitních mezí, nefunkčnost zařízení aj.).

Závěr Význam zavádění počítačové podpory do oblasti údržby spočívá v následujících skutečnostech: •

• •

počítačová evidence výrazně zpřehledňuje dokumentaci o údržbách, usnadňuje a zkvalitňuje řízení údržby; umožňuje plánování preventivních údržeb podle doby používání strojů (kalendářního stáří); umožňuje využít rozdělení výrobního zařízení metodou ABC a systematicky začít prevenci u stěžejních strojů a postupně přecházet na vyšší kvalitu údržby.

Automatizace, počítačová simulace, výpočetní metody Cílené zpracování dlouhodobě evidovaných dat o údržbách může poskytovat řadu informací o systému údržeb. Hlavním cílem analýzy dat z údržby je neustálé zvyšování efektivity údržby, zvyšování spolehlivosti, snižování prostojů a tím i růst celkové efektivity výrobního zařízení. Výsledků analýz je vhodné využít ke zviditelnění prospěšnosti údržby. Systém údržby je třeba neustále hodnotit, hledat slabá místa a zlepšovat jeho činnost.

Literatura [1] ČERVENKA, Z. Řízení údržby pomocí počítače, Úvod do problematiky a přínosy pro uživatele. AUTOMA,7-8, 2001 [2] DAVID, J. Zvyšování spolehlivosti zařízení pomocí diagnostických metod. Dizertační práce. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1998. [3] LEITL, R. Spolehlivost elektrotechnických systémů. Praha: SNTL, 1990. [4] PROKOP, Z. Příručka uživatele ETSZ. Třinec, 1996 [5] SURÝ, J. Dozrál čas na systémy EAM? AUTOMA, 6/2002 [6] ZNAMIROVSKÝ, K. Provozní spolehlivost strojů. SNTL Praha 1986

Recenze: Prof. Ing. František Němec, Ph.D.

Autorské články prezentují výsledky projektů řešených a realizovaných na výzkumných a vývojových pracovištích Třineckých železáren, a.s. a ve spolupracujících organizacích za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu v programu FI – IM 2/043 prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. red.

91

Řízení údržby s počítačovou podporou v podmínkách metalurgických provozů

Recommend Documents