ISSN Lindnerova 1, SVŠES občasník

Lindnerova 1 SVŠES

říjen 2007 Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Lindnerova 575/1, 180 00 Praha 8–Libeň tel.: 284 840 027, 284 841 027 studijní oddělení tel./fax: 284 841 196 e-mail: [email protected], e-mail redakce: [email protected]

září 2007

Lindnerova 1, SVŠES

Lindnerova 1, SVŠES občasník Redakce: Mgr. Věra Hudečková, Mgr. Jarmila Helmanová, Ing. Vladimír Vacek e-mail redakce: [email protected] Vydává: Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Adresa redakce: Lindnerova 1, 180 00 Praha 8-Libeň tel.: 284 841 027 / e-mail: [email protected] / www.svses.cz Náklad: 300 výtisků Do vydání přispěli: doc. Ing. Jan Eisler CSc.; Ing. Milan Hála; PhDr. Karel Helman, Ph.D.; Bc. Zbyněk Jirovský; Ing. Lucie Marková; Jaroslav Novotný; doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc.; doc. Ing. Josef F. Palán; CSc., prof. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc.; Ing. Vladimír Vacek

ISSN 1802–4025

září 2007

Obsah

Důležité termíny

Katedra Marketingu a namagementu Společenská odpovědnost firem Konkurence v dopravním podnikání

4 5

Katedra účetnictví a financí Vícerozměrný kritický bod

7

Získávání klasifikace druhý opravný termín do 12. 10. 2007 třetí opravný (rektorský) termín za poplatek do 23. 11. 2007 Akademický rok 2007/2008 zimní semestr od 1. 9. 2007 do 31. 1. 2008 letní semestr od 1. 2. 2008 do 31. 8. 2008

Katedra práva, bezpečnosti a EU Konference Ekonomické a právní aspekty podnikání v EU 8 a ochrana lidských práv Katedra matematiky a IT Mámo, táto, přesvědč mě, že surfuji bezpečně - díl 6 Postavme si zeď Logické obvody

11 12

Katedra jazyků a společenských věd soutěže v autorském psaní ESEJŮ Čtenářský typ – zamyšlení nad knihou

14 14

Příspěvky studentů Sociální deviace – alkoholismus a sexuální úchylky Rumunsko

16 18

Ze života školy ERASMUS, mobilita učitelů – Dánsko Doktor sociálních a humanitních věd – DSc. Krátké ohlédnutí do života studentů – Státní závěrečné zkoušky Akademický obřad - slavnostní shromáždění Inaugurace


Inaugurace 5. 10. inaugurace nové rektorky školy Slavnostní shromáždění 9. 11. akademický obřad – vyhodnocení výzkumné a další tvůrčí činnosti za akademický rok 2006/07 Výukové soboty pro kombinované studium 13. 10. 2007 10. 11. 2007 15. 12. 2007

19 20 21 22 23

KATEDRA MARKETINGU A MANAGEMENTU září 2007


Společenská odpovědnost firem •

K výše uvedené tématice konceptu „společensky zodpovědného podnikání (nejen velkých) společností“ uspořádala Britská obchodní komora ČR jednodenní konferenci, která se konala 16. března 2007 v hotelu Palace v Praze. Účastnila se jí celá řada představitelů naší a zahraniční zaměstnavatelské a podnikatelské sféry včetně zástupců vysokých škol. Společenská odpovědnost firem je dnes aktuálním tématem širších podnikatelských úvah, ale také stále více frekventovaným tématem komunit ve kterých firmy operují. Samotný koncept společenské odpovědnosti korporací (Corporate Social Responsibility) je teoretiky i praktiky různě interpretován. Původní jádro tohoto konceptu má podle mého názoru svůj původ v altruismu, což jak uvádí M. Machovec a Š. Berkovský je pojem zavedený A. Comtem a v pozitivistické filosofii, částečně vůbec ve veřejném životě zejména XIX. století užívané označení pro nezištnou péči o blaho jiných lidí, případně obětování vlastních zájmů zájmům jiných lidí; v tomto smyslu opak egoismu. Podle názoru pozitivistických filosofů v historickém smyslu vyšší stupeň egoismu, tj. rozumově korigovaný a uvážlivý egoismus. Částečně se s altruismem překrývají starší i novější jiné kategorie: v křesťanské etice „láska k bližnímu“, v existencialismu angažovanost, „bytí pro druhé“. Obsahově si lze pod tímto pojmem představit: • zodpovědnost ke svým zaměstnancům po stránce sociálních podmínek práce, • zodpovědnost k životnímu prostředí v rámci regionu, ve kterém firma působí, • zodpovědnost za rozvoj a udržování dialogu s úředními představiteli tohoto regionu,

zodpovědnost za rozvoj a udržování dialogu s nevládními neziskovými organizacemi působícími v tomto regionu. V této souvislosti je vhodné upozornit na velmi silné chápání společenské odpovědnosti podnikání firmou Baťa již ve 20. a 30. letech XX století a na etický leadership Tomáše Bati. Daleko tím předstihl úroveň myšlení tehdejší doby. Baťovým základním heslem bylo: „Ne zaměstnanci, nýbrž spolupracovníci.“ Svojí podnikovou politikou dosáhl sociálního smíru, který neustále utužoval a rozvíjel. Určité vymezení a doporučení pro chování firem v rámci kategorie CSR představují níže uvedené mezinárodní iniciativy: • The OECD Guidelines for Multinational Enterprises. • Nejlepší dostupné techniky (BAT). • Integrovaná výrobková politika (IPP) – rozšířená odpovědnost výrobce EU. • Integrovaná prevence a omezování znečistění (IPPC) – sdílená odpovědnost EU. • EMS tj systém environmentálního managementu na bázi norem ISO 14000 eventuálně EMAS zahrnující externí reporting EU. • Environmentální manažerské účetnictví EMA. • ISO 26 000 Společenská odpovědnot (příprava normy). • The UN Global Compact. • The Global Sulivan Principles. • ILO Convections. • Global Reporting Initiative.

Jak se tedy chovat společensky odpovědně? Jednu z možných odpovědí nabízí níže uvedený soubor námětů: • Zveřejňování zpráv o ekonomických, environmentálních a sociálních výkonech • Finanční dárcovství • Pronájem firemních prostor • Poradenství • Dobrovolnictví firemních zaměstnanců • Darování vlastních výrobků či vlastního majetku • Poskytnutí služeb v oblasti (ekonomické, legislativní, účetnictví a audit) • Školení a vzdělávání • Vypsání veřejných soutěží a cen

Promyšlené uplatňování konceptu CSR v rámci procesu strategického řízení podniku je spojeno s celou řadou přínosů např.: • Trvalé zlepšování image společnosti. • Lepší poznání potřeb našich zájmových skupin. • Příležitost k získání přízně a náklonnosti stakeholderů. • Šance pro odlišení se od konkurence a možnost získání důležité složky konkurenční výhody. • Lepší zpětná vazba z hlediska dopadů naší činnosti na podnikové okolí. • Možnost rozvíjení kvalitnější spolupráce s veřejnou správou, nevládními neziskovými organizacemi a dalšími zájmovými skupinami. • Promyšlená sociální politika a monitorování sociálního napětí uvnitř podniku umožňuje předcházet stávkám. Monitorování sociální diferenciace v egionu působnosti podniku a trvalý dialog s představiteli regionu umožňuje minimalizovat jeho rozvojové problémy. Zvláště poučná byla pro účastníky konference komparace prezentací vybraných představitelů podnikatelské sféry. Pozitivní ohlas měla v této souvislosti aplikace konceptu CSR z hlediska uplatnění environmentálního managementu v procesech společnosti Provident Financial, s.r.o. Systémově provázané, elegantní, pragmatické a sociálně cílené uplatnění konceptu CSR představil zakladatel dynamicky se rozvíjející společnosti UNICON V. Kovář. Naproti tomu dílčí představení strategie CSR společnosti Tesco v podobě projektu Tesco Charita znamenalo určité zklamání v relaci k podnikatelské špičce, kterou tato dynamicky se rozvíjející společnost v očích veřejnosti představuje. Závěrem bych rád vyjádřil přání, aby firmy operující v České republice nechápaly svoji společenskou roli pouze v rovině prostého dodržování zákonů či firemní filantropie (dárcovství), ale aby své přístupy revidovaly a převzaly aktivně část své společenské odpovědnosti. Josef F. Palán



Konkurence v dopravním podnikání

Fungování přepravního trhu je ovlivňováno mnohem více než v jiných oblastech státní hospodářskou a sociální politikou. V tomto smyslu se chápe doprava (dopravní podniky) nejen jako součást ekonomiky, ale též jako součást infrastruktury. Proporce tržních principů a státních zásahů jsou jednou ze zvláštností, které charakterizují přepravní trh. To se projevuje dotacemi k cenám ve veřejné dopravě, dotacemi na provozování nerentabilních tratí, financováním výstavby dopravních cest (výstavba dálnic, železniční tratí či jejich rekonstrukce) ze státního rozpočtu. Další zvláštností přepravního trhu je skutečnost, že na tomto trhu soutěží a vzájemně si konkurují nejen dopravní podniky, které provozují dopravu jako svou hlavní činnost za úplatu, ale i závodová nákladní a autobusová doprava výrobních podniků a jiných organizací a individuální automobilismus. Podmínky provozu jednotlivých doprav nejsou ekonomicky stejné (nejsou harmonizovány). Především jde o to, že náklady na dopravní cestu nejsou v silniční dopravy zcela zahrnuty do nákladů této dopravy (silniční daň platí jen podnikatelé). Tak dochází k deformacím žádoucích proporcí na přepravním trhu ve prospěch silniční dopravy. To způsobuje následně nežádoucí zatěžování životního prostředí touto dopravou. Inovace v dopravním podnikání jsou velmi náročné. Na rozdíl od výroby hmotných statků (např. ve strojírenském aj. průmyslu), kde lze pokles odbytu některého výrobku nahradit inovací, popř. nabídkou jiného výrobku a tak dosáhnout opět využití kapacity podniku. V dopravním podnikání není obvykle inovační cyklus takto pružný a krátký. Určitou pružnost dovoluje zvláštní přeprava spěšných zásilek, v oblasti telekomunikací jsou to např. mobilní telefo-

ny, ale obecně nelze v delším časovém cyklu nabídnout mnoho nového (jedná se spíše o doplňkové služby k hlavnímu výkonu). Podniky vyrábějící hmotné statky (zejména spotřební statky) mají možnost prakticky průběžně inovovat svůj výrobní program a podněcovat poptávku, a tak mohou zajišťovat růst prodeje, tržeb a zisku. Subjekty, které na trhu nabízejí služby, mají poněkud jinou situaci, neboť podněcování poptávky po službách má odlišný charakter. Mnohem více záleží na životní úrovni a životním stylu obyvatelstva. Jako příklad lze uvést chemické čistění oděvů. Jen obtížně lze nabídnout výrazně nové formy, lze jen zvyšovat kvalitu (expresní čistění) této služby, popř. snižovat či zvyšovat cenu, ale také (v závislosti na životním stylu) chodit více či méně špinavý, resp. čistý. V dopravě to platí obdobně. Na straně poptávky v dopravě stojí zákazník (cestující, přepravce, ale i stát). Podstatnou složkou okolí dopravního podniku, které má vliv na chování zákazníka a významně ovlivňuje jeho poptávku na přepravním trhu je individuální automobilismus. Ten je vlastně rozhodujícím substitutem na přepravním trhu osobní dopravy, ale i nákladní dopravy. Individuální potřeby a zájmy jednotlivých dopravců se uvnitř dopravního trhu prosazují ve dvojím významu. Jednak jde o střetávání nabídky mezi jednotlivými dopravci uvnitř daného druhu dopravy, jednak střetávání nabídky dopravců různých druhů dopravy a poptávkou. Konkurence mezi dopravci téhož druhu dopravy znamená, že je dána nabídka přemístění několika dopravci stejného druhu dopravy (např. autobusová doprava Praha - Brno), zatímco konkurence nabídkou mezi dopravci různých druhů dopravy je něco jiného (železnice versus autobus mezi Prahou a Brnem). Na dané relaci existuje více (mnoho) možností přemístění, což je konkurence mezi dopravci různých druhů dopravy i navzájem. M a r k e t i n g samozřejmě lze

v dopravě uplatnit v jeho obecné podobě, ale s právě uvedenou výhradou, že totiž přemístění nelze zákazníkovi vnutit navíc, což u spotřebního zboží možné je. Příklad: Lze si koupit místo jednoho auta dvě (např. pro manželku, třetí synovi či dceři za maturitu), ale sotva bude někdo jaksi cestovat veřejnou dopravou dvakrát, zbytečně, pro cestování samo. Nebo ještě lépe: lze mít dvě košile, tři a třeba také několik desítek, ale u přemístění takovou možnost chování zákazníka nelze předpokládat. Inovační aktivita musí být obvykle spojena s jinou službou či lidskou potřebou, která je k potřebě přemístění komplementární. Poptávka po službách roste zpravidla tehdy, když jsou komplementární k nějakému jinému statku, u něhož dochází k růstu poptávky. To platí samozřejmě i o výrobě materiálních statků, např. se značně může zvýšit spotřeba elektrického proudu při masovém rozšíření osobních počítačů. S takovou charakteristikou je tedy vhodné počítat i u přepravního trhu, např. při rozvoji turistiky. Výsledkem konkurence mezi nabízejícími dopravci a dalšími dopravními možnostmi je poptávka pro přepravě (přemístění) za určitou cenu a při určité kvalitě, tzn. rozhodnutí zákazníka (cestujícího nebo přepravce) o volbě způsobu dopravy. Základními možnostmi volby jsou veřejná nebo neveřejná (vlastní) doprava. Jednostranný pohled na tuto problematiku, že např. na základě přirozeného (i jinak způsobeného) úbytku obyvatelstva na venkově (jeho migrace do měst), vede k závěru, že nabídka dopravních služeb se v takových oblastech nevyplácí. To je z ryze podnikatelského hle-



diska naprosto pochopitelné. Ovšem osud takových oblastí je pak odkázán na neveřejnou dopravu, zejména individuální motorismus spojený často s tzv. „druhým bydlením“ (chalupářstvím). Konkurence na přepravním trhu

vycházet z toho, že přepravce či cestující dobře zná nabízené služby na přepravním trhu a je si vědom vazby mezi cenou služeb a jejich kvalitou (rychlostí, dostupností, spolehlivostí, pravidelností, bezpečností apod.). Způsoby, jak

vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci, automobilisté, milovníci fotbalu apod., a to v různých kombinacích. Potom lze obvykle nabízet novou službu za cenu vyšší, než jaká by platila pro dosud běžné uspokojování přepravních potřeb.

a v dopravě (jak bylo výše naznačeno) se liší podle toho, zda jde o konkurenci mezi veřejnými dopravci, nebo konkurenci ve smyslu soupeření dopravců s individuální či neveřejnou dopravou. Výhody a nevýhody vyplývají z kvality přemístění a jsou jednak dány dopravní politikou státu, jednak tkví v marketingovém chápání potencionálního zákazníka, jehož typy jsou zhruba výše popsány. Zákazník může preferovat pohodlí, rychlost, ale také výši ceny, spolehlivost, bezpečnost apod., popř. kombinovat tato hlediska s dalšími (např. zvyklosti, dostupnost dopravních možností). Z toho nakonec vyplyne volba způsobu přemístění, tj. poptávka po přepravě. Nabízejí se různé marketingové koncepce dopravních podniků. Měly by

maximalizovat tržby dopravního podniku se mohou lišit. Jednou z možností je nabídnout stejně kvalitní službu jako konkurence za nižší cenu. Druhou možností je nabídnout více (kvalitnější službu) než konkurence, a to za stejnou cenu. Třetí možností je nabídnout na trhu novou službu, zpravidla za cenu vyšší. Znamená to nabídnou zákazníkovi nové služby, odhalit jeho nové potřeby. V každém případě musí být taková nabídka podpořena plánovou kalkulací nákladů a ceny. Často jsou přepravní služby určeny jen pro určité skupiny zákazníků, kteří se vyznačují stejnými charakteristikami (věk, vzdělání apod.). Jde o tzv. segment trhu. Segmentem trhu mohou tedy být např. mladí lidé do 20 let, děti,

V současnosti, kdy dosáhl marketing a jeho nástroje značného rozvoje, je nutno mít na paměti pojem marketingový mix. Tento pojem bývá charakterizován různě, ale největšího rozšíření dosáhlo pod značkou „4P“. Čtyři P jsou zkratky anglických slov product, price, place a promotion. Význam prvních tří slov není třeba překládat, poslední slovo znamená podporu prodeje ve smyslu komunikace a stimulace prodeje (vůči zákazníkovi, ale i výrobci). Při dopravním podnikání jde jednak o odpovídající chápání, jednak o praktické uplatnění uvedených „4P“

Jan Eisler

KATEDRA ÚČETNICTVÍ A FINANCÍ září 2007


Vícerozměrný kritický bod Uvažujme firmu, která vyrábí produkty i=1, 2, …, n. Obrat firmy je dán výrazem

nezápornosti hodnot q1, q2, …, qn . Považujeme-li hodnoty qi, i= 1, …, r-1,r+1, …, n za konstantní a položíme li pro zvolené r

∑ i pi qi ,

Qr = b1 q1 + …+ br-1 qr-1 + br+1 qr+1 + … + bn qn ,

kde pi je cena produktu i a qi je množství produktu i. Variabilní náklady firmy CV jsou dány výrazem

lze psát Qr + br qr = CFix .

∑ i vi qi ,

Pro výpočet qr cetris paribus platí

kde vi jsou jednotkové náklady produktu i. Fixní náklady firmy označíme CFix . Hledáme takové nezáporné body Q ={q1, q2, …, qn }, které vyhovují vztahu

qr = [CFix - Qr] / br , což připomíná výpočet bodu zvratu. Obecně vyhovuje-li bod Q vztahu

∑ i bi qi = CFix , pak každý bod R= {r1, r2, …, rn }, jehož souřadnice splňují ri ≥ qi a existuje alespoň jedno k takové, že platí ostrá nerovnost, přináší zisk a každý bod S= {s1, s2, …, sn }, jehož souřadnice splňují si ≤ qi a existuje alespoň jedno k takové, že platí ostrá nerovnost, přináší ztrátu.

∑ i pi qi = CFix + ∑ i vi qi . Předpokládejme, že platí pi - vi = bi>0 pro všechna i. V tomto případě existuje nadrovina, jejíž body dávají nulový zisk. Tato nadrovina je daná vztahem

Příspěvek byl evokován při výuce předmětu Controlling diskusí, které se účastnil zejména pan Jan Semorád.

∑ i bi qi = CFix . Je nasnadě, že bodů Q, které vyhovují uvedenému vztahu je nekonečně mnoho. Z charakteru úlohy je zřejmý požadavek

Bohuslav Sekerka

KATEDRA PRÁVA, BEZPEČNOSTI A EU září 2007


Konference Ekonomické a právní aspekty podnikání v EU a ochrana lidských práv Dne 20. dubna 2007 uspořádala Právnická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se Soukromou vysokou školou ekonomických studií (SVŠES) v Praze odbornou konferenci na téma Ekonomické a právní aspekty podnikání v EU a ochrana lidských práv. Konference se konala v aule SVŠES v Praze 8, Lindnerově ulici č. 575/1. Konference se zúčastnili vědečtí a pedagogičtí pracovníci veřejných a soukromých vysokých škol z České republiky, ale i ze Slovenska. Vedle účastníků z pořádající Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze a ze Soukromé vysoké školy ekonomických studií v Praze se zúčastnili zástupci z Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně – Právnické fakulty, Univerzity P. J. Šafárika v Košicích – Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni – Právnické fakulty, z Univerzity Palackého v Olomouci – Právnické fakulty, z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze, Technické univerzity v Liberci – Hospodářské fakulty, ze Slezské univerzity v Opavě – Obchodně podnikatelské fakulty, Policejní akademie ČR v Praze, z Vysoké školy finanční a správní v Praze, Vysoké školy Karla Engliše v Brně. Na konferenci vystoupili rovněž zástupci státem zřízených organizací k podpoře podnikání (Czechtrade, EGAP) a Českomoravská záruční a rozvojová banka. Přítomni byli rovněž další účastníci. Celkově bylo na konferenci přítomno více než 80 účastníků. Na úvod konference přivítal zúčastněné rektor SVŠES Ing. Mgr. Miloslav Marek, který vyjádřil potěšení nad tím, že se podařilo uspořádat konferenci ve spolupráci s významnou veřejnou školou Právnickou fakultou Karlovy univerzity. Poté vystoupil zástupce Právnické fakulty proděkan Doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D., který mimo jiné vyjádřil, že jde o první společnou konferenci. Dále řekl, že její téma, kterým je podnikání v Evropské unii a ochrana lidských práv, je přesně takovým tématem, které

vyvolává potřebu užší spolupráce mezi odborníky z oblasti ekonomie a práva. Konference, která se koná na jaře 2007, necelé 3 roky po vstupu ČR do EU, je vhodnou příležitostí pro odborníky z teorie i praxe, aby se sešli k výměně zkušeností, zamyšlení a k diskusi nad právními a ekonomickými přínosy členství pro podnikání v EU, jakož i nad problémy. Poté vědecký garant konference doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc. vedoucí katedry Práva bezpečnosti a EU na SVŠES seznámil zúčastněné s programem konference. Ve svém vystoupení poukázal na to, že se nejedná o první konferenci, kterou SVŠES uspořádala na téma ekonomických a právních aspektů podnikání v EU. Již v letech 2003 a 2004 se konaly na SVŠES konference na toto téma. Ve spolupráci s významnou veřejnou školou – Právnickou fakultou UK je to však první společná akce. Rovněž zdůraznil, že jedním z důvodů konání této konference bylo publikování práce kolektivu autorů ze SVŠES na téma Ekonomické a právní aspekty podnikání v EU, která vyšla v nakladatelství C. H. Beck počátkem roku 2007. Konference byla členěna do tří bloků. Každý z bloků byl moderován. V prvním tématickém bloku byly přednášeny příspěvky na téma ekonomické aspekty podnikání v EU. Tuto část řídila prof. Ing. Božena Plchová, CSc. ze SVŠES. Nejprve vystoupili zástupci organizací, které poskytují podporu českým podnikatelům při pronikání na cizí trhy. Postupně byly předneseny příspěvky předsedy představenstva a generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky Ing. Ladisla

va Macky, dále zástupce EGAPu JUDr. Miroslava Somola, CSc. poradce generálního ředitele této organizace a Bc. Kateřiny Adámkové z Czechtradu. Poté vystoupila vedoucí Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky z Vysoké školy ekonomické v Praze Doc. Ing. Eva Kováčová, CSc. Hovořila na téma Ochrana lidských práv a/nebo konkurenceschopnost? Ve svém vystoupení se zabývala otázkou slučitelnosti ideje ochrany lidských práv s konkurenceschopností země či nadstátního celku jakým je Evropská unie. Kriticky se zamýšlela nad tím, zda je žádoucí ve jménu posílení konkurenceschopnosti oslabit ochranu některých lidských práv, nebo je dokonce zrušit. Kladla si otázku, zda by posílilo evropskou konkurenceschopnost opuštění myšlenky sociálního státu či opuštění představ o nutnosti chránit životní prostředí. Zdůraznila, že existuje celá řada vědeckých studií dokazujících, že Evropská unie musí volit mezi svou prosperitou a tradičním principem ochrany slabší smluvní strany, resp. že musí opustit příliš silnou ochranu určité části lidských práv. Avšak nejnovější data (statistická i tzv. měkká založená na výpovědích respondentů) dokazují, že středně a dlouhodobě se na žebříčcích konkurenceschopnosti nejlépe umisťují země, které chrání lidská práva v rozsáhlé míře a staví mimo zákon ty cesty k dosahování konkurenceschopnosti, které lidská práva poškozují. Problematikou konkurenceschopnosti se zabýval také doc. PhDr. Pavel Neumann, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické. Jeho příspěvek na téma Komparativní analýza výkonnosti ekonomiky EU vzhledem k její hospodářské politice a charakteru podnikatelského prostředí byl do určité míry polemický s vystoupením doc. Klvačové. Autor nastínil hlavní tendence ekonomického vývoje EU v poslední dekádě v kontextu ekonomického úspěchu jejího největšího konkurenta, Spojených států. Zamýšlel se nad příčinami relativního zaostávání EU v oblasti investic do nových techno-

KATEDRA PRÁVA, BEZPEČNOSTI A EU září 2007 logií a růstu produktivity. Důvody nižší ekonomické výkonnosti spatřuje v charakteru evropské hospodářské politiky a v celkově méně flexibilním podnikatelském prostředí. S ohledem na tyto skutečnosti jsou v závěru hodnoceny také výhledy Lisabonské strategie EU. Doc. Ing. Josef Palán, CSc. vedoucí katedry Marketingu a managementu na SVŠES se zaměřil na téma Efektivnost firmy versus společenská odpovědnost firem. Ve svém příspěvku se zabýval rámcovou analýzu role procesu strategického řízení v relaci k pojmu společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility). Dále na základě komparace současné firemní praxe vyvodil potřebu systémového přístupu k uplatnění konceptu CSR v podniku, který přispívá k posilování jeho konkurenceschopnosti a vede k výraznému zlepšování image podniku nejen v rámci evropského tržního prostoru. Dále vystoupil Ing. Josef Abrhám, Ph.D., který se zabýval problematikou Strukturálních fondů EU, dosavadními zkušenostmi a také novým programovacím obdobím. Na závěr tohoto bloku se rozvinula diskuse přítomných účastníků, zejména pokud jde o problematiku konkurenceschopnosti Evropské unie ve vztahu k USA. Druhý blok byl věnován právním aspektům podnikání v EU a řídil jej doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc. ze SVŠES. Příspěvky byly zaměřeny na právní formy pronikání českých podnikatelů na jednotný vnitřní trh EU, dále na otázky ochrany hospodářské soutěže v EU. Další příspěvky obsahovaly procesní otázky – řešení sporů v civilní oblasti, které vyvstávají při realizaci podnikatelské činnosti v rámci EU. Doc. Ing. Zdeněk Častorál, DrSc. z Vysoké školy finanční a správní se ve svém vystoupení zabýval problematikou ekonomické kriminality a ochrany podnikání v EU. Ve svém příspěvku konstatoval, že k ekonomické kriminalitě z pohledu řízení a správy (managementu) neexistují ucelené publikace nebo zcela absentují obdobné přístupy. Po nich již dlouhou dobu volá ekonomická praxe. Nepropracovanost a podceňování tohoto pohledu z hlediska řízení a správy může mít

v budoucnosti negativní dopady až na stabilitu ekonomického rozvoje a může dokonce být vážným destabilizujícím faktorem ve společnosti. Svůj přístup poté shrnul do deseti poznámek. Prof. JUDr. Monika Pauknerová, CSc. z Právnické fakulty Karlovy univerzity se zaměřila na problematiku práva ES a jeho vliv na kolizní úpravu obchodních společností v českém právu. Své vystoupení rozčlenila do čtyř bodů. Postupně se rozebírala základní východiska při určování osobního statutu obchodních společností. Zamýšlela se nad tradicí českého kolizního práva obchodních společností. Dále vymezila kolizní úpravu obchodních společností v právu ES a její sjednocování v úrovni členských států. Nakonec se zabývala vlivem práva ES na kolizní úpravu obchodních společností v českém obchodním zákoníku. Další příspěvek byl zaměřen na změny v ochraně hospodářské soutěže EU v souvislosti s východním rozšířením. PhDr. Irah Kučerová, Ph.D. z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity pojala téma ochrany hospodářské soutěže z ekonomického hlediska. Konstatovala, že EU se od svého vzniku rozšířila již třikrát. Kromě toho musí reagovat na změny ve světové ekonomice, které jsou vyjádřeny v několika liniích – ekonomická globalizace spolu s liberalizací kapitálových toků, rozpad socialistického bloku a okamžité náznaky těchto zemí o přidružení k \“západnímu\“bloku. Dochází tudíž k rozmělnění dosavadně převažujících institucionálních standardů, včetně hospodářské soutěže, a především k vlastnímu prohlubování integračního procesu ve znamení vnitřního trhu a EMU. Komunitární vymezení ochrany hospodářské soutěže tak musí reagovat na tento vývoj a doznat změn


a právě těmito otázkami se ve svém vystoupení dále zabývala. Podnikatelské vztahy nejsou upraveny jen právními normami. Doc. JUDr. Zbyněk Švarc, vedoucí katedry podnikového a evropského práva na VŠE v Praze ve svém vystoupení zdůraznil, že v úpravě podnikatelských vztahů sehrávají vedle právních norem, jako pravidel vytvářených a vynutitelných státní mocí, významnou roli i pravidla „nepsaná“, jejichž závaznost je na straně jedné dána zprostředkovaně právními normami (právní principy a zásady), jednak projevy vůle účastníků. Význam těchto „nepsaných“ resp. „nekodifikovaných“ pravidel, velmi často vytvářených na úrovni profesních a odborných institucí, v praxi roste. Dokladem toho jsou i etické kodexy. Etické kodexy, reflektující mimo jiné i principy OECD, jsou pro mnoho zahraničních podnikatelských subjektů standardní součástí firemní politiky. Jsou prostředkem, jehož pomocí podnikatelský subjekt deklaruje hodnoty, na nichž staví svoje vztahy vůči svým obchodním partnerům, spotřebitelům a v neposlední řadě i vůči svým zaměstnancům. Příspěvek se bude zabývat obsahem etických kodexů, jejich závazností a důsledky jejich porušování. Další příspěvky v tomto bloku byly zaměřeny na civilněprávní otázky řešení sporů. Prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc. vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se zaměřil na novou otázku Řešení sporů z domén .eu. Tato problematika je upravena v nařízeních EU. Spory jsou řešeny podle Pravidel pro řešení sporů o domény. eu („Pravidla ADR“). Pro řešení těchto sporů byl vybrán Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky v Praze. Rozhodčí soud přijal na základě nařízeních EU Doplňující pravidla ADR Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, která jsou účinná od 7. 12. 2005. Prof. Růžička konstatoval, že první žalobní návrhy byly podány Rozhodčímu soudu již v únoru 2006 (tři). Do konce března 2007 bylo podáno celkem 807 žalobních návrhů, z toho jich ke stejnému datu bylo ukončeno 716, z toho konečným

KATEDRA PRÁVA, BEZPEČNOSTI A EU září 2007 rozhodnutím 561 sporů a z jiných důvodů 155 (např. nezaplacením poplatku nebo zpětvzetím žalobního návrhu). Řízení o doménová jména je tak velmi rychlé. Poslední příspěvek v tomto bloku přednesl doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc. vedoucí katedry Práva, bezpečnosti a EU na SVŠES. Tématem byl výkon cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech v rámci členských států ES/EU. Vystupující zejména poukázal na rozdíly při výkonu rozhodnutí podle nařízení č. 44/2001 a nařízením, kterým se zavádí Evropský exekuční titul pro nesporné pohledávky. Na závěr tohoto bloku se opět rozvinula diskuse zaměřená zejména na etické otázky spojené s podnikáním. Třetí blok byl zaměřen na lidská práva, které představují ochranu a meze podnikání v EU. Tematicky se jedná o evropskou ochranu lidských práv (úprava v rámci EU a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv) a o jejich úlohu při podnikatelské činnosti v EU včetně úlohy Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva. Tento blok moderoval prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nejprve vystoupila JUDr., Mgr. rel. Jana El Dunia, CSc. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s tématem Princip proporcionality a subsidiarity v rozhodovací činnosti Evropského soudního dvora. Ve svém příspěvku se zabývala genezí a současným uplatňováním principu proporcionality a subsidiarity v judikatuře Evropského soudního dvora. Zaměřila se na otázku aplikace principu proporcionality a subsidiarity na vybrané otázky základních práv a pravidel hospodářské soutěže ES/EU. V této souvislosti rozebrala vybrané judikáty Evropského soudního dvora. Další téma v tomto bloku bylo zaměřeno na Reformu kontrolního mechanismu Evropské Úmluvy ve světle 14. Protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Nad tímto tématem se zamýšlela doc. JUDr. Naděžda Šišková, Ph.D. vedoucí katedry evropského a mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve svém

vystoupení přiblížila podstatné změny obsažené v Protokolu č. 14 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zamýšlela se nad významem těchto změn pro fungování štrasburského kontrolního mechanismu. Kriticky zhodnotila změny, které přináší Protokol č. 14. Zabývala se i dopady, které budou mít tyto změny na individuální stěžovatele. Prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabýval Právem na azyl z hlediska přístupu žadatelů o azyl k pracovnímu trhu. Ve svém vystoupení přiblížil právo na azyl podle čl. 18 Charty základních práv Evropské unie ve vztahu k žadatelům o azyl a k jejich možnostem ucházet se během azylového řízení o práci ve státě pobytu. Doc. PhDr. Stanislav Nečas, CSc. prorektor SVŠES se ve svém příspěvku zaměřil na otázku lidských práv a bezpečnostního managementu. Konstatoval, že v současném bezpečnostně nejistém světě je velmi důležitá role ochrany lidských práv a jejich aplikace v rámci EU z pohledu vnitřní a vnější bezpečnosti a veřejného pořádku stejně jako bytostných zájmů jednotlivých států a světového společenství při ochraně základních humanitárních principů, na nichž stojí demokratické režimy. Důsledkem procesů zmezinárodnění lidských práv v uplynulých letech je vznik mezinárodního práva lidských práv. Přelomem v přístupu k lidským právům je prosazování nadstátního aspektu ochrany lidských práv. Dále se ve svém vystoupení zabýval úlohou bezpečnostního manažera v činnosti organizace. Jeho úlohou je zajištění ochrany života a zdraví lidí, ochrany životního prostředí, prevenci závažných havárií a přípravy na řešení krizových 10


situací, požární ochrany. Podstatné dodržování stanovených pravidel pro některé specifické komerční oblasti jako jsou výroba bezpečnostního materiálu, výroba zbraní, nakládání s infekčním materiálem aj. Rozvoj bezpečnosti v komerčním sektoru brzdí absence specializované legislativní normy, jež by řešila komplexně ochranu majetku Počátek 21. století a v něm probíhající společenské a ekonomické procesy budou klást na bezpečnostní management stále větší nároky, Ekonomické procesy v evropském prostoru vyžadují nové přístupy i v oblasti bezpečnosti. Doba svými atributy politickými, společenskými, morálními, ekonomickými, organizačními, právními, psychologickými, vojenskými a bezpečnostními vyžaduje adekvátní přístup vedoucí ke zvýšení profesionální úrovně bezpečnostních manažerů. Na závěru konstatoval, že k tomu přispívá také Soukromá škola ekonomických studií v Praze, která má akreditován studijní program Ochrana a bezpečnost organizace se studijním oborem Bezpečnostní management. JUDr. Ing. Zuzana Trávníčková, Ph.D. z Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřila na otázku postavení vlastníků nemovitostí v rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva. Ve svém příspěvku se zabývala problematikou regulace nájemného a postavením majitelů nemovitostí tak, jak se promítly v rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva. Stručně představila vybraná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která s touto otázkou souvisí a podrobněji se věnovala závěrům, ke kterým Soud došel v letech 2005 a 2006 při posuzování stížnosti stěžovatelky Hutten-Czapské proti Polsku. Dále se zamyslela nad působností a závazností uvedeného rozhodnutí soudu a jeho případnými dopady na Českou republiku a český právní systém. Konferenci ukončil rektor SVŠES Ing. Mgr. Miloslav Marek, který poděkoval za účast všem přítomným a zejména moderátorům jednotlivých odborných bloků. Vyjádřil naději, že tato konference je počátkem další spolupráce mezi SVŠES a Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Jan Ondřej

KATEDRA MATEMATIKY A INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ září 2007


Mámo, táto, přesvědč mě, že surfuji bezpečně – díl 6 Postavme si zeď

4. komunikaci navždy povolíte, při opakování situace se firewall již ptát nebude a komunikaci povolí

Už v minulých dílech (které jste určitě četli) jste se dozvěděli, co všechno nám hrozí. A to jsme vůbec nemluvili o lidech, kteří by nám mohli napadnout počítač. V minulém dílu bylo pojednáno o ochraně před viry, červy a podobnou havětí, dnes si stručně řekněme o ochraně poněkud komplexnější – o firewallech. A o co jde? Firewall je systém, který podle nastavených pravidel (softwarových, hardwarových, personálních) propojuje (nebo častěji odděluje) dvě nebo více sítí. Díky tomu také může kontrolovat provoz mezi nimi a dávat nám o tom informace. V literatuře (nebo chcete-li v nabídkách prodejců) najdete základní dělení firewallů na: • hardwarové (kombinace vyhrazeného hardware a příslušného software), • softwarové (pouze software, ke kterému si musíte pořídit hardware). Posoudíte-li toto dělení, možná stejně jako já usoudíte, že jde spíše o dělení obchodní než věcné. Vždy jde totiž i kombinaci software a hardware. U hardwarových firewallů je ale výrobce nastavil a připravil pro příme použití. U softwarových si musí vhodnou kombinaci SW a HW zajistit uživatel sám. Co od firewallů můžete očekávat? Očekávat můžete samozřejmě cokoliv, ale dělat mohou jen to, co jim programátoři vložili do kódu: • ochranu před útočníky zvenčí – Firewall blokuje neoprávněný přístup z Internetu do vnitřní sítě, • kontrolu toku dat – Firewall sleduje odcházející data, vynucuje stanovená pravidla a umožňuje kontrolu uživatelů, • vytvoření „demilitarizované zóny“ – chráněných segmentů s veřejně přístupnými servery, • použití NAT (network address translation) – překlad privátních (neveřejných) IP adres na veřejné, • vytvoření virtuální privátní sítě – šifrovaného propojení poboček přes veřejnou síť. Firewally asi všichni očekávají někde na serveru v místě připojení k Internetu a tam je také asi i najdou. V současné době se ale také rozšiřuje použití tzv. personálních (osobních) firewallú na pracovních stanicích. Takže pro rekapitulaci: • serverový (centrální) firewall nebo jen firewall - je nainstalován na rozhraní vnitřní sítě a Internetu a souží k ochraně vnitřní sítě před útoky zvenku • osobní (personální) firewall - je instalován na jednotlivých osobních počítačích a slouží na jejich ochranu uvnitř podnikové sítě, doplňuje ochranu síťového firewallu A jak si personální firewall zvolit Pořídit si osobní firewall se může zdát složité či drahé. S první obavou lze souhlasit. Pokud si firewall nainstalujete (a správně) je veškerá komunikace mezi vaším počítačem a okolím zakázána. Pokud se některá aplikace (zevnitř nebo zvenku) pokusí komunikovat s druhou stranou, firewall se vás dotáže, zda komunikaci povolíte. A vy rozhodnete podle jednoho z následujících pravidel:

Je jasné, že navždy nemusí znamenat navždy, ale že komunikační pravidla můžete opět změnit.Všechny čtyři zásady vypadají jasně a srozumitelně. Ale podle čeho máte rozhodnout o povolení či zamítnutí? Na obrázku 1 si prohlédněte reakci takového firewallu (zde Kerio personal firewall).Text uvnitře textového boxu si můžete přečíst na obrázku 2. Z textu je patrné, že aplikace 602 XML Filer spouští jinou aplikaci - internetový prohlížeč Firefox. Pro-

Obrázek č. 1

Obrázek č. 2 tože jsem se před tím snažil 602 XML Filer aktualizovat přes Internet, jde o komunikaci očekávanou a proto klepnu na tlačítko Povolit. Co si ale uživatel pomyslí o situaci na obrázku 3. Text v rámečku spíše vyděsí. Pokud si prohlédnete ceý text (obrázek 4) je sice situace o něco lepší, ale ne o moc. [pro zvídavé – jde o komunikaci klienta sítě NOVELL se serverem]. Tady už uživa-

1. komunikaci právě teď zakážete, pokud se bude stejná situace opakovat, rozhodnete znovu 2. komunikaci právě teď povolíte, pokud se bude stejná situace opakovat, rozhodnete znovu . komunikaci zakážete navždy, při opakování situace se firewall již ptát nebude a komunikaci nepovolí

11

KATEDRA MATEMATIKY A INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ září 2007


tel neví – má dát Povolit či Zakázat? Chvíli bude zakazovat, ale firewall ho bude stále a stále otravovat a zpravidla to skončí tak, že všechnu komunikaci povolí a celý firewall je na nic. Takže mít firewall nebo ne? Prosím, zapojte se do diskuse, která je součástí této kapitoly a zkusme spolu najít odpověď. S obavou druhou souhlasit nelze, protože je možné si velmi slušný osobní (personální) firewall pořídit zcela zdarma – zde je nabídka asi nejznámějších z nich. 1. Sunbelt Kerio Personal Firewall (www.sunbelt-software. com) 2. Sygate Personal Firewall (smb.sygate.com) . Zone Alarm (www.zonelabs.com) 4. SoftPerfect Personal Firewall (www.softperfect.com) 5. Jetico Personal Firewall (www.jetico.com) A chcete-li zjistit, zda máte počítač dobře zabezpečen, můžete si na Internetu najít spoustu webových služeb, která Vám počítač „proklepnou“. Ale pokud se pro to rozhodnete, mějte na paměti následující informace: • vše děláte na vlastní nebezpečí, dáváte vlastně informaci o svém systému někomu cizímu, • pokud jste uvnitř chráněné počítačové sítě, testujete spíše serverový firewall, A zde je příklad některých takových služeb: • AuditMyPC.com - Firewall test - http://www.auditmypc. com • Sygate.com - Scan Your Computer - http://scan.sygate. com • PCFlank.com - Quick test - http://www.pcflank.com Takže dneska již dost a příště si blíže vysvětlíme funkce firewallů. Použité zdroje:

Obrázek č. 3

1. DOSEDĚL, T.: Počítačová bezpečnost. Brno : Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0106-1 2. DOSTÁLEK. L. a kol.: Velký průvodce protokoly TCP/IP: Bezpečnost, 2. aktualizované vydání. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-849-X . POŽÁR, J.: Informační bezpečnost. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2005. ISBN 8086898-38-5 Milan Hála

Obrázek č. 4

Pojďte, projdeme se pamětí aneb střípky z výpočetní techniky – logické obvody logických hodnot. Při změně vstupní hodnoty dochází ke změně na výstupu s určitým zpožděním. Zpoždění je dáno dobou potřebnou pro průchod signálu přes logický obvod (obvod neobsahuje paměť). Naopak u sekvenčních logických obvodů je výstup dán nejen kombinací vstupních hodnot, ale závisí také na předcházející hodnotě výstupu (obvod obsahuje paměť). Při vytváření logických obvodů si vystačíme s těmito logickými obvody. Potřebujeme-li realizovat jinou složitější logickou funkci již si jí umíme převést matematickým aparátem na dostup-

V předchozích dílech jsme se seznámili s matematickým aparátem, který je základem výpočetní techniky (Boolovou algebrou – algebrou logických stavů). Jak tyto poznatky může využívat výpočetní technika? O tom bude dnešní článek. Podíváme se na základní logické obvody. Elektronické obvody realizující možné logické funkce rozdělujeme na dvě základní skupiny – kombinační a sekvenční logické obvody. Kombinační logické obvody se vyznačují tím, že výstupní logická hodnota je dána pouze kombinací vstupních 12

KATEDRA MATEMATIKY A INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ září 2007 né dílčí funkce, které jsou dostupné i „hardwarové formě“ jako integrované obvody.


Obr. 2 – Základní logické obvody

Sekvenční logické obvody (obvody s pamětí)

Většina logických systému pracuje v synchronizaci s vnějším generátorem, který generuje pravidelné impulzy pro řízení logického obvodu. Tyto impulzy nazýváme hodinové impulzy. Tyto sekvenční obvody musí obsahovat součástky schopné pamatovat si hodnotu nejméně po dobu dvou hodinových impulzů (doby mezi dvěma impulzy). Základním logickým obvodem, který umožňuje setrvávat v určitém logickém stavu, je tzv. paměťová buňka, neboli klopný obvod R–S. Který je tvořen ze dvou překřížených dvouvstupových hradel NAND a dvou invertorů (viz obr. 2). Pravdivostní tabulka takového obvodu

Rn

Sn

Qn+1

0

0

Qn

0

1

1

1

0

0

1

1

?

S

Kde? znamená neurčitý stav. Stav bude záviset na vnitřních parametrech obvodu a nikoliv na jeho vstupních veličinách. Proto musíme zajistit, aby stav, kdy přivedeme současně logickou 1 na oba vstupy, nemohl nastat. Po zapojení napájecího napětí nastaví se na výstupu jednoho invertoru Q logická jednička a na druhém výstupu logická nula. Pokud nepřivedeme na jeden ze vstupů (R nebo S) žádný signál (logická 0 – logická 1 má většinou napětí několika voltů) obvod si pamatuje svoji předcházející hodnotu. V sekvenčním logickém obvodu potřebujeme, aby se nulování nebo nastavení klopných obvodů dělo v synchronizaci s hodinovými pulsy. Abychom mohli tento obvod řídit hodinovými impulzy, upravíme vstupní část. Nahradíme invertory dvouvstupovými hradly NAND (obr. 3), kde do vstupu C přivádíme hodinové impulzy. V čase, kdy není přiveden hodinový impulz (C=0), si obvod pamatuje svoji hodnotu. Kromě základního klopného obvodu R-S se používají další tři typy klopných obvodů: dvojčinné klopné obvody J-K, T a D. Dvojčinné obvody J-K, D a T odstraňují problém s neurčitým stavem obvodu R-S. Obvod T pracuje jako binární obvod měnící svůj stav vždy po hodinovém impulsu. Tyto klopné obvody se vyrábějí jako integrované obvody, které obsahují několik takových to obvodů.

R

1 &

1

Q

&

Q

Obr. 2 – Klopný obvod R–S S

& &

Q

C

Vladimír Vacek Použité zdroje:

&

1. Veselý, A.: Výpočetní systémy II. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004.

&

Q

2. Matoušek. D.: Číslicová technika : základy konstruktérské praxe BEN - technická literatura, 2001.

R

Obr. 3 – Klopný obvod R–S s hodinovými impulzy

13

KATEDRA JAZYKŮ A SPOLEČENSKÝCH VĚD září 2007


Katedra jazyků a společenských věd vyhlašuje na zimní semestr 2007

třetí ročník

soutěže v autorském psaní ESEJŮ Podmínky účasti: • Esej napište v kterémkoli cizím (cizinci tedy i v českém) jazyce vyučovaném na SVŠES. • Téma zvolte buď z nabídky KJSV (vývěsky, intranet) nebo dle vlastního výběru (šance na úspěch zvyšuje tematická souvislost s některým z oborů SVŠES). • Do soutěže se zaregistrujte u svého vyučujícího příslušného jazyka (eventuelně vyučujícího-zadavatele v jiném společenskovědním předmětu; konzultantem může být kterýkoliv vyučující KJSV). • Rozsah příspěvku: 3-4 normostrany

Kritéria hodnocení: • pojetí zvoleného tématu • myšlenková originalita • stylistická úroveň • přesnost a bohatost vyjadřování • strukturování příspěvku • (Opisování z internetu diskvalifikuje „autora“ nejen morálně - může skončit i vyloučením ze soutěže.) Odměna: • jednotliví vyučující budou ve svých předmětech brát ohled na Vaši účast • vítězové soutěže budou nominováni na výroční ocenění rektorkou SVŠES • nejlepší příspěvky budou doporučeny k publikování v celoškolním sborníku prací studentů a učitelů (další vybrané práce budou zařazeny do sborníčku katedry v informačním centru)

(normostrana: 2,5 cm okraj; řádkování 1,5; písmo Times New Roman; velikost 12 bodů, tj. 42 řádků po 66-70 znacích)

• Forma příspěvku: tištěná a elektronická verze Termíny: • přihlášení účastníků (oznámení vyučujícímu): nejpozději 31. 10. 2007 • odevzdání příspěvků (vyučujícímu-konzultantovi): nejpozději 22. 12. 2007 • vyhodnocení: 31. 1. 2008

Čtenářský typ – zamyšlení nad knihou premiéra platí i dnes; tedy alespoň pro náš blahobytný první svět. Dahrendorf k ní připojuje tři pochybovačná „ale“: Jsme také šťastnější? Rostou i šance ostatních? Komu se vlastně daří tak dobře? Po 11. září 2001 se liberální demokracie pustily do války a optimismus vystřídal strach a nejistota. V šesti přednáškách proslovených krátce po newyorském šoku se Dahrendorf pokusil zmatky „bezuzdného světa“ utřídit a pochopit. Navázal na metaforu „unikajícího světa“ (runaway world) britského kolegy Antho-

Ralf Dahrendorf HLEDÁNÍ NOVÉHO ŘÁDU Přel. Miloš Havelka Praha – Litomyšl Paseka, 2007 „[V]ětšině lidí u nás se ještě nikdy nedařilo tak dobře.“ Padesát let starou poznámkou Harolda Macmillana uvozuje přednášky „o politice svobody v 21. století“ žijící klasik sociologie Ralf Dahrendorf. Věta tehdejšího britského

14

ny Giddense. Hroucení moderního světa, v němž se nemáme o co opřít, je nezvratné, domnívá se autor a říká mu jednoduše „svět bez opor“. Prvním tématem je „aktivní svoboda“, výzva k radostným činnostem, pokusům a omylům, kterými uskutečňujeme životní šance. Cílem „politiky svobody“ je dát naději nejen „nám“, kteří si již plodů demokracie a právního státu užíváme, ale zlepšit i podmínky života „těch druhých“. Životními šancemi rozumí Dahrendorf především možnosti volby, tzv. opce. Výběr z možností není neomezený a nabídky, z nichž vybíráme,

KATEDRA JAZYKŮ A SPOLEČENSKÝCH VĚD září 2007 nemají stejnou platnost. Autor odmítá postmoderní relativizaci – je třeba rozlišovat a orientovat se, nabádá čtenáře. Opce samy o sobě nestačí. Musí být posilovány „ligaturami“, hlubinnými vazbami, normami, které dávají volbě z možností smysl. Takový vnitřní řád společnosti je funkcí „ústavy svobody“ zakotvující autoritu demokratických hodnot a institucí a prevenci chaosu. Ligatury zpevňuje účast „bdělých a aktivních“ občanů, aktérů „činné svobody“, ve sdruženích občanské společnosti. Tato vita activa posiluje „infrastrukturu svobody“. Nečinnost se nám naopak vrací v podobě násilí, varuje autor. Svobodná činnost má rozmanité formy a není primárně spojena s prací, tvrdí Dahrendorf v další přednášce. Svět práce je sférou nutnosti a přinucení. „Pravá říše svobody“ se otevírá zkracováním pracovní doby, vypůjčuje si Marxův argument. Ze spojení práce a kapitálu se nakonec vyvinul systém, v němž se kapitál díky technice a IT rozmnožuje bez účasti námezdně pracujících. Starý moderní svět (se vzděláním, prací, volným časem a důchodem) uvolňuje místo společnosti vědění a zábavy, v níž se novou produktivní silou stala informace a činnost založená na znalostech. Z „informační ekonomiky“ se rodí tzv. společnost sítí (network society), jejíž infrastruktura vzniká propojením okruhů, ne hierarchickým řazením. Podle Dahrendorfa však není jisté, zda znalostní společnost také významně zvýší životní šance většího počtu lidí. Reálná nerovnost talentů a výkonů spíše vystupňuje sociální napětí. Přesto autor nevnímá svobodu a nerovnost antagonisticky; naopak – „nerovnost je živlem svobody“, konstatuje. Pařeništěm nových konfliktů nicméně bude vyloučení tzv. „spodní třídy“ (underclass) z podílu na bohatství a účasti na rozhodování. Třídní boj minulosti nevedl k revoluci, nýbrž ke zlepšování situace znevýhodněných. Nakonec ztratil svou základnu – ony „do sebe zaklíněné třídy“. „Marx se domníval, že by dělnická třída mohla pohřbít kapitalismus, ale ukázalo se, že kapitalismus pohřbil dělnickou třídu,“ cituje Dahrendorf Giddense. Bez klasických tříd se sociální konflikt „individualizuje“. Dokud lidé nevyčerpají možnosti, které jim dává otevřená globální společnost, nemají potřebu organizovat se v hnutích odporu. Dokud nepodlehnou apatii, nerostou ani akcie autoritářských demagogů. Občané se dobrovolně sdružují kolem svých zájmů a preferencí. „Starý dobrý pojem soudružství to zachycuje lépe než společnost nebo

společenství. Vazby soudružství jsou žitým světem; poněvadž existují, nejsou stát a politika důležitější nade vše,“ rehabilituje Dahrendorf u nás zkompromitované slovo. Zmiňuje i pokusy „individualizovat konflikt“ nezákonnou, destruktivní zkratkou: zločin organizovaný „paralelní globální třídou“ mafiánů, resp. související se zaťatou opozicí vůči establišmentu nebo zákeřným terorismem. Přísný dozor právního státu je v těchto případech první podmínkou „bezpečí ve svobodě“. Globalizace je jen jednou stránkou podvojného procesu „glokalizace“ (viz reklamní heslo „Myslet globálně, jednat lokálně“), upozorňuje autor. Dialektika rozhodování ve velkých centrech (národních státech) a současně v malých místních jednotkách je neúprosná; globální problémy nás angažují lokálně. V národních státech (založených na občanském, nikoliv etnickém pojetí národa) se sice daří liberální demokracii, avšak jejich vlády tahají v procesu glokalizace za kratší konec provazu. Hbitější lokální demokracie pro změnu čelí nebezpečí „nového regionalismu“ toužícího po etnické homogenitě; vymezování se vůči „cizincům“ a menšinám mnohde padá na úrodnou půdu. Dahrendorf si všímá vedlejšího produktu globalizace – iluzí o národním sebeurčení v hranicích narýsovaných amatérskými politiky. (Mezi příklady jmenuje i naše východní sousedy: „Nezávislé Slovensko ... neznamen[á] více svobody, nýbrž více moci v rukou regionálních demagogů a potentátů.“) Lehkomyslné pohřbívání národního státu přitom autor kritizuje. „Ve skutečnosti jsou nadále pro životní šance jednotlivců rozhodující politiky národních států,“ píše v předposlední kapitole. Pochybuje také o možnosti prosadit „vůli lidu“ při rozhodování v EU, tedy v nadnárodní, podle autora beztvářné (na euru není „zobrazen[a] ... žádná konkrétní tvář“), kulturně roztříštěné struktuře. Problematické jsou Dahrendorfovy soudy o zahraničně politických dopadech globalizace. Marnost pokusů šířit demokracii ohněm a mečem by neměla stát v cestě odideologizování politiky ve jménu pragmatické dvojí morálky („co se počítá, je pouze to, kdo je pro Ameriku a kdo je proti“). Autor se přimlouvá za aktivismus „jediné světové velmoci“, pasivitu považuje za „překážku na cestě k liberálnímu řádu“. Sdílené hodnoty přirozeně předurčují Evropu k atlantickému spojenectví. V apelu na společné hodnoty jde Dahrendorfovi spíš než o navlečení jedné, tj. americké globální 15


uniformy o cestu ke „světovému panství práva“, což je prý v souladu s kategorickým imperativem všeobecných mravů. V poslední přednášce navazuje autor na Giddensovu myšlenku samovolného vzniku „globální kosmopolitní společnosti“. Naivní nekonfliktnost světoobčanské vize usvědčuje pomocí Kantových úvah o antagonismech rozdmýchávajících plamen lidského pokroku. „Idyla ‚dokonalé svornosti, skromnosti a vzájemné lásky‘ je koncem svobody, ba je entropií,“ konstatuje Dahrendorf a připomíná žhavý svár mezi kosmopolitismem (vítězícími světoobčany) a fundamentalismem (poraženými outsidery ochotnými podstoupit mučednickou smrt). Staronové nejistoty a nebývalé hrozby jsou druhou stranou nadějí probuzených globalizací („vyproštěním z nehybnosti“, včetně osvobození v roce 1989); o „rizikové společnosti“ jakožto nové šanci ostatně psal již Ulrich Beck. Liberální společnosti mají naštěstí odvahu ke konfliktům, které nejsou fatálně zničující, a dokážou svést energii nutných střetů do řečiště nenásilných změn, prevence sociálního vyloučení a naděje na vzestup pro aktivní občany. Ve světě bez opor je stále obtížnější vytvořit cokoli pevného a stálého. „Činná svoboda“ musí být ve střehu a vše nové, vznikající, neustále „přezkušovat“. Dahrendorf obrací naruby Fukuyamovu tezi o definitivním vítězství liberalismu: zhroucení komunismu nebylo koncem, nýbrž začátkem dějin. Hegelovský světový duch však lepší zítřky nezařídí. „Jsme to my lidé, kteří dějinám dávají smysl ..., kdo životní šance rozšiřují anebo ničí,“ volá pateticky autor a navrhuje vyprázdněné slovo pokrok vůbec nepoužívat. Konkurenční boj jednotlivců sám o sobě nestačí vytvářet šance pro stále více lidí, nejsou-li jištěny občanskou solidaritou. Ani světoobčanská společnost nebude pozemským rájem z úradku dějin. Vyroste teprve na odhlasovaných dohodách o vynutitelném právu a omezení moci zákonem. Myšlení lorda Dahrendorfa osciluje mezi analýzou (společenskou vědou) a činností (politikou). Jeho přednášky jsou lekcí nedogmatického pravo-levého uvažování o společnosti. Kladou otázku. „lepšího světa“ a bloudění na cestě k němu bez ideologických klišé a předsudků. Karel Helman

PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ září 2007


Sociální deviace – alkoholismus a sexuální úchylky

Sociologické problémy dnešní společnosti jsou rozmanité, velmi obšírné a složité. Člověk, jakožto tvor společenský, je pod jejich silným tlakem. Mnohdy se stává, že pokud se člověk dostane do blízkého a úzkého kontaktu s těmito problémy, je pod jejich silou velmi deformována jeho osobnost. V těchto případech může a dochází k závažným odchylkám v chování některých jedinců od skupinového nebo celospolečenského normálu. To však celé „lidské organizaci“ velmi ztěžuje situaci a je nucena se proti nim bránit. Toto provádí buď již preventivním, nápravným nebo represivním způsobem. Nejideálnějším je preventivní způsob, kdy společnost poukazuje na potíže, které vznikají a souvisí s životem v ní. Ukazuje cesty a způsoby, jak se nevyčleňovat ze všeobecně uznávaných pravidel a norem společnosti. Tento způsob je velmi účinný na členy skupin, jež ale nejsou společensky odlišní, deviantní. Nápravný způsob se užívá u jedinců odchylujících se od normy a deviantních. Tyto metody se nesetkávají s příliš velkým úspěchem. Mohou sem patřit například léčba v protialkoholických léčebnách, protidrogových zařízeních aj. Úspěch těchto metod závisí především na chuti a odhodlání „postiženého“ jedince se navrátit do „normálního“ života. Represivní způsob boje proti jedincům, kteří nejsou schopni dodržovat pravidla dané společnosti a řídit se jejími normami, se stává někdy neúspěšným a neúčinným zpravidla z důvodu složitosti a spletitosti těchto jevů. Nezabývejme se však filozofickými úvahami nad problémy dnešní společnosti, ale podívejme se na ně konkrétněji a pojďme se nad nimi trochu zamyslet a zauvažovat. Nejprve si musíme ozřejmit některé pojmy, které byly a budou použity v tomto

textu. Patří mezi ně: Sociální deviace – je to odchylka /úchylka/ od sociální normy. Deviantní chování – je to činnost, která neodpovídá normám společnosti. Sociální norma – norma fixuje chování, které vyjadřuje typickou sociální vazbu a vztah, který je charakteristický pro většinu představitelů dané společnosti či skupiny. Problémy sociálních deviací se zabývá vědní obor – sociální patologie. Je to odvětví sociologie, které se zabývá zkoumáním abnormálních jevů souvisejících se sociálními procesy, případně těmito procesy samými. Zahrnuje: zločinnost alkoholismus • sociální podmíněné neurózy • defekty • prostituce, pornografie (nad touto skupinou se v současné době vede velmi výbušná odborná debata), (také sem dříve patřila homosexualita, která je v dnešní době již společensky nepatologickým jevem – na území ČR a několika dalších státech v euroatlantickém prostoru) Nově se začíná zvažovat zařazení tabakismu. Oblast jednotlivých drog v pevném, plynném, kapalném, aerosolovém skupenství je velmi specifická a každý stát má na tuto oblast jiný názor. Chtěl bych se zabývat pouze některými z nich, a to alkoholismem a různými sexuálními úchylkami.

Alkohol

Požitý alkohol zasahuje do nejrůznějších dějů lidského organismu a při chronickém zneužívání vyvolává a komplikuje řadu onemocnění. Takřka 70% pacientů léčených na syndrom závislosti na alkoholu /je to přesnější termín pro onemocnění vzniklé dlouhodobým abúzem alkoholu než je dosavadní příliš volně užívaný termín alkoholismus/ trpí při přijetí k hospitalizaci některým tělesným onemocněním. Syndrom závislosti na alkoholu je sám o sobě závažným onemocněním, které zahrnuje vedle tělesných aspektů také aspekty psychologické a sociální /se svými problémy společenskými/. Syndrom závislosti na alkoholu je proto předmětem intenzivního medicínského, psychologického a sociologického studia. Škodlivé důsledky požívání alkoholu se neprojevují ovšem jen v závislosti na alkoholu. K poškozením souvisejícím s alkoholem může docházet i při malých 16

dávkách požívaných pravidelně či častěji. Podle četných farmakologických výzkumů jsou účinky alkoholu spoluurčovány také vlastnostmi osobnosti daného jednotlivce. Nálezy dále potvrzují velký rozptyl pociťovaných účinků u různých lidí. Exaktní zjišťování poškození souvisejících s alkoholem je o to složitější, že požívání alkoholu je zabudováno do normálního běhu života spoluurčovaného množstvím faktorů, z nichž se nemusí dařit samostatně vyjádřit škodlivé působení alkoholu, zejména při jeho mírném dlouhodobém požívání. Se zvyšující se spotřebou alkoholu a zvýšeným počtem lidí ohrožených poškozením souvisejícím s alkoholem souvisí zjištění, že v dřívějších dobách pily nekontrolovaně alkoholické nápoje převážně sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, zatímco dnes, pokud jde o pití, není rozdíl mezi společenskými vrstvami a pije se všude. Příležitost k pití se najde vždy. Pije se v partě, pije se na radost i starost. V souvislosti s tímto pijáckým trendem se lidé často ptají, jaké množství alkoholu ještě nepředstavuje pro zdravého člověka významné zdravotní riziko. Lidé, kteří v krátké době požijí více než 15 g alkoholu, se nemohou vyhnout jeho účinku na nervovou soustavu. Toto množství odpovídá přibližně 1,5 decilitru přírodního vína, necelému litru 7° nebo přibližně půl litru 10° piva, méně než 1 dl desertního vína či vermutu a méně než 0,5 dl 40% koncentrátu (vodka, koňak, whisky atp.) Až 10 % lidí, kteří si takto počínají, se propije k závislosti na alkoholu. Toto se odráží i v oblastech, například vztahu alkoholiků k okolí, kdy se jejich zájmy začínají vztahovat jen na alkohol. Alkohol působí škodlivě na morální vlastnosti, narušuje rodinné soužití, oslabuje, až zcela znemožňuje ekonomickou činnost a podlamuje tělesné i duševní zdraví jedince. Nejvíce a nejčastěji narušuje alkohol výkonovou sféru člověka. K narušení dochází prostě tam, kde člověk chce něco dělat, tvořit, anebo je v situacích, kdy musí na dění kolem sebe aktivně reagovat. S požitým alkoholem nezvládne situace, v nichž je potřeba jednat, tak dobře a rychle jako zcela střízlivý. To znamená, že ponecháme prozatím stranou jedince, u nichž je jejich výkonová sféra prakticky již nulová. Jsou to alkoholici, kteří se již přestali zajímat o jakoukoli vlastní tvůrčí činnost a nezajímá je ani tvůrčí činnost ostatních členů

PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ září 2007 společnosti. Je jim jedno, jak pracuje jejich závod (zaměstnavatel), pokud vůbec ještě pracují, jak je výroba kvalitní či zmetková, je jim lhostejné, jak žije jejich obec, město, zda jsou ulice plné zeleně, čisté či zaprášené a zaneřáděné odpadky, nezajímá je počet postavených nemocnic, natočených filmů, je jim koneckonců i jedno, jak kvalitní či chutný alkohol pijí, jen když je to alkohol. U těchto je již pak zpětné zařazení do společnosti velmi komplikované, až nemožné, což se odráží v jejich vztahu ke společnosti a s čímž souvisí i jejich narušení vazeb s okolím, např. i vazeb sexuálních.

Sexuální úchylky

O sexuální problematice bych chtěl pohovořit nyní. Sexuální chování, které je konkrétní společností pokládáno za „odklon od normy“, lze rozdělit do čtyř, v zemích koruny české uznávaných, skupin: • nekonvenční sex • celibát • prostituce • pornografie V dnešní době se o všech těchto skupinách opětovně vede debata a některé z nich se možná ze společensky nežádoucích jevů vyjmou tak, jako se stalo s homosexualitou. Homosexualita již sice není považována za sociálně patologický jev (v ČR), ale je nutné se jí zabývat v oblasti v návaznosti na případné mezinárodní vztahy v rámci obchodních jednání apod. Pokud někdo ze skupiny uzavírající obchodní smlouvu v zahraničí (např. většina asijských států) je homosexuálního zaměření a v průběhu jednání se takto projeví, byť jen nonverbálním způsobem, může být celé jednání zhaceno. V některých státech může dojít i k zatčení dané osoby a nebo celé skupiny vyjednavačů, byť ostatní jsou heterosexuálního zaměření. Tato problematika byla v několika posledních letech řešena i na diplomatické úrovni, např. z důvodu


účasti, respektive neúčasti, některých poslanců PS PČR na mezinárodních služebních cestách a jednáních. Z uvedeného důvodu se přesto u této skupiny osob pozastavím, aby bylo jasné, o čem a o kom je řeč. Homosexualita – je pohlavní orientace zaměřená na osoby stejného pohlaví. Kromě slangových označení bývá užíváno i názvů homoerotismus, hemofilie, urbanismus /pro muže/, sapfismus, lesbická láska, tribadie /pro ženy/. Podle současných poznatků jde o vrozené zaměření, o němž se rozhoduje ještě před narozením dítěte. Podle klasické freudovské interpretace jde o obranu před nezralými touhami muže po své matce a ženy po svém otci, o jeden z možných důsledků oidipovského komplexu. „Teorie svedení“ k homosexualitě je nyní odmítána. Nicméně existuje náhradní, nouzová forma homosexuálního ukájení, např. ve vězení a všude tam, kde nelze zajistit styk heterosexuální. Zdá se, že pokaždé dokáží jednat i mnozí homosexuálové, pokud je osud nutí sexuálně žít s druhým pohlavím (v době před 15 lety a starší jsou známy mnohé sňatky „na oko“, kdy se homosexuálové ženili s ženami jen formálně, aby se vyhnuli persekuci ze strany státu nebo potlačovali své zaměření a vedli spořádaný život i s výchovou vlastních dětí). Uvádí se, že homosexuálů je 4% populace. Reálné číslo není známé, ale nejnovější odhady hovoří až o 15% zastoupení v populaci. Žen homosexuálek je přitom jen asi 25% z celého počtu této skupiny. Údaj 4% bývá uváděn v seznamovacích inzerátech jako rozpoznávací znak. Homosexualita není sexuální rozmařilost, nelze ji zřejmě vyléčit. Homosexuála je možné pouze adaptovat na jeho situaci a sexuální preference a tím možná snížit rizika související s utajováním. Mnoho států dovoluje uzavírat homosexuálům i manželství. S obdobnými problémy se mohou potýkat osoby, u nichž je typická bisexualita a mizoandrie.

nemoci. Mnohé jsou v dnešní době přímo trestné, přesto v době římské republiky (a jiných států) byly tolerované nebo považované za právo občanů republiky nebo „vyvolených“ (z pravidla božských osobností).

Nekonvenční sex

U nás rozšířená po roce 1990. Do té doby zakázána. Problém sociálních deviací je velmi spletitý. Z tohoto a jiných důvodů dnešní společnost není schopna sociální deviaci jako celek i jako jednotlivou část odstranit. Avšak snažit se o to musíme stále, a k tomu všem držím palce.

Do této skupiny můžeme zahrnout prakticky prakticky všechny sexuální úchylky, patří sem: androfobie, efébologie, fetišismus, gerontofilie, incest, masochismus, flagelace, sadismus, nekrofilie, exhibicionismus, froteurství, pedofile, transsexualismus, transvestismus, zoofilia erotica, voyerství, a další. Mnohé z nich v dnešní době jsou již tolerované, ale stále se považují minimálně za společensky nežádoucí, ne-li považované za 17

Celibát

Ustanovení církevního zákona nedovolují duchovním římskokatolické církve se oženit, ve východních a pravoslavných církvích toto platí jen pro biskupy a ovdovělé kněze.

Prostituce

Jedná se o poskytnutí pohlavního uspokojení druhou osobou za úplatu, a to bez pocitu lásky. V dnešní době jsou proslavené prostory poskytování těchto služeb, např. v ČR příhraniční úseky silnic E 55 a E 48. Také mnohé ulice a čtvrtě ve velkých městských aglomeracích (Praha, Ostra-

va, Brno, ..) a příhraničních městech, z důvodu známé příhraniční sexuální turistiky (Cheb, Vojtanov, Znojmo, …).

Pornografie

Jaroslav Novotný KA2

PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ září 2007


Rumunsko

Ač nerad, znovu musím konstatovat, že všichni moji kamarádi pracují od řeky Moravy na západ, já zase na východ. Jeden z těchto kamarádů pozměnil zeměpisné údaje a tvrdí, že všechno, co je od zmíněné řeky na východ je Asie. Já opět pracuji na Balkáně, tentokrát v Rumunsku. Dovolte mi proto, abych se s vámi podělil o roční zkušenosti z této určitě zajímavé a námi podceňované země. O mé práci (implementaci SAP IS-U) nebudu psát. Pokusím se napsat několik postřehů a dopředu upozorňuji, že v krátkém článku nelze popsat tak velkou zemi, kde jsou značné rozdíly snad úplně ve všem. Rumuni mají snad společnou jen schopnost přežít v každém režimu, v každé době a jediné, co jim nechybí je sebevědomí. Takže začnu vzdělaností. Skoro všichni lidé, které jsem potkal buď již mají, nebo studují vysokou školu. Neznám oficiální statistiky, ale tady má vysokoškolské vzdělání asi každý. Je třeba ale přiznat, že úroveň těchto škol lehce převyšuje úroveň mateřských škol v ČR a troufnu

si tvrdit, že každý „páťák“ od nás strčí do kapsy úplně všechny „vš“ vzdělance z Rumunska. Pokud potkáte Rumuna, bude vám tvrdit, že umí francouzsky, rusky a anglicky. Pokud začnete nějakou z uvedených řečí hovořit, rychle vás přesvědčí, že v jiném jazyku je výrazně lepší a zaručeně je nejlepší v jazyce, který vy neznáte, tudíž já tu potkal hodně „japonsky“ a „čínsky“ hovořících lidí. Jídlo a pití je zde též specifické. Místní, ani převzatá zahraniční kuchyně nepatří ke kulinářským zážitkům, za zmínku stojí pouze sterilované papriky, které jsou stažené z kůže (podobně jako Číňané na výstavě Lidských těl) a jsou moc dobré, ty papriky, ne ti Číňané. Rumuni moc alkoholu neholdují, neviděl jsem žádného opilého. Oni si dají skleničku, dvě a dost. A to skoro všichni pálí domácí „tsujku“, což je obdoba slivovice, ovšem s výrazně nižším obsahem alkoholu. V restauracích je cca dvakrát dráž, než v ČR. Rumuni jsou velice přátelští, pohostinní a upřímní. Je zde i velice nízká kriminalita (teď nehovořím o hospodářské kriminalitě, o úplatcích, privatizačních podvodech, korupci a podobně). Jsou i velcí tanečníci, to asi převzali od Italů, kteří v létě nepracují a v zimě tančí. Jejich národní tanec mi připadá jako šlapání zelí, při kterém se tanečníci drží za ruce a šlapou a šlapou… Nejsou vel-

Drákulův hrad – Bran

kými sportovci, ale tančit, tedy šlapat, vydrží neskutečně dlouho, snad i proto, že místní písničky podobné českým lidovkám kříženým s folkem jsou strašně dlouhé, tj. 10 a víc minut. Doprava je v Rumunsku velice adrenalinová záležitost. Velice úzké silnice sdílí velké množství kamionů, osobních aut i povozů tažených koňmi. Měl jsem možnost několikrát řídit auto na rumunských silnicích, je to nezapomenutelný zážitek. Na silnicích, stejně jako ve všem, na Balkáně platí přesná, nepsaná pravidla a k jejich pochopení je třeba potlačit pud sebezáchovy. Příroda je super. Hory jsou nádherné. Je třeba mít mapu a navigační přístroje, neboť značení Klubu českých turistů se zde nedočkáte. Hodně českých motorkářů jezdí do Rumunských hor, protože zde to ještě není zakázané. Nechci nikoho nabádat, aby rušil rumunská zvířata a ničil jejich přírodu, ale myslím, že je to poslední destinace v Evropě, kde se lze legálně vyřádit. Banát, oblast na hranicích se Srbskem, kde dodnes žije velká komunita Čechů v šesti původně českých vesnicích, je unikátní. Zde se zastavil život, pokud někdo vzpomenete, jak to vypadalo na počátku minulého století v ČR, vybavujete si současné vesnice v Banátu. Domy zde „hyzdí“ pouze satelity a rozvod el. energie. Vodu má jen ten, který dostatečně dlouho vytrval a vykopal si dostatečně hlubokou studnu, kdo ne, dodnes si chodí pro vodu do obecní studny. Tuto oblast doporučuji navštívit. Budu-li mít příležitost pracovat v jiné zemi, rád se s vámi podělím o další dojmy. Zbyněk Jirovský, absolvent SVŠES

Město Pitestie 18

ZE ŽIVOTA ŠKOLY září 2007


ERASMUS, mobilita učitelů – Dánsko

Tak jako studenti mají možnost vycestovat a studovat v zahraničí, tak i my, učitelé, máme možnost na zahraniční škole nějakou tu chvilku působit a rozšiřovat své poznání. Při rozhodování, kam v rámci mezinárodního výměnného programu Erasmus vycestujeme, důležitou úlohu hrála tradice a pověst tamního školství. Zvolili jsme Dánsko. Království, které již dávno ví, že dánština nepatří k jazykům mezinárodní komunikace, království, ve kterém milují děti a věnují se jim i na úkor svých pracovních ambicí, království, ve kterém i oteplování planety berou s úsměvem, neřku-li s radostí. A tak jsme v pondělí 23. dubna nastoupili do letadla a vydali se na poměrně dalekou cestu do partnerské Danish Business Academy (DBA) se sídlem na severu Jutského poloostrova, nedaleko východního pobřeží ve městě Randers. Po hodinovém letu jsme přistáli v Kodani a odtud pokračovali vlakem. Cesta vlakem trvá čtyři hodiny a my jsme skutečně již po šesti hodinách vystoupili na randerském vlakovém nádraží. Ano, nepřehlédli jste se. Vlak měl poruchu elektroniky, popojížděl a chvílemi se

strachy zcela zastavil. Poté se raději rozhodl nepokračovat a požádal svého unaveného kolegu, zda-li by zbytek cesty nevzal za něj. Své problémy nám sděloval v dánštině. A my, po kratičkém pobytu v této cizí zemi, jsme poznali, že jsou Dánové velice klidní, příjemní a ochotní lidé. Nejen, že se vůbec nerozčílili, nebyla na nich patrná žádná známka znepokojení, ale dokonce vždy po každém hlášení k nám nějaký cestující přistoupil a anglicky vysvětlil co se děje. Po příjemné cestě pěkným, tichým

a elektronikou převybaveným vlakem jsme se v Randers ubytovali v příjemném hostelu. Druhý den ráno nás vyzvedl koordinátor programu Erasmus pan Flemming Andersen, člověk, který se nám po celou dobu věnoval, a po krátkém představení města nás dovezl do školy. Danish Business Academy sídlí v nové moderní budově na jižním okraji města, obklopena zelení. Studují zde téměř čtyři stovky převážně domácích studentů ve dvouletých programech terciálního vzdělávání v oblasti marketingu, managementu, hotelnictví a cestovního ruchu. Třetí ročník bakalářského studia mohou absolventi dokončit v dohodnutých univerzitách v nedalekém Arthusu, Kodani, ve vzdálenější Budapešti a či v anglickém Plymouthu. Zahraniční studenti studují v angličtině v mezinárodních třídách, a ti z nich, kteří jsou méně jazykově vybavení si mohou připlatit za pětiměsíční přípravný kurz. Tak jak studenti v rámci svého pobytu na zahraniční škole musí plnit své studijní povinnosti, tak i učitelé mají stanoveny své úkoly. My jsme v rámci svých vstupů do výuky, seznámili studenty se sociálně ekonomickým vývoje v České republice, při diskuzích jsme srovnávali vývoj a životní úroveň České republiky s vývojem a životní úrovní států, ze kterých studenti pochází a s Dánskem. Pozornost jsme upoutali jak přednáškami na téma „Czech Republic – country on the rise“, tak představením naší vysoké školy, studijních programů, organizací studia a systémem vzdělávání v ČR. Studenti obdivovali i architekturu Prahy, kam jsme je pozvali prostřednictvím videonahrávky „Invitation to Prague – city of 3rd millenium“. Při neformálních setkáních s učiteli a zaměstnanci školy jsme diskutovali politický vývoj v obou zemích, včetně směrů vývoje v terciálním vzdělávání. Náslechy vybraných hodin a předmětů (např. International Marketing, Multimedia, Logistics, Global Communication, English) byly zajímavé a následné výměny zkušeností s vyučujícími přínosné. Studenti mezinárodní třídy (včetně dvou polských stážistů v programu Erasmus) 19

si na naši přítomnost rychle zvykli, byli přátelští a bezprostřední. Spontánně diskutovali nejen se svými učiteli, ale i s námi. Je na nich patrné systematické vedení k samostatnosti a radost ze skupinové spolupráce na dílčích úkolech. Tvořivá aplikace teorie a kultura týmové spolupráce očividně nese své plody. Individuální, párové či skupinové činnosti jsou interdisciplinárně propojeny ve smysluplný celek. A bonus navíc: klima mezinárodní třídy vede přítomnou mládež neideologizující, autentickou zkratkou k nefalšovanému multikulturnímu soužití. Nad tím vším bdí přirozenou autoritou nadaní, usměvaví učitelé dobíjející atmosféru „nakažlivou“ pozitivní energií.

S potěšením jsme zaznamenali řadu společných prvků, které rozvíjíme na obou školách. Také na DBA pěstují partnerské vztahy učitel – student, individualizují a demokratizují studium, otevírají informační systém školy (včetně publikování zpráv a knihovních služeb), vydávají školní zpravodaj apod. Jako u nás i na DBA si zvou hostující odborníky z firem a vedou studenty ke komplexnímu vnímání potřeb podnikové sféry. Společný máme i propracovaný systém odborných praxí. Kromě povin-

ZE ŽIVOTA ŠKOLY září 2007 ných pracovních stáží, popř. exkurzí ve firmách reagujeme na konkrétní podněty a zadání přicházející z podniků. Studenti DBA kupříkladu v době našeho pobytu vytvářeli – po osobních schůzkách se zástupci firem – reklamní loga dle přání zadavatelů. Ne vše se samozřejmě překrývá a kromě nejpodstatnějšího rozdílu (DBA neposkytuje bakalářské vzdělání) se lišíme např. v tom, že docházka na DBA je povinná. A školní kantýna v nejvyšším patře s vyhlídkou do kraje je, obáváme se, nepřenosná… Spolu s užitečnými poznatky jsme si do Prahy přivezli i prodlouženou dvoustrannou smlouvu podepsanou novým ředitelem DBA pro studijní záležitosti panem A. G. Rasmussenem, který plánuje návštěvu naší školy na podzim tohoto roku. S koordinátorem programu Erasmus jsme zároveň předjednali pobyt tří našich studentů na DBA v následujícím akademickém roce. Věříme, že výměna zkušeností, jíž jsme se díky zapojení do programu Erasmus a pochopení vedení SVŠES a DBA mohli zúčastnit, bude dál pokračovat ve prospěch studentů a učitelů obou škol. Po krátkém pobytu v cizině je troufalé pouštět se do zobecňujících soudů, přesto nám dovolte závěrem pár postřehů: Zdá se, že Dánsko je ve věci feminizace a maskulinizace opačně přepólováno než Česká republika – urostlí kvalifikovaní muži v nejlepších letech vyučují ve škole, zatímco ženy se ukazují v politice. Dánové nadevše milují své děti, přesto – jsouce ultra-liberály – nedonutili mládež (ostatně ani ctihodné dámy-cyklistky), aby si nasadila(y) přilby, když usedá(ají) na své rozvrzané bicykly. Během pobytu ve vyspělé skandinávské zemi jsme si všimli na první pohled náhodných, nicméně skrytě symbolických paralel. Tamní společnost nevel-

kých sociálních rozdílů jako by kopírovala jen mírně zvlněnou dánskou krajinu (rozdíl mezi nejvyšším kopcem a hladinou moře je pouhých 173 metrů). Potomci bojovných Vikingů (a poddaní nejstaršího královského dvora na světě) totiž nevítězí na válečném, nýbrž na společensko-ekonomickém poli. Příslovečný severský klid (dánsky hygge) přitom není chladný, ale laskavý podobně jako jejich – už v dubnu rozkvetlá – země. Melancholii pohádek Hanse Christiana Andersena ani opilé „jako Dán(y)“ jsme nepotkali… Lucie Marková a Karel Helman

Doktor sociálních a humanitních věd – DSc. Dne 14. června 2007 rozhodla vědecká rada Akademie věd České republiky o udělení vědeckého titulu „Doktor sociálních a humanitních věd – DSc.“ doc. JUDr. Janu Ondřejovi, CSc., vedoucímu katedry práva, bezpečnosti a Evrospké unie naší SVŠES. Jde o uznání vynikajících výsledků

vědeckého bádání docenta Ondřeje, cenější i o to, že jde o první titul doktor věd v sociálně-humanitní oblasti, stejně jako první ocenění představitele soukromého vysokého školství (celkově jde o 36. udělený titul DSc.).

Blahopřejeme 20




Krátké nahlédnutí do života studentů – Státní závěrečné zkoušky Ve dnech 28. 5.–12. 6. nastal den, který je pro většinu studentů vyvrcholením jejich mnohaletého úsilí. Konaly se státní závěrečné zkoušky. Na chodbách bylo cítit velké napětí, nervozita a také trochu obavy z tohoto důležitého životního aktu. Studenti přistupovali někdy suverénně, jindy s třesoucíma se rukama, ke stolu s rozprostřenými otázkami z nichž si tahali dvě. Každou z jiné oblasti. Půl hodinka na přípravu, setřídění a urovnání si nejdůležitějších myšlenek a poznatků. Po představení studenta komisi se každý snažil prodat své znalosti a udělat na komisi co nejlepší dojem. Nedílnou součástí SZZ je obhajoba bakalářské práce. Každý student se snažil představit co možná nejlépe svoji práci, nad kterou strávil mnohá odpoledne a někteří jí věnovali i nejednu noc. Pro kvalitnější a profesionálnější vystoupení mnozí použili i výpočetní techniku a prezentaci

měli připravenu v PowerPointu. Bakalářské práce byly tak jako i odpovědi studentů na otázky různé kvality. Některé vysoce kvalitní se zajímavým tématem a s mnoha nápady použitelnými v podnikové praxi. Jiné bohužel již tolika nápady nehýřily a bylo na nich vidět, že byly šity horkou jehlou a některé dokonce obsahovaly formální chyby, jako např. špatně uvedené nebo chybějící citace použité literatury. Po skončení obhajoby nastala snad nejnervóznější chvíle každého studenta. Čekání na chodbě na výsledek zkoušky. Zatímco se komise radí o známkách, studentovi se honí hlavou různé myšlenky „Jak jsem to zvládl? Co řeknou na mé zaváhání u první otázky? To špatně dopadne, nějak dlouho se tam radí? Už to budu mít za sebou? Jsem zde skutečně naposledy?…“ Konečně si komise nechala zavolat studenta a ve stoje mu zdělila výsledek. Najednou se

21

vyjasnilo, bylo cítit, jak ze zkoušených spadl velký kámen a jak se většinou proměňuje nastřádaný stres ve vítěznou euforii. Za tepla se chce každý pochlubit a volá trochu ješte třesoucím se hlasem „Mámo! Táto! Rodino! Tak jsem to zvládl, už to mám za sebou, je ze mě bakalář“. Úspěšným studentům přejeme, aby dobře zúročili své nabyté vědomosti v praxi, našli si zajímavou práci a nezanevřeli na „svoji“ školu. Těm několika, kterým se státní zkoušky nevyvedly podle jejich představ a budou muset část nebo celou státní zkoušku opakovat v pozdějším termínu, přejeme aby se na ni dobře připravili, aby měli šťastnější ruku při výběru otázky a aby tolik nesmutnili, ještě není nic ztraceno. Vladimír Vacek



Akademický obřad – Slavnostní shromáždění V pátek 9. listopadu se bude na naší škole konat slavnostní shromáždění, na němž již tradičně bude za účasti akademických pracovníků, ostaních zaměstnanců školy a hostů vyhodnocen uplynulý akademický rok. Slavnostní shromáždění svolává v souladu s čl. 31 Statutu SVŠES - Akademické obřady a pocty, odst (c) rektorka školy. Za akademický rok 2006/2007 bude ocenění rektorky školy uděleno celkem 37 studentkám a studentům.

Pozvánka Vážené kolegyně a kolegové, vážené studentky a studenti, akademická obci, přijměte pozvání na AKADEMICKÝ OBŘAD – SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ k vyhodnocení tvůrčí činnosti a předání cen za akademický rok 2006/07,

který se koná v pátek 9. listopadu 2007 od 10 hodin v aule školy

Účast všech oceněných je samozřejmostí.

Na ocenění rektorkou školy jsou jednotlivými katedrami navrženi tito studenti: Katedra marketingu a managementu

Katedra práva, bezpečnosti a EU

Jana Katscherová, PA2 Jaromír Sysel, KA6 Jakub Vlček, DiS., KA6 Lucie Bajzová, PA4 Michal Bendl, KA4 Marek Filan, KA6 Jiří Hamouz, KB6 Miroslav Chrápán, KA4 Čeněk Janoud, PA4 Lenka Janoušková, DiS., KC4 Hana Kohnová, KA4

Michal Svatoš, PD4 Radovan Starý, KD6 Lucie Schmidová, KA4 Veronika Roubalová, PA2 Martin Berka, PA2 Kateřina Plačková, Markéta Krumphanzlová, PA4 Magda Uxová, DiS., KD4 Monika Schovánková, KD4

Katedra účetnictví a financí

Katedra jazyků a společenských věd

Jakub Vlček, DiS., KA6 Jana Damianová, KC6 Jan Semorád, KB6 Petr Vondráček, KA6 Hana Černíková, KC6 Michaela Reissmullerová, PA4 Soňa Rajcsányiová, KB6 Dana Černá, PD4 Rostislav Zelenský, PD4

Daniel Dolanský, KA4 David Kica, KA2 Michal Bendl, KA4 Hana Černíková, KC6 Martin Smejkal, KD6 Janka Habánková, KA2 Milan Pipota, KD4 Jiří Tonar, KA4

22



Inaugurace Valná hromada Soukromé vysoké školy ekonomických studií, s. r. o. přijala na mimořádném zasedání 18. června 2007 žádost Ing. Mgr. Miloslava Marka o uvolnění z pozice rektora SVŠES. V souladu s odst. (2) čl. 6. Statutu SVŠES byl Ing. Mgr. Miloslav Marek odvolán z funkce rektora ke dni 30. září 2007. Valná hromada současně jmenovala rektorkou SVŠES na dobu čtyř let dosavadní prorektorku pro výzkum, vývoj a vnější vztahy paní Ing. Lucii Markovou. Pro oba jmenované se vzdělávání a výchova staly životním posláním. Ing. Mgr. Miloslav Marek působil za katedrami několika škol celkem 42 let. Po roce 1989 byl deset let ředitelem střední a vyšší odborné školy a osm let stál v čele SVŠES jako její zakladatel a rektor. Valná hromada společnosti ocenila jeho přínos pro vysokou školu a udělila mu titul Emeritního rektora s právem účastnit se akademických obřadů a používat insignie. Ing. Lucie Marková působila na střední a vyšší odborné škole, jíž byla po dva roky ředitelkou. Doposud vykonávala funkci prorektorky pro výzkum, vývoj a vnější vztahy SVŠES a přednáší makroekonomii a mikroekonomii. Absolvovala stáže na zahraničních školách a studuje v doktorském programu na VŠE.

Kratochvíl, dr.h.c., jeho Magnificence rektor Vysoké školy obchodní v Praze, prof. Ing. Václav Kubišta, CSc., prorektor Akademie STING v Brně doc. Ing. Oto Kubík, CSc., proděkan PF UK doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D. a proděkan MFF UK, prof. RNDr. Viktor Beneš, DrSc. A po nich za zvuků fanfár již vstoupila prorektorka SVŠES Ing. Lucie Marková a v doprovodu pedela jeho Magnificence odstupující rektor Ing. Mgr. Miloslav Marek. V úvodu přivítal všechny přítomné odstupující rektor Miloslav Marek. V projevu zrekapituloval své funkční období a vyslovil se k další perspektivě školy. V závěru jmenoval svou nástupkyní Ing. Lucii Markovou. Po slavnostním slibu nové rektorky jí odstupující rektor předal akademické insignie – rektorský řetěz a žezlo SVŠES – symboly rektorské důstojnosti, pravomoci a odpovědnosti, a rektorka pověřila pedela výkonem akademické funkce a předala mu žezlo. V inauguračním projevu Její Magnificence rektorka Lucie Marková poděkovala svému předchůdci a přednesla svou představu dalšího rozvoje školy. Poté shromáždění pozdravili vzácní hosté a zástupci akademické obce – senátorka za Prahu 8 dr. Alena Palečková, místostarosta Prahy 8 Mgr. Martin Roubíček, rektor Evropského polytechnického institutu Kunovice Oldřich Kratochvíl, předsedkyně Akade-

Akademický obřad inaugurace nastupující rektorky proběhl 5. října 2007 v Aule SVŠES.

mického studentského senátu SVŠES, posluchačka 3. ročníku prezenčního studia Markéta Krumphanzlová a za akedemickou obec doc. Ing. Michal Kavan, CSc. Řečníci oceňovali zakladatelské dílo Miloslava Marka,

Slavnostní fanfáry (Ingressus ze Serenády P. J. Vejvanovského) ohlásily v 11.00 příchod honorabiles, prorektorů SVŠES doc. PhDr. Stanislava Nečase, CSc. a doc. Ing. Josefa Palána, CSc. a významných hostů, mezi kterými byli mimo jiné senátorka Senátu Parlamentu ČR za region Prahy 8 RNDr. Alena Palečková, zástupce starosty Prahy 8 Mgr. Martin Roubíček, prezident Scheidegger M.I.S., člen Akademické rady SVŠES, Bc.h.c. Jan Telenský, jeho Magnificence rektor Evropského polytechnického institutu Kunovice, honorární prof. Ing. Oldřich

nastupující rektorce popřáli úspěch a vyjádřili přesvědčení, že se náročné role zhostí se ctí. Představitelé akademické obce SVŠES přislíbili podporu při uskutečňování záměrů dalšího rozvoje SVŠES. Slavnostní akademický ceremoniál zakončila studentská hymna. Karel Helman

23

září 2007

24


ISSN Lindnerova 1, SVŠES občasník

Recommend Documents